Potravinářský zpravodaj Číslo 4 Ročník XIV 11. června 2013 Cena 28 Kč

2/2013

Potravinářský zpravodaj Číslo 4 • Ročník XIV • 11. června 2013 • Cena 28 Kč

Nahlédnutí do historie potravinářského družstevnictví Jsou velké potravinářské organizace vazaly obchodních řetězců? Producenti prasat bijí na poplach IFFA 2013 Poválečné ideály o řízení obchodu s dobytkem a masem Zvonařka Statistika – 1. čtvrtletí 2013 PěÍLOHA POTRAVINÁěSKÉHO ZPRAVODAJE

Ročník XXI.

•

11. června 2013

KoĖské maso dĜíve a dnes ydání v o t m v to Příloha

„Já mám chlapce od Karabce, ten mi nosí vuĜty v kapse…“ ZámČny koĖského masa za maso hovČzí v potravináĜských výrobcích zjištČné v nČkterých státech Evropské unie zaþátkem letošního roku se staly vdČþným tématem pro celé spektrum sdČlovacích prostĜedkĤ. SamozĜejmČ, že se jedná o podvodné poþínání výrobcĤ a obchodníkĤ, které si zaslouží Ĝádné vyhodnocení a potrestání. Z hlediska závažnosti celého pĜípadu je však nutné konstatovat, že aféra živená sdČlovacími prostĜedky byla znaþnČ pĜehnaná. Každý inspektor dozorových orgánĤ rezortu zemČdČlství je jistČ schopen vyjmenovat celou Ĝadu závažnČjších pĜípadĤ ze své praxe. Celý zveliþený problém pĜipomíná virtuální výrobu slaviþí paštiky s pĜídavkem koĖského masa v pomČru surovin jedna ku jedné, tj. jeden slavík a jeden kĤĖ.

je spotĜeba koĖského masa až sedm kilogramĤ na osobu a rok. PĤvodní koĖská plemena v tČchto krajích byla agricola italiana, velingnese, maremmana a murgese. KonČ urþení pro porážku jsou objevem až nedávné doby, a to se zavedením chovĤ ve volném ustájení, které v maximální míĜe využívají možnosti pastvin. ObzvláštČ vhodnou oblastí k takovému chovu jsou Apeniny ve stĜední Itálii, kde se v souþasné dobČ chovatelé pokoušejí oživit plemeno cavallo del Catria, které bylo na vyhynutí. Dovoz koní k jateþním úþelĤm je do Itálie praktikován zejména z Polska, Ukrajiny a pobaltských republik. V tČchto oblastech se vyrábí z koĖského masa celá Ĝada regionálních specialit jako rĤzné plnČné závitky a vynikající mČkké i trvanlivé salámy. Velmi dobrý je napĜ. Piemontský salám cacciato-

Potravinářské mýty Nedávno se mi soused dušoval, že nejí kuřata. Mají prý v sobě takové dávky antibiotik, že je to až hrůza. Nechce proto škodit svému zdraví. Co kdyby sám potřeboval léčit nějakou chřipku nebo i něco horšího antibiotiky, a ta by mu nakonec nezabrala. Jen jsem na něj zírala a uvědomila si, že i chytrý člověk může tak lehce naletět fámám a nepravdám o potravinách. I proto jsem uvítala aktivitu Společnosti pro výživu, která ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Praha (VÚPP), Ministerstvem zemědělství a Potravinářskou komorou ČR uspořádala koncem dubna už 35. tematickou konferenci. Její název byl: Potravinářské mýty a kvalita potravin. Prof. Ing. Petr Pipek, CSc., z VŠCHT Praha hovořil o mýtech, které se týkají masa a masných výrobků. Zaměřil se na mýtus, že maso je nezdravé, protože je tučné a obsahuje cholesterol a nasycené mastné kyseliny. Jaká je skutečnost? Zeptal se. Naše tělo má obdobné složení jako vepřové maso. Ve vepřovém je mnoho vitaminů B, D a dalších (kromě céčka). Obsahuje minerální látky a stopy železa. Např. slezina je špičkový zdroj železa. Pokud jde o tuky, maso je dost složitý systém. Např. přírodní řízek má 5 % tuku, stehno 18 % tuku a špek má 60 % sádla. Přitom tuk je pro spotřebitele nositelem chuti masa. Vyzdvihl „staré špekáčky“, hovořil o tom, co obsahovaly a jakou měly chuť. Věnoval se i dalšímu klasickému mýtu, a to cholesterolu. Ten, který jíme v potravě, je totiž něco jiného než ten, který se nám ukládá v cévách. Doc. Ing. Květoslava Šustová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně se zaměřila na mýty v technologiích výroby a zpracování mléka a mléčných výrobků. Jeden z nejčastějších mýtů souvisejících s kvalitou mléka se týká jeho tepelného ošetření. Běžně se v mlékárnách používá několik způsobů, tedy metod jeho tepelného ošetření. Do 100 stupňů Celsia rozumíme mléko, které označujeme jako pasterizované. Zároveň může být označeno i jako čerstvé mléko. Druhý způsob je tepelné zpracování pod označením UHT. V tomto případě se používají vysoké teploty. Toto mléko je sterilní (obchodně). Je zbaveno mikroorganismů, takže má vysokou životnost. Dále je zde možnost vysoké pasterizace při teplotách okolo 130 stupňů Celsia. Toto mléko se svými vlastnostmi vyrovná mléku čerstvému a přitom vydrží zhruba 14 dní. Prof. Jana Dostálová, CSc., z VŠCHT Praha se věnovala mýtům v oblasti jedlých tuků a olejů. Konstatovala, že velice rozšířený mýtus je tzv. mýtus rostlinných tuků, podle něhož jsou živočišné tuky nezdravé a rostlinné tuky jsou zdravé. Podle ní je to mýtus, který se šíří velmi dlouhou dobu. Vznikl a pozitivně platil v době, kdy se hovořilo o tom, že rybí tuk působí na organismus pozitivněji než živočišný tuk. Dnes vhodnost tuku pro lidskou výživu posuzujeme podle obsahu cholesterolu. Negativní význam cholesterolu je v současné době již trochu zmírňován. Zjistilo se, že daleko větší význam na lidské zdraví má složení mastných kyselin. Vypustili jsme např. doporučení Společnosti pro výživu ke snížení spotřeby vajec, která jsou nejvyšším zdrojem cholesterolu, řekla. Některé přírodní tuky mají vysoký obsah nenasycených kyselin. Na druhé straně existují živočišné tuky s pozitivním složením mastných kyselin. A tady bych zase jen konstatovala prastarou pravdu, že mýliti se je lidské a uznat omyl je výsadou králů. Proč toto říkám. Vzpomněla jsem si na slova profesora Ing. Jiřího Davídka, ve své době vedoucího katedry na VŠCHT, který byl také na začátku své kariéry velkým propagátorem rostlinných tuků. Až po letech, kdy uzavřel řadu výzkumných úkolů, i on dospěl k názoru, že v lidské stravě není nad máslo a sádlo. Samozřejmě všeho s mírou, ale není nad pestrou přírodní stravu. Jak si ostatně stěžují jeho dva kolegové, doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., a Ing. Marcela Sluková, Ph.D., z VŠCHT Praha, že v současné době mezi lidmi působí různé mýty, které vypouštějí ze svých úst někteří publicisté či takzvaní výživoví poradci. Zároveň neexistuje dostatečná informovanost veřejnosti o tom, jaká je skutečnost. A tak se lidé víc dozvídají z různých neodborných pořadů od laiků povýšených třeba jen týdenním školením na odborníky na lidskou výživu o zaručeně škodlivých éčkách a jisto jistě nejzdravějších biopotravinách. Přitom každá potravina v podstatě obsahuje nějaké to éčko a ne všechna mají negativní význam pro lidský organismus. A jak jsme se již mnohokrát sami přesvědčili, ne vše, co jíme a je označené BIO visačkou z dovozu, je s určitostí z ekologických chovů. Naopak jsou potraviny z míst, kde je stále ještě čistá příroda s chráněným pásmem, kde se nesmí používat jakákoliv chemie, a na potravinách to není nikterak zvýrazněno. A právě v tomto případě sehrávají svou velmi dobrou roli značky, jako je Regionální potravina nebo Klasa, kdy udělení této známky kvality předcházejí velmi přísné rozbory a kontroly. Ty garantují zdravotní nezávadnost a kvalitu potravin. Eugenie Línková

Mlékárenský výrobek roku 2013 V rámci oslav Světového dne mléka byly dne 28. května 2013 v Břevnovském klášteře v Praze vyhlášeny výsledky soutěže „Mlékárenský výrobek roku 2013“. Na snímku Hana Leherová a Ing. František Winkler ze společnosti “AGRO-LA“, spol. s r. o., kteří převzali ocenění „absolutní vítěz“ za výrobek Jihočeský svěží zákys – neochucený. Slavnostní atmosféru akce podpořilo nejen nádherné prostředí Tereziánského sálu Břevnovského kláštera v Praze, ale také hojná účast z řad odborníků mlékárenského průmyslu a zemědělství i veřejného života. Reportáž z akce přinášíme na stranách 16–17. Redakce

Češi pijí více mléka. Jeho spotřeba se loni zvýšila o 2,1 procenta

V rámci oslav Světového dne mléka, které se vždy konají poslední květnový týden, se v Praze konalo setkání našich producentů a zpracovatelů mléka. Podle předběžných výsledků se v České republice v roce 2012 zvýšila spotřeba mléka a mléčných výrobků. Meziročně se zvýšila spotřeba například konzumního mléka o 2,1 procenta a u ostatních výrobků o 5,1 procenta.

„Oslavy Světového dne mléka mají za cíl podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků a také výchovu spotřebitele. Myslím si, že tuzemští výrobci dodávají na český trh široký sortiment mléčných výrobků, které svou kvalitou, chutí i obalem plně konkurují dováženému zboží,“ uvedl první náměstek ministra Vilém Žák. Mlékárenský průmysl za rok 2012 nakoupil od českých producentů zhruba 2,4 miliardy litrů mléka. Soběstačnost v mléce a mléčných výrobcích je oproti ostatním živočišným komoditám poměrně vysoká, za rok 2012 dosáhla 124,5 %. Podíl celkového dovozu mléka a mléčných výrobků na celkové spotřebě se v roce 2012 zvýšil na 40,8 %. Podíl dovážených přírodních sýrů v roce 2012 představoval 56,7 %, u tavených sýrů to bylo 47,2 %.

Ministerstvo zemědělství společně s Evropskou komisí podporuje spotřebu mléka a výrobků z něj, a to například u mladé generace prostřednictvím programu „školního mléka“. „Kromě pozitivních dopadů programu „školního mléka“ na zdraví a správné stravovací návyky žáků je důležitá i výchova dětí jako budoucích spotřebitelů, kteří budou mléko pravidelně zařazovat do svého jídelníčku. Veškeré dětem dodávané výrobky vyrobili v mlékárnách na území České republiky,“ uvedl náměstek Žák. Ve školním roce 2011/2012 se do programu podpory spotřeby školního mléka zapojilo šest mlékárenských podniků, které dodávaly své výrobky do zhruba 2 850 škol. V roce 2012 vyplatilo z našeho i unijního rozpočtu Ministerstvo zemědělství na podporu školního mléka přibližně 52,7 milionu korun.

Informace pro žadatele postižené povodní Státní zemědělský intervenční fond zahájil evidenci škod farmářů postižených velkou vodou. Žadatelé nyní mohou kontaktovat nejbližší regionální odbor nebo okresní Oddělení příjmu žádostí a LPIS SZIF, kde zanechají své kontaktní údaje, a SZIF jim v nejbližším možném termínu vyšle terénního inspektora, který na místě společně se žadatelem vyhodnotí stav škod. Celkový rozsah škod bude pravděpodobně znám do 20. 6. 2013. V rámci pomoci organizované MZe zahájí SZIF neprodleně přípravu výplaty záloh na SAPS. Podle

legislativy bude možné zálohu vyplatit nejdříve od 16. 10. 2013. „Zemědělcům, kterým povodeň způsobila hmotnou škodu na jejich majetku, doporučujeme vše zdokumentovat a neprodleně se obrátit na regionální pracoviště SZIF, ať již e-mailem, telefonicky, nebo osobně. V nejkratší možné době očekáváme, že nejdéle do deseti dní na místo dorazí terénní pracovník SZIF, který vše řádně zdokumentuje. Zároveň zemědělce prosíme o trpělivost s ohledem na rozsah povodní, bude třeba během několika dní takto navštívit tisíce lokalit,“ dodává

Ing. Zdeněk Procházka,“ náměstek sekce regionálního odboru SZIF. Podrobný seznam kontaktních míst naleznou zemědělci na webu www.szif.cz nebo se mohou obrátit na infolinku SZIF: +420 222 871 871, popř. [email protected]. Další informace jsou průběžně aktualizovány na webu MZe v sekci Povodně 2013: www.eagri.cz/public/web/mze/voda/ povodne-2013/ MZe oznamuje, že u subjektů dotčených povodněmi kontrolní orgány odloží všechny plánované kontroly. Tiskové oddělení MZe

2 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2013

novinka lahodný a svěží vhodný pro bezlepkovou dietu recyklovatelný obal kvalitní české mléko zdroj bílkovin

ZÁKYS BÍLÝ, NEOCHUCENÝ Novinka roku 2013 Absolutní vítěz roku 2013 Novinka roku 2013 – mléčná řada

ZÁKYS MERUŇKA Finalista v zakysaných mléčných výrobcích (2.–3. místo)

® www.agrola.cz

ZÁKYS JAHODA 1. místo REGIONÁLNÍ POTRAVINA 1. místo v CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY

zpravodajství MZe / 3


Český svaz zpracovatelů masa usiluje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství o certifikát zaručené tradiční speciality pro Pražskou šunku Čeští potravináři chtějí, aby Evropská unie zapsala mezi zaručené tradiční speciality Pražskou šunku. Český svaz zpracovatelů masa už poslal do Bruselu žádost. Námitky proti ní vznesla Itálie, Německo, Rakousko a Slovensko. Ministerstvo zemědělství je připraveno pomoci zpracovatelům masa při vyjednávání o vznesených námitkách. Evropská komise ukončila připomínkové řízení k žádosti českých zpracovatelů masa o zařazení Pražské šunky mezi zaručené tradiční speciality. Ná-

mitky má Itálie, Německo, Rakousko a Slovensko. „Zástupci Ministerstva zemědělství jsou v kontaktu s Českým svazem zpracovatelů masa. Jsme připraveni pomoci jim při vyjednávání s členskými státy a pak i s Evropskou komisí, aby se Pražská šunka dostala mezi zaručené tradiční speciality. Mezi naše priority totiž patří ochraňovat kvalitní potraviny a tradiční receptury jejich výroby,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Zástupci Itálie nesouhlasí s navrhovaným zápisem, protože jejich uzenáři používají název Pražská šunka (Prosci-

utto di Praga) pro výrobky, které připravují podle odlišné receptury než zpracovatelé masa v České republice. Podobné námitky mělo i Slovensko a Rakousko. Obě země společně s Německem namítají, že Pražská šunka je název obecně známý a používá se dlouhodobě pro výrobky, které vyrábějí uzenáři v Evropské unii podle jiné receptury.

V České republice se označení Pražská šunka používá pro šunku nejvyšší jakosti vyrobenou z vepřové kýty, kde je původní tradiční oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. V zemích, které mají k zápisu mezi zaručené tradiční speciality výhrady, většinou řezníci nepoužívají při výrobě šunky pražský řez, například na Slovensku šunku naráží do polyamidového obalu. Název Pražská šunka nese už od šedesátých let 19. století jeden z nejznámějších potravinářských produktů, který má původ v České republice a zejména v Praze. Na úroveň průmyslové

výroby přivedl Pražskou šunku Antonín Chmel, který založil svoji firmu v Praze v roce 1879. Vedle šunky produkoval široký sortiment uzenářských výrobků, které získaly věhlas v Praze i v dalších městech a posléze i v řadě států Evropy. Zaručená tradiční specialita je evropská známka kvality potravin, která není spojená s určitou zeměpisnou oblastí, ale je vyráběna tradičním způsobem podle schválené receptury po dobu nejméně 30 let. Zaručeně tradiční speciality má Česká republika (společně se Slovenskem) čtyři: špekáčky, lovecký salám, spišské párky a liptovský salám.

Ministr zemědělství Petr Bendl jednal na Ukrajině o možnostech spolupráce i o kvalitě potravin Ministr zemědělství Petr Bendl jednal ve dnech 22. až 24. května na Ukrajině o možné spolupráci a o kvalitě potravin. Na zahraniční cestě, na níž ho doprovázela delegace českých podnikatelů, se zúčastnil konference týdeníku Kyiv Post výstavy Agro 2013. Sešel se s ministrem agrární politiky a potravinářství Ukrajiny Mykolou Volodymyrovem Prysjažňukem. Ministr Petr Bendl se na Ukrajině zúčastnil konference týdeníku Kyiv Post

na téma Ochrana Ukrajiny v otázce dodávek potravin: kvantita, kvalita a bezpečnost. Ministr připomněl nedávnou minulost i současnost českého zemědělského resortu a přiblížil i záměry do budoucna: „Velmi intenzivně vyjednáváme v Bruselu o nastavení pravidel v nové Společné zemědělské politice, kdy se snažíme o přijetí spravedlivých podmínek pro staré i nové členské státy Evropské unie,“ řekl ministr Petr Bendl. Na výstavě Agro 2013 v Kyjevě informoval Petr Bendl o fungující spolupráci

mezi Ukrajinou a Českou republikou, například v oblasti rybářství a chovu ryb, které se účastní Jihočeská univerzita. Ministra Bendla na výstavě doprovázela sedmičlenná mise českých podnikatelů, kteří přijeli na Ukrajinu navázat obchodní spolupráci. „Pod patronátem Ministerstva zemědělství se v minulých letech uskutečnily čtyři projekty zahraniční rozvojové spolupráce. Podílel se na nich Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a Ústav pro výzkum lesních ekosystémů. Projekty za více než 24 milionů korun byly zaměřené

na sdílení zkušeností v oboru inventarizace lesních ekosystémů a rozvoj a uplatnění moderních technologií,“ upřesnil Petr Bendl. S ředitelem Státní veterinární a fytosanitární služby Ukrajiny Volodymyrem Horžejevem dojednal ministr Bendl návštěvu zástupců ukrajinských dozorových orgánů v České republice, jejímž cílem bude výměna zkušeností. Ředitel ukrajinské veterinární správy také slíbil, že Ukrajina brzy zruší omezení dovozu živé drůbeže a dalších produktů z drůbežího masa z České republiky.

Tématem setkání s ukrajinským ministrem zemědělství Mykolou Volodymyrovem Prysjažňukem byl rozvoj vzájemného agrárního obchodu, spolupráce v oblasti vědy, vzdělávání, lesního hospodářství i zapojení českých firem do investičních projektů. „Jsem přesvědčen, že úspěšné a brzké uzavření dohody o volném obchodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií ještě více napomůže obchodní výměně mezi našimi zeměmi,“ řekl Petr Bendl. Tiskové oddělení MZe

Začíná čtvrtý ročník soutěže Regionální potravina, ocení nejkvalitnější potraviny z regionů Záruku regionálního původu, nejvyšší kvality a originální chuti ve srovnání s ostatními výrobky na trhu nabízí prestižní značka Regionální potravina. Toto ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. „Předešlé tři ročníky si vybudovaly pevné místo mezi malými a středními producenty, kterým je soutěž určena. Chceme tak podpořit jejich podnikání a zároveň zvýšit oblibu regionálních produktů u spotřebitelů. Malé a střední podniky většinou nemají prostředky na marketing a do nedávné doby měly velmi těžké vyjednávací podmínky u obchodních řetězců. Značka Regionální potravina jim v tomto směru může pomoci,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl. O značku Regionální potravina se soutěží v každém ze 13 krajů České re-

publiky. První soutěž, která je od roku 2010 součástí dlouhodobé kampaně Ministerstva zemědělství na podporu kvalitní české potravinářské produkce, odstartovala koncem dubna v Královéhradeckém kraji. Bojuje se v devíti kategoriích. Ocenění Regionální potravina získá vždy jen ten nejlepší výrobek. Zemědělský nebo potravinářský výrobek, který usiluje o značku Regionální potravina, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin dané oblasti, nebo pokud je to z objektivních důvodů nutné, z tuzemských surovin. Výrobky hodnotí komise, které jsou složené ze zástupců Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. „Soutěž Regionální potravina Olomouckého kraje pro nás znamenala dob-

rou propagaci. Každoročně nabízí oceněné výrobky na řízených ochutnávkách na různých akcích i mimo kraj,“ říká dvojnásobný držitel značky pro speciality z Olomouckých tvarůžků Zbyněk Poštulka z Loštic na Olomoucku. Právě na producenty se zaměří letošní kampaň na podporu značky. Zákazník si tak regionální původ potravin spojí s konkrétními tvářemi oceněných výrobců. Regionální potravinu budou v médiích reprezentovat pekařka Ivana Reslerová, rozená Masaříková, z Pekařství Masařík v Uherském Hradišti, farmář Michal Hrdlička z Brníčka

u Zábřehu na Moravě a řezník Ladislav Francouz z Morašic. Soutěž provází informační kampaň, která má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Oceněné výrobky a jejich producenti získají kromě možnosti využívat značku Regionální potravina čtyři roky na obale výrobku také další podporu, zejména prezentaci v katalogu a mapě oceněných výrobků. Mohou se také zúčastnit expozice Regionální potravina na výstavě Země živitelka, ochutnávek na různých akcích v krajích, v pojízdné prodejně Regionálních potravin apod. Spotřebitelé mohou v současné době vybírat z celkem 273 produktů, nově oceněné výrobky budou známy do konce června.

O REGIONÁLNÍ POTRAVINĚ Značka Regionální potravina patří do kampaně, kterou Ministerstvo zemědělství seznamuje spotřebitele s regionálními potravinami z jednotlivých krajů České republiky. Jejím smyslem je prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Díky krátkým distribučním cestám jsou tyto potraviny čerstvější a chutnější. Čím blíže jsou ke spotřebiteli, tím méně je zatíženo životní prostředí při jejich dopravě. Velmi významným aspektem, proč dát přednost regionálním potravinám, je také podpora zaměstnanosti v regionech. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci pak představují záruku udržení, nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst. Ocenění dosud obdrželo 273 produktů: v roce 2010 bylo oceněno 71 výrobků, v roce 2011 ocenění dostalo 99 výrobků a v roce 2012 přibylo 103 nově oceněných.

Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe

www.regionalnipotravina.cz

Farmářské slavnosti začínají. Děti jimi provede Zvídavý Tonda Malebná farma rodiny Sýsových v Novotinkách ve Středočeském kraji byla první, která letos přivítala návštěvníky Farmářských slavností. V sobotu 18. května tak zahájila třetí ročník úspěšného projektu Ministerstva zemědělství a Asociace soukromého zemědělství ČR. V průběhu roku pak mohou lidé navštívit ještě dalších pět rodinných farem oceněných v soutěži Farma roku. „Prostřednictvím Farmářských slavností se snažíme propagovat zemědělství a rodinám s dětmi ukázat, jak domácí hospodářství vypadá. Co to je české domácí zvíře, aby děti věděly, jak vypadá husa, koza nebo kachna. Často sice vědí, jaká zvířata žijí v Africe, ale netuší, co máme u nás doma. Dalším důvodem je představit lidem regionální výrobky a umožnit jim lépe se orientovat v tom, co se v Česku vyrábí, co dobrého farmáři produkují. Jsou to totiž výrobky pod kontrolou našich veterinářů, takže jsou zaru-

čeně kvalitní,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl. Loni navštívilo zemědělské statky v rámci Farmářských slavností na 30 000 lidí. Novinkou letošního roku je postava Zvídavého Tondy, který bude slavnostmi provázet. „Dětem jsme se rozhodli přiblížit venkov, vztah k půdě a poctivé práci kreslenou postavičkou Zvídavého Tondy, který prožívá příběhy z farem spolu s dětmi,“ vysvětluje ředitelka Odboru komunikace MZe Eva Chaloupková. „Pro rodiče nově připravujeme také ochutnávky potravin, které získaly značku Regionální potravina, ale i brožurku zvyšující povědomí o kvalitních potravinách,“ dodává Chaloupková. Farmářské slavnosti se uskuteční ve Středočeském, Plzeňském, Jihočeském, Pardubickém, Moravskoslezském a Libereckém kraji od května do října. Pro ty první na Statku Novotinky rodiny Sýsových byla připravena například Farmářská stezka s osmi stanovišti her a kvízů o farmaření a životě na farmě.

Děti měly také možnost si v interaktivních dílnách zasadit květiny nebo malovat na květináč. Hrála hudební skupina HOP TROP. Termíny konání akcí jsou na webové stránce www.farmarskeslavnosti.cz a na sociální síti Facebook. Vstup na všechny akce je zdarma. FARMÁŘSKÉ SLAVNOSTI V ROCE 2013 18. května 2013 – Středočeský kraj: Statek Novotinky, Petr Sýs 22. června 2013 – Plzeňský kraj: Kralovice, František Janko 6. července 2013 – Jihočeský kraj: Branná (Třeboň), Václav Smolík 27. července 2013 – Pardubický kraj: Trstěnice, Josef Sotona 24. srpna 2013 – Moravskoslezský kraj: Krnov, Petr Löwenthal 14. září 2013 – Liberecký kraj: Dvůr Borčice, Radko Lyer Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe

Na dobrém průběhu slavností se podílejí i agrární komory a krajská informační střediska. Nabízí se tam vítězné regionální potraviny. Eugenie Línková a Gabriela Jeníčková z AK Středočeského kraje

Česká chuťovka 2013 – uzávěrka 20. září 2013. Bližší informace na stranách 20–21

4 / zpravodajství MZe


Česká republika a Polsko začaly novou etapu spolupráce v oblasti kvality a bezpečnosti potravin

Ministr Bendl navázal v Polsku na jednání o bezpečnosti potravin a Společné zemědělské politice. Český ministr zemědělství Petr Bendl a polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Stanisław Kalemba se sešli k jednání o spolupráci při zajištění bezpečnosti a kvality potravin. Součástí jejich jednání bylo také zlepšení komunikace mezi polskými a českými dozorovými orgány.

Český a polský ministr zemědělství se v Praze dohodli na posílení spolupráce při kontrolách kvality a bezpečnosti potravin. Dozorové orgány obou zemí si budou navzájem poskytovat všechny informace nezbytné k tomu, aby se zabránilo uvádění zdravotně závadných i nekvalitních potravin na trh v Polsku i v České republice. „Stojíme o to, aby polští i čeští potravinoví inspektoři těsněji spolupracovali. Mohli bychom například pořádat stáže našich inspektorů v Polsku a polských zase v České republice. Měli by pak bezprostřední informace o tom, jak funguje systém dozorových organizací v obou našich zemích,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. „S ministrem Petrem Bendlem jsme se shodli, že otevíráme novou etapu vzájemné spolupráce, abychom zvýšili i kvalitu našich potravin,“ uvedl polský ministr zemědělství Stanisław Kalemba. Petr Bendl a Stanisław Kalemba spolu probrali i budoucí rozpočet Ev-

ropské unie a novou podobu Společné zemědělské politiky po roce 2014. Zástupci polského i českého ministerstva zemědělství také debatovali o tabákové směrnici, kterou chystá Evropská unie. Obě strany zastávají shodné pozice, protože mají obavy, že by nová pravidla příliš nezlepšila zdraví evropské populace, a naopak by z Evropy vyhnala tabákový průmysl. O týden později ministr zemědělství Petr Bendl společně s delegací premiéra Petra Nečase navštívil Polskou republiku. Cílem této návštěvy byly mezivládní konzultace mezi oběma státy jak na úrovni předsedů vlád, tak na úrovni jednotlivých ministrů. Při setkání se svým polským protějškem Stanisławem Kalembou se ministr Bendl mohl blíže věnovat již otevřeným tématům, jako je Společná zemědělská politika EU nebo bezpečnost a kvalita potravin. Při návštěvě české delegace ve Varšavě ministři řešili vedle budoucí po-

doby tabákové směrnice i Společnou zemědělskou politiku (SZP) nebo bezpečnost a kvalitu potravin. Ministři se také domluvili na pracovním jednání dozorových orgánů obou států na začátku června, které bude probíhat v Polsku. Mimo jiné jednali o společné prezentaci zemí V4 na potravinářském veletrhu v Poznani. „Jsem rád, že můžeme pokračovat v diskuzi, kterou jsme otevřeli před týdnem v Praze. Dnes se nám podařilo domluvit termín setkání našich a polských dozorových orgánů na začátek června,“ řekl Petr Bendl. „Česká republika a Polsko spolu musí komunikovat, aby vše, co se nás vzájemně týká, bezvadně fungovalo, ať už jde o kvalitu a bezpečnost potravin, či budoucí podobu Společné zemědělské politiky EU. Hledáme prostor ke vzájemné podpoře v tématech, která jsou pro naše země prioritní,“ dodal Bendl.

Výsledky kontrol veterinářů budou v mapě Výsledky kontrol potravin každý najde ve webové aplikaci přímo v on-line mapě. Státní veterinární správa ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství chce přispět k lepšímu informování spotřebitelů a veřejnému trestání nepoctivých prodejců, výrobců či chovatelů. Mapa Státní veterinární správy ČR (SVS ČR) je umístěna na webu www. svscr.cz a zahrnuje data od počátku roku 2013 a obsahuje celkem přes 10 000 záznamů, z toho přes 300 ne-

vyhovujících vzorků. Kontroly vycházejí z evropské a české legislativy. Jejich hlavním cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví v celém potravinovém řetězci, počínaje zemědělskou prvovýrobou přes zpracování, přepravu a skladování po prodej živočišných produktů. Návštěvník si tedy může vybrat mezi kontrolami v tržní síti, může si ale prohlédnout i výsledky kontrol masen, jatek nebo drůbežáren. Data se v mapě objevují do 24 hodin od zjištění, aby veřejnost měla informace veterinářů v co nejkratší době. Zobrazené informace

jsou prvotní zjištění veterinárního dozoru, která se mohou v průběhu úředního řízení měnit. Bude tak možné se dozvědět například o pozastavení a následně uvolnění některých zásilek potravin. „Mapu s výsledky kontrol spouštíme proto, aby se spotřebitelé sami přesvědčili, který výrobce dodržuje pravidla a který nikoliv. V mapě jsou totiž vidět jednotlivé konkrétní případy, kdy něco nebylo v pořádku. Webová aplikace je další krok ve větší informovanosti občanů o kvalitě potravin s tím, že výhledově bychom chtěli mít jeden web, kde budou všechna zjištění

dozorových orgánů. Vláda mi navíc uložila úkol postupně sloučit dozorové orgány v jeden, takže předpokládám, že ke konci letošního roku předložíme příslušný návrh novely zákona,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. „Cílem tohoto způsobu informování veřejnosti je, aby si uvědomila účinnost státního veterinárního dozoru v celé šíři, a to nejen pokud jde o zjištění závad, ale i výsledků kontrol bez závad, což bude pro zákazníky jistě vítaným vodítkem. Snahou také je, aby prezentace výsledků kontrol byla kompatibilní se systémem mini-

sterstva,“ uvedl Milan Malena, ústřední ředitel SVS ČR. Webová stránka je dalším krokem MZe k větší informovanosti spotřebitelů. Po spuštění webu Potraviny na pranýři, který nedávno zaznamenal svého dvoumiliontého návštěvníka, je mapa výsledků kontrol SVS ČR dalším krokem k jednotnému systému informování spotřebitelů o nekvalitních a nebezpečných potravinách. SVS ČR bude mapu průběžně zdokonalovat a rozšiřovat o další oblasti státního veterinárního dozoru.

Ministr zemědělství: Nápisy na potravinách budou větší. Když prodejce poruší zákon, může dostat pokutu až 10 milionů Vláda schválila novelu zákona o potravinách, kterou předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Podle novely bude nově povinností označovat potraviny větším písmem a výše sankcí za nedodržení požadavků zákona bude až 10 milionů korun. V návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povin-

nost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti, např. formou kontrastu tisku a pozadí. V případě, že prodejce například i tuto podmínku nedodrží, hrozí mu nově sankce až 10 milionů korun. Ta byla zvýšena z původních tří milionů a může být udělena také za nedodržení požadavků na jakost, hygienu, podmínky uchování a označování. „Změnou zákona reagujeme na šize-

ní potravin ze strany výrobců i prodejců. V dnešní době není možné, aby ten, kdo se nechová férově vůči zákazníkům, zůstal nepostižen. A právě hranice tří milionů pro některé obchodníky nebyla dostatečnou hrozbou. Navíc pokud někdo používá záměrně nečitelný text obsahu potravin, považuji to za velký prohřešek,“ řekl Petr Bendl. Novinkou budou také kontroly Státní veterinární správy přímo ve stra-

vovacích službách, kde budou moci kontrolovat podávání zvěřiny. „Jde o logické uzavření kontrolního řetězce v oblasti zvěřiny. Kontrolu budou provádět inspektoři s příslušným vzděláním, a zvýší se tím efektivita dozoru, protože nebude nutné složitě předávat kontrolní zjištění mezi dozorovými orgány,“ dodal Bendl. Pokud jde o alergiky, najdou nově na obale potraviny jasně zvýrazněné pou-

žité alergenní látky. Podle předpokladu novela zákona o potravinách nabude účinnosti k 1. lednu 2014, s výjimkou požadavků na označování potravin, které vyplývají z evropského předpisu o označování. Zde bude účinnost k 13. 12. 2014. Vláda se také dohodla na záměru sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce.

Cenu ministra zemědělství na mezinárodním veletrhu Víno & Delikatesy získalo víno Rulandské šedé Téměř sto šedesát vystavovatelů se účastnilo 16. ročníku mezinárodního veletrhu Víno & Delikatesy, který se konal v Průmyslovém paláci na holešovickém Výstavišti v Praze. Cenu ministra zemědělství za nejlepší víno získalo Rulandské šedé, ročník 2011, z vinařství Winberg Mikulov.

V expozici Ministerstva zemědělství, jejíž design vychází z tradic českého venkova a je přizpůsoben charakteru výstavy, se návštěvníci mohli informovat o legislativě v oblasti vinařství, o rozmístění vinařských oblastí v Čechách a na Moravě, ale také o novinkách v legislativě potravin, o bezpečnosti a kvalitě potravin a nápojů. Svoji činnost zde

představila Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, k ochutnání nabídla vzorky bílých a červených vín z této oblasti. „Našim vinařům se daří vyrábět kvalitní vína, svědčí o tom řada ocenění na našich, ale i mezinárodních soutěžích a výstavách. To, že v nelehké zahraniční konkurenci česká a moravská vína obstojí a mají čím dál větší respekt, je

především díky jejich tvrdé práci. Jsme sice malou zemí, ale máme zajímavé vinařské regiony, které se soustředí především na výrobu kvalitních vín,“ říká ministr Bendl. První den veletrhu byl již tradičně zaměřen na tuzemská vína a jeho vrcholem bylo ocenění vinařů. Druhý den byl věnován rakouským vínům a uskutečnila se také tradič-

ní charitativní aukce archivních vín. Třetí, závěrečný den veletrhu Víno & Delikatesy patřil bulharským vínům. V loňském roce veletrh navštívilo 13 700 lidí, 46 % z nich byli profesionálové z gastronomie a obchodníci. Dovozci představili vína z 26 zemí a ze zahraničí se výstavy zúčastnilo 50 firem z 8 zemí.

Ministr zemědělství Petr Bendl schválil sazby národních doplňkových plateb TOP-UP za rok 2012 Ministr zemědělství stanovil výši národních doplňkových plateb TOP-UP za loňský rok. Podpora je určena na citlivé sektory, konkrétně pro pěstitele chmele a brambor na výrobu škrobu. Nárok na ni mají také osoby hospodařící na zemědělské půdě a chovatelé ovcí, koz, masných krav a přežvýkavců. Celkem se mezi zemědělce rozdělí platbami ve formě TOP-UP přibližně 450 milionů korun. „Přestože nebyly ve státním rozpočtu vyčleněny peníze pro národní doplňkové platby k přímým podporám, ministerstvu se podařilo zajistit dodatečné finanční pro-

středky pro tyto platby z prostředků příjmů Pozemkového fondu a z nespotřebovaných výdajů Ministerstva zemědělství z minulých let,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Sazby byly stanoveny v následující výši: Sazba Kč/ TOP-UP Jednotka jednotka Chmel ha 6 907,20 Ovce, kozy VDJ 370,97 KBTPM* VDJ** 778,43 Přežvýkavci VDJ 504,56 Zemědělská ha 491,43 půda Brambory t 2 190,88 – škrob

Poznámka: *KBTPM = krávy bez tržní produkce mléka **VDJ = velká dobytčí jednotka = přepočítávací jednotka stanovená pro přepočet jednotlivých druhů hospodářských zvířat na sčitatelný společný základ, zohledňující hmotnost a věkovou kategorii zvířat. Národní doplňkové platby TOP-UP jsou poskytovány k jednotné platbě na

plochu zemědělské půdy (SAPS). Žadatel nemá na platbu TOP-UP nárok, pokud nemá nárok na platbu SAPS. Platby TOP-UP jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu. Platební agentura Státní zemědělský intervenční fond rozhodne o přidělení podpory už v průběhu května. Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe

zpravodajství MZe – SVS ČR / 5


Program rozvoje venkova podporuje potravináře v Praze Blíží se 19. kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova a s ním možnost předkládat projekty na investice do potravinářských podniků na území hlavního města Prahy. Pro tyto projekty je vyčleněno zhruba 200 milionů korun. Konkrétně jde o podopatření I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. To je zaměřeno na podporu hmotných a nehmotných investic do zpracovatelských provozů, které se týkají výroby potravin nebo krmiv určených pro hospodářská zvířata poskytující potraviny. Příjemcem dotace tak může být výrobce potravin, výrobce krmiv nebo zemědělský podnikatel.

Rozšíření podopatření I.1.3.1 i na území hlavního města Prahy je pro 19. kolo příjmu žádostí o podporu zásadní změnou. Formálně je podopatření rozděleno na dva záměry. V jejich rámci se budou žádosti o spolufinancování schvalovat samostatně. Pro projekty na území hlavního města Prahy je vyčleněno přibližně 200 milionů korun. Zajímavá je také nově zavedená podpora nákladních dopravních prostředků určených pro převoz potravin. Tato vozidla musí být vybavená chladicí nebo mrazicí jednotkou, aby se při přepravě lépe zachovávala kvalita produktů. Za zmínku stojí také to, že v 19. kole příjmu žádostí budou zvýhodňováni například zemědělci, kteří zpracovávají vlastní produkci, sektory mléka, masa,

ovoce a zeleniny, či žadatelé, kteří dosud dotaci v tomto titulu nezískali nebo žadatelé s oceněním Regionální potravina. Žádosti se budou přijímat v termínu od 19. června do 2. července na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu. Úplná pravidla pro žadatele naleznete na stránkách Ministerstva zemědělství: http://eagri.cz/public/web/mze/ dotace/program-rozvoje-venkovana-obdobi-2007/opatreni-osy-i/ pridavani-hodnoty-zemedelskych-a/ x19-kolo-aktualizace-pravidel-pro.html, nebo Státního zemědělského intervenčního fondu: http://www.szif.cz/irj/portal/ anonymous/eafrd/osa1/1/13/131. MZe

Ilustrační foto

I nízce patogenní ptačí chřipka je problém Nejde o problém ČR, ale Německa, zejména spolkové země Dolní Sasko, které je sice dostatečně vzdálené, nicméně Státní veterinární správa ČR situaci pečlivě sleduje. Ve spolkové zemi Dolní Sasko se od začátku roku vyskytlo celkem šest případů nízce patogenní ptačí chřipky (aviární influenzy) subtypu H7N7 v hospodářstvích s chovem výkrmových krůt a s chovem nosnic. Všechny odebrané vzorky z hospodářství byly zaslány pro konfirmaci do Národní referenční labo-

ratoře pro aviární influenzu (Friedrich-Loeffler institut) v Německu. Po potvrzení této nákazy bylo utraceno zhruba 100 000 kusů drůbeže v hospodářstvích a proběhlo nebo stále probíhá epizootologické šetření s cílem zjistit původ nákazy a možné rozšíření nákazy do jiných hospodářství Německa, jiných členských států nebo do třetích zemí. Podle dosavadních poznatků nebyla drůbež v žádném z případů z hospodářství přesouvána do ostatních členských států nebo třetích zemí. V každém ze šesti případů výskytu LPAI bylo

vymezeno uzavřené pásmo o poloměru 1 km okolo každého z infikovaných hospodářství. V případech, kdy se nacházela nějaká hospodářství v tomto

uzavřeném pásmu, bylo provedeno šetření s odběrem vzorku i na těchto hospodářstvích. V České republice je zaveden tzv. systém včasného varování v chovech drůbeže, kdy chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody, pokles v produkci vajec a zvýšenou úmrtnost. Tím je zajištěno, že v případě jakýchkoliv změn v chovu drůbeže dojde ke kontrole příslušnou krajskou veterinární správou

s případným odběrem vzorků a dalšímu šetření v chovu. V ČR provádíme monitoring aviární influenzy ve spolupráci se třemi specializovanými laboratořemi, státními veterinárními ústavy, v Praze (Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu), Jihlavě a Olomouci. S ohledem na obchodování s drůbeží s Německem Státní veterinární správa ČR bedlivě sleduje situaci v Německu a kontroluje případné zásilky z rizikových oblastí, aby se zabránilo zavlečení zmíněné nákazy na naše území.

Pokuty za falšování Vzhledem k závažnosti zjištěných pochybení v souvislosti s nedeklarovaným koňským masem v některých výrobcích lze považovat výši dosud uložených pokut za více než tři miliony korun za odpovídající. Přestože některá správní řízení ještě nebyla uzavřena (například kvůli nedeklarovanému obsahu koňské DNA v Lasagních Bolognese lucemburského výrobce či v hovězím hamburgeru přesmaženém od polského výrobce

byla na žádost účastníka řízení správní řízení zahájená i u jiných krajských veterinárních správ sloučena nadřízeným správním orgánem do společného řízení u Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj), lze uvést již některé výsledky. Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj například dne 15. 4. uložila pokutu ve výši 500 000 korun za zjištěný obsah nedeklarované koňské DNA v kuličkách z hovězího a vepřového masa.

Za celou řadu prohřešků v souvislosti s koňským masem uložila Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj jedné firmě dvě pokuty, celkem za 2 665 000 korun. Dne 21. května 2013 převzal účastník řízení rozhodnutí o pokutě za uvádění klamavě značené potraviny do oběhu. V roce 2013 u 15 945 kg masa označeného jako maso hovězí užil nepravdivých údajů, které uváděly spotřebitele v omyl. Šetření probíhalo na základě předběžného oznámení systémem rychlé-

ho varování RASFF zaslaného irskou kompetentní autoritou. Výše pokuty byla stanovena na 2 380 000 korun. V rámci uvedeného šetření byla rovněž dne 10. 5. 2013 uložena pokuta za porušení Nařízení vlády č. 125/2011, když uvedený podnikatelský subjekt předem neinformoval krajskou veterinární správu o příchodu 25 zásilek masa a nepředložil odpovídající informace o sledovatelnosti dvou zásilek. Výška pokuty v tomto druhém případě byla 285 000 korun.

Dotyční účastníci správních řízení mohou podat odvolání, to znamená, že dokud neproběhnou všechny odvolací lhůty, nelze případy považovat za ukončené. Státní veterinární správa v současné době nadále monitoruje výrobky uváděné do oběhu i z hlediska případného falšování a počítá i s Komisí avizovanou kontrolní akcí, která by měla být na případy falšování opět zaměřena.

I pojízdné prodejny musejí splnit předpisy! Při veterinárních kontrolách výrobců a prodejců narazí inspektoři i na takový případ jako na trzích v Praze 9, kdy neměl provozovatel registrovanou pojízdnou prodejnu a ani nebyl s to doložit původ zhruba 25 kg vepřového masa, sádla a sádla se škvarky. Dotyčný okamžitě musel ukončit prodej. S prokázáním původu zboží měl problém prodejce 18 kg sýrů, másla a brynzy a 2 kg cikánské klobásy v Třinci či provozovatel pojízdné prodejny z Mohelnice u 400 kg kuřecích produktů. Ve všech případech bylo za-

hájeno správní řízení za účelem uložení pokuty. S teplým počasím vzrůstají problémy při zajištění odpovídající teploty nabízených potravin živočišného původu. Bylo tomu tak u stánku na trhu v Opa-

vě, kde nabízeli 15 kg salámu a klobás teplejších než 18 °C nebo v jiném stánku tamtéž u 8,5 kg mléčných výrobků obdobně teplých (to je 2,5krát více, než je přípustné). Ve Stařči na Vysočině nabízeli 10 kg salámů a párků taktéž při neodpovídající teplotě a bez ochrany před povětrnostními vlivy. S pokutou musí počítat i prodejce nechráněného a teplého uzeného masa v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tyto případy jsou v horkých dnech varováním pro prodejce

i pro zákazníky, na co si mají dát při nákupu pozor. Krom toho by si měli všímat, zda nejsou výrobky nabízeny po datu minimální trvanlivosti. Takovýchto případů veterinární inspektoři nicméně shledávají již méně. Například v Brně bylo nabízeno v jedné prodejně asi 15 kg prošlých uzenin a v Novém Městě (Moravskoslezský kraj) 6 kg uzeného drůbežího, uzeného laloku a zavináčů (zhruba po dvou kilech). Stane se, že inspektoři zjistí čas od

času i výskyt nebezpečných listerií, např. ve 20 kg světlé tlačenky u výrobce ve Středočeském kraji. V takovém případě je vysloven zákaz prodeje i výroby, dokud se po sanitaci neověří nepřítomnost listerií v prostředí. O výsledcích veterinárních kontrol se mohou zájemci dozvědět i na zvláštním odkazu „Výsledky kontrol“ na www. svscr.cz. Zde jsou všechny výsledky uváděny do 24 hodin od zjištění ve speciálních mapách.

Opět připomínáme chovatelům, pozor na PCB! V loňském roce jsme již chovatelům připomínali, že od 1. ledna 2012 platí nový limit přípustného obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB) – 40 nanogramů na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drůbeže, ale i pro mléko a mléčné výrobky a vejce, a to podle nařízení Komise (EU) č. 1259/2011. Jde o snížení z původně národního maximálního limitu 200 nanogramů na gram tuku. V důsledku této změny může být v ojedinělých případech překročen limit kontaminace PCB v tkáních zvířat a v jejich produktech, především při chovu v provozech, kde nebyly odstraněny staré nátěry používané před rokem 1986 na vnitřní kovové konstrukce stájí, se kterými zvířata přicházejí do přímého styku. V loňském roce orgány

veterinární správy odhalily celkem tři farmy, letos jeden případ, kde obsah PCB v mase hospodářských zvířat byl nad hranicí maximálního limitu. Je tedy na místě opět toto riziko připomenout! Co to znamená pro chovatele? Že se takové maso, popřípadě produkty nesmí použít k výživě lidí a musí se tzv. neškodně odstranit. Chovatel či producent, kde ke zjištění došlo, musí pochopitelně počítat s kontrolními odběry a s pátráním po příčině. Polychlorované bifenyly (PCB) jsou látky škodlivé pro zdraví lidí i zvířat, jsou schopny se kumulovat v tukové tkáni a dlouhodobě setrvávat v prostředí. Problémy s nimi se týkaly zvláště velkokapacitních kravínů s kovovými konstrukcemi, silážních jam, senážních věží a jiných konstrukcí, které byly natírány barvami s obsahem PCB.

Jak se ukazuje, je možné, že dosud existují zemědělské stavby ošetřené materiály s obsahem PCB, přestože byly zakázány už v roce 1986, a proto Státní veterinární správa ČR znovu upozorňuje chovatele na tuto skutečnost a na případné riziko kontaminace potravin živočišného původu. U staveb před rokem 1986 je důvodné předpokládat, že nátěrové a stavební hmoty obsahují PCB. Překrýt novým nátěrem nestačí, to se ukázalo již vícekrát! Je tedy nutné chovatelům doporučit, aby si ověřili, zda nebyly použity materiály s obsahem PCB, např. nátěrové hmoty na bázi chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrenový lak S1815, poly-

uretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851. Pokud použity byly, je nutno stavby se starými nátěry asanovat! Také je možné nechat vzorek podezřelých nátěrů (barvy, omítky) vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavě a Olomouci na obsah PCB (zhruba 2000 Kč za vzorek). Opravdu i poměrně malé množství olízané barvy, izolační hmoty nebo pozření kontaminovaného krmiva může způsobit z hlediska platného maximálního limitu PCB jeho překročení, čímž se stává živočišný produkt nepoživatelný. V případě kontaminovaných chovů nelze uvolnit surovinu nebo potravinu do oběhu, a zvířata musejí být utracena a neškodně odstraněna. Likvidace technických materiálů musí být konzultována s referáty (odbory) životního

prostředí příslušných okresních a městských úřadů. Této problematice se věnují místně příslušné krajské veterinární správy a snaží se vytipovat staré stavby a konzultovat s chovateli případná rizika, která se pro ně mohou ukázat jako i ekonomicky velmi nebezpečná. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Povodňové zpravodajství SVS ČR na straně 18

6 / zpravodajství SVS ČR – SZPI – z domova


Na letišti můžete přijít o svačinu Cestující ze zemí mimo EU by mohli mít na letišti problém se svačinou. Tedy pokud jde o potraviny živočišného původu. Nyní, v období letních dovolených a zvýšeného cestování, je vhodné opět připomenout, jaká pravidla platí při dovozu potravin ze třetích zemí do EU. Dovoz produktů živočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí je v rámci EU harmonizovaný nařízením Komise (ES) č. 206/2009 – do EU není možné dovážet ze třetích zemí maso a masné výrobky a mléko a mléčné výrobky pro osobní spotřebu. Podrobnější

informace k podmínkám dovozu produktů pro osobní spotřebu je možné nalézt na webových stránkách www.svscr. cz. Nicméně tyto informace budou v nejbližší době změněny, a to v souvislosti s přijetím Chorvatska do EU. Od 1. 7. se dovoz produktů živočišného původu pro osobní spotřebu z Chorvatska řídí stejnými pravidly platícími v rámci EU. Dodržování uvedeného nařízení v ČR zabezpečují celní úřady, které na mezinárodních letištích kontrolují zavazadla cestujících přilétajících ze třetích zemí. Produkty živočišného původu, které nemohou být v souladu s nařízením č. 206/2009 do EU propuš-

těny, jsou předány k likvidaci. Pro tyto účely slouží na mezinárodních letištích speciální sběrné nádoby, které jsou jasně označeny. Zabavené produkty jsou následně likvidovány jako materiál 2. kategorie. Také zásilky zaslané ze třetích zemí, ať už poštou nebo kurýrní službou, podléhají výše uvedeným kontrolám. O úspěšnosti kontrol na letištích a poště svědčí také množství zabavených produktů. V roce 2012 bylo celními úřady zabaveno 1 736,41 kg masa a masných výrobků, 169,87 kg mléka a mléčných výrobků a 14,81 kg ostatních produktů. Na mezinárodní poště bylo

v roce 2012 zabaveno 233 zásilek, ze kterých se k likvidaci předalo 138,96 kg masa a masných výrobků, 64,34 kg mléka a mléčných výrobků a 0,26 kg ostatních produktů. Tyto předpisy nejsou samoúčelné, na jejichž základě by mohli či měli být cestující šikanováni. Je to z důvodů ochrany státního území před zavlečením některých nebezpečných nákaz. Jako příklad lze uvést, že přesně takovýmto způsobem byla před několika lety z Afriky zavlečena do Velké Británie slintavka a kulhavka, a tato nákaza pak ohrozila i kontinentální Evropu a její likvidace stála miliardy eur.

Cestujícím mezi členskými zeměmi by nikdo svačinu z veterinárních důvodů odebrat neměl. Jsou však známy případy, např. z Paříže, kde z bezpečnostních důvodů měly celní orgány výhrady k měkkým sýrům jako potenciálnímu úkrytu zakázaných látek (např. trhavin či drog). Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti SVS ČR lze získat na:

www.svscr.cz

Nová služba na webu Potraviny na pranýři V aplikaci potravinynapranyri.cz, kde Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství už 10 měsíců zveřejňuje informace o nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravinách neživočišného i živočišného původu, byla zpřístupněna další významná služba pro veřejnost. V nové sekci „Informace“ zde inspekce přehlednou a srozumitelnou formou prezentuje odpovědi na často a opakovaně kladené dotazy spotřebitelů. Pod záložkou v horní

části stránky web mimo jiné vysvětluje potravinářské pojmy, představuje základy potravinového práva, vysvětluje různé způsoby falšování potravin a nabízí další informace, které zvyšují kvalifikovanost a postavení spotřebitele. Prostor zde dostávají i populárně naučné články, které přináší praktické rady, jak vybírat potraviny a jak s nimi zacházet doma, a seznámí návštěvníky se zajímavostmi ze světa potravin. Články často shrnují mnohaletou odbornou činnost expertů SZPI a jejich využití

může spotřebitelům pomoci při vyhledávání bezpečných a kvalitních potravin na trhu.

Od spuštění aplikace v červenci 2012 zde inspekce zveřejnila informace o celkem 987 nevyhovujících šaržích potravin, které mohou návštěvníci vyhledávat podle mnoha kategorií pomocí „rozšířeného hledání“ nebo na mapě zobrazit přehled provozoven, kde SZPI zjistila nevyhovující potravinu. Cílem projektu je zejména chránit spotřebitele a zároveň tím podpořit poctivé prodejce a výrobce potravin. Veškeré uveřejněné údaje jsou výsledkem aktuálních a úředně uzavřených kontrolních zjištění

SZPI. Na webu jsou spotřebiteli k dispozici veškeré údaje nezbytné k identifikaci závadné potraviny, zejména název potraviny, výrobce, výrobní šarže, místo prodeje, země původu a další. Aplikace k začátku května 2013 překročila hranici dvou milionů návštěvníků a je držitelem ocenění Křišťálová lupa 2012, kde byla hlasy veřejnosti vybrána za vítěze kategorie Veřejně prospěšná služba na internetu. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI

Potravinářská etika – 2. část

Pavel Skřivan Etika se v obecné rovině uplatňuje v prostoru mezi „je“ a „má být“. Odvěká potíž je ovšem se stanovením toho, co „má být“. Přesný směr onoho „má být“ v obecném slova smyslu nejspíš nikdy nenalezneme, věřme, že nám snad je dáno se k němu alespoň přibližovat. V aplikované etice je celá věc zdánlivě snazší. Ale podívejme se na ni trochu blíže právě v našem oboru. Minule jsem vyslovil své přesvědčení, že vyrábět poctivě a dobře je základ, který by měl být samozřejmý, a etika by měla tvořit subtilní nadstavbu naší výrobní praxe, postavenou na úctě k surovinám, procesům, produktům a k dostatku, v němž máme štěstí žít. Také jsem napsal, že se těmto principům budu věnovat, ze svého úhlu pohledu (!), podrobně. Důrazně upozorňuji, proto ten vykřičník, že v žádném případě mě ani nenapadlo si přivlastňovat právo etiku jakkoli „kázat“, neboť tím bych se zpronevěřil přesně tomu, o čem dnes píši. Od doby, kdy jsem psal minulý člá-

nek, se na mém pohledu založeném na těchto čtyřech principech nezměnilo nic. Avšak uvědomil jsem si jeden obecnější problém, o kterém bych se chtěl zmínit dnes, problém, který je odrazem právě onoho „má být“ v úvodu. „Má být“ je v etice směrovka k dobrému. Ale je zřejmé, že ani v aplikovaném – konkrétně potravinářském – slova smyslu není vůbec snadné ji stanovit. Přemýšlel jsem tedy o tom, jestli existuje nějaký nástroj, na který by bylo možné ukázat jako na ten, který k ní nejspolehlivěji vede, a dospěl jsem k názoru, že ano a že jím není nic více a nic méně než znalost. Znalost, jako nejobecněji vyjádřená výslednice vzdělání, profesionality, zkušenosti a citu pro věc. Poctivost bez znalosti je slepá a naopak znalost v tomto pojetí poctivost předpokládá. Opakem znalosti a asi nejnebezpečnějším neduhem nás potravinářů (a samozřejmě nejen nás) je neznalost, nekompetentnost či diletantství. Bohužel, a to byl impuls, který mě k této dnešní úvaze vedl, zdá se mi, že právě nekompetentnost a diletantství kvete velmi bujně, obklopuje nás téměř všude a šíří se sociálními sítěmi a médii. V čem spatřuji nebezpečí neznalosti? V tom, že poctivé, často úmorné a nekončící snažení o nalezení „má být“ jako směrovky k dobrému nahrazuje jednoduchými zkratkami. Diletantství má velkou tendenci snadno a rychle ukázat nekomplikované a jasné „Dobro“ a „Zlo“. Máme rádi jednoduchá schémata, vždyť v jednoduchosti je krása. Problém ovšem je, že v některých ob-

lastech našeho počínání ve skutečnosti jednoduchá řešení neexistují. Z médií se valí v poslední době stále častěji informace, na jejichž základě by člověk řekl, že snahou výrobců a prodejců potravin není nic menšího než sprovodit zbytek populace ze světa. Nešťastní konzumenti při sledování některých pořadů v televizích soukromých i veřejnoprávních, při čtení tiskovin nebo surfování na sítích jistě cítí, jak jsou jejich útroby stravovány zákeřnými „éčky“ označenými pouhými čísly, to aby zůstala skryta jejich děsivá podstata. Ano, dozvěděli se také nedávno v televizi, že jich za rok zkonzumují tři kilogramy, což je prý, jak s bohorovnou jistotou sdělovala jakási dáma označující se jako odbornice na výživu, takové množství, které kdyby pozřeli na posezení, nezvratně zahynou. (V té souvislosti mne napadlo, že kdybychom na posezení pozřeli například roční dávku kuchyňské soli nebo cukru – i toho „zdravého“ hnědého – stalo by se totéž, což ovšem není tak poutavé.) Naši zákazníci jsou zavaleni zprávami o sýrech bez mléka, uzeninách bez masa, jedovatých rybách a syntetických nápojích. Nebo také sledují počínání rtuťovitého chlapíka v brýlích a pitoreskní hučce, jehož největší zálibou je zjevně přehrabovat se v přepravkách s nahnilými banány a plesnivými rajčaty. Vůbec, ani v nejmenším, nezlehčuji problém kvality potravin a hygieny jejich výroby a prodeje. Jen bych rád upozornil na to, že všeobjímající nekompetentnost vede k tomu, že náš zákazník

začíná být podezíravý ke všemu a v záplavě nesmyslů se mu ztrácejí skutečné problémy, které vážně ohrožují jeho zdraví a život, jak ukazuje například stále doutnající metanolová kauza. Ale hlavní důvod, proč o tom píši, je, že právě tady někde, pod touto tragikomickou slupkou, se skrývá podstata věci – diletantství vedoucí ke zkratkám a nepravdám. Diletantství médií, diletantství samozvaných odborníků na cokoli, ale často také diletantství nás samotných. Média se bulvarizují a samozvaných expertů a mesiášů se nezbavíme nikdy, jen se jim díky informačním technologiím dostává mnohem více prostoru, než tomu bylo dříve. Proti tomu se asi příliš bránit nelze. A tak se domnívám, že spíše než plýtvat energií, časem a nakonec i penězi na boj proti nim, jakkoli občas některé informace jsou podle mého názoru skutečně na samé hranici šíření poplašné zprávy, nezbývá nám než se vrátit ke svým prahům a poněkud před nimi zamést. Vraťme se pokorně zpět, nechme hloupost hloupostí (obávám se, že ji nepřemůžeme nikdy) a se zdravým rozumem pěstujme své vzdělání, pečujme o svou profesionalitu, hromaďme zkušenosti a otevírejme se citu pro svou práci, abychom se mohli spolehnout na to, že ji děláme, jak nejlépe to jde. Neznalost a diletantství pronikají i k nám v mnohých podobách. Jinak je tomu ve velkých korporátních společnostech, kde se někdy rozličné systémy, systémy systémů a pro systémy, tabulky

čehokoli a bezpodstatná schémata snaží podložit a zajistit řízení čehosi, co překročilo kritickou hranici komplexity a řiditelné být přestalo. Zde se tyto umělé nástroje staví mezi řídicí a výkonné složky, které postupem času přestávají mít přehled o tom, co a proč konají, a znalost systémů tabulek a schémat tak nahrazuje znalost reality. A jinak je tomu zase u malých přehledných firem, které „jen“ pozapomněly na to, že záměr vyrábět potraviny musí jít ruku v ruce se znalostí procesů a výrobní praxe, že cokoli, co chceme dělat, měli bychom nejprve umět. Ať je totiž forma jakákoli, obsah je v jádru stejný. Neznalost a nekompetence v oboru, který má přímý dopad na lidské zdraví, by měly být nepřípustné. Například právě o tomto jednom z mnoha „má být“ na cestě k dobrému lze snad říci, že je platné. Ale, bohužel, samozřejmé není. Jsem přesvědčen, že původci pančovaného alkoholu se smrtelným obsahem metanolu nechtěli své oběti zmrzačit či zabít. „Pouze“ si nebyli dostatečně vědomi faktu, že jeden jediný atom uhlíku v molekule (taková drobnost) může mít fatální význam. A tak než se začneme rozčilovat nad nesmysly v televizi, novinách a na síti sítí, než začneme přemítat o žalobách, které na toho či onoho diletanta podáme (přiznávám se, také se mi to stává), zamysleme se nad tím, jestli my sami nezačínáme pohodlnět a hledat zkratky, když se naše cesta komplikuje. Pavel Skřivan

Svalovat vinu na obchodníky je tak jednoduché… Veřejně prezentované názory některých zákonodárců, popřípadě lidí, kteří mají přímý vliv ovlivňovat názory českých občanů, jsou více než zarážející. Jedním z nich je bezesporu nedávný příspěvek Jiřího Maštálky, poslance Evropského parlamentu (KSČM), který ve svém článku uveřejněném v pátek 12. dubna v Haló novinách hrubě napadl důvěryhodnost obchodních řetězců a obchodníků tvrzením, že se jedná „o loupeživé a bezohledné řetězce, v jejichž zájmu rozhodně není nastavení systému dohledatelnosti potravin tak, aby

měl konečný spotřebitel možnost odkrýt celou genezi potravinového výrobku.“ Proti takovému tvrzení se důrazně ohrazují nejen obchodní řetězce, které investují miliony korun do vlastních kontrol kvality prodávaného zboží, ale rovněž Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. „S jedním základním tvrzením pana Maštálky si dovolím polemizovat. Je to tvrzení, že na účelové záměně druhů masa profituje obchodník. I laik neznalý problematiky současného trhu, ale gramotný v matematice si rychle spočítá, že pro ob-

chodníka je z hlediska zisku nezajímavé vydělat na jedné z několika tisíc komodit, které uvádí na trh, pár haléřů a tím ztratit důvěru a poptávku zákazníků. Na takových a podobných nekalých praktikách může profitovat pouze výrobce, a to ještě takový, který vyrábí ve velkém,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

To, že u obchodníků dochází k občasným selháním jejich vlastní vinou, je skutečně pravda a nikdo, ani samotní obchodníci, se nesnaží své vlastní prohřešky bagatelizovat, nebo dokonce zametat pod koberec. Dávat ale obchodníkům za vinu aféru s koňským masem, jehož hlavním viníkem jsou subdodavatelé a výrobci, je drzost přesahující všechny meze. Bohužel obchodníci jsou ti, kteří stojí až na samém konci dodavatelského cyklu a doplácí na tuto situaci nejvíce. Ačkoli je veřejnost prostřednictvím médií masírována zavádějícími informacemi, obchodní řetězce se kontrole kva-

lity potravin věnují pečlivě a mají dokonce vytvořena vlastní oddělení, která se ověřování jejich kvality a bezpečnosti věnují. Mnoho z nich dokonce výsledky svých testů zveřejňuje na svých webových stránkách. Obvinit tedy obchodníky, že cíleně šidí zákazníky přidáváním koňského masa do potravin, je nesmysl, a to jak po stránce technické, tak i obchodní. Ten, kdo takový názor veřejně prezentuje, je neznalý věci a pouze poškozuje odvětví, které zaměstnává více než 500 tisíc našich spoluobčanů. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

rozhovor / 7


Na 5 otázek odpovídá:

Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského 1. Českomoravský svaz mlékárenský, jako dobrovolné zájmové společenství mlékárenských podniků z Čech, Moravy a Slezska, vznikl krátce po revoluci již v roce 1990. Za tuto dobu prošel tento významný potravinářský zájmový svaz řadou proměn, a to nejen z hlediska počtu členů, ale i personálních a dalších. Mohl byste shrnout tento vývoj a charakterizovat nynější jeho postavení a prestiž? V průběhu poměrně dlouhého působení svazu došlo v rámci vývoje v mlékárenství k význačným změnám v jeho činnosti. V době před vstupem naší země do EU, kdy spočívala jedna z nejvýznamnějších aktivit svazu v prosazování požadavků na získání nezbytných finančních prostředků na podporu vývozu neustále přetrvávajících přebytků mléka, a mlékárny se s nemalým nasazením připravovaly na vstup do EU, se svaz již v předstihu intenzivně zabýval prohlubováním kontaktů v mezinárodním měřítku – tradičně s Mezinárodní mlékařskou federací a následně zejména s Evropskou mlékařskou asociací – tak, aby získával přehled o nových evropských podmínkách a unijní legislativě a z ní vyplývajících dopadů do mlékárenské praxe. Po vstupu země do EU se radikálně změnil systém poskytování vývozních subvencí a dalších podpor, které se staly součástí komplexního systému regulace trhu mléka v rámci Společné zemědělské politiky EU. V průběhu této doby se ale postupně zájem některých podniků o činnost a členství ve svazu snížil. Některé subjekty ze svazu vystoupily, v některých případech došlo k dočasnému přerušení členství, jiné mlékárny vstoupily do Sekce pro mléko při Potravinářské komoře ČR. Dnes má svaz 37 členů, z toho je 15 mlékárenských podniků, 11 servisních organizací, tedy dodavatelů technologií, obalů, ovocných složek a jiných surovin a pomůcek potřebných pro mlékárenství, dále je ve svazu 6 odborných středních a vysokých škol a 5 individuálních členů. Hlavní poslání svazu spočívá především v poradenském a informačním servisu pro členské subjekty, zpracovávání statistických dat a analytických zpráv o vývoji na trhu s mlékem, zastupování členské základny vůči státní správě, vzdělávání a pořádání odborných akcí. Svaz je také místem v připomínkování projednávaných legislativních návrhů a jeho významná role dále spočívá v zastupování české členské základny v mezinárodních organizacích (EDA, IDF, ASSIFONTE). V letošním roce se podařilo úspěšně vysoutěžit evropský projekt na podporu prodeje mléčných výrobků v Rusku a na Ukrajině, který bude zahájen letos na podzim a potrvá tři roky. Svaz se nezabývá žádnými obchodními aktivitami. Moderní mlékárenství takovouto stavovskou organizaci, která hájí a prosazuje společné zájmy, bezesporu potřebuje. Důležité ale samozřejmě je, aby „služby“, které svaz svým členským organizacím nabízí, měly vždy potřebnou „přidanou hodnotu“. 2. Úspěšnost našich mlékáren je dána řadou skutečností, především pak spotřebou mléka a výrobků z něj na našem trhu. A náš trh, to není jen mapa naší republiky, ale celé Evropy. Naši spotřebitelé však velkým podílem nakupují nečeské mléčné výrobky a našim mlékárnám se až tolik nedaří umístění jejich produkce za hranicemi naší vlasti. Jak to vidíte vy? Na jedné straně jsem dnes spokojen, že naše spotřeba mléka a mléčných výrobků opět roste. Vyjádříme-li ji v hodnotě tzv. mléčného ekvivalentu, kdy jsou veškeré mléčné výrobky (s výjimkou másla) přepočteny na mléko, dosáhli jsme v roce 2012 hodnoty 234,2 kg na osobu, což bylo o 2,9 % více než v roce předchozím. Co mě ale už vůbec netěší, je skutečnost, že právě na této dobré spotřebě se podílejí dovozové výrobky téměř 42 %, a u sýrů je to dokonce již 51 %. Takovýto poměr příliš zdravý není a mě mrzí, že si neumíme domácí trh lépe ochránit. Ale ochránit nikoliv před specialitami, které se u nás nevyrábějí, ale především před běžnými mléčnými výrobky, jako jsou trvanlivé mléko, máslo, jogurty, eidamské sýry, které v našich mlékárnách vyrábíme často v daleko vyšší kvalitě než ty, které se do obchodů dostávají z dovozu. Z pohledu vývozu se naše situace ale také již významně mění. Dříve jsme exportovali především přebytkové komodity, jako jsou sušená mléka a máslo, dnes jsou obchodně úspěšné i mnohé hodnotové výrobky, zejména sýry (např. ze společností Orrero, Lactalis, Madeta, TPK aj.), zakysané výrobky (Olma, Danone aj.), tvarohové speciality (Polabské mlékárny), trvanlivá mléka (Mlékárna Hlinsko, Pragolaktos ad.) apod. Nicméně z republiky odchází také 18 % syrového kravského mléka ke zpracování do zahraničí, a právě výrobky z tohoto mléka – resp. jejich zhodnocení neboli jejich přidaná hodnota – se zase z velké části vrací do Čech. A z toho určitě také radost nemám. 3. Od roku 1994 slaví naši mlékaři Světový den mléka. Již několik ročníků organizujete tuto oslavu vy a velmi úspěšně jste navázal na práci zakladatele této úspěšné oborové akce Ladislava Liklera. Letos proběhla tato oslava 28. května v Břevnovském klášteře v Praze. Jaká byla a o jaké pocity a dojmy z ní byste se s našimi čtenáři podělil? Oslava Světového dne mléka je podle mě nesmírně důležitá, protože si při ní tradičně připomínáme všechny důvody, proč jsou mléko a mléčné výrobky neopomenutelnou součástí zdravého a nutričně vyváženého jídelníčku. Z letošní oslavy jsem měl velmi dobrý pocit. Sešlo se na ní přes dvě stovky významných hostů – zeměděl-

ců, mlékařů, úředníků státní správy, pedagogů, vědců, dodavatelů technologií a dalších, ale také hodně novinářů. Překrásné prostředí Břevnovského kláštera v Praze navíc umocnilo sváteční atmosféru oslav. S optimistickou zdravicí zde vystoupil 1. náměstek ministra zemědělství Ing. Vilém Žák, pro zemědělskou veřejnost bylo povzbuzující hlavně vystoupení prezidenta Agrární komory ČR a senátora Ing. Jana Veleby. Ten také vzpomenul a vzdal hold nedávno zesnulému panu Milanu Vyhnálkovi, slavnému sýraři z východních Čech, který se proslavil zejména v daleké Tasmánii a za své celoživotní mlékařské úspěchy obdržel od anglické královny Alžběty II. významný řád O.B.E. (Order of the British Empire) a ještě cenu „B.H.P. Award of Excellence“. Já jsem se v mém osvětovém příspěvku pokusil blíže vysvětlit, proč je mléko „vzácnou“ potravinou, a prof. Vorlová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně pohovořila podrobně o nutričních aspektech konzumace mléčných výrobků.

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Jiří Kopáček, CSc. Vzdělání 1981 1993

absolvent VŠCHT Praha, obor chemie a technologie potravin, specializace technologie mléka a tuků ukončení vědecké aspirantury na VŠCHT Praha (CSc.)

Významné kurzy 1992 Deutsche Management Akademie, Niedersachsen – manažerské studium 1995 Deutsche Verkaufsleiterschule – Nordrhein-Westfalien – udělen certifikát „TOP-Verkäufer“ CIMA „A“ (NIMA) – půlroční marketingový kurz řada stáží v německých a nizozemských mlékárenských společnostech Profesní rozvoj 1981–1993 MADETA Planá n. L. – prošel řadu funkcí ve výrobě až po ředitele závodu 1993–2003 pracoval pro nizozemskou společnost Leerdammer a řídil její pobočku v České i Slovenské republice Od r. 2004 jednatel ve vlastní společnosti CheeseSpectrum s. r. o. zaměřené na prodej tradičních a značkových zahraničních sýrů Funkce od r. 1993 od r. 2002

členem představenstva Českomoravského svazu mlékárenského, od r. 2010 jeho předsedou předseda Českého komitétu IDF (Mezinárodní mlékařská federace) úzce spolupracuje s mezinárodními mlékařskými organizacemi (EDA, IDF, ASSIFONTE)

Ostatní pravidelně se účastní jednání Poradního výboru pro mléko při DG AGRI, Evropská komise, je členem komise pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia na VŠCHT Praha, člen odborného poradního orgánu MŠMT ČR pro posuzování vědeckých grantů, oponent projektů v gesci MZe ČR; oponent diplomových a doktorandských prací na VŠCHT Praha, Jihočeské univerzitě v Č. Budějovicích, Mendelově univerzitě v Brně a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, člen redakční rady Mlékařské listy, časté publikace v odborném tisku, přednášky a prezentace na konferencích a seminářích, pravidelně se účastní mezinárodních kongresů, např. Evropské mlékařské asociace a Mezinárodní mlékařské federace, je odborným garantem řady mezinárodních konferencí a kongresů (např. Sýrařské dny, CheeseForum, Kroměřížské mlékařské dny, EDA-Kongres, Oslava mléka atd.) Jiří Kopáček je ženatý, má 1 syna, hovoří německy, anglicky a rusky.

4. Součástí oslavy Světového dne mléka je již tradičně vyhlášení vítězů soutěže o mlékárenský výrobek roku. Jak hodnotíte celý průběh letošní soutěže a jak zejména vítězné výrobky? A byla ta letošní soutěž něčím jiná než ty předešlé? Letošní soutěž hodnotím veskrze pozitivně. Především proto, že se do ní přihlásilo 69 výrobků z celkem 23 mlékárenských podniků. Dále proto, že z těchto 69 výrobků bylo 39 zcela nových produktů nebo výrobků poprvé uvedených na trh v České republice. A pak také proto, že vlastně všechny přihlášené výrobky byly skvělé, což svědčí o vysoké úrovni českého mlékárenství. Samozřejmě nemohou v soutěži uspět všichni, diplomy předáváme pouze za první 3 místa v jednotlivých kategoriích, ale výsledné bodové hodnocení i těch „posledních“ nebylo příliš rozdílné od těch vítězných. Naše soutěž nejenom že informuje spotřebitele o novinkách a o kvalitě vyráběných produktů, ale především motivuje výrobce k dalším pozitivním změnám, k inovacím, k novým, někdy až překvapivým chutím, zajímavým obalům apod. A v čem byla letošní soutěž jiná než ty předešlé? Především v přihlášení velkého počtu sýrů, pro které musely být otevřeny nakonec 4 soutěžní kategorie. A kdo vyhrál? Letos to byli především tradiční a renomovaní výrobci, z nichž nejúspěšnější byla asi společnost Orrero, která přihlásila 3 výrobky, a ty všechny stály na stupních vítězů. A pak také malá jihočeská společnost AGRO-LA z Jindřichova Hradce, která se dokonce stala absolutním vítězem letošní soutěže. Její vítězný „Jihočeský svěží zákys – neochucený“ nasbíral 97,3 bodů z celkově možných 100. 5. Jste v pravidelném kontaktu se světem a není pochyb o tom, že jste nejangažovanější mlékař naší republiky nejen v Evropě, ale celém mlékařském světě. Sdělíte nám více informací o těchto vašich aktivitách? A jaké přinášejí výsledky? Aby se mohlo české mlékárenství úspěšně rozvíjet, musí především vědět, co se kolem něho ve světě děje, kam se ubírají světové trendy, jak se vyvíjejí zahraniční trhy – na ty se sice nemusíme vždy dostat, ale ony právě ovlivňují vlastní vývoj i na našem domácím trhu. České mlékárenství z pohledu objemu mléka představuje pouhých 0,4 % objemu světové produkce, nebo chcete-li 1,7 % evropské produkce, nejsme tedy lídry trhu, ale musíme se trendům velkých „hráčů“ neustále přizpůsobovat. A proto je potřeba být neustále s mlékařským světem v kontaktu. Nejdůležitější je pro nás evropské prostředí, proto jsme členy Evropské mlékařské asociace (EDA), kde společně s dalšími evropskými mlékárenskými svazy lobbujeme za zájmy mlékárenského průmyslu. Já tudíž poměrně často navštěvuji zejména Brusel, kde se účastním zasedání významných výborů a pracovních skupin, docházím na jednání Poradního výboru pro mléko při Generálním ředitelství pro zemědělství Evropské komise, a zde se rovněž snažím o prosazování našich českých zájmů. Z pohledu globálního je pak pro nás důležité zapojení do Mezinárodní mlékařské federace (IDF), která existuje již od roku 1903, a Česká republika, resp. bývalé Československo, je jejím členem od roku 1923. S kolegy z celého světa se v podstatě setkáváme pouze jednou ročně u příležitosti Světového mlékárenského summitu. Ten letošní se koncem října uskuteční v Japonsku a jeho nosné téma bude „Rediscovering Milk“, tedy jakési „znovuobjevení mléka“. Svět, a nyní především ten rozvojový, si čím dále více uvědomuje, jak důležité je mléko ve výživě populace. A pak je zde ještě jedno významné téma, totiž „udržitelnost zemědělství“ a vše, co je spojeno s ekologií. A právě toto téma je také velmi „horké“ v našich současných diskuzích. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.


www.eklasa.cz


Výjimečná

KVALITA

přináší výjimečné chuťové zážitky

Když naše výrobky kupujete, protože vám chutnají, je to nejlepší důkaz, že se vyplácí vyrábět potraviny z vybraných surovin a podle poctivých receptur. Pak jsou totiž opravdu dobré a u vás zákazníků oblíbené. Děkujeme vám, že si v obchodech vybíráte výrobky KLASA. Vaši výrobci výjimečných potravin

Dejte přednost kvalitě! KLASA_mix_PotrZprav_255x184_zrc.indd 1

22.5.2013 11:59:08

www.olmici.cz

DX veverko!

DĚTEM

Jo! Vochutnej novej mňamáckej čokokelímek s lískáčema od Olmíků. Záležitost pro slečinky i krutý borce.

z domova / 9

Potravinářský zpravodaj 4 / 2013 S PA R Č O S PA R T N E R E M S O U T Ě Ž E Č E S K Á C H U Ť OV K A

SPAR ČOS pokračuje v podpoře kvalitních českých produktů pické chutné české potraviny, budou vyhlášeny 17. října.

Společnost SPAR ČOS se stala partnerem soutěže o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka“, jejíž pátý ročník odstartoval ve středu 22. května 2013. Zákazníci společnosti SPAR ČOS, jejímž dlouhodobým cílem je propagace a podpora kvalitních českých potravin, budou mít po uzavření soutěže možnost ochutnat vítězné produkty v síti prodejen SPAR ČOS a zvolit nejlepší produkt z výherců „České chuťovky“. Výsledky projektu, který pomáhá spotřebitelům objevit ty-

„Naším strategickým cílem je nabízet chutné české produkty, proto jsme velmi rádi, že se můžeme podílet na projektu Česká chuťovka, který spotřebitelům přináší nejen kvalitní, ale především chuťově zajímavé české produkty,“ uvádí Martina Malcová, vedoucí oddělení marketingu společnosti SPAR ČOS. „Výrobky, které získají ocenění Česká chuťovka, budou moci zákazníci vyzkoušet v síti našich prodejen a z vítězných potravin zvolit tu nejlepší,“ dodává Martina Malcová. Soutěž o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka“, jejímž odborným garantem je Výzkumný ústav potravinářský Praha, probíhá letos již pátým rokem. Přihlášené po-

traviny musí kromě vysoké kvality splňovat také vysoké chuťové parametry. Důležitou součástí hodnocení je také design výrobku a jeho spotřebitelská využitelnost. Spojení těchto parametrů a českého původu potravin dává značce „Česká chuťovka“ zcela unikátní podobu nezaměnitelnou s jinými podobnými projekty. Zárukou kvality výrobků je již jejich samotná účast v soutěži, která sama o sobě zaručuje špičkovou kvalitu a chuť výrobku. Letos bude třetím rokem probíhat také „Dětská chuťovka“, kde o vítězích rozhodne autentická dětská porota složená z žáků druhého stupně základních škol působících v Dětské tiskové agentuře a studentů prvního ročníku VOŠ ekonomických studií a SPŠ potravinářských technologií z Prahy 2. Crest Communications a. s.

V S T U P T E D O S V Ě TA D R Á Č K A I N G A S E S PA R Č O S

Tam, kde je Dráček INGO, je i dobrá zábava Společnost SPAR ČOS myslí i na své nejmenší zákazníky. Právě pro ně byl v roce 2008 stvořen Dráček INGO, maskot, který je vždy zárukou dobré zábavy. Dráček INGO, který byl naposledy spatřen na Prague Food Festivalu 2013, se pravidelně objevuje na nejrůznějších akcích a přináší dětem soutěže a drobné dárečky. Společně s Dráčkem INGO připravil SPAR ČOS pro děti také věrnostní program „Vstupte do světa Dráčka INGA“, který probíhá od 6. března do 9. července 2013. V rámci tohoto programu mohou rodiče dětem za nasbírané body zakoupit hračky za speciální ceny. „Dráček INGO je postavička, která se již pravidelně objevuje na nejrůznějších akcích, kde přináší dětem zábavu, soutěže a drobné dárky,“ říká Martina Malcová, vedoucí oddělení marketingu společnosti SPAR ČOS. „Letos se oblíbená postavička ukázala například na veletrhu Biostyl, akci s Večerníčkem na zámku Loučeň nebo na premiéře filmu Kovář z Podlesí a dalších akcích,“ dodává Martina Malcová. DRÁČEK INGO MÁ SVÉ WEBOVÉ STRÁNKY I ČASOPIS A kde se oblíbená postavička objeví příště? V následujících měsících zavítá na tyto akce: 9. 6. – 23. 6. 2013 – Divadélko pro nejmenší Europark Praha-Štěrboholy 16. 6. 2013 – Premiéra filmu Univerzita pro příšerky v Park Hostivař

7. 9. – Piknik s časopisem F.O.O.D. u Chodovské tvrze v Praze Dráček INGO má své vlastní webové stránky www.dracekingo.cz. Na nich si děti mohou zahrát puzzle či pexeso, zjistit více informací o věrnostním programu nebo o časopise INGO. Časopis INGO je čtvrtletník, v němž děti najdou spoustu soutěží, vyplňovaček a her. Na jeho nové číslo se děti mohou těšit v polovině června. Distribuován dětem je na všech pobočkách společnosti SPAR ČOS.

VSTUPTE DO SVĚTA DRÁČKA INGA „Věrnostní program ,Vstupte do světa Dráčka INGA‘ vznikl především s cílem oslovit rodiny s dětmi, aby i ti nejmenší, kteří k nám chodí nakupovat, mohli dostat odměnu za pravidelné návštěvy,“ říká Martina Malcová, vedoucí odděle-

ní marketingu společnosti SPAR ČOS. „Za získané body mohou rodiče dětem výhodně zakoupit hračky. Program se setkává s velkým úspěchem. Již jsme udělali radost s 5 400 hračkami a mezi zakoupenými hračkami jednoznačně vede Mazlíček akrobat,“ dodává Martina Malcová. Věrnostní program „Vstupte do světa Dráčka INGA“ probíhá do 9. července 2013 a za každý nákup nad 200 Kč nebo za produkty označené symbolem INGO mohou rodiče získat INGO body. Za dvacet nasbíraných INGO bodů si děti mohou vybrat z devatenácti hraček za speciální cenu. Více informací na: www.interspar.cz; www.dracekingo.cz; www.facebook.com/Interspar.cz Staňte se našimi fanoušky! SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. patří do skupiny SPAR Rakousko. Hrubý obrat z prodeje za rok 2011 činil 547 mil. eur, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 6,8 % (očištěno od změn kurzu). SPAR provozuje v České republice 44 obchodů (33 hypermarketů INTERSPAR, 10 supermarketů SPAR a 2 prodejny SPAR City), ve kterých zaměstnává přes 4 500 zaměstnanců. SPAR ČOS je

rovněž provozovatelem moderních velkokapacitních Restaurací Interspar, kaváren Tutto Bene a občerstvení Cafe Cappuccino To Go. SPAR ČOS je od září 2002 členem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. SPAR ČOS ve spolupráci s občanským sdružením Zdraví-Život vytvořil projekt „Daruj krev v pravou chvíli“, jehož smyslem je zvýšit počet bezpříspěvko-

vých dárců krve. Více na www.darujikrev.cz. Od ledna 2013 spolupracuje SPAR ČOS s Nadací Naše dítě. Zákazníci tak mohou v supermarketech SPAR a hypermarketech INTERSPAR zakoupit malou plastovou nákupní tašku s logem nadace a prostřednictvím koupě přispět na pomoc ohroženým dětem. Crest Communications a. s.

BILLA rozšiřuje sortiment České farmy: prodává bílé zlato z Čech Od poloviny května mají všechny supermarkety BILLA v nabídce český chřest. Ze Zemědělského areálu Hostín u Vojkovic na Mělnicku jim tuto tradiční zeleninu nazývanou také bílé zlato bude pod regionální značkou BILLY Česká farma do prodejen denně dovážet společnost Český chřest. Právě každodenní přejímka zajistí, že se k zákazníkům dostane tato zelenina bezprostředně po sklizni, tedy absolutně čerstvá. K dostání bude bílý chřest v 500gramovém balení a zelený chřest v 400gramovém balení.

Značku Česká farma řetězec supermarketů Billa už druhým rokem používá pro označení výhradně českého ovoce a zeleniny. „Cestování ani skladování chřestu nesvědčí. Proto jsme rádi, že jsme získali nového českého dodavatele, který nám zajistí patřičnou čerstvost těchto produktů na našich pultech,“ řekl Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA v České republice a na Slovensku. „Chřest je letos prvním produktem, který posílí značku Česká farma. Nyní pod ní máme stále hlavně brambory, ale

v sezoně bude zahrnovat i řadu dalších lokálních produktů, například okurky, rajčata, česnek, cibuli, meruňky nebo švestky,“ vyjmenoval Szczypka. Kromě toho nabízí BILLA chřest v biokvalitě pod značkou Naše Bio nebo běžný pod cenově zaměřenou značkou Clever. Tyto produkty jsou ale do-

vážené, a to z Německa a Slovenska. Pod regionální značkou Česká farma řetězec supermarketů BILLA letos již druhým rokem prodává výhradně české produkty ze sortimentu ovoce a zelenina. Jde především o sezonní zboží, jako jsou okurky, brambory nebo rajčata, švestky, a dále cibuli nebo česnek. Kromě chřestu dosavadní produkty letos doplní také meruňky z jižní Moravy a celer s natí. Výhradně české zboží s tímto označením exkluzivně do BILLY dodává velkoobchodní společnost Hortim.

Chřestová sezona začíná zpravidla v půlce dubna, letos ji ale zpozdilo špatné počasí. Poslední produkty se sklidí na konci června. Růst chřestu trvá pouze několik hodin, proto se sklízí čerstvý každý den. Má tři základní podoby, bílou, zelenou a fialovou. Stále jde o jeden produkt, odlišuje se pouze způsobem pěstování. Chřest je považovaný za velice zdravou zeleninu. Je zdrojem vlákniny, bohatý na vitaminy a obsahuje i řadu dalších stopových prvků. Gabriela Bechyňská, Donath Business & Media s. r. o.

Kaufland vyhlášen Sběračem roku

Cenu společnosti EKOLAMP převzal 24. dubna v hotelu Prestige ve Znojmě Michael Šperl, tiskový mluvčí Kauflandu (vpravo).

Obchodní řetězec Kaufland získal další ocenění, tentokrát z oblasti ekologie. V rámci soutěže Sběrač roku 2012, kterou pořádala společnost EKOLAMP, se v kategorii nazvané Poslední prodejce umístil na třetí pozici. Stal se tak jediným maloobchodním potravinovým řetězcem, jenž v soutěži zabodoval. Zásluhu na úspěchu mají nejen zaměstnanci Kauflandu, ale především zákazníci – celkem se na filiálkách sešlo 1 418 kilogramů použitých zářivek a výbojek. Ocenění převzal 24. dubna v hotelu Prestige ve Znojmě Michael Šperl, tisko-

vý mluvčí společnosti Kaufland Česká republika v. o. s. „Chtěli bychom poděkovat všem zákazníkům, kteří nebezpečný odpad odevzdali právě u nás. Díky nim jsme totiž tuto krásnou cenu obdrželi. Do soutěže jsme se zapojili, protože dbáme na ochranu životního prostředí. Sázíme na moderní a energeticky úspornou techniku, třídíme, recyklujeme,“ komentoval předání ceny Šperl. Společnost EKOLAMP vytvořila sběrnou síť, jejímž prostřednictvím mohou občané, firmy, obce i veřejné instituce zdarma odevzdávat vysloužilé světelné zdroje a svítidla k odborné recyklaci. MÉDEA PUBLIC RELATIONS, s. r. o.



Nově na prodejnách COOP.

Revue7_2012.indd 34

10.12.2012 12:24:17

z domova – informace / 11


Lidl ČR startuje novou etapu ve znamení investic a dalšího rozvoje Prvních 14 prodejen Lidl bylo v ČR otevřeno v červnu 2003 a do konce roku jich společnost vystavěla celkem 50. Za desetileté působení Lidlu počet prodejen po celé republice vzrostl téměř pětkrát na současných 229. Během své existence přitom firma v Česku proinvestovala přes 19 miliard korun. Na rozdíl od běžné praxe řetězců je také z velké části vlastníkem prodejen.

žitostí pro české firmy a zároveň nová pracovní místa. Společnost Lidl platí v České republice za významného zaměstnavatele a v tuto chvíli zaměstnává přes 5 tisíc lidí. Společnost Lidl se již několik let realizuje i na poli společenské odpovědnosti. Kromě spolupráce s nadací Život dětem, jejíž sbírka vynesla 9 milionů korun, již druhým rokem staví Rákosníčkova hřiště. Do konce roku 2014 má Lidl v plánu postavit po celé republice 50 dětských hřišť a do projektu vložit přes 75 milionů Kč.

Za deset let fungování na českém trhu se společnost Lidl stala stabilní a ekonomicky aktivní firmou. „Uplynulých deset let na trhu považujeme za velmi úspěšné období. Naši zákazníci nám dokazují, že jdeme správným směrem a v oblasti maloobchodu máme v Česku pevné místo. Za 10 let jsme v České republice proinvestovali přibližně 19 miliard korun. V nejbližším období bychom se chtěli zaměřit na rozšiřování a modernizaci prodejen a expanzi skladových ploch,“ uvádí Pavel Stratil, generální ředitel Lidl Česká republika. V dalších letech plánuje společnost proinvestovat více než 2 miliardy korun. „Dáváme tak signál našim dodavatelům, že s námi mohou v budoucnu počítat a v rámci spolupráce i růst,“ doplňuje Pavel Stratil. Nové plány s sebou přinesou i řadu dodavatelských příle-

10 LET LIDLU vstup na český trh 23. června 2003 v prvním roce otevřeno 14 prodejen aktuálně 229 prodejen po celé ČR 4 logistická centra více než 5 000 zaměstnanců více než 80 % privátních značek v sortimentu průměrně 2 500 vlastních laboratorních testů za rok celková výše investic za 10 let cca 19 mld. Kč plánovaná investice v nejbližších letech více než 2 mld. Kč 14 ocenění v soutěži Obchodník roku obslouženo přes 800 mil. zákazníků prodáno přes 1 mld. rohlíků Jitka Vrbová, Lidl Česká republika v. o. s.

PENNY znovu boduje ve Volbě spotřebitelů Po úspěších v loňských ročnících Penny zcela ovládlo Volbu spotřebitelů 2013. Výhru slaví hned 18 výrobků, a to ve čtyřech kategoriích. Penny Market je navíc jediným oceněným z oblasti maloobchodu.

„Je to pro nás jasný signál, že máme naše privátní značky nastaveny správným směrem,“ těší se z výhry vedoucí oddělení marketingu Daniel Novotný a dodává „žádný jiný maloobchodník se svými produkty neuspěl. Nejvíce nás těší výhra v kategorii Masné výrobky, ve které zabodovala naše privátní značka Dobré maso. Myslím, že lepší důkaz

toho, že naše maso je kvalitní, už není třeba.“ Jeho slova potvrzuje i fakt, že Dobré maso zvítězilo hned po svém uvedení na trh v roce 2011, kdy získalo titul Nejlepší novinka. Kromě Dobrého masa byly oceněny také výrobky z řad Boni a Karlova Koruna; ta je další stálicí Penny Marketu, loni ji spotřebitelé ocenili hned po

jejím uvedení na trh ve třech kategoriích. „Důležitý je pro nás i fakt, že 90 procent vítězných výrobků je z České republiky. Je tedy jasné, že spotřebitelé si původu zboží všímají, a jejich reakce nás utvrzuje v tom, že jsme se vydali správným směrem a že je v něm třeba pokračovat,“ doplňuje Novotný. Kupují-

Laboratoř dobrovického lihovaru společnosti Tereos TTD získala akreditaci Českého institutu pro akreditaci a je připravena sloužit jako nezávislý akreditační orgán pro líh, benzin a palivo E85. „Laboratoř má veškeré potřebné prostředky pro měřicí a zkušební zařízení požadované pro správné provádění zkoušek a kalibrací. Zařízení a jeho software je schopno dosahovat požadovaných přesností a jsou ve shodě s příslušnými specifikacemi,“ řekla Kateřina Sedmíková, vedoucí laboratoře, která v ní pracuje spolu s dalšími třemi laborantkami. Přípravy na akreditační proces zabraly více než dva roky a celkové náklady dosáhly přes 2 miliony Kč. Samotné akreditaci poté předcházel audit, který kontroloval jak dokumentaci – systém managementu, aplikace systému managementu v praxi, tak vybavení laboratoře – zda je všechno zařízení řádně zkalibrováno. Auditem prošla také metodologie, její vhodnost, správnost aplikace a kontrola této aplikace. Dne 6. března pak byl celý proces dotažen do úspěšného konce a státní orgán Český institut pro akreditaci vydal rozhodnutí o akreditaci. Laboratoř může provádět rutinní rozbory pro výrobní část lihovaru Dobrovice, pro skladovací část a dále také analýzu každé expedované autocisterny i vagonu. Mimo to může akreditovaná laboratoř sloužit také třetím stranám pro rozbory jejich výrobků nebo dodávek. Rozhodnutí o akreditaci je mezinárodní, výsledky zjištěné laboratoří mají proto stejnou váhu jako výsledky kterékoliv jiné akreditované laboratoře nejen v České republice, ale i v Evropě. Laboratoř je schopna provádět analýzy lihu (bezvodý, surový, denaturovaný), benzinu a paliva E85. Kontrolovanými atributy jsou hustota, tenze par, obsah vody, PH, nečistoty u bezvodého lihu (obsah metanolu, vyšších alkoholů) a obsah etanolu v pali-

Tereos TTD uvedl do provozu akreditovanou laboratoř

cí oceněné výrobky pozná v prodejnách snadno – po dobu jednoho roku může Penny používat označení Volba spotřebitelů 2013. Volba spotřebitelů je program, který funguje již třináctým rokem. Oceňuje a podporuje nové, kvalitní a inovované výrobky nebo výrobkové řady. MÉDEA PUBLIC RELATIONS, s. r. o.

vu E85. Laboratoř má akreditaci i pro odběr vzorků. Hlavním důvodem, proč se společnost Tereos TTD rozhodla akreditaci získat, je snaha ověřovat si kvalitu vlastních výrobků analýzami s akreditovaným výsledkem. Dalším důvodem potom byl fakt, že v České republice je akreditovaných laboratoří jako šafránu, a společnost tak získala možnost poskytovat služby v podobě akreditovaných analýz a výsledků všem dalším zájemcům. Aby nedocházelo ke střetu zájmů s výrobním útvarem a obchodním oddělením organizace a tyto útvary nepříznivě neovlivňovaly soulad laboratoře s požadavky normy ISO/IEC 17025:2005, je zkušební laboratoř podřízena přímo vedení Tereos TTD, a. s. Nestrannost laboratoře a všech osob v ní pracujících je dále zajištěna prohlášením o nezávislosti, nestrannosti, věrohodnosti a mlčenlivosti. Toto prohlášení je součástí pracovní náplně všech pracovníků, kteří provádějí analýzy a jejich vyhodnocování. „Správnost a spolehlivost zkoušek prováděných v laboratoři je ovlivněna několika faktory, jako je například lidský faktor, podmínky prostředí, zkušební metody a jejich validace, zařízení, návaznost měření, vzorkování a zacházení se zkušebními položkami. Tyto faktory bere laboratoř v úvahu při rozvoji zkušebních metod, při výcviku a kvalifikaci osob pracujících v laboratoři a při výběru a kalibracích metod, které používá,“ dodává vedoucí laboratoře. Kvalita laboratoře je také pravidelně kontrolována certifikačním orgánem, a to nejprve po roce, dále pak za další tři roky a následně po dalších pěti letech. V případě zájmu o rozbor vzorků kontaktujte: Kateřina Sedmíková, vedoucí laboratoře tel.: 326 900 133 e-mail: [email protected]

12 / z domova – informace


BOHEMIA CARGO s. r. o. – logistická řešení šitá na míru

Firma byla založena v roce 1997 Janem Kučerou jako lokální spediční společnost se silným zaměřením na kvalitu poskytovaných služeb pro děčínské zákazníky činné v zahraničním obchodě. Dnes patří BOHEMIA CARGO s. r. o. ke špičce mezi poskytovateli služeb v oblasti dopravy a logistiky, s nabídkou širokého spektra služeb: mezinárodní a tuzemská doprava celovozových i dílčích zásilek, služby v oblasti skladování a logistiky, celní služby, logistická řešení na míru.

KOMPLEXNÍ SERVIS VE SKLADOVÁNÍ Děčínský logistický sklad o celkové kapacitě 12 500 paletových míst patří k nejmodernějším zařízením tohoto druhu v regionu. Sklad je vyba-

ven nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi. Prostory jsou monitorovány kamerovým systémem, bezpečnostní systém skladu je přímo napojen na PCO s nepřetržitou službou. Sklad má vlastní rádiovou síť, využívá systém čteček s online přenosem dat do WMS. SW informačního systému umožňuje poskytovat zákazníkům veškeré informace o jejich uskladněném zboží v režimu 24 hodin/7 dní v týdnu prostřednictvím vzdáleného přístupu. Součástí tohoto řešení je také možnost zadávání požadavků ze strany zákazníka přímo do WMS. Špičková technická i technologická úroveň skladu umožňuje plnohodnotné začlenění do dodavatelských a distribučních řetězců odběratelů služeb. Kromě Děčína jsou k dispozici také sklady v lokalitách Ústí nad Labem, Brno a Kolín. Stručný popis služeb: – skladování a manipulace se zbožím – naskladnění a vyskladnění zboží dle pokynů příkazce – balení zásilek, úprava obalů, odběr vzorků – kompletace, dělení a značení zásilek – paletizace a depaletizace zboží

– kontrola kvality zboží – vzdálený přístup – řízení obalových toků, správa obalových kont – řízení nákupu materiálu, zásobovací logistika, financování zásob – celní sklad – vnitrostátní i mezinárodní distribuce zboží z našich skladů Zabezpečení skladu: – elektronické zabezpečení s napojením na PCO – kamerový systém – požární zabezpečení – sprinklery – řízený přístup prostor skladu

TUZEMSKÁ DISTRIBUCE ZBOŽÍ Denní objednávky přepravy kusových zásilek zajištuje pro BOHEMIA CARGO s. r. o. její dceřiná společnost Doprava na paletách s. r. o. Distribuční systém se opírá o štíhlou strukturu se svým centrálním překladištěm v Kolíně pro dopravu paletizovaného zboží kamkoli v České republice. Cenu dopravy určuje výška palety, hmotnost ani přepravní vzdálenost nerozhoduje. Sledovat stav zásilek je možné na firemních webových stránkách po aktivaci přiděleného uživatelského jména. Termín doručení: následující pracovní den od vyzvednutí zásilky u odesílatele. MEZINÁRODNÍ SBĚRNÁ SLUŽBA Díky síti zahraničních partnerů je možné nabídnout přepravy malých zásilek od 1 kg do 3 000 kg přes terminály evropských partnerů. Mezi překladišti firmy BOHEMIA CARGO s. r. o. v Děčíně, Kolíně a Brně na jedné straně a zahraničními terminály na straně druhé jsou v pravidelných intervalech vypravovány sběrné kamiony.

Nové zmrazené dřeně

NOVINKA!

Ovocné dřeně DIONE jsou: 9 vyrobené pouze z ovoce 9 bez přidaných barviv 9 bez konzervantů a stabilizátorů

NOVINKA!

9 oceněné značkou 9 každý kelímek obsahuje lžičku 9 vyrobeno v ČR

Český výrobce zmrazených potravin

Svozy a rozvozy mezi regiony a terminály jsou v jednotlivých zemích organizovány v režimu s lhůtou do 24 hodin. Při zajišťování tuzemského úseku se BOHEMIA CARGO s. r. o. opírá o svou dceřinou společnost Doprava na paletách. Země s pravidelným několikatýdenním spojením: – Slovensko – Německo – Itálie – Holandsko – Bulharsko – Švédsko V přípravné fázi je pravidelné spojení s následujícími státy: Polsko, Rakousko, Švýcarsko, Španělsko a Velká Británie. Dílčí zásilky většího objemu jsou formou přikládky dopravovány napřímo k příjemci bez nutnosti se zbožím během přepravy manipulovat a bez nutnosti využít sběrný kamion.

MEZINÁRODNÍ A TUZEMSKÁ SILNIČNÍ DOPRAVA Hlavním dodavatelem dopravních služeb pro BOHEMIA CARGO s. r. o.

je její dceřiná firma KIMA Transport s. r. o., která tvoří základ vozových kapacit doplněný o vozidla dalších smluvních dopravců. Nejčastěji využívané dopravní jednotky: – Návěsy 13,6 m s nosností 25 t – Velkoobjemové návěsy 100 cbm – Velkoobjemové soupravy 120 cbm – Lehké soupravy do celkové hmotnosti 12 t – Sólo vozidla do 3,5 t – Dodávková vozidla s nosností 1,5 t Vedle tradiční západní Evropy dochází k soustředění dopravních aktivit východním směrem. Především na ruský trh se orientuje brněnská pobočka.

LETECKÁ A NÁMOŘNÍ DOPRAVA Prostřednictvím svého členství v mezinárodním sdružení středních firem Freight Organization of Related Cargo Experts (FORCE) poskytuje BOHEMIA CARGO s. r. o. spediční služby do 40 zemí na pěti kontinentech. Součásti služby DOOR-TO-DOOR je celní odbavení zásilky a pojištění zásilek. www.bohemiacargo.cz

z domova / 13


Agrární fórum: Důraz na potravinovou bezpečnost Agrární fórum svolané Agrární komorou ČR na 14. května do pražského Paláce Lucerna mělo několik velmi důležitých bodů, jimiž se řečníci z řad zemědělců, ale i politiků zabývali. Včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, který byl přítomen formou videoklipu, se hned několik diskutujících zaměřilo na potravinovou soběstačnost. Dva přední ekonomové z řad vysokoškolských pedagogů, doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D., z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů a prof. Ing. Pavel Tlustoš, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha, se shodli na tom, že každý stát si hlídá svoji potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách. „Podívejme se do okolních států, hlavně staré patnáctky. Proč tyto země stále navyšují svoji produkci a my jsme ztratili již soběstačnost ve výrobě vepřového masa, drůbeže, vajec, brambor, ovoce a zeleniny? Protože každý stát, opakuji každý stát, si hlídá svoji potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách,“ konstatoval na

miér ČR Petr Nečas a ministr zemědělství Petr Bendl jako by chtěli zklidnit zaplněný sál, a tak spíš hráli na strunu podpor a dotací, které přicházejí z EU i do ČR a jsou významným podpůrným prostředkem pro agrární hospodaření. V jejich příjmu jsme co do velikosti podle Petra Nečase mezi 27 státy EU dokonce na čtvrtém místě a Petr Bendl jako by mu sekundoval svým výrokem: „Letos očekáváme další navýšení čerpání evropských financí, a to až k hranici 40 mld. Kč, z toho na přímé platby z Bruselu doputuje do ČR zhruba 23 mld. Kč,“ řekl.

do supermarketu a koupí si cukr na zavařování. U pokladny jim však odeberou dvě balení, protože cukr je v akci, a proto je na příděl. Co mám vysvětlovat tomuto člověku, který v předchozích letech cukrovku pěstoval? A proč bych to měla vysvětlovat já? Vysvětlovat byste to měl, pane ministře, spolu s vládou sám, protože vy jste za to zodpovědní,“ konstatovala ředitelka Rektorisová. Jistěže lze na obranu naší vlády říci, že tento neodpustitelný čin se nevymýšlel jen doma, ale částečně v Bruselu, kde se jednalo o cukerních kvótach a škrtaly se hektary s cukrovkou, ale ne všechny státy tak lehce či vůbec přistupovaly na takovýto diktát, jak prudce z roku na rok omezit produkci některé z komodit. „České zemědělství je propojeno nejen s evropským, ale potažmo i s globálním trhem potravin. Proto je důležité definovat základní trendy, které

u komodit projevil velmi silně. Na prvním místě zájmu finančních investorů, resp. spekulantů, je samozřejmě ropa, nicméně i kukuřice či pšenice se ,těší‘ značnému zájmu. Zatímco v roce 2001 se na komoditních trzích futures pohybovalo cca 418, pak to v roce 2010 bylo již 2,5 bilionu dolarů,“ konstatovala Švihlíková.

ZNAČKA CZ NENÍ ZÁRUKOU ČESKÉ PRODUKCE

Ing. Jaroslav Faltýnek, AGROFERT HOLDING, a. s. Agrárním fóru tuto naléhavou nutnost i Jaroslav Faltýnek, člen představenstva Agrofertu. „Hrubě nevyužíváme svoje přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svoji potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti,“ konstatoval ve svém vystoupení Jan Veleba, prezident AK ČR. Přítomný pre-

Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

Jedna z diskutujících, ředitelka Agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová, neskrývala znepokojení nad značením potravin českou značkou CZ, aniž je pod obalem skutečně české maso, český mléčný nebo drůbeží výrobek. Je z kraje, kde býval silný zpracovatel cukrové řepy, a dosud se nesmířila s obrovskou a donekonečna zahlazovanou dírou po cukrovaru v Hrochově Týnci. Během svého vystoupení se proto obracela na zástupce české vlády a kladla otázky. „S lidmi, kteří jsou v důchodovém věku a vedou zemědělské podniky i více než 50 let, probírám strategii našeho chátrajícího zemědělství. Tito lidé například zažili likvidaci cukrovaru v Hrochově Týnci, který ČR jednoduše prachsprostě prodala. Ti stejní lidé jdou pak nakupovat

Vanda Rektorisová, ředitelka AK Pardubického kraje

Jednání v Lucerně zahájila hymna ČR. Na fotografii zleva senátor Jan Hajda, předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a předseda zemědělského výboru PSP Pavel Lukša. Foto: Eugenie Línková

Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D., Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů tento trh ovlivňují a budou tak nejspíše činit i v budoucnu,“ konstatovala ve svém vystoupení docentka Ilona Švihlíková. Ceny potravin rostou. Aktuální index světových cen potravin dle FAO dosáhl v dubnu roku 2013 215,5 procentního bodu, kdy srovnávací základnou jsou roky 2002–2004. Potravinový šok z první poloviny roku 2008 sice „odezněl“, nicméně stále se nacházíme v oblasti podstatně vyšších cen potravin. Jaké jsou faktory za tímto bezprecedentním růstem? „Podotkněme, že v roce 2008 se ceny potravin dostaly na svá třicetiletá maxima. Dodnes nepanuje shoda ohledně přesného vlivu jednotlivých faktorů, ale zmiňovány (byť s různou důležitostí) jsou následující: Velmi často je kritizována spekulace. Skutečně, komodity (včetně agrárních) se v posledních několika letech staly atraktivním finančním aktivem. Proces tzv. financializace se tedy také

ZNEPOKOJUJÍCÍ ÚBYTEK ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY „Mezi základní faktory patří změna spotřebních vzorců v řadě asijských zemí, dominantně v Číně. Zvyšující se poptávka po masu a mléčných výrobcích se odráží nutně v nárůstu ceny souvisejících komodit. Velmi znepokojující je rovněž úbytek zemědělské půdy, a to jak v dimenzích světových, kdy klesá výměra na jednoho člověka, tak také v českých. Spolu s tím je nutno upozornit také na rostoucí zástavbu a klesající kvalitu půdy (zasolování apod.). Půda začala být řadou zemí, opět převážně asijských, chápána jako strategický zdroj. Odhaduje se, že od roku 2001 bylo dlouhodobě pronajmuto či prodáno cca 227 mil. hektarů, převážně v Africe. Jedním z nejzásadnějších faktorů, které mají vliv na růst cen potravin, jsou biopaliva. Biopaliva představují nové silné spojení mezi energetickým a potravinovým trhem, kdy silnějším determinantem se stává spíše cena ropy než fundamenty na zemědělském trhu. Kukuřice na výrobu bioetanolu je ve Spojených státech intenzivně dotována a poprvé v roce 2011 bylo více kukuřice využito právě na biopaliva než jako krmivo,“ uvedla dál Švihlíková. JAKÁ BYLA A JE REAKCE NA TYTO ZÁVAŽNÉ SKUTEČNOSTI? „Z hlediska politického a strategického je nutno vyzdvihnout, a to ob-

zvláště v českých podmínkách, změnu diskuse v reakci na krizový rok 2008. V tomto roce se jasně ukázalo, že spoléhat na globální trh není možné. Řada velice významných světových vývozců potravin zareagovala na krizi poměrně jednoznačně: omezila, či přímo zakázala vývoz. Nízké potravinové rezervy pak k volatilitě cen (a k nalákání spekulace) dále přispěly. Od roku 2008 se proto na řadě významných fór (např. G20) jako jedna z nových strategických priorit skloňuje potravinová soběstačnost a potravinová bezpečnost. Tato témata se stávají důležitou politickou agendou. Druhou základní tezí je podpora výzkumu a inovací v celém sektoru zemědělství a navazujícím potravinářství. Zde se tedy národohospodářsky (nejen politicky) přehodnocuje význam zemědělství a navazujících odvětví. K tomuto procesu dochází také v rozvojových zemích, kde je opakovaně vyzýváno k navyšování rozvojové pomoci (a také moderních technologií) právě do sektoru zemědělství. Dalším zásadním trendem, který by neměl projít v ČR jen tak bez povšimnutí, je trend lokalizace, silný zejména ve Spojených státech. Propojení výroby a spotřeby na jednom místě reaguje nejen na volatilní ceny energií, ale má také své důležité ekologické a kvalitativní aspekty. Ve Spojených státech má tento trend podobu zemědělské prvovýroby, zpracování, odbytu na místě, včetně zpracování odpadů z výroby a výroby energie. Takovýto lokální cyklus je nesmírně odolný vůči krizi, a to zejména, má-li podobu družstev. Zde leží pro české zemědělství a navazující odvětví spolu s aplikací inovací značný potenciál,“ uzavřela docentka Ilona Švihlíková. Eugenie Línková

Kardinál Dominik Duka: Naše republika se stává překladištěm cizí produkce potravin Memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje podepsali v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze letos 18. května v podvečerních hodinách s kardinálem Dominikem Dukou zástupci předních venkovských organizací. Cílem tohoto aktu je zajistit na venkově rozvoj takových činností, které povedou k osvobození jeho obyvatel od pocitu bezvýznamnosti díky jejich zapojení do rozvojových aktivit a možnosti podílet se na úspěšné realizaci partnerských projektů.

Kardinál Dominik Duka při podpisu memoranda

Foto: Martin Bouška

„Navrácení části historického církevního majetku bude představovat možnost spolupráce církví s obcemi na mnoha aktivitách, které napomůžou rozvoji komunitního života. Církev byla a je součástí místních komunit a získáním majetkové samostatnosti může efektivněji přispívat k rozvoji kultury, školství či sociálních služeb v místě svého působení,“ uvedl Duka. Na dotaz, co dál ve vztahu k venkovu preferuje, řekl, že nejde jen o venkov, i když mimo Prahy je celá Česká republika statutárně vlastně venkovem. „Zjednodušeně řečeno, naše republi-

ka se stává jakýmsi překladištěm cizí produkce, a to mne velmi znepokojuje. Přál bych si, aby na našem trhu převažovaly dobré a kvalitní české potraviny u nás vyprodukované.“ Dále Dominik Duka přítomné upozornil na narůstající napětí ve světě, a to z hlediska různých atentátů, živelných pohrom a tak dále. „Mít svou produkci v dostatku je právě dnes velmi důležité, na to kladu důraz a upozorňuji, že není vůbec od věci, když třeba USA mají na zásobách obilí v dostatku na příštích patnáct let,“ řekl kardinál.

Vážení členové, dovoluji si Vás informovat, že Ministerstvo zemědělství ČR zveřejnilo na svých webových stránkách

www.eagri.cz v sekci Voda – povodně 2013 výzvu o možnosti uplatnění náhrad povodňových škod cestou místně příslušného pracoviště SZIF. Vyzývám proto všechny členy, kteří evidují škody způsobené povodněmi, aby je u těchto pracovišť uplatnili a o tomto kroku nás následně informovali. S pozdravem Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident PK ČR



• Skvelá máslová chut • Jediné na trhu s obsahem tuku 85% www.tatramleko.cz 13242_inz_farm_maslo_255x184.indd 1

3.6.13 10:29

Horeca Select Black Label

Prémiová řada uzenin s původní recepturou, pravostí a kvalitou. 9263_MAKRO_HS-Salami-255x184.indd 1

2/26/13 11:17 AM

z domova / 15


Tatra chce dál růst, chystá velké změny

Mlékárna Hlinsko, a. s., dnes patří mezi podniky s moderním vybavením a kvalifikovanými zaměstnanci. Foto: Archiv mlékárny Sto milionů korun Mlékárna Hlinsko investuje do stavby nové výrobní linky. Ta dá práci několika novým zaměstnancům. Hlinsko – Na Pikao, Jesenku nebo Piknik v tubě se nedá zapomenout. Každý z nás si některé z těchto výrobků občas koupí. Chuť zahuštěného mléka s kakaem nebo zahuštěné ochucené smetany máme spojenou s příjemnými chvilkami z dětství. Zmíněné sladkosti pocházejí z Mlékárny Hlinsko, která vyrábí i další produkty. Nejen klasické mléko, hitem je teď třeba ochucené mléko Kravík, farmářské máslo či smetana.

Výrobky z Hlinska lidé znají pod značkou Tatra, která je symbolem firmy od roku 1964 a pronikla do spousty zemí po celém světě. Mlékárnu Hlinsko nyní čekají změny – nová linka a také rozšíření sortimentu. „Ještě před koncem května začneme stavět novou výrobní halu. Investice dosáhne sta milionů korun, zaměstnáme i několik nových pracovníků,“ uvádí ředitel mlékárny Jiří Tvrdík. Mlékárna Hlinsko má v současnosti 232 zaměstnance, po zprovoznění další výrobní linky by jich mohlo být až o deset víc. „Linka sice bude automatizovaná, ale potřebujeme lidi, kteří na její provoz dohlédnou,“ vysvětluje Jiří Tvrdík.

OD MÍSTNÍCH FARMÁŘŮ Od investice si mlékárna mimo jiné slibuje, že pronikne do další části potravinářského trhu, a bude tak odolnější proti cenovým výkyvům jednotlivých komodit. Výrobky z hlinecké Tatry mají certifikáty nejvyšší kvality jak pro české, tak pro zahraniční trhy. Hlinečtí si zakládají na tom, že mléko vykupují od českých farmářů. „Nechceme zpracovávat jiné mléko než české, ani do budoucna žádnou změnu neplánujeme. Jsme rádi, že máme jen velmi kvalitní mléko od českých farmářů. S většinou z nich spolupracujeme dlouhodobě a oni přesně vědí, jaké mléko potřebujeme,“ říká Jiří Tvrdík. Kvalitu mléka od místních farmářů ostatně znali i zakladatelé továrny a jeho výkup je zdejší tradicí. LIBANON, THAJSKO I ČÍNA Výrobky hlinecké mlékárny neznají pouze lidé v České republice, na Slovensku nebo v Maďarsku. Tatra vyváží do Thajska, Spojených arabských emirátů, Libanonu. Firma nyní proniká na trh v Číně, Venezuele nebo na Novém Zélandu. Mléčné výrobky z Hlinska koupíte v Mauretánii, Pobřeží slonoviny a na Kanárských ostrovech. „Prosazujeme se na tuzemském i zahraničním trhu. Daří se nám, vyvážíme do 24 zemí světa. Věřím, že se tento

údaj ještě zvýší,“ je přesvědčený ředitel Tvrdík. Do exotických destinací zboží z Hlinska míří většinou po moři v kontejnerech. „Lodní doprava má výhodu v tom, že dokáže na velkou vzdálenost přepravit i velmi objemné dodávky,“ vysvětluje Jiří Tvrdík.

ZAJÍMAVOSTI Z MLÉKÁRNY V prvním roce provozu podnik zpracoval dva miliony litrů mléka. V loňském roce to bylo 180 milionů litrů. A letos by to mohlo být ještě více, kolem 190 až 200 milionů litrů. Všechno mléko přitom pochází výhradně od českých farmářů. Mlékárna ho nakupuje nejen na Vysočině, ale jezdí pro něj i do širokého okolí. Firma exportuje svoje výrobky do 24 zemí světa, celkově míří za hranice více než 45 procent zboží. Největší objemy exportuje do Itálie, Maďarska, na Slovensko nebo do Libanonu. NARODILA SE ZA VÁLKY. LETOS OSLAVUJE SEDMDESÁTÉ VÝROČÍ Rozhodnutí vybudovat novou mlékárnu se zrodilo v říjnu roku 1938. V roce 1939, kdy němečtí vojáci obsadili Československo, bylo rozhodnuto, že místem, kde se postaví, bude Hlinsko. Přesněji jeho část Kouty. Proč zrovna tady? Mléko z Vysočiny nabízelo již tehdy parametry velmi blízké vysoké kvalitě mléka z alpských pastvin. Kromě toho zde bylo dobré železniční spojení a v oblasti žádný takový provoz nepracoval.

Stavět se začalo v červenci roku 1940 a o dva roky později byla fabrika prohlášena za „válečně důležitou“. Vždyť mléko z Hlinska mělo putovat také na frontu. Samotný provoz byl zahájen 1. dubna 1943. Za první rok existence firma vyrobila téměř 30 tun slazeného kondenzovaného mléka, přes 11 tun sušeného podmáslí a také 47 tun másla. Nová továrna dala práci více než dvěma stovkám lidí.

ODBOJ SNIŽOVAL DOJIVOST Německá okupační správa zavedla povinné odvody v mléčné výrobě. Plnění odvodů z Hlinecka bylo údajně i kvůli odbojové sabotáži některých zemědělců nejhorší z celého protektorátu. Mlékárna fungovala i přes nepříznivou hospodářskou konstelaci. Továrna marně žádala o přidělení nákladních aut. V této době se ukázalo, jak je dobře, že stojí nedaleko železnice. Po válce se fabrika začala rychle rozvíjet, v roce 1949 však byla zestátněna. Po revoluci firma začala pracovat na své privatizaci. V roce 1993 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost Mlékárna Hlinsko, s. r. o., která státní majetek odkoupila a převzala chod podniku. STÁLE SE MODERNIZUJE V 21. století provoz prošel několikrát modernizací, získal například novou plnicí linku. Výrobky nesou značku kvality a mléko je přijímáno výhradně od českých zemědělců. V roce 2011 se vlastníkem Mlékárny Hlinsko stal Agrofert Holding. Letos výroba oslavila 70 let. Zuzana Zlinská

Spotřeba mléčných výrobků po předchozích poklesech loni vzrostla Praha (bo) – Tuzemská spotřeba mléčných výrobků loni po několikaletém poklesu v důsledku hospodářské krize vzrostla o 2,9 procenta na 234 kilogramů na osobu. Sdělil to předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Loni rovněž dále rostl podíl dovozů na domácí spotřebě. „V loňském roce odeznívala hospodářská recese a špatná koupěschopnost a spotřeba mléka se obrátila,“ komen-

toval loňský vývoj Kopáček. Spotřeba od roku 2007, kdy dosáhla takřka 245 kilogramů na hlavu, v důsledku snížené koupěschopnosti domácností klesala. Podle letošního dosavadního vývoje výroby to podle Kopáčka vypadá, že růst spotřeby bude letos pokračovat. Příznivým ukazatelem je zejména růst produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Ze zahraničí loni podle svazu pocházelo již 41,8 procenta v Česku snězených mléčných produktů. U sýrů dosa-

huje podíl dovozů již více než polovinu spotřeby. Z Německa se do Česka vozí zejména máslo, sýry a jogurty, z Polska sýry a tvarohy, ze Slovenska konzumní mléko a sýry, významným dovozcem másla je také Belgie. V roce 2003 před vstupem země do EU dosahoval podíl dovážených mléčných výrobků pouze 13,5 procenta. „Bohužel kvalita některého dovozového zboží není vždy optimální, a často tak zaměstnává státní dozorové orgány,“ poznamenal Kopáček, podle něhož

to ovšem neznamená, že by všechny dovozové výrobky byly nekvalitní. Spotřeba konzumního mléka vzrostla o 1,5 litru na 59,1 litru. Přes rostoucí trend obyvatelé Česka pijí méně mléka, než činí celoevropský průměr 65 litrů. Například v Rakousku spotřeba dosahuje takřka 80 litrů. Obyvatel Česka loni v průměru snědl 16,2 kilogramu zakysaných mléčných výrobků, což bylo meziročně o 0,8 kilogramu méně. Mírně se zvýšila spotřeba sýrů a tvarohů, která se již blíží průmě-

ru Evropské unie dosahujícímu 17 kilogramů. Češi jsou nadprůměrnými jedlíky másla, kterého loni snědli v průměru 5,2 kilogramu, zatímco unijní průměr dosahoval 3,6 kilogramu. Mlékárny v Česku loni podle již dříve zveřejněných údajů od zemědělců nakoupily a zpracovaly 2,38 miliardy litrů mléka, což bylo více než o tři procenta meziročně více. Mlékaři farmářům za litr mléka platili 7,67 koruny, průměrná cena mléka meziročně klesla o sedm procent.

Na trh přichází česká tradice a kvalita – čerstvé mléko ve skle Praha – Česká mlékárenská společnost BOHEMILK, a. s., a česká pobočka světové jedničky ve výrobě skleněných obalů O-I Sales and Distribution Česká republika s. r. o. uvádějí na tuzemský trh novinku – Čerstvé české mléko ve skleněných lahvích. Společně tak oživují tradici vysoké kvality, skvělé chuti mléka a unikátního designu lahví. Zvyšující se poptávka spotřebitelů po kvalitních potravinách vyrobených v Česku byla dalším důvodem, proč se kvalitní novinka již brzy objeví na pultech obchodníků. Polotučné (1,5 % tuku) a plnotučné (3,5 % tuku) čerstvé mléko od volně pasoucích se krav v Orlických horách se prodává ve skleněných lahvích o obsahu 0,75 litru a má trvanlivost 21 dní. Čerstvé české mléko nabízejí řetězce Interspar a Globus, v nejbližší době by mělo být k dostání i u dalších řetězců. Mléko ve skle v sobě kombinuje českou tradici, nejvyšší kvalitu, šetrné zpracování a originální způsob plnění – to vše s důrazem na českou značku. „Skleněná lahev o obsahu 0,75 l váží 300 gramů a svým jedinečným tvarem navazuje na českou tradici. Oproti minulosti je však lahev lehčí a nevratná.

Sklo je tradiční obal používaný již stovky let, vyrobený pouze z přírodních surovin, což mléku zaručuje nezměněnou chuť a jeho zdravé uchování. Sklo je také absolutně inertním, neaktivním materiálem, a tak nedochází k migraci částic z obalu do mléka a naopak. Sklo je nekonečně recyklovatelné,“ uvádí Adriana Ryjáčková, Regional Marketing Manager z O-I Sales and Distribution Česká republika. Díky unikátnímu šetrnému zpracování, nejmodernější technologii plnění a vlastnostem obalového skla si kravské mléko zachovává svoji přirozenou podstatu – vysokou kvalitu, čerstvost a jedinečnou chuť. „Výroba našeho čerstvého českého mléka ve skle je skutečně výjimečná. Vysoké kvality mléka bez konzervantů dosahujeme zcela jedinečnou a originální technologií plnění lahví, která zachovává více vitaminů a dalších výživných látek a zároveň umožňuje dobu trvanlivosti mléka až 21 dní,“ vysvětluje Jitka Janurová, obchodně-marketingová ředitelka z BOHEMILK, a doplňuje: „Unikátní je také řešení uzávěru, takzvaný twist off. Při prvním otevření musí klapnout.“ Klapnutí víčka signalizuje správné uzavření výrobku, souvisí s dokonalou bariérou vůči kyslíku, kterou víčko společně s ultra čistou a vysterilovanou lahví vytváří. Kyslíková bariéra zabraňuje

lahve. Víčko také zabraňuje absorpci pachů z ostatních potravin v chladničce. Stejně jako každou jinou čerstvou potravinu i novinku Čerstvé české mléko je nutné po otevření uchovávat v chladničce a co nejrychleji spotřebovat.

oxidaci tuku, a umožňuje tak delší dobu trvanlivosti. Z designového hlediska je zajímavé umístění informací pro spotřebitele, které jsou uvedeny z většiny právě na víčku, aby vynikl čistý design

www.bohemilk.cz

O SPOLEČNOSTI O-I O-I je výrobce skleněných obalů utvářejících značky zákazníků, které jsou založeny na technických odborných znalostech a které vynikají řemeslným zpracováním. Náš vynalézavý design a naše výrobní možnosti nás odlišují od ostatních výrobců – díky nim máme vedoucí postavení ve výrobě skleněných obalů ve světě. Při výrobě skleněných obalů je naším neustálým cílem i ekologie a udržitelný rozvoj. Ten je prospěšný nejen pro životní prostředí, ale i obecně pro obchod. Snížením spotřeby energie v rámci našich výrobních procesů zlepšujeme způsob našeho podnikání a zmírňujeme dopad těchto procesů na životní prostředí. V České republice O-I zaměstnává více než 300 zaměstnanců ve dvou provozech. Mateřskou společností a zároveň jediným vlastníkem společnosti O-I Sales and Distribution Czech Republic, s. r. o., je společnost O-I Manufacturing Czech Republic, a. s., která se zabývá výrobou obalového skla. V České republice má společnost O-I dva

závody – v Novém Sedle na Karlovarsku, kde se vyrábí barevné sklo, a v Dubí na Teplicku, kde se vyrábí sklo bílé. O SPOLEČNOSTI BOHEMILK Historie opočenské mlékárny se píše od roku 1936. Byla postavena v srdci východních Čech dnešního Královéhradeckého kraje. Zpracovává nejkvalitnější mléko z podhůří Orlických hor, jedné z nejméně ekologicky znečištěných oblastí. V minulosti byla mlékárna ve vlastnictví holandských společností NUTRICIA a poté Friesland. V červnu 2005 byl úspěšně dokončen prodej mlékárny. Novým majitelem se stala společnost BOHEMILK. Ta od 1. 1. 2007 patří do české skupiny InterLacto Group, která zahrnuje společnost InterLacto, mlékárny v Jihlavě, Olešnici a Opočně a další zemědělské subjekty. Nosnými produkty společnosti BOHEMILK jsou čerstvá a trvanlivá mléka, kondenzované mléko, čerstvé a trvanlivé smetany, jogurty a zakysané smetany, máslo, směsné máslo, sušená mléka, tradiční zmrzlinové směsi pod značkou MIXAR a FREDOMIX a ledová tříšť ALPINA. Výrobky mlékárny BOHEMILK jsou dodávány jak na retailový trh, tak do gastronomie. Další skupinu zákazníků tvoří cukrárenské provozovny.

16 / z domova Ministerstvo zemědělství ČR


Českomoravský svaz mlékárenský

Ústav mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha

MLÉKÁRENSKÝ VÝROBEK ROKU 2013

Výsledky akce „Mlékárenský výrobek roku 2013“ byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu a zemědělské prvovýroby vyhlášeny 28. května na společensko-odborné akci „Oslava mléka“ v překrásném prostředí Tereziánského sálu Břevnovského kláštera v Praze. Účastníci si zde připomněli letošní „Světový den mléka“, který se na podnět Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957, tedy letos již po šestapadesáté. Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za první tři místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také letošní absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění „Novinka roku 2013“ a zástupci novinářů předali ještě své „Ceny médií“.

Jedenáctého ročníku soutěže o „Mlékárenský výrobek roku“ se zúčastnilo 23 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 69 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v devíti kategoriích: tekuté mléčné a syrovátkové výrobky, zakysané mléčné nápoje, jogurty, másla a mléčné pomazánky, tvarohy a čerstvé sýry, sýry přírodní měkké, sýry přírodní polotvrdé a tvrdé, sýry tavené a mléčné dezerty. V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž „Novinky roku 2013“ v mléčné a sýrové řadě. Hodnocení za účasti 15 nezávislých porotců proběhlo dne 25. dubna na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale posuzována byla také obchodní

rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a také správnost značení výrobku podle platné potravinové legislativy. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí. Letošní soutěž jednoznačně prokázala, že české mlékárenství umí produkovat vysoce kvalitní a hodnotové výrobky, a to v duchu současných světových výživových trendů. Nejvíce byly zastoupeny jogurty a zakysané mléčné nápoje, a dále především sýry, které byly s ohledem na počet přihlášek nakonec rozděleny do 4 samostatných soutěžních kategorií.

S Ý R O VÁ E T I K E TA R O K U Sekce sýrových etiket Klubu sběratelů kuriozit pořádá tuto anketu od roku 1973. Každoročně jsou do ní zařazovány etikety, které byly uvedeny na trh od října do srpna dalšího roku a mají nový nebo výrazně obměněný motiv. Hlasuje se na setkáních sběratelů, korespondenčně elektronicky. Do ročníku 2012 bylo zařazeno 142 etiket, které byly rozděleny do 44 anketních čísel. Osvědčil se užší výběr etiket do ankety, protože alespoň bod získala téměř všechna anketní čísla a anketa byla přehlednější. Celkem se zúčastnilo 22 mlékárenských společností. Největší zastoupení měla tavírna Želetava (BEL sýry Česko), která měla v anketě 23 ks, následovaly Sedlčany (Bongrain) s 21 novinkami a Kroměžíž (Kromilk) s 19 etiketami. Hlasování bylo uzavřeno v lednu 2013 a nejlépe se umístily tyto společnosti: 1. místo: MADETA a. s. České Budějovice – Klášterní sýr 2. místo: MILTRA B, s. r. o., Městečko Trnávka – fólie na Eidámek 3. místo: BEL sýry Česko, Želetava – série krabiček Excelent Na dalších místech se umístila firma Lipina Slatiňany a na 5. místě Moravia Lacto Jihlava s etiketou na Horácký sýr.

MLÉKÁRENSKÝ VÝROBEK ROKU 2013 OCENĚNÉ VÝROBKY – HODNOCENÍ ODBORNÝMI KOMISEMI V Ý S L E D K Y V J E D N O T L I V Ý C H S O U T Ě Ž N Í C H K AT E G O R I Í C H Pořadí 1. 2.

1. 2. 3. 1. 2. 3. 1. 1. 2. 3. 1. 2. 3. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského – organizátor akce

1. 2. 3. 1. 1.

Výrobek

Bodové ohodnocení

Přihlašovatel

Tekuté mléčné a syrovátkové výrobky – uděleny pouze 2 diplomy FITNESS syrovátkový nápoj Energy MADETA a. s. Trvanlivé mléko pro děti KRAVÍK Mlékárna Hlinsko, a. s. Zakysané mléčné nápoje Jihočeský svěží zákys – neochucený “AGRO-LA“, spol. s r. o. Jihočeský svěží zákys – meruňka “AGRO-LA“, spol. s r. o. Kunín Acidofilní mléko jahoda Lactalis CZ, s. r. o. Jogurty DANONE Plný jahod Danone a. s. Lahůdka Delikates 60% čokoláda MADETA a. s. Jogurt finského typu Moravia Lacto a. s. Másla a mléčné pomazánky – udělen pouze 1 diplom Farmářské máslo Mlékárna Hlinsko, a. s. Tvarohy a čerstvé sýry Ricotta speciale ORRERO a. s. Galbani Mozzarella Lactalis CZ, s. r. o. Lučina Osteo-aktiv Povltavské mlékárny, a. s. Přírodní sýry měkké zrající, plísňové a sýry s mazem Sedlčanský Pepin Povltavské mlékárny, a. s. Král Sýrů Nebeský TPK, spol. s r. o. Sedlčanský Modřenín krémový Povltavské mlékárny, a. s. Přírodní sýry polotvrdé a tvrdé Gran Moravia ORRERO a. s. Caciotta stagionata ORRERO a. s. Moravský bochník LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o. Tavené sýry – udělen pouze 1 diplom Želetava Excelent – olivy BEL Sýry Česko a. s. Mléčné dezerty – udělen pouze 1 diplom Kunín Mléčná rýže čokoládová Lactalis CZ, s. r. o.

86,8 83,0 97,3 87,2 84,0 92,0 84,8 84,2 82,0 91,7 87,3 84,8 92,0 91,3 90,0 87,0 78,2 67,5

Senátor PČR a prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba

88,5 89,7

ABSOLUTNÍ VÍTĚZ Jihočeský svěží zákys – neochucený

“AGRO-LA”, spol. s r. o.

97,3

NOVINKA ROKU 2013 1. 2. 3.

Mléčná řada Jihočeský svěží zákys – neochucený FITNESS syrovátkový nápoj Energy Jogurt finského typu

“AGRO-LA”, spol. s r. o. MADETA a. s. Moravia Lacto a. s.

Sýrová řada 1. 2. 3.

Ricotta speciale Jihočeský syreček Král Sýrů Nebeský

ORRERO a. s. MADETA a. s. TPK, spol. s r. o.

VE FINÁLNÍM KOLE BYLY JAKO TŘI NEJLEPŠÍ VÝROBKY VYBRÁNY A CENU MÉDIÍ A DISTRIBUCE OBDRŽELY:

Michal Němec, předseda Sekce pro mléko Potravinářské komory ČR

MLÉKÁRENSKÝ VÝROBEK ROKU 2013 – CENA MÉDIÍ 20 1. GRAN MORAVIA ORRERO a. s. 10 2. Sedlčanský Modřenín krémový Povltavské mlékárny, a. s. 7 GAJĎAK s. r. o. – Mlékárna Čeladenka 3. Řasníček Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského, Ladislav Likler, předseda Klubu sběratelů kuriozit

Prof. MVDr. Lenka Vorlová, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

z domova / 17


Mlékárenský výrobek roku 2013 – ilustrační záběry

Absolutní vítěz! Hana Leherová ze společnosti “AGRO-LA”, spol. s r. o., převzala 2 diplomy za 1. a 2. místo v kategorii zakysané mléčné nápoje a za absolutní vítězství.

Za první dvě místa v kategorii přírodní sýry polotvrdé a tvrdé převzal diplomy Piercristiano Brazzale, spolumajitel ORRERO a. s.

V kategorii másel a mléčných pomazánek zvítězila Mlékárna Hlinsko, a. s.

BEL Sýry Česko a. s. – vítěz kategorie tavených sýrů

První místo v kategorii tvarohy a čerstvé sýry získala společnost ORRERO a. s.

Za sýrovou novinku roku přebírá vítězný diplom Ing. Jiří Nikl ze společnosti ORRERO a. s.

Vítězové soutěže o Sýrovou etiketu roku 2012

Ceny médií. Vítěz akciová společnost ORRERO

Česká chuťovka 2013 – uzávěrka 20. září 2013. Bližší informace na stranách 20–21

18 / rozhovor - z domova

ODPOVĚDI


NA

2

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

Ing. Milan Říha, generální ředitel společnosti Vodňanská drůbež, a. s., a předseda Sdružení drůbežářských podniků ČR rozšiřujícím se sortimentem výrobků a vhodností výrobků z drůbežího masa pro rychlou kuchyňskou úpravu. Drůbeží maso má také výhodu příznivých cen ve srovnání s ostatními druhy masa. Další růst spotřeby drůbežího masa se dá očekávat, i když pravděpodobně nepůjde o tak významné nárůsty jako v období před rokem 2004, kdy spotřeba drůbežího masa rostla průměrně o více než 1 kg za rok. Poslední data, která máme k dispozici, ukazují, že výroba drůbežího masa v roce 2012 dosáhla podobné úrovně jako v roce 2011. Dovoz drůbežího masa rostl významněji než vývoz a odhadujeme, že spotřeba drůbežího masa v roce 2012 vzrostla o 0,5–1 kg/osobu/rok. Oficiální data ČSÚ o spotřebě za rok 2012 budou k dispozici až ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.

OTÁZKA PRVNÍ: Spotřeba drůbeže u nás prošla v porevolučním období významným nárůstem. Mohl byste charakterizovat tento vývoj a sdělit, v čem vidíte důvody obliby drůbežího masa a výrobků z něj? A lze předpokládat další nárůst spotřeby drůbežího masa, či je dnešní stav maximem? Skutečně mohu potvrdit, že výroba drůbežího masa, zejména kuřecího, zaznamenala v uplynulých letech dynamický vývoj. V roce 1985 byla spotřeba drůbežího masa na úrovni 10,6 kg/ osobu/rok, v roce 1995 činila 13 kg/osobu/rok a od té doby významně vzrostla. V roce 2004 dosáhla spotřeba drůbežího masa 25,3 kg/osobu/rok a od té doby si tuto úroveň udržuje. Drůbeží a u nás vyráběné hlavně kuřecí maso je oblíbené z mnoha důvodů. Patří sem vhodné dietetické vlastnosti drůbežího masa. Drůbeží maso je vhodným masem při dodržování racionální výživy. Růst spotřeby drůbežího masa byl podporován

OTÁZKA DRUHÁ: Na saturaci této spotřeby se ale významně podílí dovoz do naší republiky. Jaký podíl to je a jak to ovlivňuje ekonomiku našich výrobců? A daří se i našim drůbežářům umísťovat svoji produkci do zemí EU a i exportovat do „třetích“ zemí? Máte naprostou pravdu, bohužel rostoucí spotřeba drůbežího masa je významně saturována dovozem. V roce 2012 bylo dovezeno celkem téměř 100 tis. tun drůbežího masa. Největší podíl, více než 37 tis. tun (38 % dovozu), pochází z Polska a téměř 24 tis. tun (24 % dovozu) z Brazílie. Podíl dovozu z Polska za 1. čtvrtletí 2013 rostl a dosáhl již 45 %. V této souvislosti je třeba uvést, že v různých zemích EU je vyráběno drůbeží maso s různou kvalitou, zejména vzhledem k různým způsobům chlazení. Kvalitní drůbeží maso se získá jedině při chlazení vzduchem, kdy dochází k dokonalému vychlazení ve všech částech těla drůbeže. Vzhledem k nižšímu obsahu vody v takto vychlazeném mase má pak drůbeží maso delší dobu použitelnosti. Nedochází také k mikrobiální kontaminaci tak, jak je to možné při chlazení drůbežích těl ve společné vodní lázni. Současná legislativa EU neukládá povinnost informovat o způsobu chlazení drůbežího masa. České drůbeží maso je ve 100 % chlazeno vzduchem a má vyšší kvalitu než maso dovážené ze zemí, kde jsou dosud systémy chlazení vodou v hromadné vodní lázni. Jedná se např. o Polsko. Podobně i další významný dovozce, jímž je Brazílie, chladí drůbeží maso vodou a kromě toho nemusí dodržovat veškeré předpisy týkající se používání masokostních mouček a geneticky

modifikovaných krmiv ke krmení drůbeže, a o náročných požadavcích na welfare kuřat v rámci EU ani nemluvě. Výše uvedené významně negativně ovlivňuje ekonomiku výrobců, a to jak chovatelů, tak i zpracovatelů drůbežího masa. Mezi další důležité faktory ovlivňující výrobu drůbežího masa v ČR patří různá výše podpory jednotlivých zemí směřující do zemědělství a potravinářství, zdanění pracovní síly, vysoké sazby DPH na potraviny a řada dalších faktorů. Pokud se týká našeho vývozu, mohu uvést, že už od vstupu ČR do EU, tj. od roku 2004, se pohybuje kolem 25 tis. tun za rok. V roce 2012 dosáhl hodnoty 29 tis. tun za rok a byl zaznamenán nárůst vývozu o necelé 3 tis. tun ve srovnání s rokem 2011. Největší podíl vývozu míří na Slovensko, téměř 18 tis. tun v roce 2012 (62 % vývozu). Dále pak do Německa a Nizozemska. Do zemí mimo EU se příliš nedaří drůbeží maso vyvážet. Český drůbežářský průmysl částečně doplácí na to, že drůbeží maso nebylo nikdy v minulosti zařazeno mezi komodity, které byly při vývozu subvencovány, a neměl tedy šanci vyvážet, tvořit obchodní kontakty, a prosadit se tak na trzích třetích zemí. V současnosti je možnost reálné šance začít vyvážet na tyto trhy velmi obtížná. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

Povodňové zpravodajství SVS ČR C H OVAT E L Ů M M Ů Ž E M E P O M O C I J E Š T Ě V Í C E Chovatelé hospodářských zvířat se mohou spolehnout na účinnou pomoc veterinářů nejen při záchraně zvířat před povodněmi, ale i při jejich návratu, byla-li evakuována. Jde totiž o to, že je třeba zkontrolovat, zda nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost vodních zdrojů, popřípadě uloženého krmiva. Vyplavení odpadů, kontaminace ropnými látkami apod., to vše je nebezpečné.

Státní veterinární správa nyní umožní chovatelům hospodářských zvířat v rámci běžné preventivní činnosti prověřit vzorky vody z používaných zdrojů napájecí vody. Všechny odběry vzorků zajistí na vyžádání inspektoři krajských veterinárních správ a vyšetření budou provedena ve státních veterinárních ústavech v Praze, Jihlavě a Olomouci. Smyslem této akce, o které rozhodl

Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, je možné problémy a potíže diagnostikovat co možno nejdříve a předejít rizikům nákaz či dokonce otrav, a tím chovatelům podstatně zjednodušit život. Podmínkou je, aby dotyčný chovatel, kterého „se dotkla“ velká voda, kontaktoval místně příslušnou krajskou veterinární správu. Obdobným způsobem budou veteri-

nární inspektoři operativně prověřovat také zatopené potravinářské závody a sklady, a to jak z hlediska posouzení narušení zdravotní nezávadnosti surovin a potravin a jejich neškodného odstranění, tak i následné očisty provozů, sanitace a dezinfekce. Všechna tato opatření podniká Státní veterinární správa, aby se předcházelo ohrožení zdraví lidí i hospodářských zvířat.

Z A P L AV E N É P OT R AV I N Y N E J Í S T ! Snad není takového, kdo by nepamatoval povodně před 11 lety, proto je možná zbytečné varovat před nebezpečím potravin kontaminovaných povodňovou vodou. Přesto považujeme za vhodné zopakovat, že potraviny, které přišly do styku s vodou ze záplav, nejen mohou být, ale opravdu jsou kontaminovány! Voda vypláchla všechny kanály, septiky, žumpy, přetekly i čističky odpadních vod.

Jedinou výjimkou mohou být konzervy, které je možné pečlivě umýt, pokud ve vodě neležely moc dlouho. Nebezpečí kontaminace se ale týká také krmení pro zvířata, sena, siláží, senáží, granulovaného krmiva v pytlích a v zásobnících i steliva! Je třeba všechno pečlivě zkontrolovat! Vodou narušené potraviny a krmení je třeba zlikvidovat. Po zkušenostech z roku 2002 většina provozovatelů skla-

dy v předstihu vyprázdnila. Nicméně případné škody bude možné zjistit, až opadnou vody. Větší množství vodou narušených potravin je možné neškodně odstranit v asanačních podnicích. Pracovníci krajských veterinárních správ a Městské veterinární správy v Praze situaci pečlivě sledují a podílejí se na řešení krizových situacích i v krizových štábech krajů a v povodňových komisích, a to samozřejmě i jako sou-

část integrovaného záchranného systému, kam patří též zajišťování případného neškodného odstranění uhynulých zvířat, popřípadě znehodnocených potravin, a také následná dezinfekce zařízení. Veterináři se také podílejí na organizování evakuace chovaných hospodářských zvířat. Dosud tak bylo zachráněno 180 selat v Jihočeském kraji, 150 krav a 53 koní v Ústeckém a všichni

koně na území Prahy (222) a více než 1000 zoozvířat, ve Středočeském kraji 15 koní a 20 ovcí a v Plzeňském 4 telata a 5 koní. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy na

www.svscr.cz.

z domova / 19


Sám si chci vybrat NÁZOR K ZAMYŠLENÍ O OTEVŘENÉ EKONOMICE, VIDÍTE TO JINAK? Začnu několika výroky, které mě v poslední době zaujaly. „Společná Evropa musí mít jen minimum úředníků a nesmí klesnout k regulaci“ (Jean Monet). „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky“ (dnes tak často citovaný V. Černomyrdin). A dál. Zažili jsme přes 40 let centrálně plánované ekonomiky, kdy vše bylo státní a řízené státem. Přesto jsme v té době měli někteří z nás srovnání se zeměmi, kde bylo všechno nebo skoro všechno soukromé a ekonomiku řídil trh. Zdálo by se, že jsme poučeni. Máme k tomu i současné i minulé porovnání Severní a Jižní Koreje, východního a západního Německa. Podívejme se namátkou i do současných médií, ale i na další vyřčené i tištěné postřehy:

Jsme v nejdelší recesi v historii (Ekonom). Jsme na dně a ještě tam budeme (Hospodářské noviny), Rašínova deflace poškodila republiku (Ekonom), Orientace na těžký průmysl byla pochopitelná (zase Ekonom). Za minulého režimu se postavily dálnice a atomová elektrárna, metro a přehrady (diskuze s p. Uhlem). Ceny potravin u nás jsou vysoké, slabá soběstačnost se dále zvyšuje (na ekonomickém fóru k zemědělství na Žofíně). A přitom máme páté nejlevnější potraviny v Evropské unii. Srovnání zemědělství s předválečným stavem: nejlepší léta pro zemědělství byla léta padesátá (!) (na ekonomickém fóru na Žofíně). Jde o řízenou likvidaci českého zemědělství (nebudu jmenovat autora, věří tomu, ale neví, kdo to řídí). V Německu mají levnější potraviny. Jsou opravdu polské potraviny tak

špatné? Jíme odpadky, Peklo na talíři (na internetu). Atd. O politických názorech nemluvím: redaktor Steigerwald to charakterizoval jasně: Kdo nevidí rozdíl mezi tím, že nemůže jet na Nový Zéland proto, že jsou zavřené hranice, a tím, že na tu cestu nemá, tomu je marné vysvětlovat. Je lepší stát frontu na banány než před úřadem práce. Na agrárním fóru v pražské Lucerně mluví předseda vlády i agrární komory hlavně o dotacích. Po létech vypracovaná strategie rozvoje zemědělství je až dalším tématem. Musíme snížit vysoké marže obchodníků, říká prezident republiky. Což oživit federální cenový úřad? Jistě mnoho kolegů ze zemědělství a potravinářství vidí situaci jinak. Stejně mě ale překvapuje, jak mnoha lidem uniká globální pohled: nikdy jsme se

neměli tak, jako se máme dnes. Ekonomicky i co do morálky společnosti. Vzpomínám si živě, jak při cestě na západ často jedno z dětí nedostalo souhlas k cestě, protože ho stát držel jako rukojmí, aby se rodina vrátila. Proč ten úvod? Protože snah dále omezovat tržní prostředí, ať už jakkoli zdůvodněných, je stále víc. Malá ekonomika ve středu Evropy potřebuje otevřený trh. Díky EU ho máme. Do Polska vyvážíme víc, než dovážíme. A místo toho, abychom přesvědčili spotřebitele, že naše potraviny jsou lepší než některé polské, sílí snahy zastavit dovoz. Proč dovážet jogurty, když si je dovedeme vyrobit sami. Z Ostravska jezdí nakupovat do Polska. Jistě, zastavme dovoz závadných potravin. Každý to tak udělá také. Na to

máme státní kontroly. Ale snaha o plošný zákaz? Když pominu snahu omezit konkurenci a zákazníka, a škodit tak našim potravinám v dlouhodobém výhledu, je tu přece i jednoduché ekonomické hledisko: vždyť tam vyvážíme víc, než dovážíme. Zapomněli jsme již na aféru s metanolem? Vážím si snah propagace českých potravin. Přináší své ovoce a ostatní to dělají také tak. Ale rozhodnutí, co si koupit a co jíst, musí přijít od zákazníka, ne od státu. Stát ať se stará o kontrolu bezpečnosti potravin, a ne o výběr toho, co jíme. Ostatně stát se už zase stará o spoustu věcí, do kterých státu nic není a nemá být. To, co potřebují čeští potravináři, je větší trh, a ne pomlouvání polských potravin (Krysztof Pawinski). A já s ním souhlasím a k jeho hlasu se rád přidávám. Ing. Oldřich Obermaier

Největší značková prodejna La Formaggeria Gran Moravia v ČR byla slavnostně otevřena v Praze na Václavském náměstí

Zleva: Jan Čenský, Pasquale D’Avino, velvyslanec Italské republiky v ČR, a Roberto Brazzale, ředitel italského mlékařského koncernu Brazzale Spa

Prodejna La Formaggeria Gran Moravia na Václavském náměstí v Praze

Praha – Skupina Brazzale, nejstarší italský rodinný podnik mlékařsko-sýrařského odvětví, slavnostně otevřel ve čtvrtek 16. května v samém srdci Prahy na Václavském náměstí (Palác Fénix) svou již devátou a největší prodejnu řetězce značkových obchodů s názvem „La Formaggeria Gran Moravia“. Ráj italských sýrů v samém srdci Prahy slavnostně otevřel za účasti řady významných hostů a novinářů z ČR a Itálie velvyslanec Italské republiky v ČR Pasquale D’Avino, herec a moderátor Jan Čenský a Roberto Brazzale, ředitel nejstaršího italského mlékařského rodinného koncernu Brazzale Spa.

dience italské kuchyně jako italská vína, těstoviny, uzeniny či sušená rajčata. „Efektivní organizací je možné dosáhnout výrazného snížení nákladů při udržení té nejvyšší kvality. Tuto výhodu chceme zcela poskytnout zákazníkovi,“ říká Claudio La Carbonara. Přímý kontakt bez zprostředkovatelů mezi sýrárnou a prodejnou umožňuje značnou úsporu nákladů, a nabízí tak speciální a čerstvé produkty za ceny, které nemají konkurenci. Atraktivní novinkou v nabídce prodejen „La Formaggeria Gran Moravia“ je řada mléčných výrobků „Čerstvé z naší sýrárny“, která je v rámci trhu ojedinělá. Je to skupina čerstvých výrobků vlastní výroby, které každý den dodává sýrárna Litovel přímo do speciálně pro ně určené lednice, vyrobené na zakázku nábytkáři Pettinà z Carré v provincii Vicenza. Výrobky jako ricotta, mozzarella, giuncata, caciotta, vážené čerstvé máslo,

Nová vlajková prodejna s typicky italskou atmosférou nabízí na ploše více než 200 m2 kompletní sortiment čerstvých a zrajících sýrů, másla a mléčných výrobků jak z moravské sýrárny Gran Moravia v Litovli, tak z Itálie, Francie a Švýcarska. Sortiment doplňují italská vína, těstoviny, olej, krájené italské uzeniny a další převážně italské lahůdky. Nabídku prodejen sítě „La Formaggeria Gran Moravia“ mohou v současné době kromě Prahy využívat také zákazníci v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a v Liberci. V Praze bude v červnu otevřena již desátá prodejna tohoto řetězce, tentokrát na hlavní Vinohradské třídě, a pravděpodobně v září je plánováno otevření další prodejny v Brně (Olympia) a připravuje se také nová prodejna La Formaggeria v Plzni. „Většinu sortimentu sami vyrábíme nebo dovážíme, proto jej můžeme prodávat za velice příznivé ceny. V nabídce máme sýry z kravského, ovčího, kozího a buvolího mléka. Samozřejmostí je ochutnávka vybraného sýra, jeho správné nakrájení a vhodné zabalení. Také vám doporučíme vhodné kombinace sýrů a vín a recepty,“ doplňuje Claudio La Carbonara, ředitel sítě prodejen La Formaggeria Gran Moravia. Rafinovaný prostor dvou set metrů čtverečních, navržený italským architektem Domenikem Roccou, byl od prvního okamžiku svého otevření brán doslova útokem početnou a různorodou

klientelou toužící ochutnat a koupit si některou z mnoha nabízených specialit. Více než 800 účtenek vystavených během prvního dne otevření, deset prodavaček a dvě pokladny, které byly během osmihodinové otevírací doby v nepřetržitém provozu. Taková jsou čísla slavnostního otevření nového prodejního místa italské sýrárny La Formaggeria. Nejvíce Pražané nakupovali sýr Gran Moravia, máslo a čerstvé sýry. Vzorec prodejen „La Formaggeria Gran Moravia“ je jednoduchý: nabídnout za ceny rozumné a dostupné všem sociálním skupinám vysoce kvalitní výrobky jak ze sýrárny Gran Moravia v Litovli v České republice, tak z Itálie. V nabídce najdete všechny sýry ze skupiny Brazzale, jako jsou Gran Moravia, Verena, Provolone, vedle dalších nejlepších italských sýrů jako Mozzarela, Asiago, Grana Padano, Gorgonzola, Pecorino, Taleggio nebo Parmiggiano Reggiano a všechny další ingre-

Jan Čenský a tým prodejny La Formaggeria Gran Moravia

mléko, jogurty a ochucená syrovátka představují v České republice opravdu jedinečnou nabídku. Skutečnými prodejními hity jsou však sýr Gran Moravia a čerstvé máslo, obojí krájené a balené přímo na prodejně. Zatímco spotřeba másla je pro středoevropské země obvyklá, zvláštní uspokojení a zájem vzbudilo uznání, jež se ze strany veškeré klientely dostalo Gran Moravii, sýru sladké a bohaté chuti, jehož vlastnosti dokonale ladí s každodenní českou kuchyní. Nabídku doplňuje celá řada sýrů italské výroby, italských uzenin a široký výběr ingrediencí italské kuchyně, vybraných firmou Brazzale tak, aby byl zajištěn dobrý poměr kvality a ceny. V prodejně „La Formaggeria Gran Moravia“ je proto možné zásobit se vším, co potřebujete k přípravě široké škály tradičních italských jídel. Širokou nabídku pochutin doplňují krásné obrazové publikace vyprávějící o italských regionech a jejich gastronomických specialitách a přinášející recepty dostupné všem. Prodavači v prodejnách jsou neustále školeni, a mohou tak zákazníkům poskytnout veškeré informace o výrobcích a jejich úpravě. Roberto Brazzale, odpovědný za tento projekt, komentuje: „Každý den činíme šťastnými tisíce zákazníků, kteří objevují kouzlo čerstvých a zralých výrobků z naší sýrárny i dalších ingrediencí tradiční italské gastronomie, které pro ně vybíráme. Díky přímému kontaktu výrobce a zákazníka jsou naše vysoce kvalitní výrobky přístupné všem peněženkám a nejsou tak drahé, jak obvykle italské výrobky bývají. Každý den ze sýrárny v Litovli dovážíme ty nejčerstvější výrobky, které vynikají svou jedinečností. Italové umí vytvářet dobré věci všude, a kvalita tak nemusí být privilegiem jen několika nejbohatších. Naše výrobky jsou vhodné pro každodenní stravu, jsou lehké a zdravé a jejich příprava je snadná. Český národ je vzdělaný, pozorný a zvědavý a reaguje opravdu velmi pozitivně a s důvěrou na naše nabídky plné chutí. Jsme s tímto projektem vskutku spokojeni a budeme pokračovat v otvírání prodejen bez přestávky, až pokryjeme celou Českou republiku.“ Accedo Czech Republic a Slovakia Communications

20 / informace


nabídky – informace / 21


Přihláška výrobků do soutěže – najdete i na www.ceskachutovka.cz

Přihlašovatel

Vyplněnou přihlášku odešlete na adresu: Sympex Group, s. r. o. Na Balkáně 2532/82 130 00 Praha 3

Firma ......................................................................................................................................................... Kontaktní osoba ....................................................................................................................................

nebo na e-mail: [email protected]

Adresa .......................................................................................................................................................

do 20. září 2013

Tel. ............................................................................... Mobil ................................................................. IČO ............................................................................... DIČ ..................................................................... E-mail ......................................................................... www .................................................................. Přihlašovaný výrobek je od českého výrobce ano – ne* * soutěž je určena pouze pro české výrobce a producenty

1. ................................................................................................................................................................. Dětská chuťovka

2. ................................................................................................................................................................. Česká chuťovka

Registrační poplatek: 3 000 Kč (bez DPH) + Poplatek za každý výrobek v soutěži Česká chuťovka: 2 000 Kč (bez DPH) + Poplatek za každý výrobek v soutěži Dětská chuťovka: 2 000 Kč (bez DPH) Celkový poplatek + 21 % DPH uhraďte na účet číslo: 2700214690/2010 do 1. 10. 2013 – variabilní symbol: vaše IČO (Daňový doklad obdržíte po připsání platby na účet) Zboží v množství minimálně 15 ks nebo 2 000 g bude přijímáno dne 2. října 2013 od 10.00 do 17.00 hod.

Název přihlášeného výrobku

Česká chuťovka

Dětská chuťovka

Chléb, běžné pečivo a jemné pečivo až 3. října 2013 od 9.00 do 10.00 hod. na adrese: Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i. Radiová 7 102 31 Praha 10-Hostivař Jméno a podpis oprávněné osoby, razítko firmy:

3. ................................................................................................................................................................. Česká chuťovka

Dětská chuťovka

Rozšířený seznam a charakteristiku každého výrobku můžete rozvést v příloze.

Datum, místo: ...........................................



informace / 23


Společnost Lutz Fleischwaren AG používá průmyslové počítače noax řady Steel ve výrobě uzenin v závodě Landsberg am Lech údajem potřebným pro zpětnou dosledovatelnost, např. pomocí čárového kódu.

Používají-li se průmyslové počítače v oblasti výroby potravin, jsou na ně kladeny zvlášť vysoké nároky. S ohledem na náročné hygienické požadavky ve výrobě je nutné důsledně dbát na čistotu prostředí. Díky tomu je ve výrobě obecně vysoká vlhkost. Denně jsou výrobní zařízení omývána čisticí pěnou a oplachována vysokotlakou vodou. Základními požadavky kladenými na použitá IPC v potravinářském průmyslu je jejich zdravotní nezávadnost, ochrana před stříkající vodou podle normy krytí IP65 a absolutně hladký povrch skříně bez jakýchkoliv spár a rýh. To jsou požadavky, které průmyslové počítače noax řady Steel bez omezení splňují. A právě tato skutečnost byla hlavním argumentem vedení tradičního potravinářského podniku Lutz Fleischwaren AG pro rozhodnutí o nákupu noax IPC do výrobních prostor. LUTZ FLEISCHWAREN AG – SPOJENÍ TRADICE A MODERNY Společnost Lutz Fleischwaren AG má za sebou více než 100letou tradici. Jako řemeslné řeznictví byla založena v roce 1891 ve švábském městě Günzburg na Dunaji. Z tohoto semínka se vyvinula továrna na zpracování masa se světovou pověstí, která mj. dodávala své výrobky i pro bufet na vzducholodi „Graf Zeppelin“. V roce 1965 koupila tento tradiční podnik společnost Südfleisch GmbH, Mnichov a začlenila jej do skupiny podniků

Südvieh-Südfleisch. Dnes produkuje Lutz Fleischwaren AG na celkem šesti pracovištích řadu druhů šunky a salámů, mj. i mnoho regionálních specialit a moderních luxusních produktů. Růst a inovace mají u společnosti Lutz Fleischwaren AG vysokou prioritu. Proto věnuje průběžné modernizaci značné úsilí. V rámci tohoto procesu byly výrobny již před řadou let s předstihem přizpůsobeny technickým a hygienickým požadavkům Evropského společenství, přestože tyto přísné předpisy ještě nebyly začleněny do národních předpisů. Takto chápané zajištění jakosti vyžaduje vysokou dynamiku a trvalou iniciativu např. v oblasti zpětné dosledovatelnosti průběhu potravinářských produktů výrobou podle požadavků EU. TRANSPARENTNOST JAKO VÝZVA V rámci těchto průběžných modernizačních procesů se v březnu 2003 do výroby v závodě Landsberg am Lech nastěhovaly i první tři průmyslové počítače noax S15. Cílem tohoto kroku bylo zajištění maximální transparentnosti produkce, od dodávky surovin přes jednotlivé výrobní kroky jako bourání, třídění, míchání, nakládání do soli, plnění a vyklápění forem až po úpravu hotového zboží a jeho označení etiketami v expedici. Podle nařízení EU je potřeba celý výrobní proces z důvodu ochrany spotřebitele „zprůhlednit“. V případě jakéhokoli problému musí být možné jednoduše lokalizovat zdroj chyby ve výrobním procesu. Díky tomu bude v budoucnu možné dohledat cestu surovin pro výrobek od chladicího pultu v supermarketu přes jednotlivé kroky zpracování až k živému dobytku u sedláka. Ale nejen spotřebitel získá klid díky jistotě o nákupu kvalitního produktu, nýbrž i sami výrobci potravin dosáhnou výhod ve formě zvýšení zájmu o jejich výrobky u spotřebitelů. Tento systém jim totiž umožní včas rozeznat možné zdroje problémů a předcházet jim. Činnosti obsluhy se zautomatizují pomocí počítačů a inteligentního softwaru. A místo necíleného stažení celé denní produkce v případě stahovacích akcí bude možné zcela cíleně stáhnout pouze jednotlivé šarže až ke konkrétním balicím jednotkám. ZPĚTNÁ DOSLEDOVATELNOST DÍKY PRŮMYSLOVÝM POČÍTAČŮM NOAX Moderní výrobní procesy vyžadují mj. i nasazení průmyslových počítačů v jednotlivých výrobních krocích. V součinnosti s vahami, čtečkami čárového kódu, tiskárnami a přirozeně i vhodným softwarem jsou veškerá výrobní data ukládána do systému správy zboží. Navíc jsou jednotlivé produkty označeny na příslušném kontrolním místě

ROZHODNUTÍ PRO NOAX IPC S15 Při výběrovém řízení ve společnosti Lutz Fleischwaren AG přesvědčil robustní a spolehlivý IPC noax S15 svým vyváženým poměrem ceny a výkonu. A to především proto, že na rozdíl od standardních počítačů, které většinou fungují v klimatizovaných kancelářských budovách, jsou průmyslové počítače vystaveny v potravinářské výrobě extrémnímu namáhání. Požadavek na zdravotní nezávadnost, práci v prostředí s vysokou vlhkostí a nutnost častého čištění vysokotlakou vodou vytváří pro IPC velmi náročné pracovní prostředí. Uvedeným podmínkám odolává IPC noax S15 především díky robustní, absolutně hladké nerezové skříni s krytím IP65 se speciálními kryty konektorů, které chrání vnitřek průmyslového počítače před vlhkem. 15“ displej TFT s vysokou svítivostí a rozlišením 1024 x 768 nabízí vynikající čitelnost za zhoršených světelných podmínek výroby. Jeho odolný dotykový panel umožňuje snadnou obsluhu. Vedle uvedených „vnějších předností“ nabízí uvnitř IPC noax S15 komponenty nejvyšší průmyslové kvality. Dále je k dispozici rozsáhlé vybavení rozhraní On-Board stejně jako řada dalších možností rozšíření, které např. s pomocí PCI/PCIe otevírají možnosti instalace různých dalších rozšiřujících karet. V základní sestavě jsou všechny průmyslové počítače noax vybavené Micro-Controllerem, který ještě před funkcemi operačního systému zajišťuje řadu automaticky prováděných kontrolních funkcí, jako např. kontrolu napětí, teplot nebo řízení jasu. PRVNÍ KROK – KONTROLA SUROVIN NA PŘÍJMU A ZBOŽÍ NA VÝSTUPU Ruční zadávání dat o přijímaných surovinách a expedovaném zboží, které bylo využíváno před nasazením IPC noax, mohlo díky své chybovosti při zadávání údajů o surovinách na příjmu ztížit a omezovat tok výroby. Zpětná dosledovatelnost podle nařízení EU byla pak prakticky nemožná. Prvním stupněm automatizace výroby u Lutz Fleischwaren AG byla tedy kontrola celého procesu příjmu surovin a expedice zboží. S využitím vah Bizerba MCI, optických senzorů a tiskáren Intermec Easycoder F4, které jsou s průmyslovým počítačem spojené přes sériová rozhraní RS232 a USB, se suroviny na příjmu jednotlivě váží, sestavují do zásilek a označují. Data se z IPC noax přes stávající síť dostávají do systému produktového hospodářství. Pro evidence a zpracování dat se využívá software DV90 na bázi Windows 2000 vyvinutý mateřským podnikem koncernu. Pro každý příjem surovin, ať již jde o vepřové kýty, koření a další, se tímto způsobem vystaví podrobný protokol jakosti. Totéž platí samozřejmě i pro oblast expedice zboží. Zde se všechny hotové produkty, jako např. prémiový Lechtaler Salami, při opouštění areálu závodu sestavují do zásilek

a označují. Přísná kontrola počátečních a koncových procesů je přitom základním předpokladem transparentní výroby. DRUHÝ KROK – EVIDENCE VÝROBNÍCH TOKŮ V druhém kroku byla všechna klíčová pracoviště ve výrobě vybavena dalšími IPC noax, které zajišťují sledování průběhu jednotlivých výrobních kroků a sběr dat pro sledování jakosti. Tím byl vyřešen automatizovaný sběr dat z celého výrobního cyklu počínaje příjmem surovin a konče expedicí výrobků. A tímto je v podniku důsledně zajištěno řízení jakosti: každá jednotlivá výrobní šarže se dá snadno a rychle vysledovat od příjmu zboží přes příslušný výrobní krok až k výslednému produktu včetně odběratele, kterému byl expedován. Nasazením IPC noax v evidenci výroby a skladu lze kdykoliv kontrolovat stavy produktů a konkrétní stav výrobních operací a v případě potřeby také poskytnout kontrolním orgánům požadované informace. PŘIPRAVENI NA BUDOUCNOST S POMOCÍ PRŮMYSLOVÝCH POČÍTAČŮ NOAX Díky průmyslovým počítačům noax Steel S15 je společnost Lutz Fleischwaren AG perfektně připravená na všechny výzvy, které přinese budoucnost, což pomáhá naplňovat podnikové krédo Lutz Fleischwaren AG: „Kvalita znamená víc než jen dobrý produkt“. Uplynulo již více než 10 let od začátku nasazení průmyslových počítačů noax ve společnosti Lutz Fleischwaren AG. Počítače běží 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce bez výpadků. POŽADAVKY – robustní a spolehlivé IPC, – skříň z nerezové oceli V2A, – kompletně uzavřená konstrukce, – hladké povrchy skříně, – snadná přístupnost ke konektorům rozhraní, – krytí IP65, – jednoduchá obsluha, – široká nabídka rozhraní, – komunikace s váhami. HARDWARE – noax IPC S15, – Intel Pentium III 700 MHz, – 15“ displej TFT 1024 x 768, – krytí IP65, – odolný dotykový panel. VYUŽITÍ IPC NOAX – sledování výrobních procesů, – řízení jakosti, – evidence a značení surovin, – sestavování zásilek v expedičním skladu, – evidence a značení hotových produktů při expedici. www.noax.com Ing. Petr Skřípský



Ohlédnutí za televizním pořadem E X I S T U J E V N A Š E M S TÁT Ě J E Š T Ě P O T R AV I N Á Ř S K É O D V Ě T V Í J A KO C E L E K ? Na televizní pořady redaktorky Jílkové „Máte slovo“ se zpravidla nedívám, protože se často jedná o nervózní překřikování aktérů, v němž se ztrácí původně zvolené téma, a nemůžou nic vyřešit. Pořady sleduji pouze v případě, kdy se jedná o potravinářskou nebo zemědělskou problematiku. Takový program byl vysílán v měsíci květnu. Tentokrát jsem byl velmi překvapen výbornými věcnými a kultivovanými dotazy ze strany zástupců veřejnosti. Dotazy byly dobře formulované a dávaly tušit, že je pokládají lidé, kteří se v problematice jakosti potravin dobře orientují. Naproti tomu aktéři ze státní, stavovské či podnikatelské sféry na mě působili téměř trapně. Nechám stranou příspěvky rozkoukaného politika v problematice zemědělství Haška, který využil příležitosti představit své politické a hospodářské názory. Na většinu dotazů měl podle profesního zaměření odpovídat pracovník Ministerstva zemědělství, protože směřovaly obecně k jakosti potravinářských výrobků v souvislosti s nově připravovaným zákonem o potravinách. Tento mladý muž byl však stavu reagovat pouze schematicky, prostřednictvím formálních zásad nově připra-

vované legislativní normy a opomíjel věcnou problematiku, která zřejmě není jeho silnou stránkou. Celý problém nízké jakosti potravinářských výrobků spočívá v historické skutečnosti, že rezort zemědělství nenaplnil začátkem století svoje rozhodnutí nahradit stávající materiálově spotřební normy pro potravinářské výrobky odpovídajícím Kodexem jakosti. Od té doby vlastně dochází k výraznému poklesu jakosti velké části potravinářských výrobků. Tento příkop nemůže překlenout žádný můstek ve formě různých pozlátek pro vyhodnocené výrobky ani sebelepší popisy použitých surovin na obalech výrobků či na pultech obchodů. Současné množství různých značek a soutěží již zcela zdevalvovalo jejich původní cíl a snaha dělat ze zákazníka čtenáře textů o výrobku je přinejmenším pokrytecká a alibistická. Zdá se, že všichni aktéři, kterých se jakost potravinářských výrobků týká, mají dobrou vůli, ale ve státní správě chybí potravináři – odborníci, kteří by účinná pravidla dokázali vypracovat a uvést v život. Bezpodmínečně je však nutné zajistit novými pravidly povinnost uvádět přímého výrobce na obalech výrobků, u nebalených pak postupovat jinou formou deklarace.

Spotřebitel tak dostane šanci porovnat jakost výrobků adresně. Pominu školení, o které se při debatě pokoušel zástupce obchodu, a vrátím se k druhému reprezentantovi potravinářského odvětví, který již jednou v pořadu paní redaktorky Jílkové propadl, a to svými neopatrnými výroky o strojně opracovaném mase a nutnosti nahrazovat touto nekvalitní surovinou nedostatek domácí produkce prasat. Jeho vystoupení jako představitele velkého výrobce masných výrobků bylo nedůstojné a odpovídalo více starému sloganu: „slibem neurazíš“ než vyjádření se k problému jakosti potravinářských výrobků. Odpovědi byly hluboce pod úrovní otázek tazatelů. Přitom je všeobecně známo, že organizace, které je reprezentant výroby představitelem, by si vzhledem k chatrné pověsti zasloužila vstupovat do povědomí veřejnosti a tím i zákazníků důstojnějším způsobem. Je na škodu, že se ve společnosti ztrácí profese „potravinář“. Přitom v minulosti to byl ten, kdo nenásilně určoval velikost zemědělské produkce, protože znal potřebu vnitřního i zahraničního obchodu, znal také dílčí ekonomické procesy, technické možnosti zemědělských i potravinářských

oborů apod. Je až neuvěřitelné, že některé zájmové potravinářské organizace dovedou pracovat s lidmi, kteří nemají ani potravinářské vzdělání, ani praxi. Výsledkem této absence pak je ve veřejném prostoru velké množství chybných informací o oblasti výroby i obchodu. V souvislosti s jakostí potravinářských výrobků je nutné jednoznačně rozšířit úlohu dozorových orgánů, které se v současnosti zabývají výhradně tzv. potravinovou bezpečností, zpravidla bez ohledu na nutriční a senzorické vlastnosti potravinářských výrobků. Abych byl konkrétní, uvedu příklad: Velký masný závod vyrábí některé druhy drobných a měkkých výrobků ze surovin, které zdaleka neodpovídají tzv. historicky respektované správné výrobní praxi. Nekvalitní masné suroviny (kůže, šlachy, strojně oddělené drůbeží maso, droby, lůj apod.) „obohacené“ velkým množstvím neživočišných produktů opatří některými potřebnými aditivními látkami a pro zakrytí netypických chuťových vlastností směsi použije silné aromatické a kořenicí látky. Taková praxe je zjevné falšování výrobku, protože vlastnosti nekvalitních surovin jsou klamavě překrývány chuťovými a aro-

matickými látkami. Takové počínání je i podle současných legislativních norem nezákonné. Přitom neznám ani jeden případ, kdy by dozorové orgány zastavily expedici takto zfalšovaného výrobku. Důsledné trestání takových prohřešků by prospělo jakosti masných výrobků více než vtahovat do procesu výroby a obchodu spotřebitele jako čtenáře etiket. Domnívám se, že by bylo vhodné nově připravovaný zákon o potravinách ještě před tím, než bude předán k jednání Poslanecké sněmovně, podrobit důkladné diskuzi nezávislými odborníky. V té souvislosti doporučuji zajistit pravidla typu Potravních kodexů Německa a Rakouska a provést porovnání připravované normy s těmito pravidly. Opravovat předlohu ještě ve sněmovně, jak předpokládá pan poslanec Hašek, by jistě kvalitě zákona neprospělo. Uvědomuji si, že se nově připravovaný zákon musí ve svém základu ztotožňovat s právními normami Evropské unie. Měl by však být včetně s prováděcími vyhláškami vypracován jako návod pro správnou výrobní praxi, což se za posledních dvacet let bohužel nepodařilo. Josef Radoš

Nové trendy značení a balení potravin – známe řešení V poslední době jsme jakožto přední česká tiskárna samolepicích etiket zaznamenali na trhu potravin několik podstatných legislativních změn či trendů. Hlavním cílem je informovat konečného spotřebitele o celkovém složení potravin a jejich zdravotní nezávadnosti. V rámci evropské legislativy dochází k určité unifikaci podmínek. Vzhledem k tomu, že se i čeští výrobci musí v krátké době přizpůsobit nastavených podmínkám, dovolil jsem si na toto téma široké veřejnosti přispět krátkým článkem a ukázat možná tisková řešení. Předesílám, že návrh novely mění sankce i označování výrobků. Obaly potravin budou muset mít velikost písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti, například formou kontrastu tisku a pozadí. Z hlediska polygrafie lze konstatovat, že mnohé obory a jejich výrobky nebudou nově stanovené normě odpovídat a budou muset neprodleně minimálně font písma adekvátně zvětšit. To bude mít za důsledek buď potřebu zvětšit celou plochu etikety, která již nyní nemusí mít další prostor pro další růst aplikační plochy, nebo to daný výrobce bude muset řešit změnou celkového značení výrobku. V mnoha případech výrobci udávají na etiketě vícejazyčné popisy složení, země původu, balení apod. V závislosti na dostupné ploše již nyní využívají tudíž svého maxima. Nejlehčí a zřejmě i historicky jedno z prvních řešení je vyrábět jed-

notlivé „jazykové verze“ separátně. To znamená ve vývoji balení výrobku 2 kroky zpět a přejít na systém 1 etiketa = 1 jazyková verze. Další, ale naopak o 2 kroky ve vývoji vpřed, by mohla být tzv. sendvičová etiketa. Ta nabízí více vrstev grafiky, legislativních náležitostí nebo jiných textových popisků. Jednoduchá sendvičová etiketa může mít pro představu pouze 2 vrstvy, z nichž ta horní je hlavním nositelem grafického vzezření výrobků, a udává tím mnohdy prodejnost. Při odtržení krajního rohu se zákazník dostane do druhé vrstvy sendviče. Zde se nabízejí k využití potiskované

plochy 1 nebo 2 další strany etikety. Právě tento prostor umožňuje u výrobků limitovaných plochou lépe obsáhnout veškeré legislativně nutné textové nebo vizuální náležitosti. To vše za předpokladu stále stejné aplikační plochy etikety, jaká byla při původním jednovrstvém řešení. Doposavad se sendvičové etikety používaly hlavně v kosmetice, domácí chemii nebo farmacii. Nyní jejich užití pravděpodobně stoupne. Pro náročnější produkty, u nichž výrobce požaduje opravdu hodně prostoru pro textové popisky, se nabízí již skládaná, tzv. bookletová etiketa. Vět-

šinou se jedná o etiketu, do které se vkládá leták nebo průvodní brožura. Bookletová etiketa dokáže zahrnout tři požadavky v jednom. Klasickou etiketu, příbalový leták a navíc někdy i průvodní manuál. V případě potravin by to někdo považoval za nadstandard, nicméně pro reklamní účely je klasický booklet velmi efektivní nástroj komunikace s koncovým spotřebitelem. Obě zmíněná řešení lze aplikovat strojně na finální produkt, což jakkoli nezpomalí většinou automatický výrobní provoz. Z pohledu bezpečnosti potravin bych rád zmínil i nařízení EU 10/2011 platné v rámci ČR s účinností od 1. 1. 2013. Tato specifická norma se vztahuje hlavně na plastové obaly, jejich součásti a komponenty, na něž jsou etikety aplikovány. Vyhláška stanovuje, že materiály pro primární přímé etiketování (např. etiketa přímo na klobáse) i primární nepřímé etiketování (etiketa na plastové vaničce se salátem) vyžadují tzv. DoC deklaraci. DoC certifikace se vztahuje na použitá lepidla, která budou v rámci distribučního řetězce zaručovat mimo jiné migrační testy chemických látek. Standardně držíme skladem celé portfolio certifikovaných materiálů počínaje termocitlivými papíry až po náročnější fóliové substráty. V rámci stoprocentního servisu našim zákazníkům z potravinového segmentu velmi rádi doporučíme certifikované materiály, které odpovídají nové legislativě od 1. 1. 2013. Ing. Ladislav Koutňák, obchodní a marketingový ředitel, S&K Label spol. s r. o.

z domova / 25


DOŠLO PO UZÁVĚRCE

Nejlepší chléb se peče v Moravské Třebové a v Brně!

Letošní národní soutěž „CHLÉB ROKU 2013“ se uskutečnila 6. června v Pardubicích v rámci tradiční pekařské slavnosti DNY CHLEBA. Záštitu nad akcí, která usiluje o kvalitu pekařských výrobků, převzal ministr zemědělství České republiky Petr Bendl. Vítězem kategorie „Konzumní chléb roku“ se stal chléb z pekárny Moravec, Moravská Třebová. V kategorii „Řemeslný chléb roku“ zvítězil chléb z pekárny Hepek společnosti Penam, a. s., Brno. Pekařské firmy z celé ČR přihlásily do soutěže celkem 42 vzorků chleba. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: o nejlepší konzumní chléb z průmyslových pekáren a o nejlepší řemeslný chléb, který je vyráběný s vyšším podílem ruční práce. Kvalitu chlebů posuzovalo deset zkušených pekařských odborníků, kteří úspěšně prošli certifikací pro posuzovatele senzorické analýzy pekárenských výrobků, kterou prová-

dí VŠCHT Praha. Hodnotily se především senzorické parametry jako vzhled, tvar a objem chleba, dále kůrka, střídka, vůně a chuť. Samotná výroba chleba je „královskou“ pekařskou disciplínou a vyrobit chutný a kvalitní chléb je skutečným uměním. Již 19. ročník prestižní pekařské soutěže o nejlepší chléb České republiky uspořádal Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR. Již třetí rok úspěšně spolupracuje na soutěži se strategickým partnerem Tesco Stores ČR a. s., v jejíž obchodech budou vítězné chleby prodávány. V rámci akce Dny chleba, které se zúčastnilo na 400 pekařských odborníků, proběhl odborný seminář zaměřený na moderní trendy výroby chleba v 21. století a výstava dodavatelů strojů, surovin a služeb pro pekárny.

Podle předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromíra Dřízala v poslední době stoupá mezi spotřebiteli poptávka po chutném, dobře propečeném chlebu, stejně tak jako po dalších kvalitních českých potravinách. „Chléb se dnes vyrábí na moderním zařízení, které zajišťuje vyšší produktivitu než v minulosti. Nové technologie umožňují zachovat řemeslný charakter výroby chleba a měnit receptury dle regionálních požadavků spotřebitelů, ale vyžadují vysokou odbornost a kvalifikaci pekařů. Pro pekaře je výroba chleba ,královská pekařská disciplína‘ a zároveň věc prestiže. Soutěž Chléb roku je velmi důležitá, protože soupeření pekařů přispívá k růstu kvality a umožní rozšířit nabídku pro zákazníky a možnost zakoupit si chléb nejvyšší kvality. Nový zákon

Ročně se v České republice dle údajů ČSÚ vyrobí 290 tis. tun chleba, to je téměř milion chlebů denně – co chléb, to originál. Spotřeba v posledních letech klesala a činí 42 kg chleba na osobu. Spotřebitelská cena 1 kg chleba, která byla v dubnu 23 Kč/kg, je jedna z nejnižších v Evropě. Podle údajů Eurostatu je český chléb 8. nejlevnější v EU. Nejdražší je v Itálii, Finsku a v sousedním Německu – tam je dokonce dvakrát dražší než u nás. Průměrný občan České republiky utratí za chléb ročně necelých 1 000 Kč.

Čestní hosté oslavy „Dne chleba“ byli již tradičně přivítáni chlebem a solí. o potravinách a změny v označování potravin by měly přispět k lepší orientaci zákazníků týkající se nutriční hodnoty a kvality chleba,“ a dodává: „Obchodní řetězce by měly preferovat více kvalitu chleba než nízkou cenu, tak aby výrobci nebyli nuceni opouštět tradiční technologie, které jsou náročnější na čas a kvalifikaci pekařů. Byla by velká škoda, aby v zemi, která je pověstná výborným chlebem, byly zákazníkům v obchodech nabízeny pouze ,unifikované‘ výrobky či v poslední době předra-

žený chléb dopékaný ze zmrazeného polotovaru.“ Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v České republice je významné potravinářské profesní sdružení, které hájí zájmy a podporuje činnost firem podnikajících v pekařském a cukrářském oboru. V současné době sdružuje 100 členů – pekáren a cukráren, dodavatelů strojního zařízení, surovin a služeb pro tyto obory a potravinářských škol. Více informací na: www.svazpekaru.cz

Česká biopotravina roku 2013 – hledání nejlepšího bioproduktu je tu!

Praha – Dvanáctý ročník soutěže Česká biopotravina roku začíná. Výrobci biopotravin z tuzemských surovin i samotní ekologičtí zemědělci se mohou zúčastnit klání o titul Česká biopotravina roku 2013. Soutěž organizuje PRO-BIO Svaz

ekologických zemědělců v 7 kategoriích. „Zájem o biopotraviny stoupá. Zvlášť ty s českým původem si zaslouží velkou pozornost. Jejich kvalita je díky přísným podmínkám výroby vysoká, a to ať se již

jedná o výrobky významných producentů či malých farem, kde vznikají regionální potraviny v malých sériích – takřka originály,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Předsedou odborné poroty, která na konci srpna vybere vítěze, je Pavel Maurer, vydavatel prestižního výběru nejlepších českých restaurací a organizátor gastronomické slavnosti Prague Food Festival. Držitel titulu vzejde z oceněných v dílčích kategoriích: Mlýnské a pekárenské výrobky Mléko a mléčné výrobky Maso a výrobky z masa

Nápoje alko a nealko, kromě biovína Ovoce, zelenina a výrobky z nich Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky Biovíno

Přihlášky je nutné doručit na adresu PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců do 23. srpna 2013. Hodnocení vzorků proběhne v posledním srpnovém týdnu. První týden v září – Měsíci biopotravin již bude znám vítěz. Ocenění budou předána při slavnostním večeru u příležitosti mezinárodní konference Bioakademie 11. září 2013 na zámku v Lednici. Odměnou pro celkového ví-

těze bude například zájezd za inspirací na veletrh BioFach do Norimberku. Soutěž Česká biopotravina roku 2013 se koná za dohledu kontrolní a certifikační organizace KEZ o. p. s. Partnerem soutěže je Nürnberg Messe GmbH v zastoupení společnosti PROveletrhy s. r. o. Mediálními partnery jsou: Deník, časopis Zboží&Prodej, magazín o maloobchodu Retail Info Plus a česko-slovenský dvouměsíčník BIO&LIFE, internetové informační portály Bio-info. cz, Nazeleno.cz a Biospotrebitel.cz. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Včelám začínají lepší časy. Evropská komise zakázala používání nebezpečných pesticidů Šumperk – Vymírání včel na území Evropské unie se snaží zabránit nové nařízení z Bruselu. Patnáct členských států se shodlo na zákazu používání neonikotinoidních pesticidů. Česká republika sice ruku nezvedla, ale i zde zákaz bude platit. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců oceňuje odvahu členů Evropské komise postavit se za názor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Ten totiž potvrdil, co ekologové tvrdili již delší dobu. Na zá-

kladě tří nových studií se ukázalo, že za úbytkem včel je konkrétní skupina pesticidů – tzv. neonikotinoidy. „Ekologičtí zemědělci vždy upozorňují na nepříznivé vlivy používání syntetických postřiků a hnojiv pro ochranu a výživu rostlin. Vymírání včel je jen jedním z negativ, jež mají pesticidy na svědomí,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Návrh omezení používání trojice

neonikotinoidů (klothianidin, imidakloprid a thiametoxam) je důležitým krokem k zpomalení intenzivní chemizace zemědělství a záchraně nezbytných opylovačů. Výroba více než tří čtvrtin veškerých potravin na nich totiž závisí. „Snížení počtu umělých látek v zemědělství je vždy krokem k vyšší bezpečnosti potravin. Skupinou, kde jsou syntetické přípravky z výrobního řetězce vyloučeny, jsou biopotraviny. Jejich výroba probíhala ,bez chemie‘ po tisíciletí,“ říká Kateřina Nesrstová. Ekologické zemědělství

v České republice bez včelstev nemůže fungovat, přesto biomed není častým produktem. Pro produkci biomedu platí totiž přísná pravidla, která například určují umístění úlů v patřičné vzdálenosti (minimálně 3 km) od polí s plodinami, které poskytují významný zdroj nektaru a pylu a jsou ošetřovány pesticidy (řepka, slunečnice, intenzivní sady apod.). Stanoviště včelstev je třeba volit tam, kde se hospodaří ekologicky nebo jsou lesní porosty. „Vzhledem k tomu, že

u nás je hustá zástavba, hojný průmysl a na téměř 90 % zemědělské půdy se intenzivně hospodaří, není vhodných lokalit pro produkci biomedu mnoho,“ dodala Kateřina Nesrstová. Jako první v České republice o rozhodnutí Evropské komise o zákazu používání vybraných pesticidů informovalo bio-info.cz. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Slavnostní otevření nové balírny pro bezlepkové potraviny Staré Město pod Sněžníkem – Slavnostním zahájením začala v pátek 3. 5. 2013 svůj provoz nová balírna pro bezlepkové potraviny společnosti PRO-BIO, s. r. o. Plán vzniku bezlepkové balírny navázal na rekonstrukci vlastního biomlýna z roku 2009, kdy byla zprovozněna samostatná linka na zpracování bezlepkových biopotravin. Dalším krokem, který povede k naplňování našeho poslání nabízet co nejkvalitnější bezlepkové potraviny, bude stavební oddělení mlýna pro zpracování bezlepkových surovin tak, aby nedocházelo ani k nejmenší vzdušné kontaminaci zpracovávaných bezlepkových surovin. V současné době žije v České republice asi 40–50 tis. celiaků, což jsou lidé, kteří jsou odkázáni na celoživotní dodržování přísné diety s vyloučením lepku. Počet nemocných se přitom v průběhu posledních 20 let zdvojnásobil. Lepek se nachází ve většině běžných obilovin, jako je pšenice, žito, ječmen či oves. Nová balicí linka od českého výrob-

ce slouží výhradně na zpracování bezlepkových surovin. Vyniká rychlostí (zabalí 30–50 ks výrobků za minutu), spolehlivostí a nenáročností na obslužný personál. Každý zabalený výrobek je automaticky převažován. Pokud by se stalo, že výrobek nebude mít správnou hmotnost, bude automaticky vyřazen. Obsluhu linky tvoří 2–3 lidé; jeden nasypávač a jedna až dvě ženy na konci

linky, které skládají hotové výrobky do kartonu. Společnost PRO-BIO, s. r. o., každou vyrobenou šarži bezlepkových potravin testuje pomocí vysoce citlivé imunochemické metody „ELISA gliadin test“ a bezlepkovost svých produktů deklaruje logem „Bez lepku“. Sortiment bezlepkových výrobků naší společnosti představuje přes 300 produktů. Téma bezlepkových produktů se stane nosným tématem nadcházejícího 8. ročníku „Pohankových BIOSLAVNOSTÍ“, které se uskuteční v areálu společnosti PRO-BIO, s. r. o., v sobotu 13. 7. 2013. Součástí programu bude i zpřístupnění nové balírny zájemcům z řad celiaků i široké veřejnosti. Ing. Lenka Šuveríková, PRO-BIO, obchodní společnost s r. o.



... VÁ Š D LO U H O L E T Ý D O DAVAT E L P OT R AV I N Á Ř S K ÝC H A D I T I V

NOVINKA:

Zahájení chodu aplikační laboratoře. Náš tým je připraven s Vámi řešit problematiku vývoje nových či stávajících výrobků.

NOVĚ SPOLUPRACUJEME s... přírodní extrakty ovocné a zeleninové prášky přírodní barviva pektiny

kvasničné extrakty reakční aromata

sójové koncentráty pro masný průmysl

S U R O V I N Y K J E D N O T L I V Ý M S E G M E N T Ů M P O T R AV I N Á Ř S K É H O P R Ů M Y S L U N A L E Z N E T E N A

www.brenntag.cz

z domova / 27


Na jihu Čech ubylo prasat a skotu, přibývá koní, koz a ovcí České Budějovice (bo) – Farmáři na jihu Čech za poslední rok snížili stavy prasat o 16 590 kusů. K letošnímu dubnu jich měli v chovech o více než deset procent méně, za 12 let o 63 procent. Se 148 360 prasaty jsou teď Jihočeši čtvrtými největšími chovateli. O deset procent méně napočítali statistici na jihu Čech i skotu. Naopak stavy koní, ovcí či drůbeže se meziročně zvýšily. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pokles v chovu skotu není v absolutních číslech tak markantní jako u prasat. Ve stájích a na pastvinách za rok ubylo 1 542 zvířat. Jihočeši přesto chovají dru-

hé největší množství skotu – 210 476 kusů, a vůbec nejvíce krav v zemi – 84 822. Na rozdíl od vepřového a hovězího se na jihu Čech po roce 2000 produkuje více skopového. Na šumavských stráních i vltavských rovinách se pase nejvíce ovcí v zemi – 27 821. Za rok jich přibylo 546, tedy dvě procenta. Také koní je v jihočeské krajině vidět více než před rokem – celkem 4 975. Přibylo jich deset procent. Koz sice meziročně ubylo o osm procent, přesto se Jihočeši s počtem 2 883 zvířat řadí na druhé místo mezi českými regiony hned po Středočeském kraji. Ve srovnání se soupisem v roce 2001 jsou letošní početní stavy ovcí dvojnásobné, stavy koz a koní jsou vyšší víc než o polovinu.

O největší meziroční rozdíl se postarali chovatelé drůbeže. Počty slepic se zvýšily o více než 128 procent. V klecích přibylo 443 862 nosnic. Při loňském soupisu byl zaznamenán hluboký propad stavů, způsobený zaváděním povinných změn v technologiích chovu nosnic. Kdysi největší producenti vajec se letos řadí na třetí místo za kolegy ze Středočeského a Královéhradeckého kraje. Počty chovaných hospodářských zvířat korespondují do jisté míry s výměrou zemědělské a orné půdy. Jihočeští farmáři obhospodařují druhou největší výměru zemědělské půdy po Středočeském kraji a čtvrtou největší výměru orné půdy po Středočeském a Jihomoravském kraji a Vysočině.

Vláda zřejmě podpoří prodej masa z nutrií Praha (bo) – Vláda zřejmě podpoří poslaneckou novelu, podle níž by drobní chovatelé měli mít ze zákona možnost nově prodávat i maso z nutrií nebo balená vejce, nejen výhradně nebalená. Vyplývá to z návrhu vládního stanoviska na vládním webu. Předloha má také umožnit nimrodům, aby mohli prodávat na tržištích v lese ulovenou zvěř, a chovatelé koní by je mohli znovu okovávat sami. Ministerstva proti novele veterinárního zákona neměla žádné připomínky s výjimkou ministerstva životního prostředí. Tomu se nelíbilo pouze to, že by do budoucna šéf tohoto úřadu už neměl právo ovlivnit jmenování předse-

dy a členů ústřední komise pro ochranu zvířat proti týrání. Ministr zemědělství by je podle novely, kterou jako poslanec navrhl i současný šéf tohoto resortu Petr Bendl (ODS), měl jmenovat bez předchozí dohody

s ministrem životního prostředí, jímž je nyní Tomáš Chalupa (ODS). Poslanci změnu zdůvodnili pouze tím, že ústřední komise je poradním orgánem ministra zemědělství. Účelem novely, kterou navrhli poslanci ze všech sněmovních stran vyjma VV, je podle nich snížit administrativní zátěž chovatelů na minimální míru, která vyplývá z požadavků Evropské unie. „Pro drobné podnikatele v zemědělství se navrženými úpravami zjednoduší hospodaření,“ míní poslanci.

Jejich novela má chovatelům rozšířit sortiment pro takzvaný „prodej ze dvora“. Dosud mají zákonem povoleno prodávat pouze drůbež a králíky nebo jejich maso z vlastního chovu. Vejce pak smějí prodávat pouze nebalená. Novela také zpřesňuje požadavky na prodej syrového mléka – má jej podle poslanců „oprostit od nadbytečných povinností, co do povinností vzorkování mléka, jeho četnosti a časovosti.“ V připojené novele zákona o ochraně zvířat proti týrání poslanci navrhli zru-

šit pasáž, podle níž se za týrání považují i podkovářské úkony včetně úpravy kopyt, pokud nejsou prováděny odborně způsobilou osobou. Nyní platná úprava se podle poslanců „projevila jako příliš přísná a zatěžující“ a předchozí stav byl dostačující. Uživatelé honitby by pak měli získat právo prodávat ulovenou drobnou volně žijící zvěř, tedy bažanty, koroptve či zajíce, také na tržišti nebo v tržnici. Nyní ji mohou prodávat jen konkrétnímu spotřebiteli nebo maloobchodnímu prodejci.

Prague Food Festival i v dešti přilákal 18 000 lidí Praha (bo) – V Královské zahradě Pražského hradu 26. května vyvrcholil třídenní kulinářský svátek všech, kteří podle jeho zakladatele Pavla Maurera „nechtějí jíst blbě“. I přes nepřízeň počasí na něj podle organizátorů zavítalo kolem 18 000 příznivců kvalitní kuchyně, což je srovnatelné s loňskem. Vedle gourmetů přišli úplní laici a také ti, kteří sedmý ročník Prague Food Festivalu vyhledali po dobrých zkušenostech z let minulých. Mohli tu u 42 stán-

ků vidět při práci desítky šéfkuchařů předních českých restaurací a ochutnat jejich speciality. Proti roku 2012 nabídla letošní akce více míst k sezení, i když deštník byl vedle příboru nezbytností. Loňskou kuriozitou bylo hmyzí menu a také letos se příchozí nejvíce mačkali u stánku, kde restaurant hotelu Yasmin nabízel mladého štíra s rukolovým salátem. Došlo i na loňskou nabídku, v níž bylo saranče s bulgurem, šváb s restova-

nou pancettou a cvrčci v mangovém chutney. Cena vstupenky na místě byla 450 korun. V tom měli návštěvníci deset takzvaných grandů na základní ochutnávku v hodnotě 250 korun. Sýrové menu se podávalo za čtyři grandy, vína stála od dvou do pěti grandů, grilované krevety na rukole s parmezánem čtyři grandy a štír stál dvojnásobek. Živý hmyz kuchaři skladovali v umělohmotných krabicích mezi nalámanými papírovými platy od vajec.

Na festivalu, který se do velké míry soustředil na vzdělávání v oblasti gastronomie, se konaly kurzy a workshopy. Zájemci se například naučili připravovat thajskou polévku Tom Yam, filátko ze pstruha s chřestem, degustovali vína a viděli sabráž neboli otevření láhve šampaňského šavlí. „Děláme to sedm let a podruhé nám prší. Nicméně lidé přišli, což je důkazem, že je kvalitní gastronomie přitahuje,“ řekl ředitel festivalu Pavel Maurer. Podle něj nejsou hmyzí speciality

náhodné, protože jde o hudbu budoucnosti. „To budou jednou řešit naše děti – hmyz má proteiny, málo tuku a hodně vápníku. Většina obyvatel naší planety ho považuje za normální součást jídelníčku,“ podotkl. Na dotaz, zda je Prague Food Festival výdělečnou akcí, odpověděl kladně. „Máme totiž přebytek restaurací, vystavovatelů, producentů čaje, vína, vody i piva, kteří tu chtějí být. A protože tento zájem nestačíme uspokojit, náklady se určitě pokryjí,“ dodal Maurer.

Krušnohoří připravuje vlastní značku pro regionální výrobky Ústí nad Labem (bo) – Krušnohoří připravuje vlastní ochrannou značku pro regionální výrobky, označení by měly nést od června. Informovala o tom Hana Dufková z Místní akční skupiny Západní Krušnohoří. Podobné označení mají v Ústeckém kraji už produkty z Českého Švýcarska. Ústecký kraj pořádá nezávisle také soutěž pro regionální potraviny.

„Hlavní podporovanou skupinou jsou drobní podnikatelé, jejichž schopnosti a dovednosti pomáhají šířit dobré jméno regionu, a naopak pro ně znamená identifikace s regionem jedinečnou marketingovou příležitost,“ popsala Dufková. Označení vydala Asociace regionálních značek. Bez připravovaného Krušnohoří je v Česku už 22 takových označení regionálních produktů. Kromě Českého

Švýcarska například Krkonoše, Beskydy, Polabí či Kraj Blanických rytířů. Kromě vazby na konkrétní území značka zaručuje také kvalitu produktů a šetrnost výroby k přírodě. „V návaznosti na značení výrobků se v některých regionech značení používá i k podpoře vybraných ubytovacích a stravovacích zařízení,“ doplnila Dufková. Vhodné držitele akční skupina vytipovává mimo

jiné také na Venkovských farmářských trzích, které pořádá na Chomutovsku. V Českém Švýcarsku podobný systém pro označování regionálních výrobků funguje už několik let. Mezi výrobky označené jako regionální produkty Českého Švýcarska patří například alkoholický nápoj Děčínská jeřabinka, pivo z Pivovaru Kocour, dřevěné šperky z České Kamenice či hřebeny z Varns-

dorfu, přírodní bylinná mýdla z Arnultic, tradiční nože firmy Mikov z Mikulášovic, ale i ovocné šťávy výrobce ze saského Lohmenu. O regionální produkty se zajímá také Ústecký kraj, který každoročně vyhlašuje nejlepší regionální potravinu daného roku v několika kategoriích, jako je masný nebo mléčný výrobek, pečivo a další. Letos byla vyhlášena 10. června.

Nové trendy ve zpracování kuřecího masa Vysoká obliba kuřecího masa a kuřecích masných výrobků u řady spotřebitelů souvisí zejména s dobrými dietetickými vlastnostmi, nízkou energetickou vydatností, nízkou cenou. V současné době je snaha nahradit laickou veřejností negativně vnímaný drůbeží separát drůbeží svalovinou a syntetická aditiva látkami přírodního původu. CO VÍ „BĚŽNÝ ZÁKAZNÍK“ O DRŮBEŽÁŘSKÉ MASNÉ VÝROBĚ? Pokud bychom hledali v rámci masného průmyslu něco, co většina zákazníků vnímá negativně, byl by to zřejmě drůbeží separát. Ano, tato jinak kvalitní surovina se v očích laické veřejnosti stala synonymem nízké kvality. Řada médií, denním tiskem počínaje a internetem konče, uvádí zkreslené informace o složení a výrobě masných výrobků, které separát obsahují, které ještě umocní tvrzením o škodlivém použití chemických aditiv, alergenních bílko-

vin, emulgátorů a konzervantů – tzv. „éček“. V dnešní době je člověk v rámci konzumace potravin neustále vystavován zvýšenému podílu alergizujících, přídatných, konzervačních látek a barviv obsažených v potravinách. Tyto látky jsou uváděny na etiketách výrobků značkou E. Velká popularita grilování, obliba marinovaných a ochucených mas, rychlejší úpravy masa, prodlužování záručních dob a ekonomika výroby vedou výrobce k používání konzervačních látek, přídatných látek a barviv včetně zvýrazňovačů chuti a konzervantů z řady glutamanů a dusitanů. Veškerá výroba uzenin je dnes postavena na konzervačních a přídatných látkách a barvivech. Zde je potřeba zdůraznit hlavně tři škodlivé skupiny: dusitany E250, obsažené ve všech druzích uzenářských výrobků a šunek, fosfáty E450, E451, obsažené ve většině druzích uzenářských výrobků a šunek, a glutamany (zvýrazňovače chuti) E621, obsažené ve většině druzích uzenářských výrobků a šunek.

ZCELA JINÉ ŘEŠENÍ Je zajímavé nahlédnout do vývoje těchto produktů přímo ve výrobní sféře. Drůbežářský závod Klatovy a. s. dosahoval již v minulosti vysoké technologické a hygienické úrovně své produkce. Proto také, jako jeden z mála, již za minulého režimu získal oprávnění exportovat svou produkci na náročné zahraniční trhy. V té době podnik zpracovával zhruba 15 tisíc tun drůbe-

že za rok. V současnosti podnik ročně zpracovává 50 tisíc tun drůbeže při zachování vysokého technologického a hygienického standardu v rámci celého rozsahu své produkce. To dokládají i certifikáty vysoké hygienické úrovně podniku IFS a BRC. Vedení podniku se snaží neustále držet krok s aktuálními požadavky trhu a zákazníků. V reakci na nepříznivý mediální obraz běžných drůbežích uzenin a marinovaných mas se podnik rozhodl vykročit novou cestou. Dal si za cíl vyvinout cenově přístupné a zároveň kvalitní kuřecí masné výrobky z kuřecího masa, při použití velmi moderní separační technologie a dále technologie s vyloučením chemických aditiv, barviv a konzervantů. Drůbeží separované maso v Klatovech je zpracováváno nejmodernější šetrnou technologií bez předemletí a s minimalizací zamrazování. Moderní šetrný separátor od francouzské firmy LIMA je zařazen do kontinuální linky zabezpečující okamžité zpracování separované suroviny, aniž by se přerušoval výrobní

tok skladováním. Šetrnost separace je vykoupena nižší výtěžností, ale bohatě zaplacena vysokou kvalitou. To znamená minimalizací kostních úlomků a zachováním struktury svaloviny separovaného masa použitím nižšího tlaku při separaci. Separované maso je prakticky okamžitě po výrobě zpracováno do výrobků bez zamrazování a dlouhodobého skladování. Tento postup řadí klatovské drůbeží uzeniny ve vztahu ke kvalitě strojně odděleného masa ke špičce ve výrobcích v naší republice. Dále v Klatovech vyvinuli výrobky, při jejichž výrobě se nepoužívají syntetická potravinářská aditiva a samozřejmě žádné alergeny. V současné době úspěšně prodáváme nové produkty odpovídající life-stylovým trendům: Kuřecí dětský párek bez E, Kuřecí Junior bez E, Kuřecí šunka bez E, kuřecí marinované díly s kostí a bez kosti bez E vyrobené z kuřecího masa bez použití syntetických aditiv a alergenních složek, jejichž místo zaujaly čistě přírodní látky. www.dzklatovy.cz



Český med je vysoce kvalitní, ale i levný Více o prvním jarním medu, ztrátách ve včelstvech po zimě a těžkostech provázejících profesionální včelaře prozradili v polovině května na tiskové konferenci v sídle AK ČR zástupci Cechu profesionálních včelařů, Petr Táborský, výkonný sekretář cechu, MVDr. Ludvík Bělohlávek, farmář, člen výkonné rady cechu, a Ing. Martin Macháček, mluvčí cechu. „Vznik Cechu profesionálních včelařů byl vyvolán specifikou českého včelařství. Česko patří ke státům s nejvyšším počtem včelařů na obyvatele. Krajina v ČR je silně, ale nerovnoměrně zavčelena. Od roku 2000 začaly vznikat větší včelí farmy. Jejich rozvoj ale omezuje nevyhovující legislativa a vysoké vstupní náklady, bez možnosti odpovídajících dotací. Novým farmářům chyběly informace z oboru, chyběly metodiky, přehledy o potřebné technice. To byl jeden z důvodů, proč jsme přemýšleli o založení organizace, která by pomohla zlepšit podmínky pro profesionální včelaření. Situace se ale dodnes moc nezlepšila, a to i přesto, že se vedle zakladatelů pustila do řešení řada odborníků a výborných včelařů-profesionálů. Farem naopak ubývá,“ řekl novinářům Petr Táborský. Martin Macháček ukazuje na snímku kvalitní med z velkofarmy. NEJVÍC VČELAŘŮ V EVROPĚ JE V ČR Jak uvedli, v Česku je sice přes 46 000 včelařů, což je v přepočtu na obyvatele nejvíce v Evropě, chovem včel se zde však uživí zhruba jen tři desítky z nich. Včelařů, kteří se chovu včel věnují na plný úvazek, navíc v posledních letech ubývá. „Hlavní problém je, že farmy v dnešní době nevznikají, ale zanikají,“ řekl novinářům výkonný ředitel cechu Petr Táborský. Důvodem je podle něj špatná zemědělská politika státu. V době, kdy cech vznikal, hlásila se do něj zhruba stovka aktivních či začínajících včelařů. V současné době cech registruje 35 farem. „Z těch 35 farem je asi tak deset, které můžeme označit jako zemědělské podniky na úrovni. Na prstech jedné ruky můžeme spočítat ty, které lze zařadit do plně prosperujících a rostoucích farem,“ podotkl. Podle odhadu včelařů si vybudování profesionální včelí farmy vyžádá do začátku minimálně pět milionů korun. Na dotace včelařům jdou ročně sice miliony korun, jejich výše však nezávisí na počtu včelstev daného včelaře, tvrdí Táborský. „U nás dostane úplně stejnou výši dotace včelař, který má troje včelstva, stejně jako farma se 600 včelstvy,“ řekl. Na dotace z Programu rozvoje venkova se pak včelařům podařilo dosáhnout až v závěru aktuálního programového období, kdy v programu již nezbývají téměř žádné peníze. MNOŽSTVÍ DROBNÝCH VČELAŘŮ SE V ČR PODÍLÍ NA PRODUKCI 15 TISÍC TUN ZA ROK Čeští včelaři prodají naprostou většinu své roční produkce přímo svým zákazníkům. Kromě legislativy zvýhodňující menší chovatele má podle cechu na tomto faktu svůj podíl také dobrá pověst medu přímo od spotřebitele. Přímý prodej spolu s prodeji pančovaných medů v obchodní síti prý sráží prodejní ceny medu. „My máme nejnižší cenu medu v celé Evropě,“ poznamenal Táborský. Výrazně vyšší podíl profesionálních včelařů na celkové produkci medu v Řecku či Španělsku než v ČR je dán příznivějšími přírodními podmínkami, tradicí, ale také aktuální ekonomickou situací. Česko by se prý mělo srovnávat spíše se sousedním Německem, kde jsou podmínky pro chov včel podobné a podíl profesionálních včelařů na produkci také velmi malý.

PROČ JE TOMU TAK? Drobní včelaři (kterých je velká většina) jsou nyní schopni realizovat odbyt svého medu přímým prodejem, a to díky zvýhodněné legislativě. Med přímo od včelaře má svůj zvuk. Vzrůstající informovanost spotřebitele jim přivádí zákazníky. Bohužel snadnost odbytu a daňové osvobození drží nízké ceny medu. K tomu se přidají prodeje falšovaných medů a výsledkem je, že cena kvalitního českého medu je nejnižší v celé Evropě. Tyto nerovné podmínky by se měly změnit a potom je předpoklad, že budou vznikat včelařské provozy, které jsou schopny přinést nejen dost pracovních míst, ale i daňové přínosy. „Tvrdou pravdou je i ten fakt, že za současného stavu a za platných podmínek nelze počítat s uplatněním českého medu v obchodních řetězcích, prostě není k dispozici. Nefunguje výkup a existující malé množství farem si již vybudovalo vlastní odbyty,“ dodal Martin Macháček. Odhadem se v ČR ročně vyprodukuje kolem 15 tisíc tun medu. Letos tuto skutečnost zřejmě nepříznivě ovlivní skutečnost, že většina velkých provozů zaznamenala po zimě vyšší ztráty, než je obvyklé. „K problematice se dále připojují nemoci, které v mnoha případech snižují stavy včelstev. Starosti dělá i to, že se snižuje účinnost některých používaných léčiv a žádné náhrady nejsou připraveny. Zimní generace včel se letos obměňovala v pozdějším termínu, a tak na jarní květy bylo málo včel. Nyní se již síla včelstev vyrovnala, ale první medy budou o něco později než obvykle,“ upozornil Ludvík Bělohlávek. NEJVÍCE ZAVČELENÁ KRAJINA Česko sice patří k nejvíce zavčeleným krajinám Evropy, ale pokud budou problémy pokračovat, nebo dokonce vzrůstat, tak může být vše jinak. „Zavčelení je velice nerovnoměrné, nejvíce včelstev najdete okolo obcí a měst. Zavážení včel k zemědělským plodinám a do volné přírody provádějí jen včelaři s větším počtem včelstev. Takže i přesto, že Česko má nejvíce včelstev na jednoho obyvatele, zůstávají místa bez včel,“ dodal Táborský. „V Evropě je vžitý názor, že nejvíce včelařů na počet obyvatel má Řecko, ale porovnejte si statistiku. Ta říká, že tam včelaří 20 tisíc včelařů. U nás je to na přibližně stejný počet obyvatel více než 46 tisíc včelařů,“ zpřesnil fakta k medu sekretář cechu Táborský. Eugenie Línková

Nepravý med se pozná podle bublin při otočení sklenice uzávěrem dolů.

Foto: Eugenie Línková

z domova / 29


Nejlepší potravináři Plzeňska s regionální značkou Už tři roky získávají firmy po celé ČR možnost své oceněné výrobky označovat Regionální potravinou. Tuto oválnou značku mohou zdarma užívat čtyři roky v případě, že zvítězili v soutěži ministerstva zemědělství o nejlepší potravinu v kraji. V minulých dnech tak označení Regionální potravina Plzeňského kraje získalo na Festivalu regionálních potravin pět firem a šest výrobků, které vyhrály v konkurenci 52 produktů od 22 výrobců. Značku jim slavnostně předal hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec a náměstek ministra zemědělství Jiří Mach. Tyto firmy patří k producentům nejlepších výrobků od malých a středních regionálních producentů. „Výrobky přihlášené do soutěže posuzuje odborná komise, nezávislá na daném regionu. Za čtvrtý rok existence soutěže vidíme, že některé firmy vítězí opakovaně. Je to dáno především výjimečnou kvalitou a poctivým zpracováním jejich výrobků, potvrzuje se tak jejich prvenství v oboru,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl.

„Těm, kteří se chopí příležitosti a dokážou značku marketingově využít, může ocenění značně pomoci,“ doplňuje ministr. To je případ Zpracovny ryb Klatovy, která získala ocenění doposud v každém ročníku soutěže. „Do našich uzených ryb nepřidáváme žádné konzervanty ani ochucovadla, zkrátka nic,

co tam nepatří. Používáme pouze sůl a rybu,“ vysvětluje tajemství úspěchu ředitel Zpracovny ryb Klatovy Jiří Hnojský. V letošním roce uspěli s Uzeným sivenem s hlavou. Opakovaný úspěch zaznamenalo i Řeznictví a uzenářství Herejk, v letošním roce s Přešínskou tlačenkou speciál, nebo společnost Lukrena se Sušenými jablky. Součástí festivalu Regionálních potravin byl i farmářský trh s vítěznými výrobky ze všech ročníků soutěže. Sušené ovoce a zelenina byly na prodej i k ochutnávce. Krásné pásmo písní s krojovanými žáky jen umocnilo slavnostní předávání značky Regionální potravina Plzeňského kraje. Eugenie Línková

ZNAČKU REGIONÁLNÍ POTRAVINA PLZEŇSKÉHO KRAJE 2013 OBDRŽELY TYTO VÝROBKY: Kategorie

Oceněný výrobek a výrobce

1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas 2. Masné výrobky trvanlivé

Přešínská tlačenka speciál Řeznictví a uzenářství Herejk, s. r. o., Klatovy Cena nebyla udělena

3. Sýry včetně tvarohu

Cena nebyla udělena

4. Mléčné výrobky ostatní

Cena nebyla udělena

5. Pekařské výrobky včetně těstovin

Svatební koláče se šlehaným máslem Vlasta Václavíková – Cukrárna-pekárna U Marka, Plzeň 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Pošumavské řezy s tvarohovou náplní a směsí lesního ovoce Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Nebílovský mošt příchuť jablko, červená řepa a mrkev Lukrena a. s., Dolní Lukavice 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Jablka sušená, Lukrena, a. s., Dolní Lukavice 9. Ostatní

Siven uzený s hlavou, Zpracovna ryb Klatovy, a. s. Klatovy

I učňové z Klatovska se mohli pochlubit vítězným koláčkem. Foto: Eugenie Línková

Proti udělení ochranné známky pro Pražskou šunku jsou čtyři státy Praha (bo) – Proti návrhu českých uzenářů, kteří chtějí získat ochrannou známku Evropské unie (EU) pro Pražskou šunku, jsou čtyři členské státy unie. Informaci zveřejnilo na svém webu Ministerstvo zemědělství (MZe), podle něhož proti návrhu na zařazení šunky mezi zaručené tradiční speciality podaly v připomínkovém řízení námitky Itálie, Německo, Rakousko a Slovensko. Italové podle úřadu s navrhovaným zápisem nesouhlasí, protože jejich uzenáři používají název Pražská šunka (Prosciutto di Praga) pro výrobky, které připravují podle odlišné receptury než čeští výrobci. Podobné výhrady mělo i Slovensko a Rakousko. Obě země společně s Německem namítají, že Pražská šunka je název obecně známý a používá se dlouhodobě pro výrobky, které vyrá-

bějí uzenáři v EU podle jiné receptury. Při snaze o získání certifikátu Český svaz zpracovatelů masa spolupracuje s MZe. „Jsme připraveni pomoci jim při vyjednávání s členskými státy a pak i s Evropskou komisí, aby se Pražská šunka dostala mezi zaručené tradiční speciality. Mezi naše priority totiž patří ochraňovat kvalitní potraviny a tradiční receptury jejich výroby,“ uvedl

ministr zemědělství Petr Bendl. Podle Václava Tampíra z tiskového oddělení ministerstva má Česko nyní čtvrt roku na dohodu s nesouhlasícími státy, o výsledku jednání musí následně informovat Evropskou komisi. V případě komplikací je možné dobu o další tři měsíce prodloužit. „Pokud dojde k dosažení dohody mezi státy, bude název zapsán,“ uvedl Tampír. V opačném případě o výsledku rozhodne hlasování jednotlivých států na jednání Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů. V Česku se podle MZe označení Pražská šunka používá pro šunku nejvyšší jakosti vyrobenou z vepřové kýty, kde je

původní tradiční oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. V zemích, které mají proti zařazení výrobku na seznam EU výhrady, většinou řezníci tento postup nepoužívají. Například na Slovensku šunku naráží do polyamidového obalu, uvedlo ministerstvo. Pražská šunka se podle různých zdrojů vyrábí od druhé poloviny 19. století. Nejznámějším výrobcem Pražské šunky býval Antonín Chmel, který měl firmu v Praze nad Nuselskými schody. Zejména v meziválečném období byla Pražská šunka významným exportním artiklem. Zaručená tradiční specialita je ozna-

čení, které není spojené s určitou zeměpisnou oblastí. Pokud zákazník koupí takto označený produkt, měl by mít zaručeno, že výrobek je tradičním způsobem podle schválené receptury vyráběn nejméně 30 let. Evropská unie rozlišuje kromě tradiční zaručené speciality ještě chráněné zeměpisné označení (PGI) a chráněné označení původu (PDO). Tyto dvě ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Jedno ze tří označení může v současnosti užívat přes tři desítky českých výrobků. Celkem je na unijním seznamu více než 1000 produktů.

Zemědělci letos podali rekordní počet žádostí o dotace Praha (bo) – Zemědělci letos podali rekordní počet takzvaných jednotných žádostí o dotace, v nichž žádají o většinu podpor. Na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jich farmáři dosud zaslali 28 791, bezmála o tisícovku více než loni, informovalo Ministerstvo zemědělství (MZe). Na základě žádostí má být mezi příjemce rozděleno takřka 30 miliard korun.

„Na základě letos podaných Jednotných žádostí rozdělíme mezi příjemce přibližně třicet miliard korun. Konečnou částku může ještě ovlivnit vývoj směnných kurzů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. Kromě jednotné platby na plochu (SAPS), která je z hlediska rozdělovaných peněz nejvýznamnější dotací, mohou farmáři žádat o zvláštní podpory na citlivé komodity, jako jsou mléčný i masný skot, škrobárenské brambory či chmel, ale také například o podpory pro rolníky hos-

podařící ve znevýhodněných, převážně horských oblastech. Přibližně 80 procent dotací bylo letos podáno elektronicky přes aplikaci Portál farmáře, loni to bylo jedno procento. „Elektronické podání jsme maximálně zjednodušili. Od letošního roku ho mohli přes aplikaci Portál farmáře zaslat žadatelé i bez zaručeného elektronického podpisu. Stačilo, když k elektronicky vyplněné žádosti zaslali potvrzení o podání, anebo ho jednoduše přímo podepsali na místním pra-

covišti SZIF,“ uvedl Bendl. „Celkové dotace do zemědělství a příbuzných odvětví by letos podle odhadu ministerstva mohly vzrůst zhruba o dvě miliardy korun na 44,7 miliardy Kč,“ řekl Bendl. Evropské dotace by podle očekávání MZe měly letos vzrůst takřka o pět miliard korun z loňských 34,8 miliardy na 39,6 miliardy Kč. Naopak ze státního rozpočtu vyplácené dotační programy se mají snížit o půl miliardy na 800 milionů Kč. Pokles úřad očekává

také u dotací do vodního hospodářství a u podpor poskytovaných Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. České zemědělství je zejména díky evropským dotacím od vstupu do EU ziskové. Dotace zemědělcům ze zemí, které do EU vstoupily až v roce 2004 a později, jsou však stále nižší, než kolik pobírají jejich kolegové ze starých členských států. Vyrovnání by mělo nastat v příštím roce.

Schodek agrárního obchodu se mírně prohloubil Praha (bo) – Schodek agrárního zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí prohloubil o šest procent z loňských 5,3 miliardy korun na 5,7 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které poskytl Zemědělský svaz ČR. Téměř ze dvou třetin se na záporném saldu podílel deficit obchodu s masem, přestože se jeho bilance meziročně zlepšila. Od začátku roku do konce března bylo do Česka dovezeno zemědělských komodit, potravin, nápojů a tabákových výrobků za 42,8 miliardy Kč, což bylo o dvě miliardy více než loni. Agrární vývoz vzrostl o 1,6 miliardy na 37,15 miliardy Kč. Deficit obchodu s masem a droby se snížil zhruba o 200 milionů na 3,67 miliardy Kč, přesto představoval

64 procent celkového schodku. Tuzemská výroba masa z dlouhodobého hlediska klesá, domácí spotřeba se přitom v posledních letech výrazněji nemění. Pokles produkce je tak čím dál více nahrazován dovozem. Nejlepší bilanci Česko, jak tomu v posledních letech bývá obvyklé, dosáhlo u obilovin, kde přebytek dosáhl 1,7 miliardy korun. Meziročně však klesl více než o dvě miliardy Kč. Naopak téměř o 200 milionů Kč na více než jednu miliardu Kč se zlepšila kladná bilance obchodu s mlékem, vejci a medem. O více než 500 milionů se zvýšil přebytek obchodu s tabákovými výrobky, když činil 1,3 miliardy Kč podobně jako obchod s živými zvířaty.

Naopak s více než dvoumiliardovým deficitem skončilo obchodování se zeleninou i ovocem a ořechy. Záporný výsledek mělo v prvním čtvrtletí 15, kladný 9 z celkem 24 kategorií výrobků řazených mezi agrární produkty. Loni schodek agrárního zahraničního obchodu dosáhl 24,9 miliardy korun, když se meziročně snížil o třetinu z historicky nejhorších více než 36 miliard Kč v roce 2011. K výraznému zlepšení bilance přispěl hlavně vysoký vývoz obilí a olejnin z dobré sklizně v roce 2011, jemuž nahrály také pro pěstitele příznivé ceny komodit. Z nové proexportní iniciativy ministerstva zemědělství vyplývá, že český zemědělský a potravinářský vývoz by se měl do budoucna zaměřit přede-

vším na 14 zemí mimo Evropskou unii. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území mají patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea. V současné době směřuje více než 90 procent vývozu zemědělského a potravinářského zboží do zemí Evropské unie. Čeští zemědělci a potravináři dlouhodobě upozorňují na to, že se ze země vyváží především nezpracovaná surovina a dováží hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Většinou politiků léta opomíjená problematika potravinové soběstačnosti se spolu s kvalitou potravin stává v poslední době také důležitým politickým tématem. Potravinová soběstačnost Česka se

dlouhodobě snižuje, pokles zrychlil po vstupu země do EU. Jde hlavně o živočišné komodity, jejichž výroba stále klesá. Tuzemská produkce nedokáže naplnit ani spotřebu ovoce mírného pásu, zeleniny, brambor či vajec. Do země se ve velkém dováží i řada komodit, které se v Česku vždy historicky pěstovaly. Zvýšení potravinové soběstačnosti je jedním z cílů strategie pro české zemědělství a potravinářství, kterou MZe představilo letos v lednu. Ministr Petr Bendl tak v posledním květnovém týdnu na jednání se zemědělskými podnikateli ve Verneřicích na Děčínsku uvedl, že chce dokument dokončit do konce června a následně jej předložit ke schválení vládě.

30 / z domova


Ceny českého sládka F. O. Poupěte 2013 byly uděleny v současnosti stále přispívají významným ekonomickým a podnikatelským činem k věhlasu našeho piva. Uvědomujeme si, že jejich práci a obecněji přínos musíme připomínat více než doposud, a proto jsme v loňském roce nově ustanovili toto ocenění,“ řekl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Praha – Český svaz pivovarů a sladoven udělil Ceny českého sládka Františka Ondřeje Poupěte za přínos pivovarství, sladařství a návazných odvětví v České republice 2013. Stalo se tak na slavnostním večeru, který se konal pod záštitou ministra zemědělství Ing. Petra Bendla. V letošním roce Cenu F. O. Poupěte obdržel RNDr. Karel Kosař, CSc., který se stal iniciátorem myšlenky ochrany českého piva a spolurealizátorem prosazení registrace Chráněného zeměpisného označení České pivo. Druhou vyznamenanou je RNDr. Dana Matoulková, Ph.D., která cenu získala za přínos k rozvoji české pivovarské mikrobiologie. Ocenění letos patří také Ing. Vilému Nohelovi za dlouholeté a úspěšné vedení výroby a řízení kvality ve skupině pivovarů PMS Přerov a. s. „Cenou splácíme dluh těm, kteří se nejen zapsali do historie našich oborů, ale

RNDr. Karel Kosař, CSc. Poté, co v roce 2003 narazil Karel Kosař na definici piva v předpisech EU a s překvapením zjistil, že „…pivo je slabě alkoholický nápoj vyráběný infuzní metodou rmutování, možné jsou i jiné způsoby…“, napadla ho myšlenka, že by mělo být na pivo zavedeno Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo, které zaručí zachování energeticky náročných výrobních postupů při výrobě, a tím také výjimečnost českého piva. Po několikaleté cestě, která byla doprovázena rozsáhlým výzkumem typických vlastností českého piva, představil v roce 2004 Výzkumný ústav pivovarů a sladoven první definici českého piva. Ta byla předána k projednání do Bruselu. V roce 2008 bylo Chráněné zeměpisné označení České pivo oficiálně schváleno. K dnešnímu dni používá CHZO České pivo 13 pivovarů pro 71 značek piva, což odpovídá přibližně 60 % tuzemského pivního trhu. Výrobci jsou pod kontrolou Statní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Uživatelé označení musí například prokazovat, že 80 procent sladového sypání na várku je vyrobeno z jarního ječmene odrůd schválených pro České pivo, dále 30

procent chmele na várku musí tvořit Žatecký chmel nebo jeho klony a v neposlední řadě musí technologické postupy odpovídat předpisům specifikace. RNDr. Dana Matoulková, Ph.D. Nejvýznamnějším výsledkem projektu RNDr. Matoulkové, Ph.D., a jejího týmu je nová kultivační půda pro detekci bakterií rodu Pectinatus, která spolu s novou technikou odběru vzorků zvyšuje pravděpodobnost záchytu striktních anaerobů v podmínkách pivovarských provozů. Jedná se o rychlou a spolehlivou metodu detekce bakterií, umožňující prakticky eliminovat rizika koloidního a senzorického poškození stáčeného piva. Metoda navíc snižuje náklady pivovarů s reklamačním řízením. Proč k vývoji nové metody detekce bakterií došlo? Jedním z faktorů, které ovlivňují mikrobiologickou stabilitu piva, je obsah kyslíku. Jeho nízká koncentrace snižuje riziko zkažení hotového piva běžnými pivovarskými kontaminanty a je mimořádně důležitá pro dosažení koloidní a senzorické stability. A proto se s rozvojem moderních technologií stáčení, které umožňují redukovat obsah kyslíku ve stáčených pivech na minimum, objevil pro pivovarníky zcela nový problém a tím jsou anaerobní kontaminace. RNDr. Matoulková, Ph.D., a její tým byli osloveni s požadavkem vyvinout spolehlivou a rychlou metodu detekce bakterií rodu Pectinatus, objasnění jeho perzistence v provozech pivovarů a navržení postupů ke snížení rizika kontaminace piva.

Ing. Vilém Nohel Ing. Vilém Nohel pracuje od roku 1994 jako výrobně-technický ředitel pivovarů Zubr, Litovel a Holba. Je zodpovědný za nákup surovin, řízení výroby a kvality. Vybudoval tým odborníků, kteří zodpovídají jak za klíčovou kvalitu surovin, tak za kvalitu výsledného produktu. Pod jeho vedením dosahují pivovary dlouhodobě výrazných úspěchů na odborných degustačních soutěžích. Mezi nejprestižnější degustační soutěže patří České pivo (za dobu existence této soutěže získaly pivovary skupiny PMS celkem 42 umístění na prvních třech místech), Zlatý pohár PIVEX (pivovary PMS získaly celkem 41 umístění na prvních třech místech, z toho 15 umístění na prvním místě) a Česká pivní pečeť (na základě bodového hodnocení umístění na prvních třech místech vede historickou tabulku od roku 2001 Pivovar Litovel). Je prokazatelné, že pivovary skupiny PMS Přerov jsou dlouhodobě velmi úspěšné v těchto třech nejprestižnějších pivních soutěžích. Standardně se umísťují na prvních třech místech v průřezu všech kategorií vyráběných piv (speciály, ležáky, výčepní, nealko). Soutěže jsou hodnoceny odbornými degustátory z řad pracovníků konkurenčních pivovarů, technologů, pracovníků VÚPS a zástupců VŠCHT. CENA ČESKÉHO SLÁDKA FRANTIŠKA ONDŘEJE POUPĚTE Cena F. O. Poupěte zahrnuje také ocenění za počin v oblasti vědy, výzkumu a může být uděleno i více subjek-

tům. Vyhlašovatelem je ČSPS, který akci zaštiťuje a organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Návrhy na ocenění může předložit člen i nečlen ČSPS. Držitelem ocenění se může stát též subjekt mimo ČSPS a sektor pivovarství, sladařství a návazná odvětví. Oceněná osobnost nebo kolektiv obdrží umělecký předmět z dílny novoborských sklářů. Cena není spojená s finanční odměnou. HISTORIE František Ondřej Poupě (1753–1805) byl legendární sládek nazývaný „velmistr“. Sládkovskému řemeslu se vyučil v Třebíči a působil mj. v pivovarech ve Štěkni u Písku, v Tachově, v hraběcím pivovaru v Hořovicích, také byl sládkem knížecího schwarzenberského pivovaru v Jinonicích. Od roku 1794 působil v Praze. Poupě doporučil a zavedl reformy, které zlepšily výrobu a kvalitu piv, např. zlepšil ekonomiku vyhřívání varných pánví, zlepšil také kontrolu teploty kvašení piva teploměrem atd. Své poznatky publikoval a v roce 1804 byl Vlastenecko-hospodářskou společností v Království českém jmenován jejím dopisujícím členem. Na sklonku 18. století založil v Brně první pivovarskou školu na světě, čímž o 100 let předběhl obdobné snahy v jiných zemích. Tisková zpráva ČSPS Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz

Stanovisko Českého svazu pivovarů a sladoven k zveřejněnému článku v časopisu dTest „Mykotoxiny v pivu“ ČSPS má k dispozici výsledky kontrolních rozborů vzorků některých piv, které byly součástí dTestu. Tyto výsledky se diametrálně liší a jsou několikrát nižší než hodnoty uváděné časopisem dTest. Proto se důrazně ohrazujeme proti článku publikovaném časopisem dTest a mylným interpretacím, které se v souvislosti s tím objevují v dalších médiích. Například česká piva v žádném případě nemohou obsahovat plísně a další zaváděcí informací je, že přítomnost mykotoxinu DON způsobuje přepěňovaní piva (gushing). Pivo je jeden z nejzdravějších nápojů na trhu. Je vyráběno z přírodních

surovin, které samozřejmě jako každá zemědělská komodita určená k dalšímu zpracování v potravinářství může obsahovat limitovaná množství metabolitů plísní, takzvaných mykotoxinů. Pro tyto látky jsou stanoveny závazné hygienické limity. Pivovarsko-sladařské odvětví věnuje maximální péči výběru kvalitních a bezpečných surovin. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) od roku 2008 pravidelně monitoruje obsah mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene a opakovaně potvrzuje, že předepsané limity nejsou zdaleka překračovány. Výstupem těchto měření je tzv. Mykotoxinová mapa České republiky, podle které se za pětiletou dobu měření blížily pouze tři vzorky ke stanovenému limitu, který

je pro obilniny (sladovnický ječmen) 1250 mikrogramů deoxynivalenolu (DON) na kilogram. Všechny ostatní

vzorky se k limitu nepřiblížily nebo byly pod hranicí detekce. Ve výrobním řetězci ječmen – slad – pivo k nárůstu obsahu mykotoxinů nedochází, což potvrzuje řada odborných studií. „V roce 2012 byla sklizeň ječmene absolutně neproblematická, naopak v ní bylo naměřeno nejmenší množství mykotoxinů za poslední tři roky,“ říká Ing. Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet ČR, a. s. Akreditovaná laboratoř VÚPS provádí pravidelné kontroly mykotoxinů v českých pivech. „Zaráží nás tedy, že výsledky prezentované v časopisu dTest neodpovídají měření naší akreditované laboratoře. Zároveň dTest neuvádí metodiku a způsob provedení testu, což neodpovídá běžné praxi,“

říká RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS. „U piva navíc nejsou legislativně stanoveny žádné limity na obsah mykotoxinů, v rámci potravinového koše se totiž jedná o jednu z nejzdravějších potravin,“ dodává Karel Kosař. Je nutné si uvědomit, že veškeré běžně konzumované potraviny vyrobené z obilnin (pečivo, chleba, sušenky, snídaňové cereálie) mohou mykotoxiny přirozeně obsahovat. Doporučený limit EU je 1 mikrogram na 1 kilogram váhy konzumenta. Pro jeden kilogram pečiva je stanoven limit 500 mikrogramů mykotoxinu (DON). Například 200 g snídaňových cereálií může obsahovat až 100 mikrogramů tohoto mykotoxinu. Tisková zpráva ČSPS

Gambrinus otevírá nový typ městských hospod pro mladé

ZEPHYR EXCELENT URBAN PUB NA SLAVNÉ ADRESE Praha – Plzeňský Prazdroj slavnostně otevírá první z nového konceptu hospod, které se zaměřují na mladé lidi. Zephyr Excelent Urban Pub v Michalské ulici 13 v historickém centru Prahy je kompletně zrekonstruovaný prostor, ve kterém Pražané a její návštěvníci po léta znali vyhlášenou restauraci Vysmátý Zajíc. Její název je odvozen od rodu Zajíců, významných středověkých restauratérů a zakladatelů cechu kuchařů a číšníků v Čechách. Přívlastek Vysmátý mu přisoudili Pražané po Bílé hoře, kdy všechen lid chřadl, jen Zajíc se smál a profitoval z habsburského obžerství. Nejslavnější z tohoto rodu, Mikuláš Zajíc, je dokonce opředen legendou, že během neuvěřitelných dvou hodin dokázal obslou-

žit celý císařský průvod Rudolfa II., čítající 75 kočárů. Však i v novém interiéru se hosté mohou setkat s připomínkou rudolfínské doby – Golemem. I ten je ale citlivě zasazen do zcela ojedinělého architektonického a designového řešení, kterému dominují prvky hlavní značky piva – Gambrinus 11° Excelent. Motivy charakteristické pro tuto značku se promítají do originálních doplňků, nepřehlédnutelné je osvětlení z pivních lahví, mozaiky ze zátek apod. „Celý koncept vychází z Urban Street artu, typické městské kultury, která je vlastní zejména mladším lidem. Hospody tohoto typu by měly oslovovat lidi, kteří v centru města žijí, ale i ty, kteří se za neopakovatelnou atmosférou, gastronomií a vynikajícím pivem spojeným s kulturním programem do centra Prahy vypraví,“ představuje hlavní myšlenku projektu městských pubů manažer značky Gambrinus Excelent Jakub Štěpán. Ojedinělé designérské prvky a výzdoba provázejí celý prostor, od vstupu z ulice Michalská přes Excelentní výčep s barem a několika oddělenými „výklenky“ pro klidné posezení až po Excelentní salonek, resp. nekuřáckou restauraci v zadním traktu. Ta sousedí s velkou,

uzavřenou zahrádkou s krytou, kamennou částí, v níž je k dispozici také gril. V prvním patře pubu mohou hosté posedět v Excelentní galerii, kde kromě unikátního prostoru pro prezentaci výtvarného umění je místo i pro gastronomické služby. Podzemní klenuté sklepní partie jsou místem pro hudební produkce v Excelent Music Clubu. Mezi nepřehlédnutelné prvky, které interiéru dominují, se řadí také čtyři pětisetlitrové pivní tanky, které jsou díky osvětlení lákadlem pro kolemjdoucí ve večerních hodinách. Zaručují pivo nejvyšší kvality, které se čepuje do originálního skla značky Gambrinus Excelent. Uspořádání a velikost tanků umožňuje plynulé zásobování čerstvým tankovým pivem i v lokalitě, která je pro velkou přepravní techniku nedostupná. Na čepu tu ale mají také značku Fénix, svěží pšeničné pivo s příchutí koriandru. Nechybí ani paleta v poslední době populárních míchaných nápojů z piva Gambrinus a ovocných šťáv. V novém pubu chtějí navázat na tradici vyhlášené kuchyně, kterou založil rod Zajíců. „Jednoznačně sázíme na kvalitu všech surovin, dominovat bude sezonnost a suroviny od českých producentů

zejména z farmářských trhů,“ říká Jan Pína, manažer restaurace. „V menu převládají pokrmy české kuchyně, ale chceme ji dělat modernějším způsobem, odlehčeně. Příkladem může být kachní stehno připravované ve vakuu s bramborovo-tvarohovým knedlíkem, tahákem by mohla být naše Excelent žebra či kuřecí křidélka.“ Kuchyně je připravena uspokojit hosty přes poledne denním menu, večer budou hosté vybírat z klasického jídelního

lístku. Ten ale podle slov šéfkuchaře Marka Papouška nebudou „noviny na čtení“, ale výběr toho, co je osvědčené a žádané. Atypickou je nabídka jednodušších pokrmů a pochutin podávaných převážně k pivu v odpoledních hodinách. V Zephyr Excelent Urban Pubu mají otevřeno od 11 do 24 hodin, Music Club s produkcí funguje od středy do soboty od 19 do 03 hodin. AMI Communications, spol. s r. o.

z domova / 31


Radegast vstupuje do sezony s novou výbavou, inovuje obaly a posiluje komunikaci Nošovice – Pivo Radegast si dlouhodobě udržuje pozici nejoblíbenějšího piva na Moravě a ve Slezsku. Má nejvěrnější spotřebitele na českém trhu a vysokou vnímanou kvalitu*. Dvojnásobná investice do podpory značky nově přináší spotřebiteli nejen proměnu designu obalů Radegastu, materiálů pro hospody a prezentačních materiálů pro venkovní akce. Radegast se také objevuje v televizi s novým spotem, je partnerem hokejové extraligy, Baníku Ostrava a významných akcí. Radegast, pivo pro pravé chlapy, se svou charakteristickou hořkostí je tak připraveno uspokojit očekávání spotřebitelů i za hranicemi Moravy. Zvýšení investic do značky vysvětlil marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie: „Radegast je doma na Moravě a má tady nesmírně vysokou loajalitu svých fanoušků. Jeho charakteristická hořkost a zacílení na

správné chlapy má velký potenciál. Proto jsme se rozhodli ještě více tuto značku podpořit a umožnit i spotřebitelům v dalších regionech ČR, aby si Radegast vychutnali. Věřím, že to pro obyvatele domácího regionu bude důvod k náležité hrdosti.“ Ostatní investice do značky již mají viditelné výsledky. Inovací prošlo logo Radegastu i celé portfolio obalů, které je představováno masivní kampaní. Nový moderní design míří formou nových POS materiálů do hospod. S novou identitou Radegastu se lidé potkají i na akcích či v místech prodeje piva. Obliba piva Radegast v domácím regionu je pro společnost velice důležitá. „Jsme partnerem nejen hokejové extraligy, ale také moravských týmů napříč soutěžemi od Zlína přes Třinec, Vítkovice, Havířov po Olomouc. Radegast je také oficiálním pivem Baníku Ostrava a unikátní industriální památky Dolní oblast Vítkovice. V letošním roce se vrátí

na Colours of Ostrava a bude i u Masters of Rock. Léto vyvrcholí tradičně Radegast dnem, který loni navštívilo více než 30 tis. lidí,“ přiblížil nejdůležitější aktivity Radegastu marketingový manažer značky Karel Kraus a dodává, že Radegast je aktivní také v digitálních médiích: „Profil na Facebooku má přes 45 tis. fanoušků, před pár dny jsme rozběhli i Twitter. Pozitivní ohlas mají webové stránky, které prošly také výraznou změnou.“ V listopadu 2012 se stal Radegast partnerem hokejové extraligy. V této souvislosti plánuje otevření tematických hokejových hospod po celé ČR. Před pár měsíci byla otevřena třetí Radegastovna, po Olomouci a Frenštátě tentokrát v Praze. Aktuálně doprovází Radegast na turné nejoblíbenější českou kapelu Kabát. * Zdroj dat: kontinuální výzkum TNS AISA 2010–2012

Crest Communications Ostrava s. r. o.

Služba Promile INFO i pro Windows Phone Praha – Novinkou mezi mobilními aplikacemi pro chytré telefony s operačním systémem Windows Phone je Promile INFO. Každý zájemce si může zdarma stáhnout aplikaci, která na základě zadaného množství a druhu alkoholu okamžitě spočítá čas, kdy bude hladina alkoholu v krvi konzumenta opět nulová. Aplikaci Promile INFO využívá v současné době již přes 80 000 lidí a jen za minulý rok aplikace zpracovala více než 200 000 požadavků. Rozšířením o další podporovanou platformu se

tento skvělý nástroj dostane k dalším tisícovkám zodpovědných konzumentů alkoholu. Mezi hlavní výhody aplikace patří nezávislost na mobilním signálu či internetovém připojení. Kalkulačka Promile INFO totiž funguje okamžitě po stažení aplikace. Výpočet Promile INFO, prověřený biochemickou praxí a s odbornou lékařskou garancí, bude nyní ještě přesnější. Uživatel může přidávat požité nápoje přímo na časovou osu po čtvrthodinách, aplikace navíc dokáže zohlednit odbourávání alkoholu během jeho

konzumace. Součástí aplikace je i takzvaná rychloalkulačka. Do ní uživatel zadá údaje, kdy začal pít, jaké množství i druh nápoje. K základní nabídce nápojů omezené na 0,5 l piva, 0,2 l vína a 0,04 l tvrdého alkoholu si navíc může uživatel přidat také nápoj dle vlastního výběru. Novou aplikací služba Promile INFO reaguje na rostoucí počet telefonů se systémem Windows Phone mezi uživateli. „V propagaci odpovědné konzumace alkoholu využíváme nejrůznějších prostředků a díky moderním technologiím se nám daří efektivně cílit na řadu zodpo-

vědných konzumentů, kteří nyní získají poměrně přesnou a okamžitou informaci, kdy jejich hladina alkoholu klesne na nulu, a mohou tedy například usednout za volant,“ říká Jiří Richter, výkonný ředitel občanského sdružení SANANIM, které službu provozuje. Vedle společnosti SANANIM – vlastníka a provozovatele služby – se na vývoji nové aplikaci podílely také Microsoft Česká republika a Plzeňský Prazdroj, který je hlavním partnerem Promile INFO již šestým rokem a propaguje odpovědnou konzumaci alkoholických nápojů.

Promile INFO je projekt, který občanské sdružení SANANIM a společnost Plzeňský Prazdroj společně provozují od roku 2007. Za uplynulé roky postupně vyvinuli webové stránky napivosrozumem. cz, mobilní aplikace pro Android a iOS. V roce 2012 společně vytvořili K-LEE-DECK, odpočinkovou zónu pro návštěvníky letních hudebních festivalů, kde mladí lidé dostávají odbornou pomoc a poradenství z oblasti zodpovědné konzumace alkoholu. K-LEE-DECK letos byl oceněn jako druhý nejlepší projekt v Evropských cenách o CSR – European CSR Awards. AMI Communications, spol. s r. o.

HEINEKEN Česká republika se stal partnerem iniciativy Vím, co jím a piju 1. června tak logo kvality „Vím, co piju“ ponese letos představené nealkoholické pivo Zlatopramen N◦A, a to na všech obalech.

Praha – Společnost HEINEKEN Česká republika se jako první mezi výrobci piva v Čechách zapojila do projektu Vím, co jím a piju. Od

térií, testovaných v nezávislé laboratoři. Pro nápoje, které se chtějí o logo „Vím, co piju“ ucházet, například platí, že nesmějí obsahovat více než 20 mg sodíku na 100 ml či více než 1,1 gramu nasycených mastných kyselin na 100 g výrobku. „Naše pivo je vyráběné z nejkvalitnějších surovin a podle původních receptur. Je pro nás důležité, abychom to našim spotřebitelům dokázali představit a vysvětlit,“ říká Jiří Hauptmann, Head of Corporate Relations and Public Affairs, HEINEKEN Česká republika, a. s. Logo „Vím, co jím“ (pro nápoje „Vím, co piju“) uděluje obecně prospěšná spo-

Společnost HEINEKEN dlouhodobě vyrábí vysoce kvalitní výrobky a získání mezinárodní značky Choices, která je v Čechách reprezentována označením „Vím, co piju“, je toho důkazem. Je ji možné udělit pouze nealkoholickým nápojům, a tak ho prozatím ponese jen Zlatopramen N◦A. K získání známky kvality musel Zlatopramen splnit množství náročných kri-

lečnost Vím, co jím a piju. Ta v České republice působí od roku 2010. Každá potravina, která se uchází o udělení loga, musí projít odborným hodnocením a současně musí vyhovět daným kritériím. Ta stanovuje Mezinárodní vědecká rada při Choices International Foundation. Rada reviduje kritéria každé dva roky. Česká iniciativa Vím, co jím a piju je smluvním partnerem globální iniciativy The Choices International Foundation. Program Choices vznikl v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. PLEON Impact

Na trh přichází novinka: Zlatopramen Radler N◦A Grep Praha – Ideální osvěžení pro každého – to je nealkoholický Radler, který už v první polovině května obohatí český pivní trh. Zlatopramen představuje nový Radler N◦A Grep, který je určen všem, kdo si chtějí užít jeho o stupeň lepší chuť a osvěžení bez omezení, ať už například při řízení automobilu či sportu.

Rodina značky Zlatopramen je opět bohatší – zavedením nového produktu do svého portfolia tak reaguje i na oblibu pivních mixů v uplynulých dvou letech. Novinkou chce výrobce vyjít vstříc i těm, kteří alkohol nemohou nebo nechtějí konzumovat ani v takovém množství, jaké obsahují letní Zlatopramen Radlery (do 2 %). „Produkt nabízí o stupeň lepší chuť přírodního grepu, tentokrát s benefitem

nového nealkoholického piva Zlatopramen N◦A. Díky němu si N◦A Grep zachovává typickou jemnou pivní hořkost a skvělou pitelnost. Příchuť grepu jsme zvolili, protože ji podle průzkumů agentury AC Nielsen spotřebitelé u pivních mixů preferují. Produkt je opět slazen výhradně přírodními cukry – fruktózou,“ říká junior brand manažerka Kristina Benkovičová. Zlatopramen Radler N◦A Grep

se na trhu objeví v květnu. Prodávat se bude výhradně v půllitrových plechovkách. Na novinku budou upozorňovat reklamní upoutávky v místech prodeje i gastronomických zařízeních a ochutnávky přímo v prodejnách. Doporučená maloobchodní cena produktu je 14,90 Kč. K dostání bude v obchodní síti i gastronomických provozovnách. PLEON Impact

Svijany brání svou dobrou pověst Pivovar Svijany zareaguje na výsledky testu na obsah mykotoxinů v pivu realizovaném časopisem dTest žalobou na ochranu dobré pověsti. Stejnou šarži Svijanské Kněžny, která v testu magazínu dTest propadla, nechal otestovat v akreditované laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Brně a výsledky potvrdily, že Svijanská Kněžna i ostatní svijanská piva jsou naprosto nezávadná. Časopis dTest provedl test 50 českých piv na obsah mykotoxinů. Z testů,

které prováděl v nezveřejňované „chemické laboratoři“, vyplynuly šokující informace – tmavá Svijanská Kněžna 13% má údajně obsahovat nejvyšší množství mykotoxinů ze všech testovaných piv. S cílem zjistit, kde se stala chyba, nechal Pivovar Svijany bezprostředně po zveřejnění článku v časopise dTest otestovat stejnou šarži Svijanské Kněžny, jako testoval spotřebitelský magazín, dalších 8 piv z produkce pivovaru a 14 vzorků sladu, z nichž se v inkriminované době vařilo pivo. Výsledky testů realizované v akreditované laboratoři Výzkumného

ústavu pivovarského a sladařského jasně dokazují, že všechna svijanská piva včetně Svijanské Kněžny jsou naprosto nezávadná a neobsahují zvýšené hodnoty mykotoxinů. „Výsledky obou testů jsme předali našim právníkům a došli jsme k závěru, že časopis dTest šíří zveřejněním nepodložených výsledků testu poplašnou zprávu, která silně poškozuje náš pivovar a uvádí zákazníky v omyl. Abychom očistili své jméno, rozhodli jsme se celou záležitost řešit právní cestou, 14. 5. 2013 jsme podali na občanské sdružení TEST, provozovatele magazínu dTest,

trestní oznámení za šíření poplašné zprávy a v nejbližších dnech podáme žalobu na ochranu dobré pověsti přes naši advokátní kancelář Kříž a Partneři,“ říká ke kauze ředitel pivovaru Roman Havlík. Výsledky testů realizovaných v akreditované laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Brně najdete na webu Pivovaru Svijany: http://www.pivovarsvijany.cz/index. php/novinky-a-akce/novinky/ 117-mykotoxiny-ve-svijanskem-pivu Petra Winklerová, PIVOVAR SVIJANY, a. s.

32 / z domova


Velkopopovický Kozel představil Nefiltrovaný ležák

Praha – Dvacátý první ročník pivní slavnosti Den Kozla, která se konala 8. června, přinesl kromě dobré zábavy i pivní specialitu – Nefiltrovaný ležák. Nefiltrovaný ležák byl k dostání nejen na Dni Kozla, ale následně také po dobu jednoho mě-

síce ve všech Kozlovnách a vybraných restauracích. Tradiční slavnost pivovaru Den Kozla ve Velkých Popovicích letos překvapila návštěvníky několika lákadly. Jedním z nich byla pivní specialita Nefiltrovaný ležák. Stejně jako v minulých létech připravili popovičtí sládci jedinečnou pivní delikatesu. Tento rok zvítězil nefiltrovaný ležák, který se vyznačuje plnou chutí a jemnou hořkostí. K dostání bude mimo slavnosti také ve všech Kozlovnách a ve vybraných 200 provozovnách po celé České republice po dobu jednoho měsíce jako odměna pro všechny příznivce Kozla. „Nefiltrovaný ležák od Koz-

la je charakteristický vyšší přítomností pivovarských kvasinek a dalších přírodních látek, které dodávají pivu plnější chuť,“ říká obchodní sládek Velkopopovického Kozla Vojtěch Homolka. Pivo se stáčí v pivovaru přímo z ležáckých tanků bez dalších úprav, proto vyžaduje mimořádnou péči mistra výčepního. Pro ty, kteří se do Popovic nedostali, bude nefiltrovaný ležák od Kozla připraven ve všech Kozlovnách a ve vybraných restauracích do vyprodání zásob. Restaurace s nefiltrovaným ležákem Kozla si můžete najít na: www.kozel.cz/ nefiltrovanylezak. AMI Communications, spol. s r. o.

Pozoruhodný úspěch moravských Sauvignonů na Loiře ve Francii

V hodnoticím sále na Château Royale de Blois

Foto: Luboš Bárta

Údolí řeky Loiry a zejména oblast Sancerre je domovem zřejmě nejslavnějších Sauvignonů světa. A právě tady se letos konala „putovní“ mezinárodní odrůdová soutěž Concours Mondial du Sauvignon. Porotci z dvaadvaceti zemí tu hodnotili přes 800 vzorků bílých Sauvignonů z celého světa, včetně České republiky a Slovenska. A protože Loira je vedle svých vín proslulá zejména zámky, hodnocení probíhalo v sálech jednoho z nejkrásnějších z nich – v Château Royale v Blois.

Soutěži předcházela série odborných přednášek s navazujícím skvěle připraveným workshopem, kde jsem měl možnost odprezentovat kolegům tři vynikající moravské Sauvignony od Jiřího Barabáše, Miloše Michlovského a Františka Mádla. A právě ten poslední, který se vloni stal šampionem mezinárodního Sauvignon Fora v Brně, vzbudil největší pozornost a zmizel jako první z 240 prezentovaných vzorků workshopu, dokumentujících různorodost a mnohotvárnost odrůdy v jednotlivých vinařských oblastech světa. Tyto vzorky se nemohly soutěže zúčastnit, cílem bylo vyvolat a dokumentovat diskusi mezi přítomnými specialisty, popisy těchto vín ale plnily i poznámkové sešity řady přítomných novinářů.

Na úspěch z workshopu navázaly i úspěchy v soutěži samotné, která se konala po následující dva dny – z devíti soutěžících moravských vzorků se hned tři dostaly do nejužšího finále o titul šampiona, a to v nejvyšší kategorii čistých „nebarikových“ Sauvignonů nad 10 €. I když se absolutní titul nakonec nepodařilo vybojovat, po zlaté medaili si z Blois odváží Sauvignon 2011, výběr z bobulí 2011, z LIVI Dubňany, Sauvignon 2011, výběr z hroznů 2011, z Vinařství U Kapličky, Zaječí a Sauvignon 2012, výběr z bobulí, z Vinařství Krist z Milotic. Medailovou sbírku doplňuje stříbrem za Sauvignon 2012, výběr z hroznů 2012, VINIUM a. s., Velké Pavlovice. Ze Slovenských Sauvignonů se pozlacený vrací Sauvignon Prestige Gold 2012 Petera Matyšáka z Pezinku. „Účast a zejména úspěch pozoruhodných vín z České republiky nás vedl k rozhodnutí rozšířit od příštího roku výčet kategorií o Sauvignony ze zbytkovým cukrem,“ konstatoval Thomas Costenoble, předseda mezinárodní jury. „Je velmi obtížné porovnávat navzájem vy-

soce ušlechtilá sladká vína s puristicky suchými Sauvignony.“ Tým společnosti VinoPress, vedený Boudouinem Havauxem, pořádal ve druhém květnovém týdnu v Bratislavě další ročník Concours Mondial de Bruxelles. VE ČTYŘECH LETOS VYPSANÝCH KATEGORIÍCH TAK ZVÍTĚZILI: V kategorii cuvée s více než 50% podílem Sauvignonu Château Tour de Mirambeau Réserve 2012, Bordeaux Blanc, Francie. V kategorii Sauvignonů zrajících v dubových sudech Domaine André Vatan Saint François 2011, Sancerre, Francie. V nejobsazenější kategorii čistých Sauvignonů do 10 € Domaine Gibault Sauvignon Blanc 2012, Touraine, Francie. V nejvyšší kategorii čistých Sauvignonů nad 10 € Weingut Genheimer Killz Gutenberger Felseneck 2012, Německo. JUDr. Luboš Bárta, MBA, šéfredaktor SOMMELIER/ /Revue pro Hotel a Restaurant

Moravští vinaři získali na dvou prestižních světových soutěžích 125 ocenění V druhém květnovém týdnu proběhly hned dvě prestižní mezinárodní soutěže vín, kterých se účastnili také zástupci moravského a českého vinařství. Soutěže Concours Mondial de Bruxelles a Decanter World Wine Awards vynesly našim vinařům 125 medailí a diplomů, čímž moravské a české vinařství opět potvrdilo špičkovou kvalitu zcela srovnatelnou s nejlepší světovou konkurencí. Společnou prezentaci moravských a českých vín organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum za finanční podpory Vinařského fondu. Putovní soutěž Concours Mondial de Bruxelles, která se konala v Bratislavě, přinesla moravským vinařům 7 zlatých a 18 stříbrných medailí. V Londýně se na soutěži Decanter World Wine Awards prosadili vinaři 5 stříbrnými a 42 bronzovými medailemi a 53 diplomy. „Concours Mondial de Bruxelles patří díky svému propracovanému systému mezi špičku v hodnocení vín, a ocenění od náročných porotců jsou proto velmi cenná. V porotě zasedají jak enologové, sommelieři, tak i novináři z celého světa. Vedle toho medaile a ocenění z největší soutěže vína na světě – Decanter World

Wine Awards – mohou těšit úspěšné vinaře zejména díky tomu, že se výjimečnou kvalitou dokázali prosadit mezi více než 14 000 konkurenty ze všech koutů světa,“ komentoval Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. NA CONCOURS MONDIAL DE BRUXELLES BYLI NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ: Vinařství Josef Dufek: zlaté za Rulandské šedé, výběr z hroznů 2012, a Tramín červený, výběr z hroznů 2012, a stříbrná za Sylvánské zelené, pozdní sběr 2012

Vinařství Vladimír Tetur: zlaté za Sauvignon 2012 a Rulandské šedé 2012 Vinařství Petr Skoupil: zlatá za Hibernal, výběr z hroznů 2011, a stříbrné za Cabernet Sauvignon, pozdní sběr 2009, Frankovku, výběr z hroznů 2011, a Veltlínské zelené, kabinetní víno 2011 Château Valtice: zlatá za Dornfelder, výběr z hroznů 2012 Vinařství Čech: zlatá za Rulandské šedé, pozdní sběr 2012

Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.: 1 stříbrná a 1 bronzová a 4 diplomy ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.: 1 stříbrná 2 bronzové a 2 diplomy Nové Vinařství, a. s.: 3 bronzové a 4 diplomy

Vinařství Josef Dufek: 2 bronzové a 4 diplomy Daniel Kříž, Omnimedia, s. r. o. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz

NA DECANTER WORLD WINE AWARDS DOSÁHLI NEJVĚTŠÍCH ÚSPĚCHŮ: Vinařství Tomáš Krist: 2 stříbrné a 6 bronzových medailí a 5 diplomů

Růžová vína z České republiky opět bodují Moravská a česká růžová vína opět sklízejí úspěchy na poli mezinárodní konkurence. Tři zlaté a spoustu stříbrných medailí si Česká republika odvezla z mezinárodní soutěže Le Mondial du Rosé, která se konala v Paříži ve dnech 20.–22. dubna 2013. Soutěž se tradičně specializuje výhradně na růžová vína. Česká republika se prezentovala za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra prostřednictvím 15 vinařství s celkem 34 víny. ZLATOU MEDAILI ZÍSKALI: BM Vinařství za Zweigeltrebe rosé, ledové víno 2011

Tomáš Krist za Cabernet Sauvignon rosé, výběr z hroznů 2012 Vinné sklepy Lechovice za Frankovku rosé, ledové víno 2007 Za zmínku stojí i úspěch vinařství Velkobílovická vína, které přivezlo do soutěže tři vína, jež všechna získala stříbrné medaile. Jednalo se o Cabernet Sauvignon rosé, pozdní sběr 2012, dále Frankovka rosé, pozdní sběr 2011, a nakonec Zweigeltrebe rosé, pozdní sběr 2012. Soutěž růžových vín Le Mondial du Rosé se koná s ohledem na nadcházející sezonu rosé vždy koncem dubna. Růžová vína jsou tradičně letním pitím zejména pro svou svěžest a lehkost, kterou vynikají. „Naši vinaři se v posledních letech soustředí právě na produkci růžových

vín. Je to reakce na stále vyšší poptávku spotřebitelů, kteří žádají kvalitní domácí produkty, a těmi moravská a česká růžová vína bezesporu jsou. Za četnými úspěchy na mezinárodních soutěžích je nejen vysoká technologická úroveň zpracování hroznů, ale také perfektní geografická poloha České republiky,“ říká Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra, který na soutěži koordinoval účast našich vín. Moravská a česká růžová vína sklízela úspěchy na Le Mondial du Rosé i loni, kdy moravští a čeští vinaři přivezli dvě zlaté a osm stříbrných medailí. CO JE TO ROSÉ? Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji me-

todou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Růžové víno není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od sladce malinových tónů přes jemně lososové a pomerančové až po temně cibulové, nebo dokonce téměř fialové odstíny, v závislosti na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování. Více o růžových vínech na www.ruzove.cz Mgr. Jana Škrletová, Omnimedia, s. r. o.

z domova – ze zahraničí / 33


UVDL: boj proti černému trhu s lihovinami se zasekl, hrozí další úmrtí

Podle Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) hrozí, že se metanolová aféra bude opakovat. Ani do roka od jejího vypuknutí nebudou zřejmě přijaty žádné účinné předpisy, které by zabránily další podobné tragédii. Místo jednoduchých a efektivních opatření, jako je například zrušení 6litrových kanystrů, které v drtivé většině případů stály za otravou metanolem, byly zavedeny jen další administrativní povinnosti ztěžující práci poctivým výrobcům a dovozcům lihovin. Členové UVDL, která zastupuje 80 % trhu s lihovinami, oficiálně vyzývají orgány státní správy, aby zrychlily legislativní proces a přijaly klíčové novely zákonů. „Současnou situaci považujeme za alarmující,“ říká Petr Pavlík, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, a dodává: „Již řadu let upozorňujeme na rozkvět černého trhu a na absenci některých zákonů, které by jej omezily. Ale ani rok od propuknutí metanolové aféry, která měla za následek 45 obětí a stamilionové ztráty pro státní rozpočet i výrobce a dovozce lihovin, nestihnou orgány státní správy přijmout žádná opravdu účinná opatření.“ Výzva členů UVDL Nezapomeňme na metanol je adresovaná orgánům státní správy a obsahuje šest důležitých bodů. Kromě zrychlení legislativního procesu

prosazují výrobci a dovozci lihovin zvýšení sankcí při porušení živnostenského zákona, snížení velkoobjemového spotřebitelského balení z 6 litrů na 1 litr, zavedení označování balení větších než 0,06 litru (včetně) kontrolní páskou, nastavení hranice kauce pro distributory minimálně na 5 milionů korun a prověření i zveřejnění stavu sankcí a také výroby ve společnostech, v jejichž výrobních prostorech či výrobcích se našel nelegální líh, zbytky denaturačního činidla anebo metanolu. 6LITROVÉ KANYSTRY – VSTUPNÍ BRÁNA PRO METANOL Jednou z hlavních příčin metanolové aféry jsou velkoobjemová 6litrová spotřebitelská balení, která umožnila, aby se do sektoru gastronomie dostal pančovaný líh. „Jsme překvapeni, že vláda ještě neudělala ani takto triviální krok a nezakázala velká spotřebitelská balení, která nahrávají černému trhu. Velké kanystry lze snadno nakládat, převážet i vykládat. Navíc kontrolní páska na takovém kanystru s 40 % alkoholu je ceninou ve výši 684 Kč, nelegálním výrobcům se tak vyplatí kolek sejmout a použít jej znova,“ vysvětluje Petr Pavlík, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR a generální ředitel STOCK Plzeň-Božkov. Se zmenšením spotřebitelského balení z 6 litrů na 1 litr počítá novela zákona č. 676 o povinném značení lihu, která byla v březnu předložena poslanecké sněmovně. Ta v současnosti teprve prochází druhým čtením a připomínkovým řízením v jednotlivých výborech. MINIMÁLNÍ KAUCE 5 MILIONŮ KČ PRO VÝROBCE A DISTRIBUTORY Za klíčové opatření v potírání černého trhu považují členové UVDL zavedení fixní kauce ve výši 5 milionů korun, která je stejně jako maximální

velikost spotřebitelského balení navržena v novele zákona č. 676 o povinném značení lihu. K tomuto opatření vznikla naneštěstí celá řada protinávrhů, která se snaží nastavit kauci podle velikosti podnikatelského subjektu. Podle Petra Pavlíka, prezidenta Unie výrobců a dovozců ČR, ale snížení kauce v případě malých výrobců nepřinese žádné pozitivní výsledky. Neztěžuje vstup na trh nepoctivým firmám, které oficiálně vykazují jen malou část svého obratu a většinu svých příjmů realizují bez dokladů. Mohou tak zaplatit nízkou kauci a posléze dělat milionové obchody a daňové úniky. „Paradoxně se může stát, že nepoctivý výrobce, který zaplatí nízkou kauci, může státu způsobit velké škody na daních – dokonce i ve výši několik desítek milionů korun, přestože spadá do kategorie ,malý výrobce‘. Proto jsme přesvědčení, že fixní částka 5 milionů korun je opravdu minimální. Jsme přesvědčení, že malí poctiví výrobci a distributoři nebudou mít problém se získáním bankovní záruky na kauci a nebudou muset sahat do svých pokladen.“ ZVÝŠENÍ SANKCÍ V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ ZÁKONA Poslední návrh, který by mohl úspěšně pomoci v boji proti černému trhu, je připravovaná novela živnostenského zákona č. 455, která byla v březnu předložena poslanecké sněmovně. „Zařazení distribuce a prodej lihovin mezi koncesované živnosti je jedním z nejdůležitějších opatření, které vláda plánuje. Konečně vznikne přehled o tom, kdo v tomto segmentu podniká. Ale domníváme se, že je nutné tento zákon nastavit přísněji, aby byly jasně stanovené pravomoci kontrolních orgánů,“ dodává Tomáš Otta z Unie výrobců a dovozců lihovin ČR. Členové UVDL se přiklánějí k pozměňovacímu návrhu, který: – Nepovolí koncesovanou živnost pro-

vozovat právnickým osobám, v jejichž statutárních orgánech sedí lidé, kteří se již v minulosti proti zákonu prohřešili a jimž koncese byla odebrána. Tím se zabrání tomu, aby provinilci zakládali nové firmy a pokračovali v nekalém podnikání pod jinou hlavičkou. – Dovolí živnostenskému úřadu okamžitě a na místě uzavřít provozovnu, v níž zjistí závažné porušení norem při prodeji lihu a lihovin, a to až na 6 měsíců. – Umožní zabavit lihoviny, které jsou prodávány bez příslušného živnostenského oprávnění. INOVOVANÉ KONTROLNÍ PÁSKY PŘINESOU JEN VYŠŠÍ NÁKLADY Třetí podstatnou změnou v zákoně č. 676 je nový návrh kontrolní pásky. Každý kolek bude označen elektronicky čitelnou verzí kódu, tzv. QR kódem. Ceninový papír bude ztenčen, aby bylo ztíženo jeho opakované sejmutí. „Tento nový návrh jen zatíží spotřebitele, výrobce a stát o více než 0,5 miliard korun. Nový QR kód navíc nepomůže přesně zmapovat doklady při prodeji a nákupu lihovin. Opatření lahví ochrannými páskami celkově považujeme za bezzubé,

v mnoha zemích takové opatření vůbec nemají,“ upozorňuje Tomáš Otta, člen Unie výrobců a dovozců lihovin ČR a ředitel společnosti Global Spirits STOP DALŠÍM OTRAVÁM! „Vládě, poslancům i senátorům vzkazujeme, aby nedopustili opakování otrav metanolem,“ říká důrazně Petr Pavlík, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, a spolu s dalšími jejími členy apeluje na vládu: „Zrychlete schvalování zákonů a přijměte konečně účinná opatření, která v boji proti černému trhu mohou reálně pomoci!“ (Tisková zpráva z 13. května 2013) Ogilvy Public Relations Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) sdružuje 13 významných výrobců a dovozců lihovin v ČR – na celém českém trhu s lihovinami v roce 2011 měli členové UVDL 80% podíl. Hlavním cílem Unie výrobců a dovozců lihovin je hájit a podporovat zájmy svých členů vůči vnějším subjektům v České republice i v zahraničí. Konkrétní činnost je možno rozdělit do dvou oblastí. Oblast legislativní spolupráce a oblast sociální zodpovědnosti členů unie. Formou samoregulace Unie bojuje za zodpovědný přístup k alkoholu.

Absinth z GSD dobývá další nové trhy Absinth z prostějovského závodu společnosti GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s. si podmaňuje další zemi. Po úspěších na jihoamerickém kontinentu se českému Absinthu začíná dařit v Turecku. I když spolupráce mezi společnostmi GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a tureckou Arag Worldwade Trade začala již před čtyřmi lety, může-

me o vlně zájmu mluvit až nyní. Svědčí o tom množství objednaného absinthu. V březnu do Turecka zamířilo přes deset tisíc lahví zeleného Absinthu Fairy a červeného Absinthu Devil. Vzápětí přichází z této turisty vyhledávané destinace další objednávka na obdobné množství, která se z likérky expeduje právě v těchto dnech. V zemi půlměsíce je alkohol výrazně dražší než v ČR, protože islám pití

alkoholu obecně zapovídá. Přesto je v Turecku alkohol k dostání ve specializovaných prodejnách. Pití je tady spíše

projevem luxusu a vyššího postavení. Centrem, kde je nejvíce nabízen a prodáván, jsou tedy letoviska s turisty. Turkům Absinth z GSD zachutnal! Potvrzuje to i skutečnost, že zástupci tureckého Aragu, jenž dodává nápoje do restaurací, barů, hotelů a supermarketů, plánují s českými výrobci další setkání. Navíc spustili na tento nápoj nové POS kampaně i masivní inzerce v časopisech.

„Úspěch na tomto trhu nás těší, plně zapadá do naší obchodní strategie. Po uchycení se na jihoamerickém kontinentu a v Austrálii míří náš export do dalších končin, aby se výrobky GSD staly co nejznámějšími,“ dodává k úspěšnému tažení světem ředitel společnosti GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries Pavel Kadlec. GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s.

Společnost RUDOLF JELÍNEK získala certifikát IFS Food Vizovice – Tradiční český výrobce ovocných destilátů, společnost RUDOLF JELÍNEK, získala opětovně mezinárodně uznávaný certifikát kvality IFS Food dokazující, že všechny výrobky značky R. JELÍNEK jsou naprosto bezpečné a nezávadné. Společnost již v minulosti byla certifikována podle těchto norem, nyní ovšem získává vyšší úroveň certifikátu.

Certifikát IFS Food je určen výrobcům a zpracovatelům potravin a vznikl z požadavků německých a francouzských obchodních řetězců jako všeobecný standard bezpečnosti potravin. IFS (International Featured Standard) dnes patří mezi celosvětově nejrozšířenější standardizovaný systém v oblasti bezpečnosti potravin. „Základní filozofií společnosti RUDOLF JELÍNEK je trvalá péče o kva-

litu všech výrobků. Začínáme u pečlivého výběru ovoce a důraz na jakost nepolevuje ani při dalším zpracování surovin tradičními postupy. V dnešní době však nestačí o kvalitě pouze mluvit, ale je nutné ji dokázat. Proto má pro nás

velký význam získání certifikátu, který vzešel z náročného západoevropského trhu a patří k prestižním známkám kvality,“ říká Miroslav Motyčka, obchodní a marketingový ředitel společnosti. RUDOLF JELÍNEK si od certifikátu slibuje zlepšení pozice svých produktů na evropských trzích. Společnost RUDOLF JELÍNEK byla certifikována specializovanou firmou Qualifood a certifikát jí platí do dubna 2014.

Nejvíce rozšířené jsou IFS certifikáty v Evropě, avšak certifikace podle této normy probíhají po celém světě. Získání certifikátu, který potvrzuje soulad fungování společnosti s IFS normami, u svých dodavatelů vyžadují například mezinárodní obchodní řetězce jako Tesco, Rewe, Ahold a další. Více na www.rjelinek.cz Josef Brabec, Czech P.R.

Slovensko a Polsko se znovu přou o kvalitu potravin Bratislava (bo) – Slovensko a Polsko se znovu dostaly do sporu kvůli kvalitě potravin dovážených ze sousední země. Zatímco koncem března se polský premiér Donald Tusk ohradil vůči kritice na adresu polských potravinářů, nyní si slovenské úřady stěžují na postup svých kolegů v sousední zemi. Nevoli Bratislavy vyvolaly informace o tom, že slovenské firmy dodaly do Polska zvířata údajně nakažená

salmonelou. Šéf slovenské veterinární a potravinové správy Jozef Bíreš před novináři naznačil, že za nákazu jsou odpovědné polské firmy, které maso zpracovaly. Slovensko také požádalo Evropskou komisi, aby z evropského systému rychlého varování vyřadila informace o nákaze slovenského dobytka. „Polské dozorčí orgány jednoznačně uplatnily neodborné postupy. Hovězí dobytek byl vyvezen (do Polska) živý a za salmonelu odpovídá ten, kdo zvíře poráží,“ řekl Bíreš.

Podobně Poláci prý pochybili při nařčení Slovenska z toho, že do Polska vyvezlo drůbež nakaženou salmonelou. „Je zajímavé, že živá zvířata byla dodána z toho samého (slovenského) chovu do pěti jatek v Polsku a pouze z jedněch jatek hlásili, že našli salmonelu,“ uvedl Bíreš. Dodal, že drůbež pocházela od velkého chovatele ze západního Slovenska, u kterého salmonela potvrzena nebyla. Slovenští politici, ale i média v uplynulých měsících upozorňovali na různé aféry, kterým čelili polští po-

travináři. Podle Bíreše jeho úřad proto očekával, že polská strana se zaměří na slovenské potraviny dodávané na tamní trh. „Pokud se tak stane nediskriminačním způsobem, tak kritiku přijímáme. Pokud jsou ze Slovenska vyváženy špatné potraviny, je to podnět i pro nás, abychom tyto výrobce nebo dodavatele prověřili,“ poznamenal Bíreš. Ve zmiňovaných případech ale slovenské firmy prý nepochybily. Naopak slovenské úřady podle Bíreše vrátily do Polska 177 000 kusů vajec, která polská firma dovezla na Sloven-

sko a která byla označena falešnou českou značkou. Polští potravináři si v letošním roce stěžovali, že na Slovensku a v Česku čelí diskreditační kampani, která je má vytlačit z těchto trhů. Pověst polských potravin utrpěla například kvůli aféře s technickou solí, kterou firmy v Polsku označovaly za jedlou a prodávaly výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Letos se na českém i slovenském trhu zase objevily polské oplatky, které mohly obsahovat jed na potkany.

34 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I ČIROK JE BEZLEPKOVÝ Čirok (Sorghum bicolor) je vhodnou a bezpečnou potravinářskou obilovinou pro nemocné celiakií, a je proto ideální do receptur pro bezlepkové výrobky. Potvrzují to výsledky nového výzkumu realizovaného neapolským Ústavem rostlinné genetiky, jenž je součástí italské Národní rady pro výzkum. Studie publikovaná v časopise Journal of Agriculture and Food Chemistry přinesla přesvědčivé genetické a biochemické důkazy, že zrno čiroku neobsahuje proteiny škodlivé pro jedince postižené nesnášenlivostí lepku. Italští vědci uvádějí, že analýza provedená na molekulární úrovni prokázala nepřítomnost gliadinových peptidů, tím potvrdila, že čirok lze s konečnou platností považovat za bezpečnou potravinu pro celiatiky. Studie začala v roce 2010, kdy bylo vyseto několik odrůd čiroku, hodnotila se sklizeň z období jaro/léto. Testována byla mouka jemně vymletá z 500 gramů suchého zrna. Zrno bylo podrobeno analýze genomu, mouka byla vyšetřena biochemicky a byl vypracován proteinový profil čiroku. Ve vodě či alkoholu rozpustné prolaminy (kafiriny) z rozdílných odrůd čiroku včetně čistých linií či hybridů byly hodnoceny elektroforeticky pomocí metody SDS-PAGE a chromatograficky HPLC, rovněž byla provedena imunoenzymatická analýza (ELISA) pomocí protilátky R5. Čirok, v rozvinutých zemích tradičně využívaný jako krmná plodina, se stává alternativní obilovinou pro jedince trpící celiakií a je pro svou vysokou nutriční hodnotu doporučován i zdravým konzumentům. Autoři článku tvrdí, že v rámci jejich studie byla biochemická a genetická analýza zrna provedena poprvé, přesto že již dříve bylo zrno po imunochemických, in vitro a in vivo studiích považováno pro celiatiky za bezproblémové. Nutriční kvalita potravinářského čiroku je vynikající. Tento čirok by proto měl být považován za důležitou alternativu pro všechny jedince, ale zejména je vhodný pro celiatické pacienty. Musí se ale jednat o potravinářskou variantu. Výzkumníci zdůrazňují, že analýzy byly provedeny výlučně na potravinářských odrůdách neobsahujících v zrnu kondenzované taniny tak jako běžný krmný čirok, které mohou snižovat stravitelnost bílkovin. Moderní potravinářské odrůdy popsané v článku neobsahují taniny. Tyto odrůdy byly vyvinuty speciálně pro použití při výrobě produktů určených k lidské spotřebě. Přibližně 40 % celosvětové produkce čiroku se v Africe a Indii používá k potravinářským účelům. V jiných částech světa se běžně nekonzumuje, v rozvinutých zemích se ve větší míře používá jenom jako krmivo. V posledních letech však američtí farmáři začali pěstovat hybridy čiroku jako surovinu pro výrobu bezlepkových nepšeničných obilných produktů pro bezlepkovou dietu. Studie uvádí, že čirok má řadu vlastností žádoucích pro použití v bezlepkových výrobcích. Je vysoce výživný, charakterizovaný vysokým celkovým obsahem lipidů, má světlou barvu, neutrální chuť a je levný. Mimoto byly vyvinuty nové technologie zaměřující se na zlepšení nutričních a funkčních vlastností čirokových bílkovin při jeho zpracování v průmyslovém měřítku. Podle výzkumníků by se nové studie měly zaměřit zejména na možnost pěstování potravinářských odrůd čiroku a jeho konzumace v nových oblastech, kupříkladu ve středomořském regionu. P. Pontieri et al.: Sorghum, a Healthy and Gluten-free food for Celiac Patients As Demonstrated by Genome, Biochemical, and Immunochemical Analyses. Journal of Agriculture and Food Chemistry, 2013, 61, č. 10 (2013), s. 2565–2571. DOI: 10.1021/jf304882k

POTRAVINÁŘSKÁ SUROVINA Z NEPOTRAVINÁŘSKÝCH ZDROJŮ Řada médií informovala o práci týmu výzkumníků z technické univerzity ve Virgínii Virgia Tech, kteří uspěli při transformaci celulózy na škrob. Tento proces má potenciál generovat potravinářskou surovinu z rostlin či částí rostlin, které se tradičně za potravinářské plodiny nepovažují. Výsledky původního výzkumu byly zveřejněny v květnové online edici časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Škrob se považuje za jednu z nejdůležitějších komponent lidské potravy a představuje 20 až 40 procent našeho denního energetického příjmu. Na druhé straně celulóza je strukturální složkou stěn rostlinných buněk, a přestože má stejný chemický vzorec jako škrob, není pro člověka stravitelná. Tento nový přístup, popsaný v práci virginských výzkumníků a přihlášený k patentování, bere celulózu z nepotravinářského rostlinného materiálu, kupříkladu z kukuřičné slámy, který z asi 30 procent konvertuje na amylózu a zbytek hydrolyzuje na glukózu vhodnou na výrobu etanolu. Kukuřičná sláma se skládá ze zbytků po sklizni klasů, tj. stonků, listů a listenů, nicméně popsaný postup lze použít na transformaci celulózy jakéhokoli jiného rostlinného původu. Výzkumný tým uvádí, že postup, v němž hrají klíčovou roli enzymy imobilizované na magnetických nanočásticích, nevyžaduje nákladné vybavení, teplo či chemické reagencie, negeneruje žádný odpad a je snadno přizpůsobitelný průmyslovému měřítku. Výsledkem je škrob potravinářské kvality, který lze též využít jako surovinu pro výrobu biodegradabilních obalů. Chun You et al.: Enzymatic transformation of nonfood biomass to starch. PNAS 2013, DOI: 10.1073/pnas.1302420110

NADMĚRNÝ PŘÍJEM VITAMINU E NENÍ NEBEZPEČNÝ V přehledovém článku v časopise Journal of Lipid Research se v závěru uvádí, že nadměrná konzumace vitaminu E není z hlediska lidského zdraví riziková. Autorka článku, profesorka Institutu Linuse Paulinga z oregonské státní univerzity Maret G. Traberová, cituje 181 původních vědeckých prací. Upozorňuje, že na rozdíl od vitaminů A a D se alfa-tokoferol, který je v tucích rozpustnou formou vitaminu E, v toxických koncentracích v játrech ani v mimojaterních tkáních neakumuluje. Je tomu tak, přestože některé meta-analýzy udávají, že konzumace vitaminu E ve formě doplňků stravy (400 IU či více) může pro člověka představovat dokonce riziko úmrtí. Nicméně přesnost těchto statistických analýz je zpochybňována, protože souvislost mezi vitaminem E a nepříznivými účinky pozorovanými v některých intervenčních studiích většinou zaznamenaná nebyla. Rostliny syntetizují osm rozdílných forem vitaminu E. Tyto formy jsou v rostlinách interkonvertibilní. Přesvědčivý důkaz, že to samé je možné i u živočichů, neexistuje. Je však prokázáno, že u hlodavců tyto různé formy vitaminu E mají rozdílné biologické aktivity. Co se týče člověka, americký Výbor pro potraviny a výživu uznává jako formu vyhovující lidským potřebám pouze alfa-tokoferol. Hlavní náplní přehledového článku jsou mechanismy zpracování alfa-tokoferolu v lidském organismu. Autorka svou práci uzavírá konstatováním, že alfa-tokoferol je pro zdravého člověka nejúčinnější a nejbezpečnější z forem vitaminu E, nicméně upozorňuje, že při relativním nedostatku specifických mechanismů pro jeho metabolismus v lidském organismu některých jedinců nemusí být naprostá zdravotní bezpečnost alfa-tokoferolu pro ně jistá. Maret G. Traber: Mechanisms for the prevention of vitamin E excess. The Journal of Lipid Research, march 2013, DOI: 10.1194/jlr.R032946

NĚMEČTÍ VÝZKUMNÍCI VYVINULI METODU, JAK BRÁNIT OXIDACI TUKŮ, ANEB OMEGA-3 MASNÉ VÝROBKY Výzkumní pracovníci z Fraunhoferova ústavu procesního inženýrství a balení IVV v bavorském Freisingu přišli s novou metodou přidávání omega-3 mastných kyselin do masných výrobků, aby němečtí spotřebitelé mohli i nadále s chutí konzumovat své oblíbené masné výrobky a přitom získávat živiny dodávané normálně do organizmu konzumací ryb. Podle výživových doporučení by Němci a samozřejmě i všichni ostatní konzumenti měli týdně sníst 150 až 220 gramů rybího masa zejména proto, aby jejich organismus získal dostatečné množství omega mastných kyselin důležitých pro regeneraci srd-

Z E

S V Ě T A

ce, mozku a nervových buněk. I přes rozsáhlou kampaň upozorňující na důležitost omega mastných kyselin pro zdraví a vysvětlující, že jejich výborným zdrojem jsou právě ryby, jen malá část německé populace konzumuje rybí maso v dostatečném množství. Výzkumníci z Fraunhoferova ústavu uvádějí, že je napadlo přidávat omega-3 mastné kyseliny do potravin, které jsou v Německu velmi oblíbené, čili do chleba, různých masných výrobků, těstovin a pizzy, a tím zvýšit potravní příjem omega-3 MK. Nejdříve našli metodu, jak odstranit nepříjemný rybí pach omega-3 tuků, poté řešili jejich náchylnost k oxidaci. Vyvinuli a nechali si patentem ochránit emulzní systém kombinující rozličné antioxidanty. Některé z nich chrání tuky přímo proti oxidaci, další podporují účinky těchto antioxidantů a jiné eliminují chemické látky, které urychlují degradaci tuků. Podle vedoucího výzkumného týmu Christiana Zacherla laicky řečeno tak musí kyslík nejdříve překonat řadu překážek, které mu emulze postaví do cesty, než může reagovat s omega-3 mastnými kyselinami. Díky nově vyvinuté metodě jsou mastné kyseliny stabilní a lze je začlenit do řady potravin. Emulzi lze celkem snadno přizpůsobit specifickým požadavkům jednotlivých produktů. Nová technologie byla vyvinuta ve spolupráci s německým potravinářským maloobchodním řetězcem Edeka, který jako první před měsícem uvedl na trh pod svojí vlastní značkou uzenářské výrobky fortifikované omega-3 mastnými kyselinami právě touto novou metodou. Součástí souboru nových masných výrobků je devět druhů spotřebiteli velmi oblíbených salámů, klobásek, párků a uzenek, které mimo to, že obsahují významná množství dokosahexaenové a eikosapentaneové mastné kyseliny, mají celkově nižší obsah tuků než jejich běžné protějšky. Podle manažera projektu Petera Eisnera výzkumníci při přípravě emulzního systému použili speciálně zpracovaný rybí olej, který sám o sobě obsahuje více než 90 procent těchto hodnotných mastných kyselin. Původní výrobek jich obsahoval pouze 30 procent. Protože u výše zmíněných masných výrobků výzkumníci provedli i celkovou optimalizaci složení a vyváženosti tuků, mohla firma Edeka ve svých výrobcích snížit i celkový obsah tuku. http://www.fraunhofer.de/en/press/research-news/2013/may/method-developed-for-adding-omega-3-fatty-acids-to-foods.html

RYBÍ ŽELATINA NABÝVÁ NA DŮLEŽITOSTI Důležitost rybí želatiny stoupá, je alternativou hovězí a prasečí varianty, avšak co se týká extrakce, funkčních vlastností a dodávek, představuje pro výzkumníky a výrobce stále výzvu. Želatina se používá jako čiřidlo při výrobě nápojů, jako zahušťovadlo či tužidlo u dezertů, jogurtů, omáček, krémů, slouží při výrobě cukrářských výrobků, cukrovinek a potravinářských pěn. Využití této mnohaúčelové ingredience živočišného původu je však omezeno z náboženských důvodů (židé, muslimové) a stravovacího zaměření (vegetariáni) a v Evropě je poptávka snížena i kvůli výskytu BSE, a to i přes snahu výrobců přesvědčit spotřebitele o zdravotní nezávadnosti hovězí želatiny. Podle výsledků průzkumu trhu provedeného agenturou Global Industry Analysts (GIA) potřeba dodržet standardy košer a halal výrobků podpořila důležitost rybí želatiny na globálních trzích, i když mezera na trhu ve srovnání se savčími želatinami stále zůstává. Zájem o tržní potenciál přísady přitáhl v minulých letech zvýšenou pozornost i proto, že se vědcům podařilo překonat některé problémy spojené s použitím rybí želatiny jako alternativy výrobku savčího původu. Mimoto použití rybí kůže jako suroviny pro výrobu želatiny potravinářské kvality může představovat užitečný a výnosný způsob vyřešení problému likvidace rybího odpadu. Hlavním rozdílem mezi tradiční hovězí či prasečí želatinou a rybí alternativou je aminokyselinové složení, které předurčuje rybí želatině nižší teplotu želírování. Teplota želírování a rozpouštění též závisí na rybím druhu, z něhož byla želatina vyrobena. Platí, že želatina z ryb žijících v chladných vodách má nižší teplotu rozpouštění a želírování a toto ovlivňuje i uvolňování pachu a rovněž i funkční vlastnosti finálních výrobků. Malajští vědci ve studii, jejíž výsledky byly zveřej-

něny v časopise Food Hydrocolloids, ukazují, že ryby z teplých vod jsou velkým příslibem při náhradě savčí želatiny. Nicméně vyřešení problému rozšíření procesu extrakce při zachování konzistentní jakosti z laboratorního do průmyslového měřítka zůstává na výrobcích. Na začátku letošního roku použili čínští výzkumníci k přípravě želatiny kůže z tilapií a sumců a zjistili, že tato želatina měla ve srovnání s bovinní variantou vyšší pěnivost, větší kapacitu vázat tuky a vodu, ale nižší emulgační aktivitu. Toto je další z nově se objevujících studií, které se snaží charakterizovat funkčnost želatiny ze specifických rybích druhů s výhledem na vhodnost jejího využití v průmyslové praxi. Kromě výběru vhodného rybího druhu vědci též experimentují s mísením rybí želatiny s jinými hydrokoloidy nebo solemi s cílem zlepšit želírující vlastnosti želatiny či hydrokoloidních směsí. I když část problémů zůstává nevyřešena, výzkumníci i obchodníci jsou stále přesvědčeni, že spektrum možností, jak využít rybí želatinu při výrobě potravin a nápojů, je široké. Agentura GIA odhaduje, že globální trh želatinou dosáhne v roce 2017 395 tisíc metrických tun. Velikost tohoto trhu bude souviset se stoupající životní úrovní v Číně a Indi, přičemž obě tyto země propagují při výrobě potravin zejména nesavčí zdroje. Lihong Niu, Xin Zhou, Chuqiao Yuan, Yun Bai, Keqiang Lai, Fuxin Yang, Yiqun Huang: Characterization of tilapia (Oreochromis niloticus) skin gelatin extracted with alkaline and different acid pretreatments. Food Hydrocolloids, 33, 2013, s. 336–341

SKUTEČNÁ CHUŤ JAHOD Molekulární analýza odhalila novou cestu k biosyntetické produkci klíčového jahodového aroma, které může pomoci výrobcům vyrábět produkty se „skutečnou vůní a chutí jahod“. Tým výzkumných pracovníků z Technické univerzity v Mnichově pod vedením profesora Wilfrieda Schwaba se domnívá, že odhalil dříve neznámou metabolickou dráhu biosyntézy hlavní složky jahodového aroma, a to 4-hydroxy-2,5-dimethyl-3(2H)-furanonu, známého též jaho furaneol či HDMF. Zralé jahody mají vysokou koncentraci této látky, která jim dodává specifickou jakoby lehce karamelovou vůni. Podle profesora Arne Skerry, který se projektu též účastnil, výzkumníky zajímal zejména biokatalytický proces, který vede k finální látce. Na základě podrobného mapování reakcí této metabolické dráhy výzkumníci lépe pochopili, jak enzymy katalyzují biosyntézu této látky, a nově objevili, že součástí katalytických reakcí je do současnosti neznámý mechanismus. Na rozdíl od kávy či vanilky je biochemický proces generující jahodové aroma velmi komplexní. Německý tým nyní odhalil důležitý krok v této biosyntéze. Výsledkem, jak výzkumníci doufají, bude brzké uplatnění tohoto nově odhaleného biochemického procesu při výrobě aromatu v průmyslovém měřítku. Aroma by všem jahodovým produktům mělo dodat ještě „opravdovější jahodovou chuť“. Vůně potraviny hraje zásadní roli v našem vnímání její chuti tím, že pomáhá vytvořit intenzivnější chuťový vjem než ten, který jsme schopní dosáhnout pouhým jazykem. Výroba aromatických látek, které jsou identické s látkami nacházejícími se přímo v ovoci, je proto důležitý proces, který pomáhá vyrobit produkty lépe přijímané spotřebiteli. Autoři poukazují, že charakteristické aroma čerstvých jahod je výsledkem společného působení zhruba tuctu rozličných složek, nicméně jedna z nich, HDMF, má klíčovou roli. Výzkumný tým zjistil, že v rostlinách se tato látka syntetizuje řetězcem reakcí biosyntetické dráhy z fruktózy. Součástí tohoto procesu je i redukce prekurzoru HDMF katalyzovaná enzymem známým jako FaEO (Fragaria x ananassa enon oxidoreduktáza) na vlastní HDMF, přičemž elektrony jsou transferovány na určitou část molekuly. V závěru práce výzkumníci uvádějí, že FaEO enzym je prvním členem nové třídy biokatalyzátorů, což je objev, který může vést k úspěšné aplikaci enzymu v průmyslové biotechnologii. André Schiefner, Quirin Sinz, Irmgard Neumaier, Wilfried Schwab, Arne Skerra: Structural basis for the enzymatic formation of the key strawberry flavor compound 4-hydroxy-2,5-dimethyl-3(2H)-furanone. The Journal of Biological Chemistry, DOI: 10.1074/jbc.M113.453852. Mgr. Tatiana Oldřichová

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna OMIKRON Praha, spol. s r. o. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.


nabídky – informace / 35

2FKXWQHMWHYtWČ]HVRXWČåH Mlékárenský výrobek roku 2013 YNDWHJRULLWDYHQpVêU\«

Firma Kamille s. r. o.

zajišťuje vývoz a dovoz živých zvířat. Společnost má dlouholetou tradici v oboru a při své obchodní činnosti upřednostňuje spolehlivost a seriózní obchodní vztahy se svými partnery. KONKRÉTNĚ NABÍZÍME: – výkup jatečního skotu a prasat za účelem exportu, – výkup zástavového skotu k výkrmu. Máme svoje stálé obchodní partnery a rádi Vás přivítáme do tohoto společenství. S důvěrou se na nás obraťte! Kamille s. r. o., V pláni 11/25, 142 00 Praha 4, CZ Tel.: +420 222 233 356, fax: +420 222 233 311 [email protected] www.kamille-livestock.com

«DWDNpGDOãtSĜtFKXWČ Np G Oãt Ĝt K Č ]ĜDG\äHOHWDYD ([FHOHQW


7. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství

29. mezinárodní potravinářský veletrh 26. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování


POTRAVINÁŘSKÉ VELETRHY SALIMA 25.–28. února 2014 S veletrhy SALIMA, MBK a INTECO se budou současně konat veletrhy EMBAX a PRINTexpo Základní nájemné výstavní plochy 2 800 Kč/m² (bez DPH) Termínové slevy - 25 % ze základního nájemného do 15. 9. 2013 - 10 % ze základního nájemného do 15. 11. 2013 Kontakty a více informací na: www.salima.cz

2 5 .– 2 8 . 2. 2014 Brno – Výstaviště

S ou b ěžn ě se k o ná:

28. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií

27. mezinárodní veletrh technologií pro tisk, signmaking a signage

Ingo_inz_125x372mm.indd 1

27.05.13 15:28

Potravinářský zpravodaj Číslo 4 Ročník XIV 11. června 2013 Cena 28 Kč

Recommend Documents