Odborná praxe studentů ČLA ve Finsku. Autor: Josef Švestka a František Motyčka – studenti třídy 3.B
Den první
Let probíhal bez problémů a i celkem nám utekl. Po příletu do Jyvaskyle (0:25) nás velice příjemně překvapilo malé letiště, kde hned bylo možné bez odbavení opustit ho. V příletové hale nás už čekal Jouni Kauppinen. Cesta k areálu školy proběhla rychle, bylo to cca 61kmRáno jsme měli budík na 7:00. Nejdříve jsme prošly půlku areálu, kde jsme viděli budoucí sestřičky veterinářů, jak pracují v truhlárně. Poté nás zavedli do auly, v níž byla šestičlenná delegace z Kazachstánu. Zde jsme měli krátkou přednášku o škole a její historii. Zbytek dne jsme strávili v kravíně. Den druhý
Po snídani jsme vyfasovali neprořezný oděv, boty a helmu. Vyrazili jsme s Jounim, pěti žáky a jednou žákyní na těžební praxe. Konali se v porostu vzdáleném přibližně 45 minut cesty autem. Porostní skladba byla borovice, smrk a bříza, jako většina lesů zde. Jouni nám ukázal strom se zlomenou špicí, která vysela na slabém kousku kůry. Tomuto případu zlomu říkají „widowmaker“. Předtím musela být pokácená bříza, která bránila pádu stromu do vymezeného místa. Žák špatně provedl hlavní řez, kdy na jedné straně byl nedořez širší než na druhé a prostředek nebyl proříznut. Důsledkem toho se bříza natočila moc napravo a zavěsila se mezi smrky. Jouni jim vysvětlil, co se v tomto případě dělá a předvedl to. Pak nám Jouni ukázal, co studenti za dva týdny pokáceli a šlo se zpět do auta a jelo se na oběd. Večer nás vyzvednul a jeli jsme do Saarvijarvi na radnici, kde se nachází místní kino. Zde na nás čekala Pirkko Riekko. Promítal se film, kde hráli i čeští herci. Jmenoval se Mieletön elokuu. Tento film se odehrává v roce 1962 v Helsinkách, kde probíhá Mezinárodní festival mládeže a studenstva. Většina dabingu byla ve finštině, ale čeští herci mezi sebou mluvili česky. Den třetí
Ráno jsme jeli s Jounim na losí lov. Po 50 km jízdy jsme byli na místě. Byla zde skupinka 6 lovců. Auty se rozjeli po lesních cestách, kde měli vytipovaná místa a čekali. My jsme jeli s hlavním lovcem a jeho otcem, který byl majitelem lesa. Při cestě na místo jsme viděli několik tetřevů, jak hřadují a létají. Na místě hlavní lovec vypustil psa s GPS a čekal. Po chvíli zavolal na nějaké číslo a přišla mu SMS. Na telefonu se mu zobrazila mapa s naší polohou, polohou psa
a trasou kudy proběhl. Vypadalo to, že něco žene, nejspíše losí tlupu. Lovec psovi nadbíhal a čekal na cestě, jestli něco uvidí. Po pár přejezdech autem jsme měli pauzu na opékání buřtů. Po pár prohozených slovech jsme najednou slyšeli výstřel. Lovcovi někdo zavolal a řekl, že mají sloveno. Nasedli jsme do aut a jeli za úspěšným lovcem. 50 m od cesty v lese ležela slovená losice. Přesunuli jsme se na starou nepoužívanou farmu, která sloužila pro bourání zvěřiny. Ve stodole se kus pověsil a stáhnul. Rozloučili jsme se s lovci a jeli zpět do Tarvaaly a šli na pokoj. Den čtvrtý
Celý den jsme měli volno, a proto jsme se prospali do 12 hodin. Vzbudilo nás slunce, které nám svítilo do okna. Venku ale foukal silný vítr. Občas se naskytla i nějaká sněhová přeháňka. Abychom se celý den neváleli na pokoji, šly jsme sem tam na malou procházku. Podívat jsme se byli hlavně k nedalekému jezeru. Den pátý
Škola ve Finsku začíná v Pondělí až po obědě. Proto jsme stávali v 10 hodin. Na obědě jsme se potkali s Jounim, který nám sdělil, že pojedeme kácet stromy s partou Finů. Ještě než jsme vyjeli, šli jsme namíchat benzín s olejem. Žáci vyfasovali pily a mohlo se jet. Jeli jsme na stejné místo, kde jsme byli den druhý. Tentokráte jsme měli o 2 žáky více. Jouni označil pár stromů a řekl nám, že se máme postarat o 2 děvčata a naučit je bezpečně kácet. Nejdříve jsem jim ukázal jak odvětvovat. Poté jsem pokácel jednu břízu, aby viděli jak se co dělá. Na řadu přišly ony. Nasedli jsme do auta a jeli na večeři. Po večeři jsme šli se 2 žáky do posilovny. Den šestý
Na snídani jsme se dozvěděli, že pojedeme se skupinou, která pracuje s harvestorem a vyvážečkou. O přestávce se nás zeptal jeden žák, jestli si chceme zkusit řídit a pracovat s vyvážečkou, tak jsme šli. Napřed nám vše uvnitř vysvětlil a šlo se na ostro. Chvilku nám trvalo zvyknout si na citlivost, ale poté to už bylo dobré. Párkrát jsme přejeli po pasece a naložili několik klád. Byl čas na kávu. Po pauze jsme si vyzkoušeli, jak se kácí s harvestorem. Je to už složitější, ale není to moc těžké. Stačí 2 - 3 stromy a už člověk ví co a jak. A zase pauza na kávu. Po pauze na kávu jsme šli znovu pracovat s harvestorem a poté jeli na večeři.
Den sedmý
Dnes jsme měli na plánu práci v místní lesnické společnosti. Majitel společnosti je manžel učitelky Pirkko Riekko. Jouni nás vzal na místo u jezera, kde byl malý parčík s nebezpečnými břízami. Nejdříve jsme prořezali podrost a poté Pekka Riekko, majitel společnosti, začal kácet. Na nás bylo pomoct uvést stromy do pádu. Poté je odvětvit. Po práci pro nás přijela Pirkko a zavezla nás zpět do campusu. V 6 hodin večer jsme se vydali se skupinnou žáků do sauny. Byla na nádherném místě hned u jezera. Napřed jsme chvíli poseděli u krbu a pak se šlo do sauny. První na řadě byla sauna s kamny vevnitř, na kterých byly rozžhavené kameny, na které se lila voda. Teplota zde dosahovala 85°C. Dalo se to vydržet, ale stejně jsme asi po 20 minutách museli ven. Následovala kouřová sauna. V kouřové sauně se topí pod kameny a kouř jde do sauny, napřed se roztopí a nechají se nažhavit kameny, poté se utřou saze a může se jít saunovat. Jeden student horlivě poléval kameny a po asi 10 minutách jsme museli ven. Nedalo se tam skoro dýchat. Po vylezení z kouřové sauny jsme vlezli do jezera. První pocit je velice chladný, ale po vylezení z jezera je pocit skvělý. Následovala konverzace se žáky a následně cesta zpět do campusu. Den osmý
Po snídani jsme se vypravili se skupinou žáků na pracoviště. Zde nás se 3 žáky učitel vysadil a šlo se pracovat. Ke konci práce začalo chumelit. Den devátý
Ráno jsme měli na programu předmět Bioenergie. Po výkladu jsme se odebrali na nedaleké odloučené pracoviště školy. Zde jsme zhlédli kotel na peletky. Pak jsme se vrátili do campusu. Jari nám ukázal, jak se campus vytápí. Den desátý
Jouni nás v 8 ráno vyzvedl a jeli jsme na tetřevy. Cestou jsme viděli pár tetřívků hřadovat v korunách stromů. Pes bohužel nic nenašel a tak jsme se vrátili do auta a pokračovali. Den jedenáctý
Na programu byl odpočinkový den. Den dvanáctý
Po obědě jsme měli hodinu s učitelkou Sirpou Hernesmaa. Dověděli jsme se
zajímavosti a informace o finském lesnictví. Žáci měli připravené menší referáty na různé zpracování dřeva v konkrétních podnicích ve Středním Finsku. Večer jsem šel do sauny. Den třináctý
Po snídani jsme se vydali s Jounim a skupinou do lesa. Bylo to poprvé, kdy tahle skupina měla řídit vyvážečku v terénu. Jezdil se menší okruh po linkách. Vždy byli v provozu 2 vyvážečky, ve kterých jsme se střídali. Den čtrnáctý
Na dnešním programu jsme měli opět práci s vyvážečkou. Nacvičovali nakládání a vykládání nákladu. Den patnáctý
Na snídani jsme se dozvěděli, že je menší změna plánu. Lesnická společnost, kam jsme měli jet, měla problémy se strojem. Místo toho jsme jeli s Jounim pro náhradní díly do Jyväskylä. Jouni vyzvedl díly a jeli jsme se podívat do firemní prodejny Škoda. Po prohlídce jsme se vydali zpět do Tarvaaly na oběd. Po obědě jsme díly zavezli učiteli Tomimu. Jeli jsme k rozbité vyvážečce a Jouni se pokusil aspoň něco opravit. V dáli jsme slyšeli pracovat stroj. Jouni nám řekl, že je to prořezávkový harvestor. Pracoval s ním Aleksi Suomäki, žák, který nás měl o víkendu vzít na akci pořádanou pro majitele pozemků, na kterých lovci loví. Po malé ukázce jsme pokračovali v programu. Jeli jsme se podívat na nový typ harvestoru Ponsse Scorpion. Den šestnáctý
Ráno po vydatné snídani jsme nasedli do dodávky a jeli do místní firmy Honka. Vyrábějí zde roubenky a sruby do celého světa. Ze začátku exkurze jsme se dozvěděli, že i mimo jiné státy, dovážejí i do Keni a ČR. Jako první vyřešili problém s postupným sesedáním domu. Den sedmnáctý
Ve 2 nás vyzvedl ředitel školy a zavezl nás na menší oslavu pořádanou pro majitele lesů, kde loví lovci losy. Zde na nás čekal student Aleksi Suomäki. Přivítal nás, seznámil s jeho rodinou a nabídl nám losí polívku. Několik lidí se nás vyptávalo, jak se nám tady líbí a jak to chodí v České republice.
Den osmnáctý
Den jsme strávili na pokoji a občasnými procházkami v okolí. Kvůli špatnému počasí bylo procházek málo. Den devatenáctý
Po obědě jsme jeli do města. Zde jsme v hale hráli florbal a poté šli do sauny. U sauny byl i plavecký bazén, kde jsme si trochu zaplavali. Saunování jsme 3x opakovali. Den dvacátý
Po snídani jsme jeli s Jounim do asi 100km vzdáleného města, kde má škola další studijní obory. Na plánu bylo nás seznámit s logistikou dřeva. Nasedli jsme do nákladního auta s rukou a jeli jsme naložit dříví. U odvozního místa jsme si vyzkoušeli práci s nakládací rukou. Po naložení jsme pokračovali na pilu. Následovala tradiční vánoční večeře, kterou jsme měli jako oběd. Vše připravovaly studentky. Jeden učitel nás provedl areálem školy. Den dvacátý první
Po snídani jsme se vydali na nedaleké místo, kde pracoval Jouniho kamarád s harvestorem. Strávili jsme zde asi 2 hodiny. Po obědě jsme měli menší přednášku o ČR a naší škole. Den dvacátý druhý
Celý den jsme měli volno. Učitelé měli poradu, tak jsme měli aspoň oběd v jídelně. Den dvacátý třetí
V tento den je ve Finsku Den nezávislosti. Den dvacátý čtvrtý
V 10 hodin nás Jouni vyzvedl a směr Jyväskylä. Jeli jsme nakupovat dárky. Po nákupech jsme šli do klasického amerického bistra. Objednali jsme si hamburger s hranolkami. S plnými břichy jsme obešli ještě nějaké obchody, a pak jsme vyrazili zpět.
