POUŽITÍ DŘEVIN V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTUŘE Z POHLEDU MOŽNÝCH KLIMATICKÝCH ZMĚN

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 461 – 472, ISSN 0139-6013

POUŽITÍ DŘEVIN V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTUŘE Z POHLEDU MOŽNÝCH KLIMATICKÝCH ZMĚN Woody Plants in Garden and Landscape Architecture from the Perspective of Potential Climate Changes Miloš Pejchal Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická v Lednici Abstrakt Předpokládané změny klimatu komplikují použití dlouhověkých dřevin, především stromů. Dlouhodobější předpovědi možných klimatických změn nejsou ještě dostatečně přesné, s výsadbou dřevin však není možné ustat. Žádná hotová řešení nejsou k dispozici. Příspěvek (a) formuje doporučení, jež pravděpodobně mohou zmírnit možné budoucí problémy, (b) uvádí seznam stromů s potenciálem adaptace na prognózované změny klimatu v České republice. Klíčová slova: změna klimatu, dřeviny, krajinářská architektura Abstract Expected climate changes complicate the use of long-lived woody plants, especially trees. Longer-term forecasts of possible climate changes are not sufficiently precise yet, but the planting of woody plants is not possible to stop. No ready solutions are available. The contribution (a) forms the recommendations that are likely to alleviate possible future problems, (b) lists the trees with the potential to adapt to the anticipated climate changes in the Czech Republic. Key words: climate change, woody plants, landscape architecture 1. Úvod Změny klimatu jsou předmětem intenzivního zájmu vědců a politiků, jejich možné důsledky se dotýkají mnoha oborů a každého člověka. Platí to i pro zahradní a krajinářskou architekturu (dále ZKA), jejímž základním kompozičním prvkem jsou rostliny, vázané úzce na klima určitých vlastností. Obzvláště zřetelný je tento problém u dlouhověkých dřevin, protože na straně jedné dlouhodobější předpovědi možných klimatických změn a reakcí dřevin na ně nejsou ještě dostatečně přesné, na straně druhé není možné s výsadbou dřevin ustat. V minulém století se průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu zvýšila celosvětově o 0,7 °C, v Evropě dokonce o 0,95 °C (JESSEL, 2009). Mezivládní Panel pro změny klimatu (IPCC) uvádí ve své zprávě z roku 2007 zvýšení této teploty na konci století oproti stavu na konci století minulého - dle různých scénářů - o 1,8 (1,1 – 2,9) až 4 (2,4 – 6,4) °C. Možné klimatické změny jsou v současnosti bouřlivě diskutovány a stále více jsou slyšet i hlasy zpochybňující jak přesnost výše zmíněných předpovědí, tak důvody těchto změn. Rozsáhlý přehled recenzovaných prací, zpochybňujících názory IPCC, publikoval KHANDEKAR (2007). Některé nejnovější výzkumy např. naznačují, že můžeme stát na počátku několik desítek let trvajícího poklesu sluneční aktivity (CHOW, 2011; HATHAWAY, 2011; What´s, 2011). O tom, nakolik by naplnění této předpovědi vedlo k určitému poklesu teplot, či alespoň kompenzovalo vliv antropogenních emisí skleníkových plynů a lidstvo získalo „čas navíc“, lze v současnosti jen spekulovat. Přes naznačené pochybnosti a velký rozptyl 461


předpovědí by bylo nezodpovědné bagatelizovat nebezpečí, na které poukazují „klimatičtí alarmisté“, a problémem se nezabývat. Navzdory tomu, že u regionálních předpovědí existuje ještě větší nejistota než u předpovědí globálních, dají se s velkou pravděpodobností předpokládat – alespoň v hrubých rysech obdobné změny i ve středoevropském prostoru. Český hydrometeorologický ústav identifikoval následující nepříznivé účinky klimatické změny, které se týkají České republiky (Stanovisko, 2007): (1) Nárůst četnosti a intenzity výskytu extrémních povětrnostních jevů: (a) Nebezpečné mohou být povodně způsobené dlouhodobými srážkami i náhlé záplavy vyvolané místními bouřkami a přívalovými dešti. (b) Ostatní typy extrémních povětrnostních jevů (vítr, bouřky, vlny velmi nízkých teplot, rostoucí počet malých tornád atd.) budou patrně četnější. (c) Prodlouží se délky a zvýší se četnost výskytu vln vysokých letních teplot. (2) Nejvýznamnější změny nastanou v dlouhodobém rozložení teplot a srážek: (a) Zvýší se průměrné teploty, dojde k posunu maximálních a minimálních teplot. (b) Změní se rozložení srážek – méně srážek bude v létě a na jaře, více srážek v pozdním podzimu a v zimě. (c) Nastanou změny v délce a trvání sněhové pokrývky – bude méně dnů se sněžením, sněhová pokrývka se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek. (d) Častěji budou nastávat relativně delší období sucha v pozdním jaru, v létě či v časném podzimu. S výše uvedenou předpovědí se do značné míry shodují i předpovědi pro Německo (GRASSL, 2008). Ve vztahu ke dřevinám má základní význam skutečnost, že se (1) zvýší stres z nedostatku vody v letním období a (2) i když se zvýší průměrné teploty v zimě a klesne počet arktických dnů (ROŽNOVSKÝ aj., 2010), dají se i nadále předpokládat výrazné mrazy a/nebo dlouhé zimy (ROLOFF, MEYER, 2008). Je též důležité, že časnější nástup podmínek pro vegetaci neznamená automaticky, že se odpovídajícím způsobem posune i konec období s nebezpečím pozdních mrazů. Proto je pravděpodobná delší perioda ohrožení dřevin tímto způsobem (ROLOFF, MEYER, 2008; ROLOFF, GILLNER, BONN, 2008; Změna, 2011). Extrémní povětrnostní výkyvy zvyšují riziko zlomů a vývratů (ROLOFF, MEYER, 2008), spekuluje se i o tom, že vlhčí zimy by mohly zvýšit pravděpodobnost sněhových polomů stálezelených jehličnanů ve vyšších polohách (GRASSL, 2008). Z možného oteplení atmosféry a zvětšení výskytu klimatických extrémů lze odvodit nejen zvýšené vystavení dřevin stresovým faktorům abiotického původu, ale i změnu biotických složek prostředí. Lze tak očekávat, mimo jiné, významný nárůst fytopatologických problémů způsobených chorobami a škůdci, velmi pravděpodobně se však bude zvyšovat i rozsah chřadnutí bez jednoznačně určitelného škodlivého faktoru. Málo známou oblastí s významným vlivem na dřeviny je např. vývoj půd v podmínkách změny klimatu. Předpokládané změny klimatu se dotknou jak celých ekosystémů, tak jednotlivých taxonů rostlin. Scénářem změn vegetační stupňovitosti na území České republiky se zabývají BUČEK a VLČKOVÁ (2010). Dosavadní znalosti o účinku probíhajících klimatických změn na jednotlivé dřeviny, zvláště ve vztahu k jejich širokému sortimentu, používanému ZKA ve střední Evropě, jsou nedostatečné. ROLOFF a MEYER (2008) v této souvislosti uvádí, že dopad těchto změn není okamžitě viditelný. Jejich účinky totiž překrývají nebo doplňují další antropogenní vlivy, jako jsou škodlivé imise, přehnojení, ovlivnění hladiny podzemní vody, fragmentace krajiny a rostoucí význam škodlivých organismů, ať už domácích či cizích, jejichž přítomnost a rostoucí agresivita často se změnami klimatu přímo či nepřímo souvisí. Změna klimatu působí spolu s těmito lokálně velmi rozdílnými vlivy selekční tlak na dřeviny, jejichž reakční schopnost prostřednictvím genetických přizpůsobení, respektive na úrovni populací, je i u lesnicky nejvýznamnějších dřevin na počátku vědeckého zkoumání. Důvodem této situace je vedle problémů „technického“ rázu jistě i dlouhý reprodukční cyklus mnohých dřevin. Za dostatečně vědecky prokázaný považují výše uvedení autoři vliv změny klimatu na 462


Populus nigra L. subsp. nigra a P. × canadensis Moench, které jsou znevýhodněné náchylností na suchem podmíněné vzduchové embolie při vedení vody ve dřevě. Jako další příklad uvádí tito autoři též Ouercus robur L. subsp. robur, jež ukazuje – ve srovnání s Q. petraea (Matt.) Liebl. subsp. petraea – za současných změn klimatu silnější symptomy poškození. Zeslabení dřevin měnícím se klimatem je uváděno jako důležitý faktor některých fytopatologických problémů, a to jak u lesnických dřevin (MRKVA, 2000; JANKOVSKÝ 2002a,b), tak u tzv. dřevin okrasných. Např. DUJESIEFKEN a KEHR (2008) tuto souvislost připomínají u choroby platanů, způsobené Splanchnonema platani (Ces.) Barr (syn. Massaria platani Ces.), JANKOVSKÝ a PALOVČÍKOVÁ (2002, 2003) pak u chřadnutí borovice černé, na kterém se podílí Sphaeropsis sapinea (Fr.) Dyko et Sutton (syn. Diplodia pinea [Desm.] Kickx). V zásadě mohou nastat tři základní situace: taxon je ke změnám klimatu indiferentní, jeho vitalita se snižuje a nebo naopak zvyšuje. V posledním případě může dojít i k jeho invazi či expanzi; viz např. PLESNÍK (2010). Především dřeviny ve městě jsou již dnes vystaveny celé řadě obecně známých stresových faktorů (PEJCHAL, 2005 a řada dalších), z nichž některé – obzvláště sucho a vysoké teploty – očekávané klimatické změny ještě zesílí. U stávajících dřevin, ale i nově vysazovaných, tak lze očekávat dřívější nástup chřadnutí a dožívání, především na stanovištích extrémních, jako jsou např. městské ulice. Předpovědí schopnosti adaptace širokého sortimentu dřevin na možné změny klimatu se ve střední Evropě doposud zabývali především němečtí autoři (ROLOFF, MEYER, 2008; ROLOFF, GILLNER, BONN, 2008; ROLOFF, BONN, GILLNER, 2008). Pro svůj odhad využili tzv. klimatickou matrici druhů (Klima-Arten-Matrix); blíže viz metodika. K ověřování vhodnosti vytipovaných taxonů jsou v Německu zakládány dlouhodobé pokusy (BÖLL, 2011). Cílem příspěvku je (1) navrhnout zásady používání dřevin v podmínkách možných změn klimatu, které by přispěly k minimalizaci negativních důsledků jejich používání v ZKA a (2) vytipoval dřeviny s potenciálem adaptovat se na tyto změny. 2. Metodika Postup sestával z následujících kroků. (1) Vyhodnocení předpovědí možných změn klimatu v naší republice, respektive ve střední Evropě, a zhodnocení jejich předpokládaného dopadu na dřeviny používané v ZKA. (2) Vypracování zásad pro použití těchto dřevin v podmínkách možných změn klimatu. (3) Vytipování dřevin s potenciálem adaptovat se na možné změny klimatu. Zaměřeno na vzrůstnější taxony – velké, střední a malé stromy, případně keřovité stromy - schopné plnit prostorotvornou (architektonickou) funkci, jež se začne významně uplatňovat obvykle až u jedinců starých několik desítek let. Posuzování potenciální vhodnosti u více než 200 taxonů dřevin pro městské prostředí v České republice se uskutečnilo na základě kritického zhodnocení výsledků, ke kterým dospěli výše zmínění němečtí autoři (ROLOFF, MEYER, 2008; ROLOFF, GILLNER, BONN, 2008; ROLOFF, BONN, GILLNER, 2008). V jimi vytvořené klimatické matrici druhů se jako rozhodující kritéria použily suchovzdornost a zimovzdornost, vždy ve 4 stupních. Klesající tolerance dřevin vůči oběma těmto faktorům (změnám klimatu) se tak dvojdimensionálně odstupňovala v 16 kategoriích. Kategorie „1.1“ (suchovzdornost.zimovzdornost) tak představuje nejvhodnější a kategorie „4.4“ zcela nevhodné taxony. Ke stanovení suchovzdornosti bylo autory originální metodiky jako základní podklad využito zařazení jednotlivých taxonů do tzv. „životních prostorů dřevin“ (KIERMEIER, 1995; ROLOFF, BÄRTELS, 2006); jako vlastnost příznivá pro adaptaci na budoucí podmínky byla dále hodnocena jak široká ekologická amplituda taxonu k tomuto faktoru, tak jeho schopnost růst na stanovištích s výraznými výkyvy v dostupnosti vody, 463


v úvahu byla brána i odolnost vůči vedru. U zimovzdornosti vycházeli především z jejich začlenění do tzv. „zón zimovzdornosti rostlin“ (HEINZE, SCHREIBER, 1984; ROLOFF, BÄRTELS, 2006), významným zdrojem informací - včetně odolnosti vůči pozdním mrazům byla i výše zmíněná příslušnost dřevin do životních prostorů. Tyto prameny byly konfrontovány s řadou dalších publikací. Prověření platnosti výsledků německých autorů pro podmínky České republiky se uskutečnilo revizí obou základních parametrů – suchovzdornosti a zimovzdornosti. Vedle autorových dlouholetých praktických zkušeností k tomu byly využity i některé prameny, které výše uvedení autoři neuvádí. Pro severoamerické dřeviny především DIRR (1998), Flora (2008), Plants (2011) a Silvics (1990), pro taxony středoevropské ELLENBERG et al. (1992), z domácích pramenů pak obzvláště HEJNÝ aj. (1988 – 2000), AMBROŠ a ŠTYKAR (1999) a ÚRADNÍČEK aj. (2009). K posouzení zimovzdornosti byly též využity následující práce: POLANSKÝ (1930), KAVKA (1940), SVOBODA a kol. (1966, 1967), NĚMEC aj. (1980), POKORNÝ a HOLATA (1981), BLAHNÍK 1986) a TÁBOR (1990). Stupněm 1 byly hodnoceny taxony, u kterých se v dané vlastnosti nepředpokládají významnější obtíže, stupeň 2 znamená možnost již nezanedbatelných problémů, které však nepřekračují míru přijatelného rizika, stupeň 3 podstatně omezuje možnost použití, stupeň 4 prakticky vylučuje možnost smysluplného využití taxonu. Oproti originální klimatické matrici druhů byl při celkovém hodnocení taxonu kladen na zimovzdornost větší důraz. Jako „velmi vhodný“ byl označen taxon kategorie „1.1“, kdežto v původní matrici navíc i taxon kategorie „1.2“. Ke změnám došlo i ve stupních hodnocení „vhodný“ a „problematický“ (viz příloha). Protože je u předpovědí vhodnosti pro předpokládané změny klimatu – založené pouze na literárních pramenech – větší pravděpodobnost nepřesností, jsou ve výsledcích jako „nevyzkoušené v podmínkách ČR“ označeny taxony, které u nás nebyly doposud vůbec pěstovány, nebo jsou v kultuře ve velmi omezeném počtu lokalit a exemplářů, popřípadě s nimi nejsou dostatečně dlouhé, alespoň přibližně čtvrť století trvající zkušenosti. U teplomilných taxonů, jejichž mladé exempláře jsou - dle zkušeností - zřetelně vnímavější k zimnímu poškození než dospělé, je na tuto skutečnost upozorněno označením „v mládí zřetelně citlivější k zimnímu poškození“. Vědecká jména dřevin byla upravena dle ERHARDT aj. (2008). 3. Výsledky 3.1. Zásady pro použití dřevin v podmínkách možných změn klimatu Komplikovanost problematiky byla naznačena již v úvodu příspěvku. Je dána nutností kontinuálně vysazovat prostorotvorné dřeviny (především stromy), ze kterých i ty označované jako krátkověké mají potenciální délku života příliš dlouhou na to, aby pro ni byly za současného stavu poznání předpověděny klimatické změny s potřebnou přesností. Žádná hotová řešení tedy nejsou k dispozici, je možné pouze: (1) Realizovat určitá doporučení jdoucí ve směru předpokládaného vývoje, jež pravděpodobně mohou zmírnit budoucí problémy. (2) Používat dřeviny, které mají nejenom předpoklad dostatečné adaptace na možné změny klimatu, ale i dobré předpoklady existence (především dostatečnou zimovzdornost) v současných podmínkách. Druhý požadavek je (a) podmínkou uspokojivé prosperity výsadeb zakládaných v nejbližším období, zahrnující i jejich dostatečnou odolnost vůči současným klimatickým extrémům, (b) „pojistkou“ pro případ, pokud by se negativní scénáře ve vývoji klimatu nenaplnily. (3) Upřesňovat kontinuálně úroveň poznání jak o klimatických změnách, tak o reakci dřevin na ně. (4) Nutno mít na zřeteli i to, že předpokládané změny klimatu mohou vyvolat či zesílit i některé nežádoucí vlastnosti dřevin, např. schopnost samovolného rozšiřování u exotů. 464


(5) Nové poznatky co nejdříve uvádět do praxe. Mezi nejdůležitější doporučení patří: (1) V dlouhodobých výzkumných projektech, zahrnujících i pokusné výsadby v reálných podmínkách, hledat odolné druhy, jejich provenience a kultivary. Především pro uplatnění v městech získávat šlechtěním vhodné kultivary. (2) Používat pouze druhy, jejich provenience a kultivary, jejichž tolerance pro předpokládané budoucí stanovištní podmínky je známá. (3) Usilovat o co nejvyšší diverzifikaci taxonomické a věkové struktury dřevinných prvků. (4) Zvýšit uplatnění (relativně) krátkověkých taxonů stromů v cílových funkčních kategoriích dřevin – především u dřevin základních a doplňkových. (5) Nepoužívat sazenice zbytečně vyspělé a vypěstované v nadměrně příznivých podmínkách, které se hůře adaptují na nepříznivé podmínky trvalého stanoviště. (6) Zabezpečit stanovištní podmínky s co nejmenší závislostí dřevin na pravidelné péči, obzvláště zálivce. Zásadní roli zde hraje především dostatečně velký prokořenitelný prostor (viz např. PEJCHAL, 2005). (7) Brát do úvahy možnost, že se u části dřevin objeví či zvýrazní jejich nežádoucí vlastnosti, např. samovolné šíření. 3.2. Dřeviny s potenciálem adaptovat se na předpokládané klimatické změny Z přibližně 250 taxonů, jejichž stupeň vhodnosti pro Německo publikovali výše uvedení autoři, bylo vybráno 210 (více či méně) stromovitého charakteru. Při posuzování jejich suchovzdornosti a zimovzdornosti v České republice se u 46 dospělo k odlišné klasifikaci. V příloze je prezentováno 110 doporučených taxonů, jež byly v klimatické matrici druhů zařazeny do stupně „velmi vhodný“ a „vhodný“; u 24 z nich je hodnocení suchovzdornosti a zimovzdornosti jiné, než bylo vypracováno pro Německo. Jako velmi vhodné (kategorie 1.1) bylo označeno 28 (25,5 %) doporučených taxonů, 82 dřevin (74,5 %) označeno jako vhodné. Z nich 43 náleží to kategorie 1.2, 14 do kategorie 2.1 a 25 do kategorie 2.2. Mezi doporučenými taxony je 25 (necelých 23 %) domácích dřevin, 46 (42 %) bylo označeno za „nevyzkoušené v podmínkách ČR“ a 9 (8 %) jako „v mládí zřetelně citlivější k zimnímu poškození“. 4. Diskuse Práce reaguje na předpovědi změny klimatu do konce 21. století ve vztahu k dlouhověkým dřevinám, používaným v ZKA. Problematiku se snaží uchopit tím způsobem, že (1) formuluje základní strategii přístupu k danému problému (kapitola 3.1.) a (2) konkretizuje jeden z prvních kroků navržené strategie – výběr potenciálně vhodných taxonů dřevin (kapitola 3.2.). Z podstaty dlouhodobých předpovědí a reakcí na ně vyplývá, že takováto činnost musí být kontinuálním procesem, ve kterém se neustále upřesňují jak dlouhodobé, tak i krátkodobé aspekty řešení dané otázky. V tomto případě jde především o upřesňování předpovědí ve vývoji klimatu a upřesňování poznatků o reakcích dřevin na tyto změny. Výsledky hodnocení potenciální vhodnosti jednotlivých dřevin mají – vzhledem k použité metodice – „pouze“ orientační hodnotu a bude je nezbytné ve výše zmíněném procesu upřesňovat. V současnosti je však zvolený metodický postup prakticky jediný, který umožňuje „okamžité“ posouzení širokého sortimentu, používaného v ZKA, respektive potřebného pro tento obor. Produkci sazenic dřevin a jejich výsadbu není možné zastavit, lze se jen pokusit tyto činnosti orientovat správným směrem. Použité hodnocení dřevin, založené na kombinaci studia literárních pramenů a osobních poznatků o prosperitě dřevin na našem území, komplikuje řada skutečností: (1) dřeviny mají významný, nám doposud nedostatečně známý, potenciál přizpůsobení se měnícím podmínkám 465


prostředí; (2) z přirozeného výskytu taxonu se dá jen omezeně usuzovat na jeho potenciální stanovištní amplitudu (rozdíl mezi ekologickým a fyziologickým optimem); (3) velký význam při hodnocení konkrétních jedinců má jejich stáří – např. mladé exempláře se obvykle mohou lépe a rychleji přizpůsobit měnícím se podmínkám stanoviště, jedinci rozdílného stáří mívají odlišnou vnímavost k jednotlivým stresovým faktorům, jako jsou mráz, sucho, vedro atd.; (4) dřeviny jsou dlouhověké organismy s dlouhým reprodukčním cyklem; (5) v ZKA se používá široký sortiment dřevin, často na velmi rozdílných stanovištích a mnohdy v omezeném počtu jedinců; (6) zásadní roli může hrát u mnoha dřevin jejich provenience a ekotyp, vlastnosti ne vždy dostatečně prozkoumané a u většiny jedinců v objektech ZKA neznámé; (7) suchovzdornost a zimovzdornost jsou komplikované fenomény, hranice mezi ještě přijatelným a již nepřijatelným rizikem z nich vyplývajícím se u některých taxonů hledá obtížně; (8) komplexní hodnocení adaptace dřevin na měnící se klima, zahrnující ekofyziologické, genetické, populační a další aspekty, jsou vzhledem ke specifikům dřevin na samém počátku a týkají se velmi omezeného počtu taxonů. Údaje prezentované pomocí klimatické matrice druhů vyjadřují „obecnou“ schopnost přizpůsobit se změně klimatu. Tu je třeba v konkrétním případě konfrontovat s danými stanovištními podmínkami. Např. v lužní poloze, kde budou kořeny dřevin prakticky po celý rok v kontaktu s podzemní vodou, může být dobře použitelná i olše lepkavá, která se mezi doporučenými dřevinami nenachází. Naopak u některých doporučených suchovzdorných dřevin by na tomto stanovišti pravděpodobně docházelo k horšímu vyzrávání výhonů a tím snížené zimovzdornosti. V úvahu je třeba vzít v této souvislosti i předpokládanou změnu vegetační stupňovitosti, která umožní na našem území nadále pěstovat mnohé z taxonů, které nejsou v seznamu doporučených, ovšem ve vyšších nadmořských výškách. Nutno připomenout, že v této práci klasifikovaná vhodnost dřevin v sobě nezahrnuje možnou roli patogenních organismů, které použitelnost části taxonů nepochybně ovlivní. Tento aspekt, v současnosti těžko upřesnitelný na jednotlivé taxony, je jedním z důvodů, proč by použití dřevin mělo být dostatečně taxonomicky diverzifikované. Ve srovnání s německými údaji rozdílná hodnocení suchovzdornosti a zimovzdornosti u některých taxonů mají důvod nejenom v částečně odlišných přírodních podmínkách, především větší míře kontinentality, ale i ve zvýšeném důrazu na potřebnou mrazuvzdornost. Ta je důležitá proto, že doporučené dřeviny jsou určené pro současné použití, tedy výsadbu v současném klimatu. Do úvahu bylo bráno i to, že mladé rostliny jsou obecně méně zimovzdorné než dospělé a že u některých taxonů je tento rozdíl prakticky významný. Většinou se hodnocení vhodnosti u obou základních parametrů snižovalo, existovaly však i případy opačné, především u zimovzdornosti. Ta byla hodnocena výše např. u Fraxinus ornus L. a Koelreuteria paniculata Laxm. var. paniculata. Důvodem je pravděpodobně lepší vyzrávání výhonů v našich podmínkách. V nejbližším období by měly být z doporučených taxonů používány především ty, se kterými jsou u nás dostatečné zkušenosti. Ostatní by měly být zpočátku vysazovány jen v omezeném množství a jejich prosperita vědecky dlouhodobě sledována. Výběr dřevin používaných v ZKA má řadu aspektů. Je pravděpodobné, že některé z nich budou muset být více či méně obětovány ve prospěch jejich dobré prosperity na stanovišti. Důležitou roli z tohoto pohledu budou jistě hrát i možné negativní účinky některých taxonů, např. jejich invaze či expanze, tedy v tomto případě hlediska ochrany přírody. Představený seznam doporučených dřevin nelze považovat za vyčerpávající. První kolo výběru taxonů bylo prováděno na základě jejich zařazení do „životních prostorů dřevin“ a „zón zimovzdornosti rostlin“, což jsou materiály významnou měrou generalizující. Především u dřevin z jiných kontinentů, se kterými nejsou v Evropě dostatečné zkušenosti, nelze vyloučit jejich nepřesné začlenění. Chybí i některé méně známé či méně prozkoumané taxony 466


evropské. Uplatnění by časem mohly najít např. „malé“ druhy jak z agregátu Q. petraea (Matt.) Liebl. subsp. petraea, tak Crataegus monogyna Jacq. subsp. monogyna, popřípadě taxony ze skupiny Sorbus aria (L) Crantz a jejich kříženci. 3. Závěr Předpokládané změny klimatu mohou mít zásadní význam pro použití dřevin, především stromů, v zahradní a krajinářské tvorbě. Cílem příspěvku je upozornit odbornou veřejnost z oblasti ZKA na tuto u nás doposud nedostatečně reflektovanou skutečnost a naznačit, jak k ní přistupovat. 4. Dedikace Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu „Metody a nástroje krajinářské architektury pro rozvoj území“, financovaného Ministerstvem kultury České republiky (Identifikační kód projektu: DF11P01OVV019). 5. Literatura AMBROŠ, Z., ŠTYKAR, J. Geobiocenologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 63 s. ISBN 80-7157367-3. BLAHNÍK, Z. Mrazové škody na dřevinách v Průhonickém parku v zimě 1984/1985. Záhradnictvo, roč. 11, 1986, č. 6, s. 279 – 280. BÖLL, S. Die Geholze der Zukunft. Garten und Landschaft, 121. Jahrgang, 2011, H. 5, s. 31 – 33. ISSN 0016-4720. BUČEK, A., VLČKOVÁ, V. Scénář změn vegetační stupňovitosti na území České republiky: deset let poté [online]. Ochrana přírody, 2010, zvláštní číslo. [citováno dne 15.07.2011]. . CHOW, D. Sun's Fading Spots Signal Big Drop in Solar Activity [online]. Space.com. [citováno dne 14.07.2011]. . DIRR, M. A. Manual of Woody Landscape Plants. 5. Ed. Champaign, Illinois: 1998. 1187 s. ISBN: 0-87563-795-7. DUJESIEFKEN, D., KEHR, R. Die Massaria-Krankheit in Deutschland als Folge des Klimawandels? : Stand des Wissens und Empfehlungen für den weiteren Umgang mit der Platane. In Jahrbuch der Baumpflege. 12. Aufl. Braunschweig: Hyamarket Media, 2008, s. 49 – 56. ISBN: 978-3-87815-226-2. ELLENBERG, H. et al. Zeigerwerte der Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica. Vol. 18. 3. Aufl. Göttingen: Goltze, 1992. 282 s. ISBN 3884525182. ERHARDT, W. et al. Der große Zander : Enzyklopädie der Pflanzennamen : Band 2: Arten und Sorten. Stuttgart: Ulmer, 2008, s. 1157 - 2103. ISBN 978-3-8001-5406-7. Flora of North America [online]. Flora of North America Association, 2008. [cit. 15.07.2011]. < http://fna.huh.harvard.edu >. GRASSL, H. Klimawandel – worauf müssen wir und in Deutschland einstellen? In Jahrbuch der Baumpflege. 12. Aufl. Braunschweig: Hyamarket Media, 2008, s. 19 – 25. ISBN 978-387815-226-2. HATHAWAY, D. Solar Cycle Prediction [online]. Solar Physics, NASA, Marshal Space Flying Centre. [cit. 15.07.2011]. . HEINZE, W, SCHREIBER, D. Eine neue Kartierung der Winterhärtezonen für Gehölze in Mitteleuropa. In Mitteilungen der Deutschen dendrologischen Gesellschaft. Nr. 75, 1984, s. 11 - 56. ISBN: 3-8001-8308-0. 467


HEJNÝ, S. SLAVÍK, B., ŠTĚPÁNKOVÁ, J. (edit.) Květena České (socialistické) republiky. Sv. 1 – 6. Praha: Academia, 1988 – 2000. JANKOVSKÝ, L., PALOVČÍKOVÁ, D. Příčiny chřadnutí, výskyt houbových a hmyzích škůdců na borovici černé Pinus nigra : expertní studie pro MZe ČR za rok 2002 [online]. ÚOLM, 2002. 33 s. [cit. 15.07.2011]. . JANKOVSKÝ, L. Riziko aktivizace chorob lesních dřevin v podmínkách klimatické změny. Lesnická práce, roč. 81, 2002a, č. 5, s. 206 - 208. ISSN 0322-9254. JANKOVSKÝ, L. Zhodnocení výsledků dopadu klimatické změny na lesy v ČR z hlediska aktivizace houbových patogenů a hmyzích škůdců. Zprávy lesnického výzkumu = Reports of forestry research, roč. 46, 2002b, č. 2, s. 95 - 98. ISSN 0322-9688. JANKOVSKÝ, L., PALOVČÍKOVÁ, D. Dieback of Austrian pine - the epidemic occurrence of Sphaeropsis sapinea in southern Moravia. Journal of forest science, roč. 49, 2003. č. 8, s. 389 - 394. ISSN 1212-4834. JESSEL, B. Kulturlandschaften im Klimawandel – Herausforderungen für den Naturschutz. Garten und Landschaft, 119. Jahrgang, 2009, H. 3, s. 26 – 29. ISSN: 0016-4720. KAVKA, B. Vliv letošní zimy na okrasné rostlinstvo a srovnání se zimou 1928 až 1929. In Věstník Československé akademie zemědělské. Sv. 16. Praha, 1940, s. 348 – 355. KHANDEKAR, M.. Questioning the Global Warming Science : An Annotated bibliography of recent peer-reviewed papers [online]. 02.06.2007. [cit. 15.07.2011]. . KIERMEIER, P. Die Lebensbereiche der Gehölze : eingeteilt nach dem Kennziffernsystem. 3. Aufl. Pinneberg: Verlagsgesellschaft "Grün is Leben", 1995. 108 s. + 1 CD-ROM. ISBN 387815-100-4. MRKVA, R. Chřadnutí dřevin jako významný a očekávaný problém ochrany lesa [online]. Lesnická práce, roč. 79, 2000, č. 6. [cit. 14.07.2011]. . NĚMEC, Z. aj. Mrazové škody na dřevinách v Průhonickém parku v zimě 1978/1979. In Index Seminum et Plantarum 16/1980 : Institutum Botanicum Academiae Scientiarum Bohemoslovacae. Průhonice, 1980, s. 25-42. PEJCHAL, M. Ochrana stávajících stromů před stresovými faktory městských stanovišť. In Strom pro život – život pro strom V. : ochrana stromů při stavební činnosti. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2005, s. 49 – 55. ISBN 80-902910-8-2. Plants Database : U. S. Department of Agriculture, Natural Resources Conservation Service [online]. [cit. 14.07.2011]. . POKORNÝ, J., HOLATA, J. Poškození dřevin mrazy v Arboretu Kostelec v zimě 1978 – 1979. In Fólia dendrologica. Sv. 8. Bratislava: Veda, 1981, s. 135 – 144. POLANSKÝ, B. Účinky neobyčejně tuhé zimy v roce 1928-29 na lesní dřeviny. In Sborník výzkumných ústavů zemědělských ČSR. Sv. 60. Praha: Ministerstvo zemědělství Československé republiky, 1930. 216 s. PLESNÍK, J. Biologická rozmanitost a změna podnebí : současný stav a předpověď dalšího vývoje [online]. Ochrana přírody, 2010, zvláštní číslo. [citováno dne 15.07.2011]. . Stanovisko Českého hydrometeorologického ústavu a Českého národního výboru pro omezování následků katastrof k Zelené knize „Adaptace na klimatickou změnu v Evropě – možnosti pro postup EU“ [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. [citováno dne 20.07.2009]. . 468


ROLOFF, A., BÄRTELS, A. Flora der Gehölze. Stuttgart: Ulmer, 2006. 804 s. ISBN 3-80014832-3. ROLOFF, A., BONN, S., GILLNER, S. Konsequenzen des Klimawandels : Vorstellung der Klima-Arten-Matrix (KLAM) zur Auswahl geeigneter Baumarten. Stadt und Grün, 58. Jahrgang, 2008, H. 5, s. 53 – 60. ISSN: 0948-9770. ROLOFF, A., GILLNER, S., BONN, S. Vorstellung der KlimaArtenMatrix für Stadtbaumarten (KLAM-Stadt) : Gehölzartenwahl im urbanen Raum unter dem Aspekt des Klimawandels. Grün ist Leben, 2008, Sonderausgabe, s. 30 – 42. ISSN: 1861-7077. ROLOFF, A., MEYER, M. Auswirkungen des zu erwartenden Klimawandels : Eignung der heimischen und möglicher nichtheimischer Gehölze in der Landschaft und Konsequenzen für die Verwendung. Grün ist Leben, 2008, Sonderausgabe, s. 4 – 29. ISSN: 1861-7077. Silvics of North America : Agriculture Handbook 654 [online]. Washington, DC: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, 1990. [cit. 15.07.2011]. . SVOBODA, P. a kol. Botanická zahrada ČSAV v Průhonicích : vznik, vývoj a dnešní stav : A.3. Přehled dřevin pěstovaných v parku v letech 1885 – 1965. In Zprávy Botanické zahrady ČSAV Průhonice. Sv. 2. Průhonice: Botanická zahrada ČSAV Průhonice, 1966, s. 51 – 175. SVOBODA, P. a kol. Botanická zahrada ČSAV v Průhonicích : vznik, vývoj a dnešní stav : A.3. Přehled dřevin pěstovaných v parku v letech 1885 – 1965 (pokračování). In Zprávy Botanické zahrady ČSAV Průhonice. Sv. 3. Průhonice: Botanická zahrada ČSAV Průhonice, 1967, s. 5 – 275. ROŽNOVSKÝ, J., FUKALOVÁ, P., POKLADNÍKOVÁ, H. Predikce klimatu jižní Moravy [online]. In ROŽNOVSKÝ, J., LITSCHMANN, T. (ed.). Voda v krajině : Lednice 31.5. – 1.6.2010, s. 57-67. ISBN 978-80-86690-79-7. [cit. 13.07.2011]. . TÁBOR, I. Auswirkungen des ungünstigen Winters 1986/87 auf die introduzierten Gehölze im arboretum Mlyňany. In Folia dendrologica. Sv. 17. Bratislava: Veda, 1990, s. 31 – 73. ISBN 80-224-0150-1. ÚRADNÍČEK, L. et al. Dřeviny české republiky. 2. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2009. 367 s. ISBN 978-80-87154-62-5. What´s down with the sun? : major drop in solar activity predicted [online]. [cit. 13.07.2011]. . Změna klimatu [online]. Český hydrometeorologický ústav. [cit. 13.07.2011]. .

469


5. Příloha

suchovzdornost

Klimatická matrice druhů (upraveno dle Roloff, Bonn a Gillner, 2008) zimovzdornost .1

.2

.3

.4

1.

velmi vhodný

vhodný

problematický

velmi problematický

2.

vhodný

vhodný

problematický


3.

problematický

problematický



4.




nevhodný

Přehled doporučených taxonů Juniperus virginiana L. Phellodendron sachalinense (Fr. Schmidt) Sarg.

Vysvětlivky: suchovzdornost . zimovzdornost 1) nevyzkoušený v podmínkách ČR 2) v mládí zřetelně citlivější k zimnímu poškození

1)

Pinus aristata Engelm. Pinus heldreichii H. Christ Pinus nigra Arnold subsp. nigra Pinus sylvestris L. var. sylvestris Prunus mahaleb L.

1.1 velmi vhodný . velmi vhodný

Quercus macrocarpa Michx. var. macrocarpa Acer campestre L. subsp. campestre

Rhamnus cathartica L.

Acer negundo L. subsp. negundo

Rhus typhina L.

Acer tataricum L. subsp. tataricum

Robinia luxurians (Dieck) C.K. Schneid.

Cornus mas L.

Robinia pseudoacacia L.

Crataegus crus-galli L.

Robinia viscosa Vent.

Crataegus laciniata Ucria (C. orientalis Pall.)

1)

Sorbus aria (L) Crantz Sorbus folgneri ( C.K. Schneid.) Rehder

Crataegus wattiana Hemsl. et Lace

Tilia mandshurica Rupr. et Maxim. 1)

Elaeagnus angustifolia L. var. angustifolia

1)

1)

Crataegus × lavallei Hénricq. ex Lavallée 'Carrierei' Crataegus monogyna Jacq. subsp. monogyna 1)

1)

1)

Sorbus × thuringiaca (Ilse) Fritsch Ulmus pumila L. var. pumila

1)

Juniperus communis L. subsp. communis

470

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 461 – 472, ISSN 0139-6013 Sorbus badensis Düll

1)

Sorbus domestica L.

1.2 velmi vhodný . vhodný

1)

Sorbus latifolia (Lam.) Pers. Acer monspessulanum L.

Sorbus torminalis (L.) Crantz

1) 1) 2)

Acer opalus Mill. subsp. opalus Acer × zoeschense Pax

Tilia tomentosa Moench

1) 2)

Ailanthus altissima (Mill.) Swingle

Cedrus libani A.Rich. subsp. stenocoma (Schwarz) P.H. Davis 1) 2) Celtis glabrata Planch. 1)

2.1

Acer platanoides L.

Celtis occidentalis L. var. occidentalis Fraxinus angustifolia Vahl subsp. angustifolia Fraxinus ornus L.

1) 2)

Fraxinus quadrangulata Michx.

Alnus × spaethii Callier

1)

Carpinus betulus L. Fraxinus pennsylvanica Marshall var. pennsylvanica Hippophaë rhamnoides L. subsp. rhamnoides

Juniperus rigida Siebold et Zucc. 1) Juniperus scopulorum Sarg. Koelreuteria paniculata Laxm. var. paniculata 1)

Salix caprea L.

1)

Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers.

Platanus × hispanica Münchh. (P. × acerifolia Ait.) Platycladus orientalis (L.) (Thuja orientalis L. [Franco]) Populus alba L. Prunus armeniaca L. Prunus cerasifera Ehrh. subsp. cerasifera Pyrus calleryana Decne. var. calleryana

1) 2)

Pyrus pyraster Burgsd.

vhodný . vhodný

Aesculus × carnea Hayne Carya ovata (Mill.) K. Koch

1) 1)

Catalpa speciosa (Warder ex Barney) Engelm. Celtis bungeana Blume

Quercus coccinea Münchh.

1)

Cercis canadensis L.

1)

Quercus muehlenbergii Engelm.

1)

1) 2)

Cladrastis sinensis Hemsl.

1)

1)

Corylus colurna L.

Quercus macranthera Fisch. et C.A. Mey. ex Hohen. 1) Quercus montana Willd. (Q. prinus L.) 1) 1)

Quercus pubescens Willd. subsp. pubescens Q. petraea (Matt.) Liebl. subsp. petraea Sophora japonica L.

2.2

Castanea sativa Mill. 1)

Quercus cerris L. Quercus frainetto Ten.

Tilia × euchlora K. Koch

Carya tomentosa (Lam. ex Poir.) Nutt.

1)

Pyrus spinosa Forssk.

Quercus libani Olivier

Picea omorika (Pancic) Purk. Populus tremula L.

Pinus ponderosa Douglas ex C. Lawson

Pyrus salicifolia Pall.

2)

Populus × berolinensis (K. Koch) Dippel

1)

Ostrya virginiana (Mill.) K. Koch Pinus rigida Mill.

1)

Betula pendula Roth

1)

Gleditsia triacanthos L.

Ostrya carpinifolia Scop.

Acer rubrum L. Alnus incana (L) Moench

2)

Fraxinus pallisiae Wimott ex Pallis

vhodný . velmi vhodný

×Cupressocyparis leylandii Dallim. Fraxinus excelsior L. Ginkgo biloba L. Gleditsia japonica Micq.

1) 2)

Gymnocladus dioicus (L.) K. Koch Maackia amurensis Rupr. et Maxim. var. amurensis 1)

471

1)

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 461 – 472, ISSN 0139-6013 Laburnum anagyroides Medik. Malus tschonoskii (Maxim.) C.K. Schneid.

1)

Mespilus germanica L. Nyssa sylvatica Marshall

1)

Phellodendron amurense Rupr. Prunus avium (L.) L. var. avium Pyrus communis L. Pyrus elaeagrifolia Pall. Quercus bicolor Willd.

1)

1)

Quercus imbricaria Michx.

1)

472

POUŽITÍ DŘEVIN V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTUŘE Z POHLEDU MOŽNÝCH KLIMATICKÝCH ZMĚN

Recommend Documents