POČTY PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ, S ROZČLENĚNÍM NA MALÉ, STŘEDNÍ A VELKÉ, VČETNĚ JEVŮ NA NĚ PŮSOBÍCÍCH Filip Bušina

POČTY PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ, S ROZČLENĚNÍM NA MALÉ, STŘEDNÍ A VELKÉ, VČETNĚ JEVŮ NA NĚ PŮSOBÍCÍCH Filip Bušina Abstrakt Stavebnictví má v České republice dlouholetou a úspěšnou tradici. Je jedním ze silných pilířů národního hospodářství. Nejen jednotlivými stavbami, ale i celkových rozvojem, vytváří toto odvětví velké možnosti pro další sféry podnikaní. Při bližším zkoumání této oblasti zjistíme, že je na ni navázáno velké množství dalších oborů a odvětví a tím se zároveň zlepšují možnosti a pracovní příležitosti na trhu práce. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví se multiplikační efekt stavebnictví pohybuje kolem hodnoty trojnásobku. Od roku 2008, kdy započala ekonomická krize (nejen v ČR), lze konstatovat existenci specifických problémů v tomto odvětví, které jsou především zapříčiněny citlivostí oboru stavebnictví na jakékoli změny vnějších podmínek, jako jsou politika státu, nedostatek investičních příležitostí apod. Oblast stavebnictví, která je jakýmsi „lakmusovým papírkem“ na němž se projevuje průběh ekonomického cyklu nebo propad či růst veřejných rozpočtů, se nachází v současnosti ve velice špatné situaci. Cílem tohoto příspěvku je zmapovat a popsat nárůst či úbytek právnických osob v oboru stavebnictví a příčiny tohoto pohybu. Klíčová slova Nezaměstnanost, Stavebnictví, Stavební podnik, Zaměstnanec

NUMBERS OF BUILDING COMPANIES BROKEN DOWN TO SMALL, MEDIUM AND LARGE COMPANIES INCLUDING PHENOMENA THAT AFFECT THEM Filip Bušina Abstract The Czech building industry has a long and successful tradition. It features one of four powerful pillars of the national economy. Not only individual development projects, but its general development, too, creates opportunities for other business spheres. Looking closely at this industry, we find out that it is interlinked with a number of other industries and branches and this fact also improves the possibilities and job opportunities in the labour market. According to the Building Industry Employers Union, the industry multiplication effect is about triple. Nevertheless, looking back to the year 2008 when the economic recession burst out (not only in the Czech Republic), we have to state that this industry faced and is still facing specific problems primarily due to the sensitivity of the building industry to any changes whatsoever (state policy, lack of investment opportunities and the like) and the building industry as a litmus indicator paper reflecting the phase of the economic cycle including public budgets finds itseld in a very bad situation. Therefore, this paper is aimed at mapping and describing the development of the rising/dropping number of corporations active in the building industry dependning on the behaviour of individual human factors. Key words Unemployment, Building industry, Building company, Employee

1

1

POČTY PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ S JEJICH ROZČLENĚNÍM

Počet stavebních subjektů ve stavebnictví v České republice podle údajů, které jsou uvedeny v Registru ekonomických subjektů (RES), v podstatě nepřetržitě v průběhu let 2002 až 2012 rostl. Mezi roky 2007 a 2008 byl nárůst počtu subjektů zčásti způsoben změnou třídící klasifikace z OKEČ na NACE, kdy zejména v kategoriích nejmenších podniků přibyla značná část subjektů, které byly v původním třídění zařazeny do odvětví průmyslu. Od roku 2009 se tempo růstu počtu subjektů zpomalovalo až na zanedbatelných +0,6% mezi lety 2011 a 2012. Na základě dostupných dat tak lze předpokládat, že tento trend bude nadále pokračovat i v nejbližších letech. V následující tabulce (1-1) uvádím údaje týkající se počtu subjektů ve stavebnictví a jejich meziroční změny.

Tabulka 1-1: Počet subjektů ve stavebnictví – celkem v letech 2002 až 2012 Zdroj: data z RES, vlastní úprava1

Počet subjektů ve stavebnictví v letech 2002 až 2012 (do roku 2007 podle OKEČ 45, od roku 2008 podle CZ-NACE 41, 42 a 43)

STAVEBNICTVÍ CELKEM meziroční změna počtu subjektů

6,2 4,7 3,7 2,9

4,1 2,9

2,8 2,3

1,6 0,6

313 358

256 273

263 657

269 623

2003

2004

2005

277 286

287 607

322 309

327 356

329 254

2010

2011

2012

299 346

241 303

2002 Zdroj: RES

2006

2007

2008

2009

rok

1

Český statistický úřad – registr ekonomických subjektů (RES), [online][cit. 16. 2. 2013] Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu

2

Výše uvedený nárůst počtu ekonomických subjektů ve stavebnictví ne zcela odpovídá vývoji produkce a ne zcela koresponduje s ostatními ukazateli ve stavebnictví. Index stavební produkce klesá nepřetržitě od roku 2008, a to jak v pozemním tak inženýrském stavitelství, kde pokles začal o rok později. Také objem nově uzavřených zakázek výrazným způsobem klesá (viz tabulka 1-2), kdy od roku 2008 do roku 2012 klesl téměř o polovinu. Tento nesoulad mezi ukazateli ekonomického vývoje ve stavebnictví a nárůstem počtu podnikatelských subjektů může být způsoben značnou neaktivitou velké části zaregistrovaných subjektů, kdy některé stavební podniky nebo fyzické osoby svoji činnost oficiálně zahájily ale jejich aktivita je mizivá. Nárůst počtu subjektů můžeme zároveň přičíst masivnímu propouštění v oboru stavebnictví a následnému výrazného poklesu počtu zaměstnanců ve stavebnictví. Na základě tohoto, lze předpokládat, že část propuštěných zaměstnanců zkouší podnikat na živnostenské oprávnění a okruh jejich podnikání se také rozšiřuje na ostatní nestavební činnosti. Více o vývoji ve stavebnictví v následující tabulce 1-2.

Tabulka 1-2: Meziroční změny indexu stavební produkce a nových zakázek ve stavebnictví v letech 2002 až 2012 Zdroj: data z RES, vlastní úprava2

Index stavební produkce Rok

pozemní stavitelství

celkem

*

Nové zakázky

inženýrské stavitelství

pozemní stavitelství

celkem

inženýrské stavitelství

2002

+3,0

+2,7

+4,3

+21,0

+4,6

+45,4

2003

+9,3

+5,5

+21,6

+4,3

+3,9

+4,6

2004

+8,8

+7,4

+12,9

+11,1

+14,9

+7,0

2005

+5,2

+4,9

+5,8

+24,7

-1,0

+54,2

2006

+6,0

+5,0

+8,8

-12,5

+19,0

-35,7

2007

+7,1

+10,7

-2,1

+25,3

+7,8

+49,0

2008

0,0

-3,5

+9,9

-16,0

-2,3

-29,6

2009

-0,9

-6,9

+14,1

+21,7

-0,3

+51,8

2010

-7,1

-7,1

-7,2

-26,2

-35,3

-18,0

2011

-3,5

-0,4

-9,7

+7,0

+8,6

+5,8

2012

-6,5

-3,4

-13,6

-9,1

-7,3

-10,4

data za podniky s 50 a více zaměstnanci

2


3

1.1 Zdroje pracovních sil Od vzniku České republiky procházela česká ekonomika a obor stavebnictví množstvím významných změn a reforem. Ale také situace na pracovním trhu se dodnes neustále mění. Za posledních dvacet let se pracovní trh změnil a s tím došlo ke změnám poměrů i v zaměstnanosti. Hlavními faktory těchto změn byly změny ve struktuře ekonomiky. Ale rovněž jsou to významné faktory jako poptávka, kvalita a kvantita produkce atd. Kvalifikovaná pracovní síla je základem hospodářství, a obzvlášť ve stavebnictví se jeví jako nevyhnutelná pro zajištění konkurenceschopnosti. Podle časopisu Strategie stavebnictví ze srpna 20073 vydávaným Svazem podnikatelů ve stavebnictví, je dalším závažným faktorem věk pracovníků u stavebně manuálních prací, kde jejich věk neustále stoupá. Proto je nezbytné, aby byl dostatek kvalifikovaných absolventů stavebních škol, a aby tito byli k práci dobře motivováni. Ve většině případů se na řemeslné obory dostávají učňové se slabými studijními výsledky, malými předpoklady a bez motivace. Podle vyjádření Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, je potřeba tyto systémy restrukturalizovat, a dosáhnout tak na vyšší stupeň kvalifikace, zodpovědnosti a motivace. Vysokoškolsky vzdělaní absolventi oborů architektury, stavebnictví, či techniky obvykle hledají uplatnění přímo ve firmách, ve státní sféře, anebo v oborech příbuzných se stavebnictvím. Tento trend přetrvává dodnes. Problémem je však výrazný propad pracovních míst, kde mohou být tito absolventi uplatněni, tj. řada z nich odchází do jiných oborů a tím dochází ke „ztrátě“ jedné generace těchto odborníků. Nejnižší nezaměstnanost měla Česká republika v období mezi lety 1993 až 1996. Nejen díky vysoké poptávce, která se v tom období stále zvyšovala, ale i z důvodu neměnných, přetrvávajících struktur ovlivněných předchozím režimem. Takzvaná přezaměstnanost měla sice za následek nízkou nezaměstnanost, ale na druhé straně neposkytovala dostatečnou kvalitu, což se odráželo ve výsledcích produkce a nedostatečné konkurenceschopnosti výrobků ve srovnání se zahraničím. I toto rovněž přispělo ve svých důsledcích k recesi ekonomiky, která nastala v letech 1997-1998. Stagnace postihla zejména lidi bez práce, z nichž většina byla v mladém věku a bez dostatečné kvalifikace, absolventy škol, ženy po mateřské dovolené a lidi ve starším věku. K nepříznivému stavu dále přispívaly regionální rozdíly. V městech, která byla centrem s množstvím výrobních, průmyslových a dalších zařízení, byla nezaměstnanost mnohem nižší než v místech vzdálenějších od těchto center. V těchto místech ve většině případů přetrvávaly nezměněné zastarané systémy a struktury, které neumožňovaly průmyslu a hospodářství rozvíjet se naplno podle tehdejších moderních trendů (Čechová 2006). V letech 1999 až 2002 se nezaměstnanost mírně snížila díky většímu přílivu zahraničních investic. Avšak rok 2002 vrátil nezaměstnanost zpět do starých kolejí navzdory převisu poptávky po pracovní síle nad její nabídkou. V letech 2003 až 2005 nezaměstnanost opět vzrostla. Znovu se mezi nezaměstnanými v prvé řadě ocitly zejména osoby se základním vzděláním, středoškolským bez maturity, a věkově starší ročníky (Čechová, 2006). 3

SPS, Publikace “Strategie – vize stavebnictví do roku 2015”, [online][cit. 14. 1. 2013] Zdroj: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/strategie.pdf

4

Ve stavebnictví přetrvával tento rozvíjející se trend a tím i vývoj nezaměstnanosti, která od roku 2005 mírně klesala (9,6 % podle ČSÚ) až do roku 2008 (6,0%). V České republice nebyl dostatečný počet kvalifikovaných stavbařů, a proto došlo k velkému náboru pracovníků ze sousedních zemí. V tomto období, byl významný i odliv českých zaměstnanců odcházejících za lepšími pracovními příležitostmi do zahraničí v rámci Evropy. Zatímco mnoho českých stavbařů za mzdu, kterou dostali v Čechách pracovat odmítli a raději odešli do sousedních zemí za vyšším výdělkem, na jejich místo přišli zahraniční pracovníci, pro které byly mzdové podmínky na českém stavebním trhu vyhovující. Byli to pracovníci zejména ze Slovenska, Polska a Bulharska. Český trh požadoval pracovníky ve vybraných řemeslných profesích běžně s vyššími mzdovými nároky, přičemž zahraniční dělníci pracovali za menší mzdu, než jaká odpovídala jejich kvalifikaci. Předpokládá se, že počet těchto zahraničních pracovníků dosáhl 20–40 tisíc. Přesná čísla je obtížné získat, protože některé firmy nezahrnovaly všechny zahraniční dělníky do svých statistik. Spolu s přílivem zahraničních pracovníků začaly vznikat specializované personální agentury, které se regulací počtu pracovníků zabývaly. Podle údajů svazu podnikatelů ve stavebnictví se odhaduje, že v posledních letech stavební konjunktury měl počet zaměstnanců v daném oboru následující vývoj. Tabulka 1-3: ČR – Počet zaměstnanců ve stavebnictví Zdroj: SPS4, vlastní úprava, v mil Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

406 997

410 927

402 000

392 605

385 530

372 000

Ztráta pracovního místa, zmrazení mezd na jedné straně a zlepšování stavu ekonomiky a flexibilita v pracovně-právním vztahu na straně druhé daly podnět ke zvýšení počtu podnikatelů hlavně v tržních odvětvích. Zatímco počet podnikatelů v průmyslu si i navzdory mírnému růstu zachovává stále nejnižší příčky co do vlivu na zaměstnanost, ve stavebnictví nejvyšší vliv podnikatelů přetrvává (podle údajů ČSÚ, Eurostatu a ČNB). Okolo 80% podnikatelů podniká na živnostenský list, 6% si zařídilo obchodní společnost, méně než 1% jsou družstva, a na stejné úrovni se udržují státní podniky. Malé firmy zaměstnávají do 20 lidí, střední 50 až 100 zaměstnanců. S nástupem krizových období se snižoval objem mezd. Některé firmy část svých zaměstnanců propustily, poněvadž vysoké odvody zahrnující sociální, zdravotní a úrazové pojištění působily negativně na rozpočty firem.

4

Posílení kolektivního vyjednávaní, [online][cit. 4. 1. 2013] Zdroj: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/DS_8_3_COL-2.pdf /Local%20Assets/Documents/stavebniinvestice2012.pdf)

5

V roce 2012 se sice nezaměstnanost meziročně zvýšila o 0,5 procentního bodu, ale byla menší než v řadě minulých let (8,6%) ČSU. Podle Eurostatu je v zaměstnanosti Česká republika na devátém místě s 2,8% bodů5, což je nad průměrem mezi 27 členskými státy EU, je nezaměstnanost trvale pod průměrem 27 zemí EU. Předpoklady na rok 2013 opět nejsou optimistické. Podle odhadů ČSU by měla nezaměstnanost ve stavebnictví opět mírně vzrůst. Rovněž bude zaveden nový systém registrace nezaměstnanosti. 1.2 Živnostníci, malé, střední a velké společnosti Fyzické osoby tvoří v oboru stavebnictví převažující kategorií podnikatelských subjektů (čtyři pětiny z celkového počtu subjektů), byť jejich podíl na celkovém počtu v průběhu let 2002 až 2012 klesal. Vývoj v této kategorii je tak logicky podobný případu celkového počtu všech subjektů. Dochází k hromadnému nárůstu, ovšem od roku 2008 o nárůst se zpomalujícím tempem. Na rozdíl od stavebnictví jako celku, kde byl ještě mezi roky 2011 a 2012 zaznamenán mírný nárůst počtu subjektů, v kategorii fyzických osob došlo v těchto letech k mírnému poklesu (o 0,2 procenta).

Tabulka 1-4: Počet subjektů ve stavebnictví - Fyzické osoby (2002-2012) Zdroj: data z RES, vlastní úprava6


FYZICKÉ OSOBY meziroční změna počtu subjektů

5,7

3,1 2,3

3,3

3,3

2,0

1,6

1,2

1,0 -0,2

227 972

230 665

235 314

222 773

2003

2004

2005

2006

242 603

250 652

258 921

263 168

265 887

265 343

2009

2010

2011

2012

210 707

2002 Zdroj: RES

2007

2008

rok

5

Pojem procentní bod, se používá při porovnání rozdílu mezi roky Český statistický úřad – registr ekonomických subjektů (RES), [online][cit. 16. 2. 2013] Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu 6

6

Kategorie malých podniků je vymezena výší obratu do 10 mil. Kč a její podíl na celkovém počtu subjektů ve stavebnictví se pohybuje kolem 15 procent. Tento podíl v průběhu sledovaných let roste až na 17,1 procenta v roce 2012. Nárůst podílu samozřejmě souvisí s růstem počtu subjektů v této kategorii poměrně značnými tempy, které částečně v posledních letech polevily. Spolu s kategorií fyzických osob tvoří malé subjekty drtivou část všech subjektů ve stavebnictví (cca 98 procent ve všech sledovaných letech).

Tabulka 1-5: Počet subjektů ve stavebnictví – malé podniky (2002-2012) Zdroj: data z RES, vlastní úprava7 Počet subjektů ve stavebnictví v letech 2002 až 2012 (do roku 2007 podle OKEČ 45, od roku 2008 podle CZ-NACE 41, 42 a 43)

MALÉ (obrat do 10 mil. Kč) meziroční změna počtu subjektů

12,0 10,1

10,0

9,4

8,5 7,0 6,3

6,2

4,4

51 918

54 204

4,1 56 424

47 140 42 094 37 017

39 340

34 103 29 211

31 008

26 705

2002 Zdroj: RES

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

Zbývající dvě procenta tvoří střední a velké podniky. Střední podniky jsou vymezeny výší obratu mezi 10 až 499 mil. Kč a činí většinu z výše uvedených dvou procent. Počet středních podniků narůstal až do roku 2009 poměrně značnými tempy růstu. V roce 2010 byl zaznamenán meziroční pokles (o 1,1 %), ale od té doby počty středních podniků rostou. Tento nárůst zřejmě souvisí s úbytkem v kategorii velkých podniků. Počet velkých podniků, které mají obrat 500 mil. Kč a více, je v řádech desítek a jejich podíl na celkovém počtu subjektů ve stavebnictví je zanedbatelný. Největší nárůst počtu velkých podniků byl zaznamenán v roce 2007 (+36,3 %) a dál počty rostly pomalejšími tempy až do roku 2011. V minulém roce pak počet velkých podniků prudce poklesl o 16,9 procenta. Podle tohoto prudkého poklesu velkých stavebních subjektů se zdá, že krize ve stavebnictví v posledním roce nejvíce dolehla na největší firmy. Zda se jednalo o mimořádný výkyv nebo o změnu celkového trendu, ukáže vývoj v roce 2013. Podle dosavadního vývoje ve stavebnictví (viz tabulky 1-1 a 1-2) zatím výrazné zlepšení nelze očekávat.

7


7

Tabulka 1-6: Počet subjektů ve stavebnictví – střední podniky (2002-2012) Zdroj: data z RES, vlastní úprava8


STŘEDNÍ (obrat 10 až 499 mil. Kč) meziroční změna počtu subjektů

16,6 13,9 10,5

10,5

9,2

3,8

3,6

2,1 0,5 -1,1 7 130

7 050

7 087

2009

2010

2011

7 339

6 450 5 534 4 584

4 759

4 860

2005

2006

4 196 3 797

2002

2003

2004

2007

2008

2012

rok

Zdroj: RES

Tabulka 1-7: Počet subjektů ve stavebnictví – velké podniky (2002-2012) Zdroj: data z RES, vlastní úprava9 Počet subjektů ve stavebnictví v letech 2002 až 2012 (do roku 2007 podle OKEČ 45, od roku 2008 podle CZ-NACE 41, 42 a 43)

VELKÉ (obrat 500 mil. Kč a více) meziroční změna počtu subjektů

36,8

15,4 11,3 -1,1

0,0

3,6

3,2

2,9

-1,0

167

173

178 -16,9

150

148

130

94

93

93

96

95

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: RES

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

8

Český statistický úřad – registr ekonomických subjektů (RES), [online][cit. 16. 2. 2013] Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu 9 Český statistický úřad – registr ekonomických subjektů (RES), [online][cit. 16. 2. 2013] Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu

8

2

ZÁVĚR

Z výše uvedených údajů je patrné, že oblast stavebnictví v České republice zažívá nepříznivé období a jednotliví pracovníci z tohoto oboru mají tendenci rozšířit svoji působnost i na jiný druh činnosti. Tuto skutečnost přičítám především nárůstu právnických osob u malých podniků, kdy jednotliví pracovníci (bez práce) nabízejí své nejrůznější služby středním a velkým společnostem za nižší ceny a na úkor kvality. V oblasti středních podniků jejich rozvoj a nárůst lze pravděpodobně přičíst klesajícímu počtu velkých podniků, které ke středním přecházejí. Stavební projekty a stavební práce v porovnání se svým vrcholem v roce 2008 se propadly aktuálně o více jak čtvrtinu. Velké množství malých a středních firem se nedokázalo na trhu udržet, další i dnes bojují o zachování si své pozice. Velké firmy zaznamenaly významné snížení svých obratů (například společnost Skanska na přibližně polovinu). Stavební firmy také zahájily optimalizaci svých kapacit, tj. začaly propouštět své pracovníky, anebo jim snížily platy. Podle odhadů ČSU i společnosti CEEC Research se stav stavebních práci v roce 2013 sníží ještě více a pokles bude dále pokračovat i v roce 2014. Ke zlepšení by mohlo dojít pouze v případě zlepšení celkové ekonomické situace v ČR, což ale není podle v současnosti dostupných údajů reálné.

9

Seznam literatury: 1) Holman, R. Transformace České ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000. ISBN 80-902-79-562 2) Veber, J. Management. Základy moderní manažerské přístupy výkonnost a prosperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN 978-80-7261-200-0

Internetové zdroje: 1) Český statistický úřad – registr ekonomických subjektů (RES), Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu, 2) SPS, Publikace “Strategie – vize stavebnictví do roku 2015”, Zdroj: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/strategie.pdf, 3) Čechová, Česko a Slovensko 12 let poté. (Masarykova Universita, Diplomová práce, 2006), Zdroj: http://is.muni.cz/th/62767/esf_m/, 4) Posílení kolektivního vyjednávaní, Zdroj: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/DS_8_3_COL-2.pdf /Local%20Assets/Documents/stavebni-investice2012.pdf)

Contact information Ing. Filip Bušina, MBA Vysoká škola ekonomická v Praze fakulta Podnikohospodářská doktorand 3 ročník nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Telephone number - +420 606 644772 E-mail - [email protected], [email protected] Vysoká škola politických a společenských věd katedra společenských věd akademický pracovník Ovčárecká 312, 280 02, Kolín V Telephone number - +420 321 734 711 E-mail - [email protected], [email protected]

10

POČTY PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ, S ROZČLENĚNÍM NA MALÉ, STŘEDNÍ A VELKÉ, VČETNĚ JEVŮ NA NĚ PŮSOBÍCÍCH Filip Bušina

Recommend Documents