POTRAVINÁŘ. Pomohou kraje s odbytem potravin? Německé a české odbory se brání špatným pracovním podmínkám

Potravinář září/2014

POTRAVINÁŘ Pomohou kraje s odbytem potravin? Řada krajů vyzve kvůli ruským sankcím jídelny krajských škol či nemocnic k nákupu českých potravin. Chtějí podpořit tuzemské zemědělce a potravináře ohrožené zákazem dovozu do Ruska. Krajům i obecním úřadům či ministerstvům nedávno doporučil nakupovat do mác í po tr av in y mi nis t r zemědělství Marian Jurečka. O možné pomoci jednotlivých krajů zemědělcům a potravinářům postiženým v důsledku ruské reakce na sankce EU jednali bezprostředně po zavedení ruského embarga na veškerý dovoz masa, ryb, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny ze Západu prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Podle Tomana i Haška nestačí pouze deklaratorní výzvy spotřebitelům, ale je potřeba pro postižené firmy zajistit i reálný odbyt. Jak uvedl Toman ve svém prohlášení, „apelování na národnostní cítění spotřebitelů je nepochybně správným krokem, ale i zde je prostor pro stát, a to zvýšenou podporou a propagací domácích potravinářských a zemědělských produktů, protože zde oproti ostatním státům unie stále značně pokulháváme“. K a ž d ý z k r a j ů Č e s ké republiky je zřizovatelem desítek až stovek organizací, z nichž mnoho tvoří školy nebo třeba domovy důchodců s vlastními kuchyněmi. Jihomoravský kr aj, kte rý je zřizovatelem 241 příspěvkových organizací, chce posoudit možnost přímých dodávek komodit od českých zemědělců do kuchyní a jídelen nemocnic, sociálních ústavů a

škol. „Po vyřešení právních aspektů bude kraj připravený ke spuštění systému pomoci v září,“ uvedl Hašek. K obdobnému postupu chce vyzvat i starosty měst a obcí v kraji jako zřizovatele některých škol, sociálních zařízení a nemocnic. Středočeský kraj minulý týden oznámil, že v nejbližší době rozešle všem ředitelům svých 350 příspěvkových organizací výzvu k nákupu domácích potravin. Týkat se bude opět hlavně nemocnic, sociálních ústavů a školních jídelen a kuchyní. „Chceme prověřit stávající smlouvy. Pokud to bude možné, nevidím důvod, proč bychom nemohli nakupovat potraviny vyrobené v České republice, a pomoci tak našim potravinářům, kterých se odvetné sankce Ruska vůči zemím Evropské unie budou týkat,“ sdělil Petera. I další kraje považují doporučení nakupovat tuzemské potraviny za dobrý nápad. Podobnou výzvu jako Středočeský chystá i Kar lovarský kraj. „D o pisem příspěvkové organizace vyzveme, aby české zemědělce a výrobce potravin podpořili,“ řekl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Olomoucký kraj už se podle tamějšího hejtmana Jiřího Rozbořila dlouho snaží zvyšovat u svých organizací podíl domácích potravin. „Pokud je to možné, doporučujeme místní výrobce a regionální potraviny,“ řekl. Hejtmani ovšem upozorňují, že mohou nakupování českých potravin svým příspěvkovým organizacím pouze doporučit. „Není jednoduché nařídit organizacím, aby kupovaly tuzemské potraviny. Všechny podléhají zákonu o veřejných zakázkách,“ řekl pardubický hejtman Martin Netolický. U objemnějších dodávek potravin musí organizace podle krajů

vypsat tendr, ve kterém je rozhodující většinou cena. „Pouze u malých objemů to lze udělat přímo,“ uvedl olomoucký hejtman. Například Ústecký kraj proto zatím o výzvě k podpoře neuvažuje. „Organizacím bychom mohli stejně pouze doporučit, aby nakupovaly tuzemské potraviny. Jsou to samostatné ekonomické subjekty, kterým kraj nemůže nic nařizovat,“ uvedla krajská mluvčí Magdalena Hanáčková. Podle Tomana je dnes více než zřejmé, že ruské sankce a následná situace na trhu bude mít negativní dopady pro české zemědělství i potravinářství i českou ekonomiku, nicméně je stejně tak nepochybné, že vláda se musí dopady a jednotlivými možnými scénáři jejich působení v ČR zabývat a přijmout v případě potřeby včas adekvátní opatření. „Proto vítáme jakoukoliv aktivitu zaměřenou na pod poru a od byt d omácích potravinářských a zemědělských produktů,“ zdůraznil v Toman. (mim)

Německé a české odbory se brání špatným pracovním podmínkám Agenturní práce a prekérní smlouvy nesmí být ani v Německu, ani v České republice zneužívány ke mzdovému dumpingu. To je společný požadavek Reinera Hoffmanna, představitele Německé odborové konfederace DGB – největší odborové centrály v EU, a Josefa Středuly, předsedy ČMKOS. Oba představitelé se na tom dnes jednoznačně shodli na oficiálním setkání v Praze. „České a německé podniky chtějí odvádět

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


kvalitní práci, k tomu jejich zaměstnanci potře bují dobré pracovní podmínky a především za kvalitní práci musí dostat adekvátně zaplaceno,“ řekl Hoffmann. „Platy zaměstnanců v České republice nemohou dlouhodobě pokulhávat za německými platy, v některých podnicích za naprosto srovnatelnou práci dostávají zaměstnanci u nás dokonce o 20 % méně, než je minimální mzda v Německu.“ řekl Středula. Setkání v Praze bylo první návštěvou letos v květnu zvoleného předsedy DGB a stejně tak nově zvoleného českého kolegy. Cílem návštěvy je navázat na dosavadní tradiční spolupráci obou organizací a tuto spolupráci posílit. Hodně německých podniků má své firmy v České republice, působí zde mnoho subdodavatelů pro významné podniky německého průmyslu. Naše sousedící země jsou po desetiletí těsně hospodářsky propojeny a jsou na sobě závislé. Oba předsedové se shodli na tom, že je velmi důležité, aby se postupně na evropském pracovním trhu prosazovala společná pravidla. To je podle nich cesta k odstraňování sociálního dumpingu, který vede k degradaci mzdových a pracovních podmínek. K tomu může pomoci rozvíjení sociálního dialogu na národní i evropské úrovni. „Odbory si slibují od nového předsedy Evropské komise Junckera, který si uvědomuje význam evropského sociálního dialogu, že přispěje k jeho posílení.“ Reiner Hoffmann zdůraznil, že povinnost německých zaměstnavatelů je nejenom se pyšnit německým sociálním partnerstvím, ale konkrétně ho uplatňovat i na evropské a mezinárodní úrovni a přestat s torpédováním práva na stávku v rámci Mezinárodní organizaci práce (MOP). Tato problematika úzce souvisí se současným vyjednáváním dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA (TTIP). Tato dohoda nesmí být pouze čistý 2

byznys, nesmí likvidovat a oslabovat základní zaměstnanecká práva, garantovaná národními zákony a MOP. „Dohodu se slabými nebo s oslabenými právy zaměstnanců nebudou odbory akceptovat, bude-li k tomuto dohoda směřovat, budou po německé a české vládě odbory požadovat přerušení jednání,“ zdůraznili Hoffmann a Středula. (mim)

třeba připomenout, že od roku 2011 SZIF z vlastní iniciativy přijal řadu opatření a postupů k tomu, aby se podobná pochybení neopakovala. „Je pro nás potěšující, že počet a rozsah zjištění týkajících se etapy 2012 2013 byl zřetelně nižší, z čehož lze usuzovat, že přijatá opatření do značné míry splnila svůj účel,“ říká současný ředitel SZIF Martin Šebestyán.

Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke kontrole NKÚ ve věci Klasa a Regionální potravina

V případě veřejných zakázek na podporu značky Klasa zadávaných v letech 2009 až 2011 prováděl jejich administraci externí subjekt, se kterým již SZIF nespolupracuje.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bere na vědomí kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se podpory zemědělských produktů a potravin na trhu (kontrolní akce NKÚ č. 13/36). Kontrola se týkala dvou etap činností SZIF v této oblasti, konkrétně za období 2009 - 2011 a 2012 - 2013. Ministr zemědělství Marian Jurečka k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu řekl: „Uvedená zjištění se vztahují k předchozím vedením ministerstva. Aby se již nic podobného nestalo, ustanovil jsem pracovní skupinu Klasa 2015+, která má do budoucna připravit koncepci propagace této značky. Totéž plánuji i u značky Regionální potravina,“ a dodal: „Zprávu NKÚ nebere Ministerstvo zemědělství v žádném př í pad ě na le hk ou vá hu a v připravované veřejné zakázce na marketingovou podporu značky Klasa, resp. v současnosti realizované kampani na Regionální potravinu, by se žádné excesy už neměly objevit.“ SZIF konstatuje, že největší část zjištění NKÚ se dotýká období do roku 2011 a lze z nich usoudit, že vnitřní kontrolní systém v té době nebyl zcela funkční. Současně je

NKÚ ve svém nejnovějším kontrolním závěru nalezl údajná porušení rozpočtové kázně. To však n e z n a m e n á , ž e s e u ve d e né prostředky někam ztratily, naprostá většina zjištění se týká spíše formálních pochybení spočívajících v opožděném dokončení schvalovacího procesu u některých výdajů nebo v zadání dílčích veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách bez toho, že by s tímto postupem počítala př í slu š n á rám c ová sm l ou va. „Domníváme se, že NKÚ některá jednotlivá zjištění nevyhodnotil správně, ačkoli jsme jeho závěry rozporovali už v průběhu kontroly. Náš postoj budeme obhajovat i u finančního úřadu, který nyní bude na návrh NKÚ údajná porušení rozpočtové kázně posuzovat. Příslušný Finanční úřad (FÚ) se přitom se závěry NKÚ v mnoha případech neztotožňuje. Od roku 2007 NKÚ ve 4 z celkem 11 kontrol shledal porušení rozpočtové kázně v celkové výši 160,4 mil. Kč. Na základě podnětů NKÚ zahájil FÚ k dnešnímu dni v SZIF celkem 22 šetření na prověření porušení rozpočtové kázně v celkové výši 74,9 mil. Kč. Z toho se FÚ shodl s hodnocením NKÚ „pouze“ u 4,3 mil. Kč, za které vyměřil SZIF odvod za porušení rozpočtové kázně. U částky 66,6 mil. Kč FÚ porušení



rozpočtové kázně nezjistil. U dalších se v České republice té které zemědělské 3,6 mil. Kč sice FÚ zjistil porušení komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se rozpočtové kázně, ale následně té které komodity sní. v plném rozsahu vyhověl odvolání (mik) SZIF. Hynek Jordán Dovoz potravin z Polska ředitel Odboru komunikace MZe

zesílil

Česko není potravinově soběstačné, přesto na tom není špatně… Potravinovou nesoběstačnost potvrzují čísla, která má k dispozici Ústav zemědělské ekonomiky a informací a které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Česká republika nepokryje například vlastní spotřebu ovoce, zeleniny, brambor a nebo třeba i vajec. Pohled na potravinovou soběstačnost se ovšem s dobou mění. Teze, že každá země by měla být v hlavních zemědělských komoditách soběstačná, jsou překonané. Byly součástí studené války na obou stranách železné opony – míní například agrární analytik Petr Havel, Dnes jsme ve společném celním, ekonomickém, lidském, politickém prostoru Evropské unie. Situace je jiná. Obchodní výměna se přímo předpokládá a potravinová soběstačnost získává jiný prostor. Přitom platí, že v evropském žebříčku je Česká republika spíše v té lepší polovině. Samozřejmě nejsme soběstační v řadě komodit, ale skutečně soběstačné země jsou v podstatě jen dvě: Francie a Polsko, přičemž však Polsko kvůli klimatickým podmínkám není soběstačné ve výrobě vína. Ale to jsou země, které mají na zemědělství založené své hospodářství. Česko je spíše průmyslovější země a z tohoto pohledu je na tom vlastně velmi dobře, protože mnohé země EU jsou na tom s potravinovou soběstačností podstatně hůře než my. Naši zemědělci zpravidla počítají soběstačnost tak, že vezmou kolik procent spotřeby domácí se do republiky dováží a zbytek představuje naši potravinovou soběstačnost. Je ale třeba také vidět, že naše země některé zemědělské komodity i vyváží. A tak je třeba potravinovou soběstačnost počítat spíše podle toho, kolik

Dovozy potravin z Polska během letošního roku opět zesílily. Za první čtyři měsíce roku se z Polska k nám dovezly potraviny za 8, 2 miliardy korun, což bylo o 15,4 procenta meziročně více. Vyplývá to z informací českého statistického ú ř a d u, p o d l e k t e r é ho j e pravděpodobně hlavní příčinou silného růstu cenová konkurenceschopnost. Statistický úřad také uvedl, že zhruba o šestinu vzrostl celkový vývoz českých potravin do zahraničí, přičemž o více než třetinu vzrostl vývoz do Německa. Nejčastějším artiklem putujícím na německý trh jsou naše mléčné výrobky, jejichž vývoz stoupl o plných 42 procent. Do Německa se ale také vyvezlo o tři pětiny více obilovin a o polovinu více cukru včetně medu. Polské dovozy potravin za celý loňský rok zpomalily meziroční růst na 6,7 procenta. Hned v lednu letošního roku už ale stouply o 11,4 procenta. Za loňským zpomalením mohla být reakce českých s p o tř e b it el ů na sér ii z pr áv o problematických potravinách z Polska po takzvané solné aféře z roku 2012. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Největší podíl potravin dovážených z Polska připadá na maso a masné výrobky. Podíl se meziročně snížil z 24 procent na 22,8 procenta. Z Polska se dovezlo do tuzemska méně masa než z Německa. Německý dovoz masa činil 2,677 miliardy korun, polský 1,88 miliardy. ČSÚ rovněž upozornil, že se změnila struktura dováženého masa

z Polska. Nejvyšší podíl má stále drůbeží maso (43 procent), ale pětinásobně narostl dovoz ryb. O 3,2 procenta vzrostl také dovoz vepřového masa a naopak klesl dovoz hovězího. Celkové dovozy masa a masných výrobků do Česka stouply za první čtyři měsíce letošního roku meziročně o 11,4 procenta. Nejrychleji vzrostl dovoz z Německa, a to o 21,3 procenta. Výrazně stoupl dovoz německého vepřového, a to o 21, 7 procenta. Německé vepřové maso se tak na celkovém dovozu vepřového do ČR podílelo 43 procenty. Do České republiky se ze zahraničí více potravin dováží, než vyváží. Převaha dovozů nad vývozy za čtyři letošní měsíce představovala 7,58 miliardy korun. Mezi pět největších zahraničních partnerů v obchodu s potravinami se kromě Polska a Německa řadí Slovensko, Španělsko a Nizozemsko. (MA)

Jak je to letos s cukrovou řepou? Rozhovor s Jiřím Krouským, ř editelem S vazu pěst itelů cukrovky Čech …Jsme postiženi krácením kvóty v souvislosti s odchodem společnosti Eastern Sugar, která činí 102,5 tisíce tun. Navíc na jaře bylo oznámeno preventivní stažení kvóty, které se bude ještě v říjnu upřesňovat, ve výši 7,29 procenta. Naši cukrovarníci koupili ještě dodatečnou kvótu ve výši 14,4 tisíce tun, takže celková letošní kvóta na výrobu cukru by měla dosáhnout 341 tisíc tun, což je zhruba 75 procent původní kvóty. Předpokládá se, že v příštím roce bychom mohli dokoupit ještě 5600 tun, což je zbytek z dodatečné kvóty 20 070 tun, na kterou máme nárok. Pak bychom se mohli dostat na 346,6 tisíce tun. Ale zase musíme počítat s deklasifikací. Preventivní stahování kvóty se bude realizovat každoročně, kvóta se bude i nadále snižovat.


3


Cílem cukerní reformy je totiž snížit evropskou kvótu z 18,5 milionu tun na 12 milionů tun a snížit ceny cukru o 40 procent, zastavit export a umožnit přístup rozvojových zemí na evropský trh s cukrem. Takže dalšímu krácení se ČR nevyhne… Všichni, cukrovarníci, pěstitelé cukrovky i ministerstvo zemědělství, bojujeme na všech frontách o to, aby krácení nebylo tak velké. Požadujeme, aby i nadále bylo bráno v potaz její snížení kvůli odchodu Eastern Sugar. Zatím se zohledňuje. Zatímco u ostatních států preventivní stažení kvóty představuje 13,5 procenta, u nás to je 7,29 procenta. Hrozí však, že vrácení části kvóty se nebude počítat. Samozřejmě jsme nespokojení s tím, že Německo, Belgie, Francie, Polsko a další státy neodevzdaly ani tunu kvóty a nakoupily sto procent dodatečné kvóty. Takže všechny tyto státy mají nyní vyšší kvótu, než měly před reformou. Neplatilo žádné omezení? Evropská kvóta 17,5 milionu tun byla navýšena o 1,1 milionu tun. Nároky byly přitom rozpočítány podle velikosti exportu. Kdo měl větší export, byl považovaný za více konkurenceschopného a byla mu přidělena dodatečná kvóta. Největší producenti v Evropě, jakými jsou Francie, Německo a Polsko, nakoupili 700 tisíc tun dodatečné kvóty. O zbývající část si mohly zažádat ostatní země. Takže zavírání cukrovarů v Itálii, Maďarsku, Slovensku a u nás nepřineslo požadovaný efekt. Teď se usiluje o to, aby se naše republika a další státy postupně vzdaly své kvóty, ale silným producentům zůstala. Komisařka Mariann Fischerová Boelová chce do reformy zapojit i samotné pěstitele. Jaký je na to váš názor? Jde o reformu reformy. Tento poslední návrh byl předložen začátkem května. Teď prochází připomínkami a ve finále – asi v září 4

- se jím bude zabývat rada ministrů. Je cílen na země, kde pěstitelé nevlastní cukrovary. Ve státech, kde jsou cukrovary v rukou pěstitelů, nebo mají vysoký podíl na majetku, tak i kvóta jednoznačně patří pěstitelům. U nás tomu tak ale není. Proto se podle návrhu poskytne pěstitelům právo, že se mohou vzdát do deseti procent kvóty, přidělené cukrovarům. Pokud by to bylo více, mohli by ohrozit chod cukrovarů. Je to naprosto administrativní schéma, které není dobré, protože je účelové.

pátým rokem ji uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Letos bylo oceněno 106 výrobků z 1294 přihlášených od 433 výrobců. Největší zájem o účast v pátém ročníku soutěže Regionální potravina měli výrobci z Jihomoravského, Zlínského a Ústeckého kraje. K dnešnímu dni má právo užívat značku ragionální potravina 475 produktů. Projekt se zaměřuje na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin. Díky kratším distribučním cestám jsou tyto potraviny obecně čerstvější a chutnější. Čím blíže jsou ke spotřebiteli, tím méně je také zatíženo životní prostředí při jejich přepravě. (ma)

Už u nás někdo od pěstování cukrovky zcela upustil? Nyní se v České republice eviduje zhruba 830 pěstitelů. V předchozích letech jich bylo přes 900. Někteří z pěstitelů, kteří dodávali řepu pro Eastern Sugar, ji dál dělají na bioetanol. Z tohoto důvodu se jejich počet udržuje na určité úrovni. V českém svazu máme 316 členů, kteří zatím zůstávají. Někteří jsou ale ve fázi rozhodování. KOMENTÁŘ Uvažují, co budou dělat dál. My bychom si přáli, aby to byla řepa na Panika z ruských sankcí bioetanol. Ale pro ně je v tomto může ČR poškodit více případě rozhodující dopravní než sankce samotné… vzdálenost do lihovarů, protože se musejí podílet na nákladech na Ačkoli je ministr zemědělství dopravu. Marian Jurečka za své poznámky na sociálních sítích o „statečnosti“ české Jak odhadujete letošní úrodu společnosti značnou částí veřejnosti cukrové řepy? kritizován, dává mu dnes a denně Zprvu bylo 30 procent postoj této veřejnosti k potravinářské porostů špičkových, dalších 30 obchodní válce mezi EU a Ruskem procent silně postižených a 30 zcela za pravdu. Při poslechu, procent špatně vzcházelo. Situace se pohledu či četbě informací pod ale vyvíjí. Po květnových deštích a společným jmenovatelem „ruské následném teplém počasí se vegetace sankce“ by si jeden bez širších hodně urychlila. Takže výsledek bude souvislostí skoro myslel, že se blíží jasný až po sklizni. Kvótový cukr se konec světa nebo budeme minimálně splní, ale výnos se očekává nižší než v následujících měsících buď v minulých letech. hladovět, nebo se naopak přejídat (m) přebytky nekvalitních potravin z EU. Jakoby všichni soudní ztratili rozum – a hrdost. Zájem o značku Samozřejmě, že především Regionální potravina v obchodních vztazích jde o peníze roste až v prvé řadě, přesto nejde jen a pouze o peníze, a už vůbec ne pouze Zákazníci i výrobci mají o peníze těch, kteří náhodou dostali stále větší zájem o produkty se prostor pro svá vyjádření v médiích. značkou Regionální potravina. Už Nejde také zdaleka jen o peníze



české – jen z objemů exportů různých zemí EU do Ruska je zřejmé, že jiní přijdou o víc, a ještě to zaplatí dvakrát. Dnešní titulky sice hlásají, že kompe nzace EU ovocnářům a zelinářům „zaplatíme všichni“, bylo by ale korektní dodat, že naše země, která je stále ještě čistým příjemcem peněz z EU, tedy že do bruselské kasy méně platí a více kasíruje, se na oněch kýžených kompenzacích zas tak podílet nebude. A jistě, nebude ani žádným jejich velkým příjemcem. Brusel nepochybně působí i v současné obchodní válce s Ruskem těžkopádně, což je do jisté míry z a p ř íč i ně n o n e z r o v na t o p manažerem na postu komisaře EU pro oblast zemědělství. Základní signál je ale správný – jako první se EU rozhoupala k nějakému postoji k pěstitelům a zpracovatelům komodit, které nejrychleji podléhají zkáze, tedy ovoci a zelenině. Nízká operativa Bruselu samozřejmě představuje jistá rizika, že část přebytků původně určených na export do Ruska skončí na samotném trhu EU. Je ale iluzorní se domnívat, že by Unie páchala takové harakiri, aby zmiňovanými přebytky zbourala vlastní trh a rozhádala jednotlivé členské státy prostřednictvím téměř tří desítek miniobchodních válek mezi svými členy. Moskva na to možná čeká a český postoj jakoby tomu i napomáhal. Jenže – tak to nebude – v samotném zájmu Evropy. Naprosto absurdně pak vyznívají ad-hoc spasitelská řešení, která doporučují hledat – podotýkám – v oblasti potravin – alternativní odbytiště mimo EU a Rusko, například v Číně či jižní Americe. Ne že by se měl agrárně-potravinářský zahraniční obchod zapouzdřit v současných exportních destinacích, přesto by bylo strategickým hazardem omezit základní prioritu – další rozvoj vzájemného obchodu v rámci EU a vzdát v minulých letech vytvořený potenciál obchodu s Ruskem. Dlužno přitom podotknout, že obchod ČR s EU tvoří zhruba 90 procent obchodu se

zemědělskými surovinami a potravinami, přičemž tuzemský export do EU neustále mírně, ale vytrvale roste. Teze o tom, že „Němcům nemůžeme nic prodat“, je naprosto mimo realitu, právě Německo je i v potravinářství náš největší obchodní partner – a nejen z hlediska dovozu zboží na území naší země. Jinými slovy, schopnost našich firem prosadit se v EU roste, což je známkou růstu naší potravinářské konkurenceschopnosti, a na to bychom měli být spíš hrdí, než se této konfrontace bát. Čísla, na rozdíl od emocí, hovoří jasně. Stejně tak je nesmysl vzdávat možnost rozvoje obchodu s Ruskem. Do to ho to p otenciálu bylo v předchozích letech vloženo mnoho úsilí a peněz, a přehození výhybky na jiný trh nemusí být a v řadě případů ani nebude zárukou růstu našeho vývozu. Zřejmě nepříliš známou skutečností v této souvislosti je, že právě Čína nebo jižní Amerika již dnes konkuruje zejména cenou (jistě ale ne vždy kvalitou) evropským a tedy i našim výrobkům, a to nemají ještě v řadě případů tito naši konkurenti v současné době k dispozici nejmodernější technologie. Až je budou mít, bude problémem ČR spíše čelit dovozům potravin a zemědělských surovin z těchto teritorií, než abychom tam vyváželi naše zboží. V uvedených odbytištích navíc nemá ČR téměř vytvořeny žádné historické firemní i osobní kontakty. Bez nich je ale většina velkého byznysu jen dílem náhody. Naopak s Ruskem takové kontakty existují, a proto je hloupost se takového know-how vzdávat jen kvůli dočasným obchodním sankcím. To samé platí zhruba třicetinásobně pro trh s EU. Téměř za šíření poplašných zpráv lze také označit obavy z toho, jak Rusko své sankce rozšíří, případně prodlouží. Již na samém počátku vyhlášení sankcí bylo možné sledovat skulinky, ba hodně velké díry, které rozhodně neznamenají totální zabetonování obchodních vztahů s Ruskem. A kdo alespoň

trochu čte mezi řádky, musí vnímat, že obě strany (tedy EU a Rusko, stran je v tomto smyslu mnohem víc) si v oficiálních vyhlášeních nechávají stále šířeji otevřená vrátka k nějaké dohodě. Je totiž zcela zřejmé, že s postupujícím časem budou následky sankcí a následky následků sankcí dopadat do ekonomik všech, kteří je budou vůči sobě uplatňovat. Daleko pravděpodobnější než rozšíření či prodloužení sankcí je tak jejich zúžení a zkrácení. Jaký je rozpor mezi katastrofisty a realitou ukazuje poměrně modelový příklad, kdy na jaře letošního roku předvídali katastrofisti růst cen obilí kvůli propadu produkce „obilnice Evropy – Ukrajiny“. Stal se přitom pravý opak, obilí je díky dobré světové, evropské, a koneckonců i naší úrodě levnější… V současné době v televizi opakovaném Jurském parku zazněla opakovaně věta charakterizující vývoj života na zemi spojením „život si vždycky najde cestu“. Možná je na místě parafrázovat tato slova větou „obchod si vždycky najde cestu“. Třeba i tudy, kde na základě paniky vyklidí naše země pracně dobývaný a často již dobytý prostor pro odbyt našich potravin. Petr Havel agrární analytik (převzato z Aktuálně.cz 18.8.2014)

Prodělávající United Bakeries se stáhly do Čech. Teď chtějí exportovat předpečené chleby Druhá největší pekárenská skupina na trhu United Bakeries si do svého čela povolala jako manažera-záchranáře Ivana Fleka. Firma prodala poslední pekárny v zahraničí a představuje novou strategii. Chystá se balit předpečené chleby a vozit je do zahraničí. Prodělávající pekárenská společnost United Bakeries loni povolala svého bývalého manažera Ivana Fleka,


5


aby někdejšího lídra odvětví vysekal z nejhoršího. Zmařená fúze se skupinou Penam Andreje Babiše a ztráta klíčových odběratelů uvrhla firmu do ztráty přesahující 400 milionů korun. Flek za uplynulý rok skupinu „uskromnil“ a zúžil. Ve vaší výroční zprávě za rok 2012 stojí, že rok 2013 měl být “rok seber e flex e, s tab il iza ce a obnovy”. Byl takový? Období kolem plánované fúze s Penamem byl bolestivý proces. V říjnu 2012 definitivně plán na spojení padl. Na konci téhož roku jsme přišli o tisíce tun výroby vyřazením našich výrobků z řetězce Ahold. Já jsem se vrátil na jaře roku 2013, podařilo se nám zvednout asi o dvacet procent. Ale provozní výsledek jsme neudrželi v černých číslech. Na odvětví se podepsal také krok ČNB, která zafixovala kurz, což se pro nás negativně projevuje třeba v nákupu některých surovin. Nakupujeme ze zahraničí třeba droždí, makové či jablečné směsi. Zvýšily se i ceny mouky, protože zemědělci mohli vyvézt díky kurzu za lepší ceny. Z kraje roku jste také prodali pekárny na Slovensku. Později se ukázalo, že jedna nakonec skončila v rukou Penamu... Prodali jsme dvěma různým subjektům pekárnu v Bratislavě (Prvá bratislavská pekárna) a v Žilině (Peza). Jednu, tu bratislavskou, pak od jiné firmy koupil Penam. Nepídil jste se po tom, kdo za kupci stojí? Nechtěli jsme po nich, aby nám rozkrývali pozadí, jestli za firmami stojí jiní investoři, nebo ne. Později se psalo, že v jedné z firem měl být údajně někdejší poradce Agrofertu. Na Slovensku jste přitom zachovali firmu. Máte tam stále nějaké plány? 6

Ano. Usilujeme o export republiky, se ukázalo, že název je pro nových výrobků, jako jsou balené mnoho lidí příliš exotický. Ještě předpečené chleby. v letošním roce se o tom rozhodne. Spoléháte teď hodně na export? Není přejmenování signálem, že Budeme vozit do Maďarska, se United Baker ies stále do Polska na Slovensko zamražené připravují na prodej? smažené výrobky – koblihy a další V tuto chvíli nikdo o ničem sladké pečivo. Už jsme podepsali t a k o v é m n e u v a ž u j e . N a š i m kontrakt s Kauflandem na dodávky do majitelům ale už je přes šedesát let a Česka, Polska a Maďarska. Jinak je to všichni nemají takové následovníky, ale dlouhodobý a náročný proces. kteří by chtěli v byznysu pokračovat. Je to otázka strategického vývoje za Jaký od exportu očekáváte tři, za pět let… výsledek? Mají majitelé nějaké specifické Naším cílem je, aby export požadavky na případné kupce? dělal dvacet procent naší výroby. Je Syn Ed mond a Müllera to dost ambiciózní plán: sedmdesát (lucemburského akcionáře – pozn. procent našeho obratu stále “dělá” redakce) už se tu zabydluje, angažuje rohlík a chleba. a dívá se, kam se firma posunula. Jistá generační výměna tu asi Přehodnotíte kvůli tomu nabídku proběhne. Teď ale nikdo nehledá sortimentu? ruské či italské boháče… Ruční výrobu už máme jen na Asi nejde o úplně lukrativní čtyřech z třinácti pekáren. Ostatní odvětví... vyrábějí skutečně jen základní Otevření Evropy odvětví výrobky. ublížilo. Divím se, že Antimonopolní úřad ještě nezkoumá, že všechny Jaké máte plány se sítí pekáren? řetězce prodávají rohlík za jednotnou cenu – 1,50 Kč . Pekařina se Zavírat rozhodně nechceme, koncentrovala do rohlíku a chleba a už kvůli logistice a distribuci. prostor pro expanzi je tak strašně Zvažujeme spolupráci s dalšími malý. Celé odvětví se automatizuje. pekárnami tam, kde dojíždíme delší V Itálii obsluhují v pekárnách linky vzdálenosti, například Karlovy Vary třeba dva lidi. Ale to my teď bohužel či Vysočina. Neukázalo se ale jako nemůžeme říct – tady máme 200 šťastné zavřít Havlíčkův Brod. milionů na investice do nové výrobní Máme připraveny akviziční projekty i linky. Nemáme za sebou chemičky obnovy pekáren, ale teď to není na ani zemědělství, abychom mohli pořadu dne. Naše pekárny získávají masivně investovat. regionálnější charakter. V každém regionu chtějí jiný chleba… Spoustě Na jakých výrobcích máte lidí také dělá problém název United nejlepší marže? Bakeries, nehledají pod ním tu Rohlík má prostor pro marži regionální pekárnu. v obratu, i když se jeho výkupní cena nemění. Děláme jich dva miliony Zvažovali jste, že název změníte? denně. Když jsem odcházel z branže Je to pořád ve hře. Chceme se před deseti lety, rohlík se prodával do vrátit k původnímu názvu firmy – řetězců za korunu. A ten stav trvá. buď Odkolek, nebo Delta.. V Česku Snažíme se proto inovovat, nabízet je známý spíš Odkolek, na Moravě zákazníkům výrobky s co nejvyšší znají více Deltu. United Bakeries byly přidanou hodnotou, jako jsou třeba na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku chleby k domácímu dopečení. a tehdy ten anglický název fungoval. Lucie Hrdličková, Teď, když jsme se stáhli do Český IHNED.cz



Šéf Penamu: Rohlík je hlavní zboží, chceme proto umět vyrobit "nejefektivnější rohlík" Pekárenská firma Penam patří do koncernu Agrofert Andreje Babiše a je jednou z nejsilnějších pekárenských skupin na trhu. Její šéf Jaroslav Kurčík se v rozhovoru pro iHNED.cz rozpovídal o strategii firmy a nových investicích. Penam v letošním roce ohlásil stamilionové investice. Čeho se týkají? Dlouho jsme řešili, zda doplnit pekárny v severních a východních Čechách, kde je nemáme, abychom se stali celoplošným dodavatelem. Dnes ale upřednostňujeme restrukturalizaci stávajícího počtu pekáren. Plán je takový, že z dvanácti stávajících pekáren jich vznikne osm. Z toho čtyři pekárny budou páteřní - Zelená louka, Rosice, Olomouc, Martinov. Dnes už je schválená investice do rozšíření středočeské pekárny Zelená louka za 270 milionů. Rozšíří se výrobní hala a expedice. Doplní se také linka na výrobu chleba. Dokončili jsme projekt, který se týká výstavby nové pekárny v Rosicích na výrobu toastového chleba. Mě teď čeká jeho schvalování s jediným akcionářem (Agr ofert, pozn. redakce). Projekt by se měl realizovat v letech 2015-2017. O jak velkou jde investici? Je to větší investice než v případě Zelené louky. Blíží se jedné miliardě korun. Bavíme se o výstavbě pekárny pro čerstvé pečivo - kolem 480 milionů korun, a výstavbě pekárny na toastový chleba. Nastínil jste, že ve hře je i zavírání pekáren. To je zatím předběžná úvaha. Lepší je teď modernizovat než se potýkat s tím, že podnik nebude v budoucnu konkurenceschopný. Re st ruk tu ral i zac e se d o tk ne

moravských pekáren. Finální počet Máme zpracovanou strategii ale bude upřesněn podle vývoje na za Penam a chceme některé produkty trhu a naší obchodní úspěšnosti. vypustit z portfolia. Zaměříme se zhruba jen na pět oblastí pečiva Chcete v této situaci nakupovat běžné pečivo, balené chleby, nové pekárny? Před dvěma lety toastové chleby a balené jemné j s t e u s t o u p i l i o d f ú z e pečivo. Od nás se neočekává, že s konkurenčním United Bakeries. budeme schopni vyrobit krásně T o j s o u s p í š ú v a h y zdobený koláček, kterých se vyrobí z dlouhodobého hlediska. Kdyby padesát. Od nás se čeká, že zásobíme nastala nějaká příležitost a našli celý trh, že budeme vyrábět za bychom vhodnou pekárnu například přijatelnou cenu pro řetězce a na sever od Prahy, nebránili bychom budeme tak velcí a efektivní, že na se tomu. Teď ale není nic tom vyděláme peníze. Zaměříme se konkrétního na pořadu dne. proto na rohlík a chleba. To bude hlavní zboží, pro Čechy je rohlík Jak se modernizace projeví fenomén - tvoří 30 procent z našeho v navýšení výroby? obratu. Chceme umět vyrobit Naše výroba se pohybuje “nejefektivnější rohlík”. kolem 8,5 tisíce tun měsíčně, plánujeme se dostat nad deset tisíc Co říkáte na argument, že tun výroby v horizontu dvou tří let. podobné “sériové” výrobky nejsou kvalitní? Jaký produkt je pro Penam Kdyby to lidem nechutnalo, stěžejní? tak si to nebudou kupovat. Musíme Penam má obrat necelé čtyři pracovat s kupní sílou, která tady je. miliardy korun. Z toho 2,75 miliardy Lidé si také nemohou kupovat tvoří pekárenské divize, zbytek jsou pravidelně 10 deka šunky za 38 naše mlýny. Pokud jde o portfolio, korun. Musíte mít produkty pro 30 výrobků dělá 70 procent obratu - “masu”. Taky bych radši vyráběl jen stěžejní z toho je rohlík, který je extra kvalitní výrobky, ale my nejčastější výrobek v nákupním koši. musíme hledat optimální balanc. Strategií Penamu je být velkým Kdyby tu byla větší zaměstnanost a průmyslovým výrobcem, takže se více peněz, výrobci se tomu začnou budeme specializovat právě na přizpůsobovat. Umíme udělat výrobu chlebů, balených chlebů, “německé výrobky”, ale málokdo je rohlíků. Koláčky by podle mého za jejich cenu koupí. Vždycky říkám, měly být doménou malých pekařů. že bychom měli být jako automobilka Škoda Mladá Boleslav: Rozhodli jste se koupit také měli bychom vyrábět fabie a octavie novou výrobní linku na rohlíky. a měli bychom umět vyrábět také Jak to souvisí s touto strategií? superb. Ale stejně jako od Škodovky Tato pekárna stojí asi šest let nikdo nečeká ferrari, od nás nikdo a j e p o s t a v e n á n a j i n ý c h neočekává, že vyrobíme zdobený technologiích, než se původně rohlík za pět korun. stavěly pekárny. Pokud jde o chleby, Lucie Hrdličková, všechna naše rozhodnutí byla IHNED.cz správná - nám neustále stoupá prodej chlebů a jsme na stropu výrobní Úspěch moravských vín kapacity. Ale u rohlíku jsme původně v USA zvolili jinou technologii - vyrábíme bagetku, což český trh nepřijal. Český zákazník si přeje zatočený rohlík. Moravští a čeští vinaři se Proto linku vyměníme. letos už posedmé zúčastnili m e z i n á r o dn í s o u t ěž e S a n Chystáte se zredukovat ostatní Francisco International Wine sortiment? Competition. Její 34.ročník vynesl


7


našim vinařům historicky největší úspěchy na náročném americkém kontinentě. Celkem si přivezli 92 medailí, z toho neuvěřitelných 10 velkých zlatých, 7 zlatých, 36 stříbrných a 39 bronzových medailí. Účast našich vín proběhla za podpory a organizačního zajištění Národního vinařského centra o.p.s. Mezi držiteli tzv. velké zlaté medaile se ocitl Znovín Znojmo a.s. za Ryzlink rýnský 2013, výběr cibéb a mezi zlaté medailisty se dostala i vinařská firma Chateau Bzenec. 34. Ročníku San Francisco International Wine Competition se letos zúčastnilo více než 4500 vín z celého světa. (m)

Bude Česko v oblasti vinařství spolupracovat s Čínou ? Čeští a čínští vinaři by mohli v budoucnu spolupracovat. Šlo by o dodávky moravských vín do Číny nebo zakládání společných firem. Obrovský čínský trh ale nemusí být pro malou českou produkci vhodným odbytištěm. Čínští partneři mají vážný zájem navázat partnerství a spolupráci s vinaři z Jihomoravského kraje. Mají zájem o dodávky moravských vín a také o spolupráci s našimi vinaři, například o možnost založení společných podniků a výsadbu vinohradů přímo v Číně. Jihomoravský kraj bude samozřejmě tuto aktivitu podporovat. Čínští partneři se seznámili například i se střední vinařkou školou, a akceptovali předběžný návrh na spolupráci vzdělávání ve vazbě na zemědělství, vinařství a vinohradnictví. respektive to, že jsme zřizovateli takové školy, která je v podmínkách České republiky velmi Kupříkladu známý expert Zlatko Míček nevidí však možnost spolupráce s Čínou příliš optimisticky. „Moravská vína jsou pro svět svojí kvalitou určitě 8

zajímavá, ale vůči produkci na světě Potravináři chystají jsou ho takové mikroprodukce, že družstvo, jež spojí vy pr om ovat nějak ou z načku s množstvím vína, co se tady v odbytu část mlékáren produkuje, je na těchto trzích téměř nemožné,“ popsal situaci Míček. Potravinářská komora chystá (mim) vznik odbytového družstva, které má spojit při prodeji výrobků část GRANETTE&STARO domácích mlékáren. Na trhu by mohlo mít podíl zhruba do 40 REŽNÁ Distilleries procent. Řekl to prezident komory získala Old Smuggler Miroslav Toman s tím, že vše je ale zatím ve fázi příprav. Mlékaři by Whiskey vytvořením družstva získali silnější P o t é , c o s p o l e č n o s t postavení na trhu při vyjednávání GRANETTE&STAROREŽNÁ s obchodními řetězci, které podle Distilleries začala od 1.ledna nich příliš stlačují ceny. "Musíme to letošního roku distribuovat na projednat, abychom nenarazili českém trhu vyhlášený italský zejména na právo na ochranu vermut Garonne posílila nyní hospodářské soutěže," uvedl Toman. v t o mt o s v é m se gm e nt u Potravináři už podle něj mají za distribučních značek o další sebou první konzultaci na Úřadu pro prestižní značku. Do svého ochranu hospodářské soutěže a další pestrého distribučního portfolia budou následovat. Je také třeba získala Old Smuggler Whiskey. získat pro tento projekt výrobce, podotkl Toman. Old Smuggler Whiskey je Spojení do odbytových historicky unikátní míchaná whiskey družstev je obvyklé spíš u zemědělců. za skvělou cenu. Její historie sahá do Podle předsedy Úřadu na ochranu roku 1835. Představuje směs 40 hospodářské soutěže Martina Pecin whisek ze skotské vysočiny, z nížin ale není obdobný postup z hlediska ostrova Islay, které se míchají podle l e g i s l a t i v y v y l o u č e n a n i někdejšího tajného receptu místních u potravinářů. Pro odbytové pašeráků (smugglers). družstvo však platí, že by jeho podíl neměl přesáhnout 40 procent trhu. V současné době se Old Stanoveny jsou i podmínky, na čem Smuggler Whiskey prodává na více se členové mohou domlouvat a na než 20 světových trzích. Patří čem ne. "Když to nepřesáhne k nejprodávanějším skotským rozumné meze, tak samozřejmě jako whiskey v USA, ale velmi silnou jakási protiváha proti tomu pozici má také v Argentině, Belgii a koncentrovanému prodeji řetězců to východoevropských zemích. Patří má svůj smysl. Anebo i jako například k nejprodávanějším p r o t i v á h a p r o t i o d b y t o v ý m whiskey v českém detailu. Od roku družstvům zemědělců," uvedl Pecina 2006 vlastní tuto značku italská k záměru potravinářů s tím, že ale skupina Campari. nesmí být narušen trh. Co si slibuje od rozšíření Podle Milana Teplého, šéfa segmentu distribučních značek největší domácí mlékárny Madeta, g e n e r á l n í ř e d i t e l bylo záměrem spojit asi pět až šest GR A N E TT E& ST A RO R E Ž NÁ mlékáren. Zájem podle něj má Distilleries Pavel kadlec? „Postupně Madeta i některé další firmy. Vše je se snažíme vhodně doplňovat ale otázka stanovení podmínek účasti portfolio našich výrobků. Jsem rád, a také důvěryhodnosti projektu, že po vermutu Garonne získáváme podotkl. Spojení mlékáren ale označil pro distribuci další významnou Teplý za nezbytnost za situace, kdy značku…“ nakupují surovinu od zemědělců, (mi) kteří jsou také sdruženi do



odbytových družstev a využívají koncentrace a z toho plynoucí silnější vyjednávací pozice. V současnosti například mlékárny těží z konjunktury a převisu poptávky na mezinárodnímu trhu. Ceny mlékárenských výrobků kvůli tomu výrazně stouply. O zvýšení cen se ale razantně hlásí i farmáři produkující syrové mléko; poukazují na možnosti odbytu za lepších podmínek v zahraničí. Zda se o sdružování v odbytu potravináři pokusí i v dalších oborech, bude podle Tomana záležet na zkušenostech s projektem pracovně nazvaným "České mléko." V současnosti je tuzemsku zhruba pět desítek mlékáren. Největší je Madeta, druhou příčku drží Olma. Komora má i další záměry. Chce například vytvořit dceřinou firmu, která bude potravinářům pomáhat při získávání peněz z Bruselu, poskytovat konzultace a poradenství. (mm)

Svět pije více Kozla a Budvaru. Do zahraničí se vyváží každý rok více českého piva Budvar již vyveze do ciziny více než polovinu své roční produkce, která loni dosáhla 1,4 milionu hektolitrů piva. Pivovary Staropramen uvaří pro cizinu asi půl milionu hektolitrů piva. V největším objemu putují do zahraničí světlé české ležáky. Zatímco český piják je pivu stále nevěrnější, v zahraničí fanoušků tradičního českého ležáku přibývá. Jak potvrzují největší tuzemské pivovary, české pivo je stále větším exportním šlágrem. Míří i do odlehlých zemí, jako je Kostarika či Tchaj-wan. Rekordní objem vyvezeného piva za loňský rok oznámily hned dva přední české pivovary – Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. Ty očekávají další růst exportu i letos. „Vyvezli jsme asi 1,1 milionu hektolitrů piva, což je meziroční nárůst o více než pět procent,“

potvrdila HN Kateřina Krásová, mluvčí Plzeňského Prazdroje, lídra mezi pivovary. Prodeje pivovaru jsou podle ní závislé na zahraniční poptávce zhruba z 12 procent. Budvar již vyveze do ciziny víc než polovinu své roční produkce, které loni dosáhla 1,4 miliónu hektolitrů piva. Pivovary Staropramen uvaří pro cizinu asi půl miliónu hektolitrů piva. Ve větším objemu putují do zahraničí hlavně české ležáky – kromě Pilsner Urquell Velkopopovický Kozel a Budějovický Budvar, který pivovar dodává do USA a Kanady z důvodu známkoprávních sporů s americkou společností Anheuser-Busch také pod značkou Czechvar. Mezi nejrychleji rostoucí trhy pivovarů patří podle Svazu pivovarů a sladoven v posledních letech Rusko. Export z Česka tímto směrem se jen loni zvedl o třetinu. Z toho důvodu se také řada českých pivovarů rozhodla přesunout výrobu přímo na místo. V Rusku tak licenčně vyrábí krušovické pivo například společnost Heineken a Staropramen a dlouhodobě také Velkopopovický Kozel. Pivovary připouštějí, že rostoucí export jim dává vydělat, zatímco v Česku poptávka stagnuje. České pivo je podle pivovarů ve světě natolik ceněný artikl, že ho mohou nabízet jako prémiový brand, tedy v jiných cenových relacích, než doma. Lucie Hrdličková, IHNED.cz

OLMA a.s. rozdávala Škodovky Jeden z nejoblíbenějších výrobků mlékárny OLMA, a.s. – Florian smetanový – slavil letos 20 let od chvíle, kdy byl poprvé uveden na trh. OLMA k tomuto výročí připravila pro své zákazníky spotřebitelskou soutěž, při které rozdala pět nových vozů značky ŠKODA Citigo. Soutěž byla rozdělena na

5 outěžních kol. V každém z nich se hrálo o jeden vůz. Pět šťastlivců si pak převzalo 20. Června nový vůz z rukou PhDr.Simony Sokolové, generální ředitelky společnosti OLMA, a.s. (m)

Anheuser-Busch bude vařit pivo v sousedství Budvaru. Koupil Samson Pivovarnická skupina AB InBev vstoupila do Česka. A svým vstupem nemohla být blíže dlouholetému rivalovi, se kterým vede spory o užívání názvu Budweiser. AB InBev totiž koupila pivovar Samson, sídlící jen pár kilometrů od Budějovického Budvaru. Největší světová pivovarnická skupina AB InBev (ABI) skrze svou dceřinku Anheuser-Busch koupila menší z českobudějovických pivovarů - Samson. 100 procent akcií původem americké společnosti prodal dosavadní majitel Samsonu, na Kypru registrovaná společnost Taurus One Limited. Zprávu potvrdil mediální zástupce společnosti Taurus Michal Donath. Kromě pivovaru Samson je tato informace zajímavá i pro většího z českobudějovických producentů státem vlastněný Budějovický Budvar. Ten teď bude technicky vzato vařit pivo jen pár kilometrů vzdušnou čarou od svého nadnárodního rivala, se kterým již 14 let vede spory o značku Budweiser. Pivovar Budvar se zatím nevyjádřil, zda příchod světového pivovarnického lídra do Českých Budějovic bude mít na známkoprávní spory vliv."My se tím zabýváme, ale musíme si to ujasnit," řekl pouze mluvčí pivovaru Petr Samec. Ještě letos v lednu se ale ředitel Budvaru Jiří Boček nechal slyšet, že by případný příchod ABI do Českých Budějovic neměl na známkoprávní spory vliv. Soudní spory o značku Budweiser trvají od roku 1997.


9


Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 procentech případů. V letech 2000 až 2013 bylo definitivně ukončeno 184 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 125 případů a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou. Kvůli registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern ABI svou klíčovou značku Budweiser používat téměř v 70 zemích. (mim)

Pivovar v Krásném Březně v Ústí, kde poprvé vytryskl Zlatopramen, je na prodej Nad n ár od n í s p ole č n o st Heineken se rozhodla prodat areál původně šlechtického pivovaru, jenž vznikl v roce 1642 v Krásném Březně v Ústí nad Labem. Pivo se tam nevyrábí od roku 2011. Ještě začátkem století se však v areálu vařilo šestnáct značek. Pivovar v Krásném Březně v Ústí nad Labem, kde se zrodila slavná regionální značka Zlatopramen, je na prod e j. Společnost Heineken se rozhodla pustý areál nabídnout k dalšímu využití. Uvedl to mluvčí společnosti Jiří Hauptmann. Prodejní cenu mluvčí nesdělil. Objekt, jenž je na seznamu významných industriálních staveb Ústeckého kraje, se nachází ve čtvrti Krásné Březno v sousedství likérky, která je také prázdná. Heineken výrobu z Kr ás né ho B ř e zna přestěhoval v roce 2011 do pivovaru Velké Březno na druhé straně Labe. Jako důvod uzavření původně šlechtického pivovaru, jenž vznikl v roce 1642, tehdy společnost uvedla omezené kapacity a špatný technický stav. Objekt, který se nachází ve čtvrti Krásné Březno v sousedství 10

likérky, která je také prázdná. Heineken výrobu z Krásného Března přestěhoval v roce 2011 do pivovaru Velké Březno na druhé straně Labe.. V pivovaru v Krásném Březně už nikdo nepracuje. Areál je pouze zabezpečen a pod ostrahou. Nebezpečí rozkrádání a pustošení objektů se obává historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek. "Byla by škoda, kdyby stavba, kde jsou třeba nádherné ležácké sklepy, dopadla jako místní loděnice, která je ostudou nábřeží," řekl Krsek. Rozvoji města by podle něj pomohlo, kdyby se ústecký pivovar dočkal podobného využití jako třeba děčínský. Ten se nedávno přeměnil v nákupní a zábavní centrum. V Ústí nad Labem se pivo vařilo už v raném středověku. Z Ústí v minulosti po Labi putovalo do celého světa. Na začátku 20. století se v Krásném Březně vařilo 16 značek a výstav byl asi 100 tisíc hektolitrů piva. V roce 2001 činil výstav 270 tisíc hektolitrů. V roce 2008 přešel pivovar do rukou koncernu Heineken. (mim)

všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až 2013. 2. mýtus: Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy. Další omyl. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tedy z částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. mýtus: Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda. Nikoli. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy a liší se i jejich celková výše. Důchod tvoří procentní výměra a základní výměra důchodu, přičemž minimální Dobrá rada… výše procentní výměry je podle Deset nejčastějších zákona o důchodovém pojištění 770 mýtů o penzích korun. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a v současné době Kolik dostane, až bude je 2340 korun. Minimální měsíční v důchodu, zajímá každého z nás. výše důchodu přiznaného v letošním Přesto mnoho lidí stále nemá roce je tedy celkem 3110 korun. jasno, jak se důchod vůbec vypočítá, co do výpočtu vstupuje 4. mýtus: Lidé v předdůchodovém a v neposlední řadě, jaká bude věku nemají možnost se výše důchodu. Česká správa v předstihu dozvědět, kolik bude sociálního zabezpečení (ČSSZ) jejich důchod přibližně činit. vysvětluje deset nejčastějších Údaje v evidenci ČSSZ, které mýtů, které mezi lidmi kolují. jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o vašem důchodu, si 1. mýtus: Starobní důchod se můžete ověřit ve výpisech dob vyp očí tává z vý dělk ů za důchodového pojištění. K tomu posledních deset let zaměstnání slouží takzvaný Informativní osobní před přiznáním důchodu. list důchodového pojištění (IOLDP), Tento omyl mezi lidmi který vám ČSSZ na základě vaší přetrvává už z minulosti. Do roku žádosti zašle zdarma. Přesný výpočet 1995 se důchody skutečně počítaly důchodu provedou pracovníci ČSSZ z příjmů za posledních deset let před až na základě řádně podané žádosti. nárokem na důchod. Od roku 1996 Pro orientační výpočet starobního se pro výpočet důchodu zohledňují důchodu však můžete využít tzv.



důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz/ cs/2435. 5. mýtus: Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo“, do důchodu se mi tato činnost započítá. Omyl. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci „na černo“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, například když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Navíc svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly. 6. mýtus: Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají. To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít vliv na výši důchodu. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí

například 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu. 7. mýtus: Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá. Omyl. Vyloučenými dobami jsou období, po která trvala tzv. sociální událost bez výdělku. Patří sem například doba dočasné pracovní nesc hopnosti, d oba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu a podobně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu nebude příjem rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad. 8. mýtus: Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu. Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá například potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až pět let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. mýtus: Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. prosince 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent. 10. mýtus: Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv. Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti. (redakčně upraveno)

Ať našim oslavencům nikdy neschází sny a odvaha je realizovat. Ať jim neschází zdraví, životní nadhled a optimismus. Ať mají kolem sebe jen samé přátele a pozitivně naladěné kolegy… Červenec 2014 DOČKALOVÁ Lenka DOSTÁL Jaroslav DREŠROVÁ Hana Mgr. FRANTÍK František HRUŠKA Libor JÍLEK Zdenek

KROMILK,a.s. Krtoměříž Nestlé Česko s.r.o. Olomouc SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s.Prostějov, Litovel Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Praha 2 Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice AGRICOL s.r.o. Polička


11


JOZA Jan KAPLAN Petr KUNDRÁT Jan LEDVINKOVÁ Alena POLÁCEK Jindřich RUDIKOVÁ Milena SKOVAJSA Zdeněk TURZÍKOVÁ Libuše KOBLIC Jindřich

Budějovický Budvar České Budějovice Pekařství Jaroslav Henych Svratouch HOLS a.s. PIVOVAR VRATISLAVICE n/N ASTRID COSMETICS, a.s. Praha 7 Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., provozovna Lovosice SLADOVNY SOUFFLET CR, a.s. Hodonice MADETA a.s. závod Planá nad Lužnicí MO POTRAVINÁR České Budějovice

Srpen 2014 BRAXATORISOVÁ Eva ČAREK Zdeněk ČEJPA Ladislav HRNČÁL Milan JUŘÍKOVÁ Gabriela KUCHYNKA Václav MACHALA Libor NOVOTNÁ Romana SEDLÁŘ Jiří SLOVÁK Michal TESAŘÍKOVÁ Jiřina VANĚK Radim VAŇKOVÁ Olga BENEŠOVÁ Hana PEŠAVOVÁ Vlasta ULMAN Oldřich

Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice MADETA a.s. závod Český Krumlov PRIMÁTOR a.s. Náchod Pardubický pivovar a.s. Pardubice PENAM, a.s., Ostrava-Martinov BOHEMIA SEKT,s.r.o. Starý Plzenec Mlýn Kojetín spol. s r.o. Kojetín ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín SLADOVNY SOUFFLET CR, a.s. Hodonice Delta mlýny s.r.o. Kyjov Nestlé Česko s.r.o. Olomouc Pivovar Černá Hora, a.s. Drůbežářský závod Klatovy a. s. MO POTRAVINÁR České Budějovice Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách Pivovary Staropramen a.s. Pivovar OSTRAVAR Ostrava

Září 2014 ANSORGE Miroslav BARTOŠOVÁ Zdenka BERÁNKOVÁ Marie BRABEC Karel CEJNKOVÁ Dana DAŇKOVÁ Jitka FLUGR Jaroslav HAVELKA Martin HOS Pavel JANÁCEK Josef JANČAŘÍKOVÁ Dana JOSÍFEK Jan JURA Luděk KUKLA Aleš KYJOVSKÁ Jitka LIBOSVÁR Václav LUČANÍKOVÁ Marcela OGUREK Petr POLÍVKOVÁ Miloslava SEDLÁCKOVÁ Alena SYROVÝ Miroslav VOCOVÁ Miloslava ZAJÍČEK Jiří ZVOLSKÝ Jan

PRIMÁTOR a.s. Náchod NOS PPP Praha 3 Heineken Česká republika,a.s. Krušovice Pivovar Protivín, a.s. MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Hrušovany nad Jevišovkou PENAM, a.s.,Pekárna Zlín NOPEK,a.s. Vysoké Mýto Setuza a.s. Ústí nad Labem Moravia Lacto a.s. Jihlava AMYLON, a.s. Havlíčkův Brod LINEA Nivnice, a.s. P&G Rakona s.r.o. Rakovník Cukrovar Vrbátky a.s. Budějovický Budvar České Budějovice ViskoTeepak,s.r.o. Brno MP Krásno, a.s. Valašské Meziříčí Tereos TTD,a.s. závod České Meziříčí P&G Rakona s.r.o. Rakovník Pivovar ZUBR a.s. Přerov MILTRA-B s.r.o. Městečko Trnávka Tereos TTD, a.s. závod Mělník Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany MO Mochov Pivovary Staropramen a.s. Praha 5

12


POTRAVINÁŘ. Pomohou kraje s odbytem potravin? Německé a české odbory se brání špatným pracovním podmínkám

Recommend Documents