PRAKTICKÁ OCHRANA OBOJŽIVELNÍK

PRAKTICKÁ OCHRANA OBOJŽIVELNÍK Tereza Petrusková1,2 a Martin Šandera3 1

AOPK R, Nuselská 34, 140 00 Praha 4 ([email protected]) Katedra ekologie P F UK, Vini ná 7, 128 44 Praha 2 3 Laborato pro výzkum biodiverzity, Kat. zoologie P F UK, Vini ná 7, 128 44 Praha 2 ([email protected])

2

V uplynulých desetiletích došlo na území

R vlivem zem d lství, rybá ství, lesního

hospodá ství, pr myslové výroby a dalších p í in k drastickému úbytku vodních ploch vhodných pro život obojživelník a vývoj jejich larválních stadií. Zejména menší vodní nádrže, kterým v tšina druh dává p ednost, byly z nejr zn jších d vod likvidovány, nebo zanikly p irozenou sukcesí. Odvod ováním mok ad a p em nou luk na ornou p du byl na mnoha místech zni en biotop pot ebný pro terestrickou fázi života. N kolikanásobn se zvýšila intenzita silni ního provozu, což má za následek lokální oslabování populací n kterých druh . Po etní stavy všech obojživelník zna n poklesly a v sou asné dob pat í všechnu naše druhy, krom skokana hn dého (Rana temporaria), na kterého se vztahuje pouze obecná ochrana, mezi zvlášt chrán né druhy živo ich . Ochraná ské aktivity, které dnes probíhají na podporu obojživelník , jsou v zásad dvojího typu. Do první skupiny pat í vytvá ení, údržba

i obnova vodních nádrží pro

rozmnožování obojživelník . Tyto akce se obvykle nezam ují na konkrétní druh, ale spíše na veškerou batrachofaunu na p íslušné lokalit . Druhou formou pomoci obojživelník m jsou opat ení b hem jarního tahu k vod (na místa rozmnožování), jež mají zabránit jejich úhynu na frekventovaných komunikacích.

innost spo ívá v zamezení vstupu obojživelník

na

vozovku vhodn umíst nými zábranami, jejich odchyt do padacích pastí a p enesení na druhou stranu nebo p ímo na reproduk ní stanovišt . Cílovými druhy bývají nej ast ji ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hn dý (Rana temporaria). Ob výše uvedené aktivity lze spojit s osv tovou inností a jsou velmi vhodné pro nevládní organizace i jednotlivce, kte í mají zájem o ochranu obojživelník . Jejich nedílnou sou ástí by m lo být sledování výskytu populací našich obojživelník , které však zatím bohužel v ad p ípad chybí. Bez znalosti druh obojživelník a dlouhodobého sledování jejich po etností na lokalitách, kde dochází k zásah m, lze jen t žko hodnotit ú innost provedených opat ení. Nevládní organizace, jež by cht ly efektivn pomáhat obojživelník m, by se m ly soust edit na následující innosti (pro jednotlivce je vhodný zejména bod 1).

1

1) ZHOTOVENÍ I OBNOVENÍ ROZMNOŽOVACÍCH NÁDRŽÍ Každá i malá vodní plocha má význam pro zvýšení biodiverzity krajiny i v p ípad , že ji obojživelníci nevyužijí. P i zakládání i obnovování nádrží je t eba dodržet následující: •

nádrž musí mít správný sklon b eh – pozvolný, aby mohli metamorfovaní jedinci vylézat na souš, schody jsou zcela nevhodné

•

nádrž m že být áste n periodická, ale nesmí zcela vysychat, zejména ne v období rozmnožování

•

nesmí v ní žít ryby, které zlikvidují vají ka i larvy obojživelník ; pokud se jedná o t propojenou se zarybn ným tokem, je pot eba zamezit pr niku ryb do nádrže (nap íklad p ehrazení pletivem)

•

je nutné odstra ovat náletové d eviny, které p íliš zasti ují nádrž

•

po zhotovení i obnovení nádrže je t eba dlouhodob sledovat výskyt obojživelník a stav (nár st, pokles) jejich populací na lokalit Podrobn jší popis, jak postupovat p i stavb

nádrže, naleznete v p íloze 1: “Jak

„chovat“ naše obojživelníky”. Další informace o tom, jak postupovat p i obnov

i zhotovení

nádrže lze získat nap íklad na: • • • •

www.mpcr.cz www.naturaservis.net www.csop.cz Ochrana obojživelník . Metodická p íru ka SOP (Mikátová B., Vlašín M.)

2) OPAT ENÍ PRO JARNÍ TAHY Hlavní a prvotní význam opat ení na ochranu jarního tahu obojživelník spo ívá v záchran dosp lých jedinc p ed reprodukcí. Aby pomoc m la smysl, je t eba nejprve zvážit, zda je možné sehnat dostate né množství dobrovolník na dostate n dlouhou dobu, a to i z hlediska budoucnosti – p estane-li se transfer na lokalit v dalších letech provád t, p ijde nazmar p edchozí vynaložené úsilí i finan ní prost edky. Proto by bylo na kritických lokalitách vhodné usilovat o vybudování trvalých navád cích bariér spojených s již existujícími podchody (roury, vodote e, mostky), p ípadn o vybudování nových podchod . Stavební úpravy umož ující migraci obojživelník : Praktickou ochranou obojživelník se dlouhodob profesionáln zabývá Roman Rozínek. Jeho rady a informace o trvalých i p enosných bariérách naleznete na: www.naturaservis.net

2

Záchranné transfery V p ípadech, kdy prozatím není možné trvalé bariéry a migra ní koridory vybudovat a je možné zajistit dobrovolníky a p enosné bariéry, je nutné dodržet následující: •

seznámit se detailn s metodikou instalace bariér a p enášení obojživelník

•

správn na asovat umíst ní bariér

•

dostate n

asto kontrolovat odchycená zví ata – minimáln dvakrát denn (ráno a

ve er); optimální je nep etržitá kontrola – jinak hrozí ztráty chycených obojživelník uma káním i umrznutím ve kbelících Další informace o této problematice lze erpat také na: • • •

www.csop.cz Ochrana obojživelník . Metodická p íru ka SOP (Mikátová B., Vlašín M.) Obojživelníci a doprava (Mikátová B., Vlašín M.): http://www.veronica.cz/dokumenty/obojzivelnici_dopr.pdf

3) MAPOVÁNÍ A MONITORING Mapování a následný monitoring populací všech druh obojživelník je základem pro veškeré ochraná ské aktivity. Jen dlouhodobý monitoring stávajících populací jednotlivých druh dokáže odhalit jejich sou asný stav v naší p írod

– zda dochází spíše k nár stu nebo

k poklesu populací a dokáže sledovat i jejich p ípadné ší ení. Metodika t chto aktivit by m la být jednotná, aby byla získaná data snadn ji zpracovatelná a lépe využitelná. V sou asné dob jsou celorepubliková data z mapování a monitoringu obojživelník shromaž ována na AOPK

R v Praze. Nov se rovn ž rozbíhá

mapovací akce na www.biolib.cz ve spolupráci s eskou herpetologickou spole ností. 4) OSV TA Nesmírn d ležitá je ale také prezentace a popularizace všech akcí. Velký výchovný význam mají p edevším záchranné transfery p i jarních migracích, kde se ve ejnost a zejména d ti mohou aktivn

zapojit. Lze logicky p edpokládat, že

lov k bude mít kladný vztah

k živo ich m, které pomáhal zachra ovat. Bez zapojení dobrovolník se záchranné transfery neobejdou a z stanou zatím pravd podobn hlavní metodou ochrany jarního tahu žab. Je ale nezbytné dodržovat výše uvedené zásady. Navíc je nutné si uv domit, že se jedná o manipulace se zvlášt chrán nými druhy, na které je nezbytné vlastnit výjimku ze zákona o ochran p írody a krajiny, p id lenou p íslušnými orgány ochrany p írody.

3

Další vhodnou formou osv ty je rozmís ování informa ních tabulí nap íklad u nov vytvo ených t ní tak, aby význam drobných vodních nádrží v krajin vešel do pov domí široké ve ejnosti a nebyly považovány pouze za líhe komár . V období jarních transfer je vhodné informovat obyvatele i návšt vníky lokalit, kde záchranné akce probíhají, nap íklad pomocí propaga ních leták . Nezastupitelnou roli mají ur it

také besedy a exkurze na lokality s výskytem

obojživelník . Jejich zajišt ní na dostate né odborné úrovni, a již pro ve ejnost nebo pro školy, je další vhodnou inností pro nevládní neziskové organizace, které cht jí pomoci ochran obojživelník . Literatura: Mikátová, B., Roth, P., Vlašín, M., Piálek, J. (1991): Ochrana obojživelník . ÚVR SOP, Praha. 94 pp. Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník . EkoCentrum Brno, 138 pp. Mikátová B. et Vlašín M., 2002: Ochrana obojživelník . EkoCentrum Brno, 140 pp. Kolman P. (2005): Rešerše a hodnocení realizovaných a probíhajících projekt aktivní ochrany obojživelník (Amphibia) v eské republice (in Kumstátová T., Nová P. a Marhoul P. (eds.) Hodnocení projekt aktivní podpory ohrožených živo ich v eské republice, Praha: 159 – 186. Šandera M., 2005: Um lé zahradní jezírko pro chov obojživelník . Akvárium terárium 48 (3): 34 – 35. Šandera M., 2006: Známe, kde je máme? – Mapování výskytu obojživelník a plaz v R on line. Herpetologické informace 5 (1): 24 – 25.

4

P ÍLOHA I. – Jak „chovat“ naše obojživelníky Mgr. Martin Šandera Muzeum p írody eský ráj, Prachov 37, 506 01 Ji ín eská herpetologická spole nost, Vini ná 7, 128 44 Praha 2 Laborato pro výzkum biodiverzity, katedra zoologie P F UK, Vini ná 7, 128 44 Praha 2

Tém

všechny druhy obojživelník

žijící v R jsou chrán né (zvlášt chrán né) podle

zákona (Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny). Není dovoleno je zabíjet, rušit, manipulovat s nimi a chovat je bez povolení. Jediným druhem, který není zvlášt chrán ný, je skokan hn dý (Rana temporaria). Podle zmi ovaného zákona se však t ší obecné ochran , aby nedošlo k jeho ohrožení. Ale i kdyby se lov k rozhodl povolení získat, je v bec schopen vytvo it doma odpovídající podmínky pro chov? Z tohoto pohledu je valná v tšina našich obojživelník nechovatelná. Druhy mírného pásma vyžadují dlouhodobé zimování, kolísání teplot v pr b hu sezóny a v neposlední ad širší potravní spektrum než jim lze nabídnout v zajetí. Nejjednodušším zp sobem, jak naše obojživelníky „chovat“, je vybudovat jim vodní nádrž vhodnou pro jejich rozmnožování.

ada druh

se spokojí i s malým zahradním

jezírkem. P edpokladem je, že se obojživelníci v okolí vyskytují. Pak si najdou cestu k jezírku sami. V žádném p ípad obojživelníky nep enášíme, ani z blízkého okolí, protože t žko dop edu posoudíme, zda ur itému druhu bude nádrž vyhovovat. Už v bec je nevozíme z jiných oblastí (m že dojít ke zk ížení s místní populací, k narušení lokáln p izp sobené genetické výbavy a nakonec k vyhynutí populace). Nejrychlejší a nejjednodušší zp sob, jak si po ídit zahradní jezírko je koupit si hotový plastový bazének. Pak už sta í jen zapustit jej do zem . Nevýhodou je, že v tší (více jak metrové) bazénky jsou dražší, mají p edem stanovené tvar a hloubku, chybí jim plynulý p echod mezi r znými hloubkami a p íkré b ehy nejsou ideální pro výstup metamorfovaných obojživelník z vody. Další možností je betonová nádrž. Tvar si lze zvolit a p izp sobit požadavk m jednotlivých druh obojživelník , ale t žkosti spojené s budováním a údržbou tento zp sob diskvalifikují dop edu (Papworth 2003) a i po izovací cena je nakonec nemalá. Ideálním zp sobem je použití r zných fólií. Tvar, hloubku a sklon st n lze volit dle libosti. Nabízeny jsou r zné materiály (nej ast ji PE a PVC) o r zné tlouš ce, n které fólie je možné i „sva ovat“ (nap . Aquaplast) a vytvo it tak i rozm rn jší zahradní jezírko (Kodym in verb.). V tšinu b žn nabízených fólií je nutné podkládat geotextilií, ímž stoupají po izovací

5

náklady. Podkládaní však není nutné nap íklad u folie Junifol PE-HD (www.naturaservis.net). Další její výhoda spo ívá v odolnosti v i prošlápnutí, ultrafialovému zá ení a p dním kyselinám. Menší nevýhodou je nepoddajnost a tudíž složit jší vytvarování st n u jezírka s nepravidelným p dorysem. Geotextilií, v podob 30 – 50 cm širokých pruh , je v každém p ípad žádoucí pokrýt alespo p echod mezi souší a vodou. Zakryje se tak obnažená fólie, p echod lépe zar stají rostliny a obojživelníci mohou snadn ji vylézat z vody. Fóliová jezírka je možné budovat po celý rok. Zimní období je však mén vhodné, jednak z hlediska teploty, ale navíc hrozí i vykopání zimujících živo ich . Nádrž napouštíme vodou z vodovodu i studn , je však dobré vždy p ilít alespo kbelík odstáté vody z rybníka, aby se rychleji namnožili prvoci, asy a další organismy tvo ící potravu larev obojživelník . Na dno nádrže je pot eba umístit kameny, ko eny i v tve jako úkryty a nahrnout zeminu (n kte í obojživelníci zimují ve vod v bahn ). Pokud nádrž spl uje základní podmínky, obojživelníci si ji d íve i pozd ji najdou. Chce to trp livost, minimáln po kat jednu zimu po zhotovení nádrže. N kterým druh m trvá déle (více jak 2 roky), než novou nádrž najdou. Fóliová zahradní jezírka se dají využít nap . pro chov vodních želv nebo exotických obojživelník . Nutností pak je zabezpe ení proti úniku chovaných druh . „Oplocení“ jezírka by m lo zamezit také p ístupu tuzemských obojživelník , jež by jinak mohli být sežráni. Jezírko již máme, ale to není všechno. Je d ležité vybudovat v blízkosti ješt zimovišt . Jednoduché zimovišt m že vypadat nap íklad tak, že na nepodmá eném míst vyhloubíme menší jámu (0,5 – 1 m hlubokou), naházíme do ní menší klády, v tve, kameny a p ihrneme zeminou tak, aby vznikla menší i v tší hromada. V tve i kameny na povrchu je dobré nechat alespo z ásti odhrnuté, aby skulinami podél nich mohli r zní živo ichové pronikat do úkryt . Navíc takové hromady využívají i ješt rky – obnažené klády a kameny jako místo ke slun ní, hromadu hlíny jako úkryt i snáškové místo. Zimovišt m že být vybudováno i „luxusn ji“, s drenáží a možností kontroly vnit ního prostoru (Rozínek in Mikátová et Vlašín 1998). Na záv r je pot eba uvést, že v jezírku ur eném pro rozmnožování obojživelník není dobré chovat ryby. I menší druhy ryb jsou potravní konkurenti a asto i predáto i larev obojživelník . Literatura: Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník . EkoCentrum Brno, 138 pp. Papworth D., 2003: Zahradní jezírka. Slovart, 118 pp.

6

Postup budování zahradního jezírka pro obojživelníky z „nepr šlapné“ fólie Junifol PE-HD v zahrad Muzea p írody eský ráj v Prachov :

1. Vykopanou jámu není pot eba vykládat geotextilií p i použití nepr šlapné fólie.

2. Použití „nepr šlapné“ fólie.

3. Okraje fólie je pot eba nejprve zatížit a jezírko pomalu p erušovan napoušt t a tvarovat nepravidelnosti.

4. Jezírko krátce po napušt ní v dubnu 2002 (konference eské herpetologické spole nosti).

5. Pruhy geotextilie na p echodu vody a souše umož ují snadn jší zar stání b ehu rostlinami a výstup obojživelník z vody. Na obrázku první obyvatel – skokan hn dý (Rana temporaria).

7