Poskytování poradenských služeb ve veřejných službách zaměstnanosti ve Finsku

Institut trhu práce Národní vzdělávací fond,o.p.s. Opletalova 25 Praha 1 110 00 www.nvf.cz

Poskytování poradenských služeb ve veřejných službách zaměstnanosti ve Finsku

Květen 2008

Pilotní systémový projekt ITP realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolu s dalšími partnery, kterými jsou Hospodářská komora ČR, Národní vzdělávací fond a úřady práce v pěti krajích. Hlavním cílem projektu je zkvalitnění, rozšíření a modernizace služeb zaměstnanosti.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

Klíčová aktivita č. 6 „Analýza a návrh optimalizace poradenského systému ve veřejných službách zaměstnanosti“ Realizace této klíčové aktivity je v rámci projektu ITP v gesci úseku Střediska podpory poradenských služeb Národního vzdělávacího fondu, o.p.s.

Vedoucí manažer: Ing. Zuzana Freibergová

Řešitelé: Mgr. Lenka Horová, NVF, o.p.s. Mgr. Markéta Pencová, NVF, o.p.s.


Obsah 1 2 a. b. c. 3 4 a. b. c. 5 6 7 8 9 10 11 12

Úvodní charakteristika poradenských služeb poskytovaných v rámci finských veřejných služeb zaměstnanosti. Organizační a řídící struktury PS Veřejné služby zaměstnanosti a jejich řízení na státní úrovni (Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství) Veřejné služby zaměstnanosti a jejich řízení na regionální úrovni (Centra rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti) Veřejné služby zaměstnanosti na lokální úrovni (místní úřady práce) Právní úprava PS Instituce poskytující PS na místní úrovni Místní úřady práce Job centra Servisní centra zaměstnanosti („Labour force service centres") Základní služby, poradenské a rozvojové programy pro individuální klienty Psychologické služby v PS Internetové služby VSZ Kvalita poradenských služeb VSZ a její zajištění Kooperace poradenských služeb VSZ a vzdělávacího systému Systém vzdělávání pracovníků poradenských služeb VSZ Supervize v poradenských službách VSZ Závěr: porovnání situace finských a českých poradenských služeb VSZ


4 5 5 5 5 6 7 7 9 9 9 12 12 13 13 14 14 15

3 / 15

1 Úvodní charakteristika poradenských poskytovaných v rámci finských veřejných zaměstnanosti.

služeb služeb

Poradenské služby na finských úřadech práce jsou silně orientované na výsledek, což vede k tomu, že předem přesně stanovená metodika poradenské práce není v popředí zájmu poradenských pracovníků. V zásadě lze říci, že pro poradenské pracovníky je podstatné to, čeho poradce společně s klientem dosáhnou, ne to, jakým způsobem při tom poradce postupuje. Navzdory tomu lze označit určité rysy poradenské práce za charakteristické pro celou oblast poradenství ve finských službách zaměstnanosti. Jeden z ředitelů finských úřadů práce tuto filosofii shrnul takto: „Snažíme se zajistit, aby se klienti cítili na úřadě práce (ÚP) dobře, aby vnímali, že jsou důležití. Musí ale mít nejen hezké prostředí, v pořádku musí být i procesy pro klienty.“ Nejde tedy o pouhé vytvoření příjemného, klientům vstřícného prostředí, ale také o profesionální a korektní zvládnutí práce s klienty a pro klienty. Mnoho ze služeb úřadů práce je propojeno s (dalším) vzděláváním a kariérním plánováním, tedy s podporou profesního rozvoje klientů, která má na finských úřadech práce dlouhou tradici. Poradenství není oddělenou funkcí, pracovníci orientující se na různé oblasti jsou ve svém oboru pro klienta poradcem – specialistou. Poradce pro vyhledání zaměstnání (employment advisor) hraje také roli „průvodce“ po ÚP, tj. jeho úkolem je rovněž klientovi doporučit, které služby ÚP či jeho externích spolupracovníků jsou pro něj vhodné. Tento přístup charakterizuje dobře věta z brožurky finského ÚP pro cizince přicházející do Finska: „The employment office offers a huge amount of information about work, training, getting a traineeship and setting up a business in Finland as well as abroad. You can use our services independently on the Internet or using the self-service terminals in our Office. You can also come to the employment office to discuss personally with an employment advisor about the services you need.“ Speciální poradenské služby pro dlouhodobě nezaměstnané a jiné více problémové klienty poskytuje asi 40 speciálních center (Labour force service centres) zřizovaných veřejnými službami zaměstnanosti ve spolupráci s místní správou a finskou sociální pojišťovací institucí. Pracovníci těchto center jsou specializovaní na problémové klienty a mají k dispozici prostor, čas, prostředky i potřebné kontakty k efektivní práci s touto skupinou klientů. Ačkoli jsou jednotlivé místní úřady práce podřízeny přímo Ministerstvu zaměstnanosti a hospodářství a úzce spolupracují i s organizacemi veřejné správy zaměstnanosti na regionální úrovni, jsou jednotlivé úřady práce typicky nezávislé. Jednotlivé úřady práce (ÚP) jsou tudíž značně odlišné. Zatímco některé plní jen základní funkce, jiné svou působnost rozšiřují i na aktivity a přístupy pro úřady práce méně obvyklé, jako např.: - návrh aktivit podporujících zaměstnanost, - rozvoj pracovního života,


4 / 15

-

podpora podnikání.

2 Organizační a řídící struktury PS Poradenské služby jsou nedílnou součástí veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ), a jako takové jsou ovlivňovány celou strukturou VSZ na státní i regionální úrovni. Na místní úrovni poskytují poradenské služby především ÚP.

a. Veřejné služby zaměstnanosti a jejich řízení na státní úrovni (Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství) Na centrální, resp. státní úrovni spravuje veřejné služby zaměstnanosti, a tedy i poradenské služby úřadů práce, Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství (Ministry of Employment and Economy), které definuje ústřední body politiky zaměstnanosti. Spolu s celou vládou a dalšími ministerstvy připravuje půdu pro legislativní aktivity parlamentu a vlády, je odpovědné za řízení administrativy (správy) a otázky týkající se administrativních norem. Z organizačních jednotek ministerstva důležitých pro činnost úřadů práce a jejich poradenské služby jmenujme sektor implementace, který je odpovědný za služby poskytované službami zaměstnanosti (správou zaměstnanosti) a za implementaci pracovní politiky, a dále oddělení politiky (strategie) zabývající se pracovní legislativou, legislativou pracovní politiky, imigrantů a přistěhovalců.

b. Veřejné služby zaměstnanosti a jejich řízení na regionální úrovni (Centra rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti) V září 2007 začala fungovat centra rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti1 jako organizační jednotky, které jsou na regionální úrovni zodpovědné za sektor ekonomického rozvoje a zaměstnanosti. Center je celkem 15 a spadají do kompetence Ministerstva obchodu a průmyslu. Jejich činnost je však založena na spolupráci Ministerstva obchodu a průmyslu, Ministerstva zaměstnanosti a hospodářství a Ministerstva zemědělství a lesnictví. Každé z center je činné ve čtyřech oblastech, kterým odpovídají čtyři oddělení: obchod, technologický rozvoj, trh práce a zemědělství. V oblasti trhu práce jsou zodpovědné za regionální správu zaměstnanosti a za implementaci regionální politiky práce (zaměstnanosti), vedou a rozvíjejí lokální úřady práce. Centra pomáhají také obcím s problematikou imigrantů a žadatelů o azyl. Do jejich kompetence spadá i poskytování poradenství pro nezaměstnané k vhodnému uplatnění na trhu práce. Toto poradenství však primárně spadá do kompetence úřadů práce.

c. Veřejné služby zaměstnanosti na lokální úrovni (místní úřady práce) Veřejné služby zaměstnanosti vč. poradenských služeb poskytují organizace na lokální úrovni, úřady práce přístupné po celém Finsku (celkem kolem 200 úřadů a poboček). Služby poskytují dvěma hlavním skupinám klientů: individuálním klientům 1

Employment and Economic Development Centres, zkráceně „T&E Centres“, více viz www.te-keskus.fi


5 / 15

(nezaměstnaným a osobám hledajícím zaměstnání z jiného důvodu) a zaměstnavatelům (výběr a trénink zaměstnanců, poradenství při propouštění zaměstnanců apod.). Pro individuální klienty úřady práce nabízejí především následující služby, většinou spojené s poradenstvím: podpora při hledání práce (job seeking), služby pro změnu povolání (job exchange), dočasné umístění, integrační plány pro imigranty, EURES poradenství a mezinárodní tréninkové výměny (praxe). Dále služby pro profesní rozvoj (rozvoj pracovních dovedností) zahrnující poradenství pro volbu povolání, kariérní plánování, informační služby pro vzdělávání a zaměstnání, plánování pracovní rehabilitace a pracovní kurzy. Kromě ÚP poskytují poradenství ve VSZ i Job centra a Servisní centra zaměstnanosti (více viz kpt. č. 4)

3 Právní úprava PS Legislativa služeb pracovního trhu (Employment Services Act 1005/1993 a Employment Services Decree 1251/1993) poskytuje podrobné pokyny o účelech a zásadách pro poskytování informací a poradenských služeb úřady práce. Tyto služby jsou součástí služeb pracovního trhu, které se dělí na „služby zaměstnanosti“ (pro uchazeče o práci a poptávající zaměstnavatele) a ”služby profesního rozvoje ”. Druhý typ služeb zahrnuje mezi jiným profesní poradenství a kariérové plánování, informační služby o vzdělávání a profesním rozvoji a pracovní rehabilitaci. To znamená, že služby pracovního trhu nabízené úřady práce zahrnují širokou řadu služeb poskytovaných různým kategoriím individuálních klientů, ale také zaměstnavatelům. V posledních letech se služby zaměstnanosti například pro nezaměstnané uchazeče o práci vyvinuly více směrem k poskytování poradenství, což vyžaduje náročnější formy individuálních klientských a skupinových služeb. (CIMO, 2002.) Od roku 1987 platí Employment Act (reformován byl v r. 1992), ve kterém je zakotveno poskytování pracovních příležitostí občanům. V tomto dokumentu a dále v Employment Service Act (z roku 1993) je zakotven cíl produktivní (výkonné) zaměstnanosti, což je nejdůležitější požadavek kladený na služby poskytované správou zaměstnanosti (služby zaměstnanosti), tedy i na služby poradenské. Reforma Employment Act z roku 1992 zdůraznila aktivní a flexibilní politiku práce (např. zrušila povinnost státu a obcí zaměstnat mladé a dlouhodobě nezaměstnané). Employment Decree (z roku 1993) dereguloval monopol služeb zaměstnanosti, čímž dereguloval pracovní nábor. Employment Act, který vešel v platnost roku 1994, zdůrazňuje zlepšení fungování pracovního trhu a organizování služeb zaměstnanosti ve prospěch klientových potřeb a svobodné volby. Labour Market Training Act z roku 1990 řeší vzdělávání pro pracovní trh a podporu jeho frekventantů při vzdělávání. VSZ nakupují vzdělávací programy a akce od vzdělávacích


6 / 15

institucí pro dospělé a dalších vzdělávacích institucí ze sektoru Ministerstva školství, nebo od jiných soukromých poskytovatelů, a nabízejí jej nezaměstnaným a práci hledajícím. Study Leave Act (1979) zajišťuje, že zaměstnanec má nárok na volno z důvodu školení nebo vzdělávání, pokud pracovní smlouva se zaměstnavatelem trvala alespoň 1 rok. Maximální čas pro studium jsou dva roky distribuované mezi pět let. Předmět studia může zaměstnanec zvolit bez ohledu na jeho náplň práce. V této době nedostává zaměstnanec plat, ale je podpořen z programů vlády. Po roce 2004 došlo ve Finsku ke změně pojetí politiky zaměstnanosti. Nové pojetí bývá označováno jako „Operační model zaměstnanosti a bezpečné změny zaměstnání“. Nově byly artikulovány cíle VSZ, především jde o to, zlepšit postavení zaměstnance, který je ohrožen ztrátou zaměstnání, nebo již zaměstnání ztratil. Z celospolečenského hlediska je za cíl služeb zaměstnanosti považováno posílení dostupnosti a potřeby kvalifikované pracovní síly, zlepšení dovedností a spokojenosti zaměstnanců, zvýšení zájmu o práci, boj proti vyčlenění některých skupin občanů z trhu práce, ale také podněcování dobrých vztahů mezi etnickými skupinami.

4 Instituce poskytující PS na místní úrovni a jejich financování Na místní úrovni poskytují poradenské služby v rámci služeb zaměstnanosti:

a. Místní úřady práce které spadají pod Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství. Zde nabízené poradenské služby lze rozdělit do těchto oblastí: Poradenství pro volbu povolání a služby kariérního plánování

Tyto služby jsou poskytované všem mladým a dospělým a jsou zdarma. Psychologové pomáhají klientům řešit otázky vztahující se k volbě povolání, profesnímu rozvoji a zaměstnání. Poradenství bere v potaz individuální kvality klienta a dostupné vzdělávací a pracovní možnosti. Pracuje se individuálně i skupinově. Podstatou poradenství pro volbu povolání je pomoci klientovi vytvořit realistický akční plán založený na jeho dovednostech, zájmech a cílech. Proto se také používají psychologické testy. Poradenství využívá v případě potřeby i jiných testů a metod, např. pro zjištění klientova zdravotního stavu nebo schopnosti pracovat. Ročně využívá tohoto poradenství okolo 36 000 klientů, polovina z nich je starší 25-ti let. Potřeba poradenství pro dospělé nejvíce vzrostla v posledních letech. Ve Finsku je 270 poradenských psychologů na 148 úřadech práce. Informační služby pro vzdělávání a zaměstnání

Informační služby poskytují servis pro všechny zdarma. Poradci odpovídají na dotazy klientů a poskytují osobní poradenství v oblasti vzdělávání, tréninku, povolání a pracovního života. Poskytují dále informace o možnostech vzdělávání a tréninku v zahraničí. Poradci mohou být také kontaktováni telefonem nebo emailem.


7 / 15

Poradci mají přístup k množství informací týkajících se vzdělávání, tréninku a povolání. Klienti mají navíc k dispozici publikace, průvodce, brožury a videa o vzdělávacích a tréninkových institucích. V roce 2002 bylo zodpovězeno 414 400 dotazů. Pracuje zde 140 úředníků – poradců na plný úvazek + další úředníci poskytující vzdělávání, trénink a kariérní poradenství. Služby pro nalezení povolání (Employment exchange)

Cílem této služby je pomoci najít zaměstnání zájemcům o práci tak, aby jim co nejlépe seděla, a zaměstnavatelům nalézt zaměstnance. Konzultantské služby fungují ve formě informační desky, základních služeb a pokročilých služeb. Každý klient nejprve získá informace o poskytovaných službách na úřadech práce. Dále se klient dostane k základním službám, kde proběhne interview s konzultantem, ve kterém dojde k identifikaci potřeb klienta a k domluvě o dalších potřebných krocích. Zájemci o práci mohou absolvovat skupinový trénink v dovednostech získání práce, poskytují jej pracovní konzultanti a poradci v pracovních otázkách. Trénink se zaměřuje na silné a slabé stránky klienta, na dovednosti a metody hledání práce. Tyto služby byly v roce 2002 poskytnuty 810 400 klientům, 77 700 z nich bylo dlouhodobě nezaměstnaných. Přes 61 000 klientů se účastnilo tréninku dovedností v hledání zaměstnání. Poradenství pro imigranty

Všichni přistěhovalci žijící trvale ve Finsku mohou využívat stejné služby na úřadech práce jako finští občané. Na největších úřadech práce jsou mezinárodní konzultanti, kteří jsou specializovaní na práci s přistěhovalci, pomáhají jim s hledáním práce a dalšími pro ně důležitými záležitostmi. Integrace imigrantů ve Finsku je podporovaná v mnoha směrech: během pěti měsíců po přistěhování se vytvoří integrační plán na další tři roky pro nezaměstnané přistěhovalce ve spolupráci s lokálním (místním) úřadem práce a obcí. Hlavním cílem je získání dostatečné úrovně jazykové znalosti a dalších dovedností důležitých pro získání práce. Nejprve je důležité identifikovat dovednosti daného člověka a podle nich pomoci najít zaměstnání nebo trénink pro zaměstnání. Následuje trénink integrace, který může být ve formě výcviku (školení) v oblasti trhu práce, nebo v samostatném školení (přípravné školení a školení pro povolání). Zároveň jsou na úřadech práce k dispozici knihy a brožury seznamující přistěhovalce s životem a základními fakty o Finsku. EURES

Finské úřady práce jsou součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. EURES poskytuje poradenství, informace a služby pracovní výměny (mobility) pro zájemce o práci v některé ze zemí EU. EURES je také


8 / 15

fórum pro zaměstnavatele pro zveřejňování pracovních míst a nábor zaměstnanců. Všechny služby jsou zdarma. Volná pracovní místa a informace o pracovních a životních podmínkách jsou k dispozici v počítačové databázi. Většina volných míst a specifických informací je k dispozici na stránkách Ministerstva zaměstnanosti a hospodářství. Specializovaní EURES poradci jsou zodpovědní za EURES pracovní výměnu a poradenství.

b. Job centra kterých je kolem 30, poskytují především informační a poradenské materiály pro klienty, kteří jsou schopni si potřebné informace vyhledat sami (self-service). Klientům je však k dispozici i personál služeb zaměstnanosti.

c. Servisní centra zaměstnanosti („Labour force service centres“) kterých je celkem kolem 40, poskytují služby klientům s komplikovanějšími, závažnějšími problémy při hledání uplatnění na trhu práce. Centra začala fungovat v roce 2001 v pilotním provozu. Cílovou skupinou těchto center jsou především dlouhodobě nezaměstnaní, dále nezaměstnaní se zvláštními potřebami, osoby se zdravotním či jiným znevýhodněním, nezaměstnaní starší než 50 let či mladší než 30 let, kterým jsou zde k dispozici pracovníci služeb zaměstnanosti se znalostmi a zkušenostmi z oblasti sociální práce. Souhrnně je možné tento typ klientů označit za „problémové“ či „složitější“ případy. Na vzniku a provozu těchto center se podílí finská správa služeb zaměstnanosti, obecní a místní správní orgány (municipalities) a Finská sociální pojišťovací instituce (Social Insurance Institution of Finland). Přístup pracovníků těchto center je založen na multiprofesionalitě (psychologové a poradci spolupracují hojně s odbory místní a obecní správy zodpovědnými za sociální a zdravotní péči o občany), organizační struktura center umožňuje věnovat se klientům individuálně. Centra je možné nazvat s určitou nadsázkou „centry speciální poradenské péče“.

5 Základní služby, poradenské a rozvojové programy pro individuální klienty ZÁKLADNÍ SLUŽBY Služby umístění Služby umístění představují základní službu úřadů práce. Jsou veřejné a zdarma. Zaměstnavatelé mají povinnost informovat o volných pracovních místech (employment exchange).


9 / 15

V posledních letech se zvýšil počet klientů, kteří využívají služby, proto se zvýšily příležitosti ve formě počítačových a skupinových služeb. Informační služby Informační servis poskytuje informace o školeních, zaměstnání, pracovním životě a financování studií. Není nutné si objednávat schůzku. K dispozici je široká nabídka brožur, publikací, průvodců, videí z oblasti vzdělávacích, školících institucí, programů a volných pracovních míst. Poradci mají také přístup k počítačové databázi a internetu. Služba je také poskytována telefonicky. Ročně je zaznamenáno 650.000 žádostí o radu. Informační servis informuje o pracovních a studijních příležitostech. Poskytuje také informace o vzdělávání v dalších zemích EU. Poradenství pro volbu povolání Poradenství pro volbu povolání pomáhá řešit otázky týkající se kariérní volby a profesního rozvoje. PORADENSKÉ A ROZVOJOVÉ PROGRAMY Poradenští pracovníci ÚP mají k dispozici řadu vzdělávacích a poradenských programů, do kterých mohou své klienty za určitých podmínek zařadit. Z této nabídky jsme vybrali ty nejzajímavější a nabízíme stručnou charakteristiku jejich obsahu. Trénink profesní orientace Trénink podporující schopnost klientů nalézt uplatnění na pracovním trhu zahrnuje speciální kariérní trénink mladých lidí hledajících vhodnou profesi. Jedná se o individuální či skupinové poradenství doplněné samostatným vyhledáváním informací a praktickým nácvikem situací, jehož cílem je především identifikace pro ně dostupných možností. Během tréninku si účastníci navrhnou plán vlastního profesního rozvoje. Cílem je jim pomoci provádět nezávislé volby s přihlédnutím na stále se měnící vzdělávací systém a situaci na trhu práce. Jedná se o nástroj nebo zdroj, který pomáhá lidem re-analyzovat jejich životy podle měnících se potřeb. Trénink pro trh práce (Labour Market Training) Tento nástroj je velice důležitým programem aktivní politiky zaměstnanosti. Trénink pro trh práce je v principu školení (odborný trénink) pro dospělé, kteří mají pracovní zkušenost. Jedná se o následný výcvik a aktualizaci již nabytých dovedností. Forma tréninku je flexibilní a může trvat několik dnů až rok. Základní odborný výcvik je poskytován, pokud člověku chybí profesionální dovednosti. Doplňující trénink se využívá pro rozšíření dovedností daného člověka. Přeškolení se využívá v případě předpokládané změny pracovního místa. Z důvodu zabránění exkluze a navrácení nezaměstnaných na trh práce je trénink zaměřen na dlouhodobě nezaměstnané, postižené a starší. Úřady práce nakupují tréninky od různých poskytovatelů školení jako centra vzdělávání dospělých, dalších odborných institucí, vyšších škol a privátních poskytovatelů školení.


10 / 15

Nákupy tréninku jsou financovány ministerstvem práce, nebo úřadem (authorities), zaměstnavatelem či ze zdrojů ESF. Pracovní rehabilitace Pro tělesně postižené existují služby pracovní rehabilitace pro udržení a zvýšení jejich pracovní způsobilosti. KELA (instituce sociálního pojištění) má specifickou povinnost poskytovat pracovní rehabilitaci tělesně postiženým. Nestátní instituce poskytují adaptační kurzy. Města mají povinnost poskytovat poradenství a rehabilitaci a zařizují podporované zaměstnávání. Umístění postižených lidí na trhu práce může být podporováno nabízením odpovídajícího zaměstnání, podpořením v pracovním tréninku, poskytnutím lékařské prohlídky, podporou v adaptaci pracovním podmínkám, dotací v tréninku, podpůrné sociální dávky pro částečně pracující. Pracovní rehabilitace je financována vládou, ale přispívá zaměstnanec i zaměstnavatel. Podpora vzniku pracovních míst Existuje velké množství podpůrných projektů pro tvorbu a formu pracovního místa: Job rotace, částečný úvazek, start-up grant, projekt na podporu zaměstnanosti, investiční pomoc na podporu zaměstnanosti, dočasný systém finanční podpory domácí práce. Lidé ve věku 58-64 let mohou pobírat částečný důchod, pokud je jejich pracovní doba zkrácena. Kombinovaná podpora Ke snížení nezaměstnanosti, především mladých, dlouhodobě nezaměstnaných a postižených, existuje asistence pro zaměstnavatele, tzv. kombinovaná pomoc a asistence pro ty, kteří hledají práci. Kombinovaná podpora hradí pracovní náklady zaměstnavateli, který zaměstnává uchazeče o práci, který získával podporu v nezaměstnanosti maximálně 500 dnů. Nová reforma umožňuje podporu pro lidi, kteří byli dlouho nezaměstnaní pro zvýšení jejich možnosti návratu na trh práce. Kombinovaná podpora se využívá na tvorbu pracovních míst ve třetím sektoru. Projekt KEKO Projekt KEKO je zaměřen na malé a střední podniky a trénink nezaměstnaných se speciálním vzděláním (inženýry, business vzdělání). Program umožňuje frekventantům získat praxi prací ve firmách na určitých vývojových projektech. Učňovský trénink Z evropských fondů je částečně spolufinancován učňovský trénink pro nezaměstnané starší 20-ti let a mladší 25-ti let. Jedná se o typ intenzivního pracovního tréninku a alternativní způsob pro mladé lidi. Úřady práce v tomto smyslu spolupracují se vzdělávacími institucemi, městy a ESF.


11 / 15

6 Psychologické služby v PS Psychologové pomáhají klientům řešit otázky vztahující se k volbě povolání, profesnímu rozvoji a zaměstnání. Podstatou poradenství pro volbu povolání je pomoci klientovi vytvořit si realistický akční plán založený na jeho dovednostech, zájmech a cílech. Proto se také používají psychologické testy. Psychologové při své práci s klienty upřednostňují většinou poradenský rozhovor, ve kterém pomohou klientovi ujasnit si svá přání a reálné možnosti. Ve Finsku je na 148 úřadech práce zaměstnáno cca 270 vysokoškolsky vzdělaných psychologů poskytujících klientům profesní poradenství. Jedenkrát měsíčně se tito pracovníci setkávají na společných pracovních schůzkách, jejichž účelem je především výměna zkušeností.

7 Internetové služby VSZ Vzdělávací instituce a úřady práce pracují v úzké kooperaci v národních projektech na vytvoření webových služeb v sektoru poradenství. Ve Finsku je internet primárně využíván pro poskytování informací o vzdělávání, tréninku a zaměstnání (volná místa a programy usnadňující volbu povolání). Za zmínku stojí:

www.ammattinetti.fi (informace o profesích, sektorech apod.), www.koulutusnetti.fi (aktuální informace o vzdělávacích příležitostech a přihláškách na školy), www.osaan.fi (dotazník pro posouzení kompetencí vztahujících se ke kvalifikaci metodou sebeposouzení), www.mol.fi (web Ministerstva zaměstnanosti a hospodářství, vč. informací veřejných služeb zaměstnanosti).

Národní a lokální portály ulehčují hledání informací z mnoha různých zdrojů. Ministerstvo školství, Národní rada pro vzdělávání a prakticky všichni poskytovatelé vzdělávání a tréninku mají své webové stránky, kde zveřejňují informace. Na webu Národní rady jsou dále k dispozici informace o vzdělávání a tréninku pro osoby pracující v oblasti vzdělávání a práce (zaměstnanosti). Na webu Ministerstva zaměstnanosti a hospodářství jsou informace o dalším vzdělávání pro poradce z úřadů práce. Výsledkem rozvoje elektronických služeb v oblasti zaměstnanosti jsou databáze obsahující informace o možnostech vzdělávání, tréninku a zaměstnání. Později se objevily i poradenské programy k samoobslužnému použití pro klienty. Program volby profese AVO, který byl primárně určen mladým lidem, se používá od roku 1999. Nový poradenský program AURA pro dospělé je v provozu od roku 2003. Na webových stránkách finských úřadů práce (viz www.mol.fi) je možné zaregistrovat se na úřadě práce jako uchazeč o práci. Registrace proběhne po vyplnění elektronického


12 / 15

formuláře pro uchazeče o práci, který je na vyvěšen na webových stránkách. Po vyplnění vstupního formuláře je uchazeč o práci přizván k úvodnímu pohovoru s poradcem služeb zaměstnanosti na úřadě práce. Databanka aktuálních volných pracovních míst je také přístupná na stránkách www.mol.fi a na zvláštní telefonní lince (Job Line). Kromě toho si lze objednat zasílání popisů volných pracovních míst klientům dle jejich specifikace, a to buď e-mailem nebo ve formě sms zpráv. Přínosnost této služby spočívá v jednoduché přístupnosti (internet, telefon, sms). Podmínkou přínosnosti však je existence aktuální a rozsáhlé databanky volných pracovních míst. Tato podmínka omezuje prozatím použitelnost takové služby v českých podmínkách.

8 Kvalita poradenských služeb VSZ a její zajištění Jednotlivé úřady práce se řídí poměrně detailně rozpracovanými ročními strategickými cíli. Tyto cíle stanovují regionální Centra rozvoje ekonomiky a zaměstnanosti dle aktuální situace v regionu. Jejich plnění je kritériem pro hodnocení kvality všech služeb, včetně poradenství. (Např. může být stanoveno, že 60% absolventů určitého výcviku musí po výcviku nalézt práci. Tak je zajištěno, že výcvik je nezaměstnaným poskytován účelně.) Kvalita poradenských služeb je zajištěna také vhodnou kvalifikací poradců. Zaměstnanci finských úřadů práce mají základní profesní kvalifikaci v poradenství pro handicapované klienty, nebo všeobecnou kvalifikaci buď se zkušeností z této oblasti nebo s dodatečnou kvalifikací umožňující jim poskytovat poradenské služby handicapovaným klientům. Finské úřady práce také dodržují všechny principy případového managementu: • • • •

Aktivní koordinace služeb Vyjednávání a mediace konfliktů Monitoring dosažených pokroků Hodnocení možností dalšího zaměstnání

Jejich dodržování je rovněž znakem snahy o poskytování kvalitních a v určitém ohledu standardizovaných služeb. Poradenské služby VSZ jako takové však nejsou předmětem národních standardů kvality ani nejsou součástí interně dodržovaného, přesně definovaného systému kvality.

9 Kooperace poradenských služeb VSZ a vzdělávacího systému Služby úřadů práce, které jsou zaměřeny na studenty, jsou poskytovány v kooperaci se vzdělávacími institucemi. Forma kooperace se různí, na místní úrovni mohou spolupracovat úředníci úřadu práce a školní poradci. Vzdělávací a zaměstnanecké informační služby úřadů práce kooperují s poradenstvím na školách. Úřady práce dodávají do škol informační materiály, pořádají informativní setkání ve školách i na úřadech práce,


13 / 15

spolupracují s nimi především v případech, kdy absolventi škol hledají první pracovní uplatnění. Na národní úrovni jsou otázky týkající se kooperace mezi školními poradci a úřady práce vyjednávány v pracovní skupině pro kooperaci v poradenství, která byla ustavena Ministerstvem školství v roce 2002. Je-li to nutné, podávají návrhy o uspořádání poradenských služeb pro mladé lidi, o otázkách týkajících se vzdělávání, tréninku a zaměstnávání mladých lidí obecně, o rozvoji informačních materiálů pro podporu poradenství. Díky reformě z roku 2003 musí základní a střední školy provádět rozhodnutí ohledně žáků ve spolupráci se sociálními a zdravotními místními úřady. Ke kooperaci v oblasti poradenství přispívají i centra CIMO, tj. centra pro mezinárodní mobilitu, která podporují mobilitu mladých lidí v oblasti vzdělávání, tréninku a práce. Spolupracovníky CIMO jsou vzdělávací a tréninkoví poradci z úřadů práce a školní poradci ze vzdělávacích a tréninkových institucí. Služby CIMO představují především publikace, internetové služby a poskytování informací o vzdělávacích a tréninkových příležitostech v oblasti poradenství v EU.

10 Systém vzdělávání pracovníků poradenských služeb VSZ Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství zajišťuje vzdělávání všech pracovníků úřadů práce (ve městě Juväskylä). Účast na nabízených kurzech je dobrovolná. Standardní proškolení zahrnuje 3 třídenní kurzy zaměřené na následující oblasti: služby klientům, legislativa, administrativa, trh práce, strategické otázky. Zvláštní péče je věnována psychologům zaměstnaným na úřadech práce. Práce psychologů profesního poradenství na úřadech práce ve Finsku vyžaduje magisterský titul v oboru psychologie (pětileté studium). Ministerstvo práce také organizuje interní psychologický výcvik pro všechny zaměstnance úseku zaměstnanosti. Tento výcvik trvá celkem cca 5 týdnů a zaměstnanci ho většinou plní během dvou let. Mnoho profesních psychologů také studuje při zaměstnání postgraduální stadium v oboru pracovního života a organizační psychologie. Rovněž často získají titul v oboru terapie, například kognitivní, kognitivně-analytické nebo psychodynamické terapie. Kromě psychologů nestanovují úřady práce žádný konkrétní studijní obor, který by zájemci o práci na úřadě práce museli absolvovat.

11 Supervize v poradenských službách VSZ Supervizi si zaměstnanci finských úřadů práce poskytují navzájem interně (tj. intervize). Poskytování supervize zaměstnancům není nijak legislativně ukotveno.


14 / 15

12 Závěr: porovnání situace poradenských služeb VSZ

finských

a

českých

Ekonomický kontext a kontext trhu práce v České Republice se podobá v určitých aspektech finské zkušenosti: Česká republika stejně jako Finsko zažila 4 roky ekonomického růstu převyšující rychlostí evropský průměr. Velký problém navzdory tomuto pozitivnímu vývoji spočívá především v tom, že ohrožení nezaměstnaností je nerovnoměrně distribuováno, přestože míra nezaměstnanosti nepřekračuje evropský průměr. Počet nezaměstnaných u mladých mladších 25 let je v ČR 17 % (ve Finsku 20 %), u tělesně postižených je míra nezaměstnanosti přes 30 % (zdroj: http://pdf.mutual-learning-employment.net/pdf/finland%2004/CZ_FIN04.pdf). Tato čísla ukazují důležitost poradenských služeb VSZ, a to především specializovaných, individuálních, kvalitních služeb kvalifikovaných poradců. Finsko provedlo reformu trhu práce: přešlo od rozsáhlé aktivní politiky trhu práce ke zlepšenému, osobnímu a na klienta orientovanému přístupu. Tento přístup je krokem ke zlepšení kvality poradenských služeb. Došlo i ke zvýšenému tlaku na aktivní vyhledání práce a znesnadnění získání sociálních dávek. Skvělé ekonomické výsledky spolu s vytvořením pracovních míst a tradičně dobře propracovanými opatřeními aktivní politiky (především Labour Market Training) posílily pozitivní výsledek reformy ve Finsku. Větší důraz na osobní a na klienta orientovaný přístup je v poradenské práci základem úspěchu. Jeho podpora by dle našeho názoru přinesla své plody i v českých podmínkách. Vyžadovala by ovšem i některé systémové změny systému práce s klientem na úřadech práce.


15 / 15

Poskytování poradenských služeb ve veřejných službách zaměstnanosti ve Finsku

Recommend Documents