Poplatková politika domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Poplatková politika domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Jana Hanáková

Brno 2010

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup, připomínky a cenné rady, které mi poskytl během zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a je mým autorským dílem. Prameny a literaturu, ze které jsem čerpala nebo v práci používala, řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 11.5.2010

_________________

Abstract Hanáková, J. Charge policy of domestic and foreign banks from the same banking group. Bachelor thesis. Brno, 2010. The thesis deals with the issue of charging policy of banks. Based on the analysis and comparison of current accounts at selected banks evaluate fee policy of banks within the same banking group. First assess the extent of services offered by different accounts and then cost efficiency of these products of current accounts in both absolute and relative size. The comparison is focused on the difference between total cost of using electronic and branch services and evaluation of two customer profiles, taking into account the frequency of use of services. It showed that based on the comparison of the analyzed banks that in most cases in the Czech Republic bank fees are higher and are harder to Czech client than in foreign banks operating in the same banking group. This was not confirmed only for low-cost domestic banks. In the discussion are also provided conclusions and recommendations, and assessed the working hypothesis. Keywords Bank charges, current bank account, bank products, tariff listing, banking groups

Abstrakt Hanáková, J. Poplatková politika domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce pojednává o problematice poplatkové politiky bank. Na základě analýzy a komparace běžných účtů u vybraných bank vyhodnocuje poplatkovou politiku bank v rámci stejných bankovních skupin. Nejdříve hodnotí rozsah nabízených služeb jednotlivých kont a následně nákladovost produktů těchto běžných účtů a to jak v absolutní, tak v relativní výši. Srovnání je zaměřeno jak na rozdíl celkových nákladů při využití elektronických a pobočkových služeb, tak na vyhodnocení 2 klientských profilů, které zohledňují frekvenci využívání služeb. Na základě komparace analyzovaných bank se ukázalo, že ve většině případů jsou v ČR bankovní poplatky vyšší a českého klienta zatíží více než v zahraničních bankách působících ve stejné bankovní skupině. Toto se nepotvrdilo pouze u tuzemských nízkonákladových bank. V diskuzi jsou rovněž stanoveny závěry a doporučení a vyhodnocena pracovní hypotéza. Klíčová slova bankovní poplatky, běžný účet, bankovní produkty, sazebník, bankovní skupiny

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

2

Metodika

10

3

Literární rešerše

13

3.1

Význam poplatkové politiky pro banky ...................................................13

3.2

Poplatková politika českých bank............................................................14

3.3

Zahraniční poplatková politika................................................................19

3.4 Portál www.bankovnipoplatky.com – „bojovník“ za poplatkovou politiku bankovních klientů ............................................................................. 24

4

3.4.1

Anketní otázky pro bankovní klienty.............................................. 24

3.4.2

Anketa „o nejabsurdnější bankovní poplatek“ ............................... 25

3.4.3

Petice proti poplatkové politice bank v ČR..................................... 26

3.4.4

Den protestu proti bankovním poplatkům..................................... 26

Vlastní práce 4.1

27

Erste Group............................................................................................. 27

4.1.1

Bankovní účty.................................................................................. 28

4.1.2

Rozsah nabízených služeb .............................................................. 30

4.1.3

Nákladovost produktů .....................................................................31

4.2

KBC Group .............................................................................................. 34

4.2.1

Bankovní účty.................................................................................. 34

4.2.2


4.2.3

Nákladovost produktů .....................................................................37

4.3

Raiffeisen International Group .............................................................. 39

4.3.1

Bankovní účty.................................................................................. 40

4.3.2

Rozsah nabízených služeb ...............................................................41

Obsah

7

4.3.3 4.4

Nákladovost produktů .................................................................... 42

Skupina Commerzbank .......................................................................... 45

4.4.1

Bankovní účty.................................................................................. 46

4.4.2


4.4.3

Nákladovost produktů .................................................................... 48

4.5

Komparace nákladovosti pro zvolené klientské profily ..........................51

4.5.1

Pasivní klient....................................................................................51

4.5.2

Aktivní klient................................................................................... 53

5

Diskuze

56

6

Závěr

60

7

Literatura

61

Přílohy

73

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V současné době, kdy komerční banky nabízí klientům služby prostřednictvím mnoha moderních technologií, je téměř nemožné představit si život bez běžného účtu a s ním spojených výhod. Pohodlné zřízení trvalého příkazu pro úhradu nájemného, rychlý výběr z bankomatu namísto dlouhého čekání u přepážky v bance, možnost elektronického sledování konta, platby přes platební a kreditní kartu a další činnosti, které denně ušetří nemálo času. Od počátku českého bankovnictví, kdy finanční domy umožňovaly jediný způsob komunikace banky s klientem formou osobní návštěvy pobočky, uplynula řada let, v jejichž průběhu bylo možné sledovat obrovský technologický boom. Banky dostaly k dispozici velkou škálu komunikačních prostředků, které umožnily snížit jejich nepřiměřené náklady namísto papírové formy zprostředkování úkonů. I přes podstatné snížení nákladových položek bank stále dochází k poměrně velkému výběru poplatků za zprostředkované služby od klientů. Banky se často odkazují na nutnost úhrad právě těchto výloh. Avšak z výsledků hospodaření jednotlivých bank je patrné, že na poplatcích vybraných od klientů profitují mnohonásobně více, než musí za tyto služby uhradit. Vlastníci bank si totiž uvědomují, že výše poplatků představuje nemalou část výnosů, kterých lze snadno dosáhnout. Nastavení současné tuzemské poplatkové politiky není zcela srovnatelné se situací v ostatních státech EU. V mnoha studiích 1 , které budou podrobněji zmíněny později, bývá Česká republika řazena mezi státy vyznačující se vysokými bankovními poplatky. Tuzemské banky zpoplatňují téměř všechny poskytované služby. Zahraniční banky využívají strategií balíčkových produktů, kdy klient zaplatí pouze paušální částku za konto a ostatní náklady spojené s užíváním účtu jsou již v tomto poplatku zahrnuty. V českých bankách poskytujících balíčkové produkty však klienti zaplatí společně s paušální sumou i další nákladové poplatky, které musí klient zaplatit nad rámec svého účtu. Podle uváděných zdrojů jsou např. v Bulharsku, Nizozemsku nebo Belgii poplatky za prováděné služby nulové či minimální. Odborníci a kritici bankovních poplatků 2 , jejichž názory budou v práci podrobněji rozebrány, však často nevidí problém v samotných vysoko nastavených poplatcích, ale v jejich netransparentnosti a nízké informovanosti klientů. např. studie: Capgemini. World Retail Banking. European Commision. Data collection for prices of current accounts provided to consumers. Slovenská banková asociácia. Porovnanie ročných nákladov na vedenie bežných účtov vo vybraných krajinách za rok 2009: (Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Pol´sko, Rakúsko). 2 Odborníci: Patrik Nacher, David Z. Chvátal, Karel Machala 1

Úvod a cíl práce

9

Pro českého občana je srovnání poplatků za vedení a správu běžného účtu často velmi obtížné a časově náročné. Banky sice zveřejňují své sazebníky prostřednictvím internetu nebo tiskových materiálů, ale uvedené informace jsou často nepřehledné a nazvány tituly, pod kterými klient přesně neví, co si představit. Srovnání sazebníků jednotlivých bank je tak téměř nemožné a klient od něj často upustí. Proto také dosud většina bank o změnách v poplatcích informovala odkazem na sazebník zveřejněný na internetu. Proti postupu domácích bank se objevuje mnoho negativních reakcí a poplatková politika se stává velmi diskutovanou oblastí, kterou je nutno se zabývat. V důsledku špatně nastavené politiky se na trhu objevují snahy o sjednocení a dodržování přesných pravidel, které by posílily postavení spotřebitele. Bakalářská práce pojednává o problematice poplatkové politiky bankovních institucí. V teoretické části je zpočátku analyzována poplatková politika z hlediska banky, která ji obvykle chápe jako jeden z nejdůležitějších a snadno dostupných zdrojů zisku. Klienti finančních domů zaujímají velmi důležité postavení, coby prameny těchto výnosů. Proto se nemalá část literární rešerše věnuje vnímání bankovních poplatků z pohledu klientů. Dotýká se názorů českých občanů na výši poplatků spojených s vedením účtu a jejich protestních reakcí na toto tuzemské nastavení, které jim pomáhá zprostředkovat finanční odborník Patrik Nacher (provozovatel nejznámějšího internetového serveru www.bankovnipoplatky.com). Dále je nastíněn vývoj a regulace poplatkové politiky v České republice a situace na zahraničních trzích. Vlastní část práce následně posuzuje stav poplatkové politiky ve vybraných bankovních skupinách. Prostřednictvím zvolených metod sleduje vymezený hlavní cíl práce, a to na základě analýzy a komparace běžných účtů u vybraných bank vyhodnotit poplatkovou politiku bank v rámci stejných bankovních skupin.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace poplatkové politiky spojené s běžným účtem vyhodnotit situaci, a to vždy ve dvou vybraných bankách, v ČR a zahraničí patřících do stejné bankovní skupiny. První dílčí cíl představuje vyhodnocení rozsahu (popřípadě kvality) nabízených služeb jednotlivých kont. Jedná se o kvalitativní kritérium, včetně zohlednění přehlednosti a transparentnosti sazebníků. Druhý dílčí cíl vyhodnocuje nákladovost těchto produktů a to jak v absolutní, tak v relativní výši (podrobněji definováno v metodice práce). Jak uvádí studie Evropské komise „Data collection for prices of current accounts provided to consumers“, ČR je 7. zemí z 27 hodnocených států v oblasti poplatků, tzn. patří mezi 1/3 zemí s nejvyššími bankovními poplatky. Na základě této skutečnosti je postavena práce, která srovnává výši poplatků v rámci stejné bankovní skupiny. Tomu odpovídá následující hypotéza: „Vysoká nákladovost spojená s užíváním běžného účtu spotřebitelů v tuzemských bankách se projeví i v případě srovnání bankovních poplatků se zahraničními institucemi ze stejné bankovní skupiny.“

Metodika

10

2 Metodika Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické, jejichž náplň tvoří poplatková politika bank. Literární rešerše je zpracována na základě samostudia odborné literatury, prací či studií na obdobné téma a jiných relevantních zdrojů zabývajících se daným tématem. Jako hodnoty uváděné v teoretické části práce, které byly čerpány z výročních zpráv jednotlivých bank, byly brány poslední známé údaje týkající se poplatků v době šetření literární rešerše, kdy byl posledním plně dostupným obdobím rok 2008, přičemž nebyly brány v úvahu čtvrtletní či pololetní údaje. Pro zajímavost byly dodatečně doplněny nové údaje za rok 2009 u výsledků bankovního sektoru zveřejněných ČNB a u ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Vlastní práce sleduje stanovené cíle prostřednictvím dvou metod: (1) • analýza – rozbor, všeobecná metoda sloužící ke zkoumání jednotlivých složek a vlastností předmětu • komparace – srovnání, metoda jejímž cílem je zjistit podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými jevy. Nákladovost je vyhodnocena prostřednictvím absolutní a relativní výše poplatků. V případě absolutní výše nákladovosti jsou hodnoty zahraničních poplatků přepočteny na českou měnu kurzem, který používá zdroj uvádějící průměrnou hrubou mzdu v daných zemích za rok 2008: (2) • Česká republika – 25,451 CZK/EUR • Polsko – 4,123 PLN/EUR • Slovensko – 32,087 SKK/EUR. Pro zajištění dostatečné vypovídací schopnosti bude nákladovost vyjádřena v relativní výši, která bude získána po přepočtu s průměrnou hrubou mzdou jednotlivých zemí (vhodné pro zohlednění kupní síly dané země). Tab. 1 Země Česká republika Německo Polsko Rakousko Slovensko

Průměrná měsíční hrubá mzda v dané zemi v roce 2008 (2) Výše průměrné měsíční mzdy v národní měně v EUR 23 542 CZK 925 3 662 EUR 3 662 2 944 PLN 714 3 221 EUR 3 221 22 204 SKK 692

v CZK 23 542 93 202 18 172 81 978 17 612

Metodika

11

Vlastní práce, která zkoumá poplatkovou politiku českých a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny, je rozdělena do jednotlivých částí podle skupin, kde je provedeno dílčí srovnání v rámci příslušného seskupení. Na konci praktické části dochází k souhrnnému propojení a vyhodnocení průběžných výsledků. Pro účely zpracování jsou zvoleny 4 bankovní skupiny. Jednotlivá uskupení zastupuje 1 tuzemská a 1 zahraniční banka patřící vždy do stejné bankovní skupiny. Výběr vhodných bank je založen na volbě domácích peněžních ústavů, ke kterým byla přiřazena právě 1 cizí bankovní instituce, působící v sousedním státu ČR. Na českém trhu jsou vybrány pro hodnocení poplatků spojených s vedením a užíváním bankovního účtu 2 největší banky (ČS a ČSOB) a 2 tzv. nízkonákladové finanční instituce (Raiffeisenbank a mBank). Výběr zahraničních bank je v důsledku velkého množství bankovních poboček po celém světě zúžen do oblasti Centrální Evropy, která se vyznačuje geografickým umístěním států a obdobnou kulturou. Hodnocenými finančními skupinami a příslušnými bankovními institucemi jsou: 1. Erste Group 1.1. Česká spořitelna, a.s. 1.2. Erste Bank AG (Rakousko) 2. KBC Group 2.1. Československá obchodní banka, a.s. 2.2. Kredyt Bank S.A. (Polsko) 3. Raiffeisen International Group 3.1. Raiffeisenbank a.s. 3.2. Tatra Banka, a.s. (Slovensko) 4. Skupina Commerzbank 4.1. BRE Bank S. A. (dále jen „mBank“) 4.2. Commerzbank AG (Německo) Kvůli rozsáhlosti dané problematiky se práce zabývá pouze danou oblastí spotřebitelského bankovnictví, kde hodnotí základní účty bank, nikoliv specifické jako jsou např. studentská konta atd. Consumer banking (spotřebitelské bankovnictví) tvoří specifickou část retail bankingu (malobankovnictví orientující se na drobné podniky a obyvatelstvo), které se zaměřuje na přijímání vkladů od drobných střadatelů, poskytování spotřebních půjček a další finanční služby. (3) K analýze a komparaci vlastní části práce byly použity sazebníky příslušných bank dostupné k datu 1.3.2010. Pro účely naplnění obou dílčích cílů jsou sledovanými položkami (podle možnosti v rámci poskytnutí na pobočce i prostřednictvím internetbankingu): • poplatek za vedení účtu/balíčku • vklady a výběry hotovosti (na přepážce, prostřednictvím bankomatu)

Metodika

12

• příchozí a odchozí platby • trvalý příkaz • inkaso • poplatek za výpis z účtu (poštou, elektronicky, na přepážce) • poplatek za přímé bankovnictví • poplatek za debetní kartu. Uvedené položky jsou nejdříve hodnoceny v rámci rozsahu poskytovaných služeb. Po naplnění prvního dílčího cíle je vyhodnocena nákladovost těchto nabídek. Zvolené položky jsou propočítány zvlášť u každé finanční instituce. Následně jsou zjištěné náklady vyčísleny v relativních hodnotách, komparovány a vyhodnoceny. Po analýze a komparaci poplatkové politiky jsou vytvořeny dva modelové uživatelské profily, pro pasivního a aktivního klienta. Profil pasivního klienta simuluje situaci starších občanů, kteří nepreferují moderní technologie, neprovádí mnoho transakcí a téměř všechny záležitosti si vyřídí osobně návštěvou příslušné pobočky. Tento klient platí bance za vedení svého základního účtu, nechává si 1x měsíčně zasílat výpis o stavu účtu poštou, nezřídil si internetbanking ani platební kartu (neprovádí tedy operace prostřednictvím bankomatů). Jedenkrát měsíčně mu na účet přijde platba (mezibankovní, jedná se o očištěnou průměrnou hrubou mzdu v dané zemi cca 3 průměrné hrubé mzdy). Provede 2 pobočkové výběry (každý ve výši cca 1 4 3 z této očištěné průměrné hrubé mzdy). Na pobočce také vyplní jednorázový příkaz k úhradě se splatností následující den. Jedenkrát měsíčně také vloží hotovost na účet prostřednictvím přepážky banky. Tento klient, přestože by měl často možnost, nevyužívá veškerých nabízených služeb v rámci svého balíčku, ale uskutečňuje pouze nezbytné transakce. Profil aktivního klienta kopíruje stav zákazníků, kteří postupně upouští od osobního docházení na pobočku a většinu transakcí si pohodlně zařídí sami v rámci elektronického bankovnictví. Dle mého názoru tento profil modeluje situaci standardního klienta. Kromě platby za vedení svého konta, o kterém si nechává posílat elektronický měsíční výpis, si tento klient zřídil mimo jiné již zmíněný internetbanking a debetní platební kartu. Na účet mu přijde 3x měsíčně mezibankovní platba (kdy jedna představuje mzdu klienta ve výši průměrné čisté mzdy v dané zemi). Klientovi odejdou měsíčně z účtu 2 elektronicky zadané platby, má zřízen 1 trvalý mezibankovní platební příkaz (účtováno za položku) a 1x inkaso (účtováno za položku). Klient měsíčně uskutečňuje 2x výběr z bankomatu vlastní banky. V závěru práce jsou na základě provedeného vyhodnocení poplatkové politiky domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny stanoveny závěry a doporučení, které jsou v diskuzi komparovány se studiemi a jinými zdroji na obdobné téma.


13

3 Literární rešerše 3.1 Význam poplatkové politiky pro banky Každá banka, stejně jako kterákoli jiná instituce, se snaží v průběhu své činnosti dosáhnout předem stanovených cílů, mezi které patří např. tvorba a dosahování zisku, získání konkurenční výhody na trhu, silné postavení banky, vývoj a inovace produktů pro klienty, získání nových a udržení stávajících zákazníků další. Hlavním cílem bank i ostatních ekonomických subjektů, které jsou založeny na tržních principech, je maximalizace výnosů, nebo-li bohatství pro vlastníky banky. Existence těchto institucí je podmíněna jejich úspěšným hospodařením. Na zisku komerčních bank se největší měrou podílí úrokové výnosy a náklady. Druhou položku přispívající k růstu zisku tvoří výnosy z poplatků a provizí. (4) Finanční účetnictví bank zachycuje prostřednictvím jednotlivých položek Výkazu zisku a ztráty výnosy, které jsou získány při bankovních obchodech, a náklady, jež vznikají skutečnou spotřebou výrobních faktorů při styku banky s vnějším okolím či se zaměstnanci. (5) Položky Výkazu zisku a ztráty, které souvisí s poplatkovou politikou bank, jsou charakterizovány jako poplatky a provize týkající se převážně vedení účtů a provádění platebního styku, dále jako provize za správu úvěrů ve prospěch jiných věřitelů, zárukové provize a další. Naproti tomu provizní náklady jsou účtovány za úschovu, uložení a obhospodařování finančních instrumentů, za převod cizích měn či za správu cenných papírů. (6) Drtivá většina výnosů z poplatků a provizí je tvořena peněžními prostředky klientů. Ze sazebníků bank je totiž patrné, že si banky účtují poplatky za většinu poskytovaných služeb. Inkasují je za vedení běžného účtu, provádění platebních příkazů a další. Náklady na poplatky a provize jsou spojeny převážně s mezinárodním platebním stykem a obchodováním banky na finančních trzích. Tyto náklady jsou výrazně nižší než výnosy z poplatků a provizí. (4) Ke zjištění podílu poplatkové politiky na množství zisku je nutné vyčíslit čisté provizní výnosy. Ty jsou získány, pokud jsou od provizních výnosů odečteny provizní náklady. Za provize jsou pokládány také bankovní poplatky, které se mohou objevovat v souvislosti prakticky se všemi bankovními obchody. (5) Tab. 2

Podíl poplatků na zisku bank v mil. Kč (7)

Položky VZZ bankovního sektoru Zisk z finanční a provozní činnosti Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Čisté výnosy z poplatků a provizí

2009

2008

2007

2006

168 356 46 755 10 314

138 024 46 779 10 658

134 392 44 830 8 989

116 864 41 093 8 175

36 441

36 121

35 841

32 918


14

Z tabulky 2 vyplývá, že poplatky představují významnou položku zisků bank. V roce 2006 vybraly tuzemské banky na poplatcích celkem 41,1 mld. Kč. S přihlédnutím na náklady spojené s těmito poplatky (8,2 mld. Kč) činily čisté provizní výnosy bank za příslušný rok 32,9 mld. Kč. V roce 2007 dosahovaly banky čistého zisku z bankovních poplatků částky v absolutní výši 35,8 mld. Kč, v roce 2008 vybraly 36,1 mld. Kč a v roce 2009 36,4 mld. Kč. Z procentuálního hlediska se v roce 2006 bankovní poplatky podílely na výši zisku z finanční a provozní činnosti 28,17 %, v roce 2007 necelými 26,67 %, v roce 2008 tvořily 26,17 % a v roce 2009 21,65 %. Přestože dochází v poslední době k nepatrnému snížení podílu vybraných čistých poplatků na zisků bank, je zřejmé, že poplatková politika hraje v rámci bankovních obchodů důležitou roli, neboť vybrané poplatky za klientské služby činí téměř jednu čtvrtinu zisků bank. Za provedené úkony klientů musí banky vynaložit určité náklady. Často se finanční instituce při stanovení výše bankovních poplatků za příslušné transakce odkazují právě na nutnost úhrad výloh spojených s danou činností. Po vyčíslení rozdílu mezi výnosy a náklady z poplatků bank je však nutno dodat, že bankovní domy při nastavených tarifech vyberou téměř 4,5x více, než by jim stačilo na krytí nutných nákladů z provedených operací.

3.2 Poplatková politika českých bank Jak již bylo avizováno, zisky bankovních domů rok od roku stoupají. Současně s nimi rostou také jednotlivé poplatky, které jsou od klientů inkasovány. Vývoj bankovních poplatků v České republice dokumentuje následující Obrázek 1. Vývoj bankovních poplatků v mil. Kč 35 841

mil. Kč

40 000 30 000

36 121 20 970

20 000 10 000

36 441

32 918

31 326 23 788

26 343

31 831

16 554

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

rok

Obr. 1

Vývoj čistých výnosů z poplatků a provizí v ČR v mil. Kč (7, 8, 9)

Za posledních 10 let rapidně vzrostly roční výnosy z bankovních poplatků. V roce 2000 byla roční výše těchto zisků 16,5 mld. Kč a na konci tohoto desetiletí tvořily výnosy z poplatkové politiky tuzemských bank 36,4 mld. Kč. Tento posun představuje téměř 121% nárůst, o který vyberou v roce 2009 banky více. V období 2000-2005 rostl mnohonásobně rychleji zisk z poplatků a provizí než úrokový zisk, který představuje základní zdroj výnosů u komerčních bank. V této době se růst bankovních poplatků zvýšil o 83,8 %. Prudký nárůst tedy


15

zaznamenala i struktura celkového zisku z finanční činnosti, kde v roce 2005 tvořil podíl čistého výnosu z poplatků a provizí 29,2 % oproti 21,6 % z roku 2000. V roce 2005 tempo růstu zisku z poplatků a provizí zpomalilo. (4) Přestože došlo v roce 2005 ke zpomalení tempa růstu zisku z bankovních poplatků, stále každoročně dochází ke zvyšování výnosů z těchto položek. Roční navýšení zisků dosahují až milionových hodnot. Obrázek 2 pak zaznamenává vývoj čistých výnosů z poplatků a provizí u vybraných tuzemských bank v období 5 let. V případě České spořitelny došlo od roku 2004 do roku 2008 k 33,78procentnímu nárůstu výše poplatků. Komerční banka jako jediná z uvedených ve zkoumaném období vykazuje v roce 2008 nižší výnosy z poplatků a provizí než na počátku sledování. Pokles za toto pětileté období dosahuje téměř 10ti %. Pokud se vezme v úvahu, že ostatním finančním institucím výnosy z poplatků rostou, je tento pokles pozitivní. V případě ČSOB, stejně jako u GE Money bank, se výnosy z poplatků a provizí u těchto bank za sledovanou dobu udržují poměrně v konstantní výši. Naproti tomu Raiffeisenbank zaznamenala nárůst o 322 %. Přestože je tento nárůst v procentickém vyjádření obrovský, nutno podotknout, že i tak vybere na poplatcích oproti ostatním, třem nejvýše postaveným, razantně nižší částky. Oproti České spořitelně je to o 8,8 mld. Kč méně, od Komerční banky se liší téměř o 5,9 mld. Kč a v porovnání s ČSOB vybere na poplatcích cca o 4,5 mld. Kč méně. Daná situace může být samozřejmě zapříčiněna faktem, že Raiffeisenbank disponuje menším počtem klientů než zmíněné tuzemské banky a lze tedy předpokládat, že od méně klientů vybere méně peněžních prostředků z poplatků. Vývoj poplatků tuzemských bank v mil. Kč 12 000

mil. Kč

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

11 020 8 936 8 238 6 517

8 736 8 384

8 997 8769 6 890

6 515

2 189

2 245

2 450

515

894

1 037

0 2004

2005

2006

9 639 7756

8 050

7 309

6 644

2 789

2 789

1 132

2 173

2007

Česká spořitelna ČSOB KB

2008

Raiffeisenbank GE Money

rok

Obr. 2

Vývoj poplatků u vybraných bank v mil. Kč (10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19)

Důležité je ale relativní srovnání ukazatelů, které dokumentuje následující tabulka 3. Poměrovými ukazateli (pro vyčíslení podílu čistých poplatků) jsou provozní výnosy, aktiva a počet klientů 3 (kteří dané poplatky platí) bank a celkový bankovní sektor. Stav jednotlivých tuzemských bank je uveden plně pro rok Z důvodu nedostupnosti údajů o počtech klientů u některých bank, byly poplatky srovnány k aktivům banky, které se často používají pro stanovení velikosti bankovního domu. 3


16

2008 a zkráceně pro rok 2007 (dostupné roky v době sledování). V případě nezveřejnění provozních výnosů byla hodnota stanovena na základě položek patřících do provozních výnosů jako u Komerční banky: (10) • čisté úrokové výnosy – připočitatelné (výnosy z úroků, výnosy z dividend), odpočitatelné (náklady z úroků) • čisté poplatky a provize – připočitatelné (výnosy z poplatků a provizí), odčitatelné (náklady na poplatky a provize) • čistý zisk z finančních operací – připočitatelné (zisk z finančních operací), odčitatelné (ztráta z finančních operací) • připočitatelné ostatní výnosy. Nedílnou součástí tabulky je vyčíslení podílu jednotlivých bank na čistých výnosech z poplatků a provizí celého bankovního sektoru a v případě roku 2008 vyčíslení podílu poplatků na aktivech a počtu klientů bank. Tab. 3

Podíl poplatků na vybraných ukazatelích v mil. Kč (10, 11, 12, 13, 14, 20, 21) 4 Rok 2008

Banka

V

ČP

A

Rok 2007

K

Podíl

Podíl poplatků na (%)

(tis.)

V

A

K

V

ČP

S

poplatků (%) V

S

ČS

42 712

11 020

862 230

5 294

25,8

1,3

0,21

30,5

36 075

9 639

26,7

26,9

KB

33 714

8 050

699 044

1 629

23,9

1,2

0,49

22,3

29 670

7 756

26,1

21,6

ČSOB

19 175

6 644

824 485

3 047

34,7

0,8

0,22

18,4

31 637

7 309

23,1

20,4

GE Money

9 535

2 789

98 556

959

29,3

2,8

0,29

7,7

9 014

2 789

30,9

7,8

Raiffeisen

7 721

2 173

185 464

x

28,1

1,2

x

6,0

4 748

1 132

23,8

3,2

Volksbank

1 741

383

47 784

x

22,0

0,8

x

1,1

1 329

317

23,9

0,9

942

98

31 629

x

10,4

0,3

x

0,3

938

116

12,4

0,3

LBBW

Zkratky: V (provozní výnosy), ČP (čisté poplatky), A (aktiva), K (klienti), S (bankovní sektor)

Po shlédnutí tabulky je patrné, jakou měrou se každá banka podílí na celkové výši bankovních poplatků v ČR. Vybrané poplatky odpovídají postavení a tržnímu podílu příslušné finanční instituce. Na předních pozicích se podle výše vybraných poplatků v obou sledovaných letech umístily 3 největší banky v ČR (Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB). Jejich podíl na výši poplatků bankovního sektoru je oproti ostatním, středním a menším, bankám výrazný. Dohromady tvoří tyto 3 instituce v obou letech cca 70 % na celkových čistých poplatcích, na zbylých 30ti % vybraných poplatků se podílí ostatní banky na trhu (v roce 2007 a 2008 tvořilo bankovní prostředí celkem 37 bank).

4

mBank nebyla do sledování zařazena z důvodu nedostupnosti dat.


17

Na provozních výnosech sledovaných bank se příslušné čisté poplatky a provize podílely často v rozmezí 20-30 procent. Pouze u ČSOB v roce 2008 došlo v důsledku nižších provozních výnosů k podílu poplatků na těchto výnosech ve výši 35 %. Nízké provozní výnosy byly podle Výkazu zisku a ztráty banky zapříčiněny ztrátou z finanční činnosti ve výši 11 050 mil. Kč. Naopak u LBBW došlo k nejnižšímu podílu poplatků na výnosech banky. V roce 2008 to bylo 10,4 % a v roce 2007 12,37 %. Tyto procentní podíly však neznázorňují přesný stav, a proto je nutné sledovat další ukazatele. Např. u České spořitelny byl podíl poplatků na výnosech v roce 2008 25,8 %. Ve stejném období vykázala Raiffeisenbank podíl ve výši 28,14 %. Na první pohled se tedy situace bank jeví jako obdobná. Pokud ale budou srovnány absolutní hodnoty poplatků v daném roce (ČS 11 020 mil. Kč, RB 2 173 mil. Kč), je vidět, že Raiffeisenbank vybere oproti zmíněné konkurenci na poplatcích o 8 847 mil. Kč méně. To může být zapříčiněno faktem, že Raiffeisenbank disponuje mnohem menším počtem klientů. Budou-li poplatky srovnány k aktivům banky, budou výsledky výběru poplatků vzhledem k těmto aktivům na obdobné úrovni, mimo bank GE Money a LBBW. V případě GE Money bank vybere banka téměř 2x více poplatků vzhledem ke svým aktivům než ostatní bankovní domy. Naopak LBBW vybere v porovnání ke svým aktivům 3,7x méně než ostatní banky. Bankovní poplatky je vhodné srovnat k počtu klientů jednotlivých bank, kterým jsou tyto poplatky účtovány. Z důvodu nedostupnosti dat bylo toto srovnání provedeno pouze u poloviny bank, kdy je opět viditelný podíl poplatků. Nejvíce zaplatí klienti Komerční banky, ostatní mají obdobné náklady. Vysoké náklady související s provozem poboček, drahé zpracovávání hotovosti na pokladnách či loajálnost českých klientů. Všechny zmíněné faktory motivují bankovní instituce při tvorbě poplatků. Nutnost hrazení těchto sazeb je z velké části způsobena velkým množstvím bankovních poboček na domácím trhu. Z takové informace těží většina českých bank, neboť je tuzemský klient často konzervativní a internetovým bankám, které vykazují podstatně nižší poplatky spojené s nízkými provozními náklady, nevěří. (22) V důsledku velkých objemů výnosů tvořených bankovními poplatky a provizemi došlo nejen k mnoha negativním reakcím klientů na české banky, ale také k iniciativě Ministerstva financí ČR, které v polovině roku 2005 začalo s těmito finančními institucemi jednat s cílem zabránit dalšímu zvyšování poplatků. Právě v tomto roce došlo k podstatnému zpomalení tempa růstu zisku z poplatků a provizí bank. (4) Lidská konzervativnost a skryté někdy až absurdní účtované bankovní poplatky. To jsou dvě příčiny díky kterým se v loňském roce i přes probíhající světovou krizi zvýšil finančním domům zisk až o pětinu. Tuzemské bankovní poplatky převýšily v minulém roce o 19 % sazby bank působících v zemích eurozóny. (23) Právní úprava bankovního podnikání, v důsledku vnímání bank jako stabilizačního prvku v ekonomice, je ve všech státech důslednější, než v případě podnikatelských subjektů jiného typu. V současné době dochází ke snaze unifikovat některé regulativní dokumenty v mezinárodním měřítku, které by vytvořily


18

srovnatelné podmínky pro bankovní podnikání a zamezily v něm nežádoucím vlivům. (5) Od 1. listopadu 2009 vstoupil v platnost nový zákon o platebním styku, kterým Evropská unie mění některé vztahy mezi bankou a jejími klienty. Mezi nejdůležitější změny týkající se nejvíce klientů patří: (24) • měsíční výpis z účtu zdarma – povinnost měsíčně informovat zdarma klienty o stavu účtu, banky toto nařízení „obchází“ elektronickými výpisy • podrobnější výpisy z účtů – povinnost uvádění výpisů v co nejkompletnějším provedení • bezplatné zrušení účtu do měsíce – omezení platí pro účty, které měl klient v bance déle než rok; v opačném případě banky poplatek účtovat mohou • převod peněžních prostředků do druhého dne – pro převody mezi odlišnými tuzemskými bankovními institucemi, pro zahraniční převody vejde tato povinnost v platnost od roku 2012 • blokace karty zdarma – zdarma nenávratná blokace v případě ztráty karty, dočasná blokace i následné odblokování, vydání nové karty je zpoplatněno • při zneužití karty zaplatí klient max. 150 eur – při zneužití ztracené karty je do doby nahlášení ztráty pro neautorizované platby (není zadán PIN ani autorizovaný podpis) stanoven limit spoluúčasti klienta na 150 eur • vrácení nepřiměřeně vysokého inkasa – pokud bude v důsledku platby inkasa stržena nepřiměřeně vysoká částka a klient o ni do 8 týdnů požádá, musí mu peněžní dům tuto hodnotu vrátit. V důsledku existence nového zákona o platebním styku nachází banky stále další možnosti, jak na tento předpis reagovat, aniž by přišly o své zisky. Jedním z ustanovených pravidel, platících od 1. listopadu 2009, je zákaz výběru poplatků za zablokování odcizené či ztracené karty. Některé finanční domy si tuto změnu kompenzují navýšením poplatku za vydání nové (náhradní) karty. Poštovní spořitelna zvýšila poplatek o 170 %. ČSOB se s tímto omezením vyrovnala formou změny z ročního na měsíční zpoplatnění u debetních platebních karet, kdy banka tuto změnu prezentuje jako výhodu. ČSOB naopak zrušila zpoplatnění kreditních karet, za účelem zatraktivnění této úvěrové služby. Opatření ve formě zdražení debetní platební karty zvolily také LBBW, Volksbank a Banco Popolare. Od platnosti zmíněného zákona zaplatí klient GE Money Bank za výdej náhradní karty 150 Kč, přičemž do té doby byl tento úkon v GE zdarma. Naprosto jiný způsob zvolila Komerční banka, která od února zrušila bezplatný dotaz na zůstatek účtu prostřednictvím bankomatu. U KB klienti za tuto službu zaplatí 2,50 Kč, u ostatních bank 10 Kč. (25) Nenápadné zvýšení poplatku za kartu nebyl jediný krok, kterým se banky bránily proti novému nařízení. Další současnou povinnost bankovních domů představuje měsíční informování klienta o stavu jeho účtu. Většina bank na toto nařízení reagovala zavedením či ponecháním elektronických výpisů zdarma, které pro banku nepředstavují vysoké náklady. Naopak pro klienty není tato


19

forma výpisů vždy výhodou, neboť spousta z nich nemá zřízen internetbanking, a proto nemohou výpisu zdarma využít. Za sjednání této služby by museli klienti většinou zaplatit další poplatky například ve formě zřízení internetového bankovnictví či měsíčního poplatku za vedení. Na druhou stranu Volksbank umožňuje získání výpisu z účtu bezplatně prostřednictvím infoterminálů. Jiné banky (např. ČSOB) však posílají výpisy poštou zdarma i nyní nebo zlevnily poplatek za vedení účtu, pokud si klient nechá zasílat výpisy pouze elektronicky. (26) Na trhu existují lidé, kteří zastávají názor, že tuzemské banky překonaly finanční krizi díky ziskům z poplatků. Vyhnuly se tak rizikovým obchodům a tedy i samotné krizi. Tato domněnka je však mylná. Bankovní domy v ČR si udržely svá postavení díky provozu tradičních univerzálních komerčních bank poskytujících úvěry a přijímajících vklady, jejichž hlavním zdrojem nejsou poplatky, ale úrokové marže. Naše finanční instituce se neživí riskantními nákupy derivátů či strukturovaných dluhopisů, a právě to je udrželo ve stabilní pozici. Bankovní poplatky by se neměly nařizovat zákonem, neboť klienti zrušený poplatek zaplatí jinde nebo jinak, jako v předešlých případech. (27) Primární problém je v nepřehledných sazebnících, které nedávají možnost srovnání. Východisko není v regulaci, ale v samoregulaci. Měla by vzniknout jednotná terminologie, zavedení zveřejňování celkových cen služeb (tj. zrušit hvězdičky odkazující na jiná místa, dodatečné podmínky nebo poplatky složené z několika částí) nebo informování klientů o vývoji cen a poplatků (nejen o změnách v sazebníku, ale také o minulých cenách, kdy by byly patrné dopady změn na klienta). (28) Problémy nejsou v nastavení poplatků, ale v konzervativním postoji při změně banky, ve velmi malé informovanosti klientů a ve složitosti orientovat se v nabídce finančních produktů (odlišné názvy stejného produktu…). Například o změnách souvisejících s novým zákonem o platebním styku v předstihu a dostatečně informovaly pouze 2 banky (Česká spořitelna a mBank). Ostatní podaly jen stručné informace nebo klienty odkázaly na webové stránky, kde jsou nové podmínky a sazebník uvedeny. (29) 29 % spotřebitelů v EU má problémy při porovnávání nabídek bank v oblasti běžných kont. V důsledku toho si klienti nejsou schopni vybrat pro ně nejvhodnější běžný účet. S problematickými netransparentními produkty se potýkají také odborníci. Např. při tvorbě studie Evropské komise se znalci, kteří výzkum prováděli, museli v 69 % případů obrátit na zkoumané banky pro objasnění. Prací byla zjištěna obtížnost dohledat kompletní informace o poplatcích na internetu. Podle autorů studie nedostatečná transparentnost cen znemožňuje klientům porovnání nabídek a zvolení nejvhodnější varianty. Výsledkem je plus pro banku a ztráta peněz pro klienta. (30)

3.3 Zahraniční poplatková politika Přestože se Česká republika řadí mezi ekonomicky vyspělé státy, nastavení její poplatkové politiky je naprosto odlišné od zahraničních zemí. Tuzemské banky účtují téměř každou provedenou operaci a často snížení ceny jedné položky na-


20

hradí zvýšením jiné. Zahraniční banky většinou nezpoplatňují každou položku zvlášť, ale mají předem nastavené paušální poplatky, ve kterých jsou tyto transakce již zahrnuty. Tuto strategii používají např. německé banky. Jejich základní balíček služeb využívá cca 90 % lidí. Vedení účtu je zpravidla zdarma a za průměrné používání konta zaplatí cca 5 až 7 EUR za měsíc, podle pohybů. Německé banky oceňují věrnost bankovní skupině, v jejímž rámci mají klienti levnější či bezplatné služby. Při vyšším obratu nebo zůstatku na účtu plně pokryjí připsané úroky nezbytné poplatky. Naopak výběr z cizího bankomatu patří mezi dražší položky (cca 5 EUR). Rakouská Erste Bank si účtuje podle druhu programu 4,74 EUR za čtvrt roku (1,58 EUR za měsíc). V této paušální částce je zahrnuta většina bankovních operací. Mimo si banka účtuje za operace provedené na přepážce. Za výběr hotovosti klienti zaplatí 0,85 EUR a za výpis poštou 1,90 EUR. Základní účet je bezplatný a řešen pomocí paušálních částek také ve Velké Británii. V USA banky navíc k bezplatným účtům nabízí klientům dárky. Jedinou výjimkou, kdy klienti musí zaplatit poplatek, je přečerpání účtu do mínusu. Při přečerpání tisíc dolarů, zaplatí poplatek až 70 dolarů. (31) Nastavení výše poplatků v České republice je v dlouhodobém horizontu s porovnáním v zahraničních státech považováno za jedno z nejvyšších. V roce 2005 zveřejnila společnost Capgemini spolu s ING Group studii World Retail Banking Report, ve které zkoumá výši bankovních poplatků 130 bank z 19 zemí včetně České republiky. Podkladem pro analýzu a komparaci se stal balíček bankovních služeb, který zahrnoval vedení běžného účtu včetně výpisů, hotovostní a bezhotovostní operace, používání platebních karet, výběry z bankomatů a internetbanking. Výsledky studie ukázaly, že průměrné roční náklady na uvedené služby činily 78 EUR. Nejnižší byly zaznamenány v Nizozemsku ve výši 25 EUR a nejvyšší pak ve Švýcarsku 137 EUR. Česká republika v této analýze dosáhla podprůměrné hodnoty 68 EUR. (4) Hodnocení bude přesnější, pokud bude výše poplatků vztáhnuta k určitému ukazateli, který je pro dané země stěžejní. U obrázku 3 jde o HDP států z roku 2005. Nyní je zřejmé, že jsou kritiky českých poplatků namístě, protože po srovnání ke stejnému ukazateli, zaujme ČR 3. místo s nejvyššími poplatky.

Obr. 3

Průměrné roční náklady klientů bank v porovnání s HDP v % (32)


21

Podle zveřejněné každoroční zprávy společnosti Capgemini, World Retail Banking 2009, hodnotící globální ceny bankovních služeb, se průměrná výše poplatků ve světě v roce 2008 snížila o 2 % na 70,30 EUR za rok. K poklesu poplatků za bankovní služby došlo ve většině regionů. V Eurozóně se průměrné ceny snížily o 6,1 %, zejména v důsledku propadu cen v Irsku o 33 % (zavedení balíčkových produktů) a snížení cen ve Španělsku o 7,2 %. V České republice došlo za sledovaný rok k růstu bankovních cen o 3 %. V ostatních evropských zemích stojících mimo Eurozónu ceny vzrostly o 1,6 %. Severní Amerika zaznamenala pokles o 1,4 % a v Asii-Pacifiku o 2,3 %. Většina sledovaných bank používá cenovou strategii, ve které výrazně cenově zvýhodňují služby elektronického bankovnictví oproti službám poskytovaným na pobočkách. Tímto krokem chtějí přimět klienty, aby realizovali bankovní operace pomocí internetu. V roce 2008 ušetřili aktivní uživatelé internetu 31 EUR oproti aktivním uživatelům služeb klasické pobočky. V České republice, díky relativní technologické vyspělosti tuzemských bank, používají finanční domy stejnou taktiku. V důsledku nízkých cen za využití přímých kanálů je dnes v ČR většina příkazů k úhradě zadávána přes internet nebo telefon. (33) V září 2009 byla Evropskou komisí zveřejněna studie hodnotící bankovní trh v rámci EU. Práce srovnává poplatky 224 bank v 27 zemích. Ve studii nebyla úplným způsobem zohledněna kupní síla v daných zemích. K analýze byly použity 2 sazby. Národní, která byla založena na specifických datech jednotlivých zemí, a EU sazba, jenž byla stanovena jako vážený průměr 27 domácích sazeb. Byly stanoveny 4 profily – aktivní, průměrný, pasivní a základní, na jejichž základě bylo vyhodnoceno srovnání zemí, které řadí státy EU do 4 skupin dle výše ročních nákladů na správu běžného účtu, od nejdražších po nejlevnější. Do první skupiny, která se vyznačuje nejvyššími poplatky, byly zařazeny Itálie, Španělsko a Lotyšsko. Do druhé skupiny byly přiřazeny země vyznačující se vysokou poplatkovou politikou. Patří sem Francie a Rakousko. Čtvrtá skupina je hodnocena jako nízkonákladová, sem byly zařazeny Bulharsko, Nizozemsko, Belgie a Portugalsko. Do třetí skupiny patří všechny ostatní země včetně České republiky. Tyto státy se pohybují okolo průměru Evropské unie. Evropská komise zařadila Českou republiku na 7. místo s nejvyššími bankovními poplatky. (34) Při srovnání výsledků jednotlivých profilů zjistíme, že se náklady na běžné účty velmi liší: (34) 1. Domácí normy Stanoveny na základě specifických dat jednotlivých zemí. 1.1. Aktivní uživatel Při průměrném užívání běžného účtu zaplatí aktivní uživatel v Itálii v průměru 402 EUR, naopak nejméně zaplatí v Bulharsku 43 EUR. Pokud se podíváme na nejvyšší italskou hodnotu poplatků, kterou by uživatel mohl při intenzivním užívání účtu zaplatit, mohla by hodnota ročních poplatků v Itálii činit až 831 EUR. V případě Bulharska výše poplatků zůstává stejná. V tomto srovnání je patrný velký rozdíl mezi


22

zeměmi, které byly vyhodnoceny jako nejdražší, neboť průměrné náklady jsou v Itálii 402 EUR, ve Španělsku 303 EUR a ve Francii, která byla vyhodnocena jako 3. nejdražší země, 232 EUR, což představuje zhruba polovinu zaplacených poplatků v Itálii. Studie hodnotí jako nejlevnější země pro aktivní klienty Belgii, Nizozemsko, Portugalsko a Bulharsko. V dalších dvaceti zemích přesahuje výše průměrných nákladů placených aktivními klienty přes 100 EUR. Mezi ně se řadí i Česká republika s výší poplatků přesahující hranici 150 EUR, což ji zařadilo na 9. místo s nejdražšími poplatky. 1.2. Průměrný uživatel Na prvních třech pozicích s průměrnými nejnákladnějšími účty pro tohoto uživatele se umístila Itálie, Španělsko a Francie, kdy je mezi zmíněnými státy opět patrný výrazný rozdíl cen. V Itálii dosahuje průměrná výše nákladů za běžný účet 253 EUR, ve Španělsku zhruba 175 EUR a ve Francii se jedná o 155 EUR. Oproti předchozímu modelu zde dochází k několika změnám. Např. Litva, která v pozici aktivního uživatele zaujímala místo ve střední lokalitě je ve výši nákladů průměrného uživatele hodnocena jako druhá nejlevnější země s průměrnými náklady na běžný účet. Přesně k opačnému vývoji došlo v případě Velké Británie, jenž se z nízkonákladových bank v případě aktivních uživatelů nyní zařadila mezi jedny z nejdražších, přestože výše ročních nákladů zůstala v podstatě stejná. V případě České republiky zůstává hodnocení na stejné úrovni (9. místo), stále patří mezi střední třídy s relativně malými cenovými rozdíly. Průměrný klient České republiky zaplatí v průměru 95 EUR. 1.3. Pasivní uživatel Jako vysokonákladové země jsou pro pasivního uživatele hodnoceny Itálie, Španělsko, Rakousko a Velká Británie. Mimo Itálie, která vykazuje průměrné roční náklady ve výši 135 EUR, nejsou rozdíly mezi výší nákladů těchto zemí nijak razantní. Pohybují se okolo 100 EUR za rok. Jako nejlevnější jsou v případě pasivního uživatele hodnoceny Kypr (8 EUR), Litva (12 EUR) či Řecko (15 EUR). Česká republika se s průměrnými ročními náklady ve výši 40 EUR dostala na 15. místo, čímž se zařadila zhruba do poloviny žebříčku a patří v této kategorii mezi levnější země. 1.4. Základní uživatelský profil Základní účet poskytuje pouze 9 zkoumaných zemí, pro zbytek členských států byl tento účet simulativně vytvořen. Tento profil vykazuje velkou podobnost s pasivním profilem, kde jsou za nejdražší lokality uváděny opět Itálie a Španělsko. Mezi nejlevnější se zařadily Bulharsko, Portugalsko, Litva či Belgie.


23

Česká republika je umístěna opět ve středu s průměrnými náklady cca 50 EUR, kde obsadila 12. místo. 2.

Normy EU Stanoveny na základě váženého průměru všech národních norem. Při srovnání cenových rozdílů mezi domácími a evropskými profily se pozice nejdražších zemí v podstatě nemění. V rámci evropských profilů byly za nejnákladnější země vyhodnoceny Itálie a Španělsko (mimo základního profilu v evropském měřítku, kdy se nejdražší jeví Lotyšsko). Pokud jsou brány v úvahu evropské profily, tak při aktivním a průměrném uživateli se Dánsko a Finsko posunuje výrazně dolů. Pozice České republiky zůstává v obdobném umístění pozic jako při použití domácích profilů.

Nedílnou součást studie Evropské komise představuje také analýza transparentnosti cen. Instituce ve zprávě informuje o nepřehledných a neúplných sazebnících bank. Pouze 34 % zkoumaných finančních domů nemuseli odborníci již nadále kontaktovat, neboť jejich uvedené údaje byly pro shromažďování podkladů komise dostačující. Zbývajících 66 % bankovních institucí však muselo být osloveno. Na 40 % z nich se komise obrátila kvůli potvrzení nebo dodatečnému dovysvětlení cen, 33 % finančních zprostředkovatelů bylo kontaktováno kvůli doplnění nedostačujících informací poskytovaných na internetu, přičemž 10 % bank nemělo na internetu žádné nebo velmi malé množství informací o cenách za služby. 5 % finančních domů bylo kontaktováno kvůli poskytování velmi obecných informací o produktech a službách, které nabízí. Bylo zjištěno, že v zemích, kde jsou sazby více transparentní je nastavena nižší poplatková politika. Mezi tyto státy se řadí např. Belgie, Portugalsko, Lucembursko, Malta a další. (34) Slovenská bankovní asociace ve spolupráci se společností Scott and Rose zpracovala a v listopadu 2009 zveřejnila studii srovnávající průměrné roční náklady na vedení běžných účtů ve vybraných zemích střední Evropy. Mezi zkoumané země zařadila státy s porovnatelnými ekonomickými podmínkami (Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Rakousko). Analýza nezveřejňuje náklady klientů uvedených zemí, ale hodnotí kolik by zaplatil slovenský modelový klient v průměru v dané zemi. Celkové náklady na vedení běžného účtu se skládají ze sedmi připočitatelných (poplatek za vedení účtu, vklady a výběry hotovosti na pobočce, bezhotovostní domácí transakce, správa trvalých příkazů, výběry z bankomatů, poplatek za vydání platební karty a správa internetbankingu) a jedné odčitatelné (výnosy z úroků) položky. Z výsledků studie vyplývá, že nejnižší náklady na vedení a správu běžného účtu modelového klienta byly v roce 2009 v polských bankách, kde se pohybovaly průměrně 46,6 EUR. Na druhém místě se umístilo Slovensko s nákladovými položkami ve výši 48,9 EUR. Následně Maďarsko (53 EUR), rakouské banky (62,5 EUR) a jako nejdražší ze zkoumaných států skončily banky České republiky, kde zaplatí průměrný klient za používání běžného účtu nominálně nejvíce (65,3 EUR). Studie také srovnává


24

bankovní poplatky na základě parity kupní síly (zboží a služby v USD a v EUR). Podle relativního srovnání má nejnižší náklady Rakousko a nejvyšší opět Česko. Přesto lze v posledních letech pozorovat, že z pohledu meziročního srovnání celkové náklady v České republice buď klesají nebo rostou poměrně nízkým tempem. Meziroční náklady v České republice stouply o 6,8 %, na čemž se nejvíce podílely paušální poplatky za správu a vedení běžného účtu (téměř 80-procentní podíl). (35)

3.4 Portál www.bankovnipoplatky.com – „bojovník“ za poplatkovou politiku bankovních klientů Finanční instituce přikládají bankovním poplatkům velkou důležitost (jeden z hlavních zdrojů jejich příjmů). Naopak klienti považují náklady za finanční transakce příliš vysoké, neodpovídající provedené operaci, a často proti nim „bojují“ v rámci různých anket či protestů. Již 5 let se server www.bankovnipoplatky.com snaží pomocí různých aktivit informovat klienty o situaci bankovních poplatků na domácím trhu. Zároveň lidem umožňuje, aby se k dané problematice vyjádřili pomocí anket, diskuzí či dalších možností, které slouží jako jedna z možných forem tlaku na banky. (36) Následující podkapitoly se zaměřují na nejvýznamnější aktivity portálu. 3.4.1 Anketní otázky pro bankovní klienty Server aktualizuje každých 14 dní nové anketní otázky zaměřené na situaci bankovního trhu v ČR, ze kterých byly pro ukázku 3 vybrány (výsledky v grafech). Jsou podle v ás bankov ní poplatky u nás v y soké?

Počet hlasů

Jsou t ak ak or át

2 00

Jsou pr ok l at ě ní zk o

0 Varianta

Počet hlasů

A no

4 00

Obr. 4

V principu vám nejvíce vadí bankovní poplatky za: vedení účtu pohyby na účtu

400 300 200 100 0

platební kartu internetbanking ostatní úkony Varianta

poplatky mi nevadí

Výše bankovních poplatků na domácím trhu a jejich (ne)populárnost (37)

Podle obrázku 4 je patrné, že jsou čeští klienti s nastavením poplatkové politiky v tuzemsku nespokojeni, o čemž svědčí již první výsledek anketní otázky, kde většina hlasujících (88 %) odpověděla ano. Výsledek druhé otázky v obrázku 4 pak znázorňuje poplatky za prováděné služby, které klientům vadí nejvíce.


25

Kol i k pl a t ít e m ěsíčn ě za ba n kov n í popl a t ky ? Počet hlasů

0 - 50 Kč

3 000 2 000 1 000 0

51 - 1 00 Kč 1 01 - 200 Kč 201 - 300 Kč v í ce než 300 Kč

V ar i ant a

Obr. 5

Měsíční náklady za bankovní poplatky (37)

Poslední vybraná anketní otázka na obrázku 5 znázorňuje průměrné měsíční náklady klientů za bankovní poplatky. 60 % hlasujících zaplatí měsíčně přes 100 Kč, dokonce 12 % z nich uhradí na poplatcích více než 300 Kč. Tato situace opět potvrzuje existenci zisků z bankovních poplatků bank a oprávněnou nespokojenost české populace s výší poplatků za nezbytně nutné provádění transakcí. 3.4.2 Anketa „o nejabsurdnější bankovní poplatek“ Jednou z významných aktivit serveru je každoroční vyhlášení ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek, kdy se minimálně vyhlášením výsledků uskuteční diskuze na téma poplatků v zemi, následně se rozpoutá jejich kritika a na banky je tak vyvíjen tlak na jejich snižování. Výsledky kol shrnuje tabulka 4. Tab. 4 Rok 2005

2006 2007 2008

2009

Výsledky finálových kol anket „o nejabsurdnější bankovní poplatek“ (38, 39) 1. místo za příchozí platby, za vklad na účet 81,20 % za výběr z bankomatu vlastní banky 37,70 % za vedení běžného účtu 44,80 % za nadměrný vklad 33,17 % za vklad na přepážce na vlastní účet 44,31 %

Poplatek 2. místo za správu úrokového zvýhodnění 9,45 %

3. místo za vedení účtu 9,36 %

za vedení běžného účtu

za účetní položku

37,32 % za nadměrný vklad 29,79 % za vklad na přepážce na vlastní účet 23,02 %

24,98 % za připsání úroku 25,41 %

za připsání úroku 20,18 %

za připsání úroku 18,45 % za elektronický výpis z účtu 12,14 %

Na základě uskutečněných šetření proběhlo v roce 2008 zvláštní hlasování o super absurdní bankovní poplatek, který byl vybírán z dosavadních vítězů ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. Klienti za super vítěze zvolili popla-


26

tek za vedení běžného účtu (66,12 %) a 2. místo obsadil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky (33,88 %). (40) 3.4.3 Petice proti poplatkové politice bank v ČR Na nejrozšířenějším portálu o bankovních poplatcích se nachází petice, jejímž podepsáním se občan obrací na poslance a senátory Parlamentu České republiky s žádostí o prosazení nové legislativní úpravy, která by umožnila jednak rozšířit působnost bankovního dohledu České národní banky a jednak stanovila závazná pravidla a mantinely v oblasti bankovních poplatků s ohledem na kupní sílu obyvatel ČR (nyní má ČR jedny z nejvyšších poplatků na světě) a přiměřenost vůči těmto poplatkům v zemích, kde mají sídlo vlastníci bank působících v našem státě. Z důvodu prakticky nevyhnutelnosti mít u banky veden účet se snaží touto peticí docílit ochrany klientů na finančním trhu. (41) 3.4.4 Den protestu proti bankovním poplatkům Další metodou serveru k regulaci poplatkové politiky je realizování dne protestu proti bankovním poplatkům. V tento den se každý, kdo nesouhlasí s nastavením poplatkové politiky bank v ČR, zdrží provádění jakýchkoliv bankovních transakcí, které jsou zpoplatněny. Konkrétní datum protestu bylo odhlasováno návštěvníky webu v roce 2008 na 28.únor (poslední den nejkratšího měsíce v roce) jako symbol krácení peněz klientů přes bankovní poplatky. Pokud připadne na víkendový den, je akce realizována vždy v pracovní den předcházející tomuto víkendu. Cílem je upozornit na problematiku bankovních poplatků v ČR a věnovat jí vždy právě jeden den v roce. O alarmující situaci a vhodnosti této akce vypovídá zveřejněný údaj, že banky vyberou na poplatcích za jeden kalendářní den v roce více než 90 miliónů korun (aktuálně více než 100 mil. Kč). (42) Již v roce zahájení odporu proti bankovním poplatkům podpořily tento projekt 2 finanční instituce. Jednalo se o mBank (rozdávání mTriček) a záložnu Fio (připsání 1 Kč na účet za uskutečněnou transakci). Nelze však hovořit o žádném úspěchu, neboť na domácím trhu působí celkově 39 bank. Zároveň je nutno si uvědomit, že oba finanční domy patří mezi nízkonákladové společnosti a tak tento projev souhlasu pro ně nebyl v podstatě žádnou změnou. Tato akce se stala každoroční aktivitou serveru, která se bude patrně opakovat až do doby, kdy se buď změní legislativní podmínky nebo dokud banky nezmění (spíše nezruší) výši poplatků, alespoň těch, které klientům vadí nejvíce.

Vlastní práce

27

4 Vlastní práce Vlastní práce vyhodnocuje na základě stanovených metod poplatkovou politiku spojenou s běžnými účty domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny. Ke snazší orientaci při výsledné komparaci byla bankám přiřazena zkratka. Tab. 5

Hodnocené finanční instituce

Bankovní skupina Erste Group KBC Group Raiffeisen International Group Commerzbank

Banka Česká spořitelna Erste Bank v Rakousku Československá obchodní banka Kredyt Bank v Polsku Raiffeisenbank Tatra Banka na Slovensku mBank Commerzbank v Německu

Zkratka ČS EB ČSOB KB RB TB mB CMB

V rámci rozsahu práce bylo nutno se omezit pouze na danou oblast retailového bankovnictví, ve kterém jsou hodnoceny pouze základní účty sledovaných bank, nikoliv specifická konta jako jsou např. studentský účet, dětský účet a další.

4.1 Erste Group Erste Group je skupina vlastnící pobočky v oblasti střední a východní Evropy (viz Příloha 1), působí v 8 zemích (Rakousko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Ukrajina), kde vlastní více než 3 000 poboček. V současné době má 17,5 milionu klientů, kterým zprostředkovává služby cca 53 000 zaměstnanců. (43) Pro účely hodnocení byly k analýze a komparaci vybrány Česká spořitelna z České republiky a Erste bank z Rakouska. Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna je největší bankou na tuzemském trhu. Dominuje největším počtem 5,3 mil. klientů a dlouhou historií. V roce 2000 se stala součástí skupiny. Vlastní širokou síť 646 poboček, kde pracuje cca 11 000 zaměstnanců. (7) Erste bank AG Erste bank je jednou z největších bank v Rakousku, která má cca 16 500 zaměstnanců, 3 mil. zákazníků a více než 1 000 bankovních poboček. Na trhu působí od roku 1819. Zaměřuje se na drobný, podnikový i veřejný sektor. (44)

Vlastní práce

28

4.1.1 Bankovní účty Osobní účet od České spořitelny Osobní účet je rozdělen na kategorie Standard, Plus nebo Speciál podle toho, které produkty a služby si klient vybere ke svému užívání. Bezplatně k účtu: (45) • vyhotovení měsíčního výpisu z běžného účtu (elektronicky i poštou) • vedení sporožirového účtu • zřízení a vedení vkladového účtu • zřízení trvalých příkazů i souhlasů s inkasem. Osobní účet Standard nabízí klientům v rámci balíčku bezplatně produkty a služby za paušální poplatek, jehož výše se odvíjí od množství zvolených produktů a služeb k účtu. Cenově je rozdělen do 4 stupňů. V balíčku Standard I je možné si za cenu 29 Kč vybrat 0 až 1 produkt poskytovaný v rámci této kategorie účtu. Balíček Standard II stojí 69 Kč a klient si může navolit 2 až 3 bezplatné produkty. Za 109 Kč si zákazník může v rámci Standard III zvolit 4 až 6 produktů nebo služeb a Standard IV umožňuje za cenu 149 Kč využívat 7 až 9 zvolených produktů či služeb v rámci balíčku zdarma. Každý další vybraný produkt či služba je zpoplatněna měsíční částkou 20 Kč. (46) Volené produkty a služby Osobního konta Standard: (45) • debetní karty • bezplatné výběry z bankomatu České spořitelny • přímé bankovnictví – SERVIS 24 (Internetbanking, GSM a Telebanking) • platby zdarma v rámci České spořitelny • kontokorent – do výše 20 000 Kč • zdarma zůstatkové SMS (podmínka: zřízení SERVIS 24). Osobní účet Plus má obdobnou konstrukci jako Standard. Cenově je však dražší variantou. Možné produkty a služby Osobního konta Plus: (45) • prestižní karty Gold Partner • platby zdarma v rámci celé České republiky • spořící plán – zvýhodněné úročení (až 2,5 % p.a.). V rámci Osobního účtu Speciál jsou nabízeny převážně jednotlivé formy pojištění, kde jsou položky účtovány samostatně. Lze pojistit např. pravidelné výdaje (až 5 tis. Kč měsíčně v nezaměstnanosti nebo pracovní neschopnosti a až 50 tis. Kč u trvalé invalidity či smrti), cestovní pojištění, úrazové a další. (45) U produktů Standard (do výše 9 produktů) a Plus (do výše 6 produktů) umožňuje banka klientům snížit měsíční cenu Osobního konta formou procentní slevy v rámci Programu výhod. Podmínkou je vlastnictví Aktivního Osobního konta, za které banka považuje Osobní účet České spořitelny, kde byla zazname-

Vlastní práce

29

nána měsíčně alespoň 1 příchozí a 2 jakékoli další platby (mimo plateb ze strany banky, jako připsání úroků...). Slevy: (47) • aktivní účet (dále jen AÚ) – 10 % sleva • AÚ + kreditní obrat (součet všech příchozích plateb) min. 25 tis. Kč nebo bilanční suma (součet absolutních hodnot zůstatků na konci měsíce) nad 300 tis. Kč – 25 % • AÚ + obrat min. 50 tis. Kč či bilanční suma nad 500 tis. Kč – 50 % • AÚ + obrat min. 75 tis. Kč nebo bilanční suma nad 1 mil. Kč – 75 % • AÚ + obrat min. 100 tis. Kč či bilanční suma nad 5 mil. Kč – 100 %. Z důvodu obsáhlosti tématu je hodnocen pouze základní Osobní účet Standard a všechny související poskytované výhody. s Komfort Konto od Erste bank Klient, který si zřídí účet Komfort Konto od Erste bank, zaplatí čtvrtletní paušální poplatek za toto konto ve výši 362,42 Kč (měsíčně 120,81 Kč). V rámci účtu může využívat služeb přímého bankovnictví. Banka mu vydá základní platební kartu, díky které může bezplatně vybírat z bankomatů v rámci celé skupiny Erste Group. Zdarma položky zahrnuté v rámci paušálu: (48) • účetní operace přes služby Servis 24h, Internetbanking, Mobilbanking • služby na více než 1 500 bankomatech v Rakousku – výběry hotovosti, tisk výpisu z účtu, vklad hotovosti, zjištění aktuálního stavu hotovosti na účtu • zřízení, provedení, změna a zrušení trvalého příkazu a souhlasu k inkasu • vyhotovení výpisu z účtu a jeho zaslání přes Internetbanking. Banka nabízí také zvýhodněný účet Komfort Konto Plus, který za paušální poplatek 724,59 Kč čtvrtletně (měsíčně 241,53 Kč) nabízí více služeb. Mimo zmíněných bezplatných položek v rámci Komfort Konta poskytuje dále: • Erste VISA GoldCard • cestovní pojištění s VISA GoldCard – na zavazadla, ošetření a další • při zneužití Erste VISA GoldCard zajištění uznatelných nákladů • zvláštní podmínky pro pronajatá vozidla. (48) S otevřením Komfort Konta nebo Komfort Konta Plus je automaticky bankou zdarma zřízeno Spoření, díky kterému se klientovi zhodnotí jeho prostředky vyšší úrokovou sazbou. Při využití více bankovních služeb Erste bank (v rámci konta Komfort Plus) získá zákazník dokonce výhodu v podobě vyššího úroku na jeho úspory. Banka pro své klienty zajišťuje osobní bankéře, kteří se komplexně starají o finanční záležitosti klienta. V rámci sjednaných termínů (v době po-pá 7.00 až 19.00 hodin) poskytují jejich přiděleným svěřencům individuálně odborné rady. Banka zprostředkovává prodej vstupenek na nejrůznější události (více než 1 000 akcí), jako např. koncerty, divadelní hry, výstavy a jiné. (49)

Vlastní práce

30

4.1.2 Rozsah nabízených služeb Obě bankovní instituce, přestože patří pod stejnou bankovní skupinu, využívají ke své činnosti odlišných metod. Česká spořitelna nabízí klientům formou Osobního účtu Standard možnost zvolit si bezplatně používané produkty a služby v rámci balíčku podle svých přání a potřeb. Na základě vybraných položek je pak nastaven měsíční paušál, který se odvíjí právě od množství klienty nastavených nároků. Prostřednictvím 4 cenových kategorií dává Česká spořitelna svým zákazníkům „volnou ruku“ k navolení konta na míru. Naproti tomu Erste bank má již paušální poplatek za vedení účtu pevně nastaven a položky, které jsou v rámci tohoto konta poskytovány zdarma, jsou již předem dány. Je nutno dodat, že za 120 Kč měsíčně za Komfort Konto může klient disponovat velkým množstvím produktů a služeb zdarma. Česká spořitelna navíc umožňuje při splnění stanovených podmínek snížit měsíční paušál za vedení účtu formou procentní slevy. Pro získání nejnižší snížené ceny konta stačí, aby klient měl zřízeno Osobní konto České spořitelny a aktivně ho využíval. V takovém případě by se klientovi zařazenému do I. cenové kategorie s vedením účtu za 29 Kč snížil poplatek pouze o 2,9 Kč. Pakliže ale patří do IV. skupiny, snížení se prohloubí na cca 15 Kč. Pokud zákazník splní i další podmínky, může uplatnit slevu 25 %, 50 %, 75 % z ceny konta nebo mít účet veden zcela zdarma. V případě Erste bank není zaznamenána žádná možnost snížení ceny konta. Poskytované služby v rámci skupiny Erste jsou na srovnatelné úrovni. Dokonce je to jedna ze skupin, která zprostředkovává klientům novou službu na trhu, vklad hotovosti přes bankomat, čímž ušetří čas jak sobě (namísto osobního zprostředkování vkladu peněžních prostředků), tak klientům (odstranění čekání u přepážek). Aby banky zákazníky motivovaly, zpoplatnily vklad hotovosti přes bankomat nižší sazbou (v Rakousku dokonce nulovou) než za vklad na pobočce. Erste bank, narozdíl od České spořitelny, poskytuje v rámci zkvalitnění služeb pro zákazníky každému klientovi svého osobního bankéře, se kterým si může sjednat termín pro konzultaci vlastní finanční situace či problému. Český klient tuto možnost nemá. Pokud potřebuje poradit, je odkázán na návštěvu pobočky, kde bude přiřazen k cizímu pracovníkovi, který není zrovna zaneprázdněn. Rakouská banka tak umožňuje osobnější přístup, kdy má klient možnost svěřit svou finanční situaci pracovníkovi, na kterého je zvyklý, věří mu a není tedy pro zákazníka problém s osobním bankéřem důvěrně komunikovat. Oproti tuzemskému peněžnímu domu poskytuje rakouská Erste bank ještě jednu službu. Na svých pobočkách zprostředkovává zákazníkům prodej vstupenek na různorodé akce (koncerty, divadelní hry, výstavy a jiné). Pokud však budou pominuty nadstandardní služby pro klienty rakouské Erste bank, je možno říci, že banky poskytují zákazníkům v rámci svých kont obdobné služby. Pokud jde o uveřejňování informací, je nutno dodat, že Erste bank má oproti České spořitelně všechny sazby související s platbou za účet či služby patřící k příslušnému kontu uvedeny pohromadě v jednom sazebníku, kdežto klient České spořitelny než získá všechny potřebné informace musí projít více materiá-

Vlastní práce

31

lů, které jsou zařazeny do skupin (poplatky související s účty, platebními kartami, přímým bankovnictvím...). Na sazebníky obou bank se lze snadno dostat, u České spořitelny je přímo na stránce o konkrétním kontu odkaz na sazebník, u Erste banky je sazebník dokonce uveden přímo na stránce o účtu. 4.1.3 Nákladovost produktů Tabulka v příloze 2 shrnuje ceny základních produktů a služeb kont v rámci sledovaných bank skupiny Erste Group. Hodnoty jednotlivých položek jsou uváděny v měsíčních částkách přepočtených daným kurzem na českou měnu (zaokrouhleno na 2 desetinná místa). V případě České spořitelny je hodnocen pouze Osobní účet Standard (všechny kategorie) a v Erste bank jen Komfort Konto. Osobní účet od České spořitelny umožňuje klientům nastavit si používání jednotlivých produktů a služeb podle svých potřeb a na základě klientova výběru je teprve stanovena měsíční paušální částka za vedení účtu. Naopak Erste Bank tuto službu neumožňuje a prostřednictvím Komfort Konta za pevně stanovenou měsíční částku zprostředkovává klientům předem nastavené bezplatné služby. V případě, že by chtěl klient využívat bezplatně služeb jako nabízí Erste banka v rámci paušálního poplatku za 120,81 Kč, vypadal by jeho výběr: • internetové bankovnictví – z balíčku Standard • zůstatkové SMS – z balíčku Standard • výběry z bankomatu České spořitelny – z balíčku Standard • platby: o v rámci České spořitelny – z balíčku Standard nebo o v rámci České republiky – z balíčku Plus. Pokud by klient k vymezeným službám zvolil zdarma platby v rámci České spořitelny, platil by měsíční paušální poplatek za vybrané položky celkem 109 Kč. Ostatní služby poskytované Erste bankou zdarma Česká spořitelna nenabízí a tak by musel zákazník dále platit za výběry z bankomatů jiné banky v ČR i v zahraničí v rámci Erste Group, vklady hotovosti přes bankomat, ostatní platby, které nejsou uskutečňovány z/do České spořitelny. Za tyto další služby (v případě výběru 10 tis. Kč – každá položka, platby přes internet) by musel uhradit ještě minimálně dalších 99 Kč. Za stejné služby, které Erste banka poskytuje za cenu 120,81 Kč, by tak tuzemský občan zaplatil u České spořitelny dohromady cca 208 Kč. V případě, že by klient využil stejných produktů jako výše, ale namísto plateb zdarma v rámci banky by zvolil z balíčku Plus platby po celé České republice, stál by jej paušální poplatek 228 Kč měsíčně a další výdaje by byly ve výši cca 81 Kč. Tento produkt by ho tedy vyšel až na cca 300 Kč, což představuje cca 2,5x tolik než zaplatí klient Erste banky za stejně nastavený účet. Tabulka 6 představuje souhrn základních využívaných služeb konta představující rozdíl uskutečnění transakce, vždy pouze jedné, přes přímé (direkt)

Vlastní práce

32

bankovnictví a operace zadané na pobočce. V případě hodnocení Osobního konta od České spořitelny je bráno v úvahu, že si klient zvolil v rámci balíčku 1 službu poskytovanou zdarma, kterou je debetní karta. Pomyslně jsou hodnoceny služby pro klienta středního věku vybírajícího částku do 15 tis. Kč (vybírá 10 tis. Kč), přičemž v této části práce není přihlíženo k využití slevy za aktivní konto. V případě poštovného je počítáno s částkou 9,50 Kč. Tab. 6

Celkové náklady kont v absolutní výši (v Kč)

Položky

vedení konta výpis (elektronicky/pošta) přímé bankovnictví debetní karta výběr (vlastní bankomat/pobočka) výběr (pouze cizí bankomat) vklad hotovosti (pouze pobočka) příchozí platba (vnitrobankovní) odchozí platba (internet/pobočka) trvalý příkaz (internet/pobočka) inkaso (internet/pobočka) CELKEM

Poměr hrubých mezd (rakouská v Kč: česká v Kč) 3,48 : 1 Přímé bankovnictví Osobní Komfort účet Konto

Pobočkové služby Osobní Komfort účet Konto

29 0 100 0 6 25 + 50 8 5 2 5 5

120,81 0 0 40,09 0 0 21,63 0 0 0 0

29 9,50 100 0 8 + 45 25 + 50 8 5 8 5 5

120,81 21,63 + 9,50 0 40,09 21,63 0 21,63 0 21,63 0 0

235

182,53

297,5

256,92

Při srovnání pouze vybraných základních služeb spojených s užíváním běžných účtů se jak v případě využití elektronického bankovnictví pro realizace jednotlivých transakcí, tak při poskytnutí těchto služeb pracovníky banky na pobočce oba účty liší nákladově o cca 50 Kč, kdy levnějším je Komfort Konto od Erste bank. Vezme-li se v úvahu, že za určité položky poskytované Erste bankou klient neplatí a při jejich dalším využití by se prohloubily náklady pouze na české straně, představuje rakouské konto výrazně výhodnější variantu. Oproti přepážkově zadaným transakcím zaplatí klient v případě využití elektronického bankovnictví nižší částku, která však není ani v jednom případě až tak výrazná. Pobočkové služby jsou u obou bank dražší zhruba o 70 Kč, přičemž tento nárůst nákladů představují především administrativní a poštovní náklady za zaslaný výpis účtu poštou a výběr hotovosti na pobočce. Pokud se vezme v úvahu, že klienti rakouských bank disponují mzdami ve výši 3,5 násobku tuzemské hrubé mzdy, měla by tomuto poměru odpovídat i výše jednotlivých kont, tedy konta rakouských klientů by měly být 3,5x dražší

Vlastní práce

33

než české účty. Ať už z absolutního či relativního vyjádření je však patrné, že tomu tak není. Rakouští klienti platí za poplatky výrazně nižší částky než Češi. Následující úsek hodnotí poplatky sledovaných bank v relativní výši, která je přepočtena k průměrné hrubé mzdě daných zemí. Tabulka 7 udává relativní hodnoty celkové ceny za základní služby kont (na 3 desetinná místa). Tab. 7

Celkové náklady kont v relativní výši (v %) Poměr hrubých mezd (rakouská v Kč: česká v Kč) 3,48 : 1 Přímé bankovnictví Pobočkové služby Osobní Komfort Osobní Komfort účet Konto účet Konto 0,998 0,223 1,264 0,313

Položky

CELKEM

Po srovnání výše nákladů kont s poměrovou veličinou (průměrnou hrubou mzdou dané země) se výrazně prohloubily rozdíly v nákladovosti. Nyní je vidět, že bankovní poplatky zatíží českého klienta v případě elektronického bankovnictví 4,5x více než rakouského. I přesto že absolutní hodnoty kont obou sledovaných peněžních domů byly na srovnatelné úrovni, teprve nynější srovnání má skutečnou vypovídací hodnotu, neboť tím že si lidé v České republice vydělají 3,5x méně než obyvatelé Rakouska a při obdobně nastavené bankovní poplatkové politice obou zemí nehraje roli fakt, že čeští klienti ze svých úspor vydají nominálně podobné částky jako Rakušané, ale že je tyto náklady zatíží mnohonásobně více. Obrázek 6 dokumentuje rozdíly jak absolutních, tak relativních nákladů v obou zemích podle využívání elektronických a pobočkových služeb. Relativní výše poplatků (v %)

Absolutní výše poplatků (v Kč)

297,5

300 250 200

235

256,92

1 0,8

182,53

150

0,6 0,4

100 50 0

Obr. 6

1,4 1,2

Přímé bankovnictví

Pobočkové bankovnictví

0,2 0

1,264 0,998

0,313

0,223 Přímé bankovnictví


Nákladová komparace v absolutní (Kč) i relativní (%) výši

Osobní účet (Čech) Komfort Konto (Rakušan)

Vlastní práce

34

4.2 KBC Group KBC je integrovanou bankopojišťovací skupinou zaujímající významné postavení převážně na domácím trhu (v Belgii). Své služby skupina poskytuje také ve vybraných zemích a regionech střední a východní Evropy a v Rusku (příloha 3). V celém uskupení pracuje celkem 54 185 zaměstnanců. Skupina vlastní v Belgii (4 miliony klientů) 861 poboček, ve východní a střední Evropě (9 milionů klientů) jich eviduje 1 381. (50) Ke zpracování práce byly z KBC Group vybrány ČSOB pro hodnocení českého trhu a Kredyt bank působící v Polsku. Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka, univerzální finanční instituce působící na českém trhu, obchoduje v ČR pod dvěma značkami – ČSOB a Poštovní spořitelnou (dále jen o ČSOB). ČSOB vlastní 246 poboček, kde poskytuje svým klientům (3 066 tis. klientů) služby celkem 8 012 vyškolených zaměstnanců. (51) Kredyt Bank S.A. Kredyt bank je instituce sloužící různé skupině polských zákazníků se zvláštním důrazem na maloobchodní klienty, privátní bankovnictví a malé a střední podniky. Strategickým akcionářem banky (80 % kapitálu) je belgická KBC. (52) 4.2.1 Bankovní účty ČSOB Konto od Československé obchodní banky ČSOB Konto je základním běžným účtem ČSOB vhodné pro klienty, kteří využívají jednotlivé služby pouze v malém objemu. Banka zasílá výpis z účtu v měsíčním intervalu poštou nebo elektronicky. Pokud se klient rozhodne pro elektronické zasílání výpisů z bankovního účtu, získá měsíční slevu 10 Kč z ceny vedení konta (z původních 60 Kč na 50 Kč). Výhody ČSOB konta: (53) • 2x zdarma příchozí platby • 2 bezplatné elektronické odchozí platby • 2x zdarma výběry z bankomatů ČSOB • zdarma obdržení mezinárodní platební karty pro majitele účtu i disponenta • možnost povoleného přečerpání účtu • spořící účet – zdarma elektronické převody mezi běžným a spořícím účtem. Klientům, kteří využívají více služeb, banka nabízí výhodnější účty v podobě ČSOB Aktivního konta a ČSOB Exkluzivního konta. ČSOB Aktivní konto získá klient za poplatek 100 Kč, přičemž může stejně jako u základního účtu využít slevy 10 Kč z vedení konta pokud si nechá zasílat

Vlastní práce

35

měsíční výpisy elektronickou formou. Získá mezinárodní platební kartu Visa Classic, která je pojištěna a kreditní kartu MasterCard. Výhody (54): • 5x zdarma příchozí platby • 5x bezplatné výběry z bankomatů ČSOB v ČR • 10x tuzemské ochozí platby (elektronicky) • 5x měsíčně zdarma inkaso (SIPO) • 5 SMS zpráv o pohybech na účtu. Prostřednictvím ČSOB Exkluzivního konta může klient využívat neomezeně téměř všechny transakce (vedení 400 Kč). Bude-li klientův měsíční zůstatek alespoň 1 mil. Kč, bude mít účet veden zdarma. Získá 5x měsíčně zdarma inkaso, obdrží mezinárodní platební kartu Visa Gold (pro disponenta Visa Classic), 10x zdarma SMS zprávy o pohybu na účtu a vedení běžného devizového účtu (v EUR, USD nebo GBP). Služby poskytnuté v rámci balíčku neomezeně (55): • příchozí platby • odchozí platby • výběry z bankomatů ČSOB v ČR. V nákladové části je hodnoceno pouze základní ČSOB konto bez rozšíření. Ekstrakonto od Kredyt bank Polská Kredyt bank nabízí klientům několik druhů balíčku Ekstrakonto – S, Profit, VIP, Junior a Student. Základní účet Ekstrakonto S nabízí pouze omezené možnosti. Výhody (56): • akumulace příjmů z mnoha zdrojů • bezplatné vybírání hotovosti prostřednictvím bankomatů • přímé bankovnictví – správa účtu 24 h denně • měsíční výkazy účetních operací • pojištění až do výše 5 000 PLN (20 615 Kč). Balíček Ekstrakonto Profit oproti základnímu kontu nabízí navíc (57): • pomoc banky – pojištění balíčku • úrazové pojištění • slevy pro držitele karet • schopnost získat kreditní zůstatek na účtu. Ekstrakonto VIP umožňuje navíc využívat celou škálu nabídek (58): • dluhové karty VISA Electron nebo Maestro • bezplatné převody v KB24

Vlastní práce

36

• využití společného programu • pojistné krytí do výše 20 000 PLN (82 460 Kč). Pro vlastníky Ekstrakonta VIP a jejich rodiny banka připravila speciální nabídku v podobě společného programu. Klient uvede účty příbuzných, kteří se budou na programu podílet a ti budou mít levnější měsíční poplatky za vedení účtu. (59) Z důvodu zaměření práce na základní účty běžných klientů nebudou rozebrána konta Junior a Student. Nákladová část analyzuje pouze Ekstrakonto S. 4.2.2 Rozsah nabízených služeb Komparace nabízených produktů a služeb základních běžných účtů obou bank se ukázala jako rovnocenná v případě nabízení možností realizace jednotlivých transakcí. Odlišnosti jsou patrné ve strategiích a přístupu banky ke klientům. Již v charakteristikách těchto kont na internetových stránkách dochází k patrným rozdílům. Zatímco ČSOB přesně zdůrazňuje veškeré klientovy výhody, Kredyt bank popisuje bankovní účet i jeho přednosti pouze velmi obecně. ČSOB připravila klientům několik variant účtů, na jejichž základě si může zákazník vybrat jemu ten nejvhodnější s užíváním příslušných slev a výhod. Již v základním účtu (60 Kč) může klient využít 2 příchozí a 2 odchozí platby zdarma. Lze získat slevu 10 Kč z vedení běžného účtu, pokud se klient rozhodne pro variantu zasílání výpisu z účtu elektronickou formou. Na druhou stranu to ale znamená nutnost zřídit si internetové bankovnictví, za které bude měsíčně platit další poplatek. Klient může také využít 2x výběru hotovosti z bankomatu vlastní banky. V případě aktivního využívání konta si může zřídit ČSOB Aktivní konto, kde má všechny výhody poskytované bezplatně vícekrát. Účet stojí 100 Kč měsíčně. Opět lze využít slevy 10 Kč za elektronické zasílání výpisů. Pro náročnější klienty lze zajistit za paušální poplatek 400 Kč měsíčně neomezené využívání všech zmíněných služeb. Navíc, pokud klient disponuje na konci měsíce zůstatkem na účtu alespoň 1 mil. Kč, odpadne mu nutnost úhrady paušálu. Kredyt bank si pro své klienty připravila také mnoho výhod a slev ve třech druzích balíčků (nebere se v úvahu studentská či jiná forma konta). Již v základním kontu nabízí oproti ČSOB možnost neomezeného vybírání hotovosti z bankomatů. Poplatek za zasílání výpisů z účtu elektronicky či poštou je zahrnut již v měsíčním paušálním poplatku za vedení konta. Nelze tedy, jako v případě ČSOB, touto formou snížit poplatek za vedení konta, který ale nepředstavuje vysokou částku (cca 43 Kč). Oproti ČSOB neposkytuje svým zákazníkům několik bezhotovostních transakcí zdarma, ale tuto možnost uplatňuje u hotovostních operací (viz rozebráno dále). Kredyt bank neumožňuje snížení paušální částky za vedení účtu na základě měsíčního zůstatku na kontě, ale prostřednictvím společného programu, kdy vlastník konta VIP nahlásí účty příslušníků rodiny a všichni mají nižší měsíční paušální poplatek. Takovou službu ČSOB nenabízí. Sazebník produktů mají obě banky umístěny na viditelném a snadno dostupném místě. Kredyt bank umístila odkaz na sazebník přímo na hlavní stránce a ČSOB do hlavní nabídky. Poplatky jsou přehledně a podrobně uvedeny.

Vlastní práce

37

4.2.3 Nákladovost produktů Tabulka v příloze 4 uvádí vynaložené náklady klientů za služby základních běžných účtů vybraných bank skupiny KBC Group. Položky jsou přepočteny kurzem na českou měnu. Vybrány byly základní ČSOB Konto a Ekstrakonto S (Polsko). Přestože většina bank, stejně jako ČSOB, zvýhodňuje používání elektronického bankovnictví, na které se snaží nalákat klienty, aby snížily své administrativní náklady, Kredyt bank v Polsku je jednou z mála bank, která umožňuje svým klientům získat výhodu i při využití přepážky. Nabízí totiž svým zákazníkům měsíčně dva bezplatné vklady hotovosti na účet, jeden výběr hotovosti na pobočce a neomezený počet bezplatných výběrů hotovosti z bankomatů. Žádnou bezhotovostní operaci nezvýhodňuje bezplatnou sazbou. Ovšem stejně jako u jiných peněžních domů má Kredyt bank nastaveny nižší ceny za služby poskytované prostřednictvím přímého bankovnictví než za přepážkové operace. V případě ostatních služeb mají banky nastaveny ceny na obdobné úrovni. Tabulka 8 dokumentuje rozdíly využívání služeb elektronické a přepážkové formy. Jsou sledovány typické transakce, kdy každá je simulativně zahrnuta pouze jednou. V případě ČSOB Konta využívajícího přímé bankovnictví je počítáno s variantou, kdy se klientovi sníží vedení účtu o 10 Kč (na 50 Kč) z důvodu zvolení zasílání výpisu z účtu elektronickou formou. V případě pobočkového hodnocení a tedy i zaslání výpisu poštou je již kalkulováno s plnou výši konta. Tab. 8


Položky

vedení konta výpis (elektronicky/pošta) přímé bankovnictví debetní karta výběr (vlastní bankomat/pobočka) výběr (pouze cizí bankomat) vklad hotovosti (pouze pobočka) příchozí platba (vnitrobankovní) odchozí platba (internet/pobočka) trvalý příkaz (internet/pobočka) inkaso (internet/pobočka) CELKEM

Poměr hrubých mezd (polská v Kč: česká v Kč) 1 : 1,30 Přímé bankovnictví ČSOB Ekstra Konto konto S

Pobočkové služby ČSOB Ekstra Konto konto S

50 0 40 20 0 30 9 0 0 6 6

43,15 0 0 12,35 0 30,86 0 2,47 2,47 0 0

60 0 40 20 60 30 9 0 40 6 6

43,15 0 0 12,35 0 30,86 0 2,47 36,73 0 0

161

91,30

271

125,56

Na základě srovnání základních služeb vychází u obou bank výrazné rozdíly.

Vlastní práce

38

V případě ČSOB banky je rozdíl mezi elektronickými a pobočkovými transakcemi ve výši 110 Kč, které může klient při využití internetu nebo jiné formy přímé komunikace ušetřit. V rámci finanční instituce Kredyt bank není tento rozdíl tak výrazný (cca 34 Kč) a to převážně z důvodu celkových nízkých poplatků aniž by banka upřednostňovala bezhotovostní operace. Navíc zvýhodňuje některé hotovostní operace, které bývají v jiných bankách často drahé. Při komparaci přímého bankovnictví se náklady za základní používané služby v obou bankách liší o cca 70 Kč, o které zaplatí za stejné služby český klient více. V případě srovnání pobočkových transakcí se rozdíl ještě zvětší, jde o cca 145 Kč. Český občan tedy opět zaplatí dražší variantu a to až dvojnásobně vyšší než Polák. Důvodem je, že polská banka umožňuje svým klientům 2 vklady a 1 výběr hotovosti zdarma. I přesto že jsou ostatní vklady i výběry již zpoplatněny, běžnému klientovi často stačí tyto transakce provést 1x za měsíc a tím ušetřit bezmála 105 Kč, které by jinak byly za služby účtovány. Také proto tabulka hodnotící celkové náklady jednotlivých kont analyzuje vždy pouze 1 transakci, neboť člověk, který se snaží ušetřit, si dokáže rozložit své činnosti tak, aby jednotlivých výhod mohl využít. Např. bude-li vlastnit v průběhu měsíce několik částek, které bude chtít vložit na účet, sesbírá je dohromady, počká až budou všechny a naráz je donese uložit do banky. Tím splní podmínku a vklad této hotovosti bude mít u Kredyt bank bezplatný. Obdobně se lze podívat i na druhou situaci, kdy klientovi bude na jeho účet chodit měsíčně několik plateb. Aby snížil své náklady za užívání běžného účtu, vyčká dokud nebudou na kontě všechny platby (nebo na poslední den měsíce) a teprve potom si celkovou částku vybere, ať už prostřednictvím bankomatu nebo na pobočce. Takovým souhrnným výběrem opět splní podmínku Kredyt bank a ušetří poplatek za výběr. U této bankovní skupiny je poměr české průměrné hrubé měsíční mzdy k polské ve výši 1:1,30. Tento poměr však opět přesně neodpovídá skutečnosti, kdy by měly být tuzemské bankovní účty 1,3x dražší než polské. V tomto případě jsou české běžné účty dražší daleko více. V další části textu a v tabulce 9 jsou převedeny celkové ceny základních kont na relativní výši, která je získána po přepočtení jednotlivých poplatků k průměrné hrubé mzdě země. Hodnoty zaokrouhleny na 3 desetinná místa. Tab. 9

Celkové náklady kont v relativní výši (v %)

Položky

CELKEM

Poměr hrubých mezd (polská v Kč: česká v Kč) 1 : 1,30 Přímé bankovnictví Pobočkové služby ČSOB Ekstra ČSOB Ekstra Konto konto Konto konto 0,684 0,502 1,151 0,691

Vlastní práce

39

Při komparaci relativních výší jednotlivých kont lze opět oprávněně hodnotit českou instituci jako dražší variantu, i přesto že si český klient na tuzemském trhu vydělá o 5 370 Kč více než polský zákazník. Ani vyšší mzda české populace, o vcelku podstatnou částku, nezaručí tuzemskému spotřebiteli nižší finanční zatížení než polskému klientovi. Relativní výše poplatků (v %)


300

200 150 100

1 0,8

161 125,56 91,3

Obr. 7

0,691

0,684

0,6 0,2



0


ČSOB Konto (Čech) Ekstra konto S (Polák)

0,502

0,4

50 0

1,151

1,2

271

250



Z obrázku 7 je patrné, že v případě relativního srovnání nákladovosti kont jsou české bankovní účty stále dražší, ale rozdíl již není tak výrazný jako v případě absolutních hodnot. U absolutní komparace se částky přímého bankovnictví lišily o 43,29 % a hodnoty služeb realizovaných na přepážkách o 53,67 %. U relativního srovnání byly hodnoty již podstatně nižší. Absolutní rozdíl účtů byl 26,61 % a relativní rozdíl dělal 39,97 %. Rozdíly hodnot se tak oproti úplným částkám snížily o 1,5 násobek.

4.3 Raiffeisen International Group Raiffeisen International je jednou z největších bankovních skupin, která obsluhuje širokou síť více než 3 000 obchodních míst na 17 trzích střední a východní Evropy (příloha 5). Skupina zaměstnává přes 63 000 pracovníků. (60) Ke zpracování bakalářské práce byly vybrány Raiffeisenbank z České republiky a Tatra banka na Slovensku. Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank a.s. se v roce 2008 spojila s eBankou a vytvořila tak silnou společnost na trhu. Vlastní více než 100 poboček a klientských center. Počet zaměstnanců převyšuje 2 500. (11) Tatra banka, a.s. Tatra banka, 3. největší banka na Slovensku, bývá vnímána jako nejsilnější a nejatraktivnější banka s nejvyšší kvalitou služeb. V současné době působí na 158 obchodních místech v zemi a zaměstnává cca 4 000 pracovníků. (61)

Vlastní práce

40

4.3.1 Bankovní účty eKonto od Raiffeisenbank (62) EKonto je formou běžného účtu pro individuální klienty, které nabízí řadu věrnostních výhod podle způsobu používání. Klienti nesplňující kritéria pro některou z těchto výhod se orientují podle ceníkové (nejdražší) ceny. Pro ostatní, využívající alespoň 3 z nabízených služeb, mezi kterými jsou běžný účet, přímé bankovnictví a debetní elektronická nebo embosovaná platební karta, platí zvýhodněné ceny, přičemž v posledních kategoriích (Extra a Prémium) banka neúčtuje téměř žádné paušální poplatky a za vedení účtu klientům připíše měsíčně bonus 20 Kč. Kritéria věrnostních výhod: • eKonto Základ – splnění současně 3 následujících podmínek: o vedení běžného účtu o přímé bankovnictví o debetní elektronická nebo embosovaná platební karta. • eKonto Extra – splnění 1 z podmínek (vždy jde o měsíční sumu): o o o o

příchozí platby min. 20 tis. Kč příchozí platby min. 15 tis. Kč a úvěr 50 tis. Kč příchozí platby min. 15 tis. Kč a hypotéka min. 400 tis. Kč příchozí platby min. 15 tis. Kč a úspory v bance min. 100 tis. Kč.

• eKonto Premium – splnění 1 z podmínek: o měsíční suma příchozích plateb min. 25 tis. Kč o hypotéka min. 2 mil. Kč • úspory a investice v bance min. 500 tis. Kč. Hlavními výhodami eKonta jsou: • při splnění podmínek – věrnostní výhody, vedení účtu zdarma, bonus, výběr z bankomatu cizích bank za 9,90 Kč • 2x výběr z bankomatu vlastní banky zdarma • víceměnový účet – 9 měn na jednom účtu (CZK, USD, EUR, GBP, JPY, CAD, HUF, PLN, CHF) • přečerpání účtu do výše až 150 tis. Kč. Tatra Personal od Tatra banky (63) Tatra Banka poskytuje svým klientům balíček služeb Tatra Personal, který umožňuje za měsíční poplatek cca 127 Kč efektivně využívat konto bez nutnosti omezovat uskutečňované transakce. Neomezené služby zahrnuté v ceně balíčku: • platby kartou • výběry z vlastního bankomatu

Vlastní práce

41

• transakce přes Internetové, Mobilní a Telefonní bankovnictví • přijaté SMS a e-mailové zprávy v rámci služby b-mail • e-mailové výpisy. V rámci běžného účtu je poskytován zcela zdarma také spořící účet, volitelné přečerpání účtu do výše 3 500 EUR 5 (cca 89 079 Kč) a služby (vedení běžného účtu v EUR, 1x měsíčně výpis z účtu poštou do tuzemska, debetní platební karta VISA Electron bez pojištění pro majitele účtu). Banka nabízí aktivním klientům prostřednictvím Programu odměňování snížení ceny za balíček služeb Tatra Personal o 50 nebo 100 % (slevy lze kombinovat). Podmínky snížení: • 100 % – pokud průměrná hodnota klientových vkladů a investic v bance dosáhne za předcházející měsíc hodnotu 10 000 EUR (254 510 Kč) • 50 % – pokud klient zaplatí alespoň 10x v měsíci platební kartou, využívá v Tatra bance alespoň 2 úvěrové produkty nebo má oprávnění k běžnému účtu s balíčkem služeb Tatra Business (pro podnikatele). Banka také klientům nabízí 3 druhy zvýhodněných Tatra Personal kont: • Academy – pro studenty prezenční formy studia od 15 do 26 let • Young – pro mladé lidi od 24 do 28 let na dobu 2 let po ukončení studia • Premium 6 – pro prémiové klienty. Z důvodu hodnocení pouze základních kont pro běžné klienty nebude v další části k Tatra Personal Academy a Young přihlíženo. Za Tatra Personal Premium platí klienti stejné poplatky jako za samotné konto Tatra Personal. 4.3.2 Rozsah nabízených služeb V rámci příslušných kont se obě banky snaží zprostředkovat svým klientům výhody spojené s vedením běžného účtu. Raiffeisenbank prostřednictvím věrnostních výhod a Tatra banka ve 3 zvýhodněných kontech. V dnešní pokrokové době by pro nikoho neměl být problém splnit podmínky alespoň eKonta Základ. Ovšem převážně starší občané, kteří modernizaci nedůvěřují a s novými technologiemi často neumí pracovat, nemohou využít žádné z nabízené kategorie výhod, neboť každý následující stupeň se vztahuje na splnění kritérií eKonta Základ. Klient je tak odkázán na nejdražší ceníkové ceny. Naproti tomu ten, kdo splní základní podmínky a jeho obraty na účtu se pohybují nad stanovenými hranicemi, může využít nejvyššího poskytovaného komfortu banky, mít účet zdarma, výrazně nižší poplatky a banka mu dokonce každý TATRA BANKA. Voliteľné prečerpanie. [on-line], [cit. 2010-02-16]. Dostupné z: . 6 Tatra Personal Premium – přidělení osobního bankéře pro poradenství z oblasti financí. 5

Vlastní práce

42

měsíc připíše na účet 20 Kč, které může klient využít na pokrytí části nákladů spojených s poplatky za služby účtu. Klient Tatra banky, přestože obě finanční instituce patří pod jednu bankovní skupinu, nemůže využít věrnostních výhod jako zákazník Raiffeisenbank. Tatra banka svými zvýhodněními nad rámec základního balíčku upřednostňuje studenty a mladé lidi těsně po ukončení studia. Starší občan či klient ve středním věku tedy zůstává opět bez zvláštních výhod. Banka však nabízí pro aktivní klienty snížení hodnoty za vedení konta o 50 nebo dokonce 100 %, přičemž získání výhod nejsou nedosažitelná. Banka dokonce svým klientům radí, aby nakupovali platební kartou za menší částky vícekrát v měsíci, přesáhli tak hranici 10ti úhrad platební kartou a získali slevu 50 % na vedení konta. Jelikož jsou téměř všechny operace spojené s balíčkem bez poplatku, účet by měl klient téměř zdarma. Tatra banka poskytuje další nadstandardní službu, kdy prémiovým klientům nabízí osobního bankéře, který jim bude radit s jejich finanční situací, kdykoli budou potřebovat. Cena za vedení tohoto účtu a paušální poplatky za služby jsou totožné s cenami konta Tatra Personal. V případě Raiffeisenbank musí klient, který chce získat ceník produktů a služeb, přejít na stránku o účtu a teprve zde si může požadovaný sazebník stáhnout. V Tatra bance umístili sazebník poplatků již na úvodní stránku a klient tak může okamžitě s ceníkem pracovat. V současné době žádná z bank neumožňuje vklad hotovosti na účet prostřednictvím bankomatu, který začíná být žádanou službou. Základní konta obou bankovních domů poskytují v rámci balíčku obdobné služby. 4.3.3 Nákladovost produktů V příloze 6 obsahuje tabulka absolutní ceny základních služeb sledovaných bank v rámci skupiny Raiffeisen International. Ceny jsou uvedeny v měsíčních částkách a přepočteny daným kurzem na českou měnu (na 2 desetinná místa). Jelikož jsou poplatky v rámci kont Tatra Personal a Tatra Personal Premium stejné, je v další části textu sledováno pouze základní konto Tatra Personal. Přestože poskytují obě banky obdobné služby související se základními běžnými účty, po nákladové stránce jsou patrné značné rozdíly. Slovenská banka upřednostnila strategii jednotné sazby za kompletní balíček služeb (127,26 Kč), v jehož rámci jsou až na pár výjimek (převážně pobočkové operace) všechny ostatní služby poskytovány bezplatně. Jednoznačně tak instituce umožňuje klientům za stanovenou cenu efektivně a neomezeně využívat nabízených služeb, neboť bezpoplatkové služby nejsou omezeny počtem uskutečněných transakcí. Raiffeisenbank stanovila cenu za poskytovaný účet výrazně nižší (50 Kč), ale téměř každá druhá transakce je zpoplatněna. Klienti mohou využít 2x výběru z bankomatu vlastní banky zdarma, ovšem další výběry v měsíci jsou již zpoplatněny. Při využívání moderních technologií a splnění alespoň základních podmínek věrnostního programu si může klient výrazně snížit své náklady. Např. v rámci eKonta Základ zaplatí místo 50 Kč za vedení účtu pouze 35 Kč,

Vlastní práce

43

sníží se mu poplatek za přímé bankovnictví ze 70 na 35 Kč nebo bude mít nižší poplatek za debetní kartu o 2 Kč. Při splnění dalších podmínek získá klient tyto služby zdarma, sníží se mu poplatek za výběr z bankomatu cizí banky v ČR na 9,90 Kč a bude mu na účet připsán bonus ve výši 20 Kč. Při porovnání pouze těchto zmíněných poplatků u eKonta a eKonta Extra nebo Premium činí rozdíl 195 Kč, o které může klient měsíčně platit méně. Obě banky se svým cenovým nastavením snaží upřednostnit využívání přímého bankovnictví, které pro peněžní domy znamená nižší administrativní náklady a čas strávený pracovníky nad prováděním úkonů. Služby zprostředkované přes některý z těchto kanálů tedy nejčastěji nezpoplatňují, aby klienty nasměrovali na jejich používání. V tabulce 10 jsou shrnuty absolutní celkové náklady jednotlivých kont. Simulativní tabulka zahrnuje každou transakci pouze 1x. Ukazuje jednak situaci, kdy je upřednostňována přímá forma komunikace (v případě eKonta je počítáno s možností využití slev eKonta Základ), a jednak situaci zohledňující výhradně pobočkové služby, kdy elektronické bankovnictví klient sice vlastní, ale nepoužívá jej k provádění operací. Tab. 10


Položky

vedení konta výpis (elektronicky/pošta) přímé bankovnictví debetní karta výběr (vlastní bankomat/pobočka) výběr (pouze cizí bankomat) vklad hotovosti (pouze pobočka) příchozí platba odchozí platba (internet/pobočka) trvalý příkaz (internet/pobočka) inkaso (internet/pobočka) CELKEM

Poměr hrubých mezd (slovenská v Kč: česká v Kč) 1 : 1,34 Přímé bankovnictví eKonto Tatra Základ Personal

Pobočkové služby Tatra eKonto Personal

35 0 35 23 0 39,90 10 0 3 3 3

127,26 0 0 0 0 31,30 10,18 0 0 0 0

50 40 70 25 60 39,90 10 0 33 3 3

127,26 0 0 0 33,85 31,30 10,18 0 21,12 0 0

151,90

168,74

333,90

223,71

Základní služby sledovaných účtů zprostředkovávané elektronicky, které byly započteny pouze 1x, jsou nákladově srovnatelné. Pokud se ale vezme v úvahu, že Tatra banka nabízí služby zdarma na neomezený počet transakcí, jeví se jako

Vlastní práce

44

výhodnější, protože běžný klient v měsíci uskuteční daleko více než pouze jeden úkon. V případě Tatra banky by se nemusel klient vůbec omezovat. Po porovnání základních činností pro klienty upřednostňující zpracování služeb prostřednictvím klientských pracovníků na pobočce celková cena výrazně vzrostla. V Tatra bance se klientovy náklady zvýšily oproti elektronickým službám o 54,97 Kč a v Raiffeisenbank dokonce o 182 Kč (3x větší nárůst než ve slovenské společnosti). A to pouze za způsob uskutečnění transakce, neboť počet i druh hodnocených služeb zůstal stejný. Jak je vidět ani v případě Raiffeisen International Group není srovnatelný poměr hrubých mezd s poměrem nákladovosti kont. I když se tento poměr dosti přibližuje. V případě přímé formy je dokonce slovenský účet dražší než český. V další části textu bude zhodnocena situace poplatkové politiky ve sledovaných bankách v relativní výši, tedy vztáhnuté k průměrné hrubé mzdě v daném státě. Pro větší přesnost uvádí tabulka 11 hodnoty zaokrouhleny na 3 desetinná místa. Tab. 11

Celkové náklady kont v relativní výši (v %) Poměr hrubých mezd (slovenská v Kč: česká v Kč) 1 : 1,34 Přímé bankovnictví Pobočkové služby eKonto Tatra Tatra eKonto Základ Personal Personal 0,645 0,958 1,418 1,270

Položky

CELKEM

Při zohlednění poměrové veličiny (průměrná hrubá mzda) zůstalo sice pořadí nákladovosti poplatků stejné, ale výrazně se změnily rozdíly hodnot mezi zkoumanými peněžními domy. Relativní výše poplatků (v %)

Absolutní výše poplatků (v Kč) 333,9

350 300 250 200 150

223,71 168,74 151,9

100 50 0

Obr. 8



1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

1,418

1,27

0,958

Tatra Personal (Slovák)

0,645


eKonto Základ (Čech)



Na obrázku 8 jsou vyjádřeny graficky hodnoty poplatků v absolutní i relativní výši, kde je názorně vidět poměr výše poplatků. Z obrázku je patrné, že v oblasti přímého bankovnictví, kdy byly hodnoty srovnány v absolutních částkách, byla

Vlastní práce

45

nákladovost obou běžných účtů srovnatelná. Při porovnání s průměrnou hrubou mzdou v daných zemích však došlo k navýšení podílu poplatků pro slovenské klienty, které vzniklo na základě sice srovnatelných cen (absolutní hodnoty) za poskytované služby k účtu, ale nižší výši průměrné hrubé mzdy v dané zemi, čímž se náklady pro slovenské občany prohloubily. Jak již bylo zmíněno dříve, hodnoty mají pouze simulativní charakter, protože v rámci sledování, byla každá položka zahrnuta pouze jedenkrát. Je proto namístě si uvědomit, že pokud by klient uskutečnil v měsíci více operací, patrně by se poměr nákladovosti účtů změnil, jelikož Tatra banka poskytuje v rámci balíčku neomezené množství provedených transakcí. Jeho hodnota by tedy zůstala obdobná či stejná. Toto se ovšem nedá říct o Raiffeisenbank, která má většinu položek, i přes stanovený paušál za vedení účtu, zpoplatněných a při jejich výraznějším využívání by se tedy náklady za eKonto zvětšily. Poměr nákladů by se změnil ve prospěch Tatra banky, která by nyní vykazovala nižší náklady za vedení a využívání účtu. Obdobně se lze podívat i na situaci služeb, které byly zprostředkovány na pobočkách jednotlivých bank. Při současném nastavení sledovaných položek se v rámci absolutního srovnání stalo eKonto výrazně dražší variantou. Poplatky převýšily náklady spojené s účtem Tatra Personal o cca 110 Kč. V případě relativní komparace se stala Raiffeisenbank opět nákladnější volbou, i přesto že její klienti disponují s nominálně vyšší hrubou mzdou (cca o 6 000 Kč). V případě obdobného využití myšlenky o vyšším využívání služeb by opět došlo k nárůstu nákladů za eKonto.

4.4 Skupina Commerzbank Skupina Commerzbank je jednou z nejdůležitějších skupin působících v Evropě. Má cca 14,5 milionu klientů z oblastí celého světa. V současné době vlastní širokou síť 1 200 poboček, kdy nejhustší pokrytí má v Německu (na tento trh se nejvíce orientuje). (64) Skupina klade důraz mimo své hlavní německé sítě také na západní, střední a východní Evropu (příloha 7). Commerzbank je společně se svými dceřinými společnostmi reprezentována ve více než 40 zemích světa (i v USA a Asii). (65) mBank MBank je pobočkou zahraniční banky BRE Bank SA (působící v Polsku), která je součástí skupiny Commerzbank. V současné době vlastní 10 finančních center (ve větších městech) a 17 mKiosků (v největších obchodních centrech). Banka je zaměřena na komunikaci s klientem převážně přes internet a telefon. (66) Commerzbank AG Commerzbank je v současné době druhou největší bankou v Německu, kde vlastní cca 1 200 poboček a tvoří tak nejhustší pokrytí sítě poboček ze soukromých bank. Poskytuje kvalitní služby cca 10 tis. poradců. (67)

Vlastní práce

46

4.4.1 Bankovní účty mKonto od mBank (68) MBank, prezentována jako nízkonákladová banka, nabízí svým klientům běžný účet mKonto, které je rozdílné od jiných bank v ČR, neboť většina služeb spojených s užíváním tohoto konta je bezplatná. Bezplatné výhody mKonta: • zřízení účtu – není povinen pravidelný vklad ani výše zůstatku • vedení i zrušení účtu • přímé bankovnictví – internetbanking a mLinka • obdržení embosované karty Visa Classic – správa i bezhotovostní transakce • výběry ze zahraničních bankomatů • 3x měsíčně výběr z kteréhokoliv bankomatu v ČR • platby – příchozí, odchozí, inkaso, SIPO, platební příkazy. Majiteli účtu mohou být dvě plnoleté osoby (bez ohledu na příbuznost). Banka umožňuje sjednat účet přes internet a smlouvu k podpisu klientovi doručí domů či na místo, které majitel určí. Komfort Konto od Commerzbank Commerzbank poskytuje klientům 3 různé varianty běžných účtů, které si zákazník zvolí podle svých potřeb. Banka nabízí Kostenloses Girokonto (beznákladové, v případě nesplnění podmínek účtuje poplatky podle Komfort Konto), Aktiv-Konto a Start-Konto (studentské – práce se o něm nezmiňuje). Komfort Konto je bankovní účet, který může mít klient veden zcela zdarma v případě, že jeho měsíční příjem bude alespoň 1 200 EUR (cca 30 541 Kč). Pokud klient není schopen hodnoty podmínky dosáhnout, bude jeho vedení účtu zpoplatněno částkou 8,90 EUR (cca 226,51 Kč). Jedenkrát, při založení účtu, dostane klient jako bonus od banky vklad 50 EUR (cca 1 300 Kč). Výhody (69): • všechny převody – trvalé příkazy, inkasa, příjmy • obdržení platební karty • online bankovnictví • papírové transakce • výpis z účtu • výběry z bankomatů skupiny. 7

Mezi bankomaty, ze kterých může klient bezplatně vybírat, patří bankomaty následujících bank: Commerzbank, Deutsche Bank, Dresdner Bank, Postbank, HypoVereinsbank a její dcery.

7

Vlastní práce

47

Aktiv Konto je účet vhodný převážně pro klienty, kteří provádí většinu transakcí prostřednictvím online bankovnictví, bankomatů či bankovních terminálů. Měsíční poplatek činí 5,90 EUR (cca 150,16 Kč). Výhody konta (70): • nepřetržité on-line bankovnictví • bezplatný výběr hotovosti z bankomatů skupiny • bezplatně zadání všech převodů – trvalé příkazy, inkasa • obdržení platební karty • výpis z účtu • bez nutnosti minimálního vkladu. Banka nabízí klientům odměnu za provedení bezhotovostní platby, trvalého příkazu, za výběry hotovosti na přepážkách či bankomatech a další, pokud uskutečňovaná transakce není nižší hodnoty než 100 EUR, tedy cca 2 545 Kč. Po splnění podmínky je klientovi připsán bonus 5 EUR (127 Kč) na úhradu části výdajů. Bonus je vyplacen za každou uskutečněnou transakci splňující kritéria. (71) V případě německé Commerzbank bude hodnocen základní účet Komfort Konto s nulovým poplatkem za vedení účtu, protože hranice cca 30 000 Kč měsíčního příjmu není pro německého klienta v podstatě překážkou (neboť disponuje průměrnou hrubou mzdou ve výši 93 202 Kč, kdy i po očištění bude příjem na účtu stále vyšší než daná hranice). 4.4.2 Rozsah nabízených služeb Na první pohled se mBank i Commerzbank liší od ostatních finančních domů. Mezi sebou vykazují také patrné rozdíly a to jak ve strategiích, tak i v nastavených službách poskytovaných v rámci kont. Přestože mBank nabízí bezesporu nejlevnější možný způsob vedení i využívání běžného účtu (a to nejen u skupiny Commerzbank, ale dokonce v rámci všech hodnocených peněžních domů), je pro většinu klientů naprosto nemožnou variantou. Nedostatečným pokrytím poboček (pouze 10 center ve větších městech) na poskytovaném území totiž znemožňuje běžným „pasivním“ občanům, kteří zrovna neholdují internetu a moderním technologiím a kteří nemají v blízkosti pobytu příslušnou pobočku, aby využili nabízených služeb a obsluhovali své účty v podstatě zdarma. MBank totiž zákazníkům neumožňuje vklad hotovosti na účet prostřednictvím pobočky. V současné době lze vklady na účet mBank provádět pouze pomocí bankovních převodů z jiných bank, poštovní poukázkou nebo vkladem na účet u cizí banky – ovšem všechny tyto operace mají cizí banky výrazně zpoplatněny. Další nevýhodou mBank je nemožnost zadání platebního či trvalého příkazu na pobočce banky. Tuto transakci může klient provést pouze prostřednictvím internetu nebo telefonního bankovnictví. Ovšem po dřívější úvaze, že mBank je naprosto nevhodnou volbou pro pasivního klienta, je nutno dodat, že tato nevýhoda není natolik podstatná, protože aktivní klient, který má veden účet

Vlastní práce

48

u mBank má zřízen internetbanking, který obsluhuje veškeré transakce a není pro něj problém platební příkaz zadat přes internet. Naproti tomu službou mBank, kterou neposkytuje ani Commerzbank, ani jiná bankovní instituce, je bezplatné vybírání hotovosti z bankomatu v zahraničí. Ostatní banky mají tuto transakci často vysoce zpoplatněnou. Commerzbank uplatňuje ve svých nabídkách obdobnou strategii jako ostatní zahraniční banky. Za jednotný paušální poplatek má nastaveny služby, které může klient v rámci balíčku bezplatně využívat. Ovšem v případě Komfort Konta má zákazník možnost využívat v rámci jednoho poplatku papírové i elektronické služby zdarma, kdežto ostatní banky často upřednostňují (nezpoplatňují) pouze internetové položky, které pro ně představují nižší náklady. Commerzbank navíc klientům při zřízení tohoto účtu připíše na konto bonus ve výši 50 EUR (1 300 Kč). Pokud klient dosáhne měsíčního příjmu ve výši alespoň cca 30 000 Kč, bude mu odpuštěn paušální poplatek za vedení účtu a konto bude moci obsluhovat z převážné části zcela zdarma. Přestože je hranice bezplatného vedení vysoce nastavena (pro podmínky v ČR), v pozici německého klienta s mnohonásobně vyššími příjmy není tato hranice nedostupná. Navíc banka klientům vyplácí další bonus ve výši 5 EUR v případě, kdy zákazník provede bezhotovostní platbu, trvalý příkaz, výběr hotovosti a další, pokud je kterákoli z těchto uskutečňovaných transakcí alespoň ve výši 100 EUR. Obě banky poskytují přehledné a snadno dostupné sazebníky služeb. 4.4.3 Nákladovost produktů Tabulka v příloze 8 shrnuje poplatky za základní služby související s užíváním účtu ve skupině Commerzbank v absolutní výši. Uvedené hodnoty jsou měsíční částky přepočtené na české koruny stanoveným kurzem (2 desetinná místa). Po zhodnocení cenové nabídky obou kont lze v případě dosažení stanovené hranice Commerzbank pro bezplatné vedení účtu (měsíční příjem 30 000 Kč) vyhodnotit obě konta za rovnocenné. Pakliže klient měsíční hranice nedosáhne, stane se pro něj Komfort Konto výrazně dražší variantou. Banky se liší i v několika málo nabízených produktech a službách. Oproti mBank neposkytuje Commerzbank bezplatné výběry z bankomatu v zahraničí, ale má tuto službu nastavenou ve výši 1 % výběru, min. 152 Kč. Na druhou stranu Commerzbank disponuje širokou sítí poboček po celém finančním trhu a není tedy pro klienty problém uskutečňovat pobočkové transakce, které Commerzbank zákazníkům nabízí. Commerzbank je tedy dostupnou a vhodnou bankou i pro běžné „pasivní“ klienty. Následující tabulka 12 hodnotí celkové náklady základních služeb kont v absolutních hodnotách. Jelikož mBank je v podstatě internetovou bankou, v současné době neumožňuje vkládat hotovost na účet prostřednictvím přepážky na pobočce. Proto v hodnotící tabulce je v případě vkladu na účet brána v úvahu jiná varianta (bankovní převod, poštovní poukázkou, vklad u jiné banky), v každém případě se na účtu u mBank tato transakce projeví jako přijatá platba, takže poplatek není účtován (poplatek si vyúčtuje cizí banka). V případě

Vlastní práce

49

Commerzbank není pro výběr z bankomatu cizí banky účtován poplatek 226,51 Kč, protože Commerzbank pokrývá širokou síť bankomatů jiných bank, u kterých poskytuje možnost výběru zdarma. U této banky není zohledněn bonus 127 Kč, který má poměrně nízko nastavenu hranici a lze ho tedy snadno získat (např. klient, který by vybral svou mzdu na živobytí, zcela určitě by se jednalo o větší částku než je hranice 2 545 Kč, by měl nárok na snížení ceny z paušálního poplatku). Práce však v této části hodnotí pouze základní služby bez možnosti připsání bonusu, jehož získání je velmi subjektivní. Ovšem zohledňuje možnost bezplatného vedení účtu, kdy se předpokládá, že jeho hranice německý klient dosáhne. Tab. 12


Položky

Poměr hrubých mezd (německá v Kč: česká v Kč) 3,96 : 1 Přímé bankovnictví Komfort mKonto Konto

Pobočkové služby Komfort mKonto Konto

vedení konta výpis (elektronicky/pošta) přímé bankovnictví debetní karta výběr (vlastní bankomat/pobočka) výběr (pouze cizí bankomat) vklad hotovosti (pouze pobočka) příchozí platba odchozí platba (internet/pobočka) trvalý příkaz (internet/pobočka) inkaso (internet/pobočka)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 30 0 0 35 0 0 0 8 8 8

0 29,10 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CELKEM

0

0

65

29,10

V případě hodnocení vybraných peněžních domů skupiny Commerzbank je vidět, že náklady za konto v absolutní výši by měly být v německé bance zhruba 4x vyšší než v české finanční instituci. Skutečná výše kont, ať už v případě hodnocení spíše přímého bankovnictví nebo provádění transakcí přes pobočky bank, tomuto nastavení neodpovídá. V případě, kdy je brána v úvahu možnost bezplatného vedení účtu u německé banky, se Commerzbank stala v oblasti pobočkového hodnocení výrazně výhodnější bankou, za kterou by německý klient zaplatil o cca 30 Kč méně než český zákazník. Navíc Commerzbank disponuje širokou sítí poboček a je tedy vhodnou bankou i pro „pasivního“ klienta. V případě srovnání služeb užívaných přes přímé bankovnictví, jsou oba poplatky za poskytnuté služby nulové.

Vlastní práce

50

Pokud bude srovnáno internetové a pobočkové bankovnictví v případě těchto dvou bank, je nutno dodat, že takto hodnotit lze v podstatě pouze německou Commerzbank, která za nulový paušální poplatek (splněna hranice pro bezplatné vedení účtu) poskytuje svým klientům bezplatně jak transakce zadané přes internetové bankovnictví, tak pobočkově zpracované úkony. Nabídku této banky lze v obou oblastech hodnotit jako cenově srovnatelnou. mBank poskytuje zákazníkům výhradně služby zadané prostřednictvím internetu. Tato internetová banka neumožňuje klientům zprostředkovávat služby prostřednictvím svých poboček, kterých má v oblasti pouze pár. Proto není vhodné, přestože celkové náklady za konto jsou pouze 65 Kč měsíčně (v porovnání s ostatními českými bankami), o pobočkovém zprostředkovávání této banky uvažovat. Pro pasivního klienta představuje tato forma užívání běžného účtu nevhodnou variantu. Tab. 13

Celkové náklady kont v relativní výši (v %) Poměr hrubých mezd (německá v Kč: česká v Kč) 3,96 : 1 Přímé bankovnictví Pobočkové služby Komfort Komfort mKonto mKonto Konto Konto 0 0 0,276 0,031

Položky

CELKEM

Po srovnání relativní výše nákladovosti jednotlivých kont vychází v případě internetového bankovnictví oba bankovní účty jako cenově srovnatelné – s nulovými náklady za užívání účtu. V oblasti pobočkového bankovnictví představuje česká banka (v tomto případě nevhodná) dražší variantu, která se po přepočtu k průměrné hrubé mzdě v dané zemi stane ještě výrazně dražší možností (8,9x nákladnější). V případě nízkého pobočkového pokrytí mBank však nemá smysl tuto větev dále hodnotit. Relativní výše poplatků (v %)


70

65

0,3

60 50 29,1

30

Obr. 9

0,15

Komfort Konto (Němec)

0,1

20 0

mKonto (Čech)

0,2

40

10

0,276

0,25

0,05 0 0 Přímé bankovnictví


0

0

0,031

0




Vlastní práce

51

4.5 Komparace nákladovosti pro zvolené klientské profily Následující kapitola se snaží objektivněji zhodnotit úroveň poplatkové politiky českých a zahraničních bank. Při srovnání totiž zohledňuje frekvenci využívání služeb v měsíci. Jsou vytvořeny 2 modeloví klienti, pasivní a aktivní. 4.5.1 Pasivní klient Využívá služeb pobočkových pracovníků. Měsíční transakce: • 1x výpis z účtu poštou • 1x příchozí platba (mezibankovní, očištěná průměrná hrubá mzda v dané zemi – ve výši 3 4 ) • 2x výběr na pobočce – každý cca

1

3

z očištěné průměrné hrubé mzdy

• 1x příkaz k úhradě (mezibankovní, na pobočce, splatnost následující den) • 1x vklad hotovosti na pobočce. U České spořitelny nezíská slevu 10 % z poplatku za vedení účtu (nemá měsíčně 1 příchozí a 2 odchozí platby). Ani u Raiffeisenbank nedisponuje zvýhodněnými sazbami eKonta (nesplňuje 3 podmínky – současně běžný účet, přímé bankovnictví a debetní kartu). Slevy 50 % nebo dokonce 100 % z vedení konta u Tatra banky také nedosáhne. Německému klientovi však přijde na účet měsíčně čistá mzda ve výši cca 70 000 Kč a získá tak bezplatné vedení svého účtu u Commerzbank. Také využije nabízeného bonusu 127 Kč, protože jeho výběry představují větší částku než hraniční 2 545 Kč (výběr cca 23 000 Kč). O připsání dalšího bonusu se neuvažuje (dále operuje s nižšími částkami). Erste bank, ČSOB, Kredyt bank ani mBank neposkytují žádná zvýhodnění nad rámec konta. Tab. 14 Služby / položky

Poplatky účtované pasivním klientům za pobočkově uskutečněné služby (Kč) Počet

vedení účtu výpis z účtu pošta vklad hotovosti 1x příchozí platba 1x výběr hotovosti 2x odchozí platba 1x bonus NÁKLADY KONTA měsíčně ročně (na celé Kč)

ČS

Základní účty vybraných bank ČSOB KB RB TB

EB

mB

CMB

29

120,81

60

43,15

50

127,26

0

0

9,50

31,13

0

0

40

0

30

29,1

8

21,63

9

0

10

10,18

8

0

7

0

0

2,47

0

0

0

0

106

43,26

120

0

120

67,70

70

0

10

21,63

40

36,73

33

21,12

8

0

0

0

0

0

0

0

0

- 254

169,50

238,46

229

82,35

253

226,26

100

0

2 034

2 862

2 748

988,2

3 036

2 715

1 200

0

U Commerzbank je stanoven náklad jako 0 Kč (k plusovému stavu se nepřihlíží).

Vlastní práce

52

Již na první pohled je z tabulky 14 patrné, že mimo skupiny Erste Group vyšly u všech uskupení horší (nákladnější) výsledky pro českého klienta. Po zhodnocení nákladovosti kont v absolutní výši se jako nejvhodnější bankovní skupina jeví Commerzbank. Kde jsou pro pasivního klienta zaznamenány jedny z nejnižších poplatků. Bankou s nejnižšími náklady (v absolutním vyjádření) se tedy stává německá Commerzbank, kde má německý klient díky možnosti vedení běžného účtu zdarma a připsání bonusu za stanovené operace, nulové náklady. Pokud by těchto výhod nedosáhl, stalo by se Komfort Konto jedním z nejdražších hodnocených účtů. MBank se stala 3. nejvhodnější bankou s nízkými náklady za vedení účtu, ale nelze ji tak v tomto případě posuzovat. Pro pasivního klienta není tato forma užívání bankovního konta vhodná. MBank totiž jednak neumožňuje vklady hotovosti na účet prostřednictvím pobočky bank ani zadávání platebních příkazů na pobočce a i když poskytuje výběry hotovosti na přepážkách, klient se do banky nedostane, protože síť poboček mBank je velmi nízká a tradiční kamenné pobočky jsou poskytovány pouze ve velkých městech. Celkem vlastní mBank pouze 10 finančních center (velká města), které jsou pro klienty málo dostupné. Bankou s 2. nejnižšími náklady (v absolutním vyjádření) se stala Kredyt bank (patřící do skupiny KBC), kde polský klient zaplatí měsíčně na poplatcích za vedení a užívání účtu cca 82 Kč. Opět, jako v předešlém případě, se česká instituce stala nákladnější variantou. U české ČSOB totiž tuzemský klient zaplatí měsíčně výrazně vyšší částku a to 229 Kč (2,8x dražší). Další s ještě přiměřenými poplatky je tentokrát domácí Česká spořitelna (169,50 Kč), kde tuzemský zákazník zaplatí 1,4x méně než rakouský klient u mateřské Erste bank (238,46 Kč). Poslední hodnocenou skupinou je Raiffeisen International, kde obě bankovní instituce vykazují náklady za vedení a užívání účtu přibližně ve stejné nominální výši. Zároveň představují jedny z nejvyšších poplatků za bankovní účet v rámci hodnocení skupin. Budou-li však poplatky srovnány s přihlédnutím ke kupní síle dané země, situace se poměrně změní (tabulka 15). Tab. 15

Poplatky pasivního klienta vyjádřené v relativní výši (%)

NÁKLADY KONTA

ČS

EB


mB

CMB

měsíčně

0,720

0,291

0,973

0,453

1,075

1,285

0,425

0

ročně

8,640

3,492

11,676

5,436

12,900

15,420

5,100

0

V této chvíli je vidět, že náklady pro Čecha hospodařícího s účtem u České spořitelny, jsou výrazně vyšší než pro rakouského zákazníka u mateřské Erste bank. Peněženku českého klienta, po porovnání nákladů s průměrnými hrubými mzdami v daných zemích, zatíží náklady jeho konta 2,5x více než rakouskému klientu.

Vlastní práce

53

K opačnému posunu došlo v případě skupiny Raiffeisen International, kdy v rámci srovnání absolutních výší nákladů byla česká Raiffeisenbank nákladnější než slovenská Tatra banka. Nyní, po vztáhnutí měsíčních poplatků k srovnávacímu ukazateli, kdy český klient disponuje vyšší průměrnou hrubou mzdou, se situace obrátila a levnější formou se tak stala česká instituce. Přesto oba peněžní domy představují pro pasivního klienta nejnákladnější variantu (klienti zaplatí až téměř 4x více než např. rakouský klient). Při relativním vyjádření, se nejlevnější variantou z hodnocených bank jeví opět účet od německé Commerzbank, kdy je počítáno s variantou, že klient splňuje kritéria pro vedení účtu zdarma a připsání bonusu. V mBank, v ČR prezentovaná jako nízkonákladová banka, zaplatí český klient za vedení a užívání svého účtu více – účet od mBank byl definován jako nevhodný pro tento typ klienta. Poslední hodnocenou skupinou je KBC, kde se opět česká banka stala dražší volbou pro pasivního klienta. Pro Čecha je ocenění za vedení a užívání bankovního účtu 2x dražší než pro polského klienta, i přesto že Polák disponuje nižší průměrnou hrubou mzdou než český zákazník. Absolutní v ýše poplatků (v Kč) 300 250 200 1 50

238,46229

253 226,26

82,35

1 00

50 0

Obr. 10

1,4

1,285

1,2 0,973

1

1 69,5

1 00

Relativní výše poplatků (v %)

0 ČS EBČSOBKB RB TB mB CMB

0,8 0,72 0,6 0,4 0,2 0

1,075

0,453

0,425

0,291 0 ČS EB ČSOB KB RB TB mB CMB

Pasivní klient – výše měsíčního užívání účtu v absolutní (Kč) i relativní (%) výši

4.5.2 Aktivní klient Aktivní klient, zaměřen na užívání moderních technologií, uskutečňuje měsíčně následující transakce: • 1x elektronický výpis z účtu • 3x příchozí platba (mezibankovní, 1x očištěná průměrná hrubá mzda v dané zemi – ve výši 3 4 ) • 2x elektronická odchozí platba • 1x trvalý příkaz (mezibankovní) • 1x inkaso • 2x výběr z bankomatu vlastní banky • 1x výběr z bankomatu cizí banky – výše 110 čisté mzdy, Commerzbank má 0 Kč díky široké síti bezplatných výběrů u cizích bankomatů.

Vlastní práce

54

U České spořitelny může využít slevy 10 % z vedení účtu (1 příchozí a 2 odchozí platby). V Raiffeisenbank využívá zvýhodněných sazeb eKonta Základ, protože splňuje všechny 3 podmínky pro udělení slevy. Ostatní slevy u Raiffeisenbank nejsou započítány, neboť se předpokládá, že klient disponuje s průměrnou hrubou mzdou, v ČR 23 542 Kč, která na účet přijde v čisté výši a příjem tak bude nižší než stanovený limit příchozích plateb 20 000 Kč. V případě aktivního klienta není možno využít slev Tatra banky. Německý klient má vedeno konto zdarma, protože jeho měsíční příjem je vyšší než 30 000 Kč (v Německu průměrná čistá mzda činí cca 70 000 Kč, přesahuje hraniční hodnotu). K bonusu 127 Kč nebude u tohoto klienta dále přihlédnuto. Erste bank, ČSOB, Kredyt bank ani mBank nad rámec konta neposkytují speciální zvýhodnění. Tab. 16

Poplatky účtované aktivním klientům za internetově uskutečněné služby (Kč)

Služby / položky

Počet

vedení účtu výpis z účtu internetbanking platební karta příchozí platba vlastní bankomat cizí bankomat odchozí platba trvalý příkaz inkaso NÁKLADY KONTA měsíčně ročně (na celé Kč)

PC

3x 2x 1x 2x 1x 1x


ČS

EB

26,10 0 100 16,67 21 0 33,83 8 7 7

120,81 0 0 40,09 0 0 0 0 0 0

50 0 40 20 0 0 30 0 6 6

43,15 0 0 12,35 7,41 0 40,89 4,94 0 0

35 0 35 23 0 0 39,90 6 3 3

127,26 0 0 0 0 0 31,30 0 0 0

mB 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CMB 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

219,6

160,9

152

108,74

144,9

158,56

0

0

2 635

1 931

1 824

1 305

1 739

1 903

0

0

Komparace nákladů aktivního klienta ukázala, že nejlevnější běžný účet je (v absolutní i v relativní výši) veden u mBank a Commerzbank, neboť oba jsou poskytovány zvoleným profilům zcela zdarma. V tuto chvíli může být mBank oprávněně hodnocena jako nejlevnější banka, protože klient nepotřebuje využívat pobočkovou síť, kterou má nedostatečnou. Například pro výběr hotovosti může využít cizích bankomatů, u kterých poskytuje první 3 výběry zdarma. Také Commerzbank je po splnění hraniční hodnoty příjmu na účtu veden bezplatně. Stejně jako u pasivního klienta se skupina Commerzbank jeví jako nejvhodnější. Naopak nejdražší variantou s nejvyššími nominálními náklady za užívání a správu učtu se pro aktivního klienta stal účet veden u České spořitelny. Oproti mateřské Erste bank stály klienta náklady za vedení Osobního účtu bezmála o 60 Kč více než rakouského souseda. Kdyby však klient využil nabídky banky na zvýhodněný účet, např. 2. stupeň účtu – tedy možnost zvolit si za paušální poplatek 69 Kč 2-3 produkty poskytované zdarma, mohl by zákazník za užívání

Vlastní práce

55

konta podstatně ušetřit. Pokud by využil všech 3 bezplatných produktů, za které by si vybral přímé bankovnictví, debetní platební kartu a bezplatné výběry z bankomatu České spořitelny, ušetřil by oproti základnímu nastavení bezmála 66 Kč měsíčně. Jeho měsíční náklady by činily cca 154 Kč a platil by v nominálních hodnotách méně než zákazník rakouské banky. Druhou nejdražší bankou je slovenská Tatra banka, dále česká ČSOB a Raiffeisenbank. Polský klient zaplatí měsíčně za vedení účtu nejméně (109 Kč). V případě srovnání absolutních nákladů se tedy staly české banky ve 2 případech dražší variantou než zahraniční banka ze stejné bankovní skupiny, 1x byly obě beznákladové (skupina Commerzbank) a v 1 případě byla zahraniční instituce nákladnější (pouze o 10 Kč) a lze je tedy hodnotit jako srovnatelné. Tab. 17

Poplatky aktivního klienta vyjádřené v relativní výši (%)

NÁKLADY KONTA

ČS

EB


mB

CMB

měsíčně

0,933

0,196

0,646

0,598

0,615

0,900

0

0

ročně

11,20

2,352

7,752

7,176

7,38

10,8

0

0

Po srovnání nákladovosti v relativní výši (tabulka 17) je patrné, že se situace v některých případech výrazně změní (obrázek 11). Absolutní vý še poplatků (v Kč) 250 200 1 50 1 00

1

21 9,6 1 60,91 52

1 58,56 1 44,9

1 08,7 4

Obr. 11

0 0 ČS EBČSOBKB RB TB mB CMB

0,933

0,9

0,8 0,6

0,646 0,61 5 0,598

0,4 0,2

50 0

Relativ ní vý še poplatků (v %)

0

0,1 96 0 0 ČS EBČSOBKB RB TB mBCMB

Aktivní klient – výše měsíčního užívání účtu v absolutní (Kč) i relativní (%) výši

Samozřejmě mBank i Commerzbank zůstávají nejlevnějšími variantami. Také Česká spořitelna po přepočtu na kupní sílu své země zůstala nejdražší hodnocenou bankou pro aktivního klienta. Naproti tomu ale v Rakousku je nyní vidět, že náklady za účet Erste bank (které byly v absolutní výši poměrně vysoké) neovlivní příliš jejich hospodaření, protože v porovnání s jejich průměrnou hrubou mzdou pro ně dělají náklady účtu pouze nepatrnou částku. V případě slovenských klientů dochází k opačnému vývoji, kdy se účet s cenou 159 Kč stává pro Slováky poměrně drahou variantou (náklady výrazně zatíží slovenského klienta více než tuzemského). Ostatní zůstávají na obdobné pozici.

Diskuze

56

5 Diskuze Práce pojednává o výši bankovních poplatků u tuzemských a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny. Na téma srovnání poplatkové politiky bankovních institucí v ČR i zahraničí bylo zveřejněno již mnoho studií, článků i diskuzí. Přestože je tato práce pouze omezenou verzí (kvůli nutnosti dodržení rozsahu), vyznačuje se několika přednostmi. Jednou z výhod práce je jasné zacílení na srovnání poplatkové politiky v rámci bankovních skupin, kdy do hodnocení byla zahrnuta vždy jedna česká a jedna zahraniční banka, mezi kterými byly hodnoceny jak nízkonákladové peněžní domy orientující se převážně na poskytování služeb prostřednictvím internetového bankovnictví, tak velké bankovní ústavy s významným postavením na trhu. Banky byly zvoleny z České republiky a sousedních států, které se vyznačují obdobným trhem, pozicí i blízkým vztahem k naší zemi. Jednotlivé nákladové položky byly poměřovány k průměrným hrubým mzdám klientů v daných zemích a bylo tak možné porovnat jejich koupěschopnost. Na začátku práce byla na základě obecného mínění, že se Česká republika vyznačuje jednou z nejvyšších poplatkových politik bank (uvádí i studie Evropské komise, Slovenské bankovní asociace i společnost Capgemini), stanovena pracovní hypotéza: „Vysoká nákladovost spojená s užíváním běžného účtu spotřebitelů v tuzemských bankách se projeví i v případě srovnání bankovních poplatků se zahraničními institucemi ze stejné bankovní skupiny.“ Tato pracovní hypotéza se ve většině vlastního šetření potvrdila (u velkých českých bank). Hypotéza se nepotvrdila pouze u tuzemských nízkonákladových bank. Pro klienty se v tomto případě stala výhodnější slovenská Tatra banka a německá Commerzbank. Avšak velké české banky jsou pro tuzemské klienty výrazně dražší variantou. Nákladnější vyhodnocení českých bank se projevilo, ať už bylo provedeno dílčí srovnání v rámci každé skupiny, které hodnotilo převážně rozdíl nákladových poplatků za užívání služeb prostřednictvím internetbankingu a přepážkových operací, tak při následném srovnání klientských profilů. Z kvalitativního hlediska lze jednotlivé banky hodnotit jako srovnatelné, neboť v rámci stejných bankovních skupin nabízí svým klientům produkty na obdobné úrovni. Výjimku tvoří česká mBank, která naproti své německé Commerzbank nedisponuje dostatečnou škálou poboček a klientům umožňuje v podstatě pouze elektronické transakce. Na základě srovnání s alternativními zdroji na stejné téma, studie Evropské komise a Slovenské bankovní asociace, z výsledků těchto prací plyne, že Česká republika je jednou ze zemí s nejvyššími bankovními poplatky. O tomto argumentu se na trhu hovoří již delší dobu. Bakalářská práce toto téma hodnotila z jiného úhlu, a to zda tento fakt platí i v rámci stejné bankovní skupiny. Bohužel se na základě komparace analyzovaných bank ukázalo, že jsou v České republice bankovní poplatky vyšší a českého klienta zatíží více než v bankovních

Diskuze

57

domech působících ve stejné bankovní skupině (mimo nízkonákladové banky). Výjimku tvoří bankovní skupina, která hodnotí českou a slovenskou banku, kdy se ve většině hodnocených případech stala dražší variantou slovenská banka. Tato odchylka od vyhodnocení práce může být zapříčiněna nastavením sledovaných položek, výběrem hodnocené banky v zemi, menším slovenským bankovním trhem či dalšími příčinami. Dále již zmíněná mBank. Po srovnání klientských nákladů se rovněž ukázalo, že mimo České spořitelny a Kredyt bank, se hodnoty za vedení a užívání účtu u aktivního klienta výrazně snížily i v případě, že využíval více služeb než pasivní klient. Tento fakt potvrzuje zvýhodňování transakcí provedených přes přímé bankovnictví, které pro banky představuje výrazně nižší administrativní náklady, jak udává společnost Capgemini i další odborníci zmínění v rešerši. Odlišné cenové nastavení poplatků bank může mít řadů příčin. Jednou z nich je i způsob a četnost využívání bankovních produktů a služeb, kdy často za účelem převedení klienta na využívání služeb elektronickou formou, jsou tyto transakce zpoplatněny výrazně nižší sazbou než služby poskytované na pobočce. Další důvod vyšší nákladovosti v českých ústavech mohou představovat nižší úspory z rozsahu. Česká republika disponuje mnohem menším trhem než např. Německo nebo Polsko. Pro české banky to často znamená užší pobočkovou síť a menší klientelu, tedy nižší úspory z rozsahu. Fixní náklady, které banky vykazují, se tak na menším trhu hůře rozpustí. Obdobně lze hodnotit situaci slovenské banky, která hospodaří na menším trhu než Česká republika a jsou zde zaznamenány vyšší poplatky. Dle mého názoru je největší příčinou, proč banky v České republice drží poplatky na stále vysoké úrovni fakt, že čeští klienti jsou velmi konzervativní a banky tak nic nenutí výši poplatků změnit. Podle uváděného zdroje 8 má totiž český klient nejvíce svých úspor uložených právě na netermínovaných vkladech, kde jsou nulové výnosy a vysoké náklady. Často jediným krokem českého klienta proti nespokojenosti s vysoko nastavenými bankovními poplatky je, že o nich mluví a stěžuje si na ně. K jinému kroku však nepřistoupí. Tento fakt, konzervativnost bankovních klientů, hraje významnou roli i při zohlednění dalšího důvodu držení poplatků v ČR na vyšší úrovni. Tím může být konkurence na trhu, která je na tuzemském bankovním trhu sice dostatečně vysoká, ale banky přesto díky klientově tradičnosti nic nenutí, aby si konkurovali, neboť domácí klient i přes výhodnější běžný účet konkurenční banky zůstane u svého peněžního ústavu, kde je zvyklý. Setrvání klienta u významné bankovní instituce i za cenu vyšších nákladů je zapříčiněná také faktem, že mnoho z těchto klientů zažilo krizi bankovního sektoru na počátku 90. let, kdy převážně nové banky hodně krachovaly. Klienti s takovou zkušeností jsou často k novým pro-

Fejtek, P. Průměrná domácnost má v bance půl milionu. [on-line], 12.02.2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z: . 8

Diskuze

58

jektům nedůvěřiví a raději zůstanou u banky s významným podílem na trhu, kterou stát i v případě problémů nenechá padnout. Další významný problém, který bankám umožňuje udržovat bankovní poplatky na vysoké úrovni, zastupuje nepřehlednost a nesrozumitelnost sazebníků bank. Bankovní domy totiž často stejné úkony nazývají odlišnými názvy, ceny jednotlivých transakcí rozdělují do více položek a český klient tak často ani není schopen si nabídku jednotlivých bankovních domů srovnat. Další neméně důležitý faktor, který se odráží v nastavení tuzemské poplatkové politiky, představuje struktura obyvatelstva. V současné době jsou klienty bank starší občané, kteří nezastávají moderní technologie (často s ní neumí pracovat) a jejich rozhodnutí se často odráží od doporučení klientských pracovníků. Spoléhají na tradiční silné bankovní domy, ve kterých jsou nejvíce zastoupeni, a o hospodárnost spojenou s běžným účtem se již dále nestarají. Často si prostě jen založí účet, provedou nejnutnější operace a tím jejich zájem o běžný účet končí. Lze však předpokládat, že až bude v bankách více zastoupena současná mladší generace, která je jistě o poznání zvídavější a nebojí se změn, situace na bankovním trhu se změní. Mladí lidé si více začnou všímat rozdílů mezi nabídkami bankovních domů, budou hledat cesty k levnějším variantám a snažit se maximálně ušetřit i za podmínky změny banky. V této chvíli, kdy klient přestoupí za výhodnější nabídkou k jinému peněžnímu ústavu, začne stávající banka přehodnocovat své návrhy, aby neztratila klienty. Svými inovacemi a snížením cen nákladových položek vstoupí do hry konkurenční tlaky, kdy banky budou muset na nové nabídky reagovat a snižovat ceny jednotlivých poplatků. Jednou z velmi diskutovaných řešení na situaci vysoko nastavené bankovní politiky je regulace současného stavu. Plně souhlasím s názory, že samotná regulace bankovních poplatků není správnou cestou k nápravě. Lze sice nastavit hraniční hodnoty jednotlivých poplatků či vymezit jasná pravidla, ale banka na tato omezení zareaguje zavedením nového či zvýšením jiného poplatku. Tento fakt může potvrdit i situace, která nastala 1. listopadu 2009 po zavedení nového zákona o platebním styku, kdy banky na omezení uvedená v zákoně reagovaly a poplatky vybraly jiným způsobem (např. zákaz výběru poplatků za zablokování odcizené či ztracené karty kompenzovaly banky navýšením poplatku za vydání nové karty, Komerční banka zavedla poplatek za dotaz na zůstatek na účtu prostřednictvím bankomatu). Dle mého názoru je nejúčinnější možností, jak donutit banky ke snížení bankovních poplatků a změně stávající situace, odchod klienta ke konkurenčnímu ústavu. Vhodná cesta vede tedy přes působení na klienta. Jednu variantu představuje již zmíněná mladší generace, která může v tomto ohledu změnit bankovní situaci na trhu, kdy se peněžní domy začnou snažit o udržení svého klienta výhodnějšími nabídkami. Mladší nekonzervativní klienti, kterým nebude dělat problém zjistit si a srovnat cenovou nabídku na trhu, budou jednou velkým tlakem na banky. Variantu pro snížení bankovních poplatků za užívané produkty a služby může představovat samotná změna způsobu používání těchto služeb. Pokud

Diskuze

59

klient bude využívat k provedení transakce moderních technologií namísto využití klientského pracovníka na pobočce, lze ušetřit výrazné částky. Stačí pouze současné klienty seznámit s užíváním počítače, internetu a mobilu, pak bude moci disponovat s nižšími náklady za správu účtu. Ovšem opět zde hraje roli složení věkové kategorie klientů, kdy starší občané často nejsou ochotni přiučit se a využívat nové technologie, kterým často nevěří. Tento způsob snížení nákladů tedy představuje výhodu spíše opět pro mladší generaci. Dalším možným řešením situace je podstatné zvýšení informovanosti klientů o současném stavu poplatkové politiky, ve které hraje významnou roli server www.bankovnipoplatky.com, který zveřejňuje situace bank, informuje o bankovních poplatcích v jednotlivých bankách, zveřejňuje odkazy na špatně dohledatelné sazebníky, realizuje různé protestní akce a zveřejňuje nejrůznější ankety, díky nimž mohou klienti vyjádřit svůj názor k dané problematice (např. anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek). Ovšem reakce bank na výsledky těchto anket je velmi individuální a často nedochází k žádné změně (např. 1. místo za poplatek za vedení účtu z r.2007, je účtován stále). Tato forma, samotné vyjádření klientů, tedy není nejúčinnějším prostředkem tlaku na banky. Pokud by však výsledky anket nekončily pouze u zveřejnění názorů klientů, ale zároveň by klienti provedli následná opatření, změnu banky, musely by finanční domy na tyto změny reagovat snižováním nežádoucích poplatků, aby získaly své klienty zpět. 9 Dalším krokem ke zlepšení situace na bankovním trhu může být zpřehlednění a zajištění srozumitelnosti sazebníků, kdy by byla nastavena jednotná terminologie a zákaz poplatků složených z několika částí (viz poplatek za výpis z účtu + poplatek za poštovné). Otázkou je, zda by banky opět nepřišly na nový způsob, jak tato omezení obejít či by nezavedly další poplatky. Řešením by měla být spíše opět iniciativa samotného klienta, který banku s nepřehledným a nesrozumitelným sazebníkem vůbec nevyhledá. Tímto krokem se banky sami budou snažit sazebníky přizpůsobit ke klientově spokojenosti. 10

V některých případech došlo na základě uvedené ankety ke zrušení poplatků s velkým mediálním ohlasem (např. Poštovní spořitelna a Raiffeisenbank - zrušení poplatku za příchozí platbu). Tímto se ovšem banka dostala do negativní situace. Je totiž otázkou, zda pokud mohla najednou zrušit poplatek, tak zda jej celé roky nevybírala „neoprávněně“. 10 Pokud dojde v současné době ke změně poplatku, většina bank uvědomí své klienty odkazem na sazebník či jeho zasláním klientovi s předpokladem, že klient nebude v několikastranném dokumentu zkoumat položku po položce, které poplatky byly změněny. Vhodné by bylo, kdyby banky posílaly pouze jednostranný dokument s přesným uvedením položek, kterých se změna týká (např. starý poplatek za položku, nový poplatek) a klient by tak okamžitě viděl změnu. 9

Závěr

60

6 Závěr V bakalářské práci bylo rozebráno téma poplatkové politiky bank, která bývá v České republice zejména v posledních několika letech velmi diskutována, neboť je řazena mezi státy poskytující klientům drahé bankovní služby. Práce se zaměřila na užší srovnání než celosvětové, zda toto tvrzení platí i v případě, že budou srovnány poplatky bank v rámci stejné bankovní skupiny. Teoretická část práce nastínila situaci poplatkové politiky ať už v rámci samotné České republiky, tak i v zahraničí. Nejdříve poukázala na význam poplatků pro banky, v rámci celého bankovního sektoru i z pohledu vybraných bank. Dále byl nastíněn vývoj bankovních poplatků, novela zákona a pozice českého oproti zahraničním klientům. Uvedla nejvýznamnější aktivity serveru, který je průkopníkem za nižší poplatkovou politiku v zemi. Tento portál slouží jako informační středisko, kde se mohou lidé vyjádřit k nejrůznějším tématům prostřednictvím anket, hlasování a dalších činností, ale také zde mohou získat nepřeberné množství informací o současném stavu bankovních poplatků v zemi. Vlastní část práce hodnotila poplatkovou politiku nejdříve v rámci jednotlivých vybraných bankovních skupin a následně komparovala výsledky na základě 2 zvolených klientských profilů. Každá bankovní skupina sledovala nejdříve rozsah nabízených služeb jednotlivých bank, který lze hodnotit jako srovnatelný. Výjimku tvořila mBank, která v případě klienta uskutečňujícího transakce prostřednictvím pobočky bank, se stala výrazně nevhodnou bankou, neboť tato internetová instituce neposkytuje hotovostní operace. V případě, že by klient využíval služeb přímého bankovnictví, lze toto omezení považovat za nepatrné, které aktivního klienta neomezí. Po vyhodnocení rozsahu služeb byla v každé bankovní skupině zhodnocena nákladovost základních kont a to jak v absolutní, tak v relativní výši. Srovnání bylo zaměřeno na rozdíl celkových nákladů při využití služeb elektronickou formou a prostřednictvím pobočkového pracovníka. Ve většině těchto případech se stala česká bankovní instituce pro klienta výrazně dražší variantou než banka patřící do stejné bankovní skupiny jako český peněžní ústav. Následně byly subjektivně vytvořeny 2 modelové klientské profily - pasivní klient (využívající převážně služby pobočkového bankovnictví) a aktivní klient (moderní, používající internet). I v tomto případě se většinou (u velkých bank) potvrdila stanovená pracovní hypotéza, že vysoká nákladovost spojená s užíváním běžného účtu spotřebitelů v tuzemských bankách se projeví i v případě srovnání bankovních poplatků se zahraničními institucemi ze stejné bankovní skupiny. Výjimkou bylo Slovensko, kde klient zaplatil více než Čech, což může být zapříčiněno i volbou zkoumané banky. A česká mBank. V diskuzi jsou stanoveny možné příčiny výsledků a doporučení k řešení situace, kdy jako nejúčinnější možnost vedoucí ke snížení bankovních poplatků se jeví samotná aktivita klientů (odchod k jiné bance, sledování situace, atd.).

Literatura

61

7 Literatura 1. KRAUS, J. A KOL. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. 2. GOLA, P. Výše průměrné mzdy ve světě. [online], Finance.cz, 23.11.2009 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z . 3. ŠENKÝŘOVÁ, B. A KOL. Bankovnictví I: učebnice. 2. aktualiz. vyd. Praha: GRADA Publishing, 1999. 264 s. ISBN 80-7169-859-8. 4. POLOUČEK, S. A KOL. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. 5. KAŠPAROVSKÁ, V. A KOL. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7. 6. PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. 7. ČNB. Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru: absolutní ukazatele. [online], Praha: Česká národní banka, 2010 [cit. 2010-04-02]. Dostupné z: . 8. ČNB. Bankovní dohled 2005. [online], Praha: Česká národní banka, 24.7.2006 [cit. 2009-11-24]. Dostupné z: . 9. ČNB. Bankovní dohled 2002. [online], Praha: Česká národní banka, 4.4.2006 [cit. 2009-11-24]. Dostupné z: . 10. ČSOB. Výroční zpráva 2006. [online], 30.4.2007 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: .

Literatura

62

11. RAIFFEISENBANK. Výroční zpráva 2006. [online], leden 2007 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 12. RAIFFEISENBANK. Výroční zpráva 2005. [online], 1.1.2006 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 13. GE MONEY BANK. Výroční zpráva 2006. [online], Praha: GE Money Bank, 19.4.2007 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 14. GE MONEY BANK. Výroční zpráva 2004. [online], 2005 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 15. KOMERČNÍ BANKA. Výroční zpráva 2008. [online], 10.3.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 16. ČESKÁ SPOŘITELNA. Výroční zpráva 2008. [online], 29.4.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 17. ČSOB. Výroční zpráva 2008. [online], 30.4.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 18. GE MONEY BANK. Výroční zpráva 2008. [online], 28. dubna 2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 19. RAIFFEISENBANK. Výroční zpráva 2008. [online], leden 2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: .

Literatura

63

20. VOLKSBANK. Výroční zpráva 2008. [online], 15.4.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 21. LBBW. Výroční zpráva 2008. [online], 25.3.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z: . 22. JANDA, J. Lesk a bída bankovních poplatků. [online], Měšec.cz, 6.2.2008 [cit. 2009-11-12]. Dostupné z: . 23. JEŽEK, M. Na kterých poplatcích banky zbohatly nejvíce. [online], Finexpert.cz, 4.1.2010 [cit. 2010-01-27]. Dostupné z: . 24. KOHOUTOVÁ, Z., ŠPULKOVÁ, B. Banky už nesmějí účtovat některé poplatky. Sedm nejdůležitějších změn. [online], iDNES.cz, 2.11.2009 [cit. 2009-11-22]. Dostupné z: . 25. ČTK. Banky se hravě vyrovnaly s novým zákonem. Za kartu zaplatíte až o pětinu víc. [online], iHNed.cz, 5.12.2009 [cit. 2010-01-23]. Dostupné z: . 26. KOHOUTOVÁ, Z., NOVÁKOVÁ, J. Banky zavádějí nové triky s poplatky. [online], iDNES.cz, 13.ledna 2010 [cit. 2010-01-23]. Dostupné z: . 27. NACHER, P. Bankovní poplatky, ano či ne? [online], Bankovnipoplatky.com, 10.12.2009 [cit. 2010-02-06]. Dostupné z: . 28. NACHER, P. Jak je to s bankovními poplatky? [online], Bankovnipoplatky.com, 15.12.2009 [cit. 2010-02-06]. Dostupné z: .

Literatura

64

29. CHVÁTAL, D. Z. Problémy s poplatky, nebo s informacemi? [online], Měšec.cz, 11.11.2009 [cit. 2010-02-06]. Dostupné z: . 30. MACHALA, K. Poplatky pod drobnohledem EK. [online], Bankovnipoplatky.com, 20.11.2009 [cit. 2010-02-06]. Dostupné z: . 31. KOHOUTOVÁ, Z. Bankovní poplatky jsou v cizině průhlednější nebo dokonce žádné. [online], iDNES.cz, 16.01.2010 [cit. 2010-01-24]. Dostupné z: . 32. BUŘÍK, L. Výše bankovních poplatků u nás a ve světě. [online], SFinance.cz, 27.7.2005 [cit. 2009-11-26]. Dostupné z: . 33. KONEČNÝ, P. Globální ceny bankovních služeb klesají. [online], Capgemini, 8.4.2009 [cit. 2009-11-28]. Dostupné z: . 34. EUROPEAN COMMISION. Data collection for prices of current accounts provided to consumers: Final Report. Brusel. [online], 2009 [cit. 2009-11-29]. Dostupné z: . 35. SLOVENSKÁ BANKOVÁ ASOCIÁCIA. Porovnanie ročných nákladov na vedenie bežných účtov vo vybraných krajinách za rok 2009: (Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Pol´sko, Rakúsko). Bratislava. [online], November 2009 [cit. 2010-01-21]. Dostupné z: . 36. NACHER, P. Úvodní slovo k webu. [online], Bankovnipoplatky.com, 2009 [cit. 2009-10-9]. Dostupné z: . 37. NACHER, P. Anketní otázky. [online], Bankovnipoplatky.com, 2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupné z: .

Literatura

65

38. NACHER, P. Jak se hlasovalo v předchozích ročnících. [online], Bankovnipoplatky.com, 21.10.2009 [cit. 2009-11-3]. Dostupné z: . 39. NACHER, P. Poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet je nejabsurdnější.. [online], Bankovnipoplatky.com, 01.03.2010 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 40. NACHER, P. Superabsurdní poplatek. [online], Bankovnipoplatky.com, 2009 [cit. 2009-11-14]. Dostupné z: . 41. GOLDOVÁ, M., NACHER, P. PETICE proti poplatkové politice v ČR. [online], Bankovnipoplatky.com, 2009 [cit. 2009-11-14]. Dostupné z: . 42. NACHER, P. Den protestu proti bankovním poplatkům se blíží – 28. únor. [online], Bankovnipoplatky.com, 21.2.2008 [cit. 2009-11-9]. Dostupné z: . 43. ERSTE GROUP. Erste Group. [online], [cit. 2010-02-22]. Dostupné z: . 44. ERSTE BANK AG. Erste Group. [online], [cit. 2010-02-22]. Dostupné z: .

Literatura

66

45. ČESKÁ SPOŘITELNA. Osobní účet České spořitelny. [online], 2009 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: . 46. ČESKÁ SPOŘITELNA. Soukromá klientela – I. Vkladové produkty. [online], 31.10.2009 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: . 47. ČESKÁ SPOŘITELNA. Pravidla pro poskytování Programu výhod. [online], 2.11.2009 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: . 48. ERSTE BANK. s Komfort Konto / s Komfort Konto Plus. [online], 1.04.2009 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: . 49. ERSTE BANK. So individuell wie Ihre Wünsche: s Komfort Konto oder s Komfort Konto Plus. [online], 1.04.2009 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: po kliknutí na link: s Komfort Konto. 50. KBC GROUP. Profil skupiny. [online], aktualiz. 16.2.2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z: .

Literatura

67

51. ČSOB. O společnosti ČSOB. [online], 2009 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z: . 52. KREDYT BANK. O bance. [online], 2005 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z: . 53. ČSOB. Podrobná nabídka služeb ČSOB Konta. [online], 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupné z: . 54. ČSOB. Podrobná nabídka služeb ČSOB Aktivního konta. [online], 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupné z: . 55. ČSOB. ČSOB Exkluzivní konto. [online], 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupné z: . 56. KREDYT BANK. Ekstrakonto S. [online], 2005 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 57. KREDYT BANK. Ekstrakonto Profit. [online], 2005 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 58. KREDYT BANK. Ekstrakonto VIP. [online], 2005 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 59. KREDYT BANK. Společný program. [online], 2005 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 60. RAIFFEISEN INTERNATIONAL. Ihr verlässlicher Partner in Zentral- und Osteuropa. [online], 5. Juni 2009 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . 61. TATRA BANKA. Výročná správa 2008. Slovensko. [online], 2008 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: po kliknutí na link Výročná správa 2008.

Literatura

68

62. RAIFFEISENBANK. Proč eKonto. [online], 2008 [cit. 2010-02-16]. Dostupné z: . 63. TATRA BANKA. Tatra Personal. [online], [cit. 2010-02-16]. Dostupné z: . 64. COMMERZBANK. Über die Commerzbank. [online], [cit. 2010-00-06]. Dostupné z: . 65. MBANK. Skupina Commerzbank. [online], [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 66. MBANK. O nás. [online], [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 67. COMMERZBANK. Die neue Commerzbank. [online], [cit. 2010-00-06]. Dostupné z: . 68. MBANK. Výhody mKonta. [online], [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: . 69. COMMERZBANK. Kostenloses Girokonto. [online], [cit. 2010-03-07]. Dostupné z: . 70. COMMERZBANK. Aktiv-Konto. [online], [cit. 2010-03-07]. Dostupné z: .

Literatura

69

71. COMMERZBANK. Preis- und Leistungsverzeichnis. [online], 1.1.2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z: . 72. ČESKÁ SPOŘITELNA. Soukromá klientela – II. Platební styk. [online], 31.10.2009 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 73. ČESKÁ SPOŘITELNA. Soukromá klientela – III. Přímé bankovnictví. [online], 31.10.2009 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 74. ČESKÁ SPOŘITELNA. Soukromá klientela – VI. Kartové služby. [online], 31.10.2009 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 75. ERSTE BANK. 5 Länder – 1 Service. [online], [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 76. ERSTE BANK. Erste VISA FirstCard. [online], [cit. 2010-02-26]. Dostupné z:
Literatura

70

sk=sparkasseat_de_0198&&navigationLink=TRUE&menu_navig ationId=021490524816311190000194&menu_chronicleId=09002ee2 8016ee66&navigationId=021490524816311190000194>. 77. KBC GROUP. KBC Worldwide. [online], aktualiz. 15.1.2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z: . 78. ČSOB. Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1.2.2010. [online], 1.2.2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z: . 79. KREDYT BANK. Sazebník poplatků Kredyt Bank SA pro individuální klienty. [online], 18.2.2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z: . 80. RAIFFEISENBANK. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. [online], 1.7.2009 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 81. TATRA BANKA. Cenník služieb pre individuálnych klientov. [online], 1.1.2010 [cit. 2010-03-1]. Dostupné z: . 82. COMMERZBANK. Geschäftsbereich 2008. [online], 2008 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z: . 83. MBANK. Sazebník bankovních poplatků mBank. [online], 1.3.2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z: .

Seznam obrázků

71

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj čistých výnosů z poplatků a provizí v ČR v mil. Kč

14

Obr. 2

Vývoj poplatků u vybraných bank v mil. Kč

15

Obr. 3

Průměrné roční náklady klientů bank v porovnání s HDP (%)

20

Obr. 4

Výše bankovních poplatků na domácím trhu a jejich (ne)populárnost

24

Obr. 5

Měsíční náklady za bankovní poplatky

25

Obr. 6

Nákladová komparace v absolutní i relativní výši

33

Obr. 7


39

Obr. 8


44

Obr. 9


50

Obr. 10 Pasivní klient – výše měsíčního užívání účtu v absolutní (Kč) i relativní (%) výši 53 Obr. 11

Aktivní klient – výše měsíčního užívání účtu v absolutní (Kč) i relativní (%) výši

55

Seznam tabulek

72

Seznam tabulek Tab. 1

Průměrná měsíční hrubá mzda v dané zemi v roce 2008 10

Tab. 2

Podíl poplatků na zisku bank v mil. Kč

13

Tab. 3

Podíl poplatků na vybraných ukazatelích v mil. Kč

16

Tab. 4

Výsledky finálových kol anket „o nejabsurdnější bankovní poplatek“ 25

Tab. 5

Hodnocené finanční instituce

27

Tab. 6


32

Tab. 7


33

Tab. 8


37

Tab. 9


38

Tab. 10


43

Tab. 11


44

Tab. 12


49

Tab. 13


50

Tab. 14

Poplatky účtované pasivním klientům za pobočkově uskutečněné služby (Kč)

51

Tab. 15

Poplatky pasivního klienta vyjádřené v relativní výši (%) 52

Tab. 16

Poplatky účtované aktivním klientům za internetově uskutečněné služby (Kč)

Tab. 17

Poplatky aktivního klienta vyjádřené v relativní výši (%) 55

54

Přílohy

73

Přílohy Příloha 1: Síť poboček Erste Group v Evropě Příloha 2: Měsíční nákladovost běžných účtů České spořitelny a Erste Bank v Kč Příloha 3: Síť poboček skupiny KBC Group ve světě Příloha 4: Měsíční nákladovost běžných účtů ČSOB a Kredyt Bank v Kč Příloha 5: Síť poboček skupiny Raiffesen International v Evropě Příloha 6: Měsíční nákladovost běžných účtů Raiffeisenbank a Tatra Banky v Kč Příloha 7: Síť poboček skupiny Commerzbank v Evropě Příloha 8: Měsíční nákladovost běžných účtů mBank a Commerzbank v Kč

Přílohy Příloha 1: Síť poboček Erste Group v Evropě (43)

Přílohy

Příloha 2: Měsíční nákladovost běžných účtů České spořitelny a Erste Bank v Kč (46, 49, 72, 73, 74, 75, 76)

Poskytované služby

cena konta (měsíčně) výpis z účtu: - vyhotovení - zaslání elektronicky - zaslání poštou (za výpis, pošta) - vyzvednutí na pobočce Přímé bankovnictví poplatek za vedení zaslání vyžádané zprávy: - SMS - e-mail Debetní karta poplatek za kartu výběr hotovosti: - z bankomatu vlastní banky - z bankomatu jiné tuzemské banky - z bankomatu v zahraničí (v rámci skupiny/cizí bankomat) - kartou na přepážce banky platba kartou/CashBack Hotovost výběr hotovosti: - pobočka v tuzemsku - bankomat vklad hotovosti: - pobočka v tuzemsku

Základní bankovní účty bank Česká spořitelna Erste Bank Osobní účet s Komfort Konto Standard 29/69/109/149 11

120,81

zdarma zdarma poštovné 45

zdarma zdarma 21,63 + poštovné 48,36

100

zdarma

1,5 zdarma

zdarma zdarma

VISA Electron 200 12

Erste VISA FirstCard 481,02 13

6 25 Kč + 0,5 % z vybírané částky 6/ 100 + 0,5 % z vybírané částky 25 Kč + 0,5 % z vybírané částky zdarma/4

zdarma

0/46,32 + 0,75 % z vybírané částky

8 + 45/15/15/45 14 viz výše

21,63 viz výše

8

21,63

zdarma

48,36 zdarma

Cena závisí na počtu vybraných produktů a služeb zdarma ke kontu. Roční poplatek za kartu činí 200 Kč, pokud je vydána k Osobnímu účtu, je poplatek účtován v rámci měsíční ceny. 13 Banka účtuje roční poplatek za kartu 18,90 EUR (481,02 Kč), měsíční rozpočet dělá 40,09 Kč. 14 Za hotovostní operaci banka zúčtuje 8 Kč, poté za výběr podle výše vybírané hotovosti a věku klienta – za výběr do 15 tis. Kč včetně (< 65 let) požaduje 45 Kč, do 15 tis. Kč včetně (> 65 let) požaduje 15 Kč, nad 15 tis. Kč do 500 tis. Kč cenu 15 Kč a nad 500 tis. Kč vybírá 45 Kč.; 11

12

Přílohy


- bankomat Platby příchozí platba tuzemská: - vnitrobankovní - mezibankovní odchozí platba tuzemská: - přepážka - splatnost v den podání - splatnost následující den a déle - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví - Bankomat trvalý příkaz, inkaso (zřízení) trvalý příkaz, inkaso (změna, zrušení) - přepážka - přímé bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (za položku)

Základní bankovní účty bank Česká spořitelna Erste Bank Osobní účet s Komfort Konto Standard 6

zdarma

5 5 + 2 15

zdarma

8 + 45 16 8 2 3,50 5 zdarma

zdarma zdarma zdarma zdarma

30 zdarma 5

21,63 zdarma zdarma

21,63

Banka si účtuje za zúčtování mezibankovní platby 2 Kč, tzn. i při odchozí mezibankovní platbě by byla připočtena položka 2 Kč. 16 Částka 45 Kč je účtována u transakcí zpracovávaných okamžitě po převzetí. 15

Přílohy Příloha 3: Síť poboček skupiny KBC Group ve světě (77) Střední a východní Evropa

Belgie

Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Bulharsko Rumunsko Rusko Srbsko Baltské státy Ukrajina Slovinsko

ostatní Lucembursko Francie (vč. Monaka) Německo Nizozemsko Spojené království Irsko Švýcarsko Itálie Španělsko Turecko USA Asie

Přílohy

Příloha 4: Měsíční nákladovost běžných účtů ČSOB a Kredyt Bank v Kč (78, 79) Základní bankovní účty bank Poskytované služby

ČSOB

Kredyt Bank

ČSOB Konto

Ekstrakonto S

60/50 17

43,15

zdarma zdarma (sleva 10) zdarma 70

zdarma zdarma zdarma 92,59

40/20 18

zdarma

1 1

1,85 zdarma

Visa Electron 20

Visa Electron 12,35

2x zdarma, další 6 19 30 80+0,5 % z vybírané částky 150+0,5 % z vybírané částky zdarma

zdarma 3 % min. 30,86

60 viz výše

1x zdarma, další 61,73 viz výše

- pobočka v tuzemsku

9

2x zdarma, další 0,2 % min. 43,21

Platby příchozí platba tuzemská: - vnitrobankovní

2x zdarma, další 6

2,47

cena konta (měsíčně) výpis z účtu: - vyhotovení - zaslání elektronicky - zaslání poštou (za výpis, pošta) - vyzvednutí na pobočce Přímé bankovnictví poplatek za vedení zaslání vyžádané zprávy: - SMS - e-mail Debetní karta poplatek za kartu výběr hotovosti: - z bankomatu vlastní banky - z bankomatu jiné tuzemské banky - z bankomatu v zahraničí (v rámci skupiny/cizí bankomat) - kartou na přepážce banky platba kartou/CashBack Hotovost výběr hotovosti: - pobočka v tuzemsku - bankomat vklad hotovosti:

neuvádí neuvádí zdarma

Konto stojí 60 Kč, v případě zasílání výpisů elektronicky je snížena cena konta na 50 Kč. 40 Kč platí při užívání služeb ČSOB Linka 24, 20 Kč v kombinaci s jinou službou elektronického bankovnictví. 19 Platí pro Českou republiku a Slovensko. 17

18

Přílohy Základní bankovní účty bank Poskytované služby - mezibankovní odchozí platba tuzemská: - přepážka - splatnost v den podání - splatnost následující den a déle - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví - Mobilní bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (zřízení, změna, zrušení) 20 - přepážka - přímé bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (za položku)

20

ČSOB

Kredyt Bank

ČSOB Konto

Ekstrakonto S

50 40 2x zdarma, další 3 15 3 40 6 6

V případě ČSOB Konta je zřízení trvalého příkazu a inkasa zdarma.

36,73 2,47 15,37 2,47 18,52 3,70 zdarma

Přílohy Příloha 5: Síť poboček skupiny Raiffeisen International v Evropě (60)

Přílohy

Příloha 6: Měsíční nákladovost běžných účtů Raiffeisenbank a Tatra banky v Kč (80, 81)


cena konta výpis z účtu: - vyhotovení - zaslání elektronicky - zaslání poštou (za výpis, pošta) - vyzvednutí na pobočce Přímé bankovnictví poplatek za vedení zaslání vyžádané zprávy: - SMS - e-mail Debetní karta poplatek za kartu výběr hotovosti: - z bankomatu vlastní banky - z bankomatu jiné tuzemské banky - z bankomatu v zahraničí - kartou na přepážce banky platba kartou a CashBack Hotovost výběr hotovosti: - pobočka v tuzemsku - bankomat vklad hotovosti: - pobočka v tuzemsku

Základní bankovní účty bank Raiffeisenbank Tatra banka eKonto 21 (Ceník/Základ/ Tatra Personal Extra/Prémium) 50/35/0/0

127,26

zdarma zdarma 20 + 20 (∑40) 8

zdarma zdarma zdarma 42,25

70/35/0/0 22

zdarma 23

4 zdarma

zdarma zdarma

VISA Electron 25/23/0/0

VISA Electron zdarma

2x zdarma, další 9,90 39,90/39,90/ 9,90/9,90 100 + 0,5 % z vybírané částky 150 + 0,5 % z vybírané částky zdarma

2 % z vybírané částky (min. 213,79) zdarma

60 24 viz výše

33,85 viz výše

10

10,18

zdarma 31,30 31,30

Není-li uvedena posloupnost cen pro věrnostní výhody, platí zveřejněná cena za položku pro každý program eKonta. 22 V rámci platby jsou zahrnuty automaticky služby: Internet, Telefon a Mobil Banking. 23 V ceně jsou služby poskytované přes internet, mobil a DIALOG (Tele banking). 24 Cena platí do 500 tis. Kč/den, nad tuto hodnotu je účtováno 60 Kč + 0,15 % z vybrané částky. 21

Přílohy


- bankomat Platby příchozí platba tuzemská: - vnitrobankovní - mezibankovní odchozí platba tuzemská: - přepážka - splatnost v den podání - splatnost následující den a déle - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví - Mobil bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (zřízení a změna) - přepážka - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (zrušení) - přepážka - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví trvalý příkaz (za položku) inkaso (za položku)

25

Základní bankovní účty bank Raiffeisenbank Tatra banka eKonto 21 (Ceník/Základ/ Tatra Personal Extra/Prémium) 8

8

zdarma

zdarma

33

21,12

3 13 3

zdarma zdarma zdarma

30 zdarma 10

zdarma zdarma zdarma

30 zdarma 10 3 25 3

42,25 zdarma zdarma zdarma zdarma

V případě odlišného data první platby od data druhé platby, je první platba účtována za 33 Kč.

Přílohy Příloha 7: Síť poboček skupiny Commerzbank v Evropě (82)

Přílohy

Příloha 8: Měsíční nákladovost běžných účtů mBank a Commerzbank v Kč (71, 83) Poskytované služby cena konta výpis z účtu: - vyhotovení - zaslání elektronicky - zaslání poštou (za výpis, pošta) - vyzvednutí na pobočce Přímé bankovnictví poplatek za vedení zaslání vyžádané zprávy: - SMS - e-mail Debetní karta poplatek za kartu výběr hotovosti: - z bankomatu vlastní banky - z bankomatu jiné tuzemské banky - z bankomatu v zahraničí - kartou na přepážce banky platba kartou a CashBack Hotovost výběr hotovosti: - pobočka v tuzemsku - bankomat vklad hotovosti: 26 - pobočka v tuzemsku - bankomat Platby příchozí platba tuzemská: - vnitrobankovní - mezibankovní odchozí platba tuzemská: - přepážka - splatnost v den podání

Základní bankovní účty bank mBank Commerzbank mKonto Komfort Konto zdarma

226,51

zdarma zdarma 30 8

zdarma zdarma 19,60 + 9,50 49,37

zdarma

zdarma

zdarma zdarma

zdarma zdarma

Visa Classic zdarma

Service Card zdarma

3x zdarma, další 35 3x zdarma, další 35 zdarma 8 zdarma

zdarma 1 % min. 152,20 1% min. 152,20 8 zdarma

35 viz výše

zdarma viz výše

8 8

zdarma 8

zdarma

zdarma

8

zdarma

V případě mBank lze v současné době vklady na účet provádět pouze prostřednictvím bankovních převodů z jiných bank, poštovní poukázkou nebo vkladem na účet u cizí banky. 26

Přílohy

Poskytované služby - splatnost následující den a déle - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví trvalý příkaz, inkaso (zřízení, změna a zrušení) - přepážka - Internetové bankovnictví - Telefonní bankovnictví trvalý příkaz (za položku) inkaso (za položku)

Základní bankovní účty bank mBank Commerzbank mKonto Komfort Konto zdarma 20

zdarma zdarma

8 zdarma 20 zdarma zdarma

zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

Poplatková politika domácích a zahraničních bank ze stejné bankovní skupiny

Recommend Documents