POZEMKOVÉ ÚPRAVY Diplomová práce

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Gabriela Pařízková

POZEMKOVÉ ÚPRAVY Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Jaroslav Drobník, CSc. Katedra : Práva životního prostředí Datum vypracování práce 20.03.2013

Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval/a samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne

2

Děkuji panu doc. JUDr. Jaroslavu Drobníkovi CSc. za odborné vedení a za podněty a připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji za poskytnutí potřebných dat pro zpracování praktické části paní RNDr. Marii Jančíkové a Janě Nožičkové z pobočky Hradec Králové, Krajského pozemkového úřadu pro Královehradecký kraj.

3

OBSAH 1. Úvod 2. Historický vývoj pozemkových úprav 2.1. Vývoj na našem území do počátku 20. století 2.2. Historický vývoj ve 20. století 2.3. Vývoj právní úpravy v 90. letech 2.4. Pozemkové úpravy po roce 2002 3. Pozemkové úpravy 3.1. Definice institutu 3.2. Předmět a formy pozemkových úprav 3.3. Obvod pozemkových úprav 4. Řízení o pozemkových úpravách 4.1. Zahájení řízení 4.2. Účastníci řízení 4.2.1. Účastníci v užším smyslu 4.2.2. Účastníci v širším smyslu 4.2.3. Sbor zástupců 4.2.4. Změna v osobě účastníka 4.2.5. Neznámý vlastník 4.2.6. Zastupování 4.3. Úvodní jednání 4.4. Průzkum terénu a jeho vyhodnocení, určení obvodu pozemkových úprav 4.5. Zjišťování průběhu hranic a jejich vyrovnání a změna 4.6. Soupis nároků vlastníků 4.7. Společná zařízení 4.8. Ochrana životního prostředí a pozemkové úpravy 4.8.1. Natura 2000, Evropská úmluva o krajině 4.8.2. Pozemkové úpravy a územní systémy ekologické stability 4.8.3. Pozemkové úpravy a územní plánování 4.9. Návrh nového uspořádání pozemků 4.10. Schválení návrhu 4.11. Tzv. druhé rozhodnutí o pozemkových úpravách 4.12. Realizace pozemkových úprav 4.13. Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením 5. Finanční zajištění 6. Další funkce pozemkových úprav 6.1. Upřesnění a rekonstrukce přídělů 6.2. Řešení duplicitního vlastnictví 6.3. Spojení pozemkových úprav s obnovou katastrálního operátu 4

6 7 7 10 14 15 17 17 19 20 22 23 24 24 25 27 28 28 29 29 30 31 31 33 34 34 36 36 37 39 41 42 43 45 46 46 47 47

7. Judikatura vztahující se k pozemkovým úpravám 7.1. Pozemkové úpravy, věc soukromoprávní či veřejnoprávní? 7.2. K povaze řízení o pozemkových úpravách a přechodu vlastnických práv 8. Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Hoříněves 8.1. Plán společných zařízení 9. Závěr Přílohy

5

48 48 49 50 51 52

1.

Úvod Pozemkové úpravy jsou specifickým institutem úspěšně sloužícím svému účelu

a potvrzujícím svou prosperitu staletí trvající existencí. Systematicky je lze zařadit do obecné části odvětví pozemkového práva, svou podstatou zasahují jak do oblasti práva soukromého, tak veřejného. Komplexní řešení, které pozemkové úpravy představují, je výsledkem práce odborníků z mnoha oborů zahrnující majetkoprávní vztahy, státní správu, zemědělství, krajinné inženýrství, ochranu životního prostředí. V současné podobě se pozemkové úpravy staly součástí našeho právního řádu v roce 1991, v době, kdy pozemkové vlastnictví bylo v rozvráceném stavu, který tu zanechaly agrární operace z druhé poloviny 20. století. Značnou měrou se tyto operace podepsaly na vzhledu krajiny, její degradaci. Právě krajina a ochrana kvality životního prostředí jsou prioritami současných pozemkových úprav. Aktuálně se režim pozemkových úprav řídí zákonem přijatým v roce 2002, v němž je upraven samotný institut pozemkových úprav, účel pozemkových úprav, cíle, jichž má být dosaženo. Zákon obsahuje úpravu řízení o pozemkových úpravách včetně organizace pozemkových úřadů. V této diplomové práci se snažím provést celým řízením pozemkových úprav, zmapovat oblast judikatury, zdůraznit úzké sepětí pozemkových úprav s ochranou kvality životního prostředí. Diplomová práce je rozvržena do devíti kapitol doplněná o mapové a datové přílohy. Hned po úvodní kapitole je třeba nahlédnout do historického vývoje, jenž je podstatný pro správné pochopení smyslu dnešních pozemkových úprav a jejich průběhu. Po stručném vylíčení historických mezníků důležitých ve vývoji pozemkových úprav následuje kapitola věnující se institutu pozemkových úprav jako takovému. Stěžejním bodem této práce jsou kapitoly o průběhu řízení o pozemkových úpravách. V rámci těchto kapitol jsem se snažila zdůraznit přínos pozemkových úprav k ochraně životního prostředí. Pozemkové úpravy slouží ale i dalším účelům. Jsou jediným možným nástrojem, který umožňuje řešit problémy v územích, která byla dotčena nedokončenými scelovacími řízeními či přídělovými řízeními. Finální rozhodnutí o pozemkových úpravách významně zasahují do pozemkového vlastnictví a nejedno rozhodnutí bylo podrobeno přezkumu nejvyšších soudních instancí, některá byla předložena Ústavnímu soudu České republiky. Krátké úryvky z těchto rozhodnutí, podstatné pro doplnění výkladu o řízení o pozemkových úpravách, jsou zahrnuty v kapitole sedmé.

6

Závěr mé práce je věnován praktické ukázce komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Hoříněves ve východních Čechách se zaměřením na budování nových společných zařízení a úpravy hranic pozemků. Každé katastrální území ale vyžaduje vzhledem ke svým potřebám a potřebám krajiny své vlastní řešení, nelze aplikovat stejný postup v každém katastrálním území, které bude zahrnuto do obvodu pozemkových úprav. Vždy je třeba vycházet z regionálních poměrů. Pozemkové úpravy jsou nejen velice specifickým, ale i náročným nástrojem z hlediska jejich zpracování. Celý průběh musí být řádně koordinován, aby byly úspěšně dovedeny do svého konce a měly pozitivní a trvalý vliv nejen na krajinu a přírodu, ale přinesly prospěch i obyvatelům žijícím v dané lokalitě.

2.

Historický vývoj pozemkových úprav

2.1. Vývoj na našem území do počátku 20. století V minulosti byla uskutečněna řada pokusů jak nejúčelněji a nejvýhodněji naložit s půdním bohatstvím. Pozemkové úpravy vždy odrážely aktuální politický, hospodářský, mocenský vývoj v dané zemi. Skrze zemědělskou politiku se vládnoucí vrstvy ve své zemi snažily ovlivnit vztahy k půdě, aby tak přispěly ke zlepšení zacházení s půdou a umožnily rychlejší hospodářský vývoj v zemi. Pozemkové úpravy nemají stejnou podobu po celou dobu své existence, naopak, neustále podléhají změnám, reagují na aktuální vývoj. Pozemkové úpravy na našem území probíhaly v minulosti v různých formách, prováděly se za různými účely a měly více či méně úspěšné výsledky. V některých částech naší země jsou dosud znatelné pozůstatky z dob dávno minulých1, s nimiž se zpracovatelé dnešních pozemkových úprav musejí vyrovnávat a případně se jimi též inspirovat. V krajině lze i nyní rozpoznat stopy původních venkovských sídel, charakter tehdejšího uspořádání obcí, a to i z období raného středověku. Za počátek pozemkových úprav na našem území by se dalo považovat postupné osídlování v období raného středověku, ačkoli toto bylo spíše plánovitým zakládáním venkovských sídlišť reagující na rostoucí počet obyvatel a nedostatek půdního fondu než, 1

Do dnešní doby jsou v některých místech stále patrné některé typické rysy tehdejších venkovských sídel. Vznikaly typové vesnice jako je silniční ves, návesní ves, krátká řadová ves a další. V územích s nižší intenzitou zemědělské výroby, kde v 2. pol. 20. stol. nedocházelo k velkým scelováním a dalším změnám v krajině se dochovaly v terénu znaky původních středověkých plužin, často zpevněných a ukotvených vegetací. VLASÁK, J.; BARTOŠKOVÁ, K. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. str. 27

7

že by se jednalo o pozemkové úpravy v pravém smyslu. Nejprve docházelo k osídlování zejména místním obyvatelstvem, vnitřní kolonizace, které se dělo převážně na úkor vnitrozemských lesů a pastvin a projevovalo se zakládáním nových vesnic a usedlostí s postupným rozšiřováním až do okrajových částí země. Probíhalo do konce 12. století2. Veškerá půda tehdy patřila panovníkovi a ostatním feudálům, kteří ji pronajímali. Nájemní vztah byl podle rozsahu práv nakloněn ve prospěch feudálů, mohli jej kdykoli vypovědět, nepřecházel na dědice nájemníků. Později, v průběhu tzv. vnější kolonizace, která probíhala až do 15. století, se na našem území začínají usazovat i cizí národy, dochází k zahušťování dosavadního osídlení, rozšiřování komunikačních sítí. Osídlování bylo systematické a utvářely se typické rysy tehdejších venkovských sídel 3. Zakládáním nových vesnic byli pověřováni tzv. lokátoři, jejichž úkolem bylo určení místa a způsobu zastavění vsi, vyměření a rozvržení půdního fondu na jednotlivé lány, určení hranic mýcení lesa, rozmístění orné půdy, pastvin, zahrad a zpřístupnění pozemků sítí cest, vytyčení odvodňovacích cest atd4. Tvar pozemků byl ovlivněn tehdejším způsobem zkypřování půdy, nejčastěji rádlem, křížovým způsobem. Čtvercový tvar pozemků se tedy jevil jako nejvýhodnější. Protáhlý, obdélníkový tvar byl zaveden až později a souvisel s vynálezem pluhu5. Pozemky se přizpůsobovaly způsobu obdělávání půdy, aby byly maximálně efektivně obdělány s tehdy dostupnými zemědělskými prostředky. Do vlády Marie Terezie nebyly úpravy pozemků dotčeny žádnými významnými změnami. Sociální a zejména ekonomická situace v tomto období nebyla ideální. Výběr daní nebyl optimální. Počty bezzemků a chudiny rostly, obyvatelstvo trápil nedostatek potravin, robota, to vše bylo příčinou narůstajících nepokojů a poddanských bouří. Bylo třeba urychleně reagovat a provést potřebné reformy. Vedle jiných reformních kroků byl v roce 1775 započat tzv. raabizační proces6, který spočíval v rozdělení půdy velkostatků, prodání hospodářských budov a dobytka do rukou méně majetným, drobným statkářům, kteří se stali dědičnými nájemci půdy a byli nově povinni odvádět podíl ze zisku z pozemků. Tento proces se ale týkal pouze panství státních a církevních, soukromých jen tehdy, pokud s tím souhlasila vrchnost a 2/3 poddaných. V Čechách bylo rozparcelováno 2

Viz TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, str. 17-19. 3 Podrobněji VLASÁK, J.; BARTOŠKOVÁ, K. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. str. 27 4 TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, str. 17-19. 5 Podrobněji MARŠÍKOVÁ, M.; MARŠÍK,Z. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. s. 161 6 pojmenování dle F.A. Raaba, dvorní rada Marie Terezie, autor návrhu reformy

8

148 panství, na Moravě 697. Raabizace byla rozhodnutím císaře Josefa II. v roce 1785 zastavena. Patent Josefa II. z roku 17818 a zejména císařské patenty z let 1848 a 1849 o zrušení svazku poddanského a robot a služeb pro vrchnost měly za následek, že hospodařící sedláci se stali vlastníky půdy, na níž hospodařili9. Tito mohli nyní nakládat s pozemkovým vlastnictvím dle své vlastní vůle. Následkem dobrovolnosti dispozic s pozemky, dědické přechody vlastnictví a s tím související parcelace pozemků, prodeje pozemků, často i spekulativní, vznikala velká roztříštěnost pozemků, zcela nevhodné tvary pozemků, často též zatížené věcnými břemeny. Pozemky se stávaly nepřístupnými. V roce 1849 bylo v Čechách přibližně 18 mil. parcel, jeden zemědělec hospodařil v průměru na 29 pozemcích10. Tento stav byl již dále neúnosný a bylo třeba jej řešit11, prostřednictvím pozemkových úprav. Legislativní úprava se zdála v nedohlednu, a tak dochází k prvním soukromým aktivitám a dobrovolnému scelování12. První scelování bylo úspěšné, následovalo několik dalších, zejména v obcích na Moravě13. Provedení dalších dobrovolných scelovacích prací bránila podmínka souhlasu všech. Právě nemožnost dosažení takové dohody, jež by vyhovovala všem vlastníkům pozemků v dané lokalitě, byla příčinou neúspěchu dobrovolných scelování. Dobrovolné scelování bylo legislativně podpořeno přijetím tzv. arondačního zákona z roku 186814, který umožňoval dobrovolné směny pozemků. Scelování na základě dobrovolnosti nebylo většinou úspěšné, bylo třeba přijmout předpis, který by využíval principu majority, a bylo tak možné provést potřebné úpravy pozemků ve větším rozsahu. V roce 1883 byl přijat říšský rámcový zákon o scelování hospodářských pozemků, který byl podkladem pro zemské zákony, 1884 7

Viz Technická pomůcka k činnosti autorizovaných osob, Pozemkové úpravy. 1. vyd. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2011, převzato z www.profesis.cz 8 patent o zrušení nevolnictví, 1.listopad 1781 9 císařský výnos - 1848, František Josef I. ,,Všichni poddaní bez rozdílu se stávají vlastníky půdy, kterou drží.´´ Tvar pozemků zůstal nezměněn. Většinou se ale jednalo o pozemky rozptýlené, nevhodných tvarů, které nepodlehly raabizaci. 10 Viz LÁZŇOVSKÝ,P. Vznik a vývoj pozemkových úprav do roku 1989, XVI. Konference pozemkové úpravy 13.09.2011 11 Návrh zákona o scelování pozemků pro celé území Čsl. republiky: 1921, částka 685. Převzato z http://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/1vo/tisky/T0685_00.htm Scelování pozemků zvýší cenu každého hospodářství a zvýší také výnos. Úzké pruhy pozemků, na nichž nelze otočiti vůz, a které v zimě ani jich vlastník pod sněhem nenajde, když rozváží hnojivo, vytvořují velmi často příčiny ku sporům mezi rolnictvem. Roztříštěnost majetku pozemkového má za následek mnoho cest obecních a hospodářských, takže cesty tyto plochou svoji v každé obci representují největší statek, ano i velkostatek. Tato plocha půdy ovšem leží ladem. Důležitým jest scelení pozemků položených v zátopách řek a potoků. Tyto pozemky scelené měly by zůstati vždy travnou plochou, aby škody velkými vodami byly zamezeny. 12 1856 – 1859, první úspěšné scelování pod dohledem Františka Skopalíka v Záhlinicích na Moravě TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, str. 17-19. 13 TOMAN, F.; op. Cit., str. 17-19. 14 TOMAN, F.; op. Cit., str. 17-19.

9

Morava, 1887 Slezsko. Na Čechy se říšský zákon nevztahoval, český zemský sněm odmítl přijmout vládní předlohu zemského zákona, domníval se, že by došlo k oslabení jeho kompetencí. Ani v dalších letech se v Čechách nepodařilo přijmout scelovací právní normy15, a to až do roku 1940, kdy se působnost moravských zemských zákonů rozšířila i na území Čech na základě přijatého vládního nařízení č. 171/1940. Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby. Dnem účinnosti tohoto nařízení platily na celém území protektorátu Čech a Moravy moravské zemské zákony o agrárních operacích a bylo tak možné nařídit z úřední moci povinné scelování hospodářských pozemků16. Scelování na území Čech probíhalo do té doby pouze na podkladě dobrovolnosti.

2.2. Historický vývoj ve 20. století Ve 20. století byly pozemkové úpravy do značné míry ovlivněny zejména politickými a mocenskými účely a úzce s nimi byly spjaty pozemkové reformy a přídělová řízení17. Pozemkové reformy, které probíhaly až do poloviny 20. století, s sebou přinesly i četné změny ve vlastnických vztazích. Celá řada dnešních vlastníků odvozuje své nabývací tituly na základě tehdy proběhlých přídělových řízení. První pozemková reforma, která probíhala v letech 1918 až 1935, byla uskutečněna realizací několika přijatých právních předpisů 18. Po první světové válce patřila jedna třetina veškeré půdy na území nové republiky velkostatkům, které vlastnila především německá a maďarská šlechta. Dalšího velkého vlastníka půdy vedle šlechty představovala církev. V rukou velkostatkářů se navíc nacházela půda nejlepší bonity, která tvořila souvislé, dobře obdělávatelné celky. Odhadem zjištěná peněžní hodnota této půdy velkostatků představovala téměř polovinu hodnoty veškeré půdy 15

Na základě tom zemský sněm r. 1887 vyzval vládu k předložení osnovy zákona o scelování pozemků. Zemský výbor neměl důvěru v říšský zákon scelovací, jelikož zákon ten vylučoval, resp. seslaboval kompetencí zemské autonomie. Roku 1887 vláda vídeňská osnovu zákona předložila, avšak předloha nebyla v zemském sněmu uznána. V důsledcích toho scelovací zákon byl odsunut až do roku 1895, kdy sněmu zemskému předložena byla nová osnova zemských zákonů, o kterých jednáno bylo až r. 1907. Zemědělská komise sněmu zemského zprávou svojí ze dne 4. října 1907 navrhla novou osnovu zákona, která od vládní předlohy podstatně se liší. Ku projednání těchto návrhů na Zem. sněmu nedošlo, jelikož nastala stagnace v činnosti zemského sněmu. Návrh zákona o scelování pozemků pro celé území Čsl. republiky: 1921, částka 685. Převzato z http://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/1vo/tisky/T0685_00.htm 16 Čl. I. a čl. II. nařízení 171/1940 Sb. O scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby 17 Viz TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58. str. 17-19. 18 Jednalo se o tyto právní normy : Záborový zákon, z.č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, Přídělový zákon, z.č. 81/1920 Sb., o přídělu zabrané půdy a úpravě poměrů k ní, Náhradový zákon, z.č. 329/1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový

10

v celé republice19. Cílem první pozemkové reformy bylo takové nepoměry ve vlastnictví půdy napravit. Jednomu vlastníku byla za náhradu zabrána zemědělská půda nad 150 ha výměry a veškerá půda nad 250 ha. O úspěšnosti první pozemkové reformy lze pochybovat. Sociální napětí ohledně nepoměrů ve vlastnictví půdy se trochu zmírnilo, ale hlad po půdě nemohl být uspokojen. Průměrná výše přídělu byl 1 ha na přídělce. V rámci reformy byly vytvářeny i tzv. zbytkové statky, které měly umožnit racionální využití hospodářského zázemí bývalých velkostatků20. Vzniklo jich však příliš mnoho a ne vždy byly přidělovány zcela korektním způsobem. Tyto nedostatky měla napravit druhá pozemková reforma probíhající v letech 1945 až 1948, jež spočívala v revizi první pozemkové reformy, zahrnovala přidělovací řízení po zabraném majetku Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců a přijetí předpisů o nové pozemkové reformě. Právně byly příděly upraveny v prezidentských dekretech. První dekret č. 12/1945 Sb., upravil konfiskaci a rychlé rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakožto i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa21. Druhý dekret č. 28/1945 Sb., stanovil podmínky pro nabývání půdy a konfiskovaných nemovitostí. Příděl nebyl bezplatný, bylo nutné zaplatit náhradu, jež ale byla velmi výhodná, stát zároveň poskytoval levné úvěry. Nakládání se zabavenou půdou spravoval Národní pozemkový fond. Přechod vlastnictví u přidělovaných pozemků byl upraven tak, že vlastnické právo přešlo na přídělce dnem převzetí držby přídělu22. Nově přidělené pozemky byly pouze vykolíkovány, nikoli přesně zaměřeny a zakresleny a v krátkém časového období tak vznikla nepřehledná situace ve vlastnických vztazích23. Postupně se ukazovalo, že pozemkové reformy mají ne zcela pozitivní vliv na zemědělskou činnost. K doplnění zákona o nové pozemkové reformě24 byl proto vydán zákon o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (zákon scelovací). Pomocí této právní úpravy mělo dojít k větší modernizaci a rozvoji v oblasti zemědělství, a to na základě scelování rozdrobených pozemků, vyrovnání hranic, kultivaci planin25. Zákon počítal s rozvojem zemědělství, které by bylo založeno 19

Podrobněji KUKLÍK, J. Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století, 1.vyd. Praha : Auditorium, 2012, st. 31 20 Blíže VOŽENÍLEK, J.: Pozemková reforma v Československé republice, 2. vydání, Česká agrární společnost, Praha, 1924, str. 192. 21 §1 dekretu č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa 22 §5 odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci 23 zjednodušení zápisů usnadnil zákon č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek 24 Z. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě 25 §1 z.č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků; Technicko-hospodářskými úpravami pozemků se rozumějí scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích

11

na soukromoprávních vztazích. Historický vývoj však šel opačným směrem. Provedení těchto pozemkových úprav zabránila politická změna ve vedení země a přijetí předpisů, jejichž cílem bylo zavedení socialistické zemědělské velkovýroby26. Zespolečenštění výrobních prostředků bylo jednou z hlavních priorit politických vůdců země v období 1948 až 1989. Soukromé vlastnictví mělo být potlačeno, čehož bylo u zemědělské půdy dosaženo vytvořením zvláštních užívacích práv, jež vedly k tomu, že vlastníkům zbylo pouze tzv. holé vlastnictví 27. Družstevníci byli povinni sdružit pozemky včetně lesních do společného družstevního hospodaření28. Došlo-li ke zcizení pozemků, nový vlastník již nenabyl oprávnění pozemek užívat, pouze zcizit. Vlastnické právo ztratilo skoro celý svůj obsah. Právo družstevního užívání pozemků se utvářelo postupně a finální podobu získalo v zákoně č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech. Právo družstevního užívání lze charakterizovat jako bezplatné, obsahově široké užívací právo družstva k pozemkům sdruženým jeho členy ke společnému hospodaření29. Zahrnovalo oprávnění půdu užívat, držet a disponovat s pozemky v mezích stanovených zákonem. Cílem zemědělského družstevnictví bylo odstranění dosavadní roztříštěnosti pozemků a nová družstva měla přinést významný prospěch pracujícím zemědělcům30. Scelovací zákon z roku 1948 zůstával nadále v platnosti. V roce 1955 byl scelovací zákon zrušen a nahrazen vládním nařízením 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků. Pro toto období je charakteristické, že řada oblastí byla upravována jen pomocí podzákonných norem, výkonná moc sílila na úkor moci zákonodárné. Nicméně i nadále existovala řada nedokončených scelovacích řízení, která, pokud nebyla dokončena do vydání nařízení 47/1955 Sb., již zůstala ve stavu rozpracovanosti, protože nařízení otázku těchto nedokončených řízení ani v přechodných ustanoveních zákona neřešilo. Hlavními účely nařízení z roku 1955 byly scelování nesouvislých a rozptýlených zemědělských pozemků, vytváření terénních a vodohospodářských opatření s cílem zvýšení úrodnosti půdy a vytvoření podmínek pro zavedení socialistické zemědělské velkovýroby s co nejširším využitím mechanizace pozemků (enkláv) a vyrovnání hranic, jakož i kultivace horských planin se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe se zajistí výživa veškerého obyvatelstva. 26 Viz TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, str. 17-19. 27 Právo družstevního užívání opravňuje družstvo k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníkovi, družstvo však nemůže pozemek zatížit ani zcizit. §24 odst. 3 z. č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech 28 §23 odst.1 z. č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech 29 Viz DROBNÍK, J. Základy pozemkového práva, 1. vyd. Praha: Eva Rozkotavá – IFEC, 2005, s. 43-44 30 §1 z. č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech

12

zemědělství31. Hospodářsko technické úpravy se neprováděly na základě přechodu vlastnických práv k pozemkům, nově byl do právního řádu zařazen institut tzv. náhradního užívání. Náhradnímu uživateli byl poskytnut jiný pozemek výměnou za pozemek, který vlastnil a který se stal součástí pozemků nutných pro velkovýrobu. Náhradní užívání opravňovalo uživatele k užívání ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku tohoto náhradního pozemku, a bylo trvale spojeno s vlastnictvím tohoto pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání. Pozemek nebylo možné zatížit ani zcizit32. Cílem této úpravy bylo převedení co největšího množství pozemků do státního či družstevního vlastnictví. Další vývoj přichází v 60. letech 20. století, kdy zemědělská družstva překonala prvotní fázi svého založení a stabilizovala se. Postupně vznikala potřeba většího scelení a vytvoření větších družstev pro zvýšení zemědělské produkce. Napomoci tomu mělo vydání metodiky zpracování souhrnných projektů hospodářsko technických úprav, k nim byly později vydány i příručky pozemkových úprav. Tato metodika obsahovala návody nejen na scelování pozemků do větších půdních celků, ale také plány společných zařízení vodohospodářských meliorací, nové uspořádání dopravních a rekultivačních opatření33. Reálně docházelo ke slučování pozemků do velkých bloků, rozorávání mezí, rušení polních cest, to vše vedlo k vytváření podmínek pro nadměrnou erozi půdy, nárůstu ploch orné půdy na úkor lesů a pastvin. Snahy o ještě větší scelování přicházejí v 70. letech, v roce 1973 byly souhrnné hospodářsko technické úpravy zastaveny a byly vydávány pouze tzv. Generely pozemkových úprav, které měly být návodem pro ještě větší scelování s využitím větší mechanizace zemědělství. Docházelo tak ke zcela neodborným a násilným zásahům do krajiny. Byly preferovány zásahy do půdního fondu, jež bezprostředně ovlivňovaly zvýšení zemědělské produkce, řešily se velkoplošné meliorační zásahy, vysoce se zvyšovalo zornění půdy na úkor luk a pastvin a zvyšovala se koncentrace a specializace výroby34. Čím dál více se úrodnost ovlivňovala používáním chemických látek a hnojiv. Tyto snahy se brzy projevily na kvalitě půdního fondu. Tím, že byla narušena ekologická stabilita, docházelo k častým erozím půd, devastaci přírodních remízek, úbytku volně rostoucí přírodní zeleně. Teprve v 80. letech se začínaly objevovat první snahy vedoucí k ochraně půd,

31

§1 nařízení 47/1955 Sb. ,o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků §9 nařízení 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků 33 Viz TOMAN, František. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, str. 17-19. 34 Podrobněji KUBA, Bohumil. Pozemkové úpravy a katastr nemovitostí. Právní ráce. 2004, převzato z http://pravniradce.ihned.cz/1-10024760-14535180-F00000_d1-99 32

13

ale bohužel jako poslední nikoli prvotní cíl pozemkových úprav. V praxi se tyto prvky ochrany životního prostředí nerealizovaly vůbec. K nápravě došlo až s přijetím prvních předpisů po změně politického vedení země na počátku 90. let.

2.3.Vývoj právní úpravy v 90. letech V roce 1991 došlo k zásadnímu zlomu v přístupu k pozemkovým úpravám a pozemkovému vlastnictví vůbec, byla zahájena nová etapa, urychleně mělo být obnoveno soukromého vlastnictví. Stěžejním předpisem, který zrovnoprávnil všechny formy vlastnictví, byl ústavní zákona č. 100/1990 Sb., následovalo přijetí dalších předpisů týkajících se užívání půdy35. Ve vztahu k pozemkovým úpravám byl přijat zákon o půdě a brzy poté zákon o pozemkových úpravách36, který nově řešil zejména vlastnická práva k pozemkům, jejich uspořádání, vyrovnání hranic37. Na základě těchto zákonů mělo dojít k narovnání majetkových křivd z let předešlých, umožnění vlastníkům hospodařit na své půdě a nově organizovaným družstvům pokračovat v činnosti. Celá řada zákonů však byla na počátku 90. let přijímána ve spěchu. Jak budou zákony uplatňovány v praxi a zda budou mít pozitivní vliv na chod společnosti, tím se málokdo z tvůrců zákonů zabýval. Došlo tak k přijetí několika dílčích novel, více či méně potřebných, které reagovaly zejména na vzniklé a právem neupravené situace. Zákonem z roku 1991 o pozemkových úpravách byly zřízeny pozemkové úřady, jejichž hlavní náplní zpočátku nebyly pozemkové úpravy, ale řešily zejména problémy spojené s restitucemi, případně zpracovávaly jednoduché pozemkové úpravy, pomocí nichž byly celkem rychle zpřístupněny dosud nepřístupné pozemky. Žádosti vlastníků, aby mohli hospodařit na svých pozemcích, narůstaly, bylo třeba vyhovět. Právní řád byl do doby, než se podaří vlastnické vztahy narovnat, obohacen o dva nové instituty, které se uplatňovaly v rámci jednoduchých pozemkových úprav s cílem co nejrychlejšího vytvoření podmínek pro hospodaření vlastníků či nájemců na pozemcích Prvním institutem byl tzv. časově omezený nájem, který byl upraven v zákoně č. 93/1992

35

zákon č. 114/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby a zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví 36 zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; zákon č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 37 §1 z.č.284/1991 Sb. ,,Pozemkovými úpravami podle tohoto zákona jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území prováděné v zájmu vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků a uživatelů půdy a v souladu s požadavky územního plánování, ochrany a tvorby životního prostředí a charakteru krajiny.´´

14

Sb.38. Podstata časově omezeného nájmu spočívala v tom, že pokud nebylo možné vlastníkovi k zajištění zemědělské výroby z technických důvodů přidělit jeho pozemky, přidělil pozemkový úřad po zahájení pozemkových úprav pozemky jiného vlastníka na dobu časově omezenou. K tomuto úkonu bylo třeba souhlasu vlastníka, jemuž byly pozemky do nájmu přiděleny, ale nebylo třeba souhlasu vlastníka pozemku, jehož pozemky byly pro časově omezený nájem využity. Nájem byl časově omezen do doby vydání rozhodnutí o schválení pozemkových úprav39. Druhým novým institutem, který byl zaveden do právního řádu zákonem č. 38/1993 Sb., bylo zatímní bezúplatné užívání, kdy v rámci urychlení užívání pozemků přidělil pozemkový úřad scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv do zatímního užívání, než dojde k výměně vlastnických práv, nejpozději do doby ukončení komplexních pozemkových úprav. Pro provedení bylo třeba souhlasu vlastníků, který, pokud ho nebylo dosaženo, byl nahrazen správním rozhodnutím. Zatímní užívání bylo bezplatné40. Časově omezený nájem i zatímní bezúplatné užíváni byly chápány jako instituty dočasné a novým zákonem o pozemkových úpravách z roku 2002 byly zastaveny. Novela zákona účinná od 1. ledna 2013 ruší institut zatímního bezúplatného užívání pro jeho nadbytečnost, ledaže se účastníci vztahu dohodnou jinak. V územích, kde byly před účinností poslední novely zákona o pozemkových úpravách zahájeny pozemkové úpravy, zaniká zatímní bezúplatné užívání ke dni účinnosti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle §11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.41. Hlavním důvodem pro zrušení tohoto institutu je značná nepřehlednost, kterou způsobil v uspořádání majetkovo-vlastnických vztahů. Současně platný zákon ale ponechává možnost na území, kde ještě nebyly zahájeny pozemkové úpravy a kde je třeba umožnit vlastníkovi hospodaření na pozemcích, poskytnout tzv. technickou pomoc. Vice o technické pomoci v kapitole 3. 2. této práce.

2.4. Pozemkové úpravy po roce 2002 Zákon o pozemkových úpravách z roku 1991 nemohl již déle vyhovovat aktuálním potřebám, byl poplatný době, ve které vznikal, bylo třeba přijmout nový právní předpis.

38

zákon č. 93/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 39 §19 z. č. 93/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 40 §8 z. č. 38/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 41 §25 zákona č. 139/2002 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

15

Současné pozemkové úpravy se řídí těmito právními předpisy, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech z roku 2002, k němu byla přijata prováděcí vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav, dále se pozemkové úpravy řídí vyhláškou, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek42. Mezi další předpisy, které s pozemkovými úpravami úzce souvisejí, lze zařadit zákon o katastru nemovitostí, zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon o zeměměřičských a katastrálních orgánech43. Nově přijatý zákon o pozemkových úpravách z roku 2002 reagoval zejména na situace, které se staly problematickými dle úpravy předešlé. Zákon nově řešil otázky stanovení obvodu pozemkových úprav včetně potřeby upravit otázku nakládání s blokovaným majetkem církví, náboženských řádů a kongregací dle §29 zákona o půdě 44, možnosti použití půdy pro společná zařízení, nová kritéria přiměřenosti původních a nových pozemků a další. Nová právní úprava byla též třeba z důvodu vznikající nepřehlednosti, jež byla způsobena několika novelizacemi zákona. Dalším podstatným důvodem pro přijetí nové právní úpravy byla komplexní reforma veřejné správy, v jejímž rámci došlo k zrušení okresních úřadů, jejichž součástí byly pozemkové úřady45. Zákon z roku 2002 se tak musel vypořádat s otázkou nové soustavy pozemkových úřadů. Nový zákon musel též reagovat na vstup České republiky do Evropské unie. Bylo třeba navrhnout takový zákon, který by byl podobný jiným právním úpravám v ostatních členských zemích, s tím, že zákon musel odpovídat zdejším poměrům a vycházet z tradic a historického vývoje na našem území. Dále bylo třeba též upravit otázku financování pozemkových úprav, které se postupem času stávaly čím dál více nákladné. V posledních měsících Ministerstvo zemědělství České republiky v souladu s programovým prohlášením vlády připravilo hlubokou strukturální reformu rezortu zemědělství a jeho institucí. Jedním z pěti bodů této restrukturalizace byla i transformace Pozemkového fondu ČR sloučením s pracovišti pozemkového úřadu. Nově byl založen Státní pozemkový úřad ČR. Tato zásadní organizační změna s sebou samozřejmě přinesla i nutnost úpravy zákona o pozemkových úpravách. Legislativní úprava se kromě nové organizační struktury týkala i aktualizace v oblasti procesu zpracování návrhů pozemkových úprav, které 42

zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci 43 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech 44 zákon č. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 45 STRÁNSKÁ, Z. HORT, P. Důvodová zpráva k zákonu schválenému pod č. 139/2002 Sb., Sněmovní tisk 948/0, dostupný na http:// www.psp.cz/sqw/text/tisk.sqw?o=3&ct=948&ct1=0

16

reagovaly na podněty a nedostatky dlouhodobě shromažďované Ústředním pozemkovým úřadem. Jedním z problémů, se kterými se obce potýkaly a potýkají, je nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, které by mohly být využity k realizaci pozemkových úprav. Vzhledem k tomu, že se státních pozemků často nedostává – buď je jich fyzický nedostatek, nebo je stát nemá zaevidovány – je třeba využívat převážně pozemky obecní, což představuje zátěž pro samosprávy bez odpovídající kompenzace. Dalším velkým problémem je délka trvání pozemkových úprav a s tím související finanční nákladnost. Čím déle trvají, tím jsou nákladnější. Současným tempem bude trvat ještě mnoho desítek let, než bude pozemkovými úpravami narovnáno celé území republiky, ačkoli vyhlídky ministerstva zemědělství jsou příznivé. Jeho záměrem je dokončit pozemkové úpravy na území republiky do dvaceti let46.

3. Pozemkové úpravy 3.1. Definice institutu Pozemkové úpravy jsou veřejnoprávním institutem, jehož jedním z hlavních účelů je narovnání a harmonizace vlastnických vztahů k půdě. Z historického vývoje lze vyčíst, že dobrovolná směna pozemků není uplatnitelná ve větším rozsahu na větším území, proto je třeba, aby známky dobrovolnosti nahradil veřejný zájem. Pozemkové úpravy jsou v platném právu definovány na dvou místech, jednak v zákoně o půdě, jednak v zákoně o pozemkových úpravách47. Zákon o půdě pozemkovými úpravami rozumí změny v uspořádání pozemků v určitém území, které se provádí za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků a s jejich souhlasem. Zároveň tato uspořádání mají odpovídat celospolečenským požadavkům na tvorbu krajiny, životní prostředí a investiční výstavbu48. Definice v platném zákoně o pozemkových úpravách, která vychází z předchozí právní úpravy, zákona o pozemkových úpravách z roku 1991, byla nově upravena a doplněna dle společenských potřeb s větším důrazem na ochranu životního prostředí. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků 46

Viz Tisková konference Ministerstva zemědělství ČR k Státnímu pozemkovému úřadu ze dne 7.2. 2013 , http://eagri.cz/public/web/file/188769/TK_SPU_FIN.pdf 47 Z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 48 § 19 z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

17

a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodního hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení její ekologické stability. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování49. Zákonnou definicí je kladen důraz na to, že při pozemkových úpravách nedochází k čisté směně pozemků, tedy výměně pozemků za pozemky jiné, ale schválením návrhu pozemkových úprav vzniká zcela nový stav, který nahrazuje stav předešlý50. Cíle pozemkových úprav jsou dány důvody, pro které jsou zahajovány. Mezi ty nejdůležitější, jež vyplývají z výše uvedené definice, jsou uspořádání a narovnání vlastnických práv, scelení pozemků jednoho vlastníka do menšího počtu větších pozemků, vhodnější tvary pozemků pro hospodaření, prostorové a funkční uspořádání pozemků (delimitace druhů pozemků), zajištění přístupu k pozemkům, budování nové sítě polních cest, ochrana a zúrodnění půdního fondu, zvýšení ekologické stability území, podpora zvýšené reference krajiny, vodohospodářská opatření (protipovodňová, meliorační)51. Přetváření obrazu krajiny skrze pozemkové úpravy vyžaduje velice úzkou spolupráci a výbornou komunikaci s místními akčními skupinami, obcemi a dalšími místními iniciativami. Vnucená řešení, která nejsou výsledkem společného konsenzu, nejsou dlouhodobě udržitelná a aplikovatelná. Perfektně odvedená komplexní pozemková úprava ve své projekční části, tak i v síle navržených opatření v plánu společných zařízení, má ohromnou realizační a motivační váhu. Vedle těchto cílů jsou pozemkové úpravy souborem opatření, která zásadně mění chápání vztahu ke krajině a pozemkům, napomáhají územnímu rozvoji regionu, přináší hospodářský růst a ekonomickou stabilitu venkova52.

49

§2 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Podrobněji BENDL, P.;NEČAS, P. Důvodová zpráva k zákonu o Státním pozemkovém úřadě. s. 73, Sněmovní tisk 691, dostupný na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=691&CT1=0 51 Viz VLASÁK, J.BARTOŠKOVÁ, K. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. str. 22 52 Viz Pozemkové úpravy a tvorba krajiny, převzato z http://eagri.cz/public/web/mze/pozemkoveurady/pozemkove-upravy/co-jsou-pozemkove-upravy/ 50

18

3.2. Předmět a formy pozemkových úprav Zákon o pozemkových úpravách vymezuje předmět pozemkových úprav, který představují pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim, zejména pozemky v nezastavěné části katastrálního území53. Pozemkové úpravy lze provádět ve dvou formách. Zákon používá pojmy jednoduchých pozemkových úprav (JPÚ) a komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Jednoduché pozemkové úpravy jsou nyní spíše výjimkou, prováděly se převážně na počátku 90. let, kdy docházelo k navrácení státního majetku k původním vlastníkům na základě restitučních předpisů a mělo se pomocí těchto úprav urychlit umožnění hospodaření vlastníků na navrácené půdě. K velké řadě pozemků chyběly přístupové cesty, pozemky vlastníků byly rozptýlené a často docházelo k udělování náhradních pozemků do zatímního bezúplatného užívání, než se komplexně vyřeší celá situace v daném katastrálním území. Tyto úpravy nebyly zakončeny zápisem o výměně či přechodu vlastnických práv, docházelo pouze ke směně pozemků, která byla bezplatná. Institut zatímního užívání byl zákonem o pozemkových úpravách z roku 2002 zastaven. Novela zákona účinná od 1. ledna 2013 ruší institut zatímního bezúplatného užívání pro jeho nadbytečnost. Současný zákon ale ponechává možnost vlastníkovi, který hodlá zajišťovat zemědělskou výrobu a jemuž nelze vyčlenit vlastní pozemky, na území, kde ještě nebyly zahájeny pozemkové úpravy, případně kde pozemkové úpravy probíhají, poskytnout potřebnou technickou pomoc při vytvoření ucelených hospodářských jednotek. Technickou pomoc lze poskytnout tehdy, získal–li vlastník souhlas od dotčených osob, nájemců či vlastníků pozemků, jež budou takto užívány. Technickou pomocí bude zejména projektová činnost a vyměřování pozemků54. Nejčastějším případem aplikace této tzv. technické pomoci budou pozemky v užívání nájemce, který užívá vlastníkovy nepřístupné pozemky nebo půjde o případ, kdy jsou pozemky spravovány Státním pozemkovým úřadem. Vedle tohoto způsobu řešení zůstává pak možnost soukromoprávní dohody mezi uživateli a vlastníky o zabezpečení přístupnosti pozemků. Institut jednoduchých pozemkových úprav se nyní používá zejména tehdy, jde-li o nutné a rychlé scelení pozemků, případně jejich zpřístupnění a dále tehdy, pokud je třeba 53 54

§3 odst. 1 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech §15 z. č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

19

rychle řešit protipovodňová či antierozní opatření, případně ujasnit vlastnické vztahy z nedokončených přídělových řízení. Do jednoduchých pozemkových úprav vstupují pouze pozemky části daného katastrálního území a týkají se jen některých jednotlivých vlastníků. Cílem jednoduchých pozemkových úprav není kompletní zlepšení podmínek životního prostředí a jeho revitalizace, slouží k řešení akutních problémů. Pro praktické zpracování jednoduchých pozemkových úprav je zákonem dána možnost zjednodušit postup provádění a výsledného návrhu úprav. Je možné upustit od zpracování plánu společných zařízení55, pokud nejsou navrhována žádná společná zařízení nebo pokud je třeba řešit tzv. příděly. Zjednodušení se týká nejen postupu, ale též výsledného rozhodnutí56. Stejně tak je možné zjednodušit řízení, když je třeba rychlé řešení v zátopových oblastech, nebo u pozemků, jež jsou silně ohroženy erozemi. Většina nyní probíhajících pozemkových úprav se řadí mezi tzv. komplexní pozemkové úpravy. Tato forma už ze svého titulu vyjadřuje, že řešení bude souhrnné, nikoli jednoúčelové. Jejich rozsah bude širší a náročnost jejich zpracování bude vyšší. Je třeba, aby zpracování komplexních úprav splňovalo veškeré náležitosti stanovené zákonem a zvláštním právním předpisem, kterým je vyhláška 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav57. Dokončené komplexní pozemkové úpravy by měly naplnit všechny cíle, které se od pozemkových úprav očekávají, nově vytvořené pozemky mají být přístupné, chráněné před erozí, co nejméně zatěžující přírodní ekosystém. Mělo by dojít k uspokojení požadavků vlastníků, kteří v pozemkových úpravách vidí zejména ekonomické aspekty a pozemkových úřadů, které by měly podporovat též ekologické hledisko. Není-li dále uvedeno jinak, rozumí se pozemkovými úpravami komplexní pozemkové úpravy.

3.3. Obvod pozemkových úprav Obvodem pozemkových úprav se rozumí to území, jehož se pozemkové úpravy týkají. Může být tvořeno jedním nebo více celky, dílčími obvody, v rámci katastrálního území. Jeden dílčí obvod je ohraničen trvalými hranicemi, lesem, komunikacemi, intravilánem, případně pozemky v sousedním katastrálním území58. O stanovení obvodu 55

§4 odst 1 věta třetí z. č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech §13 odst. 3 z. č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 57 Viz Metodický návod k provádění pozemkových úprav,aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 10 58 VLASÁK, J.BARTOŠKOVÁ, K .Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. str. 23 56

20

pozemkových úprav rozhoduje pozemkový úřad. Ten postupuje při určení obvodu tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu59 s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu60. Zákon rozlišuje tzv. pozemky řešené a pozemky neřešené. Zákon nevylučuje zcela některé pozemky z pozemkových úprav, jak činila předchozí právní úprava, ale ponechá rozhodnutí na vlastníkovi či správci zákonem stanovených druhů pozemků, zda mají být zahrnuty do úprav či nikoli. Mezi tyto tzv. neřešené pozemky, tedy ty, jejichž zahrnutí do pozemkových úprav je odvislé na souhlasu, se řadí pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru, pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky vodních toků a pozemky chráněné např. podle zákona o státní památkové péči, zákona o ochraně přírody a krajiny61. U těchto pozemků je třeba získat souhlas vlastníka a správního úřadu. Zvláštní kategorii tvoří pozemky, které lze do úprav zahrnout jen pokud vlastník souhlasí, shledá-li zařazení pozemků jako účelné. Jedná se o pozemky zastavěné stavbou která není ve vlastnictví státu, pozemky oplocené, zahrady a další62. Mezi řešené pozemky lze zahrnout i pozemky, které není třeba podrobit pozemkovým úpravám, ale je to nutné pro obnovu katastrálního operátu, zejména obnovení souboru geodetických informací63. Dále lze mezi řešené pozemky zahrnout i pozemky, které spadají do sousedního katastrálního území, ale pouze za podmínky, že přímo navazují na hranice řešeného katastrálního území. Nově od 1. ledna 2013 je upraveno rozšíření obvodu pozemkových úprav přes hranice jednoho katastrálního území, pokud by o daném území v rámci pozemkových úprav rozhodoval jiný pozemkový úřad, a to tehdy, je-li zahrnutí takových pozemků vhodné. Rozhoduje o tom pak ten pozemkový úřad, který řízení zahájil, a to po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. Zvláštní pozornost poutají pozemky ve vlastnictví státu, které byly do konce roku 2012 ve správě Pozemkového fondu ČR, Lesů ČR, státu (prostřednictvím organizačních složek) a státních příspěvkových organizací, státního fondu a jejichž prvotním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. S tímto majetkem dosud nebylo možné nakládat 59

katastrální operát – je souhrn souboru geodetických (zejména katastrální mapa) a popisných (údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách, vlastnických a jiných vztazích) informací. 60 §4 vyhlášky č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav 61 z. č.20/1987 Sb.,o státní památkové péči, z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 62 §3 odst. 3 a 4 z. č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 63 §3 odst 2 věta druhá z. č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

21

na základě blokačního ustanovení64 upraveném v zákoně o půdě. Tyto pozemky byly zahrnuty do pozemkových úprav, ale nebylo možné s nimi zacházet jako s ostatním majetkem státu, např. použít jej pro společná zařízení. Pokud by tyto tzv. církevní pozemky nebyly zahrnuty do pozemkových úprav vůbec, způsobilo to značné komplikace vzhledem k rozsahu majetku, který byl blokován. V novém návrhu bylo proto třeba církevní pozemky identifikovat a porovnat je s nárokem při dodržení zákonem stanovené výměry, ceny a vzdálenosti. Původním záměrem zákonodárce na počátku 90. let minulého století bylo blokovat církevní majetek pouze dočasně, než budou přijaty potřebné předpisy, aby navrácení majetku proběhlo hladce. Stát ale svůj závazek dlouhou dobu neplnil65. Až nyní došlo k přijetí potřebné zákonné úpravy, zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2013. Vypořádání s majetkovými křivdami vede k finanční nezávislosti církví na státu. Podstatou vypořádání je jak navrácení nemovitého majetku, jedná se o pozemky, na nichž církve dříve samostatně hospodařily, tak finanční kompenzace. Na základě tohoto zákona dojde k vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým byla způsobena majetková křivda v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, netýká se ovšem majetku, který byl zabaven na základě Benešových dekretů 66. Církve tedy budou moci být účastníky řízení o pozemkových úpravách a s jejich majetkem, pozemky, bude nakládáno jako s pozemky ostatních účastníků řízení. .

4. Řízení o pozemkových úpravách Zákon o pozemkových úpravách je hmotněprávní i procesněprávní normou. Řízení o pozemkových úpravách je specifickým druhem řízení, které je v zásadě upraveno v zákoně o pozemkových úpravách a k němu vydané prováděcí vyhlášce. Jsou-li některé otázky neupraveny, použije se na řízení subsidiárně správní řád67. Zákon o pozemkových úpravách, ale v některých otázkách přímo vylučuje použití správního řádu, např. § 6 odst. 7 zákona o pozemkových úpravách stanoví, že se na řízení nepoužijí ustanovení týkající se běhu lhůt dle správního řádu. Otázkou zůstává, v jakých lhůtách a zda vůbec je pozemkový úřad vázán 64

§29 z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Podrobněji ŠIMÁČKOVÁ, K. K problematice vlastnictví katolické církve a restitucí církevního majetku. Právní expertiza k majetkovému vyrovnání s církvemi, posudek Masarykovy univerzity Brno, s. 17 převzato z http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/pravni-expertizy-150063/ 66 senátní tisk 391, převzato z http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/65426/55159 67 Z. č. 500/2004 Sb. správní řád 65

22

časem, ve kterém by měl vydat rozhodnutí. Nejvyšší správní soud se k tomu vyjádřil v jednom ze svých rozsudků68. Toto ustanovení (§6 odst. 7 z. č. 139/2002 Sb.,) samozřejmě nezbavuje správní orgán obecné povinnosti rozhodnout o uplatněném nároku v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů a odkazuje přitom na článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod69. V průběhu řízení je třeba postupovat i podle několika dalších právních předpisů, zákon o katastru nemovitostí, oceňovací vyhláška70 a další.

4.1. Zahájení řízení Důvody, pro které lze zahájit řízení o pozemkových úpravách, jsou tři, jednak na základě vlastního rozhodnutí pozemkového úřadu, jednak na základě požadavku vlastníků po splnění zákonem stanovených podmínek71, třetí možností je zahájení řízení v důsledku stavební činnosti, případně jiné další důvody (protipovodňová řešení, antierozní a jiné). Podle ustanovení §6 odst. 2 zákona o pozemkových úpravách se řízení považuje vždy za zahájené z podnětu pozemkového úřadu, tj. z moci úřední. Samotné zahájení řízení oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách v těch obcích, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Za den zahájení je považován 15. den vyvěšení na úřední desce72. Zákon o pozemkových úpravách dává možnost pozemkovému úřadu řízení z pádných důvodů též zastavit, a to tehdy, jestliže se v průběhu úprav vyskytly překážky, pro které nelze v řízení pokračovat73. Důvody pro zastavení řízení mohou být různé, nedostatek finanční podpory, jiné možnosti řešení v daném území, nemožnost získání potřebného souhlasu pro rozhodnutí o pozemkových úpravách. Ještě než dojde k zastavení řízení, je třeba vždy přihlédnout k rozpracovanosti celé akce. Právní úprava týkající se zastavení řízení je

68

NSS 5 As 39/2008 – 46, převzato z http://www.nssoud.cz čl. 38 odst 2 Listiny základních práv a svobod, Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. 70 Z. č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky, vyhláška č. 412/2008 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků 71 Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy, pokud to vyžadují vlastníci nadpoloviční výměry půdy v daném katastrálním území. Podají-li žádost vlastníci méně než poloviny výměry území, posuzuje pozemkový úřad účelnost, opodstatněnost, naléhavost a zejména finanční možnosti. Metodický návod k provádění pozemkových úprav,aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 32 72 §6 z.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 73 §6 odst. 8 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 69

23

obsažena v § 6 odst. ve správním řádu74.

4.2. Účastníci řízení Okruh účastníků řízení, nositelů práv a povinností, můžeme chápat v užším smyslu, kdy se účastníky řízení rozumí ti, které zákon o pozemkových úpravách označuje za účastníky. V širším smyslu lze pod pojem účastníka zahrnout všechny zúčastněné a dotčené subjekty75, dotčené orgány státní správy, zpracovatele pozemkových úprav, správce inženýrských sítí, zájmové organizace. 4.2.1. Účastníci v užším smyslu Zákon jasně vyjmenovává ty subjekty, které označuje za účastníky, řadí mezi ně vlastníky pozemků; další fyzické či právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být přímo dotčena; stavebníka, jsou-li pozemkové úpravy vyvolány v důsledku stavební činnosti; obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav. Nejvýznamnějšími účastníky z hlediska šíře přiznaných práv jsou vlastníci těch pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách. Vlastníci mohou podstatným způsobem ovlivňovat průběh řízení, zákon jim přiznává řadu oprávnění. U pozemků, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, jsou účastníky řízení všichni spoluvlastníci, u pozemků, které jsou ve společném jmění manželů, jedná pozemkový úřad s oběma manžely, neboť změna vlastnických vztahů k pozemkům, nové určení hranic pozemků, zřízení, změna nebo zrušení věcného břemene není běžnou záležitostí, kterou by mohl vyřizovat jeden manžel bez souhlasu druhého76. Jako vlastníky zákon vylučuje ty subjekty - vlastníky, u jejichž pozemků se pouze upravuje soubor geodetických informací. V průběhu pozemkových úprav, při vstupu na předmětné pozemky, může dojít k poškození nemovitostí, ke škodám na majetku. Zákon dosud upravoval právo vlastníka pozemku obracet se na příslušný pozemkový úřad za účelem vyřešení způsobené majetkové újmy. Škoda byla zpravidla způsobena zpracovatelem návrhu a pozemkový úřad byl třetí osobou, která spor měla řešit. Nyní je od toho upuštěno, spor budou vzájemně řešit přímo vlastník, poškozený, s původcem škody, ze sporu je vyloučen pozemkový úřad, jakožto třetí 74

§66 z. č. 500/2004 Sb., správní řád Blíže VLASÁK, Josef, Kateřina BARTOŠKOVÁ. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. str. 45 76 §145 odst. 1 z. č. 40/1964, občanský zákoník 75

24

nezávislá osoba. Právo na náhradu škody se uplatňuje u pozemkového úřadu, který si musí pro stanovení výše způsobené škody nechat zhotovit znalecký posudek. Mezi účastníky zákon dále řadí ty fyzické či právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva77 k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena. Účastníkem řízení je dále dle zákona o pozemkových úpravách stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti. To budou zejména ty osoby, které provádí liniové stavby (stavby dálkových vedení energetických, plynovodů, ropovodů, pozemních komunikací, drah a jiné). Obce jsou považovány za účastníky, jsou-li v jejich územním obvodu pozemky zahrnuté do pozemkových úprav a dále ty, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud vyjádří ve stanovené době souhlas se svým zapojením do řízení na základě zaslané výzvy pozemkovým úřadem78. 4.2.2. Účastníci v širším smyslu Mezi účastníky v širším slova smyslu je třeba zahrnout zejména tzv. dotčené orgány státní správy, řadí se k nim soustava pozemkových úřadů, organizační složka státu, která celou činnost organizuje, katastrální úřady, orgány územního plánování, stavební úřady, orgány ochrany přírody, orgány státní správy lesů. V rámci řízení dotčené orgány státní správy vydávají souhlas k zařazení tzv. neřešených pozemků dle §3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách. Takto je možné zahrnout do pozemkových úprav i pozemky ve zvláště chráněných územích či ochranných pásmech, je to ovšem podmíněno i souhlasem vlastníka pozemků a účelností zařazení těchto pozemků do pozemkových úprav. Příslušný pozemkový úřad je povinen, poté, co zahájil řízení, vyrozumět dotčené orgány státní správy o zahájení řízení. Tyto orgány pak stanoví pozemkovému úřadu podmínky, které je třeba splnit pro ochranu předmětných zájmů podle zvláštních právních předpisů79. Dotčené orgány se dále vyjadřují k novému návrhu společných zařízení, je třeba jejich souhlasu80. Souhlasné stanovisko nahrazuje potřebná rozhodnutí, povolení, výjimky či souhlasy, kterých by jinak bylo třeba pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách. Povahou lze všechny úkony dotčených orgánů státní správy zařadit mezi tzv. závazná stanoviska dotčených orgánů podle

77

Např. držitel předkupního práva, oprávněný z věcného břemene, nájemce, zástavní věřitel, soused; těmto účastníkům ale zákon přiznává jen minimální práva, nahlížení do soupisu nároků, soupisu nových pozemků vlastníka pozemků, jež se může dotýkat jejich práv, nahlížení do plánu společných zařízení 78 §5 odst. 1 písm. c) z.č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 79 §6 odst. 6 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 80 §9 odst. 10 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

25

§ 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nejedná se o samostatná správní rozhodnutí ve věci81. Soustavu pozemkových úřadů tvoří nadřízený Státní pozemkový úřad, který je jedním z odborů Ministerstva zemědělství a jehož působnost je vymezena v zákoně o státním pozemkovém úřadě, zákoně o půdě, zákoně o pozemkových úpravách a zákoně o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby82, 14 krajských pozemkových úřadů, 77 poboček krajských pozemkových úřadů pro jeden nebo více okresů a 18 odloučených pracovišť83. Státní pozemkový úřad byl zřízen k 1. lednu 2013 po transformaci Pozemkového fondu ČR, který byl ke stejnému datu zrušen, a přidělení dalších agend původních pozemkových úřadů. Původní pozemkové úřady byly zřízeny zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách, od té doby prošly několika organizačními změnami. Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit s nemovitostmi, které byly ve správě Pozemkového fondu ČR, jedná se o pozemky lesní a zemědělské, a rovněž se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu. V rámci pozemkových úprav poskytuje Státní pozemkový úřad pozemky pro společná zařízení, dále spravuje tzv. církevní pozemky, ty však pouze do doby, než bude majetek převeden na registrované církve, náboženské řády a kongregace dle schváleného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který nabyl účinnosti k 1.lednu 201384. Dále je vhodné zmínit činnost katastrálních úřadů s ústředním Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, které evidují veškeré informace o pozemcích v podobě SPI (soubor popisných informací, údaje o katastrálních územích, parcelách, budovách, o vlastnících a jiných oprávněných osobách) a SGI (soubor geodetických informací, především katastrální mapa). Významným subjektem je též zpracovatel pozemkových úprav, fyzická osoba, jíž bylo uděleno úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav. Úřední oprávnění uděluje Státní pozemkový úřad Ministerstva zemědělství v souladu s § 18 zákona o pozemkových úpravách. Toto lze získat po splnění zákonných podmínek, na základě písemné žádosti85. Zpracovatele vybírá příslušný

81

Viz KNOTEK, J. K formě úkonů dotčených správních orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi, 2007, ročník XV, číslo 2, s. 143 82 §3 z.č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu 83 http://eagri.cz/public/web/file/188769/TK_SPU_FIN.pdf 84 z. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi 85 §18 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

26

pozemkový úřad na základě výběrového řízení dle zákona o veřejných zakázkách86, může jím být i právnická osoba, ale návrh musí být projektován osobou fyzickou, která má k činnosti oprávnění. Ve výjimečných případech může návrh pozemkových úprav zpracovat sám pozemkový úřad, zejména pokud se nepodaří zajistit zpracování návrhu zpracovatelem. Na zpracování návrhu pozemkových úprav se kromě projektantů pozemkových úprav podílejí též zeměměřiči a specialisté z ostatních oborů (protierozní ochrana, doprava, voda, ochrana přírody). 4.2.3. Sbor zástupců Zvláštním subjektem řízení je tzv. sbor zástupců. Vlastníci pozemků si pro dobu trvání pozemkových úprav zvolí sbor zástupců, jehož činnost je vymezena zákonem o pozemkových úpravách87, nad rámec zákona může být sbor zplnomocněn k dalšímu jednání. Činnost sboru je časově omezena, protože v reálných podmínkách nelze udržovat činnost sboru po několik let i poté, co došlo k nabyti právní moci obou rozhodnutí, a pozemkové úpravy přechází do fáze realizační spočívající zejména v budování společných zařízení. Činnost sboru bude ukončena dnem nabytí právní moci rozhodnutí dle §11 odst 8 zákona o pozemkových úpravách. Sbor je volen přítomnými vlastníky půdy na úvodním jednání nadpoloviční většinou, spoluvlastníci pozemků mají pouze jeden hlas. Jedná se o problematické ustanovení, neboť vlastníci, kteří nebyli přítomni na úvodním jednání, se nemohou vyjádřit, a to bez ohledu na výměru pozemků, kterou vlastní. V průběhu pozemkových úprav může dojít k právní události, kdy člen sboru zemře, a sbor se tak stane neusnášeníschopný. V rámci předcházení takové situace bude již na úvodním jednání zvolen náhradník. Sbor jedná za všechny vlastníky. Členem sboru se stane vlastník alespoň 10% výměry půdy v území, které je řešeno pozemkovými úpravami, členství mu nesmí být odepřeno, pokud o něj zažádá nejpozději v den konání volby sboru. Nevoleným členem sboru je ředitel pozemkového úřadu, případně jím pověřený pracovník a zástupce obce. V rámci provádění jednoduchých pozemkových úprav může být od volby upuštěno. Sbor nemusí být zvolen ani v rámci komplexních úprav za podmínky, že se jej opakovaně nepodařilo zvolit. Počet členů je omezen, minimálně 5, maximálně 15 členů. Počet je lichý. Hlavní náplní činnosti sboru je spolupráce při zpracování návrhu pozemkových úprav, vyjadřuje se k novému návrhu, spolupracuje při realizaci pozemkových úprav.

86 87

z. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách § 5 odst. 5–8 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

27

4.2.4. Změna v osobě účastníka V průběhu řízení může nastat řada okolností, které mají za následek změnu osoby účastníka řízení. Tyto mohou být vyvolány jednak samotnými účastníky, jednak nezávisle na vůli účastníka. Změna účastníka, která závisí na jeho vůli, spočívá v realizaci právních úkonů, kterými se mění právní vztahy k pozemkům, jedná se o kupní, darovací, směnnou smlouvu, zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vypořádání společného jmění manželů88. Pokud k těmto skutečnostem dojde v průběhu řízení v době po vydání prvního rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav do doby vydání tzv. druhého rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, je nezbytnou přílohou souhlas příslušného pozemkového úřadu. Změna v osobě účastníka může nastat i nezávisle na vůli účastníka, nezřídka se i stává, že účastník v průběhu řízení zemře. Pokud soud v řízení o dědictví dosud nerozhodl pravomocným usnesením89, stávají se účastníky řízení osoby dle sdělení soudu či soudního komisaře. V tomto případě platí zásada rovnosti, nejsou-li známy výše dědických podílů90.

4.2.5. Neznámý vlastník Zákon o pozemkových úpravách upravuje i situaci, kdy pozemek zahrnutý do pozemkových úprav vlastní osoba neznámá, nebo osoba, jejíž pobyt není znám. O takové pozemky, případně spoluvlastnické podíly k nim, lze zvýšit nárok státu. Stejným způsobem se posoudí situace, kdy dle údajů z evidence katastru nemovitostí nelze jednoznačně určit vlastníka a šetření o určení takového vlastníka se ukáže jako bezvýsledné. Jedná se o problematickou úpravu, protože opuštění nemovité věci není v našem právním řádu upraveno. Opuštění věci sice zakázáno není, tedy dle Ústavy91dovoleno je, ale na druhou stranu dle čl. 11 odst. 4 Ústavy vlastnictví zavazuje. Občanský zákoník k tomuto problému mlčí, jen v § 453 odst. 2 stanoví, že věc opuštěná připadá státu. Nejvyšší soud se již vyjádřil k pojmu opuštění věci, a to i věci nemovité. Podle jeho názoru opuštění věci možné je. Opuštění věci jako způsob zániku práva vlastníka předpokládá projev vůle vlastníka (byť

88

Viz PRŮCHOVÁ, I. K některým problémům pozemkových úprav očima právníka. In 14. mezinárodní konference pozemkových úprav. Jestřábí – Lipno, 13.-15.09.2004.2004. str. 33 89 §175q z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 90 PRŮCHOVÁ, I.; op. cit., str. 33 91 čl. 2 odst 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

28

i konkludentní), nadále nebýt vlastníkem věci. Samotné fyzické opuštění věci takový právní následek mít nemůže92. V případě, že by se do 5 let od právní moci rozhodnutí o pozemkových úpravách přihlásila osoba, která by prokázala, že byla k předmětnému dni vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku zahrnutému do pozemkových úprav, bude ji poskytnuta finanční náhrada v ceně dle právních předpisů platného k době přechodu vlastnictví, spoluvlastnictví pozemku na stát93.

4.2.6. Zastupování Vlastník se může nechat zastoupit pro kterýkoli úkon v řízení, pro část řízení nebo pro celé řízení o pozemkových úpravách s časovým omezením nebo bez, a to na základě zplnomocnění určité osoby. Zmocnění je třeba prokázat písemnou plnou mocí, případně lze plnou moc udělit ústně do protokolu. Účastník může mít současně pouze jednoho zmocněnce. Dalším druhem zastoupení je zákonné ustanovení opatrovníka94, který se ustanovuje v případě, že účastník zemřel a soud nebo soudní komisař nepodá ve lhůtě pozemkovému úřadu sdělení, kdo má být novým účastníkem řízení. Tohoto nového účastníka, který nebyl určen, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník, jenž nemá na věci protichůdný zájem a jímž může být i obec.

4.3. Úvodní jednání Poté, co bylo řízení o pozemkových úpravách zahájeno, příslušné úřady95 byly vyrozuměny o zahájení a předaly podstatné informace, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu, je třeba svolat úvodní jednání, kterého se zúčastní všichni známí účastníci jednání. Vzhledem k omezení finančních možností je možné, aby pozemkový úřad současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav svolal úvodní jednání. Provede se tak vyvěšením veřejné vyhlášky a doručením pozvánky na úvodní jednání do vlastních rukou všem známým účastníkům řízení v předběžně stanoveném obvodu pozemkových úprav. Ještě 92

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 874/2001, ze dne 12.12.2002, převzato z http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5BCC74854CE52AC5C1257A4E0065E095?open Document&Highlight=0, 93 §9 odst. 16 z.č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 94 §32 z. č. 500/2004 Sb., správní řád 95 Příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, vodohospodářský orgán, řízení se může dotýkat i zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči a zdraví lidu, pozemkový úřad vyrozumí i další dotčené orgány

29

před svoláním úvodního jednání je ale třeba vypsat výběrové řízení na zpracovatele pozemkových úprav a sepsat s ním smlouvu o dílo. Výběr zpracovatele se řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je vhodné, aby si zpracovatel před úvodním jednáním též provedl průzkum terénu z důvodu bližšího seznámení s danou lokalitou. Účelem úvodního jednání je seznámení účastníků s důvody, formou, předpokládaným obvodem pozemkových úprav a dalšími potřebnými skutečnostmi pro řízení o pozemkových úpravách. Je třeba, aby vlastníci s sebou přinesli na úvodní jednání listiny či potřebné doklady osvědčující jejich vlastnické právo. V rámci úvodního jednání je volen sbor zástupců, jeho činnost je popsána výše v kapitole 4.2.3. o sboru zástupců.

4.4. Průzkum terénu a jeho vyhodnocení, určení obvodu pozemkových úprav Průzkum terénu se provádí v celém obvodu pozemkových úprav, případně i mimo něj, mají-li být předmětem posuzování protipovodňová a protierozní opatření. Předmětem průzkumu je zjištění stavu z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, krajinného prostředí a dalších faktorů, které mohou ovlivnit návrhy budoucích společných zařízení. Průzkum se zaměřuje též na způsob užívání pozemků, označení jejich hranic, dopravní zatížení, degradaci půd a jejich ohrožení větrnou a vodní erozí. Je třeba zjistiv i technický a funkční stav odvodnění a závlah pozemků, koryt vodních toků, technický stav komunikací, výskyt skládek odpadů, potřeby asanačních opatření na kontaminovaných půdách96. Při podrobném průzkumu terénu se dále zjišťují nesrovnalosti mezi zápisem v katastru nemovitostí a skutečným stavem, zvažují se možnosti změn druhů pozemků. Výsledky se zpracovávají jako podklady pro stanovení základních cílů pozemkových úprav. Obvod pozemkových úprav určuje příslušný pozemkový úřad za součinnosti zástupců obce a katastrálního úřadu. Obvod je upřesněn při zjišťování pozemků, jsou do něj zahrnuty pozemky, které byly posouzeny jako nezbytné pro dosažení účelu pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu. Upřesněný obvod se zapíše na základě ohlášení pozemkového úřadu do katastru nemovitostí, jeho součástí je i geometrický plán97.

96

§3 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav 97 §4 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

30

4.5. Zjišťování průběhu hranic pozemků a jejich vyrovnání a změna Zjišťování hranic je zabezpečeno komisí, kterou sestaví pozemkový úřad v součinnosti s příslušnou obcí a zpracovatelem. Ke zjišťování hranic mohou být přizváni i vlastníci pozemků v případech, kdy je třeba vyjasnit vlastnické hranice. Jsou-li zjišťováním průběhu hranic dotčeny pozemky ve vlastnictví státu, je třeba přizvat příslušné organizační složky státu či osoby, které pozemky spravují, hospodaří s nimi. Tvoří-li hranici obvodu hranice obce, je třeba přizvat též zástupce sousedních obcí98. Zjišťování hranic je důležitou etapou návrhu pozemkových úprav, kdy lze na jedné straně na základě pokojné držby a souhlasu sousedících vlastníků aktualizovat (legalizovat) veškeré hranice pozemků podle skutečného stavu v terénu bez potřeby zvláštních nabývacích listin a na druhé straně se řeší (odstraňují) případy vědomé změny hranice pozemku, případně i neoprávněné držby99. Pokud přizvaní vlastníci souhlasí s průběhem hranic, potvrdí svým podpisem protokol o výsledku zjišťování průběhu hranic. V případě nesouhlasu, rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic, se považují za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu100. V průběhu pozemkových úprav je možné, že dojde ke změně hranice katastrálního území. Hranice katastrálního území může být vyrovnána například v důsledku přizpůsobení trase liniové stavby. Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území101. Pro zapsání změn hranic katastrálního území je třeba podle katastrální vyhlášky 26/2007 Sb. kopie katastrální mapy s vyznačenou hranicí a rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci.

4.6. Soupis nároků vlastníků Jedním z důležitých úkolů pozemkového úřadu je sestavení soupisu a ocenění nároků vlastníků. Soupis a ocenění nároků provede pozemkový úřad buď sám, nebo jím pověří zpracovatele. Zpracování soupisu je velmi důležitým krokem v rámci probíhajících 98

§5 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav 99 Viz Metodický návod k provádění pozemkových úprav, aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 76 100 §14 odst. 6 z. č. 344/1992 Sb., katastrální zákon 101 Metodický návod k provádění pozemkových úprav; op. cit, s. 74

31

pozemkových úprav, soupis je podkladem pro zpracování nového návrhu v daném katastrálním území a zároveň východiskem pro stanovení přiměřenosti návrhu. Soupis je zpracován na základě věrohodných údajů, které pozemkovému úřadu poskytnou orgány státní správy podle výměry, vzdálenosti a druhu pozemku. Oceňování pozemků se provádí na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a k tomu přijaté oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb. Oceňují se pouze pozemky řešené v pozemkových úpravách, nikoli neřešené. Stejně tak se neoceňují pozemky při provádění rekonstrukce a upřesnění přídělů. Cena se stanovuje podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), jež jsou evidovány v centrální databázi, podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. V případě, že by se lišil skutečný stav v terénu se stavem zapsaným, vychází ocenění ze skutečného stavu102. Součástí soupisu jsou i údaje o omezeních vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene. Do 31.12 2012 platilo, že při vypracování návrhu soupisu nároků vlastníků, se kterými vlastníci vstupují do pozemkových úprav, měla být uváděna omezení užívacích práv k pozemkům včetně nájemního vztahu na dobu určitou. Tyto však nejsou předmětem žádné evidence, ze které by si je mohl pozemkový úřad ověřit, proto toto ustanovení bylo ze zákona vypuštěno. Do oceňování pozemků při vyhotovení soupisu nároků se zatížení věcnými břemeny, která vznikla na základě smluvním a jsou zapsána v katastru nemovitostí, nijak neoceňuje. Při sepisování nároků je sboru zástupců umožněna účast, člen sboru může být účasten i při jednání s vlastníky. Součástí soupisu jsou souhlasy vlastníků pozemků dle §2 zákona o pozemkových úpravách. Pokud při soupisu dojde ke zjištění, že výměra pozemků dle údajů z katastru nemovitostí a skutečná výměra jsou rozdílné, dojde k upravení nároků vlastníků. Vlastníci mohou k soupisu nároků podávat námitky, nesmějí se ale týkat výměr pozemků podle nového skutečného zaměření. Námitky vlastníků budou projednány pozemkovým úřadem a sborem zástupců, byl-li zvolen, případně též s katastrálním úřadem. Vlastníci budou o vyřízení námitek vyrozuměni. V rámci pozemkových úprav je možné vypořádat spoluvlastnictví k pozemkům, a to i bez uzavření dohody mezi spoluvlastníky. Takto nelze vypořádat společné jmění manželů ani zasahovat do dědického řízení. Způsob vypořádání musí být přehledně uveden v soupisu nároků103. Novela účinná k 1. lednu 2013 umožní vypořádat spoluvlastnictví k pozemkům na základě dohody, i tehdy, pokud spoluvlastníci vlastní jeden pozemek. I tento 102

§9 odst. 3 z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku Viz Metodický návod k provádění pozemkových úprav, aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 90 103

32

bude možné reálně rozdělit. Takto ale nemůže být rozdělen pozemek, který je ve společném jmění manželů. Při sepisování soupisu nároků je možné, že u některých pozemků budou evidování dva či více vlastníků a nebude se jednat o spoluvlastnictví. Tento případ se označuje jako duplicitní vlastnictví a je třeba se s ním též vypořádat. Více o duplicitním vlastnictví v kapitole 6.2. této práce.

4.7. Společná zařízení Velice podstatným prvkem pozemkových úprav je budování společných zařízení, jež mají zabezpečit naplnění hlavních cílů pozemkových úprav, jimiž jsou vytváření podmínek k racionálnímu hospodaření, zabezpečení ochrany přírodních zdrojů, přispění ke zlepšení kvality životního prostředí. Společná zařízení jsou obligatorní součástí pozemkových úprav, výjimky v případě jednoduchých pozemkových úprav stanoví zákon. Společná zařízení jsou zachycena jednak v mapové části, jednak v textové části doplněné o různé grafické a obrazové přílohy. Poté, co jsou realizována, jsou zpravidla převedena do vlastnictví obcí, případně jinému vhodnému subjektu, Lesy ČR, zemědělská či vodohospodářská správa. Vlastník je povinen se po vybudování zařízení o ně pečlivě starat. Plán společných zařízení se zpracovává tak, aby souhrnně obsahoval všechna navrhovaná opatření včetně změn druhů pozemků Mezi základní opatření společných zařízení se řadí opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu, opatření proti vodní erozi, opatření proti větrné erozi a další opatření navrhovaná k ochraně zemědělského půdního fondu. Plán společných zařízení obsahuje vždy celou řadu návrhů technických, biotechnických, biologických či přírodních zařízení a opatření nebo změn druhu pozemku. Některé z nich jsou návrhy nových staveb, například polních cest, malých vodních nádrží, suchých nádrží (tzv. suchých poldrů). Další jsou spojením stavby s terénními úpravami, například sedimentační hrázky na vodním toku. Velmi častým typem společných zařízení jsou terénní úpravy spojené se zatravněním a další výsadbou keřů nebo stromů. Zde je možné jako příklad uvést příkopy, meze, terasy, úpravy vodních toků104. Zpracovaný plán společných zařízení předloží pozemkový úřad dotčeným orgánům státní správy, které mohou uplatnit svá stanoviska k navrhovaným opatřením v zákonem 104

Podrobněji Katalog společných zařízení , Katedra geodézie a pozemkových úprav, Stavební fakulta ČVUT, Praha , 2010, převzato z http://www.la-ma.cz/ksz/o-spolecnych-zarizenich/#polyfunkcnost

33

stanovené 30 denní lhůtě. Je třeba, aby byl plán schválen sborem zástupců, byl-li zvolen, nebo vlastníky a zastupitelstvem obce. Pokud by společná zařízení zasahovala i do územního obvodu sousední obce, je třeba schválení i od zastupitelstva této obce. Půjde například o zaústění vodohospodářských opatření, která souvisí s uspořádáním takovýchto opatření ve stanoveném obvodu pozemkových úprav v daném katastrálním území.

4.8. Ochrana životního prostředí a pozemkové úpravy Jedním z mnoha cílů, jehož má být při pozemkových úpravách dosaženo je zlepšení ochrany životního prostředí, jeho harmonický rozvoj a udržování přírodních a kulturních hodnot. Na ochranu životního prostředí je kladen čím dál větší důraz a stává se významným prvkem při provádění pozemkových úprav. Významnou novelou zákona o pozemkových úpravách, která je účinná od ledna 2013, byl rozšířen účel pozemkových úprav právě o větší důraz na kvalitu životního prostředí. Pozemkové úpravy mají vést k zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, a to budováním společných zařízení pro zabránění nepříznivých poměrů v krajině zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení její ekologické stability105. Nejzávažnější problémy, s nimiž se potýká dnešní zemědělská krajina, představují extrémně velké půdní bloky s rozlohou 200 a více hektarů, monotónnost krajiny, nedostatky ekostabilizujících prvků, znečištění půdy a podzemních vod v důsledku nadměrné chemizace zemědělství, nedostatek sepětí s přírodními prvky, krajinou. Nepříznivý stav malých vodních toků a nádrží vede ke snížení schopnosti snížit povodňové rozlivy, anebo naopak zadržet vláhu v obdobích sucha106.

4.8.1. Natura 2000, Evropská úmluva o krajině Základním nástrojem ochrany přírody na úrovni Evropské unie je tzv. soustava chráněných území evropského významu Natura 2000. Má za cíl chránit nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dále tzv. přírodní stanoviště na území Evropské unie. Snahou je zachovat biologickou rozmanitost 105

§2 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Viz Pozemkové úpravy, nástroj pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru, 2. vydání, Praha : Ministerstvo zemědělství, s. 8 , převzato z http://eagri.cz/public/web/mze/pozemkove-urady/publikace/ 106

34

před činností člověka. Právní úprava soustavy Natura 2000 je zakotvena v několika evropských směrnicích, z nichž nejvýznamnější jsou směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin107. Obě byly implementovány do českého právního řádu novelou zákona o ochraně přírody a krajiny108. Při zahájení řízení o pozemkových úpravách je třeba, aby bylo zohledněno, že se v daném katastrálním území nachází taková lokalita a dle ustanovení §6 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení orgán ochrany životního prostředí, krajský úřad, odbor životního prostředí. Tento stanoví podmínky pro ochranu dotčených zájmů. Pozemkové úpravy mohou ovlivnit evropsky významné lokality109, proto je třeba, aby se dotčený orgán státní správy, orgán ochrany životního prostředí, vyjádřil k předloženému plánu společných zařízení dle ustanovení § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách. Příslušný orgán vydá stanovisko, zda pozemkové úpravy mají či nemají vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. V případě, že ano, je třeba, aby pozemkové úřady vzaly na vědomí negativní vliv pozemkových úprav a co nejvíce jej snížily, či přímo vyloučily. Není-li možné negativní vliv vyloučit nebo zmírnit, lze navržený záměr schválit jen z naléhavých důvodů, kdy musí převažovat veřejný zájem a musí být stanoveny kompenzační opatření nezbytné pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000. V roce 2002 přijala Česká republika Evropskou úmluvu o krajině, která vstoupila v mezinárodní platnost v roce 2004. Cílem úmluvy je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti. Účelem je vytváření a realizace vhodných krajinných politik Úmluva se zabývá jak krajinou městskou a industriální, tak venkovní. Krajinný plán jako dokument by se měl v širších vazbách zabývat zhodnocením aktuálního stavu krajiny a komplexním návrhem její obnovy a tvorby. Krajinný plán by měl být zejména analytickým a koncepčním podkladem pro územní plán (regulační plán) a komplexní pozemkové úpravy. V některých státech Evropské unie již dlouhou dobu krajinný plán existuje. Ke státům s nejvíce propracovaným systémem krajinného plánování patří například Bavorsko, nebo Slovensko.

107

Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků; Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 108 z. č. 218/2004 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajin 109 seznam lokalit a chráněných druhů lze dohledat na http://www.nature.cz

35

4.8.2. Pozemkové úpravy a územní systémy ekologické stability Rušení přírodních remízek, polních cest, zvětšování zemědělských ploch ve druhé polovině 20. století na našem území vedlo k značné devastaci přírodních biocenter a biokoridorů. Pozemkové úpravy jsou jedním z mála nástrojů pro budování územních systémů ekologické stability. Vznik těchto přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, jejichž hlavním účelem je udržovat přírodní rovnováhu110, je možné skrze vytváření biocenter, biokoridorů, zelených pásů. Biocentrem může být les uprostřed polí, louka s volně a přirozeně žijícími a rostoucími druhy a to při splnění podmínek potřebné rozlohy. Biokoridor umožňuje přirozenou migraci druhů mezi jednotlivými biocentry, zpravidla se jedná o přirozený pruh volné vegetace a živočišstva. Zelené pásy se vytvářejí v rámci pozemkových úprav jako doplněk podél rychlostních komunikací, železničních koridorů. Společná zařízení by ale neměla sloužit pouze ekostabilizujícímu účelu, mají plnit i řadu dalších funkcí. Správným navržením společných zařízení dojde jak k vhodnému uspořádání pozemků tak zvýšení ekologické stability krajiny. 4.8.3. Pozemkové úpravy a územní plánování Pozemkové úpravy mohou být velice úzce spjaty s územním plánováním. Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití nástrojů, kterými jsou zejména územně plánovací podklady, politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Uvedené nástroje územního plánování mají rozdílnou míru právní závaznosti, postup pořízení i způsob spoluúčasti správních orgánů a občanů na jejich vytváření. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. pro soulad podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. S ohledem na ochranu krajiny dbá mimo jiné na hospodárné využívání zastavěného území a usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů111. Existují čtyři možnosti, jak na sebe navzájem působí dokumenty územního plánování a projednávání pozemkových úprav. První možností je, že v dané obci existuje již schválený územní plán a nově jsou zahájeny pozemkové úpravy. Zde je třeba považovat územní plán 110

§3 z.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Podrobněji Koordinace územních plánů a pozemkových úprav. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, ústav územního rozvoje, 2010, s. 30 111

36

obce jako závazný podklad pro vypracování návrhu nového uspořádání pozemků, zejména pokud jde o společná zařízení. Územní plán by měl zůstat nedotčen vlivem probíhajících pozemkových úprav, jen by měl být zpřesněn, pokud to není možné, je třeba, aby došlo ke změně územního plánu. Druhá situace může nastat tehdy, pokud pozemkové úpravy jsou zapsány v katastru nemovitostí, ale je třeba pořídit změnu územního plánu. Projekt nově změněného územního plánu musí respektovat již dokončené pozemkové úpravy v daném území. Třetí možností je, že pozemkové úpravy probíhají současně s procesem přijetí nového územního plánu. Na základě vzájemné dohody úřadu územního plánování a pozemkového úřadu je sjednán a schválen systém vzájemné spolupráce při souběžné práci na obou dokumentacích. V rámci společných zařízení se řeší nové uspořádání nezastavěného území obce. Poslední možnost představuje nově schválený územní plán, který počítá s budoucími pozemkovými úpravami. Projekt nového územního plánu předběžně počítá s využitím některých částí nezastavěného území obce pro společná zařízení112. Při pozemkových úpravách musí být zajištěn vzájemný soulad plánu společných zařízení s územním plánem, resp. dokumentací.

4.9. Návrh nového uspořádání pozemků Návrh nového uspořádání pozemků je prováděn osobou k tomu odborně způsobilou, která má k dané činnosti příslušné oprávnění. Není to ale jediná možnosti, pozemkový úřad sám si může zajistit zpracování návrhu. Aby došlo k naplnění cílů pozemkových úprav, zejména k naplnění podmínek racionálního hospodaření s půdou, jsou do nového návrhu vedle uspořádání pozemků začleněna tzv. společná zařízení. Kvalita těchto opatření je ve velké míře závislá na finančních možnostech pozemkových úprav v daném katastrálním území. Pro vytvoření společných zařízení se přednostně použijí pozemky ve vlastnictví státu, případně pozemky ve vlastnictví obce. Nelze použít pozemky ve vlastnictví státu určené pro těžbu nerostů, pozemky v zastavěném území, v zastavitelných plochách a pozemky, které jsou blokovány pro vypořádání církevních restitucí. Nedostává-li se potřebných pozemků pro společná zařízení, je možné poměrně využít pozemky soukromých vlastníků113. Stejně tak pozemkový úřad může v rámci pozemkových úprav zatížit pozemek vlastníka věcnými břemeny, ale pouze za náhradu. Pozemky, na kterých již věcná břemena váznou, lze 112

Viz Koordinace územních plánů a pozemkových úprav. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, ústav územního rozvoje, 2010, s. 12-20 113 §9 odst 14 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

37

směňovat jen se souhlasem dotčeného vlastníka. V průběhu vypracování návrhu nového uspořádání pozemků projednává pozemkový úřad postup s vlastníky dotčených pozemků, kteří se mohou vyjádřit k novým uspořádáním pozemků. Pozemkový úřad se snaží požadavky a připomínky zpracovat. Zde se uplatňuje zásada bdělosti a střežení vlastních práv. Je třeba, aby se vlastníci zajímali o nové uspořádání a předešli tak možným pozdějším nechtěným změnám. Pozemkový úřad může svolat všechny vlastníky k jednání, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor.114. Návrh nového uspořádání pozemků podléhá zákonným podmínkám, kdy nové pozemky odpovídají původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou a vzdáleností, dle možností i druhem pozemků115. Porovnání se provádí dle součtu všech pozemků vlastníka v řešeném území. Zákon upravuje odchylky, v jejichž rámci se zpracovatel návrhu smí pohybovat. Pokud jde o cenu, je dovolená odchylka 4 %. Bude-li kriterium překročeno ve prospěch vlastníka, je povinen tento rozdíl uhradit. Výše rozdílu je omezena zákonem. Výjimku stanoví věta třetí odstavec druhý § 10 zákona o pozemkových úpravách, kde je popsána situace vlastníka, jemuž patří pouze jeden pozemek v daném katastrálním území, a kdy nelze z technických důvodů dodržet podmínku přiměřenosti ceny. V tomto případě lze upustit od hrazení rozdílu nad zákonem stanovenou odchylku. Snížení ceny u nového pozemku lze provést pouze se souhlasem vlastníka. Odchylka pro stanovení výměry je určena výší maximálně 10% a vzdálenost 20% od stanoveného bodu. Změny nad limit odchylek jsou vázány na souhlas vlastníka. Za souhlas nebude považováno nevyjádření se vlastníka ve stanovené lhůtě, které je popsáno v zákoně116 a týká se jiných postupů. Vhodná velikost pozemků, které by mělo být dosaženo, je závislá na několika faktorech a v konkrétních případech je kompromisním výsledkem dvou navzájem protichůdně působících skupin faktorů, přírodních faktorů, působících ve směru vytváření menších půdních celků a ekonomických faktorů, které naopak upřednostňují tvorbu pozemků dostatečně velkých. Každý nově vytvářený pozemek by měl být přiměřeně homogenní po stránce půdního pokryvu, sklonitosti terénu a expozice vůči světovým stranám. Velikost pozemků je rovněž limitována nutností zabezpečit potřebnou míru ekologické stability. Lokalizace protierozních opatření musí být řešena již v rámci vytváření jednotlivých bloků zemědělské půdy. Stanovit nějakou nejvhodnější obecnou velikost pozemku není možné, protože v každém konkrétním případě ta bude výsledkem zohlednění všech možných 114

§9 odst. 20 – 22 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech §10 odst .1 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 116 §9 odst. 21 z.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 115

38

vlivů místních podmínek a kromě jiného bude svoji roli hrát i skutečnost, jak velké bude hospodářství, kterému se pozemky budou přidělovat117. Kompletní nový návrh uspořádání pozemků a společných zařízení je vystaven na úřední desce pozemkového úřadu a obce po dobu 30 dnů. Jednotliví vlastníci obdrží do vlastních rukou jen tu část návrhu, která se týká jejich pozemků. Vlastník svým podpisem stvrzuje souhlas s návrhem nového uspořádání jeho pozemků, včetně souhlasu s s druhem pozemku, výměrou, způsobem ochrany pozemku – zahrnutí do zemědělského půdního fondu, oceněním pozemku, případně ocenění porostu na dotčeném pozemku, vzdálenost a poznámky k omezením vlastnického práva (věcná břemena, zástavní právo a další). Součástí zaslaného soupisu je též grafické zachycení pozemku v daném katastrálním území zpravidla s upravenými hranicemi. Jestliže se účastník na výzvu pozemkového úřadu nevyjádří k soupisu nových pozemků, a to ve lhůtě 15 dnů, pak platí, že se soupisem souhlasí. Ve stanovené lhůtě mají vlastníci možnost uplatnit poslední námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K později uplatněným námitkám se dále nepřihlíží. Jsou-li podány námitky či připomínky, pozemkový úřad je vyhodnotí. Pokud na základě nich dojde ke změnám v návrhu, je třeba, aby se k tomu znovu vyjádřili dotčení účastníci. Po uplynutí 30 dnů od vyvěšení konečného návrhu na úřední desce pozemkového úřadu a dotčených obcí svolá pozemkový úřad závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o němž bude rozhodnuto.

4.10. Schválení návrhu Návrh, v případě, že netrpí vadami, může být schválen, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň ¾ výměry pozemků, které jsou řešeny v pozemkových úpravách. Vadami návrhu se rozumí především nedodržení zákonem stanovených náležitostí. Váha hlasu spoluvlastníka odpovídá váze hlasu na celkové výměře pozemků118. Schválení návrhu je prvním rozhodnutím o pozemkové úpravě. Toto schválené rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a dále se zašle všem účastníkům řízení. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení. Odvolání má odkladný účinek119. O tom, že bylo podáno odvolání, vyrozumí úřad účastníky formou veřejné vyhlášky a zároveň stanoví 7- denní lhůtu, kdy 117

Podrobněji Učebnice krajinné ekologie, kapitola 6. Pozemkové úpravy, převzato z http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola6.html#pozemkove_upravy 118 §11 odst. 4 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 119 §81 odst. 1 a § 83 z. č. 500/2004 Sb., správní řád

39

se mohou účastníci k podanému odvolání vyjádřit. Pozemkový úřad, který rozhodnutí o pozemkových úpravách vydal, může o odvolání sám rozhodnout, pokud odvolání v plném rozsahu vyhoví a souhlasí-li s tím všichni účastníci řízení, kterých se odvolání týká. Tento opravný postup je označován jako autoremedura a jedná se i nadále o rozhodnutí prvoinstanční120. Rozhodnutí o odvolání bude oznámeno všem účastníkům řízení veřejnou vyhláškou a doručí se těm účastníkům, kterých se týká121. Pokud všichni vlastníci nesouhlasí s tím, že by o odvolání rozhodoval stejný pozemkový úřad, který rozhodnutí vydal, musí pozemkový úřad odvolání předat odvolacímu orgánu, kterým je Ministerstvo zemědělství – Státní pozemkový úřad. Odvolací orgán rozhodnutí buď potvrdí, případně změní nebo zruší. Pokud odvolací orgán rozhodnutí potvrdí, doručí toto rozhodnutí odvolateli a ostatním účastníkům oznámí ve formě veřejné vyhlášky. V případě změny nebo zrušení je toto rozhodnutí odvolacího orgánu oznámeno veřejnou vyhláškou a doručeno všem známým účastníkům řízení. Důvody pro vyhovění odvolání jsou zejména nedodržení zákonného postupu při zpracování či při schvalování návrhu pozemkových úprav. Možnost, jak se dále bránit rozhodnutí o pozemkových úpravách, je podáním žaloby u příslušného soudu. O žalobách proti rozhodnutí o pozemkových úpravách budou zpravidla rozhodovat soudy ve správním soudnictví. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu122, pokud by se tzv. jiná právní věc dle §7 odst. 2 občanského soudního řádu123 (OSŘ) rozhodovala podle páté části OSŘ, pak by celé řízení podléhalo pravidlům občanského řízení, kdy ovšem tato pravidla neznají pojem dotčených orgánů státní správy 124.

4.11. Tzv. druhé rozhodnutí o pozemkových úpravách Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav není jediným rozhodnutím v řízení. První rozhodnutí, které nabylo právní moci, pozemkový úřad ihned předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí. Katastrální úřad zapíše schválení 120

Viz HENDRYCH, D.; a kol. Správní právo : Obecná část. 6 vyd. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 406 §11 odst. 7 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 122 NSS 6 As 48/2003 – 51, převzato z http://www.nssoud.cz 123 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 124 NSS 6 As 48/2003 – 51, ,,Jednalo-li by se o tzv. soukromoprávní věc, pak by civilní soud musel postupovat podle procesních ustanovení občanského soudního řádu. Celé řízení by tedy muselo proběhnout podle tohoto procesního předpisu. Z předchozího správního řízení by bylo možné procesně zužitkovat jen určitá skutková řízení podle §250e odst. 2 OSŘ. Zákon o pozemkových úpravách však upravuje pro danou věc řízení, ve kterém jsou hájeny i zájmy i práva, která v občanském soudním řízení chráněna nejsou, a to způsobem, který občanský soudní řád vůbec nepředpokládá. Do tohoto řízení jsou např. zapojeny tzv. dotčené orgány státní správy ( srv. §9 odst. 2 zákona o pozemkových úpravách), s jejichž účastí občanský soudní řád vůbec nepočítá. Proto i toto hledisko svědčí pro pravomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví. ´´ 121

40

návrhu a dotčené nemovitosti označí plombou. Plomba dočasně omezí dispozice vlastníků s pozemky, než nabyde právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení či zrušení věcných břemen k nemovitostem, tzv. druhé rozhodnutí. Toto rozhodnutí musí být vydáno bezodkladně po nabytí právní moci prvého rozhodnutí. Pokud není vydáno bezodkladně, musí být vydáno v zákonem stanovené 4 měsíční lhůtě od právní moci prvního rozhodnutí. Lhůta se neuplatní v případě, že proti schválenému návrhu pozemkových úprav byla podána žaloba. Do doby rozhodnutí o podané žalobě pozemkový úřad řízení přeruší. Druhé rozhodnutí je tzv. realizačním rozhodnutím o výměně a přechodu vlastnických práv, určení úhrady a lhůty k úhradě a o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům, zpracování obnoveného souboru geodetických informací a přechodu vlastnických práv ke společným zařízením. Toto realizační rozhodnutí musí být v souladu s prvním rozhodnutím, není proti němu přípustné odvolání. Možnost podání žaloby proti tomuto druhému rozhodnutí ve správním soudnictví dovodil zvláštní senát zřízený zákonem č. 131/2002 Sb. o rozhodování některých kompetenčních sporů. Tento senát se ale zabýval ustanovením podle přechozí právní úpravy, z.č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, které je ale ve stejném znění zachováno i v nyní platném zákoně č. 139/2002 Sb. v § 11 odst. 8, který zakazuje podat odvolání, ale nezakazuje podat žalobu k soudu125. Rozhodnutí doručuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou a doručí jeho písemné vyhotovení všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene. Toto rozhodnutí nabývá právní moci 15. dnem od vyvěšení veřejné vyhlášky. Po nabytí právní moci je rozhodnutí doručeno příslušnému katastrálnímu úřadu U pozemku, který byl zahrnut do pozemkových úprav a byl zatížen zástavním právem, přechází zástavní právo na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Rozhodnutím Pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, kterým končí správní řízení o pozemkových úpravách, zanikají dosavadní nájemní vztahy, a to k 1. říjnu běžného roku126. Z tohoto důvodu je nutné pro vlastníka následně uzavřít novou nájemní smlouvu. Nájmy zanikají zejména s ohledem na to, že původní předmět nájmu přestane existovat, tzn., neexistuje původní geometricky a polohově určená parcela označená parcelním číslem. Dnem právní moci rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv

125

Více VÁVRA,.D., VÁVROVÁ, E. Několik poznámek k zákonu č. 139/2002 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, Právní rádce, 23.09. 2010 převzato z http://pravniradce.ihned.cz/c1-46529930-nekolikpoznamek-k-zakonu-c-139-2002-sb-o-pozemkovych-upravach-a-pozemkovych-uradech 126 §11 odst. 8 věta pátá z. č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

41

se též stává platným obnovený katastrální operát, v případě, že výsledek pozemkových úprav měl sloužit mimo jiné k obnově katastrálního operátu.

4.12. Realizace pozemkových úprav Provádění pozemkových úprav zahrnuje vytyčení a označení nových hranic pozemků, kterého se účastní vlastníci, s nimiž je sepsán vyměřovací protokol potvrzující jejich účast, nejdříve však po nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Součástí realizace je budování společných zařízení a dalších opatření, která vyplývají z návrhu pozemkových úprav. Postup realizace společných zařízení bude záviset na finančním zajištění a potřebách vlastníků pozemků. Postup bude určen poté, co byl schválen návrh pozemkových úprav, při jednání pozemkového úřadu, zastupitelstva obce a sboru vlastníku, pokud ještě nezanikl. Zahrnuje stavbu nových společných zařízení, přístupových cest, vodohospodářských opatření a dalších opatření. Vlastníkem společných zařízení se nově stává obec, v jejímž obvodu se zařízení nacházejí, ledaže by z návrhu vyplývalo něco jiného. V této etapě pozemkových úprav je dokončena nová digitální katastrální mapa a nový soupis popisných informací v daném katastrálním území. V rámci realizace je dále nezbytná kontrola pozemkového úřadu, zda jsou vynakládané finanční prostředky užívány účelně a zda prvky společných zařízení byly vybudovány správně a slouží svému účelu. V případě, že by se ještě před realizací společného zařízení či opatření zjistilo, že nebude účelné a že neodpovídá potřebám v daném území, zahájí pozemkový úřad na základě požadavku obce řízení o změně plánu společných zařízení. Návrh schválí zastupitelstvo, nedochází tím ale ke změně umístění společných zařízení ani jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům127.

4.13. Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením Specifickým řízením jsou pozemkové úpravy na území s nedokončeným scelovacím řízením. Předmětem tohoto řízení jsou pozemky, kde nebylo dokončeno scelovací řízení dle

127

§ 12 odst. 5 z. č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

42

zákonné úpravy z let 1940 a 1948128. Stav, který zde vznikl po roce 1948, pokud nebylo scelování dokončeno, lze popsat tak, že s vlastnictvím k pozemku vloženému do scelování nebylo spojeno právo tento vlastněný pozemek užívat, ale bylo s ním spojeno právo užívat jiný pozemek v zatímním užívání129. Nedokončení scelovacích řízení bylo zapříčiněno zrušením zákona č. 47/1948 Sb. a nepřijetím ustanovení, která by vedla k dokončení scelovacích řízení. Nová úprava nepočítala s přechodnými ustanoveními řešícími tuto situaci. V průběhu dalších několika desítek let došlo k mnoha dispozicím s dotčenými pozemky a výsledkem byla značně nepřehledná situace v uspořádání vlastnictví. Současné řízení o pozemkových úpravách snažící se napravit nedostatky z minulosti se v tomto případě liší od standardních řízení o pozemkových úpravách v několika bodech. Do pozemkových úprav jsou zahrnuty všechny pozemky v katastrálním území s tím, že pozemkový úřad může po dohodě s katastrálním úřadem některé pozemky vyloučit a stanovit tak nový obvod pozemkových úprav130. Pro schválení návrhu se nevyžaduje souhlas vlastníků dotčené půdy. V případech nepřetržitého užívání pozemků převzatých do užívání podle scelovacího plánu je potvrzeno vlastnictví k těmto pozemkům, dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku131. O případě nedokončených scelovacích řízení rozhodoval Nejvyšší správní soud ve věci, kdy se žalobkyně domáhala přechodu vlastnického práva k pozemkům, které byly ve vlastnictví třetí osoby na základě ustanovení §14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách, a to v samostatném řízení nikoli v rámci řízení o pozemkových úpravách. Žalovaný, pozemkový úřad, žalobkyni nevyhověl s tím, že pozemkové úpravy k předmětným pozemkům nezahájil. Žalobkyně považuje rozhodnutí podle ustanovení § 14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách za nezávislé na případném zahájení řízení o pozemkových úpravách podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách (k němuž dochází pouze ex officio), přičemž samotné řízení o vydání rozhodnutí dle ustanovení § 14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách je dle názoru žalobkyně naopak zahájeno již doručením této žádosti správnímu orgánu (ust. § 44 odst. 1 správního řádu) a na toto rozhodnutí o přechodu vlastnického práva má žadatel při splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách právní nárok. V rámci právního hodnocení věci Nejvyšší správní soud uvedl relevantní ustanovení, z nichž vycházel a mj. uvedl: Lze tedy přisvědčit stěžovatelce, že řízení podle § 14 zákona 128

Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby a zákon č. 47/1948 Sb. o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků 129 Viz VLASÁK, Josef, Kateřina BARTOŠKOVÁ. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. s. 305 130 §14 odst. 3 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 131 VLASÁK, Josef, Kateřina BARTOŠKOVÁ.; op. cit., s. 31

43

o pozemkových úpravách je specifické svým účelem, kterým není jen harmonizace uspořádání pozemků a právních vztahů k nim (což je hlavním účelem zákona o pozemkových úpravách; viz § 2 tohoto zákona), ale i náprava minulých křivd a nepořádků, k nimž došlo v období totalitního režimu (ke specifikům pozemkových úprav v územích s nedokončeným scelovacím řízením srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 16/2008 - 85). Nicméně z tohoto závěru ipso facto neplyne, že by řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 9 zákona bylo nezávislé na zahájení řízení o pozemkových úpravách a tudíž mohlo být vydáno samostatně. Ze systematiky samotného § 14 cit. zákona vyplývá, že rozhodnutí o přechodu vlastnického práva podle § 14 odst. 9 nelze učinit mimo řízení o pozemkových úpravách, a to z následujících důvodů. Za prvé, § 14 odst. 9 je součástí § 14 a toto ustanovení musí být vykládáno jako celek. V rámci § 14 je pak důležitá souslednost jednotlivých odstavců (srov. MELZER, F.: Metodologie nalézání práva, Knihovnička, Tribun EU, Brno, 2008, str. 105-106). Ustanovení § 14 odst. 1 explicitně uvádí, že „předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou…“, a tudíž presumuje, že i náprava minulých křivd a nepořádků, tj. uznání vlastnictví k pozemkům podle stavu nedokončeného scelování, musí proběhnout v rámci řízení o pozemkových úpravách. I z ostatních odstavců § 14 vyplývá, že se jedná o úkony v rámci řízení o pozemkových úpravách. Tento výklad podporuje i tzv. argumentum a rubrica, který vychází z předpokladu, že nadpis je integrální součástí právního předpisu, kterým zákonodárce vyjadřuje, že se určitá ustanovení vztahují k určité věci a že spolu obsahově souvisejí. Argumentaci stěžovatelky nesvědčí ani teleologický výklad § 14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách. Hlavním účelem řízení podle § 14 bylo totiž zabránit často obtížně řešitelným soudním sporům a upravit problémy vzniklé nedokončeným scelovacím řízením komplexně a jednou provždy. Komplexní přístup pak z povahy věci vylučuje rozhodování o jednotlivých návrzích mimo řízení o pozemkových úpravách. To ostatně plyne z důvodové zprávy citované výše, jejíž relevantní část zní: „Protože obecné řešení, které by uspokojilo nároky všech dotčených osob, nebylo nalezeno, bylo jako nejracionálnější řešení, kterým by se předešlo dalším průtahům a nekonečným soudním sporům ve věci, přijato to, které vycházelo z doplnění zákona o pozemkových úpravách a které by realizovaly pozemkové úřady.“ I ze samotného § 14 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách vyplývá, že rozhodnutím o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele (tj. v projednávaném případě na stěžovatelku) jsou dotčeny další osoby, konkrétně dosavadní vlastník, kterému je pozemkový úřad podle věty druhé § 14 odst. 9 zákona povinen přiznat náhradu v jiném

44

pozemku podle druhu před zahájením scelování. Z logiky fungování samotného § 14 odst. 9 zákona tedy rovněž plyne, že rozhodnutí podle tohoto ustanovení musí být přijato v rámci řízení o pozemkových úpravách. V opačném případě by byl zmařen účel zákona, neboť by došlo k dalšímu znepřehlednění vlastnických práv, k dalším soudním sporům a s velkou pravděpodobností i k napáchání dalších křivd, jež by potenciálně mohly dosáhnout i intenzity postačující k porušení práva na pokojné užívání majetku svědčícího současným vlastníkům pozemků, o něž stěžovatelka usiluje. Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že rozhodnutí o přechodu vlastnických práv nelze vydat bez předchozího zahájení řízení o pozemkových úpravách132.

5. Finanční zajištění Na financování pozemkových úprav se podílí několik zdrojů: státní rozpočet – kapitola všeobecná pokladní správa, speciální konto pro financování pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření, zdroje z Evropské unie – Program rozvoje venkova, Ředitelství silnic a dálnic, Státní pozemkový úřad, případně jiné zdroje. V případech, kdy jsou pozemkové úpravy zahajovány z iniciativ stavebníka, je část nákladů hrazena právě stavebníkem. Bude se jednat o výstavby rychlostních komunikaci, na financování se podílí zpravidla Ředitelství silnic a dálnic, železničních koridorů, stavebníkem je Správa železniční dopravní cesty. Na financování společných zařízení se mohou podílet i obce, které si samy mohou zajistit dotace z evropských fondů. Z koncepce pozemkových úprav, která byla schválena v roce 2008, vychází čtyřletý plán finančního zabezpečení na roky 2010 – 2013133. Dle této koncepce by mělo být každý rok zahájeno a dokončeno zhruba 200 řízení komplexních pozemkových úprav a okolo 30 řízení jednoduchých pozemkových úprav, přednostně by měly být zajištěny postupy pozemkových úprav, na nichž participuje stavebník (zejména liniové stavby) a pozemkové úpravy, jejichž provedení se požaduje z důvodu ochrany území před povodněmi134.

132

NSS 5 As 39/2008 - 52, převzato z http://www.nssoud.cz tabulka v příloze č. 1 této práce, převzato z www.spov.org , spolek pro obnovu venkova , www.spov.org/data/files/plan-cinnosti-pu.pdf 134 Viz KAULICH, K., Pozemkové úpravy v letech 2010-2013.Zpravodaj ministerstva zemědělství, 2/2010. převzato z http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6434470 133

45

6. Další funkce pozemkových úprav

6.1.

Upřesnění a rekonstrukce přídělů Tato řízení navazují na nedokončená přídělová řízení z let 1945 – 1950, která

se týkala 1/3 rozlohy státu a byla právně upravena prezidentskými dekrety135. Vzhledem k množství pozemků, jichž se příděly týkaly, nebylo možné vše zvládnout rychle a efektivně včetně zápisu do pozemkových knih, proto se řízení značně zjednodušilo. Vlastníkem se osoba stala držbou přídělu nikoli zápisem do pozemkových knih136. Postupně měl být do pozemkového vlastnictví zaveden pořádek pomocí knihovních zápisů, ale historický vývoj plány překazil a po roce 1948 zůstala řada přídělových řízení nedokončena. K těmto nedokončeným přídělům se vztahuje i §13 zákona o pozemkových úpravách, který uvádí specifické formy řešení, tzv. upřesnění přídělu a rekonstrukci přídělu. Tato řízení jsou zakončena rozhodnutím o určení hranic pozemků. Nedochází ke zpracování návrhu nového umístění pozemků137. Předpokladem je, že příděly existují, nejčastěji v podobě listinné, která prokazuje tvrzení o existenci přídělu. V případě neexistence takové listiny neslouží pozemkové úpravy k tomu, aby vlastnické právo založily138. Upřesněním přídělu je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit139. Rekonstrukcí přídělu je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné podklady, nebo se doklady nedochovaly. Přídělová řízení se zpravidla řeší pomocí jednoduchých pozemkových úprav, kdy řízení je oproti komplexním pozemkovým úpravám značně zjednodušeno a kdy na toto řízení bezprostředně nenavazují komplexní či jednoduché pozemkové úpravy v daném území a řešení nedokončených přídělových řízení končí vydáním a zapsáním rozhodnutí o určení hranic pozemků. Druhou možností je postup, kdy bezprostředně navazují komplexní či jednoduché

135

Viz VLASÁK, Josef, Kateřina BARTOŠKOVÁ. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. s. 33 V případě přídělů podle prezidentských dekretů a posle zákona č. 46/1948 Sb. se vlastnictví přídělu nabývalo až jeho převzetím, v případě přídělů z majetku, na který se vztahoval zákon č. 142/1947 Sb. a spolu s ním i prvorepublikové zákony o pozemkové reformě, se vlastnictví nabývalo zaknihováním přídělu. Požadavek zaknihování odpadl později v důsledku změn právní úpravy, která zápisy do pozemkových knih učinila pouze fakultativními. 137 Podrobněji Metodický návod k provádění pozemkových úprav,aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 82-84 138 Viz PEKÁREK, M. Upřesnění a rekonstrukce přídělů v řízení o pozemkových úpravách a některých problémech souvisejících. in Časopis pro právní vědu a praxi. 2007. ročník IX, číslo 3. s. 264 139 §13 odst. 1 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 136

46

pozemkové úpravy a řešení přídělů slouží jako podklad pro stanovení nároků v rámci navazujících pozemkových úprav140. Zákon umožňuje přiměřené použití ustanovení o komplexních úpravách pro tento druh řízení141.

6.2. Řešení duplicitního vlastnictví V rámci vyhotovení soupisu nároků je možné, že se objeví situace, kdy k jednomu pozemku je vázáno právo dvou či více vlastníků a nejedná se o podílové spoluvlastnictví. Pozemkový úřad posoudí listiny osvědčující vlastnictví a navrhne, aby se vše vyřešilo dohodou domnělých vlastníků. Pokud tento postup není možný, vyřeší pozemkový úřad případ z úřední povinnosti. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu mohou osoby, jichž se rozhodnutí týká, podat opravný prostředek k soudu postupem podle části páté občanského soudního řádu142. Pokud bude podána žaloba, bude pozemkový úřad s pozemky nakládat stejně jako v případě pozemků neřešených v pozemkových úpravách.

6.3 Spojení pozemkových úprav s obnovou katastrálního operátu Obnovou katastrálního operátu se rozumí vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací. Výsledky pozemkových úprav mohou být využity pro obnovu katastrálního operátu. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. Pozemkový úřad je povinen zajistit pro obnovu katastrálního operátu potřebné zeměměřičské činnosti. Výsledky těchto činností budou předány katastrálnímu úřadu spolu s výsledky pozemkových úprav. Obnovený katastrální operát se stane platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv143. Tímto dnem se dosavadní katastrální operát stane neplatným144. 140

Viz Metodický návod k provádění pozemkových úprav,aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010, s. 82-84 141 § 13 odst. 3 z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 142 §244 a násl. z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 143 §9 odst. 19 a § 11 odst. 10 posl. věta z.č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 144 §17 odst. 2 z. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí

47

.

7. Judikatura vztahující se k pozemkovým úpravám 7.1.

Pozemkové úpravy, věc soukromoprávní či veřejnoprávní? Má-li být určeno, zda se věc bude rozhodovat v civilním nebo správním soudnictví,

závisí to do značné míry na soukromoprávní či veřejnoprávní povaze dané věci. O veřejnoprávní povaze pojednávají následující části vybraných odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud v daném případě145 posuzoval veřejnoči soukromoprávní charakter rozhodované věci. K posouzení použil rozlišení mezi soukromým či veřejným právem teorie zájmovou, mocenskou a metodu právní regulace. Na základě ani jedné z nich ovšem nelze definitivně určit, zda případ spadá do sféry práva soukromého

či veřejného. Pro rozlišení institutu pozemkových úprav je nejbližší

použití teorie zájmové. Její podstata spočívá v tom, že veřejné právo chrání zájmy veřejné, zatímco soukromé právo chrání zájmy soukromé, přičemž veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota ( větší ,,právní cennost´´) než zájmům soukromým. Účel pozemkových úprav je vymezen přímo v zákoně, konkrétně §2 z.č. 284/1991 Sb. (rozhodnutí se vztahuje k předchozí úpravě pozemkových úprav, ale je aplikovatelné i na současně platné právní předpisy). Veřejný zájem je tedy jasně vyjádřen již v tomto zákonném ustanovení, zejména pak ve větě druhé. V rámci pozemkových úprav správní orgán, pozemkový úřad, významně zasahuje do vlastnických práv. Podstatou rozhodnutí o pozemkových úpravách tkví v tom, že jsou nově založena vlastnická práva,

od dosavadního stavu odlišná. Podstatou případu není

spor o vlastnické právo, ale přezkum rozhodnutí o přechodu vlastnických práv. Právě tento právní titul, nikoli vlastnické právo samotné a jeho povaha je určující pro stanovení, zda věc náleží do pravomoci soudů

ve věcech občanskoprávních anebo soudů ve věcech

správního soudnictví146.

145

NSS Konf 120/2003 – 5, převzato z http://www.nssoud.cz NSS Konf 120/2003 – 5, převzato z http://www.nssoud.cz, obdobně NSS Konf 15/2004-20,6 As 48/2003-51, Konf 55/2005-7, převzato z http://www.nssoud.cz 146

48

7.2.

K povaze řízení o pozemkových úpravách a přechodu vlastnických práv Řízení o pozemkových úpravách je správním řízením, které Nejvyšší správní soud

označil za řízení specifické, a to jak s ohledem na jeho předmět (jde o změnu vlastnického práva a jiných věcných práv k pozemkům v řádech stovek případů), tak i okruh účastníků (obvykle mnoho desítek osob), ale i jeho samotný účel. A právě účel řízení je pro posouzení věci velmi podstatný. Řízení o pozemkových úpravách je totiž vždy vedeno ve veřejném zájmu a zahajováno je ex officio (§ 2, § 6 odst. 1 až 3 zákona o pozemkových úpravách)147. Povahu řízení o pozemkových úpravách zkoumal i Ústavní soud, kdy konstatoval, že pozemkové úpravy nelze ztotožnit s pojmem vyvlastnění. Ve své podstatě se jedná o hromadnou dobrovolnou směnu vlastnických práv dotčených pozemků. Jde však nicméně o natolik intenzivní zásah do stávajících vlastnických vztahů k nemovitostem, že při jeho realizaci je nutno uplatňovat ústavní kautely vyplývající z čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které připouštějí vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva pouze ve veřejném zájmu,na základě explicitního zákonného zmocnění a za odpovídající náhradu148. Nejvyšší správní soud obdobně vyjádřil, že existence veřejného zájmu v řízení o pozemkových úpravách se projevuje zájmem celé společnosti na tom, zda bylo dosaženo cílů a účelu pozemkových úprav, neposuzuje se to z pohledu jednotlivce. Nový návrh pozemkových úprav se vypracovává podle požadavků přiměřenosti vyjádřených v §10 zákona o pozemkových úpravách a vlastnící by neměli být zasaženi na svých právech podstatným způsobem, neboť i k jejich prospěchu byly pozemkové úpravy plánovány a provedeny. I těmto vlastníkům má realizace pozemkových úprav přinést užitek, byť se sami můžou cítit poškozeni a znevýhodněni. Podmínky k racionálnímu hospodaření je třeba též posuzovat nejen z hlediska jednotlivých vlastníků, ale též k celku a ke všem vlastníkům. Z uvedeného je tedy zřejmé, že každý vlastník nemovitostí dotčených pozemkovou úpravou musí akceptovat nově nastolený stav, bylo-li ho dosaženo správným procesním postupem a byly-li současně dodrženy zákonem stanovené podmínky, omezení a regulativy. Nesouhlas účastníka řízení s věcným uspořádáním nemovitostí ve schváleném návrhu pozemkové úpravy

147

NSS 5 As 4/2004-36, převzato z http://www.nssoud.cz nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 1998 publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 152/1998, převzato z http://nalus.usoud.cz , 148

49

tedy nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí o jejím schválení (§ 11 odst. 4 zákona), bylo-li v řízení postupováno v souladu se zákonem149.

8. Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Hoříněves Veřejnou vyhláškou ze dne 28. února 2008 zahájil Pozemkový úřad Hradec Králové komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Hoříněves. Důvodem pro započetí pozemkových úprav byl zejména podnět samotné obce Hořiněvsi. Po zahájení řízení bylo v průběhu roku 2009 a začátku 2010 provedeno vyhodnocování území, terénní průzkum jak v katastrálním území Hoříněves, tak v navazujících částech sousedních katastrálních územích150, jehož účelem bylo zjištění skutečného stavu využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, krajinného prostředí a dohledávání žijících a zemřelých vlastníků. Na základě zadané veřejné zakázky byly pro provádění úprav vybrány společnost Ing. Heleny Krausové, Plzeň a společnost GROMA PLAN s.r.o. Úvodní jednání se uskutečnilo v únoru 2010 s cílem seznámení účastníků s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkových úprav, byl projednán postup při stanovení nároků vlastníků pozemků. Na dobu provádění pozemkových úprav byl zvolen 12- členný sbor zástupců vlastníků pozemků151, který ještě na úvodním jednání odsouhlasil místo, od něhož budou měřeny vzdálenosti k jednotlivým pozemkům. Podzim 2010 a jaro 2011 bylo věnováno šetření obvodu pozemkových úprav představující zejména ornou půdu, který se v průběhu úprav několikrát měnil, nebyla do něj zahrnuta část sousedního katastrálního území Máslojedy152, mimo obvod byl vyčleněn pozemek s předpokládaným duplicitním vlastnictvím. Do pozemkových úprav byl zahrnut jeden tzv. neřešený pozemek, jímž byl pozemek zastavěné plochy. Do obvodu pozemkových úprav nebyly zahrnuty pozemky té části daného katastrálního území, které již byly zpracovány v dříve proběhlých pozemkových úpravách v sousedních katastrálních územích Sendražice u Smiřic a Benátky. Celková výměra pozemků v obvodu byla zjištěna na 310 ha zemědělské půdy, počet vlastnických parcel 386 a počet účastníků 195153. V druhé polovině 149

NSS 5 A 27-2002-86, převzato z http://www.nssoud.cz Viz KRAUSOVÁ, H. 2. souhrnná zpráva, Komplexní pozemková úprava Hoříněves, 2012, s. 4 151 KRAUSOVÁ, H.; op. cit., s. 3 152 KRAUSOVÁ, H.; op. cit., s. 4 153 KRAUSOVÁ, H.; op. cit., s. 16 150

50

roku 2011 byl vyložen soupis nároků. Návrh společných zařízení byl postupně projednáván se sborem zástupců a uživateli zemědělské půdy, sborem zástupců byl schválen 30. ledna 2012. V květnu 2012 byl plán schválen též zastupitelstvem obce Hoříněves.

8.1.

Plán společných zařízení Společná zařízení představují soubor opatření, jež mají zabezpečit naplnění hlavních

cílů pozemkových úprav s důrazem na ochranu kvality životního prostředí. Při návrhu je třeba respektovat základní krajinotvorné, ekologické a půdoochranné aspekty. Plán společných zařízení pro dané katastrální území zahrnuje opatření k zpřístupnění pozemků, protierozní opatření, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a dále zahrnuje i návrhy změn druhů pozemků, zejména navýšení podílu trvalých travních porostů, lesa, vodních ploch154. Zpracováním plánu společných zařízení byl pověřen zhotovitel, společnost paní ing. Krausové. Plán vycházel z provedených terénních průzkumů a dalších podkladů (územní plán, urbanistická studie, územně analytické podklady, zásady územního rozvoje, požadavky obce, materiály orgánů ochrany životního prostředí a další). V dané pozemkové úpravě byla navržena opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, a to zajištění hlavních, vedlejších a doplňkových polních cest se souvisejícími objekty, protierozní opatření na ochranu zemědělského půdního fondu sloužící ke zpomalení nebo potlačení degradačních projevů na půdě, vodohospodářská opatření, prvky územních systémů ekologické stability, biocentra, biokoridory a další prvky ke zvýšení ekologické stability. Součástí návrhu společných zařízení jsou změny druhů pozemků, navýšení podílu trvalých travních porostů, lesa a vodních ploch za účelem ochrany půd a vodních poměrů. Změny druhů pozemků se budou týkat oblastí s nově navrženými prvky zajišťujícími ekologickou stabilitu a cestních síti. Převážná plocha katastrálního území je tvořena ornou půdou, zde nedochází ke změnám. Sítě polních cest, jež plní zejména účel zpřístupnění pozemků, ale zároveň slouží k plnění funkcí související s vodním režimem a ochranou půd, představují důležitý krajinotvorný prvek. Navržené cesty zajišťují průchodnost krajiny, dopravní obslužnost pozemků a propojení s lesními komplexy.V daném katastrálním území bylo navrženo v rámci společných zařízení 9,7 km cest, za nejdůležitější prioritu byla stanovena polní cesta C9, jež má za úkol zpřístupnit zemědělské pozemky a zemědělský areál bez nutnosti průjezdu 154

KRAUSOVÁ, H. Plán společných zařízení, Komplexní pozemková úprava Hoříněves, 2012, s. 8

51

zastavěnými částmi obcí155. Cesta je navržena jako zpevněná netuhá vozovka z asfaltobetonu. Funkci doprovodné zeleně bude plnit lokální biokoridor, podél polní cesty bude zřízena vodoteč. Opatření na ochranu zemědělského půdního fondu spočívají zejména v opatřeních proti vodní erozi, a to převedením maximálního množství srážkových vod infiltrací do půdy či jejím úplným odvedením, aby tak došlo ke snížení ztrát zemědělské půdy, případnou smytou zeminu je třeba zachytit156. Ohrožení erozí je v katastrálním území Hoříněves v normě dle použitých metodik pro zpracování, pouze je třeba dodržovat osevní postupy zemědělských půd různými druhy vegetace. Tato opatření jsou ještě doplněna o vybudování sběrného příkopu, jehož účelem je zachycení a odvádění přebytečné vody. Vodohospodářská opatření mají v katastrálním území Hoříněves omezit transport splavenin, který je jedním z hlavních problémů v případě zhoršování vodních poměrů, vedlejším problémem vedoucím k zhoršení jakosti vody je zemědělská činnost a s ní spjaté používání chemických látek zejména hnojiv. U drobných vodních toků je navržena revitalizace s částečnou výsadbou zeleně, stromů i keřů. Dále je navržena nová průtočná tůň, sběrný příkop. Pro společná zařízení byly vyčleněny potřebné výměry pozemků, jak ukazuje tabulka v příloze této práce. Nedostatek pozemků pro společná zařízení byl řešen výkupem od soukromých vlastníků. Některé prvky územních systémů ekologické stability byly ponechány v soukromém vlastnictví, vymezeny parcelně s budoucí možností odkupu. Kompletní návrh pozemkové úpravy byl odsouhlaseno vlastníky 84% výměry pozemků. V řešeném katastrálním území došlo ke snížení počtu parcel z 386 na 337.

9. Závěr Pozemkové úpravy jsou tématem velice rozsáhlým, řízení o komplexních pozemkových úpravách je komplikované, zpravidla trvá i několik let v závislosti na velikosti obvodu pozemkových úprav, míře devastace krajiny a přehlednosti či spíše nepřehlednosti situace ve vlastnických vztazích a přístupnosti pozemků. Pozemkové úpravy přináší nejen pozitiva, ale i některá negativa. Ne vždy budou všichni vlastníci pozemků souhlasit s navrženými řešeními, může tak docházet k různým komplikacím a konfliktním situacím. 155 156

viz příloha plánu společných zařízení KRAUSOVÁ, H. Plán společných zařízení, Komplexní pozemková úprava Hoříněves, 2012, s. 37

52

Schválení a realizace pozemkových úprav je náročná činnost i po stránce koordinační s ohledem na velké množství účastníků a na zmíněné nesouhlasy a připomínky účastníků nejen k samotnému návrhu pozemkových úprav. Mnohdy je proto třeba pro dosažení cílů pozemkových úprav upřednostnit veřejný zájem nad soukromým. Pro schválení návrhu o pozemkových úpravách se ani nevyžaduje souhlas všech vlastníků pozemků v daném obvodu. Dosažení takového souhlasu je nereálné. V diplomové práci jsem se snažila o podání komplexního pohledu na tento institut včetně stručného náhledu do historie pozemkových úprav až po současnou právní úpravu. Hlavním cílem mé práce byla analýza platné právní úpravy zahrnující velkou novelu zákona, která nabyla účinnosti k 1. lednu 2013, jejíž důsledky se ale vzhledem ke krátkému působení nestačily projevit v praxi. Novela reaguje na zrušení Pozemkového fondu České republiky a snaží se reagovat na aktuální problémy při provádění pozemkových úprav. Jedním z podstatných problémů je délka řízení o pozemkových úpravách a s tím související finanční náročnost. Novela ale až na časové omezení činnosti sboru zástupců žádné zásadní řešení pro urychlení řízení nepřináší. Ke stejnému dni, k 1. lednu 2013, nabyl účinnosti jiný významný zákon, který má vliv na postavení účastníků řízení o pozemkových úpravách, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V případě, že církve a náboženské společnosti jsou vlastníky pozemků dotčených pozemkovými úpravami v řešeném obvodu pozemkových úprav, budou nově zařazeny mezi účastníky řízení jako každá jiná fyzická či právnická osoba. Současné pozemkové úpravy již nestanoví jako hlavní prioritu zpřístupnění vlastnictví pro umožnění hospodaření na pozemcích, které bylo hlavním cílem jednoduchých pozemkových úprav na počátku 90. let. Čím dál více je kladen důraz na kvalitu životního prostředí. Správné umístění společných zařízení a soulad výsledků pozemkových úprav s nástroji územního plánování vedou mimo jiné i k efektivnějšímu hospodaření na předmětných pozemcích. Důležitou příčinou pro zahájení pozemkových úprav se stávají podněty investorů kvůli potřebě výstavby rozsáhlých investičních projektů. Podstatné je, že v těchto případech část nákladů pozemkových úprav hradí investor. Skrze pozemkové úpravy se tak snaží prosadit své zájmy, aby budoucí výstavba proběhla podle jeho představ. Je otázkou, do jaké míry v těchto případech bude prioritou ochrana životního prostředí a nikoli soukromé investiční záměry. Investoři jsou vzhledem ke své činnosti v oblasti pozemkových úprav velice dobře informováni na rozdíl od malé informovanosti veřejnosti. Jednou z možností

53

zahájení pozemkových úprav je ale též návrh vlastníků nadpoloviční výměry půdy v daném katastrálním území, pozemkový úřad je povinen této žádosti vyhovět. Malá informovanost veřejnosti o institutu pozemkových úprav vede k tomu, že v některých katastrálních územích pozemkové úpravy navzdory možnosti dosud nebyly zahájeny, ačkoli mohou pomoci zefektivnit zemědělskou činnost a přispět tak k rozvoji venkova. Potenciál pozemkových úprav je široký. Stěžejní kapitolou této práce je samotné řízení o pozemkových úpravách, které je velice specifické i s ohledem na minimální použití správního řádu, z. č. 500/2004 Sb. a které je až na drobné výjimky komplexně upraveno v samotném zákoně o pozemkových úpravách. Konec práce jsem věnovala praktické ukázce pozemkových úprav. Tato ještě nebyla zcela dokončena, realizační část představující zejména budování společných zařízení nebylo dosud provedeno. Komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území Hoříněves shledávám jako úspěšnou, došlo ke snížení vlastnických parcel, bylo navrženo 9,7 km polních cest, budou zařazeny nové prvky územních systémů ekologické stability, jež ocení nejen vlastníci a nájemci pozemků, ale i ostatní obyvatelé v daném území. Budou realizována protierozní a vodohospodářská opatření. Pozemkovou úpravou zcela jistě dojde ke zlepšení krajinných poměrů v lokalitě. Touto cestou by měly pokračovat všechny zahájené pozemkové úpravy na území České republiky. Dosud bylo v České republice realizováno celkem asi 1500 komplexních a 2700 jednoduchých pozemkových úprav. Nyní je rozpracováno cca 950 pozemkových úprav a velice pozitivním názorem, snad i reálným, je snaha o dokončení pozemkových úprav na našem území do roku 2020157. Průměrné náklady pozemkových úprav na 1 ha půdy jsou 10 600 Kč158. Existují obavy, že pokud by došlo ke značnému snížení nákladů, byla by ohrožena kvalita pozemkových úprav. Vzniká zde ale též otázka, zda by se nikoli na úkor kvality zpracování pozemkových úprav, ale zjednodušením řízení nedala ušetřit část nákladů, které by pak mohly být použity v jiných oblastech. Případně vyvinout větší snahu o řešení problémů v katastrálních územích pomocí jiných levnějších varianta, než prováděním pomocí pozemkových úprav. Inspiraci by bylo třeba možné hledat i v minulosti.

157

Převzato z http://eagri.cz/public/web/file/188769/TK_SPU_FIN.pdf Převzato z http://moderniobec.ihned.cz/c1-48397000-pozemkove-upravy-prednost-dostanou-nejlepepripraveni 158

54

Seznam použité literatury a pramenů Literatura 1. 2. 3.

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

DROBNÍK, J. Základy pozemkového práva, 1. vyd. Praha: Eva Rozkotavá – IFEC, 2005 HENDRYCH, D.; a kol. Správní právo : Obecná část. 6 vyd. Praha : C. H. Beck, 2006 KNOTEK, J. Natura 2000 a pozemkové úpravy. In DRESLEROVÁ,J., PACKOVÁ, P. Ekologie krajiny a krajinné plánování. 1.vyd. Brno : Česká společnost pro krajinnou ekologii, 2006 Koordinace územních plánů a pozemkových úprav. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, ústav územního rozvoje, 2010 KRAUSOVÁ, H. 2. souhrnná zpráva, Komplexní pozemková úprava Hoříněves, 2012 KRAUSOVÁ, H. Plán společných zařízení, Komplexní pozemková úprava Hoříněves, 2012 KUKLÍK, J. Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století, 1.vyd. Praha : Auditorium, 2012 MARŠÍKOVÁ, M.; MARŠÍK,Z. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. 1. vyd. Praha: Libri, 2007 Metodický návod k provádění pozemkových úprav,aktualizovaná verze 2012, Praha: Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, 2010 Pozemkové úpravy, nástroj pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru, 2. vydání, Praha : Ministerstvo zemědělství Technická pomůcka k činnosti autorizovaných osob, Pozemkové úpravy. 1. vyd. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2011 TOMAN, F. Historický vývoj pozemkových úprav v českých zemích. Pozemkové úpravy. 2006, č. 58, VLASÁK, J.; BARTOŠKOVÁ, K. Pozemkové úpravy. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2007. Voženílek, J.: Pozemková reforma v Československé republice, 2. vydání, Česká agrární společnost, Praha, 1924,

Odborné články 1. BENDL, P.;NEČAS, P. Důvodová zpráva k zákonu o Státním pozemkovém úřadě. s. 73, Sněmovní tisk 691 2. KNOTEK, J. K formě úkonů dotčených správních orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi, 2007, ročník XV, číslo 2 3. KAULICH, K., Pozemkové úpravy v letech 2010-2013.Zpravodaj ministerstva zemědělství, 2/2010 4. KUBA, Bohumil. Pozemkové úpravy a katastr nemovitostí. Právní rádce. 2004 5. LÁZŇOVSKÝ,P. Vznik a vývoj pozemkových úprav do roku 1989, XVI. Konference pozemkové úpravy 13.09.2011

55

6. PEKÁREK, M. Upřesnění a rekonstrukce přídělů v řízení o pozemkových úpravách a některých problémech souvisejících. in Časopis pro právní vědu a praxi. 2007. ročník IX, číslo 3 7. STRÁNSKÁ, Z. HORT, P. Důvodová zpráva k zákonu schválenému pod č. 139/2002 Sb., Sněmovní tisk 948/0 8. ŠIMÁČKOVÁ, K. K problematice vlastnictví katolické církve a restitucí církevního majetku. Právní expertiza k majetkovému vyrovnání s církvemi, posudek Masarykovy univerzity Brno,

12.1. Soudní rozhodnutí a nálezy NSS 6 As 48/2003 – 51, převzato z http://www.nssoud.cz NSS 5 As 39/2008 - 52, převzato z http://www.nssoud.cz NSS Konf 120/2003 – 5, převzato z http://www.nssoud.cz NSS Konf 120/2003 – 5, převzato z http://www.nssoud.cz NSS Konf 15/2004-20, převzato z http://www.nssoud.cz 6 As 48/2003-51, převzato z http://www.nssoud.cz Konf 55/2005-7, převzato z http://www.nssoud.cz NSS 5 As 4/2004-36, převzato z http://www.nssoud.cz nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 1998 publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 152/1998, převzato z http://nalus.usoud.cz , 10. NSS 5 A 27-2002-86, převzato z http://www.nssoud.cz 11. 22 Cdo 874/2001, převzato z http://www.nsoud.cz 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

12.3. Internetové zdroje http://www.eagri.cz http://www.la-ma.cz http://www.cuzk.cz http://www.nalus.usoud.cz http://www.nssoud.cz http://www.nsoud.cz http://www.spov.org.cz http://www.nature.cz http://www.psp.cz http://www.pravniradce.ihned.cz http://www.senat.cz http://www.profesis.cz

56

Přílohy Příloha č. 1

Finanční zdroje pozemkové úpravy 2010 – 2013 ( mil. Kč) předpoklad Státní rozpočet Státní rozpočet + operace státních finančních aktiv ( tzv. protipovodňové konto) Státní pozemkový úřad ( 2010 – 2012 Pozemkový fond) Ředitelství silnic a dálnic Program rozvoje venkova

3000 750

Celkem = v průměru ročně

8250 2062

1200 800 2500

Požadavky pozemkových úprav dle zdrojů ( mil. Kč)

Zdroj: Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

VPS 928,2

PPEO 478,6

PRV 644,1

ŘSD 152,8

SPÚ 282,9

ostatní 2,7

Celkem 2489,3

1027,8

629,8

1421

235,6

214,5

2,2

3530,9

1078,6

491,8

1599,5

225,6

203,7

3,3

3612,2

1129,1

552,9

1501,9

251

144,9

3,2

3553

VPS – Státní rozpočet, všeobecná pokladní správa PPEO – Protipovodňové konto PRV – zdroj EU, Program rozvoje venkova ŘSD – investor vyvolávající pozemkové úpravy, Ředitelství silnic a dálnic STÚ – Státní pozemkový úřad ( do 31.12. 2012 Pozemkový fond ČR), organizační složka státu Převzato z http://www.spov.org/data/files/plan-cinnosti-pu.pdf

57

Příloha č. 2

Výměra pozemků pro společná zařízení Hoříněves Bilance pozemků použitých pro společná zařízení Výměra potřebná pro PSZ

Prvky PSZ Cestní síť Protierozní opatření (zatravnění) Vodohospodářská opatření ÚSES Celkem

Výměra [ha] 7,2374 1,9103

Pozn.

0,1142 10,9993 ha – nefunkční, 2,9750 ha – funkční

13,9743 23,2362

Přehled státní a obecní půdy, půdy jiných osob a chybějící půdy Obecní a státní ha LV půda ČR – Státní 0,5572 8 statek Jeneč ČR – Lesy ČR, 0,0660 33 s.p. ČR – MZe 2,2347 205, 396 Obec Hořiněves 6,8121 10001 ČR – 1,1499 23, 25, 38, 396, Pozemkový fond 10002 ČR ČR - ÚZSVM 1,3603 188, 396, 60000 Celkem 12,1802 11,0560 Jiné osoby CELKEM 23,2362 ha

58

Příloha č. 3 Plán společných zařízení katastrální území Hoříněves

59

Název diplomové práce : Land consolidation

Resümee Ich entschied mich meine Diplomarbeit zum Thema Grundstücksregelung schreiben, weil ich schon ein paar gute Kenntnisse aus der Praxis habe. Die Mitglieder meiner Familie waren schon mehrmals Teilnehmer des Grundstücksregelungsverfahren und darum mit ihren Eigentums- und Mietverhältnisse befasst. Ansonsten ist die Grundstücksregelung eines der wenigen Instrumente, die als Massnahme zur Verbesserung der Qualität der Umwelt führt und eine der Möglichkeiten, die die historischen, negativen Einflüsse auf die Landbewirtschaftung in unserem Land korrigieren kann. Die Grundstücksregelung ist ein Institution mit langer Tradition. Die Geschichte der Grundstücksregelung geht zurück bis in das Mittelalter, wo die Ziele der Regelung vor allem zur Übersichtlichkeit bei der Steuereinziehung führen sollten. Die aktuelle Rechtsregelung ist im Gesetz Nr. 139/2002 des Gesetzblattes verfasst. Zu diesem Gesetz wurde eine Verordnung Nr. 545/2002 d.G. verabschiedet. Das Gesetz sieht die Institution der Grundstücksregelung, die Ziele der Regelung, das Verfahren und die Organisation der Behörde vor. Eine wichtige Gesetznovelle, die mit dem Erlöschen des Grundstücksfonds der Tschechischen Republik verbunden ist, ist im Januar 2013 ins Kraft getreten. Sie widmet sich der neuen Organisation der Grundbehörden und der Änderungen jener Verfahren, die in derPraxis Probleme bereiteten. Die ganze Verhandlung ist ein langer Prozess, der mehrere Jahre dauern kann. Je länger das Verfahren läuft desto höher sind die Ausgaben auf die Grundstücksregelung. Die Finanzierung der Grundstücksregelung wird durch die Grundbehörden, Investoren und aus den Unterstützungsfonds gesichert. Der Sinn der Grundstücksregelung ist im öffentlichen Interesse. Sie dient sazu die Grundstücke anzugleichen, die Grenzen der Grundstücken anpassen, die Verbesserung der Umweltsqualität langfristig sicherzustellen und damit auch bessere Bedingungen für die Landwirtschaft zu gewährleisten. Das Verfahren verläuft bei den Grundbehörden. Jeder Eigentümer hat am Anfang der Verhandlung das Recht sich mit der Ausgangslage und der Planung vertraut zu machen. Eine wichtige Rolle spielen bei der Verhandlung die Tätigkeiten der anderen Behörden, z.B. Wasserwirtschafts- und Waldwirtschaftsorgane. Diese haben Einfluss auf die neue Anordnung der Grundstücke und sorgen auch für den Umweltschutz. Die Genehmigung der Planung ist nur bei der Zustimmung von drei Vierteln der Beteiligten

60

am Verfahren, gemessen an der Grundstücksfläche der Eigentümmer, umsetzbar. So kann sich der Eigentümmer sehr aktiv beteiligen und auch eigene Rechte schützen. Bis zum heutigen Zeitpunkt wurde nur ein Teil der ganzen Republik von Grundstücksregelung berührt. Jedes Jahr sollen nach den Plänen des Landwirtschaftsministerium mehr als 200 Verfahren eingeleitet werden.

61

Abstrakt Tato diplomová práce je věnovaná problematice pozemkových úprav, a to zejména jejich platné právní úpravě. Úvodní část samotné práce je věnována nahlédnutí do historie pozemkových úprav na našem území, kdy se jednalo, z dnešního pohledu, o jednoduchou organizaci a nakládání s půdou až po vývoj pozemkových úprav do současnosti. Bez historických souvislostí nelze docenit přínos dnešních pozemkových úprav, jejichž úkolem je mimo jiné napravit negativní důsledky špatně provedených jednoúčelových úprav z minulého století. V další části práce jsem se snažila přiblížit pojem pozemkových úprav a provést celým průběhem řízení. Závěrečná část je věnována praktické ukázce pozemkových úprav se zaměřením na budování společných zařízení. Pozemkové úpravy by měly splnit, pokud jsou úspěšně dokončeny, mnoho účelů. Mezi ty hlavní lze zařadit ochranu přírody a krajiny, jistotu ve vlastnických vztazích a rozvoj venkovských oblastí.

Abstract This thesis applies to the issue of land consolidation and concentrates especially on analysis of valid law regulation. The introduction of thesis presents the history of this institutions and its development in our country. The beginnings were based on easy organisation in the land. Without historical view it is not possible to appreciate the positives of today´s land arrangements. The function of today´s arrangements is also to repair the negatives of single – purpose arrengements from the last century. The next part of the thesis focuses on the definition of the expression and the whole proceedings of land consolidation. At the end I payed the attention to the real consolidation aimed to the building of common facilities. Land consolidation serve many purposes like protection on nature and landscape, the assurance in property relations for the owners and the development of the countryside.

Klíčová slova : pozemková úprava, společná zařízení, pozemkové úřady Land consolidation, common facilities, land offices

62