Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina Ovoce a zelenina – podskupina Houby 16.1. .................... 1 Pracovní skupina Krmiva 18.1. ...................................................................... 2 CAP 2013 – technické prvky 19.12. .............................................................. 4 Nové ukazatele v GAEC: udržení organických materiálů v půdě ........................ 6 Komise – obilí bez cel ........................................................................................... 6 EFSA ..................................................................................................................... 6 Klece...................................................................................................................... 7 Belgie také nesplňuje............................................................................................. 7 Referenční laboratoře 2012 ................................................................................... 7 E-coli Španělsko.................................................................................................... 7
COPA, COGECA Pracovní skupina Ovoce a zelenina – podskupina Houby 16.1. Společné zasedání podskupiny C/C a GEPC trvalo prakticky celý dne a následné jednání na DG Agri, v úterý dopoledne. Propojení obou skupin, kde má jasnou převahu statut GEPC (evropská organizace producentů hub) byla střídavě pod vedením presidenta skupiny Didier Motte s velmi častými připomínkami od Didier Dupin, který předsedá poradní skupině na Komisi. Se změnou poměru sil ve skupině, kde za posledních 5 let je znát rychlý nástup polských producentů, kteří jsou nyní na prvním místě v produkci hub v EU a to si vyžaduje i trochu jiné rozdělení úkolů a sestavení rozpočtu (ten má skupina oddělený od C/C). Různé návrhy od jednotlivých delegací byly předloženy především od Francouzů, Holanďanů a Belgie, německý zástupce měl také celou řadu připomínek. O konečném postupu bude hlasováno na zasedání v červnu. Skupina založila vlastní internetovou adresu, která je prozatímně spravována francouzskou organizací a která má sloužit k výměně informací, hlášení statistik. I zde jde zavádění pomalu, protože většina delegací zatím neodpověděla na dotazník, který má být prvním zdrojem přehledu za každou členskou zemi. Je to stejné jako v jiných skupinách, odpovídá jen několik organizací a vše trvá podstatně déle, než se plánuje. Dominique Dejonckheere, která skupinu spravuje ze strany C/C se už k těmto prodlením ani nevyjadřuje. Řekla jen, že pokud nedají organizace dohodnuté přehledy, pak tento nástroj nebude sloužit účelu pro který byl vytvořen. Výměna a příspěvky by měly přicházet automaticky, aktualizace je pak otázkou řádově několika hodin. Francouzská zástupkyně, která celá projekt předváděla k tomu řekla, že zde budou 3 stupně zabezpečení, aby se informace nedostaly do nepovolaných rukou. V části internet bude v první oddělení zprava pro širokou veřejnost, v druhé části informace jen pro členy GEPC a ve třetí pro specialisty. Vedení GEPC rozhodne hlasováním, kdo má k těmto zdrojům přístup. Otázka rozpočtu a příspěvků přišla na řadu hned po internetu, předseda k tomu řekl, že je nutné ji projednat v době, kdy jsou všichni ještě plně pozorní, protože další diskuse okolo fytosanitárních prostředků, kompostu a produkce budou trvat dlouho.
1
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
U celkového rozpočtu, který představuje okolo 65 000 € a je založený na paušální částce, stejné pro všechny (1300€), druhá část je propočtena podle množství produkce v předcházejícím roce. Pro 2012 je zde návrh na částku 0,059€/t. Tato sazba se mírně mění v průběhu let, vloni byla 0,057€. Pro letošní rok sem bylo mírně navýšeno vzhledem k výdajů s přípravou programů pro internet. Důvodem pro její zavedení je především zlepšit statistiky a rychlost jejich předávání. Dohoda je i u jednacího jazyku (francouzština, angličtina). Další část jednání byla o technickém výboru, kde měl velmi dlouhý referát španělský zástupce Jimenez. V její první části se zabýval otázkou fytosanitárních produktů a potřebou pro sladění přehledů v jednotlivých zemích – harmonizace padla i zde a to, co dříve organizace považovaly za výhodu, že si vymohly celou řadu výjimek, se dnes jeví jako problém, protože některé produkty nejsou povoleny ve stejné míře v okolních zemích a to dělá problémy při certifikaci. Dalším bodem zde byla otázka výzkumu v jednotlivých zemích, ale i zde konstatoval předseda, že jen 4 země zatím předaly informace o nových pokusech a výsledcích. Různé stupně výzkumu jdoucí od specifického (Španělsko a Francie) po obecný – jako součást obecného zemědělského výzkumu (Polsko). U otázky kompostů a jejich užití se ukazuje, že většina zemí má velké problémy s nitrátovou směrnicí a pro komposty existuje v EU celá řada norem, s dost velkými rozdíly ve složení a jeho povolení (tam nejde jen o nitráty, ale také o fosfor). Složení je rovněž důležité pro veřejnost, protože např. Španělsko propaguje houby jako produkt prospěšný zdraví, který za poslední dva roky pomohl zastavit propad spotřeby a naopak přispěl k mírnému zvýšení. Údaje, které slouží k podpoře argumentů jsou také o způsobu produkce, kde různé NGO zkoumají, jestli mají argumenty vědecký podklad. Produkce: Největším evropským producentem je Polsko s 250 000 t, na druhém místě je Holandsko s 237 000 t, na třetím Francie se 108 000 t (asi polovina co produkovali před 10 lety), za nimi Španělsko s 98 000 (mírný nárůst). Všichni zástupci zde zdůraznili, že mají v udržení produkce problémy s nedostatkem slámy. Jedině Španělsko a Polsko zde byli jejich zástupci mírně optimističtí, u Španělů kvůli úspěšné propagaci hub se jejich spotřeba zvýšila o víc než 15%, Poláci zase s trvalý růstem vzhledem k nižším výrobním nákladům (ale nyní čelí propadu, chybí prostředky a sláma). Všichni mají problémy s navyšování vstupů do produkce, Belgie hlásí další koncentraci, za rok odešlo 10 producentů (převzato jinými), dnes jich je 45, vloni ještě 54. Ceny jsou všude okolo 0,25 €/kg. V sektoru pracuje hodně sezónních pracovníků (dříve celoročně), s tím jsou dnes problémy, když je sezónní práce povolena jen pro 165 dní). Promoce. V rámci EU probíhá celá řada promočních programů, většina z nich má charakter mezinárodní. Pokračování programů Irsko/UK, pro více zemí Šp/Fr/Hol. Dále národní programy ve Španělsku, Belgii, Německu a v Polsku. CAP 2013 připomínky spolu s celou skupinou Ovoce a zeleniny.
Pracovní skupina Krmiva 18.1. Program byl víc než nabitý, opět se pokračovalo i po 13té hodině, jen v angličtině, aby se stihlo dokončit nejdůležitější body. Jacques Poulet, po schválení programu a zápisu požádal Christophe, aby udělal přehled o probíhajících jednáních okolo označení a katalogu. Diskuse jsou stále více méně teoretické i když datum pro uzávěrku je konec tohoto týdne.
2
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
Připomínky a otázky se týkají především nečistot, nebo materiálů, které nejsou regulérní složkou v produktu. Komise má tyto všechny návrhy na úpravu projednat na zasedání 17. a 18.2. Copa nedostala příliš požadavků od organizací, vše bylo zpožděno a tak nemá zatím žádnou společnou pozici. Jedním z hlavních problémů je zde jak se uspořádají informace do katalogu: - maximální limity - nebo vytvoření nového sloupku v katalogu. Závěr zde byl, že by se vše mělo uspořádat a dát stejné limity pro určitou kategorii materiálů. Nebo udělat stejné pro všechny materiály. Němci k tomu říkají, že mají na toto téma kongres koncem ledna a na něm bude schválen. Konečný dokument a německá pozice (což bude pozdě pro zahrnutí do reakce C/C). Rakušané se zase ptají, které prvky nečistot a jaké mají být jejich limity? Chemická nečistota – definice Komise - vše co by tam nemělo být a co může ovlivnit produkční proces? Je to velmi široký předmět – vše co by nějakým způsobem mohlo pozměnit produkci. Zde jmenovány různé druhy jílů a jejich možná koncentrace – jaká je detekce a také jaké jsou limity detekce. Arnaud Petit měl příspěvek týkající se hygieny u krmiv a otázku mikrotoxinů. Vyjmenoval postupy, které se udály za loňský rok, nyní se objevují i velmi nízké dávky, je lepší monitoring a kontroly a také vyhodnocení, které přichází velmi rychle, což umožňuje zakročit dříve, než se vadný produkt dostane dále do potravinového řetězce. DG Sanco pořádá každé 2 roky konferenci, kde se vyhodnocuje stav u toxinů. EFSA požaduje ještě přísnější kontroly a vyhodnocení – jaká je pozice členských zemí? Jsou zde velké rozdíly v přístupu? Na příští konferenci počátkem února, kde C/C bude zastoupena předsedou obilnářského výboru Ian Backhouse, zde bude mít příspěvek o stavu fusarium u obilí, podobně zde vystoupí též zástupci Fefac a Coceral, se kterými postupy C/C konzultuje. DG Research má také celou řadu programů, kde je zkoumání jak toxinů tak fusarium zahrnuto. C/C by zde ráda viděla další výzkum specificky u rezistence. Otázka pro organizace: jak se ČZ vypořádávají s mikrotoxiny. Zatím zde chybí vědecké názory a závěry, má se na ně čekat, nebo má dát empirický pohled Copa? Němci to zatím nepovažují za specifický problém, u producentů (coops) se to pravidelně sleduje, dělají několik desítek analýz za rok. Rovněž Francie sleduje otázku prostřednictví víc než ¾ producentů, kteří jsou v programu. Sledují 3 hlavní produkty, funguje zde již od počátku 2009 – 60 analýz ročně. Výsledky nejsou podle nich špatné, ale jsou rozhodnuti v sledování pokračovat (prevence?). Rakousko – má dobrý systém sledovatelnosti, je dobrovolný a v něm jsou farmáři napojeni na program AK, která data shromažďuje. Němci k tomu dodávají, že mají rovněž program pro sledování toxinů, ale zatím nezaznamenali žádné alarmující výsledky. V Dánsku úřady monitorují problém, ale zatím ani zde nebylo hlášeno nic vážného, největší sledovanost má sektor krmiv pro prasata, kde je to sledováno v programu Kvality. C/C na základě těchto příkladů připraví doplňující poznámky pro Ian Backhouse, aby je přednesl na konferenci, počátkem února. Německá zástupkyně zde ukázala jejich Seznam (data sheet) pro krmiva – jako seznam pozitivní. Ten používají producenti k signalizaci (na požádání) informací: Má jedenáct kolonek, z toho devět prvních musí být vždycky vyplněno: 1. Výrobce - distributor 2. Krmivo – popis produktu (obchodní, jméno, značka...) 3. Popis produktu – vysvětlení a popis výrobního procesu
3
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
4. Informace o výrobním procesu 5. Prostředky na podporu zpracování (včetně všech přidaných prvků) 6. Informace o složení (analýzy) 7. Informace o možných nežádoucích složkách pro kontroly (HACCP) 8. Detaily o životnosti, skladování, doprava 9. Bezpečnostní informace (hořlavé, kyseliny ...) 10. Uvedení kritických složek – CCP z testu HACCP 11. Informace o specifických problémech při analýze. Označení pro oligoelementy – přes Průvodce dobré praxe u krmiv. Komise zde zatím váhá, zdá se ji, že současný návrh nemá příliš hodně šancí na přijetí. Kód, který se připravoval, byl zatím odložen. Většina organizací se vyslovuje pro potřebu, aby zde měla C/C silnou pozici a nečekala na Komisi. Tuky v krmivech (a moučky). Komise od dubna 2011, kdy byl předložen první návrh o jejich využití pro sektory mimo přežvýkavce. Ale jak se ukazuje testy na detekci nejsou ještě stoprocentně jisté, laboratoře si daly limitní datum do července 2012. Komise zde stanovila velmi přísné podmínky separace, chybí dohoda o limitech tolerance pro přítomnost (nezaviněnou) ostatních zvířecích proteinů. Ve Francii je ve vládě dost oponentů tohoto znovuzavedení a tak nikdo zatím nechce rozhodnout, dokud nebudou jasné konečné výsledky. Pasquale zde v jednom z posledních bodů mluvil o antimikrobiologické rezistenci. Plán akcí: - jasná pravidla užití antimikrobických prostředků – jak u lidí tak u zvířat - prevence infekcí a jejich šíření - vývoj nových prvků a produktů - mezinárodní spolupráce - zlepšit monitoring a užití léků - výzkum a inovace - komunikace, trénink, vzdělání. V rámci diskuse se ukazuje, že některé státy již určitou dobu sledují vývoj a množství léků, to hlásí Holandsko, podobně si počíná také Dánsko. C/C zde dává příklad a chce, aby se země přihlásily do Epruma (European platform for the responsible use of antimicrobicals). Revize veterinárních léků – legislativa v tomto směru by měla být dokončena do konce 2012. Zjednodušené balení i označení (včetně piktogramů – nahradí popis). Povolení pro léky na úrovni EU (dosud národní), stejná (jedna) registrace. Většina je zde pro evropský přístup (včetně povolení).
CAP 2013 – technické prvky 19.12. Tato skupina, která se měla zabývat jen technickými aspekty CAP a kde podle slov Pekky byla zakázána jakákoliv diskuse politická, s účastí celkem víc než 10 zástupců DG Agri byl příliš velké sousto prakticky pro všechny účastníky. Otázek je hodně, stejně se nestačilo na všechny odpovědět, tudíž bude v dalších týdnech ještě jedno „pokračování“ a dále podobná schůze, která se bude týkat Rozvoje venkova. Ta měla být původně již příští týden, ale vzhledem k celé řadě logistických problémů, bude o pár dní či týdnů později. Otázky a problémy, které organizace zaslaly dopředu se tedy začaly rozebírat nejprve zcela teoreticky, chybí stále rozpočet a z toho bude vycházet určitý konkrétní dopad na celou řadu otázek, jako přímé platby a jejich konečné rozdělení, aktivní farmář, limity plateb, doba
4
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
propojení všech plateb a především výše rozpočtu. I za předpokladu, že se vše připraví do podzimu, jeví se stále více málo pravděpodobné, že se stihnou všechny předpokládané termíny schvalování konečného návrhu CAP. A jako Damoklův meč nad CAP stále visí možnost revize finančního rámce EU a jak by se mohla projevit. Krize současného ekonomického vývoje a eura může trvat ještě dost dlouho a tak je docela dobře možné, že budou další škrty a jiné přerozdělení. To jsou jen některé úvahy, které mohou dost podstatně změnit výhled pro CAP po 2013. Jaké technické problémy či otázky byly dnes na programu? Zahájeno aktivním farmářem, spojený s limity 5000€ z předchozích PP plateb a 5% příjmů ze zemědělské aktivity. To zůstane prakticky nezměněno, 5% má zde být užito jen jako indikátor. Ale neví se zatím, jakou formu pro to ČZ zvolí, či dřívější daňové přiznání, nebo jinou formu deklarace. Ale i u plateb na užité plochy, které s PP souvisí má své mezery, problém Skotska a pastvin bez údržby používané jako rezervace pro jeleny (to jsou ale velmi omezené případy, pro které bude s největší pravděpodobností malá výjimka.). Důkazy by měly být připraveny na národní úrovni – prokazatelné. Farmáři okolo 5% a 5000€ mohou spadnout do obou kategorií, pokud nebude třeba fungovat jejich plán produkce. Jako druhý bod byl na pořadu Rozpočet a finanční perspektivy, konvergence plateb na ha. Komise použila deklarované plochy ČZ za 2009. Země, které měly méně než 90% PP budou mít zvýšení, země nad 90% průměru by toto zvýšení měly hradit. V 2015 by mělo být navýšení o polovinu, ve dvou následných letech vždy o čtvrtinu. Obhajoba Camping. Diskuse, co se bude zahrnovat do mzdových nákladů a nákladů na pojištění. Nebudou sem zahrnuti sezónní pracovníci a výdaje s nimi spojené (sektory O+Z z jižních zemí se cítí velmi poškozeny). Snížení takto dosažené plateb má být převedeno do II. Pilíře. Zatím je vše děláno na základě odhadů, v roce 2013 by měla být tato čísla přesnější s konkrétním dopadem. Propojení: 90% bylo v dopadové studii rozhodnuto jako odpovídající a které může zahrnout většinu úprav. Otázkou zůstává, zda to bude stejná forma definitivního rozdělení a co na to řekne jak Rada, tak EP. Odmítnuty námitky, že by se měly používat potenciální budoucí rozlohy – vše jen na základě historickém. Ale i zde je možné očekávat určité úpravy. Rozlohy (i potenciální) budou upraveny až v 2014 (protože i potenciální rozlohy budou spadat pod greening). Také případné převody u programů vína (Franczesca) budou záviset na hlášení ČZ o jejich úmyslech, pak se má vše upřesnit. Trvalé pastviny (či louky) – trvá 5 let bez orby. Holandský zástupce se ptá co nevyužitými fondy, vrátí se do národní obálky? Komise říká, že zatím se s ničím nepočítá, nejsou prý odhady. Ale vzhledem k celé řadě nových podmínek je velmi pravděpodobné, že žádná země nevyčerpá 100% fondů, budou pak ztraceny? To se musí přezkoumat. Zelenání: z dřívějších podmínek, které byly pro celou zemi se to nyní upřesňuje a bude vztahovat na každou farmu. Tvrdí, že to přinese lepší ekologický efekt. Pokuty – zde se má použít podobných opatření jako u cross-compliance, jen jde o více podmínek. Belgie již dříve vyčlenila 2-3% ploch na bio, ale zatím není jasné jestli je bude moci zahrnout do 7% povinných. Pokuty mají být stanoveny podle vážnosti přestupku na ročním základě, nepočítá se s kumulací, i když zástupkyně DG Agri připustila, že když bude docházet k opakovanému vědomému porušení, mohou být postihy tvrdší. Entitlement – aktivovány v 2011, výjimky pro víno a O+Z až do 2014. Cross-compliance. Modifikace má prý přinést zjednodušení a dále propojení na zelené platby.
5
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
Větší racionalizace – dosud byly rozdíly mezi pravidly a systém byl těžko pochopitelný (později projednáváno i ve FAS – poradní systém pro farmu). Nová pravidla mají být lépe harmonizována. Reorganizace příloh včetně GAEC (doplněno o plnění direktiv nitrátu EU na národní úrovni). Chtějí mít jen jeden seznam podmínek pro všechno. Snížení počtu direktiv (z 18 na 13). U GAEC z 15 na 8. Vyloučení podmíněnosti pro malé farmáře trvá. Má sem být též zahrnuty problémy spojené se změnami klimatu, GAEC má sloužit jako doplněk. A také direktivy vody a pesticidů (užití), jsou nyní rozepsány do všech podmínek. FAS – poradní systém pro farmy. Kromě podmíněnosti (dříve) se musí zabývat i zelenými PP, údržba půdy, RV, direktivou vody + pesticidy. Nové ukazatele v GAEC: udržení organických materiálů v půdě uhlík – změny – důležité hlavně pro citlivé oblasti (rašelina, permafrost). Všude se bude muset sledovat obsah, podle typu farmy. CMO – paní Sinecusa, poslední část schůze. Jak jsem uvedl na začátku, připomínek bylo velké množství a tak se na všechny otázky nedostalo. V poslední části se zabývala čl. 42, týkající se programů podpor pro víno, dále článkem 39, který je pokryt delegovaným akty (národní kompetence). Pro mimořádná opatření, dříve použitelné jen pro brambory se má rozšířit na všechny sektory, jediným omezujícím ukazatelem je zde výše rozpočtu, s finanční disciplínou. Co se pod tímto opatřením má na mysli, je záhada, protože bude méně peněz. Ale k diskusi zde už nedošlo, celá schůze byla uzavřena, i když vydržet takový maratón bez přestávky a vše sledovat je dost tvrdý oříšek. Na následné schůzi by mělo být doufejme více času na detaily než tady. Samotný doklad, kde byly shromážděny otázky (písemné), na které se řečníci shodli nejdříve, jsou v Agriinfo pod ref. PAC(12)57:2.
Komise – obilí bez cel Rozhodnutí o obnovení zrušení cel na dovozy obilí a především dopad zdanění vyvolává u obchodníků s obilím velké obavy z dalšího vývoje. Poprvé bylo tak rozhodnuto v březnu 2011, kdy ceny pšenice byly na rekordní výši přes 270€/t Rouen. Koncem června byla opatření prodloužena do konce roku, když se po velkém suchu očekávala dost katastrofická úroda. Deště změnily výhledy a nakonec byla úroda téměř normální. U kukuřice byla úroda a výnosy mimořádné a ceny postupně klesaly až na 175€/t v prosinci. Od poloviny prosince začaly ceny opět stoupat a překročily opět 200€/t. Vyhlídky v řadě zemí pro 2012 jsou také předmětem spekulace, především stav v Argentině a Brazílii a operátoři si myslí, že Komise tímto opatřením chce zabránit dalším cenovým špičkám.
EFSA Koncem prosince byla požádána EFSA aby vysvětlila svůj postoj, že se jeho členové nechávají zaměstnat biotechnologickými firmami a že by EFSA měla posílit pravidla, pro případy, kdy by mohlo dojít ke konfliktu zájmů. V roce 2008 přešla vedoucí jednotky GMO do Syngenta a raportér z EP má za to, že by mohla ovlivnit postupy při schvalování GMO.
6
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 22. 1. 2012
Určeno všem členům
EFSA k tomu říká, že Dr Suzy Renckens neměla nikdy rozhodovací úlohu co se týče vědeckých posudků a povolení GMO. Tudíž podle ní je stížnost neplatná. Ale raportér jde opět dále a říká, že pro takové případy je třeba doplnit zprávu o další analýzu.
Klece I Francie má problémy se zpožděním provádění direktivy o klecích pro nosnice. Přes investice, které dosáhly v roce 2011 přes 1 mld €, je stále ještě 8% farem (93) mimo možnost produkovat pro volný trh. Francie se odvolává na daleko horší plnění podmínek v jiných zemích a říká, že problém bude vyřešen nejpozději do 3 měsíců. 43% španělských chovů, 41% chovů v Itálii a 11% v Polsku také neodpovídají pravidlům.
Belgie také nesplňuje Ale tento problém je rovněž v Belgii, která dříve v řadě opatření byla příkladem.Zde 85 farem z celkového počtu 300 neplní podmínky. A to znamená, že by vejce z takových chovů měly najít uplatnění nejvýše v průmyslu. Federální agentura bezpečnosti Afsca již zahájila široké kontroly v chovech, které neplní normy a připravila opatření, která mají zajistit, že všechny farmy budou do konce července v pořádku.
Referenční laboratoře 2012 Komise oznámila, že připravila rozpočet ve výši 14m€ pro referenční laboratoře EU v bezpečnosti potravin a zdraví zvířat. Nyní je uznáno 43 laboratoří, jako referenční, které mají kompetence rozhodování u bezpečnosti potravin a zdraví zvířat. Částka 14m€ byla stanovena na základě plánu práce pro 2012 pro tyto laboratoře.
E-coli Španělsko Producent Bio, Brunet, jehož okurky byly nesprávně obviněny z příčiny epidemie v Německu bakterií E-coli, požaduje 2,3 m€ za škody na úřadech v Hamburku. Sanitární úřad v Hamburku v době epidemie označil dovážené okurky ze Španělska za příčinu, později své tvrzení odvolal. Ale to vyvolalo paniku a způsobilo velké ztráty španělskému producentovi, a také dalším producentů ovoce a zeleniny, nejvíce ve Španělsku. Úřady v Hamburku toto obvinění odmítají a říkají, že reagovali odpovědně, když varovaly spotřebitele. Očekává se, že celý případ nakonec bude muset rozhodnout Evropský soudní dvůr.
7
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel