Polsko
1. Význam služeb v národní ekonomice Polska Sektor služeb byl v období 1995-2006 nejvíce stabilním sektorem polského hospodářství. Dynamika jeho růstu oscilovala v intervalu 2,5% - 6,7 %. V roce 2006 se sektor služeb podílel na celkové přidané hodnotě 64%, což je cca 595,7 mld. PLN. Z této hodnoty tvoří 77,5% oblast tržních služeb (obchod a opravy, hotely a restaurace, doprava, spoje, finanční apod.) a 22,5% oblast netržních služeb (státní administrativa, povinné sociální a zdravotní pojištění, apod.). V sektoru služeb v současné době pracuje cca 60% zaměstnaných. Průměrná zaměstnanost v sektoru služeb se zvýšila o cca 1,5%. V roce 2006 bylo v sektoru služeb evidováno více než 2795 tis. hospodářských subjektů, což je asi 77% z celého hospodářství. Výraznou část tvoří soukromé subjekty 95,2%. Struktura sektoru služeb podle velikosti subjektů je podobná jako struktura celého hospodářství. V sektoru služeb tvoří 95,8 % mikropodniky, malé a střední firmy 3,5% a velké firmy 1%. Obchod a opravy – představuje největší sekci v celém sektoru služeb. V roce 2006 bylo v této sekci evidováno 1161 tis. subjektů, což je 31,9% subjektů z celého hospodářství. V současné době je však zaznamenáván pokles v počtu jednotek, jehož hlavním důvodem situace je pokles počtu mikropodniků působících v maloobchodě. Malé obchody stále častěji prohrávají v konkurenčním cenovém boji s velkopovrchovými obchodními firmami. Naopak, v oddíle prodej a opravy automobilů a motocyklů došlo v počtu jednotek k nárůstu. Největší podíl v oblasti prodeje a oprav mají subjekty maloobchodního prodeje (65,3%), podniky velkoobchodního a komisního prodeje (23,6%), prodej a oprava vozidel (11,1%). Průměrná měsíční mzda v této sekci byla v roce 2006 brutto 1999 PLN, což je cca 80% průměrné měsíční mzdy v celém hospodářství. Je však třeba upozornit, že subjekty působící v oblasti ochodu a oprav jsou většinou mikropodniky, kde jsou mzdy značně nižší než v jiných sekcích (např. hotely a restaurace). Také je velký rozdíl v závislosti na formě vlastnictví, v soukromém sektoru jsou značně nižší než v sektoru veřejném (tomu odpovídají mzdy 1989 PLN a 2972 PLN). Maloobchodní prodej (ve stálých cenách) se v roce 2006 zvýšil o 11,9% vůči 1,5% v předchozím roce. Největší nárůst byl zaznamenán v prodeji oděvů a obuvi (o 27,9%), prodej v nespecializovaných obchodech (o 20,7%), prodej nábytku, RTV a AGD – bílá technika (o 20,6%), prodej automobilů, motocyklů a dílů (o 17,7%). Velkoobchodní prodej vzrostl (v běžných cenách) o 9,0% ve srovnání s rokem 2005. Vysoká dynamika růstu se týkala prodeje strojů, zařízení a doplňujího vybavení (nárůst o 51,2%) a tabákových výrobků (o 28,6%). Nejnižší dynamiku růstu zaznamenal prodej alkoholických a nealkoholických nápojů (2,5%), kosmetiky a farmaceutických výrobků (6,6%). Oživení prodeje v oblasi malo a velkoobchodu mělo velký vliv na zlepšení ekonomickofinanční situace sekce prodej a opravy. Rychlejší růst příjmů než výdajů, způsobil vylepšení finnačních výsledků a ukazatelů rentability.
V první polovině roku 2007 se udržela dosti vysoká dynamika prodeje. Maloobchodní prodej (ve stálých cenách) se zvýšil o 15,6% (v první polovině roku 2006 o 10,5%), nejvíce v prodeji oděvů a obuvi (o 39,1%), automobilů, motocyklů a dílů (o 34,6%), prodej tisku a knížek (o 33,1%). Velkoobchodní prodej (v běžných cenách) vzrostl o 16,2% (v loňském roce o 8,1%), z toho prodej výrobků AGD – bílá technika a RTV o 22,3%. Finanční služby – od poloviny 90-tých let probíhají ve finančním sektoru velké změny související s procesem liberalizace a reformami privatizačního charakteru s velkým podílem zahraničního kapitálu. Souběžně s těmito změnami značně vzrostly finanční sprostředkovatelské služby, které se také více diversifikovaly. Polský finanční systém je efektivní, stabilní a plně konkurenční. Právní rámec byl v dostatečné míře harmonizován s předpisy EU. Bankovnictví – v roce 2005 byl podíl aktiv bankovního sektoru v HDP 60,7%. Dominantní podíl v aktivech polského bankovního sektoru vlastní banky s většinovým podílem zahraničního kapitálu (70% aktiv), z toho 53% aktiv sektoru je ovládáno institucemi z EU. Pojišťovnictví – co do velikosti druhý segment polského finančního sektoru s aktivami na úrovni 11% HDP. I když se v posledních letech dosti dynamicky rozvíjel, tak stále je tu poměrně velký potenciál pro další rozvoj, protože nasycení trhu je stále nízké. Sektor pojišťovnictví je charakterizován velkou koncentrací – největší pojišťovací instituce měla v roce 2005 49% podíl v oblasti pojištění majetku a 40% podíl v oblasti životního pojištění. V roce 2005 hodnota pojistných splátek brutto v celém pojišťovnickém sektoru dosáhla historicky nejvyšší hodnoty 3,25 % HDP. Většina pojišťoven v Polsku je ve vlastnictví zahraničních investorů. Německé subjekty dominují v oblasti pojištění majetku. Kapitálový trh - co do počtu společností vedených na burze, představuje polský trh cennými papíry největší kapitálový trh ve střední a východní Evropě. Varšavská burza cenných papírů (WGPW) se od doby její restituce v roce 1991 stabilně rozvíjí a na konci roku 2005 její kapitalizace dosáhla 33% HDP a počet společností vedených na burze dosáhl 240. Na dobrý rozvoj burzy měl vliv rychlý hospodářský růst v roce 2003 a 2004 a reforma důchodového systému, která stanovila otevřené důchodové fondy. Cestovní ruch je sektorem, který je charakterizován velkou dynamikou rozvoje. V roce 2006, podle odhadu Institutu turistiky, výdaje cizinců v Polsku dosáhly 22,4 mld. PLN (pro srovnání výdaje polských obyvatel na tuzemskou turistiku dosáhly 18,9 mld. PLN). V roce 2006 do Polska přijelo 65,1 mil. cizinců, což bylo o 0,8% více než v roce 2005. V první polovině roku 2007 přicestovalo do Polska 14,6 mld. cizinců, co je o 14% více než ve stejném období minulého roku. Nejvíce turistů přijíždí z Německa, na druhém místě (z Ruska, Běloruska), na třetím (z Ukrajiny, Litvy, Estonska), teprve čtvrté místo jsou cizinci z České republiky a Slovenska. O více než 20% vzrostl počet návštěvníků z Irska, Jižní Koreje, Portugalska, Velké Británie, Belgie, Norska, Španělska, Holandska, Rumunska a Dánska. V roce 2006 se cizinci kryticky vyjadřovali k příjezdovým podmínkám, v zásadě každý čtvrtý turista si stěžoval na komunikační problémy v Polsku, další krytické připomínky se týkaly bezpečnosti, sanitárního stavu a dostupnosti potřebných informací.
Mezi celkové nedostatky, které omezují nárůst příjezdu návětěvníků Polska patří nepostačující finanční prostředky určené na propagaci Polska, slabá dopravní infrastruktura včetně nízkého počtu a propustnosti regionálních letišť a nepříznivé hodnocení Polska jako země s nízkou úrovní bezpečnosti. Stavebnictví – přidaná hodnota ve stavebnictví v r. 2006 dosáhla 61,1 mld. PLN, což je cca 6,6% celkové přidané hodnoty. Prodej stavebně-montážní výroby v r. 2006 byl 89,9 mld. PLN a dosáhl tak hodnoty 20%, což je o 8% více než v předchozím roce. Stavebnictví je společně s obchodem nejvíce zprivatizovaný sektor polského národního hospodářství. Na základě makroekonomických údajů a vysokého stupně objednávek lze soudit, že růstová tendence dynamiky má dlouhodobější charakter. Současným problémem ve stavebnictví jsou především vysoké náklady na pracovní síly, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména z důvodů jejich značného odlivu na lépe placená místa v rámci EU, snížení počtu i kvality odborných (základních a středních) škol, což má za následek snížení počtu kvalifikovaných absolventů. S cílem snížení problémů souvisejících s trhem práce, polská vláda zavedla několik nařízení umožňujících přístup obyvatel jiných zemí na polský trh práce: od 1. ledna 2007 mají volný přístup na pracovní trh obyvatelé Bulharska a Rumunska, 10. ledna 2007 nařízení ministra práce a soc. věcí zrušilo omezení týkající se trhu práce pro obyvatele EU a zemí EFTA, v červenci 2007 nařízení ministra práce a soc. věcí rozšířilo možnost získání práce bez povolení ve všech sektorech hospodářství pro obyvatele Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Zdá se, že příliv nových pracovníků z těchto zemí příliš nezmění současnou situaci a dalším krokem bude otevření polského trhu práce, v ještě širším rozsahu, a to pro obyvatele asijských zemí. Doprava Služby v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojů se v roce 2006 podílely na celkové hrubé přidané hodnotě sektoru tržních služeb 14,3 % a celého hospodářství 7,1%. V roce 2006 byl přidaná hodnota 6,5%, což je o 2,9% více než v roce 2005. Průměrná zaměstnanost v této sekci byla v roce 2006 585 tis. osob, což je o 1,3% více než v roce 2005. Podobně jako v sekci obchodu a oprav, dominují i v této sekci mikropodniky, které tvoří 97,9% subjektů. Asi 90% subjektů představují podniky fyzických osob, civilní společnosti – 5,2%, společnosti obchodního práva – 4,5%. Podniky privátního sektoru tvoří v této sekci 99,7%. Průměrná měsíční mzda v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojů byla v roce 2006 nominálně o 3,1% vyšší než v roce 2005, a to ve výši 2673 PLN. V ekonomicko-finanční situaci v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojů došlo v roce 2006 k výraznému zlepšení. Příjmy rostly rychleji než výdaje (příjmy: 11,7%, výdaje: 10,9%). Nejrychlejší tempo růstu bylo v oddíle pozemní dopravy a potrubního přenosu. Telekomunikace – oblast pevných telefonních linek prochází v Polsku těžkým obdobím, již několik let lze sledovat stagnaci. V roce 2005 nastoupilo drastické snížení počtu abonentů (pokles o 1,2 mil. linek). Celkový počet pevných linek na konci roku 2006 byl 11,5 mil. V dalších letech se předpokládá, že se celkový počet linek již nesníží, ale změní se jejich struktura. Dominantním operátorem pevných linek je Telekomunikacja Polska S.A. (TP), dalšími jsou mimo jiné Tele2 Polska, GTS-Energis, telefonia Dialog, Netia, Exatel, Długie Rozmowy.
Dominantní podíl TP svědčí o tom, že v Polsku telekomunikační trh stále není plně konkurenční a jsou potřebné stimulace formou regulačních předpisů. Energetika Elektro-energetika - 95 % elektrické energie se vyrábí z uhlí. Vzhledem k tomu, že celá řada výrobních bloků nesplňuje ekologické podmínky, bude muset dojít k ukončení těchto bloků, které většinou vyrábějí elektřinu spalováním uhlí a budou nahrazeny modernějšími jednotkami využívající moderní technologie spalovaní uhlí. Ekologické podmínky také budou nutit Polsko k většímu využití elektráren a tepláren na plyn, obnovitelné zdroje energie a uvažuje se také o atomové elektrárně. Polsko nemá dostatečné propojení se sousedními zeměmi, což neumožňuje efektivní fungování na trhu s elektrickou energií. V roce 2005 byl export energie 15775 GWh, import 4789 GWh. Co se týká obnovitelných zdrojů energie dal zákon o biosložkách a plynných biopalivech (Dz.U.Nr 169, poz. 1199) a o systému monitorování a kontrole kvality paliva (Dz.U.Nr 169, poz. 1200) impuls pro nové investice, které by měly do roku 2010 zajistit 5,75% podíl biosložek na trhu pohonných hmot, 10% v roce 2020. V roce 2006 byl prodej pohonných hmot a biosložek (v tis. tun): benzín (4150), nafta (5400), bioetanol (77,3), estery (39,5), biosložek podle energ. hodnoty (0,85). Polsko očekává jisté potíže při nákupu emisních povolenek na CO2. Ropa - vzhledem ke geografické poloze Polska je hlavním dodavatelem ropy Rusko (92,6%), a to ropovodem Przyjażń, kde jeho majitelem i operátorem je společnost Przedsiębiorstwo Eksploatacji Rurociągów Naftowych Przyjaźń SA (patřící Státní pokladně). Alternativní infrastrukturou pro dodávky nafty je přístav Gdaňsk, kde obsluhu naftového terminálu zajišťuje také společnost Przedsiębiorstwo Eksploatacji Rurociągów Naftowych Przyjaźń SA. Hlavním operátorem v oblasti hotových produktů je společnost Operator Logistyczny Paliw Plynnych (systém stanic, palivový terminál Dębogórze, ropovody), která zjišťuje všem účastníkům naftového trhu přístup k infrastruktuře tekutých paliv. Největší tuzemskou firmou v sektoru ropy je společnost Polski Koncern Naftowy ORLEN S.A. vlastnící jeden z největších a nejmodernějších rafinérních a petrochemických komplexů v Evropě (společnost je majitelem ORLEN Deutschland, rafinérie AB Možeiku Nafta, většinovým majitelem solných dolů Kopalnie Soli – IKS Solino v Inowroclawi a českého Unipetrolu). Skupina LOTOS S.A. je co do velikosti druhým subjektem působícím v ropném sektoru. Do společnosti patří mimo jiné Rafineria Gdańska a vrtná společnost Petrobaltic. Výroba v polských rafinériích plně pokrývala v roce 2006 spotřebu benzínu, lehkých a těžkých palivových olejů a kolem 80% spotřeby nafty. Zemní plyn – jeho podíl v celkových dodávkách prvotní energie je pouhých 13%, tzn. že v kategoriích stupně rozvoje trhu se zemním plynem patří Polsko spíše k začínajícím zemím. Dodávky zemního plynu v roce 2006 pro tuzemskou spotřebu byly ve výši 14,5 mld. m3, z toho import zemního plynu 10 mld.m3, což bylo kolem 70% spotřeby. Zbývající 4,5 mld. m3 bylo pokryto tuzemskými dodávkami zemního plynu. Zahraničními dodavateli zemního plynu jsou Rusko (cca 47%), Německo a země střední Asie. Dominantní roli v oblasti zemního plynu má v Polsku kapitálová skupina PGNiG S.A., která je majitelem všech skladů zemního plynu na území Polska (PGNiG S.A je také majitelem společnosti Polskie LNG – společnosti pro výstavbu terminálu pro import a zpětné zplyňovaní skapalněného plynu). Největším nezávislým distributorem zemního plynu je společnost G.EN.GAZ ENERGIA S.A., druhým co do velikosti je společnost Media Odra Warta Sp. z o.o. Přenosovou činností se zabývá společnost OGP Gaz-System S.A.
2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Polska 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami • • • •
v roce 2006 bylo exportovány služby v celkové hodnotě 20 522 mil. USD v roce 2006 byly importovány služby v celkové hodnotě 17 949 mil. USD na světovém exportu služeb se Polsko podílelo 0,74% na světovém importu služeb se Polsko podílelo 0,68%
Vývoj zahraničního obchodu se službami Polska v letech 2002-2006 znázorňuje graf č.1. Graf č.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v Polsku v letech 2003-2006 (v mil. USD)
25000
20000
15000
10000
5000
0 2003
2004
export
2005
2006
import
Z grafu je zřetelné, že objem zahraničního obchodu se službami vykazuje v posledních 4 letech stabilní tempo růstu. Růstovou tendenci vykazuje jak export služeb, tak i jejich import.
2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Polska Podíl služeb na celkovém exportu Polska představoval v roce 2006 15,1%. Podíl služeb na importu dosáhl hodnoty 15,8%. Obchod se zbožím vykázal schodek 16,209 mld. USD. Export zboží dosáhl hodnoty 110,8 mld. USD a meziročně se zvýšil o 24%. Import zboží dosáhl cca 128 mld. USD a meziročně se zvýšil o 25%. Obchod se službami vykázal přebytek 2,6 mld. USD. Export služeb dosáhl hodnoty 20,5 mld. USD a meziročně se zvýšil o 27%. Import služeb dosáhl hodnoty 17,9 mld. USD a meziročně se zvýšil robněž o 27%.
2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2006 znázorňuje graf č.2. Graf č.2 Stuktura polského zahraničního obchodu se službami v roce 2006 (v mil. USD)
10000 8000 6000 4000 2000 0 -2000
Doprava
Cestovní ruch
Ostatní služby
-4000 export
import
saldo
Jak je z grafu patrné, největší podíl na exportu služeb měli v roce 2006 služby v oblasti cestovního ruchu, jejichž podíl byl 35,3%, doprava se na celkovém exportu služeb podílela 34% a ostatní služby 30,7%. V importu převažovaly ostatní služby s podílem 44,2%. Podíl cestovního ruchu na celkovém importu služeb byl 32,1% a dopravy 23,7%. Polsko dosáhlo přebytku v zahraničním obchodě se službami v oblasti dopravy a cestovního ruchu, naopak deficit vykázala oblast ostatních služeb.
3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna služeb v roce 2007 hodnoty 22 779,6 mil. CZK a vůči předchozímu roku se tak zvýšila o cca 13%. Export služeb z ČR do Polska dosáhl celkové hodnoty 8 809,2 mil. CZK a na celkovém obratu se podílel cca 38,7%. Importovány byly služby v hodnotě 13 970,4 mil. CZK, což je 61,3% celkové obchodní výměny. Vývoj vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb v letech 2004-2007 znázorňuje graf č. 3.
Graf č.3 Vývoj česko-polského zahraničního obchodu se službami v letech 2004-2007 (v mil. CZK)
16 000,0 14 000,0 12 000,0 10 000,0 8 000,0 6 000,0 4 000,0 2 000,0 0,0 2004
2005
2006
export
2007
import
3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb z ČR do Polska, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 4. Pokud srovnáme rok 2004 s rokem 2007 vidíme, že k výraznější změně v odvětvové struktuře exportu služeb nedošlo. V exportu služeb má stále dominantní postavení oblast cestovního ruchu. Vývoj struktury exportu služeb znázorňuje níže uvedený graf. Graf č. 4 Vývoj struktury exportu služeb z ČR do Polska v letech 2004-2007 (v mil. CZK)
2004
2005
2006
2007 0,0
1 000,0 doprava
2 000,0
3 000,0 cestovní ruch
4 000,0
5 000,0
6 000,0
ostatní služby
Největší podíl na exportovaných službách měly v roce 2007 služby v oblasti cestovního ruchu, a to 59%, s převažujícím podílem soukromých cest. Podíl ostatních služeb byl 22%, přičemž jednoznačně nejvýznamnější podíl měli různé obchodní, odborné a technické služby. Významnější podíl zaznamenaly i služby v oblasti spojů a stavební práce v zahraničí. Podíl dopravních služeb byl 19% s výraznou převahou silniční a železniční dopravy.
3.3 Perspektivy budoucí spolupráce S ohledem na geografickou a kulturní blízkost se českým poskytovatelům služeb otevírá v Polsku řada možností. Polsko patří v současné době mezi naše nejvýznamnější partnery v obchodě se službami a perspektivy nárůstu exportu služeb můžeme předpokládat i do budoucna, a to zejména s ohledem na připravovanou Směrnici o službách, která podmínky poskytování služeb na vnitřním trhu EU významně zjednoduší. Perspektivní se pro české firmy jeví především oblast stavebnictví, a to jednak z již zmíněného důvodu geografické blízkosti a dále i s ohledem na současný stavební boom. V Polsku je v současné době zájem o české developery, stavební firmy, výrobce a dodavatele veškerého stavebního materiálu. Možnosti ve stavebnictví se nabízejí dále v souvislosti s ME Euro 2012, a to především v souvislosti s výstavbou a modernizací infrastruktury (hotely, stadiony, dopravní infrastruktura). Další perspektivní oblastí je obchod a dále činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, právní činnosti, služby související s účastnictvím, auditem a daňovým poradenstvím a činnosti zaměřené na zprostředkování pracovních sil.
