Koncept územního plánu městyse Sloup

Koncept územního plánu městyse Sloup Vyhodnocení vlivů Konceptu územního plánu dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Brno, říjen 2011

1

Akce: Vyhodnocení vlivů Konceptu územního plánu městyse Sloup na životní prostředí, podle přílohy k Zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a dle Zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatel Konceptu územního plánu městyse Sloup: Urbanistické středisko Brno, s.r.o., Příkop 8, 602 00 Brno Zpracovatel zadání: Ing. Arch. Alena Palacká

Zpracovatel vyhodnocení vlivů na ŽP: Mgr. Jiří Dufek, držitel Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, osvědčení vydáno dne 16.6.1998 pod č.j. 15637/1716/OPVŽP/97, autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. schválena dne 21.6.2004 pod č.j. 3258/OPVI/04.

........................................................ podpis zpracovatele

2

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTYSE SLOUP.....................................................................................1 BRNO, ŘÍJEN 2011...............................................................................................................................................1 AKCE: ....................................................................................................................................................................2 ZPRACOVATEL KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTYSE SLOUP:.................................................2 ZPRACOVATEL VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP: .....................................................................................2 1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI.....................................................5 2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE..................................................................................................................................................7 2.1. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ.......................................................................7 2.1.1 Ovzduší...................................................................................................................................................7 2.1.2 Geomorfologické poměry.......................................................................................................................8 2.1.3 Geologické poměry.................................................................................................................................9 2.1.4 Klimatologie.........................................................................................................................................10 2.1.5 Hydrologické a hydrogeologické poměry, ochrana vod......................................................................11 2.1.6 Půda.....................................................................................................................................................11 2.1.7 Zvláště chráněná území........................................................................................................................13 2.1.8 Územní systém ekologické stability (ÚSES).........................................................................................14 2.1.9 Kulturní památky..................................................................................................................................17 2.2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .......................................17 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY..............................................................................................18 3.1. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000.............................................................................................................18 4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY......................20 4.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND.................................................................................................................................20 4.2. ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM OCHRANY............................................................................................................20 4.3. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .....................................................................................................................................20 5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH I ZÁPORNÝCH .........................................................................................21 5.1. VLIV NA OBYVATELSTVO A KVALITU OVZDUŠÍ.......................................................................................................21 5.2. VLIV HLUKU ...................................................................................................................................................22 5.3. VLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL).........................23 5.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY............................................................................................................24 5.5. VLIVY NA CHRÁNĚNÉ ČÁSTI PŘÍRODY A ÚSES.....................................................................................................25 5.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY...........................................................................................................................26 6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD HODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.........................................................28 7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE................................................32

3

8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ........................................................33 8.1. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE...........................................................................................33 8.1.1 Stanovení priorit územního plánování Jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území..............................................................................................................................................................33 8.1.2 Zpřesnění rozvojových oblastí definovaných v Politice územního rozvoje..........................................35 8.1.3 Zpřesnění rozvojových os definovaných v Politice územního rozvoje.................................................36 8.1.4 Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje........................................................................................................................................37 8.1.5 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje..................................38 8.1.6 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje..............................39 8.1.7 Vymezení cílových charakteristik krajiny.............................................................................................40 8.1.8 Požadavky na územní vymezení a koordinaci koridorů cyklistických tras a stezek nadmístního významu.........................................................................................................................................................42 8.2. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ..................................................................................42 9 NÁVRH UKAZATELŮ VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..............................................43 10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ.....................................................................44 SEZNAM ZKRATEK..........................................................................................................................................45 POUŽITÁ LITERATURA..................................................................................................................................46

Přílohy:

Příloha 1. Posouzení vlivů Konceptu územního plánu městyse Sloup na lokality NATURA 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

4

1 ZHODNOCENÍ K CÍLŮM

VZTAHU

OCHRANY

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

PŘIJATÝM

NA

VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni specifikuje z hlediska územně plánovací dokumentace Politika územního rozvoje. Politika územního rozvoje ČR (dále „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006, kterým byla schválena Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování1) v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR (dále jen „územní rozvoj“). Účelem PÚR ČR je s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových a meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. PÚR ČR dále koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní území více krajů. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje vyčleňuje v ČR tzv. rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. Celkem je v České republice vyčleněno 12 rozvojových oblastí (OB1-12 – většinou korespondujících se statutárními městy) a 13 rozvojových os (OS1-13). Dále PÚR vyčleňuje celkem 7 specifických oblasti (SOB1-7), koridory a plochy dopravní infrastruktury: 1 multimodální koridor (M1), 1 koridor vysokorychlostní železniční dopravy (VR1), 11 koridorů konvenční železniční dopravy (C-E40 a-b, C-E 551, CE 61, ŽD 1-7), 2 koridory dálnic (D3 a

5

D11), 23 koridorů kapacitních silnic, 5 koridorů pro vodní dopravu, 2 koridory pro kombinovanou dopravu, veřejná logistická centra a letiště. Zájmové území městyse Sloup je situováno na severním okraji rozvojové oblasti OB 3 Brno. Územní městyse patří do této oblasti, neboť je součástí ORP Blansko. Tato rozvojová oblast je vymezena katastrálními územími obcí z ORP Brno, Blansko, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Slavkov, Šlapanice, Tišnov, Vyškov a Židlochovice. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna s velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem. Sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Důvody vymezení: vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1 v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih. Úkoly pro územní plánování: vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna. Vzhledem k velkému množství ploch s navrženou změnou využití, byly tyto plochy sdruženy podle lokalit a podle navrženého způsobu využití území. Hodnocení dopadů Konceptu územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí bylo poté provedeno pro každou z celkem 6 definovaných lokalit. Tabulka 1. Přehled lokalit podléhajících hodnocení Č.

1

2

3 4 5 6

Lokalita

„RELAXA“ – u soutoku potoků Žďárná a Němčického U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip Západní okraj obce, u silnice II/377 Severovýchodní okraj obce, podél nivy Punkvy

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16 Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7

Varianta A Navržená změna ve využití území SO – plochy smíšené obytné RH – hromadná rekreace RR – rodinná rekreace OK - komerční občanská vybavenost BR – rodinné domy SV – plochy smíšené výrobní RX – specifická rekreace BR - rodinné domy SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy BR - rodinné domy SO – plochy smíšené obytné

Č. dle ÚP

Varianta B Navržená změna ve využití území

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

Z39, Z40, P5, P7

BR - rodinné domy SO – plochy smíšené obytné

6

2 ÚDAJE

O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM

ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

2.1. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

2.1.1

Ovzduší

Skladba zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji, kam zájmové území městyse Sloup patří, je rozmanitá a zahrnuje pestré spektrum průmyslových činností. Mezi odvětví, která se v kraji významně podílejí na znečišťování ovzduší, patří výroba elektřiny a tepla (SO2, NOX, CO), slévárenství (TZL), sklářský průmysl (SO2, NOX), výroba cementu a vápna (TZL, NOX), gumárenský průmysl (VOC) a z důvodu zemědělského charakteru kraje také chovy hospodářských zvířat (NH3). V Jihomoravském kraji se nachází 371 provozoven, ve kterých je umístěn minimálně jeden velký zdroj znečišťování ovzduší (často s dalšími středními a malými zdroji). Velké zdroje svým charakterem tvoří u některých znečišťujících látek významnou složku celkových emisí. Mezi velké zdroje patří např. slévárny, sklárny, cementárny, energetické zdroje, zdroje zemědělského charakteru, lakovny a mnoho dalších. Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (16 provozoven) jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským průmyslem a energetickými spalovacími zdroji. Poslední skupinou zdrojů jsou zdroje mobilní, zastoupené dopravními prostředky. Mobilní zdroje jsou nejvýznamnějším producentem emisí CO (81 %), NOX (78 %) a tuhých znečišťujících látek (63 %). Naopak u SO2 a NH3 je jejich podíl zanedbatelný. Obr. 1. Vývoj emisí v Jihomoravském kraji.

Zdroj: Česká informační agentura pro životní prostředí (CENIA)

Obr. 2. Struktura zdrojů emisí v Jihomoravském kraji

7

Zdroj: Česká informační agentura pro životní prostředí (CENIA)

V roce 2008 došlo na území kraje k překročení denního (na 6 stanicích ze 14) a ročního (na 2 stanicích ze 14) imisního limitu pro suspendované částice PM10. Dále došlo k překročení i průměrného ročního limitu pro oxid dusičitý, a to na 3 stanicích ze 14. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly následně ustanoveny na 2,7 % území kraje. V porovnání s rokem 2007, kdy za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bylo definováno 32,8 % území aglomerace, se jedná o zlepšení situace týkající se kvality ovzduší. Naopak na zbývajícím území kraje bez zahrnutí aglomerace Brno došlo k mírnému zhoršení [3]. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na 2 stanicích ze 4. Oblasti s překračováním cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu byly ustanoveny na 2,1 % území kraje. Pokud hodnotíme situaci odděleně v aglomeraci Brno a na zbývajícím území kraje, lze konstatovat zhoršení situace v aglomeraci Brno a zlepšení situace na zbývajícím území kraje. Cílový imisní limit pro přízemní ozon byl překročen na 4 stanicích ze 6. Obr. 3. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Jihomoravském kraji

V katastrálním území městyse Sloup nebyly, stejně jako v ORP Blansko kam toto území patří, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zjištěny.

2.1.2

Geomorfologické poměry

V rámci geomorfologického členění ČR [6] se předmětné území nachází v provincii Česká Vysočina, subprovincii II Česko – moravská soustava, oblast IID Brněnská vrchovina, na rozhraní dvou geomorfologických celků: IID-3B Moravský kras a IID-3C Konická vrchovina.

8

Moravský kras je zastoupen ve svoji severní části podcelkem IID-3B-1 Suchdolské plošiny. Je to mělká sníženina s krasovým povrchem o rozloze 28,3 km2, na devonských vápencích, z větší části pokrytá spraší. Vyskytují se krasové jevy – krasové kaňony zvané žleby (Pustý žleb, Suchý žleb), zčásti vyplněné neogenními usazeninami. Vyskytují se závrty (Městikáď, Dolina), slepá a poloslepá údolí s ponory. Největší propast Macocha – 138,72 m, nejvyšší bod Neselov 546 m.n.m. Na plošinách převažují pole a kulturní louky. Žleby jsou převážně lesnaté, převažují bučiny s lípou a jedlí, méně smrkové porosty, zbytky pastvinných lad. Konická vrchovina je zastoupena podcelkem IID-3C-1 Protivanovská planina. Je to plochá vrchovina o rozloze 162,78 km2 složená ze spodnokarbonských drob a břidlic, na JZ s pruhem devonských vápenců s plošinatým, k centru se postupně zvedajícím povrchem rozděleným na ploché hřbety a široká úvalovitá údolí jako součást modifikovaného zvlněného zarovnaného povrchu z období paleogénu s v. a z. okraji klenbovitě prohnutými. Nejvyšší vrchol je Skalky, 734,7 m.n.m. Planina je částečně zalesněná smrkovými porosty se zbytky bučin

2.1.3

Geologické poměry

Obr. 4. Geologická mapa zájmové oblasti, Obr. 5. Geologická mapa zájmové oblasti, s vyznačením katastrálního území městyse bez vyznačení katastrálního území Sloup (zeleně)

Legenda:

9

V nivách řeky Punkvy a Němčického potoka, které protékají zájmovým územím městyse Sloup, jsou přítomny kvartérní sedimenty – písky, štěrky a hlíny. V jejich podloží jsou vrstvy spodnokarbonských (kulmských) drob, což je usazená hornina světlešedé až tmavošedé barvy tvořena úlomky křemene, živců i hornin. Textura je masivní, deskovitá nebo lavicovitá, struktura je jemnozrnná až hrubozrnná. Vrstvy drob patří do protivanovského souvrství. Dále se zde nachází křemité břidlice ponikevského souvrství [3], textury deskovité až laminovité, zrnitost celistvá, barva zelenošedá až černošedá, stáří svrchní devon až spodní karbon. Do jižní části katastrálního území zasahuje Moravský kras se souvrstvími vápenců. Textura těchto vápenců je masivní nebo lavicovitá, zrnitost celistvá, barva světle šedá, stáří střední až svrchní devon. Litostratigraficky jsou to vrstvy vilémovických vápenců patřících do macošského souvrství.

2.1.4

Klimatologie

Řešené území se z hlediska klimatického členění podle Quitta nachází v klimatické oblasti MT 4: mírně teplý, vlhký - vrchovinný, která patří mezi mírně teplé oblasti. MT4 je oblast charakterizovaná dlouhým, teplým, suchým létem, přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klima je charakterizováno jako mírně teplé. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C. Průměrné lednové teploty mají hodnotu -2 - -3 °C, průměrné červencové teploty dosahují hodnot 16 - 17 °C. Průměrný počet dní se srážkami většími než 1 mm je 110 – 120 v roce [5]. Suma srážek za vegetační období je průměrně 350 – 450 mm. Počet jasných dní v roce je průměrně 40 – 50, počet dní se sněhovou pokrývkou je 60 – 80 [5].

10

2.1.5 poměry, ochrana vod

Hydrologické a hydrogeologické

Katastrálním územím městyse Sloup protéká řeka Punkva, do které přímo v obci přitékají potoky Němčický a Žďárná. Délka toku Punkva je 26,35 km. Pramení na Drahanské vrchovině v blízkosti obce Suchý a vlévá se do Svitavy v Blansku. Z hlediska hydrogeologické rajonizace se zájmové území nachází na rozhraní dvou hydrogeologických rajonů: rajon č. 6620 „Kulm Drahanské vrchoviny“ a rajon č. 6630 „Moravský kras“. Rajón č. 6620 má rozlohu celkem 1215,53 km2 a patří do povodí Moravy. Rajon č. 6630 „Moravský kras“ má rozlohu 88,57 km2 a patří do povodí Dyje. Hydrogeologický rajón je pokládán za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod. Určujícím hlediskem pro začlenění území do jednotlivých hydrogeologických rajónů jsou geologická a hydrogeologická charakteristika horninového prostředí a hydrologická, klimatická a morfologická charakteristika (režim podzemních a povrchových vod, vodní toky, morfologie terénu, srážky, atd.). Oba hydrogeologické rajóny patří mezi rajóny základní vrstvy a to do skupiny č. 6 - rajony v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika. Co se týče odkanalizování městyse Sloup, tak v současné době probíhá výstavba nové vysokokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV), která po svém dokončení bude plně eliminovat případné znečištění krasové podzemní vody v lokalitě Moravského krasu.

2.1.6

Půda

Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované a pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou. Do ZPF náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby. V ČR platí v současné době následující legislativní nástroje pro ochranu zemědělské půdy: Zákon ČNR č. 334 z 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška č. 13 MŽP z 24. ledna 1994 kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a příloha metodického pokynu ze dne 12.6.1996, kterou se definují třídy ochrany zemědělské půdy. Charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci je stanoven Vyhláškou č. 327/1998 Sb., ve znění Vyhlášky č. 546/2002 Sb. Bonitní půdě ekologické jednotky byly nově zpřesněny Vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Obr. 6. Třídy ochrany ZPF na území městyse Sloup

Legenda:

11

Zdroj: VUMOP – Základní charakteristiky BPEJ Obr. 7. Základní typy půd na území městyse Sloup

Legenda:

Zdroj: VUMOP – Základní charakteristiky BPEJ Převažující typ půdy na katastrálním území městyse Sloup jsou kambizemě, které patří do skupiny mělkých půd. Tato skupina zahrnuje půdy vyznačující se malou mocností půdního profilu a převážně výraznou skeletovitostí. V údolní nivě Punkvy jsou přítomny fluvizemě -půdy v rovinatém území na nevápnitých i vápnitých usazeninách podél vodních toků, včetně glejových a oglejených subtypů a variet. Vnitřní třídění je založeno na zrnitostním složení, na hloubce hladiny vody spojené s tokem a na výskytu v klimatických regionech. Jsou to většinou půdy bezskeletovité. Na severním okraji městyse převažují regozemě (skupina půd na píscích a štěrkopíscích a substrátech jim podobných, včetně slabě oglejených variet). Na východním okraji jsou litozemě – silně svažité půdy. Tato skupina zahrnuje půdy o sklonitosti větší než 12°. Bonitně nejcennější půdy třídy ochrany 1 jsou na SV okraji městyse v údolní nivě Punkvy. Půdy ve východní části obce patří mezi nadprůměrně produkční, půdy, třídy ochrany 2. V západní části jsou půdy podprůměrně produkční (třída 4) až velmi málo produkční (třída 5). I. třída ochrany zemědělského půdního fondu - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany zemědělského půdního fondu - zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné ze ZPF a to s ohledem na Koncept územního plánování, jen podmíněně využitelné pro stavební účely.

12

2.1.7

Zvláště chráněná území

V katastrálním území městyse Sloup se nacházejí celkem 4 chráněná území: Moravský kras, což je chráněná krajinná oblast i Evropsky významná lokalita, Sloupsko – Šošůvské jeskyně (přírodní rezervace), Salmovy lípy (památné stromy) a Lípa u Hřebenáče (památný strom). Tabulka 2. Zvláště chráněná území na území městyse Sloup Kód Kategorie 101107 Jednotlivý strom 72 Chráněná krajinná oblast Evropsky významná 3105 lokalita 101097 Skupina stromů 2070 Přírodní rezervace

Název Lípa u Hřebenáče Moravský kras Moravský kras Salmovy lípy Sloupsko-šošůvské jeskyně

Orgán ochrany přírody Správa CHKO Moravský kras

Správa CHKO Moravský kras

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) CJKO Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála. Nejznámější jeskyní jižní části krasu je jeskyně Ochozská s délkou téměř 2 km. Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-šošůvské s roční návštěvností cca 400 000 osob. Geologický podklad, členitý terén, poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti i výskyt karpatských druhů je příčinou existence specifických rostlinných a živočišných společenstev. Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů. V jeskyních Moravského krasu však žijí i četné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni k životu v naprosté tmě. Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro vědu. Ze skupiny kriticky ohrožených druhů rostlin zde například ve skalní stěně propasti Macocha roste, jako na svém jediném nalezišti v České republice, glaciální relikt, kruhatka Matthioliho. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 60 % území. Jeskyně Sloupsko-šošůvské představují spolu s dalšími krasovými útvary geomorfologicky cenné krasové území v devonských vápencích severní části Moravského krasu s jeho jeskynními systémy, paleontologickými nalezišti, jakož i ochrana jeskynních, skalních a lesních společenstev, vázaných na toto specifické prostředí. Dva památné stromy – lípa malolistá – jsou na hřbitově u hrobky Salmů, s obvodem kmenů 326 a 328 cm. Další památný strom – rovněž lípa malolistá – má výšku 22 m a obvod kmene 476 cm a nachází se blízko vchodu do do Sloupských jeskyní u skalního útvaru zvaného "Hřebenáč".

13

2.1.7.1 Natura 2000 Evropsky významná lokalita č. CZ0624130 Moravský kras, vyhlášena dle Zákona č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je zhodnocena samostatně v příloze. Předmětem ochrany jsou subpanonské stepní trávníky, vápnité sutě pahorkatin a horského stupně, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, panonské šípákové doubravy, panonské skalní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, jeskyně nepřístupné veřejnosti, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, středoevropské vápencové bučiny, lokalita přástevníka kostivalového, netopýra černého, šikoušku zeleného, vranky obecné, střevíčníku pantoflíčku, hadince nachového, kovaříka, netopýra velkouchého, netopýra brvitého, netopýra velkého, koniklece velkokvětéh a vrápence malého.

2.1.8 (ÚSES)

Územní systém ekologické stability

2.1.8.1 Nadregionální a regionální ÚSES Do jižní části katastrálního území městyse Sloup zasahuje nadregionální biocentrum „Suchý a pustý žleb“ – jedinečný komplex krasových kaňonů s unikátními ekosystémy. Na toto nadregionální biocetrum navazuje jediný nadregionální biokoridor, takže biocentrum tvoří konec „slepé“ větve nadregionálního ÚSES. Regionální biokoridor RK 1442 – spojuje přes lesní celek mezi Žďárnou a Sloupem (ve východní části okresu Blansko) regionální biocentrum RBC 1887 Skelná huť (vně území Jihomoravského kraje) a unikátní NRBC 2012 Suchý a Pustý žleb. Tabulka 3. Nadregionální biocentra označení

význam

výměra v ha

NRBC 03

lokální funkční

6,33 na území městyse Sloup, dále pokračuje na k. ú. Ostrov u Macochy

Tabulka 4. Nadregionální biokoridory označení

popis

cílová společenstva, návrh opatření

NRBK 25

Částečně funkční až funkční nadregionální biokoridor táhnoucí se řešeným územím severojižním směrem převážně lesního charakteru s ojedinělými úseky lučních společenstev.

Zachovat stávající využívání, ponechat stávající stav, v trase biokoridoru na lesních pozemcích do LHP a LHO zapracovat zásadu podpory přirozené obnovy lesních porostů a posílení podílu melioračních dřevin. Biokoridor je možné koncipovat jako nespojitý porost vzrostlé zeleně a úseků luk, s ohledem na průhledy do krajiny. (nespojité úseky biokoridoru – louky – vzdálenost remízů musí být max. 80 m)

14

Tabulka 5. Regionální biocentra označení

význam

výměra v ha

RBC 1539 POD VLČÍ SKÁLOU

funkční biocentrum regionálního 6,32 na našem území, významu na severní hranici zbývající část na k. ú. území Housko

2.1.8.2 Lokální ÚSES Tabulka 6. Lokální biocentra označení

význam

výměra v ha

LBC V ROKLI

lokální, funkční

LBC NA LUKÁCH

lokální, funkční

LBC ZA HUMNY

lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční lokální, vložené do nadregionálního biokoridoru, funkční

0,56 na našem území, zbývající část na k. ú. Šošůvka 2,7 na našem území, zbývající část na k. ú. Šošůvka 3,67

LBC NESELOV

LBC U KAMENNÉHO MOSTU

LBC POD BRUSNOU

LBC PŘÍKRÝ

LBC BUČÍ

LBC VRCHOL

LBC POD PÁLIVOU

5,65

4,32

6,60

3,52

8,63

7,49

5,94

Tabulka 7. Lokální biokoridory označení

Popis

cílová společenstva, návrh opatření

LBK POD VLČÍ SKÁLOU – V ROKLI

Funkční, lokální biokoridor Břehové porosty, vodní tok a louky. vymezen v severovýchodní Zachovat stávající využívání, podpora části území v údolí vodního břehových porostů toku.

15

označení

Popis

Funkční, lokální biokoridor vymezen v severovýchodní části území v údolí vodního toku. LBK NA LUKÁCH – Funkční, lokální biokoridor vymezen v severovýchodní V ROKLI části území v údolí vodního toku. LBK NA LUKÁCH – Částečně funkční, lokální NRBC 03 biokoridor vymezen v východní části území v údolí vodního toku procházející zastavěnou části obce. LBK POD Částečně funkční až funkční BRUSNOU – lokální biokoridor vymezen NRBC 03 v jižní části území v údolí vodního toku, procházející zastavěnou částí obce a ústící do LBK NA LUKÁCH – NRBC 03. LBK POD PÁLIVOU Funkční lokální biokoridor – NRBC 03 vymezen na sever od zastavěného území. LBK V ROKLI – ŽIDOVINA

LBK BUČÍ – POD PÁLIVOU

Funkční lokální biokoridor vymezen na severu řešeného území.

LBK BUČÍ – MODRAČKA

Funkční lokální biokoridor vymezen na severu řešeného území.

cílová společenstva, návrh opatření Břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů Břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů Mimo zastavěné břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů. V zastavěném území v rámci možností podpora funkčnosti a průchodnosti biokoridoru. Mimo zastavěné břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů. V zastavěném území v rámci možností podpora funkčnosti a průchodnosti biokoridoru. Ponechat stávající stav, v trase biokoridoru do LHP a LHO zapracovat zásadu podpory přirozené obnovy lesních porostů a posílení podílu melioračních dřevin. Břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů Ponechat stávající stav, v trase biokoridoru do LHP a LHO zapracovat zásadu podpory přirozené obnovy lesních porostů a posílení podílu melioračních dřevin. Břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů Ponechat stávající stav, v trase biokoridoru do LHP a LHO zapracovat zásadu podpory přirozené obnovy lesních porostů a posílení podílu melioračních dřevin. Břehové porosty, vodní tok a louky. Zachovat stávající využívání, podpora břehových porostů

16

2.1.9

Kulturní památky

Na území obce Sloup se nachází celkem 4 nemovité kulturní památky: Tabulka 8. Kulturní památky v zájmovém území. 47141 / 7-598 31052 / 7-600

S S

Sídelní útvar Sloup Sloup

17202 / 7-7036 28326 / 7-599

S S

Sloup Sloup

Číslo rejstříku

uz

čp.

čp.5

Památka kostel P. Marie Bolestné hřbitov Salmů jeskyně Kůlna, archeologické stopy fara

Ulice,nám./umístění náves

Zdroj: Ústřední seznam kulturních památek

2.2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Ne-realizací Návrhu úpravy Konceptu územního plánu městyse Sloup by nebyl vytvořen předpoklad územního rozvoje obce. Podle Politiky územního rozvoje České republiky, náleží zájmové území městyse Sloup do rozvojové oblasti OB 3 – Brno. Vzhledem k přírodně atraktivní lokalitě, blízkosti většího města (Blansko) i relativní blízkosti krajského města Brna, lze očekávat zvýšený zájem investorů o bytovou výstavbu i o využití ploch určených k podnikání. Je ale nutno upozornit na to, že nové Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje neuvažují katastrální území městyse Sloup při zpřesnění Rozvojové oblasti č. 3 – Brno. Původní rozsah celé ORP Blansko (tedy včetně městyse Sloup) byl těmito Zásadami zúžen na město Adamov. To znamená, že rozvoj obce ve smyslu Rozvojové oblasti Brna nemá v rámci JMK prioritu.

17

3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ

BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY.

3.1. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Do katastrálního území městyse Sloup zasahuje Evropsky významná lokalita č. CZ0624130 Moravský kras. Území této lokality se rozkládá severně od Brna a tvoří ho čtyři disjunktní území přibližně ohraničené obcemi Brno - Maloměřice, Brno - Líšeň, Hustěnice, Ochoz, Březina, Rudice, Ostrov u Macochy, Holštejn, Sloup, Blansko, Olomoučany, Adamov, Babice nad Svitavou a Bílovice nad Svitavou. Jádro severní části Moravského krasu tvoří NPR Vývěry Punkvy s nejlépe vyvinutými krasovými jevy. Unikátní je propast Macocha, vývěry ponorné řeky Punkvy a celý její podzemní systém - Amatérská jeskyně - největší jeskynní systém v ČR. V území jsou bohatě zastoupena lesní společenstva. Hrany skal hostí teplomilnou flóru a faunu, významné jsou výskyty suchých trávníků. Obě krasové údolí Pustého a Suchého žlebu patří k nejbohatším lokalitám výskytu suťových lesů v České republice. Toto bohatství spočívá především ve vysoké rozmanitosti různých typů suťového lesa na poměrně malé ploše území, v které se vyskytuje většina typů popsaných z naší republiky. K dalším pozoruhodnostem patří výskyt populace tisu červeného (Taxus baccata), čítající přibližně 3 000 jedinců rozšířených především v suťových lesích a na skalách. Suťové lesy hostí řadu významných druhů mj. měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), čarovník alpský (Circaea alpina), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) aj. Bučiny jsou zastoupeny několika typy, z nichž převládají květnaté bučiny. Vápnomilné bučiny podsvazu Cephalanthero-Fagenion jsou maloplošné, vázané na prudké skeletnaté vápencové svahy. V těchto mezofilních typech lesa se objevují lesní orchideje okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (C. damasonium) i okrotice dlouholistá (C. longifolia), druhy rodu Epipactis, na vápenci zvl. kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a kruštík Greuterův (E. greuteri), aj. i další zajímavé rostliny: kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), na odvápněných místech vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). V horních partiích žlebů převažují hájové porosty. Velmi vzácně teplomilné doubravy, v Arnoštově údolí acidofilní teplomilné doubravy. Poměrně hojné jsou i dubohabřiny. Tyto lesy jsou druhově bohaté, často obsahují druhy okolních suchých trávníků. Rostou zde lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ostřice Micheliova (Carex michelii), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman vrbolistý (Inula salicina) a výše zmiňované orchideje. Jedním z nejvýznamnějších biotopů v území jsou skalní stanoviště. Významně je na nich zastoupena chasmofytická vegetace kapradin a petrofytů. K významným petrofytům patří sleziník zelený (Asplenium viride), tařice skalní (Aurinia saxatilis), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) a lomikámen trojprstý (S. tridactylites). Národní význam lokality navíc podtrhuje lokalita kruhatky Matthioliho (Cortusa matthioli) (v Macoše jediný výskyt v ČR), nedávný nález atlantického druhu mochna jahodovitá (Potentilla sterilis) a objev karpatského druhu Primula auriculata.

18

Na skály je také vázána travinná vegetace skalních stupňů s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a kostřavou sivou (Festuca pallens). Tyto trávníky obsahují velké množství teplomilných druhů. Patří mezi ně: strdivka brvitá (Melica ciliata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čistec přímý (Stachys recta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), oman vrbolistý (Inula salicina), netřeskovec výbězkatý (Jovibarba globifera), jalovec obecný (Juniperus communis) a sesel sivý (Seseli osseum). Ve vysokobylinné vegetaci (S1.4) na suťovém kuželu na dně propasti Macocha je od roku 2001 pravidelně sledována přítomná populace mechu šikoušeka zeleného (Buxbaumia viridis). V roce 2005 byl druh nalezen celkem na 2 padlých kmenech, zároveň byly nalezeny 2 nové lokality v Suchém žlebu. Z cenných mechorostů byl na dně propasti Macocha nalezen ještě druh Timmia bavarica. Podrobnější popis lokality a vyhodnocení vlivů Konceptu územního plánu obce Sloup na lokality soustavy NATURA 2000 je v příloze tohoto SEA hodnocení.

19

4 SOUČASNÉ

PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY

MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Do této kapitoly spadají především oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů, jmenovitě Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a Zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), případně další související legislativa.

4.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Půdy I. a II. stupně BPEJ, které jsou Územním plánem městyse Sloup dotčeny, patří mezi chráněné půdy. Zemědělská půda na nezastavěných částech stavebních pozemků je využívána především jako zahrady. Charakter zástavby je soustředěný. Koncept územního plánu je navržen tak, že plochy navržené k výstavbě jsou v bezprostředním sousedství zastavěného území. Nezemědělská půda v řešeném území je především využívána jako lesní půda a ostatní plochy. Nezemědělská půda plní mimo zastavěné především ekologickou funkci. V zastavěném území se nenacházejí nevyužívané plochy „brownfields“, které by mohly být využity pro rozvoj bydlení nebo jiných aktivit. Plochy pro rozvoj jsou navrženy v návaznosti na současně zastavěné území sídla. S ohledem na přírodní hodnoty území nejsou vytvářeny samostatné enklávy osídlení. Je ale nutno upozornit na návrhovou plochu č. Z8 ve Variantě A která je v lokalitě s bonitně nejcennějšími typy půd – realizací Varianty A by byly bonitně nejcennější typy půd významně ovlivněny.

4.2. ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM OCHRANY Územní systém ekologické stability (ÚSES) skládající se z jednotlivých biocenter propojených biokoridory, musí pro svou funkčnost splňovat určité prostorové parametryrozmanitost stanovišť, minimální šířky, plochy a délky. Jedním z cílů Konceptu územního plánu městyse Sloup je (a musí být) posílit význam a funkčnost ÚSES, především na lokální úrovni (jednotlivá lokální biocentra jsou podrobněji popsána v kapitole 2.1.7). Vzhledem k navrženým plochám pro rozvoj bydlení č, Z41 a Z17 na území EVL Moravský kras (ve variantě A i B), dojde k mírně negativními ovlivnění této evropsky významné lokality (podrobněji viz příloha).

4.3. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V současné době probíhá výstavba nové vysokokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV), která po svém dokončení bude plně eliminovat případné znečištění krasové podzemní vody v lokalitě Moravského krasu. Vlastní Koncept územního plánu městyse Sloup nepočítá s žádnými návrhy vodních nebo vodohospodářských ploch.

20

5

ZHODNOCENÍ

STÁVAJÍCÍCH

A

PŘEDPOKLÁDANÝCH

VLIVŮ

NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ

SEKUNDÁRNÍCH,

SYNERGICKÝCH,

KUMULATIVNÍCH,

KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH I ZÁPORNÝCH Vlivy jednotlivých rozvojových ploch na životní prostředí byly v rámci tohoto hodnocení posuzovány v členění na jednotlivé složky životního prostředí - ovzduší, hluk, půda, voda, chráněné části přírody a kulturní hodnoty. Pro lepší přehlednost dokumentu byla v rámci každé složky životního prostředí vytvořena tabulka, ve které je na každém řádku jedna plocha (lokalita) posuzovaná v rámci tohoto hodnocení.

5.1. VLIV NA OBYVATELSTVO A KVALITU OVZDUŠÍ Tabulka 9. Vliv na obyvatelstvo a ovzduší – varianta A Č.

Lokalita

1

„RELAXA“ – u soutoku potoků Žďárná a Němčického

2

U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip

3 4

5

Západní okraj obce, u silnice II/377

6

Severovýchodní okraj obce, podél nivy Punkvy

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16

Navržená změna ve využití území SO – plochy smíšené obytné RH – hromadná rekreace RR – rodinná rekreace OK - komerční občanská vybavenost BR – rodinné domy SV – plochy smíšené výrobní

Z14 P3-4 P1 P8

RX – specifická rekreace BR - rodinné domy SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné

Z10, Z41, Z17 Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7

SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy BR - rodinné domy SO – plochy smíšené obytné

Vliv na obyvatelstvo a kvalitu ovzduší Vliv je neutrální

Vliv bude neutrální za předpokladu neumísťování do ploch typu SV aktivity s produkcí emisí znečišťujících látek. Nelze posoudit, není přesně jasné, jak bude území využito Vliv bude neutrální za předpokladu neumísťování do ploch typu SC aktivity s produkcí emisí znečišťujících látek. Vliv je neutrální Vliv je neutrální

21

Tabulka 10. Vliv na obyvatelstvo a ovzduší – varianta B Č.

Lokalita

1


2

U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip Západní okraj obce, u silnice II/377

3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na obyvatelstvo a kvalitu ovzduší Stejné jako varianta A

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7

RX – specifická rekreace BR - rodinné domy SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy

Stejné jako varianta A

BR - rodinné domy



Stejné jako varianta A Stejné jako varianta A

SO – plochy smíšené obytné

5.2. VLIV HLUKU V problematice hluku není závislost na intenzitě zdroje lineární, nýbrž logaritmická. Platí, že dvojnásobná intenzita hluku představuje nárůst jen cca o 3 dB. Postavíme-li například vedle sebe 2 zdroje, z nichž každý emituje hluk o síle 60 dB, bude výsledná hladina hluku cca 63 dB. Tabulka 11. Vliv hluku - varianta A Č.

Lokalita

1


2

U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip

3 4

5


6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Z14 P3-4 P1 P8


Z10, Z41, Z17 Z24, Z8,

SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy BR - rodinné domy SO – plochy smíšené obytné

Vliv hluku Vliv je neutrální

Vliv bude neutrální za předpokladu, že plánovaná výroba nebude zhoršovat akustickou situaci v okolí. Nelze posoudit, není přesně jasné, jak bude území využito Vliv bude neutrální za předpokladu neumísťování do ploch typu SC a SO zdroje nadměrného hluku Vliv je neutrální Vliv je neutrální

22

Z39, Z40, P5, P7

Tabulka 12. Vliv hluku – varianta B Č.

Lokalita

1


2


3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv hluku

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7



BR - rodinné domy






5.3. VLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) Tabulka 13. Vliv na ZPF a PUPFL - varianta A Č.

Lokalita

1


2

U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu

3

Jižní okraj (ČOV)

4

Centrum obce, jižně od Salmových lip

obce

(u

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Z14 P3-4

RX – specifická rekreace BR - rodinné domy

P1 P8

SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné

Vliv na ZPF a PUPFL Vliv je neutrální – v této lokalitě jsou zastoupeny převážně podprůměrné produkční půdy (4. třída ochrany ZPF) Vliv je mírně negativní – v této lokalitě jsou zastoupeny převážně nadprůměrně produkční půdy (2. třída ochrany ZPF Vliv je mírně negativní – v této lokalitě jsou zastoupeny převážně nadprůměrně produkční půdy (2. třída ochrany ZPF Vliv je mírně negativní – v této lokalitě jsou zastoupeny

23

5


Z10, Z41, Z17

SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy

6


Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7


převážně nadprůměrně produkční půdy (2. třída ochrany ZPF Vliv je neutrální – v této lokalitě jsou zastoupeny převážně podprůměrné produkční půdy (4. třída ochrany ZPF) Vliv je velmi negativní – v této lokalitě jsou zastoupeny převážně bonitně nejcennější půdy (1. třída ochrany ZPF)

Tabulka 14. Vliv na ZPF a PUPFL – varianta B Č.

Lokalita

1


2


3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na ZPF a PUPFL

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7



BR - rodinné domy

Vliv je neutrální – jsou zde plánovány plošně velmi malé změny ve využití území.





5.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Tabulka 15. Vliv na vodu - varianta A Č.

Lokalita

1


2


3

Jižní

okraj

obce

(u

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Z14

RX – specifická rekreace

Vliv na vodu Vliv je neutrální

Vliv je nevýznamný za předpokladu, že na plochách typu SV nebudou využívány chemikálie, které mohou ohrozit zdroje podzemní vody v obci (studny, vrty). Vliv je neutrální, ale musí být

24

4 5 6

(ČOV)

P3-4

BR - rodinné domy

Centrum obce, jižně od Salmových lip Západní okraj obce, u silnice II/377

P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7

SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy



respektovány podmínky POP ČOV Vliv je neutrální Vliv je neutrální Vliv je neutrální

Tabulka 16. Vliv na vodu – varianta B Č.

Lokalita

1


2


3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na vodu

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7



BR - rodinné domy






5.5. VLIVY NA CHRÁNĚNÉ ČÁSTI PŘÍRODY A ÚSES Tabulka 17. Vliv na chráněné části přírody a ÚSES - varianta A Č.

Lokalita

1


2


3

Jižní okraj obce (u (ČOV)

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16

Navržená změna ve využití území

Vliv na chráněné části přírody a ÚSES

SO – plochy smíšené obytné RH – hromadná rekreace RR – rodinná rekreace OK - komerční občanská vybavenost BR – rodinné domy SV – plochy smíšené výrobní

Území nezasahuje do chráněných částí přírody – vliv je neutrální

Z14 P3-4

RX – specifická rekreace BR - rodinné domy

Lokalita je v bezprostřední blízkosti okraje EVL Moravský kras. Musí být respektováno ochranné území, zejména vzdálenost RD 50 m od okraje lesa (LBC Neselov) Lokalita je v bezprostřední blízkosti okraje EVL Moravský kras. Výstavba RD

25

4


P1 P8

5


6


Z10, Z41, Z17 Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7

SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné BR - rodinné domy BR - rodinné domy SO – plochy smíšené obytné

je ale plánována pouze jako vyplnění proluk mezi stávajícími RD, proto je vliv neutrální. Vliv je neutrální, za předpokladu neohrožení chráněných Salmových lip. Lokalita zasahuje do EVL Moravský kras, vliv je mírně negativní. Území nezasahuje do chráněných částí přírody – vliv je neutrální

Tabulka 18. Vliv na chráněné části přírody a ÚSES – varianta B Č.

Lokalita

1


2


3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na chráněné části přírody a ÚSES Stejné jako varianta A

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7



BR - rodinné domy





5.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY Tabulka 19. Vliv na kulturní hodnoty - varianta A Č.

Lokalita

1


2

U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u

3

Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na kulturní hodnoty

Z14

RX – specifická rekreace

Na lokalitě se nenachází žádná

Na lokalitě se nenachází žádná kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit. Na lokalitě se nenachází žádná kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit.

26

(ČOV)

P3-4

BR - rodinné domy

4


P1 P8

SC – plochy smíšené centrální SO – plochy smíšené obytné

5



6


Z10, Z41, Z17 Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7


kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit. Na lokalitě se nenachází žádná kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit. Na lokalitě se nenachází žádná kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit. Na lokalitě se nenachází žádná kulturní památka, kterou by navržené změny mohly ovlivnit.

Tabulka 20. Vliv na kulturní hodnoty - varianta B Č.

Lokalita

1


2


3 4 5 6


Č. dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9 Z1-7, Z16


Vliv na kulturní hodnoty

Z14 P3-4 P1 P8 Z10, Z41, Z17 Z39, Z40, P5, P7



BR - rodinné domy






27

6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH

NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A

ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ.

SROZUMITELNÝ HODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.

POPIS POUŽITÝCH METOD

Posuzovány byly 2 varianty Konceptu územního plánu městyse Sloup. Vzhledem k rozptýlenosti a velkému množství nových ploch, často jen malého rozsahu, kde je navržená změna ve využití území, byly pro účely hodnocení SEA tyto plochy seskupeny podle lokalit. Hodnocení SEA bylo následně provedeno pro každou lokalitu zvlášť, odděleně pro jednotlivé složky životního prostředí. Lokality byly pojmenovány podle místních názvů. Pozornost byla věnována připomínkám Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Vlastní hodnocení vlivů na životní prostředí bylo provedeno odděleně pro jednotlivé lokality (viz výše) a pro jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, hluk, zemědělský půdní fond, povrchové a podzemní vody, chráněné části přírody a ÚSES a vliv na kulturní hodnoty. Hodnocení je shrnuto v tabulkách 21 a 22. Pro kvantifikaci vlivů byla použita následující škála hodnocení: 

-2 ........... velmi negativní vliv



-1 ........... mírně negativní vliv

  

0 ........... neutrální vliv +1 ........... mírně pozitivní vliv +2 ........... velmi pozitivní vliv.

28

Tabulka 21. Způsob hodnocení jednotlivých lokalit Konceptu územního plánu městyse Sloup – varianta A Č. 1

2

3 4 5 6

Lokalita „RELAXA“ – u soutoku potoků Žďárná a Němčického U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip Západní okraj obce, u silnice II/377 Severovýchodní okraj obce, podél nivy Punkvy

Čísla návrhových ploch dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9

Z1-7, Z16


Obyv. a ovzduší

Vlivy na jednotlivé složky ŽP ZPF ZCHÚ, Hluk Voda PUPFL USES

Kulturní hodnoty

0

0

0

0

0

0

0÷

0÷

-1

0÷

0÷÷

0

N

N

-1

0÷

0

0

0÷

0÷

-1

0

0

0

Z14 P3-4 P1 P8


Z10, Z41, Z17


0

0

0

0

-1

0


0

0

-2

0

0

0

Z24, Z8, Z39, Z40, P5, P7

÷ ..... podmíněno neumísťováním nových zdrojů emisí a hluku a nepoužíváním chemikálií, které mohou ohrozit zdroje vody ÷÷ ... za předpokladu respektování ochranných pásem chráněných území N ... nelze posoudit, z důvodu nejasnosti, pro jaké aktivity bude území využito (RX – specifická rekreace)

29

Tabulka 22. Způsob hodnocení jednotlivých lokalit Konceptu územního plánu městyse Sloup – varianta B Č. 1

2

3 4 5 6

Lokalita „RELAXA“ – u soutoku potoků Žďárná a Němčického U kopce Neselov – území od silnice II/373 do Němčic, protažené k jihu Jižní okraj obce (u (ČOV) Centrum obce, jižně od Salmových lip Západní okraj obce, u silnice II/377 Severovýchodní okraj obce, podél nivy Punkvy

Čísla návrhových ploch dle ÚP Z11, Z12, Z13, Z15, P9

Z1-7, Z16


Obyv. a ovzduší

Vlivy na jednotlivé složky ŽP ZPF ZCHÚ, Hluk Voda PUPFL USES

Kulturní hodnoty

0

0

0

0

0

0

0÷

0÷

-1

0÷

0÷÷

0

N

N

-1

0÷

0

0

0÷

0÷

-1

0

0

0

Z14 P3-4 P1 P8


Z10, Z41, Z17


0

0

0

0

-1

0


0

0

0

0

0

0

Z39, Z40, P5, P7

÷ ..... podmíněno neumísťováním nových zdrojů emisí a hluku a nepoužíváním chemikálií, které mohou ohrozit zdroje vody ÷÷ ... za předpokladu respektování ochranných pásem chráněných území N ... nelze posoudit, z důvodu nejasnosti, pro jaké aktivity bude území využito (RX – specifická rekreace)

Neutrální hodnocení na ovzduší a hluk na uvedených lokalitách určených pro bydlení a lehkou výrobu je podmíněno charakterem budoucích aktivit, které nesmí vést ke zhoršení emisní a akustické situace v bezprostředním okolí těchto ploch. Dosáhne-li hodnocení SEA v dané lokalitě na danou složku ŽP stupně -2, tedy závažný negativní vliv, musí být přijata zmírňující opatření (viz kapitola č. 7).

30

Hodnocení vlivů Návrhu úpravy ÚP na lokality soustavy Natura 2000 bylo provedeno samostatně autorizovanou osobou a proto není v tabulce uvedeno. Je přílohou tohoto SEA hodnocení

31

.

7 POPIS

NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ

NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH

ZÁPORNÝCH

VLIVŮ

NA

ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ

VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. Pro bezproblémovou realizaci Konceptu územního plánu obce Sloup jsou navržena tato opatření: •

Vzhledem k negativním vlivům na zemědělský půdní fond – zábor bonitně nejcennějších půd v nivě Punkvy v SV části území (hodnocená lokalita č. 6 Varianty A), by měla být upřednostněna varianta B Konceptu územního plánu, která v této lokalitě neuvažuje jen plošně nevýznamnou změnu ve využití území.

•

Při realizaci lehké výroby, drobné a řemeslné výroby nepovolit takovou výrobu, která by znamenala nadlimitní produkci emisí látek znečišťujících ovzduší.

•

Při realizaci lehké výroby, drobné a řemeslné výroby nepovolit takovou výrobu, která by zhoršila akustickou situaci ve městyse.

•

Zajistit při realizaci Konceptu Územního plánu městyse Sloup nepoškození chráněných prvků ochrany přírody (Sloupsko – Šošůvské jeskyně, Salmovy lípy, Lípa U Hřebenáče), i kulturních památek vyjmenovaných v kapitole 2.

•

Při realizaci Konceptu Územního plánu městyse Sloup zajistit dodržení ochranných podmínek pro chráněná území, zejména EVL Moravský kras (podrobněji viz příloha). Zvláště nutné je dodržení podmínky výstavby rodinných domů nejméně 50 m od okraje lesa.

•

Zachovat cílový charakter krajiny na území městyse Sloup, nově specifikovaný v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (tj. typ D/11 1.6 „Polní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku“ – podrobnější popis je v kapitole 8).

32

8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI

DO

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE

A

JEJICH

ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ Nadřazený koncepční dokument Konceptu územního plánu městyse Sloup jsou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, kam městys územně náleží. Územní plán obce nesmí být v rozporu ani s dalšími dokumenty kraje: tj. Program rozvoje kraje, Program snižování emisí a imisí, Program ochrany přírody a krajiny kraje, případně další programy.

8.1. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly schváleny Zastupitelstvem města Brna dne 22. 9. 2011. Je to rozsáhlý materiál, který definuje rámce pro územní plánování na úrovni kraje a vytváří „mezistupeň“ mezi územními plány měst a obcí a Politikou územního rozvoje České republiky.

8.1.1 Stanovení priorit územního plánování Jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále ZÚR JMK) stanovují níže uvedené priority, které zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj úze-mí podle platné Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR ČR 2008) a které jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování: (1) Nástroji územního plánování vytvářet územní podmínky pro naplnění vize Jihomoravského kraje jako dynamicky se rozvíjejícího regionu, který v souladu s principy udržitelného rozvoje disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou, založenou na moderních technologiích s vysokou přidanou hodnotou, vysokou úrovní vzdělanosti s důrazem na přípravu a využití kvalitních lidských zdrojů, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou příznivou geografickou polohu na důležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncepčně usměrňuje proces urbanizace. (2) Nástroji územního plánování podporovat a vytvářet na území celého kraje vyvážené územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Podporovat udržitelný rozvoj území kraje při utváření krajských oborových koncepcí a strategií, při rozhodování o změnách ve využití území a při územně plánovací činnosti obcí. (3) Vytvářet vhodné územní podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářských aktivit a veřejné infrastruktury v území regionů se soustředěnou podporou státu podle Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2007 - 2013, kterými jsou v Jihomoravském kraji území okresů Hodonín a Znojmo a území obcí s rozšířenou působností Bučovice a Mikulov. (4) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury kraje, opírající se o republikový a mezinárodní význam krajského města Brna a o ostatní významná centra osídlení kraje. Přitom je ne-zbytné vytvářet územní podmínky pro posílení vazeb:

33

a) mezi městy a venkovem kraje, s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost venkovského prostoru kraje; b) k sídlům na území sousedních krajů Jihočeského, Vysočina, Pardubického, Olomouckého a Zlínského a k sídlům v přiléhajícím území Rakouska a Slovenska, s cílem posílení pozic zvláště marginálních území po obvodu kraje. (5) Nástroji územního plánování vytvářet podmínky k řešení urbanizace území (zejména v území Brněnské aglomerace), v koordinaci s obyvateli a dalšími uživateli území hledat vyvážená řešení zohledňující ochranu přírody, hospodářský rozvoj i životní úroveň obyvatel. (6) V rozvojových koncepcích zohledňovat diferenciaci územních předpokladů, rozdílné charakteristiky jednotlivých částí Jihomoravského kraje i podmínky pro jejich využívání, především v území s převahou přírodních hodnot nebo v území s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit. V zájmu vyváženosti udržitelného rozvoje území korigovat případnou převahu jedné ze sledovaných složek udržitelného rozvoje, která by bránila uplatnění zbývajících složek. (7) Zajišťovat územní podmínky pro kvalitní dopravní napojení Jihomoravského kraje na evropskou dopravní síť včetně zajištění požadované úrovně a parametrů procházejících multimodálních koridorů, podporovat zejména dostavbu dálniční sítě, sítě rychlostních silnic a modernizaci hlavních železničních tratí a koridorů. Vytvářet podmínky pro zajištění kvalitní dopravní infrastruktury pro propojení Jihomoravského kraje s okolními kraji a regiony. (8) Vytvářet územní podmínky pro zajištění a podporu optimalizované dopravní obslužnosti všech částí kraje. Soustředit přitom pozornost na: a) vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění silniční dopravy zejména u krajských silničních tahů v návaznosti na plánovanou výstavbu kapacitních silnic a úpravu silnic I. třídy, včetně potřebných úprav navazující silniční sítě, zvláště v socioekonomicky oslabených územích kraje; b) vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění železniční dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekreační využití jako rovnocenné alternativy k silniční dopravě; c) vytváření územních podmínek pro kvalitní propojení oblastí a center cestovního ruchu a rekreace cyklistickou dopravou. (9) Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, krajinné, kulturní a civilizační hodnoty kraje, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva k životnímu prostoru. Dbát přitom zvláště na: a) zachování potenciálu, kvality a jedinečnosti kulturní krajiny Jihomoravského kraje v její rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny a podporovat úpravy vedoucí ke zkvalitnění krajinných hodnot území; b) respektování výjimečných hodnot kulturní krajiny Lednicko-valtického areálu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat pro kraj typické a historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty; d) vytváření územních podmínek pro vhodný přístup k ochraně půdního fondu, zejména upřednostňováním ekologických forem hospodaření a zajištěním ochrany zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí a neodůvodněnými zábory pro jiné účely, s cílem uchování produkční hodnoty území.

34

(10) Podporovat stabilizaci a rozvoj hospodářských funkcí a sociální soudržnosti v území kraje, zvláště ve vymezené rozvojové oblasti OB3 Brno a vymezených rozvojových osách podle PÚR ČR 2008 a v osách nadmístního významu. Dbát přitom především na: a) vytváření územních podmínek pro zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, podpořit příznivá urbanistická a architektonická řešení, zajistit dostatečná zastoupení veřejné zeleně a zachování prostupnosti krajiny; b) vytváření územních podmínek pro přednostní využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů před výstavbou ve volné krajině; c) vytváření územních podmínek pro rozvoj aktivit rekreace, cestovního ruchu, turistiky a lázeňství na území kraje, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje v souladu s podmínkami veřejné infrastruktury v sídlech, která mají dobré rozvojové předpoklady; b) vytváření územních podmínek pro zachování přírodních a krajinných hodnot v území a zajištění kvalitního životního a obytného prostředí. (12) Vytvářet územní podmínky pro preventivní ochranu území před přírodními katastrofami (záplavy, eroze, sesuvy apod.) a potenciálními riziky s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území. (13) Podporovat aktivity směřující k vytváření územních podmínek pro využívání ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů nebo obnovitelných zdrojů energie. (14) Vhodným přístupem k využívání území a respektování územních opatření zajistit územní podmínky pro ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. (15) Vytvářet územní podmínky k zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku (zejména veřejné dopravní a technické infrastruktury), k zajištění bezpečnosti území (zejména z hlediska zájmů obrany státu a civilní obrany) a k eliminaci rizik vzniklých mimořádnou událostí způsobenou činností člověka. (16) Podporovat zapojení orgánů územního plánování kraje do spolupráce na utváření národních a nadnárodních plánovacích iniciativ, programů, projektů a aktivit, které ovlivňují rozvoj území kraje a vyžadují konkrétní územně plánovací prověření a koordinaci. (17) Podporovat pořízení a vydání územních plánů pro obce na území Jihomoravského kraje.

8.1.2 definovaných v Politice územního rozvoje

Zpřesnění rozvojových oblastí

ZÚR JMK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB3 Brno, vymezené v PÚR ČR 2008 územím obcí z ORP Brno, Blansko, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Slavkov, Šlapanice, Tišnov, Vyš-kov a Židlochovice, takto:

Tabulka 23. Zpřesnění ORP v rozvojové oblasti OB3

35

ORP

Obec

Brno

Brno

Blansko

Adamov

Kuřim

Čebín, Česká, Chudčice, Hvozdec, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice, Veverská Bítýška

Rosice

Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Lesní Hluboké, Litostrov, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Říčany, Říčky, Rosice, Rudka, Tetčice, Veverské Knínice, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav

Šlapanice

Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Šlapanice, Sokolnice, Střelice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov, Želešice

Slavkov Brna

u Holubice, Hostěrádky-Rešov, Křenovice, Slavkov u Brna, Velešovice, Zbýšov

Tišnov

Braníškov, Březina, Drásov, Heroltice, Hradčany, Lažánky, Malhostovice, Maršov, Nelepeč-Žernůvka, Předklášteří, Sentice, Skalička, Tišnov, Vohančice, Všechovice, Železné

Vyškov

Rousínov

Židlochovice Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany, Židlochovice Z tabulky vyplývá, že městys Sloup, jehož územní plán je předmětem tohoto SEA hodnocení, není již součástí Rozvojové oblasti OB3 Brno.

8.1.3 definovaných v Politice územního rozvoje

Zpřesnění rozvojových os

8.1.3.1 Rozvojová osa OS 09 Brno – Svitavy / Moravská Třebová

Tabulka 24. Zpřesnění rozvojové osy OS09 ORP

Obec

Blansko

Blansko (Blansko, Dolní Lhota, Hořice u Blanska, Olešná u Blanska), Bořitov, Býkovice, Černá Hora, Doubravice nad Svitavou, Lažany, Lipůvka, Malá Lhota, Milonice, Olomu-čany, Rájec-Jestřebí (Jestřebí, Rájec nad Svitavou), Ráječko, Šebrov-Kateřina, Spešov, Svinošice, Újezd u Černé Hory, Závist, Žernovník

Boskovice

Borotín, Boskovice (Bačov, Boskovice, Mladkov u Boskovic), Cetkovice, Chrudichromy, Deštná, Drnovice, Horní Smržov, Jabloňany, Knínice u Boskovic, Krhov, Kunštát (Kun-štát na Moravě, Rudka u Kunštátu, Újezd u Kunštátu), Letovice, Lhota Rapotina, Lysice, Malá Roudka (Malá Roudka, Skočova Lhota), Míchov, Nýrov, Obora, Pamětice, Rouba-nina, Šebetov, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Stvolová (Skřib, Stvolová, Vlkov u Letovic), Sudice, Světlá,

36

Svitávka (Sasina, Svitávka), Uhřice, Úsobrno, Vanovi-ce (Drvalovice, Vanovice), Vážany, Velké Opatovice (Bezděčí u Velkých Opatovic, Brťov u Velkých Opatovic, Korbelova Lhota, Svárov u Velkých Opatovic, Velká Roudka, Velké Opatovice), Vísky, Voděrady, Zbraslavec, Žerůtky Obdobně jako v předchozím případě není katastrální území městyse Sloup součástí Rozvojové osy OS 09 Brno – Svitavy / Moravská Třebová. Zásady územního rozvoje zpřesňují rovněž rozvojové osy OS10 (Katowice –) hranice Polsko / ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR / Slovensko (-Bratislava) a OS 11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR / Rakousko. Tyto rozvojové osy se městyse Sloup netýkají. Dále Zásady územního rozvoje zpřesňují rozvojové osy nadmístního významu: •

rozvojová osa N-OS1 Znojemská (vedená v návaznosti na trasu koridoru dopravy republikového významu silnice I/38 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR / Rakousko),

•

rozvojová osa N-OS2 Pohořelická (vedená v návaznosti na koridor silnice I/53 Pohořelice – Znojmo),

•

rozvojová osa N-OS3 Vídeňská (vedená v návaznosti na koridor kapacitní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko)

•

rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Kyjovská, vedená v návaznosti na vymezení OB3 Brno podél trasy silnice I/50 v úseku (D1 – Slavkov u Brna) – Bučovice – Brankovice – hranice krajů JMK / Zlínský.

Katastrální území městyse Sloup není součástí žádné z těchto rozvojových os nadmístního významu.

8.1.4 Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Z hlediska území městyse Sloup má význam upřesnění podmínek ochrany, které se týkají CHKO a EVL Moravský kras. Tabulka 25. Požadavky na uspořádání a využití území Podporovat zachování přírodních hodnot a přírodních zdrojů na území kraje, prosazovat šetrné formy jejich využívání a v možných případech jejich obnovu a doplnění. Dbát na zachování krajinných hodnot a charakteru krajinného rázu v dílčích částech kraje, podporovat obnovu a doplnění charakteristických krajinných znaků a chránit originální krajinné prvky a segmenty Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání Dbát na ochranu území přírodních léčivých zdrojů Josefov, Charvátská Nová Ves, Pasohlávky a Šaratice.

37

Tabulka 26. Úkoly pro územní plánování Prosazovat přírodě šetrné formy využívání území, návrhy na zvyšování biodiverzity území a na obnovu zastoupení přírody v území s narušenou přírodní složkou. Upřesnit územní vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES, dbát na zachování přírodě blízkých biotopů v území a na územní respektování lokalit ohrožených rostlin a živočichů. Podporovat územní úpravy a opatření vedoucí ke zvýšení retenční schopnosti území a ke kultivaci vodních toků, vodních ploch, zdrojů podzemní vody a vodních ekosystémů. Dbát na citlivá a kvalitní řešení dostavby a rozvoje lázeňských míst a jejich zázemí a na kvalitu obytného a přírodního prostředí v území. Respektovat výhradní ložiska a ložiska bez chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a vymezená území s prognózními zásobami nerostných surovin, prověřovat územní podmínky pro těžbu surovin, dbát na zajištění rekultivace území po těžbě surovin a na řešení způsobu dalšího využívání území. Prosazovat hospodárné využívání zdrojů nerostného bohatství a možnosti konverze využívání vytěžených ložisek jako zásobníků.

8.1.5 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje Kulturními hodnotami území Jihomoravského kraje se rozumí zejména následující významné prvky kulturního dědictví kraje: • Památkový fond kraje (památka UNESCO Vila Tugendhat v Brně, památka UNESCO Lednicko-valtický areál, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny); • Území s archeologickými nálezy (nejvýznamnější jsou NKP Slovanské hradiště Mikulčice, archeologické naleziště Dolní Věstonice, archeologická památková rezervace Staré Zámky u Líšně, archeologická památková rezervace Břeclav-Pohansko); Pro plánování a usměrňování územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování:

Tabulka 27. Požadavky na uspořádání a využití území Podporovat obnovu a udržování památkového fondu kraje a jeho využívání a propagaci pro uchování historického dědictví.

Tabulka 28. Úkoly pro územní plánování a) Vytvářet územní podmínky pro zachování výjimečných hodnot památkového fondu kraje,

38

dbát na kvalitu a soulad řešení navazující zástavby. b) Vytvářet územní podmínky pro ochranu lokalit archeologických nálezů. c) Vytvářet územní podmínky pro ochranu památkového fondu kraje s cílem maximálního zachování kulturních hodnot území. d) Vytvářet územní podmínky pro účinnou ochranu kulturního dědictví kraje s ohledem na předmět památkové ochrany, prostředí kulturních památek, území určených k ochraně kulturních památek či jejich prostředí a dalších území vykazujících památkové hodnoty či schopnosti ochránit památkové hodnoty. e) Vytvářet územní podmínky udržitelného rozvoje území Lednicko-valtického areálu, které by respektovaly jedinečnost této kulturní památky UNESCO a jejího prostředí a podporovaly její účinnou ochranu.

8.1.6 Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Civilizačními hodnotami území Jihomoravského kraje se rozumí zejména následující významné prvky civilizačního dědictví kraje: • Tradice využívání území kraje (zejména struktura osídlení opírající se o výrazné centrum krajského města a ostatní významná centra osídlení, převaha zemědělsky využívané krajiny v jižní polovině kraje, tradice vinařství a sadovnictví, rekreační a turistická atraktivita jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, Moravského krasu, Podyjí, Pálavy a Bílých Karpat); • Urbanistická, architektonická a technická díla (zejména krajově typická zástavba městských a venkovských sídel, krajově typická lidová architektura, díla význačných domácích i zahraničních architektů, Baťův plavební kanál, Vranovská přehrada); • Poutní místa (například Vranov, Žarošice, Svatý kopeček v Mikulově, Blatnice pod svatým Antonínkem, Křtiny); • Využívání sirných, jodobromových a termálních pramenů, minerálních vod a speleoterapie (například rekreační a wellness aktivity Thermal Pasohlávky, léčebné lázně Hodonín a Lednice, přírodní léčivý zdroj Šaratice, léčebna se speleoterapií Ostrov u Macochy). Pro plánování a usměrňování územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování:

Tabulka 29. Požadavky na uspořádání a využití území a) Podporovat ochranu originálních staveb a souborů staveb na území kraje. b) Podporovat využívání léčebných zdrojů na území kraje, vyhledávat nové příležitosti k posílení lázeňských, léčebných a rehabilitačních funkcí v území kraje.

Tabulka 30. Úkoly pro územní plánování

39

a) Podporovat územní řešení, respektující originalitu krajsky výjimečných staveb a souborů staveb a jejich urbanistického uspořádání. b) Podporovat využívání vhodných území pro lázeňské, léčebné, rehabilitační a wellnes účely, včetně doprovodné vybavenosti pro cestovní ruch a rekreaci, dbát na kultivaci lázeňských, léčebných a wellness území a na zachovaní přírodních a krajinných kvalit v jejich okolí.

8.1.7 krajiny

Vymezení cílových charakteristik

ZÚR JMK pro potřeby určení cílových charakteristik krajiny na území Jihomoravského kraje vymezují 48 oblastí se shodným krajinným typem včetně jejich cílových charakteristik následujícím způsobem: •

ve dvou podpůrných krocích stanovují nejprve 20 základních typů krajiny (viz čl. 208 písm. a) a vymezují 12 krajinných oblastí regionálního významu (viz čl. 208 písm. b);

•

následným zohledněním takto stanovených krajinných typů a vymezených krajinných oblastí vymezují oblasti se shodným krajinným typem (viz čl. 209 písm. a) a stanovují jejich cílové charakteristiky (viz čl. 209 písm. b).

Z uvedených 12 krajinných oblastí regionálního významu patří území městyse Sloup do oblasti D „Blanensko“. V této oblasti bylo vymezeno 6 pod-oblastí se shodným krajinným typem. Katastrální území se nachází v oblasti 25 D/11.1.6 „polní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku“ a částečně také v oblasti 24 D/11.1.5 „lesní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku“. Tabulka 31. BLANENSKO (D) Makrotyp CZ 11.1 – středověké sídelní krajiny hercynika 21 D/11.1.2 lesopolní středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku 22 D/11.1.3 lesní středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku 23 D/11.1.4 zaříznutá údolí středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku 24 D/11.1.5 lesní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku 25 D/11.1.6 polní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku 26 D/11.1.10 urbanizované středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku Tabulka 32.

Č. 21

Kód oblasti D/11 1.6

Název oblasti se shodným krajinným typem a její základní cílová charakteristika Název oblasti se shodným krajinným typem Polní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku Základní cílová charakteristika

40

Jde o polní krajinu se závrty, prořezávanou hlubokými údolími. Zabírá 0,62% území JMK. Pro tento typ oblasti je typické významné zastoupení přírodě blízkých společenstev s celou řadou mezinárodně významných druhů organismů, významné a unikátní krasové jevy, významné kulturní památky, zejména poutní místo ve Sloupu, mezinárodně významné zpřístupněné krasové útvary, tradiční cíl mezinárodního cestovního ruchu (Macocha), vysoká ekologická stabilita území, vysoká hygiena a obytnost krajiny, dobře dochovaný krajinný ráz, zabezpečená národní ochrana formou CHKO, pracovní příležitosti v Brněnské aglomeraci, terapeutické a potravinářské využívání části jeskyní. Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování a) Vytvářet územní podmínky pro podporu a rozvoj dotovaného, ekologicky šetrného hospodaření spojeného s údržbou krajiny v chráněné krajinné oblasti. b) Vytvářet územní podmínky pro ochranu rázovitosti krajiny v souvislosti s využíváním hlavních atraktivit – Macocha, jeskyně. c) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj mezinárodního cestovního ruchu využívajícího přírodní a kulturní hodnoty a pro příměstskou rekreaci Brněnské aglomerace.

Tabulka 33. Č. Kód oblasti 21 D/11 1.5

Název oblasti se shodným krajinným typem a její základní cílová charakteristika Název oblasti se shodným krajinným typem Lesní krasové středověké sídelní krajiny hercynika na Blanensku Základní cílová charakteristika Jedná se o vzácný typ krajin v jižní části Moravského rasu. Z hlediska přírodního jedno z nejvýznamnějších území JMK, i když zabírá pouze 0,92% jeho území. Je součástí CHKO. Tento typ oblasti je typický prakticky kontinuálně zastoupenými přírodě blízkými společenstvy s celou řadou významných druhů organismů, významnými a unikátními krasovými jevy, významnými kulturními památkami, zejména poutním místem Křtiny a celou řadou technických památek. Krajina tohoto typu oblasti má vysokou ekologickou stabilitu území, vysokou hygienu a obytnost, dobře dochovaný krajinný ráz, zabezpečenou národní ochranu formou CHKO, kvalitní produkční lesní porosty s vysokou estetickou hodnotou. Oblast má pracovní příležitosti v Brněnské aglomeraci, je tradičním cílem regionálního cestovního ruchu Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování a) Vytvářet územní podmínky pro podporu a rozvoj intenzivního lesního hospodářství s postupnou změnou druhové skladby, včetně rozšiřování lesních ploch na zemědělsky extrémních stanovištích. b) Vytvářet územní podmínky pro vyšší preference estetických,

41

rekreačních a naučných hodnot v záměrech využití krajiny v území s rekreační atraktivností celostátního významu (CHKO Moravský kras).

8.1.8 Požadavky na územní vymezení a koordinaci koridorů cyklistických tras a stezek nadmístního významu Městys Sloup leží spolu s dalšími obcemi (Blansko, Adamov, Olomučany, Ostrov u Macochy, Vavřinec, Vysočany) v koridoru mezinárodní cyklistické trasy Euro Velo 9.

8.2. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, má Jihomoravský kraj za povinnost vydat Program snižování emisí kraje a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší kraje. Základním cílem Programu snižování emisí Jihomoravského kraje je dosažení úrovně doporučených emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak stanovené nařízením vlády č. 417/2003 Sb., v platném znění. Vedlejším cílem Programu snižování emisí Jihomoravského kraje je omezování emisí látek nebo jejich prekursorů, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a udržení emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Na území městyse Sloup nebylo překračování imisních limitů nad přípustnou mez zjištěno.

42

9 NÁVRH UKAZATELŮ VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Indikátory monitoringu bývají v rámci hodnocení uplatňovány tehdy, vyskytne-li se skutečnost (jev) který může mít rostoucí tendenci a je třeba ho pravidelně periodicky sledovat. Z charakteru Konceptu územního plánu městyse Sloup nevyplývá nutnost stanovit specifické monitorovací ukazatele.

43

10

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ.

Hodnocení vlivů Konceptu územního plánu městyse Sloup na životní prostředí bylo provedeno podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Hodnocení je v souladu s další související platnou legislativou, tj. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; Vyhláška č. 35/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Návrh úpravy Konceptu územního plánu městyse Sloup byl zhodnocen komplexně z pohledu vlivů na životní prostředí. Součástí hodnocení je rovněž posouzení vlivů tohoto návrhu na evropsky významnou lokalitu (EVL) Moravský kras, která je součásti soustavy NATURA 2000. Obě varianty A i B vychází dle tohoto hodnocení jako mírně negativní. Toto hodnocení je přílohou SEA posouzení. Posuzovány byly dvě varianty (A a B), které se liší v návrhové ploše pro bydlení v SV okraji obce: ve variantě A je zde plocha č. Z8 pro rodinné bydlení. Ve variantě B tato plocha není. Vzhledem negativnímu hodnocení varianty A v této lokalitě, zejména na zemědělský půdní fond, se doporučuje přijmout Variantu B Konceptu územního plánu městyse Sloup. Tato varianta nevytváří předpoklad pro negativní ovlivnění životního prostředí, za předpokladu realizace opatření uvedených v kapitole 7 a opatření uvedených v příloze tohoto dokumentu – Hodnocení vlivů na území soustavy NATURA 2000.

44

Seznam zkratek BPEJ

bonitní půdně ekologické jednotky

CHKO

chráněná krajinná oblast

EVL

evropsky významná lokalita

EVVO

environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

KZ

plocha pro zemědělský půdní fond

KI

plocha pro zeleň izolační a doprovodnou

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

SV

plochy smíšené a výrobní

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NKP

národní kulturní památka

NPR

národní přírodní rezervace

ORP

Obec s rozšířenou působností

PUPFL

pozemek určený pro plnění funkce lesa

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

RVKP

registrovaný významně krajinný prvek

JMK

Jihomoravský kraj

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VRR

Výbor pro regionální rozvoj

VÚSC

vyšší územně správní celek

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ZV

plochy veřejné zeleně

45

Použitá literatura [1]

Politika územního rozvoje České republiky. Ústav územního rozvoje, Praha, 2009, 94s.

[2]

Stav životního prostředí České republiky v jednotlivých krajích v roce 2008 – porovnání krajů. CENIA, Praha, 2009, 4s.

[3]

Stav životního prostředí České republiky v jednotlivých krajích v roce 2008 – Jihomoravský kraj. CENIA, Praha, 2009, 4s.

[4]

Mapový server České geologické služby Zdroj: www.geology.cz

[5]

Atlas podnebí Česka. CHMU Praha, 2009

[6]

DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al. Hory a nížiny – zeměpisný lexikon České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 2006, 580s.

[7]

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. online: www.kr-jihomoravsky.cz

[8]

Český hydrometeorologický ústav – hlásná a předpovědní povodňová služba (online, http://hydro.chmi.cz/hpps/index.php)

[9]

Hydrogeologická rajonizace České republiky. Hydroekolgický informační system, VÚV TGM, v.v.i., online: http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00

46

Koncept územního plánu městyse Sloup

Recommend Documents