Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Složení potravin 1. v souvislosti s označováním potravin se pod tímto termínem rozumí, z jakých potravinových složek byla potravina vyrobena 2. z chemického a výživového hlediska se termínem „složení potravin“ míní obsah jednotlivých živin a jiných chemických látek. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Složení potravin = z jakých složek musí být uvedeno na balených potravinách údaje o složkách řazeny sestupně (co je to složka = jakákoli látka včetně aditiv, potravních doplňků a aromat, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena,a to i ve změněné formě)
množství složky výjimky – jednosložkové potraviny, čerstvé ovoce, zelenina… zvláštní složky – GMO, alergenní složky, lepek, sůl, voda… nepovinné údaje o složení – energie, sušina… Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Složení potravin - chemické a výživové hledisko obsah jednotlivých živin a jiných chemických látek rozdělení živin: základní a nutné stavební, energetické, ochranné biologická hodnota potravin energetická hodnota potravin Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Složení potravin - chemické a výživové hledisko Potraviny jsou tvořeny souborem látek - živin, které uspokojují potřeby lidského organizmu. Z tohoto hlediska rozdělujeme živiny na Základní bílkoviny tuky sacharidy
Nutné
vitamíny minerální látky voda Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Bílkoviny – rozdělení, zdroje Bílkoviny jsou makromolekulární látky složené z aminokyselin. Dělení bílkovin: a) plnohodnotné – vyskytují se především v živočišných potravinách (mléko, maso, vejce)
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Bílkoviny – rozdělení, zdroje b) neplnohodnotné – v potravinách rostlinného původu (obiloviny, luštěniny)
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Bílkoviny význam - hlavní stavební prvek svalstva a vnitřních orgánů polovina všech přijatých bílkovin by měla být živočišného původu (esenciální AMK) doporučená spotřeba - 60-100 g bílkovin na den nadbytek a nedostatek bílkovin
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Sacharidy význam – rychlý zdroj energie zdroje – hlavně rostlinného původu + med a mléko rozdělení – stravitelné, nestravitelné jednoduché, polysacharidy, vláknina doporučená spotřeba - 245 - 499 g na den, vláknina 30g nadbytek a nedostatek sacharidů co je to glykemický index Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Tuky význam – zdroj energie, vitamíny rozdělení a zdroje co jsou to – transmastné kyseliny, esenciální MK doporučená spotřeba 50 - 105 g na den nadbytek a nedostatek
Potraviny s vysokým obsahem různých typů mastných kyselin Typ tuku
Zdroj
Nasycené
máslo, sýry, maso, masné výrobky, plnotučné mléko a jogurty, paštiky, pečivo, sádlo, ztužené tuky, palmový a kokosový olej
Mononenasycené
olivy, řepka, ořechy (pistácie, mandle, ořechy lískové, kešu a pekanové), arašídy, avokádo a oleje z nich vyrobené
Polynenasycené
Omega-3-polynenasycené: losos, makrela, sleď, pstruh (zvláště bohaté na mastné kyseliny s dlouhým řetězcem EPA a DHA), vlašské ořechy, řepka, soja a jejich oleje (zvláště vysoký obsah alfa linolenové kyseliny) Omega-6-polynenasycené: slunečnicové semeno, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, soja, kukuřice, některé druhy margarinu (podle údajů na etiketě)
Trans mastné
některé tuky na smažení a pečení (např. hydrogenované rostlinné kyseliny oleje), které se užívají při výrobě sušenek a koláčů, mléčné výrobky, tučné maso hovězí a skopové
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Další potřebné látky - vitamíny Vitamíny Která potravina •
A
• • • • •
B1
• • • •
•
C
• • •
•
D
• •
•
E
• • •
K
• •
Pomáhá
Kolik a kde
Pozor
mrkev rajče mléko špenát tavený sýr luštěniny maso kakao černý chléb med
očím vidět za šera a barevně. Nedostatek snižuje odolnost apod.
2 mg v 100 g mrkve
Předávkování působí únavu, nevolnost, bolesti hlavy, zvracení, zhubnutí až cirhózu jater.
posilovat nervový systém, srdce, ledviny, trávicí trakt. Více ho potřebují děti a těhotné ženy.
0,77mg v 100 g hrachu
citron zelí křen paprika
proti virovým chorobám (např. oparům), je důležitý v prevenci nádorových onemocnění.
100 mg v 100 g Zelí
rybí tuk máslo vejce
zpevňovat
0,37 mg v 100 g rybí tuk
ovesné vločky eidam maso sójový olej špenát játra
kosti. Jeho nedostatek působí řídnutí.
0,2 mg v 100 g sýra
0,21 mg v 100 g kakaa
Vitamín B1 je poměrně netoxický. Velké dávky mohou způsobit bolesti hlavy či slabost.
Předávkování zkracuje život červeným krvinkám, omezuje činnost jater atd.
170 mg v 100 g křenu
Zvyšuje přísun vápníku a fosforu.
0,17 mg v 100 g vejce
chránit buňky a tkáně proti poškození, zpomaluje stárnutí organismu. při srážlivosti krve, tvorbě podlitin a krvácivosti, má vliv na kvalitu kostí.
3,09 mg v 100 g vloček
Předávkování se projevuje nechutenstvím, zvracením, nadměrným močením
Je málo toxický, až při dávkách 3200 mg na den se může objevit např. nevolnost či průjem.
1 mg v 100 g eidamu 0,5 mg v 100 g špenátu 0,4 mg v 100 g květáku
Velké dávky vitamínu K jsou toxické. Dávka 600 mg může vyvolat horečku a nechutenství.
Další potřebné látky – minerální látky Značka
Hlavní zdroje
Význam pro lidský organismus
Vápník (Ca)
luštěniny, mléko, ml. výrobky, tmavozelené rostliny (brokolice, stavební prvek kostí, zubů, svalů špenát, kapusta), mák, ořechy, mandle, sezamová semena, význam pro srážlivost krve klíčky
Sodík (Na)
kuchyňská sůl, mořská voda
Fosfor (P)
udržuje potřebný tlak v tkáňovém moku a krevním plazmatu brambory, luštěniny, ořechy, pro správnou činnost svalů, stimuluje duševní činnost . celozrnné obiloviny, maso, Nedostatek nebo nadbytek může způsobit poruchy mléko srdečního svalu zelená listová zelenina, ořechy, luštěniny, různá semínka, stavba kostí, buněk, enzymů, tlumí nervové podráždění, jablka, ryby, klíčky nutný pro tvorbu ochranných látek ryby, luštěniny, ořechy, maso, sýry, žloutek, ml. výrobky stavební látka kostí, zubů, podporuje látkovou výměnu
Chlór (Cl)
kuchyňská a mořská sůl
spolu s draslíkem a sodíkem udržuje osmotický tlak tkání
Síra (S)
mléčné výrobky, žloutek, maso, ořechy, luštěniny, křen, česnek
součástí nehtů, vlasů, kůže, je součástí některých aminokyselin, enzymů a vitamínů
Železo (Fe)
játra, krev, žloutek, ovoce, zelenina listová
součást hemoglobinu, dýchacích enzymů
Zinek ( Zn)
želatina, semena dýně, droby, zelenina, luštěniny, ořechy důležitý pro oční duhovku, látkovou přeměnu, hojení ran
Mangan (Mg)
listová zelenina, ořechy, ovesné vločky
aktivace enzymů, látková přeměna ( snížení plodnosti)
Měď ( Cu)
vaječný bílek, maso, ovoce, zelenina
součást enzymů, tvorba vlasů, pigmentu
Jód ( I)
mořské ryby, sůl, višně, mořská voda, třešně
pro činnost štítné žlázy, je součástí hormonů
Fluór ( F)
ryby, pitná voda, zelenina, ovoce, čaj
nezbytný pro vývoj zubů, důležitý pro tvorbu kostí
Molybden (Mo)
fazole, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky
je součástí enzymů
Selen (Se)
kukuřice, cibule, plody moře, pšeničné klíčky, semena
ovlivňuje krevní tlak a kornatění tepen, zvyšuje imunitu organismu
Draslík (K)
Hořčík (Mg)
Voda význam v organismu– přeprava látek, udržování vnitřní rovnováhy doporučená spotřeba – 2,5 až 3 litry na den potraviny - volná, hygroskopická, koloidně vázaná potraviny - obsah vody ovlivňuje jejich výživnou hodnotu, senzorickou hodnotu i trvanlivost (aktivita vody aw)
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Tabulky složení potravin http://www.nutricoach.cz/vyzivove-tabulky/ovoce-kompoty-dzemy-marmelady/
Ovoce, kompoty, džemy, marmelády
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Co student zná? Složky potravin z hlediska označování Složení potravin z hlediska obsahu chemických látek – rozdělení živin, biologická a energetická hodnota Bílkoviny – význam, zdroje, rozdělení, potřeba, projevy nadbytku a nedostatku Sacharidy – význam, zdroje, rozdělení, potřeba, projevy nadbytku a nedostatku Tuky – význam, zdroje, rozdělení, potřeba, projevy nadbytku a nedostatku Vitamíny – význam, zdroje, rozdělení, potřeba, projevy nadbytku a nedostatku Minerální látky – význam, zdroje, rozdělení, potřeba, projevy nadbytku a nedostatku Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie
Děkuji za pozornost
Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie