Politika hospodářské soutěže v Evropské unii

1

Politika hospodářské soutěže v Evropské unii Obsah kapitoly

Kapitola navazuje na 7. kapitolu, která se věnuje jednotnému vnitřnímu trhu EU. Pro efektivní a účinné fungování vnitřního trhu EU je zapotřebí, aby byl veškerým subjektům zajištěny rovné podmínky při jejich přístupu na vnitřní trh. Tato kapitola se soustředí na výklad pojmů, jakými jsou kartelové dohody, dominantní postavení a jeho zneužívání, veřejné podniky a státní podniky, subvence a dumping.

Studijní cíle

- porozumět evropské úpravě soutěžního práva - zákaz kartelových dohod a výjimky ze zákazu - co to znamená dominantní postavení a jeho zneužívání - co je to státní monopol a v jakých případech může existovat - jaká je úprava státní podpory v EU a v jakých případech jsou tyto podpory v EU možné

Doba potřebná ke studiu

4 hodiny

Pojmy k zapamatování

Kartelová dohoda Dominantní postavení Veřejné podniky Státní monopol Státní podpory Dumping Sankce

Úvod

Zajištění odpovídající hospodářské soutěže v Evropské unii je základním předpokladem pro to, aby mohl fungovat jednotný vnitřní trh EU. Oblast hospodářské soutěže se řadí mezi ty kapitoly, ve kterých Evropská unie a její instituce disponují výlučnými pravomocemi. Pravidla hospodářské soutěže EU jsou zakotvena v primárním právu - Smlouva o fungování EU - dále v řadě norem sekundárního práva a četně doplněna rozsudky Soudního dvora a Soudu prvního stupně. Základní soutěžní pravidla v rámci EU jsou také přímo aplikovatelná v členských státech a jsou závazná pro všechny subjekty v EU.

Výkladová část

Hospodářská soutěž Evropské unie Vymezena v článcích 81-89 SES

Základní soutěžní pravidla v primárním právu jsou přímo aplikovatelná.

2

Vytvoření společných soutěžních pravidel je jedním z cílů Smlouvy o ES a je to také jedním z prostředků sloužících k vytvoření a fungování vnitřního trhu. Systém a pravidla hospodářské soutěže mají bránit vytvořený vnitřní trh před nežádoucími zásahy a vlivy. Ochrana směřuje proti 2 typům zásahů: proti státním intervencím, které mohou deformovat soutěž prostřednictvím státních podpor pro podniky a podnikatele, veřejné podniky – zvýhodňují vybrané podniky Protisoutěžní chování samotných podniků – kartelové dohody, zneužívání dominantního postavení na trhu Úprava soutěžního práva v EU slouží k zamezení vzniku nových překážek v obchodu mezi členskými státy – překážky by mohly vznikat dohodami podniků, které by kopírovaly staré státní hranicepodpora členských států vlastnímu průmyslu Soutěžní pravidla se prosazují v celé oblasti hospodářství s výjimkou zemědělství – zde je stanoveno, že se předpisy soutěžního práva aplikují na oblast zemědělských výrobků v případě, pokud čl. 33-38 SES nestanoví jinak. U evropského soutěžního práva existuje zásada přednosti – pokud je evropské právo v konfliktu s vnitrostátním soutěžním právem, pak má přednost evropské právo Nejvýznamnějším prováděcím předpisem bylo do tohoto roku nařízení Rady 17/62 k čl. 81 a 82-nařízení dávalo Komisi značná oprávnění, mohla rozhodovat o nedovolených či zakázaných chováních podniku a ukládat sankce. od 1. května 2004 platí nové nařízení Rady 1/2003 k provádění soutěžních pravidel v č. 81 a 82 SES – nařízením se přenáší působnost z orgánů Společenství zejména Komise na orgány členských států – decentralizace a urychluje se kontrola – standardizují se kritéria pro posuzování kartelových dohod. 1) Zákaz kartelů Upraveno v článku 81: Zákaz tří možných protisoutěžních jednání: 1) dohody mezi podniky 2) rozhodnutí sdružení podniků jednání ve vzájemné shodě Společným znakem všech tří protisoutěžních jednání je vědomé, úmyslné a záměrné působení více podniků za účelem koordinace. Dohody mezi podniky – uzavření smluv mezi podniky a zakládají

3

právní a faktické závazky mezi podniky Rozhodnutí sdružení podniků – podniky jsou již sdruženy (u dohod se jednotlivé podniky dohodnou) a rozhodnou se společně a shodně jednat a postupovat na trhu – při určení cen, výše výroby, nákupu surovin. Jednání ve vzájemné shodě: - jedná se o koordinaci mezi stranami, neusilují o právní řešení nebo právní úkon, kterého chtějí dosáhnout vzájemné spolupráce. Horizontální kartel – jakákoliv forma zakázaného jednání (dohoda, rozhodnutí, jednání ve vzájemné shodě) mezi podniky na stejné úrovni z hlediska výroby, obchodu, distrubuce na trhu. Vertikální kartel – protisoutěžní jednání uskutečňované podniky na rozdílní úrovni na trhu – výrobce a distributor, Evropské právo postihuje jak horizontální tak vertikální kartely Kartelové praktiky (čl. 81 SES): přímé či nepřímé stanovení cen (cenový kartel) – cena představuje nejdůležitější nástroj hospodářské soutěže – zakázány dohody, které přímo či nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny. – zakázáno je uzavření pevných cen, cenových hranic i orientačních cen. Ceny jsou zde však pojímány v širším smyslu, myslí se jimi i získávání informací o cenách, o slevách, rabatech na trzích – zakázány jsou tedy i kartely o výměně informací ohledně cen. omezení a kontrola výroby, odbytu, technického rozvoje a investic – ovlivňování množství zboží a kvality zboží na trhu – omezuje také hosp. soutěž a poškozuje spotřebitele – nižší nabídkou zboží na trhu znamená nižší nabídku zboží, možný nadbytek poptávky po zboží a tlak na zvýšení cen, popř. na nižší kvalitu produkce. Rozdělení trhů a zdrojů zásob – Zahrnuje úmluvy, kdy si smluvní strany rozdělí trhy podle různých hledisek: státní území, specializace, zákazníků… uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním partnerům – diskriminace – smlouva zakazuje diskriminaci z důvodu státního občanství účastníků trhu, diskriminace z důvodu použití dominantního postavení vzájemné obchody – junktimy – jeden obchodní partner váže druhého, aby od něho odkoupil zboží druhého partnera Neplatnost podle čl. 81/2 není absolutní, výjimky jsou poměrně rozsáhlé. Neplatné jsou tedy jenom ty kartely, na které se vztahuje zákaz a na které nedopadá výjimky z tohoto zákazu podle čl.81/3 SES. Dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě musí splnit formální a materiální předpoklady, aby byly vyňaty ze zákazu kartelu. Formální předpoklad – bude dopředu ohlášeno jednání, které vykazuje znaky protisoutěžního jednání.

4

Materiální předpoklad– musí být splněny podmínky – že tato jednání, přispívají ke zlepšení výroby, odbytu výrobků nebo k podpoře technického a či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelů přiměřený podíl na výhodách, znamenají i ochranu životního prostředí, podporu obecného zdraví… promítnutí principu přiměřenosti – podniky jednají jenom v míře, která je nutná k dosažení cílů a jednání nesměřovala k vyloučení soutěže – vytvoření dominantního postavení na trhu.

2) Zákaz zneužití dominantního postavení Za neslučitelné s hospodářskou soutěží se považuje, pokud jeden nebo několik podniků zneužívá na společném trhu dominantní postavení. Dominantní postavení- čl. 82 SES Soutěž na trhu neohrožují pouze kartely ale také dominantní soutěžitelé, kteří ovládají trh. Obecně platí, že čím silnější jsou soutěžitelé ovládající trh, tím slabší je soutěž a tím snadněji mohou soutěžitelé – podniky - ovládnou trh a zajistit si nejvýhodnější rozdělování a užívání existujících zdrojů. Zákaz zneužívání má zde absolutní povahu, nejsou zde povoleny výjimky jako u kartelu. Adresáty zákazu jsou podniky, soukromé nebo veřejné bez ohledu na místo svého sídla – pokud má zneužitel místo mimo EU, dopadá na něj také toto ustanovení, pokud se jeho chování dotýká společného trhu. Evropské právo nezakazuje existenci dominantního postavení – zakazuje pouze jeho zneužívání – pokud negativně ovlivňuje vzájemný obchod. Smlouva nedefinuje, co je obsahem pojmu dominantní postavení klíčovou roli hraje ESD a Komise – dominantní postavení mohou získat jak účastnící nabídkové tak poptávkové strany trhu. V rámci rozhodnutí ESD ve věci Continental Can 6/72 stanovila Komise definici podniku v dominantním postavení – v případě, že podnik má prostor pro nezávislé jednání, které mu umožňuje jednat bez velkých ohledů na soutěžitele, odběratele a dodavatele“ –jeho podíl na trhu, disponování technickým potenciálem, surovinami nebo kapitálem mu umožňuje určovat cenu významné části výrobků, kontrolovat výrobu a rozdělování. Mezi zásadní kritérium pro dominantní postavení je výše podílu podniku na trhu – vyjádřený v podílu na obratu. Do 25% podílu na trhu se nejedná o dominantní postavení Podíl 25-40% může být považován za dominantní postavení, pokud existují ještě další faktory – určování cen, ztížení přístupu

5

konkurence na trh… Nad 40% se většinou považuje za dominantní postavení Čl. 82 stanoví čtyři skutkové podstaty pro zneužití dominantního postavení: vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen nebo jiných obchodních podmínek omezování výroby, odbytu nebo technického rozvoje ke škodě spotřebitelů snížení nabídky výrobků – zvýšení ceny, nižší kvalita – neexistuje zde konkurence uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním partnerům – někteří partneři jsou tak zvýhodněni (různé ceny, rabaty, širší nabídka) vázání smlouvy na podmínku dalšího plnění druhou stranou, která s předmětem smlouvy nesouvisí Zneužití dominantního postavení je zakázáno absolutně – neexistuje na něj výjimka 3) Řízení a sankce Komise je vybavena pravomocemi, které ji opravňují zahajovat a provádět řízení v oblasti hospodářské soutěže, vydávat rozhodnutí a ukládat sankce – čl. 85 SES, v případě, že Komise zjistí porušení pravidel čl. 81-82 SES. Komise zahajuje řízení ze své úřední povinnosti nebo na návrh členského státu či práv. a fyz. osoby. Komise po prošetření daného případu sdělí podniku obvinění, podnik se k němu následně vyjádří – obhajuje se, Komise nakonec vydá rozhodnutí, ve kterém buď podniku udělí výjimku nebo rozhodne o uvalení sankce. Sankce – má dvojí funkci postihuje nedovolená jednání – má tedy odvetnou funkci má odrazovat subjekty od porušování pravidel hospodářské soutěže Postihují se jednání úmyslná i nedbalostní – pokuta ve výši 1 mil eur – 10% z obratu podniku za poslední rok Komise při rozhodování o výši pokuty bere v úvahu závažnost a dobu trvání jednání, které je v rozporu se Smlouvou.

4) Veřejné podniky, státní monopoly ČL 86 SES – upravuje veřejné podniky a státní podniky – tyto

6

podniky jsou v čl. státech v různé míře zastoupeny – Fr. It. Řecko – mají tradičně velmi silné postavení, na druhé straně ve VB mají menší význam Veřejným podnikem je subjekt, na jehož řízení se podílí veřejná, státní moc a to buď přímo nebo nepřímo. Nejčastější jsou veřejné podniky poskytující služby obecného hospodářského významu – doprava, pošta, televize,… Evropská komise dohlíží na vztahu státu a veřejného podniku – je důležité zajistit, aby veřejný a soukromý podnik měly stejné podmínky pro podnikání. Státní monopoly nejsou explicitně zakázány, členské státy musí jenom zajistit, aby byla vyloučena možná diskriminace ohledně nákupu a prodeje zboží. Státní monopol je uskutečňován, řízen, spravován samotným čl. státem prostřednictvím svého orgánu – povětšinou ministerstva. Monopol služeb – stát udělí výlučná oprávnění podnikům nebo jiným subjektům v oblasti služeb – poštovní monopol, telefonní monopol, rozhlasový monopol, želez. monopol Státní monopol v oblasti služeb stál ve stínu liberalizace trhu se službami, od 90. let se však i tento trh začíná liberalizovat. Státní monopol v oblasti služeb je povolen, pokud je objektivně odůvodněn (stát jej může provozovat lépe, efektivněji, atd…) a respektuje zásadu přiměřenosti.

5) Antisubvenční právo - Podpory poskytované státem – čl. 87-89 SES Subvence představuje finanční či peněžní dávku, nebo jiné plnění ze strany státní či veřejné instituce osobě, subjektu, která za toto zvýhodnění neposkytuje protiplnění – jednostranný úkon (dar, půjčka, dodávka zboží a služeb, cenová podpora) Komise prošetřuje negativní dopad subvencí na vnitřní trh a na obchod mez členskými státy, po ukončení řízení rozhodne o zavedení konečných sankcí. Smlouva zakazuje jakékoliv státní podpory, které zvýhodňují určité podniky či sektory před ostatními a v případě, že tyto podpory negativně ovlivňují obchod mezi členskými státy. Takovéto formy podpor jsou neslučitelné s vnitřním trhem EU.

7

Smlouva povoluje podpory: sociální povahy určené individuálním spotřebitelů, pokud se poskytují bez diskriminace (spotřebitelé v regionech s nižším příjmem) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi (musí se zde kompenzovat charakter, věc musí být dána do původního stavu) podpory poskytnuté hospodářství určitých oblastí SRN, které byly postiženy rozdělením Německa - mají sloužit k modernizaci a zachování hosp. struktur – jedná se vždy o vyrovnání nevýhod – sjednocením Německa vznikla nová situace – toto ustanovení se nevztahuje na podniky, které se dostaly do hosp. problémů v důsledku sjednocení Německa Podpory, které mohou být povoleny: pomoc hosp. regionům s nízkou životní úrovní – HDP/obyv. je o 15% nižší než průměr státu+ nezaměstnanost o 10% nad průměrem pomoc na projekty společného evropského zájmu (projekty ve vědě a výzkumu – EUREKA,…) anebo mají napravit poruchu v hospodářství některého členského státu pomoc určená na rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí .- v oblastech, kde došlo k silnému útlumu investic a produkce a hrozí zde nárůst nezaměstnanosti podpora kulturních projektů a oblasti zachování kulturního dědictví – města kultury, podpora kinematografie, rozhlasu,… další podpory, které schválí Rada na návrh Komise.

Antidumpingová opatření Dumping – zboží je na místě dovozu prodáváno za nižší ceny než v zemi výroby nebo vývozu, (zboží či služby jsou v zahraničí nabízeny za nižší ceny než na domácím trhu) – cenová diskriminace Komise provádí šetření, porovnává ceny v zemi dovozu a v zemi původu – během šetření zavádí vysoké antidumpingové clo. Pokud zjistí, že se jedná o dumping, rozhodne o zavedení antidumpingových cel. Shrnutí

Tato kapitola ukazuje klíčové pojmy práva hospodářské soutěže v EU a definuje základní rámec pro chování tržních subjektů v rámci Unie. Právní úprava EU je nadřazena a má aplikační přednost před národní úpravou, z tohoto důvodu má evropská úprava soutěžního práva zásadní důležitost.

Kontrolní otázky a úkoly

Jaké podmínky má splňovat kartelová dohoda? Co to znamená horizontální a vertikální kartel? Jaké podmínky má splňovat dominantní postavení podniku? Jako úlohu sehrává Evropská komise při vyšetřování tržního chování

8

podniků a při stanovení případných sankcí? V jakých případech jsou povoleny v rámci EU státní podpory? Co to znamená dumping a jaká znáte antidumpingová opatření? Seznam použitých zkratek

ESD - Evropský soudní dvůr EU - Evropská unie HDP - hrubý domácí produkt SFEU - Smlouva o fungování EU

Studijní literatura

Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R. Evropské právo. 3. vydání. Praha: C.H. Beck 2006. Kapitola 14-17. Svoboda, Pavel. Úvod do evropského práva. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, kapitola 3. Kolektiv autorů: Když se řekne Lisabonská smlouva… Praha: Úřad vlády České republiky, 2008. OUTLÁ, V. a kol.: Právo Evropské unie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. KLÍMA, K.; BLAHOŽ, J.; SKÁLA, J. aj.: Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003

Odkazy

Dokumenty EU Monitoring legislativy EU Právní předpisy a smlouvy Klíč k úkolům