V srpnu spat íme áste né zatm ní Slunce ř
ě
ě
ě
ř
ř
Rok 2008 pat í k nadpr m rn bohatým, pokud jde o zatm ní, která m žeme spat it p ímo na území R. V únoru nastalo úplné zatm ní M síce, které žel kv li špatnému po así spat ila jen hrstka t ch š astn jších, jenž se vydali do zahrani í nebo se nad nimi protrhala obla nost. M síc srpen nám však nabídne hned dv další zatm ní, a to áste né slune ní (v pátek 1. srpna) a áste né m sí ní (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatm ní spat it v roce 2003, další takový výte ný bude až rok 2011. ů
ů
ě
ě
ř
Č
ů
ě
č
ě
ť
č
ě
č
ě
ě
č
č
č
ě
č
ě
č
ř
č
č
ě
ř
Zatm ní Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti š astn jší, kte í se vydají do st edního Ruska, do Mongolska i do íny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v mén hostinných oblastech ruské Sibi e. Avšak jižn ji v pásu totality (odkud je zatm ní vid t jako úplné), leží hned n kolik pom rn p íhodných destinací, z nichž nejlákav jší je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, p ípadn oblast poblíž mongolské poušt Gobi (kde je také nejv tší pravd podobnost jasného po así). Maximální ší ka pásu bude dosahovat 237 km. Jako áste né však zatm ní spat í obyvatelé v tšiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a v tšiny evropského kontinentu (mimo Špan lsko a nejjižn jší státy Evropy). Pás totality za íná na severu Aljašky a postupn se p es Arktidu (v etn Grónska) p esouvá na území Ruska. Mongolsko p ejde jen ze západního cípu a kon í v ín . ě
ť
ř
ě
č
Č
ř
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
ě
ř
č
ě
č
ř
ě
č
ě
ě
ě
ě
ř
ě
č
č
ř
ř
ě
č
Č
Z našeho území budeme moci pozorovat p ibližn 24% slune ní zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. ím budete na území R severn ji a východn ji, tím v tší zatm ní spat íte (velikost zatm ní se však liší jen v ádech desetin procenta). Následující tabulka obsahuje vý et n kolika nejv tších m st R a asové údaje, které zna í pr b h zatm ní v dané lokalit . asy jsou vzaty na geografické st edy m st (pro pozorovatele, který se nenachází p ímo v n jakém ze zmín ných m st, se mohou asové údaje lišit až v desítkách sekund). V posledním sloupci je též vyjád ena velikost zakrytí Slunce v procentech slune ního kotou e. asy jsou letní, tj. v dob úkazu platné. ř
ě
Č
ř
č
Č
ě
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
č
ě
Č
č
č
ě
ř
ě
ů
ě
Č
ř
ě
ě
ě
č
ř
č
č
Č
ě
ě
ř
ě
Viditelnost zatm ní (v SEL ; vzato na geografické st edy m st) Č
M sto Ústí nad Labem Most Karlovy Vary Liberec Plze Praha Hradec Králové Pardubice Tábor eské Bud jovice Opava Olomouc Ostrava Brno Haví ov Zlín ě
ň
ě
Č
ř
Za átek 10:48:27 10:48:30 10:48:31 10:49:12 10:50:18 10:50:23 10:51:22 10:51:44 10:52:25 10:53:35 10:54:01 10:54:17 10:54:46 10:54:54 10:54:56 10:55:48 č
St ed 11:39:24 11:38:53 11:37:41 11:41:07 11:38:47 11:40:21 11:42:39 11:42:36 11:41:03 11:40:58 11:46:20 11:45:24 11:47:02 11:44:39 11:47:09 11:46:23 ř
Konec 12:31:13 12:30:09 12:27:48 12:33:49 12:28:08 12:31:06 12:34:37 12:34:09 12:30:24 12:29:04 12:39:06 12:37:02 12:39:42 12:34:58 12:39:47 12:37:26
Velikost 25.1% 23.4% 23.0% 26.1% 22.0% 23.6% 25.0% 24.4% 21.8% 20.4% 25.8% 24.3% 25.6% 22.7% 25.5% 23.5%
Jak vzniká zatm ní Slunce? Za úkaz vd íme p edevším M síci a také p írod za úžasnou souhru náhod. M síc je p ibližn 400x blíže k Zemi než Slunce, avšak je také asi 400x menší. Díky tomu kotou ky obou t les na obloze zabírají tém stejnou kruhovou plochu, a to o pr m ru asi 0,5°. M síc tak m že na krátko (maximáln 7 a p l minuty) zakrýt slune ní kotou a ukázat nám vn jší ást slune ní atmosféry – korónu. Takový úkaz však spat í jen ti, kte í stojí p ímo v tzv. pásu totality, neboli v p edpov zeném pásu, po kterém p echází m sí ní stín. Takový pás má na Zemi ší ku okolo pouhých 190 km. V okolních oblastech je pozorovatelné jen áste né zatm ní a s p ibývající vzdáleností (stovek kilometr ) od st edu pásu je i velikost áste ného zatm ní menší. V n kterých oblastech na Zemi tedy lidé nespat í ani áste nou fázi. ě
ě
ř
ě
ř
ě
ě
č
ř
ě
č
ě
ě
ř
ě
ě
ů
ě
ě
ů
ů
č
č
ř
č
ř
ř
č
ř
ě
ř
ě
č
ř
č
ě
ř
č
ř
ů
ě
č
ě
č
ř
č
ě
č
ě
ě
Bohužel je m sí ní dráha oproti ekliptice (rovin , na které obíhá Zem okolo Slunce) odchýlena o 5°. Kdyby tomu tak nebylo, mohli bychom pozorovat zatm ní Slunce p i každém novu, tedy b hem té m sí ní fáze, kdy je M síc nepozorovatelný (je na denní obloze) a leží práv v prostoru mezi Sluncem a Zemí. Takto však musíme ekat na p íhodný okamžik, kdy se M síc – ve fázi novu – dostane na jedno z míst, kde jeho dráha protíná ekliptiku (odborn se t mto dv ma míst m íká vzestupný a sestupný uzel). Takových p íležitostí by m lo teoreticky nastat až 5 do roka, prakticky však nastávají pr m rn 2-3 zatm ní Slunce ro n . č
ě
ě
ě
ř
ě
č
ě
ř
č
ě
ě
ě
ě
ř
ř
ě
ů
ě
ě
ě
ě
ů
č
Zatm ní áste né, úplné nebo prstencové? Pro každého lov ka na Zemi nastane b hem života pom rn dost šancí ke spat ení slune ního zatm ní. Bude to ale skoro vždycky jen áste né zatm ní, které zrovna spat í. Pokud by se totiž n kdo rozhodl, že z stane na n jakém míst , dokud nespat í úplné zatm ní Slunce, asi by se nedo kal. Ze statistik totiž vyplývá, že na jednom míst d lí dv úplná zatm ní Slunce p ibližn 400 let. P esto, pokud má nastat n kde pom rn nedaleko úplné zatm ní Slunce, rozhodn se jej vydejte pozorovat, nebo takový úkaz p inese skute n neopakovatelný zážitek. V pásu totality, který bývá široký okolo 190 km, budete sv dky brilantní šou, b hem které spat íte nap íklad úchvatnou slune ní korónu, jež jinak pouhýma o ima nikdy nespat íte. ě
č
č
ě
ě
ě
ě
ř
č
ě
ě
č
č
ě
ř
č
ě
ě
ř
ě
ů
ě
ě
ě
č
ě
ř
ě
ř
ě
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ť
č
ě
ě
ř
ř
č
ř
č
ě
ě
ě
ě
ř
Pokud je ovšem M síc b hem zatm ní v odzemí (nejdále od Zem ), jeví se p eci jen menší. V takovém p ípad nastává prstencové zatm ní Slunce, kdy v pásu annularity (z angl. annular – v ncový, prstencový) spat íte v dob maximální fáze zatm ní jakýsi „žhavý“ prstýnek ř
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
namísto b žného slune ního kotou e. Tento úkaz je však nutné pozorovat speciálními filtry, jinak m že dojít i k trvalému poškození zraku. Poslední prstencové zatm ní Slunce jsme v Evrop mohli spat it na území Špan lska v íjnu roku 2005, další relativn nedaleko Evropy nastane až v ervnu 2020 (pás annularity p ejde nap íklad p es severní Indii). č
č
ě
ů
ě
ř
ě
ř
ě
ř
ř
ř
č
ř
ě
ě
ě
ě
Ve vzácném p ípad , kdy je m sí ní pr m r práv na hranici velikosti toho slune ního, m žeme být sv dky tzv. hybridního zatm ní. ást pásu je annulární, v jiné ásti lze spat it (velmi krátké) úplné zatm ní. č
ů
ě
č
ě
ů
ř
Č
č
ě
Částečné zatmění
Úplné zatmění
Prstencové zatmění
Jak úkaz pozorovat z ČR? Jak již bylo zmín no, z našeho území bude zatm ní jen áste né. Úkaz navíc za ne jen dv hodiny p ed pravým polednem a Slunce v té dob bude opravdu vysoko nad obzorem. V každém případě se vyvarujte přímému pohledu do slunečního kotouče bez použití speciálního filtru, neboť i během krátkého okamžiku může dojít k velmi vážnému poškození oční sítnice, v horším případě i k trvalému zhoršení zraku. Jaký filtr použít? Zcela nevyhovující je lidově známé začazené sklíčko, případně kotouč z diskety nebo běžné sluneční brýle. Obecně se považuje za bezpečný filtr svářecí sklo stupně 14 a vyšší. Pakliže se ve vašem okolí nachází lidová hvězdárna, s velkou jistotou budete moci speciální filtr zakoupit právě tam, a to poměrně levně (cena se pohybuje v desítkách korun). Filtr si lze zakoupit jako fólii, sklí ko nebo ve form brýlí (viz obr. níže). ě
ě
ř
č
č
ě
č
ě
č
ě
Pokud se rozhodnete pozorovat úkaz dalekohledem, doporu ujeme správnou koupi i instalaci filtru do dalekohledu prokonzultovat s odborníkem, nejlépe na nejbližší hv zdárn nebo u prodejc renomované astronomické optiky (více nap íklad na internetových stránkách http://www.dalekohledy.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=233). Patrn nejlepší volbou však bude v dob úkazu zajít na již n kolikrát zmín nou nejbližší hv zdárnu. Tam vás eká nejen pozorování v tšími (p ípadn speciálními slune ními) dalekohledy, ale v p ípad nep ízn po así i náhradní program. č
ě
ů
ě
ř
ě
ě
č
ě
ě
ř
ě
ř
ě
ě
ě
č
ř
ě
č
V dnešní moderní dob internetu se naskýtá i možnost pozorovat toto zatmění Slunce jako úplné – díky řadě webcastů, které budou úkaz p enášet online. Jedny z nejkvalitn jších webcast nabízí projekt Exploratorium, jehož akté i b hem svého výstupu vytvá í online dokumentární film, p i kterém nejen že spat íte velmi kvalitní videop enos zatm ní, ale dozvíte se (by v angli tin ) velmi zajímavé informace. Odkaz pro webcast letošního zatm ní je zde: http://www.exploratorium.edu/eclipse/2008/ a p ehled minulých ro ník najdete zde: http://www.exploratorium.edu/eclipse. ě
ř
ů
ě
ř
ř
ě
ř
ř
ť
č
ř
ě
ě
ě
ř
ů
č
Co budeme moci pozorovat? Pokud tedy po así nezklame, ur it si úkaz nenechte ujít. Pouhýma o ima spat íte p es filtr zvláštn „nakousnutý“ slune ní kotou . M síc bude p echázet jakoby shora. Zajímavý úkaz zpozorujete, jestliže se budete nacházet n kde poblíž strom . Slune ní paprsky totiž pronikají skulinami mezi listím v korunách strom a díky tzv. dírkovému efektu se na zem promítá za b žného jasného dne množství malých kole ek. Patrné je to nap íklad ve vojenských stanech, které mají malé dírky ve st nách i ve st eše. Ta kole ka nejsou nic jiného, než projekce Slunce. V okamžiku zatm ní však ást Slunce chybí, a proto na zemi nespat íte kole ka, ale práv stejn tvarované „ukousnuté“ kruhy, jako to uvidíte „v originále“ p es filtr na obloze. č
č
ě
ě
č
č
č
ě
ř
ř
ř
ů
ě
č
ů
ě
č
ě
č
ě
ě
ř
ř
č
č
ř
ě
č
ř
Na snímku jsou zachyceny „srpky“ pod stromy, které zachytil astronom krátce před začátkem úplného zatmění Slunce v roce 1994. Foto: E. Israel. Na nejbližší hv zdárn se nabídka zajímavostí ješt zv tší. Pomocí v tších refraktor budete moci pozorovat projekci zakrytého Slunce (podobn jako pomocí t ch dírek ve stanu i skulinek v listí strom ), avšak s n kolikanásobným zv tšením. Podobn tak budete pozorovat dalekohledem (vybaveným filtrem) p ímo. Bude-li na Slunci n jaká v tší skvrna, bezpe n ji poznáte. Na n kterých hv zdárnách je dokonce možnost pozorovat Slunce v návšt vních hodinách i bez toho, že by k tomu vyzýval n jaký výjime ný úkaz. Jejich kopule jsou mimo jiné totiž vybaveny speciálními dalekohledy, které vám umožní pozorovat slune ní chromosféru (další ást slune ní atmosféry, kterou kv li oslnivé fotosfé e okem nespat íme). Pak lze pozorovat nap íklad slune ní protuberance, které vypadají jako narudlé jazyky tr ící ze slune ního okraje. Ve skute nosti jde o obrovské mosty plazmatu. Chromosférickým p ístrojem budete moci zatm ní spat it nap íklad na Štefánikov hv zdárn v Praze, na hv zdárn b. A. Krause v Pardubicích nebo na hv zdárn M. Koperníka v Brn . ě
ě
ě
ě
ě
ů
ě
ě
č
ů
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ě
č
ě
ě
ě
ě
č
č
č
č
ů
ř
č
č
č
ě
ř
ř
ě
ě
ě
ě
ě
ě
ě
Sled slune ních i m sí ních zatm ní se opakuje. Nejznám jší takovou periodou, na kterou p išli již Chaldejci v 7. století p ed Kristem, je SAROS. B hem periody SAROS, která trvá 18 let 11 dní 7 hodin a 43 minut, se odehraje celkem 15 úplných, 11 prstencových a 15 pouze áste ných zatm ní Slunce. Srpnové slune ní zatm ní pat í do 126. periody SAROS č
ě
ř
č
ř
č
ř
ě
ř
č
ě
ě
ř
č
ě
ě
č
ě
ř
(47. v po adí z celkových 72). Minulé zatm ní této série nastalo 22. ervence 1990 na ukotce. Další se odehraje 12. srpna 2026 a jako Evropané to k pásu totality budeme mít skute n nedaleko. Úplné zatm ní totiž nastane nap íklad ve Špan lsku, a to ve er p ed západem Slunce. ř
Č
č
ě
ě
č
ě
ř
ě
č
ř
Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v již zmi ovaném roce 2011. V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách spat íme skute n pozoruhodnou podívanou, p i které měsíční kotouč shora zakryje přibližně 79 % slunečního kotouče. ň
ě
ř
č
ř
Mapa znázorňující viditelnost zatmění na Zemi. Modrý pás je pás totality, okolní síť jsou procentuální hranice velikosti zatmění. Je vidět, že Česká republika leží v pásmu, kde se bude velikost zatmění pohybovat mezi 20-30% (Českou republiku najdete vlevo uprostřed). Zdroje: [1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni [2] Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002 [3] http://eclipse.gsfc.nasa.gov/SEplot/SEplot2001/SE2008Aug01T.GIF [4] http://eclipse.gsfc.nasa.gov/SEmono/TSE2008/TSE2008.html [5] http://navod.hvezdarna.cz Petr Horálek ASP a Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích
