VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9 tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 http: //www.median.cz, e-mail:
[email protected]
Oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro ČR
Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin
Veřejný výstup z tematického výzkumu pro MF DNES
Kvalita potravin v obchodech 500 respondentů ve věku 15-79 let OT01. Jak hodnotíte kvalitu potravin v obchodech a supermarketech v okolí vašeho bydliště? % respondentů
7,9 4,7 7,8
43,1 36,5
Velmi dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Velmi špatná
Nevím, neumím posoudit
2
Preference ceny v. kvality potravin 500 respondentů ve věku 15-79 let OT02. Jak důležitá je pro vás kvalita a cena potravin, které kupujete?
10,5
% respondentů
7,5
33,7
48,3
Vždy preferuji levné potraviny a na kvalitu přitom moc nehledím Většinou preferuji levné potraviny a na kvalitu přitom moc nehledím Většinou preferuji kvalitní potraviny a na cenu přitom moc nehledím Vždy preferuji kvalitní potraviny a na cenu přitom moc nehledím 3
Zkušenosti s nákupem potravin v zahraničí 500 respondentů ve věku 15-79 let OT03. Nakupoval(a) jste v posledních 5 letech někdy potraviny v zahraničí, protože vám přišlo, že jsou tam kvalitnější?
8
% respondentů
7
29,8
55,2
Ano, jednou
Ano, vícekrát
Ne, nikdy
Nevím, nepamatuji si 4
ANALYTICKÝ KOMENTÁŘ
•
Preference ceny / kvality při nákupu potravin výrazně souvisí s příjmem domácnosti respondenta. Lidé z chudších domácnosti (čistý měsíční příjem domácnosti do 20 tisíc) v 74 % uvedli, že preferují (vždy či většinou) levné potraviny a na kvalitu přitom příliš nehledí. U bohatých domácností je to přesně naopak, 75 % preferuje kvalitu (vždy či většinou) a na cenu přitom moc nehledí.
•
Právě zejména díky omezeným příjmům je při nákupu potravin cena důležitější než kvalita mezi nezaměstnanými (71 %), důchodci (65 %) a lidmi se základním vzděláním (64 %).
•
Zjištěná fakta jsou významným důsledkem struktury inflace v posledních letech:
Nejvíce zdražovaly od roku 2006 právě potraviny a náklady na bydlení. Nejméně naopak elektronika, dovolené a další nadstavbové produkty.
Tento trend více zatěžuje právě nízkopříjmové občany – jejich spotřební koš je totiž více orientován právě na nezbytné výdaje.*
Nízkopříjmoví přitom nemají tak velký prostor reagovat na zvyšující se ceny základních potřeb snižováním nepovinných / luxusních výdajů. Logicky se proto snaží omezovat právě rostoucí výdaje na potraviny nákupem nekvalitních levných produktů.
* Například míra inflace na spotřebním koši důchodců proto byla v uplynulých letech 1,5x vyšší než obecná inflace. 5
ANALYTICKÝ KOMENTÁŘ
•
Pocity z kvality potravin v obchodech v místě bydliště jsou smíšené. Srovnatelné procento respondentů označuje kvalitu za dobrou (48 %) a za špatnou (44 %).
•
Kritičtější ke kvalitě potravin v okolí bydliště jsou lidé s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou a VŠ) a podnikatelé / OSVČ. Tento fakt je zřejmě způsoben více faktory:
tito lidé více konzumují zpravodajská média, která v uplynulé době kvalitu potravin kritizovala
vyšší sociální status respondentů je spojený s obecně vyšší spotřební orientací na kvalitu = potvrzování sociálního statusu
vyšší příjem těchto respondentů jim dovoluje porovnat více kvalitativně odlišných potravin a být tak kritičtější
•
V otázce reálné kvality potravin častěji nemají názor muži (může být způsobeno méně intenzivním nakupování) a lidé z velkých měst (větší výběr obchodů ztěžuje jejich celkové hodnocení)
•
Zkušenosti s nákupem kvalitnějších potravin v zahraničí mají také častěji respondenti s vyššími příjmy, což lze vysvětlit:
vyšší intenzitou cestování a možností v zahraničí zaplatit za potraviny, které jsou dražší + kvalitnější
možností investovat do velkých nákupů v pohraničí (např. v Německu), při nichž mnohdy nižší cena produktů převáží náklady za dojezd (benzín)
6
METODOLOGIE + KONTAKTY
Základní metodologické údaje:
Technika sběru dat: osobní dotazování v domácnostech s využitím laptopu (CAPI) Vzorek: 500 respondentů ve věku 15-79 let, vzorek je reprezentativní pro populaci ČR Metodologie výběru respondentů: vícestupňový stratifikovaný náhodný adresní výběr Termín sběru dat: 2.4. – 17.4. 2012
Statistická odchylka: Možná statistická odchylka výsledků činí u daného vzorku +/- 2,5 procentních bodů (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 4 procentních bodů u postojů zastávaných polovinou respondentů (viz tabulka). Kolik respondentů zastává postoj
Statistická odchylka
10 %
+/- 2,5 p.b.
30 %
+/- 3,5 p.b.
50 %
+/- 4 p.b.
70 %
+/- 3,5 p.b.
90 %
+/- 2,5 p.b.
KONTAKTNÍ OSOBA pro další informace a komentáře: Daniel Prokop
[email protected] tel: 608 333 902 7
