Modrý sloup zatím bez turist

Ekologie

Kultura

Reportáž

Trofej s názvem KÑišzálová popelnice získalo za rok 2006 mÆsto Horšovský Týn v celorepublikové soutÆži, pÑi níž se hodnotilo tÑídÆní odpadÒ.

Akusticky zajímavé prostory synagog ve mÆstech PlzeËského kraje oživuje v prÒbÆhu léta již 6. roÂník cyklu koncertÒ pÑedních umÆlcÒ. Nadchnul pÑedevším koncert Josefa Suka.

Zcela nenápadnÆ probíhá už sedmým rokem rekonstrukce unikátního barokního zámku v Týnci u Klatov. PÑinášíme úplnÆ první snímky opravených zámeckých prostor.

strana 3

strana 6

strana 8

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO Vážení ÂtenáÑi, nastává do-ba dovolených, prázdnin a Âas k odpoÂinku. Nejvíce nadšeni jsou urÂitÆ školáci, ale tÆší se i jejich rodiÂe. PÑíležitost k odpoÂinku nás mnohé zavede na cesty. Nejen po vlastech Âeských, ale i na ty zahraniÂní. Pozorní ÑidiÂi zaÂnou porovnávat stav silnic v jiných krajích i v jiných zemích. Nechci po ÑidiÂích, aby si museli všímat kvality vozovek za úÂelem porovnání, ale aby na cestách byli pozorní a soustÑedÆní. O dovolené by se rozhodnÆ nemÆlo spÆchat, neboz spÆch snižuje soustÑedÆní na jízdu a mÒže vést v horším pÑípadÆ až k dopravní nehodÆ. Tu nepÑeji nikomu. Doba léta je na našich krajských silnicích, tedy silnicích II. a III. tÑídy, obdobím intenzivních oprav a rekonstrukcí. V letošním roce PlzeËský kraj schválil Âástku 351 mil. KÂ. Namátkou lze jmenovat akce, které urÂitÆ omezí dopravu v rÒzných místech kraje. Jedná se napÑ. odemolici avýstavbu nového mostu ve ŠtÆnovicích, rekonstrukci silnice ve svahu mezi Chrástem a SmÆdÂicemi, uzavÑená Âást ulice ¢ástkovy v Plzni na Slovanech, okružní kÑižovatka v Horšovském TýnÆ, rekonstrukce silnice Záchlumí–Horní Kozolupy na trase mezi StÑíbrem a Konstantinovými LáznÆmi, rekonstrukce Blatenské ulice v HoražÉovicích. VýÂet všech akcí by byl podstatnÆ delší, nÆkteré akce jsou již naopak dokonÂeny. PrávÆ stavební práce na silnicích jsou zatím velmi závislé na teplém poÂasí, kvÒli používaným technologickým postupÒm. V souÂasné dobÆ projektovÆ pÑipravujeme stavby, které budeme realizovat v následujících letech. Jsou mezi nimi radou PK schválené stavby, které budou financovány s finanÂním pÑispÆním EU v období 2007–2013. Zatím bylo schváleno 8 akcí, další se pÑipravují. Nechybí mezi nimi západní obchvat PlznÆ, dokonÂení západního obchvatu Klatov, obchvat Rokycany–Hrádek, pÑeložka a nový podjezd mezi ŠpiÂákem a Železnou Rudou, pÑeložka silnice v PobÆžovicích, pÑeložka silnice u Brodu pÑed Kolincem, nová silnice mezi Oselcemi aChanovicemi a pÑeložka silnice ze sjezdu z dálnice v Rokycanech nad Osek. Další akce ještÆ budou schváleny. Bohužel evropské peníze nemÒžeme využít na opravy a obnovu nových krytÒ vozovek. Ty bude nadále PlzeËský kraj realizovat z vlastního rozpoÂtu. Na prázdniny Âi dovolenou vyjíždÆjte v klidu. Prosíme o malé strpení, bude-li nÆkde omezení, když se zlepšuje stav silnic. PozdÆji se dostaví radost z novÆ opravené Âásti silnice. PÑeji krásný odpoÂinek a bezproblémový návrat z dovolené. ING. MIROSLAV JAROŠ (ODS)

Ročník 5 z číslo 7 z 2. 7. 2007 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Modrý sloup zatím bez turistÑ RICHARD BENEŠ

ni v omezeném režimu se letos v létÆ neotevÑe pro turisty stezka vedoucí z šumavského BÑezníku, na nÆmeckou horu Luzný, jak tomu bylo po dobu pÆti víkendÒ loni v srpnu. StejnÆ tak je v nedohlednu i otevÑení nedalekého pÑechodu Modrý sloup, který se nachází v nejchránÆnÆjším území Národního parku Šumava a od roku 1948 je nepÑístupný. O jeho znovuvzkÑíšení usilují obce na Âeské i nÆmecké stranÆ hranice a zprovoznÆní pÑechodu Modrý sloup podporuje i PlzeËský kraj. PÑekážkou zÒstává i nadále populace chránÆného tetÑeva, který v oblasti hnízdí. Experti tvrdí, že ptáci by nemÆli být nikým a niÂím rušeni. Podle posledních jednání se mÒže otevÑení pÑechodu Modrý

A

sloup zdržet o tÑi až ÂtyÑi roky v dÒsledku posuzování vlivu navržené trasy na životní prostÑedí. „Ze zákona je tÑeba zahájit správní Ñízení, které posoudí konkrétní možnosti. Obec Modrava požádá krajský úÑad o zjišzovací Ñízení, jehož souÂástí je zpracování posouzení vlivu na životní prostÑedí (EIA) pro navržené trasy. Pokud bude dostaÂující malá EIA, mÒže být hotova do nÆkolika týdnÒ. Nechá-li se vypracovat velká, mÒže to trvat tÑi až ÂtyÑi roky,“ uvedl starosta Modravy Antoním Schubert. Už loni navrhla správa parku ÂtyÑi možné varianty Ñešení cest. Podle studie pÑedního ornitologa však všechny tyto varianty ohrožovaly populaci tetÑeva hlušce. „Nyní navrhla správa parku spoleÂnÆ s obcemi další tÑi varianty, které by mÆla posoudit EIA. PokraÁování na stranÅ 2

Stezka vedoucí k pÐechodu Modrý sloup je pod BÐezníkem pÐehrazena a pro turisty uzavÐena.

FOTO RICHARD BENEŠ

DraÁí jezero budou chránit i ¢eši JateÁní ulici zachrání nový most

Takto bude vypadat DraÁí jezero, které vyrÑstá na nÅmecké stranÅ hranice nedaleko FOTO ARCHIV od Všerub.

alá vodní nádrž zvaná Drachensee neboli DraÂí jezero vyrÒstá na bavorské stranÆ spoleÂné hranice v údolí ÑíÂky Kouby. Budoucí 90ha jezero vzniká nad pÑíhraniÂním mÆstem Furth in Wald jako ochrana pÑed záplavovou vlnou po pÑívalových deštích, neboz ÑíÂka Kouba se klikatí sevÑeným údolím hraniÂních hor bez možnosti pÑípadného rozlivu v údolních nivách. BavoÑi však nechtÆjí nákladnou stavbu

M

využívat pouze pro vodohospodáÑské úÂely. TémÆÑ 3 km dlouhá vodní plocha bude sloužit i vodním sportÒm, biologické výchovÆ a letní rekreaci. UrÂitÆ se stane vyhledávaným místem rekreace i pro Âeské obÂany. Velká obava pÑed podzimním napouštÆním však panuje v otázce kvality vody. Kouba, ve které dokáže pÑi jarním tání proudit i pÑes 100 m3/s mívá však v letních mÆsících prÒtok vody necelý 1 m3/s. A protože hloubka jezera bude pÑi standardních podmínkách dosahovat pouze 2–4 m, aby v pÑípadÆ pÑívalových dešzÒ mohlo svoji kapacitu ztrojnásobit, panují oprávnÆné obavy, že se ve vodÆ budou tvoÑit i nám tolik známé sinice. Existuje nebezpeÂí, že voda v dobÆ hlavní rekreaÂní sezony pokvete. Sinice v posledních letech trápí nejednu pÑírodní vodní plochu. Masový rozvoj Ñas a sinic v tekoucích a stojatých vodách i jejich hromadÆní pÑi hladinÆ jsou zpÒsobeny eutrofizací, tj. obohacováním tekoucích a stojatých vod živinami, zejména PokraÁování na stranÅ 2 dusíkem a fosforem.

ddechnout si nyní mÒže obrovské k ohrožení dopravy a provedení opravy množství motoristÒ, kteÑí využí- hydroizolací, aby nosná konstrukce mostu vají bÆhem své cesty prÒjezd pÑes nebyla narušována vodou. Od 1. 1. 2007 je most na JateÂní ulici v Plzni. Velmi fre- stav mostu prÒbÆžnÆ monitorován trvale kventovaný most, který dennÆ pÑejede instalovanými snímaÂi. Z pÑipravené tech20 000 automobilÒ, nebude opravován pÑi nické pomoci vyplynulo, že práce na opraplné uzavírce bÆhem letošních prázdnin, jak vÆ mostu musí být provedeny za úplné se pÒvodnÆ plánovalo. PÑipravuje se totiž uzavírky. „PÑipravilo se nÆkolik návrhÒ stavba provizorního mostu, který zjistí bez- dopravnÆ inženýrských opatÑení. PokraÁování na stranÅ 2 peÂný a plynulý prÒjezd zmínÆným úsekem. PÑedejde se tak obrovskému dopravnímu kolapsu, který by na dÒležité komunikaci zcela jistÆ nastal. PÑes most postavený v roce 1915 projelo podle sÂítání z roku 2005 dennÆ 19 657 vozidel a z toho 2627 tÆžkých vozidel a MHD. Tento provoz se projevil na výrazném zhoršení technického stavu mostu. Z výsledkÒ zkoušek vyplynula nutnost prÒbÆžnÆ stav mostu Opravy tohoto starého mostu v JateÁní ulici by pÐíští rok nemÅly dramamonitorovat, aby nedošlo ticky komplikovat dopravu na dÑležité komunikaci. FOTO RICHARD BENEŠ

O

Unikátní centrum pÐiláká ke studiu technických oborÑ tavbu science centra Techmania, které se stane unikátním regionálním technickým muzeem, zahájila ve svém areálu plzeËská spoleÂnost Škoda Holding. První tÑetina expozice za 65 milionÒ korun bude otevÑena do poloviny pÑíštího roku. Centrum má do roku 2012 pÑijít na Âtvrt miliardy korun, zejména ze zdrojÒ EU. SouÂástí muzea budou interaktivní exponáty pÑipravené ve spolupráci Škody a ZápadoÂeské univerzity. Smyslem je pÑivábit žáky stÑedních a základních škol ke studiu technických oborÒ. První etapa pÑestavby bývalé škodovácké haly bude dokonÂena v prosinci. Po deseti milionech korun na ni daly PlzeËský Hejtman Petr Zimmermann symbolicky poklepal na základní kámen scikraj a mÆsto PlzeË. Dalších 34 ence centra Techmania, který mÅl podobu virtuálního exponátu. FOTO ARCHIV

S

milionÒ KÂ šlo ze státního rozpoÂtu. Škodovka do projektu vložila výrobní halu v hodnotÆ 50 milionÒ korun. „Projekt Techmania vznikl v roce 2005 z potÑeby Škody Holding a Z¢U, které se potýkají s nedostatkem technikÒ, respektive malým zájmem o studium technických oborÒ,“ uvedl šéf projektu Vlastimil Volák. „VÆtšinou už na základní škole se rozhoduje o tom, jestli si nÆkdo zvolí profesní dráhu v technických oborech,“ Ñekl personální Ñeditel holdingu Josef Bernard. „Projekt, který má pÑitáhnout mladé lidi ke studiu technických oborÒ, PlzeËský kraj samozÑejmÆ vítá a plnÆ podporuje. Tyto obory mají v našem kraji velikou tradici i budoucnost,“ dodal hejtman Petr Zimmermann.

Science centra jsou ve svÆtÆ osvÆdÂeným zpÒsobem, jak srozumitelnÆ pÑiblížit vÆdu a techniku dÆtem, mládeži i veÑejnosti a motivovat je. Ve svÆtÆ jich je kolem 800. Nejvíce, celkem 42, je jich v Kalifornii, která je stÑedisku svÆtového vývoje. V zemích bývalého východního bloku jsou v MaÉarsku, Slovinsku a Estonsku. Projekty v Praze, BrnÆ a OstravÆ zatím nezískaly potÑebnou podporu veÑejné správy. Na prvních 3000 z 10 000 m2 vznikne Edutorium, kde budou velmi zajímavé interaktivní exponáty navazující na výuku fyziky. Každý uÂitel tak bude mít možnost hravou formou pÑiblížit uÂivo. V objektu budou i historické lokomotivy, turbosoustrojí, motory a parní stroj.

2 |¢ervenec

P LZE«SKÝ

Informace z úÐadu

KRAJ

Modrý sloup zatím bez turistÑ „Pokud by byl pÑechod otevÑený trvale, nápor turistÒ by se rozmÆlnil. Nárazové zatížení mÒže být pro tetÑeva horší než dlouhodobé otevÑení,“ dodal Sinner.

Kraj bojuje za otevření Modrého sloupu

Loni smÅli turisté pÐejít výjimeÁnÅ po stezce vedoucí až na nÅmeckou horu Luzný pouze v doprovodu pracovníkÑ FOTO RICHARD BENEŠ parku a jen po dobu pÅti víkendÑ. DokonÁení ze strany 1

Podle jejích výsledkÒ by pak stát vydal koneÂné stanovisko,“ Ñekl Ñeditel parku František KrejÂí.

Německým tetřevům turisté nevadí Odlišný postoj zaujímají k problematice pÑedstavitelé nÆmeckých obcí i Ñeditel národního parku Bavorský les Karel Sinner,

kteÑí rovnÆž volají po otevÑení pÑechodu. „I v Bavorsku žijí u hranic hlušci. Turisté pÑesto mohou do prostoru vstupovat od Âervence do poloviny listopadu. V minulých mÆsících jsme hodnotili údaje o hlušci v celém pÑíhraniÂním pásu. Naše studie ukázala, že pohyb turistÒ nemá žádný vliv na výskyt a populaci tetÑeva,“ tvrdí Sinner. ²editel správy Národního parku Šumava KrejÂí rovnÆž pÑipustil, že na Poledníku, dalším

velmi exponovaném místÆ Šumavy, vzrostla v poslední dobÆ populace tetÑeva hlušce. A to i pÑesto, že je v této oblasti velmi rozšíÑena turistika, cykloturistika a tÆží se tam dÑevo. Jeho kolega Sinner upozornil na to, že pÑechod by mÆl být otevÑený v urÂitém pevném režimu, ale trvale a dlouhodobÆ. Jednorázové povolení na pÆt víkendÒ, jako tomu bylo loni, není dobré. O pÑechod mÆlo totiž zájem velké množství lidí najednou.

„OtevÑení turistické stezky i pÑechodu podporuje PlzeËský kraj od samotného zaÂátku a naše podpora trvá i nadále. Nechali jsme vypracovat studie, které by urÂily, za jakých ekologických podmínek by se mohl pÑechod otevÑít. Bylo vytvoÑeno sedm variant, ty jsme pÑedložili parku, ale nikdy o nich nebylo jednáno,“ uvedla Olga KalÂíková, námÆstkynÆ hejtmana pro oblast cestovního ruchu. O žádosti Modravy na zahájení správního Ñízení bude podle jejích slov rozhodovat krajský úÑad, odbor životního prostÑedí. „Mrzí mÆ, že vedení parku letos vÒbec nepožádalo vládu o doÂasnou výjimku, která by umožnila omezenému poÂtu lidí vstup na zapovÆzenou stezku z BÑezníku na Luzný tak, jak tomu bylo v loËském roce,“ Ñekla námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. Dodala, že lidé z obou stran hranice by k sobÆ mohli pÑejít po existující cestÆ pÑes Modrý sloup. Nyní musí kvÒli návštÆvÆ sousední zemÆ najíždÆt desítky kilometrÒ k nejbližším hraniÂním pÑechodÒm.

Otázka pro Pavla Karpíška, radního pro oblast zdravotnictví: PodaÐí se zÐídit nová akutní lÑžka v nemocnici následné péÁe Sv. Anna v Plané na Tachovsku? „V souÂasné dobÆ to není možné, protože

se zásadnÆ zmÆnily podmínky v pÑístupu zdravotních pojišzoven v tom smyslu, že v tuto chvíli by nenasmlouvaly žádná další akutní lÒžka. MÆli jsme pÑipravenou studii,

ovšem bez úhrad veÑejných zdravotních pojišzoven to není možné zrealizovat. Tento projekt by nebyl životaschopný.“ (RED)

DraÁí jezero budou chránit i ¢eši DokonÁení ze strany 1

Ty se do vody dostávají smýváním dusíkatých a fosforeÂných hnojiv z polí nebo splaškovými vodami a fekáliemi. PotlaÂení sinic pÑímo úmÆrnÆ souvisí se snížením obsahu zejména fosforu a dusíku v tÆchto vodách. Bavorští stavitelé pÑehrady se proto obrátili i na Âeskou stranu, neboz velká Âást povodí Kouby leží i na našem území, zejména v okolí Všerub. „V rámci pÑeshraniÂní spolupráce Horní Falce a PlzeËského kraje jsme založili spoleÂnou pracovní skupinu, která hledá pÑíÂiny a zdroje fosforodusíkatého zneÂištÆní. ZároveË bude navrhovat i opatÑení na jeho snížení,“ uvedl krajský radní pro regionální rozvoj JiÑí Kalista.

Poznejte Zemi shÑry od širým nebem v ŠafaÑíkových a KÑižíkových sadech jsou až do 7. Ñíjna vystaveny velkoformátové fotografie proslulého francouzského fotografa Yanna Arthuse Bertranda. Výstava s názvem „ZEM¦ KRÁSNÁ NEZNÁMÁ – PLANETA POHLEDEM SH³RY“ je zdarma k vidÆní 24 hodin dennÆ, 7 dní v týdnu. Na realizaci unikátní výstavy pÑiFOTO Y .A. BERTRAND spÆl také PlzeËský kraj Âástkou 500 000 KÂ.

P

JateÁní ulici zachrání nový most DokonÁení ze strany 1

NejvhodnÆjším Ñešením se ukázalo vedení trasy MHD linky Â. 30 pÑes areál Vodárny PlzeË na JateÂní ul., ostatní provoz by byl veden po silnici I/20 a I/27 a pÑes Roudnou,“ uvedl Miroslav Jaroš, krajský radní pro oblast dopravy. „Provedli jsme prÒzkum stavu objektÒ podél ul. Na Roudné a zvážili veškeré negativní vlivy na dopravní situaci ve mÆstÆ pro pÑípad, že by se most uzavÑel. Z pÑedložených výsledkÒ prÒbÆžného monitorování mostního objektu vyplynulo, že stav konstrukce

mostu se nadále nezhoršuje. Proto PlzeËský kraj rozhodl, že v roce 2007 nebude most opravován pÑi plné uzavírce. V souÂasné dobÆ se pÑipravuje projektová dokumentace pro stavební povolení na stavbu provizorního mostu, tak aby v roce 2008 mohl být tento most zrealizován,“ dodal radní Jaroš. RovnobÆžnÆ se starým mostem bude postaven nový provizorní most, pÑes který bude vedena doprava. NaštÆstí pro PlzeË tak nebude uzavÑeno frekventované propojení, jímž je (BEN) most v JateÂní ulici.

BRUSELSKÉ OKÉNKO

SLOVO ZASTUPITELE astupitelem PlzeËského kraje jsem se stal v únoru letošního roku. Nastoupil jsem do dobÑe rozjetého vlaku a urÂitÆ mi bude nÆjaký Âas trvat, než naberu stejnou rychlost. PÑi reformÆ veÑejné správy jsem zpoÂátku nebyl pÑíznivcem znovuvytváÑení krajÒ. UrÂitou dobu bez krajÒ vcelku dobÑe pracovaly okresní úÑady, alespoË v pÑípadÆ okresu PlzeË-sever. Byly blíže radnicím i lidem a detailnÆ znaly problematiku regionu. VšeobecnÆ se mÆlo za to, že pÑi zÑizování krajských úÑadÒ pÑibývá další administrativní Âlánek, který nebude ochoten naslouchat potÑebám malých obcí, a tedy i Plas, kde zastávám funkci starosty. PÑi postupném seznamování se s Âinností kraje jsem však pÑicházel k názoru, že jeho zÑízení má opodstatnÆní. VÆtšinou jsem však fungování kraje hodnotil pouze z pozice starosty mÆsta, tzn. podle prospÆšnosti kraje pro úÑad a obÂany. Po urÂité dobÆ jsem pochopil, že tento pohled je jen dílÂí Âástí k objektivnímu posouzení fungování tak složité instituce. Proto jsem zkušenosti z krajskou politikou zaÂal získávat i zapojením se do práce výborÒ a komisí PlzeËského kraje. Tam jsem teprve zjistil, že krajská instituce má daleko rozsáhlejší pÒsobnost, že odpovídá nejen za bÆh více než 500 obcí, ale musí Ñešit i celorepubliková a mezinárodní témata. Zcela nová a nezastupitelná funkce PlzeËského kraje nastala pÑi koordinaci kontaktÒ s EU. Zde se jedná o nároÂné a složité úkoly, které by pÑedchozí instituce nižšího stupnÆ státní správy a samosprávy nezvládaly. PÒvodní obavy ze ztráty komunikace mezi malým sídlem a KÚ odstranila dokonalejší technika. Projekt Virtuos bude ještÆ urÂitÆ dalším zlepšením kontaktu mezi veÑejností a úÑady. PlzeËský kraj nezapomíná ani na rozvoj malých obcí úspÆšnou realizací programu stabilizace a obnovy venkova. Kraj se velmi výraznÆ zastal malých obcí pÑi rozhodování o formÆ ROPu. Odbor ŽP pomáhá napÑíklad realizovat ekologické stavby, jako jsou ÂistiÂky odpadních vod a kanalizace v malých obcích. Pro oblast severního PlzeËska je charakteristická velká koncentrace významných historických památek. V kombinaci s krásnou pÑírodou jsou vytvoÑeny ideální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. PÑímo ukázkovÆ se v této oblasti podaÑilo PlzeËskému kraji tento potenciál zhodnotit v podobÆ rekonstrukcí parkovišz, pÑístupových komunikací a rehabilitace krajiny v Mariánské Týnici. Celkové spektrum pÒsobnosti PlzeËského kraje není možno popsat v nÆkolika Ñádcích. Tak jako v každé organizaci je jistÆ možné najít v pÒsobnosti PlzeËského kraje rezervy. Tím, že jsem se stal zastupitelem PK, cítím spoluodpovÆdnost nejenom za mÆsto Plasy, ale i za rozvoj PlzeËského kraje.

Z

MIROSLAV HURT (ODS)

Maratonská jednání pÐinášejí výsledky

¢

erven byl v Bruselu mÆsícem rÒzných intenzivních jednání, což se netýkalo jen pÑíprav na závÆreÂný summit Evropské rady, který v dobÆ psaní tÆchto ÑádkÒ stále ještÆ probíhá a kde se rozhoduje o dalším fungování EU, ale platí to i pro pÑípravu operaÂních programÒ pro Âerpání strukturálních fondÒ. „JeštÆ jsem nezažil jednání, které by trvalo více než devÆt hodin,“ Ñíká k tomu zástupce PlzeËského kraje v Bruselu ZbynÆk Prokop. ÚspÆšnost jed-

nání se ovšem nemÆÑí délkou jejich trvání, ale výsledky, kterých se bÆhem nich dosáhne. A ty je možno oznaÂit za pÑíznivé, neboz se podaÑilo vyjasnit podstatné otázky, které v tomto ohledu mezi Evropskou komisí a Âeskou stranou byly nastoleny. V návaznosti na to byly upraveny programové dokumenty a bÆhem posledního Âervnového týdne by mÆly být poslány do Bruselu a týká se to i Regionálního operaÂního programu Jihozápad. OtevÑenou otázkou tak zÒstává

harmonogram následných krokÒ, kdy další rychlý postup mÒže zbrzdit jednak prázdninové období a jednak skuteÂnost, že schvalování jednotlivých programÒ musí pÑedcházet schválení zastÑešujícího dokumentu, tzv. „Národního strategického referenÂního rámce“ za ¢eskou republiku. K dnešnímu dni Evropská komise schválila 14 z celkových 27 tÆchto dokumentÒ za všechny Âlenské státy EU. V této souvislosti jsou povzbuzením slova Âlenky vyjednávacího

týmu za ¢eskou republiku a bývalé ministrynÆ zemÆdÆlství MVDr. Mileny Vicenové, která zaznÆla na jednom z Âervnových jednání: „Je mým prioritním zájmem, aby regionální operaÂní programy byly schváleny co nejdÑíve,“ uvedla Milena Vicenová.

Evropské fondy pomáhaly na mnoha frontách ÑidÆlení dotací na nÆkolik drobných projektÒ v oblasti sociální integrace schválilo Zastupitelstvo PlzeËského kraje na svém posledním zasedání. Byly to symbolicky poslední peníze ze SpoleÂného regionálního operaÂního programu (SROP). ¢eská republika získala vstupem do EU právo Âerpat v období let 2004– 06 prostÑedky strukturálních fondÒ a Fondu soudržnosti v objemu cca 26 mld. KÂ roÂnÆ. Navíc na rozvoj venkova mohla ve stejném období využít dalších pÑibližnÆ 6 mld. KÂ roÂnÆ. PlzeËský kraj se spolu s krajem JihoÂeským na této dotaÂní politice podílel výbÆrem projektÒ v rámci tzv. individuálních projektÒ ve SpoleÂném regionálním programu. „V PlzeËském kraji získalo podporu celkem 28 individuálních projektÒ v celkovém objemu 441,5 milionu KÂ,“ uvedl radní pro regionální rozvoj JiÑí Kalista. Mohlo tak vzniknout napÑ. chránÆné bydlení pro dospÆlé a dÆti postižené autis-

P

Kavárna a Áajovna KaÁaba vznikla díky dotaci v oblasti sociální integrace. FOTO ARCHIV

mem v MerklínÆ, chránÆné bydlení v KoterovÆ Âi PlzeËanÒm jistÆ známá kavárna Ka¢aBa. Centrum praktického vyuÂování v areálu bývalé Škodovky bylo vybaveno moderními NC stroji, bývalá škola v TachovÆ pÑebudována na vzdÆlávací a informaÂní stÑedisko Âi zaveden internet do pÑevážné vÆtšiny veÑejných kni-

hoven. Podporu získaly také projekty Klatov, HoražÉovic Âi Modravy k pÑestavbÆ budov pro potÑeby cestovního ruchu. Zdaleka nejvÆtší akce se však odehrávaly v oblasti dopravní infrastruktury. Rekonstrukce ¢ástkovy ulice Âi silnice II/204 u KaznÆjova nebo nedávno zahájený obchvat Klatov jsou pouze kra-

tiÂkým výÂtem. NÆkolik nízkopodlažních tramvají dennÆ pÑepravuje spokojené cestující v Plzni. Navíc poÂátkem roku 2005 vyhlásil PlzeËský kraj svých 6 grantových schémat na financování menších projektÒ na podporu malých podnikatelÒ, sociální integrace a cestovního ruchu. Pro tyto projekty bylo vyÂlenÆno 224 milionÒ korun. „V nadcházející evropské sedmiletce bude mít ¢eská republika možnost Âerpat témÆÑ ÂtyÑnásobné množství prostÑedkÒ, cca 100 mld. K roÂnÆ. Dalších cca 11 mld. K roÂnÆ bude vyÂlenÆno na podporu venkova a zemÆdÆlcÒm. PÑestože to nejsou nezanedbatelné prostÑedky, neoÂekávejme od nich nÆjaký zásadní zlom v rozvoji hospodáÑství,“ dodal radní Kalista. Pouze pro porovnání: PlzeËský kraj bude mít celkem na silniÂní stavby nÆco pÑes 3 mld. KÂ, což je témÆÑ cena západního plzeËského okruhu. NicménÆ stojí za to se na pÑíjem tÆchto prostÑedkÒ dobÑe pÑipravit a využít je pro podporu smysluplných projektÒ.

Informace z kraje

P LZE«SKÝ

3 |¢ervenec

KRAJ

EVVO vychovává dÅti k lásce k pÐírodÅ M álokdo si asi okamžitÆ vybaví, co se skrývá za tÆžko srozumitelnou zkratkou EVVO znamenající nejasný výraz „environmentální vzdÆlávání, výchova a osvÆta.“ Po pÑeložení do srozumitelné lidské ÑeÂi lze zjistit, že jde o výchovu dÆtí ale i dospÆlých k ochranÆ pÑírody. Nejde však jen o ochranu pÑírodního bohatství, ale i o vysvÆtlování, co nám pÑíroda pÑináší, jak je v dnešní dobÆ ohrožená a jaké vzájemné vazby jsou mezi jednotlivými pÑírodními systémy. „SamozÑejmÆ lze namítnout, že vÆtšina dÆtí je k lásce a úctÆ k pÑírodÆ vedena již od útlého vÆku v rodinÆ. PÑesto je institucionální podpora environmentálního povÆdomí zastÑešena až po úroveË vlády ¢eské republiky. Každý kraj dle doporuÂení vlády vytváÑí svÒj vlastní EVVO plán,“ vysvÆtlil Boris Kreuzberg,

radní PlzeËského kraje pro oblast životního prostÑedí. V rámci tohoto plánu pÑidÆluje rada a zastupitelstvo jednotlivých krajÒ dotace fyzickým i právnickým osobám, ale také obcím pro podporu ekologických projektÒ. V tomto roce rada a zastupitelstvo PlzeËského kraje schválily celkovou podporu ve výši 1 110 000 K pro 23 projektÒ. „Namátkou z nich vybírám podporu pro StÑední školu zemÆdÆlskou a potravináÑskou v Klatovech na dobudování nauÂné stezky této školy nebo podporu Dne ZemÆ v Americké zahradÆ u Chudenic pro obÂanské sdružení Otisk. Je tÑeba zmínit i podporu pro NadaÂní fond Zelený poklad na vybudování ekologických školních zahrad ve 14 mÆstech. Finance získalo obÂanské sdružení Ametyst pro podporu sítÆ environmentálního vzdÆlává-

Na nÅkterých táborech se dÅti mohou prohánÅt i na koních.

ní v PlzeËském kraji a také sdružení SOS Život pro konÆ na vzdÆlávání a výchovu v oblasti ochrany zvíÑat pÑed týráním,“ dodal radní Kreuzberg.

FOTO ARCHIV

PlzeËský kraj také každoroÂnÆ pÑipravuje soutÆž „V pÑírodÆ s pÑírodou“. Jde o vyhodnocení nejlepších projektÒ letních táborÒ, které se zamÆÑují na ekologic-

Obce se uÁí, jak nakládat s odpady Ñetí blok série školení na téma „VzdÆlávání a spolupráce v odpadovém hospodáÑství“ probÆhl v hotelu Ve dvoÑe ve Spáleném PoÑíÂí. Školení se úÂastnili zástupci obcí zapojených do projektu odpadového hospodáÑství PlzeËského a rovnÆž i JihoÂeského kraje. KromÆ nich absolvovali školení i projektoví asistenti, vÆtšinou studenti, kteÑí budou ve své obci realizovat vybrané aktivity v odpadovém hospodáÑství. PÑíkladem mÒže být zajištÆní prÒzkumu mínÆní v obci na ochotu tÑídÆní odpadÒ, tÑídÆní biologických odpadÒ do samostatných nádob nebo pÑíprava podkladÒ pro konkrétní projekt v odpadovém hospodáÑství, kterým se obec bude ucházet o finanÂní prostÑedky z Evropské unie. Aktuální blok školení navázal na témata pÑedchozích školení, která se vÆnovala možnostem pÑedcházení vzniku odpadÒ a tÑídÆní odpadÒ v obcích a dále plánování a ekonomice odpadového

T

ÚÁastníci školení absolvovali exkurzi na Ðízené skládce odpadÑ Vysoká u FOTO ŠKOLENÍ DobÐan.

hospodáÑství. „Hlavním tématem 3. bloku školení byly zpÒsoby komunikace s veÑejností a aktivní zapojení obÂanÒ do zlepšení systému nakládání s odpady v obcích. ÚÂastníci školení tak získali Ñadu informací a návodÒ, jak napÑ. aktivnÆ využívat nástroje marketingu na úrov-

ni obcí, jak úspÆšnÆ realizovat informaÂní kampanÆ vÂetnÆ prezentace konkrétních pÑíkladÒ a zkušeností,“ uvedl Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury. Cenné praktické poznatky zajistila úÂastníkÒm školení rovnÆž exkurze na zaÑízení urÂená k nakládání s odpady.

Na místÆ si mohli ovÆÑit fungování zaÑízení na dotÑiÉování papírÒ a plastÒ v Plzni, dále zaÑízení na recyklaci vytÑídÆných plastÒ ve mÆstÆ Stod a také novÆ zprovoznÆné bioplynové stanice nedaleko mÆsta DobÑany. Téma 3. bloku školení bylo zároveË pÑípravou na praktické pilotní projekty, které budou v rámci projektu realizovány v prÒbÆhu srpna až Ñíjna 2007 na území všech zapojených obcí. SpoÂívat budou v informaÂních kampaních zamÆÑených na podporu Ñešení aktuálních problémÒ – tÑídÆní bioodpadÒ, zpÆtného odbÆru výrobkÒ (pneumatiky, elektro) a zvyšování úÂinnosti tÑídÆní odpadÒ od obÂanÒ. Série školicích blokÒ bude pak uzavÑena 4. týdenním blokem v prÒbÆhu ledna 2008. Celkové náklady projektu ve výši 11 mil. KÂ jsou hrazeny formou dotace z OperaÂního programu Rozvoj lidských zdrojÒ Evropského sociálního fondu.

Školu uzavÐel velmi nízký poÁet žákÑ základní školu, kterou navštÆvují dÆti se speciálními vzdÆlávacími potÑebami pÑišla rozhodnutím Zastupitelstva PlzeËského kraje obec Krašovice na Severním PlzeËsku. Škola bude zrušena ke 31. srpnu 2007. Od nového roku budou žáci navštÆvovat Základní školu v Horní BÑíze, která Âinnost krašovické základní školy pÑevezme. DÒvodem ke zrušení

O

školy je malý poÂet žákÒ a skuteÂnost, že vÆtšina z nich má trvalé bydlištÆ v Horní BÑíze. „V tomto školním roce 2006/2007 navštÆvovalo školu 25 žákÒ. Od 1. záÑí 2007 poÂet žákÒ poklesne na 21. Z tohoto poÂtu navíc pobývají 4 žáci v zahraniÂí. Školu by tedy v novém školním roce navštÆvovalo jen 17 žákÒ. Ovšem z toho 13 dÆtí má trvalý pobyt ve mÆstÆ Horní BÑíza

a pouze 1 žák je pÑímo z obce Krašovice,“ uvedla Alena Šatrová, mluvÂí PlzeËského kraje. „Vzhledem ke skuteÂnosti, že vÆtšina žákÒ má trvalé bydlištÆ v Horní BÑíze, nebude mít tato zmÆna negativní vliv na dÆti. Škola navíc sídlí v pronajaté budovÆ, která je ve vlastnictví mÆsta. Nájemným vznikají další náklady na provoz školy v Krašovicích. Navíc k pÑevedení školy dochází v souladu

Koupí cihly podpoÐili postižené obÁany ílou cihlu za symbolickou Âástku 100 KÂ si bÆhem posledních ÂtyÑ kvÆtnových dnÒ zakoupilo v Plzni U Branky celkem 106 lidí. Zapojili se tak do benefiÂní akce Cihla na podporu osob s mentálním postižením. VýtÆžek z prodaných cihel ve výši 70 600 KÂ putuje na projekt bydlení „MÒj 1+0“ pÑi Diakonii ¢CE – stÑediska v Plzni. CihliÂky, které si potom mohli jejich majitelé vyzdobit a podepsat podle vlastních pÑedstav, prodávali lidem patroni akce, mezi nimiž byli i herci Miroslav Táborský, OndÑej Vetchý nebo Antonín Procházka. „Smyslem chránÆného bydlení je poskytovat uživatelÒm takovou službu, aby jejich život byl podobný bÆžnému zpÒsobu života jejich vrstevníkÒ, aby si mohli zvolit svÒj životní styl a stát se aktivním a plnohodnotným Âlenem normální spoleÂnosti. Tato forma alternativního bydlení pro dospÆlé lidi s mentálním postižením je v Plzni zatím ojedinÆlá,“ uvedl Pavel Karpíšek, krajský radní pro oblast zdravotnictví, který cihly spoleÂnÆ s dalšími osobnostmi také pomáhal prodávat. Program M³J 1+0 vychází ze zkušeností zahraniÂních organizací, kdy v 80. letech v USA, Skandinávii a Velké Británii zaÂalo rušení ústavních zaÑízení a lidé s mentálním postižením zaÂali žít v domech rodinného typu. Cílem

B

bylo „normalizovat“ životní pÑíležitosti, prožít normální rytmus dne, mít pÑíležitost zamÆstnání, neprožít všechny aktivity dne ve stejném prostÑedí. ChránÆné bydlení by mÆlo znamenat DOMA, tedy místo, kde se každý cítí být sám sebou. (BEN)

Cihly prodával U Branky i radní Pavel Karpíšek. FOTO ARCHIV

s Národním programem rozvoje vzdÆlávání – Bílá kniha, Praha 2001. Program doporuÂuje citlivÆ transformovat zvláštní školy na školy základní se speciálními vzdÆlávacími programy a podporovat integraci na základních školách,“ dodala mluvÂí Šatrová. MÆsto Horní BÑíza, jako zÑizovatel Základní školy v Horní BÑíze, souhlasí s pÑevodem Âinnosti školy v Krašovicích na jejich organizaci.

ké vzdÆlávání a výchovu. NÆkteré z organizací se již tradiÂnÆ zapojují do pÑípravy tÆchto atraktivních letních táborÒ. DÆti se takto formou hry dozvídají mnohé o pÑírodÆ a její ochranÆ. Celkem 62 000 K bylo pÑidÆleno na táborové aktivity pro Základní organizaci ¢eského svazu ochráncÒ pÑírody ve Spáleném PoÑíÂí pro táborovou hru Cesta kolem svÆta, pro DÒm dÆtí a mládeže v Blovicích pro hru Tajuplný ostrov, pro DÒm dÆtí a mládeže Radovánek v KaznÆjovÆ a hru Z deníku cestovatele - celotáborová ekologická soutÆž a také pro Základní organizaci ¢eských ochráncÒ pÑírody v Rokycanech s táborovou hrou Cesta do pravÆku. Drobné pÑíspÆvky pomohou dÆtem strávit pÑíjemnou letní rekreaci a zároveË se pouÂit, jak je pÑíroda krásná a zároveË zranitelná.

Pasečnici čekají nové volby V letošním roce se v Plzeňském kraji již podruhé budou konat nové volby do zastupitelstva obce Pasečnice na Domažlicku. Důvodem jejich konání je skutečnost, že se v obci snížil počet zastupitelů po pět, což je zákonem stanovená hranice pro konání nových voleb. Nové volby vyhlásil ministr vnitra na den 22. září 2007. Nové volby se uskuteční pouze v jeden den, a to v sobotu od 7,00 hod. do 22,00 hodin.

Poděkování „Za příkladné vedení nemocnice Stod bych chtěl poděkovat ředitelce ing. Miloslavě Šlajsové, která bude od 1. 7. 2007 řídit krajskou pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pod vedením ředitelky Miloslavy Šlajsové se ve stodské nemocnici poskytovala pacientům velmi kvalitní lékařská péče. Nemocnice navíc dobře hospodařila.“ PAVEL KARPÍŠEK, KRAJSKÝ RADNÍ PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

KÐišzálovou popelnici získal Horšovský Týn ennou trofej s netradiÂním názvem KÑišzálová popelnice získalo za uplynulý rok 2006 mÆsto Horšovský Týn, které v konkurenci mnoha Âeských mÆst i obcí reprezentovalo PlzeËský kraj. ZvítÆzilo v celostátní soutÆži, která byla vyhlášena na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. SoutÆž organizuje autorizovaná obalová spoleÂnost EKO-KOM, a. s. pro obce a mÆsta, která jsou zapojena v systému separace využitelných složek komunálního odpadu. Hodnotí se nejen množství vytÑídÆného odpadu na obÂana a rok, ale i vybavení obce sbÆrnými nádobami, poÑádek na stanovištích, propagace tÑídÆní odpadu, práce s veÑejností a dÆtmi atd. KÑišzálovou poplenici na konferenci osobnÆ pÑevzal starosta Horšovského Týna Josef HoleÂek. PÑedstavil mÆsto Horšovský Týn, zmínil se o systému a propagaci tÑídÆní odpadu. ZároveË podÆkoval všem obÂanÒm mÆsta, kteÑí se podle jeho slov hlavnÆ zasloužili o tento vynikající výsledek. „To, že se v celostátní soutÆži umístil na prvním místÆ zástupce našeho kraje, není náhoda. Obyvatelé PlzeËského kraje v roce 2006 vytÑídili v pÑepoÂtu na jednoho obÂana 36,4 kg papíru, skla a plastu. Kraj tak získal prvenství v rámci celé ¢R. Výsledek je o to cennÆjší, že PlzeËský kraj má druhou nejnižší hustotu obyvatelstva ve srovnání s dalšími kraji. Nároky na organizaci tÑídÆní a svozu vytÑídÆného odpadu jsou mnohem vyšší než napÑíklad v Praze a nÆkterých hustÆ zalidnÆných regionech. Doufejme, že se PlzeËskému kraji bude daÑit i nadále, protože zvítÆzit je tÆžké, ale ještÆ tÆžší je prvenství obhájit,“ uvedl Václav Liška z Odboru životního prostÑedí KÚPK. Obce v PlzeËském kraji mají možnost úÂastnit se už druhého roÂníku soutÆže s názvem „My už tÑídit umíme“, kterou vyhlašuje kraj spoleÂnÆ s firmou EKO-KOM. UzávÆrka soutÆže byla 30. Âervna. Její první roÂník se loni setkal s nebývalým zájmem obcí. PÑihlásilo se celkem 148 mÆst a obcí kraje. Cílem bylo zapojit více samosprávy obcí v Âele se starosty do aktivit odpadového hospodáÑství a konkrétnÆ tÑídÆní obalových složek odpadÒ ze strany obyvatel obcí Âi subjektÒ a organizací v obcích pÒsobících. V loËském roce zvítÆzila v kategorii obcí do tisíce obyvatel obec NÆmÂovice z Rokycanska. V kategorii obcí nad jeden tisíc obyvatel vyhrála soutÆž obec ŠtÆnovice z jižního PlzeË(BEN) ska.

C

4 |¢ervenec

P LZE«SKÝ

Inzerce

KRAJ

SC-71267/1

další FinanÁní centrum otevírá 2. 7. 2007 Poštovní spoÐitelna v Klatovech, na nám. Míru 64; Tento poÁin vede ke zvýšení dostupnosti služeb FinanÁního centra (dÐíve bylo nejbližší až v Plzni, nám. Republiky 8) a tedy ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. SouÁasným i budoucím klientÑm tak nabídne vedle profesionální obsluhy kmenovými zamÅstnanci Poštovní spoÐitelny i celou šíÐi portfolia nabízených produktÑ, od postžirového úÁtu pÐes celou škálu spotÐebitelských úvÅrÑ, služeb elektronického bankovnictví, investiÁních produktÑ a hypoték až po nadstandardní služby podnikatelÑm. Každý zákazník navíc v období do 30. 9. 2007 získá dárek. Na výše uvedené adrese bude FinanÁní centrum otevÐeno v Po-Pá od 9 do 12 a od 13 do 17 hod.

NÁKLAD

250 000

OBJEDNÁVKY

INZERCE MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: [email protected] GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973

SC-71201/2

FinanÁní centrum je v Klatovech

Poštovní spoÑitelna jako první v ¢R zrušila v loËském roce poplatek za pÑíchozí platbu na postžirový úÂet. V rámci soutÆže „Zlatá koruna“ letos poprvé zaujala odbornou veÑejnost svými produkty pro podnikatele – mezi prvními tÑemi produkty byly hned dva programy bÆžného podnikatelského úÂtu Postkonto a Kreditní karta pro podnikatele. Tato „Univerzální banka“, která nabízí snadno dostupné a cenovÆ pÑívÆtivé služby, je alternativou, která zajímá klienty i odborníky. oštovní spoÑitelna je nedílnou souÂástí ¢SOB, a. s. a v souÂasné dobÆ poskytuje prostÑednictvím pÑepážek ¢eské pošty své služby více než 2 000 000 klientÒm v ¢R; v r. 2006 se vydala cestou budování vlastních FinanÂních center, které mají za cíl zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a souÂasnÆ nabídnout i nadstandardní služby, jako je napÑ. obsluha obchodním manažerem v regionu;

P

Max Internetbanking PS: Zlatá koruna v CenÅ veÐejnosti ÚvÅr na vzdÅlání: Zlatá koruna v kategorii ÚvÅry CashBack: StÐíbrná koruna v kategorii Novinka roku Postkonto v programu Max: StÐíbrná koruna v kategorii Podnikatelské úÁty Kreditní karta pro podnikatele: StÐíbrná koruna v kategorii Podnikatelské úvÅry Max Internetbanking PS: Bronzová koruna v kategorii Elektronické bankovnictví SC-60951/1

Maxkarta: Bronzová koruna v kategorii Platební karty Postkonto v programu Start: Bronzová koruna v kategorii Podnikatelské úÁty SC-71506/1

www.ceskydomov.cz

Inzerce

P LZE«SKÝ

5 |¢ervenec

KRAJ

SC-71511/1

SC-60957/1

SC-71461/3

SC-71505/1

www.ceskydomov.cz

SC-71200/2

K bazénu při předložení tohoto inzerátu vodotrysk zdarma. Bazény, bazénové zastřešení, jímky, vodoměrné a kanalizační šachty, ČOV, lapoly, pramice, zahradní skluzavky a tobogány Chotíkov u Plzně, tel/fax: 377 821 199, mobil: 608 220 014 www.renoplast.cz, [email protected] SC-71484/1

e to zaÂarovaný kruh. Vaše dítÆ se doma uÂí dlouhé hodiny, ovšem výsledky ve škole tomu rozhodnÆ neodpovídají. Jakoby vÒbec nechápalo, co Âte, natož, aby dokázalo text nÆkomu pÑetlumoÂit. Nakonec vám nezbude nic jiného, než dennÆ nastudovat nÆkolik pÑedmÆtÒ a znovu je dítÆti odvykládat. Což o to, pokud trénujete na pozici uÂitele v základní škole, není to na

J

škodu. Jsou-li vaše ambice pÑece jen trochu jiné, zÑejmÆ vás nÆkolikahodinová denní ztráta zrovna nadšením nenaplËuje... Zázrak? Asi jo... „Co jsem ve škole nepochopil za pÆt hodin, i když jsem popsal 15 stránek, pochopil jsem v Basicu za deset minut. (Popsal jsem dva Ñádky).“ STUDENT, 14 LET

„Míša je tÆžký dyslektik, dysgrafik, dyskalkulik s diagnózou LMD. TÆžko se soustÑeÉuje, trpí poruchou chování a uÂení. Vyzkoušeli jsme všechny možné prostÑedky - terapie, domácí uÂitele atd. - bohužel s chabým výsledkem. A najednou se stal zázrak; objevili jsme BASIC a uÂitelku, která má výjimeÂné schopnosti. BÆhem letního intenzivního kurzu se Míša zlepšil zázraÂnÆ: plynule si Âte, ve psaní používá diakritiku, kterou dÑíve úplnÆ opomíjel. NejvÆtší radost mi udÆlal, když cca po dvoutýdenní terapii jsem ho našla doma s knížkou v ruce, kterou neodložil pÑes hodinu a pÑelouskal prvních 30 stran. TeÉ vidím syna spokojeného, šzastného. DÆkujeme!!!“ PANÍ N.

Desítky stránek popsaných podobnými vzkazy jsem Âetla jako ve snách. Že by opravdu existovala alternativa denního únavného douÂování? Zní to skoro jako zázrak. RozhodnÆ po tÆch letech, co doma bojujeme s poruchou uÂení. UsmÆvavá lektorka mi vysvÆtluje, že Studijní centrum Basic, o.p.s. (www.basic.cz, tel.: 377 222 250) pomáhá dÆtem a studentÒm jakéhokoliv vÆku zvládat problémy se Âtením, psaním Âi pravopisem pomocí specializovaného individuálního douÂování. Na základÆ dosavadních výsledkÒ se zdá, že i tyto dÆti máji šanci zaÑadit se mezi úspÆšné studenty a zajistit si tak uplatnÆní v životÆ. Studijní centrum BASIC ve svém programu používá speciální studijní tech-

SC-71510/1

SC-71516/1

Dyslektik neznamená hlupák Možná to taky dÑvÅrnÅ znáte. Navzdory krásným vÅtám, které Átete ve studijním plánu svého dítÅte, realita je taková, že jeho handicapt ve škole nikoho nezajímá. Dyslektik, dysgrafik, Ái majitel jiné podobné poruchy? Pro uÁitele prostÅ hlupák, který pomalu Áte a ještÅ pomaleji chápe.

nologii, která odhaluje konkrétní pÑekážky, na které student mÒže bÆhem studia narazit, a nauÂí ho, jak je zvládat. Není náhoda, že studijní technologii vymyslel ÂlovÆk, který ji potÑeboval každý den, byl to filozof, vÆdec, spisovatel, cestovatel pan L. Ron Hubbard. Na základÆ výsledkÒ z použití této technologie založili vysokoškolští profesoÑi v USA pÑed 32 lety neziskovou organizaci se jménem Aplikovaná scholastikaTM (v pÑekladu: Praktický vzdÆlávací systém). V rámci Aplikované scholastiky nyní používají tuto technologii ve více než 600 školách a vzdÆlávacích organizacích na celém svÆtÆ. No, nebudu pÑehnaný optimista, který vÆÑí, že si tento program najde v dohledné dobÆ cestu do našich základních škol. Ale díky bohu, my si mÒžeme najít cestu k nÆmu. IVA NOVÁKOVÁ

SC-71515/1

SC-71178/1

6 |¢ervenec

P LZE«SKÝ

Informace z kraje

KRAJ

Soukromou investicí podpoÐili manželé cyklostezku S vÅcí zatím neobvyklou v našich Áeských krajích se pÐi návštÅvÅ SRN setkala Olga KalÁíková, námÅstkynÅ hejtmana pro oblast cestovního ruchu. Co vás tak moc zaujalo v nÅmeckém mÅsteÁku Floss? „Byla jsem pozvána na otevÑení cyklochaty, stojící na trase Cyklostezky pÑátelství vedoucí z Norimberku pÑes StÑíbro až do Prahy. Malebnou dÑevÆnou chatu si vybudovali z vlastních prostÑedkÒ mladí manželé Schallerovi. Jde o jejich ryze soukromou investici. MÆsto poskytlo pouze pozemek. Manželé nyní podnikají v cestovním ruchu. Poskytují levné ubytování a stravu cyklistÒm, kteÑí pÑijedou po Cyklostezce pÑátelství.

Kviz provÅÐil znalosti návštÅvníkÑ náte dobÑe PlzeËský kraj? PÑesvÆdÂit se o tom mohli 30. kvÆtna návštÆvníci Krajského úÑadu PlzeËského kraje, kteÑí bÆhem dne otevÑených dveÑí vyplnili znalostní kviz s otázkami, jež se týkaly právÆ našeho kraje a jeho organizace a Ñízení. Dokázali byste napÑíklad odpovÆdÆt na otázku, kolik krajÒ má ¢eská republika? Nebo kolik ÂlenÒ má Rada PlzeËského kraje? Jaké barvy tvoÑí logo PlzeËského kraje? ¢i jaké kulturní instituce spravuje PlzeËský kraj? SoutÆžní kviz v plném znÆní i s možnostmi odpovÆdí uveÑejníme v pÑíštím vydání novin PlzeËský kraj, a budete mít tak možnost ovÆÑit si své znalosti. Už nyní však mÒžeme potÆšit cenou tÑi výherce, kteÑí kviz bezchybnÆ vyplnili a odevzdali bÆhem zmínÆného Dne otevÑených dveÑí v budovÆ Krajského úÑadu PlzeËského kraje. Fotografickou publikaci o PlzeËském kraji získávají: Tereza Turková, ¢ernošín; Michaela HadaÂová, PlzeËVinice; ZdenÆk Vokurka, DobÑany. VýhercÑm blahopÐejeme.

Není to hotel, ale turistická chata, kde se lze osprchovat, najíst, pÑenocovat a ráno pokraÂovat v další cestÆ. Jde o typický pÑíklad hodný následování.“ Myslíte, že se nÅÁeho podobného doÁkáme i u nás? „Když naše Âeské obce zÑizují cyklostezky a cyklotrasy, dÆlají nÆco pro cestovní ruch. Ve zmínÆném pÑípadÆ už sami obyvatelé vÆÑí tÆmto projektÒm a neváhají investovat své prostÑedky, aby mohli vybudovat a poskytovat

služby v cestovním ruchu. Efekt cyklotrasy a podpory obce se tak ještÆ znásobí. U nás se bohužel setkáváme i s opaÂnými reakcemi. Jako pÑíklad mohu uvést novou cyklotrasu z Klatov do VrhavÂe. Mnozí obyvatelé žijící v blízkosti cyklotrasy nejsou pÑíliš nadšeni tím, že ji turisté využívají. Setkali jsme se i s pÑípadem, kdy byla poniÂena jedoucím traktorem. Nikoho z místních zatím ani nenapadlo, že by si na zahradÆ svého domku u cyklostezky mohl zÑídit tÑeba malé obÂerstvení.“ ZA ROZHOVOR DĚKUJE RICHARD BENEŠ

Slavnostního otevÐení cyklochaty v nÅmeckém Flossu se zúÁastnila i námÅstkynÅ hejtmana Olga KalÁíková (uproFOTO ARCHIV stÐed). Nechybí ani majitelé chaty, manželé Schallerovi (vpravo).

Mladí olympionici reprezentovali kraj

PlzeÊáci kralovali v bojovém umÅní AKJ Æt z osmi možných medailí pÑivezli z mistrovství ¢R v KrnovÆ v bojovém umÆní Allkampf-jitsu závodníci z plzeËského Univerzitního klubu Karate a Allkampf-Jitsu. Toto univerzální bojové umÆní vzniklo v NÆmecku ÚspÅšný tým PlzeÊákÑ. Zleva v první ÐadÅ Iva Malav roce 1968 jako tová, Roman Klíma, Helena Kelymanová. Ve druhé sebeobrana pro ÐadÅ Jaroslav Hudák, Emil Maškovský, Petr Gabriel FOTO ARCHIV policejní jednotky. a Kristýna VaÊková. Spojuje nÆkolik technik bojových umÆní a AKJ si z tÆchto stylÒ bere nejúÂinnÆjší sebeobranné techniky. Obsahuje mnoho druhÒ kopÒ, úhybÒ, pÑehozÒ a podmetÒ, jakož i velice efektivní techniky obrany proti zbraním. „Na mistrovství v KrnovÆ se soutÆžilo ve ÂtyÑech disciplínách: kata, randori, tameši vari a embu. PÑi poslední disciplínÆ musí napÑíklad soutÆžící Âelit pÑedem nepÑipravené sérii útokÒ dvou bojovníkÒ najednou a tím prokázat schopnosti rychlého rozhodování i pohotové aplikace nauÂených dovedností,“ vysvÆtlila prÒbÆh soutÆže Helena Kelymanová. PlzeËákÒm se na mistrovství daÑilo skvÆle. V nejvyšší mužské kategorii do 30 let obhájil titul mistra ¢R Petr Gabriel. Stejným ocenÆním se mÒže v nejvyšší ženské kategorii pyšnit i Helena Kelymanová. Titul vicemistrynÆ republiky ve stejné kategorii získala Iva Malatová. V kategorii od 6. do 2. kyu se na 2. místÆ umístil Roman Klíma a Kristýna VaËková, se dokázala probojovat na skvÆlé Âtvrté místo juniorek. Klub USK PLZE¬ si díky skvÆlému výkonu trojice Petr Gabriel, Jaroslav Hudák a Roman Klíma pÑivezl také 1. místo z disciplíny embu. Tím pÑispÆli k celkovému 2. místu mezi všemi školami soutÆže, a klub USK PlzeË tak stanul na pomyslném stupni vítÆzÒ hned za vedoucím Cho(BEN) mutovem.

P

Z

Vlajkonoš výpravy PlzeÊského kraje ŠtÅpán Kodeda.

oÂetná výprava Âítající dvÆ stovky sportovcÒ hájila barvy PlzeËského kraje na Hrách 3. letní olympiády pro dÆti a mládež v Ústí nad Labem. Projekt ¢eského olympijského výboru je zamÆÑen na žáky základních škol a odpovídajících roÂníkÒ víceletých gymnázií. Atmosféra her byla podobná skuteÂným olympijským hrám, nechybÆlo zapálení olympijského ohnÆ ani slavnostní ceremoniály. Olympijský oheË zapálila vlajkonoška výpravy JihoÂeského kraje a jedna z nejvýznamnÆjších Âeských olympioniÂek, KateÑina Neumannová. Vlajkonošem výpravy PlzeËského kraje na Hrách 3. letní olympiády dÆtí a mládeže byl ŠtÆpán Kodeda, Âerstvý maturant na Sportovním gymnáziu v Plzni. Hlavními disciplínami tohoto sportovce jsou orientaÂní bÆh a lyžaÑský orientaÂní bÆh. V roce 2004 získal 2 zlaté a 1 stÑíbrnou medaili na mistrovství Evropy doro-

P

ChotÅtovský klášter oživí minulost záchranÆ cenné památky, kterou je bezesporu chotÆtovský klášter, pÑispÆjí všichni návštÆvníci VeÂera pro klášter v ChotÆšovÆ. Akce probÆhne 4. srpna a pÑinese Ñadu hudebních, divadelních i šermíÑských vystoupení. Skupiny historického šermu pÑedvedou ve dvou bitvách události tÑicetileté války, diváci uvidí i historický tanec v podání skupiny Arvena, noÂní šerm rytíÑÒ z Dobrohosti a uchu posluchaÂÒ polahodí sÑedovÆká hudba, kterou zahraje soubor Gutta. O hudební produkci se dále postarají kapely Neboysa, Kramersias a kÑeszanská skupina ChotÅtovský klášter zažije i nelítostné Slyšíme ryby. Více o historii ojeFOTO ARCHIV dinÆlé památky i dalších kláštebitvy. rech v regionu se pak návštÆvníci mohou dozvÆdÆt z pÑednášek architekta Jana Soukupa. S dÒmyslným a tajemným systémem kanalizaÂních štol i podzemních chodeb zase seznámí diváky ve své pÑednášce Josef ²ehák. Po loËském úspÆchu oživených prohlídek se poÑadatelé z obÂanského sdružení ChotÆšovská vlna i v letošním roce nechali inspirovat bohatou historií kláštera. Upoutat návštÆvníky a pÑíznivce by mÆl zcela nový scénáÑ tÆchto prohlídek. Dobrovolníci z Ñad plzeËské mládeže a Dramatického kroužku Salesiánského stÑediska mládeže v Plzni zahrají nÆkolik dobových scének v místnostech a sálech konventu. ¢asový program i bližší (RED informace naleznete na adrese: www.klasterchotesov.net.

K

FOTO ARCHIV

stencÒ, 3x se stal mistrem Evropy v orientaÂním bÆhu, v roce 2007 obsadil v lyžaÑském orientaÂním bÆhu 5. místo na mistrovství svÆta ve štafetÆ. Ve výpravÆ PlzeËského kraje bylo celkem 238 úÂastníkÒ, z toho 198 sportovcÒ a 36 trenérÒ. Rada PlzeËského kraje podpoÑila úÂast reprezentaÂního výbÆru sportovcÒ PlzeËského kraje na Hrách 3. letní olympiády pro dÆti a mládež ¢eské republiky 2007 a pÑedsedou organizaÂního výboru se stal 1. námÆstek hejtmana PlzeËského kraje pro oblasti školství, mládeže a sportu Václav ¢ervený. PlzeËský kraj na hrách obsadil disciplíny aerobik, atletika, baseball, basketbal, cyklistika, florbal, házená, jezdectví, judo, karate, plavání, sportovní gymnastika, stolní tenis, šachy, tenis, volejbal a zápas. Výsledky olympiády nebyly známy do uzávÆrky tohoto vydání PlzeËského kraje. K akci se vrátíme v pÑíštím Âísle.

UžiteÁné internetové odkazy Vážené ÁtenáÐky, vážení ÁtenáÐi, vítejte u dalšího dílu UžiteÂných internetových odkazÒ. Dnes to bude ryze praktická informace o poÂasí, ale z trochu jiného pohledu, než jste zvyklí napÑ. na adrese www.pocasi.cz. Zavedu vás na portál ¢eského hydrometeorologického ústavu na adrese www.chmu.cz.

UrÂitÆ jste zažili situaci, kdy se v létÆ ráno probudíte a venku prší i pÑesto, že mÆlo svítit sluníÂko. Místo nadávek na adresu meteorologÒ, kteÑí pÑedpovÆÉ pÑipravili, se radÆji podívejte na výše zmínÆné stránky a v tomto pÑípadÆ do sekce Meteorologie a klimatologie prostÑednictvím odkazu „Družice“ na úvodní stránce celého portálu. Tím se dostanete na stránky Družicového oddÆlení ústavu a zde zvolte odkaz „Snímky ¢R z družic MSG po 15 minutách.“ Najdete zde animaci sestavenou z družicových snímkÒ starou cca. 3 hodiny. Na nÆm se mÒžete podívat na to, kam mraky putují a kde bude pršet. Protože ale bydlíme v PlzeËském kraji, který je na pravé stra-

nÆ obrazovky družicového snímku anevidíme co je mimo obrazovku smÆrem na západ, mÒže být výhodnÆjší podívat se na družicový snímek celé Evropy. Ten si otevÑete tak, že se vrátíte na stránku Družicového oddÆlení a zvolíte odkaz „Meteosat Internet Service ¢HMÚ.“ Tento snímek mÒžete samozÑejmÆ použít ina dovolené umoÑe. Pokud budete na dovolené mimo Evropu a máte pÑístup k interentu, není nic snazšího, než se podívat pÑímo na snímky zEumetsatu pod odkazem „EUMETSAT Derived Products” a to opÆt ze stránky Družicového oddÆlení. Na tÆchto stránkách doporuÂuji napÑ. DUST a pak jen zbývá pustit tlaÂítkem Play samotnou animaci.

Ale zpÆt ke stránkám ¢HMÚ. Dalším zpÒsobem, jak se hlavnÆ v létÆ dozvÆdÆt o vývoji poÂasí je radarový snímek. Vrazte se na úvodní stránku www.chmu.cz a pod pÑedchozím odkazem „Družice“ zvolte odkaz „Detekce bleskÒ“. Tím se pro zmÆnu dostanete na stránky OddÆlení zpracování bleskových dat. Zde zvolte odkaz „Aktuální blesková data“ a zobrazí se vám opÆt mapa republiky zobrazující místa, kde je bouÑka doprovázená blesky. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected]

Kultura

P LZE«SKÝ

7 |¢ervenec

KRAJ

Startuje II. roÁník Prázdninové štafety D ruhý roÂník letního putování po krásách i zajímavostech PlzeËského kraje má název Prázdninová štafeta a letos má celkem 46 zastávek. Jde o spoleÂný projekt PlzeËského kraje a zoo PlzeË. Cílem neobvyklé soutÆže je zvýšit zájem dÆtí o poznání PlzeËského kraje. Princip úÂasti v Prázdninové štafetÆ je velice jednoduchý. „Zájemce si vyzvedne v informaÂním centru nebo v prvním navštíveném zpoplatnÆném turistickém cíli, zaÑazeném do štafety, úÂastnický list a poté jej zaplËuje doklady, které potvrzují návštÆvu dalších zastávek. Podmínkou absolvování štafety a zaÑazení do slosování o ceny, z nichž první je zahraniÂní rodinný zájezd, je absolvování alespoË 12 štafetových zastávek. Jejich volba z celkového poÂtu

je ponechána na úÂastníkovi,“ popsala pravidla soutÆže Olga KalÂíková, námÆstkynÆ hejtmana pro oblast cestovního ruchu. „Za štafetové cíle byly vybrány nejznámÆjší turistické cíle PlzeËského kraje, ale i ty, které si své návštÆvníky teprve hledají. ZaÑazením nÆkolika soukromých muzeí chceme dokumentovat rozvoj soukromého muzejnictví s nabídkou velice zajímavé a atraktivní tematiky,“ dodala námÆstkynÆ KalÂíková. ÚÂastníci Prázdninové štafety nemají pÑi návštÆvÆ turistických cílÒ žádné výhody. Platí normální vstupné, pouze budou požadovat razítko do úÂastnického listu. Pokud by nebylo na pokladnÆ k dispozici, je dokladem o návštÆvÆ vstupenka s oznaÂením daného místa. Prázdninová štafeta 2007 zaÂíná 30. 6.

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

Prázdninová štafeta 07 - seznam cílů Domažlicko: Hrad a zámek Horšovský Týn www.cestujeme. cz/npu Muzeum techniky a řemesel v Kolovči 379 494 235 Muzeum Chodska - Chodský hrad www.kultinfo.cz Muzeum J. Š. Baara v Klenčí 379 794 511 Kurzova věž na Čerchově 379 724 600 Pamětní síň J. Sladkého Koziny v Újezdu 379 722 282

Klatovsko: Hrad Švihov www.cestujeme.cz/npu Americká zahrada u Chudenic - volně přístupná, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u místního informačního značení Barokní lékárna v Klatovech www.klatovy.cz Klatovské katakomby www.klatovy.cz Hrad a zámek Klenová www.gkk.cz Hrad Velhartice www.cestujeme.cz/npu Zřícenina hradu Rábí www.cestujeme.cz/npu

Jižní Plzeňsko: Románská rotunda nad Starým Plzencem - volně přístupná, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u stavby Zámek Kozel www.zamek-kozel.cz

odbor kancelář ředitele vedoucí odboru

Zámek Nebílovy www.cestujeme.cz/npu Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích www.muzeum-blovice.cz Dům historie Přešticka 377 897 176

Mgr. Štěpánka Szabó e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru

Plzeň: Zoologická a botanická zahrada www.zooplzen.cz Akva-tera Palackého tř. www.zooplzen.cz Věž katedrály sv. Bartoloměje 377 236 753 Historické podzemí 377 225 214 Velká synagoga 377 235 749 Pivovarské muzeum www.beerworld.cz Západočeské muzeum - městská zbrojnice www.zcm.cz

Severní Plzeňsko: Přírodní a technická památka Hromnické jezírko - volně přístupné, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u informační tabule Klášter Plasy www.cestujeme.cz/npu Zámek Manětín www.cestujeme.cz/npu Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice www.marianskatynice.cz Přírodní památka U báby, U lomu (bizarní žulové balvany) - Nový Dvůr u Žihle - volně přístupné, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u informační tabule

Synagogy rozeznÅla hudba v podání virtuosÑ dislav Vilímec, jinak též námÆstek hejtmana PlzeËského kraje pro ekonomiku. Vedle zmínÆné dvojice vystoupí na koncertech v synagogách napÑíklad cembalistka Zuzana RÒžiÂková, harfenistky Jana Boušková a KateÑina Englichová. Absolutní hvÆzdou byl však Josef Suk se setkal i s radním Vladislavem Vilímhouslista Josef Suk, cem. FOTO ARCHIV který se už pÑedstavil ve svém recitálu ve kusticky zajímavé prostory Velké synagoze v Plzni. synagog ve mÆstech PlzeË„V synagoze hrál Josef Suk poprského kraje tradiÂnÆ oživuje vé a mÆl zpoÂátku urÂité obavy, zda v prÒbÆhu letošního léta už šestý ten prostor nebude pro housle pÑíroÂník cyklu koncertÒ Hudba liš veliký. Poté, co se synagoga v synagogách plzeËského regionu. zaplnila, to bylo akusticky bez Cyklus koncertÒ vznikl díky podpo- jakýchkoliv problémÒ a koncert Ñe PlzeËského kraje. Koncerty se probÆhl v senzaÂní a nezapomenupravidelnÆ konají až do záÑí ve Velké telné atmosféÑe. Josef Suk se pÑeda Staré synagoze v Plzni, dále vedl ve vynikající kondici. SvÒj v synagogách ve Kdyni, Kasejovi- poÑad Suk složil ze skladeb Antonících, Hartmanicích a Radnicích. na DvoÑáka jenž byl jeho pradÆdeV letošním roce se poprvé cyklus Âek. PÑidával ještÆ pÆt pÑídavkÒ, rozšíÑil o koncert v Bavorsku, což je neobvyklé. Pro PlzeË a pro v synagoze ve Flossu. SpolupoÑada- posluchaÂe to byla vzácná pÑíležitelem tohoto koncertu je židovská tost,“ uvedl radní Vladislav Vilíobec ve Weidenu. InterpretaÂnÆ je mec. Jsem rád, že se hudba díky cyklus opÆt zajištÆn špiÂkovými tomuto cyklu a v tak špiÂkovém umÆlci z okruhu hráÂÒ ¢eské filhar- provedení dostala i do míst, kde monie, vÂetnÆ jejího koncertního podobná tradice chybÆla. Je to mistra Miroslava Vilímce, kterého inspirace a impulz i pro jiné kulturdoprovodí na klavír jeho bratr Vla- ní akce,“ dodal Vladislav Vilímec.

Ing. Jan Nový e-mail: [email protected] Rokycansko: Vodní hamr v Dobřívě 371 722 160 Muzeum Dr. B. Horáka v Rokycanech www.proactive.cz/muzeumro Muzeum J. V. Sládka ve Zbirohu 371 794 078 Zámek Zbiroh 371784 595

Tachovsko: Hornický skanzen Stříbro Klášter Kladruby www.cestujeme.cz/npu Zámek Bezdružice www.zamek.bezdružice.cz Konstantinovy Lázně - jediné lázně v Plzeňském kraji - návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u místního informačního značení Hornické muzeum Planá www.muplana.cz Muzeum Českého lesa v Tachově 374 722 17

16.00

Kvarteto Pavla Haase

26. srpen

Synagoga Kasejovice W. A. Mozart, P. Haas, A. Dvořák

17.00

Synagoga Hartmanice

České filharmonické kvarteto W. A. Mozart, E. Schulhoff, A. Dvořák

10. září

19.00

Stará synagoga Plzeň

J. Vlachová(akordeon),D.Niederle(violoncello), M. Vilímec (housle) V. Malych, J. K. Sandler, E. Bloch, J. Williams, Granados, M. de Falla, N. Paganini, P. de Sarasate

Zřícenina hradu Přimda - volně přístupná, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka se zříceninou

Šumava: Zřícenina hradu Kašperk www.kasperk.cz Muzeum historických motocyklů a hraček v Kašperských Horách www.sumava.net/khory/motomuzeum Vodní elektrárna Čeňkova pila www.retour.cz/města/smi/cenpila.htm Muzeum Šumavy Kašperské Hory 376 582 226, 505, 530 Černé jezero - volně přístupné, návštěvu dokumentovat fotografií účastníka u místního informačního značení

Hranice úspÅšnÅ boÐí Áesko-nÅmecká výstava utovní výstava „Bez hranic – setkávání, dialog, spolupráce“, je nyní k vidÆní v budovÆ Krajského úÑadu PlzeËského kraje. Expozice je ohlédnutím za spoleÂnou prací a Âinností PlzeËského kraje s partnerskými regiony Horní Falc a Dolní Bavorsko. Spolupráce mezi tÆmito tÑemi kraji byla zahájena krátce po vzniku nových krajÒ, tedy v roce 2001. Za tÆchto šest let se v rámci regionální kooperace mezi PlzeËským krajem a regiony Horní Falc / Dolní Bavorsko vybudovala rozsáhlá síz pÑes-

P

NÅmeckou verzi výstavy zahájil vládní prezident Horní Falce Wolfgang Kunert a radní PlzeÊského kraje Martin Baxa.

hraniÂní spolupráce v ÑadÆ oblastí. Vzniklo šest pracovních skupin pro oblasti cestovního ruchu, dopravy, hospodáÑství, kultury, ochrany životního prostÑedí a zemÆdÆlství. A právÆ jejich Âinnost se prezentuje na výstavÆ. NÆmeckou verzi výstavy zahájil ve vstupních prostorách budovy vlády Horní Falce v Regensburgu symbolickým odstranÆním znaÂky s nápisem CLO

e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru

vládní prezident Horní Falce Wolfgang Kunert a Martin Baxa, radní PlzeËského kraje pro oblast kultury a památkové péÂe. Díky výstavÆ má veÑejnost možnost zhlédnout konkrétní zrealizované projekty. PÑíkladem mohou být spoleÂné Âesko-nÆmecké internetové portály zamÆÑené na oblast kultury a hospodáÑství, kontakty hospodáÑských komor a obcí, projekt pÑíhraniÂní historické zlaté stezky nebo Âesko-bavorské centrum v Schönsee. „Spolupráce byla pÒvodnÆ zamÆÑena na veÑejnosprávní Âinnosti a výmÆnu informací, postupnÆ se ale rozrostla do mnoha konkrétních projektÒ,“ Ñekl radní. Regiony ustavily šest spoleÂných pracovních skupin, které koordinují spolupráci v oblasti cestovního ruchu, dopravy, hospodáÑství, kultury, ochrany životního prostÑedí a zemÆdÆlství,“ uvedl krajský radní pro regionální rozvoj JiÑí Kalista. „Jediné, co jsme neustavili, byla komise pro školství, ale mnoho škol má už dlouhodobÆ tak dobré kontakty v sousední zemi a udržuje spolupráci, že ani žádnou pomoc nepotÑebují,“ míní Kalista. Jako pÑíklad uvedl nÆkterá místa na Domažlicku, kde se pÑátelí už dÆti (BEN) v mateÑských i základních školách.

Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru Tento projekt byl spolufinancován z prostÐedkÑ EU v rámci iniciativy SpoleÁenství INTERREG IIIA.

Putovní výstava v budově krajského úřadu v Plzni potrvá do pátku 27. července 2007. Poté se přesune do následujících muzeí: 8. - 24. 8. 2007 Muzeum Chodska v Domažlicích, Chodské náměstí 96, Domažlice 4. 9. - 27. 9. 2007 Muzeum Šumavy Sušice, nám. Svobody 40, Sušice

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Ing. Tomáš Kotora

odbor životního prostředí pověřen zastupováním

¢eská verze výstavy je k vidÅní v budovÅ Krajského FOTO RICHARD BENEŠ úÐadu PlzeÊského kraje.

A

8. červenec

Krajský úřad Plzeňského kraje

4. 10. - 26. 10. 2007 Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, Hostašova 1, Klatovy 6. 11. - 28. 11. 2007 Muzeum Českého lesa v Tachově, tř. Míru 447, Tachov

JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |¢ervenec

P LZE«SKÝ FOTOHÁDANKA

minulém vydání PlzeËského kraje jsme si na vás pÑipravili ponÆkud tÆžší fotohádnaku než obvykle a ne všichni ÂtenáÑi správnÆ poznali hrad Klenová na Klatovsku. A pÑitom Klenová patÑí k nejznámÆjším a nejnavštÆvovanÆjším památkám západních ¢ech. Svojí dlouhou historií, která sahá až do roku 1291 se mÒže Ñadit také k nejstarším hradÒm u nás. Hrad byl postaven v novogotickém slohu na strmé skále, ze dvou stran obtékán Ñekou Jelenkou. V 17. století, kdy pÑestal být osídlen svým feudálním držitelem, zaÂal chátrat. V 19. století podstoupil rozsáhlou rekonstrukci. Dnes je patrný obranný systém, pÒdorysové základy obehnané pÑíkopem a valem. NávštÆvníky potÆší upravený park se zámeckou restaurací. Z hradu Klenová je krásný výhled na celé Klatovsko. Na své si pÑijdou i milovníci moderního umÆní, neboz v šedesátých letech dvacátého století byla na Klenové zÑízena galerie moderního umÆní. Za desítky let své existence si galerie vybudovala pÑední místo mezi galeriemi u nás. K vidÆní jsou jak díla skuteÂným mistrÒ (Filla, Švabinský) tak i mnohé výstavy souÂasných umÆlcÒ. Na Klenové se konají v letních mÆsících i mnohé hudební akce a koncerty. NejslavnÆjším obyvatelem Klenové byl cestovatel, spisovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jeden ze sedmadvaceti popravených Âeských pánÒ na StaromÆstském námÆstí.

V

Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi Václav Ježek, PlzeÊ; Jan Adámek, Všepadly; Miroslava Machuldová, PÐíchovice.

FOTO RICHARD BENEŠ

V dnešní fotohádance opustíme hrady i zámky a vydáme se pro zmÆnu do pÑírody. Vaším úkolem bude tentokrát rozpoznat, o jakou vodní plochu se jedná. Myslím, že nebudete mít s Ñešením velké problémy a oÂekáváme smršz vašich správných odpovÆdí. Zasílejte je se zpáteÂní adresou na adresu PlzeËský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 PlzeË. E-mail: [email protected].

KRAJ

Zajímavosti

Berounka slibuje ráj turistÑm i rybáÐÑm Ñilákat více lidí k rekreaÂnímu vodáckému sportu, k rybaÑení na Ñece Berounce k pÆší i cykloturistice podél jejích bÑehÒ si klade za cíl právÆ dokonÂený projekt s názvem ¢istá Berounka – ráj turistÒ a rybáÑÒ. Aktivity projektu se zamÆÑují pÑedevším na horní tok Ñeky, která leží na území PlzeËského kraje. „²eka Berounka je atraktivním, ale málo využívaným cílem turistÒ, protože je považována za Špinavou. Berounka však není špinavá, je Âistá a díky nákladným projektÒm za peníze EU Celou mapu jsme vám ÁtenáÐÑm chtÅli pÐinést formou pÐílohy jako speciální letní dárek. Z techFOTO ARCHIV v pÑíštích letech bude nických dÑvodÑ se to bohužel nepodaÐilo, zveÐejnÅná mapa by byla neÁitelná. ještÆ ÂistÆjší. Kolem Ñeky je krásná neporušená pÑíroda, pÑírodní parky a i elektronická podoba informaÂních tabulí - webové chránÆné oblasti,“ uvedl Jan Urbánek ze Sportovního stránky ¢istá Berounka-ráj turistÒ a rybáÑÒ na adreklubu PlzeË 3eCity, který za projektem stojí. se http://www.berounka.skplzen.info. Vedle mnoha „Berounka mÒže už nyní pÑitáhnout vodáky, turisty, informací tam nechybí ani bohatá fotogalerie. a rybáÑe. Do budoucna má obrovský turistický poten- „O podporu turistiky na Berounce stojí samozÑejmÆ ciál. Naší akcí chceme podpoÑit turistiku na Beroun- PlzeËský kraj, který na akci poskytuje nemalé finance ce. Vydali jsme brožury, mapky, na bÑezích Ñeky v rámci SpoleÂného regionálního operaÂního prograi u jezÒ jsme instalovali množství znaÂek a informaÂ- mu. I proto jsme spoleÂnÆ s hejtmanem Petrem Zimních tabulí s názvy jezÒ, popisem jejich sjízdnosti mermannem a radním JiÑím Kalistou už v roce 2005 a ÑíÂní kilometráží. Turisté i vodáci se z nich dozví i 2006 sjeli na lodi Berounku z Liblína do Zvíkovce,“ mnohé dÒležité informace, které potom mohou zúro- abychom zviditelnili, podtrhli a popularizovali Âit bÆhem jejich pobytu na Ñece i v okolí. PÑesvÆdÂuje- význam projektÒ na její vyÂištÆní, ale zároveË i její me turisty, že za Ñekou nemusí cestovat jen na pÑepl- obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu,“ nÆnou Vltavu a Lužnici, když Berounka je už nyní vysvÆtlila Olga KalÂíková, námÆstkynÆ hejtmana pro (BEN) hezÂí a Âistší,“ dodal Urbánek. SouÂástí projektu je oblast cestovního ruchu.

P

Unikátní reportáž PlzeÍského kraje z míst, kam jiná média dosud nepronikla

Zámek v Týnci zažívá zmrtvýchvstání cela nenápadnÆ a bez jakýchkoliv okázalostí probíhá už sedmým rokem rekonstrukce unikátního zámku v Týnci na Klatovsku. Monumentální budova ve stylu vrcholného baroka z 18. století patÑí svou architektonickou hodnotou k nejvýznamnÆjším v ¢eské republice. Spolu s rozsáhlým parkem a nÆkolika pÑilehlými historickými budovami tvoÑí uzavÑený areál. ProstÑednictvím správkynÆ konkurzní podstaty koupil zámek v roce 2000 známý milovník, znalec a sbÆratel umÆní Jan Pelánek. Je Âlenem vÆdecké rady ministra kultury pro památkovou péÂi. „Mým zámÆrem je vytvoÑit na zámku rezidenÂní centrum výtvarného umÆní s dílnami, ateliéry i ubytovacím zázemím a také školicí stÑedisko pro firmy pracující v oboru památkové péÂe. Bude poskytovat inspirativní prostÑedí pro tvorbu umÆlcÒ a teoretikÒ z oboru výtvarného umÆní, ale i hudby, divadla Âi literatury. Ti zde budou pobývat v rámci tvÒrÂích pobytÒ,“ popsal své plány Jan Pelánek.

Z

Pomáhá i Plzeňský kraj O tom, že rozhodnÆ nemluví do vÆtru, svÆdÂí obrovské množství práce odvedené zatím hlavnÆ ve vnitÑních prostorách zámku. ²ada sálÒ i místností již prošla rozsáhlou rekonstrukcí, dÆlaly se nové stropy, klenby, podlahy. Celý zámek je však stále ještÆ jedním velikým staveništÆm. Rozsáhlá oprava Âeká i rozlehlou stÑechu. Zámek byl v programu Zachování a obnova kulturních památek zaÂlenÆn do kategorie preferenÂních objektÒ. PlzeËský kraj proto letos poskytl majiteli objektu dotaci ve výši 750 000 KÂ. „Peníze od PlzeËského kraje vystaÂí na opravu Âásti stÑechy zámku. Další finance samozÑejmÆ sháníme dál. Co se týká stavebního materiálu, tak jsme celkem sobÆstaÂní ze zámeckých zásob, které se zde za staletí nashromáždily. Využíváme obrovského množství starých cihel, kamení, písku i vápna. Zpracováváme všechen dostupný materiál, tak jak se to dÆlalo dÑíve. Kupujeme nyní vlastnÆ jen cement. Na naší pile jsme zpracovali na prkna i všechny stromy, které pokácela letošní vichÑice v zámeckém parku. PÑípadné vykradaÂe staveb upozorËuji, že u nás není co ukrást,“ vysvÆtluje prÒbÆh rekonstrukce Jan Pelánek. „Problémy mám s nedostatkem pracovních sil. Jak se nám podaÑí zaškolit nÆjakého zedníka a nauÂit ho vše potÑebné, pÑetáhne nám ho nÆjaká jiná firma,“ postÆžoval si Pelánek.

Hrdým majitelem zámku Týnec je Jan Pelánek.

Střídání majitelů zámku

±ada sálÑ už prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Zámek v Týnci byl budován jako symbol reprezentace šlechtického rodu KolowratÒ. Nikdy však nebyl zcela dostavÆn. Kolowraté zámek ve dvacátých letech minulého století prodali. Majitelem se stal proslulý stavitel Jaroslav Polívka, který zde vybudoval hotel pro vyšší klientelu. V dÒsledku hospodáÑské krize však jeho stavební firma zbankrotovala a zámek pÑešel v roce 1933 na banku. Od ní ho získala evangelická církev metodistická, která zde zÑídila sirotÂinec, provozovaný však jen velice krátce. Po roce 1948 se na zámku

Pod tapetami nelepenými vojáky se dochovaly vzácné fresky.

3x FOTO RICHARD BENEŠ

usídlila armáda. Nevhodné využití a provozní pÑetížení stavbu poškodilo. Po roce 1989 byl zámek metodistické církvi vrácen. Ta jej prodala soukromé firmÆ. Opravy, které zde provádÆla, však byly zcela nekvalifikované. NapÑíklad byl zcela zbyteÂnÆ odstranÆn barokní krov a nahrazen ocelovým. ZámÆr spoleÂnosti zÑídit zde špiÂkový hotel nevyšel a po nÆkolika letech se dostala do konkurzu. „Teprve souÂasný vlastník pÑistupuje k úloze záchrany architektonických i umÆleckých hodnot objektu a jeho budoucího pÑemÆÑeného využití zodpovÆdnÆ. Dokládají to jak zatím realizované zásahy, tak celkový projekt a koncepce budoucích funkcí stavby. DaÑí se mu realizovat jeho cíl, kterým byla záchrana urÂité památky,“ zhodnotil rekonstrukci prof. Mojmír Horyna, Ñeditel Ústavu pro dÆjiny umÆní FF UK.

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z redaktor Richard Beneš (377 322 973, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z