aké na Časopis t E.VU. D . Y N I V O SMICH
POČET VÝTISKŮ 37 VYDÁNO JAG SPOLEČNOSTÍ
Uvnitř tohoto vydání: Ohlédnutí za dubnem
2
„Popcornová“ Jarní dílna tvoření probouzí jaro
2
Vytrženo z diáře
3
Znáte už Bambiriádu?
3
ZAPEKLITÉ OTÁZKY MÍŘÍ DO REDAKCE
4
PTÁKOVINA
5
Naše téma - PRAHA
6
Pojďme se bavit!
7
Hooligans se mlátí pivem do zátylku
8
Strana 6... Praha praská ve švech pod náporem turistů
SVAZEK 16., VYDÁNÍ 16. I 14. KVĚTNA 2014
2 I ÚVOD, OHLÉDNUTÍ ZA MIN. MĚSÍCEM
ÚVOD aneb pár slov na začátek Milí žáci, učitelé, čtenáři, opět se před Vámi otevírá časopis, který i tentokrát přetéká nejen smíchem, ale také zajímavými články a rozhovory. Měsíc květen i přes rozkvetlé stromy a keře přináší různá úskalí v podobě velkého úsilí, které musíme i přes alergiky proklínanou vůni pylu vynaložit. Přeji Vám radostné jarní dny a pěkné počtení v našem časopise. Za redakci časopisu Smíchoviny a za J&G Společnost Jakub
Gloza.
Ohlédnutí za DUBNEM • „Popcornová“ Jarní dílna tvoření probudila jaro Velká tělocvična se ve středu 16. dubna proměnila na několik malých „dílniček“. A když k tomu přidáme DJ pult, bohatou jarní výzdobu a samozřejmě velkou dávku smíchu a zábavy, nemůže z toho vzniknout nic jiného než akce J&G Společnosti, tentokrát pod názvem Jarní dílna tvoření, která v den před velikonočními prázdninami přivítala 1.-3. třídy. Děti si mohly vyrobit spoustu krásných velikonočních a jarních výrobků a dekorací, které si pak s velkou radostí odnesly domů. No a co u dětí nejvíce zabodovalo? Třebaže to zní překvapivě, tak učitelé museli děti přímo „odlepovat“ od jednotlivých stanovišť, když už nastal čas odejít zpátky do vyučování. Nejvíce zábavy si užily na stanovišti „Stref zajíce“, nejvíce se ušpinily u stanoviště „Strom jara“ a snad nejvíce si pochutnaly na stanovišti „Slaná ovečka“. Tam si totiž vyráběly ovečky z popcornu :) Všechna stanoviště učarovala dobrými nápady, a proto se u nich objevovali kromě dětí také jejich vyučující, kteří s zamyšleným výrazem čerpali inspiraci třeba na hodiny výtvarné výchovy nebo pracovních činností. Všichni pomocníci měli plné ruce práce a skutečně si oddechli, teprve až zamávali poslednímu dítku, které opustilo velkou tělocvičnu. Ta v ten den opravdu žila. Svědčil o tom i popcorn a barevné skvrny, které byly všude, kam jen oko dohlédlo. I přestože pomocníky tento den velmi zmohl, a to nejen přípravou, ale také následným úklidem, nakonec si s úsměvem prohlédli fotky, aby mohli konstatovat, že tento den opravdu stál za to ;)
• ČTVRŤÁCI se vypravili po stopách čarodějnic
Strach, tajemný úsměv, očekávání. Tyto pocity provázely naše čtvrťáky, kteří se vydali v pondělí 28. dubna na již tradiční a vítanou akci Vycházka za čarodějnicemi, která měla i tentokrát v hlavní náplni návštěvu sklepení Geschaderova domu, kde se nachází Expozice čarodějnické procesy. Děti se v expozici ponořily do děje 17. století, a to hlavně díky modernímu průvodci GuidePort, odkud promlouval samotný inkvizitor Boblig. Ten naše čtvrťáky provedl celým sklepením. Kromě oblíbeného „Geschaderáku“ navštívily děti i Lautnerovu desku a bývalé středověké vězení, kde nás náhle zastihl déšť. Aspoň na chvíli jsme se museli uchýlit do podchodů. Tam na děti překvapivě čekaly kvízy a tajenky s čarodějnickým podtextem. I přes nepříznivé počasí se vycházka povedla. A to zejména zásluhou dobré nálady a pozitivního přístupu. Napsal Jakub Gloza, foto Martina Buchtová.
Vytrženo z diáře I 3
květen 2014
Vytrženo z diáře ... 1.5., 8.5. - st. svátky
po
út
st
čt
pá
so
ne
28
29
30
1
2
3
4
14.5. - 16. číslo Smíchovin
5
6
7
8
9
10
11
21.5. - ukončení soutěže „Soutěžíme s petkami“
12
13
14
15
16
17
28
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
5.5. - spuštění souteže „Soutěžíme s petkami“ 13.5. - 16. vydání RNJ
23.5.-25.5. - Bambiriáda 2014 27.5. - 17. vydání RNJ
**** Okénko J&G Společnosti ***
J&G Společnost si ukousla velké BAMBIRIÁDNÍ sousto. Dokáže ho strávit? Až dosud J&G Společnost svou aktivitu šířila pouze za zdmi školy. Všechno je však někdy poprvé, a proto se Společnost rozhodla připojit k řadě organizátorů 16. ročníku Bambiriády. Zatímco přípravy na tuto velkolepou akci vrcholí, ostatní si pokládají otázku, zda J&G Společnost tento velký krok dopředu zvládne. Šumperk bude hostit ve dnech 23.– 25. května 16. ročník Bambiriády! Tuto zprávu již před několika měsíci uvítali s velkým nadšením všichni fanoušci Bambiriády v Šumperku. A zatímco se fanoušci jen se zatajeným dechem těšili na další ročník této oblíbené akce, začaly se „slézat“ neziskové organizace, spolky, domy dětí a mládeže a vůbec všichni, kteří by chtěli tento rok zanechat stopu v Bambiriádě 2014. Nabídku možná jen náhodou dostala J&G Společnost, která bez jakéhokoliv zvažování nabídku přijala. Když se však zástupci Společnosti vydali na informační schůzku na domluvené místo, trochu váhali, jak budou reagovat ostatní organizace i samotní pořadatelé šumperské Bambiriády. Obavy se náhle rozplynuly, když Bambiriáda aktivní „děti“ přivítala s otevřenou náručí. „Vždy jsem musela děti do práce a aktivity „tlačit“, z vaší aktivity jde však cítit, že tlačíte jeden, druhého a že do své aktivity dáváte srdce,“ řekla organizátorka šumperské Bambiriády Jana Valová. J&G Společnost by měla mít na Bambiriádě svůj vlastní stánek, kde by měla prezentovat svoji činnost. „Nemůžu zatím nic moc prozrazovat, můžu jen však přislíbit, že u našeho stánku najdou všechny děti nové provedení naší již tradiční atrakce ‘Stref klauna‘,“ zmínil Jakub Gloza. Bambiriáda také slibuje bohaté vystoupení na pódiu, kde se vystřídá řada šikovných a mladých umělců. Na páteční večer je pak připraveno velké večerní překvapení. Nezbývá snad už nic jiného než všechny pozvat do Jiráskových sadů, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak tuto velkou výzvu J&G Společnost zvládne. Napsala Redakce Smíchovin, foto bambiriada.cz, facebook.com/BambiriadaSumperk2013
4 I Rozhovor
ZAPEKLITÉ OTÁZKY MÍŘÍ DO REDAKCE aneb INTERWIEV S REDAKCÍ Ptát se nebo odpovídat umí každý. Ale pokládat otázky a zároveň však hledat odpověď na zrovna položenou otázku nemusí být vždy lehká disciplína. Své o tom ví i naše redakce, která si vyzkoušela tak trochu od každého. Co na sebe redaktoři prozradili, se dozvíte v našem rozhovoru s redakcí.
1) Vymyslely na tebe spolužáci či kamarádi už nějakou přezdívku? KUBA: Džogurt díky mé krásné anglické výslovnosti a Glozič tu mi jednou vymyslel jeden učitel. HONZA: Asi ne, a jestli ano, tak o ní ještě nevím. MARŤA: Snažili se, ale žádná se mnou nevydržela moc dlouho. Jen jedna přezdívka se ujala a vydržela se mnou několik let. Ale pouze ve virtuálním prostoru. Vymyslela jsem ji sama, když jsem nechtěla na Internetu vystupovat pod svým vlastním jménem. V té době (asi před deseti lety) ve fanouškovské komunitě, jíž jsem byla členem, měli všichni nějakou přezdívku a já jsem nechtěla být výjimkou. 2) Co ti dokáže zvednout náladu? K: Náladu mi vždycky spraví nějaká příjemná hudba, jako je např. hudba od skupiny Imagine Dragons ;) H: Třeba nějaký dobrý film nebo seriál. M: Takových věcí je určitě víc. Jmenuji alespoň pár. Jednoznačně kamarádi, kteří jako jedni z mála chápou můj specifický humor. Pak určitě chvíle strávené s mým synovcem. A v neposlední řadě hudba. Dá se říct, že mám oblíbenou hudbu na jakoukoli náladu. Pokud bych měla jmenovat nějaké konkrétní písničky, které mi zvednou náladu, musela bych se uchýlit k interpretům, o kterých jen málokdo slyšel. Mezi můj nejoblíbenější a zároveň nejúčinnější hudební doping patří písnička I Google You od Amandy Palmer a Neila Gaimana, Batman Jammies od kapely Egyptian a Hockey Star od amerického písničkáře Jasona Webleyho. 3) Kde nejraději čerpáš energii na další dny? K: Když už nemám sílu nic dělat, tak si nejraději zalezu do postele a vyspím se. To je pak svět mnohem hezčí. H: U televize, a když jsou k tomu i brambůrky, tak mám další den hromadu energie. M: Energii na další dny čerpám nejčastěji mezi (plus minus) jedenáctou hodinou večerní a šestou hodinou ranní:D A kde? Kdekoli usnu;) 4) Jaké jídlo ti chutná nejvíce? K: U mě určitě vždy zaboduje tradiční bramborový salát s řízkem, těstoviny s omáčkou nebo třeba svíčková s houskovým knedlíkem. H: Mně chutná skoro všechno, ať je to sladké nebo slané. M: Myslím, že bych nedokázala vybrat jen jedno:D Zbožňuji kuře na jakýkoli způsob, boloňské špagety, lasagne, brokolici v jakékoli úpravě, hlávkový salát v jakémkoli množství a hlavně čerstvě upečený domácí kváskový chléb. 5) Jakou věc bys sis vzal na pustý ostrov? K: Sovu, abych mohl poslat vzkaz. (Z Kuby mluví opět malý kouzelnický učeň, nemyslíte? - pozn. Redakce) H: Asi nejlepší by bylo vzít si s sebou loď nebo letadlo, abych se mohl dostat zpátky do civilizace. M: Jednoznačně dobrou knihu. Četla bych ji tak dlouho, dokud bych si nepamatovala každé slovo. A až bych ji uměla nazpaměť, vytrhala bych jednotlivé stránky a postavila si z nich vor. Pokud si teď říkáte, jak bych si mohla postavit vor z potištěných stránek, tak ve vašem životě chybí jedna důležitá věc. Fantazie:D A čím déle o této otázce přemýšlím, tím jsem si jistější, že právě bujná fantazie by byla nejlepší společnicí na pustém ostrově;) 7) Jaké zvíře bys měl(a) rád doma? K: Psa a potom tučňáka, kterého mám obzvlášť v oblibě ;) H: Surikatu, protože vždy, když je vidím v ZOO, tak na nich můžu oči nechat. M: Už žádné další, prosím! Stačí mi naše fenka a tři kočky;) Vždycky jsem si přála poníka, ale doma v obýváku bych ho určitě nechtěla:D
Rozhovor I 5 8) Jseš pesimista, nebo optimista? K: Záleží jak, kdy a u jaké věci. Většinou jsem hodně velký optimista, někdy však jsem spíš „mega“ realista než pesimista. H: Jak kdy. Obzvlášť po písemce jsem hodně velký pesimista a říkám, jak budu mít špatnou známku, naštěstí skoro vždy dostanu nějakou pěknou známku. Jinak se snažím být optimista při každé příležitosti. M: Málokdo by to o mně asi tvrdil, protože se navenek projevuji trochu jinak, ale ve své podstatě jsem velký pesimista. Sklenice vody podle mě není napůl plná, ale spíš napůl prázdná. A stejně ji pravděpodobně někdo v nejbližší době převrhne a rozbije, takže ani nemá moc smysl o ní filozofovat:D 9) Kdy ses poprvé začetl do našeho časopisu? H: Bylo to asi hned, jak jsem dostal do ruky první vydání, na kterém jsem ovšem ještě nepracoval. ☺ M: Jak dlouho ho už, Kubo, vydáváš?:D Jak se zpívá v jedné známé písničce od nejpopulárnějšího českého boy bandu: „Už je to rok a den…“ Možná trochu víc:D 10) Jaká slova tě nejlépe charakterizují? K: Ukecánek, optimista i někdy vtipálek a usměvavý kluk ;) H: Myslím si, že chytrý, hodný a někdy líný. ☺ M: Detailistka, pesimistka, knihomolka, zastánkyně pracovního (ne)pořádku.
Jak jde vidět tak se redakce docela hodně rozpovídala a prozradila tak několik věcí, které by řekli jen málo komu ;)
PTÁKOVINA Martiny Buchtové I P
J&G Společnost v krizi? Generální ředitel se připravuje na nejhorší Tajná setkání s případnými kupci, změny v organizaci a hlavně nekonečné čekání. Tak by se dala ve zkratce popsat atmosféra v J&G Společnosti. Když se březnové reformy ukázaly být pouhým výkřikem do tmy, začal generální ředitel Jakub Gloza přemýšlet nad způsobem, jak zachránit situaci a své investice. V kuloárech společnosti se šeptá o možnosti prodeje většinového podílu zahraničním investorům a vedení se už teď bojí o svá místa. A to zcela oprávněně. I proto se generální ředitel a jeho zástupce rozhodli podstoupit rekvalifikační kurz na kosmetiky podlahových krytin. Chtěli tím ukázat svou pokoru a odhodlání zůstat v J&G Společnosti na jakékoli pracovní pozici. Jednu z praktických částí studia si Kuba s Honzou odbyli na akci Jarní dílna, kde se oba chopili náčiní určeného pro úklid a předvedli, co se prozatím v kurzu naučili. Generální ředitel předvedl svůj vrozený talent pro práci s mokrým hadrem. Zejména jeho expertní přístup ke ždímání si zaslouží obdiv. Druhý muž J&G Společnosti zase ukázal, jak by se mělo zacházet se smetákem a lopatkou. Rozhodně předvedl, že mu nechybí cit pro manipulaci s různými druhy smetáků a smysl pro důkladně provedenou práci. Oběma kolegům redaktorům zbývá složit závěrečnou zkoušku v umývání oken a pak již zaslouženě obdrží certifikát, který jim zajisté pomůže při hledání jiné práce, až nás všechny v J&G Společnosti propustí zahraniční investoři ze Švédska a výrobu zábavy na klíč přesunou do Indie, což jim prý podstatně sníží vstupní náklady. Příští číslo Smíchovin už možná vyjde v hindštině, tak radši začněte studovat;) Napsala Martina Buchtová, foto Martina Buchtová.
6 I Naše téma
Venkovští „BURANI“ dobývají PRAHU „Praha je krásná,“ to tvrdí ve své básni Miloš Marten. Zda je tomu opravdu tak, jsme se vypravili přesvědčit na školní výlet, kde jsme kromě tradičních památek, jako je např. Karlův most či Pražský hrad, navštívili i Senát ČR za dohledu starosty našeho města a senátora Zdeňka Brože.
Když jsme za krásného východu slunce nastoupili do vlaku směr Zábřeh, mohli jsme zatím jen s napětím doufat, že tento výlet proběhne tak jak má. Nastoupili jsme do prázdného vagónu, což nás tak trochu překvapilo, pěkně jsme usedli do „kupéček“ a libovali si, jak se nám poštěstilo, že každý má svoje místo. Prázdný vagón však nebyla náhoda, nýbrž první třída, z které nás po deseti minutách „vykopnul“ pan průvodčí, kterému se zřejmě nelíbilo, že chceme za méně více. Museli jsme tedy za jízdy „přelézat“ do dalšího vagónu, kde to začalo pěkně houstnout. I přesto, že ve vlaku bylo lidí jak na Václaváku, tak jsme si každý našli svoje místo a těšili se až budeme moci v Zábřeze ze stísněných „kupéček“ vystoupit. Nakonec jsme byly vděční paní učitelce, která nám zarezervovala místa do vlaku, kterým jsme jeli směr Praha. Pár hodin bylo pro partu kamarádů jako pět minut, nemůžeme se proto divit, že se smích a dobrá nálada šířila velkou rychlostí. Třebaže jsme se samým smíchem neorientovali, v které stanici zrovna jsme, neopomněli jsme se dojít všichni za Kolínem „vyčůrat“, jak nám paní učitelka ustavičně radila. Z bláta do louže, tak by se dala charakterizovat cesta metrem. Pokud jsme si totiž ve vlaku do Zábřeha stěžovali na málo místa, nevím, co bychom mohli říct na sardinkové metro, které za hlasitého pískání zastavovalo. Zatímco my jsme skoro vždycky popadali jako hrušky při každém přibrzdění metra, Pražané vypadali, že je to jejich denní chleba, a proto je ani hluboká trhnutí při zastavování nevytrhla ze spánku či nevyrušila ze čtení důležitých zpráv v Mladé frontě Dnes. Když jsme se konečně dopravili na místo určení, začali jsme se těšit na výlet po uctívaných památkách Prahy. A protože nám kvůli výletu odpadl tělocvik, rozhodla se paní učitelka, že nás trochu popožene po starých zámeckých schodech, „po schodech z kamene“, jak se zpívá v jedné známé písničce, která se mi vždy při zmínce zámecké schody vybaví. No a potom následovala jedna památka za druhou. Nejdříve Pražský hrad, Chrám sv. Víta, kde se zrovna konala invaze Vietnamců, Zlatá ulička a nakonec (prosím fanfáru z opery Libuše) Valdštejnská zahrada společně s Valdštejnským palácem, který je proslaven nyní jako sídlo Senátu České republiky. Tam jsme s velkým napětím čekali na senátora a starostu našeho Šumperka Zdeňka Brože, který nás měl doprovodit do Valdštejnského paláce. Než nás tam však doprovodil, trochu si nás vyzkoušel, aby zjistil, zda máme vědomosti na to, aby nám příslušelo vkročit do Valdštejnského paláce. Na oplátku jsme mu mohli bez ostychu položit dotaz. Nic není tak snadné, jak se zdá. A tak proto i Valdštejnský palác musel mít něco, co nám aspoň na chvíli zastaví dech. A to byl bezpečnostní rám, kterým jsme museli všichni projít. Začalo proto sundávání batohů, bund, mikin a nečekaně i pásků z kalhot. Někdo má pásek nebo řemen v kalhotách jen kvůli zvyku, někdo však proto, že neudělá bez pásku ani krok. No a to se mohlo jevit jako značný problém, když jste měli projít rámem. Nakonec si však každý poradil i bez řemenu, aniž by udělal celému Šumperku ostudu. Když jsme si prošli Valdštejnský palác, čekalo na nás ještě jedno překvapení, a to návštěva síně, kde právě jednal Senát. Potichu, jak to jen šlo, jsme usedli na židle, abychom mohli spatřit tu krutou realitu na vlastní oči. Myslím, že jenom spící ochranka mluví za vše. Ale nemůžeme mu to mít za zlé, protože i nám se téměř po dvaceti minutách poslouchání argumentů, proč by zákon měl či neměl být schválen, začali zavírat oči. A i když se paní učitelka snažila nás zasytit památkami, nakonec jsme se stejnak nasytili až v McDonaldovi, protože jídlo je prostě jídlo a tomu se prostě nic nevyrovná. To bychom přece nebyli Češi. Ale i ty památky stály za to. I proto se už teď těšíme na další výlet s naším ročníkem ;) Napsal Jakub Gloza, foto Milan Tichý
Pojďme se bavit.. I 7
Uspěl bys na biologické olympiádě? Redaktor zábavy zdatně zvládá připravovat zábavu již několik týdnů dopředu, k tomu však ještě úspěšně reprezentuje školu v různých vědomostních olympiádách, jako je například biologická. Aby však mohl postoupit do okresního kola, musel nazpaměť znát všechny druhy rostlin. Nejen to ho inspirovalo při vytváření květnové zábavy... (pozn. Redakce)
K jaru neodmyslitelně patří květiny. Dokážeš najít v čtyřsměrce všech patnáct názvů a přiřadit je k obrázkům?
Určitě znáš hru logo quiz, a proto jsme si pro tebe připravili několik log. Dokážeš je všechna odhalit? 1) Loga firem (společností) a obchodů, které můžeš najít v Šumperku
2) Loga měst České republiky
TENTOKRÁT NA TÉMA
ZVÍŘATA
Přijde takhle malá želvička ke stromu, povzdychne si a začne se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny, tam roztáhne tlapičky, skočí a rozplácne se dole na zemi. Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se došourá ke stromu, povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně, zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka. Na vedlejším stromě na to koukají dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě: „Ty, hele, neměli bychom jí říct, že je adoptovaná?“ Sedí takhle veverka na stromě a louská oříšky. Rozlouskne první - zlaté šaty. Rozlouskne druhý - stříbrné šaty. Rozlouskne třetí - diamantové šaty. Veverka se schoulí na větvi a vzlyká: ,,Já se snad kvůli tý zatracený pohádce vůbec nenažeru!!!“
napsal Jan Šefl.
8I
Příští číslo SMÍCHOVIN vychází 11. června 2014
SUPÍ KULTURA
Akademie „Jedničky“ je za dveřmi Každým druhým rokem se všichni žáci, učitelé a rodiče těší na Akademii, která dává možnost všem žákům, aby ukázali, jak velký talent v sobě ukrývají. Tento rok nese tato velmi skloňovaná akce název Akademie „Jedničky“. To, co v tzv. kulturáku uvidíme a uslyšíme, je pouze v režii žáků a učitelů naší školy. Každopádně ať už program bude jakýkoli, určitě se máme na co těšit ;) - Redakce
SUPÍ KULTURA
Hooligans se mlátí pivem do zátylku JSME NA FACEBOOKU!!! Podpoř náš časopis na sociálních sítích!!! www.facebook.com/ smichoviny
Předchozí čísla a více informací najdete na www.smichoviny.de.vu E-mail:
[email protected]
Časopis JAG Společnosti
Minulé Emo, které se uhnízdilo v nové rubrice Supí kultura, vyvolalo hned několik záchvatů smíchu u našich čtenářů. O důvod víc, proč přiblížit další subkulturu ;) Jednou jsem takhle pozoroval z tribuny fotbalový zápas, který skončil pro nás jak jinak než prohrou. Řvoucí fanoušky, kteří až do konce zápasu nadšeně povzbuzovali náš tým, zachvátil vztek a nenávist vůči fanouškům vítězného týmu a i k samotných fotbalistům. Já jsem s vyřvanými hlasivkami opustil stadion a pomalými kroky jsem mířil domů, hlavu plnou pokřiků skandujících fanoušků. Když v tom mi kousek od ucha proletěla láhev od piva. Instinktivně jsme zamířil do boční uličky, kde jsem pozoroval, jak se jeden muž připlížil k druhému a druhou láhví, kterou svíral pevně v rukou, ho udeřil do hlavy. Z hlavy začala okamžitě téct krev. Čekali byste, že chlap se bude snažit tekoucí krev z hlavy zastavit. Místo toho však na „chuligána“ zařval: Ty ****** ********,“ a rychlými kroky se k němu začal přibližovat. V tu ránu použil svou nejúčinnější zbraň, a to pěst, která už směřovala k „vyburcovateli“ rvačky. Vzduchem začala létat neslušná slova a zuby, které patřily oběma stranám sporu. Zatímco rvačka úspěšně pokračovala, nachomýtli se k ní, samozřejmě náhodou, další chuligáni, kteří začali jednoho či druhého povzbuzovat. A rázem se z náhodné rvačky, která byla způsobena požitím alkoholu, stala rvačka ne dvou, ale několika desítek lidí, jež se mlátili hlava nehlava. Údery padaly všude, kam jenom bylo pomyšlení, a já jsem jenom s otevřenou pusou přihlížel „zápasu“, který se jevil jako remíza. Pokud jsem si myslel, že už nic horšího se nemůže stát, mýlil jsem se. Rázem přijela policie a horlivě mířila k rvačce. Dav nepřátelských chuligánů se najednou stmelil v dobře organizovanou jednotkou proti policistům. A místo toho, aby se vrhali jeden na druhého, vrhli se na muže zákona, kteří se snažili se strachem v očích zjednat pořádek. Jestli se jim to podařilo či ne, to už nevím. Radši jsem se potichu vydal na cestu domů, protože jsem měl obavu, aby se hooligans nevrhli i na mě. Doma mi strýček Google vygoogloval, že jsou to hooligans, kteří tuto potyčku mezi sebou měli několik měsíců dopředu domluvenou. Proto až se zase příště budu chtít vydat povzbuzovat naše fotbalisty při zápasu, radši si to dvakrát rozmyslím, než abych byl příště třeba v davu „náhodné“ rvačky hooligans. Napsal Jakub Gloza
©2014 - Skupina - J&G Společnost, korektura - Martina Buchtová, příšerky - J.G., logo časopisu - J.G., Svazek 16., 16. vydání, počet výtisků - 37, redakce - Jakub Gloza, Martina Buchtová, Jan Šefl, vyrobeno za podpory 1. základní školy v Šumperku. Vydala Skupina - J&G Společnost dne 14. 5. 2014, distribuce - 15. 5. 2014.
