1. Charakteristika kraje a jeho postavení v rámci České republiky Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Osou Karlovarského kraje je tok Ohře, který protéká od jihozápadu k severovýchodu širokou sníženinou podkrušnohorského prolomu. Téměř celé území kraje spadá do povodí Ohře, do jihovýchodní oblasti zasahuje povodí Berounky a ze severních svahů Krušnohoří jsou vody odváděny do sasských přítoků Labe. Na sever od Ohře se táhnou Smrčiny a Krušné hory, které tvoří přírodní hranici s Německem. Jižně od Ohře, na bavorské hranici, leží Český les a směrem do vnitrozemí Slavkovský les a vulkanický komplex Doupovských hor. Jih území zaujímá Tepelská vrchovina. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n. m.). Pro vrcholové části Krušných hor jsou typické zarovnané povrchy s rašeliništi, nad jejichž úroveň vystupují některé vrcholy. Příkladem je Božídarský Špičák (1 115 m n. m.), jehož vulkanická vrcholová část patří mezi nejvýše položené výskyty čedičů ve střední Evropě. Nejnižší místo (320 m n. m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. V okrese Cheb se nadmořská výška pohybuje mezi 418 až 820 m n. m. a v okrese Sokolov mezi 375 až 991 m n. m. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Z klimatického hlediska Karlovarský kraj odpovídá spíše mírně teplé oblasti s cca 30 letními dny, 130 dny mrazovými, průměrnou roční teplotou nad 6°C a se 700 mm průměrného ročního úhrnu srážek. Místy, zejména na severu kraje v Krušných horách a také na jihovýchodě (severně od Mariánských Lázní) má klima již parametry oblasti chladné – okolo 20 letních dnů, 160 dnů mrazových, roční průměrná teplota vzduchu okolo 5°C, roční průměrný úhrn srážek až 1 000 mm. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Území kraje je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů). Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku. Dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince. Pro Karlovarsko jsou typické zejména zdroje minerálních a léčivých pramenů, na něž je vázán světově proslulý trojúhelník lázeňských měst – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Slabě mineralizované vody, vyvěrající na úpatí Doupovských hor, se stáčí v lokalitě Korunní Kyselka. Hydrologické poměry kraje jsou ovlivněny jeho polohou a výskytem minerálních pramenů. Karlovarský kraj není oblastí s přebytky vodních zdrojů (bez minerálních a léčivých pramenů), a to jak vod podzemních, tak vody povrchové z vodních toků. Největšími vodními plochami kraje jsou vodní nádrže Jesenice, Stanovice, Skalka, Žlutice a Horka. Rozdílná kvalita životního prostředí na území kraje souvisí s rozmanitostí přírodních podmínek, hustotou osídlení i koncentrací průmyslové a zemědělské výroby. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblasti, které jsou přírodním zázemím nejvýznamnějších lázní a chráněné krajinné oblasti. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v okrese Sokolov, v oblasti s koncentrovaným průmyslem těžebním, chemickým a energetickým, s vyšší hustotou osídlení, která je spojena s větší dopravní zátěží. Celková rozloha Karlovarského kraje (3 315 km2) je v mezikrajském srovnání třetí nejmenší (po Hl. městě Praze a Libereckém kraji) a představuje 4,2 % rozlohy celé republiky. Počtem 304 274 obyvatel ke konci roku 2005 se Karlovarský kraj řadí spolu s Libereckým ke dvěma nejméně lidnatým krajům České republiky, na celkovém počtu obyvatel ČR se přitom kraj podílí 3,0 %. Hustota zalidnění (92 osob/km2) je ve srovnání s republikovým průměrem o 38 osob/km2 nižší a v mezikrajském srovnání se řadí na jedenácté místo. Specifikem sídelní struktury Karlovarského kraje je nadprůměrný podíl obyvatel žijících ve větších městech. Více než 38 % obyvatel žije ve městech od 10 tis. do 50 tis. obyvatel, čímž Karlovarský kraj překračuje republikový průměr o více než 17 procentních bodů. K 31. 12. 2005 bylo na území kraje 132 obcí, na jednu obec přitom v průměru připadalo 25 km2 katastrální plochy (druhá nejvyšší hodnota mezi kraji) a zároveň 2 305 obyvatel (čtvrté pořadí mezi kraji). Ve 28 obcích se statutem města žilo ke konci roku 2005 celkem 80 % obyvatel kraje, třemi největšími městy kraje jsou Karlovy Vary (51 tis. obyvatel), Cheb (34 tis.) a Sokolov (25 tis.).
Území kraje je (jako jediné v republice) rozčleněno celkem do tří okresů; nejlidnatější je okres Karlovy Vary, následují okresy Sokolov a Cheb. Nové administrativně-správní uspořádání Karlovarského kraje pak reprezentuje 7 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) včetně 14 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem územně skladebných do SO ORP. Obyvatelstvo Karlovarského kraje se oproti republikovému průměru vyznačuje relativně příznivější věkovou skladbou. Podíl dětí do 14 let ke konci roku 2005 v kraji činil 15,2 %, v celé ČR byly děti zastoupeny 14,6 %. Index stáří vypočtený jako procentní poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let přitom v kraji dosáhl hodnoty 84,9 (v celé republice 97,0). Průměrný věk žijících obyvatel kraje v roce 2005 představoval 39,1 roku (40,0 let v ČR). Ve srovnání s republikovými hodnotami nacházíme v Karlovarském kraji také delší naději dožití při narození, která v průměru let 2004 – 2005 činila u mužů 73,2 roku a u žen 79,5 roku. Ve struktuře obyvatel kraje podle nejvyššího dosaženého vzdělání mají oproti ostatním krajům výrazně nadprůměrné zastoupení osoby se základním a neukončeným vzděláním a bez vzdělání (24,8 %, ČR 19,6 %). Naopak podíl středoškoláků s maturitou i vysokoškolsky vzdělaných osob za republikovým průměrem velmi výrazně zaostává. Jestliže podle výsledků SLDB 2001 činil podíl vysokoškoláků mezi osobami 25letými a staršími v kraji 6,5 %, pak na úrovni celé České republiky byl tento podíl 10,4 %. K rozvoji vzdělanosti v kraji přispívá i Fakulta ekonomická veřejné vysoké školy Západočeské univerzity Plzeň, se sídlem v Chebu. Výsledky statistického šetření EU-SILC dokládají nepříznivou příjmovou situaci domácností v kraji. Čisté roční příjmy na osobu zaostávaly v roce 2004 za průměrem ČR o 11 %. Podíl domácností v kraji s příjmy nižšími než 1,5 násobku životního minima (16,6 %) byl třetí nejvyšší po Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Příjmová situace domácností úzce souvisí se mzdovým vývojem. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců kraje v podnicích nad 20 zaměstnanců v roce 2005 dosáhla u fyzických osob hodnoty 16 002 Kč, tj. o 3 022 Kč méně ve srovnání s průměrnou republikovou mzdou. Jednalo se zároveň o nejnižší mzdu mezi kraji. Relativně horší postavení Karlovarského kraje zaznamenáváme také v případě nezaměstnanosti. Ke konci roku 2005 bylo na úřadech práce v Karlovarském kraji evidováno 18 017 osob, tj. 3,5 % všech registrovaných nezaměstnaných v ČR. Míra registrované nezaměstnanosti přitom činila 10,3 % a řadila se na jedenácté místo mezi kraji. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Zastoupení uchazečů registrovaných v evidenci úřadů práce po dobu delší než jeden rok činilo k 31. 12. 2005 v kraji 43,1 %, což bylo o 1,4 procentního bodu více ve srovnání s republikovou hodnotou. Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 14,9 zájemců o práci (v ČR 9,8), v případě uchazečů se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo určené pro tyto občany 46 osob (v celé ČR 42 osob). Z ekonomického hlediska je Karlovarský kraj nejen oblastí průmyslovou, ale i oblastí komerčních a veřejných služeb. Na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky se v roce 2005 kraj podílel 2,3 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosáhl 77,7 % republikového průměru. HDP na obyvatele činil 225 410 Kč a v mezikrajském srovnání se zařadil na poslední místo. Na tvorbě HDP se převážnou měrou podílí sedm odvětví, která představují 75,4 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2005 dosáhl 25,4 %. Vysoký podíl na HPH byl zaznamenán i u obchodu (10,0 %), u těžby nerostných surovin (8,6 %), u skupiny činností v oblasti nemovitostí a pronájmu, vč. podnikatelských činností (8,5 %) a u skupiny doprava, skladování a spoje (8,3 %). Dalšími významnými odvětvími byly činnosti v oblasti stavebnictví a u skupiny zdravotnictví a sociální péče, vč. veterinární činnosti (shodně 7,3 %). Průmyslová výroba v kraji je zaměřena na dobývání nerostných surovin, energetiku, chemický a strojírenský průmysl. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin, minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Průmyslová výroba v kraji je úzce spjata také s vývozem. Objemem vyvezené produkce 49,7 mld. Kč se Karlovarský kraj v roce 2005 zařadil v mezikrajském srovnání na poslední místo, po přepočtu na obyvatele (163 tis. Kč) šlo však o šestou nejvyšší hodnotu v republice. Na celkovém vývozu z ČR se kraj podílel 2,6 %. Ve struktuře exportu z kraje mají dominantní postavení polotovary a materiály, které se v roce 2005 na celkovém objemu vývozu podílely 39,5 % (na úrovni ČR bylo zastoupení této komodity na celkovém vývozu 21,7 %). Z dalších produktů následovaly stroje a dopravní prostředky (26,4 % na objemu vývozu z kraje) a průmyslové spotřební zboží (13,4 %). Do zemí Evropské unie směřovalo 90,5 % vývozu kraje, přičemž největším obchodním partnerem je pro vyvážející firmy v kraji Německo. V letech 2001 až 2005 byla v Karlovarském kraji zahájena výstavba 4 548 bytů, z toho 34,4 % tvořily byty v nových rodinných domech, 29,9 % byty v nových bytových domech, 12,3 % byty vzniklé nástavbou, vestavbou nebo přístavbou ke stávajícímu objektu, 17,5 % byty vzniklé v nebytových objektech či z nebytových prostor a 5,8 % byty v domech s pečovatelskou službou. Ve stejném období bylo v kraji
dokončeno 3 190 bytů, na každých sto zahájených bytů tak připadlo 70 dokončených bytů, přičemž na úrovni republiky činil tento poměr 81. Průměrným ročním počtem 2,1 dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001 až 2005 se Karlovarský kraj řadí na konečné pozice mezi kraji. Ze strukturálního šetření v zemědělství z podzimu roku 2005 vyplývá, že zemědělské podniky sídlící v kraji obhospodařovaly 101 tis. ha zemědělské půdy, z toho 41,5 % tvořila orná půda. Dominantní plodinou pěstovanou na orné půdě jsou obiloviny (60 % výměry orné půdy v kraji při téměř stejném republikovém průměru), následují pícniny a olejniny s 16 %. Karlovarský kraj se nevyznačuje vysokou intenzitou chovu skotu na 100 hektarů zemědělské půdy (35,2) ani intenzitou chovu prasat v roce 2005 (85,5 kusů na 100 hektarů orné půdy). Pro další rozvoj Karlovarského kraje je velmi důležitá kvalita dopravního spojení. Územím kraje prochází 493 km železničních tratí a 2 044 km silnic, z čehož je 61 % silnic III. třídy. Silnice II. a III. třídy jsou na mnoha úsecích v nevyhovujícím technickém stavu, chybějí obchvaty sídel a komunikace jsou přetěžovány tranzitní dopravou. Nadějí na zlepšení situace je dokončení plánované rychlostní komunikace R 6 z Prahy přes Karlovy Vary a Cheb na státní hranici s Německem, která by měla být páteří silniční dopravy Karlovarského kraje. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Karlových Varech, odkud létají pravidelné linky do Moskvy, v letní sezóně do Tuniska, Turecka, na Rhodos a od roku 2007 do Petrohradu. Síť zdravotnických zařízení tvořilo v roce 2005 v kraji 5 nemocnic s 1 717 lůžky, 4 odborné léčebné ústavy s 393 lůžky, 589 samostatných ordinací lékařů (praktičtí lékaři pro dospělé, děti a dorost, stomatologové, gynekologové, specialisté) a 80 lékáren a výdejen léků. Na území kraje v roce 2005 působilo 1 109 lékařů, na tisíc obyvatel připadalo 3,6 lékaře (průměr ČR činil 4 lékaře na tisíc obyvatel). Počet obyvatel na jednoho lékaře byl mezi kraji šestý nejvyšší (275 osob) a průměr ČR převyšoval o 24 osob. Tradičně nižší zájem občanů Karlovarského kraje podílet se na spolurozhodování o politickém dění lze dokumentovat na základě mezikrajského srovnání údajů o volební účasti. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jaře roku 2006 byla účast voličů v kraji 56,5 %, což představovalo nejnižší účast mezi kraji vůbec; republiková hodnota přitom činila 64,5 %. Při podzimních volbách do obecních zastupitelstev v roce 2006 dosáhl kraj opět nejnižší účasti voličů (39,1 %). V celé republice hlasovalo v těchto volbách 46,4 % potenciálních voličů. Rozmanitost přírodních podmínek kraje poskytuje řadu příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku i zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem kraje patří zejména jeho severozápadní část – Krušné hory a podkrušnohoří, lyžařské areály Neklid a Nowako, což je snowpark, běžecké a sjezdové tratě. K nejnavštěvovanějším místům v kraji patří centra lázeňství a jejich okolí (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov a Lázně Kynžvart). V roce 2005 měl Karlovarský kraj celkem 423 hromadných ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo 589 838 hostů (z toho 69 % cizinců) s průměrným počtem přenocování 6,4 a průměrnou dobou pobytu 7,4 dne. Počtem 1 936 hostů na 1 000 obyvatel se kraj zařadil na druhé místo za Hl. město Praha. Širokou nabídku kulturních aktivit poskytují obyvatelům a návštěvníkům Karlovarského kraje především města. K významným architektonickým památkám patří zejména zámky Bečov nad Teplou, Kynžvart, Valeč v Čechách a Chyše, hrady Loket a Cheb. Dominantou krajiny v blízkosti krajského města je zřícenina hradu Andělská Hora. Častým cílem turistů je Premonstrátský klášter v Teplé se svojí rozsáhlou knihovnou a hornické Jáchymovské muzeum. Velká škála a počet kulturních akcí je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká. K nejvýznamnějším patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Beethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, v Ostrově probíhá Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana a v Mariánských Lázních Mezinárodní Chopinův festival. Se sportem je spjato především krajské město, kde již tradičně probíhají významné sportovní akce jakými jsou Kanoe Mattoni, Carlsbad Triatlon a Canon Cup.
KARLOVARSKÝ KRAJ
