Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska ekonomického a kulturního - už 20 let probíhá přechod od totalitního k demokratickému systému - demokratická ústava - nezávislost parlamentu, vlády a soudů Zákony v každé republice, pokud jsou platné, se musí doplňovat. ČR je platným členem OSN, NATO, EU. NATO založena v roce 1949 na obranu západních hodnot proti komunismu. V době studené války hrozil konflikt s tzv. Varšavskou smlouvou. V roce 1990 Varšavská smlouva skončila, některé státy vstoupily do NATO. Dnes se existence NATO zdůvodňuje hrozbou terorismu. Evropská unie - založení roku 1956 - založeno státy: Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko - dnes je v EU 27 států - základní výhoda: jsme součástí třetího největšího ekonomického trhu, cestování - nevýhody: konkurence - vlajka: modrá s 12 hvězdami - hymna EU: Óda na radost - nejvyšší orgán: rada EU, není to stálý orgán, scházejí se 2x do roka, případně podle potřeby - 2. nejvyšší orgán: evropská komise – doposud má každá země jednoho zástupce v komisi - úkolem je sjednotit zákonodárství - evropský parlament – sídlí ve Štrasburku (francouzské město) – Česko zastoupeno 25 poslanci - evropská banka - evropský soud pro lidská práva – ve Štrasburku - evropská unie směřuje k centralizaci a federalizaci Aktualita k volbám: - 15. a 16. října – komunální a senátní volby - senátní se týkají 1/3, konají se jen někde - většinový systém voleb - komunální volby: městské, obecní, zastupitelské - účast: od 18 let, vybírá si z kandidátek sestavených stranami - možnosti: 1. celý lístek, 2. kombinace
Nevýhody vstupu ČR do EU: 1. je třeba se podřídit úředním rozhodnutím z Bruselu (produkce cukru u nás) 2. členské příspěvky odváděné do Bruselu – výše příspěvků se řídí podle hrubého domácího produktu – úroveň ekonomiky 3. hlasy starých a větších zemí mají větší váhu 4. omezení pohybu osob a pracovního trhu (některé země mají omezení pohybu) 5. nejsme v Eurozóně Výhody vstupu ČR do EU: 1. fondy, podpora 2. volný pohyb osob, cestování 3. vzdělání, studium v zahraničí 4. možnost ovlivňovat vývoj v Evropě
Mezinárodní organizace -
pokouší se o světovou integraci
OSN – Organizace spojených národů - Spojené národy 1) vznik 2) orgány 3) význam Vznik: - OSN vzniká s cílem zabezpečit mír mezi národy a nepřipustit válku jako řešení problémů - vznikla roku 1945 v San Franciscu – podepsána zakládací charta (listina) - navazovala na SN (Společnost národů), která se neosvědčila Orgány: a) nejvyšší orgán: valné shromáždění: - shromáždění všech členů – koná se dvakrát do roka nebo podle potřeby, koná se v hlavní budově OSN v New Yorku, schvaluje se tam vše důležité b) rada bezpečnosti OSN: - pět stálých členů: Velká Británie, USA, SSSR (Rusko), Francie, Čína - dnes se připravuje reforma – o vstup do rady bezpečnosti usilují další státy - 10 nestálých členů - rada bezpečnosti může vyslat ozbrojené síly c) stálý sekretariát: - sídlo v New Yorku - pobočná sídla v Ženevě a ve Vídni Pod vlajkou OSN působí mezinárodní soud v Haagu. UNESCO – organizace OSN pro vědu, výzkum a vzdělávání - význam vzrůstá, problémem jsou sankce za porušení zákonů OSN
Filozofie 1) podstata filozofie 2) základní filozofická otázka Slovo filozofie je řeckého původu a znamená láska k moudrému slovu. Vznikla v 6. st. př. n. l. jako souhrn veškerého vědění s výjimkou matematiky jako protiklad náboženství. Podstata filozofie: snaha vysvětlit svět kolem nás pomocí lidského rozumu. Postupně se stala vědou, která odpovídala na nejzákladnější otázky. „Co je smyslem lidského života?“ „Co to je život a z čeho vznikl?“ „Jaké je místo člověka ve vesmíru?“ Těmto otázkám říkáme světonázorové. Filozofie se snaží na tyto světonázorové otázky odpovědět. Základní filozofická otázka zní: Co bylo prvotní? Odpovědi jsou dvě: a) něco hmotného – všechno, co se dá měřit a vážit = materialismus b) něco nehmotného – duchovního, idea = myšlenka = idealismus Velký význam ve filozofii má poznávání – způsob, jak člověk získává informace o světě. a) svět je poznatelný, pouze dočasně nepoznaný = gnoseologický optimismus (je spjatý hlavně s materialismem) b) agnosticismus = některé věci jsou nepoznatelné Výjimečně v dějinách filozofie najdeme také názor, že jak idealismus, tak materialismus vznikly současně Vztah filozofie k náboženství, vědě a umění 1) náboženství 2) věda 3) umění Náboženství je založené na víře v nadpřirozené bytosti, které mají schopnost ovlivňovat náš svět a náš život. Náboženství je víra + uctívání těchto bytostí = kult. Některá náboženství mají i církev = organizace – mají svoji hierarchii (uspořádání) Náboženství dělíme na státní a nestátní. Dále na náboženství monoteistická (víra v jednoho boha) a polyteistická (víra ve více bohů) Náboženství zjevená a přírodní. Teistická – založená na uctívání bohů. Ateistická – proti uctívání bohů.
Vztah filozofie a náboženství 1) rozdíly, shody mezi filozofií a náboženstvím 2) světová náboženství a) judaismus b) křesťanství c) islám d) buddhismus e) hinduismus Filozofii spojuje s náboženstvím snaha hledat odpovědi na nejzákladnější otázky lidského života: - náboženství odpovídá v nadpřirozených silách - filozofie se snaží odpovídat rozumem Rozdíl: pravda filozofie se musí dokazovat, pravdě náboženství se musí věřit. Náboženství je víra, kdežto církev je náboženská organizace. Náboženství má dogma – tvrzení, kterému se musí věřit. Např. „Existuje jeden bůh, který má tři podoby: Otec, syn a duch svatý.“ Náboženství: víra v nadpřirozené bytosti, které mohou ovlivňovat náš život + kult (uctívání těchto bytostí) - jednotlivá náboženství mají různé kulty - většina náboženství má i svoji organizaci – církev - církev má také vztah ke státu, v současnosti jsou oddělené - u nás je povoleno 14 církví (v Ústavě), největší vliv má katolická církev - nejrozšířenější jsou světová náboženství: 1) židovské – Judaismus 2) křesťanství 3) islám 4) hinduismus 5) buddhismus Judaismus -
židovská víra svatá kniha: Bible = Starý zákon dějiny židů ve vztahu k jedinému bohu Jahve židé byli první, kteří věřili v jednoho boha – židé = „národ vyvolených“, proto mají právo žít v „zemi zaslíbené“ – Palestině prorok – Mojžíš další proroci – Abrahám (praotec židovského národa, 12 synů) židé věří, že v budoucnosti se objeví vykupitel, nastane konec světa a lidé se dostanou do ráje Ježíš Kristus byl považován za falešného vykupitele, a proto ukřižován v 1. století byli židé ze své vlasti vyhnáni Římany do celého světa, žili rozptýleni, byli pronásledováni křesťanstvím, ale spojovalo je náboženství ke Starému zákonu mají taky Talmud (o zvycích)
-
Křesťanství název je od slova „křest“ stoupenci Kristovy křesťané užívají Starý zákon, přidávají k němu Nový zákon
