Popletené 👻 🌹moderní pohádky 🐲
Sněhurka a krtečkovi trpaslíci (popletená pohádka)
Žila byla jedna Sněhurka, která bydlela se svou macechou a dvěma nevlastními sestrami. Tatínek jí umřel. Jednoho dne na dveře zámku zaklepal a řekl: „Kůzlátka, otevřete vrátka, tady je vaše maminka!“ Sněhurka se zalekla, myslivec ji odvedl do lesa, kde ji nechal. Sněhurka volala a brečela. Nakonec se rozhodla, že půjde les prozkoumat. Potkala vlka, který sežral karkulku i s babičkou a myslivcem. Vlka zabila a ostatní osvobodila. Před sebou uviděla chaloupku. Šla dovnitř a uviděla krtečkovy trpaslíky. Sněhurka jim vařila, uklízela a podobné věci. Jednoho dne ale obvinili Sněhurku z toho, že je čarodějnice a chtěli ji upálit. V momentě přijel princ a osvobodil ji. Spolu odjeli do jeho zámku, kde spolu žili šťastně až do smrti. Zazvonil zvonec a pohádky je konec
(Hanzlíková)
Popletená pohádka Za sedmero horami a sedmero řekami žila jedna vlčí rodinka. Máme vlčice a její vlčátko. Jednou mu řekla, aby šlo koupit nějaké maso a navštívilo babičku. K babičce musel jít vlk přes Temný hvozd, kde žili obří pavouci, lesní elfové a Karkulky. Předtím než odešlo tak mu maminka říkala, ať se nezastavuje a s nikým se nebaví a nebere si od nikoho sladkosti. Vesele se zpíval a v půli cesty potkal Karkulku. Ta se ho zeptala, kam má namířeno a on zapomněl, co mu říkala maminka a všechno jí řekl. Ta se rozhodla, že k babičce dorazí dřív než vlk. Když tam dorazila tak svázala babičku a strčila jí do skříně. Když tam vlk došel, divil se, že místo babičky tam je Karkulka. Chtěl zavolat policii, ale dovnitř vtrhl Otesánek a sežral babičku, vlka i Karkulku. Potom ale přijel Bajaja na oslíkovy, ze kterého padaly peníze, když se mu řeklo, a omráčil Otesánka kyjem a rozpáral mu břicho, ze kterého vylezl vlk, Karkulka i babička. Otesánka poslali na odtučňovací kůru, Karkulku zavřely za omezení osobní svobody a vlk s babičkou pozvali Bajaju s oslíkem na oběd.
(Kunová)
RŮŽA
(Moderní pohádka)
Jednoho dne se ve velmi chudé rodině narodila holčička. Byla velmi chudá, ale početná hostina. Rodiče děťátka pozvali tři staré bezdomovkyně, ale nepozvali čtvrtou a nejstarší bezdomovkyni. Když každá z těch babek přednesla svou věštbu, přišla poslední a nejstarší. Babka řekla naštvaným hlasem: „ Až se Růža stane chemikářkou, otráví se a zemře“. Uběhlo pár let a Růža se stala chemikářkou, jak stará babka předpověděla. Růžu to strašně moc bavilo, dělala různé pokusy, doučoval děti a učila jako soukromá učitelka. Ale měla i úhlavního nepřítele, jmenoval se Jůlius. Byl to velmi nadaný chemik, ale Růže se nikdo nevyrovnal. Tak si jednoho dne řekl, že s tím navždy skončí. Nic netušící Růžu pozval Jůlius na oběd. Když si šla Růža odskočit na WC, nalil jí do pití silně jedovatý roztok. Když Růža přišla, tak se napila svého pití. Ale netušila, že je v pití jed. Pomalu jí to začalo rozežírat. Začalo ji být špatně, tak šla zpátky do své laboratoře. Druhý den jí našli mrtvou tedy jen její ostatky. Byli bílé jak nově natřená stěna. Věštba se naplnila a tím pádem končí i moje vyprávění. KONEC :)
(Růžičková)
Pohádka Bylo nebylo, v jedné knihovně plné knih žila stará babizna, která neměla ráda děti. Jendou přišla Mánička do knihovny a zeptala se: „Máte tu Svět v planetách?“ babizna odpověděla: „Běž se starat o svý,“ a odešla. Mánička byla vyděšená. V noci, když babizna spala, se v knihovně udělalo knižní tornádo a stará babizna umřela.
Karkulka
(Fuska)
(moderní pohádka)
Karkulka pracuje v továrně, ale rozbije stroj. Který musí zaplatit. Jde shánět peníze, zkusí vsadit ve sportce. Vsadí čísla 3,12.18.19.25.29.38 za 50 Kč. Karkulka doufá, že vyhraje. Čísla se losují dnes večer v 20.00. První tah- první číslo 3, druhý 12 třetí 18 a čtvrtý je 19. Karkulka doufá, že padnou ještě tři čísla a zároveň spadla 25 a hned poté 29.Těd je to už hodně blízko. Poslední číslo je 38! Karkulka vyhrává 28 000 000 milionů za to zaplatí stroj a nemusí už nikdy hodit do práce.
(Windšedl)
Karkůlka
„Hloupý Honza“ (moderní pohádka) Jednoho dne se narodil hloupý Honza junior. Když se mu něco nelíbilo, tak se smál a naopak, když se mu něco líbilo, plakal. Rodiče se z něj dočista zbláznili a došli k názoru, že až vyroste, půjde do školy. A léta plynula jako voda a z malého hlupáka se stal velice vzdělaný hoch. Rozhodl se, že bude kandidovat na prezidenta. Ale to se mu nepovedlo a tak zkusil založit firmu na boty. A hned v prvním měsíci slavil úspěch, jeho boty dobývaly svět. Nikdy by si nepředstavoval, že bude tak úspěšný. A už mu nikdy nikdo neříkal hloupý Honza. Po dvou úspěšných letech se oženil a měl čtyři děti. A už se měl jako v bavlnce a nikdy ho nenapadlo, že se jeho děti mohou stát hloupými. Ale to je už jiný příběh. KONEC
(Šubrt)
(popletená pohádka) Jednoho dne se karkulka rozhodla, že napíše knihu. Ale nic jí nenapadalo, a tak šla pro inspiraci do lesa a tam našla krtka. A krtek povídá? „Kam jdeš?“ A Karkůlka na to odpoví: „Pro inspiraci, píši knihu.“ „Nechceš napsat i něco o mé maličkosti?“ „A víš co? Přijímám Tvůj návrh!“ A krtek povídá: “Pojď se mnou, našel jsem poklad, ale tam velký drak.“ A tak šli ke sluji draka a ten jim povídá?“ Nechcete si se mnou zahrát karty?“ A Karkůlka s krtkem odpovídají: „Ano, rádi.“ A drak hned na to? A nechcete být mí kamarádi?“ „Ano, chceme!“ A tak si spolu hráli a bydleli a na konci každého dne si zapsali do knihy, co dělali. Karkůlky knížka šla na odbyt a každé dítě si od té doby hraje stejně.
(Šubrt)
Večerníček
Všichni jsme znali našeho malého Večerníčka s papírovou čapkou a plnou hrstí novin, které rozhazoval po obrazovce televize. Všechno se ale změnilo. Večerníček je teď zavřený v psychiatrické léčebně. Celé dny sedí uprostřed svého pokoje ve svěrací kazajce a kouká oknem za mřížemi ven. Jednoho dne se mu ale povede utéct a to už nebude žádný sranda. Večerníček zase sedí v pokoji a kouká ven. V hlavě se mu jako každý den honí myšlenky o možném útěku, když najednou uslyší zaklepání. Rychle se otočí ke dveřím a vycení zuby. Vchází usmívající se sestřička s injekcí v ruce. Pomalu dojde k Večerníčkovi a chce mu injekci píchnout, když najednou…
Večerníček vyprostí ruku ze svěrací kazajky, vezme sestřičce injekci a píchá ji do její paže. Sestřička omámeně padá k zemi Večerníček co nejrychleji utíká ke dveřím, chodbou až ven z léčebny. On se ale pořád nezastavuje a běží dál. Běží kolem parku, cukrárny, školy, hřbitova až je školce, kde se zastaví a těžce oddychuje. Tady před školkou čeká a čeká. Všichni kolemjdoucí si ho pomšeně prohlížejí, ale on si jich nevšímá a jenom pozoruje onu školku. Stále jen čeká, skoro se nehýbe, když náhle spatří, co celou tu dobu očekával. Děti konečně vychází ze školky a jdou na procházku. Večerníček se schoval za strom, kde vyčkává, až děti půjdou kolem. Když se tak stává, Večerníček vyskakuje zpoza stromu, začne křičet z plných plic a dělá na děti děsivé grimasy. Děti se rozutíkají kolem a piští. Večerníčka to ale nezastavuje. Křičí pořád dál a začíná se blaženě usmívat. Najednou ho ale čapnou dvě silné ruce policistů a táhnou ho do auta, které doveze Večerníčka zpátky do domova pro duševně choromyslné, kde bude zřejmě už navždy. (Svátková)
Sněhurka a sedm pasáků
Za sedmero horami a sedmero blechami žila byla jedna Sněhna, které přezdívali jí Běhna. Její přezdívka byla odvozena z jejího povolání – byla totiž prostitutka. Pracovala pro sedm malých pasáků a každý den přijímala zákazníky s veškerou milostí a vstřícností, která v ní byla. Víte, v dnešní době to funguje jinak. Dříve byly princezny, králové a královny, panství a dobré konce, ale tohle je dnešní realita. Sněhna měla několik prací naráz, aby poplatila dluhy, které způsobila. Převážela kokain přes polovinu USA, uklízela u slavných mafiánů a dělala v Pamele. Poté, co poplatila většinu svých dluhů, se přestěhovala a začala nový život. Seznámila se s jedním mládencem, který ji pomohl sehnat práci. Dohodil jí sedm kamarádů a řekl, že pro ně bude pracovat jako prostitutka. Denně musíme víc jak 7 zákazníků. 1 zákazník – 1 hodina = 2000 Kč, z toho 500 jí a 1500 pasákovi. Takže si denně vydělá přibližně 3500 Kč a pasákům dá 10500 Kč. Na žití a mejdany jí to stačí, nežije si zle. Hadry lahoste, replay, airmaxy atd. Pohodový život dvacetileté dívky, která vyrůstala v chudobě, ale postavila se na své nohy a začala makat, i když ne zrovna vhodně.
Jednoho dne, když měla po směně a vracela s pomalu domů, jí zastavil nějaký mladík. Jmenoval se Gabriel a bylo mu 22 let. Sněhurku nikdy předtím neviděl, ale zalíbila s emu hned na první pohled. Zastavil jí a snažil se ji pozvat na drink. Sněhurka nebyla zvyklá na to, že je k ní někdo jen tak milý, a tak byla celkem vykolejená. Ale nabídku přijala. Domluvili se na druhý den na osmou hodinu, že si zajdou do Mekáče a pak protančí noc v Kalábrii, tanečním klubu. Sešli se v týdnu ještě několikrát a Sněhurka měla, když byla s Gabrielem, nepopsatelný pocit štěstí a bezpečí. Jenže Gabriel o ní nevěděl, že dělá prostitutku. Řekla mu, že dělá v kadeřnických potřebách jako brigádnice. A práci opustit také nemohla. Měla z ní dost peněz a pasáci by ji zlikvidovali. Nevěděla, co má dělat, Bude mu to muset říct. Napsala mu na facebook zprávu: „Gabrieli, dnes se se mnou musíš sejít, potřebuji Ti něco říct. Doufám, že to pochopíš.“ Když se sešli, všechno mu řekla. Gabriel jen poslouchal, nemluvil. Potom se sebral a beze slov odešel. Sněhurka ho milovala, jenže nevěděla, co má dělat. Rozhodla se dát výpověď, ale to ještě nevěděla, že po ní potom půjde mafie. Gabriel se čtrnáct dní neozval a ona se vyhýbala kontaktu s okolním světem. Patnáctý den se Gabriel rozhodl, že jí pomůže. Zamiloval se do ní. Ale přijel málem pozdě. Když vešel do Sněhurčina bytu, ležela svázaná na posteli a nad ní stálo 6 mafiánů. Ještě, že měl u sebe Gabriel zbrojní pas a pistoli. Postřílel ty zmetky, sebral Sněhnu a odjeli pryč. Gabriel ji odvezl k sobě, sbalil si věci a poslal pro ně taxislužbu, aby je nevystopovala mafie. Sněhna zjistila, že jí taky v něčem lhal. Jednou byl ve vězení za napadení policisty a pstření bezdomovce. Cestou ještě vykradli banku a benzinku, aby jim satačily peníze, a odjeli ze států. Koupili si baráček v horách a tam žili šťastně, až dokud je nezastřelila banda státních policistů za loupež a honičku v autě.
(Hrudičková)
