Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod.
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech ....... 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech ..... 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech (ISCO 53). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 18 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče (ISCO 53211)
22,4%
22,4%
Pracov.přímé obslužné péče v obl.ambul. a terén.sl. a pečovatelé v obl.dom.péče (ISCO 53222)
20,3%
42,6%
Ostatní prac. v sociál. službách v oblasti ambul. a terénních služeb a domácí péče (ISCO 53229)
17,1%
59,8%
Sanitáři (ISCO 53295)
14,1%
73,9%
Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče (ISCO 53212)
3,8%
77,7%
Asistenti učitelů (ISCO 53121)
3,4%
81,1%
Asistenti vychovatelů (ISCO 53122)
3,2%
84,3%
Pracovníci péče o děti v domácnostech (ISCO 53112)
3,0%
87,3%
Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče (ISCO 53219)
2,3%
89,6%
Ostatní pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení (ISCO 53299) Zdroj: VŠPS
2,3%
91,8%
Národní soustava povolání definuje 16 povolání. Jako příklad lze uvést: Ošetřovatel, Pečovatel, Osobní asistent, Sanitář, Pracovník přímé obslužné péče, Asistent pedagoga, Pečovatelka dětí, Odborný pečovatel, Laboratorní pracovník, Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pracovníků osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech výrazně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 88 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 2,8 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,8 % (13. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných této skupiny povolání souvisel s nárůstem poptávky po těchto službách. Důvodem zvyšujícího se počtu pracovních míst je rostoucí životní úroveň obyvatel i rostoucí počet lidí ve vyšším věku.
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci osobní Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích péče v oblasti prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích vzdělávání, prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu zdravotnictví apod. příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 5,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Pracovníci osobní oblasti výroby, v oblasti péče v oblasti informačních zdravotnictví vzdělávání, technologií a zdravotnictví apod. vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 7,3 milionů osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,3 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,8 %, tj. je o 1,5 p. b. nižší než v EU28. Mezi zeměmi EU28 jsou výrazné rozdíly v podílovém zastoupení této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti. ČR patří mezi země s nižším podílem. Výrazně vysoký podíl je ve Švédsku, ale i Dánsku a Finsku, tj. v zemích severní Evropy (vyznačují se vysokou životní úrovní obyvatel a „štědřejším“ sociálním systémem).
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% EL
PL
SI
HR
LT
RO
DE
CY
CZ
HU
EE
BG
LV
LU
AT
IT
PT
SK
ES
BE
EU28
MT
FR
NL
IE
FI
UK
DK
SE
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. V rámci skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech dosahuje odvětvová koncentrace v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nadprůměrných hodnot - míra rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími tedy není příliš velká. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že odvětvová koncentrace u této skupiny povolání dosahuje vysokých hodnot také v Evropské unii. Ve srovnání s ČR je úroveň odvětvové koncentrace u skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. v EU28 o něco vyšší.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Pracovníci osobní Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v péče v oblasti prodejen, a porodní ozbrojených silách vzdělávání, prodavači a asistentky se zdravotnictví apod. příbuzní pracovníci specializací
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Odvětvová koncentrace pracovníků ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Zdravotní a sociální péče (59,2 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (30,5 %). Mírně vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Vzdělávání (7,9 %). V rámci ostatních sledovaných odvětví je úroveň odvětvové koncentrace u skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. pouze minimální.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zdravotní a sociální péče
59,2%
69,6%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
30,5%
9,6%
Vzdělávání
7,9%
15,7%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
1,2%
0,6%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
0,4%
0,3%
Veřejná správa a obrana
0,3%
2,6%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
0,2%
0,1%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
0,2%
0,0%
Ostatní odvětví
0,1%
1,5%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
Také v EU28 dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. nejvyšších hodnot v rámci odvětví Zdravotní a sociální péče (69,6 %, o 10,4 p. b. více než v ČR). Vyšší úroveň odvětvové koncentrace je evidována podobně jako v ČR v rámci odvětví Vzdělávání a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti – úroveň odvětvové koncentrace v těchto odvětvích je nicméně v EU28 ve srovnání s ČR poněkud odlišná. V EU28 činí odvětvová koncentrace v odvětví Vzdělávání 15,7 % (o 7,8 p. b. více než v ČR), odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti vykazuje 9,6 % (o 20,9 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví je odvětvová koncentrace velmi nízká, podobně jako v ČR. Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje více než 15 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 4 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 9 % ve Středočeském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 9 % v Praze (16 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Moravskoslezském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Moravskoslezský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že je skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech charakteristická poměrně nízkou odvětvovou exkluzivitou - a to jak v ČR, tak i v EU28. V ČR dosahuje odvětvové exkluzivita skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami podprůměrných hodnot. V EU28 vykazuje tato skupina povolání vyšší úroveň odvětvové exkluzivity, rozdíl však není nikterak výrazný.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Pracovníci osobní Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích péče v oblasti stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích vzdělávání, strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu zdravotnictví apod. vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. nejvyšší v rámci odvětví Zdravotní a sociální péče (14,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (13,7 %). Podíly pracovníků této skupiny povolání jsou v rámci ostatních odvětvích jen velmi nízké. V EU28 vykazuje nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. odvětví Zdravotní a sociální péče, podobně jako v ČR (22,1 %, o 7,4 p.b. více než v ČR). Vyšší podíly jsou v EU28 evidovány také v odvětvích Vzdělávání (7,2 %, o 5,0 p. b. více než v ČR) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (6,1 %, o 7,6 p. b. méně než v ČR).
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zdravotní a sociální péče
14,7%
22,1%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
13,7%
6,1%
Vzdělávání
2,1%
7,2%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
0,3%
0,1%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
0,2%
0,1%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
0,2%
0,1%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
0,1%
0,2%
Veřejná správa a obrana
0,1%
1,3%
Podíl na zaměstnanosti celkem
1,8%
3,3%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Karlovarský Moravskoslezský Královéhradecký Zlínský Vysočina Pardubický Olomoucký Jihomoravský Ústecký ČR celkem Plzeňský Středočeský Jihočeský Liberecký Praha
2,5% 2,4% 2,2% 2,1% 2,1% 2,0% 2,0% 2,0% 1,9% 1,8% 1,7% 1,5% 1,4% 1,0% 1,0%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pracovníků osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech v Karlovarském (2,5 %), Moravskoslezském (2,4 %), Královehradeckém (2,2 %) a Zlínském kraji (2,1 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Libereckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje pouze 1,9 % osob, což je o 4,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech očekávat poměrně výrazné zvýšení počtu pracovních míst. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 88 tisíc osob. V roce 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo být přes 100 tisíc pracovníků. Do roku 2020 by se měl počet pracovníků ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech zvýšit téměř o 13 tisíc osob, tedy přibližně o 14 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině nadprůměrných hodnot.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Pracovníci Obsluha Pomocní a osobní péče v stacionárních nekvalifikovaní oblasti strojů a zařízení pracovníci vzdělávání, zdravotnictví apod.
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
V souvislosti s vývojem počtu pracovních míst ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je nicméně nutné také počítat s tím, že některá již existující pracovní místa bude třeba nově obsadit v důsledku odchodu pracovníků do důchodu apod. Do roku 2020 by v rámci skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod. mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 8 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit přibližně 20 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Pracovníci osobní Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, péče v oblasti oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a vzdělávání, a stravovacích tradičních řemesel vzdělávání příbuzní pracovníci zdravotnictví apod. služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je nadprůměrná. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 8. místo žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci nebo Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Také v počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vysoké hodnoty. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 8. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel například do skupiny povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví nebo Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli, a kteří do ní přišli, se liší o 2,1 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 14,0 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 12,0 %. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 14,0 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
14,0% 4,4% 18,2%
z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
3,3%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
2,9%
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
2,2%
Uklízeči a pomocníci
1,8%
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
1,1%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
8,4%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
27,6%
přišli z nezaměstnanosti
41,5%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z nezaměstnanosti (41,5 %). Druhé místo náleží pracovníkům, kteří do této skupiny povolání vstoupili z neaktivity (27,6 %). Třetí nejpočetnější skupinu představují ti, kteří přišli ze zcela jiné skupiny povolání (18,2 %). Následují absolventi škol (8,4 %), jejichž podíl je spíše podprůměrný ve srovnání s jinými skupinami povolání. Obdobný podíl absolventů vstoupil například do skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení nebo Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Nejméně pracovníků ve sledovaném období pak změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (4,4 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v oblasti zdravotnictví (3,3 %) a Pracovníky v oblasti osobních služeb (2,9 %). Přes dvě procenta ještě vystoupil podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Přes jedno procento nových pracovníků přišlo ze skupiny povolání Uklízeči a pomocníci a Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod..
10
1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 14,0 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 12,0 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
12,0% 5,2% 27,5%
z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
7,0%
Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání
5,7%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
3,1%
Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu
2,2%
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
1,3%
odešli do vzdělávání (do školy)
5,7%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
31,9% 20,5%
odešli mezi nezaměstnané
29,7%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
U této skupiny je zcela jednoznačné, že největší skupinou jsou ti, kteří odešli z této skupiny povolání mezi neaktivní (31,9 %), přičemž do důchodu odešlo 20,5 %. Řady nezaměstnaných rozšířilo 29,7 % pracovníků této skupiny povolání. Následují ti, kteří odešli do jiné skupiny povolání (27,5 %). Do vzdělávání zamířilo 5,7 % pracovníků. Nejméně pracovníků z této skupiny povolání změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (5,2 %). Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že nejvíce pracovníků zamířilo mezi Odborné pracovníky v oblasti zdravotnictví (7,0 %). Následuje skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (5,7 %). K četnějším skupinám povolání, kam pracovníci odešli, také patří Pracovníci v oblasti osobních služeb, Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu a Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 1 % pracovníků. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. To je ovlivněno vzájemnou propojeností povolání těchto skupin a současně obsahovou blízkostí vykonávaných pracovních úkonů. Jde o skupinu povolání, která se z pohledu rozdílu mezi nově příchozími a odcházejícími jeví jako velmi příznivá, kdy podíl příchozích je vyšší než podíl pracovníků, kteří z této skupiny povolání odchází. Můžeme z toho usuzovat, že na trhu práce je postavení této skupinu progresivní.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,6 let, tj. to je o 2,1 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je 8. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví apod.
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 6 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 5,7 % a je o 1,7 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech převládají mezi zaměstnanými v ČR výrazně ženy. Ty tvoří téměř 84 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech.
Vzdělanostní struktura u skupiny Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech v ČR v roce 2014
Terciární
SŠ s MZ
SŠ bez MZ
Skupina povolání ČR celkem
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech působí nejvíce pracovníků jak se středním vzděláním ukončeném maturitní zkouškou (42,2 %), tak také pracovníků ses středním vzděláním ukončeném výučním listem (41,6 %). Následují pracovníci se základním vzděláním, kteří představují 10,2 %. Nejmenší podíl pracovníků představují ti, kteří dosáhli terciárního vzdělání. Těch v této skupině povolání působí pouze 6,1 %. V případě, že pracovníci absolvovali terciární vzdělání, pak jde nejčastěji o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (2,8 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 1,3 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 2,1 % pracovníků. Ani jeden pracovník nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování středního vzdělání, a to jak maturitní úrovně, tak vyučení, neboť pracovníci s těmito úrovněmi vzdělání představují více jak 80 % všech pracovníků. Současně jde také o skupinu povolání, kde najdou uplatnění i pracovníci bez odborného vzdělání, kdy každý desátý pracovník má pouze základní nebo nižší vzdělání. Tato zjištění podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech bylo požadováno střední vzdělání s vyučením (62,6 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání) nebo maturitní (35,4 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Celkově byl požadavek na výši vzdělání uveden u poloviny inzerátů.
1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 89 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (19 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (41 oborů) a se středním vzděláním s výučním listem (27 oborů).
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech v ČR v roce 2014 15%
10%
5%
46-Ošetřovatelství (SŠ bez MZ)
52-Hotelnictví (SŠ bez MZ)
01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ)
36-Oděvnictví (SŠ bez MZ)
46-Ošetřovatelství (SŠ s MZ)
01-Obecné vzdělání (ZŠ)
16-Obchod (SŠ bez MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že mezi pracovníky panuje značná oborová rozptýlenost, kdy žádný obor není zcela jednoznačně dominantní. Z grafu je patrné, že nejvíce pracovníků vykazuje tři hlavní obory vzdělání - učební obor Velkoobchod a maloobchod (11,2 %), vzdělání získané na základní škole (10,3 %) a maturitní obor Ošetřovatelství a pečovatelství (10,0 %). Následuje učební obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (7,3 %) a vzdělání získané na gymnáziu (5,1 %). Ostatní obory jsou již zastoupeny méně než 5 %, přičemž obory Hotelnictví, restaurace, stravování (4,8 %) a Ošetřovatelství a pečovatelství (3,2 %) ukončené výučním listem. Ačkoliv u této skupiny povolání najdeme pracovníky se 89 obory vzdělání, v uvedených oborech absolvovalo více jak polovina pracovníků této skupiny povolání. Pokud se podíváme na údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, vidíme, že v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání byl obor vzdělání požadován jen zřídka, kdy požadovaný obor vzdělání byl uveden 20,4 % inzerátů. Pokud byl požadavek na vzdělání uveden, šlo takřka vždy o vzdělání ve zdravotnickém směru.
2
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (80 % pracovníků). Necelých 20 % pak dosahuje pouze nižšího sekundárního vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání na těchto pracovních místech podle názoru pracovníků by byla přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním na úkor pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (20 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání a 7 % s primární úrovní nebo nižší), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s terciárním vzděláním, kdy asi 11 % pracovníků má vyšší odborné vzdělání, 3 % dosahuje bakalářské úrovně vzdělání a asi 5 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala další zvýšení podílu pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání jak na maturitní úrovni, tak na úrovni vyučení. Pokud jde o oborové zaměření, lze doporučit vzdělání v oblasti zdravotnických oborech či ekonomicky orientovaných oborech.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech jsou požadavky pracovních míst zhruba na úrovni průměru ze všech pracovních míst. Výjimkou jsou nižší nároky na míru nezávislosti při práci, které jsou nižší než průměr. Pracovní místa vyžadují od pracovníků především plánování (index 2,2 odpovídá průměru) a dále schopnost dalšího učení (index 2,0 rovněž odpovídá průměru). Na pracovních místech v této skupině povolání je méně potřebné ovlivňování ostatních pracovníků. A relativně nejméně je po Pracovnících osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech požadována nezávislost při práci (index 1,8 oproti 2,2 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že v oblasti požadavků na schopnost plánovat a pracovat nezávisle a samostatně jsou požadavky v ČR, přestože jsou na úrovni průměru, resp. podprůměru, stále ještě výrazně vyšší, než je obvyklé v zemích EU.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 11,7 roku, je tedy kratší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 11,4 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru téměř stejná. Obvyklá doba vzdělávání činí 11,6 roku a postačující 11,5 roku. 2.1.1.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s jinými skupinami poměrně málo často. Relativně nejčastěji potřebují písemné dovednosti, i tak je ovšem četnost jejich využívání lehce pod průměrem (index využití 1,9 oproti 2,0 v průměru). Dále pak využívají čtenářské dovednosti (index 1,7 oproti 1,9 v průměru). Ještě výrazně nižší je využití numerických dovedností, které je ve srovnání s jinými skupinami povolání výrazně pod průměrem (index využití těchto dovedností dosahuje jen 1,3 oproti 2,2 v průměru). Podobně nízká je i potřeba ICT dovedností (index 1,2 oproti 2,0). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech využívají především numerické i ICT dovednosti méně často než v průměru pracovníci všech skupin povolání.
17
Celkově spíše nízká náročnost povolání a nepříliš vysoká potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z nezanedbatelného podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 3,0 % oproti průměru 5,0 %), v zemích EU tento podíl činí v průměru 7 %.
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech dosahují ve všech oblastech poměrně nízkých výsledků. Relativně nejlepší je jejich schopnost řešit problémy, i zde je ovšem výsledek podprůměrný. Ještě nižší jsou jejich čtenářské dovednosti a nejslabších výsledků dosahují v numerických dovednostech. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 271 bodů, což je o 11 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 1,5 roku vzdělávání. Ve čtenářských dovednostech dosahují skóre 260 bodů, což je asi 15 bodů pod průměrem. Nejslabší jsou jejich numerické dovednosti, kde dosažené bodové ohodnocení 254 bodů je 26 bodů pod průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné, tedy poměrně nízké úrovni. Bodové ohodnocení je téměř stejné. Z hlediska porovnání s okolními státy úroveň dovedností řešit problémy je u pracovníků této skupiny lepší než na Slovensku a v Polsku, ale mírně horší než v Německu a výrazněji slabší než v Rakousku.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. V této skupině jsou přitom osobnostní kompetence ve srovnání s jinými skupinami povolání nadprůměrně důležité. Pracovníci potřebují především spolehlivost, přizpůsobivost, zásadovost a schopnost spolupráce. Dále výkon tohoto povolání vyžaduje zájem o ostatní, odolnost vůči stresu a sebeovládání. Nadprůměrně důležité jsou pro Pracovníky osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech i sociální kompetence, především schopnost pracovat ve skupině a navazovat kontakty. Specificky výkon tohoto povolání vyžaduje do pracovníků vstřícnost a nápomocnost, sociální vnímavost, schopnost a ochotu pomáhat ostatním a řešit případné konflikty. Z metodologických kompetencí je nejpodstatnější schopnost dobře organizovat, plánovat a stanovit priority při práci. Rovněž je třeba umět strukturovat práce, případně i koordinovat, vést nebo zaškolovat ostatní pracovníky. Pracovníci potřebují znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb a dále zdravotnictví a sociální péče, zejména terapie a poradenství. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou jazykové dovednosti, především komunikace tváří v tvář, dále dostatečné kognitivní dovednosti. Potřebné jsou i praktické dovednosti, schopnost získávat informace, identifikovat, prozkoumávat a monitorovat procesy.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech převažují výrazně „pomáhající“ činnosti a pomoc klientům, tedy činnosti vyžadující značnou dávku empatie a dobrou úroveň komunikace (Sociálnost). Dále se pracovníci významně často zabývají systematickou a přesnou prací s fakty, čísly a daty, kdy musí klást důraz na detaily a přesnost (Konvenčnost). Zahrnuty jsou i manuálně technické činnosti, obsluha zdravotních přístrojů a další (Realističnost). Méně časté je řízení a ovlivňování lidí a činnosti obchodního a ekonomického charakteru (Podnikavost).
20
Pracovní orientace – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro pracovníky v této skupině povolání jsou podstatné hlavně sociální vztahy na pracovišti a dále podpora vykonávání jejich práce. Dále jsou relativně potřebné dobré pracovní podmínky. Uznání, úspěch a rovněž nezávislost nejsou až tak podstatné. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je ovšem pouze důležitost sociálních vztahů nad úrovní průměru ze všech pracovních míst, ostatní aspekty jsou důležité podprůměrně.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
40%
Nezávislost
20%
Skupina povolání
0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 18 různých povolání. Největší z nich jsou Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče (ISCO 53211) a Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti ambulantních a terénních služeb a pečovatelé v oblasti domácí péče (ISCO 53222). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 13. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání. Ze zemí EU28 s vyšším podílem zaměstnaných v dané skupině povolání více vybočují země severní Evropy, zejména Švédsko. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pracovníků osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech poměrně vysoká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 5,4 %. Skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je v ČR z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická nadprůměrnou odvětvovou koncentrací. Ve srovnání s EU28 nicméně koncentrace pracovníků této skupiny v ČR dosahuje nižších hodnot. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Zdravotní a sociální péče a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti. Skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je charakteristická poměrně nízkou odvětvovou exkluzivitou - a to jak v ČR, tak i v EU28. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Zdravotní a sociální péče a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech dojde ve srovnání s ostatními skupinami k poměrně výrazné navýšení pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků zvýšit téměř o 13 tisíc. V souvislosti s vývojem počtu pracovních míst je nicméně nutné také počítat s tím, že některá již existující pracovní místa bude třeba nově obsadit v důsledku odchodu pracovníků do důchodu apod. – svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 8 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit přibližně 20 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil v této skupině povolání je nadprůměrná. Jde tak skupinu povolání, kde podíl odcházejících je vyšší než podíl nově příchozích. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. To je ovlivněno vzájemnou propojeností povolání těchto skupin a současně obsahovou blízkostí vykonávaných pracovních úkonů. Jde o skupinu povolání, která se z pohledu rozdílu mezi nově příchozími a odcházejícími jeví jako velmi příznivá, kdy podíl příchozích je vyšší než podíl pracovníků, kteří z této skupiny povolání odchází. Můžeme z toho usuzovat, že na trhu práce je postavení této skupinu progresivní. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,6 let, tj. to je o 2,1 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR výrazně ženy – ty tvoří téměř 84 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. nejvíce zastoupeni pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (kolem 80 % pracovníků). Necelých 20 % pak dosahuje pouze nižšího sekundárního vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání na těchto pracovních místech podle názoru pracovníků by byla přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním na úkor pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (20 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání a 7 % s primární úrovní nebo nižší), na druhé straně je zde vyšší zastoupení pracovníků s terciárním vzděláním, kdy asi 11 % pracovníků má vyšší odborné vzdělání, 3 % dosahuje bakalářské úrovně vzdělání a asi 5 % magisterské úrovně.
23
Pracovní místa vyžadují od Pracovníků osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech především plánování a dále schopnost dalšího učení. Celkově jsou ovšem nároky ve srovnání s jinými skupinami povolání zpravidla na úrovni průměru. Nejméně často je vyžadována nezávislost při práci. Ve srovnání s EU jsou ovšem v ČR kladeny v této skupině povolání vyšší požadavky, a to především na schopnost plánování a větší nezávislost při práci. Pracovníci v této skupině povolání relativně nejčastěji potřebují písemné dovednosti a dále pak čtenářské dovednosti. Četnost využití těchto dovedností je ovšem v porovnání s ostatními skupinami povolání poměrně nízká. Ještě výrazně nižší je potřeba numerických a ICT dovedností. Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech využívají numerické i ICT dovednosti méně často než v průměru pracovníci všech skupin povolání. Poměrně nízkému využívání numerických i dalších dovedností odpovídá relativně nízká úroveň zvládání těchto dovedností. Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech dosahují relativně nejlepších výsledků ve schopnosti řešit problémy, i zde je ovšem výsledek podprůměrný. Ještě nižší jsou jejich čtenářské dovednosti a nejslabších výsledků dosahují v numerických dovednostech. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech, podobně jako v ostatních povoláních, potřebují nejvíce osobnostní kompetence. V této skupině jsou ovšem osobnostní kompetence ve srovnání s jinými skupinami povolání nadprůměrně důležité. Pracovníci potřebují především spolehlivost, přizpůsobivost, zásadovost a schopnost spolupráce. Dále výkon tohoto povolání vyžaduje zájem o ostatní, odolnost vůči stresu a sebeovládání. Nadprůměrně důležité jsou pro Pracovníky osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech i sociální kompetence, především schopnost pracovat ve skupině a navazovat kontakty. Specificky výkon tohoto povolání vyžaduje od pracovníků vstřícnost a nápomocnost, sociální vnímavost, schopnost a ochotu pomáhat ostatním a řešit případné konflikty. Pracovníci potřebují znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb a dále zdravotnictví a sociální péče, zejména terapie a poradenství. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou jazykové dovednosti, především komunikace tváří v tvář a dostatečné kognitivní dovednosti. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech výrazně převažují „pomáhající“ činnosti a pomoc klientům, tedy činnosti vyžadující značnou dávku empatie a dobrou úroveň komunikace. Dále se pracovníci často zabývají systematickou a přesnou prací s fakty, čísly a daty a zahrnuty jsou i manuálně technické činnosti, obsluha zdravotních přístrojů a další. Pro pracovníky jsou podstatné hlavně sociální vztahy na pracovišti a dále podpora vykonávání jejich práce.
24
