Pozice Aquaparku a DinoParku ve městě Vyškov na trhu volnočasových aktivit

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Pozice Aquaparku a DinoParku ve městě Vyškov na trhu volnočasových aktivit Bakalářská práce

Vedoucí práce: Prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2012

Lucie Mikšíková

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své práce, prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc., za jeho rady v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Pozice Aquaparku a DinoParku ve městě Vyškov na trhu volnočasových aktivit“ vypracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Arnošta Wahly, CSc., a s použitím literatury uvedené v závěru práce. V Brně dne 21. května 2012

__________________

Abstract Mikšíková, L. Position of Aquapark and Dinopark on the free time market in the town Vyškov. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The main aim of this bachelor thesis is an evaluation of the Aquapark and DinoPark positions on the leisure time market in the town of Vyškov. The theoretical part brings the definitions the terms of the free time and theme parks. The practical part of the project is focused on two local theme parks – Aquapark and DinoPark. Their running, financing and current marketing are described in this part. Business purpose of both projects is evaluated here and improvement of marketing mix is suggested. The list of other free time objects in Vyškov is enclosured. Keywords Theme park, leisure time, Aquapark, DinoPark, Vyškov

Abstrakt Mikšíková, L. Pozice Aquaparku a DinoParku ve městě Vyškov na trhu volnočasových aktivit. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení pozice Aquaparku a DinoParku na trhu volného času města Vyškov. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy z oblasti volného času a tematických parků. V praktické části práce se zaměřuji na dva lokální tematické parky – Aquapark a DinoPark. U těchto objektů je popsáno fungování, financování a současný marketing. V neposlední řadě jsou zhodnoceny podnikatelské záměry obou projektů a navrženo několik doporučení pro vylepšení marketingových mixů. Pro porovnání s ostatními volnočasovými aktivitami ve městě je vytvořen seznam volnočasových objektů města Vyškov se základními údaji. Klíčová slova Tematické parky, volný čas, Aquapark, DinoPark, město Vyškov

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

2.1

Cíl ............................................................................................................. 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Literatura 3.1

Cestovní ruch ...........................................................................................12

3.2

Volný čas ..................................................................................................12

3.2.1

Rozdělení volnočasových objektů....................................................12

3.2.2

Rozdělení volnočasových aktivit (služeb)........................................13

3.3

Tematické parky.......................................................................................14

3.3.1

Historie.............................................................................................14

3.3.2

Základní druhy tématických parků..................................................14

3.3.3

Typologie..........................................................................................15

3.3.4

Financování......................................................................................15

3.3.5

Situace v Evropě...............................................................................16

3.4

4

12

Marketingový mix ....................................................................................16

3.4.1

Produkt............................................................................................. 17

3.4.2

Cena..................................................................................................18

3.4.3

Propagace (marketingová komunikace)..........................................18

3.4.4

Distribuce........................................................................................ 20

3.4.5

Lidé.................................................................................................. 20

3.4.6

Spolupráce........................................................................................21

3.4.7

Balíčky služeb („packaging“) ...........................................................21

3.4.8

Programování...................................................................................21

Charakteristika města Vyškov

22

4.1

Základní informace................................................................................. 22

4.2

Dopravní dostupnost .............................................................................. 22

Obsah

6

4.3

Obyvatelstvo............................................................................................ 23

4.4

Cestovní ruch, kultura a sport ................................................................ 23

4.5

Příspěvkové organizace a právnické osoby města Vyškov ..................... 24

5

6

7

Aquapark Vyškov

25

5.1

Projekt Aquaparku.................................................................................. 25

5.2

Financování............................................................................................. 26

5.3

Návštěvnost............................................................................................. 27

5.4

Současný marketingový mix................................................................... 28

5.4.1

Produkt - provoz a služby Aquaparku ............................................ 28

5.4.2

Cena................................................................................................. 30

5.4.3

Návštěvníci...................................................................................... 32

5.4.4

Propagace ........................................................................................ 32

ZOOpark a DinoPark Vyškov

33

6.1

Projekt „DinoParku“ ............................................................................... 33

6.2

Lokalizace objektů, provoz a provozovatelé ........................................... 34

6.3

Současné financování ............................................................................. 35

6.4

Návštěvnost............................................................................................. 36

6.5

Současný marketingový mix................................................................... 38

6.5.1

Produkt............................................................................................ 38

6.5.2

Cena................................................................................................. 39

6.5.3

Propagace ........................................................................................ 39

6.5.4

Návštěvníci.......................................................................................41

6.5.5

Spolupráce, členství v mezinárodních organizacích ...................... 42

Hodnocení Aquaparku a DinoParku, postavení na trhu volnočasových aktivit města 7.1

43

Aquapark................................................................................................. 43

7.1.1

Hodnocení úspěšnosti podnikatelského záměru............................ 43

7.1.2

Možná vylepšení marketingového mixu......................................... 43

7.2

ZOOpark a DinoPark .............................................................................. 46

7.2.1

Hodnocení úspěšnosti podnikatelského záměru............................ 46

7.2.2

Možná vylepšení marketingového mixu......................................... 46

Obsah

7

7.3

Volnočasové objekty města..................................................................... 48

7.3.1

Srovnání objektů s Aquaparkem a Dinoparkem .............................51

8

Závěr

53

9

Zdroje

55

9.1

Literatura ................................................................................................ 55

9.2

Internet ................................................................................................... 55

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Poloha města Vyškov

22

Obr. 2

Návštěvnost aquaparku

28

Obr. 3

Logo Aquaparku Vyškov

30

Obr. 4

Návštěvnost ZOOparku a DinoParku

37

Obr. 5

Výkyvy počtu návštěvníků

37

Obr. 6

Logo DinoParku a ZOOparku

39

Obr. 7

Rozdělení návštěvníků podle místa bydliště

41

Obr. 8

Mapa volnočasových objektů města

51

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Typologie tématických parků

15

Tab. 2

Nejnavštěvovanější evropské tematické parky (2010)

16

Tab. 3 Vývoj ukazatelů hromadných ubytovacích zařízení ve městě Vyškov

24

Tab. 4

Výsledky hospodaření Vyškovských služeb, s.r.o.

27

Tab. 5

Přehled průměrných příjmů a výdajů

27

Tab. 6 Změny výše základního kapitálu u společnosti Vyškovské služby, s.r.o. 27 Tab. 7

Návštěvnost Aquaparku

28

Tab. 8

Vstupné do krytého areálu ve všední dny od 15. hod

31

Tab. 9

Vstupné na letní plavecký areál

31

Tab. 10 Finanční prostředky poskytované ZOOparku a DinoParku, výsledek hospodaření 35 Tab. 11

Tržby ZOOparku a DinoParku

36

Tab. 12


36

Tab. 13

Vstupné ZOOpark a DinoPark

39

Tab. 14

Kalkulace „Vyškovské lávky“

44

Tab. 15

Přehled volnočasových objektů města Vyškov

49

Tab. 16

Návštěvnost vybraných volnočasových objektů

51

Úvod

10

1 Úvod V současné době mají lidé větší množství volného času, než tomu bylo například na konci 18. či 19. století. Od této doby se rapidně změnily také činnosti, kterými prostor určený pro odpočinek a zábavu vyplňujeme. Dříve byli lidé mnohem více spojeni s přírodou, využívali volné dny pro výlety do přírody, kde čerpali novou energii, a jen menší část populace se věnovala pasivnímu odpočinku. S „příchodem“ televize a pozvolným přesunem obyvatel do měst se tato situace postupně obracela. Mladí lidé raději tráví čas před televizí, nebo v opačném případě vyhledávají mnohem náročnější formy aktivní zábavy, než tomu bylo doposud. Pro zaujetí zákazníka musí firmy a zábavní podniky nabízet pestrou škálu služeb a atrakcí, které působí na více smyslů a neustále se snažit tuto nabídku rozšiřovat. Právě toto byl jeden z hlavních důvodů pro vznik tzv. tematických parků, které v sobě zahrnují mnohem větší kombinaci služeb. Součástí jejich nabídky mohou být nejen klasické pouťové atrakce, ale také obrovské horské dráhy, procházející maskoti, vzdělávací programy, divadelní představení a další lákadla v závislosti na konkrétním typu tematického parku. V České republice prozatím takový „megalomanský park“, který by nabízel nepřeberné množství služeb, nevznikl. Na druhou stranu se objevilo několik menších, lokálních či regionálních parků, které často získávají na významu a doplňují tak běžnou volnočasovou infrastrukturu měst. Tyto lokální a regionální parky pak mohou pozitivně ovlivnit nejen dané město, ale i blízké okolí, řadou synergických efektů. A právě dva menší tematické parky s odlišným zaměřením vznikly v posledních deseti letech ve městě Vyškov, které do té doby postrádalo větší lákadlo pro turisty. Parky vznikly v rozmezí pěti let a oba se vyvinuly z běžné volnočasové infrastruktury, avšak s rozdílným zapojením soukromých a veřejných subjektů. První z objektů – Aquapark – byl založen v roce 2001 jako první atrakce svého druhu pro milovníky vodních radovánek na Jižní Moravě. U jeho zrodu stálo samotné město, přestože pro Aquapark byla zřízena obchodní společnost, Vyškovské služby, s.r.o., jejímž jediným vlastníkem se stalo město Vyškov. Druhým tematickým parkem je tzv. DinoPark, kde se naopak využila spolupráce soukromého a veřejného sektoru, kdy se DinoPark propojil se stávajícím ZOOkoutkem a vznikla tak jedinečná atrakce pro celou Moravu. Oba objekty, zejména v době svého vzniku, přilákaly do Vyškova řadu turistů z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří zde samozřejmě utráceli i za jiné aktivity či služby a přinášely tak užitek téměř celému městu.

Cíl práce a metodika

11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl Hlavním cílem práce je stanovení pozice dvou vybraných objektů volnočasové infrastruktury (Aquaparku a DinoParku) v rámci celkové nabídky volnočasových aktivit města Vyškov pro obyvatele a turisty. Dílčím cílem práce je u každého objektu popsat jeho fungování a financování. Dále bude popsán současný stav marketingového mixu a navržena jeho aktualizace, s převážným zaměřením na propagaci. V neposlední řadě bude zhodnocen podnikatelský záměr a využitelnost objektů v cestovním ruchu.

2.2 Metodika Pro dosažení cíle se nejprve v teoretické části seznámím se současnými poznatky z oblasti cestovního ruchu, volnočasových aktivit, tematických parků (kam je možno oba objekty zařadit) a marketingového mixu. Zaměřím se na důvod oblíbenosti tematických parků, jejich členění pro možnou klasifikaci zkoumaných objektů a způsoby financování. Také se budu věnovat situaci a postavení tematických parků v Evropě. Praktická část bude rozdělena na několik části. V první části bude charakterizováno samotné město Vyškov, jeho poloha v rámci ČR, dopravní dostupnost, údaje o obyvatelích (nejčastějších zákazníků zkoumaných objektů), možnosti ubytování a kulturního vyžití. Data budou získána zejména z Českého statistického úřadu, ale i z webových stránek města a jiných institucí poskytující potřebné údaje. Druhá část je zaměřená na vyškovský Aquapark. Budu zkoumat jeho provoz, zejména po ekonomické stránce, tedy charakter provozovatele, zdali jej provozuje soukromý či veřejný sektor. Dále se zaměřím na způsob financování, jestli je objekt soběstačný, nebo je jeho provoz dotován městem či jinou organizací. V neposlední řadě bude zjišťována data o návštěvnosti, sezónnosti, spádové oblasti a stavu současného marketingového mixu. Ve třetí části budu charakterizovat DinoPark. Budou zjišťovány stejné údaje, jako v případě Aquaparku. Potřebná data týkající se obou subjektů budou zjišťovány z webových stránek, dostupných výročních zpráv, rozpočtu města Vyškov, zápisů ze zasedání městské rady a prostřednictvím písemného či osobního kontaktu se zástupci vybraných volnočasových objektů. V poslední části bude vypracován tabelární přehled dalších vybraných volnočasových aktivit města s informacemi o provozovateli, adrese a ceně za hodinový vstup. Uvedené objekty srovnám s Aquaparkem a DinoParkem. Porovnávat budu zejména v cenové rovině, počtu návštěvníků a využitelnosti v cestovním ruchu. V této části budou také navržena možná vylepšení marketingového mixu u Aquaparku a DinoParku, nakonec se pokusím oba projekty zhodnotit.

Literatura

12

3 Literatura 3.1 Cestovní ruch Definice cestovního ruchu může mít mnoho podob, přitom žádná z nich nepodává vyčerpávající vymezení. Důležitým kritériem může být vědní disciplína nebo objekt, které se tento pojem snaží definovat. Například F. W. Ogilvie chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště.“ [9] Světová organizace cestovního ruchu považuje cestovní ruch za „činnost osoby, cestující po přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost.“ Pro účely domácího cestovního ruchu se přechodnou dobou rozumí maximálně půl roku, pro mezinárodní cestovní ruch je horní hranicí jeden rok. [3] Pro další rozvoj cestovního ruchu jsou nutné 3 základní věci, a to dostatečné množství volného času lidí, bezpečnost pohybu osob v cílených destinacích a uspokojivé finanční prostředky obyvatel. [9]

3.2 Volný čas Vymezení volného času může být velmi rozdílné, některé definice mohou být méně obsáhlé než jiné. Joffre Dumazedier považuje za volný čas soubor činností, které jedinec vykonává dle libosti a své vůle poté, co splnil své pracovní, rodinné a sociální povinnosti. Jedná se o činnosti, které vykonává pro svou zábavu, rozvoj či změnu stereotypů. L. Coser naopak volí poněkud stručnější vymezení, volný čas definuje jako „čas naplněný svobodně zvolenými činnostmi, které slouží k potěše nebo seberealizaci.“ [11] Výkladový slovník cestovního ruch považuje za volný čas dobu, kdy člověk nevykonává pracovní povinnosti nebo závazky nutné k zachování rodinného systému. Najdeme zde i psychologické vymezení volného času, které říká, že jde o prostor, ve kterém můžeme sami a svobodně utvářet představy o sobě samém, kdo jsme, kam směřujeme a co z nás bude. [8] 3.2.1

Rozdělení volnočasových objektů

Volnočasové objekty se většinou řadí k doprovodné turistické infrastruktuře a službám, které se podle Galvasové dělí následovně: [4] • Muzea a galerie • Divadla, kina a další kulturní zařízení • Zařízení pro indoorové aktivity • Zařízení pro outdoorové aktivity.

Literatura

13

Mezi zařízení pro indoorové aktivity se řadí například fitness centra, bazény, masážní centra, haly na badminton nebo ricochet, místnosti pro spinning. Všechna tato zařízení mohou být součástí hotelů nebo vystupují samostatně v rámci nabídky volného času pro stálé obyvatele i turisty. [4] Zařízení pro outdoorové aktivity mají mnohem širší rozptyl. Jde o rychle se rozvíjející soubor služeb pro volný čas, sport a rekreaci. Řadíme sem klasická koupaliště, půjčovny sportovních pomůcek, bobové dráhy, lanová centra, golfová hřiště, ale i tematické a zábavní parky. Pro stavbu těchto zařízení se v poslední době začalo využívat prostředků z fondů EU. [4] 3.2.2

Rozdělení volnočasových aktivit (služeb)

Mírně odlišné dělení volnočasových služeb podle Oriešky je následující: [7] Sportovně-rekreační služby 1.

Služby univerzálního charakteru: Jde o aktivity, které je možno provozovat nezávisle na počasí a jiných přírodních podmínkách. Jedná se o interiéry dětských heren, kuželkové a tenisové haly, sauny, tělocvičny a další. V podstatě jde o indoorové aktivity.

2.

Služby podmíněné přírodními podmínkami Tyto aktivity záleží na tom, v které sezóně mohou být provozovány. V létě jsou to především koupaliště a aquaparky, cyklostezky, venkovní hřiště, loděnice a další; v zimě jde naopak o aktivity spojené se sněhem a ledem jako lyžování, bruslení, snowboarding atd. Tyto aktivity mají pro cestovní ruch větší význam než univerzální služby. [7]

Kulturně-společenské služby Tento druh služeb „uspokojuje společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu.“ Aktivity mají vliv na poznání, rozptýlení, zábavu, ale i na společenskou komunikaci, a mohou tak být začleněny do jiných druhů cestovního ruchu. 1. 2. 3.

Kulturně historické objekty: hrady, zámky, tvrze, skanzeny apod. Kulturní a osvětová zařízení: divadla, kina, knihovny, tematické parky, atd. Společenská a zábavní zařízení součástí stravovacích a ubytovacích zařízení. [7] Vzhledem k charakteru zkoumaných objektů se budu dále věnovat pouze tematickým parkům, neboť oba dále zkoumané objekty můžeme zařadit právě do této skupiny.

Literatura

14

3.3 Tematické parky Slovník cestovního ruchu definuje tematický park jako: „místo koncentrující rekreační a zábavní atrakce a aktivity pro děti a dospělé s určitým sjednocujícím zábavním, historickým nebo jiným tématem poskytující další služby.“ [8] Jiná definice říká, že jde o relativně nový koncept turistických atrakcí, které usilují o navození atmosféry jiného místa a času a působí tak na veškeré smysly. Základní koncept těchto parků je tvořen jedním sjednocujícím tématem, případně i několika podtématy. Tematickou atmosféru pak může dotvářet architektura, krajina, kostýmy, show a stánky s jídlem. [12] Milman uvádí několik znaků typických pro tematické parky: [12] • Technologické vymoženosti • Velkolepé, neobvyklé a exotické budovy • Výukové nebo historické prezentace • Vedlejší zábavní program • Kulturní akce (slavnosti, výstavy, ohňostroje) • Restaurace a stánky s občerstvením. 3.3.1

Historie

Předchůdcem tematických parků byly parky zábavní, jejichž kořeny sahají až do antiky a středověku. Tyto parky vznikaly postupně ve spojení s událostmi, které přitahovaly velké množství lidí (veletrhy, jarmarky). Jejich největší rozšíření však nastalo až v 17. století, a to zejména ve Francii. [12] Zábavní parky byly první veřejná místa pro outdoorové aktivity volného času a mohly zahrnovat upravené zahrady, hry, muziku, tanec a několik primitivních zábavních atrakcí. Veřejná zábava se nakonec vyvinula v komerční zábavní parky, z nichž nejstarší je park Bakken v Klampenborg (Dánsko) založený roku 1583. [12] V průběhu 19. století postupně vznikají parky určené pro léčení, vzdělávání a ukázání krás přírody. Bylo zde možné pozorovat přírodu typickou pro celý svět na jednom místě. V těchto parcích se vyvinuly i tzv. „piknikové lesíky“, kde se lidé příležitostně setkávaly ve větších počtech, předváděla se zvířata a bylo zde možné najít zábavu pro děti i dospělé v podobě různých her i představení. [1] Koncept tematických parků podobný těm současným nakonec vzniká díky Waltu Disneymu, který v létě roku 1955 otevřel Disneyland v Kalifornii. S Disneym tak vznikl „obchod se sny“, nová místa produkující zábavu i možnost spotřeby volného času, spojující technologie a moderní management. [1] 3.3.2

Základní druhy tématických parků

Theme Park Travel Center definuje několik základních druhů tématických parků následovně: [21]

Literatura

15

• Mořské parky: zaměřují se na seznámení s mořským životem, které jsou nejčastěji vzdělávací o ochraně životního prostředí. • Vodní parky (aquaparky): mají řadu vodních atrakcí zahrnujících např. bazény různých tvarů a hloubek, vířivky, fontány, klouzačky, tobogány a řadu dalších vodních radovánek. • Zoo a safari: umožňují bezpečné seznámení se životem mnoha druhů zvířat, proto jsou vhodné i pro výuku dětí. Mohou nabízet i další doprovodné atrakce a akce. • Tradiční tématické parky: spojují řadu atrakcí s jedním tématem, které mohou být dělené na sekce a podtémata. Vytvářejí jiný svět a kultury, nechávají působit fantazii a představy. • Zábavní parky: nabízejí řadu různých horských drah bez sjednocujícího tématu nebo sekcí. Jde o klasické karnevalové pochody, horské dráhy, hry a zábavu. • Futuristické parky: nabízejí zábavu pro děti i dospělé díky špičkovým technologiím, které navozují dojem budoucnosti. 3.3.3

Typologie

Clavé navrhuje dělení parků hned z několika hledisek. Za dvě základní kritéria považuje počet návštěvníků a rozlohu parku. Dalším měřítkem může být počet zaměstnanců, nutné investice, nutnost rozvoje nebo dominantní trh, na kterém působí. [1] Tab. 1

Typologie tématických parků

Typ parku

Investice (mil)

Národní Regionální Lokální Výklenkový (nika)

> 250 100-200 80-100 10-80

Návštěvníci (mil) > 3,5 1,5-3,5 0,75-1,5 < 0,75

Počet atrakcí > 55 35-50 25-35 proměnlivý

Zdroj: Clavé:. The global theme park industry

V České republice bychom našli jediný park národní úrovně – Matějskou pouť v Praze. Ani tento park však nedosahuje úrovně ani návštěvnosti Legolandu nebo Disneylandu. Těžko říci, zda by nový park podobného typu měl v naší republice šanci na uchycení, přestože tu již několik takových pokusů bylo. [4] 3.3.4

Financování

Tematické parky jsou obvykle zakládány a spravovány třemi typy investorů: [12] • Veřejným sektorem: federací, státem nebo místní vládou

Literatura

16

• Soukromým sektorem: velké organizace, zábavní společnosti, malé a střední společnosti s orientací na volný čas nebo individuální podnikatelé • Neziskovými a dobrovolnickými organizacemi: např. náboženské organizace. Parky jsou podporovány také samotnými destinacemi. Mohou být budovány jako nové volnočasové a rekreační objekty pro místní obyvatele, zvyšují image destinace, podporují turismus a přináší řadu ekonomických výhod pro danou oblast, mezi které patří udržitelnost destinace a vznik pracovních pozic, které jsou vhodné i pro méně kvalifikovanou pracovní sílu. V neposlední řady mohou parky poskytovat vzdělání v řadě různých oblastí. [12] 3.3.5

Situace v Evropě

V Evropě se dnes nachází přibližně 300 zábavních parků, z nichž většina byla založena v posledních 30 letech. Tento rychlý rozvoj je tradičně spojován s rozvojem automobilového průmyslu a růstem disponibilního důchodu. [12] Centrem tematických parků Evropy je Německo, ačkoli silnou tradici má také Velká Británie, Španělsko, Dánsko i severské země. Z geografického hlediska jde o místa velice různorodá, která se liší především svým klimatem. [12] Vlastníci evropských parků dnes čelí mnoha výzvám. Mezi nejvýznamnější patří silná konkurence a finanční udržitelnost. Díky ekonomické krizi celkový průmysl evropských tematických parků pociťuje mírný pokles návštěvnosti o 1,8 % v roce 2010 oproti roku předchozímu. Celosvětově se pak návštěvnost zvýšila o 1,9 %. Největší nárůst mají tematické vodní parky, kde se počet návštěvníků zvýšil dokonce o 7,9 %. [19,20] Tab. 2

Nejnavštěvovanější evropské tematické parky (2010)

Park Disneyland park Walt disney studios Europa park De Efreling Tivoli gardens

Země Francie Francie Německo Nizozemí Dánsko

Návštěvnost (2009) 12,740 2,665 4,25 4 3,870

Návštěvnost (2010) 10,5 4,5 4,25 4 3,696

Zdroj: TEA/AECOM

3.4 Marketingový mix Základním principem marketingu je marketingový mix. Jde o činitele, které při použití společně s vhodným výběrem segmentů a trhů tvoří marketingovou strategii společnosti. [2] „Prvky marketingového mixu musí být vyvážené a v souladu se zdroji firmy.“ Není však možné se zaměřit jen na tvorbu marke-

Literatura

17

tingového mixu a jeho obměnu, je nutné zabývat se i vytvářením hodnotových sítí. [5] Mírně odlišnou definici má Kotler, který definuje marketingový mix jako „soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu.“ [6] Za základní nástroje marketingového mixu považujeme tzv. koncept 4P, do kterého patří: [2] • Výrobek nebo služba (Product) • Cena (Price) • Marketingová komunikace nebo propagace (Promotion) • Způsob umístění na trh a distribuce (Place). Cestovní ruch má pak mnoho specifik, proto používáme další nástroje, které spolu s předchozími tvoří rozšířený marketingový mix, tzv. 8P, kromě výše zmíněných jsou to: [2] • Lidé (People) • Princip spolupráce (Partnership) • Vytváření balíčků služeb (Package) • Programování (Programing). 3.4.1

Produkt

Americká marketingová asociace nazývá produktem to, „co lze na trhu nabízet k pozornosti, získání, používání nebo spotřebě, co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu druhých lidí.“ Produkt zahrnuje fyzické předměty, služby, ale i kulturní výtvory, organizace nebo myšlenky. [2] Jakubíková pak dělí produkt na hmotný, který je možno se vidět, dotýkat se ho, vlastnit nebo vnímat dalšími smysly, a na nehmotný, který je přesným opakem, tedy jej není možné vlastnit, slyšet nebo se jich dotýkat, například služby, myšlenky apod. Cestovní ruch, služby pro volný čas i ubytovací a stravovací služby jsou kombinací těchto složek, poměr mezi nimi je však nestálý. [5] Specifickou skupinu tvoří služby, které se od výrobků odlišují řadou vlastností a to nehmatatelností, proměnlivostí, pomíjivostí, distribučními cestami, podmíněnosti nákladů a vázaností na provozovatele. [5] „Z pohledu marketingu je produkt souhrnem vlastností, včetně provedení, balení, jména, značky, designu, výhod, jež nabízí, nikoli pouze fyzickým zbožím,“ s jehož pomocí můžeme rozlišovat jednotlivé firmy. [5] Produkty cestovního ruchu a služby jsou pak lehce napodobitelné a kopírovatelné. Velkou roli v nich hraje lidský faktor, současné trendy, rozvoj technologií a rostoucí požadavky na vyšší kvalitu služeb. [13]

Literatura

18

Kvalita produktu Jedním z nejdůležitějších prostředků pro budování postavení na trhu je kvalita. Obecně jde o schopnost produktu splňovat své funkce, marketing se na něj dívá z pohledu zákazníka. Jedná se např. o životnost, spolehlivost, výkon či nároky na údržbu. Kvalitu lze měřit kvantitativně použitím vhodných ukazatelů a norem nebo výčtem vybavení. Možné je i porovnáním spokojenosti zákazníků. [2] 3.4.2

Cena

„Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který vytváří příjmy. Obecně vyjadřuje množství peněžních jednotek požadovaných za produkt.“ [2] Tvorba ceny je ovlivněna interními a externími faktory. Mezi interní řadíme náklady na vytvoření produktu, distribuci, prodej a propagaci. Do externích nákladů můžeme zahrnout např. ceny nakupovaného materiálu. Náklady pak většinou určují spodní hranici prodejní ceny. [2] Nejpoužívanějšími metodami tvorby cen podle Jakubíkové je: [5] • Metoda nákladová • Stanovení ceny podle konkurence • Hodnotová metoda. Při stanovení cen v cestovním ruchu je vhodná i znalost celého odvětví služeb, neboť se cena stanovuje také podle konkrétního zařízení. [5] Někdy se také můžeme setkat s praxí rozdílných cen pro různé skupiny, např. slevy pro děti nebo seniory. Výjimkou nejsou ani množstevní slevy. [2] 3.4.3

Propagace (marketingová komunikace)

„Marketingová komunikace označuje prostředky, jimiž se firmy pokoušejí informovat spotřebitele, přesvědčovat je a připomínat jim produkty a značky, které prodávají.“ Cílem propagace je seznámení veřejnosti s výrobky nebo službami, snaha přesvědčit potenciální zákazníky k nákupu. [5] Podle Kotlera existuje šest hlavních forem propagace: [6] • Reklama • Podpora prodeje • Public relation a publicita • Akce a zážitky • Osobní prodej • Přímý marketing. Reklama „Reklama je placená forma neosobní masové komunikace, prezentace myšlenek, výrobků a služeb,“ [5] která může sloužit jako pomoc při tvorbě dlouhodobé image, tak pro zvýšení okamžitého obratu. [6]

Literatura

19

Za její největší výhodu je považována její masovost, která nemusí být geograficky ohraničena. Mezi nevýhody lze zařadit často vysokou cenu, jednosměrnost komunikace či neosobnost. [5] Hlavními prostředky reklamy jsou inzerce v tisku, v kinech, na internetu, vnější reklama, televizní a rozhlasové spoty, audiovizuální snímky aj. [5] Reklama zaměřená na cestovní ruch a služby je specifická zaměřením na emocionální stránku člověka a spolehlivost služeb. Významnou složkou bývají také veletrhy cestovního ruchu a workshopy, prospekty, brožury, letáky, drobné publikace, pohledy, propagační materiály, katalogy, reklama a články. [13] Podpora prodeje Podpora prodeje obvykle poskytuje podněty, které mohou krátkodobě vést ke zvýšení motivace k nákupu či prodeji. [3] Těmito stimuly se podniky snaží zvýšit svůj obrat, ale nesmí se k tomuto nástroji uchylovat příliš často, neboť zákazníci pak na tyto podněty čekají a podpora prodeje tak může ztratit svůj význam. [8] Podpora prodeje zahrnuje větší množství nástrojů, které jsou voleny, podle subjektů, na které se orientujeme, kromě zákazníků mohou být cílené i na zprostředkovatele nebo vlastní prodejce. Mezi nejčastější pak patří snížená ceny, zasílání kupónů, soutěže či prémie, patří sem i merchandising. [12] Public relations a publicita „Public relations slouží především k vytváření a rozvíjení dobrých vztahů s veřejností, tj. ke skutečným a potenciálním zákazníkům, dodavatelům, konkurenci, pojišťovnám atd.“ [5] PR předává těmto subjektům informace o dění ve firmách, jejich činnosti a cílech organizace a zároveň získává na toto dění reakce přímo od zákazníků. Pomáhá tak vytvářet pozitivní vnímání firmy i produktů, a to mnohdy s větší důvěryhodností, než nabízí klasická reklama. Nedílnou součást PR pak tvoří i samotná publicita. [8] Nejčastějším typem publicity je publicita získaná ve sdělovacích prostředcích, existují však i jiné typy jako různé školící programy, semináře, dny otevřených dveří, týmové projekty nebo vydávání vlastních časopisů. [3,8] Osobní prodej Osobní prodej představuje přímou komunikaci s potencionálním zákazníkem při osobním kontaktu, která si klade za cíl uzavření obchodu. Taková setkání mohou představovat prezentaci při prodeji, větší prodejní setkání nebo různé stimulační programy. [13] Mezi výhody tohoto způsobu propagace můžeme zahrnout osobní interakci a viditelnou odezvu, na kterou může prodejce reagovat. Proti tomuto způsobu hrají špatné zkušenosti některých zákazníků s podomními prodejci, kteří své produkty lidem doslova vnucují. [9] Přímý marketing Přímý marketing slouží k adresnému oslovení klienta, ať už pomocí pošty nebo emailu, se kterým jsme již v minulosti spolupracovali nebo který v minulosti

Literatura

20

využil naší nabídky. Výhodou tohoto způsobu může být určitá personalizace oslovení, na druhou stranu někteří lidé považují tyto informace za nevyžádané, a mohou tak vyvolat opačnou reakci. [9] Nové formy marketingové komunikace Kromě výše zmíněných prostředků marketingové komunikace vznikly a vznikají nové formy propagace, které se snaží zaujmout něčím neočekávaným, kreativním a dosud nepoužívaným. Na řadu těchto počinů navíc dosáhnou i marketingová oddělení s nízkým rozpočtem. S rozvojem technologií vznikají i nová média, nosiče a vymoženosti, které dříve neexistovaly, a je třeba jich využít. Jako zástupce jmenujme alespoň několik nových forem propagace: [5] • Event marketing: plánování, organizace a zinscenování zážitků • Guerilla marketing: založen na využití netradičních nástrojů při nízkých nákladech • Mobilní marketing • Virální marketing: sdělení reklamního typu, která si pro jeho zajímavost posílají zákazníci mezi sebou navzájem. 3.4.4

Distribuce

Volba distribučních cest je velice důležitá, neboť ji nejde měnit operativně. Rozhodnutí o konečné podobě distribuce je dlouhodobější záležitostí, která vyžaduje dlouhodobé plánování. Je velice vhodné dostat produkt co nejblíže k zákazníkovi, ale také poskytnout o produktu informace. [3] V oblasti služeb má distribuce jistá specifika. Nejčastěji se zákazník musí dostavit k poskytovateli služby, místo toho, aby byla služba dopravena k zákazníkovi. Zákazník hledá dostupnou službu často ve svém okolí a v čase, který mu vyhovuje. Spolu s poskytovatelem služby tak musí nacházet některé kompromisy. [5] Distribuční cesty jsou u služeb komplikovanější a proměnlivé. V podstatě však existují 2 hlavní skupiny distribuce: [9] • Přímá: zákazník se domlouvá přímo s poskytovatelem služby • Nepřímá: probíhá přes jeden nebo více mezičlánků, mohou sem patřit i online rezervační systémy. 3.4.5

Lidé

Výběr zaměstnanců je ve službách velice důležitý, neboť ti jsou do jisté míry jeho součástí. „Je nutné vést zaměstnance tak, aby pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich. Je třeba je pečlivě vybírat, školit, trénovat, motivovat i kontrolovat a oceňovat.“ Zanedbána by neměla být ani podniková komunikace, identita a kultura firmy. [3] Podíl lidí na nabídce služeb má 3 základní formy: [10]

Literatura

21

• účast zaměstnanců (personálu) • aktivní zapojení zákazníka u některých typů služeb, zákazník se tak stává spoluproducentem služby • referenční trh, do kterého zahrnujeme působení lidí na nabídku služeb (zákazníci a jejich rodiny, přátelé a známí. Ve firmách pak můžeme zaměstnance dělit podle doby, po kterou přicházejí do styku se zákazníky: [5] • Kontaktní pracovníci: častý kontakt se zákazníky, velký podíl na marketingových činnostech (zkušení a vyškolení zaměstnanci) • Koncepční pracovníci: ovlivňují marketingovou strategii, malý kontakt se zákazníky • Obsluhující pracovníci: velmi častý styk se zákazníky, nemají vliv na marketingové aktivity. 3.4.6

Spolupráce

„Spokojenost zákazníků je především v cestovním ruchu závislá na partnerech, kteří se často neznají a nepůsobí ve stejném místě. Proto je nutné, aby o sobě věděli, komunikovali spolu, ale hlavně spolupracovali.“ Zákazník totiž vnímá pobyt jako jeden celek, pokud není s něčím spokojen, už se znovu nevrátí. [3] Do spolupracujících orgánů mohou patřit nejen místní podnikatelé, ale i místní komunity a samosprávy nebo další poskytovatelé služeb. Význam takovéto spolupráce je opakovaně podceňován, neboť naráží na zjednodušené vnímání konkurence a nespolehlivost některých partnerů. [5] 3.4.7

Balíčky služeb („packaging“)

V marketingu je pojem packaging synonymem pro „spojování jednotlivých služeb k sobě, k jádru produktu jsou přidávány další služby v souladu s přáním turistů a tento balíček je poté nabízen a prodáván jako jeden celek.“ [9] Komplexy služeb vznikají především díky spolupráci a partnerství více organizací a slouží k úspoře času zákazníků, pro větší jistotu cestovatelů, záruku zážitků a v neposlední řadě je možná úspora prostředků. Také může nabízet sociální kontakty skupinám se stejnými balíčky, tedy i podobným programem. [9] 3.4.8

Programování

Programování je těsně spjato s tvorbou balíčků, neboť jeho obsah tvoří „postupy, úkoly, časové rozvrhy, mechanismy, činnosti a rutiny“, které vytvářejí balíčky a díky kterým můžeme služby zákazníkům poskytovat. [9] Programování také pomáhá sjednocovat a navázat nabídku služeb a atraktivit cestovního ruchu. Typickým projevem programování je např. snaha o snížení sezónních výkyvů návštěvnosti vytvářením celoroční nabídky sportovních i kulturních programů. [5]


22

4 Charakteristika města Vyškov 4.1 Základní informace Menší okresní město Vyškov se rozkládá na jižní Moravě na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a Hornomoravského úvalu na horním toku řeky Hané v nadmořské výšce okolo 250 m. První písemnou zmínku o městě pak můžeme nalézt v listině olomouckého biskupa Zdíka z roku 1141. [14]

Obr. 1 Poloha města Vyškov Zdroj: http://u-kolejku.sweb.cz/pict/Mapa1.png

Město se nachází asi 40 km východně od Brna a 45 km jižně od Olomouce na ploše 5 041 ha. Vyškov se skládá ze 14 částí, které většinou tvoří obce, které se postupně připojovaly k městu. Celý okres Vyškov má rozlohu 87 605 ha a jde tak o nejmenší okres Jihomoravského kraje sousedící se šesti dalšími okresy – Hodonín, Břeclav, Brnovenkov, Blansko, Prostějov a Kroměříž. [17]

4.2 Dopravní dostupnost Město se nachází na železniční trati číslo 300, která vede z Brna do Přerova. Na této trase jezdí rychlíky dvěmi linkami a to z Brna do Bohumína a z Brna do Olomouce (Jeseníku). Z Brna do Vyškova jezdí rychlíky téměř každou hodinu, někdy i několikrát, dokonce i o víkendech. To samozřejmě platí i v opačném směru. První rychlík z Brna vyjíždí po 5. hodině ranní, poslední možný návrat je po 10. hodině večerní. Z Olomouce je pak Vyškov dostupný vlakem, který jezdí každé 2 hodiny.


23

Přes Vyškov projíždí i několik dálkových autobusů, které mají často podobné výchozí místa jako vlaky. Dvakrát denně jezdí i přímý spoj na Prahu. Dálkové autobusy doplňují místní linky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Osobním vozidlem se turista do města dostane nejlépe po dálnici D1, z Olomouce pak po rychlostní silnici D 46. Sjezdy z dálnice jsou dva, není proto nutné projíždět celým městem, ať už návštěvník jede z kterékoli strany.

4.3 Obyvatelstvo V okrese žije 89 097 obyvatel, což je nejméně z okresů v Jihomoravském kraji. Téměř 20 % z nich, 21 720, obývá přímo Vyškov. Toto číslo pomalým tempem klesá, v roce 2001 byl počet obyvatel 22 514, v roce 2006 už jen 21 957. Jen za rok 2010 ubylo 127 obyvatel. Procento mužů a žen je téměř vyrovnané, ženy mají převahu pouhá 4 %. [17] Nejpočetnější skupinu tvoří lidé ve věku 15–59 let, kterých je téměř 16 000, skupiny dětí do 15 let a seniorů nad 60 let jsou téměř vyrovnaná okolo hranice 3 000 obyvatel. [18] Přes 35 % z 11 957 ekonomicky aktivních obyvatel pracuje ve službách, z toho přímo v pohostinství a ubytování zhruba 2,6 %. Průmysl zaměstnává 21 %, stavebnictví 8 % a zemědělství 2,4 % obyvatel. I díky dobré dopravní dostupnosti města Brna byla nezaměstnanost ke konci roku 2011 na 8,4 %, což je nepatrně pod celorepublikovým průměrem v té době. [18] Průměrný věk obyvatel je 37,2 let, což je o více než rok méně než při datech za celý okres a o 3,6 let pod národním průměrem. [18]

4.4 Cestovní ruch, kultura a sport Okres Vyškov nenabízí příliš mnoho kulturních ani přírodních památek. Asi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější je bojiště bitvy u Slavkova, samotnou napoleonskou expozici pak nabízí slavkovský zámek ve své muzejní části. Další menší zámky se nachází v Bučovicích a Nesovicích. Zámečky ve Vyškově, Račicích a Ivanovicích na Hané vznikly přebudováním z gotických hradů a dnes slouží převážně městům. Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku přírodní parky Rakovecké údolí, Říčky a Ždánický les. Celé území je protkáno řadou turistických tras a naučných stezek. V poslední době se také rozšiřují cyklotrasy, např. v roce 2005 byla slavnostně otevřena cyklostezka nazvaná Srdcem Jižní Moravy, která spojuje Vyškov s Blanskem, která vede i přes Moravský kras. [18] Za centrum kulturního dění ve Vyškově bývá obvykle označován Besední dům, kde se koná řada koncertů, divadelních přestavení, ale také festivalů jako například Trdlinky či Trdloviny. Řada akcí probíhá pod záštitou Základní umělecké školy, Knihovny Karla Dvořáčka či Domu dětí a mládeže. Jedná se o velice


24

rozličné akce, od besed na řadu témat, přes „drakiády“ a výtvarné dílny pro děti až po výstavy převážně místních umělců a rodáků. Samotné město pak připravuje tradiční letní pouť, menší vánoční trhy, festival Zpívej Fest, městský ples a zaštiťuje novoroční ohňostroj, na těchto akcích často vystupují městské kulturní i pěvecké soubory. [14] Tab. 3

Vývoj ukazatelů hromadných ubytovacích zařízení ve městě Vyškov

Ukazatel Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek Počet hostů Počet přenocování Využití pokojů (%)

2006

2007

2008

2009

2010

4

6

6

6

6

214 10 403 20 679 37,9

259 16 347 27 819 42,5

313 18 144 30 285 40,5

313 12 337 20 141 28,4

300 14 657 26 689 33,0

Zdroj: Český statistický úřad

Z tabulky je jasně patrné, že počet ubytovacích zařízení je za poslední roky konstantní. Skladbu šesti ubytovacích zařízení tvoří 3 hotely a 3 penziony, které jsou rozmístěné převážně v okolí hlavního náměstí. Množství hostů je velice různorodé, nejprve jejich počet i počet přenocování v roce 2009 prudce klesá a v posledním roce opět zaznamenává mírný vzestup. [16] Využití pokojů v roce 2010 (33 %) je ve srovnání s celorepublikovým průměrem o více než 7 % nižší, přestože oproti předchozímu roku mírně vzrostlo. Průměrný počet přenocování je přibližně 1,8 dne, průměrná délka pobytu ve městě je tedy o den delší, celorepublikový průměr počtu přenocování jsou 3 noci. [16]

4.5 Příspěvkové organizace a právnické osoby města Vyškov Pod město Vyškov spadá 20 příspěvkových organizací. 16 z nich představují mateřské a základní školy, zbylé 4 jsou organizace, které se starají o správu majetku i kulturní vyžití občanů. Jedná se o Městské kulturní středisko, které zaštiťuje téměř všechny akce, které se konají v Besedním domě, i jiné činnosti (viz dříve), ZOOpark, Knihovnu Karla Dvořáčka a Správu majetku města Vyškova, které má na starosti několik městských hřišť, zimní stadion i Aquapark Vyškov. Město Vyškov založilo také 3 právnické osoby, ve kterých je jediným společníkem, a to Vyškovské služby, s.r.o., které se dále dělí na střediska veřejného osvětlení, dopravy, veřejné zeleně a reklam, dále společnost VYTEZA, s.r.o., která se stará o dodávky energii a v neposlední řadě Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s., poskytující pečovatelské a sociální služby.

Aquapark Vyškov

25

5 Aquapark Vyškov Původní areál bazénu Vyškov vznikl v 70. letech minulého století. V této době spadal pod rozpočtovou organizaci Technické služby Vyškov, která vznikla v témže roce. V roce 1990 byla vytvořena nová příspěvková organizace Technické služby Vyškov, která nahradila předchozí rozpočtovou organizaci. V roce 2000 bylo schváleno přebudování krytého i letního plaveckého bazénu na Aquapark. Po otevření nového Aquaparku v létě roku 2001, byla příspěvková organizace Technických služeb Vyškov a městské údržby a služeb Vyškov transformována na obchodní společnost Vyškovské služby, s.r.o. V době svého znovuotevření v roce 2001 byl vyškovský Aquapark jedinou podobnou vodní atrakcí na Jižní Moravě. Postupně vznikaly podobné vodní atrakce v okolních městech, v roce 2003 v Uherském Brodě, v roce 2009 v Olomouci a v r. 2010 hned 3 další areály - v Uherském Hradišti, Brně Kohoutovicích a Kuřimi. Nejen díky těmto novým areálům, které jsou o poznání modernější, ale také díky krizi, byl Aquapark od letošního roku přesunut pod příspěvkovou organizaci Správa majetku města Vyškov, která vznikla v roce 2005 a zpravuje i další sportoviště města. Změna provozovatele byla uskutečněna především pro snadnější získání provozních dotací od města pod příspěvkovou organizací než pod obchodní společností.

5.1

Projekt Aquaparku

První úvahy přestavby plaveckého areálu na Aquapark se u zástupců města objevily v roce 1999, v době, kdy se celý objekt po 20letém provozu dostal do kritického stavu. Město mělo na výběr ze tří variant – opravení samotné budovy za 60 mil Kč, opravu spojenou s menším rozšířením vodních ploch za 70 mil Kč nebo kompletní přestavbu na moderní areál s tobogány a dalšími atrakcemi zaměřenými na odpočinek za 80 mil Kč. Vzhledem k malému množství novodobých aquaparků v ČR byla zvolena poslední varianta, která měla zároveň zpříjemnit prostředí tehdejšího krytého bazénu a rozšířit nabídku o několik novinek zaměřených na relaxaci a odpočinek. Záměrem rekonstrukce bylo samozřejmé také zvýšení návštěvnosti celého areálu a rozšíření spádové oblasti bazénu za hranice města a okresu. Poté, co bylo vyřešeno financování, byl v letech 1999-2000 vyprojektován návrh Sportprojektem Brno - týmem pod vedení architekta Vladimíra Ševečka. Samotná stavba započala v roce 2000. Celková cena rekonstrukce, původně vyčíslená na 86 mil, musela být v průběhu přestavby navýšena na 110 mil z důvodu oprav střechy a nákupu kapacitně vyšší kogenerační jednotky sloužící pro výtop, než se počítalo původně. Přestavbu financovalo město z prostředků získaných prodejem akcionářských práv, které od státu získalo bezúplatným převodem a úvěrem ve výši několika mil Kč. Město dále omezilo některé jiné investiční aktivity.

Aquapark Vyškov

26

Podle technické dokumentace měly být opraveny původní bazény - krytý o rozměrech 25x12,5 m, venkovní o rozměrech 50x21 m a venkovní brouzdaliště. Nově byl vybudován rekreační bazén nepravidelných rozměrů s řadou atrakcí na ploše 309 m2, dva tobogány o délkách 40 a 90 m, kryté brouzdaliště, vířivá vana s kapacitou 5 lidí a 2 parní sauny pro 20 návštěvníků. Celková kapacita krytého areálu byla stanovena na 300 osob, venkovního na 2200 osob.

5.2 Financování Aquapark není, co se týče finančních prostředků, samostatný. V roce 2002 byla vytvořena obchodní společnost Vyškovské služby, s.r.o., která kromě Aquaparku spravovala i další sportoviště – sportovní areál a zimní stadion. Kromě těchto činností měla na starosti také např. veřejné osvětlení. V prvních letech navštívilo bazén velké množství návštěvníků, a tak po odečtení vysokých odpisů byl hospodářský výsledek kladný. Obrat nastal v roce 2006, kdy byl objekt i přes odečtení odpisů ve ztrátě zhruba 300 000 Kč. V tomto roce také nastal velký nárůst nákladů o milion korun, díky zdražení energií. O rok později vzrostly náklady až o 1,5 mil Kč, také díky opravám a odstávce bazénu na dobu jednoho měsíce. [14] S růstem nákladů bylo nutné hledat úspory. Byl změněn dodavatel plynu i elektrické energie a navýšila se účinnost plynového kotle. Byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace KVET, příspěvku na výrobu ekologické energie z odpadního tepla. V r. 2009 se vybudoval odvod bazénových vod do řeky Hané a hydrogeologickým průzkumem navrtán vlastní zdroj vody. Celková úspora všech opatření by mohla dosáhnout až 2 mil Kč za rok. V následující tabulce je možno vidět výsledek hospodaření celé obchodní společnosti. Záporné výsledky hospodaření jsou dány velkým podílem odpisů a po jejich odečtení se přehouply do kladné části. Z některých let jsou známy i výsledky hospodaření samostatného Aquaparku.

Aquapark Vyškov Tab. 4

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

27

Výsledky hospodaření Vyškovských služeb, s.r.o.

Výsledek hospodaření Vyškovských služeb (včetně odpisů) - 2 046 000 Kč - 5 355 000 Kč - 7 996 000 Kč - 78 909 000 Kč 1 - 18 860 000 Kč - 5 878 000 Kč - 10 000 Kč - 2 223 000 Kč - 5 809 000 Kč

Výsledek hospodaření Aquaparku po odečtení odpisů + 956 000 Kč Kladný výsledek Kladný výsledek + 1 840 000 Kč - 311 000 Kč - 1 684 000 Kč - 945 000 Kč Záporný výsledek Záporný výsledek

Zdroj: Závěrečné účty města Vyškov z let 2002-2010

Od roku 2012 spadá Aquapark pod Správu majetku města Vyškov. V následující tabulce jsou uvedeny průměrné náklady a tržby. V roce 2012 počítá rozpočet města Vyškov s dotací 2 mil Kč, konkrétně pro bazén. Tab. 5

Přehled průměrných příjmů a výdajů

Náklady na rekonstrukci Průměrné roční tržby Průměrné roční náklady - z toho odpisy

110 000 000,- Kč 18 000 000,- Kč 23 500 000,- Kč 4 400 000,- Kč

Zdroj: Interní data Aquaparku Vyškov Tab. 6

Změny výše základního kapitálu u společnosti Vyškovské služby, s.r.o.

Datum změny 1. 7. 2002 31. 10. 2006 28. 11. 2006

Výše ZK 237 592 000,- Kč 240 092 000,- Kč 245 092 000,- Kč Zdroj: Obchodní rejstřík a Sbírka listin [15]

Datum změny 17. 7. 2007 5. 1. 2009 10. 6. 2011

Výše ZK 127 003 000,- Kč 129 869 000,- Kč 136 679 000,- Kč

Samotné město Vyškov spolufinancuje také opravy. V roce 2007 se podílelo na vybudování nového sociálního zařízení pro venkovní areál částkou 7,5 mil Kč. Vyškovské služby, s.r.o., doplatily částku 400 000 Kč.

5.3 Návštěvnost Návštěvnost nového bazénu byla zpočátku velice vysoká, přestože bylo nutno řešit mnoho problémů nového provozu. Nízké číslo z roku 2001 je způsobeno 1

Vysoká ztráta způsobena obdržením daru majetku.

Aquapark Vyškov

28

otevřením až na počátku června. Poté byla návštěvnost několik let vcelku stabilní až do roku 2009, kdy byly otevřeny nové a modernější aquaparky v okolí, které vyškovskému převzaly značné množství návštěvníků. Od té doby návštěvnost i nadále klesá. Tab. 7

Návštěvnost Aquaparku

Rok 2001 2002 2003 2004

Návštěvnost 147 182 297 797 337 680 319 985

Rok 2005 2006 2007 2008

Návštěvnost 295 425 327 081 303 809 302 542

Rok 2009 2010 2011

Návštěvnost 264 257 239 295 222 397

Zdroj: Statistiky Aquaparku Vyškov Návštěvnost Aquaparku 2001-2011 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 2 Návštěvnost aquaparku Zdroj: Statistiky Aquaparku Vyškov

5.4 Současný marketingový mix 5.4.1

Produkt - provoz a služby Aquaparku

Provoz Aquaparku má 2 základní období, tzv. zimní provoz, který je využíván od září do května a letní provoz v červnu, červenci a srpnu. Provoz letního areálu je závislý na počasí.2

2

Letecký pohled na areál viz příloha č.1

Aquapark Vyškov

29

Zimní provoz Po dobu zimního provozu je krytý bazén otevřen v době do 21 hod, ranní otevírací doba se liší podle konkrétního dne, každé první pondělí v měsíci je omezen večerní provoz z důvodů sanitárního úklidu. V rámci provozní doby jsou uskutečňovány kurzy plaveckých škol, plavání pro základní školy z blízkého okolí, Baby club Míša (plavání batolat) či hodiny aqua aerobiku. Všechny tyto aktivity jsou provozovány soukromými subjekty, které si pronajímají potřebnou plochu bazénu. V době těchto kurzů bývá omezen přístup do některých částí bazénu, konkrétní obsazenost mohou návštěvníci zjistit na rozpisu zveřejněném na webových stránkách nebo telefonickým kontaktem. V době neomezeného provozu celého vnitřního areálu mohou jeho návštěvníci využít plavecký bazén, sekci atrakcí, vířivou vanu, parní sauny a menší nekrytou část s několika atrakcemi. Finská sauna obvykle funguje od října do května a má vlastní vchod, tedy i oddělené vstupné. Maximální kapacita sauny je 20 osob, 10 na každé z oddělených stran. Každá strana je v daný den otevřena pro jinou skupinu - samostatně pro muže, ženy, páry nebo rodiny s dětmi. Letní provoz V případě příznivého počasí se letní areál zpřístupňuje prvním návštěvníkům od začátku měsíce června. Letní otevírací doba 8-20 hodin je v červnu a září zkrácena podle toho, zda je všední den nebo víkend. Po celé prázdniny může být letní areál zpřístupněn s různou kombinací služeb. V případě, že se očekává vcelku teplé (nikoli tropické) počasí, které nepřiláká dostatečný počet návštěvníků, zahrnuje vstupenka do této části „pouze“ 50metrový plavecký bazén se dvěma krátkými skluzavkami, dětské kruhové brouzdaliště s vodním hřibem a přilehlé prostranství pro odpočinek, které zahrnuje travnaté plochy, hřiště pro plážový volejbal, stoly pro ping pong a několik dětských prolézaček. Vstupné při tomto provozu je sníženo o 20% oproti plné ceně jednotlivých věkových skupin a služby vnitřního areálu zůstávají stejné v době zimního provozu. Po dobu velice teplých, tropických dnů je od krytého areálu „odtrhnuta“ jeho nekrytá část zahrnující delší tobogán, vodní hřib, divoký kanál a masážní lavice. Tyto atrakce jsou přesunuty k letnímu areálu. Vnitřní areál zůstává v provozu se slevou. Služby V areálu Aquaparku se nachází restaurace 7. NEBE Music Restaurant a Cocktail Bar, která je provozována soukromým subjektem, který je pouze nájemníkem. Restaurace nabízí jak teplá jídla, tak polední menu či drobné sladkosti. Pro návštěvníky vnitřního areálu provozuje také mokré občerstvení přístupné z prostoru bazénu, v letním období rozšiřuje působnost i na venkovní areál a je tak jedním ze stánků poskytující různé občerstvení. Kousek od pokladen krytého areálu se nachází menší bufet, kde je možno zakoupit drobná jídla (bagety apod.) a nápoje, ale i drobné hračky pro děti.

Aquapark Vyškov

30

V rámci letního areálu si mohou návštěvníci za menší poplatek zapůjčit lehátko na opalování, různé sportovní vybavení, potápěčské brýle nebo pomůcky na plavání. „Mimořádné akce“ V době otevření Aquaparku bylo pořádáno velké množství akcí, zejména v době letních prázdnin na ploše venkovního areálu. Každoročně byla letní sezóna slavnostně zahajována za účasti čelních představitelů města a bylo připraveno odpoledne plné her, nejen pro děti. Konaly se také 3 ročníky „Vyškovské lávky“. Od obou akcí se ale postupně upustilo. V současné době byly přidány nové lákavé atrakce. V nepravidelných intervalech je možné vyzkoušet si za poplatek tzv. „vallball“3. Jednou až dvakrát za sezónu bývá na letním areálu některé z rádií, které pořádá i drobné soutěže. V zimním období bývá občasné, zhruba hodinové plavání při svíčkách a podvodním osvětlení. Logo Logo je součástí webových stránek Vyškov a je užíváno i v případě letáčků a občasné inzerce v regionu Vyškov.

Obr. 3 Logo Aquaparku Vyškov Zdroj: www.bazenvyskov.cz

5.4.2

Cena

Vstupné do Aquaparku je rozděleno podle věku návštěvníka, ale i podle atraktivnosti času, délky vstupu či obsazenosti vodních ploch. Liší se také vstupné na krytý či letní plavecký areál, které nelze propojit. Základní věkové dělení je na děti do 6 let (včetně), které platí jednorázové vstupné bez ohledu na dobu vstupu. Dalšími kategoriemi jsou děti 7-17 let, dospělé osoby, osoby nad 65 let a osoby s průkazem ZTP či ZTP/P. Neexistuje zvýhodněné vstupné pro studenty. Základní časové úseky, podle kterých se stanovuje vstupné do krytého areálu, se dělí na pracovní dny v rozmezí 6.00-15.00 a 15.00-21.00. Nejdražší je pak vstupné v nepracovní a prázdninové dny. K ceně vytvářené podle preferenčních časových úseků se Aquapark přiklonil v roce 2011. V následující tabulce vycházím ze střední hodnoty vstupného (od 15. hodin ve všední dny). Ranní vstupné

3

Pohyb v nafukovací kouli po vodě.

Aquapark Vyškov

31

je v zhruba o 10 – 40 Kč levnější, víkendové naopak o stejnou sumu vyšší v závislosti na požadované době vstupu. Tab. 8

Vstupné do krytého areálu ve všední dny od 15. hod

Dospělí Mládež do 18 let a osoby nad 65 let ZTP a ZTP/P Děti do 6 let

60 min 70 Kč

90 min 100 Kč

120 min 130 Kč

180 min 190 Kč

60 Kč

85 Kč

110 Kč

160 Kč

50 Kč 25 Kč

70 Kč 25 Kč

90 Kč 25 Kč

130 Kč 25 Kč

Zdroj: Aquapark Vyškov

Vstupné do finské sauny je velice obdobné. I zde se užívá členění na pracovní a nepracovní dny. Cena je v průměru o 10 Kč vyšší než v případě krytého areálu. Letní plavecký areál rozlišuje pouze věkové kategorie, vstupenky je možno zakoupit na celý den, dopoledne, odpoledne či pozdní odpoledne. Dopolední vstupné je možno uplatnit pouze ve všední dny a řeší se formou vratných záloh. Tab. 9

Vstupné na letní plavecký areál

Dospělí Mládež do 18 let a osoby nad 65 let ZTP a ZTP/P Děti do 6 let

Celodenní 80 Kč

8 - 12.00 50 Kč

Od 13.00 60 Kč

Od 18.00 40 Kč

60 Kč

40 Kč

40 Kč

30 Kč

50 Kč 20 Kč

30 Kč 10 Kč

40 Kč 10 Kč

20 Kč 10 Kč

Zdroj: Aquapark Vyškov

Kromě zmíněného zvýhodnění některých věkových skupin, mají zlevněné vstupné také rodiny, které mají alespoň jedno dítě mladší 18 let. Výše slevy je 10% ze všech typů vstupenek. Slevu 20% mohou uplatnit skupiny nad 20 osob. Jednou týdně mají v předem určeném časovém rozmezí volný vstup pojištěnci Metal Aliance, 10% slevu na 1,5hodinový vstup mají držitelé senior pasů. Pro častější návštěvy plaveckého areálu se doporučuje pořídit si permanentní vstupenku, kterou je možné využít do krytého i letního areálu, ale také do finské sauny. Permanentka nemá určen počet vstupů, návštěvník si dobije libovolný kredit, který následně čerpá za jakýkoli typ vstupů. Do krytého areálu a sauny se peníze odečítají po minutě, vstupem do letního areálu se odečítá jednorázová suma. Zákazník ušetří zhruba 10 % oproti běžným cenám, u dospělých osob odpadá čekání ve frontách, neboť permanentky jsou elektronické. Co se týče výše vstupného, ceník zůstává již delší dobu nezměněn, v r. 2011 došlo pouze k úpravě cen večerního vstupného na letní plavecký areál. V porovnání s okolními plaveckými areály, které nabízí obdobné služby a vybavení se Vyškov nachází na srovnatelné cenové hladině. Oproti nejnovějším aquaparkům v Uherském hradišti a Olomouci je cena dokonce nepatrně nižší.

Aquapark Vyškov

5.4.3

32

Návštěvníci

Většinu návštěvníků tvoří obyvatelé okresu Vyškov. Spádová oblast se rozšiřuje v letním období, kdy chtějí lidé ze vzdálenějšího okolí a turisté vyzkoušet i jiné plavecké areály. V době po otevření pocházelo více návštěvníků, podle slov zaměstnanců, z Brna, Blanska, Olomouce nebo Kroměříže. 5.4.4

Propagace

Marketingová propagace Aquaparku nezahrnuje příliš mnoho částí a aktivit, vzhledem k charakteru dotovaného subjektu a nedostatku financí. Reklama Vzhledem k finanční náročnosti se nevyužívá reklama televizní. Příležitostně se reklama objeví v rozhlasovém vysílání na některé z místních stanic – rádiu Krokodýl nebo Kiss Hády. Veletrhy Menší stánek Aquaparku ve společné expozici města Vyškov bylo možné shlédnout v letech 2006-2011 na veletrhu Go a Regiontour v Brně. V roce 2012 se město Vyškov rozhodlo prezentovat jen pod celým Jihomoravským krajem, bazén se na tomto veletrhu samostatně neprezentoval. Public relation Aquapark se prezentuje zejména v místním tisku, nejčastěji pak ve Vyškovském zpravodaji, kde informuje o některých akcích, které se zde konají, ale také o dění ohledně financí, mimořádném provozu a dalších důležitých údajích. Nová média Vyškovský Aquapark provozuje vlastní webové stránky, na kterých se zákazník dozví veškeré potřebné informace – cenu, otevírací dobu (včetně obsazenosti bazénu) a další mimořádnosti. Interaktivním nástrojem je možnost virtuální prohlídky Aquaparku či zhlédnutí prostorů na webkamerách. Webové stránky už dlouhou dobu neprošly větší změnou a oproti některým podobným zařízením s modernějšími webovými prezentacemi tak mohou zaostávat. Na sociální síti Facebook sice existuje stránka Aquapark Vyškov, s největší pravděpodobností však nejde o stránku oficiální. Na stránce se nacházejí pouze 2 příspěvky, z nichž ani jeden nesouvisí s informacemi pro návštěvníky. Základní informace o Aquaparku mohou zákazníci najít na stránce portálu Kudy z nudy, na vlastní webovou stránku se pak odkazují stránky města či DinoParku.


33

6 ZOOpark a DinoPark Vyškov Předchůdcem současného ZOOparku byl tzv. „Původní kousek živé přírody“ založený Zdeňkem Sokolíčkem otevřený 8. srpna 1965 díky svépomoci několika dobrovolníků. Tento „kousek přírody“ se postupně rozrůstal zejména o drobná domácí i divoká zvířata. V roce 1996 byl otevřen „Babiččin dvoreček“, místo, kde návštěvníci přijdou do kontaktu se živými domácími zvířaty. V roce 2003 se ZOO začala rýsovat možná spolupráce, na konci roku 2004 schválilo zastupitelství města Vyškov investiční záměr rozšíření ZOOparku o DinoPark. Výstavba byla spolufinancována soukromým investorem - společností WEST MEDIA, která také dodala modely dinosaurů a 3D kino. DinoPark byl slavnostně otevřen 20. května 2006. Novinkou ZOOparku z roku 2011 je Hanácký statek, centrum environmentálního vzdělávání, spojený s expozicí starých zemědělských strojů s řadou vzdělávacích programů.

6.1 Projekt „DinoParku“ Nápad na vznik DinoParku ve Vyškově vznikl po návštěvě zástupců vyškovské ZOO v bratislavském a plzeňském DinoParku. Poté, co si majitel firmy WEST MEDIA prohlédl areál v Marchanicích, který svým charakterem působí jako menší „džungle“ byla nová spolupráce na spadnutí. Před samotným vznikem investičního záměru nového DinoParku bylo třeba vyřešit několik náležitostí, jmenovitě vytvoření smluvního vztahu DinoParku se soukromým subjektem, vyřešení dotací, příspěvků a půjček na výstavbu nových prostor v DinoParku a úpravu stávajících v ZOOparku. V neposlední řadě také otázku rozdělení zisku. Po schválení investičního záměru byla podepsána dohoda o spolupráci na 11 let, která stanovila, že město poskytne pozemek ve Vyškově-Marchanicích, který se svým „lesním“ charakterem klidného stinného místa za městem pro vytvoření pralesa přímo nabízel. ZOOpark se také postaral o technické zázemí provozu, tedy veškeré pracovníky, zajištění přepravy mezi areály, dostavbu potřebného sociálního zařízení, dobudování cest v novém areálu a vybudování pokladen. Soukromá firma WEST MEDIA, sídlící v Plzni, vložila do firmy kapitál v podobě modelů dinosaurů, včetně pohyblivých a ozvučených tvorů, návrh parku či formou zajištění elektroniky a menších atrakcí pro děti v DinoParku, včetně tzv. 3D kina pro 40 osob. DinoPark tak byl pod patronací firmy, která již měla s podobným provozem zkušenosti v Bratislavě a v Plzni. Součástí dohody o spolupráci nebylo omezení výstavby dalších DinoParků, a tak byly v následujících letech postaveny další dva konkurenční parky v Praze a Ostravě. Počáteční investice ZOOparku do výstavby DinoParku byly financovány formou úvěru ve výši 12 mil Kč, příjemcem se stal ZOOpark Vyškov, příspěvková


34

organizace. Úvěr byl splacen dotací města Vyškov ve výši 3 mil Kč po dobu tří let, zbývající částku uhradil ZOOpark ze zisku. 4 [14] Po roce 2008 byly všechny další investiční dotace z města zastaveny a další novinky jsou tak financovány firmou WEST MEDIA a ZOOparkem ze zisků. Co se týká společných nákladů, bylo také potřeba zakoupit vláčky, které by návštěvníky dopravovaly mezi areály. Byly zakoupeny dvě soupravy, z nichž každá stála více než 2 miliony Kč. Jeden byl zakoupen společností WEST MEDIA, druhý byl hrazen ZOOparkem. Hned v prvním roce ale bylo třeba vyřešit problém ohledně pohybu těchto souprav po místních komunikacích a po týdnu provozu musely být na výzvu policie staženy. Do druhého roku provozu už byla vyjednána potřebná povolení přes Ministerstvo vnitra a Ministerstvo dopravy.

6.2 Lokalizace objektů, provoz a provozovatelé ZOOpark a DinoPark je rozdělen na dva areály, z nichž jeden (ZOOpark) se nachází téměř v centru města, v blízkosti autobusového i vlakového nádraží. DinoPark se nachází na okraji města v části Marchanice, ve vzdálenosti zhruba 1 km. Návštěvníci jsou mezi areály dopravováni dvěma vláčky a několika autobusy. Vstup do celého komplexu je umožněn pouze přes areál ZOOparku, čemuž jsou také přizpůsobeny parkovací plochy – téměř 200 míst pro osobní automobily a 3 pro autobusy. Samostatný vstup do DinoParku není možný. Vstup jen do části ZOOparku je od roku 2011 zaveden na žádost, převážně místních, návštěvníků.5 Provoz ZOOparku je na rozdíl od DinoParku téměř vždy celoroční, liší se pouze otevírací dobou. Výjimku tvoří pouze některé velice studené měsíce nebo dny v zimním období, kdy se předpokládá nulová návštěvnost. Naproti tomu DinoPark nabízí každodenní vstup pouze v období červen-září, víkendový provoz bývá zaveden v dubnu, květnu a říjnu. Provozní doba je stálá, od 9 do 18 hod. Provozovatelem ZOOparku a DinoParku je příspěvková organizace ZOOpark s právní subjektivitou, zřízená městem Vyškov v roce 2000. Statutárním orgánem je její ředitel, v případě jeho nepřítomnosti pak písemně jmenovaný zástupce. Organizace byla zřízena za primárním účelem chovu zvířata a dalších činností spojených s provozováním zoologických zahrad s licencí. Vedlejší činností je i pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě.6 [14] Společnost WEST MEDIA se stará pouze o zabezpečení modelů v rámci DinoParku. V práci se proto budu dále zabývat převážně fungováním příspěvkové organizace. Z pohledu firmy WEST MEDIA bude rozebírána jen reklama. Plzeňská společnost WEST MEDIA, s.r.o., provozuje další podobné parky po celé republice. V rámci prvního DinoParku v ČR, v Plzni, byla v roce 2004 Zápis ze zasedání zastupitelstva města Vyškov 21. prosince 2004 Plánky obou areálů viz příloha č. 2 a 3 6 Zřizovací listina příspěvkové organizace ZOOpark Vyškov 4 5


35

založena akciová společnost Dinopark, a.s., se základním kapitálem 2 mil Kč. Předsedou představenstva je pan Mgr. Jiří Machálek, který je také jednatelem společnosti WEST MEDIA. V roce 2012 vznikly akciové společnosti DinoPark Liberec, s.r.o. a DinoPark Praha, s.r.o. obě se základním kapitálem 200 000 Kč. Rozsah činnosti je u zmíněné akciové společnosti vyšší než u s.r.o. Pro park ve Vyškově nebyla zatím podobná společnost zřízena.

6.3 Současné financování V současné době, i přes zvýšení návštěvnosti a tržeb oproti roku 2005, není ZOOpark a DinoPark soběstačný. Provoz parků stojí ročně přibližně 20 mil Kč, a to i přes nižší náklady ZOO oproti ostatním zoologickým zahradám díky chovu neexotických zvířat. Město Vyškov přispívá přibližně 8 miliónů Kč ročně na provoz zařízení, dále poskytuje účelové dotace na různé opravy a prostředky na nákup a rekonstrukci investičního majetku. Částku v řádech statisíců poskytuje ročně Ministerstvo životního prostředí, jako státní dotaci v rámci programu „Příspěvek zoologickým zahradám“ rozčleněným do několika titulů. Menší částkou přispívá také Úřad práce na mzdy. Tab. 10

Finanční prostředky poskytované ZOOparku a DinoParku, výsledek hospodaření

Provozní dotace od města Účelová dotace Nákup a rekonstrukce investičního majetku Dotace od MŽP Příspěvek Úřadu práce Celková provozní dotace9 Hospodářský výsledek z hlavní a vedlejší činnosti po zdanění10

2009 7 904 000 Kč 1 116 000 Kč 7

2010 7 746 000 Kč 2 120 000 Kč 8

832 000 Kč

827 000 Kč

350 043 Kč 88 455 Kč 9 458 498 Kč

415 467 Kč 441 045 Kč 8 602 512 Kč

13 270 Kč

422 000 Kč

Zdroj: Výroční zpráva ZOOparku Vyškov z let 2009 a 2010 [22,23]

V roce 2010 byl rozpočet ZOOparku velice odlišný od jiných let, z důvodu výstavby Hanáckého statku, spojeného s environmentálním centrem. Celkové náklady byly podle projektu rozpočtovány na 53 mil Kč. 85 % prostředků bylo získáno s fondů EU, dotací 2 830 301 Kč přispěl Státní fond životního prostředí

Dotace na opravu chodníků v ZOOparku Dotace na stavbu environmentálního centra Hanácký statek. 9 Do sumy dotací se nezapočítává příspěvek na nákup a rekonstrukci investičního majetku. 10 Z pohledu ZOOparku, ne z pohledu soukromé firmy. 7

8


36

a zbylých 10 % zaplatil zřizovatel příspěvkové organizace ZOOparku, město Vyškov. Náklady na provoz částečně pokrývají také samotné tržby. Celkové tržby se dělí mezi ZOOpark a soukromou společnost WEST MEDIA. Z počátku bylo toto dělení mírně výhodnější pro soukromý subjekt, z důvodu vyšší vstupní investice do vybavení, postupně jsou však tržby děleny rovnoměrně mezi obě strany. Tab. 11

Tržby ZOOparku a DinoParku11

Rok 2007 2008 2009

Tržby 18 475 240 21 809 470 18 822 480

Rok 2010 2011

Tržby 15 241 165 19 928 730

Zdroj: Statistiky ZOOparku Vyškov

Jako další příjem ZOOparku je nutné zmínit také pronájmy stánků s občerstvením, suvenýry a dalšími maličkostmi. Nájmy se pohybují do částky 80 000 Kč za měsíc, podle velikosti a typu stánku. Smlouvy s těmito subjekty bývají dlouhodobější povahy, v řádu několika let. Jako poslední stojí za zmínku sponzoři některých zvířat, nebo drobné příspěvky od návštěvníků. Tito dárci mají obvykle zajištěn tzv. VIP vstup zdarma po celý rok.

6.4 Návštěvnost Brány DinoParku se poprvé otevřely 20. května 2006. Sezóna tedy byla oproti těm následujícím zkrácena o více než měsíc. Přesto byla návštěvnost první sezóny téměř šestinásobně vyšší než celoroční návštěvnost samotného ZOO koutku v roce 2005. Tab. 12

Rok 2004 2005 2006 2007


Návštěvnost 33 508 36 476 179 233 241 376

Rok 2008 2009 2010 2011

Návštěvnost 220 251 198 831 161 581 191 624

Zdroj: Statistiky ZOOparku Vyškov

Vývoj počtu návštěvníků v jednotlivých letech je vidět v následujícím grafu. Nejvíce návštěvníků přivítal DinoPark rok po svém otevření, tedy v době, kdy šlo ještě o „žhavou novinku“. Od následujícího roku až do roku 2010 je vidět mírný pokles, který je částečně spojený s otevřením nového DinoParku v obci Doubrava u Karviné (známý jako DinoPark v Ostravě) v roce 2009, který Vyškovu jistě odebral část návštěvníků ze severovýchodní části republiky, a hospodářskou kri11

Tržby před rozdělením mezi ZOOpark a firmu WEST MEDIA


37

zí na přelomu let 2009/10. Další DinoParky byly postaveny v Praze v roce 2011 a v Liberci na počátku roku 2012. Návštěvnost Zooparku a Dinoparku 2004-2011 250000 200000 150000 100000 50000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 4 Návštěvnost ZOOparku a DinoParku Zdroj: Statistiky ZOOparku Vyškov

V grafickém zobrazení návštěvnosti měsíčních návštěvností jsou vidět velké výkyvy počtu návštěvníků v průběhu roku. Hlavním důvodem velké sezónnosti je otevření DinoParku pouze v období březen-říjen. V ostatních měsících se návštěvnost pohybuje v řádech stovek. Tato sezónnost je způsobena nevhodností přírodních podmínek a podnebí mírného pásu České republiky v zimních měsících. Největší návštěvnost bývá samozřejmě v období letních prázdnin, z důvodů dostatku volného času u dětí a vybírání dovolených. 90 000

80 000

70 000

60 000

50 000

40 000

30 000

20 000

2007

2008

2009

2010

Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec

Červenec Srpen Září

Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen

0

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen

10 000

2011

Obr. 5 Výkyvy počtu návštěvníků Zdroj: Statistiky ZOOparku Vyškov

Rozptyly v návštěvnosti se ZOOpark snaží částečné kompenzovat pomocí výukových kurzů na novém Hanáckém statku, přednáškami známých cestovate-


38

lů nebo jiných uznávaných hostů a dalšími akcemi při příležitosti významných dnů a svátků, např. vánoční trhy a betlém, oslavy dne země, ptactva a zvířat, pořádáním dětských karnevalů či ojedinělých nočních prohlídek ZOOparku a DinoParku.

6.5 Současný marketingový mix 6.5.1

Produkt

Služby obsažené v ceně vstupného zahrnují parkování, vstup do DinoParku i ZOOparku, cestu vláčkem nebo autobusem a 4 D kino – zapůjčené 3D brýle dodávají obrazu na plastičnosti, čtvrtý rozměr přidává pohybující se podlaha nebo vanoucí vítr. Film v tomto kině se mění každé 2 roky. Firma WEST MEDIA každoročně doplňuje a obměňuje několik modelů dinosaurů. Výhodou většího množství parků, ve kterých má firma podíl jsou pak uspořené náklady na výrobu absolutně nových modelů, neboť jeden kus může být novinkou i po dobu tří let, stačí jej jen převézt do jiného DinoParku. Stejným způsobem dochází i k výměně exponátů. V prostorách ZOOparku i DinoParku je možné využít celou řadu doprovodných služeb soukromých subjektů. Samozřejmostí jsou občerstvovací stánky a restaurace, nechybí zde ani drobné prolézačky pro děti, menší „tetovací salón“ se smývatelnými motivy, pískoviště na styl archeologického naleziště nebo tzv. „fotosaurus“. Příležitostně bývá část parku pronajímána i externím atrakcím, jako skákacím hradům a půjčování menších motorových vozítek po děti. V průběhu roku probíhá v ZOOparku i DinoParku řada doprovodných akcí a tematických setkání či trhů. O menších akcích konaných v ZOOparku už jsem se zmiňovala dříve. Tyto bych doplnila o dvě události, které se staly tradičními a lákají stále více návštěvníků. První z nich je akce nazvaná Tajuplný les, kdy mohou děti a rodiče využít exkluzivní možnost a navštívit ztemnělý DinoPark a projet se Dinovláčkem po nočním městě. Prohlídka je doplněná o tematický pravěký program. Podobnou akcí je Strašidelná ZOO, kdy jsou po ZOOparku rozmístěny dýně, strašidla a jiné děsivé věci. Logo Všechny DinoParky mají totožné, lehce rozpoznatelné, logo. Je jím Tyrannosaurus Rex, kolem kterého svítí Slunce a pod ním je vyobrazen nápis. S logem se setkáme na všech webových stránkách, na vstupních bránách se setkáme pouze s nadpisem, ale se stejným grafickým provedením. Vyškovská ZOO má samostatné logo, na jehož černobílém zobrazení se nachází jakýsi kopytník, kolem kterého je název ZOOpark Vyškov. Toto logo je podstatně jednodušší než logo DinoParku a v současné době není příliš využíváno.


39

Obr. 6 Logo DinoParku a ZOOparku Zdroj: www.dinopark.cz, http://www.zoo-vyskov.cz/

6.5.2

Cena

Vstupenky do ZOOparku a DinoParku jsou stejně jako u Aquaparku děleny podle věkových kategorií: nejmenší děti do 3 let, děti od 3-15 let a studenti, dospělí a ZTP(/P) dělené na děti a dospělé. V době, kdy není DinoPark v provozu, a nově od roku 2011 na žádost návštěvníků také v době jeho činnosti, je možné samostatně navštívit ZOOpark za snížené vstupné. Tab. 13

Vstupné ZOOpark a DinoPark

Dospělí Děti 3-15 let, studenti Děti do 3 let ZTP dospělí ZTP děti

Zoopark i DinoPark 160 Kč 110 Kč 0 70 Kč 30 Kč

Pouze Zoopark 60 Kč 40 Kč 0 20 Kč 0

Zdroj: ZOOpark Vyškov

Zejména pro místní obyvatele, ale i pro příznivce DinoParku je nabízeny celoroční permanentky. V případě dětského návštěvníka je cena stanovena na 200 Kč, což je cena velice příznivá, která se vyplatí již při dvou návštěvách. U dospělého je tato cena mírně vyšší, 450 Kč, jenž se vyplatí při třech vstupech. Na vstupenky nejsou poskytovány skupinové slevy, avšak 1-2 učitelé při školních exkurzích a výletech mají vstup zdarma. Vyšší cena jednorázových vstupenek je kompenzována celou řadou již dříve zmíněných služeb. Cena vstupenky v DinoParku Ostrava je sice „pouze“ 120 Kč, ale nabízí ke zhlédnutí samotný DinoPark, nikoli další živá zvířata nebo jiné větší atrakce. V Praze je vstupné levnější o 10 Kč a je spojeno s nákupním a zábavním centrem Harfa. 6.5.3

Propagace

Propagace se v podstatě dělí na dvě části. Celostátní marketing veškerých DinoParků má na starosti firma WEST MEDIA, která tak náklady na reklamu a další propagaci dělí mezi více subjektů. Kromě celostátní propagace zajišťují také informování o novinkách v jednotlivých parcích i na regionální úrovni.


40

Dalším propagátorem je samotný ZOOpark Vyškov, který se více zaměřuje na místní média, neboť celostátní propagace by pro tento subjekt byla velice nákladná. Kromě toho raději volí levnější marketingové prostředky. Ani jeden z propagátorů v marketingové komunikaci nevyužívá osobního prodeje a přímého marketingu. Reklama Celostátní reklamu hradí firma WEST MEDIA a je zaměřena na veškeré DinoParky v ČR. Televizní i rádiový podklad tvoří hudba vytvořená pro DinoPark před 10 lety, kterou je možné slyšet i při osobní návštěvě. Nejstarší televizní (dvacetivteřinová) verze v krátkosti seznamuje s prostředím, atrakcemi a místy, kde je možné parky najít. Nová, půlminutová, verze pak obsahuje totožné informace, je však více zaměřená na dětské publikum, které se může shlédnout v malé průvodkyni. Reklamu vysílá TV NOVA. Obdobné zaměření má také reklama rádiová, vysílána na rádiu Impuls. Na konkrétní akce ZOOparku pak zve herec Bolek Polívka skrze rádiové spoty na Rádiu Čas. Určitou formou místní reklamy jsou také potisky, které se nachází na vláčcích projíždějící městem při převozu turistů. Public relation ZOOpark, jako příspěvková organizace, hojně využívá této formy propagace. Články z mnoha akcí se objevují ve Vyškovském zpravodaji a Vyškovských novinách, příležitostně se i v Mladé frontě Jihomoravského kraje a jiných denících s krajskou působností. Jednou ročně bývá vydáván zpravodaj o novinkách a akcích, který je rozeslán do okolních turistických center. Vzhledem k odbornosti zaměstnanců ZOO nejsou překvapující ani články do specializovaných časopisů typu Chovatel či Koně, které bývají spojeny s krátkou reklamou. Podpora prodeje DinoPark i ZOOpark nabízejí řadu propagačních materiálů – s informacemi o vzniku, o pravěku nebo s mapkou areálů. Od roku 2012 bude k dispozici nový časopis Dinosauři z DinoParku, který bude v měsíci dubnu zdarma pro každou rodinu, která DinoPark navštíví. Dále bude časopis vycházet ve dvouměsíčních intervalech po dobu letní sezóny. Veletrhy a výstavy DinoPark Vyškov se v letech 2006-2011 účastnil veletrhu Go a Regiontour v Brně. Menší stánek byl součástí prezentace celého města, které také hradilo většinu nákladů. Náklady ZOOparku byly vyčísleny přibližně na 10 000 Kč. V roce 2012 se DinoPark veletrhu neúčastnil a město Vyškov bylo prezentováno v rámci celého Jihomoravského kraje. Rozhodnutí neúčastnit se bylo učiněno také díky zkušenostem z předchozích ročníků, kdy většina návštěvníků o parku věděla od známých, z internetu, případně z jiného média.


41

Ve spolupráci s DinoParky pořádá firma WEST MEDIA od roku 1999 dočasné unikátní výstavy v obchodních centrech, na výstavištích i v muzeích. Nová média ZOOpark i DinoPark vlastní kvalitní webové stránky, na kterých lze zjistit veškeré potřebné informace k návštěvě - polohu, dopravu, vstupné, otevírací dobu apod. Stránky DinoParku je možno zhlédnout i v anglické a německé verzi. DinoParky mají společné stránky na sociální síti Facebook, kde pravidelně informují o svých novinkách nejen ve Vyškově. Samostatnou stránku má i celý projekt pod názvem DINOpark-ZOOpark Vyškov, kterým ale chybí pravidelná aktualizace. Fanoušků této stránky je necelá stovka, přestože návštěvnost je mnohonásobně vyšší. Krátkou prezentaci a základní informace je možné získat i ze stránek portálu Kudy z nudy a TOP výletní cíle Jižní Moravy. Na webové stránky DinoParků odkazují i další portály místních atrakcí, např. Aquapark Vyškov. 6.5.4

Návštěvníci

Hlavním segmentem, na který se DinoPark spolu se ZOOparkem zaměřují, jsou rodiny s dětmi. Mírně obměněný základní program je nabízen školám, od mateřských, přes základní až po střední. Návštěvníci přijíždějí, podle slov investiční referentky, ze všech koutů republiky, čas od času navštíví DinoPark i zahraniční hosté. V následujícím obrázku můžete vidět rozdělení podle krajů. Vlastní šetření bylo prováděno v době víkendu měsíce května a uvedené počty odpovídají celým skupinám (rodiny, přátelé, páry…), nikoli jednotlivým návštěvníkům. Celkem bylo osloveno 173 skupin.

Obr. 7 Rozdělení návštěvníků podle místa bydliště Zdroj: Vlastní šetření


42

Z grafu je patrné, že nejvíce návštěvníků pochází z Jihomoravského kraje, častými hosty jsou však také obyvatelé okolních krajů – zejména Olomouckého, Zlínského a Vysočiny. Pět skupin cizinců pocházelo bez výjimky ze Slovenska. Z uvedeného přehledu je jasně patrné, že hlavní spádovou oblast tvoří Jihomoravský kraj. 6.5.5

Spolupráce, členství v mezinárodních organizacích

Dinopark spolupracuje se Slavkovským zámkem, kdy na návštěvu druhé atrakce je nastavena 10% sleva. Toto zvýhodnění využívají převážně starší turisté, protože rodiny s malými dětmi zámky příliš nevyhledávají. Mediálními partnery DinoParku je město Vyškov a rádio Impuls. Důležité je zmínit i členství v celosvětové asociaci zábavního průmyslu IAAPA

Hodnocení Aquaparku a DinoParku, postavení na trhu volnočasových aktivit města

43

7 Hodnocení Aquaparku a DinoParku, postavení na trhu volnočasových aktivit města 7.1 7.1.1

Aquapark Hodnocení úspěšnosti podnikatelského záměru

Projekt Aquaparku Vyškov se v prvních letech své existence jevil velice úspěšný, a to zejména z důvodů své jedinečnosti v okolí. Po vyřešení problémů nového provozu byl schopný pokrýt provozní náklady. V této době lákal návštěvníky nejen z města, ale i ze vzdálenějšího okolí. Vzhledem k menší velikosti areálu a omezenému množství atrakcí, bylo jen otázkou času, kdy budou postaveny nové areály, které vyškovskému bazénu přeberou určité množství zákazníků a jeho spádová oblast se tak velice zmenší. Což se také stalo a od roku 2007 nepokrývá výtěžek ze vstupného ani provozní náklady - Aquapark tak musí být dotován. I přes tyto nepříznivé okolnosti se Aquapark stal součástí trvalé nabídky volnočasových aktivit města. Využívají ho nejen kondiční plavci, ale také malí školáci, kteří se zde ve společnosti svých spolužáků učí plavat. V neposlední řadě musíme zmínit také zábavu pro rodiny s dětmi. V Aquaparku si najdou své jak dospělí, tak i děti všech věkových kategorií. 7.1.2

Možná vylepšení marketingového mixu

Vzhledem ke ztrátovosti provozu v posledních letech je množství peněžních prostředků pro inovaci marketingového mixu značně omezené. Novinky jsou vytvářeny pouze nárazově, převážně se jedná o nápady pracovníků provozu. Proto je nutné zaměřit se na méně nákladné akce a formy propagace, které by přilákaly více turistů, a informovat, že i ve Vyškově existuje moderní plavecký areál. Co se týče marketingové komunikace, považuji za nejpropracovanější část webové stránky. V dobrém stavu se díky informacím z místního tisku nachází také PR. Díky finančnímu omezení nepřichází v úvahu použití televizních reklam či rozšíření rozhlasových. Také samostatná účast na veletrzích cestovního ruchu by byla finančně neúnosná. Nové akce V rámci přilákání návštěvníků, alespoň v některé dny (zejména letní sezóny), doporučují vytvořit nové akce nebo obnovit starší – konkrétně „Vyškovká lávka“12. Nultý ročník této akce se konal v roce 2003 a měl obrovský úspěch. Přejíždění úzké lávky umístěné nad vodní hladinou na kole, s osobou ve stavebních kolečkách a v dalších disciplínách. 12


44

V následujících letech se „lávka“ opakovala ještě dvakrát a potom byla ukončena. Příčinou zřejmě špatné počasí a tím i malá návštěvnost ve 2. a 3. roce pořádání této akce. Tato událost může být znovuobnovena jen s menšími úpravami. Na základním soutěžním prvku není třeba nic měnit, vhodné by bylo vytvořit doprovodný program pro děti a mládež, který by se konal o přestávkách. Jednalo by se o hry na travnaté ploše i ve vodě, za které by vítězové obdrželi sladké odměny. Vítězové jednotlivých disciplín „Vyškovské lávky“ by pak obdrželi ceny v podobě drobných dárkových balíčků (rodinný hodinový vstup do aquaparku, nafukovací míč) v hodnotě 300 Kč, celkový vítěz pak 50l sud Vyškovského piva – pivovar by se mohl stát sponzorem akce. Akce by se konala od 14 do 18 hod, registrace od 13 hod a v případě nepříznivého počasí by byla akce přesunuta. Pro tuto akci by bylo třeba 6 brigádníků s platem 70 Kč/hod, 4 by dohlíželi na hladký průběh hlavního programu (těmto by bylo zaplaceno 5 hod), 2 by se starali o doprovodný program pro děti (zaplaceno 8 hod, z toho 3 hod na přípravu her). Pro děti by bylo nakoupeno 30 tyčinek po 15 Kč a 20 balíčků s jednotlivě balenými bonbóny po 25 Kč. Tab. 14

Kalkulace „Vyškovské lávky“

Brigádníci Sladkosti Dárkové balíčky 50l sud piva Celkové náklady

36 hod * 70 Kč = 2520 Kč 30*15 Kč + 20*25 Kč = 950 Kč 5 *300 Kč = 1500 Kč 1000 Kč 5970 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Jak je vidět v tabulce, tato akce by Aquapark přišla na necelých 6000 Kč. V případě, že by se sponzorem akce stal i pivovar Vyškov, byly by náklady 5000 Kč, z toho vstupenky v dárkových balíčcích tvoří 1250 Kč. Vzhledem k tomu, že má venkovní areál k dispozici pískové volejbalové hřiště, mohlo by uspořádat volejbalový turnaj. Cenami by byly vstupenky do areálu, náklady by zahrnovaly pouze mzdy 2 brigádníků a 1 rozhodčího. Při pětihodinovém turnaji by se tak jednalo o 15 hod*70 Kč, 1050 Kč. Akcí s podobnými náklady by mohly být závody v jízdě na tobogánu, kde by se soutěžilo v kategoriích děti do 10 let, děti do 15 let a starší. Tato soutěž by kromě nákladů na pracovníky zahrnovala ještě nákup drobných sladkostí. V rámci běžného provozu by mohly být občasně pořádány také ukázky záchrany tonoucího místními plavčíky – např. pětiminutové ukázky jednu sobotu v měsíci vždy v sudou hodinu. Výměna reklam Pro zviditelnění Aquaparku, zejména pro turisty, kteří se ve městě neorientují, doporučuji spolupráci s některými hotely a restauracemi, tedy se zařízeními, se kterými si nekonkuruje.


45

Tato spolupráce by v případě místních podniků spočívala zejména ve výměně reklamních bannerů na webových stránkách, na kterých se turisté obvykle pohybují před návštěvou města. S podniky v blízkém okolí, ne přímo ve městě by se jednalo o umístění stojanů s letáky nebo vizitkami. Z místních podniků připadají v úvahu hotely, které mají vlastní webové stránky, tedy hotely Allvet, Atrium, Selský dvůr a penzion Sírius. Pro výměnu reklamy na internetu by bylo vhodné navrhnout reklamní bannery, které firmy dosud vůbec neužívá. Pro jednoduchost by bylo využito současné logo aquaparku v levé části a název v pravé části. Pro spolupráci v širším okolí by byly zvoleny hotely ve Slavkově u Brna (rodinný hotel Florian a penzion Olga), Bučovicích (penzion Horizont), Prostějově (hotel Hlavní nádraží) a Kroměříži (penzion u Kryštofa). Mohlo by se samozřejmě jednat o řadu dalších hotelů i penzionů, volila jsem však menší ubytovací jednotky, s kapacitou okolo 20 osob a nižší cenou. Lidé, kteří se ubytují ve špičkových hotelech, budou pravděpodobně vyhledávat jiné atraktivity než aquapark. Brno a Olomouc byly vynechány záměrně, neboť mají tamější hosté blíže jiné podobné areály. Nová média Zejména pro mladší návštěvníky doporučuji založit oficiální stránku na některé sociální síti. Jako nejperspektivnější se vzhledem k počtu českých uživatelů jeví síť Facebook, které má na téměř 3,3 mil uživatelů a jejich počet neustále roste. S velkým odstupem za ní je síť Twitter, kterou navštěvuje přibližně 50 000 českých uživatelů. V současné době má stránka Aquaparku 44 fanoušků, a to jde pouze o stránku volnočasové aktivity, nikoli o stránku podávající jakékoli další informace. Pro představu možného počtu fanoušků při založení oficiální stránky můžeme vycházet z čísla fanoušků místa „Vyskov“, kterých je 1334, což je zhruba dvacetina obyvatel města. Toto číslo by mohlo být navýšeno obyvateli okolních vesnic. Na této stránce na Facebooku by byly návštěvníci upozorňováni na změny v otevírací době, plánované akce a slevy. Zveřejňovaly by se tu také fotografie z již uskutečněných událostí, v měsíčních intervalech by se konala tipovací soutěž, kde by se odhadoval počet návštěvníků za určitý den nebo období. Po dobu letních prázdnin by probíhala také soutěž o nejhezčí fotografii pořízenou na koupališti. Vítězové by získali volnou rodinnou vstupenku nebo jednotlivý vstup na hodinový pobyt v Aquaparku nebo celodenní vstup na letní areál. Tyto soutěže by přiměly zákazníky sledovat stránky pravidelně a zároveň se tak dozvědět o všech pořádaných akcí. Náklady na tuto reklamu by obnášely asi hodinovou práci zaměstnance pro vytvoření této stránky a dále průměrně půl hodiny týdně pro správu a přidání informací, kterých by nebylo mnoho. Na práci není třeba najímat specializovaného pracovníka, stačí současný zaměstnanec s běžnou počítačovou gramotností nebo student pracující na dohodu o provedení práce. Tento pracovník by byl ohodnocen 100 Kč/h, tedy 400 Kč/měsíc. Za předpokladu, že by se vždy soutěžilo o 2 rodinné vstupenky a 2 vstupenky pro jednotlivce, činily by ztracené


46

zisky z těchto vstupenek 660 Kč (6 dospělých a 4 dětské). Celkové ekonomické náklady by tak pouze mírně přesáhly 1000 Kč měsíčně, roční finanční náklady by pak byly rovny 4800 Kč. Aby se návštěvníci o této nové stránce na Facebooku dozvěděli, navrhuji umístit odkaz na současný web. Na oficiální internetové stránce by pak nově vznikla možnost odebírání novinek e-mailem. Informace by se posílaly souhrnně vždy jedenkrát měsíčně, aby služba neobtěžovala. Zasílání by bylo možná kdykoli zrušit.

7.2 ZOOpark a DinoPark 7.2.1

Hodnocení úspěšnosti podnikatelského záměru

Projekt DinoParku je jediným svého druhu na jižní Moravě, nejbližší podobný objekt je vzdálený téměř 150 km. I přes počáteční nedůvěru ze strany města i jeho obyvatel se, i díky příznivé poloze města a menší nabídce volnočasových aktivit v okolí, stal vyhledávanou atraktivitou a byl zařazen i mezi Top cíle při návštěvě jižní Moravy. O oblíbenosti objektu svědčí i fakt, že už 16. září 2006, tedy 4 měsíce po otevření navštívil DinoPark 150 000. návštěvník. Miliontý návštěvník na sebe nechal čekat 5 let, což je na město velikosti Vyškova velice příznivé. Se vznikem DinoParku přibylo městu velké množství návštěvníků, počet přenocování se v roce 2007 zvýšil zhruba o 7000 tisíc oproti roku předchozímu. Také byly vytvořeny příležitosti pro menší soukromé podnikatele, nejen v prostorách DinoParku, v neposlední řadě vznikla nová pracovní místa, přestože některá jsou jen sezónní. ZOOpark a DinoPark se jeví konkurenceschopný i oproti blízkým zoologickým zahradám s větší tradicí – ZOO Brno, ZOO Olomouc a ZOO Hodonín. Díky velikosti sice vyškovská ZOO zaostává v návštěvnosti oproti Brnu a Olomouci, avšak hospodaří s nižším rozpočtem a s menší dotací od města. Nelze opomenout ani velikost sídla, kdy Brno má více než desetinásobek stálých obyvatel a návštěvnost je vyšší jen o 50 000 osob. Po finanční stránce není projekt soběstačný a využívá řady dotací. Zde je ovšem nutno zmínit, že žádná zoologická zahrada v našich podmínkách nevystačí pouze s vlastními prostředky. Projekt je schopný zabezpečit si téměř 60 % zdrojů pomocí vstupného a dalších, již dříve zmíněných, aktivit. I přes tuto skutečnost je záměr možné hodnotit jako úspěšný, neboť náklady vzrostly v řádech desetitisíců, s vyšší spotřebou energií, větším množstvím sezónního personálu a provozu vláčku. Naproti tomu příjmy vzrostly v řádech miliónů i přesto, že se ZOOpark o zisk dělí se soukromou firmou WEST MEDIA. 7.2.2

Možná vylepšení marketingového mixu

Marketingový mix ZOOparku a DinoParku je vcelku propracovaný a nepotřebuje žádné větší zásahy. Velkou výhodu v marketingové komunikaci představuje


47

zejména dělení nákladů mezi ZOOpark, informující o konkrétních akcích a firmu WEST MEDIA, které se vyšší náklady na reklamu často dělí mezi více parků. Kvalitní jsou také webové prezentace na vlastních stránkách i na sociálních sítích. Nové akce Pro zvýšení návštěvnosti v době mimo hlavní sezónu, navrhuji ve všedních dnech pořádat občasný „piknik pro maminky s dětmi“. Jednalo by se o dopolední program, kde by si maminky mohly vyměnit zkušenosti s dětmi, pro ty by byl připraven nejen naučný program, ale také hry a sladké odměny. V případě nepříznivého počasí by byl program přesunut do Hanáckého statku. Jednou ročně by se mohla konat akce „domácí mazlíčci v ZOO“. Akce by se konala v pátek, kdy se nepředpokládá vysoká návštěvnost. Dítě, které přijde se svým psím miláčkem, by mělo vstup do ZOO zdarma. Byl by najat fotograf, který by děti se psy fotil, každý by si následně mohl fotku stáhnout z webových stránek, na kterých by návštěvníci volili tu nejhezčí dvojici. Fotograf by byl přítomný v době od 14 do 18 hod, při ceně 600 Kč/hod. Dále by bylo třeba nahrát fotografie na web spolu s popisky, což by provedl pracovník zhruba za 2 hodiny při ceně 100 Kč/hod. Akce by tedy stála celkově 2600 Kč. Spolupráce s TIC Vyškov Vzhledem k množství návštěvníků v letní sezóně by se v ZOO mohl nacházet „informační koutek“ pořádaný ve spolupráci s TIC Vyškov, který by návštěvníkům představil i jiné možnosti využití volného času a nabídl kulturní i společenské události v okolí. Cílem tohoto stánku by bylo udržet turisty ve městě a přilehlém okolí, bez nutnosti bloudit v centru města. Na stánku by se přes červenec a srpen střídaly 2 brigádnice, od 10 do 17 hod. Práce by mohla být nabídnuta jako praxe studentům místních středních škol s odborným zaměřením nebo vysokoškolákům. Mzda by byla ve výši 70 Kč/hod, tedy celkově 62 dnů*7 hod*70 Kč= 30 380 Kč. V případě deštivého počasí by mohly být pracovnice nahrazeny stojany s nabídkou ve formě letáků, dostupných také v TIC, čímž by se celkové náklady ještě snížily. Sponzoring Co se týče celkového zviditelnění veškerých DinoParků a zároveň i firmy WEST MEDIA, mohla by firma vzhledem k hlavnímu segmentu rodičů s dětmi přispívat na výstavbu či opravu dětských hřišť, a to spíše v obcích, kde se samotný DinoPark nenachází. Na těchto hřištích by firma mohla postavit reklamní ceduli nebo na některé prolézačky namalovat vlastní logo či při nátěru využít barev DinoParku. U některých takovýchto hřišť by se nacházela také menší figurína dinosaura, u které by se děti mohly fotit, pohladit si ji, nebo na ni vylézt. Rozšíření reklamy na další výletní portály Jak bylo zmíněno již dříve, zmínku o DinoParku můžeme najít na portálech Kudy z nudy a Top výletní cíle jižní Moravy. Podobných portálů však existuje mno-


48

hem více, často je mohou doplňovat sami návštěvníci a reklama tak stojí pouze čas k jejich vytvoření. Jako příklad jmenuji portály tipynavylet.cz, vyletnik.cz, kamnavylet.cz (prezentace existuje, ale je nutno doplnit informace) či topvylet.cz.

7.3 Volnočasové objekty města Vyškovští obyvatelé mají kromě Aquaparku i DinoParku další možnosti využití volného času. Nachází se zde několik, i víceúčelových hřišť, včetně atletického stadionu. Z dalších aktivit jmenuji plácek pro petanque a SkatePark ve Smetanových sadech. Těmito volně dostupnými aktivitami se dále zabývat nebudu. Ve městě se samozřejmě nachází také objekty sloužící převážně pro noční zábavu a objekty ekonomie neřesti - herny, kluby a noční bary. Tyto objekty mají od zkoumaných objektů velice odlišný ráz, proto je v následujícím přehledu nezmiňuji. Do následujícího přehledu jsou tak zahrnuté pouze objekty, které jsou s DinoParkem a Aquaparkem srovnatelné. V tabulce je vymezen název objektu, provozovatel13, adresa sportoviště a průměrná hodinová cena. Barvami bude znázorněna skutečnost, zdali má daný objekt webové stránky s potřenými informacemi o ceně, kontaktu a době provozu (zelená barva) či nikoli (červená barva).

Není-li uvedena zkratka obchodní společnosti, pak je uvedený provozovatel fyzickou osobou, podnikající na základě Živnostenského oprávnění.

13

Hodnocení Aquaparku a DinoParku, postavení na trhu volnočasových aktivit města Tab. 15

49

Přehled volnočasových objektů města Vyškov

Název objektu Kuželna KK Rostex Vyškov Restaurace U prcka (bowling) Hotel Selský dvůr (bowling)14 Squash centrum Vyškov (bowling)15 Studio Havaj Fit club relax

Adresa sportoviště Bowling a kuželky Kuželkářský klub Brněnská 7b Rostex Vyškov (vlastní město) Provozovatel

Průměrná hodinová sazba

300 Kč/2 dráhy

JUDr. Antonín Šimčík

Hraničky 712

170 Kč/dráha

HSD Consult, s.r.o.

Cukrovarská 480

250 Kč dráha

Mgr. Stanislav Loučný

Havlíčkova 19

200 Kč/dráha

Wellness, fitness, zdraví Otakara Jaroše RAMI CZ s.r.o. 235 Terezie Víta Nejedlého Chladilová 691

různá 16 140 Kč

Fitness Karel Zouhar

Karel Zouhar

Mlýnská ulice

50 Kč/vstup

Fitness Trinity

Radek Tobolík

Dobrovského 427/2

60 Kč/vstup

Fitness Zdena17

Fitness club Zdena

Nádražní 5

70 Kč/vstup

Power plate

Jitka Volešová

Přetlaková tenisová hala Zimní stadion Vyškov Paintball Attack

Jana Šoupala 17/2 Další sportovní aktivity Správa majetku Mlýnská ulice města Vyškova Správa majetku Mlýnská 743/12 města Vyškova Ivo Švec Jízdárenská 590

140 Kč/lekce

300 Kč/kurt 20 Kč/vstup 1,5 Kč za kuličku

Hotel nabízí také wellnes služby v podobě sauny a vířivé vany. Squach centrum nabízí i pronájem kurtů na squash, badminton a ricochet. Konají se zde i hodiny aerobicu a schwinn cycling. 16 Nabízí velké množství služeb - solária, různé druhy masáží, posilovnu a sauny - v cenovém rozpětí cca 40-500 Kč/hod. 17 Centrum nabízí i masáže a infrasaunu. 14 15


Umělá lezecká stěna Bikrosové hřiště

Správa majetku města Vyškova Klub BMX (vlastní město)

Mlýnská 737/10

50 Kč/vstup

U Jandovky

-

50

Kultura Městské kulturní středisko Kino Sokolský dům

Správa majetku města Vyškova Správa majetku města Vyškova

Jana Šoupala 4

různá

Tyršova 2

100 Kč/představení18

Ostatní Hvězdárna v Marchanicích

ZOOpark Vyškov

Letecké muzeum Vyškov

Nadace LHS Vyškov

VyškovMarchanice, P. O. BOX 43 Pustiměřské Prusy

50 Kč/vstup

Zdroj: Vlastní zpracování

Webové stránky Z uvedeného přehledu je vidět, že ve Vyškově je téměř 20 objektů volnočasové infrastruktury, které jsou svým charakterem srovnatelné s Aquaparkem a DinoParkem. Pět z těchto objektů nevlastní webové stránky, nebo stránky neobsahují informace potřebné k návštěvě. O těchto volnočasových aktivitách tak ví převážně pouze místní obyvatelstvo a podniky se tak sami připravují o zákazníky z širšího okolí nebo návštěvníky města. Právní forma Co se týče právní formy uvedených objektů, převažují živnostníci (8), dále objekty, které spadají pod příspěvkové organizace města (6), společnosti s ručením omezením (2) a nadace (1). Návštěvnosti Z hlediska návštěvností není možné srovnávat veškerá zařízení, neboť pro větší část z nich jsou důležité zejména tržby a návštěvnost se pouze odhaduje nebo není ani odhadována. Jedná se zejména o problém v případě fitness a některých bowlingů. V následující tabulce je uveden průměrný počet ročních návštěvníků (případně za sezónu) některých volnočasových objektů.

18

Průměrné vstupné

Hodnocení Aquaparku a DinoParku, postavení na trhu volnočasových aktivit města Tab. 16

51

Návštěvnost vybraných volnočasových objektů

Volnočasový objekt Squach centrum Fit club relax Přetlaková tenisová hala Zimní stadion Horolezecká stěna

Roční počet návštěvníků 20 000 1 800 6 500 5 00019 4 000

Zdroj: Interní zdroje uvedených objektů

Poloha objektů Rozložení objektů infrastruktury pro volný čas je možné vidět v následující mapě. Je patrné, že velké množství z nich se nachází v centru města. Výjimkou není ani Aquapark a ZOOpark. DinoPark je sice umístěný na okraji města, vstup je však možný pouze přes ZOO, odkud jsou zákazníci do DinoParku dopravováni vláčky a autobusy.

Obr. 8 Mapa volnočasových objektů města Zdroj: podkladová mapa http://maps.google.cz/, vlastní práce

7.3.1

Srovnání objektů s Aquaparkem a Dinoparkem

Aquapark a ZOOpark spolu s DinoParkem oproti některým jiným volnočasovým objektům vlastní kvalitní webové stránky, čímž si zajišťují řadu turistů ještě před jejich příjezdem do města a zviditelňují se tak i místním obyvatelům, kteří mo19

Zahrnuti pouze návštěvníci veřejného bruslení za sezónu


52

hou získat aktuální informace o pořádaných akcích a slevách. Toto však nesplňují bowling u Prcka, Fit club relax, Zimní stadion, bikrosové hřiště a hvězdárna (viz tabulka 15). Vezme-li v úvahu polohu objektů, nemá DinoPark ani Aquapark žádnou zásadní výhodu. Mimo mapu (obr. 8) se nachází pouze Fit club relax a Letecké muzeum, které by mohly být hůře dostupné pro návštěvníky, kteří nevlastní automobil. Další aktivity jsou dostupné maximálně půlhodinovou běžnou chůzí od vlakového či autobusového nádraží. Cenově je dostupný Aquapark i Dinopark, pokud bychom cenově náročnější aktivity rozpočítali na počet účastníků, nejsou rozdíly mezi vstupnými extrémně patrné. Nejdražší aktivity bývají omezené jen otevírací dobou a tak je jejich vyšší cena pochopitelná (např. DinoPark). Z hlediska návštěvnosti zaujímají oba blíže zkoumané objekty jasné prvenství, třetí Squasch centrum má odstup téměř 150 000 návštěvníků za rok. Přestože v přehledu návštěvností nejsou uvedeny veškeré objekty ve městě, vzhledem k jejich charakteru není možné předpokládat vysoká čísla - fitness centra, masáže, kuželny a menší muzea obvykle vyhledávají zejména jednotlivci a nepříliš početné skupiny. Turisté mohou takovéto aktivity provozovat i v místě svého bydliště a na dovolené je tak využívají jen zřídkakdy, dvacetitisícové město navíc nemá ani dostatečné množství zájemců o tyto sporty ve zvolených segmentech jednotlivých činností. Snad jedinou nevýhodu oproti ostatním volnočasovým zařízením má zejména Dinopark, v menší míře i Aquapark, z důvodů sezónnosti. Převážnou většinu ostatních aktivit (uvedených v tab. 15) lze díky krytým prostorám provozovat celoročně, a tím zajistit i trvalá pracovní místa, což se jmenovitě u DinoParku nedaří. Podle předchozích informací je možné usuzovat, že Aquapark a ZOOpark s DinoParkem zaujímají ve městě výsadní postavení, zejména co se týče návštěvnosti a tvoří tak významnou možnost trávení volného času občanů. Oba objekty zapadají do poměrů okresního města z hlediska nabídky volnočasových aktivit a díky dobré dopravní dostupnosti také lákají nové turisty. Pokud bychom Aquapark a DinoPark zkoumali v konkurenci celého Jihomoravského kraje, pak se zvětšující se vzdáleností od Vyškova klesá význam Aquaparku, neboť se přibližují další konkurenční aquaparky, městské bazény i vesnická koupaliště, jejichž počet není zanedbatelný. Naopak DinoPark je zcela unikátní atrakcí i za hranicí kraje, o čemž svědčí množství návštěvníků z jiných okresů (viz obr. 7). Spádová oblast se „ztenčuje“ směrem k Ostravě a Praze, kde se nachází v podstatě totožná atrakce, kterou spravuje jediná společnost WEST MEDIA.

Závěr

53

8 Závěr Aquapark i DinoPark je možné zařadit do kategorie tematických parků, které se v současné době rozmáhají, protože nabízí zábavu téměř pro celou rodinu. Cílem této bakalářské práce proto bylo zhodnotit postavení Aquaparku a DinoParku vzhledem k ostatním volnočasovým aktivitám okresního města Vyškov. Dále byl zkoumán současný marketingový mix obou objektů a hodnocen podnikatelský záměr a využitelnost v cestovním ruchu. Aquapark zaujímá ve městě významné postavení oproti ostatním aktivitám pro volný čas. Svou výhodnější pozici v rámci celého kraje bohužel, díky okolním a modernějším aquaparkům, postupně ztrácí. Provozovatel aquaparku, příspěvková organizace města, nemá prostředků nazbyt a tak není marketingový mix společnosti nijak výrazně propracovaný, zejména kvůli nedostatku finančních prostředků. Z tohoto důvodu bylo v práci navrženo několik nízkonákladových akcí, které by mohly přilákat návštěvníky z širšího okolí a připomenout tak samotnou existenci parku. Za největší problém však považuji absenci prezentace na sociálních sítích, která může znamenat ztrátu zejména mladších návštěvníků. Tato forma prezentace se jeví finančně nenáročnou a proto vhodnou pro tento objekt, stejně jako výměna bannerů s nekonkurenčními podniky v okolí. DinoPark, provozovaný ZOOparkem Vyškov, je přesným opakem předchozího objektu. V současné době se těší velké oblibě, přestože se v republice nachází několik podobných objektů. Jedná se o příklad úspěšné spolupráce soukromého subjektu (společnost WEST MEDIA) s veřejným (příspěvková organizace města Vyškov ZOOpark). Díky rozdělení nákladů marketingu na úroveň, která je může lépe zvládat je marketingový mix společnosti propracovaný a není potřeba velkých změn. Toto hojně navštěvované místo by mohlo být využito samotným městem, které by zde mohlo upozorňovat na další atraktivity v okolí a udržet tak turistu v oblasti déle, než původně předpokládal. Každý turista není ochotný hledat TIC po celém městě. Dále doporučuji rozšířit okruh turistických serverů, na kterém by se nacházela informace o tomto tematickém parku. Tato forma propagace by nebyla finančně náročná, navíc se jedná o jednorázové přidání do katalogu bez nutnosti další správy stránek. Díky dotazníku bylo zjištěno, odkud přijíždějí návštěvníci Dinoparku. Přestože nejvíce návštěvníků přijíždí z Jihomoravského kraje, téměř 40 % hostů přijíždí i ze zbytku republiky. Naopak většina návštěvníků Aquaparku přijíždí „jen“ z území bývalého okresu Vyškov, neboť nejde o tak unikátní projekt. Podle srovnání zkoumaných objektů s dalšími volnočasovými aktivitami města je možné říci, že DinoPark a Aquapark zaujímají ve městě výsadní postavení. Jejich návštěvnost je zhruba osminásobně vyšší, čemuž samozřejmě odpovídá i výše tržeb. Oba parky nabízejí potřebné informace na svých webových stránkách, čímž si „zajišťují“ návštěvníky již před jejich příjezdem. Jedinou nevýhodou se může jevit sezónnost zařízení, se kterou je spojené i kolísání počtu

Závěr

54

pracovníků v průběhu celého roku. Většina ostatních zařízení tento „handicap“ nemá díky krytým prostorům a návštěvnost tak mají více vyrovnanou po celý rok.

Zdroje

55

9 Zdroje 9.1 Literatura [1] CLAVÉ, SALVADOR ANTON. The global theme park industry. Cambridge, MA: CABI, c2007, 459 s. ISBN 978-184-5932-084. [2] ČERTÍK, M. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: OFF, 2001. 350 s. ISBN 80-2386275-8. [3] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. [4] GALVASOVÁ, I., A KOL. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 262 s. :. ISBN: 978-80-87147-06-1. [5] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3 (BROž.). [6] KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing management. 10. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001, s 32. [7] ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha : Idea servis, 2010. 405 s. ISBN: 978-80-85970-68-5. [8] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. [9] RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 213 s. ISBN 97880-247-4039-3. [10] VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9 (BROž.). [11] VESELÁ, J. Základy sociologie volného času. 1.vyd, Pardubice: Univerzita Pardubice, 1999. 80 s. ISBN: 80-7194-187-5. [12] WOODSIDE, G., MARTIN, D. Tourism management: analysis, behaviour and strategy. Cambridge, MA: CABI Pub., 2008, 528 s. ISBN 978-1845933-234. [13] ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 212 s. ISBN 978-807-0410-707.

9.2 Internet [14] Město Vyškov [online]. 2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.vyskov-mesto.cz/ [15] MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$

Zdroje

56

[16] Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=39&p otvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=8&childsel0=8&cislotab =CRU9010CU&vo=tabulka&pro_7_31=592889&voa=tabulka&str=tabdeta il.jsp [17] RISY.cz - Obce - Vyškov. Portál Regionálních Informačních Servisů [online]. 2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=592889 [18] Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Vyškov. ČSÚ [online]. 28.4. 2005 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/136228-03. [19] TEA/AECOM 2010 Global Attractions Report. THEMED ENTERTAINMENT ASSOCIATION. Teaconnect [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.themeit.com/etea/2010Report.pdf [20] TEA/AECOM 2009 Global Attractions Report. THEMED ENTERTAINMENT ASSOCIATION. Teaconnect [online]. 2010 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.teaconnect.org/sites/default/files/misc/files/2009report.pdf [21] Theme Parks Types. THEME PARK TRAVEL CENTER. Theme and Attraction Parks Travel Center [online]. 2008 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.allthemeparks.net/theme-park-types/ [22] ZOOPARK VYŠKOV. Výroční zpráva 2009. 2010, 40 s. Dostupné z: http://www.zoo-vyskov.cz/externi_soubory/2012/vyrzpr2009.pdf. [23] ZOOPARK VYŠKOV. Výroční zpráva 2010. 2011, 44 s. Dostupné z: http://www.zoo-vyskov.cz/externi_soubory/2012/vyrzpr2010.pdf.

Přílohy

57

Přílohy

58

Příloha č. 1: Letecký pohled na areál Aquaparku

Zdroj: http://bazenvyskov.cz/

59

Příloha č. 2: Plánek areálu ZOO

Zdroj: http://www.zoo-vyskov.cz

60

Příloha č. 3: Plánek areálu DinoParku

Zdroj: http://www.dinopark.cz/dinopark-vyskov/index.php

Pozice Aquaparku a DinoParku ve městě Vyškov na trhu volnočasových aktivit

Recommend Documents