Současná úvěrová politika obcí a regionů ve Švédsku a Finsku jako možnost inspirace pro Českou republiku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Současná úvěrová politika obcí a regionů ve Švédsku a Finsku jako možnost inspirace pro Českou republiku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Eliška Škrobová

Brno 2012

Na tomto místě děkuji vedoucímu práce, panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA, za trpělivost, toleranci a ochotu, za poskytnuté cenné rady a především za návrh tématu bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Současná úvěrová politika obcí a regionů ve Švédsku a Finsku jako možnosti inspirace pro Českou republiku vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce na základě literatury uvedené ve zdrojích. V Rousínově, dne 3. ledna 2013

__________________

Abstract Škrobová, E: The current credit policy of municipalities and regions in Sweden and Finland as an option of inspiration for the Czech Republic. Bachelor thesis, Mendel University, Brno, 2013 This thesis focuses on companies Kuntarahoitus Oyj and Kommuninvest i Sverige AB, which operate in Finland and Sweden as providers of subsidized credit financing for municipalities and some other companies involved in public administration. These companies are first presented and then compared according to the criteria of their legal status, provided products, management, etc. In the end there are designed options for the creation of a similar company in the Czech Republic. Keywords Credit financing of municipalities, Kommuninvest, Kuntarahoitus, municipalities

Abstrakt Škrobová, E.: Současná úvěrová politika obcí a regionů ve Švédsku a Finsku jako možnost inspirace pro Českou republiku. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, 2013 Tato bakalářská práce se zaměřuje na společnosti Kuntarahoitus Oyj a Kommuninvest i Sverige AB působící ve Finsku a ve Švédsku jako poskytovatelé zvýhodněného úvěrového financování obcí a některých dalších společností, působících ve veřejné správě. Zmíněné společnosti jsou nejdříve představeny a následně porovnány dle kriteria jejich právního postavení, poskytovaných produktů, hospodaření apod. V závěru jsou navrženy možnosti pro vznik obdobné společnosti v České republice. Klíčová slova Úvěrové financování obcí, Kommuninvest, Kuntarahoitus, obce

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

15

2

Metodika

18

3

Základní principy fungování územní veřejné správy a samosprávy a jejího financování

19

3.1 4

5

6

Struktura rozpočtu měst a obcí .............................................................. 20

Finsko a společnost Kuntarahoitus Oyj

21

4.1

Základní údaje o Finsku: ......................................................................... 21

4.2

Kuntarahoitus Oyj (Municipality Finance Plc) ...................................... 23

Švédsko a společnost Kommuninvest

34

5.1

Základní informace o Švédsku................................................................ 34

5.2

Kommuninvest........................................................................................ 36

Porovnání obou institucí

43

6.1 Porovnání dle kritéria vlivu municipalit na vývoj a hospodaření společnosti ........................................................................................................ 43

7

6.2

Porovnání dle kriteria poskytování finančního poradenství ................. 44

6.3

Porovnání dle kriteria poskytování úvěrů .............................................. 44

6.4

Porovnání dle kriteria garance za závazky společnosti .......................... 46

6.5

Porovnání dle kriteria poskytovaných úvěrových produktů .................. 47

6.6

Porovnání podle kriteria získávání finančních prostředků.................... 49

6.7

Porovnání dle kriteria právní formy a řízení společnosti ....................... 51

6.8

Porovnání podle ekonomických kritérií ................................................. 52

Možnosti zavedení podobného systému v České republice

57

7.1

Územní samospráva v ČR ........................................................................57

7.2

Vytvoření instituce v ČR ......................................................................... 58

7.3

Legislativní rámec pro založení společnosti poskytující úvěry obcím ... 58

8

Diskuze a závěr

61

9

Literatura

63

10

A B C

Obsah

Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kuntarahoitus Oyj

67

Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kommuninvest i Sverige AB

68

Přehled porovnání společností Kuntarahoitus a Kommuninvest

69

Obsah

11

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj úvěrů poskytnutých obcím v ČR v letech 2001 až 2011, Zdroj: Ministerstvo financí ČR, 2012

16

Obr. 2 Rozdělení získaných finančních prostředku společnosti Kuntarahoitus v roce 2011 dle země původu Zdroj: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava

25

Obr. 3 Rozdělení získaných finančních prostředku společnosti Kuntarahoitus v roce 2011 dle měny Zdroj: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava

26

Obr. 4 Rozdělení poskytnutých úvěrů dle typu zákazníka Zdroj: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava

28

Obr. 5 Vývoj poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus v letech 2007 až 2011 Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011 29 Obr. 6 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus podle typu sazby Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011

30

Obr. 7 Podíly jednotlivých programů na celkových získaných prostředcích společnosti Kommuninvestv roce 2011 Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

38

Obr. 8 Rozdělení získaných prostředků společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle měny, Zdroj Kommuninvest Annual report 2011

39

Obr. 9 Rozdělení poskytnutách úvěrů společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle typu zákazníka Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

40

Obr. 10 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle produktů Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

41

Obr. 11 Graf tempa růstu úvěrů společností Kommuninvest a Kuntarahoitus Oyj v letech 2007 až 2011, Zdroje dat:

Seznam obrázků

Kommuninvest Annual report 2011, Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava

13

46

Obr. 12 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus Oyj podle typu sazby Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011

48

Obr. 13 Rozdělení poskytnutých dlouhodobých úvěrů společnosti Kommuninvest podle typu sazby Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

48


50

Obr. 15 Rozdělení získaných finančních prostředku společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle měny Zdroj: Kommuninvest Annual Report 2011, vlastní úprava

50

Obr. 16 Získané a poskytnuté finanční prostředky společnosti Kuntarahoitus Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava

53

Obr. 17 Získané a poskytnuté finanční prostředky společnosti Kommuninvest Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011, vlastní úprava

53

Obr. 18 Graf vývoje ukazatele Cost/income ratio 2007 až 2011 zdroje: Kommuninvest Annual report 2011, Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava

54


55

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Deset nevětších vlastníků akcií společnosti Kuntarahoitus Oyj

31

Tab. 2 Tabulka porovnání společností Kuntarahoitus Oyj a Kommuninvest dle úvěrového kriteria

45

Tab. 3 Úvěrové produkty společností Kommuninvest i Sverige AB a Kuntarahoitus Oyj.

47

Tab. 4 Hodnoty kapitálové přiměřenosti v letech 2007 až 2011 55 Tab. 5 Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kuntarahoitus Oyj

67

Tab. 6 Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kommuninvest i Sverige AB

68

Tab. 7 Přehled porovnání společností Kuntarahoitus a Kommuninvest

69

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce S problematikou financování, speciálně financování investičních projektů se setkávají všechny subjekty v ekonomice téměř denně. Politika financování veřejného a soukromého sektoru se přitom značně liší. Rozdíly vychází již ze základního principu, kdy v soukromém sektoru zpravidla bývá motivem ekonomických subjektů ekonomický prospěch, zatímco cílem veřejného sektoru by mělo být zajišťování správného fungování státu a potřeb občanů. Způsoby financování veřejné správy se v různých zemích Evropské unie liší. Je to dáno rozdílnou strukturou a různými pravomocemi a povinnostmi jednotlivých úrovní veřejné správy. Avšak i v rozdílných systémech můžeme najít některé společné rysy. V České republice je v současné době mnoho projektů obcí a krajů financováno nebo spolufinancováno z fondů Evropské unie. Program pro období let 2007-2013 umožňuje České republice takto čerpat 26,67 miliard EUR. V budoucnosti se však na tento zdroj peněz pro obce nelze spoléhat. Může dojít k relativnímu zbohatnutí České republiky oproti dalším, např. nově vstupujícím, státům. Tak by ČR nedosáhla na některé fondy nebo na tyto fondy vyčlení EU méně peněz. V současné době je projednáván rámcový rozpočet na následující období, tedy na léta 2014-2020 (Fondy evropské unie, 2012). i když jednání stále nejsou uzavřena, již nyní je jasné, že v následujícím období Česká republika bude moci z jednotlivých fondů čerpat méně peněz, než tomu bylo doposud. Hledání alternativních zdrojů pro financování projektů veřejného sektoru tak bude stále aktuálnější a pravděpodobně se bude snižovat poměr poskytnutých nevratných finančních prostředků vůči úvěrům. Již nyní je řada projektů financována s pomocí úvěrů. Týká se to i některých velkých projektů, na které byly získány dotace z prostředků EU, neboť musí být spolufinancovány z vlastních zdrojů, případně předfinancovány a prostředky EU vyplácí až zpětně. V posledních pěti letech celkový dluh obcí má vzrůstající tendenci, přičemž stále větší podíl tvoří úvěry. V roce 2010 úvěry obcím činily dle statistik ministerstva financí téměř 60 miliard Kč.

16

Úvod a cíl práce

Obr. 1 Vývoj úvěrů poskytnutých obcím v ČR v letech 2001 až 2011, Zdroj: Ministerstvo financí ČR, 2012

Náklady, které jsou v této souvislosti obcemi a kraji vynakládány, tedy rozhodně nečiní zanedbatelnou položku v rozpočtech municipalit. Severské země z fondů EU čerpají daleko méně peněz než ČR, ovšem potřeba financovat velké projekty a investovat do rozvoje obcí je srovnatelná. Samozřejmě je možné určité finanční prostředky získat i prostřednictvím dotací, ale převážná část prostředků je získávána prostřednictvím úvěrů. Stejně jako v České republice mají obce možnost půjčit si od bank či jiných institucí. Kromě toho v těchto severských zemích existují společnosti založené na principu, kterým se mohou obce nejen v České republice inspirovat. Jedná se o společnosti, které vznikly z iniciativy obcí, jsou jimi vlastněny a ovládány. Jejich hlavním posláním je získávat na kapitálových trzích finanční prostředky, které následně poskytují obcím ve formě úvěrů. Účelem je zajistit takové podmínky, které budou umožňovat obcím půjčit si peníze za výhodnějších podmínek v porovnávání s bankovním sektorem. Cílem této práce tak je představit společnosti Kuntarahoitus a Kommuninvest, které jsou postaveny na podobném, ale přesto jistým způsobem specifickém principu. V práci jde zejména o to představit způsob fungování obou společností s ohledem na jejich vývoj a na systém fungování státní správy v dané zemi. Následně půjde o porovnání těchto dvou modelů, dále definování jejich výhod a ne,výhod a to především dle kriteria možnosti aplikace podobného systému do České republiky. Hlavním cílem práce dle zjištěných poznatků navrhnout, jak by mohla podobná společnost fungovat v České republice v ná-

Úvod a cíl práce

17

vaznosti na českou legislativu a na systém fungování a financování státní správy u nás.

18

Metodika

2 Metodika Tato závěrečná práce je rozdělena do dvou částí a to na rešeršní část a vlastní práci, přičemž obě části jsou rozděleny ještě do několika kapitol. V rešeršní části jsou nejprve představeny základní a obecné principy fungování a financování obcí, potažmo územní veřejné správy. Na začátku jde především o úvod do celé problematiky, definování pojmů a základních principů, se kterými se pracuje v celé práci. Následuje část, která se zabývá zkoumanými společnostmi ve Finsku a poté ve Švédsku, přičemž obě tyto části jsou rozděleny do subkapitol, ve kterých je představen systém veřejné správy v dané zemi a způsob jejího financování. Následuje představení dané společnosti, její vývoj, právní postavení, způsob řízení, získávání finančních prostředků i poskytování úvěrů. Vlastní práce se pak dá rozdělit do dalších dvou částí. V první dochází k porovnání obou společností a to zejména s ohledem na možnost zavedení podobného systému v České republice. Komparace proběhne podle několika kriterií, a to dle možnosti ovlivnit fungování organizace, porovnání nabízených produktů, způsobů získávání finančních prostředků, poskytovaných služeb, způsobů garance za závazky, způsobů řízení a specifik vyplývajících z právního postavení. Druhá část vlastní práce se zabývá možnostmi zavedení podobného systému v České republice. Opět je rozdělena do několika subkapitol. Je zde představen základní systém fungování veřejné správy v České republice a základní způsoby jejího financování. Dále jsou stanovena kriteria, která by měla společnost založená na podobném principu, jaký funguje ve Švédsku nebo ve Finsku, splňovat. V souladu s českou legislativou jsou navrženy možné formy takové společnosti v České republice. Poslední kapitolou této práce je diskusní závěr, v němž jsou shrnuty výsledky jednotlivých částí práce a zdůvodněn výběr nejvhodnější varianty pro podobnou společnost v České republice. Výběr je proveden dle stanovených kriterií a informací získaných z porovnání.


19

3 Základní principy fungování územní veřejné správy a samosprávy a jejího financování Veřejná správa jako systém fungování jednotlivých států má mnoho podob. Obecně se dá veřejná správa rozdělit na státní správu a samosprávu, přičemž právě míra centralizace, případně decentralizace moci státu, je jedním z důležitých ukazatelů míry demokracie v dané zemi. Rozlišují se tři základní modely veřejné správy. Jedná se o výlučně samosprávný model, dělený model a smíšený model. Právě třetí jmenovaný je v Evropě nejběžnější. Veřejná správa obecně nesleduje ekonomický prospěch, ale veřejné zájmy. Struktura územní samosprávy a územní státní správy je do značné míry specifická pro stát a vychází obvykle z historických a ekonomických základů. Financování činnosti a investic měst a obcí sebou nese jistá specifika, kterými se zásadně odlišují od ostatních subjektů na finančním trhu. Jedná se o právní i ekonomická specifika (KAŠPAROVSKÁ, 2003 ) Jsou jimi zejména: • Organizačně řídící specifika obcí – obec jako základní územní samosprávní celek je tvořena společenstvím občanů a tvoří ji územní celek, je samostatně spravována zastupitelstvem a radou obce. Zásadní rozhodnutí obce tedy přijímají volené orgány. Obdobně tomu je u vyšších samosprávných celků (např. krajů). • Rozpočtová specifika obcí – prostřednictvím rozpočtu obec zabezpečuje jednak vlastní činnosti – samosprávu, ale i činnosti, které na ni deleguje stát (např. sociální péče, školství, zdravotnictví, apod.) • Specifika plynoucí z vlastnictví majetku – majetek obce by měl být především zdrojem dalších příjmů do rozpočtu obce, případně by měl sloužit k zajištění služeb, které municipality nabízejí. Majetek je předpokladem existence a rozvoje podnikatelské činnosti municipalit, předpokladem pro rozvoj sociální výstavby a občanské vybavenosti. • Investiční a daňová specifika – municipality jsou na finančních trzích konzervativními investory. Z daňového hlediska je obec založena jako právnická osoba, která nevznikla za účelem podnikání. Tyto ekonomické a právní atributy jsou základem pro specifický přístup bank k tomuto segmentu. Může se jednat o vznik specializovaných bank na financování tohoto segmentu, (tzv. komunálních bank), jednak se může jednat o existenci komunálních úvěrů v nabídce obchodních bank (KAŠPAROVSKÁ, 2003). Obecně se tento segment vyznačuje dlouhodobým charakterem a relativně nižším úvěrovým rizikem.

20


Z hlediska účelovosti k základním typům komunálních úvěrů patří: • Úvěry na provozní účely • Investiční úvěry Municipalitní investice přispívají ke zkvalitnění občanské vybavenosti a ke zkvalitnění podmínek pro podnikání v daném teritoriu, s často výraznými politickými a ekonomickými efekty (KAŠPAROVSKÁ, 2003).

3.1 Struktura rozpočtu měst a obcí Existuje několik přístupů k sestavování rozpočtů. Ve většině zemí však rozpočet obcí (případně vyšších samosprávných celků) sestavuje ve dvojím průřezu a to jako běžný a kapitálový rozpočet. Toto rozdělení umožňuje analyzovat, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy. Umožňuje tak pohled na hospodaření obcí z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Dle tohoto rozdělení se mezi běžné příjmy řadí tzv. příjmy daňové (svěřené daně, sdílené daně, místní daně a správní poplatky), nedaňové (poplatky za služby, příjmy z pronájmu majetku, zisk z podnikání apod.) a přijaté transfery (dotace ze státního, případně územního rozpočtu, běžné dotace ze státních fondů). Výdaje bývají vynakládány na zdravotní a sociální služby, bydlení, školství, komunální služby, zajišťování veřejného pořádku, financování veřejné správy apod. Běžný rozpočet zpravidla obsahuje běžné a provozní příjmy a výdaje, z nichž většina se každoročně opakuje (Peková, 2008). Příjmy a výdaje kapitálového rozpočtu jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné. Příjmy kapitálového rozpočtu by se měli kumulovat a tvořit základ pro investice, které zpravidla bývají velké a přesahují období jednoho roku. Příjmy kapitálového rozpočtu mohou být například příjmy z prodeje majetku, dary na investice, příjmy z emise vlastních obligací, příjmy z půjček apod. Na straně výdajů to bývají především investice, dále poskytované kapitálové dotace, výdaje na nákup obligací a akcií (Provazníková, 2009). Především stav běžného rozpočtu je pro posouzení hospodaření obce klíčový. V případě, že je tento rozpočet vyrovnaný nebo schodkový, ukazuje to na zhoršené hospodaření obce (regionu). V obou případech by obec z dlouhodobého hlediska nedokázala krýt svou dluhovou službu (Provazníková, 2009).


21

4 Finsko a společnost Kuntarahoitus Oyj 4.1 Základní údaje o Finsku: Úřední název: Hlavní město: Počet obyvatel: Rozloha: Měna:

Republika Finsko Helsinky 5,4 milionů 338 146 km2 Euro

(Businessinfo,2012)

Finská republika, neboli Suoamen Tasavlata, je demokratickou parlamentní republikou, unitární, decentralizovaný stát. V čele země stojí prezident, který je volený v přímé volbě na 6 let, maximálně dvakrát po sobě. Přímá volba byla zavedena v roce 1994. Postavení prezidenta vůči vládě je však paradoxně slabší, než v minulosti, kdy byl volen kolegiem volitelů. Již v roce 1991 přišel prezident o ústavní pravomoc rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. V čele výkonné moci stojí premiér. Finsko má jednokomorový parlament (Eduskunta), který tvoří 200 poslanců volených na 4 roky. (Souhrnná teritoriální informace, 2012). Od 1. května 1995 je Finsko členem Evropské unie. Od roku 1996 také členem Shengenu a členem Euorozóny již od počátku jejího vzniku, tedy od roku 1999. i přes časté diskuze o jeho možném vstupu Finsko není členem NATO. Finsko je v mnoha směrech velice pokrokovou zemí a je počítáno mezi nejdemokratičtější systémy. Dlouhou tradici zde má funkce ombudsmana. Zajímavostí také je výrazné zastoupení žen na vrcholných pozicích, a to jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru. V některých oblastech veřejné správy je dokonce zákonem dán minimální poměr žen vůči mužům. (HALÁSKOVÁ, 2009). 4.1.1

Administrativně-správní členění Finska

Finsko je rozděleno do šesti krajů (lääni). Jsou jimi: • Jižní Finsko • Západní Finsko • Východní Finsko • Oulu • Laponsko • Ålandy Průměrný počet obyvatel jednoho kraje je 900 000. Zvláštní postavení má kraj Ålandy. Shromáždění souostroví Åland je zvláštním zákonodárným orgánem Finska a má právo přijímat vlastní zákony v určitých oblastech, např. v oblasti zdravotní péče, školství a kultury. (Halásková, 2009). S tím souvisí i to, že tato oblast není členem MGB – organizace ustanovené dle zvláštního zákona a poskytování záruk za závazky Kontarahoitus.

22


Všechny kraje se dále dělí na nižší správní celky. Nejnižší administrativněsprávní jednotky jsou obce, kterých je ve Finsku 416. 4.1.2

Samospráva

Finsko je stát s jednostupňovou samosprávou, vykonávanou na nejnižší úrovni. Ve Finsku je 416 samosprávných obcí (kunta) které mají poměrně rozsáhlou samosprávu, a to například i při výběru daní. Územní samosprávy mohou stanovovat výši místních daní a poplatků a mají také značnou svobodu v tom, jak se svými příjmy budou nakládat. Municipality odpovídají za veškeré služby veřejné zdravotní péče, za mateřské, základní a střední školství, místní dopravu a infrastrukturu, kanalizaci a vodní hospodářství. Vykonávají také funkce v oblasti ochrany životního prostředí, regulace výstavby, územního plánování a řízení odpadového hospodářství (Halásková, 2009). Rozhodujícím orgánem municipalit je zastupitelstvo, volené na čtyři roky v přímých volbách. Zastupitelstvo jmenuje municipální radu, která je výkonným orgánem a zodpovídá za běh místní správy, reprezentuje obec a řídí její finance. V jejím čele stojí tzv. manažer. V tomto ohledu je Finsko jedním z mála evropských států, kde fungování úřadu je svěřeno do rukou profesionála a ne politika. Tento systém je více rozšířen v USA. Dále je ze zákona zřizován kontrolní výbor. Další výbory nejsou povinné, obvykle ale municipality ještě zřizují výbory pro vzdělávání, sociální služby a zdravotní péči a pro záležitosti životního prostředí. (Halásková, 2009) Zvláštností v oblasti Finské místní samosprávy je spolupráce mezi jednotlivými municipalitami. Jednotlivé úřady mezi sebou mohou na základě dohod spolupracovat, nebo vytvořit společný municipální úřad. Funguje to takto zejména v poskytování těch služeb, které vyžadují širší populační bázi. Tyto společné úřady tvoří řada municipalit zejména ve venkovských oblastech. V současné době takto funguje přibližně 250 úřadů. 4.1.3

Příjmy a výdaje municipalit

Jak již bylo řečeno, municipality mají poměrně rozsáhlé možnosti při ovlivnění svých příjmů, a to zejména díky možnosti samostatně rozhodovat o výši sazby daně z příjmů. Daň z příjmu se odvádí z výdělečného příjmu jak obci (komunální daň), tak státu (státní daň). Obce každý rok potvrzují výši své komunální daně, která se pohybuje v rozmezí 16 – 21 % (MZV, Souhrnná teritoriální informace: Finsko, 2012). Tato a další daně (daň z nemovitostí a sdílená daň z příjmu právnických osob) společně tvoří více než polovinu příjmů municipalit. Naopak státní dotace tvoří jen asi 15 % příjmů municipalit. Stát je poskytuje zejména na pokrytí těch nákladů, které jsou spojeny s funkcemi, které jim stanoví. Mohou to ale být např. i účelové dotace, vyrovnávací a tzv. slučovací dotace, jejichž prostřednictvím se stát snaží snížit rozdíly mezi velkými městy a venkovskými oblastmi. Municipality také vybírají poplatky za služby veřejných podniků – dodávky vody, energií a správu kanalizace. V omezené míře jsou jimi i příjmy z poplatků z poskytovaných zdravotních a sociálních služeb (Halásková, 2009).


23

V rámci samostatného hospodaření mají municipality možnost si i půjčit, a to zcela nezávisle na domácích i zahraničních trzích, od bank, či emisí pokladničních poukázek či dluhopisů. Municipality si z pravidla půjčují jen na investiční projekty (Halásková, 2009). Municipality zodpovídají za řadu oblastí od vzdělávání přes sociální a zdravotní péči, po infrastrukturu, přičemž v kompetenci municipalit je i poskytování sociálních dávek, příspěvků na bydlení apod. Na sociální služby a zdravotní péči je poskytováno průměrně 46 % výdajů, do oblasti vzdělávání 24 % a do oblasti stavebního rozvoje a infrastruktury asi 15 %.

4.2 Kuntarahoitus Oyj (Municipality Finance Plc) Kuntarahoitus je úvěrová instituce ve vlastnictví obcí, instituce Keva a finského státu. Jejím posláním je zajistit konkurenceschopné úvěrové financování pro komunální sféru. Společnost hospodaří se ziskem a nadále úspěšně roste. Jejím cílem je vytvářet kapitál potřebný pro růst prostřednictvím vlastního zisku, čímž chce zajistit podmínky pro svůj další rozvoj. Konkurenční cenová politika společnosti je založena na vynikajícím ratingu prostředků dlouhodobé financování, a to Aaa od Moody's a AAA od společnosti Standard & Poors. Společnost získává finance pro své operace na mezinárodních i domácích kapitálových trzích. Velká část úvěrů poskytnutých společností Kommuninevst je určena na realizaci společensky významných projektů, jako je výstavba nemocnic, škol, pečovatelských domů a sociálního bydlení. 4.2.1

Historie

Společnost Kuntarahoitus byla založena již v roce 1990, ale v současné podobě funguje od roku 2001, kdy došlo ke sloučení jejích dvou předchůdců, a to původní Kuntarahoitus a Municipal Housing Finanance Plc. V roce 1990 byla založena původní Kuntarahoitus – společnost vlastněná institucí KEVA (penzijní instituce místních vlád), která také ručila za závazky společnosti. Společnost tehdy poskytovala úvěry municipalitám, jejich federacím a společnostem jimi vlastněným. V roce 1992 společnost podepsala rámcovou smlouvu o vydávání dlouhodobých dluhopisů na evropských trzích a v roce 1993 emituje první komunální dluhopisy. Roku 1993 také došlo k založení společnosti Municipal Housing Finance Plc. Tuto společnost založilo 186 municipalit spolu s Asociací místních vlád. Společnost byla založena k podpoře financování výstavby obecních bytů a domů. Významným mezníkem byl rok 1996, kdy byl přijat zákon č. 487/1996 o municipálních zárukách a podle něj ustanovena Municipal Guarantee Board – MGB. Tato instituce sdružuje téměř všechny municipality, s výjimkou kraje Åland a poskytuje záruky za všechny závazky společnosti Kuntarahoitus. To umožnilo při obchodování na trzích společnosti Kuntarahoitus využít důvěryhodnosti municipalit a získat tak lepší postavení v očích investorů. To umožnilo

24


společnosti Kuntarahoitus efektivněji využít vysoké kredibility municipalit a zvýšilo to její konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Obě společnosti nadále obchodovaly své dluhopisy na národních i mezinárodních kapitálových trzích. V roce 1998 byly vydány první dluhopisy denominované v EURech. Roku 2011 dochází ke sloučení obou společností. Roku 2006 došlo k emisi nových akcií společnosti. Jejími akcionáři se tak nově stalo 46 municipalit (municipálních společností) a celkový základní upsaný kapitál činil 26 milionů EUR. o rok později byla založena dceřiná společnost Inspira Ltd, která poskytuje municipalitám a dalším institucím veřejného sektoru auditorské služby a finanční poradenství. Společnost Kuntarahoitus je nadále velice úspěšná v oblasti získávání finančních prostředků a v očích investorů je důvěryhodným partnerem. Roku 2010 byl do nabídky produktů společnosti Kuntarahoitus přidán jako nový produkt finanční leasing (MuniFin, 2012). 4.2.2

Získávání finančních prostředků společnosti Kuntarahoitus Oyj

Společnost Kuntarahoitus Oyj obchoduje na národních i mezinárodních kapitálových trzích, kde prostřednictvím různých programů obchoduje své dluhopisy. Prostředky, které touto cestou získává, následně poskytuje municipalitám, sdružením municipalit, případně municipalitami vlastněným společnostem ve formě úvěrů. Více než 90 % prostředků společnosti pochází od mezinárodních investorů, kteří hledají bezrizikové, či velice nízkorizikové dlouhodobé investiční možnosti. V roce 2011 společnost získala celkem 6 637 milionů EUR prostřednictvím 229 finančních operací. Přičemž 62 % těchto prostředků pochází z Asie. Největším asijským investorem je pak již tradičně Japonsko, odkud pochází 48 % všech získaných prostředků. Ze severských zemí pochází 8 % investic a 24 % pochází z ostatních Evropských zemí. Společnost se během roku 2011 více zaměřila na získávání prostředků z prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů Průměrná splatnost portfolia ke konci roku 2011 byla 5,3 let (Kuntarahoitus: Annual report 2011, 2012).


25

Obr. 2 Rozdělení získaných finančních prostředku společnosti Kuntarahoitus v roce 2011 dle země původu Zdroj: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava

Společnost Kuntarahoitus v rámci svých emisních programů nabízí dluhopisy s různou délkou splatnosti, od jednoho měsíce až do třiceti let. V rámci snahy oslovit širší skupinu investorů také nabízí dluhopisy denominované v různých měnách. Následující graf zobrazuje rozdělení získaných finančních prostředků v roce 2011 dle měn.

26



Největší a nejvýznamnější operací v roce 2011 byla emise banchmarkových dluhopisů v hodnotě téměř 1,5 miliardy amerických dolarů. Původní očekávaná hodnota upsaných dluhopisů přitom byla 1 miliarda USD. Vzhledem k velice silné poptávce po těchto dluhopisech byla jejich cena stanovena na dolní hranici svého původního cenového rozmezí a to na 0,32 % při pětiletém swapu. o tyto dluhopisy se zajímaly především centrální banky různých zemí. Celkově jimi byla upsána více než polovina této emise. Třetina byla upsána Asijskými investory a téměř polovina Evropskými investory. Díky banchmarkovým emisím může Kuntarahoitus v budoucnu dále rozšířit své možnosti získávání finančních prostředků a to jak z hlediska geografického, tak z hlediska skupin investorů. Širší zájem značně snižuje riziko spojené se získáváním finančních prostředků. Do budoucna jsou největší rizika při získávání finančních prostředků spojena s vývojem ekonomické situace v Evropě a v eurozóně. Pokud budou investoři předpokládat, že se evropská finanční krize bude prohlubovat, následkem bude požadování vyššího zhodnocení, což by mělo negativní dopad na cenu finančních prostředků pro společnost Kuntarahoitus. Nicméně pozice Finska na mezinárodních finančních trzích je po Německu druhá nejlepší v Evropě. Společnost Kuntarahoitus také usiluje o dostatečné zajištění vlastní likvidity a to nejméně na šestiměsíční období nepřerušeného provozu.


4.2.3

27

Vlastní investice společnosti

Společnost Kuntarahoitus Oyj investuje volný kapitál s cílem zajistit co nejlepší výnosnost investic a současně minimalizovat riziko s tím spojená. Investičními aktivy při tom jsou vlastní prostředky společnosti a volné prostředky získané v akvizicích. Společnost drží likvidní portfolio, které splňuje požadavky na zajištění minimálně šestiměsíční potřeby likvidity nepřerušeného provozu společnosti. Těžiště tohoto portfolia leží v klíčových zemích v eurozóně, a ve skandinávských zemích. U investice s dobou splatnosti delší než jeden rok se pozornost upřela ke krytým dluhopisům s ratingem AAA. Krátkodobé investice v roce 2011 byly zejména do cenných papírů severských bank a vkladů do centrální banky. Význam zachování dostatečné likvidity je stále markantnější. Cílem společnosti Kuntarahoitus je v tomto směru zajistit, aby likvidita společnosti umožňovala pokračování v jejím primárním zaměření, tedy flexibilním financování komunální sféry za všech tržních podmínek. V důsledku toho společnost udržuje velký podíl likvidních prostředků. Na konci roku 2011, celková výše investic činila 5 055 milionů EUR. Průměrná hodnocení všech investic byla AA + a průměrná doba návratnosti portfolia byla 2,72 let (Kuntarahoitus Annual Report 2011, 2012). 4.2.4

Úvěry a produkty

Poskytování úvěrů obcím, regionům, sdružením obcí a společnostem vlastněným obcemi je hlavním posláním společnosti Kuntarahoitus. Úvěry jsou poskytovány výhradně na různé investiční projekty municipalit, jimi zřízených společností a neziskových organizací.

28


Následující graf ukazuje rozdělení poskytnutých úvěrů v roce 2011 dle jejich příjemců:

Obr. 4 Rozdělení poskytnutých úvěrů dle typu zákazníka Zdroj: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava

Největší část prostředků (43 %) získaly municipality. Tyto prostředky jsou použity na jejich investiční projekty. Nejčastěji se jedná o investice do výstavby a rekonstrukce nemocnic a zdravotních zařízení (Kuntarahoitus Annual Report 2011; 2012). 39 % prostředků připadá na společnosti zabývající se výstavbou sociálního a státem podporovaného bydlení. Tyto společnosti nejsou založené za účelem zisku. Lze je zařadit mezi neziskové organizace. Následující graf ukazuje vývoj celkových poskytnutých úvěrů od roku 2007 do roku 2011.


29

Obr. 5 Vývoj poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus v letech 2007 až 2011 Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011

Z grafu je patrná rostoucí tendence objemu poskytnutých úvěrů. Dlouhodobé půjčky jsou obvykle používány k financování investic municipalit, sdružení municipalit jimi vlastněných organizací. Většina těchto prostředků je použita na údržbu a rozvoj základní struktury finské společnosti, jako jsou stavební projekty v oblasti vzdělání, sociálních služeb a zdravotní péče, dále na budování infrastruktury a projekty v oblasti energetiky. Financování bytové výstavby je poskytováno společnostem vlastněným municipalitami a také neziskovým organizacím na tvorbu státem podporovaného bydlení pro speciální skupiny, jako jsou stárnoucí lidé, invalidé a studenti. Podíl společnosti Kuntarahoitus na trhu půjček pro municipality činil v roce 2011 téměř 80%, přičemž největší investice tohoto sektoru jdou na výstavbu a opravy zařízení zdravotní péče. V rámci dlouhodobých úvěrů Kuntarahoitus nabízí několik produktů. Úroková míra je závislá na délce jejich splatnosti, jejich příjemci a účelu, a také na typu úvěru, který si municipality zvolí. Kuntarahoitus poskytuje úvěry s fixní sazbou, který se v průběhu čerpání a splácení úvěrů nemění, dále s dlouhodobou sazbou, kde časem dochází k určitým úpravám dle aktuálního vývoje. Nejčastěji jsou poskytovány úvěry se sazbou stanovenou na základě aktuální 6-ti či 12-ti měsíční sazby euribor.

30


Obr. 6 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus podle typu sazby Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011

Poměrně novým produktem společnosti Kuntarahoitus je finanční leasing. o tento produkt rozšířila společnost Kuntarahoitus svou nabídku na konci roku 2010, ale plně se rozjel až v roce 2011, kdy zájem o finanční leasing mezi klienty rapidně narůstal. Příkladem může být město Toruk, které má zkušenosti s leasingem již od roku 1994. Město financovalo prostřednictvím leasingu všechny stroje a zařízení, jejichž cena přesahovala částku 10 000 EUR. Na podzim roku 2011 v tomto směru začalo spolupracovat se společností Kuntarahoitus a podepsalo rámcovou smlouvu. Čtyřletá dohoda byla upravena dle individuálních požadavků klienta s předpokládanou částkou 50 000 000 EUR. Zahrnuje tři kategorie: leasing na drobnější vybavení a stroje, leasing na vozidla a leasing na individuální větší nákupy. Společnost Kuntarahoitus působí i jako poskytovatel krátkodobých úvěrů, a to zejména odkupováním krátkodobých cenných papírů emitovaných municipalitami. V roce 2011 celková částka takto poskytnutých prostředků byla 5 758 000 EUR (Kuntarahoitus Annual Report 2011, 2012). 4.2.5

Výsledky hospodaření

Společnost Kuntarahoitus Oyj je po hospodářské stránce velice úspěšná. V roce 2011 byl její čistý provozní zisk 65,3 milionů EUR. Zisk společnosti v posledních pěti letech výrazně narůstá. V roce 2007 byl 8,8 milionů EUR a o rok později dokonce jen 2,7 milionů EUR. Velký nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy společnost hospodařila se ziskem 33,7 milionů EUR (Kuntarahoitus, Annual


31

report 2011, 2012). Podrobná tabulka s čísly a výpočty některých ukazatelů hospodaření je součástí přílohy A. 4.2.6

Vlastnická struktura organizace

Společnost Kuntarahoitus je akciová společnost. Jednotlivé orgány jsou zřizovány a voleny dle stanov. Ačkoliv spolčenost Kuntarahoitus nemá veřejnou nabídku akcií, a tudíž nepodléhá zákonu o takových společnostech, rozhodla se částečně jej aplikovat do své vlastní vnitřní směrnice. Správa a řízení společnosti tak probíhá podle pravidel stanovených ve vnitřní směrnici schválené představenstvem v roce 2009 (poslední úpravy proběhly v roce 2012). Tato směrnice podrobně upravuje způsob volby do jednotlivých orgánů společnosti, fungování, kompetence a povinnosti jednotlivých orgánů, částečně se zabývá i řízením rizik, vnitřní administraci, vnitřním a vnějším auditem apod. V tomto dokumentu je také stanovena vize, poslání a hodnoty společnosti. Za dodržování této vnitřní směrnice je odpovědné představenstvo. (Kuntarahoitus Annual Report 2011, 2012, MuniFin: Municipality Finance, c 2012) Společnost nemá veřejnou nabídku akcií. Vlastníky jednotlivých akcií dle stanov společnosti mohou být: finské municipality, samosprávní úřady a podniky, jimi vlastněné, dále instituce Keva (Penzijní instituce místních vlád), sdružení municipalit a Finská vláda. Každý akcionář má právo účastnit se valné hromady. Každá akcie opravňuje jejího držitele k jednomu hlasu při volbách a jiném hlasování na valné hromadě. (Articles of association of Kuntarahoitus, 2011) K 31. 12. 2011 splacený základní kapitál společnosti zanesený v obchodním rejstříku byl 43 milionů EUR. Počet vydaných akcií byl39 063 798 Tab. 1

Deset nevětších vlastníků akcií společnosti Kuntarahoitus Oyj

Vlatník

Počet akcií

Keva Finská republika město Helsinky město Espoo VAV-Asunnot Oy město Tampere město Oulu město Turku město Kuopio město Lahti

11 975 550 6 250 000 4 066 525 1 547 884 963 048 919 027 841 826 615 681 552 200 502 220

Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011, data platná k 31. 12. 2011

4.2.7

Administrativní členění a řízení společnosti

Základní orgány společnosti jsou:

podíl v % 30,66 16,00 10,41 3,96 2,47 2,35 2,16 1,58 1,41 1,29

32


• • • • •

Valná hromada Nominační komise (Shareholders nomination Commitee) Představenstvo Generální ředitel Správní rada a ostatní interní pracovní skupiny zřízené generálním ředitelem či správní radou

Mimo toto členění stojí auditor, kterého volí valná hromada.(BOARD OF DIRECTORS, 2009) Valná hromada je nejvyšší rozhodující orgán společnosti. Valná hromada musí být svolána každoročně nejpozději do konce dubna. Obvykle bývá valná hromada svolávána jedenkrát do roka. Valná hromada schvaluje výsledek hospodaření společnosti, rozhoduje o rozdělení zisku společnosti, volí představenstvo, volí Představenstvo má minimálně 5 a maximálně osm členů. Členové jsou voleni valnou hromadou. Jejich volební období končí následující valnou hromadou, kde jsou zvoleni noví členové představenstva. Členové představenstva mohou být do funkce znovu zvoleni. Představenstvo si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu představenstva. V představenstvu se rozhoduje hlasováním a to nadpoloviční většinou. V případě nerozhodného hlasování je rozhodující hlas předsedy představenstva. Představenstvo je usnášeníschopné, pokud je přítomna nadpoloviční většina členů představenstva. Představenstvo jmenuje a odvolává generálního ředitele a náměstka generálního ředitele. Představenstvo rozhoduje zejména o investiční politice, politice řízení rizik, politice získávání finančních prostředků. Představenstvo také připomínkuje správu auditora a vydává vlastní zprávu o fungování organizace Představenstvo si dále může tvořit vlastní komise, jejímiž členy jsou členové představenstva. Zpravidla je tvořena auditorská komise, jejímž hlavním posláním je kontrolovat průběžně hospodaření společnosti a podávat o tom zprávu představenstvu (BOARD OF DIRECTORS, 2009). Generální ředitel je do funkce vybírán na základě výběrového řízení, které vypisuje představenstvo. Generální ředitel zodpovídá za denní chod společnosti a naplňování pokynů představenstva. Jeho úkolem je zavádění rozhodnutí představenstva do praxe, kontrola plnění pokynů představenstva, vykonávání politiky řízení rizik, získávání finančních prostředků, vykonávání investiční politiky i úvěrové politiky. Generální ředitel také řídí správní radu a zodpovídá za výběr kompetentních zaměstnanců. Generální ředitel se zodpovídá z výkonu své funkce představenstvu (BOARD OF DIRECTORS, 2009). Společnost Kuntarahoitus má 67 zaměstnanců (k 31. 12. 2012). Důraz při jejich výběru je kladen na především na kompetentnost (odborná způsobilost a zkušenosti v oboru). V posledních letech ruku v ruce s růstem společnosti roste i počet zaměstnanců a nároky na ně kladené (Kuntarahoitus Annual Report 2011, 2012).


4.2.8

33

Inspira Ltd

Inspira Ltd je dceřinou společností společnosti Kuntarahoitus. Její právní forma je finská obdoba české společnosti s ručením omezením. Mezi klienty společnosti Inspira patří centrální vlády, municipality a společnosti vlastněné municipalitami. Klienty této společnosti se také mohou stát soukromé firmy působící v oblasti veřejné správy. Společnost nabízí partnerství založené na poskytování finančního poradenství při hledání správného řešení pro své zákazníky. Pro své klienty provádí finanční restrukturalizace, zabývá se i akvizicemi fůzemi a poskytuje finanční a působí jako finanční poradce u různých investičních projektů. Posláním společnosti je pomáhat svým klientům optimalizovat využití kapitálu a zajistit kvalitní služby veřejného sektoru. Důraz je kladen na kvalitu, profesionální přístup (Inspira, 2012). Celkový roční obrat společnosti Inspira Ltd v roce 2011 byl 2 200 000 EUR, z toho čistý zisk před zdaněním 400 000 EUR. 4.2.9

Municipal Guarantee Board

Municipal Guarantee Board – MGB – je veřejnoprávní subjekt ustanovený dle speciálního zákona č. 487/1996 o městských zárukách. Jejím účelem je chránit a podporovat další rozvoj společného financování finských municipalit. Za tímto účelem může MGB poskytovat záruky za úvěry vydané úvěrovými institucemi vlastněnými nebo ovládanými municipalitami, přičemž jediná taková instituce vlastněná a ovládaná municipalitami je Kuntarahoitus. Členy této organizace je 319 finských municipalit, tedy téměř všechny. Členy nejsou municiplaty z regionu Åland který je v tomto směru autonomní (The Municipal Guarantee Board, 2012).

34


5 Švédsko a společnost Kommuninvest 5.1

Základní informace o Švédsku

Úřední název: Království Švédsko Hlavní město: Stockholm Počet obyvatel: 9,5 milionů Rozloha: 449 964 km2 Měna: Švédská koruna (Businessinfo,2012) Švédské království je konstituční monarchií, unitární decentralizovaný stát. V čele země stojí král. Monarchie je dědičná. Na trůn usedá nejstarší potomek hlavy státu – může jím být i žena. Monarcha má značně omezené pravomoci a jeho role je dnes již spíše formální. Část pravomocí hlavy státu po reformě v roce 1978 přešla na premiéra. Premiér je volen nepřímo parlamentem a následně sestavuje vládu. Švédsko má jednokomorový parlament (Riksdag), která tvoří 349 poslanců volených na čtyři roky (Vláda České republiky, 2012). Od 1. ledna 1995 je Švédsko členem Evropské unie a od roku 1996 také členem Shengenského prostoru. Švédsko není členem eurozóny. Švédsko vystupuje jako neutrální stát a není členem NATO, i když s ní úzce spolupracuje, zejména v oblasti obrany. Švédsko je považováno za velice pokrokovou zemi s hluboce zakořeněnou demokracií. Ve Švédsku se často při rozhodovacích procesech o zásadních věcech používají referenda, i když v poslední době mají význam spíše jako poradní než rozhodovací proces. Ze Švédska pochází funkce ombudsmana, která se odtud následně rozšířila do mnoha dalších zemí (Souhrnná teritoriální informace, 2012). 5.1.1

Samospráva

Švédsko se řadí ke státům s dvoustupňovým členěním územní samosprávy. Na nižší úrovni jsou to obce, na vyšší pak oblasti. V Švédsku, stejně jako ve Finsku a dalších severských zemích mají orgány samosprávy poměrně velké pravomoci při vlastním rozhodování, a to například i při stanovení výše některých daní a dokonce mohou částečně ovlivnit i volební řád. Současně s tím mají obce a oblasti i značnou svobodu při nakládání s vlastním majetkem. Obce i oblasti jsou řízeny zastupitelstvy, která stanoví výbory pro jednotlivé oblasti své činnosti. Zpravidla předsedové jednotlivých výborů jsou pak členy výkonného výboru, v jehož čele stojí starosta, případně předseda (Halásková, 2009). 5.1.2

Oblasti

Švédsko se dělí na 21 samosprávných oblastí (län): • Blekinge


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

35

Dalarna Gotland Gävleborg Halland Jämtland Jönköping Kalmar Kronoberg Norrbotten Skåne Stockholm Södermanland Uppsala Värmland Västerbotten Västernorrland Västmanland Västra Götaland Örebro Östergötland

Devatenáct z těchto oblastí má formu kraje, a Skåne a Västra Götaland jsou samosprávnými regiony. Hlavní město Stockholm má podobně jako Praha také status kraje. V čele oblastí stojí oblastní zastupitelstva, složená z poslanců volených na čtyři roky. Zastupitelstva si ze svého středu volí předsedu, který organizuje a řídí jejich práci. Samotná činnost zastupitelstev je prováděna především prostřednictvím různých výborů a komisí. Úkolem oblastí je především zabezpečit zdravotnictví, veřejnou dopravu a rozvoj regionu. Dále také vzdělání, a to především na vyšším stupni, neboť nižší stupně zabezpečují jednotlivé obce. Příjmy oblastí jsou především výnosy z daní, které na úrovni oblastí představují až 69 % jejich celkových příjmů. Dále jsou to různé poplatky za poskytované služby. Oblasti také dostávají státní dotace, které jsou rozdělovány plošně dle populačních kritérií a případně vyrovnávací dotace, které mají napomoci při vyrovnávání ekonomických rozdílů v jednotlivých regionech. Největší výdaje vynakládají oblasti na zdravotnictví, a to přibližně 55 % svých financí. Dále pak na rozvoj infrastruktury a do oblasti vzdělávání (Halásková, 2009). 5.1.3

Municipality

Během 20. století Švédsko postupně procházelo několika reformami veřejné správy. Šlo především o slučování obcí do větších celků. Důvodem byla především snaha o zefektivnění státní správy a dosažení takové úrovně velikosti obcí, kdy budou schopny samostatně zajistit požadavky svých občanů na vzdělávání a na základní zdravotní a sociální služby. Výsledkem těchto reforem je celkem

36


290 samosprávných obcí (komun). Jen asi 3 % obcí mají méně než 5 000 obyvatel. V čele obce stojí obecní zastupitelstvo volené jednou za čtyři roky. To si ze svého středu volí starostu, který je současně předsedou výkonové komise. Zastupitelstvo také stanoví komise pro různé oblasti jejich pracovní činnosti, z nichž některé jsou povinné a jiné si mohou obce stanovit dobrovolně (Halásková, 2009). Příjmy obcí jsou tvořeny zejména výnosy z daní (cca 50 % příjmů) a z poplatků za poskytované služby (kanalizace, energie, poplatky za sociální služby apod.) Dalším příjmem jsou státní dotace, které jsou rozdělovány plošně, dle počtu obyvatel, vyrovnávací státní dotace a účelové dotace – tyto dotace mohou získat jen obce. Výdaje směřují především do oblasti vzdělávání a sociálních služeb. Obce také mohou získat na své investiční projekty úvěry (Halásková, 2009).

5.2 Kommuninvest 5.2.1

Vznik a vývoj společnosti

Vznik této společnosti můžeme datovat do roku 1986, kdy deset obcí v kraji Örebro a zastupitelstvo tohoto kraje začali rozvíjet společnou iniciativu. V té době nebyla ve Švédsku snadná ekonomická situace, finanční a kapitálové trhy procházely velkými změnami a úrokové sazby byly poměrně vysoké, a to dokonce i pro obce, přestože vždy byly důvěryhodným partnerem pro finanční trhy. Proto se tyto obce rozhodly pro založení společně vlastněné a společně garantované organizace. Tato myšlenka se ukázala velice dobrou a zprávy úspěchu této společnosti se rychle rozšířily. Brzy se o členství začaly ucházet i další obce a kraje i mimo region Örebro. V roce 1992 tak vznikla Kommuninvest družstevní společnost, která spravuje vlastnické podíly jednotlivých obcí a zajišťuje veškerou administrativu, včetně garance společných záruk. Členové platí poplatky v podobě podílového kapitálu, což usnadňuje přijímání nových členů. Kommuninvest družstevní společnost vlastní ze 100 % dceřinou společnost Kommuninvest i Sverige AB, jejímž úkolem je získávání finančních prostředků na kapitálových trzích a poskytování úvěrů členům Kommuninvest. V dnešní době Kommuninvest spolupracuje téměř se všemi obcemi a regiony na území Švédska (Kommuninvest of Sweden, 2012). 5.2.2

Kommuninvest družstevní společnost

Členy této společnosti se mohu stát všechny švédské municipality. Každý člen vkládá do společnosti podílový kapitál. Zároveň se všichni členové při vstupu do této společnosti zavazují svým podpisem k neomezenému a nerozdílnému ručení za všechny závazky společnosti.


37

Kommuninvest družstevní společnost je matařskou společností se stoprocentním podílem na společnosti Kommuninvest i Sverige AB (Kommuninvest of Sweden, 2012). 5.2.3

Kommuninvest i Sverige AB

Společnost je plně vlastněna Kommuninvest družstevní společností. Její právní forma je švédská obdoba české akciové společnosti s neveřejnou nabídkou akcií. Svým členům nabízí efektivní finanční řízení se zaměřením na poskytování úvěrů a finanční poradenství. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnost vlastněnou švédskými municipalitami, řídí se její provoz zákonem upravující činnost švédských místních správ. Společnost Kommuninvest i Swrige je největším poskytovatelem úvěrů municipalitám na Švédském trhu. Kromě úvěrů poskytuje svým členům i rozsáhle konzultační a poradenské služby v oblasti finančního řízení(Kommuninvest of Sweden, 2012). 5.2.4

Získávání finančních prostředků

Společnost získává finanční prostředky pro úvěry poskytované municipalitám prostřednictvím krátkodobých a dlouhodobých půjček na národním a mezinárodním kapitálovém trhu. Společnost se snaží udržovat na zavedených kapitálových trzích, aby byla pro investory dobře známým a spolehlivým partnerem. Většina finančních prostředku je zajišťována prostřednictvím dluhopisů (se splatností delší než jeden rok) a krátkodobých cenných papírů. Poměrně malou část tvoří také přímé půjčky, které Kommuninvest zprostředkovává svým klientům. Doba splatnosti dluhopisů může být až 30 let, nicméně většina operací je s ohledem na profil úvěrových operací, které Kommuninvest poskytuje svým členům, se splatností do pěti let. Kommuninvest získává finanční prostředky prostřednictvím různých krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých programů ve Švédsku i na mezinárodních trzích v různých měnách. Mezinárodní programy jsou při tom velice vysoce hodnoceny agenturami Standard & Poor's i Moody's. Následující graf ukazuje velikost jednotlivých programů na celkových získaných finančních prostředcích.

38


Obr. 7 Podíly jednotlivých programů na celkových získaných prostředcích společnosti Kommuninvestv roce 2011 Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

V roce 2011 byla celková částka získaná na kapitálových trzích 222,7 miliard švédských korun. Největší část při tom pochází z Japonska prostřednictvím programu Uridashi. Tomuto odpovídá podíl získaných finančních prostředků dle měny. Švédsko také není členem eurozóny, takže ho krize eura nezasáhla přímo. Kommuninvest se snaží minimalizovat riziko spojené s eurem tím, že se zaměřuje na jiné měny a snaží se získávat finanční prostředky především na švédském kapitálovém trhu. Podíl získaných finančních prostředků v eurech byl pouze 1 %, oproti tomu 37 % získala společnost Kommuninvest ve Švédských korunách (Kommuninvest i Sverige, 2012).


39

Obr. 8 Rozdělení získaných prostředků společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle měny, Zdroj Kommuninvest Annual report 2011

5.2.5

Úvěry

Kommuninvest dodržuje při poskytování půjček přísné, striktně dané podmínky. Podle nich půjčku mohou získat pouze municipality, které jsou členy Kommuninvest družstevní společnosti, a dále společnosti majoritně vlastněné těmito municipalitami, a to pouze v případě, že se za tuto půjčku obec, která je vlastní, zaručí. Kommuninvest nabízí svým členům krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé půjčky s fixní i variabilní úrokovou sazbou. V průběhu roku 2011 společnost Kommuninvest takto poskytla 168 miliard švédských korun, což je ve srovnání s předešlým rokem nárůst o 25 %. Vzrůstající tendence poskytnutých finančních prostředků je patrná dlouhodobě (Annual accounts 2011). Kommuninvest se specializuje pouze na úvěry obcím a jimi vlastněným společnostem. Úvěrové portfolio je tak maximálně přizpůsobeno potřebám těchto subjektů a společnost Kommuninevst se i nadále snaží prostřednictvím vzájemné komunikace upravovat nabídku produktů tak, aby co nejlépe vyhovovala této cílové skupině (Kommuninvest i Sverige, 2012).

40


Obr. 9 Rozdělení poskytnutách úvěrů společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle typu zákazníka Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

Úvěrové produkty společnosti Kommuninvest: KI-ränta, je úvěrový produkt se splatností do 60 kalendářních dní s plovoucí úrokovou sazbou stanovovanou denně. Tento úvěr lze splatit předem. 3m Stibor tillsvidare je úvěr poskytovaný na dobu tří měsíců se stabilní úrokovou sazbou, stanovenou na základě STIBOR, což je sazba vyhlašovaná denně na Stockholmské burze. Opět je zde možnost vyplatit úvěr před dobou splatnosti. 3 m Stibor je dlouhodobý úvěr, kde se délka splatnosti stanoví individuálně dle potřeb klienta. Jedná se o úvěr s plovoucí úrokovou sazbou stanovovanou vždy na tři měsíce. Úroky se platí čtvrtletně. Klient má možnost úvěr předem vyplatit pokud dodrží stanovené podmínky. V době čerpání úvěru lze změnit tento úvěr na úvěr s fixní úrokovou sazbou. Fast ränta je úvěr s fixní úrokovou sazbou. Délka úvěru je stanovena dle potřeb klienta, ale řadí se k dlouhodobým úvěrům. Úrokovou sazbu stanovuje pravidelně Kommuninvest. Úroky se platí dle individuálního nastavení úvěru jednou, dvakrát či čtyřikrát ročně (Kommuninvest of Sweden, 2012).


41

Obr. 10 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle produktů Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011

5.2.6

Vlastní investice

Společnost Kommuninvest investuje volný kapitál s cílem zajistit co nejlepší výnosnost investic a současně minimalizovat rizika s tím spojená. Investičními aktivy při tom jsou vlastní prostředky společnosti a volné prostředky získané v akvizicích. Společnost drží likvidní portfolio ve výši 20 % až 40 % z poskytnutých úvěrů. Při investování těchto prostředků společnosti je velice důležitá nízká rizikovost investic. Údaje z roku 2011 mluví o 66 % podílu těchto prostředků do investic s ratingem AAA a dalších téměř třiceti procentech s ratingem AA. Jedná se zejména o investice do Švédských státních dluhopisů a centrálních bank. Více než polovina investic směřuje do severských zemí. S ohledem na zajištění likvidity se Kommuninvest při investování volného kapitálu řídí vnitřní směrnicí, která definuje podmínky, jaké musí toto investiční portfolio společnosti splňovat (Kommuninvest i Sverige, 2012). 5.2.7

Výsledky hospodaření

Společnost Kommuninvest je po hospodářské stránce velice úspěšná. V roce 2011 byl její čistý provozní zisk 300,6 milionů SEK. Zisk společnosti v posledních pěti letech výrazně narůstá. V roce 2007 byl 24,1 milionů SEK a během pěti let tak narostl o více než 270 milionů SEK. Zisk roste současně s narůstajícím počtem členů Kommuninvest družstevní společnosti a s rostoucím podílem na trhu úvěrů pro municipality (Kommuninvest Annual

42


report 2011, 2012). Podrobná tabulka s čísly a výpočty některých ukazatelů hospodaření je součástí přílohy B. 5.2.8

Garance

Všichni členové Kommuninvest družstevní společnosti se při vstupu do této společnosti zavazují ke společné a nerozdílné garanci za všechny závazky společnosti Kommuninvest i Sverige AB, jako by to byly jejich vlastní závazky, dle stanov Kommuninvest družstevní společnosti. 5.2.9

Členství

Členství v Kommuninvest je dobrovolné a funguje na komerční bázi. Skutečnost, že se většina obcí a regionálních rad stala členy je velice dobrým ukazatelem ekonomické výhodnosti tohoto spojení. Kommuninvest družstevní společnost má k 30. 11. 2012 celkem 272 členů, z toho osm jsou regionální rady. Členové se setkávají jedenkrát za rok na členské schůzi, volí představenstvo a jeho předsedu a místopředsedu. Podle pokynů členské schůze je také jmenováno představenstvo Kommuninvest i Sverige AB.Členové a jimi vlastněné společnosti mohou získat úvěr od Kommuninvest i Sverige.Všichni členové společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti (Kommuninvest of Sweden, 2012).


43

6 Porovnání obou institucí Švédská Kommuninvest i Finská Kuntarahoitus fungují na podobných principech. Jejich hlavním posláním je zajistit finanční prostředky prostřednictvím úvěrů obcím, případně regionům, či společnostem, které jsou pod správou municipalit. Obě společnosti při tom využívají vysoké kredibility tohoto sektoru v očích investorů, zvýšenou navíc o společnou garanci těchto obcí za závazky obou společností. Kapitálové trhy mají zájem o investice do bezpečných dluhopisů, jako jsou ty vydávané Kommuninvest a Kuntarahoitus, a to i za cenu nízkého zhodnocení. Tato pozice umožňuje oběma společnostem poskytovat finanční prostředky za lepších podmínek v porovnání s tím, jaké by municipalitám nabízely banky. V následujícím textu porovnám obě společnosti z různých hledisek. Půjde zejména o možnost municipalit ovlivnit vývoj a rozhodování společnosti, poskytované služby (v oblasti půjčování a poradenství), způsoby získávání finančních prostředků, hospodářských výsledků. Do srovnání budou zahrnuty vždy všechny společnosti z jednoho státu, které společně tvoří jeden celek. Kommuninvest tedy zahrnuje jak Kommuninvest družstevní společnost, tak Kommuninvest i Sverige AB. Ve Finsku to je Kuntarahoitus Oyj společně s Inspira Ltd.

6.1 Porovnání dle kritéria vlivu municipalit na vývoj a hospodaření společnosti V případě Kommuninvest jsou členové družstevní společnosti Kommuninvest a jako takoví se účastní členských schůzí, volí představenstvo, předsedu představenstva a místopředsedu představenstva a rozhodují o nejzávažnějších věcech týkajících se společnosti. Také schvalují hospodaření společnosti a jsou tak nejvyšším kontrolním orgánem. Představenstvo pak volí výkonného ředitele, který jedná podle pokynů od představenstva. U společnosti Kuntarahoitus za normálních okolností představenstvo jedenkrát ročně svolává valnou hromadou, které se mohou zúčastnit všichni akcionáři společnosti. Největšími vlastníky akcií společnosti Kuntarahoitus Oyj jsou instituce Keva a Finská republika, kteří mají dohromady 46% podíl na společnosti. 54 % společnosti tak přímo nebo nepřímo přes sdružení municipalit a jiné společnosti ovládají obce. Valná hromada volí představenstvo a rozhoduje o zásadních záležitostech. Představenstvo si volí mezi sebou předsedu a místopředsedu představenstva samo. Představenstvo, stejně jako v případě společnosti Kommuninvest, jmenuje výkonného ředitele (Kommuninvest of Sweden, 2012). Větší vliv na vývoj a hospodaření společnosti tak mají municipality ve společnosti Kommuninvest. Ve společnosti Kuntarahoitus Oyj mají jen 54% podíl na hlasovacích právech a to často ještě prostřednictvím jiných subjektů.

44


6.2 Porovnání dle kriteria poskytování finančního poradenství Poskytování poradenství v oblasti financování a investic obcí je velice důležitou složkou úspěchu. Poradenství umožňuje obcím správně se rozhodovat a orientovat v nabídce úvěrů a dalších způsobů získávání finančních prostředků s ohledem na jejich finanční situaci. Zvyšuje se tak efektivita a to jak obcím, které se mohou rozhodnout na základě informací, které jim poskytují odborníci se zkušenostmi v oboru financování veřejné správy projektů municipalit, tak i obou společností, neboť pomáhají pružně reagovat na potřeby jejich cílového segmentu a optimalizovat nabídku jejich produktů. Kommuninvest má tuto služby definovanou jako své poslání již ve stanovách a je tak jedním z pilířů jeho fungování již od jeho vzniku (Kommuninvest f Sweden, 2012). Kuntarahoitus Oyj přímo poradenské služby neposkytuje, ale vykonává je prostřednictvím své dceřiné společnosti Inspira Ltd. Pro své klienty provádí finanční restrukturalizace, zabývá se i akvizicemi, fůzemi a poskytuje finanční a působí jako finanční poradce u různých investičních projektů. Z tohoto hlediska má společnost Inspira Ltd mnohem širší záběr a svým klientům poskytuje komplexnější služby v oblasti finančního poradenství, než je tomu u společnosti Kommuninvest. Výhodou také je oddělení od společnosti Kuntarahoitus a samostatnost.

6.3 Porovnání dle kriteria poskytování úvěrů Porovnat vzájemně objem úvěrů lze jen orientačně, neboť se jedná o dvě různé společnosti ve dvou různých zemích. Do modelu tak vstupuje řada proměnných od rozdílného vývoje ekonomické situace, přes velikosti trhu, různou měnu, až po velikost municipalit. Velké rozdíly jsou i v politice získávání financí jednotlivých municipalit, neboť v obou zemích mají možnost sami rozhodnout o výši některých daní a tím ovlivnit i příjemovou stranu svého rozpočtu. Z těchto důvodů byl pro porovnání použit zjednodušený model, kdy jako proměnní jsou stanoveny počet obcí, počet obyvatel a velikost poskytnutých úvěrů a dále tržní podíl společnosti. Data jsou za rok 2011. Pro účela této práce byly požity jako ukazatelé průměrný objem úvěru připadající na jednoho obyvatele a na jednu obec. Dále jsou tyto hodnoty vztaženy k podílu na trhu úvěrů pro municipality. Oba ukazatele jsou v eurech. Kurz byl přepočítán průměrným kurzem dle údajů ECB v roce 2011 v poměru 1EUR= 9.0285SEK.

Porovnání obou institucí Tab. 2 kriteria

45

Tabulka porovnání společností Kuntarahoitus Oyj a Kommuninvest dle úvěrového

Měna Organizace počet obyvatel (milionů)

Finsko

Švédsko

EUR

SEK

Kuntarahoitus

Kommuninvest

5,4

9,5

336

290

16 071

32 759

celkové poskytnuté úvěry 2011 (milionů SEK)

123 013

168 070

celkové poskytnuté úvěry 2011 (milionů EUR)

13 625

18 615

Podíl na trhu pro municipality

80 %

45 %

Objem úvěrů/ počet obyvatel (EUR) Objem úvěrů na obyvatele s ohledem na tržní podíl společnosti (EUR)

2 523

1 960

3 154

4 355

Objem úvěrů/ počet obcí (milionů EUR) Objem úvěrů na počet obcí s ohledem na tržní podíl společnosti (milionů EUR)

40,55

64,19

50,69

142,65

počet obcí průměrný počet obyvatel v obci

Zdroj: Kommuninvest Annual Report 2011, Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní výpočty

Cílem a posláním obou společností je poskytovat levné úvěry obcím, případně jejich sdružením a jimi vlastněným společnostem. Údaje mluví o 45 % podílu v případě Kommuninvest v roce 2011 (Kommuninvest Annual Report 2011) a přibližně 80% podílu společnosti Kuntarahoitus ve stejném roce. (Kuntarahoitus Annual Report 2011). Z tohoto pohledu se lépe daří naplňovat své poslání finské Kuntarahoitus. Objem poskytovaných úvěrů každý rok roste a stejně tak i objem získaných finančních prostředků. Nejlépe je vývoj vidět na grafu růsto objemu poskytnutých úvěrů. V případě Kuntarahoitus lze v pětiletém období vyporozovat zpomalování tempa růstu, což s ohledem na 80% podíl na trhu úvěrů pro municipality není nic překvapivého. V případě Kommuninvest se tempo růstu objemu poskytnutých úvěrů každoročně mění, ale objem poskytovaných úvěrů se stále zvětšuje a s tím i podíl na příslušném trhu.

46


Obr. 11 Graf tempa růstu úvěrů společností Kommuninvest a Kuntarahoitus Oyj v letech 2007 až 2011, Zdroje dat: Kommuninvest Annual report 2011, Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava

6.4 Porovnání dle kriteria garance za závazky společnosti Splacení všech závazků společností Kuntarahoitus i Kommuninvest je garantováno finskými, případně švédskými obcemi. Tato garance snižuje rizikovost vydaných dluhopisů a tím i náklady spojené se získáváním finančních prostředků, což v konečném důsledku vede ke zlevnění úvěrů poskytovaných obcím. V každé zemi se však mírně liší způsob, jakým je garance poskytována. Ve Švédsku se zavazují svým podpisem ke garanci závazků společnosti Kommuninvest i Sverige AB všichni členové Kommuninvest družstevní společnosti. Členové dle stanov Kommuninvest družstevní společnosti ručí za tyto závazky, jakoby byly jejich vlastní. Ve Finsku je tato garance poskytována samostatnou institucí – Municipal Guarantee Board (MGB) ustanovená na základě zvláštního zákona. Garance za závazky má velký význam pro investory, kteří nakupují dluhopisy společností Kommuninvest a Kuntarahoitus, zejména z pohledu bezpečnosti takových investic. Indexem důvěryhodnosti pro investory je rating AAA udělený agenturou S&P. V případě Kommuninvest je zohledněn v samotném ratingu společnosti, neboť sami členové ručí za tyto závazky. V případě Finska má tento rating Municipal Guarantee Board. Z hlediska možnosti aplikace podobného systému např. do České republiky se jeví jako jednodušší model Kommuninvest družstevní společnosti, kdy garanci poskytují všichni její členové. Finský model funguje na základě speciálního zákona, což by vyžadovalo značně zdlouhavý legislativní proces. Navíc by to vyžadovalo zapojení do tohoto systému většiny obcí, což v případě zachování principu dobrovolnosti může trvat i několik let. Naopak v případě, kdy je garance poskytována členy družstva v souladu se stanovami to neplatí, neboť stanovy neprochází legislativním procesem, ale tvoří si je dle zákonných omezení každá společnost sama.


47

6.5 Porovnání dle kriteria poskytovaných úvěrových produktů Kommuninvest i Kuntarahoitus se zaměřují na municipality a jimi vlastněné společnosti. Převážně se jedná o investiční úvěry, přesto, že většinou dlužník nemusí prokazovat účel, pro který úvěr žádá. Municipality si nepůjčují na krytí běžných výdajů. Přehled úvěrů ukazuje tabulka č. 3. Tab. 3

Úvěrové produkty společností Kommuninvest i Sverige AB a Kuntarahoitus Oyj.

Krátkodobé úvěry Dlouhodobé úvěry Finanční leasing

Kuntarahoitus Poskytuje prostřednictvím odkupu krátkodobých obecních dluhopisů 6-ti a 12-ti měsíční Euribor, Dlouhodobá sazba, Fixní sazba ano

Kommuninvest KI-ränta, 3m Stibor Tillsvidare Stibor, Fixní sazba ne

Zdroje: Kommuninvest 2012, MuniFin 2012, vlastní úprava

Krátkodobé úvěry jako svůj produkt poskytuje pouze společnost Kommuninvest. Jedná se o dva typy krátkodobých úvěrů. KI-Ränta je produkt poskytovaný až na 60 dní, 3m Stibor je založen na tříměsíční úrokové sazbě STIBOR, kterou vyhlašuje Švédská národní banka. Oba krátkodobé úvěry se vyznačují značnou flexibilitou, kdy dlužníci mají možnost předčasně úvěr splatit. Kuntarahoitus krátkodobé úvěry nenabízí, ale nakupuje krátkodobé obecní dluhopisy, které obce emitují k pokrytí svých dočasných finančních potřeb. Těžiště poskytovaných úvěrových služeb je u obou společností u dlouhodobých úvěrových produktů. Z tabulky je zřejmé, že obě společnosti nabízí úvěrové produkty založené na velice podobných principech. Municipality a jimi vlastněné společnosti mohou získat úvěr s dlouhodobou fixní sazbou, jenž pravidelně stanoví Kommuninvest či Kuntarahoitus. Dále Kuntarahoitus nabízí úvěr založený na sazbě EURIBOR, kterou vyhlašuje Evropská centrální banka. Úroková sazba se pak odvíjí od šesti nebo dvanáctiměsíční sazby. Tato plovoucí sazba velice pružně reaguje na změny na kapitálových trzích, což významně snižuje riziko spojené s poskytováním takových úvěrů. Podobně je tomu i Kommuninvest, kde jsou úvěry poskytovány na základě sazby STIBOR. Obecně platí, že tyto sazby stanovené na základě úrokových sazeb u mezibankovních půjček jsou nižší než ty, které poskytují banky svým zákazníkům. Na druhou stranu fixní sazba poskytuje dlužníkům jistotu o výši úroků, které v budoucnu budou splácet, a to bez ohledu na vývoj ekonomiky.

48


Obr. 12 Rozdělení poskytnutých úvěrů společnosti Kuntarahoitus Oyj podle typu sazby Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011

Obr. 13 Rozdělení poskytnutých dlouhodobých úvěrů společnosti Kommuninvest podle typu sazby Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011


49

Z předchozích dvou grafů je patrné, že v případě dlouhodobých úvěrů vévodí ve Finsku ty s úrokovou sazbou stanovenou na 6-ti či 12-ti měsíční sazbě Euribor. Ve Švédsku naopak je zájem více o úvěry s fixní sazbou. Je však nutné vzít v úvahu i fakt, že Kommuninvest nabízí dlužníkům přechod z plovoucí na fixní úrokovou sazbu. Společnost Kuntarahoitus Oyj nabízí od roku 2010 také finanční leasing. Z hlediska dalšího rozvoje společnosti je to velice důležitý produkt, což dokazuje i zájem ze strany municipalit ve Finsku. Kommuninest i Kuntarahoitus nabízí srovnatelné produkty v oblasti dlouhodobých úvěrů. Rozdíly jsou v poskytování krátkodobých půjček, kdy Kuntarahoitus krátkodobé produkty vůbec nenabízí, ale pouze odkupuje krátkodobé dluhopisy. Nejvýznamnější rozdíl je v poskytování finančního leasingu. V České republice je tento nástroj velice oblíbený a řada obcí ho používá, zejména při nákupu komunální techniky.

6.6 Porovnání podle kriteria získávání finančních prostředků Obě společnosti byly založeny se záměrem získávat finanční prostředky, které poskytují formou úvěrů svým zákazníkům, na kapitálových trzích. Municipality ve Švédsku jsou v očích investorů velice spolehlivým partnerem. Využít tak této výhody na kapitálových trzích je jedna z hlavních myšlenek, na které byla založena společnost Kommuninvest a později i Kuntarahoitus. Společné ručení obcemi za závazky společnosti tuto výhodu jen umocňuje. I díky tomu je Kommuninvest i Kuntarahoitus v očích investorů spolehlivým partnerem a dluhopisy vydávané těmito společnostmi jsou vyhledávanou bezpečnou investicí. Díky tomu obě společnosti nemají problémy se získáváním finančních prostředků, a to s nízkými náklady. V roce 2011 společnost Kuntarahoitus Oyj získala 20 092 milionů EUR, společnost Kommuninvest i Sverige AB v témže roce 222 753 milionů SEK, což dle průměrného ročního směnného kurzu odpovídá 24 672 milionům EUR (kurz 9,0285 SEK/EUR – ECB, průměr rok 2011).

50



Obr. 15 Rozdělení získaných finančních prostředku společnosti Kommuninvest v roce 2011 dle měny Zdroj: Kommuninvest Annual Report 2011, vlastní úprava


51

Při pohledu na grafy na obrázku 14 a 15 je zřejmé, že největší část financí je upsána v japonské měně yen. Japonsko je dlouhodobě u obou společností největší jednotný trh, na kterém společnosti získávají finanční prostředky. Tvoří 39 % prostředků společnosti Kommuninvest a 33 % prostředků společnosti Kuntarahoitus Oyj. Významným ukazatelem politiky získávání finančních prostředků u obou institucí je poměr prostředků získaných v eurech. V případě Kommuninvest to v roce 2011 bylo pouhé jedno procento. U společnosti Kuntartahoitus je toto číslo 8 %, což je ale s ohledme na to, že se jedná o domácí měnu, velice málo. Tento fakt svědčí o snaze obou společností předcházet možným problémům, které by mohly ohrozit stabilitu společnosti spojené s budoucím vývojem v eurozóně. V tomto směru využívá své postavení mimo eurozónu Švédská Kommuninvest. 37 % prostředků získala v roce 2011 ve Švédských korunách. Tím zároveň snižuje i kurzové riziko spojené s oslabením švédské koruny. Kuntarahoitus tuto výhodu domácí měny nemá a o to více se při snaze snížit riziko zaměřuje na další měny, především na americká dolar. Z předchozího vyplývá, že obě společnosti jsou úspěšné na kapitálových trzích a jejich politika získávání finančních prostředků je v mnoha směrech velice podobná. Kommuninvest navíc může využít postavení mimo eurozónu. Společnost, která by případně vznikla v České republice, by stejně jako Kommuninvest mohla využít postavení mimo eurozónu. Česká ekonomika, přestože je velice závislá na vývoji ekonomiky v zemích eurozón, především Německa, má poměrně dobré postavení na devizovém trhu a Česká centrální banka se jej snaží i nadále udržet. Dluhopisy v České koruně by se tak mohly stát pro investory atraktivnějšími, neboť budoucí vývoj v eurozóně je stále nejistý.

6.7 Porovnání dle kriteria právní formy a řízení společnosti Společnost Kommuninvest je z právního hlediska rozdělena do tří samostatných společností. Kommuninvest družstevní společnost a její dceřinné společnosti Kommuninvest i Sverige AB a Kommuninvest i Fastighets AB (Švédská obdoba české akciové společnosti). Kommuninvest i Fastighets AB spravuje majetek společnosti. Přesto, že obě dceřiné společnosti mají formu akciových společností, je jejich jediným vlastníkem Kommuninvest družstevní společnost, která vlastní 100% akcií. Členská schůze, jakožto nevyšší orgán Kommuninvest družstevní společnosti je de facto totožná s valnou hromadou Kommuninvest i Sverige AB. Dle stanov společnosti tak členové družstva rozhodují o věcech, o kterých dle zákona rozhoduje valná hromada, volí představenstvo obou společností, kontrolní orgány i další orgány dle vnitřních směrnic (např. Nomination Commitee). Kuntarahoitus Oyj je finská obdoba naší akciové společnosti. Její dceřinou společností je Inspira Ltd (obdoba společnosti s ručením omezeným), která se

52


zabývá finančním poradenstvím obcím. Kuntarahoitus Oyj je společnost s neveřejnou nabídkou akcií. V stanovách je určeno, kdo se může stát jejich vlastníkem bez předchozího souhlasu představenstva či dokonce valné hromady. Výhoda společnosti Kommuninvest z právního hlediska spočívá zejména v tom, že je mnohem jednodušší stát se jejím členem, neboť v případě akciové společnosti je členství vázáno na vlastnictví akcií. Ve společenské smlouvě družstva také lze snadno ošetřit ručení za závazky společnosti, přestože dle zákona členové družstva ručí jen do výše svého vkladu. Podpis takové smlouvy může být podmínkou členství. V případě Finska je ručení řešeno prostřednictvím další instituce, která je navíc stanovena na základě zvláštního zákona. o přijatelnosti takového řešení se vedly soudní spory, než je nakonec Evropský soudní dvůr definitivně schválil. Kromě toho zavést v podmínkách České republiky systém garance na základě vytvoření speciálního zákona by bylo značně komplikované. Členství v družstvu je podmínkou pro poskytnutí úvěru. Pokud tedy obce chtějí získat úvěr, musí se nejprve stát členy družstva a vložit do něj vlastní kapitál. Tato povinnost v případě Kuntarahoitus odpadá – obce se nemusí stát akcionářem společnosti, aby mohla získat úvěr. Obcím tak sice odpadá povinnost vkládat do společnosti vlastní kapitál, na druhou stranu podmínkou pro fungování takové společnosti je dostatečná kapitálová základna. Musela by tak zasáhnout jiná velká instituce, která by vložila do společnosti svůj kapitál. Ve Finsku je to KEVA – penzijní instituce místních vlád, která i díky tomu může zhodnocovat své finanční prostředky. Penzijní systém v České republice ale je postaven na jiných principech a ani s penzijní reformou se nepočítá se zavedením instituce, která by se starala výhradně o penze státních zaměstnanců. Samozřejmě by se akcionářem společnosti mohla stát vláda ČR či jiná velká státní instituce. Snižuje to však vliv municipalit při rozhodování o vývoji společnosti a pro trhy roste riziko s tím spojené.

6.8 Porovnání podle ekonomických kritérií Švédská Kommuninvest vstoupila na trh v roce 1986, předchůdce Finské Kuntarahoitus působí na trhu od roku 1990. Za tu dobu se staly důvěryhodným partnerem na kapitálových trzích a to jak pro investory, tak pro své zákazníky. Jejich tržní podíl i význam pro sektor samosprávy stále roste. Za pět let se objem jimi získaných finančních prostředků i poskytnutých úvěrů více než zdvojnásobil. Tento vývoj dokládají i grafy na obrázcích 16 a 17 Vzhledem k objemu získaných i poskytnutých finančních prostředků i k jejich použití ve veřejné správě mají nesporný ekonomický význam pro ekonomiku obou zemí.


53

Obr. 16 Získané a poskytnuté finanční prostředky společnosti Kuntarahoitus Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava

Obr. 17 Získané a poskytnuté finanční prostředky společnosti Kommuninvest Zdroj: Kommuninvest Annual report 2011, vlastní úprava

Specifikem obou společností oproti většině ostatních subjektů na trzích je jejich zaměření. Byly založeny s cílem poskytovat levnější úvěry obcím. Primárně tak

54


negenurují vlastníkům zisk. Nicméně hospodaření se ziskem je z dlouhodobého hlediska podmínkou pro existenci těchto společností. Pro porovnání hospodaření obou společností byl vybrán jako nejvhodnější ukazatel Cost/Income ratio, neboli poměr nákladů a výnosů. Vzorec pro výpočet tohoto ukazatele:

(Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011)

Cost/ Income ratio vyjadřuje poměr provozních nákladů vůči provozním výnosům. Čím blíže se výsledná hodnota blíží k nule, tím jsou menší náklady. V případě, že se hodnota rovná jedné, jsou náklady a výnosy stejné a společnost nevytváří zisk. V případě, že hodnota tohoto ukazatele je více než jedna, svědčí to o tom, že jsou náklady větší než výnosy a z dlouhodobého hlediska je takové hospodaření neudržitelné.


Z grafu je patrné, že zejména v posledních letech obě solečnosti hospodaří velice efektivně. V případě společnosti Kuntarahoitus Oyj odpovídaly běžné náklady 23 % běžných příjmů, což ukazuje na velice dobré hospodaření společnosti. 60 % příjmů tak tvoří zisk, což je velice dobrý signál pro akcionáře této


55

společnosti, uzmožňuje to tvořit dostatečné rezervy a dává prostor pro snižování cen úvěrů pro zákazníky. Dalším důležitým ekonomickým ukazatelem, zejména pro invesotry, je kapitálová přiměřenost. Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí společnost vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do společnosti sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita společnosti vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že společnost bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8 % (ČNB, 2012). Vzorec pro výpočet kapitálové přiměřenosti:

(Zdroj: Kuntarahoitus Annual report 2011) Tab. 4

Hodnoty kapitálové přiměřenosti v letech 2007 až 2011

Kapitálová přiměřenost (%) Kuntarahoitus Kommuninvest

2007 2008 23,84 13,60 14,50 26,80

2009 20,17 33,90

2010 19,28 80,70

2011 24,13 53,70

Zdroje: Kommuninvest Annual report 2011, Kuntarahoitus Annual report 2011, vlastní úprava


Obě společnosti minimální požadavek na kapitálovou přiměřenost splňují. Kapitálová přiměřenost společnosti Kuntartahoitus se pohybuje v rozmězí mezí

56


patnácti a pětadvaceti procenty. Ve vývoji kapitálové přiměřenosti společnosti Kommuninvest je patrné její prudké zvýšení v roce 2010. V té době se výrazně navýšil základní kapitál společnosti Kommunivest i Sverige AB, vkladem od mateřské Kommuninvest družstevní společnosti. Toto navýšení mělo za cíl zvýšit finanční stabilitu společnosti.


57

7 Možnosti zavedení podobného systému v České republice 7.1

Územní samospráva v ČR

Dle Ústavy ČR existují dva stupně samosprávy, a to vyšší územní samosprávné celky a základní územní samosprávné celky. Za vyšší územní samosprávné celky jsou považovány kraje. Jejich zřízení má postavení veřejnoprávní korporace, která jedná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a hospodaří s vlastním majetkem. Česká republika je rozdělena do čtrnácti krajů: • Hlavní město Praha • Středočeský kraj • Jihočeský kraj • Plzeňský kraj • Karlovarský kraj • Ústecký kraj • Liberecký kraj • Královéhradecký kraj • Pardubický kraj • Kraj Vysočina • Jihomoravský kraj • Olomoucký kraj • Moravskoslezský kraj • Zlínský kraj Druhý stupeň, čili základní územní samosprávné celky jsou obce. Stejně jako vyšší územní samosprávné celky vystupují obce jako veřejnoprávní korporace vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a hospodaří se svým majetkem (Čmejrek, Kopřiva, 2010). Česká republika je charakteristická velkým počtem často velice malých obcí. V České republice je 6 243 obcí (Ministerstvo Financí ČR, 2012), průměrný počet obyvatel je přibližně 1 600, což jsou v porovnání se Švédském a Finskem velice odlišná čísla. 7.1.1

Příjmy a výdaje místní samosprávy v ČR

Hlavní část příjmové strany rozpočtu tvoří místní daně a poplatky. Daně jsou obcím krajům rozdělovány dle zákona o rozpočtovém určení daní. Obce mají možnost ovlivnit výši některých daní, například daň z nemovitostí. Dalším zdrojem příjmů jsou státní dotace. Ty mohou mít různou formu. Často to bývají například dotace na lůžko v určitých typech zdravotnických zařízení, dotace na školství apod. Obce mohou také získat finanční prostředky z programů Evropské unie.

58


Největší výdaje rozpočtu obcí i krajů v ČR jsou na školství, zdravotní a sociální služby, kulturu a zajištění infrastruktury.

7.2 Vytvoření instituce v ČR V České republice neexistuje společnost vlastněná přímo či nepřímo místními vládami, která by se zaměřovala na poskytování úvěrů obcím. Obce získávají své finanční prostředky převážně od bank, případně emisí vlastních dluhopisů. Úvěry obcím může poskytnout i kraj nebo některé státní instituce a fondy. Následující část se zaměřuje na možnosti vzniku podobného modelu, který funguje ve Švédsku či Finsku. S ohledem na získané informace o těchto modelech byla stanovena následující kriteria, která by obdobná společnost měla splňovat: • Poskytovat úvěry • Možnost emitovat vlastní dluhopisy • Obce a případně kraje by měly mít možnost ovlivnit vývoj společnosti • Společnost by měla nabídnout investorům záruky za své závazky vůči nim • Poskytování poradenství v oblasti financování obcí • Důvěryhodnost a stabilita, hospodaření se ziskem

7.3 Legislativní rámec pro založení společnosti poskytující úvěry obcím České právo obecně nikomu nezakazuje poskytovat úvěry, nicméně v případě, že by se jednalo o soustavnou výdělečnou činnost a hlavní zdroj příjmů, jedná se již o podnikatelskou činnost. K provozování podnikatelské činnosti musí mít společnost oprávnění a to buď podle živnostenského zákona, nebo podle zvláštních právních předpisů. Živnostenský zákon omezuje založení živnosti pro poskytování úvěrů pouze na poskytování spotřebitelských úvěrů. Pojem spotřebitel definuje Občanský zákoník č. 40/64 Sb. Z této definice vyplývá, že spotřebitelem může být pouze fyzická osoba, což obce nejsou. Pro založení společnosti, jejíž hlavní činností je poskytování úvěrů právnickým osobám, se tedy musí jednat o oprávnění na základě jiných předpisů, než je živnostenský zákon. V této souvislosti je ještě důležité ustanovení §2 zákona č.21/92 Sb. o bankách. Podle tohoto ustanovení bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, přičemž za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud: a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta, b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů. Česká legislativa umožňuje poskytovat úvěry jako předmět podnikání bankám a družstevním záložnám.


7.3.1

59

Družstevní záložna

Úvěrové družstvo a předmět jeho podnikání upravuje zákon o spořitelních a úvěrních družstvech č. 87/95 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách. Družstevní záložna je družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžních služeb v různých formách. Podle §1, odst. 8 tohoto zákona družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby. Družstevní záložna je v rámci svého podnikání oprávněna k: • přijímání vkladů od členů, • poskytování úvěrů členům, • poskytování finančního leasing pro členy, • obchodovat na vlastní řad na devizových trzích • obchodovat na vlastní řad s registrovanými cennými papíry Výjimku tvoří stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce, právnické osoby jimi zřízené, nebo ty, ve kterých jsou stát, vyšší územní samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky, a pro další veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky není podmíněn jejich členstvím. Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení, které uděluje na základě písemné žádosti Česká národní banka. Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů. Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 500 000 Kč. 7.3.2

Banka

Činnost bank a předmět jejich podnikání upravuje zákon o bankách č. 21/92 Sb. Bankami se mohou stát pouze akciové společnosti. Banka je v rámci svého podnikání oprávněna k: • přijímání vkladů od členů, • poskytování úvěrů členům, • poskytování finančního leasing pro členy, • obchodovat na vlastní řad na devizových trzích. • obchodovat na vlastní řad s registrovanými cennými papíry. Banka musí mít ke své činnosti oprávnění od České národní banky. Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou

60


společnost. Minimální výše základního kapitálu pro založení banky je stanovena na 500 mil. Kč. Dále se činnost bank řídí obchodním zákoníkem, především ustanoveními týkajícími se akciových společností. Existují dva typy akciových společností: s veřejnou a neveřejnou nabídkou akcií. V případě vzniku společnosti poskytující úvěry obcím by se jednalo o společnost s neveřejnou nabídkou akcií. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Ta volí představenstvo společnosti a dozorčí radu. Kontrolu nad činností bank provádí Česká národní banka, která při porušení podmínek může bance odebrat licenci. 7.3.3

Další legislativní normy týkající se problematiky

Podmínky pro vydávání dluhopisů řeší především zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb. Podle tohoto zákona se emitenty dluhopisů obecně mohou stát všechny právnické osoby. Pokud by u nově vzniklé společnosti měla být obchodním vedením společnosti pověřena představenstvem třetí osoba, stejně jako je tomu u společností Kommuninvest i Sverige AB a Kuntarahoitus Oyj, postupovalo by se dle §66 obchodního zákoníku. Ručení za úvěry a dluhopisové krytí upravuje zákon o cenných papírech č. 191/1992 Sb.

Diskuze a závěr

61

8 Diskuze a závěr Cílem této bakalářské práce bylo představit společnost Kommuninvest, která působí ve Švédském království, a společnost Kuntarahoitus Oyj působící ve Finsku. Tyto společnosti byly založeny se záměrem poskytovat municipalitám, případně vyšším územním samosprávním celkům, jimi vlastněným společnostem, jejich sdružením a případně dalším subjektům působícím v oblasti veřejné správy úvěry, které pro ně budou výhodnější než ty, které by tyto obce mohly získat od komerčních bank. Přitom obě společnosti vstupují na trh stejně jako kterýkoli jiný subjekt a hospodaří tak bez zásahů státu za dodržení všech tržních podmínek. Společnosti Kommuninvest je družstevní společnost. Jejími členy jsou a mohou se jimi stát pouze obce a úvěry jsou poskytovány pouze členům a jimi vlastněným společnostem. Všichni členové se při vstupu do této společnosti zároveň zavazují ke společnému a nerozdílnému ručení za závazky společnosti Kommuninvest i Sverige AB, jejímž prostřednictvím jsou úvěry poskytovány. Prostřednictvím této společnosti jsou také získávány finanční prostředky na kapitálových trzích. Údaje z roku 2011 mluví o členství v družstvu 75 % všech švédských municipalit a 45% podílu na příslušném úvěrovém trhu (Kommuninvest Annual report 2011). Kuntarahoitus Oyj působí ve Finsku. Má formu akciové společnosti, přičemž akcie mohou získat jen municipality, společnostmi vlastněné a ovládané municipalitami a stát. Největším vlastníkem akcií je instituce KEVA, starající se o penze státních a obecních zaměstnanců. Společnost emisí dluhopisů získává finanční prostředky na kapitálových trzích, které poskytuje ve formě úvěrů obcím, jejich sdružením a jimi vlastněným a ovládaným společnostem. Data Kuntarahoitus uvádějí, že podíl poskytnutých úvěrů byl 80% ze všech úvěrů poskytnutých obcím (Kuntarahoitus Annual report 2011). Obě společnosti při ve své politice získávání finančních prostředků využívají důvěryhodnosti obcí v očích investorů. Dluhopisy, které tyto společnosti vydávají, jsou považovány za téměř bezrizikové investice a na trzích o ně je velký zájem. Díky tomu mohou společnosti poskytovat svým zákazníkům úvěry s nižší úrokovou sazbou, než jakou jim nabízí komerční banky. Obě společnosti nabízí dlouhodobé úvěrové produkty s fixní a s plovoucí úrokovou sazbou, která je založena na sazbě EURIBOR či STIBOR. Společnosti dlouhodobě hospodaří se ziskem a nadále si upevňují postavení na trzích. Česká republika a fungování její veřejné správy se v mnoha směrech liší od švédského a finského modelu. Nejvýznamnější je rozdíl ve velikosti a počtu municipalit. Ve Švédsku a Finsku v průběhu dvacátého století proběhla řada reforem s cílem zefektivnit fungování veřejné správy a samosprávy. Výsledkem jsou obce dostatečně velkým počtem obyvatel, aby byly schopny efektivně a samostatně zajistit svou samosprávu. Počty obyvatel nejmenších municipalit se tak pohybují kolem 5 000 (Halásková, 2009). Municipality v těchto zemích také mají větší možnosti ovlivnit příjmovou stranu svého rozpočtu stanovová-

62

Diskuze a závěr

ním výše některých daní. Česká republika je na nejnižší úrovni rozdělena do 6 243 samosprávných obcí (Ministerstvo Financí, 2012), což řadě z nich neumožňuje efektivně zvládnout svou samosprávu. Stejně jako ve Švédsku a ve Finsku obce mohou hospodařit se svým majetkem, zakládat vlastní společnosti a jiné organizace, a také obce nemohou vyhlásit bankrot, neboť řada jejich povinností je dána zákonem. V posledních letech je v České republice znatelný nárůst zadlužení obcí, přičemž stále větší část celkového dluhu tvoří úvěry. Společnost, jakými jsou Kommuninvest a Kuntarahoiutus Oyj, zaměřená na poskytování úvěrů obcím v České republice nemá obdoby. Současně v České republice není žádná instituce ani společnost, která by se komplexně zabývala poradenstvím obcím v oblasti financí. Obce využívají různé auditorské společnosti, ty se ale obvykle specializují na účetní a daňové poradenství. V České republice jsou podmínky pro vznik společnosti, fungující na podobném principu jako Kommuninvest či Kuntarahoitus Oyj, tedy společnosti, která by získávala na kapitálových trzích finanční prostředky, které by poskytovala ve formě úvěrů obcím. Česká legislativa umožňuje dvě varianty pro vznik takové společnosti. První z nich je založení úvěrového družstva, které by mohlo poskytovat svým členům úvěry a emisí dluhopisů získávat pro tuto činnost finanční prostředky. Podpisem společenské smlouvy by se členové družstva mohly zaručit i za závazky společnosti. Druhou variantou by bylo založení banky. Podle české legislativy banky musí mít formu akciové společnosti a je vyžadována minimální výše základního kapitálu 500 milionů Kč. Dohled na takovými společnostmi vykonává Česká národní banka, která k jejich výkonu musí udělit povolení. Společnost v České republice by mohla vzniknout jako úvěrové družstvo, kde jsou podstatně nižší nároky na výši základního kapitálu. Družstvo by tak mohlo založit jen několik členů, ke kterým by se postupně přidávaly další municipality. Zákon umožňuje přeměnu úvěrového družstva na banku, která by mohla vzniknout později, při nashromáždění dostatečně velkého základního kapitálu. Vznik společnosti vlastněné a ovládané municipalitami, která by poskytovala úvěry obcím, by mohl přispět k zefektivnění fungování veřejné správy. Využití důvěryhodnosti obcí při vydávání dluhopisů by na kapitálových trzích umožňovalo lepší podmínky pro získání finančních prostředků. Taková společnost by také zvýšila konkurenci na daném trhu, což by mohlo vést ke snížení ceny úvěrů poskytovaných komerčními bankami.

Literatura

63

9 Literatura Annual Report 2011. Helsinky (Finsko): Kuntarahoitus, 2012. Dostupné z: http://www.kuntarahoitus.fi/file/586/Munifin_annualreport_2011.pdf.ht ml Articles of association of Kuntarahoutus Oyj. Helsinky: Kuntarahoitu Oyj, 2011, 4 s. Dostupné také z: http://www.kuntarahoitus.fi/file/468/ Kuntarahoitus_yhtiojarjestys_EN.pdf.html BOARD OF DIRECTORS. Municipality finance Corporate Governance Policy. Helsinky: Kuntarahoitu, 2009, 27 s. ECB: Euro Exchange rates SEK. ECB. European Central Bank [online]. [cit. 2012-16-12]. Dostupné z: http://www.ecb.int/stats/exchange/ eurofxref/html/eurofxref-graph-sek.en.html HALÁSKOVÁ, Martina. Veřejná správa v Evropské unii. Vyd. 1. Opava: Optys, 2009, 181 s. ISBN 978-808-5819-779. Inspira [online]. Helsinky: Inspira, ©2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.inspira.fi/en/ KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 104 s. ISBN 80-7157-652-2 KOMMUNINVEST i SWERIGE AB. Annual Accounts 2011: Kommuninvest i Swerige AB. Örebro, 2012. Dostupné z: http://www.kommuninvest.org/1.0. 1.0/281/download_2302.php Kommuninvest of Sweden: Articles of Association. In: http://www.kommuninvest.org. Švédsko: Kommuninvest, 2012. Kommuninvest of Sweden [online]. Kommuninvest of Sweden, 2012 [cit. 201212-08]. Dostupné z: http://www.kommuninvest.org/

64

Literatura

Licencování. ČNB. ČNB [online]. © 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_do hledu/uverove_instituce/licencovani.html MuniFin: Municipality Finance [online]. Helsinky: Kuntarahoitus, © 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.munifin.fi PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejné-ho sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-807-3573-515. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. Fondy Evropské unie, 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU Souhrnná teritoriální informace: Finsko. Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Ekonomická diplomacie [online]. Praha, [2012] [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/ekonomika/cz/teritorialni_informace/index.html Souhrnná teritoriální informace: Švédsko. Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Ekonomická diplomacie [online]. Praha, [2012] [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/ekonomika/cz/teritorialni_informace/index.html Švédsko: Vnitropolitická charakteristika: Složení vlády. BusinessInfo.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-vnitropolitickacharakteristika/2/1000810/ The

Municipal Guarantee Board (MGB): a Brief Profile. KUNTIEN TAKAUSKESKUS, 2012. Dostupné z: http://www.kuntientakauskeskus.fi/ files/pdf/MGB_Brief_Profile.pdf)

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz: věcně o Evropě [online]. Vláde ČR, © 2005-12 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: www.euroskop.cz

Literatura

65

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2011. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2012b [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_cel ku_64793.html Legislativní předpisy: Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Zákon č. 544/1991 Sb., o živnostenském podnikání

66

Literatura

Přílohy


67

A Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kuntarahoitus Oyj Tab. 5


Kuntarahoitus

2007

2008 2009

2010

2011

1

Celkové poskytnuté úvěry (milionů eur)

5 849

2

Celkové získané finanční prostředky (milionů eur)

7 550 11 336 13 218 17 162 20 092

3

Bilanční suma (milionů eur)

8 913 12 512 14 557 20 047 23 842

4

Výsledek hospodaření (milionů eur)

8,8

2,7

33,7

58,3

65,3

5

obrat (milionů eur)

319

199

285

443

308

6

Růst úvěrů %

30,2

29,4

28,7

20,1

16,5

7

poměr nákladů a výnosů (Cost/income ratio)

0,56

0,80

0,31

0,23

0,23

8

rentabilita vlastního kapitálu (%) (ROE)

15,20

6,20

27,84

28,42

27,08

9

Kapitálová přiměřenost (Capital adequacy ratio) %

23,84

13,60

20,17

19,28

24,13

0,23

0,42

0,31

0,03

0,13

10 Rentabilita aktiv (ROA) %

7 567

Zdroje: Kuntarahoitus Annual Report 2011, vlastní úprava, vlastní výpočty

9 741 11 698 13 625

68


B Vybrané ukazatele hospodaření společnosti Kommuninvest i Sverige AB Tab. 6


Kommuninvest

2007

2008

2009

2010

2011

1

Celkové poskytnuté úvěry (milionů SEK)

77 938 104 658 123 624 133 729 168 071

2

Celkové získané finanční prostředky (milionů SEK)

98 221 131 537

172 394 177 357 222 754

3

Bilanční suma (milionů SEK)

109 918 142 739

183 128 190 200 234 028

4

Výsledek hospodaření (milionů SEK)

5

obrat (milionů SEK)

6

24,1

44,5

170,6

140,6

300,6

111

163

169

445

636

Růst úvěrů %

16,7

34,3

18,1

8,2

25,7

7

poměr nákladů a výnosů (Cost/income ratio)

1,00

0,57

0,35

0,39

0,42

8

rentabilita vlastního kapitálu (%) (ROE)

6,34

12,06

38,32

23,45

32,28

9

Kapitálová přiměřenost (Capital adequacy ratio)

14,50

26,80

33,90

80,70

53,70

0,02

0,03

0,09

0,07

0,26

10 Rentabilita aktiv (ROA) %

Zdroje: Kommuninvest Annual Accounts 2011, vlastní úprava, vlastní výpočty


69

C Přehled porovnání společností Kuntarahoitus a Kommuninvest Tab. 7


Finsko

Švédsko

EUR

SEK

Kuntarahoitus

Kommuninvets

počet obyvatel (milionů)

5,4

9,5

počet obcí

336

290

16 071

32 759

123 013

168 071

13 625

18 615

80%

45%

2 523

1 960

3 154

4 355

40,55

64,19

měna Organizace

průměrný počet obyvatel v obci celkové poskytnuté úvěry 2011 (milionů SEK) celkové poskytnuté úvěry 2011 (milionů EUR) Podíl na trhu úvěrů pro municipality Průměrný objem úvěrů/ počet obyvatel (EUR) Průměrný objem úvěrů na obyvatele s ohledem na tržní podíl (EUR) Průměrný objem úvěrů/ počet obcí (milionů EUR) Objem úvěrů/počet obcí - s ohledem na tržní podíl (milionů EUR) Krátkodobé úvěry Dlouhodobé úvěry

50,69 142,65 odkup krátkodobých KI-ränta, 3m dluhopisů Stibor Tillsvidare Euribor, Dlouhodobá sazba, Fixní sazba Stibor, Fixní sazba

Finanční leasing

ano

ne

Vlastnictví municipalitami

54 %

100 %

Výsledky hospodaření 2011

65,3 mil. EUR

300,6 mil. SEK

0,23

0,42

Cost/Income ratio 2011

Zdroje: Kuntarahoitus Annual Report 2011, Kommuninvest Annual Accounts 2011, MuniFin, Kommuninvest, Souhrnné teritoriální informace, vlastní úprava a výpočty

Současná úvěrová politika obcí a regionů ve Švédsku a Finsku jako možnost inspirace pro Českou republiku

Recommend Documents