PRAKTICKÉ INFORMACE PRO STAROSTY OBCÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2011
Základní složky Integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje připravily pro starosty obcí základní informace v oblasti přípravy na řešení mimořádných událostí a krizových situací, jakož i informace co dělat, vznikne-li v obci mimořádná událost nebo je vyhlášen krizový stav.
OBSAH:
1. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ...................... str. 3 2. Policie České republiky ........................................................ str. 27 3. Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje ............ str. 32
2
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE
3
1.
ÚVOD ................................................................................................................................................ 5 1.1. Místo a postavení obcí v bezpečnostním systému ČR............................................................... 5 1.2. Veřejná správa a úloha obcí ....................................................................................................... 5 2. OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH.................................... 5 2.1. Ochrana obyvatelstva a orgány veřejné správy.......................................................................... 5 3. ÚKOLY OCHRANY OBYVATELSTVA........................................................................................ 6 4. ÚKOLY OBCÍ PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ................................ 7 4.1. Povinnosti obecního úřadu......................................................................................................... 8 4.2. Povinnosti starosty obce............................................................................................................. 8 4.3. Povinnosti obce jako právnické osoby....................................................................................... 8 5. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ ............................................................................................................................ 8 5.1. Povinnosti obecního úřadu......................................................................................................... 9 5.2. Povinnosti starosty obce............................................................................................................. 9 5.3. Povinnosti obce jako právnické osoby....................................................................................... 9 5.4. Možný postup při vytvoření krizového štábu ............................................................................ 9 6. OBEC A POŽÁRNÍ OCHRANA .................................................................................................... 10 6.1. Povinnosti obce ........................................................................................................................ 10 6.2. Povinnost obce směrem k jednotce požární ochrany ............................................................... 11 6.3. Úkoly jednotek požární ochrany .............................................................................................. 12 6.4. Povinnosti obce jako právnické osoby..................................................................................... 12 7. OBEC A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM .................................................................. 12 7.1 Obecné informace .................................................................................................................... 12 7.2 Povinnosti obce s rozšířenou působností v oblasti IZS............................................................ 13 7.3 Povinnosti obecního úřadu v oblasti IZS ................................................................................. 13 7.4 Povinnosti starosty obce v oblasti IZS..................................................................................... 13 7.5 Povinnosti obce jako právnické osoby..................................................................................... 13 8. OBEC A POVODNĚ ....................................................................................................................... 14 8.1 Co je to povodeň a čím může být způsobena........................................................................... 14 8.2 Základní povodňová opatření................................................................................................... 14 8.3 Co jsou povodňové orgány ...................................................................................................... 14 8.4 Povodňová komise obce........................................................................................................... 14 8.5 Stupně povodňové aktivity (SPA)............................................................................................ 15 8.6 Předpovědní a hlásná služba .................................................................................................... 15 9. SHRNUTÍ ........................................................................................................................................ 15 10. LEGISLATIVA ........................................................................................................................... 24 10.1 Zákony ..................................................................................................................................... 24 10.2 Vyhlášky .................................................................................................................................. 25 10.3 Nařízení vlády .......................................................................................................................... 25 10.4 Nařízení Olomouckého kraje ................................................................................................... 26
4
1. ÚVOD 1.1. Místo a postavení obcí v bezpečnostním systému ČR Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky.
1.2. Veřejná správa a úloha obcí Česká republika se člení na územní samosprávné celky. Základními územními samosprávními celky jsou obce, jejichž postavení, pravomoci a úkoly stanovuje zákon o obcích. Stěžejním úkolem obce je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
2. OCHRANA OBYVATELSTVA UDÁLOSTECH 2.1.
PŘI
MIMOŘÁDNÝCH
Ochrana obyvatelstva a orgány veřejné správy
Součástí bezpečnosti České republiky jsou opatření k zajištění ochrany obyvatelstva před následky různých mimořádných událostí včetně živelních pohrom nebo provozních havárií, ale také před násilnými společenskými konflikty nebo terorismem. Jde i o opatření k zajištění ochrany ekonomiky, vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo o zabezpečení ochrany státu proti vnějšímu vojenskému ohrožení. Ochrana obyvatelstva je charakterizována jako soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších subjektů i jednotlivých občanů směřujících k minimalizaci dopadů mimořádných událostí na životy a zdraví obyvatelstva, majetek a životní prostředí. Zdůrazňuje zákonem stanovenou odpovědnost a úkoly ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků včetně obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Tyto činnosti a postupy nejsou pojímány izolovaně, ale jako součást havarijního, krizového a obranného plánování. Ústředním orgánem v oblasti ochrany obyvatelstva je ministerstvo vnitra. Konkrétní odpovědnost ministrů a vedoucích jiných ústředních správních úřadů za ochranu života, zdraví a majetku je stanovena příslušnými zákony a vyplývá z jejich kompetencí. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je rozložena na všechny úrovně veřejné správy, včetně obcí. Profesní organizace tvoří jádro výkonných a částečně i řídících složek a jsou doplňovány ostatními složkami různé právní povahy i fyzickými osobami. Široká informovanost veřejnosti o ochranných opatřeních je prostředkem, který napomáhá k účinnější ochraně obyvatelstva. Opatření, připravovaná k řešení následků mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací v míru, budou v případě potřeby využita i v období válečného stavu. Je kladen důraz na prohloubení veřejné informovanosti, jejímž výsledkem musí být informovaný občan. K tomu musí státní orgány, orgány územních samosprávných celků a zaměstnavatelé poskytovat informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí. Neopomenutelná je role integrovaného záchranného systému (IZS) a potřeba vybavení jeho složek technikou a materiálem tak, aby zvládly následky jakýchkoliv mimořádných událostí včetně možných teroristických útoků s použitím zbraní hromadného ničení. IZS je označení pro koordinovaný postup těchto složek při společné události. V žádném případě nelze tento systém chápat jako nějakou organizaci, která zastřešuje a řídí jednotlivé složky. Obec spravuje své záležitosti včetně ochrany obyvatelstva, krizového řízení a požární ochrany ve dvou rovinách: − v samostatné působnosti a − v přenesené působnosti, 5
pro oblast řešení požární ochrany, mimořádných událostí a krizových situací jsou povinnosti stanoveny orgánům obce, zejména starostovi obce a obecnímu úřadu.
3. ÚKOLY OCHRANY OBYVATELSTVA Úkoly ochrany obyvatelstva jsou definovány zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
3.1. Varování Varování je souhrn opatření, které směřují k včasnému varování obyvatelstva při hrozící nebo již vzniklé mimořádné události, kdy může dojít k ohrožení života a zdraví osob, majetku a životního prostředí. Aby varování bylo účinné, je nutné, aby bylo aktuální, včas a směřovalo k ohrožené skupině osob. K varování obyvatelstva lze využít zejména sirén (elektrické a elektronické) a místních rozhlasů. Jako další možné prostředky k varování a informování obyvatelstva lze využít megafony, popř. osobní pochůzku. Varování obyvatelstva se (sirénami a místním rozhlasem) provádí varovným signálem „Všeobecná výstraha“. Jedná se o kolísavý tón sirén po dobu 140 sekund. Signál může být vyhlašován 3x za sebou v tříminutových intervalech. Tento signál je jediným varovným signálem. Po varování by měla následovat tísňová informace, ze které se obyvatelé dozvědí, co se stalo, kde se to stalo, jaké nebezpečí hrozí, co mají obyvatelé učinit k ochraně svého zdraví, zvířat popř. majetku. Tísňovou informaci lze předat pomocí místního rozhlasu. Je vhodné mít předpřipravené textové informace pro často se opakující mimořádné události. Po zaznění varovného signálu je nutné: ukrýt se do nejbližší budovy, zavřít okna a dveře (popř. vypnout ventilaci), a zapnout TV nebo rozhlas. K ověření provozuschopnosti sirén slouží signál „zkouška sirén“. Jedná se o táhlý (nepřerušovaný) signál o délce 140 sekund. Zkouška sirén se provádí zpravidla první středu v měsíci ve 12:00 (olomoucký kraj 12:10). Dálkově ovládané sirény v obci spouští HZS Olomouckého kraje (závady je nutné hlásit na HZS Olomouckého kraje). U sirény, které jsou ovládány pouze místně, musí starosta obce zajistit zkoušku sirén. O této zkoušce sirén musí být obyvatelé předem vyrozuměni. Pro svolání jednotek požární ochrany slouží signál „požární poplach“. Jedná se o přerušovaný tón o délce 60 sekund. Tento signál není varovným signálem, slouží pouze pro potřeby jednotek požární ochrany. Na obnovu nebo nákup nových prostředků (místní rozhlas, siréna) určených k varování a vyrozumění lze využít dotace. Vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou poskytovány dotace MV-GŘ HZS ČR, lze využít Operačního programu životního prostředí (informace viz. www.opzp.cz ).
3.2. Ukrytí Ukrytí musí být přiměřené a odpovídat hrozícímu nebezpečí. Občanům je vždy nutné podat např. prostřednictvím místního rozhlasu včasné a přesné informace. Ukrytí lze provést ve stálých nebo improvizovaných úkrytech. V dnešní době na základě analýzy rizik platí, že stálé úkryty lze využít za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (druhy krizových stavů). Při neválečných krizových stavech a při mimořádných událostech (např. únik nebezpečné chemické látky) se přednostně využívají ochranné vlastnosti staveb tzv. improvizované úkryty. Improvizovaný úkryt může být rodinný dům, byt v panelovém domě, kancelář a všechna místa, kde lze provést následující opatření. V improvizovaných úkrytech je nutné: zavřít okna, dveře, vypnout ventilaci. Jako nejvhodnější prostory pro ukrytí v případě úniku chemické látky jsou místnosti ve vyšších patrech budov, odvrácené od místa úniku nebo s minimálním počtem oken. 6
3.3. Evakuace Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat a věcí z míst ohrožení mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo nouzové ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Evakuace se přednostně plánuje pro děti do 15 let, pro osoby umístěné v sociálních a zdravotnických zařízení, pro osoby zdravotně postižené a pro doprovod výše uvedených skupin. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v ohroženém prostoru. Výjimku tvoří osoby, které se podílí na záchranných prací, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Evakuaci zajišťuje pracovní skupina krizového štábu, evakuační a přijímací středisko (obec může zřídit zařízení civilní ochrany pro tyto účely). Evakuační zavazadlo by mělo minimálně obsahovat: stravu a pití na 1 den, doklady (občanský průkaz, kartička zdravotní pojišťovny), hygienické potřeby, léky, hračku pro děti. Dále náhradní oblečení, obuv, spací pytel nebo deku, baterku s náhradními bateriemi, mobilní telefon s nabíječkou, další doklady, ešus a jídelní příbor atd. Věci je vhodné umístit do tašky nebo batohu a opatřit jej visačkou se jménem. Při opuštění obydlí je nutné: uhasit otevřený oheň, vypnout plyn a elektřinu, zajistit dům proti zlodějům, postarat se o domácí zvířata (psy a kočky lze vzít s sebou v uzavřených boxech, ostatní předzásobit krmivem), v případě povodní odnést věci, které by mohly uplavat do vyšších pater, sbalit si evakuační zavazadlo, informovat sousedy, pomoci starým a nemohoucím lidem, na dveře dát cedulku o evakuaci.
3.4. Nouzové přežití Pojem nouzové přežití představuje: nouzové zásobování pitnou vodou, nouzové zásobování potravinami, nouzové ubytování, nouzové dodávky energií, nouzové základní služby obyvatelstvu, humanitární pomoc. Při plnění úkolů související s nouzovým přežitím je důležité dbát na dodržování základních hygienických a zdravotních podmínek. Vždy je důležité spolupracovat s orgány hygienické či zdravotnické služby. K zajištění úkolů nouzového přežití (např. nouzové ubytování, stravování) se využívají dohody o poskytnutí osobní a věcné pomoci, které jsou uzavřeny s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a HZS kraje. Při zajišťování nouzového ubytování a stravování je vhodné v první řadě využít stacionární zařízení (ubytovny, hotely, jídelny, sokolovny…). K vybavení těchto zařízení lze využít skladů humanitární pomoci HZS. Těchto skladů lze využití i k poskytnutí prostředků osobám postižených mimořádnou událostí (oblečení, deky…). K zajištění nouzového přežití lze také využít kontejner nouzového přežití, který je umístěn u HZS kraje.
4. ÚKOLY OBCÍ PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Za mimořádnou událost se považuje dle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Rozsah opatření prováděných po vzniku mimořádných událostí je vázán na rozsah vzniklých následků. Zpravidla stačí k likvidaci vzniklé mimořádné události běžná činnost jednotlivých záchranných, bezpečnostních či havarijních služeb. V případě, že je potřebné záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech provádět dvěma nebo více složkami současně, v ČR se k tomu využívá IZS. Úkoly obcí k řešení mimořádných událostí jsou definovány v zákoně č. 239/2000 Sb., o IZS. 7
4.1. -
organizuje přípravu obce na mimořádné události, podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS, zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob, hospodaří s materiálem civilní ochrany, poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje informace pro zpracování „Havarijního plánu kraje“ nebo„Vnější havarijní plánu, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce, vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany, seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi (školení), je oprávněn zřídit zařízení civilní ochrany, je dotčený orgán ve stavebním a územním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva
4.2. -
-
Povinnosti starosty obce
zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce, organizuje v dohodě s velitelem zásahu, nebo starostou ORP evakuaci z ohroženého území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, je oprávněn vyzvat právnické, nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní, nebo věcné pomoci.
4.3. -
Povinnosti obecního úřadu
Povinnosti obce jako právnické osoby
poskytne osobní a věcnou pomoc, strpí vstup složek IZS na nemovitosti při provádění záchranných a likvidačních prací, strpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, dbá při užívání staveb civilní ochrany (nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany), aby nedošlo ke změně charakteru této stavby, pokud provozuje školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení, vytváří zde podmínky pro výdej ochranných masek, podílí se na přípravě záchranných a likvidačních prací pokud zpracovává, skladuje, nebo provozuje zařízení s nebezpečnými látkami, informuje své zaměstnance o možných nebezpečích spojených s provozem výše uvedených zařízení…
5. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Mimořádná událost může přerůst do takových rozměrů, že mimořádnou událost nelze zvládnout běžnou činností složek IZS a orgánů veřejné správy. Orgány, které řeší takto nastalou situaci, mohou za podmínek daných zákonem č.240/2000 Sb., o krizovém řízení, zvýšit své pravomoci vyhlášením tzv. krizového stavu. Pak hovoříme o tom, že mimořádná událost přerostla v krizovou situaci. síly a prostředky složky IZS, orgány krizového řízení
vývoj události
vyhlášení krizového stavu
složky IZS - koordinace
krizová situace
základní složky IZS
mimořádná událost
událost čas
8
Mimořádná událost, k jejímuž řešení byl vyhlášen krizový stav, se nazývá krizová situace. Právní řád ČR rozlišuje tyto krizové stavy: nevojenské: - stav nebezpečí (vyhlašuje hejtman kraje, popř. primátor hl. města) - nouzový stav (vyhlašuje vláda) vojenské: - stav ohrožení státu (vyhlašuje Parlament) - válečný stav (vyhlašuje Parlament)
5.1. Povinnosti obecního úřadu -
organizuje přípravu obce na krizové situace, poskytuje ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP, vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (předává údaje ORP), podílí se na zajištění veřejného pořádku, plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení, seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení
5.2. Povinnosti starosty obce -
zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací, ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí, může zřídit krizový štáb obce (pracovní orgán), zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP, odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených MV, V době krizového stavu: zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení (pokud tak neučinil HZS), nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace
5.3. Povinnosti obce jako právnické osoby -
při přípravě na krizové situace se na základě výzvy orgánu krizového řízení podílí na zpracování krizových plánů, na výzvu orgánu krizového řízení poskytuje věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace (nesmí však dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury); povinnost ukládá hejtman, pokud hejtman nebo starosta ORP uloží úkoly nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, je povinna tyto úkoly splnit, plní další úkoly nad rámec úkolů dohodnutých v krizových plánech na základě určení hejtmanem nebo orgánem obce
5.4. Možný postup při vytvoření krizového štábu Obec má ze zákona možnost vytvořit krizový štáb, není to však její povinnost. Vedoucím krizového štábu je starosta obce, který jmenuje další členy. Při vytváření krizového štábu obce je vhodné jako členy jmenovat odborníky, kteří jsou dostupní na území obce. Při řešení krizové situace se do činnosti zapojí i pracovníci obecního úřadu. Je důležité pravidelně aktualizovat spojení na členy krizového štábu pro případné okamžité svolání.
9
6. OBEC A POŽÁRNÍ OCHRANA Obec plní na úseku požární ochrany úkoly dané zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy. Obec zajišťuje činnosti především v oblasti samostatné působnosti, tedy výkonem samosprávy. Obec plní též úkoly v oblasti přenesené působnosti, tedy výkonem státní správy. Obec je v souladu se zákonem o obcích chápána jako právnická osoba a musí tedy rovněž zajišťovat úkoly uložené zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám.
6.1. Povinnosti obce Obec zajišťuje v samostatné působnosti výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení. Zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti, Mezi základní zdroje požární vody patří vodovodní síť s hydranty, nejlépe nadzemními. Hydrantová síť musí být pravidelně jedenkrát ročně zkoušena osobou s příslušným oprávněním. Za provozuschopnost hydrantové sítě odpovídá její vlastník nebo uživatel. V případě, že je vlastník a uživatel jiná osoba, měla by být povinnost zajišťovat provozuschopnost a zkoušení hydrantů ve smlouvě o pronájmu vodovodní sítě. Obec dále zajišťuje zpracování dokumentace požární ochrany. Mezi základní dokumenty patří: Požární řád obce, Podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se účastní větší počet osob. Oba tyto dokumenty jsou vydávány jako obecně závazné vyhlášky obce. Podrobnosti k dokumentaci požární ochrany obce jsou uvedeny v nařízení vlády č.172/2001 Sb. -
Požární řád obce upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci a obsahuje a) vymezení činnosti osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci, b) podmínky požární bezpečnosti při činnostech, v objektech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se zřetelem na místní situaci, c) způsob nepřetržitého zabezpečení požární ochrany v obci, d) kategorii jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, její početní stav a vybavení, e) přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti, f) stanovení dalších zdrojů vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti, g) seznam ohlašoven požárů a dalších míst odkud lze hlásit požár, jejich označení, přičemž ohlašovny požárů jsou označeny tabulkou "Ohlašovna požárů" a další místa pro hlášení požárů tabulkou "Zde hlaste požár" nebo symbolem telefonního čísla 150, h) způsob vyhlášení požárního poplachu v obci. Obec zřizuje ohlašovnu požáru. Ohlašovna požárů slouží jako místo, odkud je možné zajistit vyhlášení požárního poplachu pro jednotku, popřípadě místo, kde může občan hlásit vznik požáru. Ohlašovna požáru musí být vybavena telefonem a příslušnou dokumentací. Ohlašovna požáru by měla mít trvalou obsluhu. Vedle ohlašoven požáru se doporučuje zřídit místa pro hlášení požáru, což mohou být například veřejné telefonní stanice a telefonní automaty. Obec ve své samostatné působnosti umožňuje i dislokaci jednotek HZS kraje na svém katastrálním území a přispívá na jejich provoz a vybavení. Nedílnou součástí je také povinnost obce organizovat preventivně výchovnou činnost v oblasti požární ochrany. Obec spolupracuje s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
10
6.2. Povinnost obce směrem k jednotce požární ochrany Mezi hlavní povinnosti obce patří zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (JSDH obce). Jednotku je možné chápat jako organizační složku obce. Každá obec zřizuje jednotku pro zajištění hašení požáru a provádění záchranných prací při mimořádných událostech na území zřizovatele, tedy v katastrálních územích obce. Jednotka je složena z členů, za jednotku odpovídá starostovi obce velitel jednotky. Velitele jednotky, po vyjádření HZS kraje k jeho způsobilosti, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží při tom k návrhu SH ČMS v obci. Obec může zrušit jednotku pouze se souhlasem HZS kraje. Obec zřizuje požární hlídku, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany a určí ji HZS kraje. V případě, že členové jednotky zasahují u mimořádné události, nebo nařízené odborné přípravě či cvičení, poskytuje jim obec náhradu ušlého výdělku. Pokud členové konají tuto činnost v mimopracovní době, poskytuje jim obec odměnu. Výkon činností v jednotce při hašení požárů a při provádění záchranných prací je chápán jako výkon občanské povinnosti. Činnost členů v jednotce při nařízené odborné přípravě a při cvičení se považuje za jiné úkony v obecném zájmu. Zaměstnavatel člena jednotky volno na výkon občanských povinností a činností v obecném zájmu poskytne v souladu se zákoníkem práce. Pro náhradu mzdy lze uplatnit dva mechanismy refundací: I. Zaměstnavatel nekrátí zaměstnanci mzdu za dobu, po kterou zaměstnance konal činnosti v jednotce. Zaměstnavatel uplatní náhradu mzdy u příslušné obce. Obec uhradí zaměstnavateli náhradu mzdy. II. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pouze volno na dobu, po kterou zaměstnance konal činnosti v jednotce. Zaměstnavatel vyčíslí zaměstnanci ušlou mzdu, kterou zaměstnanec uplatňuje u obce. Obec uhradí ušlou mzdu přímo zaměstnanci (členovi jednotky). Jako doklad o účasti člena jednotky na zásahu slouží dokument označovaný jako „Zpráva o zásahu“. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu. V případě, že jednotka zasahovala na výzvu operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje) mimo území zřizovatele, může si obec uplatnit vyplacené náhrady u HZS kraje. Výše náhrad za ušlý výdělek u osob samostatně výdělečně činných je upravena nařízením vlády č. 172/2001 Sb. a odvíjí se od výše průměrné mzdy v národním hospodářství. Obec dále v samostatné působnosti zajišťuje akceschopnost jednotky, především zajištěním odborné přípravy členů jednotky a uspokojováním materiálních a finančních potřeb jednotky. Základní vybavení jednotky a její početní stavy jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 247/2001 Sb., o jednotkách požární ochrany. V případě, že vznikla na území obce mimořádná událost, má obec za povinnost poskytovat zasahujícím ve ztížených podmínkách základní péči. Péči poskytuje členům a zaměstnancům jednotek, osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci. Rozsah a podmínky péče upravuje nařízení vlády č. 172/2001 Sb. Následující přehled uvádí podmínky a rozsah poskytnuté péče: - zasahují-li členové jednotky ve speciálních ochranných prostředcích v nepřetržité délce 30 minut nebo provádí-li se zásah po dobu nejméně 2 hodin, zajišťuje obec ochranné nápoje, - zasahují-li členové jednotky nepřetržitě po dobu nejméně 4,5 hodin, zajišťuje obec stravování, - zasahují-li členové jednotky při zásahu déle než 12 hodin, zajišťuje obec vhodné místo pro odpočinek, případně ubytování. Náklady spojené s poskytováním ochranných nápojů jsou limitovány do výše dolní hranice stanovené sazby stravného podle zvláštních právních předpisů. Výše nákladů na stravování poskytované v závislosti na délce trvání zásahu a fyzické náročnosti prací činí částku rovnající se 1,75 až 2,25 násobku výše uvedené dolní hranice pro cestovní náhrady. Člen jednotky musí být pro výkon v jednotce zdravotně způsobilý, obec tedy ve své samostatné působnosti hradí náklady spojené s provedením preventivní zdravotní prohlídky. 11
Obce, které nezřídily jednotku požární ochrany, mohou na základě smlouvy o sdružení sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Tuto smlouvu mohou obce uzavřít mezi sebou nebo s HZS kraje. Sdružit prostředky a zřídit jednotku požární ochrany je možné pouze se souhlasem HZS kraje.
6.3. Úkoly jednotek požární ochrany Jednotky provádí zásah podle zásad uvedených ve vyhlášce č. 247/2001 Sb. Při zásahu: zdolávají požáry, provádí záchranné likvidační práce, podílí se na evakuaci obyvatel, podílí se na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek, podílí se na varování obyvatelstva, podílí se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku, podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek jeho nouzového přežití.
6.4. Povinnosti obce jako právnické osoby Obec má své povinnosti dle zákona č. 133/1985 Sb., o PO i jako právnická osoba. Z toho vyplývá, že obec je povinna obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti. Musí vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace, únikové cesty atd. Musí dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami. Pravidelně kontrolovat (prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany) dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady. Bezodkladně oznamovat operačnímu středisku HZS kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá. Právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Spalování hořlavých látek na volném prostranství musí předem oznámit HZS kraje (např. pomocí internetových stránek www.hzsol.cz sekce ohlášení pálení).
7. OBEC A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM 7.1
Obecné informace
Integrovaný záchranný systém je chápán jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Podrobnosti jsou definovány zákonem č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Tento zákon také rozlišuje následující složky IZS: Základní složky IZS – Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí území kraje, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba Ostatní složky IZS - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů - začlenění ostatních složek je podmíněno uzavřením dohody o plánované pomoci na vyžádání V souvislosti s přípravou IZS k provádění záchranných a likvidačních prací při řešení MU nebo krizových situací se provádí cvičení. Tato cvičení nařizuje ministr vnitra, generální ředitel HZS, hejtman kraje, ředitel HZS kraje. - Taktické cvičení se provádí po projednání se zúčastněnými složkami s cílem dosáhnout odborné připravenosti členů koordinačních orgánů a velitelů složek IZS při řízení sil a prostředků více složek IZS. - Prověřovací cvičení se provádí s cílem ověřit úroveň připravenosti složek a koordinačních orgánů IZS k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí takového cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky IZS. 12
K provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje je vypracován havarijní plán kraje. Havarijní plán kraje zpracovává HZS kraje na základě analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení, podkladů od právnických a podnikajících fyzických osob, informací od dotčených správních úřadů, podkladů od obecních úřadů, podkladů připravených jednotlivými složkami. Tento plán obsahuje mj. plány konkrétních činností pro řešení jednotlivých situací. Kromě havarijního plánu kraje existuje vnější havarijní plán. Ten se však zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření IV. kategorie a pro objekty a zařízení podniků, u kterých se předpokládá vznik závažné havárie způsobené nebezpečnými látkami a chemickými přípravky. Zákon o IZS rozlišuje: - záchranné práce (činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jeho příčin) a - likvidační práce (činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí)
7.2 -
-
úkoly za ORP plní HZS kraje (ten dále shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijních plánů kraje potřebné údaje, seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení a s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi), starosta ORP koordinuje záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádá v tzv. strategické úrovni řízení. Pro koordinaci může starosta použít krizová štáb své obce, starosta obce také schvaluje vnější havarijní plány
7.3 -
-
-
Povinnosti starosty obce v oblasti IZS
je při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní a věcné pomoci (pomoc může být poskytnuta i bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím starosty obce), další úkoly viz. 2.3.2.
7.5 -
Povinnosti obecního úřadu v oblasti IZS
s obecním úřadem nebo starostou obce velitel zásahu spolupracuje (žádá jej o spolupráci) v případě, že je třeba řešit ochranu obyvatelstva při mimořádných událostech. orgány obce zajišťují připravenost své obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. z hlediska ochrany obyvatelstva je obec považována i za dotčený orgán ve stavebním a územním řízení, další úkoly viz. 2.3.1.
7.4 -
Povinnosti obce s rozšířenou působností v oblasti IZS
Povinnosti obce jako právnické osoby
obec vystupuje také jako právnická osoba a proto se na ní vztahují práva a povinnosti právnických osob při mimořádné události podle zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. každá obec je zahrnuta do havarijního plánu kraje a proto je tato povinna bezplatně poskytovat a aktualizovat požadované podklady, další úkoly viz. 2.3.3.
13
8. OBEC A POVODNĚ 8.1
Co je to povodeň a čím může být způsobena
Povodeň je dle zákona o vodách přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Je to také stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity. Rozeznáváme dva druhy povodní: – přirozená povodeň (způsobená přírodními jevy, táním, dešťovými srážkami, chodem ledů) a – zvláštní povodeň (způsobená poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii)
8.2
Základní povodňová opatření
Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně: − stanovení záplavových území a − zpracování povodňových plánů − −
− −
8.3
Opatření za povodně: řízené ovlivňování odtokových poměrů, zabezpečovací práce o odstraňování překážek z vodních toků o zabránění přelití hrází o výstavba protipovodňových hrází, záchranné práce (záchrana osob a majetku), zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
Co jsou povodňové orgány
Jsou to orgány, které řídí ochranu před povodněmi. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány − orgány obcí, − obecní úřady obcí s rozšířenou působností, − krajské úřady a − Ministerstvo životního prostředí. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: − povodňové komise obcí, − povodňové komise obcí s rozšířenou působností, − povodňové komise krajů a − Ústřední povodňová komise. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu, přejímá řízení na území obce krizový štáb obce, pokud je zřízen.
8.4 − − − −
Povodňová komise obce Základní informace o povodňové komisi obce: předsedou je starosta obce, komise je doplněna o členy zastupitelstva a další osoby (členem PK by měl být velitel JSDH obce), komise je podřízena povodňovému orgánu ORP (povodňová komise ORP), pokud není zřízena, vykonává tuto činnost rada obce.
14
8.5
Stupně povodňové aktivity (SPA)
Stupně povodňové aktivity stanoví míru povodňového nebezpečí vázanou na směrodatné limity (vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech). Rozeznáváme následující SPA: − I. SPA (stav bdělosti) – nastává nebezpečí přirozené povodně, zvýšenou pozornost zahajuje činnost hlásná a hlídková služba, − II. SPA (stav pohotovosti) – vyhlašuje se; nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň; aktivizují se povodňové orgány; uvádí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce; provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu, − III.SPA (stav ohrožení) – vyhlašuje se; při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. II. a III. SPA vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Ten také informuje subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
8.6
Předpovědní a hlásná služba
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji – zajišťuje ji ČHMU. Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Zjišťují ji povodňové orgány obcí a ORP, které za tím účelem ustavují hlídkovou službu. Hlídkovou službu mohou zajišťovat i členové JSDH obcí.
9. SHRNUTÍ Co je to jednotka požární ochrany obce? Jednotka požární ochrany (JPO) obce – jednotka (definované síly a prostředky) zřízená za podmínek zákona o PO a prováděcích předpisů, zpravidla jako organizační složka obce, kde výkon služby vykonávají dobrovolně členové, kteří mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce.
Jaký je rozdíl mezi Jednotkou sboru dobrovolných hasičů (JSDH) obce a sborem dobrovolných hasičů (SDH)? − − − −
Jednotka sboru dobrovolných hasičů (JSDH) obce: je zřizována obcí, zpravidla jako organizační složka obce, za účelem hašení požárů a provádění záchranných prací při mimořádné události v obci, členové jednotky mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce, velitele jednotky jmenuje starosta obce; velitel jednotky odpovídá starostovi obce za akceschopnost jednotky, jednotka je financována z prostředků obce
Sbor dobrovolných hasičů (SDH): − je občanské sdružení vzniklé na základě zvláštního zákona; zpravidla s názvem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – Sbor dobrovolných hasičů (název obce) „SHČMS SDH Nová Dědina“, 15
− cílem občanského sdružení je spolupracovat s obcí v oblasti požární ochrany, pomáhat při zajištění odborné přípravy, práce s mládeží apod., − občan se stane členem sdružení na základě projevu své vůle a po přijetí občanským sdružením, − orgány občanského sdružení jsou voleny (starosta, jednatel, velitel), − sdružení je financováno z členských příspěvků, darů, grantů a dotací, − více na www.dh.cz
Spolupráce obce a občanského sdružení na úseku požární ochrany Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku PO pomáhají při plnění úkolů na úseku PO zejména tím, že: − pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, − podílejí se na odborné přípravě členů JSDH obcí, − podílejí se, se souhlasem vlastníka, na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů.
Jak se rozdělují jednotky požární ochrany v ČR? Jednotka
Hasičského záchranného sboru kraje Obce
Podniku
Kategorie
Doba pro výjezd
JPO I
2 min.
JPO II
5. min
JPO III
10 min
JPO V
10
JPO IV
2 min.
JPO VI
10 min.
Působnost
územní (několik obcí) územní (několik obcí) územní (několik obcí) místní (pouze území zřizovatele)
místní (pouze území podniku) místní (pouze území podniku)
Poznámka
příslušníci HZS ČR členové jednotky; zřizují vybrané obce členové jednotky; zřizují vybrané obce členové jednotky; jednotka může být vyslána na výzvu operačního střediska HZS i mimo své území zaměstnanci podniku zaměstnanci podniku
Jak je to s financováním JSDH obcí? Obec financuje ze svého rozpočtu náklady na zajištění akceschopnosti jednotky. V případě, že jednotka zasahovala na území zřizovatele, jsou veškeré náklady hrazeny z rozpočtu obce. V případě, že jednotka zasahovala mimo území svého zřizovatele na základě výzvy OPIS, může obec u HSZ kraje uplatnit náklady: − refundaci mezd členů, − spotřebované pohonné hmoty a − spotřebované hasební látky.
Jaké jsou možnosti dotací na JSDH obcí? Příjemce dotace je vždy obec – zřizovatel. Dotace je možné rozdělit na dotace pro všechny jednotky a dotace pro jednotky s územní působností. Dotace pro všechny jednotky: − zajištění odborné přípravy, 16
− náhrady spojené s výjezdem jednotky mimo území svého zřizovatele a − příspěvek kraje (nenároková). − − − − − −
Dotace pro jednotky s územní působností: zajištění odborné přípravy, náhrady spojené s výjezdem jednotky mimo území svého zřizovatele, dotace na zajištění akceschopnosti JPO II a JPO III, dotace na člena vykonávajícího činnost v jednotce jako své hlavní povolání, dotace na pořízení nové požární techniky a příspěvek kraje (nenároková).
Jakou dokumentaci musí vést obec ve vztahu k jednotce požární ochrany obce? − − − − − − −
Zřizovací listinu nebo smlouvu o sdružení, Dohody o členství s členy jednotky, Jmenovací dekret velitele, Seznam členů jednotky, Dokumentaci o odborné způsobilosti členů, Doklad o zdravotní způsobilosti členů a Plán výkonu služby členů JSDH vybraných obcí. Vzory dokumentů je možné získat na www.hzsol.cz Příslušníci HZS poskytnou odbornou pomoc obci při zřízení jednotky a zpracování dokumentace.
Jaké jsou základní požadavky na člena jednotky? − minimální věk 18 let, − zdravotní způsobilost a − fyzická způsobilost.
Jak je to se zdravotní způsobilostí členů JSDH obce? Zdravotní způsobilost upravuje Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. − Vstupní zdravotní prohlídka před přijetím uchazeče o členství, komplexní fyzikální vyšetření, orientační vyšetření zraku, sluchu atd., při prohlídce se využijí výsledky preventivní zdravotní prohlídky dle zákona 1), vyšetření provádí praktický lékař, u něhož je člen jednotky registrován − Zdravotní prohlídka nositele dýchací techniky před zařazením jako nositel dýchací techniky (doplnění vyšetření), komplexní fyzikální vyšetření, orientační vyšetření zraku, sluchu, spirometrické vyšetření, EKG, (odborné vyšetření neurologické, glykémie), při prohlídce se využijí výsledky preventivní zdravotní prohlídky dle zákona 1), vyšetření provádí praktický lékař, u něhož je člen jednotky registrován a odborný lékař − Periodická zdravotní prohlídka – 1x za dva roky provádí lékař, u něhož je člen jednotky registrován na základě žádosti příslušné obce Při zdravotní prohlídce se využijí výsledky vyšetření z preventivní zdravotní prohlídky občana. Každý občan má na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění nárok na bezplatnou zdravotní prohlídku 1x za dva roky.
17
Jak je to s odbornou způsobilostí členů JSDH obce? Odborná příprava členů v jednotce se rozděluje na: − základní odbornou přípravu velitel, strojník, technik - organizuje HZS hasič - provádí velitel jednotky − pravidelnou odbornou přípravu velitel, strojník, technik - organizuje HZS hasič - provádí velitel jednotky hasič − specializační kurzy technik nositel dýchací techniky osádky RZA Plán odborné přípravy jednotky zpracovává velitel jednotky na základě hlavního zaměření odborné způsobilosti vydaného HZS. Podklady pro zpracování plánu dostupné na stránkách www.hzsol.cz.
Jakým způsobem se povolávají jednotky požární ochrany na místo zásahu? Povolávání jednotek na místo zásahu provádí operační a informační středisko HZS kraje. Po obdržení informace o mimořádné události vyhodnotí operační důstojník rozsah mimořádné události a vyhlásí příslušný stupeň poplachu. Pro každou obec a každý stupeň poplachu jsou uvedeny jednotky PO, které se vysílají na místo (Požární poplachový plán). Většina událostí probíhá v prvním stupni poplachu, na místo jsou povolávány tyto jednotky: − jednotka HZS kraje z příslušné požární stanice, − místní jednotka obce, − jednotky okolních obcí s územní působností (JPO II, JPO III) K vyhlášení poplachu pro jednotky se využívá: − siréna v obci nebo − SMS odeslané na mobilní telefony členů, případně automatické volání na mobilní telefony členů JSDH obce (systém AMDS)
Jaká se organizují cvičení jednotek SDH obce? Pro JSDH obce se organizují cvičení prověřovací a taktická. Cílem taktického cvičení je procvičit taktické postupy při zdolávání požáru a záchranných prací při mimořádných událostech a seznámit se s objektem nebo prostředí. O taktických cvičeních vědí jednotky dopředu. Prověřovací cvičení slouží k ověření akceschopnosti jednotky. O prověřovacích cvičeních členové jednotky dopředu neví. Cvičení jednotky může nařídit zřizovatel jednotky, nebo velitel jednotky. V případě že je do cvičení zapojeno více jednotek, může cvičení nařídit, nebo schválit pouze hasičský záchranný sbor. Podrobnosti k organizování cvičení jsou uvedeny na stránkách www.hzsol.cz
Jak postupovat v případě úrazu člena jednotky? Člen jednotky má nárok na odškodnění v souvislosti s úrazem, který se mu stal při zásahu nebo odborné přípravě. Odškodňovaní ve smyslu zákoníku práce a dalších předpisů hasičský záchranný sbor kraje. V případě, že úraz vznikne na místě zásahu, musí být úraz nahlášen veliteli zásahu a zaznamenán do zprávy o zásahu. Při odškodňovaní úrazů provádí HZS šetření úrazu a vyžaduje dokumentaci o odborné a zdravotní způsobilosti člena a další.
18
Kdy může obec zrušit jednotku? Obec může zrušit jednotku pouze se souhlasem HZS kraje. V praxi je udělen souhlas až po schválení sdružení prostředků na zřízení společné jednotky s jinou obcí.
Co je Integrovaný záchranný systém – IZS? „Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací“
Co tvoří IZS? Základní složky IZS – jsou organizace, které jsou schopny okamžitě reagovat na žádost o pomoc. Patří sem Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí území kraje, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba. Ostatní složky IZS – jsou subjekty často využívané při zásazích, které ale mají delší dobu na výjezd k zásahu. Patří sem vojenské jednotky, Horská služba vodní záchranná služba, potápěči, kynologové, dále sem patří také hygienická a veterinární služba, orgány ochrany životního prostředí, apod.
Co je to zásah? Zásah můžeme definovat jako činnost hasičských, záchranářských a bezpečnostních složek směřujících k záchraně životů a zdraví osob nebo zvířat, či k ochraně bezprostředně ohrožených materiálních hodnot nebo životního prostředí.
Co je to událost? Pojem událost chápeme jako každou vzniklou událost, která jakýmkoliv způsobem ohrozila životy a zdraví obyvatel nebo zvířat, anebo došlo ke škodám na materiálních hodnotách. Tyto události jsou pak následně řešeny buď hasičskými jednotkami samostatně, nebo v součinnosti s policií, či zdravotnickou záchrannou službou. V těchto případech jde o činnost, kdy každá z výše uvedených složek integrovaného záchranného systému si plní u události své povinnosti a kdy činnost mezi nimi není nutné koordinovat.
Co je to mimořádná událost? Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Z výše uvedené definice vyplývá, že jde o takovou událost, která může nebo již ohrožuje, popř. již ohrozila větší počet obyvatel, způsobí značné materiální škody nebo vážně ohrozí životní prostředí.
Co dělat, když vznikne událost ohrožující životy a zdraví lidí nebo zvířat, nebo došlo ke škodám na majetku? V prvé řadě zachovat klid, jednat s rozmyslem a nepodléhat panice. Dále je nutné zjistit, co se vlastně stalo, zda došlo ke zranění osob a zda nehrozí ještě další nebezpečí. Než začnete s pomocí postiženým, snažte se buď vy, nebo jiná osoba co nejrychleji vyrozumět některou ze základních složek integrovaného záchranného systému.
Přivolání pomoci Nejrychlejší způsob je s použitím telefonu. Stačí vytočit patřičné číslo tísňové linky. Přehled tísňových linek v ČR: 19
• • • • •
150 155 158 112
-
HASIČI ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA POLICIE JEDNOTNÉ EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ (propojuje hasiče, zdravotnickou záchrannou službu a policii) 156 - OBECNÍ POLICIE
Zásady volání na tísňovou linku Téměř u všech typů událostí je třeba obsluze tísňové linky sdělit tyto údaje: − − − − − − −
co se stalo a v jakém rozsahu, kde se to stalo, příp. orientační body okolí místa události, jméno volajícího, telefonní číslo odkud voláte (nutné pro zpětné ověření) zda došlo k újmě na zdraví, zda hrozí následně ještě nějaké nebezpečí, orientačně se pokusit stanovit trasu příjezdu na místo události
Co dělat, když nastane mimořádná událost? -
zachovat klid, nezmatkovat, přivolat pomoc (tísňové telefonní číslo), varovat obyvatelstvo (sirény, rozhlas), nejdříve zachránit osoby a pak majetek, navázat kontakt s velitelem zásahu, který řeší mimořádnou událost sbírat informace o ohrožení, udržovat kontakt se záchranáři a informovat je, při dlouhotrvajícím zásahu zajistit místo pro týlové zabezpečení a zabezpečit náhradní ubytování
Co dělat, abych navázal kontakt s hasiči nebo s krizovým štábem obce s rozšířenou působností? -
zavolat na pohotovostní telefon krizového štábu příslušné ORP (kartička KAM SE OBRÁTIT O POMOC) poslat mail na adresu KŠ ORP (stab.název
[email protected]) získat potřebné informace na www.izsol.cz
Co je to krizové řízení? Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.
Jaké existují krizové stavy? -
-
stav nebezpečí (vyhlašuje pouze hejtman, ne starosta obce!) – jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu (ohrožení státu) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS; rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí se vyvěšuje na úředních deskách obecních úřadů, na jejichž území je stav nebezpečí vyhlášen (to platí i pro zrušení stavu nebezpečí), nouzový stav (vyhlašuje vláda, která neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu), stav ohrožení státu (vyhlašuje Parlament na návrh vlády) a válečný stav (vyhlašuje Parlament) 20
Kdo pomáhá při řešení krizových stavů? -
-
složky integrovaného záchranného systému (základní a ostatní), podnikající právnické osoby a podnikající a ostatní fyzické osoby poskytnutím věcné a osobní pomoci (obec by měla mít přehled o firmách v obci – telefonní kontakty, předmět podnikání přehled o prostředcích) obec může být připravena uzavřením dohod o plánované pomoci s jednotlivými firmami, obec může zřídit krizový štáb (obec s rozšířenou působností musí mít zřízenou bezpečnostní radu a krizový štáb), okolní obce
Co dělat, když nestačí síly a prostředky obce? -
požádat obec s rozšířenou působností, možnost zřídit krizový štáb obce, vyžádat podporu u operačního a informačního střediska („OPIS“) IZS, využít podporu HZS – velitel zásahu nebo řídící důstojník, při situaci nad rámec možností ORP – řízení a koordinaci přebírá kraj (krizový štáb kraje), události převyšující možnosti kraje řeší ústřední krizový štáb
Co by měl starosta vědět a znát? -
legislativu a povinnosti obce (získá je na školení starostů), možnosti získání dotaci na koncové prvky varování, způsob řešení ochrany obyvatel – varování, evakuace, improvizované úkryty, prostředky individuální ochrany obyvatelstva, že jednotka požární ochrany obce plní úkoly ochrany obyvatelstva (pomocník v oblasti ochrany obyvatelstva)
Co dělat, pokud si chce starosta obce zřídit krizový štáb? Krizový štáb lze zřídit na základě §21 odst. 2 písm. a zákona č.240/2000 Sb. o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací v návaznosti na ustanovení §12, §13 a §14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst.8 a §28 odst. 5 zákona 240/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Krizový štáb se používá pro: řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, včetně plnění úkolů za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, - při koordinaci záchranných a likvidačních prací, - při taktických a prověřovacích cvičeních Krizový štáb je tvořen vedoucím (starostou) a stálou pracovní skupinou krizového štábu. Lze přizvat i další osoby, zejména odborníky, kteří nejsou členy krizového štábu. Krizový štáb se zřizuje na základě zřizovacího dokumentu. -
Jak by měl být starosta připraven na vznik povodní? -
dbát na odbornou a technickou připravenost jednotky SDH obce, mít připraveny prostředky a materiál k ochraně obyvatelstva před povodněmi (pytle, písek, povodňové zábrany, čerpací technika, atd.), dbát na vytipování míst vhodných k případné evakuaci osob, zvířat a majetku, být připraven na případný výpadek dodávky el. proudu do obce (zajištění varování a informování občanů, atd.), včas informovat příslušné povodňové orgány a HZS kraje o vývoji situace v obci,
21
-
mít povodňovou komisi obce (v případě povodně by ji měl co nejrychleji zřídit a navázat kontakt s velitelem zásahu za účelem koordinace řešení vzniklé mimořádné události)
Jaká je vazba mezi povodní a mimořádnou událostí či krizovou situací? -
každá povodeň je mimořádná událost pokud ohrožuje občany a jejich majetek, každá povodeň by měla být hlášena na HZS kraje, který zajistí: nasazování sil prostředků v místě události, koordinaci v místě vzniku mimořádné události, ORP a kraje, koordinaci psychosociální a humanitární pomoci občanům, odbornou pomoc starostům jak postupovat v krizových situacích a při odstraňování následků povodně
Jak je to s finančním zabezpečením krizových opatření? Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Za tímto účelem si kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků,
Jaké jsou pravomoci a povinnosti obce při řešení krizových stavů? Při řešení krizových situací obec: Zřizuje bezpečnostní radu Zřizuje krizový štáb Vypracovává havarijní plán Vypracovává krizový plán Vypracovává plán akceschopnosti Má kompetence vyhlásit krizový stav Provádí varování při krizových stavech Nařizuje a organizuje evakuaci Seznamuje veřejnost s charakterem ohrožení a opatřeními Nařizuje pracovní povinnost Nařizuje pracovní výpomoc a poskytnutí věcných prostředků Vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob při krizovém stavu Přiděluje zásoby pro humanitární pomoc Plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností
NE, pouze obec s rozšířenou působností musí mít bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností MŮŽE, ale obec s rozšířenou působností musí mít krizový štáb obce s rozšířenou působností NE NE NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO NE, obce s rozšířenou působností žádají předsedu SHR ANO
Na co se mám jako starosta obce v případě vzniku mimořádné události zaměřit? -
Informovat vedoucí složek IZS a starosty ORP o podstatných skutečnostech vývoje mimořádné události. Využít jejich možností a znalostí. Zapojit se do řešení. Získané informace si neponechávat jen pro sebe, předávat je dalším kompetentním osobám. Spolupracovat s velitelem zásahu při určení místa pro činnost štábu velitele zásahu. Být nápomocen při informování všech obyvatel obce o hrozícím nebezpečí a o vývoji situace. Zajistit základní péči o zasahující členy jednotlivých složek (nápoje, strava). Dle potřeby povolat občany pro zajištění nezbytných činností. 22
-
Myslet na své vystřídání v místě události, příp. zajistit za sebe náhradu (místostarosta). Zajistit bezprostřední základní péči (voda, strava) o evakuované osoby, do doby než bude zajištěno nouzové ubytování. Svolat pracovní skupinu v úrovni obce (místostarosta, velitel JSDH, další osoby z obce a OU). V případě povodní svolat povodňovou komise obce – je li zřízena). Dohodnout se s velitelem zásahu o systému předávání informací a pravidelných hlášení, případně dobu a místo koordinačních schůzek.
Jaké jsou předpokládané činnosti při zasedání krizového štábu? -
informování o vývoji situace, odborné hodnocení situace (ředitelé základních složek IZS a přizvaní specialisté), řešení právních aspektů situace, hodnocení stavu připravenosti disponibilních zdrojů (sil a prostředků) k řešení situace, hodnocení stavu připravenosti lidských zdrojů + požadavky, hodnocení stavu připravenosti věcných prostředků + požadavky, hodnocení stavu finanční připravenosti + požadavky, projednávání nezbytných předběžných opatření a úkolů z nich vycházejících, příprava potřebných dokumentů, projednání návrhu na vyhlášení stavu nebezpečí a povolání odborných specialistů, projednání tiskové zprávy
Jaké prostředky budou potřebovat členové krizového štábu? -
prostředky spojení (tel., fax, mobil, vysílačky, pagery), psací potřeby, hardware, kopírovací prostředky (kopírky, tonery, scanner), informační prostředky (rádio, televize, internet), mobilní prostředky (kola automobily, motorky, čluny), prostředky varování obyvatelstva (sirény, megafony, auta, spojky), mapy, osobní výstroj (bezpečnost práce), spotřební materiál, finanční zabezpečení
S jakými dokumenty bude nutné pracovat? -
výzvy k právnickým a podnikajícím fyzickým a ostatním fyzickým osobám k poskytnutí věcného prostředku, potvrzení o využití věcného prostředku, výzva k poskytnutí pracovní výpomoci fyzickým osobám v době krizového stavu, potvrzení o vykonání pracovní výpomoci fyzickou osobou v době krizového stavu, výzva právnickým a podnikajícím fyzickým a ostatním fyzickým osobám k poskytnutí věcného prostředku s obsluhou, výzva k poskytnutí pracovní výpomoci fyzickým osobám - obsluha věcného prostředku v době krizového stavu, potvrzení o využití věcného prostředku s obsluhou, potvrzení o vykonání pracovní výpomoci fyzickou osobou - obsluha věcného prostředku v době krizového stavu
Kde lze najít další informace nebo rady? -
na webových stránkách www.hzsol.cz nebo www.izsol.cz , 23
-
na odborných školeních starostů, pořádaných HZS Olomouckého kraje, u příslušných vedoucích pracovníků na územním odboru nebo krajském ředitelství HZS Olomouckého kraje, u velitele JSDH obce, preventisty nebo člena JSDH obce, který má na starosti plnění úkolů ochrany obyvatelstva
10. LEGISLATIVA 10.1 Zákony Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému - úkoly ministerstev, krajů a obcí, - působnost a pravomoc správních úřadů, - práva a povinnosti právnických a fyzických osob, - organizace a činnost na místě zásahu, - plánovaná pomoc na vyžádání, - financování, náhrady a dotace, - použití IZS, - stanovení složek IZS a jejich působnost, - ochrana obyvatelstva a to při: - přípravě na mimořádné události, - záchranných a likvidačních pracích
Zákon č. 133/85 Sb., o požární ochraně - úkoly ministerstev a krajů, obcí, podnikajících osob, fyzických osob, - poskytnutí pomoci, - financování, náhrady a dotace, - jednotky požární ochrany, - systém jednotek a jejich kategorie jednotek, - plošné pokrytí poplachový plán, - vybavení jednotek dle vyhlášky a početní stavy, - odborná způsobilost v jednotkách, - zdravotní způsobilost, - spolupráce s občanskými sdruženími
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (tzv. krizový zákon) - úkoly ministerstev a krajů, - bezpečnostní rady a krizové štáby, - plánovaná pomoc na vyžádání Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy - působnost orgánů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy, - systém nouzového hospodářství, - systém hospodářské mobilizace, - regulační opatření, - financování, náhrady
Zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách (tzv. vodní zákon) - povodňové plány, - povodňové orgány, - povodňová opatření, - stupně povodňové aktivity, 24
- předpovědní a hlásná služba, - povodňové záchranné práce, - povodňové zabezpečovací práce Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky Zákon č. 151/ 2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů
10.2 Vyhlášky Požární ochrana vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany vyhláška MV č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární ochrany vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb vyhláška MPMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů IZS vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Krizové řízení vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., k provedení § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
10.3 Nařízení vlády Požární ochrana NV č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně NV č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv NV č.352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. IZS NV č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Krizové řízení NV č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury NV č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 25
10.4 Nařízení Olomouckého kraje NOLK č. 1/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob NOLK č. 3/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu NOLK č. 4/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území Olomouckého kraje (ve znění nařízení č. 3/2010), NOLK č. 2/2005, kterým se určují zdroje vody k hašení požárů NOLK č. 3/2006, kterým se vydává požární poplachový plán kraje, (ve znění nařízení 2/2010)
26
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
27
1. ČINNOST POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY 1.1 Základní činnost Policie České republiky -
-
Základem činnosti Policie České republiky je: ochrana celospolečenských zájmů a hodnot, zejména zákonnosti a veřejného pořádku, státu, ústavních základů a institucí, zabezpečení nerušeného výkonu funkce všech orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, ochrana fyzických osob, jejich životů, zdraví, lidské důstojnosti a ochrana majetku, a to bez rozdílu jeho vlastníků.
Policie České republiky v rámci plnění svých úkolů dále spolupracuje (§ 14 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR): - s ozbrojenými silami (Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž), - s ozbrojenými bezpečnostními sbory (policie, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Vojenská policie a Vojenské zpravodajství), - s dalšími orgány veřejné správy a právnickými a fyzickými osobami. V rámci integrovaného záchranného systému je nejdůležitější spolupráce se záchrannými sbory a havarijními službami.
1.2 Úkoly Policie České republiky Policie České republiky plní úkoly ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu jak stanoví zákony (např. § 20 zákona č. 273/2008 Sb. o Policie ČR). Mimo jiné plní také úkoly v rámci integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech a krizových situacích. Přesto těžištěm činnosti Policie České republiky je plnění úkolů v bezpečnostním systému ve spolupráci s orgány činných v trestním řízení, ostatních bezpečnostních složek, zpravodajských služeb apod.
-
-
Zejména se jedná o tyto úkoly v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti: chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení, vede boj proti terorismu, odhaluje trestné činy a zajišťuje jejich pachatele, koná vyšetřování a vyhledávání o trestných činech, zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu, zajišťuje ochranu státních ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod, zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, odhaluje přestupky, a pokud tak stanoví zvláštní zákon, přestupky objasňuje, projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon, vede evidence statistiky potřebné k plnění svých úkolů, vyhlašuje celostátní pátrání, přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob, získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící ochraně ekonomických zájmů České republiky, 28
-
-
na základě vyrozumění orgány vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, vyhledává a zadržuje svěřence uprchlé z nařízené ústavní nebo ochranné výchovy, plní úkoly státní správy, plní úkoly při ochraně místních záležitostí veřejného pořádku.
1.3 Postavení krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje je organizační složkou státu, má vlastní rozpočet, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. V čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu. Útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství. Krajský ředitel je členem bezpečnostní rady Krajského úřadu Olomouckého kraje. Krajský ředitel určuje a jmenuje zástupce do bezpečnostních rad, krizových štábů a povodňových komisí určených obcí Olomouckého kraje.
29
Obrázek 1 Mapa krajského ředitelství policie Olomouckého kraje s vyznačenými obvodními odděleními Policie ČR
2. POLICIE ŘÍZENÍ
ČESKÉ
REPUBLIKY
V SYSTÉMU
KRIZOVÉHO
2.1 Práva a povinnosti Policie České republiky při řešení mimořádných událostí a krizových situací -
Policie ČR při řešení mimořádných událostí a krizových situací provádí zejména: uzavření místa zásahu, zakázání vstupu na určená místa, záchranu nebo evakuaci bezprostředně ohrožených osob, zvířat, majetku, regulaci volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a přilehlém okolí, poskytování nutných informací příbuzným osobám a hromadným sdělovacím prostředkům, dokumentaci údajů a skutečností za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku mimořádné události.
2.2 Pracoviště krizového řízení Pracovištěm krizového řízení je oddělení krizové řízení Krajského ředitelství Olomouckého kraje, které plní hlavně tyto úkoly: − zabezpečuje a podílí se na plnění úkolů útvarů za krizových stavů a přípravě na jejich řešení, − koordinuje, popřípadě zpracovává v součinnosti s věcně příslušným pracovištěm krizového řízení odborné části krizového plánu, provádí rozpracování krizového plánu a kontrolní činnost na úseku krizového plánování, − podílí se na zabezpečení nezbytných materiálních a finančních prostředků pro zajištění úkolů za krizových stavů a přípravy na jejich řešení, − poskytuje věcně příslušnému pracovišti krizového řízení potřebnou odbornou součinnost při zajišťování úkolů za krizových stavů a přípravy na jejich řešení, − spolupracuje při plnění svých úkolů se složkami integrovaného záchranného systému a ostatními subjekty krizového řízení v rámci své územní působnosti, − podílí se na organizaci činnosti krajského ředitelství policie při bezpečnostních opatřeních, − zpracovává a aktualizuje plán akceschopnosti krajského ředitelství a podkladovou dokumentaci krizového štábu ředitele krajského ředitelství policie a plní určené funkce v sekretariátu krizového štábu, − organizuje přípravu a podílí se na realizaci cvičení IZS a krizového řízení v rámci krajského ředitelství policie a územních součinnostních cvičeních krizového řízení a IZS, − zajišťuje topografický materiál pro potřeby organizačních článků krajského ředitelství policie.
2.3 Krizový štáb Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Krizový štáb Krajského ředitelství Olomouckého kraje je poradním orgánem krajského ředitele. Krizový štáb provádí: − analýzu mimořádné události nebo krizové situace a důsledky možných ohrožení, − vyhodnocení stavu sil a prostředků a návrh způsobu jejich využití, − přípravu návrhů řešení krizové situace, − koordinaci činnosti útvarů krajského ředitelství, 30
− komunikaci s jinými orgány a organizacemi (krajské úřady, obce s rozšířenou působností, obce, složky IZS, apod.).
31
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA OLOMOUCKÉHO KRAJE
32
1.
ČINNOST ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
Zdravotnická záchranná služba poskytuje v souladu s platnou legislativou přednemocniční neodkladnou péči a to při stavech, které: − bezprostředně ohrožují život postiženého, − mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, − způsobí náhlé utrpení a bolest, − působní změny chování a jednání, které ohrožují postiženého nebo jeho okolí
1.1. Krajské zdravotnické operační středisko Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS) přijímá a vyhodnocuje tísňová volání na linku 155 z celého území Olomouckého kraje. Díky tomuto systému je možnost zajistit výjezd vždy posádkou nacházející se nejblíže místu události, což zkracuje dojezdové časy k pacientovi. Koordinace výjezdové činnosti navíc umožňuje lepší využití vozidel, zvláště v případě potřeby vzájemné výpomoci, ať už mezi různými typy posádek nebo mimo vlastní spádovou oblast dané posádky.
Obrázek 2. Krajské zdravotnické operační středisko.
1.2. Výjezdové skupiny -
Přednemocniční neodkladnou péči poskytují tyto výjezdové skupiny: skupina rychlé lékařské pomoci (RLP) skupina rychlá zdravotnické pomoci (RZP) a skupina letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS)
Rychlá lékařská pomoc Výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) poskytují přednemocniční neodkladnou péči pacientům s akutním ohrožením života, tedy v případech, kdy hrozí nebo již došlo k selhání základních životních funkcí, kam patří stavy spojené s poruchou vědomí, zástavou dechu a oběhu, s náhle vzniklou bolestí na hrudníku, dušností, dále závažné úrazy nebo dopravní nehody. V těchto případech vyjíždí na místo události sanitní vozidlo s tříčlennou posádkou ve složení lékař, zdravotnický záchranář a řidič. Posádka RLP vyjíždí buď ve velkém sanitním vozidle, nebo v menším upraveném terénním autě, které je rychlejší, má lepší prostupnost terénem, tato modifikace systému je nazývána rendez-vous (RV). 33
Obrázek 3 Vozidlo skupiny rychlé lékařské pomoci. Rychlá zdravotnická pomoc Výjezdové slupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP) ve složení zdravotnický záchranář a řidič záchranář poskytují přednemocniční neodkladnou péči pacientů v případech, kdy není na místě nezbytná přítomnost lékaře zdravotnické záchranné služby. Posádka na místě zhodnotí stav pacienta, ošetření a zajistí převoz do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení.
Obrázek 4 Vozidlo skupiny rychlé zdravotnické pomoci.
Letecká zdravotnická záchranná služba Skupina letecké zdravotnické záchranné služby je tvořena částí zdravotnickou ve složení lékař a záchranář a částí nezdravotnickou, tvořenou pilotem.
34
Heliport Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje je umístěn v Olomouci na Tabulovém vrchu nedaleko od areálu Fakultní nemocnice. Od roku 2010 LZZS v Olomouci využívá vrtulník EC 135 T2+ a jeho volací znak je KRYŠTOF 09.
Obrázek 5 Vrtulník skupiny letecké zdravotnické záchranné služby.
1.3. Zásahy zdravotnické záchranné služby U letecké zdravotnické záchranné služby stejně jako u pozemních prostředků zdravotnické záchranné služby se rozlišují dva základní typy zásahů – primární a sekundární. Primární zásahy Primárním nazýváme zásah tehdy, jestliže se odehrává přímo na místě onemocnění nebo úrazu. Indikací k primárnímu zásahu LZZS jsou všechny život ohrožující stavy indikované k zásahu zdravotnické záchranné služby při předpokladu rychlejšího dosažení místa události vrtulníkem. Jedná se například o dopravní nehody, úrazy ve volném terénu, události v terénu obtížně dostupném pro pozemní prostředky, z neúrazových příčin jsou to nemoci vedoucí k poruše vědomí nebo jinak vážně ohrožující život, kdy jedinou podmínkou je možnost přistání vrtulníku v místě události. Sekundární zásahy Sekundárními zásahy nazýváme transporty mezi zdravotnickými zařízeními. Sekundární transport LZZS je uskutečňován po předchozí konzultaci s lékařem krajského zdravotnického operačního střediska nebo letecké zdravotnické záchranné služby. Letecky je sekundární transport uskutečňován v případech, kdy rychlost a způsob transportu může příznivě ovlivnit prognózu pacienta (akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, transport na popáleninové centrum, neurochirugii apod.).
2.
ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI Pokud jste svědky takové situace, zachovejte klid a volejte bezplatné telefonní číslo:
155 -
Při spojení s operátorem srozumitelně odpovídejte na jeho otázky: co se stalo (bezvědomí, úraz, křeče, dopravní nehoda, atd.), 35
-
-
kolik je postižených (např. u dopravní nehody musí operátor zvážit počet a typ posádek, nutnost přivolání vyprošťovací techniky, atd.), hlavní příznaky (stav vědomí, dýchání, přidružené nemoci, případně věk a jméno), místo odkud voláte, tedy obec (u malých obcí přiblížit lokalitu uvedením okresu, u dopravních nehod lokalizovat co možná nejpřesněji místo, na dálnici navíc jednoznačně uvést směr), ulici, číslo domu, poschodí, event. významné orientační body a uveďte své jméno a po nahlášení případu na linku 155 nikdy nevypínejte telefon, ze kterého jste výzvu hlásili Před příjezdem posádky zdravotnické záchranné služby poskytněte první pomoc: - u nereagujícího nemocného zakloňte hlavu a zjistěte, zda dýchá, hlavu nikdy nepodkládejte a postiženého neposazujte - pokud je v bezvědomí a nedýchá, zahajte zevní srdeční masáž dle instrukcí operátora a vytrvejte do příjezdu posádky - masivní krvácení zastavte přímým stlačením rány nebo přiložením tlakového obvazu - v případě, že vám operační středisko sdělí, že posílá na místo leteckou zdravotnickou záchrannou službu, zajistěte označení vhodného místa pro přistání (nejlépe druhá osoba točící nad hlavou kusem látky barvy kontrastní vůči okolí – v létě bílá, ideální je reflexní vesta z povinné výbavy automobilu apod.)
36
