Posouzení kvality života obyvatel ve Velké Bíteši

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ

Posouzení kvality života obyvatel ve Velké Bíteši Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor diplomové práce:

PhDr. Josef Smolík, Ph.D.

Bc. Jana Rozmahelová

Brno 2015

Tato stránka bude ve vazbě nahrazena zadáním.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Posouzení kvality života obyvatel ve Velké Bíteši vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 21.5.2015

Podpis …………..............

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky, které mi poskytl během vypracovávání práce. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří mi ochotně vyplnili dotazníky. Rovněž mé poděkování patří mé rodině za trpělivost, toleranci a podporu.

ANOTACE Diplomová práce se zabývá posouzením kvality života v obci. Pro výzkum a následné posouzení kvality života byla vybrána obec Velká Bíteš. Hlavním cílem práce bylo najít a popsat klíčové problémy a zjistit nedostatky v oblasti kvality života. V úvodní části jsou teoretické znalosti čerpané z odborné literatury. V druhé části byl proveden výzkum formou dotazníkového šetření. Na základě výsledků výzkumu byla navrhnuta řešení pro obec, která by přispěla ke zvýšení celkové kvality života. Náměty pro zlepšení jsou určeny pro starostu obce a členy zastupitelstva. KLÍČOVÁ SLOVA kvalita života, Velká Bíteš, dotazníkové šetření, rozvoj, obec, SWOT analýza ANNOTATION This graduation thesis deals with the assessment of the quality of life in a village. For the research and subsequent assessment of quality of life was chosen the village of Velka Bites. The main aim of this work was to identify and describe key problems and identify lack in the quality of life. In the first part the theoretical knowledge drawn from literature. In the second part of the research was made by questionnaire survey. Based on the results of the research was designed solutions for the community, which would contribute to the whole quality of life. Suggestions for improvement are for the mayor and for the municipal council members. KEY WORDS quality of life, Velka Bites, questionnaire survey, development, village, SWOT analysis

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Josef Smolík, PhD.

Bibliografická citace: ROZMAHELOVÁ, J., Posouzení kvality života obyvatel ve Velké Bíteši. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2015.

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

METODIKA PRÁCE .............................................................................................. 11

3

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 3.1

Historický vývoj pojetí kvality života .............................................................. 12

3.2

Vymezení pojmu kvalita života ....................................................................... 13

3.2.1 3.3

4

Roviny kvality života ................................................................................ 16

Dimenze kvality života .................................................................................... 16

3.3.1

Subjektivní a objektivní hodnocení .......................................................... 16

3.3.2

Dělení dimenzí kvality života ................................................................... 17

3.4

Oblasti kvality života ....................................................................................... 18

3.5

Metakoncepty kvality života ............................................................................ 19

3.6

Nástroje kvality života ..................................................................................... 20

3.7

Měření kvality života ....................................................................................... 20

3.8

Indikátory kvality života .................................................................................. 21

3.8.1

Objektivní indikátory ................................................................................ 22

3.8.2

Subjektivní indikátory............................................................................... 23

3.9

Teoretické modely kvality života ..................................................................... 25

3.10

Individuální kvalita života................................................................................ 26

3.11

Maslowova pyramida lidských potřeb ............................................................. 27

3.12

Geografie a kvalita života ................................................................................ 28

3.13

Vymezení venkovského prostoru ..................................................................... 29

3.14

Vymezení pojmu obec...................................................................................... 30

3.15

Rozvoj venkova................................................................................................ 30

EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................ 32 4.1

Identifikace zkoumané oblasti: město Velká Bíteš .......................................... 32

4.1.1 4.2

Historický vývoj města Velká Bíteš ......................................................... 32

Základní charakteristika území ........................................................................ 33

4.2.1

Průmysl ..................................................................................................... 34

4.2.2

Občanská vybavenost a služby ................................................................. 35

4.2.3

Infrastruktura a technické zázemí ............................................................. 36

4.2.4

Socioekonomická charakteristika území .................................................. 37

4.2.5

Cestovní ruch a turismus........................................................................... 38

4.2.6

Kultura a sport .......................................................................................... 39

4.3

Metodologie výzkumu ..................................................................................... 40

4.3.1

Výzkumné otázky ..................................................................................... 41

4.3.2

Cíl výzkumu .............................................................................................. 42

4.3.3

Struktura dotazníku ................................................................................... 42

4.3.4

Charakteristika výzkumného souboru ...................................................... 43

4.4

Interpretace výsledků ....................................................................................... 43

4.4.1 4.5

Profil respondentů ..................................................................................... 43

SWOT analýza ................................................................................................. 62

4.5.1

Silné stránky ............................................................................................. 64

4.5.2

Slabé stránky ............................................................................................. 64

4.5.3

Příležitosti ................................................................................................. 65

4.5.4

Hrozby ...................................................................................................... 65

5

DISKUZE ................................................................................................................ 67

6

DOPORUČENÍ ....................................................................................................... 69

7

ZÁVĚR .................................................................................................................... 73

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:........................................................................ 75 8.1

Literární zdroje: ................................................................................................ 75

8.2

Internetové zdroje: ........................................................................................... 80

9

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ..................................................... 84

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................. 86

11

PŘÍLOHY ............................................................................................................ 87

1

ÚVOD

S termínem kvalita života se můžeme setkat jak na vědecké úrovni, tak i v běžném životě. Vymezit však přesnou definici pro tento výraz je téměř nemožné. Pojem kvalita života je možné zkoumat z několika různých oborů. Mezi tyto obory Kula (2006) zařadil medicínu, pedagogiku, psychologii a sociologii. Snahou a cílem každého jedince je žít spokojený život v obci nebo ve městě, které mu poskytuje zázemí, občanskou vybavenost, dostatek kulturního a sportovního vyžití, dopravní dostupnost a mnoho dalších nezbytných sociálních aspektů pro rodinný život. Subjektivní vnímání každého jedince je dáváno do velmi úzkého vztahu s evaluací ukazatelů kvality života. Právě z výše zmíněných důvodů je třeba věnovat zvýšenou pozornost faktorům, ke kterým společnost řadí sociální status, finanční situaci, individuální hodnoty, priority a názory jedince. Koncept tohoto pojmu je však velice individuální a jak v minulosti, tak i v přítomnosti, se jím zabývá mnoho autorů. Téma posouzení kvality života obyvatel bylo zvoleno v zájmu spolupráce autorky se zastupitelstvem města. Dalším důvodem byla aktuálnost a důležitost tématu, protože kvalita života hraje důležitou roli v životě každého z nás. Město Velká Bíteš bylo zvoleno, protože je rodným městem autorky. Práce se zabývá odhalením nedostatků či nespokojenosti ze strany místních obyvatel. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky, které byly čerpány z odborné literatury. Globalizace, větší informovanost, sociální sítě a zvyšující se životní úroveň jsou činitele, kteří neustále posouvají hranice hodnot ukazatelů kvality. Posouzení této problematiky je velmi složitým procesem, neboť každý jedinec má v životě nastavený jiný žebříček hodnot a odlišné cíle, kterých se snaží dosáhnout. Nelze opomenout ani vliv okolí, ve kterém vyrůstáme, kde pracujeme či trávíme volný čas, protože právě toto okolí velmi mění vnímání a hodnocení našich životů. K posouzení kvality jsou využívány různé indikátory, které zohledňují několik aspektů. Mezi ně patří například: mezilidské vztahy, životní prostředí, nejvyšší dosažené vzdělání a další. V praktické části práce je pozornost věnována metodám a technikám, které byly použity ke sběru

9

dat. Dále jsou zde vyhodnocena data z dotazníkového šetření. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy na zlepšení. V popředí zájmu každé městské samosprávy by mělo být spravedlivé přerozdělení finančních prostředků, které by směřovalo ke zvýšení atraktivity tak, aby se město stalo lákavým pro potenciální obyvatele či investory. Příliv investorů a nových obyvatel pak vede ke snadnějšímu zajištění všech potřebných služeb pro spokojený život obyvatel. Tato diplomová práce obsahuje hodnocení, míru spokojenosti, připomínky a návrhy na zlepšení ze strany obyvatel Velké Bíteše. Po dokončení bude práce poskytnuta členům zastupitelstva města. Cíl práce Na kvalitu života je v práci pohlíženo především z prostorového hlediska. Hlavním cílem této práce je posoudit současný stav kvality života obyvatel ve Velké Bíteši. Dalším cílem práce je vyhodnotit, které oblasti vnímají obyvatelé jako nedostatečné a co považují místní za důležité, či méně důležité. Obsahová část práce se dále věnuje popisu odborných charakteristik, metod měření a používaným indikátorům. V práci je kladen důraz na nalezení správných ukazatelů, které budou co nejobjektivněji a nejpřesněji vystihovat úroveň kvality života místních obyvatel. V praktické části jsou prezentovány pomocí grafů odpovědi získané z dotazníkového šetření. Posledním úkolem práce je na základě získaných výsledků navrhnout členům zastupitelstva možné alternativy na zvýšení životní úrovně a s ní spojenou lepší kvalitu života pro obyvatele města Velká Bíteš.

10

2

METODIKA PRÁCE

V úvodní části diplomové práce bylo využito odborné literatury a dostupných elektronických zdrojů, za pomoci kterých byly definovány základní pojmy týkající se zkoumané problematiky. Práce je rozdělena do několika na sebe navazujících kapitol. V první části je věnována pozornost definování pojmu kvalita života, používaným metodám a nástrojům měření, kterých je v současné době využíváno. Dále je v literární rešerši popsán tento koncept ve vztahu ke geografii. V poslední části práce jsou přiblíženy pojmy venkov, obec a možnosti jejich rozvoje a to z důvodu, že se výzkumná práce zabývá konkrétní obcí. V praktické části jsou pak prezentovány údaje o zkoumané obci. Další část je věnována výzkumu, který byl proveden za pomoci dotazníkového šetření. Úkolem tohoto šetření bylo nalezení odpovědí týkajících se kvality života obyvatel. K dosažení cílů diplomové práce byly využity metody a techniky sociologického výzkumu, které blíže popisuje ve svých publikacích Disman (2002) nebo Hendl (2006). V závěru práce je za pomoci diskuze celkové zhodnocení získaných dat a jsou zde uvedeny návrhy na zlepšení. Dále bylo v práci využito osobních poznatků a zkušeností autorky.

11

3

TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Historický vývoj pojetí kvality života Pozornost kvalitě života byla věnována již v dávné minulosti. Setkat se s tímto výrazem bylo možné již v řecké či v římské mytologii. Pojem byl dáván do souvislosti s osobností jménem Aesculap, který byl tehdejším lidem považován za „Boha lékařství“. Kvalita života je pojmem, pro který neexistuje jednoznačná definice. Vaďurová (2006) uvádí, že tento termín byl poprvé zaznamenán v roce 1920 ve výzkumu, který se zabýval dopadem státní podpory pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a vlivem na jejich život a s tím souvisejícími státními rozpočty. Výzkum se však nesetkal s kladným ohlasem ze strany vědců a s neochotou spolupráce. Z tohoto důvodu došlo ke znovuobjevení tohoto výrazu až po druhé světové válce. Dle Andráška (2007) jsou názory vztahující se k počátkům výzkumu problematiky dosti odlišné. Některé skupiny autorů spojují vznik s první zmínkou tohoto termínu ve zprávě Recent Social Trends in the United States, která byla adresována tehdejšímu americkému prezidentu Hooverovi. Na druhé straně existují také zastánci názoru, kteří vznik tohoto slovního spojení datují do 60. let 20. století. Zastáncem této teorie byl i Mc Call in Kerce (1992) kde tvrdí, že k běžnému používání tohoto pojmu došlo v roce 1961, kdy byl tento výraz použit prezidentem Lyndonem Johnsonem v jeho formálním projevu. Další fakt, který ovlivnil a urychlil počátky měření kvality života, byla všeobecná potřeba hodnocení situace ve společnosti na základě ekonomických indikátorů. (Schuessler, 1985) Pojem kvalita života se stal od 60. let 20. století nedílnou součástí vědeckých prací, které se zabývaly zkoumáním sociálních indikátorů. Tyto práce se věnovaly především měřením osobního a sociálního blahobytu (angl. well-being). Za stěžejní problém bylo považováno stanovení jednotných indikátorů skutečné kvality života.

Z těchto

sociálních indikátorů se postupem času vyvinuly různé strategie užívané k měření individuálního blahobytu a kvality života (Campbell et al., in Myers, 1987). Termín kvalita života (v tištěné formě) byl poprvé zpozorován ve vydání sociologického časopisu Sociological Abstract v roce 1979.

12

Na evropském kontinentu se pojem kvalita života poprvé objevil v programu Římského klubu, který svoji činnost zaměřoval na zkoumání a řešení globálních problémů (Vaďurová, 2005). V reakci na programové prohlášení Římského klubu vyšlo několik publikací, které plně soustředily svoji pozornost na stanovení indikátorů skutečné kvality života. Terčem jejich zájmu se stala problematika měření a to ze dvou důvodů. Jako první důvod Vaďurová (2006) uvádí ekonomický růst a rozvoj vědy, který posunul hranice uspokojení materiálních potřeb jednotlivců. Za druhou příčinu zmíněná autorka považuje dopad ekonomického růst na ohrožení lidského zdraví a samotné existence. V dnešní době je pojem kvalita života vnímán spíše jako nástroj politické a veřejné scény. Výraz je rovněž předmětem zájmu odborného výzkumu a dalších vědních disciplín jakými jsou například: sociologie, ekonomie, geografie aj. V současné době však stále vládne nejednotnost ve stanovení indikátorů, jejich důležitosti a především ve volbě nejvhodnějšího měřícího nástroje. Baker a Intagliata uvádí, že definicí věnujících se kvalitě života je tolik, kolik je lidí zabývajících se tímto fenoménem a zároveň autoři upozorňují na důležitý problém, že se každý jednotlivec může lišit v tom, co je pro něho nejdůležitější. (Baker, Intagliata in Felce, Perry, 1995, s. 52) Je však nutno dodat, že odlišnosti v názorech několika autorů jsou zcela jistě ovlivněny značnými časovými rozdíly a vymezením původu pojmu. Avšak neliší se podstatou a obsahem významu tohoto slova.

3.2 Vymezení pojmu kvalita života Andráško (2011) uvádí jako první oficiálně uznávaný termín index term. Tento ukazatel kvality života byl uveřejněn v roce 1979 v publikaci časopisu Sociological abstracts. Ve 2. polovině 20. století začal být kladen důraz na objevování a zkoumání materiální stránky života společnosti jako blahobytu celku, který byl definován jako spokojenost se životem (angl. life satisfaction). Postupem času však došlo k významnému posunu subjektivního vnímání a hodnocení kvality života každého jedince individuálně (Rapley in Svobodová 2007). Moberg (1979) tento termín popisuje jako skupinu indikátorů, mezi které řadí bezpečnost, zdraví, vzdělání obyvatel a postavení jedince ve společnosti. I přes všechny

13

snahy a mnohačetné výzkumy o sjednocení definice pojmu kvality života k přesnému definování výrazu nedošlo. Andráško (2005) dále uvádí tři základní znaky koncepce zkoumání kvality života a to multidisciplinaritu, nejednoznačnost a multidimenzionalitu. Phillips (2006) dále odborně přispívá k problematice pojmy štěstí, spokojenost se životem a osobní blaho. Tyto pojmy označuje jako hodnoty, s kterými se kvalita života překrývá nebo tvoří synonyma k tomuto výrazu. Za nejznámější zahraniční autory věnující se dané problematice jsou považováni J. Perry a D. Felce. Oba autoři značnou částí přispěli k rozšíření informací a znalostí v oblasti kvality života.

Dalších definicí existuje velké množství, níže je uvedeno

několik příkladů, jak je tento pojem vnímán různými autory nebo skupinami, jež se problematikou zabývají: 

Rice (1984, s. 157 in Kerce, 1992, s. 2): Kvalita života zkoumá, do jaké míry zážitek z jedincova života uspokojuje jeho přání a potřeby (jak fyzické, tak psychické).



Diener a Suh (1997) uvádí tři hlavní filosofické přístupy k vysvětlení kvality života. První přístup popisuje pravidla správného života tak, jak jsou určovány náboženským, sociálním či jiným systémem. Druhý přístup posuzuje pouze jedincovu spokojenost s preferencemi a poslední přístup je založený na získaných zkušenostech jednotlivce.



Janssen Quality-of-life Studies (The Global Development Research Center): Kvalita života může být definována jako subjektivní pohoda jedince. Uznání subjektivity kvality života je klíčem k pochopení tohoto pojmu. Kvalita života odráží rozdíl a mezery mezi nadějí a očekáváním jednotlivců na základě jejich současných zkušeností. Adaptace člověka probíhá tak, že životní očekávání jsou obvykle upravena tak, aby zasahovala do všech oblastí, které jsou jedincem vnímány. Zároveň je kladen důraz na ohleduplnost vůči lidem, kteří jsou v obtížné životní situaci.

14



Myers popisuje 80. léta 20. století jako období vzrůstajícího veřejného i odborného zájmu o koncept kvalita života měst. Zároveň stejný autor upozorňuje na to, že příčiny tohoto rostoucího zájmu jsou odlišné od předchozích vědeckých studií sociálního blahobytu (angl. well - being). I přesto, že kvalita života bývá zřídkakdy přímo definovaná, tak konečná definice je v tomto výrazu již zahrnuta.



D'Antonio (1994) tvrdí, že dosažený stupeň kvality života implicitně ilustruje spokojenost s životem na jedné straně a na druhou stranu řadí význam objektivních faktorů jednotlivců a jejich rozdílné vnímání míry dokonalosti.



World Health Organization, dále jen WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje kvalitu života jako jedincovu percepci jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Jedná se o velice široký koncept, multifaktoriálně ovlivněný jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí (WHO, on-line).



Činský autor Ben- Chieg Liu se ve svých publikacích na rozdíl od ostatních autorů nesnažil o vytvoření či formování vlastní definice. Zastával názor, že koncept kvality života je heterogenní a závislý hlavně na subjektivním vnímání a místu, které se velmi podílí na formování jedince. (Liu, 1975)

V dnešní době lze najít široké spektrum dalších definic a autorů, kteří nabízí odlišné a originální pohledy na vnímání tohoto zatím nepřesně definovaného pojmu. Velká pozornost je soustředěna zejména na faktory v oblasti vnějších činitelů, mezi které patří například ekologické, vzdělávací, sociální a společensko-kulturní podmínky. Z hlediska vnitřních činitelů se pak jedná především o psychologické prostředí a podmínky, které jsou nezbytné pro spokojený život. Payne (2005) navíc upozorňuje na významné ovlivňující faktory, které se neustále mění, tak jak plyne čas a mění se společenské postavení a sociální role. Laluha a kolektiv (2005) poukazují na to, že s přibývajícím věkem se u jednotlivců mění jak jejich statut, názory a postoje, tak i jejich sociální role a přínosy pro společnost. Výše zmíněné faktory vyžadují pozornost průběžnou a ne pouze nárazovou.

15

3.2.1 Roviny kvality života Mühlpachr a Vaďurová (2005) oddělují rozdílné chápání kvality života u jednotlivců a u skupin lidí. Z tohoto důvodu rozlišují tři roviny rozsahu tohoto pojmu: 

Makro-rovina

Na úrovni makro roviny lze dosadit větší společenský celek, jako je například stát, region, město či obec. Tato rovina je považována za nejintenzivnější zamyšlení nad smyslem života. 

Mezo-rovina

Za reprezentativní vzorek této úrovně jsou považovány skupiny, odbory, organizace a jiné. V rámci těchto skupin dochází k porovnávání morálních hodnot a vztahů jak mezi jedinci, tak i mezi celými skupinami 

Mikro-rovina

Objektem výzkumu na této úrovni se stává jedinec. Při posuzování kvality života jednotlivců je brán ohled na jeho spokojenost, hodnoty, emoce, společenské postavení či zdravotní stav. Obecně je této rovině přisuzován nejvyšší vliv při hodnocení vnímání kvality života. Někteří autoři vyčleňují další roviny kvality života. Z našich autorů lze zmínit Křivohlavého (2004), který uvádí jako čtvrtou rovinu fyzickou existenci. Tato rovina však není zaměřena pouze na jednotlivce, ale spočívá spíše v pozorování ostatních lidí.

3.3 Dimenze kvality života 3.3.1 Subjektivní a objektivní hodnocení Dle Vaďurové (2006) lze na kvalitu života pohlížet ze dvou různých úhlů. Jedním z nich je objektivní hodnocení a druhým je hodnocení subjektivní. Objektivní hodnocení života se zaměřuje na socioekonomické, zdravotní a environmentální podmínky pro život jedince. Vymětal (2003) poznamenává, že z objektivního pohledu

16

lze brát kvalitu života jako míru, v níž jedinec dokáže využít své možnosti, které mu život nabízí. Druhé možné hodnocení je nazýváno subjektivní. Vaďurová subjektivní hodnocení považuje za zásadní a určující v životě jedince. Subjektivní kvalita života se týká především postavení jedince ve společnosti. V tomto případě je pozornost věnována zkoumání kultury a hodnotového systému jedince. Vymětal (2003) dodává, že výsledná spokojenost jedince závisí na cílevědomosti, spokojenosti, očekávání a zájmech. Dvořáková (2006) považuje subjektivní hodnocení jako směrodatnou a zároveň i nejdůležitější složku v životě jedince. Charnes et al. (1973 in Andráško 2007) upozorňuje na relativní vztah mezi těmito dvěma dimenzemi. Poukazuje na individuální chápání jedince, tedy že pocit spokojenosti získaný z dosažených vědomostí a zkušeností může naopak vyvolat pocit nespokojenosti u dalšího jedince. Existují však i názory ve kterých je popisována nezávislost a nenávaznost těchto dimenzí. K existenci vyčleněných dimenzí zaujímá opačný názor i několik dalších autorů. Větší část se přiklání k názoru, že dimenze jsou na sobě navzájem nezávislé. Oproti tomu menší část autorů oponuje myšlenkou, že existence jedné dimenze je přímo závislá na existenci druhé dimenze. Mezi tuto menší část lze zařadit autory Diener a Suh (1997), kteří se jednoznačně přiklánějí k závislosti, ale také upozorňují na skutečnost, že každá dimenze disponuje jak silnými, tak i slabými stránkami. Nelze tedy jednoznačně určit závislost či nezávislost. Je však možné konstatovat, že během zkoumání problematiky je nezbytné věnovat pozornost oběma dimenzím ve stejné míře, protože kvality života není odlišná jen mezi jednotlivci, či skupinami, ale důležitou roli zde sehrává i geografické prostředí. 3.3.2 Dělení dimenzí kvality života WHO rozlišuje čtyři základní dimenze v problematice kvality života a to bez ohledu na věk, pohlaví, etnikum či postižení. Mezi tyto oblasti řadí následující: Fyzické zdraví a úroveň samostatnosti – energie, odpočinek, závislost na lékařské pomoci, schopnost pracovat.

17

Psychické zdraví a duchovní stránky – negativní a pozitivní pocity, schopnost učit se, koncentrace, víra a sebehodnocení. Sociální vztahy – osobní vztahy s okolím, sexuální aktivita, sociální podpora. Prostředí – bezpečí, fyzikální prostředí, dostupnost zdravotnické a sociální péče, finanční zdroje, svoboda a příležitosti pro získání nových vědomostí a dovedností. (WHO, on-line) Zahraniční autor Kovács in Bascó (2006) dále rozlišuje americký a skandinávský model kvality života. Americký model klade větší důraz na subjektivní dimenzi kvality života a předpokládá větší vliv nemateriálních faktorů. Oproti tomu skandinávský model upřednostňuje dimenzi objektivní a věří ve větší vliv materiálních vstupů.

3.4 Oblasti kvality života Hlavním cílem počátečních studií byla snaha identifikovat význam konceptu kvalita života, což vyústilo v definování klíčových oblastí. Jako první klíčovou oblast Pacione (2003) uvádí určení elementů, které čerpá z oborů psychologie a sociologie. V druhé oblasti se snaží odhalit elementy kvality života díky přímému kontaktu s jedinci a jejich vnímání blahobytu. Tuto oblast Pacione definuje jako oblast podstatných součástí kvality života. V některých publikacích je možné setkat se i s třetí oblastí, ve které jsou hlavními činiteli názory a postoje vědců na danou problematiku představitelů veřejného zájmu. Dále jsou v literatuře používány pojmy jako komponent nebo aspekt jako synonyma pro oblast kvality života. Oproti tomu existují i názory, že seznam faktorů nebo oblastí spojovaných s kvalitou života je značně neomezený. K tomuto názoru se přiklání i autoři Dissart a Deller (2007), kteří stanovili několik potenciálně vzájemně ovlivňujících se oblastí, které je třeba brát v potaz, jako například: osobnost zkoumaného jedince, sociální podpora, osobní spokojenost, bezpečnost, zdravotní stav, environmentální faktory, ekonomické vlivy a vliv stresujících událostí.

18

Odlišný seznam oblastí kvality života publikovali Felce a Perry (1995). Dle jejich názoru jsou hlavní oblasti zaměřeny na materiální, sociální, emociální a fyzické blaho, aktivity jedince a možnosti popřípadě příležitosti jeho dalšího rozvoje.

3.5 Metakoncepty kvality života Pojem metakoncepty zahrnuje termíny, které se nejčastěji vyskytují v literatuře či v rámci výzkumů kvality života. Sestavit seznam všech pojmů, které se ve spojení s výzkumem kvality života používá je téměř nemožné, ale pro přiblížení a uvedení do problematiky jsou často používány následující: Blaho (well-being) – Diener (2013) uvádí blaho jako pozitivní hodnocení života jedince, které zahrnuje jeho emoce, spokojenost, povinnosti a úmysly. Zahrnuje veškerá hodnocení života jedince utvářená jak na základě poznávacích (kognitivních) schopností, tak zkušeností postavených na emocích a citech. Štěstí (happiness) – jako štěstí je popisován vnitřní pocit blaženosti a pocit radostného a delší dobu trvajícího pocitu být šťastný. Tento pocit je subjektivní hodnocení jedince, které není založen na objektivních faktorech. (Svobodová, 2006) Spokojenost se životem (Life satisfaciton) – Frankovský a Kentoš (2004) poukazují na to, že spokojenost se životem jedince se během života několikrát změní. Z tohoto důvodu ji nelze považovat za konstantní. Diener (2013) tvrdí, že to, jak je jedinec spokojený se životem se odvíjí od toho, jaká vykonává životní rozhodnutí. Dle těchto rozhodnutí pak vyhodnocuje svůj život a mění svá budoucí rozhodnutí tak, aby byla kvalita jeho života zachována nebo dokonce i zlepšena. Kvalita místa (Quality of place) – tento koncept je vnímán především z geografického hlediska. Pro výzkum v oblasti kvality života je místo klíčovým faktorem. Kvalita místa je závislá na tom, jaký mají vztah k místu jedinci, kteří zde žijí a jak jej prezentují před svým okolím. Každé místo je vnímáno zcela odlišně jinak každým jedincem. (Vávra, 2010) Dále je možné setkat se s metakoncepty: Human development (lidský rozvoj), standard of living (životní úroveň), wealth (bohatství) aj.

19

Vávra (2010) dále uvádí, že s kvalitou místa bývá úzce spojována kvalita životního prostředí. Tak jako v předchozích uvedených konceptech i zde se výrazně liší hodnoty a názory jak mezi skupinami, tak i mezi individuálními jedinci. Všechny výše zmíněné metakoncepty je možné rozdělit dle vztahu k objektivním či subjektivním dimenzím kvality života. Kvalita místa, životního prostředí a obyvatelnost se týká vnímání vnějšího prostředí jednotlivce, tedy je úzce spjata s objektivní dimenzí. Další metakoncepty jako jsou štěstí, blaho a spokojenost se životem se váží k subjektivní dimenzi.

3.6 Nástroje kvality života Množství ukazatelů a metod měření je rozmanité. Většina teorií kvality života se přiklání k názoru, že ji nelze hodnotit. Někteří autoři uvádí, že termín kvalita života je omezen na duševní zdraví jednotlivců, které značně ovlivňuje jedincovo vnímání. I přesto ale je možné říci, že kvalita života roste nebo že životní úroveň státu či regionu se zlepšila. Rozdílnost názorů spočívá v tom, že se autoři neshodují v tom, co konkrétně vyjadřuje výraz život, který je měřen. Nejužívanějším studiem je metoda objektivně a subjektivně existujících dimenzí a spokojenosti s daným stavem. Druhou metodou je holistické zkoumání celku s vlastním významem (Svobodová, 2007). Potůček (2002) uvádí odlišný koncept kvality života, ve kterém nejde o to, jaké zdroje mají lidé k dispozici. Totožné zdroje totiž využívá každý jedinec odlišným způsobem. Proto autor považuje za rozhodující věci a záležitosti takové věci, které ovlivňují jeho život a pro které se jedinec svobodně rozhodne, aby naplnil svá očekávání od života. Mezi nejčastější metody zjišťování kvality života se řadí dotazníková šetření či individuální rozhovory.

3.7 Měření kvality života Metod měření kvality života existuje několik, avšak nelze říci, která z těchto metod je nejspolehlivější, ba dokonce nejpřesnější. Pro účely měření je vymezeno několik teoretických konceptů, které se snaží vystihnout kvalitu života jako celek pomocí indikátorů. Vaďurová a Mühlpacher definují měření jako proces, který přiřazuje čísla objektům či událostem, které ovlivňují jedincovo prostředí. Přiřazování probíhá za

20

předem stanovených pravidel. Pro účely měření jsou nejčastěji používanými nástroji dotazníky, interview, řízené hovory prováděné v přímém/nepřímém kontaktu nebo za pomoci mentálních map. Měření kvality života je zpravidla realizováno na následujících úrovních: 

Poměrová úroveň



Intervalová úroveň- rozdíly mezi proměnnými jsou měřitelné



Ordinální úroveň – proměnné mohou být seřazeny



Nominální úroveň – proměnné mohou být pouze vyjmenovány, nejslabší. (Vaďurová, Mühlpachr, 2007, str. 40)

Náležitosti měření kvality života, které musí být dodrženy při každém měření, jsou následující: 

Reliabilita – neboli spolehlivost výzkumné metody nebo techniky měření.



Validita – korektnost a platnost zjištěných hodnot.



Citlivost – je třeba dbát na ochranu citlivých údajů.

3.8 Indikátory kvality života Za indikátor je považován jev, prvek nebo jiná veličina, která umožňuje poznat efektivitu zvolených forem naplňování cílů a záměrů pomocí vyhodnocujících procesů. Indikátory se snaží přiblížit stav a trend vývoje z pohledu demografických nebo sociálních jevů na několika úrovních (národní, regionální či místní). Při výběru indikátorů je třeba dbát na formální kritérium, které musí splňovat kvantifikovatelnou a statistickou sledovanost dat v dostatečně dlouhých časových intervalech. Dále je třeba dodržet obsahové kritérium a to je vázáno na způsob chápání kvality života. (Vaďurová, 2005) Vaďurová (2005) uvádí sedm skupin, které v roce 1974 zařadila Evropská komise OSN mezi sociální indikátory: 

Kvalita pracovního prostředí



Nákup zboží a služeb

21



Možnosti trávení volného času



Pocit sociální jistoty



Možnosti rozvoje osobnosti



Možnost účasti na společenském životě



Fyzikální kvalita životního prostředí

Neexistuje však úplný výčet přesných a spolehlivých ukazatelů kvality života. Tyto indikátory dělí například Potůček (2002) dále na subjektivní a objektivní. 3.8.1 Objektivní indikátory Objektivní indikátory jsou založeny především na předpokládaných zdrojích kvality života a na prostředí ve kterém jedinci tráví většinu svého času. Mezi tyto indikátory lze zařadit např. výše úspor na jednotlivce, HDP na obyvatele, počet registrovaných automobilů, míru kriminality, znečištění životního prostředí, úroveň bydlení a další. Výsledné hodnoty vycházejí ve většině případů z primárních dat nebo z dat z terénního šetření. Steckel (2008) řadí mezi nejčastěji využívané objektivní indikátory Index lidského rozvoje (HDI – Human Development Index) a Index kvality života. Index lidského rozvoje Tento index je celosvětovým ukazatelem, který se skládá ze tří faktorů: hmotné životní úrovně obyvatel (výše HDP na jednoho obyvatele), zdraví a kvality života (průměrná délka dožití) a počtem vzdělávacích příležitostí (podíl populace navštěvující vzdělávací institut). Tento ukazatel nejlépe vystihuje pozitivní a negativní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví. Index kvality života Druhý zmíněný index se skládá až z devíti kategorií. Mezi tyto kategorie řadí Tokárová (2005) náklady na život, ekonomickou situaci, životní prostředí, svobodu, zdraví, infrastrukturu, bezpečnost, klima, volný čas či kulturu. Získaná primární data zpracovává agentura International Living, která se zabývá komparací hodnot zemí na základě získaných údajů. Rozsah komparace hodnot může být jak na úrovni lokální,

22

regionální, tak i globální. Délka podrobného výzkumu se přibližně odhaduje na třicet let. Oba uvedené indexy jsou určené pro mezinárodní či meziregionální srovnání. V roce 1996 OSN publikovala tzv. Modrou knihu („Indicators of Sustainable Development, Framework and Methodologies“). Kniha byla vydána v rámci speciálního programu, ve kterém byly vytyčeny čtyři skupiny (sociální, ekonomické, environmentální a institucionální) a vymezeno 134 indikátorů. Všechny tyto skupiny a indikátory byly prověřeny celkem ve 22 zemích světa. V roce 2000 byl seznam indikátorů omezen téměř na třetinu (57). Tuto regulaci zřejmě zapříčinila kritika, která se týkala převážně obsahové stránky indikátorů a velkého nepřehledného množství ukazatelů. Sledováním a evaluací indikátorů kvality života se v současné době zabývá několik světových institucí, jako jsou: Světová banka – World Development Indicators, World Health Organization – Health For All, United Nations DESA - Indicators of Sustainable Development, OECD – Core Set Of Environmental Indicators a další. Hlavním problémem těchto ukazatelů je, že neposkytují souhrnný pohled na kvalitu a udržitelnost života. Česká republika (dále jen ČR) se řadí mezi vyspělé země s vysokou úrovní lidského rozvoje. Na celosvětovém žebříčku je umístěna sice až za Rakouskem a Německem, ale dosahuje vyšších hodnot než Slovensko, Polsko a Maďarsko. Možný (2002) doporučuje hodnotit kvalitu života vždy více než jedním indikátorem. Toto doporučení odůvodňuje tím, že kvalita života má velké množství dimenzí, a proto je nezbytné akceptovat více dílčích indikátorů. Zároveň výše uvedený autor upozorňuje na důležitost sledování vnitřní struktury kvalty života a individuální relativní vnímání jednotlivých dimenzí. S tímto tvrzením se ztotožňuje například i výše zmíněná autorka Vaďurová. 3.8.2 Subjektivní indikátory „Subjektivní vnímání kvality života znamená spokojenost nebo pocit dobrého života, spokojenost se životem, štěstí, pocity lásky, seberealizace v mezilidských vztazích, pocit hodnoty života, uspokojení ze svobody, pocit osobního růstu, sebenaplnění a sebeúcty.“ (Možný, 2002).

23

Oproti objektivním indikátorům se subjektivní indikátory soustřeďují na jedincovo vnímání a hodnocení stanovených podmínek, pocit štěstí atd. Data pro subjektivní indikátory vycházejí nejčastěji z dotazníkových průzkumů, řízených rozhovorů či z jiných kvantitativních výzkumů. (Hollenweger, 2002) Další možné dělení indikátorů je dle prostorové úrovně: na globální, národní a regionální či lokální. Zmíněné ukazatele představují výsledná data, která mohou mít pro laiky mnohdy nevypovídající charakter. Proto se k jejich interpretaci používají indexy jako je např. HDP, nebo Index lidského rozvoje, který umožní komparaci dat pomocí jednoduchých čísel. V České republice se na národní úrovni dle Potůčka (2002) zabývá kvalitou života projekt Národní zpráva o lidském rozvoji pro Českou republiku. V rámci projektu jsou stanoveny čtyři skupiny oblastí kvality života a dvanáct problémových okruhů. Úkolem je vyhodnotit Index kvality a udržitelnosti života za pomoci využití jednotlivých indikátorů. Na základě výsledku tohoto indexu může být Česká republika porovnávána s ostatními zeměmi. Hodnota se pohybuje v intervalu [0 – 1], přičemž čím více se hodnota ukazatele blíží k horní hranici daného intervalu, tím je ekonomický a sociální rozvoj ve sledované zemi vyšší. Podle hodnoty HDI lze země rozčlenit do tří kategorií podle jejich ekonomického a sociálního rozvoje následovně:  vysoce rozvinuté země při ≥ 0,8  středně rozvinuté země v rozmezí 0,5 – 0,799  nejméně rozvinuté země při < 0,5. Podle naměřené hodnoty dosáhla Česká republika v roce 2009 hodnoty 0,903, což znamená,

že

se

řadí

mezi

vysoce

rozvinuté

země

(Kotýnková,

2010).

Jako další indikátor lze uvést Index šťastné planety (HPI – Happy Planet Index). Tento index je nejnovější a zkouší jako jediný měřit kvalitu života celosvětově. Prioritou je však vztah k životnímu prostředí, který hraje největší roli. Index se snaží být kombinací environmentálního vztahu a kvality lidského života. Nelze podle něj jednoznačně určit

24

„nejšťastnější“ stát na světě. Index se pokouší poukázat na státy v seznamu, kterým není péče o ŽP lhostejná a snaží se o to, aby byli schopni zajistit spokojený život svým obyvatelům. Index šťastné planety upozorňuje na spokojenost a štěstí lidí, ke kterému však nemusí nutně spotřebovávat velké množství přírodních a materiálních zdrojů. (Massam, 2003) Není vyloučeno, že tento index není možné měřit i na úrovni obce. V celosvětovém měřítku má však více vypovídající hodnoty. Svobodová (2007) uvádí, že na světě je stále více států, kde se kvalita za poslední desítky let viditelně zlepšila. Na druhou stranu i přesto stále existuje hodně států, kde je kvalita života dlouhodobě na nízké úrovni nebo se dokonce zhoršuje. K těmto negativním faktům vede přílišné plýtvání přírodními neobnovitelnými zdroji, rostoucí míra globalizace a nerovnost v přerozdělení majetku. Další negativní skutečností je zkušenost, že lidé ve vyspělých státech mají měřítko hodnot pro kvalitu života nastavenou na jiné úrovni a soustředí se spíše na hodnoty materiální než na emocionální.

3.9 Teoretické modely kvality života Mezi nejznámější a nejpoužívanější model patří model subjektivní kvality života (viz příloha číslo 3). Tento model byl poprvé použit Centrem pro podporu zdraví v Torontu. Jedná se o vícerozměrný model, který je rozdělen do tří základních částí: být, patřit někam a realizovat se. Tento model klade největší důraz na subjektivní pocit osobní pohody či nepohody. Lze tedy říci, že dle modelu je kvalita života jedince dána jednak z hlediska sociálních, kulturních a materiálních hodnot, které jsou však podmíněny tím, v jaké míře se je daří reálně naplňovat. Environmentální životní podmínky nejsou v tomto modelu hodnoceny z důvodu, protože autoři jsou přesvědčení, že samotné životní prostředí nijak významně nepřispívá k lepší kvalitě života. Veenhoven (2000) rozlišuje čtyři typy kvality života (viz příloha č. 4). Kombinací dvou faktorů získáme čtyřnásobnou matici. Rozdíl mezi šancí a výsledky jsou uvedeny ve svislém směru. Rozdíl mezi vnější a vnitřní kvalitou je znázorněn vodorovně. První řádek je kombinací životní šance a vhodného prostředí. Zde jsou zkoumány hodnoty jako např. životní prostředí, sociální kapitál nebo životní úroveň. V druhém sloupci je

25

kombinace životaschopnosti či seberealizace jedince. V této části je třeba dbát na psychický a zdravotní stav. Druhý řádek popisuje výsledky, kterých bylo jedincem dosaženo. Pojem užitečnost života se zabývá blízkým okolím jedince a společností ve které se nachází a je zde potřebný či užitečný. Mezi zhodnocení života můžeme zařadit pocit štěstí a spokojenosti jednotlivců (Veenhoven, 2000). Za méně známý model je považován komplexní model kvality života (příloha č. 5), jež vytvořil Kováč (2004). Model se skládá z velkého počtu komponent, které jsou uspořádány do tří úrovní a do jisté míry připomínají Maslowovu pyramidu lidských potřeb. První úroveň (bazální) reprezentuje dobrý fyzický a psychický stav, dětství a dospívání v úplné funkční rodině, neproblematické materiální a sociální zabezpečení a úspěšný průběh základní socializace ve vztahu k přežití jednotlivce. Druhou úroveň (civilizační) představuje dobrý zdravotní stav, životní spokojenost, uspokojivé životní a sociální prostředí, kompetence, znalosti a dovednosti. Poslední rovina (elitní) je tvořena procesy a hodnotami, jako je existence společenského uznání a realizace jednotlivce nebo také možnost bezproblémového stárnutí. Kováč uvádí, že je model průřezovým systémovým psychickým regulátorem každého lidského chování (Heřmanová, 2012). Všechny výše uvedené teoretické modely kvality života jsou dle Mazoucha (2011) zaměřeny dvojdimenzionálně. Hlavním terčem výzkumu je subjektivně psychologická dimenze a její snaha získat informace o tom, jak jednotlivci vnímají svůj život. Druhou zkoumanou dimenzí je objektivně prostorová dimenze, která se soustředí na životní podmínky, ve kterých lidé žijí.

3.10 Individuální kvalita života Výzkum individuální kvality života se věnuje samotným jedincům a jejich odlišným pohledům na kvalitu života. Lidé mají nespočet různých názorů, pohledů a postojů, které v průběhu svého života mění a proto je individuální výzkum považován za velice složitý. (Campbell, 1972) Tento problém je způsoben především velkým množstvím možností rozvíjení osobnosti a seberealizací, jak uvádí Džuka (2004). Negativním faktem jsou však sociální nerovnosti mezi lidmi, které tyto problémy spíše prohlubují.

26

Za člověka žijícího kvalitní život je dle Langmaiera (2006) považován ten, který je zdraví, má možnosti vzdělávání se, má dostatek materiálních statků, stabilní rodinu, může vykonávat práci, která ho baví a která mu umožňuje žít na slušné úrovni. Kvalita života se sleduje z několika různých pozic, například se sleduje kvalita života nezaměstnaných nebo kvalita života národnostních menšin.

Dalšími často

zmiňovanými výrazy v oblasti individuální kvality života jsou dle Kováče (2004): spokojenost se životem, lidské blaho a pocit štěstí. Všechny tyto stavy hrají významnou roli v přístupu k subjektivním a objektivním dimenzím během výzkumu. Lingjiang Li (1998) za největší komplikaci v oblasti problematiky zmiňuje nedostatek tvrdých dat. Jako důvod pro tento nedostatek uvádí rozdíly mezi lidskými prioritami a osobními cíly.

3.11 Maslowova pyramida lidských potřeb Autorem pyramidy lidských potřeb je americký psycholog Abraham Maslow, který je považován za zakladatele humanistické psychologie. Podle Maslowovy pyramidy má člověk pět základních potřeb. Aby jedinec mohl uspokojit ty, které se nacházejí na vyšším stupni, je zapotřebí nejprve uspokojit ty na nižších stupních pod nimi (viz příloha č. 6). Níže je uvedeno pět základních potřeb Maslowovy pyramidy: 1. Fyziologické potřeby (jídlo, pití, pohlavní styk). 2. Bezpečí, jistota (domov, práce, fyzické bezpečí, zdraví). 3. Společenské potřeby (kamarádi, přátelé, rodina). 4. Uznání (pochvala, úcta). 5. Seberealizace (uplatnění sebe sama). (Maslow, 2014) Za základní potřebu, která musí být upokojena vždy, považuje Maslow potřebu existence. Pro splnění této potřeby je nutné zajistit uvedené fyziologické potřeby. Další čtyři uvedené potřeby Maslow označil jako nedostatkové. Je zapotřebí upokojit potřeby na nižším stupni, aby mohlo postupně dojít k uspokojení ostatních potřeb. (Klein, 2008) Na vrcholu pyramidy je uvedena seberealizace. Tento pojem je definován jako snaha realizovat svoje schopnosti a záměry, dostat ze sebe to nejlepší. Lidé, kteří se seberealizují, jsou tvořivější, sdílnější a často mohou být i přínosem v řešení problémů

27

ostatních lidí. Existují i lidé, kteří o seberealizaci nestojí a jsou motivování pouze nižšími potřebami. (Maslow, 2014)

3.12 Geografie a kvalita života Kvalita života se nemění jen podle jednotlivců a jejich vnímání, ale jak uvádí Andráško (2007), kvalita života se mění i podle místa. Každý prostor, kde žijí lidé je individuální a odlišný. Nejlépe tuto problematiku vystihuje užívaný výraz „geografické dimenze kvality života“. Hlavním předpokladem této dimenze je úzký vztah mezi kvalitou života a geografickou polohou. Dle Fraziera (1982 in Andráško) má geografická dimenze velký podíl na většině problémů v lidském životě. První zmínky o nutnosti začlenění geografie do výzkumu kvality života byly zaznamenány již v 60. letech 20. století. Prvním průkopníkem, který cíleně dal do kontextu mapování sociálních a prostorových jevů a kvalitu života byl P. L Knox. Následně byly vymezeny dnes již velmi známé a nejčastěji používané hodnotící složky, tedy subjektivní a objektivní dimenze a jejich indikátory. Pacione (2003) prosazoval myšlenku, že kvalita života je zásadním aspektem při zkoumání vztahu mezi společnostní a prostředím, ve kterém žijí. Andráško (2007) zmiňuje Tompsona a Lewise jako autory, kteří v tomto kontextu zavedli ve svých pracích pojem životní úroveň (life standard). Pozornost autorů byla soustředěna do městských oblastí. V předem určených městských oblastech byly zkoumány životní podmínky dle finanční a ekonomické stránky. Zjištěné hodnoty byly použity ve výpočtech indexů, dle kterých byla stanovena životní úroveň a blahobyt obyvatel. V současné době existují specializovaná centra, která orientují na výzkum kvality života v geografických souvislostech. Jedním takovým centrem je GeoQol. Toto centrum provádí výzkum kvality života na národní a mezinárodní úrovni (v evropském prostoru). Získaná data slouží jako podklady pro veřejnou správu a podniky s krátkodobým či dlouhodobým plánováním. Členové centra jsou většinou studenti, kteří se zabývají výzkumem v rámci svých magisterských či doktorských závěrečných pracích. Centrum kooperuje i se zahraničními výzkumnými pracovišti. (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje: on-line, 2014)

28

3.13 Vymezení venkovského prostoru S pojmem venkov se setkáváme téměř každý den. Podobně jako u pojmu kvalita života je složité určit konkrétní definici pro tento výraz. Vymezení venkova závisí na úhlu pohledu, jakým je na něj nahlíženo. V minulosti byla většina obyvatel venkova závislá na zemědělské výrobě, avšak v dnešní době už tato závislost není tak silná. I přesto je tento pojem vnímán spíše jako protiklad města. Mezinárodně uznávanou definici stanovila OECD, která dělí venkov na dvě úrovně lokální a regionální. Na lokální úrovni je hustota obyvatel nižší než 150 obyvatel/km. Na úrovni regionální Hudečková (2006) rozlišuje regiony následovně: 

převážně venkovské – více než 50% obyvatel žije v obcích s hustotou nižší než 100 obyvatel/km2



významně venkovské – 15 - 50% obyvatel žije v obcích, kde je hustota nižší než 100 obyvatel/km2



výrazně městské – méně než 15 % obyvatel žije v obcích s hustotou nižší než 100 obyvatel/km2

Slepička (1981) popisuje venkovský prostor jako osídlený prostor obklopený volnou krajinou. Z hlediska geografie do něj spadají zemědělská půda, lesy, silniční komunikace, vodní plochy, osídlené oblasti, polní a lesní cesty. Dále pak z pohledu sociologů ve Velkém sociologickém slovníku (1996) je venkov definován určitým typem komunity, vyšší mírou vzájemných mezilidských vztahů, menší hustotou obyvatelstva, nižší mírou kariérního růstu, silnější vazbou k tradici a vyšší sounáležitostí s životním prostředím. Komplexně venkov definuje Hrabánková a Trnková (1996) jako krajinu s vesnicemi a obyvatelstvem, které má specifický životní styl, dodržuje a ctí místní tradice a věnuje se charakteristickým činnostem, jako jsou: zemědělství, lesnictví apod.

29

3.14 Vymezení pojmu obec Dle Maříkové (2006) se pod pojmem obec rozumí „větší či menší sociální jednotka, tvořená obyvatelstvem společně užívajícím určité vymezené území, ve kterém se odehrává převážná část denního, hospodářského a kulturního života“. Obce v ČR jsou význačné velmi rozdrobenou velikostní strukturou obcí. Průměrná velikost území je 13 km2 s průměrným počtem obyvatel 1640 obyvatel/ obec. Velikostní kategorie jsou velmi úzce spjaty s generační strukturou obyvatelstva. Obecně je věková struktura obcí podobná struktuře v městských oblastech. V obcích, i ve městech platí stejný negativní trend stárnutí obyvatelstva. Stárnutí obyvatel, migrace mladých lidí do měst a výstavba rodinných domů v okolí velkých měst zapříčinili dlouhodobý problém úbytku venkovské populace. Obec je základním územním společenstvím občanů, kde je plně v moci obyvatel samostatně řídit a spravovat předem vymezený územní útvar. (Průcha, 2007)

3.15 Rozvoj venkova Významným prvkem, který přispívá k rozvoji venkova, jsou především obyvatelé, místní samospráva, místní akční skupiny (dále jen MAS) a mikroregiony. MAS musejí být tvořeny minimálně z poloviny místními obyvateli a z menší části členy komunální či státní sféry. Podmínkou členství ve skupině je trvalé bydliště v místě, kde skupina působí. MAS se během období 2004-2013 dosáhly počtu 180 a působí na celém území ČR. Jako nejefektivnější postup k rozvoji venkova Majerová (2007) doporučuje následující kroky: 

analýza vnějšího prostředí



identifikace slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb za pomoci využití SWOT analýzy



stanovení cílů čeho má být v obci dosaženo



stanovení priorit



volba strategie, jak požadovaného cíle dosáhnout.

30

Lze tedy konstatovat, že záleží převážně na aktivitě a zvolené strategii ze strany místních obyvatel či organizací. Jako další možná podpora se nabízí pomoc ze strany Evropské unie. Na území ČR je prováděn národní Program rozvoje venkova (dále jen PRV). Tento program je určena pro celé území republiky kromě hlavního města Prahy. Co se finanční stránky týče, jedná se o program, který je podporován vícefondově, konkrétně z fondů EZFRV, EFRR a ESF1. PRV byl připraven na programové období 2014-2020 na základě usnesení vlády ČR. Přispět k naplnění stanovených cílů PRV přispívá těmito šesti prioritami: 

transfer poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve vekonvských oblastech



zvýšení konkurenceschopnosti a životnosti zemědělské činnosti



podpora organizace potravinového řetězce a zpracovávání zemědělských produktů, dále také podpora dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství



obnova, zlepšení a zachování ekosystémů souvisejícím se zemědělstvím a lesnictvím



podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na méně náročné a šetrnější metody



podpora sociálního začleňování, snížení hranice chudoba a zvyšování hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. (PRV: on-line)

1

EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond

31

4

EMPIRICKÁ ČÁST

4.1 Identifikace zkoumané oblasti: město Velká Bíteš 4.1.1 Historický vývoj města Velká Bíteš První písemné zmínky o Velké Bíteši se datují do 12. století. V minulosti většina obcí spadala pod osovské panství, které v 17. století bylo tvořeno obcemi: Osová, Borovník, Vlkov, Rozseč, Ondrušky, Skřinářov, Milešín, Nová Ves a Osová Bítýška. Osová Bítýška byla centrem panství a plnila převážně agrární funkci díky rozvinuté zemědělské výrobě. V současné době je Bítýška největší obcí v mikroregionu Bítešsko Meziříčsko. Sousední obcí Osové Bítýšky je obec Záblatí. Další částí panství byl v minulosti Vlkov a Skřinářov. Převážná část obcí v mikroregionu vznikly spíše jako zemědělské usedlosti. Druhou největší obcí mikroregionu je obec Křoví. Obec byla v minulosti známa díky těžbě železné rudy. Nyní je Křoví obcí s rozvinutou infrastrukturou, jelikož se nachází na dopravním tahu směrem na Tišnov. Založení města Velká Bíteš se datuje do roku 1240. Z tohoto roku pochází první písemné zmínky o osadě, která byla záhy po založení zničena během války v roce 1302. V 15. století došlo k obnově původní výstavby a vzniklo městečko, jež bylo v roce 1408 povýšeno do stavu města. Město se tak stalo významným střediskem obchodu a řemesel a hospodářským a správním centrem pro všechny své okolní obce (Kotík, 1994). Toto období 16. století lze v historii města označit jako období největšího rozmachu. Během tohoto století samospráva tvořená purkmistrem a konšely vystavěli kolem kostela hradby a byla postavena radnice. Výrazný úbytek počtu obyvatel (asi o třetinu) zapříčinilo tažení prusko-saských válečných vojsk, třicetiletá válka a choroby. Další tragédie na sebe nenechala dlouho čekat a v roce 1776 vypukl ve městě požár, který měl za vinu pozdější zadlužení města (Zduba, 2008). K oživení ekonomické situace města došlo až v průběhu 19. století díky začátkům průmyslové výroby a městu se tak podařilo navrátit se do pozice stabilního a silného centra regionu. Klíčovým rokem pro rozvoj průmyslu ve Velké Bíteši se stal rok 1950, kdy došlo k uvedení do provozu První brněnské strojírny (dále jen PBS). PBS přivedla

32

do města velký počet obyvatel a otevřela bítešským obyvatelům zcela novou možnost uplatnění se ve strojírenském průmyslu.

4.2 Základní charakteristika území Velká Bíteš se nachází na východní straně Českomoravské vrchoviny přibližně 35 km od jihomoravské metropole Brna. Svojí geografickou polohou spadá do kraje Vysočina, přesněji do okresu Žďár nad Sázavou. Celkový počet obyvatel k 1.1.2014 byl 50642 obyvatel na celkové rozloze území 47,31 km2, tj. 4 731 ha. Město je centrem mikroregionu a je složeno celkem z jedenácti místních částí a okolních obcí (Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. Velká Bíteš je obcí s pověřeným obecním úřadem a proto plní funkci spádové obce pro několik další obcí z okolí. Těmito obcemi jsou: Březí, Březské, Heřmanov, Křoví, Milešín, Nová Ves, Nové Sady, Osová Bitýška, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Vidonín, vlkov a Záblatí. (Geografické charakteristiky v ČR, on-line) Obrázek 1 Lokalizace Velké Bíteše na mapě ČR

Zdroj: Vlastní zpracování

2

Zdroj:Regionální informační servis, on-line, http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=596973

33

Společně s Velkým Meziříčím tvoří Velká Bíteš od roku 2004 mikroregion MeziříčskoBítešsko o celkové rozloze 12 067 ha. Rozlohou se tak řadí k největším mikroregionům v České republice. Město Velké Meziříčí je přibližně 19 km od Velké Bíteše a plní funkci obce s rozšířenou působností. (Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko, on-line) Na území mikroregionu zabírá převážnou část zemědělská půda, která tvoří 60,8 % z celkové rozlohy. Zemědělská půda je obhospodařována místními zemědělskými podniky dle jednotlivých katastrů. Na území mikroregionu převládá pěstování brambor, krmných obilovin a dalších tradičních zemědělských plodin. Lesní půda tvoří 30,2 % rozlohy mikroregionu a je tvořena zejména jehličnany. Celková rozloha zastavěných území je 1,4 %. Dále je zde zanedbatelné procento vodních ploch. Vodní plochy jsou zde především v podobě rekreačních a chovných rybníků. (Český statistický úřad: online) 4.2.1 Průmysl Především díky strategické poloze města Velká Bíteš se zde nacházejí čtyři průmyslové zóny. Jedná se zejména o zahraniční investory, kteří zde využívají kvalifikované pracovní síly a dobré dopravní dostupnosti v blízkosti dálnice D1. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu lze zařadit: 

První brněnská strojírna – Společnost se skládá z divizí pro letectví a energetiku. PBS je významným dodavatelem vysokootáčkových strojů pro letectví, energetiku a dopravní průmysl. V roce 2012 firma získala ocenění v kategorii Firma roku. V roce 2013 společnost zaměstnávala 757 zaměstnanců. (PBS, on-line)



ITW Pronovia – Společnost je rozdělena do čtyř samostatných organizačních jednotek. Hlavním výrobní náplní jsou komponenty do motorového prostoru automobilů, vnitřního interiéru a výroba plastových součástí karosérie. (ITW: on-line)



Building Plastic, Bematech – Obě firmy patří belgickému investorovi. Náplní práce společnosti Building Plastic je výroba výplní stavebních otvorů. Druhá

34

společnost Bematech se věnuje výrobě stínící techniky. Více než polovina produkce obou společností je učena pro export. 

LABARA - Nejmladší ze společností působí v Jindřichově u Velké Bíteše od roku 1995. Hlavní činností jsou kompletní dodávky pro elektrotechnický průmysl. Portfolio produktů se skládá z desek, tyčí, trubek, lepicích pásek, izolačních trubiček a dalších. Dceřinná pobočka společnosti Labara Cables se sídlem ve Velké Bíteši distribuuje vodiče a kabely pro elektrické rozvody.

V okolí mikroregionu funguje mnoho dalších menších průmyslových firem. Činnost těchto firem je zaměřena převážně na obrábění CNC stroji. 4.2.2 Občanská vybavenost a služby Každá okolní obec spadající pod Velkou Bíteš disponuje vlastním obecním úřadem. Úřední hodiny se liší dle velikosti a počtu obyvatel obce. Ve většině případů jsou k dispozici občanům jedenkrát týdně. Ve Velké Bíteši je městský úřad na Masarykově Náměstí otevřen každý den. Úřad je složen ze starosty, místostarosty, tajemníka a pracovníků úřadu. Dále jsou zde zřízeny odbory: finanční, majetkový, výstavby a životního prostředí a správní. Všechny úřady slouží mimo jiné i jako kontaktní místa Czech Pointu. Kostel nebo kaple je téměř ve všech obcích, kromě obce Skřinářov a Záblatí. Obec Záblatí je ve velmi těsném sousedství s obcí Osová Bítýška, proto obyvatelé Záblatí využívají převážně občanské vybavenosti sousední obce. Ke kulturnímu životu na menších obcích většinou přispívá kulturní dům, který je obvykle centrem pro společenské akce. Kulturní dům postrádají obce Křoví, Milešín, Rozseč, Radňoves, Skřinářov a Záblatí. Kvalifikovaná péče o seniory je poskytovaná pouze ve Velké Bíteši. Péči o staré obyvatele zde zajišťuje Domov důchodců, který je součástí Polikliniky nebo Pečovatelská služba, která je určena soběstačným seniorům. Celkově nejvyšší počet nabízených služeb je ve Velké Bíteši. V centru města se nachází několik obchodů s potravinami, pekařství, uzenářství, obchody s textilem, s domácími potřebami, tři kadeřnictví, městská knihovna, městské muzeum a mnoho dalšího. Velká

35

Bíteš je výjimečná ve vysokém počtu restauračních zařízení. Celkově se ve městě nacházejí čtyři cukrárny, pět restaurací a devět hospod. 4.2.3 Infrastruktura a technické zázemí Technická vybavenost a úroveň infrastruktury je v rámci mikroregionu velice odlišná. Velkou výhodou je pro město strategická poloha v blízkosti dálnice D1. Díky tomuto faktu se město dostalo do podvědomí projíždějících a lze říci, že z této snadné dostupnosti města čerpají výhody hlavně zdejší podnikatelé. Blízkost dálnice s sebou však nese i negativní aspekty a těmi je například: zvýšená hlučnost, prašnost, znečištěné ovzduší a zvýšená dopravní zátěž při kolapsu dálnice. Velkou Bíteší prochází silnice první třídy I/37, která je součástí hlavního tahu na Žďár nad Sázavou. Tato komunikace je značně poškozená a je zde vidět absence financí na nutné opravy údržby. Ve Velké Bíteši se nenachází železnice a nejbližší vlakové spojení je možné v přibližně pět kilometrů vzdálené obci Vlkov. V roce 2014 došlo ve Velké Bíteši k rekonstrukci autobusového nádraží, které bylo součástí celkové rekonstrukce náměstí. Poměrně dobře je zde zastoupena autobusová doprava. Autobusový spoj do Brna nebo do Velkého Meziříčí jezdí ve všední dny téměř každou hodinu. V mikroregionu se nenachází ani jedna obec, která by byla mimo elektrickou a telekomunikační síť. Na plynofikaci stále čekají obyvatelé obce Březí, Nová Ves, Milešín a Rozseč. Absence splaškové kanalizace je bohužel ve většině obcí, přesněji v jedenácti obcích. Zde jsou obyvatelé odkázáni na domácí septik. V roce 2014 byla ve Velké Bíteši postavena bioplynová stanice, která zásobuje energií nedaleké sídliště a mateřskou školu. Vodovod je zaveden téměř ve všech obcích vyjma Křoví. Celý mikroregion je závislý na odběru vody z vodní nádrže Mostiště. Celkem přehrada Mostiště zásobuje 86 973 obyvatel pitnou vodou. (Vodárenská akciová společnost: online) Svoz odpadů ve Velké Bíteši a okolí zajišťují Technické služby města. Dále tyto služby sváží tříděný odpad: plasty, papír, sklo, textil, elektro a bio odpad. Nepotřebné kusy nábytku či velkoobjemový jiný odpad umožňuje město obyvatelům odvézt zdarma do sběrného dvora.

36

4.2.4 Socioekonomická charakteristika území 4.2.4.1 Obyvatelstvo Tabulka 1 Struktura a počet obyvatel Velké Bíteše

Počet obyvatel k 31.12.2013 Celkem Muži Ženy

5064 2537 2527

Počet obyvatel ve věku 0-14 let 792 440 352

15-59 let 3180 1620 1560

60-64 let 332 154 178

65 a více let 760 323 437

Zdroj: Český statistický úřad, on-line

Tabulka číslo 1 znázorňuje rozdělení obyvatelstva dle věkových kategorií a pohlaví k 31.12.2013. Pozoruhodné je rovnoměrné rozložení počtu žen a mužů. V obci žilo pouze o 10 žen méně než mužů. I v tomto případě je zde patrný negativně se projevující trend stárnutí obyvatelstva. Z grafu č. 1 je však zřetelný kladný přírůstek obyvatel od roku 1950. Propad mezi roky 1930 a 1950 byl zřejmě způsoben druhou světovou válkou. Snahou při tvorbě grafu bylo získat co nejdelší ověřenou časovou řadu. Z tohoto důvodu jsou údaje do roku 2001. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel od roku 1868 do roku 2001

Vývoj počtu obyvatel od roku 1868 do roku 2001 6000 5000 4000 3000

Počet obyvatel

2000 1000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Zdroj: Český statistický úřad, on-line

37

4.2.4.2 Zdravotnictví Hlavním zdravotnickým střediskem je poliklinika ve Velké Bíteši. Zřizovatelem je město, které provozuje rentgen, laboratoř klinické biochemie a kožní ambulanci. Dále se zde nacházejí dvě ordinace praktických lékařů, dva pediatři, dvě zubní ordinace, oční lékař, ortopedie, ORL, gynekologická ambulance, interní ambulance, fyzioterapie a chirurgie. Také jsou zde minimálně jedenkrát v týdnu dostupné služby odborného psychiatra a logopedická poradna. Mimo polikliniku se ve městě vyskytují soukromé ordinace zubních lékařů, všeobecné praktické lékařky, neurologická ambulance a oční optik. V okolních obcích se nenacházejí žádná lékařská střediska kromě Osové Bítýšky, kde působí soukromý praktický a dětský lékař a nově otevřená zubní klinika. Dále se ve Velké Bíteši nachází Dětská psychiatrická nemocnice, která poskytuje odbornou péči psychicky narušeným dětem. Tato péče je limitována maximální věkovou hranicí osmnácti let. 4.2.4.3 Školství V oblasti školství je Velká Bíteš velice dobře vybavená. Nachází se tu celkem tři mateřské školy, první a druhý stupeň základní školy, speciální základní škola, střední odborná škola Jana Tiraye a základní umělecká škola (dále jen ZUŠ). Celková kapacita obou stupňů základní školy dosahuje 920 žáků. Součástí školy je jídelna a školní družina. Střední odborná škola nabízí učební obory zakončené výučním listem nebo maturitou. ZUŠ pomáhá rozvíjet talent či nadání v oblasti hudby, tance, malování nebo v dramatickém kroužku. Mateřské školy se nachází dále v obcích Březí, Křoví, Osová Bítýška a Vidonín. Základní školy se nacházejí v Heřmanově, Křoví a v Osové Bítýšce. 4.2.5 Cestovní ruch a turismus Z hlediska cestovního ruchu je největším lákadlem barvitá a nedotčená příroda v kraji Vysočina. Na území popisovaného mikroregionu se nachází jak přírodní tak i historické památky. Malebná příroda obklopuje zejména menší obce. Území skýtá turistům i místním obyvatelům podmínky pro pěší turistiku nebo cykloturistiku. Přírodou vede několik turistických tras, například trasa kolem tří starých mlýnů, která je známá pod názvem „Už ty mlýny doklapaly“. Cyklotrasy v okolí města jsou dobře značené a jsou součástí i jediné hippostezky, která zde vede. V okolí Velké Bíteše se rozprostírá

38

několik rybníků, které jsou převážně chovného charakteru. Kvalita a čistota vody bohužel nenabízí vhodné podmínky pro koupání. Za nejznámější historickou památku tohoto mikroregionu je považován kostel Sv. Jana Křtitele. Kostel ze 14. století se nachází nedaleko centra města a je otevřen široké veřejnosti. K historickým památkám se řadí i městská památková zóna, která obklopuje náměstí. V nedaleké obci Osové se nachází zámek, jehož součástí je sýpka. V minulosti tato sýpka sloužila jako zásobárna obilí pro zámek. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce zámku. Budova sýpky je již po rekonstrukci a její prostory slouží celoročně jako galerie pro výstavy a vernisáže. Sýpka je také vyhledávaným místem pro pořizování svatebních a uměleckých fotografií. I v ostatních obcích se nachází mnoho lákadel pro turisty, nejsou však tolik známá. Jedná se většinou o smírčí kameny, přírodní památky, či přírodní jevy. Na Masarykové náměstí ve Velké Bíteši je pro turisty k dispozici informační centrum, které je v letních měsících otevřené každý den. Město disponuje velkým množstvím ubytovacích kapacit. V samotném centru města se nachází jeden hotel a dva pensiony. Turisté mohou využít i levnější formy ubytování a to u soukromníků, kteří nabízejí ubytování přímo ve svém domu. V okolních obcích je ubytovacích kapacit minimum a to zejména formou pronájmu chaty v chatových oblastech v přírodě. I v nabídce možností stravování Velká Bíteš zaujímá vedoucí pozici. Ve městě je bohatý výběr stravovacích zařízení všeho druhu. Spokojeny zde budou i rodiny s malými dětmi. Nedaleko centra města se nachází rozlehlé dětské hřiště se spoustou neobvyklých lákavých atrakcí. 4.2.6 Kultura a sport Za nejznámější kulturní událost jsou považovány Tradiční bítešské hody, jež se konají každé září. První hody se datují do roku 1920. Pořadatelem hodů je klub kultury města za podpory místních podnikatelů. Hodová sláva trvá celkem týden. Po celou dobu trvání je zde bohatý program v podobě výstav, vystoupení národopisných folklórních souborů, hodový průvod krojované chasy a zábavný program na náměstí. V okolních obcích jsou každoročně pořádané poutě. Termín události je zpravidla dle jména svatých patronů. Celkově je v rámci mikroregionu zřízeno pět farností. Farnosti

39

patří mezi významné organizátory kulturního života, a to zejména v menších obcích. Mezi další známé druhy vesnické zábavy lze zařadit pořádání plesů nebo ostatků. Tyto události mají většinou na starosti místní sdružení dobrovolných hasičů. Další pravidelně pořádanou událostí je Bítešský hudební půlkruh. Bítešský hudební půlkruh je občanským sdružením, které si dalo za úkol „zaplnit vakuum v oblasti vážné hudby na Velkobítešsku“.(Bítešsko.com: on-line, 2011) Za zmínku stojí také klub seniorů ve Velké Bíteši, který se již patnáct let aktivně podílí na kulturním a sportovním životě pravidelně pořádanými výlety a tematickými přednáškami. Mimo již zmíněné organizace působí zde i menší sdružení jako například kynologický klub, rybářský svaz a jiné.

4.3 Metodologie výzkumu V první části práce byla shromážděna a prezentována data o zkoumané problematice především za využití odborné literatury a internetových zdrojů. V této části jsou obsaženy důležité pojmy nezbytné k vyhodnocení výzkumu v praktické části práce. Jako vhodná forma výzkumné části byl zvolen kvantitativní výzkum, přesněji průzkum pomocí dotazníků. Surynek (2001) považuje za nejdůležitější část tu, kdy si tazatel stanoví cíl a účet dotazování. Za hlavní výhodu této metody Disman (2002) uvádí skutečnost, že kvantitativní výzkum je vhodný pro konkrétní problémy, ve kterých je snadné vyjádřit vztah či vazbu mezi proměnnými. Velká výhoda této metody je získání velkého počtu údajů v relativně krátkém časovém rozmezí. Naopak na slabou stránku validity dat a malé návratnosti u této metody upozorňuje Hendl (2006). Za další slabou stránku označuje Foret (2003) skutečnost, že dotazníkové šetření získá odpovědi na konkrétní otázky, ale nezjistí důvod, proč bylo odpovězeno zrovna takto. K získání dat byla zvolena dle Surynka (2001) nejběžnější forma písemného dotazování. Princip získávání dat pomocí dotazníkového šetření spočívá v písemném kladení otázek respondentům. Při zpracování dotazníku je důležité dbát na srozumitelnost, stručnost a dostatečný prostor pro vyjádření se dotazovaných. (Disman, 2002) Před zahájením výzkumu byl proveden pre-test (předvýzkum), který Disman (2002) uvádí jako nezbytnou část každého realizovaného výzkumu. Pre-test byl

40

proveden u rodinných příslušníků. Smyslem tohoto prvotního testování je zjistit, zda jsou všechny kladené otázky srozumitelné. Pro výběr respondentů byla zvolena metoda účelového výběru. Cílovou skupinou byl výběrový soubor mužů a žen, kteří musí být stálými obyvateli Velké Bíteše. Na tuto podmínku byli odpovídající upozorněni v úvodu dotazníku. Dotazníky byly distribuovány mezi respondenty v období od 20. března do 6. dubna 2015. Respondenti byli osloveni v restauraci, na veřejných prostranstvích, v rodinném kruhu, v městské knihovně a v obchodech. Předkládaný dotazník byl anonymní a byl určen pro respondenty všech věkových skupin. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny za využití statistické metody třídění prvního stupně. V práci jsou prezentovány za využití grafů a jednotlivé odpovědi jsou zde uvedeny buď v relativních četnostech, nebo v procentech. 4.3.1 Výzkumné otázky Výzkumné otázky byly sestaveny na základě teoretické části práce. Dle Punche (2008) bylo stanoveno pět úrovní (viz níže): 

Výzkumná oblast – Výzkumnou oblastí je spokojenost obyvatel s jednotlivými službami ve městě Velká Bíteš.



Výzkumné téma – Výzkumné téma je posouzení kvality života obyvatel města.



Obecná výzkumná otázka – Jaká je kvalita života obyvatel ve zkoumaném městě?



Specifické výzkumné otázky

 V jakých oblastech jsou obyvatelé spokojeni/nespokojeni a co ve městě postrádají?  Co považují obyvatelé za důležité a naopak za nedůležité?  Jsou obyvatelé s životem ve městě spokojeni? 

Otázky na výzkumné otázky



Dotazník tvoří celkem sedmnáct otázek. Odpověď na první specifickou otázku se snaží nalézt otázky č. 9, 12, 13. Na druhou specifickou otázku směřují hodnotící otázky s číslem: 10 a 11. Na poslední definovanou specifickou otázku

41

hledají odpověď otázky číslo: 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 14. Zbytek otázek tvoří otázky identifikačního charakteru založené na citlivých údajích jako například: věk a pohlaví. Dotazník je v práci uveden jako příloha číslo 1. 4.3.2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo posoudit kvalitu života obyvatel ve Velké Bíteši prostřednictvím dotazníkového šetření. Tato metoda je snadná k chápání pro všechny respondenty a je vhodná k hodnocení spokojenosti s jednotlivými složkami kvality života. Součástí dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjistit, co obyvatelé města považují za nedostatek nebo co by navrhovali na zlepšení. U těchto otázek byl respondentům dán prostor k vyjádření jejich názorů. Výsledky výzkumu ukázaly silné i slabé stránky života z pohledu místních obyvatel, které jsou prezentovány v matici SWOT analýzy. Dotazník poskytl mnoho podnětů ke zlepšení spokojenosti občanů města. Výsledky šetření budou reflektovat nedostatky a připomínky pro územní samosprávu města Velká Bíteš. 4.3.3 Struktura dotazníku V úvodní části dotazníku je stručně představen autor dotazníku a k jakému účelu poslouží získaná data. Nezbytnou částí je ujištění respondentů o anonymitě a instrukce k vyplnění. Důležitou částí je poděkování respondentům za věnovaný čas v závěru průvodního dopisu. Dotazník k posouzení kvality života obyvatel ve Velké Bíteši se skládal celkem ze 17 otázek. Převážnou část tvořily uzavřené otázky, některé z nich byly dichotomické, vícehodnotové a stupnicové komparativní. Přibová (1996) podotýká, že tento typ otázek je u respondentů nejoblíbenější. Na druhou stranu Kozel (2006) upozorňuje na to, že v uzavřených otázkách je odpovídajícím vnucený názor a není zde prostor pro jejich vlastní vyjádření. Stupnicově komparativní otázky jsou někdy uváděny jako škály Likertova typu. U těchto otázek je po respondentovi požadováno, aby vyjádřil svůj stupeň souhlasu či nesouhlasu na hodnotící škále, například zakroužkováním či označením čísla vyjadřujícího jeho postoj. Dále byly ve výzkumu použity i otázky

42

otevřené a polozavřené, které dávají příležitost dotazovanému vyjádřit vlastní odpověď v případě, že mu nevyhovují nabízené odpovědi. (Řezanková, 2007). Posloupnost otázek v dotazníku byla rozdělena do tří částí. V první části byly zjišťovány obecné informace o respondentech. Druhá část byla zaměřena na spokojenost místních obyvatel s nabízenými službami, spokojenost s místem svého bydliště, zda respondent plánuje ve městě žít i nadále, způsob přepravy a jiné. V poslední části byla věnována pozornost hodnocení volnočasových aktivit nabízených městem. V této části měli respondenti prostor pro vyjádření vlastního názoru, co obyvatelé Velké Bíteši považují za největší nedostatek obce a co by navrhovali ke zlepšení podmínek a co by podle nich zároveň přispělo ke zvýšení kvality života. 4.3.4 Charakteristika výzkumného souboru V rámci výzkumu byli do dotazování zapojeni pouze obyvatelé Velké Bíteše. Celkem bylo distribuováno 340 dotazníků. Tento počet byl považován za dostatečně reprezentující vzorek v poměru k celkovému počtu obyvatel obce.3 Z celkového počtu distribuovaných dotazníků bylo vráceno 90 % (321 dotazníků) úspěšně vyplněných. Tato úspěšnost je považována za uspokojivou. Věková hranice dotazovaných nebyla stanovená. Dotazníky byly mezi respondenty šířeny převážně osobním kontaktem tak, aby bylo možné získat zástupce ve všech věkových kategoriích. Nepřímá distribuce proběhla v několika případech, zejména v oblasti členů rodiny.

4.4 Interpretace výsledků V následující části práce jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření. Pro snadnější orientaci a přesnější ilustraci jsou použity grafy vytvořené v programu Microsoft Excel. Otázky jsou seřazeny dle výše vymezených částí. 4.4.1 Profil respondentů Proces výběru vzorku Zbořil (1998) dělí na tři základní kroky: vymezení cílové populace – stanovení základního souboru (koho se budeme ptát), určení techniky výběru

3

5064, stav obyvatel k 1.12.2014 (ČSÚ, on-line)

43

vzorku – výběrové postupy (jak budeme vybírat respondenty) a stanovení velikosti vzorku (jaký počet lidí bude dotázán). Respondenti byli vybráni formou náhodného výběru. Posouzení kvality života se týkalo pouze obyvatel žijících ve Velké Bíteši. Během výzkumu bylo korektně vyplněno celkem 321 dotazníků. Z tohoto celkového vzorku tvořilo 46 % (148) muži a 54 % (173) ženy. Lze tedy konstatovat, že skupina respondentů byla v poměrně vyváženém vzorku, co se pohlaví týče. Větší část dotazovaných vyplnila dotazníky ochotně a bez dotazů. Objevili se však i respondenti, kteří dotazník vyplnit odmítli nebo odpověděli, že nemají čas. 4.4.1.1 Věkové složení respondentů Otázka v dotazníku byla směrována na věkové složení dotazovaných. Pro rovnoměrné rozdělení mezi jednotlivými skupinami byly zvoleny následující věkové kategorie (viz graf č. 2). Největší zastoupení dotazovaných bylo ve věkovém rozsahu 18-36 a 37-54 let. V kategorii 18-36 let bylo získáno 226 odpovědí. V druhém zmíněném věkovém intervalu bylo vyplněno 53 dotazníků. Stejného počtu 15 odpovědí bylo získáno ve věkových kategoriích do 18 let a 73 a více. Nejmenšího počtu 12 odpovědí bylo dosaženo ve věkovém rozmezí 55-72 let. Graf 2: Věkové složení respondentů

Věkové složení respondentů 12 15 15 méně než 18 let

53

18-36 let 37-54 let 55-72 let 226

Zdroj: Dotazníkové šetření

44

73 a více

Tabulka 2 Index stáří a průměrný věk obyvatel

Stav obyvatel k 31.12. Průměrný věk Index stáří

2005 4895

2006 4954

2007 4994

2008 4993

2009 5001

2010 5026

2011 5061

2012 5070

2013 5064

37,8 71,7

38 74,3

38,2 76,1

38,6 81,8

38,8 84,9

38,8 84

39,1 86,3

39,4 88,6

40 96

Zdroj: Český statistický úřad, on-line

V tabulce číslo 2 jsou uvedené hodnoty indexu stáří. Tento index vyjadřuje kolik je v celé populaci osob ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0 - 14 let. (Palát a kol. 2013) Ve Velké Bíteši je zjevné prudké stárnutí obyvatel. V časovém horizontu osmi let zde index stáří vzrostl o 24 let. Pozitivním faktem však zůstává, že v pozorovaném městě dochází od roku 2005 k přírůstku obyvatel (kromě roku 2013). Zvyšující se hodnoty průměrného věku plně korespondují s rostoucím indexem stáří. 4.4.1.2 Vzdělanostní struktura respondentů Dle vzdělanostní struktury bylo složení respondentů zastoupeno velmi rozdílně. Nejvíce respondentů dosáhlo nejvyššího vzdělání středoškolského s maturitou (162). O něco méně, tedy 108 dotázaných dosáhlo nejvyššího vzdělání vysokoškolského. Z celkového vzorku bylo 36 respondentů vzděláno středoškolsky bez maturity. Pouhých 15 dotázaných dosáhlo nejvyššího vzdělání na úrovni základní školy (viz graf č. 3). Ani v jednom dotazníku nebyla zaznamenána odpověď neukončené vzdělání. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že v ČR je základní vzdělání jedinou etapou, které se musí každé dítě povinně zúčastnit. (MŠMT, on-line)

45

Graf 3: Složení respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání 0 15

neukončené základní 36

základní

108

střední odborné bez maturity střední s maturitou

162

vysokoškolské

Zdroj: Dotazníkové šetření

Věková kategorie a nejvyšší dosažené vzdělání čitelně ilustrovala ekonomická aktivita. 4.4.1.3 Délka života dotázaných ve Velké Bíteši  Otázka: Ve Velké Bíteši žijete: Velká Bíteš nabízí svým obyvatelům dostatek pracovních příležitostí a služeb. Kombinace bydlení v malém městě obklopeném přírodou a s nízkou mírou nezaměstnanosti v poslední době hraje velice důležitou roli při rozhodování lidí hledajících si nové místo pro život. Další otázka se týkala délky života respondentů ve Velké Bíteši. Na výběr byly pouze dvě možnosti. Respondent mohl odpovědět, že zde žije převážnou nebo menší část svého života. V odpovědích na tuto otázku byl značný rozdíl. Celkem 83 % (267) dotázaných žije ve městě převážnou část života a zbylých 17 % (54) tedy dobu kratší. I přesto, že někteří respondenti žili ve městě menší část svého života, byli schopni zaznamenat změny ve městě a ochotně vyplnili dotazník. Otázka: Vaše současná ekonomická aktivita Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) ČR byla míra nezaměstnanosti ve Velké Bíteši ke konci roku 2014 9,17%. V porovnání s předchozími roky došlo k mírnému poklesu o 0,9 %. (MPSV, on-line) Ve srovnání s mírou zaměstnanosti v kraji Vysočina dosahuje Velká Bíteš vyšších hodnot. Současná situace

46

počtu nabídek pracovních příležitostí je nedostačující i přes to, že ve městě sídlí velký počet firem. Mezi největší zaměstnavatele ve Velké Bíteši patří jednoznačně společnost ITW Pronovia a První brněnská strojírna. Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti 2004-2013

Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

7,6

7,6

6,8

5,8

5,8

10,5

11,22

9,17

8,1

8,8

Celkem v % Zdroj: ČZSO, on-line

Tabulka 4 Uchazeči o práci k 31.12.2013

Uchazeči o práci k 31.12.2013

celkem muži ženy

uchazeči o práci 228 114 114

OZP 37 15 22

18-24 let 51 28 23

50 let a více 44 27 17

absolventi 19 9 10

základní vzdělání 32 19 13

vyučení 105 64 41

s maturitou 68 20 48

Zdroj: RISY, on-line

Otázka v dotazníku byla zaměřena na ekonomickou aktivitu obyvatel. Z grafu č. 4 je zřejmé, že největší počet dotazovaných (159) jsou zaměstnanci. Druhou nejpočetněji zastoupenou odpovědí je status studenta (96). Celkem 39 respondentů jsou podnikatelé nebo OSVČ. Pouhých 21 dotázaných už není ekonomicky aktivních, jedná se o důchodce pobírající starobní či invalidní důchod. Zbylý počet (6) dotázaných tvoří nezaměstnaní nebo matky na rodičovské dovolené.

47

Graf 4: Složení respondentů dle ekonomické aktivity

Ekonomická aktivita 6 21 96

39

student zaměstnanec OSVČ/podnikatel důchodce nezaměstnaný

159

Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka: Jakým způsobem se nejčastěji dopravujete do zaměstnání/školy? Autobus a vlak jsou nejvíce využívaným způsobem dopravy do zaměstnání či do školy. Tuto odpověď zvolilo 109 dotázaných. Osobním automobilem se za prací či za vzděláním dopravuje 101 dotázaných. Téměř třetina dotázaných chodí do práce/ do školy pěšky. Tyto odpovědi se týkají převážně studentů, kteří navštěvují školu v místě bydliště nebo dotázaných, pracujících ve firmách sídlících ve Velké Bíteši. Doprava na kole byla označena pouze 6 x z celkových 321 odpovědí. Tento fakt může být zapříčiněn nedostatkem cyklostezek a bezpečného parkování pro jízdní kola v okolí firem i v centru města. Možnost odpovědět: do práce nechodím či nejezdím, byla označena 27 krát. Tuto variantu uváděli důchodci, nezaměstnaní a matky na rodičovských_dovolených.

48

Graf 5: Nejčastější způsob dopravy do zaměstnání/do školy

Způsob dopravy do zaměstnání /do školy autobusem/vlakem 27 osobním automobilem 109 78

na kole pěšky

6 101

do práce nechodím/nejezdím

Zdroj: Dotazníkové šetření

Zvyšující se počet osobních automobilů je potenciální hrozbou pro obec z několika důvodů. Jako první důvod lze uvést znečištění životního prostředí. Další závažný důvod je nepřiměřená dopravní zátěž, která se projevuje jak v kvalitě místních komunikací, tak i v hlučnosti a prašnosti ve městě. Všechny uvedené důvody mají výrazný vliv na spokojenost života v obci a zároveň také na kvalitu života. Otázka: Myslíte si, že je ve Velké Bíteši nízká míra kriminality? Pod pojmem kriminalita ve městě bylo myšleno například vandalismus, ničení veřejného majetku, krádeže a jiné protizákonné jednání. Zcela zamezit kriminalitě v jakémkoliv městě je prakticky nemožné. Policie ve Velké Bíteši dohlíží na pouliční ruch a veřejné prostranství za pomoci bezpečnostního kamerového systému. Ovšem instalace a obsluha kamer je pro město dalším finančním nákladem a proto se jich ve Velké Bíteši nachází pouze minimální množství a to na nejfrekventovanějších místech. Jedná se o kamery, které jsou nainstalované přímo v centru města a dále také na sloupech veřejného osvětlení. Základní preventivní aktivity na území města provádí policie ČR, která sídlí přímo v obci. Mezi její aktivity patří také publikační činnost v místním zpravodaji, kde jsou obyvatelé pravidelně informováni o vyřešených případech, nebo naopak upozornění před hrozícími kriminálními trendy.

49

Odpovědi u této otázky jsou rozporuplné. Téměř shodný počet respondentů se vyjádřil, že ve Velké Bíteši je míra kriminality i vysoká i nízká. Celkem 22 respondentů zvolilo odpověď ne. Větší část dotázaných (61) si myslí, že ve Velké Bíteši určitě není nízká míra kriminality a na druhé straně 57 obyvatel se přiklání k odpovědi, že je zde míra kriminality určitě na nízké úrovni. Pochybnosti a obavy ohledně míry kriminality byly zjištěny v 70% u žen. Muži se dle výsledků výzkumu cítí ve městě bezpečně. Odpovědím na tuto otázku je důležité věnovat větší pozornost. Z označených odpovědí nelze jednoznačně určit výsledek, zda je město bezpečné či ne. Tato skutečnost je však velmi důležitá k určení kvality života. Odpovědi naznačují, že by měl být kladen větší důraz na pocit bezpečí obyvatel ve městě. Graf 6: Otázka na míru kriminality

Myslíte si, že je ve Velké Bíteši nízká míra kriminality? 93

100

88

80 60

61

57

40 22 20 0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

Zdroj: Dotazníkové šetření

Jako řešení se nabízí vyšší míra aktivity policie ČR zejména v nočních hodinách a také snaha o zvýšení míry obezřetnosti občanů města, která by vedla k omezení majetkové a hospodářské kriminality.

50

Otázka: Jak jste celkově spokojen/a s životem ve městě Velká Bíteš jako místem pro život? Další otázka se zaměřila na celkovou spokojenost obyvatel s Velkou Bíteší jako místem pro život. Na výběr dotázaným byly nabídnuty čtyři varianty odpovědí. První možností byla odpověď velmi spokojen/a. Tato varianta byla označena 36 respondenty. Druhou možnost spokojen/a označilo 138 respondentů. Odpověď ani spokojen/a ani nespokojen/a získala 117 označení. Pouhá desetina (30) odpovědí byla zaznamenána u poslední odpovědi velmi nespokojen/a. Největší spokojenost s městem jako s místem pro život projevili převážně muži, přesněji tedy 91 mužů zde žije spokojeně. Výsledek odpovědí u této otázky může značně ovlivnit fakt, že ve Velké Bíteši je více pracovních příležitostí pro muže než pro ženy. Graf 7: Spokojenost obyvatel s životem ve městě

Jak jste celkově spokojen/a s životem ve městě Velká Bíteš jako místem pro život? 160 140 120 100 80 60 40 20 0

138 117

36

velmi spokojen/a

30

spokojen/a

ani spokojen/a ani nespokojen/a

velmi nespokojen/a

Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka: Myslíte si, že komunikace ze strany města k obyvatelům je: Úkolem této otázky bylo zjistit, jaký je názor dotazovaných na komunikaci ze strany města k obyvatelům. Prostředky, které město využívané ke komunikaci k obyvatelům, jsou následující:

51



Zpravodaj města (měsíčník, který je distribuován zdarma přímo do poštovních schránek každého domu či bytu)



Místní rozhlas (prostřednictvím rozhlasu je upozorňováno na kulturní akce, prodejní akce nebo na důležitá sdělení či omezení pro obyvatele. Hlášení probíhá 2x denně, aby byli informováni i ti občané, co přeslechli první hlášení)



Internetové stránky (oficiální portál města, portál Bítešsko.com – young zone)



Oficiální profil města na sociální síti (Facebook)4



Schůze zastupitelstva města (veřejnosti přístupné jednání)



Úřední deska

Výsledné odpovědi jsou ilustrovány v grafu číslo 8. Z tohoto grafu je zřetelné, že komunikaci města k obyvatelům považují respondenti za průměrnou. Hodnocení spíše dobrá zvolilo 81 uchazečů a za velmi dobrou označilo komunikaci pouhých 9 dotázaných. Jako nedostačující považuje komunikaci města 24 respondentů a 48 odpovědí bylo zaznamenáno u odpovědi spíše špatná. Graf 8: Komunikace města s obyvateli

Komunikace ze strany města k obyvatelům je: 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

159

81 48 24 9 velmi dobrá

spíše dobrá

průměrná

spíše špatná

Zdroj: Dotazníkové šetření

4

Odkaz na oficiální profil: https://www.facebook.com/velkabites?fref=ts

52

nedostačující

Otázka: Co by podle Vás přispělo k rozvoji obce do budoucna? V této otázce bylo respondentům navrhnuto několik možných odpovědí, které by vedly k rozvoji obce do budoucna. Největší vliv do budoucna by podle dotázaných měla podpora malých a středních podniků. Za druhý nejvlivnější čin ze strany města byla označena možnost výstavby nového bydlení. Odpověď zlepšení technické infrastruktury označilo 75 respondentů. V práci již bylo zmíněno, že právě zlepšení technické infrastruktury je v současné době ve městě věnována velká část finančních prostředků na průběžné zlepšování. Celkem 54 krát byla označena odpověď další, kdy byla respondentům věnována možnost se konkrétně vyjádřit. Níže jsou uvedeny nejčastější odpovědi s počtem jejich výskytu: 

výstavba supermarketu (26 x)



cyklostezka (běh, kolo, brusle, skate) (8 x)



sportovní hřiště pro veřejnost (6 x)



kino (4 x)



zaměřit se více na potřeby obyvatelstva (2x)



jiné (8x)

Graf 9: Rozvoj obce do budoucna

Co by podle Vás přispělo k rozvoji obce do budoucna? výstavba nového bydlení 54

podpora zemědělství

75

zlepšení technické infrastruktury 9 bližší spolupráce s okolními obcemi

99 75

podpora malých a středních podniků

9

další, prosím doplňte:

Zdroj: Dotazníkové šetření

53

Otázka: Zajímáte se o dění v obci? Tato otázka se soustředila na zájem o dění v obci. Z grafu číslo 10 je čitelné, že se více než polovina dotázaných (216) o dění v obci zajímá občas. Dalších 93 respondentů sleduje dění v obci pravidelně a pouhých 12 se vůbec nezajímá. Výsledky této otázky vyjadřují vysoký zájem ze strany obyvatel města. Tento fakt je pro město velice příznivý a je třeba poskytnout obyvatelům maximum informovanosti. Graf 10: Zájem o dění v obci

Zajímáte se o dění v obci? 12

93

ano, pravidelně ano, občas ne, nikdy

216

Zdroj: Dotazníkové šetření

Z výsledků byl evidentní vyšší zájem ze strany obyvatel, kteří v obci žijí převážnou část svého života. Tato skutečnost je zcela jistě zapříčiněna silnějším vztahem k obci. Tyto obyvatele nejvíce zajímají věci projednávané na schůzkách zastupitelstva města. Dalším zdrojem informací pro obyvatele je zpravodaj, který je pravidelně distribuován prostřednictvím České pošty. Z tohoto měsíčníku se obyvatelé dozvídají o kulturních a společenských akcích, o jednání zastupitelstva, činnosti zájmových kroužků, činnosti základní školy a historii domů, které se zachovaly ze středověku a dnes tvoří městskou památkovou zónu.

54

Otázka: Které z následujících kulturních zařízení či akcí ve městě nejvíce postrádáte? Kulturní zařízení a akce jsou nedílnou součástí společenského života obyvatel v každé obci. Zároveň tyto činnosti mají velký vliv na občanskou soudržnost, na vztahy místní samosprávy s obyvateli a na obecné povědomí o městě. Respondenti měli celkem osm možností odpovědí, které zahrnují výčet kulturních událostí. Jednoznačně nejvíce postrádaný je plavecký bazén nebo alternativně přírodní koupaliště. Toto zařízení chybí celkem 153 respondentům, což tvoří skoro polovinu odpovědí. Další kulturní akci, kterou obyvatelé Velké Bíteše postrádají, jsou hudební koncerty. Je třeba dodat, že ve Velké Bíteši v současné době probíhá výstavba kulturní a odpočinkové zóny s pódiem v sousedství kulturního domu. Nicméně již v tuto dobu je má mnoho obyvatel obavy ze zvýšené hlukové zátěže a z rušení nočního klidu v pozdních hodinách. Toto zařízení bude sloužit pro pořádání venkovních kulturních akcí. Uvedení do provozu je plánované ještě v letošním roce 2015. Kino je třetím nejvíce postrádaným zařízení ve městě. Ve Velké Bíteši v minulosti kino bylo, bohužel však kvůli vysokým nákladům na provoz a malé návštěvnosti došlo k ukončení činnosti v roce 2012. Každoročně však do města přijíždí letní kinematograf bratří Čadíků, který bezplatně promítá filmy na plátně v centru města. Dalšími postrádanými událostmi byli sportovní události (21) a akce pro děti (15). Tyto události jsou většinou organizovány zájmovými organizacemi za příspěvku finanční podpory města nebo sponzorských darů. Dále mezi odpovědi patřilo divadlo (9) a výstavy a vernisáže (3). Nelze však říci, že by právě tyto akce byly úplně zanedbávány, jejich frekvence ale není příliš častá. Poslední možnou odpovědí bylo označit jiné (24). V tomto případě bylo po dotazovaných požadováno uvést jaké. Mezi nejčastější odpovědi patřilo: 

Cyklostezka, trasa pro in-line brusle



Veřejné koupaliště, bazén, přírodní koupaliště

55



Klub pro aktivní trávení času starších obyvatel



Novou moderní sportovní halu



Jiné

Graf 11: Kulturní zařízení a akce ve městě

Které z následujících kulturních zařízení/volnočasových aktivit či akcí ve městě nejvíce postrádáte? 200

153

150 100 50

60 21

15

9

sportovní události

akce pro děti

divadlo

36

24

kino

jiné, prosím uveďte:

3

0 plavecký bazén/ přírodní koupaliště

výstavy

hudební koncerty

Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka: Ohodnoťte spokojenost s dostupností následujících složek? Úkolem této otázky bylo ohodnotit dostupnost uvedených služeb a vybavení, se kterými jsou obyvatelé každodenně v kontaktu. K hodnocení byly vymezeny škály od 0 – 5, přičemž 0 značila neutrální odpověď nevím. Tato hodnota slouží těm respondentům, kteří dotazovanou službu nevyužívají a nemohou ji tak objektivně ohodnotit. Číslice 1-5 vyjadřovaly hodnoty jako ve školním hodnocení, tedy 1 – nejlepší (velmi spokojený/á) a 5 – nejhorší (velmi nespokojený/á). Graf číslo 12 zřetelně prezentuje výsledky spokojenosti s dostupností místních obyvatel. Jednoznačně nejlepších hodnot dosáhla školská zařízení, četnost autobusových spojení a sociální a zdravotní služby. Tyto hodnoty nejsou překvapivé, jelikož ve městě jsou sociální a zdravotní služby hojně zastoupené. Hojnou dostupnost autobusových spojení zajišťuje místní Bítešská dopravní společnost (dále jen BDS) a konkurenční přepravní společnosti, které jezdí pravidelně trasu Brno-Jihlava. S kvalitou školských zařízení byli

56

respondenti spokojeni, pozitivní hodnocení bylo zaznamenáno zejména ze strany žen. Kladně ohodnocena byla také údržba veřejných prostor. Údržbou veřejných prostor a zeleně, správou lesů a provozováním sběrného dvora jsou pověřeny Technické služby města5. Naopak nejhorších hodnot v celkovém hodnocení dosáhla možnost nakupování, nabídka pracovních příležitostí, nabídka sportovního vyžití pro veřejnost a občanská vybavenost. V této části je překvapením záporně hodnocená nabídka pracovních příležitostí. Navzdory tomu, že ve městě sídlí velké firmy, byli respondenti nespokojeni s pracovními příležitostmi. Tento výsledek mohl značně ovlivnit například vysoký počet studentů, kteří se v budoucnu chtějí uplatnit ve studovaném oboru, který se ve městě nenachází. Z odpovědí na předchozí otázky lze vyvodit, že tento výsledek je zcela jistě ovlivněn chybějícím supermarketem či obchodním domem, cyklostezkou a absencí veřejného koupaliště. Je však velice důležité věnovat těmto faktům pozornost, protože právě tyto složky jsou výraznými činiteli v oblasti spokojenosti obyvatel a s tím i kvalitou jejich života.

Snahou města je za pomoci všech možných prostředků neustále přispívat

k rozvoji a rozšíření možností města z hlediska funkčnosti. Navzdory těmto snahám jsou stále ve městě problematické oblasti, kterým je třeba věnovat více pozornosti v budoucnosti.

5

Provozovatelem technických služeb města Velká Bíteš je soukromý podnikatelský subjekt.

57

Graf 12: Hodnocení spokojenosti s dostupností služeb

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1 - velmi spokojený/á 2 - spokojený/á 3 - neutrální postoj 4 - nespokojený/á 5 - velmi nespokojený/á 0 - nevím

Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka: Na kolik jsou pro Vás významné z hlediska kvality života v místě bydliště tyto faktory? Další otázka v dotazníku byla rovněž hodnotící. Hlavní rozdíl oproti předchozí otázce spočíval v tom, že bylo požadováno hodnocení stejných služeb z hlediska významnosti nabízených služeb. Za nejvýznamnější služby dotazovaní jednoznačně považují školská zařízení a sociální a zdravotní služby, kterým přidělili stejný počet odpovědí (180 x velmi významné). Dále jsou za velice významné považovány nabídky pracovních příležitostí, možnosti nakupování a četnost autobusových spojení. Naopak za málo významné nebo dokonce bezvýznamné považují místní obyvatelé především údržbu vzhledu veřejných prostranství, kulturní vyžití v obci a nabídku sportovního vyžití. Z celkového pohledu na graf číslo 13 je zřejmé, že zmíněné služby jsou pro obyvatele velmi významné a proto je třeba investovat finanční prostředky pro inovaci a udržení jistého standartu, co se kvality služeb týče.

58

Graf 13: Hodnocení významnosti služeb pro obyvatele

200 180 160 140 120 100

1 - velmi významné

80 60

2- významné

40

3 - neutrální postoj

20

4 - málo významné

0

5 - bezvýznamné 0 - nevím

Zdroj: Dotazníkové šetření

Otázka: Co je podle Vás největším nedostatkem obce? Otevřená otázka získala spoustu různých názorů a odpovědí. Za největší nedostatek obce považují respondenti níže uvedené. Odpovědi jsou seřazeny dle abecedy: 

absence nákupního centra



chátrající stav dětských a sportovních hřišť v okolí bytové zástavby



malá ubytovací kapacita a nedostatek služeb pro seniory



málo bezpečných prostor pro volný čas dětí



nedostatek bytů pro mladé rodiny či jednotlivce



nedostatek cyklostezek



nedostatek finančně dostupných stavebních míst pro mladé rodiny s dětmi



nedostatečná kapacita parkovacích míst u velkých firem v sousedství bytové zástavby



neuspokojivé možnosti nakupování



plýtvání finančních prostředků v rámci klubu kultury

59



projíždějící kamiony a auta z dálnice



přítomnost autobusové dopravy v centru města



vysoké ceny místních podnikatelů (využití monopolní síly na místním trhu)

a další Největší část odpovědí na tuto otevřenou otázku je na téma chybějícího supermarketu ve městě. Tento problém není radou města opomíjen. Velká Bíteš je však městem, které není pro investory (obchodní řetězce) atraktivní z pohledu počtu obyvatel a velikosti spádové oblasti. Obyvatelé města tedy dojíždí za nákupy do nově otevřeného nákupního centra ve Velkém Meziříčí nebo do bližší Náměště nad Oslavou. Obě zmíněná města jsou obcemi s rozšířenou působností (dále jen ORP). Oproti tomu Velká Bíteš je pouze obcí s pověřeným obecním úřadem. I toto je jeden z důvodů proč je tak těžké sehnat investora pro výstavbu supermarketu přímo v obci. Na otázku vůbec neodpovědělo nebo napsalo nevím celkem 62 dotázaných. Výčet odpovědí byl velmi pestrý. Výše jsou uvedeny věci, které považují respondenti za nedostatečné. Otázka: Co byste navrhovali na zlepšení podmínek a kvality bydlení ve Vaší obci? Úkolem druhé otevřené otázky v dotazníku bylo zjistit, co by podle obyvatel mohlo přispět ke zlepšení podmínek a kvalitě bydlení. Byly zjištěny následující abecedně seřazené odpovědi: 

intenzivnější úprava okolí a opravy poškozených věcí



navýšit počet lékařů a zrekonstruovat popřípadě rozšířit polikliniku



návrat statutu ORP



postavit obchvat a odstranit tak kamiony z města



postavit supermarket



snížení cen pozemků pro výstavbu



úplný zákaz provozu výherních automatů a video-loterijních terminálů



více sportovních, kulturních aktivit, více míst pro relaxování



více se zaměřit na přání občanů

60



vyčistit některý z rybníků ve Velké Bíteši a upravit jeho okolí tak, aby se v něm dalo v létě koupat (popř. výstavba bazénu či koupaliště)



vyřešit problém parkovacích míst



vytvořit autobusové nádraží mimo Masarykovo náměstí



zlepšit kvalitu komunikací ve městě i v jeho okolí



zintenzivnit činnost místní policie ČR



zvýšit ubytovací kapacita pro seniory v domově důchodců

a další Zjištěné odpovědi korespondovaly s předchozí položenou otázkou na nedostatky v obci. Mimo již několikrát zmíněné vybudování supermarketu, koupaliště a obchvatu se lze pozastavit nad odpovědí: zintenzivnit činnost policie ČR. Tato odpověď byla mezi prvními pěti nejčastěji zmíněnými. Z výše uvedeného plyne, že aktivita policie ČR v rámci jejího působení ve městě není občany vnímána jako činnost aktivní. Dále respondenti chtějí navrácení statutu ORP. Tuto volbu lze vysvětlit tím, že by bylo pro město snadnější najít investora k vybudování supermarketu. Jako velmi důležité je považováno rozšíření ubytovacích kapacit pro seniory a rozšíření počtu lékařů. Otázka: Plánujete bydlet ve Velké Bíteši i do budoucna? V poslední otázce v dotazníku bylo zjišťováno, zda dotazovaní plánují bydlet ve Velké Bíteši i do budoucna. Převážná část respondentů (237) zvolila odpověď ano. Na druhou stranu 84 dotázaných ve Velké Bíteši neplánuje žít do budoucna. I přes velké množství pozitivních odpovědí je třeba nepodcenit existující záporné odpovědi a snažit se zabránit emigraci obyvatel do jiných měst. V důsledku úbytku stálých obyvatel město přichází o finanční prostředky ať již ze strany státu, či daňových poplatníků a současně tak město ztrácí atraktivitu pro potenciální obyvatele a zaměstnavatele.

61

4.5 SWOT analýza Cílem obce je eliminovat své nedostatky, vyzdvihovat a vylepšovat své silné stránky a příležitosti a snažit se připravit se na potenciální hrozby a nedostatky. Na základě výsledků z výzkumu jsou v následující SWOT analýze shrnuty a diskutovány zjištěné skutečnosti. Kotrba a Foret (2009) považují SWOT analýzu za jednoduchou pomůcku při určování a hledání skutečného stavu. Za pomoci této analýzy jsou identifikovány vnitřní a vnější faktory obce, příležitosti, které skýtá současný stav a hrozby, kterým musí obec čelit. Dále analýza slouží ke zhodnocení a nalezení problémů, nalezení možností nového růstu a vztahy mezi nimi. Tyto vztahy lze následovně využít při stanovení strategie při plánování dalšího rozvoje kvality života v obci. SWOT analýza se skládá z následujících čtyř kategorií: -

Strenghts (silné stránky)

-

Weakness (slabé stránky)

-

Opportunities (příležitosti)

-

Threats (Hrozby)

62

Tabulka 5 SWOT analýza

Strenghts - Silné stránky

Weakness - Slabé stránky

 Strategická poloha v blízkosti dálnice

 Poloha na rozhraní Jihomoravského kraje a kraje Vysočina

D1  Dobré vztahy s okolními obcemi

 Chybějící

 Široká nabídka sportovního vyžití

možnost

venkovního

koupání

 Koncentrace velkých firem – dostatek

 Absence supermarketu  Špatný technický stav komunikací

pracovních příležitostí  Město se silnou vazbou k tradici

v okolních obcích

 Vysoká kapacita v MŠ a ZŠ (I. a II.

 Nedostatečná propagace cestovního

stupeň)

ruchu

 Pestré množství informačních kanálů

 Hlučnost a prašnost od dálnice D1

 Dostupnost služeb terciéru

v případě havárie

 Rozlehlé dětské hřiště v klidné části

 Malá kapacita parkovacích míst na

města

sídlišti a v okolí velkých firem

 Město obklopené přírodou

 Nízká ubytovací kapacita pro seniory

Opportunities - Příležitosti

Threats - Hrozby

 Prodej stavebních pozemků pro mladé rodiny s dětmi

 Rekonstrukce dálnice D1 – rostoucí dopravní zátěž pro město

 Čerpání finančních zdrojů z fondů EU

 Snižování počtu obyvatel v okolních

 Cyklostezka

obcích

 Podpora ekologického zemědělství a

 Znečištěné životní prostředí  Odliv investorů - úbytek pracovních

agroturistiky  Rozšíření počtu firem v průmyslové zóně – vznik nových pracovních příležitosti

příležitostí  Nevyužití polohy v blízkosti dálnice D1

 Vybudování venkovního koupání

 Vandalismus

 Silniční obchvat  Nový supermarket  Zájem a aktivita místních obyvatel na dalším rozvoji obce Zdroj: Vlastní zpracování

63

4.5.1 Silné stránky Za největší výhodu je považována strategická poloha Velké Bíteše v blízkosti dálnice D1, na hlavním tahu Brno-Praha. Tato lokalizace má pozitivní vliv na návštěvnost města turisty nebo projíždějícími. Opačný vliv má tato poloha na zvýšenou prašnost a hlučnost. V případě dopravní nehody či uzavírky je veškerý provoz z dálnice veden přes město. Tento fakt je možné pozorovat i na kritickém stavu silnice I. třídy, která městem prochází. Za silnou stránku lze považovat kladné vztahy s okolními obcemi, jelikož spousta lidí dojíždí do Velké Bíteše za prací a za službami, mají tedy jistou vazbu na město. Město nabízí svým obyvatelům fotbalové hřiště, hokejový stadion, tenisové kurty, krytou sportovní halu a možnost pronájmu haly v budově základní školy. Pozitivní vliv na nízkou míru nezaměstnanosti má koncentrace firem v průmyslové zóně. Velkou Bíteš lze považovat za město se silnou vazbou k tradicím. Každoročně zde probíhají tradiční bítešské hody, které se těší hojné návštěvnosti a oblibě ze strany mnoha turistů i místních obyvatel, kteří se na organizaci a programu dobrovolně podílejí. Vysoká kapacita školských zařízení, moderní dětské hřiště v blízkosti těchto zařízení a město obklopující příroda jsou též vnímány pozitivně, zvlášť pro mladé rodiny s dětmi. Modernizace a využívání informačních technologií umožňuje dostupnější a aktuálnější informovanost, která je pro stálé obyvatele velmi důležitou a nezbytnou složkou. 4.5.2 Slabé stránky Jako první slabá stránka je uvedena poloha na rozhraní Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Tento problém je patrný zejména na zanedbaném stavu komunikací a v zimním období zde silně vázne posyp a údržba silnic. Dlouhodobě řešeným problémem je absence krytého koupaliště či přírodního koupání. Tento problém byl však radou města zamítnut z důvodu finanční náročnosti akce. Chybějící supermarket je dalším často zmiňovaným nedostatkem. Nejbližším supermarket se nachází v Náměšti nad Oslavou nebo ve Velkém Meziříčí, kde je nabídka těchto služeb opravdu široká. Špatný technický stav silnic je dalším velkým problémem, který bude v průběhu roku 2015 výrazně zlepšen. Počínaje začátkem dubna roku 2015 jsou plánovány rozsáhlé uzavírky a opravy silnic. Nedostatečná atraktivita pro turismus a zvýšená prašnost a

64

hlučnost v případě havárie na dálnici jsou dalšími body mezi slabými stránkami města. Nedostatkem zejména pro obyvatele starší věkové kategorie je nízká kapacita v ubytovacích zařízeních pro seniory. Poslední slabou stránkou je malá kapacita parkovacích míst zvláště v okolí bytové zástavby a v blízkosti nacházejících se firem. 4.5.3 Příležitosti Příležitostí k rozvoji města se naskýtá velké množství. Mezi nejčastěji postrádané patří výstavba supermarketu, koupaliště a silničního obchvatu. Silniční obchvat, který by měl za úkol odklonit kamiony z centra Velké Bíteše, byl již schválen. Bohužel k jeho realizaci není dostatek finančních prostředků a také zde chybí zájem ze strany kraje. Co se týče koupaliště, tak již byla zmíněna finanční náročnost na jeho vybudování a údržbu. Pozitivních vyhlídek se nedočkal ani supermarket, pro který se nenachází vhodný investor a vyhovující prostor. Jako velká příležitost se nabízí prodej stavebních pozemků k výstavbě rodinných domů. V současné době je město připraveno k realizaci tohoto plánu. Celkem bude prodáno asi sedmdesát parcel určených k zástavbě. Další obrovskou

příležitostí

pro

město

je

čerpání

finančních

prostředků

ze

strukturálních fondů Evropské unie. Město této formy podpory v minulosti již využilo při nedávné rekonstrukci náměstí a autobusové nádraží v roce 2014. Za zajímavou výzvu lze považovat i prodej pozemků v průmyslové zóně, kde by zde investovaly další nové společnosti, které by vytvořily nová pracovní místa. Cyklostezky a podpora rozvoje agroturistiky jsou další věci, které zde obyvatelé postrádají. Neomezenou příležitostí pro město je také výše zmíněná aktivita a zájem místních obyvatel podílet se na rozvoji obce. 4.5.4 Hrozby Jako největší hrozba pro město je v současnosti vnímána rekonstrukce dálnice D1. V případě dopravních uzavírek nebo omezení je ihned patrná zvýšená koncentrace přímo přes centrum města. Dalším negativním trendem dnešní doby je úbytek obyvatel v menších obcích. Mladí lidé odchází za prací a za lepšími příležitostmi do větších měst a nemají tak silný vztah ke svému bydlišti jako starousedlíci. Velkou potenciální hrozbou je odliv investorů, kteří by opustili průmyslovou zónu a došlo by tak k úbytku pracovních míst. Znečištění životního prostředí je velice rizikovým faktorem díky

65

zvýšené prašnosti a hlučnosti z blízké dálnice. Jako další hrozbu je možné uvést nevyužití výhodné polohy v blízkosti dálnice D1 a vandalismus, který vede k ničení majetku a je tak zdrojem vícenákladů pro město a jeho obyvatele.

66

5

DISKUZE

Následující část bude věnována diskuzi výsledků zjištěných ve výzkumné části práce. Úkolem práce bylo posoudit kvalitu života obyvatel. Zastoupení respondentů bylo poměrně vyvážené, jak z hlediska pohlaví, tak i dle věkového zastoupení. Výzkum byl proveden pomocí anonymních písemných dotazníků. Celkový počet vyhodnocených dotazníků byl 321. Otázky byly sestaveny tak, aby co nejvíce poukazovaly na faktory, které jsou hlavními činiteli při hodnocení kvality života. Ve SWOT analýze byly vymezeny slabé a silné stránky města a také příležitosti a hrozby. Co se týče vybavenosti a nabízených sociálních a zdravotních služeb pro obyvatele města lze říci, že jsou obyvatelé velmi spokojeni nebo spokojeni. Naopak velmi nespokojeni jsou nejvíce s možnostmi nakupování a chybějícím koupalištěm. Dále jsou místní nespokojeni s nabídkou pracovních příležitostí. Tento výsledek je však diskutabilní. Na poměrně malý počet obyvatel města jsou tu díky blízké vzdálenosti dálnice dvě průmyslové zóny s několika velkými podniky, nabízejícími tisíce pracovních míst. Pro můj názor hovoří i fakt, že do Velké Bíteše za zaměstnáním dojíždějí lidé z širokého okolí, dokonce i z jiných krajů. Poměrně vysoká míra nespokojenosti byla zaznamenána i u možností sportovního vyžití. Mezi často zmiňované nedostatky lze zařadit i nedostatek pořádaných kulturních či sportovních akcí pro děti a pro dospělé. S těmito zjištěnými údaji korespondují odpovědi dotazovaných na otázku, co nejvíce ve městě postrádají. Značné rozdíly ve spokojenosti s nabízenými službami byly pozorovány v závislosti na pohlaví. Za největší nedostatek obce považují místní obyvatelé absenci supermarketu hlavně z důvodu, že místní podnikatelé zneužívají nekonkurenčního prostředí a jejich cenová hladina je nastavena příliš vysoko. Respondenti ve svých odpovědích uvedli, že pokud mají příležitost, raději nakupují mimo město. Této skutečnosti musí být věnována větší pozornost. Co se tématu supermarket týká, je nadále potřebné uvést tu skutečnost, že výstavba je slibována místním voličům již od roku 2007. I toto je důvod proč se cítí obyvatelé ukřivděni, jelikož nedošlo k naplnění předvolebních slibů. Nelze však říci, že by město tomuto požadavku nevěnovalo pozornost. Hlavním problémem je malý počet

67

obyvatel a status obce, který nesplňuje podmínky a proto se město stává méně atraktivním pro investory. Koupaliště je považováno za druhý největší nedostatek obce. V minulosti se zastupitelstvo města zabývalo i touto problematikou avšak finanční nároky a náklady na údržbu a provoz koupaliště převyšují plánované výnosy. Z tohoto důvodu je výstavba koupaliště ve Velké Bíteši nereálná. Nízká spokojenost v oblasti sociálního vybavení je zaznamenána u nedostatečné ubytovací kapacity pro seniory. Dále místní obyvatelé postrádají cyklostezky, či dráhy pro in-line bruslení. Je nutné podotknout, že okolí obce je obklopeno provázanými sítěmi cyklostezek. Ovšem nezbytné pro napojení se na cyklostezku je několika kilometrový přesun mimo město, který je negativně vnímán. Jako další negativa vnímají obyvatelé projíždějící auta a kamiony obcí, v případech, kdy je uzavřená dálnice D1. Tyto momenty mají nepříznivý vliv na životní prostředí a na bezpečnost v obci. Řešením tohoto problému je rovněž výše zmiňovaný a stále postrádaný silniční obchvat města. Obchvat by odklonil dopravu mimo centrum a místní komunikace. Realizace tohoto projektu však vyžaduje spoustu finančních prostředků, které je pro město obtížné získat. V současné době je však řešení velmi aktuálním tématem. Zde je uvedena nejaktuálnější informace k dané problematice: Bíteš vykoupí pozemky v trase obchvatu. Bítešští zastupitelé schválili vykoupení několika pozemků v trase plánovaného jihovýchodního obchvatu města. Tento úsek propojí za městem ulice Hybešova a Kpt. Jaroše, (Koubek, L., on-line, Facebook, 17.4.2015). Důležitým faktem pro město je to, že jsou obyvatelé více spokojeni v oblastech, které označili jako velmi významné, například se školskými zařízeními, sociálními a zdravotními službami nebo s četností autobusových spojení. Avšak i v těchto oblastech byly zaznamenány připomínky, které se týkají především ordinačních hodin lékařů a nedostatečného počtu odborných lékařů. Dále se respondenti pozastavovali nad neaktivitou policie ČR. Stížnosti poukazovaly na to, že jsou příslušníci zákona zřídkakdy viděni při vykonávaní ochranné či bezpečnostní činnosti. Téměř všichni dotázaní, kromě 12 respondentů, se zajímají pravidelně, či občas o dění v obci. Problém

68

tedy vyvstává v úrovni komunikace města, která je označena jako průměrná. Na tuto aktivitu by bylo vhodné do budoucna klást větší důraz. Jako možnost pro zlepšení této situace se nabízí vyšší využívání on-line informačních kanálů a zpřehlednění informací zveřejňovaných v kulturním zpravodaji města, které jsou často pro laika nesrozumitelné a nepřehledné. Na základě dosažených výsledků jsou občané s kvalitou života, ve všech nastíněných oblastech, spíše spokojeni. V následující kapitole budou navrhnuta řešení, která by mohla přispět ke zlepšení kvality života v obci a k odstranění negativně vnímaných skutečností dle vyjádření respondentů.

6

DOPORUČENÍ

V kapitole budou doporučeny návrhy, které by přispěly ke snížení nebo i k odstranění zjištěných nedostatků. Je třeba brát ohled na to, že každá obec má však stanovené finanční limity, které mnohdy znemožňují plánované realizace. Na základě zjištěných výsledků členům zastupitelstva navrhuji následující doporučení:  Navýšení ubytovacích kapacit pro seniory. K realizaci tohoto řešení navrhuji dvě možná řešení: Varianta řešení číslo 1 V současné době mají senioři k dispozici byty o velikosti 2 + kk. Navrhuji celkovou rekonstrukci a s tím spojené zmenšení obytné plochy. Rekonstrukci stávajícího domova důchodců tak, aby byla ubytovací kapacita zvýšena alespoň na dvojnásobek. Přínosy realizace by byly následující: 

Menší náklady seniorů na ubytování



vznik nových pracovních míst



menší provozní náklady

69

Rizika jsou následující: 

finanční náročnost rozsáhlé rekonstrukce



dočasné narušení klidu a režimu seniorů

Varianta řešení číslo 2 Další možnou variantou by byla výstavba zcela nové budovy domova pro seniory. Jako vhodné místo pro stavbu navrhuji prostor v sousedství s poliklinikou. Alternativním řešení se nabízí přístavba k zadní části polikliniky. Došlo by tak ke spojení dvou budov. Přínosy: 

vyšší ubytovací kapacita



blízkost odborné lékařské péče



vznik nových pracovních míst



vysoké finanční náklady na výstavbu



úbytek zeleně v okolí odpočinkové zahrady

Rizika:

Obrázek 2 Návrh na přístavbu domova pro seniory

Zdroj: Vlastní zpracování

70

Obrázek 3 Prostory pro přístavbu domova pro seniory

Zdroj: Google maps, on-line

Výstavba supermarketu je velice diskutovaným tématem již od komunálních voleb v roce 2007. Nejbližší supermarket se nachází v Náměšti nad Oslavou (12 km) nebo ve Velkém Meziříčí (19 km). Navrhuji vymezit prostor a stanovit výhodnější podmínky než v předchozích jednáních s investory. Předem definované podmínky by urychlily proces vyjednávání a následně i možné realizace. Dalším závažným problémem je zvýšený provoz ve městě v situacích, kdy je provoz na dálnici D1, či nějak jinak omezen. Nejvhodnějším řešením této situace by bylo vybudování silničního obchvatu. V současné době existují vyhotovené územní studie a plán realizace. Největším problémem v tomto případě je však nedostatek finančních prostředků, které by musel kraj Vysočina a město zainventovat. Dá se říci, že v tomto případě hraje roli i nevýhodná poloha na hranici dvou krajů, která komplikuje jednání o možné realizaci projektu, protože jednotlivé kraje mají rozdílné zájmy a priority. Poslední nejvíce nedostačující službou je absence koupaliště. I tato problematika byla v minulosti diskutována, avšak místní samospráva došla k závěru, že výstavba a

71

následný provoz koupaliště by bylo pro město dlouhodobě ztrátovým. Z tohoto důvodu navrhuji jako možnou alternativu řešení revitalizaci stávajícího rybníku Skříňka. Navrhovaný rybník se nachází mezi Velkou Bíteší a Vlkovem. K rybníku vede cyklotrasa a silnice. Blízká vzdálenost od bytové zástavby je taktéž považována za velkou výhodu. Obrázek 4 Rybník Skříňka na mapě

Zdroj: Google maps, on-line

72

7

ZÁVĚR

Při hodnocení a posuzování kvality života je třeba brát ohled na dvojdimenzionalitu pojetí. V diplomové práci je posuzována spíše objektivní kvalita života. Objektivní kvalitu života lze přirovnat k životní úrovni. Cílem předkládané diplomové práce bylo posoudit kvalitu života obyvatel ve Velké Bíteši a na základě získaných informací specifikovat možnosti dalšího rozvoje obce. V první řadě bylo důležité seznámit se s problematikou kvality života za pomoci odborných článků a literatury. Součástí práce jsou popsané metody měření kvality života. Dále proběhla analýza socioekonomických a geografických vlastností zkoumané obce. Formulace těchto dvou částí napomohla k vytvoření dotazníku, pomocí kterého byla získána data. Větší část práce byla věnována seznámení se s konceptem kvality života. Na základě diskuze, která čerpala z výsledných dat dotazníkového šetření, bylo provedeno celkové zhodnocení vybraných aspektů kvality života. Výsledky výzkumu jsou ovlivněny zvolenými ukazateli. Výzkumu se zúčastnilo 321 respondentů. V úvodní části dotazníku byl popsán účel šetření a rovněž zde byli dotazovaní seznámeni s pokyny k vyplnění. Výsledky po vyhodnocení poukazují na to, že obyvatelé Velké Bíteše jsou spokojeni převážně se školskými a zdravotnickými zařízeními. Dále byla zaznamenána spokojenost s četností autobusových spojení a s dopravní dostupností města. Respondenti poukazují na nedostatek kulturních a sportovních akcí. Nejvíce místní postrádají akce, které by byly určené převážně dětem a jejich rodičům. Výsledky průzkumu celkově poukázali na skutečnosti, že město Velká Bíteš svým obyvatelům zajišťuje velmi dobré podmínky, které tvoří důležité faktory plnohodnotného a kvalitního života. Kvalita života a spokojenost obyvatel tvoří nezanedbatelnou část strategického rozvoje v každém městě. Úkolem místní samosprávy je zajistit pro své obyvatele příznivé životní podmínky a nabídku základních služeb. Ze zpracovaných dat dotazníkového šetření byla stanovena doporučení, která jsou adresována místní samosprávě. Cílem uvedených doporučení je eliminovat či dokonce odstranit elementy, které dle

73

respondentů snižují spokojenost s žitím ve městě. V důsledku tohoto jevu dochází i k poklesu kvality života místních obyvatel. Velká Bíteš je rozvíjející se město, které se bez oprav, plánování a dalšího investování neobejde. Je však nezbytné uvědomit si, že finanční možnosti jsou omezené a je tedy zcela nemožné požadovat nápravu ve všech navrhovaných oblastech. Problém finančních zdrojů by mohl být částečně odstraněn díky pomoci čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Velká Bíteš je místo velmi dobré pro život, má všechny aspekty, které mohou vést k rozvoji města. Je zde velmi dobré životní prostředí, dobrá infrastruktura sociálních služeb a velmi dobrá dopravní obslužnost. Je zde možnost vzdělávání se, uplatnění se na trhu práce a možnost spokojeného bydlení. Těchto a dalších možností je třeba využít pro další rozvoj obce. Doufám, že i tato práce napomůže k rozvoji města, který_povede_ke_zvýšení_kvality_života_obyvatel_Velké_Bíteše.

74

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:

8.1 Literární zdroje: ANDRÁŠKO, Ivan. Dve dimenzie kvality života v kontexte percepcií obyvateľov miest a vidieckych obcí (Two dimensions of quality of life as perceived by urban and rural populations). In Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. Ostrava: Ústav geoniky Akademie věd ČR, 2005. ISBN 80-86407-05-5. BACSÓ, P. 2006. Niektoré aspekty merania kvality život. In GEO Informations: elektronický časopis geografických vied., 2006, č. 3, ISSN 1336-7234. CAMPBELL, Angus a Philip E CONVERSE. The human meaning of social change. New York: Russell Sage Foundation, [1972], ISBN 08-715-4193-9. D'ANTONIO, W., SASAKI S. a YONEBAYASHI Y. Ecology, society. New Brunswick, N.J.: Transaction Publishers, c1994, ISBN 15-600-0722-2. DIENER, Ed, INGLEHART R. a TAY L., Theory and Validity of Life Satisfaction Scales. Social Indicators Research. 2013, vol. 112, DOI:104 10.1007/s11205-012-0076y. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7. DISSART, J., DELLER, S., Quality of Life in the Planning Literature. Journal of Planning Literature. 2000, Vol. 15, No. 1. DVOŘÁKOVÁ, Z., DUŠKOVÁ, L., SVOBODOVÁ, L.: Svět práce a kvalita života. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti a práce, 2006. FELCE, D. - PERRY, J. 1995. Quality of Life: Its Definition and Measurement. Research in Developmental Disabilities. 1995, Vol. 16, No. 1.

75

FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky /1. vyd. Praha: 2003. ISBN 80-247-0385-8. FRANKOVSKÝ, M., Kentoš, M. (2004). Nezamestnaný a kvalita života. In B. Buchtová (Ed.), Psychologie a nezaměstnanost: Zkušenosti a praxe (s. 77 – 82). Brno: Masarykova univerzita. ISBN: 80-210-3457-2. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 2. Vyd. Praha: Portál, 2006, ISBN 80-736-7040-2. HEŘMANOVÁ, E. Koncepty, teorie a měření kvality života. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2012, Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN: 97-880-7419-106-0. HNILICOVÁ, H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. Praha: nakladatelství Triton, 2005. ISBN: 80-7254-657-0. HOLLENWEGER J., Eds. Quality indicators in special needs education: an international perspective. Luzern: Ed. SZH/SPC, 2002. ISBN 390-82-6230-5. HRABÁNKOVÁ, M. a TRNKOVÁ V.: Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 1996, Výzkumná studie. ISBN: 80-85898-42-x. HUDEČKOVÁ, LOŠŤÁK, ŠEVČÍKOVÁ. Regionalistika, regionální rozvoj a rozvoj venkova. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006. IRA, Vladimír a ANDRÁŠKO I., Kvalita života z pohľadu humánnej geografie (Quality of life from the viewpoint of human geography). Geografický časopis, Bratislava: Geografický ústav SAV, 2007, roč. 59, č. 2, ISSN: 0016-7193. KLEIN, H., a KRESSE A.: Psychologie - základ úspěchu v práci. 1. vyd. Překlad Zuzana Veselá. Praha: Grada, 2008, ISBN: 978-80-247-2444-7. KOTÍK, J.: Všelicos z minulosti Velké Bíteše a okolí. 1. vydání, Brno: Segment, 1994.

76

KOTRBA, Tomáš a Miroslav FORET. Základy managementu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2009, ISBN: 978-80-87314-00-5. KOVÁČ, D. Kultivace integrované osobnosti. Psychologie dnes, 2004. KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0966-x. KŘIVOHLAVÝ, J.: Kvalita života: sborník příspěvku z konference v Třeboni. Institut zdravotní politiky a ekonomiky. 25.10.2014 v Třeboni. KULA, L. 2006. Kvalita života mladistvých a mladých. Rigorózní práce PřF MU Brno 2006. LALUHA, I., STANEK,S., OČKOVÁ, S.: Kvalita života, sociálno nerovnosti a diferenciacia obyvatelstva. Bratislava: Sociológia, 2005. LANGMEIER, J. a KREJČÍŘOVÁ D.: Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. LI, L. a YOUNG D. :The Relationship Between Objective Life Status and Subjective Life Satisfaction With Quality of Life. Behavioral Medicine. New York: John Willey, 1998. LIU, Ben-Chieh. Quality of Life: Concept, Measure and Results. The American Journal of Economics and Sociology. 1975, roč. 34, č. 1. MAJEROVÁ, et al. Český venkov 2006 : sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. 1.vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007. ISBN 978-80-2131631-7. MASLOW, A. H.: O psychologii bytí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014, ISBN 978-80-2620618-7.

77

MAŘÍKOVÁ, Pavlína. Kde je venkov? In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Venkov je náš svět Český Krumlov 1. – 2006. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2006. MAZOUCH, P. a FISCHER J.: Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, Beckova edice ekonomie. ISBN: 978-80-7400-380-6. MCGILLIVRAY, M. a CLARKE M.: Understanding human well-being. New York: United Nations University Press, c2006, ISBN: 92-808-1130-4. MEDERLY, P., TOPERCER, J., NOVÁČEK, P. Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje kvantitativní, vícerozměrný a variantí přístup1. Vydání. Praha: UK FSV CESES, 2004. ISBN: 80-239-4389-8. MOBERG, D.: The Developement of Social Indicators for Quality of Life Research. Sociological Analysis. 1979. MOŽNÝ, I.: Česká společnost: nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, ISBN: 80-717-8624-1. MYERS, D.: Community – relevant measurement of quality of life: A Focus on Local Trends. Urban Affairs Quarterly. 1987. PACIONE, M.: Urban environmental quality and human wellbeing – a social geographical perspective. Landscape and Urban Planning. 2003. PALÁT, M., J. LANGHAMROVÁ a L. NEVĚDĚL. Socioekonomická demografie. Brno, 2013. ISBN 978-80-7375-857-8. PAYNE, J. a kol., Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, ISBN: 80725-4657-0. PHILLIPS, D.: Quality of life: concept, policy and practice. New York: Routledge, $c 2006, ISBN: 04-153-2355- x.

78

POTŮČEK, M., et al. Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. 1. vydání. Praha: Gutenberg, 2002. ISBN: 80-86349-06-3. PRŮCHA, P.: Správní právo, obecná část, (učebnice) 7. doplněné a aktualizované vydání. MU Brno . ISBN: 978-80-210-427. PŘIBOVÁ, M.: Marketingový výzkum v praxi, 1. vyd.. Praha: 1996. ISBN: 80- 7169299-9. PUNCH, K.: Úspěšný návrh výzkumu. Vyd.1.Praha: Portál, 2008, ISBN: 978-80-7367468-7. ŘEZANKOVÁ, H.: Analýza dat z dotazníkových šetření /1. vyd. Praha: 2007. ISBN: 978-80-86946-49-8. SCHUESSLER. Quality of Life Research and Sociology. Annual Review of Sociology. 1985. SLEPIČKA, Alois. Venkov nebo město. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. ISBN: 25-138-81. SURYNEK, A., KAŠPAROVÁ, E. a KOMÁRKOVÁ, R.: Základy sociologického výzkumu /Vyd. 1. Praha: 2001. ISBN 80-7261-038-4. STECKEL H. R. Strategic Ideas in the Rise of the New Anthropometric History and Their Implications for Interdisciplinary Research. The Journal of Economic History, Vol. 58, No. 3, (Sep., 1998), Cambridge University Press on behalf of the Economic History Association. TOKÁROVÁ, A., KREDÁTUS, J., FRK, V.: Kvalita života a rovnosť príležitostí - z aspektu vzdelávania dospelých a sociálnej práce: zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou : 24. a 25. novembra 2004 v Prešove. Vyd. 1.

79

Prešov: Prešovská univerzita, 2005, Acta Facultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis. ISBN: 80-8068-425-1. VAĎUROVÁ, H.:Sociální aspekty kvalit života v onkologii, 2006. Brno: MSD Brno, ISBN: 80-866333-60-8. VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P.:Kvalita života, Teoretická a metodologická východiska. Brno, 2005, ISBN: 80-210-3754-7. VÁVRA, J. (2010): An Individual and a Place, an Individual in a Place, an Individual through a Place. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, ISBN: 80-7184-310-5. VYMĚTAL, J.: Úvod do psychoterapie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-2470-253-3. ZBOŘIL, K: Marketingový výzkum: Metodologie a aplikace /1. vyd. Praha: 1998. ISBN: 80-7079-394-5. ZDUBA, J.: Proměny města Velké Bíteše v průběhu času in Velká Bíteš: Almanach k 600. Výročí udělení městských práv. 1. vydání, Dolní Bojanovice: LELKA, 2008.

8.2 Internetové zdroje: ANDRÁŠKO, I.: Geografické aspekty kvality života. [online]. 2011[cit. 2.1.2015]. Dostupný z www: ˂http://is.muni.cz/el/1431/jaro2011/Z8147/UM/25382753˃. BÍTEŠSKO.COM. Bítešský hudební půlkruh [online]. Velká Bíteš, 2011 [cit. 2015-0401]. Dostupné z: http://www.bitessko.com/kulturni-zona/bitessky-hudebni-pulkruh. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/. DIENER, E. - SUH, E. 1997. Measuring quality of life: Economic, social, and subjective indicators. [online]. Social Indicators Research.

80

DŽUKA, J. (2004): Psychologické dimenzie kvality života. Zborník príspevkov z konferencie. FF PU, Prešov. [cit. 2015-02-15]. Dostupné na: . Geografické charakteristiky území v ČR. In: Oblast Bílého potoka [online]. 2012 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: www.geography.cz. Google

Maps [online].

2015.

[cit.

2015-04-29].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/maps/place/Velk%C3%A1+B%C3%ADte%C5%A1/@49.29942 27,16.2060012,1885m/data=!3m1!1e3!4m2!3m1!1s0x470d61869a62ede7:0x400af0f66 161430. HEŘMANOVÁ, Eva. Kvalita života a její modely v současném sociálním výzkumu. [online].

2012

[cit.

Dostupné

2015-02-24].

z:

https://www.sav.sk/journals/uploads/09101219Hermanova%20%20OK%20upravena% 20studia.pdf. ITW

Pronovia [online].

2012

[cit.

2015-02-03].

Dostupné

z: http://www.itwpronovia.cz/cs-cz/on%C3%A1s.aspx. KATEDRA SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE. Centrum výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společenskoekonomických souvislostech (GeoQol) [online]. 2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/veda-avyzkum/vyzkumne-tymy/centrum-vyzkumu-zdravi-kvality-zivota-a-zivotniho-stylugeoqol. KERCE, E. W. 1992. Quality of Life: Meaning, Measurement, and Models. [online]. 1992,

[cit.

2.1.2015].

Dostupný

z

www:

˂http://www.dtic.mil/cgibin/GetTRDoc?AD=ADA250813&Location=U2&doc=GetTR Doc.pdf˃. KOTÝNKOVÁ, Magdalena a Karina KUBELKOVÁ. INDIKÁTORY LIDSKÉHO ROZVOJE SE ZAMĚŘENÍM NA CHUDOBU V ČESKÉ REPUBLICE. [online]. č. 1,

81

2010,[cit.

Dostupné

2015-01-27].

z: http://kdem.vse.cz/resources/relik10/PDFucastnici/Kotynkova_Kubelkova.pdf. Maslowova pyramida potřeb [online]. 2014. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.ekonomikon.cz/ekonomika/maslowova-pyramida. MASSAM, B. H. Quality of life: public planning and private living. [online]. 2003. Progress

in

Planning,

58

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupný

z

WWW:

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305900602000235. Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko. In: Oficiální stránky mikroregionu [online]. 2013 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z:http://www.mikroregionvmb.cz/. MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Základní vzdělání [online]. 2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/dokumenty/zakladni-vzdelavani. Oficiální portál města: Velká Bíteš [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.vbites.cz/cs/mestsky-urad-a-samosprava/mestsky-urad/rozpocet-mesta První brněnská strojírna: Zpráva 2013 [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z:http://www.pbsvb.cz/PBS/media/system/images/PBSVB_Report_2013.pdf?ext=.pdf. Program rozvoje venkova na období 2014-2020 [online]. Ministerstvo zemědělství, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/file/321101/PRV_do_vlady.pdf. RISY - Regionální informační systém [online]. 2014. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=596973. SVOBODOVÁ, L.: Kvalita života. Soudobá sociologie III.:Diagnózy soudobých společností.

[online]

2007.

[cit.

19.1.2015].

Dostupný

z

www:

˂http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/soudoba_sociologie_II_kvalita_zivota.cz˃. Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodní zdroje [online]. 2009 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.vodarenska.cz/divize-zdar-nad-sazavou/o-divizi.

82

WHO. World Health Organization [online]. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.who.int/evidence/assessment-instruments/qol/index.ht.

83

9

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel od roku 1868 do roku 2001. Graf 2: Věkové složení respondentů. Graf 3: Složení respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání. Graf 4: Složení respondentů dle ekonomické aktivity. Graf 5: Nejčastější způsob dopravy do zaměstnání/do školy. Graf 6: Otázka na míru kriminality. Graf 7: Spokojenost obyvatel s životem ve městě. Graf 8: Komunikace města s obyvateli. Graf 9: Otázka na rozvoj obce do budoucna. Graf 10: Zájem o dění v obci. Graf 11: Kulturní zařízení a akce. Graf 12: Hodnocení spokojenosti s dostupností služeb. Graf 13: Hodnocení významnosti služeb pro obyvatele. Obrázek 1: Lokalizace Velké Bíteše na mapě ČR. Obrázek 2: Návrh na přístavbu domova pro seniory. Obrázek 3: Prostory pro přístavbu domova pro seniory. Obrázek 4: Rybník Skříňka na mapě. Tabulka 1: Struktura a počet obyvatel Velké Bíteše. Tabulka 2 Index stáří a průměrný věk obyvatel.

84

Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti 2004-2013. Tabulka 4 Uchazeči o práci k 31. 12. 2013. Tabulka 5 SWOT analýza.

85

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BDS – Bítešská dopravní společnost ČR - Česká republika MAS – místní akční skupiny MŠ – mateřská školka MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OECD – organizace pro hospodářsku spolupráci a rozvoj OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PBS – První brněnská společnost PRV – Program rozvoje venkova WHO - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ZŠ – základní škola ŽP – životní prostředí

86

11 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník Dotazník: Kvalita života obyvatel ve Velké Bíteši Vážení občané, jsem studentkou Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku, který poslouží jako podklad pro diplomovou práci na téma „Kvalita života obyvatel ve Velké Bíteši“. Součástí práce je dotazníkové šetření zabývající se analýzou kvality života ve Velké Bíteši, které je určeno výhradně obyvatelům města. Tímto bych Vás ráda požádala o co nejpřesnější a pravdivé vyplnění dotazníku. Dotazník je zcela dobrovolný, anonymní a k jeho vyplnění postačí několik minut. Pokyny k vyplnění: Správné odpovědi zakroužkujte. V otázkách, kde odpověď znázorňuje škála, označte kroužkem příslušný stupeň odpovídající Vaší odpovědi. Předem děkuji za spolupráci. Bc. Jana Rozmahelová 1. Nejvyšší dosažené vzdělání:  neukončené základní  základní  střední odborné bez maturity  střední s maturitou  vysokoškolské 2. Vaše současná ekonomická aktivita:  student  zaměstnanec  OSVČ/ podnikatel  důchodce  nezaměstnaný 3. Jakým způsobem se nejčastěji dopravujete do zaměstnání/do školy?  autobusem/ vlakem  osobním automobilem  na kole  pěšky  pracuji z domu  nepracuji 4. Myslíte si, že je ve Velké Bíteši nízká míra kriminality?  Ano  Ne

87



Nevím

5. Jak jste celkově spokojen/a s životem ve městě Velká Bíteš jako místem pro život?  velmi spokojen/a  spokojen/a  ani spokojen/a ani nespokojen/a  velmi nespokojen/a 6. Myslíte si, že komunikace ze strany města k obyvatelům je:  velmi dobrá  spíše dobrá  průměrná  spíše špatná  nedostačující 7. Co podle Vás přispěje k rozvoji obce do budoucna?  výstavba nového bydlení  podpora zemědělství  zlepšení technické infrastruktury  bližší spolupráce s okolními obcemi  podpora malých a středních podniků  další, prosím doplňte: …………………………………………………………………………………… 8.   

Zajímáte se o dění v obci? ano, pravidelně ano, občas ne, nikdy

9. Které z následujících kulturních zařízení/volnočasových aktivit či akcí ve městě nejvíce postrádáte?  sportovní události  akce pro děti  divadlo  plavecký bazén  výstavy  hudební koncerty  kino  jiné, prosím uveďte: …………………………………………………………………………………………

88

10. Ohodnoťte spokojenost s dostupností následujících složek? (hodnocení: 1 - velmi spokojený/á, 2 – spokojený/á, 3 – neutrální postoj, 4 – nespokojený/á, 5 – velmi nespokojený/á, 0 - nevím) školská zařízení (MŠ, ZŠ, ZUŠ, SOŠ) 0 sociální a zdravotní služby nabídka sportovního vyžití možnosti nakupování četnost autobusových spojení kulturním vyžitím v obci občanská vybavenost nabídka pracovních příležitostí údržba vzhledu veřejných prostor

1 1 1 1 1 1 1 1

1

2

3

4

5

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5

0 0 0 0 0 0 0 0

11. Na kolik jsou pro Vás významné z hlediska kvality života v místě bydliště tyto faktory? (hodnocení: 1 – velmi významné, 2 – významné, 3 – neutrální postoj, 4 – málo významné, 5 – bezvýznamné, 0 - nevím) školská zařízení (MŠ, ZŠ, ZUŠ, SOŠ) 0 sociální a zdravotní služby nabídka sportovního vyžití možnosti nakupování četnost autobusových spojení kulturním vyžitím v obci občanská vybavenost nabídka pracovních příležitostí údržba vzhledu veřejných prostor

1 1 1 1 1 1 1 1

1

2

3

4

5

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5

0 0 0 0 0 0 0 0

12. Co je podle Vás největším nedostatkem obce? Prosím, uveďte

……………………………………………………………………………….. 13. Co byste navrhovali na zlepšení podmínek a kvality bydlení ve Vaší obci? Prosím, uveďte

………………………………………………………………………………..

89

14. Plánujete bydlet ve Velké Bíteši i do budoucna?  ano  ne 15. Jaký je Váš věk:  méně než 18 let  18-36 let  37-54 let  55-72 let  73 a více 16. Pohlaví:  muž  žena 17. Ve Velké Bíteši žijete:  převážnou část života  menší část života Příloha č. 2: Model indexu kvality a udržitelnosti života Oblasti kvality života 1. oblast

Problémové okruhy

Společensko-politická A- Mezinárodní postavení ČR B- Vnitřní bezpečnostní a politicko-společenská situace

2. Sociální oblast

C- Demografický vývoj D- Životní úroveň obyvatel E- Zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče F- Vzdělání, věda a výzkum G- Přístup k informacím, informatizace

3. Ekonomická oblast

H- Výkonnost ekonomiky a ekonomický rozvoj I- Zadluženost a saldo ekonomiky J- Vybrané ekonomické indikátory

4. Environmentální oblast

K- Spotřeba přírodních zdrojů L- Kvality životního prostředí

Zdroj: Mederly a kol., 2004

90

Příloha č. 3: Model kvality života Centra pro podporu zdraví Univerzity v Torontu

Zdroj: Vlastní úprava a zpracování podle Svobodová (2006), cit. The quality of life model, University Toronto, Canada, přístup z http://www.utoronto.ca/qol/concepts.htm.

Příloha č. 4: Model „čtyř kvalit života“

Zdroj: Upraveno dle VEENHOVEN, R. (2000): The Four Quality of Life. Ordering Concepts and Measures of the Good Life. Journal of Happiness Studies, 1: p. 1-39

91

Příloha č. 5: Model kvality života (Kováč 2004) Smysl života Bezproblémové stárnutí Úroveň kultivace osobnosti Společenské uznání Podpora závislým Podpora života

Axiologické styly (dionýsovský, apolonský), životní styly (celibát, workoholismus), ideové styly (dogmatismus, liberalismus), kognitivní styly

Univerzální altruismus Pevné zdraví Prožívání životní spokojenosti

Vášně (sexuální, hráčská, cestování), koníčky (sport, tvořivost), zájmy (o věci, lidi, ideje)

Uspokojivé sociální prostředí Úroveň společenského vývoje Přátelské prostředí Úroveň znalosti a kompetencí Dobrý fyzický stav Normální psychický stav Vyrůstání ve funkční rodině Odpovídající materiálně sociální zabezpečení. Život chránící životní prostředí. Získání schopností a návyků pro přežití

Zdroj:

Kováč

D:

Kultivace

integrované

osobnosti,

92

psychologie

Dnes,

2004,

č.

2,

s.

12-14

Příloha č. 6: Maslowova pyramida

Zdroj: Ekonomikon.cz, on-line

Příloha č. 7: Rozpočet města Velká Bíteš na rok 2015 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Rozpočet na rok 2015 se schvaluje jako schodkový s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji je vyrovnán třídou 8 - financování

Částka v Kč

Příjmy, financování Třída 1 - daňové příjmy 1111 daň z příjmů FO ze závislé činnosti (+1,5% motivace) 1112 daň z příjmů FO ze sam. výděl. činnosti (vč.30%dle trv.byd.) 1113 daň z příjmů FO z kapitálových výnosů 1121 daň z příjmů PO 1122 daň z příjmů práv. osob za město (hlavní + hospodářská činnost) 1211 DPH 1334 odvody za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu 1337 poplatek za komunální odpad 1341 poplatek ze psů 1343 poplatek za užívání veřejného prostranství 1345 poplatek z ubytovací kapacity 1351 odvod z loterií a podobných her kromě výherních hracích přístrojů 1355 odvod z výherních hracích přístrojů 1361 správní poplatky

93

66 088 019,00 11 400 000,00 2 000 000,00 1 000 000,00 12 000 000,00 5 388 019,00 25 000 000,00 200 000,00 2 900 000,00 100 000,00 150 000,00 10 000,00 40 000,00 350 000,00 900 000,00

1511 daň z nemovitosti 4 650 000,00 Třída 2 - nedaňové příjmy 21 420 947,00 1032 2131 lesní hosp.-příjmy z pronájmu pozemků - Technické služby 1 800 000,00 - Lesní družstvo 100 000,00 1032 2119 lesní hosp.-přičlenění honebních pozemků 2 900,00 1032 2329 lesní hosp.-podíl na výsledku hospodaření (Honeb.spol.Zálesná Zhoř) 60 000,00 2119 2343 příjmy z úhrad dobývacího prostoru 4 000,00 2219 2111 komunikace - příjem z parkovacích karet 20 000,00 3111 2122 předškolní zařízení - odvod z odpisů 103 681,00 3113 2122 ZŠ Velká Bíteš - odvod z odpisů 73 000,00 3114 2122 ZŠ Tišnovská (SŠ) - odvod z odpisů 51 416,00 3122 2122 SOŠ J. Tiraye - odvod z odpisů 230 000,00 3231 2122 ZUŠ - odvod z odpisů 13 050,00 3314 2111 činnosti knihovnické - poplatky 35 000,00 3315 2111 činnost muzeí – poplatky 2 000,00 3319 2122 ost. zál. kultury - odvod z odpisů KD 31 000,00 3511 2122 všeob. ambulant. péče - odvod z odpisů - Poliklinika 164 000,00 3612 2119 bytové hospodářství - příjmy z vlastní činnosti – služby 3 600 000,00 3612 2132 bytové hospodářství - příjmy z pronájmu ost.nemovitostí 9 000 000,00 3612 2322 bytové hosp. - přijaté pojistné náhrady 63 600,00 3613 2119 nebytové hosp. - příjmy z vlastní činnosti - služby 1 000 000,00 3613 2132 nebytové hosp. - příjmy z pronájmu ost. nemovitostí 2 400 000,00 3613 2132 nebytové hosp. - ost.příjmy z pronájmu majetku – převody 450 000,00 z hospodářské činnosti - tepelná zařízení 3613 2132 nebytové hosp. - pronájem-převod z Polikliniky 735 900,00 3632 2111 pohřebnictví - úhrada za využívání práv k pohřb. místu 60 000,00 3639 2111 komunál.služby a úz.rozvoj - příjmy ze služeb - veřejné WC 10 000,00 3639 2131 komunál.služby a úz.rozvoj - pronájem pozemků 500 000,00 3725 2324 využ.a zneškodňování komun.odpadů - separace odpadů (EKO-KOM apod.) 800 000,00 3729 2132 ost. nakládání s odpady - pronájem skládky 64 400,00 6171 2111 činnost místní správy - hlášení místním rozhlasem 2 000,00 6171 2324 činnost místní správy - přefakturace telef.popl.,použ.auta ICaKK apod. 15 000,00 6310 2141 ost.nedaňové příjmy - příjmy z úroků 30 000,00 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč Třída 3 - kapitálové příjmy 15 600 000,00 3639 3111 komunál.služby a úz.rozvoj - příjmy z prodeje pozemků 12 000 000,00 3639 3122 komunál.služby a úz.rozvoj - přij.příspěvky na pořízení DM - příspěvek na inženýrské sítě - záhumenky 1 000 000,00 3639 3112 komunál.služ.a úz.rozvoj - příjmy z prodeje ostatních nemovitostí 2 600 000,00 Třída 4 - přijaté transfery 14 347 639,80 4112 neinv. přijaté transf.ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu 3 757 400,00 4113 neinv.přijaté transf. ze státních fondů - SFRB - dotace na úroky z úvěru 25 878,00

94

4131 převod z vlastních fondů hospodářské činnosti (ENCOM) 4213 inv.přijaté transfery ze státních fondů - ze SFŽP na sníž.energ.nároč.budovy Lánice 300 V.B. 4216 inv.přijaté transfery ze SR - z MŽP na sníž.energ.nároč.budovy Lánice 300 V.B. 4223 inv.přijaté transfery od regionálních rad - z ROP Jihovýchod - na Rekonstrukci Masarykova nám. - JIH Příjmy celkem Třída 8 - financování 12 793 369,00 8115 změna stavu krát. peněžních prostředků na bankovních účtech (zapojení peněžních prostředků z roku 2014 - stav BÚ se sníží) 8124 uhrazené splátky dlouhod. přijatých půjčených prostředků - od PBS a.s. (výstavba bytů) - od České spoř. (byty Tyršova - běžný úvěr) - od KB (zatepl. a vým. oken č. 475 a 548) - od Komerční banky (infrastr. na Jihlavské) - od Komerční banky (2.etapa Vlkovské) - od Komerční banky (výkup pozemků na Babinci) - od Komerční banky (výkup nemovitostí na kruh.křižovatku) - od České spoř. (MŠ Lánice) - od České spoř. (Rekonstr.Masar.nám.-obě etapy, řádná splátka) - od České spoř. (Rekonstr.Masar.nám.-splátka z dotace na JIH) Příjmy a financování celkem

800 000,00 71 353,30 1 213 008,50 8 480 000,00 117 456 605,80 31 279 394,00

-33 600,00 -92 800,00 -799 881,00 -250 000,00 -1 500 000,00 -2 000 004,00 -1 299 600,00 -1 400 004,00 -2 630 136,00 -8 480 000,00 130 249 974,80

Výdaje ORG odpa 10 - Zemědělství a lesní hospodářství 137 000,00 0 1014 Ozdravování hospod. zvířat, veterinární péče – deratizace, útulky 120 000,00 8009 1032 Pěstební činnost - pojištění lesů (požár) 17 000,00 22 – Doprava 3 830 000,00 10 2212 Komunikace - provozní výdaje včetně oprav 3 200 000,00 - z toho fakturace Technických služeb 2 620 tis. 10 2212 Komunikace – ostatní osobní výdaje 30 000,00 0 2221 Provoz veřejné silniční dopravy – dopravní obslužnost 600 000,00 23 - Vodní hospodářství 1 037 400,00 20 2310 Pitná voda 30 000,00 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč 0 2310 Přísp. DSO Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko 506 400,00 0 2310 Přísp. DSO Svazu vodovodů a kanalizací Ivančice 1 000,00 21 2321 Odvádění a čištění odpadních vod 500 000,00 31 a 32 – Vzdělávání 9 671 147,00 Mateřská škola Velká Bíteš, Masarykovo nám. 86, přísp.org. (MŠ I) 1 3111 MŠ I – Mas. nám. + Lánice – příspěvek na provoz 1 200 000,00 - z toho mzdové a ost.osobní výdaje 20 tis. Kč

95

MŠ I - příspěvek na odpisy 7 331,00 Mateřská škola Velká Bíteš, U Stadionu 538, přísp.org. (MŠ II) 2 3111 MŠ II - příspěvek na provoz 900 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje 22 tis. Kč MŠ II - příspěvek na odpisy 96 350,00 Základní škola Velká Bíteš, přísp. org. (ZŠ) 51 3113 ZŠ – příspěvek na provoz 4 600 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 369 tis. ZŠ – příspěvek na odpisy 73 000,00 Základní škola Velká Bíteš, Tišnovská 116, přísp.org. (ZŠ spec.) 52 3114 ZŠ spec. - příspěvek na provoz 500 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje 0,ZŠ spec. - příspěvek na odpisy 51 416,00 Střední odborná škola Jana Tiraye Velká Bíteš, přísp.org. (SOŠ) 55 3122 SOŠ – příspěvek na provoz 1 900 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje 0,SOŠ – příspěvek na odpisy 230 000,00 Základní umělecká škola, Velká Bíteš, Hrnčířská 117, přísp.org.(ZUŠ) 54 3231 ZUŠ – příspěvek na mzdy 100 000,00 ZUŠ – příspěvek na odpisy 13 050,00 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky 6 071 500,00 163 3314 Činnost knihovnická - Městská knihovna V.Bíteš 797 000,00 - z toho mzdové a ost.osobní výdaje 360 tis. Kč 164 3315 Činnost muzeí a galerií - Městské muzeum V.Bíteš 554 500,00 - z toho mzdové a ost.osobní výdaje 256,5 tis. Kč Informační centrum a Klub kultury Města Velké Bíteše, přísp.org.(IC a KK) 166 3319 IC a KK – příspěvek na provoz 2 454 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 1 100 tis. IC a KK – příspěvek na kinematograf 20 000,00 IC a KK – příspěvek na provoz hodů 700 000,00 169 3319 IC a KK - Kulturní dům - příspěvek na provoz 750 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 400 tis. IC a KK - Kulturní dům - příspěvek na odpisy 31 000,00 167 3319 Kronika – ostatní osobní a provozní výdaje 60 000,00 165 3349 Sdělovací prostředky - místní rozhlas – provozní výdaje 50 000,00 162 3399 Ost. záležitosti kultury – SPOZ včetně ost.os.výdajů 20 tis. 255 000,00 0 3399 Ost. záležitosti kultury – kulturní akce a ostatní výdaje na kulturu 400 000,00 34 - Tělovýchova a zájmová činnost 2 571 800,00 0 3419 Ostatní tělovýchovná činnost - dotace spolkům 2 000 000,00 0 3421 Využití volného času dětí a mládeže – dětská hřiště vč.ul. Tyršova 180 000,00 0 3429 Tělových. a zájmová činnost - ostatní 91 800,00 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč 34 3419 Zimní stadion ve V.Bíteši - opravy a údržba 300 000,00

96

35 - Zdravotnictví 2 559 580,00 Poliklinika Velká Bíteš, přísp.org. 0 3511 Všeobecná ambulantní péče – příspěvek na provoz 1 540 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 2 780 tis. Všeobecná ambulantní péče – příspěvek na odpisy 164 000,00 0 3511 Poliklinika - inv. příspěvek na biochemický analyzátor 360 580,00 8 3513 Lékař.služba první pomoci – příspěvek na provoz 490 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 404 tis. 0 3513 Lékař.služba první pomoci – zubní 5 000,00 36 - Bydlení, komunální služby, územní rozvoj 14 791 301,00 Bytové hospodářství - výdaje v souvislosti s nájmy bytů 808 3612 - služby, energie (k vyúčtování) 4 200 000,00 8808 3612 - ostatní výdaje, opravy, služby 2 150 000,00 Nebytové hospodářství - výdaje v souvislosti s nájmy nebyt. prostor 809 3613 - služby, energie (k vyúčtování) 1 000 000,00 8809 3613 - ostatní výdaje, opravy, služby 1 800 000,00 194 3631 Veřejné osvětlení - provozní výdaje (fa z TS) 1 150 000,00 195 3632 Pohřebnictví – provozní výdaje vč. ost.osobních výdajů 300 000,00 0 3635 Územní plánování 300 000,00 Komunální služby a územní rozvoj 0 3639 - zaměřování, posudky, geometrické plány apod. 350 000,00 - výkupy pozemků 2 300 000,00 2535 3639 - odkup domu čp. 7 od Č. spořitelny - spl.končí 11/2015 600 325,00 36 3639 - provoz veřejných WC (fa z TS) 110 000,00 35 3639 - členský přísp. Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešska 80 976,00 63 3639 - daň z nabytí (převodu) nemovitostí 400 000,00 37 3639 - odstraňování staveb a exekuce 50 000,00 37 - ochrana životního prostředí 7 915 500,00 193 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů (fa z TS) 250 000,00 192 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů (fa z TS) 3 930 500,00 192 3722 Úhrada fa za provoz sběrného dvora (fa z TS) 350 000,00 192 3722 Sběr a svoz komunáních odp. - popl. za vyúč. SIPO 25 000,00 196 3722 Sběr a svoz komunálních odp. – svoz a likvidace bioodpadů (TS) 860 000,00 191 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň (fa z TS a ostatní výdaje) 2 500 000,00 43 - Sociální služby a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti 1 111 000,00 Poliklinika Velká Bíteš, přísp.org. 281 4351 Dům s pečovatelskou službou – příspěvek na provoz 734 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 700 tis. 282 4350 Domov důchodců – příspěvek na provoz 377 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 3 550 tis. 55 - Požární ochrana a integrovaný záchranný systém 350 000,00 171 5512 Požární ochrana vč. pojištění zásahové jednotky SDH 350 000,00 61 - Státní moc, st. správa, úz. samospráva a pol. strany 17 170 000,00 175 6112 Zastupitelstva obcí 1 800 000,00

97

175 6171

Činnost místní správy 12 800 000,00 - z toho mzdové a ostat.osobní výdaje Kč 7 800 tis. 172 6171 Činnost místní správy – poskytování věcných darů starostou 50 000,00 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč 107 6171 Výdaje hrazené ze sociálního fondu 330 000,00 173 6171 Činnost místní správy – nákl. na programové vybavení a výpočetní techniku 1 200 000,00 Činnost místní správy - záložní zdroj energie - dieselagregát 200 000,00 176 6171 Konektivita k internetu a podpora a rozvoj webových stránek města a jeho org. 220 000,00 177 6171 Telefonní služby - pevné i mobilní telefony, pronájem ústředny 270 000,00 178 6171 GIS (geografický informační systém) a DTMM (digitální technic.mapa města) 300 000,00 63 - Finanční operace 6 091 379,00 Obecné výdaje z finančních operací – služby peněžních ústavů 0 6310 poplatky účtů 100 000,00 0 6320 Pojištění funkčně nespecifikované, pojištění majetku, odpovědnosti 450 000,00 0 6399 Ost.finanční operace - daň z nemovitostí 15 000,00 Ost.finanční operace - daň z příjmů právnických osob za město 5 226 379,00 (za hlavní činnost, částka je i v příjmech) 343 6399 Ost.finanční operace - odvod DPH 300 000,00 64 - Ostatní činnosti 0 6409 Ost. činnosti, ostatní a členské příspěvky, dotace a dary 600 000,00 (pro obce - karnevaly, dny dětí apod., pro spolky dle rozdělení kulturní komisí a schválení v RM, příp. ZM) z toho příspěvek Poliklinice V. Bíteš pro Seniorklub 40 000,00 59 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené - rezerva 909 367,80 Úroky z úvěrů provozního charakteru 1 015 000,00 242x 3612 - zatepl. + výměna oken U Stadionu 475, 548 40 000,00 2531 3612 - nástavba 4 b. j. Tyršova 10 000,00 2601 2212 - infrastruktura Jihlavská 10 000,00 1114 2219 - na rekonstrukci ul. Vlkovská - 2. etapa 45 000,00 1225 3111 - na MŠ Lánice, V. Bíteš 45 000,00 21144 2221 - reko náměstí – obě etapy - přestupní terminál, JIH 4 100 000,00 3639 - výkup nemovitostí na kruhovou křižovatku 65 000,00 201424 3639 - odkup pozemků na Babinci 400 000,00 Opravy, investice a ost. akce vyčleněné samostatně: 54 418 000,00 Opakující se akce 24 2310 Příspěvky DSO SVK Žďársko na investice 15 000 000,00 2321 ROZPIS AKCÍ: -rekonstrukce ČOV, kalová koncovka 1 500 tis. -RK lokalita Pod Sádkami I. etapa 500 tis. -RVRK ul. Nová Čtvrť - II. Etapa 2 000 tis. -zajištění zás. pitnou vodou - cem. LT DN 200 - 500 tis.

98

-NVNK lokalita Babinec I 5 000 tis. -NVNK Pod základní školou II. Etapa 1 300 tis. -V a K Pod základní školou - I. etapa 500 tis. -V,K - ul. Kpt. Jaroše 3 700 tis. 347 Udržitelnost dotačních projektů - monitorovací zprávy, pamětní tabulky, 70 000,00 vyhodnocení apod. 346 Údržba náměstí a provozní výdaje - pro vyčíslení finanční mezery 1 200 000,00 v souvislosti s udržitelností dotačních projektů 1203 Místní části města – ostatní stavební úpravy a opravy 600 000,00 3322 3322 Památky – celkové výdaje na opravy 650 000,00 1236 Příprava plánu investic – projektové dokumentace, investiční záměry 1 500 000,00 11 3745 Sečení trávy v průjezdních úsecích obcí (přísp. z Kraje Vysočina) 18 000,00 Komunikace 1114 2219 III/3791 V. Bíteš – Vlkovská 2. etapa 100 000,00 Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč úprava dvou kontejnerových stání na ul. Vlkovská 50 000,00 201502 2223 Ukazatele rychlostí, zpomalovací semafor 100 000,00 201407 2212 Oprava komunikace Nová čtvrť, K Mlýnům 1 000 000,00 201503 2212 Odstranění vad na přechodech ve V.Bíteši 500 000,00 201422 2212 Otočka - BUS - Jestřabí 100 000,00 201435 2212 Komunikace a parkoviště u MŠ U Stadionu 100 000,00 201436 2219 Přechod pro chodce a chodníky V.Bíteš Jihlavská (Za Loukama) 550 000,00 201504 2212 Rekonstrukce cesty Jestřabí-Březka III.etapa 450 000,00 201505 2212 Oprava komunikace Chaloupky (Březka) 200 000,00 201501 2219 Kruhová křižovatka ul.Růžová, Na Valech - chodníky, VO, parkoviště 500 000,00 Informační a komunikační technologie 1006 3633 Metropolitní síť města (provoz MAN, pokládka při rekon.ul.Kpt.Jaroše, 250 000,00 Tišnovská, Růžová, napojení a zakončení v objektech města) 201304 3349 místní rozhlas - postupný upgrade 50 000,00 201506 3633 MAN VEBInet-dokonč.1.a zahájení 3.etapy 550 000,00 201507 3613 EZS objektů města – dobudování 360 000,00 Budovy a stavby 201508 3612 Opravy v bytových domech včetně výměny výtahů 2 500 000,00 201408 6171 Stavební úpravy budovy č. 2 MěÚ V. Bíteš vč. výtahu a vybavení 6 000 000,00 201411 3612 Opravy střech a doplnění tepelné izolace byt.domů na Návrší,V.Bíteš 1 800 000,00 201509 3612 Výměna oken, dveří a výmalba společných prostor - bytové, nebytové prost. 500 000,00 3613 Velká Bíteš + místní části 201326 3639 Venkovní úpravy u Kulturního domu ve V.Bíteši 1 000 000,00 201334 3613 Zateplení budovy Lánice č.p. 300, V. Bíteš (dotace) 2 500 000,00 201417 3111 Stavební úpravy a opravy Lánice 300 (2.NP objektu na MŠ) 8 000 000,00 201419 3113 Opravy a úpravy ZŠ Sadová Velká Bíteš 500 000,00 201510 3612 Rekonstrukce objektu Masarykovo nám. Č.67 (PD) 500 000,00 201511 3111 Požární schodiště MŠ U Stadionu a rampa 500 000,00

99

Modernizace hygienického zařízení MŠ U Stad.V.Bíteš (2.část) 250 000,00 201512 3322 Rekonstrukce objektu ZUŠ 800 000,00 201516 3114 ZŠ Tišnovská 116 - opravy oken, výměna dveří 390 000,00 Ostatní akce 201330 3111 Zahrada pro děti u MŠ v Lánicích (dotace) - dokončení akce 50 000,00 201406 3639 Zídka a oplocení v ul. Pod Hradbami 380 000,00 201513 3419 Vrtaná studna - fotbalové hřiště ve V. Bíteši 150 000,00 201424 3639 Technická infrastruktura OS Babinec, OS pod ZŠ 1 000 000,00 201514 3639 Technická infrastruktura OS Pod Spravedlností 300 000,00 201428 2321 Dešťová kanalizace ul. Růžová 950 000,00 201515 2321 Ulice Kpt.Jaroše - dešťová kanalizace, chodníky 2 450 000,00 Výdaje celkem 130 249 974,80 rozdíl mezi příjmy, fin. a výdaji 0,00 V návaznosti na § 12 zákona č. 250/2000 Sb. ve znění pozdějších přepisů se stanovují následující závazné ukazatele: - celkové částky ve výdajové části rozpočtu u jednotlivých oddílů a paragrafů (dle vyhlášky 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů, např. silnice, provoz veř.silniční dopravy, sběr a svoz komunálního odpadu, činnost místní správy….) - opravy, investice a ost. akce samost. vyčleněné v rozpočtu - u příspěvku na investice SVK Žďársko se stanovuje celkový objem prostředků, rozdělení na konkrétní Město Velká Bíteš Rozpočet na rok 2015 schválený zastupitelstvem dne 9. 2. 2015 Částka v Kč investiční akce včetně schválení smlouvy o poskytnutí prostř. bude provádět Rada města Velká Bíteš - mzdové a ost. osobní výdaje knihovny, muzea a činnosti místní správy (bez sociálního a zdravotního pojištění) - příspěvky příspěvkovým organizacím na provoz, investice, stanovený objem prostředků na mzdové a ostatní osobní výdaje (účet 521 bez sociálního a zdravotního pojištění) - u školských přísp. organizací stanovené mzdové náklady v rámci poskytnutého příspěvku na provoz - u Informačního centra a Klubu kultury stanovené mzdové náklady v rámci poskytnutého příspěvku na provoz bez dohod za hudební a jiné kulturní produkce - příspěvky a dotace ostatním subjektům /stanovené příspěvky dobrovolným svazkům obcí, kraji, spolkům, případně dalším/ 201423 3111

Zdroj: Oficiální portál města, on-line

100