Politika hospodářské soutěže v Evropské unii a spotřebitel

Politika hospodářské soutěže v Evropské unii a spotřebitel Co to znamená v praxi… ru

1

uh hrát poctivo í s u m ti s o n oleč

Kde mohu získat další informace? Užitečné adresy a glosář strana 22–27

Sp

strana 2–7

2

ání fúzí Přezkoumáv strana 8–11

3

konkurenci ů h tr í n á ír v Ote strana 12–14

dpory

4

tní po Kontrola9 stá strana 15–1

5

strana 20–2

© PhotoDisc

ráce

í spolup Mezinár1odn

Tuto brožurku připravilo generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž jako příručku pro laiky. Nemá žádnou právní váhu a Evropskou komisi k ničemu nezavazuje.

954665_Nuria_CS.indd 1

30-11-2005 11:08:22

ANTIMONOPOLNÍ OPATŘENÍ

Společnosti musí hrát poctivou hru Obchodování na volném trhu je vysoce konkurenční hra. Někdy mohou být společnosti v pokušení se této vzájemné konkurenci vyhnout a pokusit se stanovit vlastní pravidla hry. Někdy se může jeden velký hráč v této hře pokusit vytlačit konkurenty z trhu. Evropská komise funguje jako rozhodčí, který se stará o to, aby všechny společnosti hrály podle stejných pravidel.

Proč jsou kartely pro ekonomiku tak škodlivé a jak je rozpoznáte? Kartel je skupina podobných, samostatných společností, které se spojí, aby mohly kontrolovat ceny nebo si rozdělit trhy, a tím omezit hospodářskou soutěž. Členové kartelu se mohou spokojit s přiděleným tržním podílem a nemusí poskytovat nové výrobky nebo kvalitní služby za konkurenceschopné ceny. Takže nakonec platí spotřebitelé více za nižší kvalitu. Proto jsou kartely podle soutěžního práva EU nezákonné a Evropská komise ukládá společnostem zapojeným do kartelu vysoké pokuty. Jelikož jsou kartely nezákonné, udržují se většinou v tajnosti a důkazy o jejich existenci se hledají jen těžko.

V posledních letech byla většina kartelů Evropskou komisí odhalena poté, co se jeden z členů kartelu přiznal a požádal o shovívavost, i když Evropská komise také úspěšně pokračuje ve vlastním vyšetřování s cílem kartely odhalit. Odhaleným kartelům jsou ročně uloženy pokuty v celkové výši od 0,5 miliardy do 1 miliardy eur. Peníze vybrané na těchto pokutách jdou do rozpočtu Společenství, financují fungování EU, a tím ve svém důsledku šetří peníze daňových poplatníků. A co je ještě důležitější, riziko takto vysokých pokut odrazuje společnosti od vytváření či udržování kartelů.

KARTELY VÝROBCŮ VITAMÍNŮ V roce 2001 uložila Evropská komise pokutu osmi společnostem (mezi nimi např. společnosti Hoffman-La Roche) za účast v kartelech, které měly za cíl zničit konkurenci ve výrobě vitamínů. Vitamíny se používají v celé řadě výrobků, jako jsou obilné vločky, sušenky, nápoje, krmivo pro zvířata, léčiva a kosmetické přípravky. To se odrazilo i na pokutě, která přesáhla 800 miliónů eur. Více než deset let mohly tyto společnosti účtovat vyšší ceny, než jaké by byly možné, kdyby mezi nimi existovala skutečná konkurence, čímž byly poškozeni spotřebitelé, a dané společnosti vytvořily nezákonné zisky.

„Politika shovívavosti“ podporuje společnosti v tom, aby Evropské komisi předaly jakékoliv interní důkazy o kartelech. První společnost z kartelu, která takové informace poskytne, nemusí platit pokutu. Takový krok celý kartel destabilizuje. Tato politika je velice úspěšná již od svého zavedení v EU.

strana 2


30-11-2005 11:08:26

Určité druhy dohod jsou pro hospodářskou soutěž obzvláště škodlivé, a proto jsou téměř vždy zakázané; jedná se zejména o tajné kartely a jiné dohody, v nichž se konkurenti dohodnou na stanovení pevných cen, omezení výroby nebo rozdělení trhů či zákazníků. I dohody mezi výrobcem a jeho distributory mohou být zakázány, zejména pokud stanovují pevné prodejní ceny. Ne všechny dohody, které omezují hospodářskou soutěž, jsou nutně nezákonné. Dohody, jež mají více pozitivních než negativních dopadů, jsou povoleny. Obecně řečeno bývají obvykle povoleny dohody, které nejsou uzavřeny mezi konkurenty, nebo ty, které se týkají společností s jen malým podílem na trhu. Dohody mezi konkurenčními společnostmi mohou sice omezovat hospodářskou soutěž, mohou však také být důležité pro zlepšování výrobků či služeb, vývoj nových výrobků nebo

hledání nových a lepších způsobů, jak výrobky zpřístupnit spotřebitelům. Například nové výrobky, které vyžadují nákladný výzkum, se mohou ke spotřebitelům dostat, jen když několik společností spojí své úsilí při jejich vývoji. Dohody o výzkumu a vývoji a o transferu technologií jsou proto často se soutěžním právem slučitelné. Může tomu tak být i v případě jiných dohod o spolupráci (týkajících se společné výroby, prodeje nebo uvádění na trh či normalizace), obvykle to však záleží na podrobné analýze okolností a pozitivního dopadu těchto dohod na ekonomiku.

další dohody o distribuci, jako např. výhradní distribuce nebo selektivní distribuce, zákonné, záleží na pozici daných společností na trhu a je třeba to individuálně posoudit, jakmile je překročeno určité procento tržního podílu.

Další dohody, které mohou omezovat hospodářskou soutěž, jsou dohody mezi dodavateli a maloobchodníky. Například dohody o distribuci luxusního parfému ukládají maloobchodníkům určitá omezení ohledně výzdoby obchodu nebo školení personálu. Na druhou stranu tyto dohody zajišťují, že spotřebitelé mohou nakupovat v prostředí, které vyhovuje danému výrobku, a dostane se jim individuálního poradenství. Také pak nedochází k situaci, kdy se jeden distributor „přiživuje“ na propagačním úsilí jiného distributora. Zda jsou

VIDEOHRY V letech 1991–1998 spolupracoval japonský výrobce videoher Nintendo se sedmi svými oficiálními distributory v Evropě na umělém udržení vysokých cenových rozdílů v rámci EU. Každý z distributorů byl nucen zabránit vývozům ze své oblasti do jiné prostřednictvím neoficiálních distribučních kanálů (tzv. paralelní obchodování). Pod vedením společnosti Nintendo ostatní společnosti intenzivně spolupracovaly na vyhledávání všech takových vývozců. Obchodníci, kteří těmto vývozům nezabránili, byli potrestáni tím, že dostali menší dodávku zboží nebo byli úplně bojkotováni. V důsledku toho se ceny hracích konzol a her v jednotlivých zemích Evropské unie velice lišily, ve Spojeném království byly až o 65 % nižší než v Německu a Nizozemsku. Evropská komise uložila společnosti Nintendo a jejím distributorům pokutu v celkové výši 168 milionů eur.


Společnosti denně uzavírají vzájemné dohody: jsou snad všechny nezákonné?

strana 3


30-11-2005 11:08:27


PRODEJ AUTOMOBILŮ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY EU Po mnoha stížnostech od spotřebitelů uložila Evropská komise v roce 1998 společnosti Volkswagen AG pokutu ve výši 90 milionů eur za to, že svým italským dealerům zakázala brát objednávky od německých a rakouských zákazníků, které do Itálie přilákaly nižší ceny. Je nezákonné, aby výrobci automobilů odrazovali své dealery od prodeje zákazníkům sídlícím v jiném členském státě EU. Evropská komise zveřejňuje každých šest měsíců přehled cen automobilů před zdaněním v jednotlivých členských státech EU, aby tak mohli spotřebitelé zjistit, v které zemi je automobil, který si chtějí koupit, nejlevnější.

• vnucování neopodstatněných obchodních podmínek obchodním partnerům, například pokud dominantní společnost podmíní prodej jednoho výrobku prodejem jiného.

Zneužitím dominantního postavení je například:

Co se stane, když se velká společnost pokusí vytlačit konkurenty z trhu? Pokud nějaká společnost (nebo skupina společností) ovládá velkou část obchodování na určitém trhu, má na tomto trhu pravděpodobně dominantní postavení. Dominantní společnosti mají ekonomickou sílu na to, aby mohly jednat bez ohledu na své konkurenty nebo spotřebitele. Proto je zneužívání dominantního postavení takovýmito společnostmi nezákonné.

• účtování nepřiměřeně vysokých cen, což poškozuje zákazníky, • účtování nerealisticky nízkých cen, což je taktika používaná k vytlačení konkurentů z trhu nebo ke znemožnění vzniku nové konkurence, • diskriminování některých obchodních partnerů, například tím, že dominantní společnost odmítne obsloužit některé zákazníky nebo nabídne slevy pouze těm zákazníkům, kteří od ní nakoupí všechny zásoby nebo jejich většinu,

strana 4


30-11-2005 11:08:27

MICROSOFT V roce 2004 udělila Evropská komise společnosti Microsoft pokutu ve výši 497 miliónů eur za zneužívání dominantního postavení na trhu operačních systémů osobních počítačů v letech 1998 až 2004. Operační systém Windows společnosti Microsoft ovládá 95 % tohoto trhu. Microsoft byl obviněn: i) z utajování informací, které potřebovali konkurenční výrobci softwaru k tomu, aby jejich software opravdu „komunikoval“ s počítači fungujícími na bázi Windows. To znamenalo, že ostatní společnosti nemohli Microsoftu na tomto trhu skutečně konkurovat, ii) z toho, že nákup Windows podmínil současným nákupem dalšího svého výrobku, a to přehrávače Windows Media Player. V důsledku toho používaly téměř všechny počítače tento přehrávač, čímž byla narušena hospodářská soutěž, neboť poskytovatelé obsahu a vývojáři aplikací byli uměle přinuceni využívat přehrávač Windows. Microsoft se proti tomuto rozhodnutí odvolal k Evropskému soudu prvního stupně.

Kdo vymáhá soutěžní právo EU v případě obchodních postupů, jež omezují hospodářskou soutěž? Právo Evropské unie provádí a vymáhá Evropská komise. Může si od společností vyžádat informace a v případě potřeby provádět neohlášené inspekce v kancelářích společností a se soudním příkazem i v domácnostech zaměstnanců. Pokud Evropská komise nalezne důkazy o nezákonných obchodních postupech, které omezují hospodářskou soutěž, může podniknout kroky k jejich zakázání. Může také společnostem udělit pokutu do výše 10 % jejich ročního obratu, pokud se tyto společnosti například podílely na kartelu, který stanovil pevné ceny, nebo se dohodly na vzájemném rozdělení trhu.

Vymáhá Komise soutěžní právo EU sama? Ne. Všechny členské státy EU mají vlastní úřady pro hospodářskou soutěž, jež mohou soutěžní právo EU vymáhat. Mohou nařídit, aby přestaly platit dohody a postupy, které omezují hospodářskou soutěž, a uložit pokutu společnostem, jež porušily soutěžní právo EU.

V rámci úzké spolupráce v Evropské síti pro hospodářskou soutěž (ESHS) se Evropská komise a úřady pro hospodářskou soutěž v jednotlivých státech vzájemně informují o nových případech, aby se nestalo, že budou vyšetřovat tentýž případ. Rovněž se vzájemně informují před přijetím rozhodnutí v jednotlivých případech, aby byl zajištěn konzistentní výklad práva bez ohledu na to, kdo jej vymáhá. Další informace o ESHS jsou k dispozici níže.


PNEUMATIKY V roce 2001 udělila Evropská komise francouzskému výrobci pneumatik Michelin pokutu ve výši 20 milionů eur za zneužívání dominantního postavení na trhu náhradních pneumatik pro těžká vozidla ve Francii téměř po celé období 90. let. Společnost Michelin vyrobila více než 50 % nových náhradních pneumatik na nákladní automobily a ještě větší procento obnovených pneumatik. Žádný z konkurentů nebyl srovnatelný co do velikosti, takže pro obchodníky bylo velice složité vyhnout se obchodování se společností Michelin. Společnost Michelin používala systém slev a bonusů tak, aby obchodníci byli závislí na nákupu jejích pneumatik, a bránila jim tak, aby si svobodně vybrali svého dodavatele.

Lze po soudech jednotlivých států žádat, aby uplatňovaly pravidla EU týkající se hospodářské soutěže? Ano. Stejně jako úřady pro hospodářskou soutěž i soudy v jednotlivých státech mají pravomoc určit, zda nějaká dohoda odpovídá požadavkům soutěžního práva EU či ne. Společnosti a spotřebitelé mohou žádat o náhradu škody, pokud se staly oběťmi nezákonného chování omezujícího hospodářskou soutěž.

strana 5


30-11-2005 11:08:28


Evropská síť pro hospodářskou soutěž

Právní předpisy: článek 81 Smlouvy o ES (omezující dohody)

Evropská komise a jednotlivé úřady pro hospodářskou soutěž ve všech členských státech EU spolupracují prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž tím, že • se vzájemně informují o nových případech a rozhodnutích, • v případě potřeby koordinují vyšetřování, • vzájemně si pomáhají s vyšetřováním, • vyměňují si důkazy

Hlavním cílem ESHS je zajistit, aby bylo soutěžní právo EU prováděno stejně v rámci celé EU. Prostřednictvím ESHS se úřady pro hospodářskou soutěž vzájemně informují o navrhovaných rozhodnutích a dozvídají se o připomínkách ostatních úřadů pro hospodářskou soutěž. Pokud je nutno zajistit konzistentní a účinné provedení práva v praxi, může se Evropská komise daného případu ujmout sama. V rámci ESHS také skupiny odborníků na určité oblasti (například pojištění nebo železnice) řeší problémy týkající

© Digital Vision Ltd

Tak je vytvořen účinný mechanismus pro boj proti společnostem, jež svými postupy narušují hospodářskou soutěž v několika státech.

se hospodářské soutěže a zaujímají k nim společný postoj. ESHS tak umožňuje úřadům pro hospodářskou soutěž, aby se podělily o zkušenosti a nalezly nejlepší způsoby řešení.

.

Dohody mezi společnostmi nebo „podniky“, které vedou ke zjevnému omezení hospodářské soutěže, jsou zakázány. Takové dohody jsou automaticky neplatné, takže obvyklé pravidlo o tom, že dohody je třeba dodržovat, v jejich případě neplatí. Evropská komise nebo úřady pro hospodářskou soutěž v jednotlivých státech mohou společnostem nařídit, aby takové nezákonné dohody ukončily, a uložit jim pokutu za jejich uzavření. To platí také pro nepsané dohody a jednání ve vzájemné shodě. Může se jednat například o dohody, jež: ■ určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky, ■ omezují výrobu, trhy, technický rozvoj nebo investice, ■ rozdělují trhy nebo zdroje zásobování mezi konkurenty, ■ uplatňují vůči společnostem, jež nejsou součástí dané dohody, diskriminační podmínky, čímž jsou tyto společnosti znevýhodněny v hospodářské soutěži. Nicméně některé omezující dohody mezi společnostmi jsou povoleny, neboť mohou podporovat hospodářskou soutěž, například tím,

strana 6


30-11-2005 11:08:28

Na tomto základě přijala Evropská komise tzv. nařízení o blokových výjimkách, která stanovují podrobné podmínky, jež musí určité kategorie dohod splňovat. Omezující dohody, které splňují podmínky podle nařízení o blokových výjimkách, jsou v souladu s článkem 81 povoleny. Současná nařízení o blokových výjimkách se týkají zejména dohod o výzkumu a vývoji, specializačních dohod, dohod o transferu technologií a dohod o distribuci, a to obecně

i konkrétně v automobilovém průmyslu. Dále existuje řada nařízení o blokových výjimkách týkajících se konkrétních odvětví (pojišťovnictví, doprava). Evropská komise také vydala pokyny o uplatňování výše zmíněných podmínek v praxi, aby pomohla společnostem odlišit dohody, které jsou slučitelné se soutěžním právem, a ty, které nejsou. Příkladem jsou obecné zásady Komise týkající se hodnocení horizontálních dohod (většinou mezi konkurenty) a vertikálních dohod (např. dohody o distribuci). Tyto obecné zásady vysvětlují, jak nejběžnější druhy dohod ovlivňují hospodářskou soutěž, a uvádějí příklady pro ilustraci toho, jaký postoj by Komise k daným dohodám zaujala. Nařízení a obecné zásady se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie. Podrobnosti a další informace, jako např. brožurka týkající se konkrétně vertikálních dohod, jsou k dispozici na internetu (viz http:// europa.eu.int/comm/competition/ antitrust/legislation/entente3_ en.html#iii_1).

Právní předpisy: článek 82 Smlouvy o ES (zneužívání dominantního postavení) Tento článek zakazuje zneužívání dominantního postavení a uplatňuje se za těchto podmínek: ■ daná společnost má dominantní postavení s ohledem na její tržní podíl a jiné faktory, jako např. zda existují věrohodní konkurenti, zda má tato společnost vlastní distribuční síť a dobrý přístup k surovinám; všechny tyto faktory umožňují společnosti vyhnout se normální konkurenci, ■ daná společnost ovládá evropský trh nebo jeho „podstatnou část“, ■ daná společnost zneužívá své postavení například tím, že zákazníkům účtuje příliš vysoké ceny, účtuje příliš nízké ceny, čímž se snaží vytlačit konkurenty, brání novým společnostem v přístupu na trh, nebo některým zákazníkům poskytuje zvláštní výhody.

Evropská komise nebo úřad pro hospodářskou soutěž v daném státě může takovéto zneužívání zakázat a dotyčné společnosti udělit pokutu.


že přispívají k technickému pokroku nebo zlepšení distribuce. Dohoda, jež splňuje veškeré následující podmínky, je povolena: ■ přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, ■ přiznává spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, ■ omezení hospodářské soutěže je nezbytné k dosažení výše zmíněných dvou bodů, ■ nevylučuje hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků nebo služeb.

strana 7


30-11-2005 11:08:31

FÚZE

Přezkoumávání fúzí I když spojování společností (nazývané fúze) může přispět k rozšíření trhů a být pro spotřebitele prospěšné, některá spojení mohou přesto omezovat hospodářskou soutěž a spotřebitele poškozovat.

Proč jsou fúze přezkoumávány na evropské úrovni? Spojení činností několika společností může těmto společnostem například pomoci efektivněji vyvinout nové produkty nebo snížit výrobní a distribuční náklady. Díky vyšší efektivitě se trh stane konkurenceschopnějším a spotřebitelům nabízí kvalitnější zboží za lepší ceny. Nicméně některé fúze mohou vést k omezení hospodářské soutěže na určitém trhu většinou tím, že vytvoří nebo posílí dominantní společnost. To často poškozuje spotřebitele, protože se zvýší ceny, omezí nabídka a inovativnost. Zvýšená konkurence na jednotném evropském trhu a globalizace patří mezi faktory, které společnosti přimějí, aby spojily své síly. Takováto reorganizace je vhodná do té míry, pokud nepoškozuje hospodářskou soutěž, ale naopak přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zlepšuje podmínky růstu a zvyšuje životní úroveň v EU.

Cílem přezkoumávání navrhovaných fúzí je předejít negativním dopadům na hospodářskou soutěž. Fúze, které překračují hranice jednoho členského státu, jsou přezkoumávány na evropské úrovni. Díky tomu získají společnosti obchodující v několika členských státech EU souhlas s fúzí naráz.

Které fúze Evropská komise přezkoumává? Pokud roční obrat všech daných podniků dohromady přesahuje stanovenou hranici celosvětových a evropských tržeb, musí být o navrhované fúzi informována Evropská komise, která ji přešetří. Pokud stanovenou hranici nepřekračuje, mohou danou fúzi přezkoumat úřady pro hospodářskou soutěž v jednotlivých členských státech.

Evropská komise se také může zabývat fúzemi, které jí předloží úřady pro hospodářskou soutěž jednotlivých členských států EU. Může k tomu dojít na základě žádosti fúzujících společností nebo na základě žádosti úřadu pro hospodářskou soutěž některého z členských států EU. Za určitých okolností může také Evropská komise předložit případ úřadu pro hospodářskou soutěž v některém členském státě EU.

Tato pravidla se týkají všech fúzí bez ohledu na to, kde ve světě mají fúzující společnosti oficiální sídlo, centrálu, kde vykonávají svou činnost nebo mají výrobní podniky. Je tomu tak proto, že i fúze mezi společnostmi, které sídlí mimo Evropskou unii, mohou ovlivnit trhy v EU, pokud tyto společnosti v EU obchodují.

strana 8


30-11-2005 11:08:31

Které fúze schvaluje Evropská komise s výhradami?

Komise přezkoumá všechny navrhované fúze, o nichž je informována, aby zjistila, zda nebudou mít vážný dopad na efektivitu hospodářské soutěže v EU. Ukáže-li se, že ne, jsou tyto fúze bez výhrad schváleny. Ukáže-li se, že ano, a fúzující společnosti se nezavazují k odstranění překážek hospodářské soutěži, musí být tyto fúze zakázány, aby byly podniky a spotřebitelé ochráněni před vyššími cenami nebo omezenější nabídkou zboží a služeb. Navrhované fúze mohou být zakázány, například pokud jsou fúzující společnosti hlavními konkurenty nebo pokud by daná fúze jinak vážně oslabila efektivitu hospodářské soutěže na trhu, zejména tím, že by vytvořila nebo posílila dominantní společnost.

Ne všechny fúze, které vážně omezují hospodářskou soutěž, jsou však zakázány. I když Evropská komise dojde k závěru, že navrhovaná fúze může poškodit hospodářskou soutěž, mohou se fúzující společnosti zavázat, že podniknou kroky, aby tento možný dopad napravily. Mohou se například zavázat, že prodají část spojeného podniku nebo poskytnou licenci na určitou technologii jiné společnosti na trhu. Pokud se Evropská komise domnívá, že tyto závazky udrží nebo obnoví konkurenci na daném trhu, a tím budou ochráněny zájmy spotřebitelů, může s danou fúzí vyslovit souhlas s výhradami. Sleduje poté, zda fúzující společnosti plní své závazky, a pokud tomu tak není, může zasáhnout.

FÚZE VE FARMACEUTICKÉM PRŮMYSLU

FÚZE V ODVĚTVÍ SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ A POTRAVIN

Evropská komise byla informována o dvou velkých fúzích ve farmaceutickém průmyslu: Sanofi/Synthélabo a Pfizer/ Pharmacia. Dospěla k závěru, že obě fúze by mohly mít negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť by omezily nabídku některých léků dostupných pacientům. V obou případech dotyčné společnosti navrhly, že převedou část svých produktů na konkurenty, a Evropská komise souhlasila s tím, že tyto kroky obnoví hospodářskou soutěž na daných trzích, a tak ochrání zájmy pacientů. V případě fúze společností Sanofi a Synthélabo patřily mezi takto převedené nebo prodané produkty například vitamín B12 prodávaný pod obchodním názvem „Delagrange“, některá antibiotika, hypnotika a sedativa. V případě fúze společností Pfizer a Pharmacia například tyto společnosti navrhly, že převedou na konkurenty některé produkty ve vývoji, které by konkurovaly výrobku Viagra společnosti Pfizer, čímž umožnily schválení navrhované fúze.

Z počáteční analýzy Evropské komise vyplynulo, že fúze mezi potravinářskými společnostmi Unilever a Bestfoods by omezila konkurenci na trhu instantních polévek, omáček na těstoviny, marmelád a jiných potravinových výrobků téměř ve všech členských státech EU. Připravovaná fúze by měla výrazný dopad na spotřebitele, neboť by mohla vést k omezení nabídky výrobků a zvýšení cen. V důsledku toho dané společnosti navrhly, že odprodají část svých podniků v hodnotě jedné miliardy eur konkurentům, díky čemuž Evropská komise tuto fúzi s výhradami schválila. Když Evropská komise přešetřovala akvizici Wella společností Procter & Gamble, došla k závěru, že by na trhu vlasových přípravků (jako jsou šampóny, kondicionéry, přípravky pro péči o vlasy a barvy na vlasy) v Irsku, Švédsku a Norsku mohlo dojít k omezení konkurence. Aby to napravily, nabídly dotyčné společnosti, že poskytnou licenci na řadu značek vlasové péče jako Herbal Essences, Silvikrin a Catzy konkurentům v těchto zemích. Díky tomu mohla Evropská komise vyslovit svůj souhlas s výhradami s touto akvizicí.

FÚZE

Které fúze jsou schváleny a které zakázány?

strana 9


30-11-2005 11:08:31

TotalFina a Elf Aquitaine byly nejvýznamnější společnosti na francouzském trhu ropných produktů a fúze by jim umožnila zvýšit náklady nezávislých distributorů benzinu. Zejména by to ovlivnilo supermarkety, které se výrazně podílely na snížení cen pohonných hmot ve Francii. Po fúzi by tyto společnosti ovládaly zhruba 60 % čerpacích stanic na francouzských dálnicích. Staly by se také hlavním dodavatelem zkapalněného uhlovodíkového plynu (LPG). Evropská komise se domnívala, že takováto tržní síla by vytlačila ceny nahoru.

Aby vyvrátila tyto obavy, navrhla společnost TotalFina/Elf, že prodá velkou část těchto aktivit svým konkurentům. Nabídla například, že konkurentům prodá 70 čerpacích stanic na dálnicích ve Francii. Evropská komise pak mohla tuto fúzi s výhradami odsouhlasit, protože bylo zajištěno, že francouzský trh s pohonnými hmotami bude nadále konkurenceschopný a spotřebitelé budou platit přiměřené ceny.


FÚZE

FÚZE FRANCOUZSKÝCH ROPNÝCH SPOLEČNOSTÍ

strana 10


30-11-2005 11:08:32

Právo Evropského společenství v oblasti kontroly fúzí Nařízení (ES) č. 139/2004 – nařízení o spojování:

■ O fúzích, jež mají význam pro celé Společenství, musí být Komise informována a musí je odsouhlasit předtím, než se uskuteční. V současné době dostává Komise 200–300 takovýchto oznámení ročně. Podrobná statistika je k dispozici na internetové

■ Po uplynutí počátečního období přezkoumávání v délce 25 pracovních dnů se Komise rozhodne buď transakci povolit nebo, pokud se domnívá, že toto spojení by mělo za následek výrazné narušení efektivity hospodářské soutěže, může zahájit důkladné šetření, které obvykle trvá dalších až 90 pracovních dnů (v některých případech to může být až 105 nebo 125 pracovních dnů). ■ Po skončení tohoto šetření může Komise fúzi povolit s výhradami nebo bez výhrad, nebo ji může zakázat, a to zejména v případech, kdy dané společnosti nebyly schopné navrhnout vhodné

řešení problémů, na které Komise upozornila. „Podmínky či výhrady“, které tvoří součást povolení, často zahrnují prodej aktiv, akcií, patentů apod. konkurentům. ■ Více než 90 % případů oznámených Komisi je schváleno po počátečním období přezkoumávání v délce 25 pracovních dnů. Většina případů podrobených důkladnému šetření v délce 90 pracovních dnů je uzavřena udělením povolení s výhradami. Od roku 1990 byl absolutní zákaz udělen jen v 19 případech. Podrobná statistika je k dispozici na internetové stránce Europa pod kapitolou „Hospodářská soutěž“.

soutěž a také základní pojmy používané v právních předpisech o kontrole fúzí (jako např. sdělení o pojmu spojení). Lze je nalézt na internetové stránce Europa pod kapitolou „Hospodářská soutěž“. FÚZE

■ Evropská komise má výhradní pravomoc přešetřovat fúze, které mají význam pro celé Společenství. Pro společnosti tak existuje jediné centrální místo zabývající se kontrolou fúzí, což zjednodušuje a ulehčuje administrativní postupy. O fúzi s významem pro celé Společenství se jedná, jestliže celosvětový obrat všech dotčených podniků přesahuje 5 000 miliónů eur a celkový obrat v rámci celého Společenství přesahuje 250 miliónů eur.

stránce Europa pod kapitolou „Hospodářská soutěž“. Podrobnosti o náležitostech těchto oznámení i příslušný formulář (formulář CO) upravuje nařízení Komise (ES) č. 802/2004.

■ Komise přijala řadu interpretačních sdělení o různých aspektech kontroly fúzí, ve kterých lze nalézt podrobné vysvětlení analytického rámce používaného Komisí při hodnocení možných dopadů fúzí na hospodářskou

strana 11


30-11-2005 11:08:33

Služby jako doprava, energie, poštovní služby a telekomunikace nebyly vždy tak otevřené konkurenci jako dnes. K otevření těchto trhů konkurenci (také známému jako liberalizace) výrazně přispěla Evropská komise.

LIBERALIZACE

FÚZE

Otevírání trhů konkurenci en Jaké jsou výhody liberalizace?

NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI

V členských státech EU byly dříve tyto druhy služeb poskytovány státními organizacemi s výhradními právy na poskytování dané služby. Díky otevření těchto trhů mezinárodní konkurenci si dnes mohou spotřebitelé vybírat z řady alternativních poskytovatelů služeb a produktů.

Nízkonákladové letecké společnosti mohly začít působit v Evropě a rozvíjet se díky tomu, že Evropská komise otevřela letecký průmysl konkurenci. Širší a cenově dostupnější nabídky služeb dnes využívá mnoho evropských spotřebitelů.

Spotřebitelé také mohou využívat nižší ceny a nové služby, které jsou vesměs efektivnější a přístupnější zákazníkům než dříve. Díky tomu je naše ekonomika konkurenceschopnější.

V roce 2004 Evropská komise zasáhla, když francouzská plynárenská společnost Gaz de France a německá Ruhrgas údajně odmítly norskému výrobci plynu Marathon přístup ke svým plynárenským sítím. Obě tyto společnosti poté nabídly, že zlepší přístup ke svým sítím, aby měli zákazníci ve Francii a v Německu v budoucnu větší prospěch z otevření plynárenských trhů konkurenci.

PLYNÁRENSKÝ PRŮMYSL

Jak byla zavedena svobodná volba? Přístup Evropské komise se v průběhu let vyvíjel. V roce 1993, když Komise žádala Dánsko, aby ukončilo monopolní práva státní železniční společnosti DSB v přístavu v Rodby, ponechala dánské vládě možnost rozhodnout se, zda konkurentům umožní používat stejná zařízení nebo případně postavit nová zařízení poblíž stávajícího přístavu. Nicméně brzy se zjistilo, že vybudování nových konkurenčních zařízení, zejména v případě celostátních sítí, vyžaduje vysoké investice a je obvykle neefektivní. Proto Evropská komise vyvinula koncepci, podle které je z právního hlediska odděleno poskytnutí sítě od komerčních služeb využívajících tuto síť. V odvětví železniční dopravy, elektrické energie a plynu nyní musí provozovatelé sítě poskytnout konkurentům volný přístup ke svým sítím. Dohled nad tím, zda všichni dodavatelé mají v těchto odvětvích rovný přístup k síti, je důležitý proto, aby si spotřebitel mohl vybrat dodavatele nabízejícího nejlepší podmínky.

strana 12


30-11-2005 11:08:33

Má to přímý vliv na spotřebitele?

90 80

78,5 70,3

70

64,0

62,7

61,0

60,7

29,8

30,0

29,5

29,4

2001

2002

2003

60 50 40

34,0

30

31,5

20

Domácnosti, včetně DPH

10

Podniky, bez DPH

0

1998

1999

2000

Zdroj: Devátá zpráva o provádění právních předpisů v odvětví telekomunikací, KOM(2003) 715 v konečném znění.

Průměrná cena desetiminutového mezinárodního hovoru (EUR) 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

LIBERALIZACE

Evropská komise plně otevřela odvětví telekomunikací konkurenci dne 1. ledna 1998. Díky tomu ušetřily mezi srpnem 1998 a srpnem 2003 domácnosti v Evropě 13 % a podniky 23 % na telefonních účtech za vnitrostátní hovory z pevných telefonních linek. V případě mezinárodních hovorů byly úspory ještě vyšší, neboť průměrná cena hovorů do všech zemí OECD klesla o 41 % v případě domácností a o 45 % v případě podniků.

FÚZE

Na obou trzích, které byly konkurenci otevřeny nejdříve (letecká doprava a telekomunikace), průměrné ceny výrazně poklesly. V případě trhů, které byly konkurenci otevřeny později nebo vůbec (jako trh s elektřinou, plynem, železniční doprava a poštovní služby), tomu tak není, ceny na těchto trzích zůstaly stejné nebo se dokonce zvýšily. Ačkoliv to může být důsledek faktorů týkajících se pouze daných odvětví (například ceny plynu jsou silně závislé na cenách ropy), zdá se, že spotřebitelé se mohou dříve těšit z nižších cen v odvětvích, která jsou otevřenější konkurenci.

Průměrný měsíční účet za vnitrostátní hovory (EUR)

CENA HOVORŮ Z PEVNÝCH TELEFONNÍCH LINEK

1,68 1,43 1,22 1,03

1,31 1,08

1,03

0,98

0,73

0,70

0,67

2001

2002

2003

0,93

Domácnosti, včetně DPH Podniky, bez DPH

1998

1999

2000

Zdroj: Devátá zpráva o provádění právních předpisů v odvětví telekomunikací, KOM(2003) 715 v konečném znění.

strana 13


30-11-2005 11:08:34

LIBERALIZACE

© Evropská společenství, 2004

FÚZE

Právní předpisy: článek 86 Smlouvy o ES

Je možné na konkurenceschopném trhu řádně poskytovat veřejné služby? Otevření nových trhů vyžaduje další právní předpisy, aby byla zajištěna kontinuita v poskytování veřejných služeb a nebyly negativně ovlivněni spotřebitelé. Při uplatňování soutěžního práva přihlíží Evropská komise vždy ke zvláštním povinnostem, které mají organizace s „monopolními právy“. Tento přístup zajišťuje existenci spravedlivé soutěže, aniž by znevýhodňoval státního poskytovatele, který musí poskytovat služby ve veřejném zájmu, i když nejsou ziskové.

POŠTOVNÍ SLUŽBY Německá státní poštovní služba Deutsche Post má povinnost udržovat širokou celostátní síť poštovních úřadů, a proto má vyšší náklady než její konkurenti. V březnu 2001, když Evropská komise vyzvala Deutsche Post, aby své služby v oblasti doručování balíčků poskytovala za přiměřenou cenu, uznala zároveň, že část nákladů Deutsche Post vzniká v důsledku této povinnosti. Vyzvala proto Deutsche Post, aby své ceny stanovila takovým způsobem, že budou pokrývat nejen náklady na udržování sítě, ale i dodatečné náklady za poskytování služeb v oblasti doručování balíčků (tj. marginální náklady).

Smlouva o ES stanoví, že „činnosti Společenství zahrnují systém zajišťující, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž“. Evropská komise otevírá trhy konkurenci prostřednictvím různých právních nástrojů, např. článků 81 a 82 Smlouvy o ES. Článek 86 Smlouvy o ES ukládá Evropské komisi zvláštní povinnost kontrolovat podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva. Dává Evropské komisi pravomoc přijmout směrnice či rozhodnutí určená členským státům, které přijmou nebo ponechají v platnosti opatření odporující pravidlům této smlouvy. Evropská komise přijala směrnice podle článku 86 s cílem ■ zajistit, aby finanční vztahy mezi členskými státy a státními společnostmi byly transparentní a ■ otevřít konkurenci trhy elektronických komunikací.

Pokud členské státy EU nedodržují tyto směrnice, zahájí Evropská komise řízení pro porušení práva podle článku 226 Smlouvy o ES. Rozhodnutí přijatá Evropskou komisí podle článku 86 také výrazně přispěla k otevření trhů konkurenci. Do roku 2004 byla přijata rozhodnutí ve většině oblastí, ve kterých členské státy přiznaly zvláštní a výlučná práva (další podrobnosti viz http:// europa.eu.int/comm/competition/ liberalization/decisions/): ■ poštovní služby (5), ■ mobilní telekomunikace (2), ■ letiště (3), ■ přístavy a námořní doprava (4), ■ pojišťovnictví (1) a ■ rozhlasové a televizní vysílání (1). Evropská komise prošetřovala stížnosti i z jiných odvětví, jako např. energetiky, ale řešení výhodná pro spotřebitele byla nalezena, aniž by byla nutná formální rozhodnutí. Evropská komise navíc navrhla Evropskému parlamentu a Evropské radě opatření, která by měla zajistit otevření některých těchto trhů konkurenci.

strana 14


30-11-2005 11:08:34

Kontrola státní podpory Společnost, které se dostává podpory od státu, má oproti svým konkurentům nespravedlivou výhodu. Proto Smlouva o ES obecně státní podporu zakazuje s výjimkou případů, kdy taková podpora přispívá ke všeobecnému hospodářskému rozvoji. Aby byl tento zákaz dodržován a výjimky udělovány v celé Evropské unii za stejných podmínek, má Evropská komise za úkol kontrolovat, zda státní podpora odpovídá pravidlům EU. Nejdříve musí určit, zda daná společnost obdržela státní podporu. Je tomu tak v případě, kdy daná podpora splňuje následující kritéria:

3. tento zásah poskytuje příjemci výhodu selektivním způsobem, např. jen některým společnostem nebo odvětvím průmyslu či společnostem sídlícím v určitém regionu, 4. došlo nebo by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže. Naproti tomu všeobecná opatření nejsou považována za státní podporu, protože nejsou selektivní a vztahují se na všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost, sídlo nebo odvětví. Jsou to například všeobecná opatření v oblasti daní nebo právní předpisy týkající se zaměstnanosti.

1. došlo k zásahu ze strany státu nebo prostřednictvím státních zdrojů, což může mít různou podobu (např. granty, úrokové a daňové úlevy, záruky, vlastnictví celé společnosti nebo její části státem nebo poskytování zboží a služeb za preferenčních podmínek atp.),

Německé a rakouské Landesbanken obdržely od svých vlád státní záruky, které je měly ochránit od úpadku. Tyto záruky umožnily těmto státním bankám poskytovat půjčky za výhodnějších podmínek než jejich komerčním konkurentům. Po přešetření těchto záruk došla Evropská komise k závěru, že záruky představovaly státní podporu neslučitelnou se společným trhem, a vyjednala s německou a rakouskou vládou jejich postupné zrušení. Podobné rozhodnutí přijala v případě záruky poskytnuté francouzskou vládou státní finanční instituci Caisse des Dépôts et Consignations (CDC) na podporu jejích komerčních bankovních aktivit. Komise rovněž požadovala postupné zrušení této záruky, přitom poskytla CDC čas na přizpůsobení jejího provozního a právního prostředí tak, aby fungovala ve stejných podmínkách jako její konkurenti. Tato rozhodnutí Komise přispěla k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže v sektoru bankovnictví.

STÁTNÍ PODPORA

Státní podpora může omezovat spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi společnostmi v členských státech a poškozovat ekonomiku, a proto Evropská komise státní podporu kontroluje.

Co je státní podpora?

FÚZE

Je naprosto nezbytné, aby pro všechny konkurenty platila stejná pravidla. Tváří v tvář volnému obchodu mezi členskými státy EU a otevření veřejných služeb konkurenci jsou někdy úřady v jednotlivých státech v pokušení využít veřejné zdroje na podporu některých ekonomických aktivit nebo na ochranu některých průmyslových odvětví. Takovému poskytování finančních prostředků se říká státní podpora.

STÁTNÍ PODPORA NĚMECKÝM, RAKOUSKÝM A FRANCOUZSKÝM STÁTNÍM BANKÁM

2. tento zásah pravděpodobně ovlivní obchod mezi členskými státy,

strana 15


30-11-2005 11:08:35

STÁTNÍ PODPORA

FÚZE

Kdy je státní podpora povolená? Smlouva o ES uvádí seznam okolností, za nichž je možné udělit státní podporu. V průběhu let vyvinula Evropská komise jasný rámec pro udělování státních podpor, které jsou v zájmu celé Evropské unie, a tudíž povoleny. Jedná se zejména o podporu rozvoje méně rozvinutých regionů, malých a středních podniků, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí, vzdělávání, zaměstnanosti a kultury. Nejkontroverznějšími druhy státní podpory, které Evropská komise důkladně prošetřuje, jsou podpora na záchranu a restrukturalizaci, finanční transakce mezi státem a státními podniky, jejichž výsledkem je udělení podpory, a podpora společnostem v některých citlivých odvětvích jako je ocelářství, stavba lodí a výroba motorových vozidel. Podpora na záchranu a restrukturalizaci společností s finančními problémy může umožnit společnosti, která je na pokraji bankrotu, další fungování, obvykle na úkor konkurentů a jejich zaměstnanců. I pracovní místa zachovaná ve společnosti, která obdrží státní podporu, jsou často nejistá. Komise přijala obecné zásady, v nichž se více zaměřuje na velké společnosti obchodující v celé EU. Takové společnosti mají obvykle velký tržní podíl a státní podpora jim udělená

výrazněji ovlivňuje hospodářskou soutěž a obchod. Nové obecné zásady zavádějí přísnější pravidla, a velké společnosti tedy budou muset vyvinout větší úsilí, aby své přežití financovaly z vlastních zdrojů. Například by v budoucnu měly nést přibližně 50 % nákladů na restrukturalizaci. Podpora, která nepřispívá k žádnému ze všeobecně akceptovaných cílů Evropské unie, nemůže být povolena. Příkladem takové nezákonné podpory, která je neslučitelná se společným trhem, je všeobecná podpora na investice velkým společnostem mimo přesně definované méně rozvinuté regiony, podpora vývozu a provozní podpora (což je podpora na pokrytí provozních nákladů společností).

PODPORA NA VZDĚLÁVÁNÍ PRO FIAT Evropská komise schválila podporu na vzdělávání ve výši 38 miliónů eur pro italského výrobce automobilů Fiat na zlepšení znalostí pracovníků, jejichž pracovní místa byla ohrožená v důsledku racionalizačních opatření a kteří potřebovali školení, aby se adaptovali na změny ve výrobních procesech a poptávce. Evropská komise je obecně podporám na vzdělávání nakloněna příznivě. V několika závěrech ze zasedání Evropské rady bylo deklarováno, že vzdělávání je důležitým faktorem, který přispívá k větší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky na světových trzích.

PODPORA NA VÝZKUM A VÝVOJ PRO SPOLEČNOSTI MOTOROLA, PHILIPS A ST MICROELECTRONICS V roce 2003 schválila Komise udělení podpory ve výši 293 miliónů eur na společný výzkumný projekt těchto tří společností, který měl vyvinout novou technologii pro první prototypy integrovaných obvodů o nanometrových rozměrech. Podpora byla schválena pro výzkum ve všech stádiích, tj. základní, předkonkurenční a průmyslový výzkum. Jednou z pozitivních stránek projektu byl

výrazný nárůst počtu výzkumných pracovníků i výdajů na výzkum a vývoj, což přispělo k plnění cílů Evropské rady zvýšit výdaje na výzkum a vývoj v jednotlivých odvětvích a členských státech, a tak podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

STÁTNÍ PODPORA SPOLEČNOSTI ALSTOM Evropská komise schválila podporu francouzské vlády na restrukturalizaci skupiny Alstom, která provozuje širokou řadu výrobních činností zejména v odvětví dopravy a energetiky. Podpora byla schválena za podmínky, že společnost přijme tzv. kompenzační opatření, tj. například prodá některé své podniky v různých odvětvích své činnosti. Tato kompenzační opatření byla nezbytná k zajištění toho, že daná podpora na restrukturalizaci výrazně nepoškodí konkurenty, kteří státní podporu neobdrželi, a bude zachována spravedlivá hospodářská soutěž v odvětví dopravy a energetiky.

strana 16


30-11-2005 11:08:36

Jak Evropská komise kontroluje státní podporu?

Podpora do výše 100 000 eur poskytovaná společnostem postupně po dobu tří let není považována za státní podporu, neboť nedosahuje takového objemu, aby ovlivnila obchod mezi členskými státy. Toto zjednodušení také Komisi umožňuje soustředit se na důležitější případy. Komise schválí přibližně 85 % všech oznámených státních podpor po

Evropská komise také prošetřuje podporu udělenou členskými státy EU bez předchozího oznámení (tzv. nezákonnou podporu). O nezákonné podpoře se dozvídá ze stížností společností nebo jednotlivců či prostřednictvím zpráv v médiích. Kromě toho, že informují Komisi, si mohou třetí strany, obvykle konkurenti, také na státní podporu stěžovat přímo u soudu v daném státě.

Evropská komise má také na starosti kontrolu celkového objemu a charakteru státní podpory poskytované jednotlivými členskými státy EU. Její analýza ukazuje, že v posledních letech členské státy výrazně snížily objem státní podpory a většinu této podpory přesměrovaly do činností, jež jsou v zájmu celé Evropské unie. Díky tomuto pozitivnímu vývoji je evropská ekonomika konkurenceschopnější, a zlepšily se jak trhy v jednotlivých státech, tak pozice Evropy na celosvětovém trhu. Více informací o této analýze naleznete na internetové stránce: http://europa.eu.int/comm/ competition/state_aid/scoreboard/.

Pokud Evropská komise dojde k závěru, že tato nezákonná podpora je neslučitelná se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu a porušuje právní předpisy EU, vyzve členský stát, aby takovou podporu zrušil a vyžádal si ji od příjemce zpět, čímž bude obnovena situace, která existovala před poskytnutím podpory.

SCI SYSTEMS Na konci 90. let poskytly nizozemské úřady společnosti SCI Systems štědrý balíček podpor na výstavbu továrny pro montování osobních počítačů pro Hewlett-Packard ve Frísku. V únoru 2001 Evropská komise shledala, že tato podpora porušuje pravidla o regionální investiční podpoře. Tato pravidla brání státním orgánům v tom, aby mezi sebou poskytováním vysokých dotací soupeřily o investiční projekty a pracovní místa, která tyto projekty mohou do daného regionu přinést. Takovéto soupeření by vyšlo daňovým poplatníkům velmi draho a podrývalo by snahy o soudržnost, neboť bohatší orgány by vždy mohly nabídnout více než chudší. V srpnu 2002 vrátila dotyčná společnost nizozemským úřadům 3,8 miliónů NLG (1,7 miliónu eur).

STÁTNÍ PODPORA

Nicméně v některých případech není oficiální oznámení vyžadováno a stačí zaslat krátce po udělení podpory informační formulář. Toto zjednodušení platí pro oblasti, v nichž má Komise značné zkušenosti s určitými druhy státních podpor, které přispívají k celkovému rozvoji evropské ekonomiky. Jsou to podpory na vzdělávání, zaměstnanost, pro malé a střední podniky, výzkum a vývoj, zejména pokud je prováděn malými a středními podniky.

Přehled státní podpory

FÚZE

Členské státy EU mají obecně povinnost informovat Evropskou komisi o plánovaných státních podporách prostřednictvím oficiálního oznámení ještě před jejich přidělením. Teprve po schválení takové podpory Komisí ji může členský stát uskutečnit.

předběžném hodnocení. Formální šetření provádí pouze ve sporných případech a rozhodnutí o tomto šetření zveřejňuje v Úředním věstníku a na své internetové stránce týkající se hospodářské soutěže (http://europa. eu.int/comm/competition/state_aid/ decisions/additional_docs.html). Během tohoto šetření mají zainteresované strany možnost vyjádřit se k dané podpoře, a Komise tak může před přijetím konečného rozhodnutí zvážit všechny aspekty.

strana 17


30-11-2005 11:08:36

STÁTNÍ PODPORA

FÚZE

Jaká opatření přijala Evropská komise pro zlepšení svého systému kontroly státní podpory? Evropská rada již při několika příležitostech podtrhla nutnost poskytovat méně státní podpory, ale cíleněji tak, aby stimulovala růst evropské ekonomiky. Komise na tuto výzvu reagovala přijetím řady nových nástrojů pro urychlení a usnadnění procesu poskytování státní podpory v případech, kdy je slučitelná s cíli EU. Například zjednodušila formality v případech, kdy je pravděpodobné, že daná podpora odpovídá evropským právním předpisům a obecně nepředstavuje problém (viz výše v kapitole Jak Evropská komise kontroluje státní podporu?). V takových případech je třeba, aby členské státy v zájmu transparentnosti informovaly Komisi poté, co danou podporu poskytnou. Dalším zlepšením je skutečnost, že Komise vytvořila formuláře pro oznámení a poskytování informací. Formuláře mají tu výhodu, že jejich prostřednictvím získá Komise informace, které potřebuje, a také členským státům je jasné, co od nich Komise požaduje.

Také vymáhání rozhodnutí Komise o vrácení nezákonné podpory se zlepšilo, když bylo vytvořeno specializované oddělení zajišťující přísnou kontrolu. Účinné vymáhání těchto rozhodnutí je nezbytnou součástí pravomocí Komise v oblasti kontroly státní podpory a členské státy jsou nyní více motivovány rozhodnutí o vrácení podpory uplatňovat.

nahradit náklady vzniklé tím, že na sebe vzaly tuto odpovědnost. Nicméně je třeba v rámci kontroly státní podpory důkladně sledovat, zda společnosti nepoužívají tuto náhradu na činnosti, které by měly provádět za normální podmínek hospodářské soutěže.

Proč je tak velká pozornost věnována veřejným službám, které se otevřely konkurenci? Veřejné služby (také nazývané služby obecného hospodářského zájmu) jsou nezbytné pro řádné fungování hospodářství i naší společnosti. Proto je třeba zajistit, aby byly veřejné služby dostupné neustále a v dostatečném objemu. Jak již bylo zmíněno v předcházejícím oddíle o „Otevírání trhů konkurenci“, mnohé z těchto služeb jako poštovní a dopravní služby, elektřina a telekomunikace prošly v rámci liberalizace radikální přeměnou a na konkurenceschopném trhu čelí problémům.

STÁTNÍ PODPORA DÁNSKÉ TELEVIZI TV2 V květnu 2004 nařídila Evropská komise dánské veřejnoprávní televizi TV2, aby vrátila přebytečnou náhradu za veřejné služby. Šetření zahájila na základě stížnosti od komerční televize fungující na dánském trhu, podle níž TV2 získala státní podporu na financování svých veřejných služeb. Šetření ukázalo, že celkový objem podpory poskytnuté TV2 přesáhl její náklady na poskytování veřejné služby o 84,4 miliónu eur. TV2 tak mohla přebytečnou náhradu využít na financování svých komerčních aktivit, čímž získala nespravedlivou výhodu oproti svým konkurentům, kteří státní podporu nedostali. Ve snaze obnovit podmínky hospodářské soutěže v komerčních aktivitách Komise nařídila dánskému státu, aby od TV2 žádal zpět přebytečnou náhradu plus úroky.

Aby tedy bylo zajištěno nepřerušené poskytování veřejných služeb, je třeba společnostem v těchto odvětvích

strana 18


30-11-2005 11:08:36

Jaké úkoly čekají na nové členské státy?

STÁTNÍ PODPORA

Článek 87 obsahuje zásadní pravidla upravující státní podporu, zejména obecnou zásadu, že státní podpora je neslučitelná se společným trhem, a také seznam možných výjimek. Komise přijala řadu vysvětlujících rámců a pokynů o používání pravidel o výjimkách, čímž zajistila uplatňování stejných pravidel o státních podporách ve všech členských státech a odvětvích průmyslu. Jedná se například o rámec Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj a pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí. V oblastech, kde Komise získala dostatečné zkušenosti, přijala řadu právních nástrojů zvaných nařízení o blokových výjimkách, v nichž stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy udělovat podporu, aniž by to oznámily Komisi. Jedná se například o podporu na vzdělávání, zaměstnanost a malé a střední podniky. Krátce po udělení podpory však musí členské státy v zájmu transparentnosti zaslat Komisi informační formulář. Článek 88 stanoví základní pravidla postupu při vymáhání článku 87,

zejména povinnost členských států oznámit Komisi veškeré plány na poskytnutí podpory a podporu udělovat až po schválení Komisí. Ustanovení Smlouvy byla doplněna procesním nařízením (nařízení Rady (ES) č. 659/1999) a prováděcím nařízením (nařízení Komise (ES) č. 794/2004). Článek 89 tvoří právní základ nařízení Rady v oblasti státní podpory, jako např. procesního nařízení a zplnomocňujícího nařízení (nařízení Rady (ES) č. 994/98), které tvoří základ pro nařízení o blokových výjimkách.

FÚZE

Deset nových členských států, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004, mělo dříve jinou tradici v oblasti státní podpory. Nicméně od přistoupení musí splňovat evropská ustanovení o státní podpoře. V důsledku toho se tyto státy snaží poskytovat méně podpory, zato však cíleněji, což jim také pomáhá snadněji se integrovat do vnitřního trhu. Co se týče státních podpor, které v nových členských státech již existovaly před přistoupením k Evropské unii, tyto podpory jsou i nadále uplatňovány, aniž by hrozilo, že by musely být vráceny, a to až do doby, kdy budou sladěny s pravidly EU o státních podporách.

Právní předpisy: články 87, 88 a 89 Smlouvy o ES, nařízení a blokové výjimky

strana 19


30-11-2005 11:08:36

Mezinárodní spolupráce

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

S postupem globalizace je stále více a více společností, fúzí a kartelů mezinárodních. V důsledku toho může činnost společností sídlících mimo EU ovlivnit hospodářskou soutěž v rámci EU. Proto je mezinárodní spolupráce v oblasti hospodářské soutěže nezbytná.

Přezkoumává Evropská komise fúze a kartely týkající se společností mimo EU? Kterákoliv společnost, jejíž činnost ovlivňuje trh EU, podléhá evropskému soutěžnímu právu. Nezáleží na tom, zda má daný podnik oficiální sídlo, centrálu nebo akcionáře v EU či mimo EU. Proto mohou evropské úřady pro hospodářskou soutěž přijmout opatření, pokud některý kartel ovlivňuje trh EU, i když dané společnosti sídlí mimo EU. Tentýž kartel mohou také prošetřovat úřady pro hospodářskou soutěž mimo EU. Stejně tak může Evropská komise zasáhnout, pokud nějaká fúze ovlivňuje hospodářskou soutěž v EU, ať už fúzující společnosti sídlí v EU či ne. V zásadě všechny fúze společností s celkovým obratem v rámci EU přesahujícím stanovenou hranici musí být oznámeny Evropské komisi, aby k nim vydala souhlas.

Odkud čerpá Evropská komise pravomoc rozhodovat, zda chování některé společnosti, která nesídlí v EU, omezuje hospodářskou soutěž? Mnoho společností, které nesídlí v EU, prodává své produkty po celém světě, včetně Evropské unie, která je často jedním z jejich hlavních trhů. Proto musí dodržovat pravidla EU o hospodářské soutěži, stejně jako evropské společnosti musí dodržovat zákony jiných zemí, když obchodují mimo EU.

Jak se řeší postupy, které omezují hospodářskou soutěž, mimo EU? Více než 100 zemí a regionů, včetně nejvýznamnějších obchodních partnerů EU, má vlastní politiku v oblasti hospodářské soutěže. Úřady pro hospodářskou soutěž v těchto zemích nebo regionech musí stále častěji prošetřovat stejné mezinárodní fúze nebo přijímat opatření proti mezinárodním kartelům. Téměř všechny tyto úřady jsou členy fór jako např. Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (MSHS), což

je neformální celosvětová síť sdružující úřady pro hospodářskou soutěž.

Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž: viz www.internationalcompetitionnetw ork.org Evropská komise věří, že pro úřady pro hospodářskou soutěž po celém světě může být prospěšné podělit se o své zkušenosti, a proto již od založení MSHS má v této síti vedoucí roli. Ačkoliv byla MSHS založena teprve nedávno, vydala již i za tak krátkou dobu úctyhodný počet doporučení. Časem by tato doporučení měla vést k jednotnějšímu přístupu k hospodářské soutěži po celém světě.

Jak Evropská komise spolupracuje s jinými úřady pro hospodářskou soutěž? Evropská komise je často v kontaktu s úřady pro hospodářskou soutěž v zemích mimo EU. Například v Evropě spolupracuje Evropská komise s Kontrolním úřadem ESVO. Evropská komise také koordinovala svou činnost

strana 20


30-11-2005 11:08:37

Evropská komise také konzultuje odborný přístup ke konkrétním případům s ostatními úřady pro hospodářskou soutěž, které daný případ rovněž vyšetřují. Evropská komise věří, že takováto přímá spolupráce je nejen účinná, ale také pozitivně přijímána dotyčnými společnostmi, které by se jinak musely vyrovnat s protichůdnými opatřeními uloženými různými úřady pro hospodářskou soutěž. EU podepsala dohody o spolupráci v oblasti hospodářské politiky s několika zeměmi a regiony. Všechny jsou zveřejněny na internetové stránce generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž.

Spolupráce mezi EU a dalšími zeměmi a regiony: viz http:// europa.eu.int/comm/competition/ international/bilateral/bilateral.html

Mezinárodní spolupráce EU v oblasti hospodářské soutěže: viz http://europa.eu.int/comm/ competition/international/overview/

Jaké výhody přináší spotřebitelům a společnostem v EU spolupráce mezi úřady pro hospodářskou soutěž v EU a ostatními úřady pro hospodářskou soutěž?

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Čím úžeji úřady pro hospodářskou soutěž spolupracují, tím je pravděpodobnější, že dokáží zajistit, aby spotřebitelé a společnosti získaly nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou, tím, že podniknou jednotné a rozhodné kroky proti společnostem vytvářejícím kartely nebo zneužívajícím své tržní síly, což ovlivňuje různé země a regiony. Spoluprací s úřady pro hospodářskou soutěž ve státech mimo EU se zároveň Evropská komise snaží vytvořit rovné podmínky pro společnosti, ať už pocházejí z jakékoliv země, aby mohly soutěžit na základě svých schopností i mimo EU.


s kanadským, japonským a americkým úřadem pro hospodářskou soutěž, když prováděly inspekce současně v šesti členských státech EU, Kanadě, Japonsku a USA v souvislosti s údajným mezinárodním kartelem.

strana 21


30-11-2005 11:08:38

Co to znamená v praxi… ■ Co mohu udělat, když mám podezření, že nějaký obchodní postup omezuje hospodářskou soutěž? V každodenním životě se můžete dostat do situací, kdy máte podezření, že některé obchodní postupy omezují hospodářskou soutěž, například se podobají postupům popsaným v této brožurce. Někdy se například stává, že společnosti odmítnou přijmout objednávky od spotřebitelů z jiných členských států. Takové odmítnutí naznačuje nezákonné postupy omezující hospodářskou soutěž a budete o tomto jednání nejspíš chtít informovat úřad pro hospodářskou soutěž.

PRVNÍ KROK: ROZHODNĚTE SE, NA KTERÝ ÚŘAD PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ SE CHCETE OBRÁTIT Pokud se daná situace týká pouze země nebo oblasti, kde žijete, případně maximálně tří členských států, můžete se nejdříve obrátit na úřad pro hospodářskou soutěž v některém z těchto členských států. Úřady pro hospodářskou soutěž ve všech členských státech EU nyní používají stejná pravidla pro hospodářskou soutěž jako Evropská komise a často je pro ně snazší se s daným problémem vypořádat. Pokud se domníváte, že se problém týká většího počtu členských států, můžete se obrátit na Evropskou komisi. I když nevíte jistě, jaký je rozsah daného problému, měli byste se bez váhání obrátit buď na Evropskou komisi nebo na úřad pro hospodářskou soutěž v některém členském státě. Úřady mezi sebou spolupracují a mohou si případ, který jim nahlásíte, mezi sebou podle potřeby rozdělit.

DRUHÝ KROK, VARIANTA A: ROZHODLI JSTE SE OBRÁTIT NA EVROPSKOU KOMISI

Obraťte se se svými obavami na Evropskou komisi Své podezření můžete Evropské komisi sdělit e-mailem na adresu comp-market-information@cec. eu.int. Případně můžete zaslat dopis generálnímu ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž na adresu: European Commission, Competition DG, Antitrust Registry, B-1049 Brussels. Uveďte prosím své jméno a adresu, název dotyčných firem a produktů a srozumitelně popište jejich postup, který podle vás poškozuje hospodářskou soutěž. Evropské komisi to pomůže identifikovat problémy na trhu a může to být základ pro vyšetřování.

určité zákonné požadavky, které jsou podrobně vysvětleny v oznámení Komise o vyřizování stížností (další informace viz http://europa.eu.int/dgcomp/). Případně můžete zaslat e-mail na adresu [email protected] a požádat o další informace ohledně podání formální stížnosti

Informujte sdružení spotřebitelů Jakožto individuální spotřebitel můžete o svém podezření rovněž informovat sdružení spotřebitelů. Toto sdružení pak může shromáždit informace od různých spotřebitelů a podat formální stížnost Evropské komisi.

Podejte formální stížnost Evropské komisi V případě, že postup, který podle vás omezuje hospodářskou soutěž, se vás přímo dotýká a můžete o něm Evropské komisi podat konkrétní informace, můžete jí zaslat formální stížnost. V takovém případě budete muset splnit

strana 22


30-11-2005 11:08:39

DRUHÝ KROK, VARIANTA B: ROZHODLI JSTE SE OBRÁTIT NA ÚŘAD PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ V NĚKTERÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

■ Co mohu udělat, mám-li podezření, že moje společnost je členem kartelu nebo nějakým způsobem omezuje hospodářskou soutěž?

Na konci této brožurky naleznete seznam s kontaktními údaji úřadů pro hospodářskou soutěž ve všech členských státech EU. Úřady pro hospodářskou soutěž v členských státech EU mohou shromažďovat informace od dotyčných společností a pokud zjistí, že soutěžní právo EU bylo porušeno, mohou podniknout kroky k nápravě.

Pokud se vaše společnost rozhodne využít výhody, kterou Evropská komise poskytuje společnostem účastnícím se kartelu, které se rozhodnou poskytnout důvěrné informace o jeho existenci, může se obrátit na Evropskou komisi buď přímo nebo skrze prostředníka, např. právního poradce. Žádost o imunitu či snížené pokuty v souladu s výše zmíněnou politikou shovívavosti je možno zaslat na toto faxové číslo určené zvlášť pro tento účel: (32-2) 29-94585. Díky tomu bude zaznamenán přesný čas a datum, kdy došlo k prvnímu kontaktu, a informace budou dále považovány za přísně důvěrné. V případě nutnosti je možné uskutečnit první kontakt i telefonicky na těchto číslech určených zvlášť pro tento účel: (32-2) 29-84190 nebo (32-2) 29-84191. V souladu s politikou shovívavosti Evropské komise získá první společnost, která předloží důkazy o kartelu, o jehož existenci Komise neví nebo ji dosud neprokázala, úplnou imunitu a nemusí platit pokuty.

Uvědomte si však prosím, že postupy úřadů v jednotlivých státech závisí na zákonech dané země a mohou se v různých členských státech EU lišit. Takže předtím, než se na příslušný úřad pro hospodářskou soutěž obrátíte, je lepší prohlédnout si jeho internetovou stránku nebo se přímo na daném úřadě dotázat, jakým způsobem můžete svoje podezření nahlásit.

Společnosti, které předloží žádost později, mohou platit snížené pokuty. Jste-li současným či bývalým zaměstnancem společnosti, o níž se domníváte, že nějakým způsobem omezuje hospodářskou soutěž, můžete se na Evropskou komisi obrátit prostřednictvím těchto telefonních čísel určených zvlášť pro tento účel: (32-2) 29-84190 nebo (32-2) 29-84191 a poskytnout Komisi veškeré informace nebo důkazy, které máte. Vaše totožnost nebude bez vašeho souhlasu odhalena. Na základě vámi poskytnutých informací a důkazů může Komise rozhodnout o zahájení vyšetřování.

■ Kam mohu Evropské komisi zaslat stížnost nebo připomínku týkající se fúzí? Pokud si přejete podat stížnost nebo připomínku týkající se fúzí, můžete Evropskou komisi kontaktovat e-mailem na adrese [email protected] nebo dopisem na: European Commission Directorate-General for Competition Merger Registry B-1049 Brussels.

strana 23


30-11-2005 11:08:39

Kde mohu získat další informace? ■ Co mohu udělat, mám-li podezření, že hospodářskou soutěž omezuje státní podpora?

■ Existuje kontaktní místo, kam se mohou spotřebitelé obracet s otázkami ohledně hospodářské soutěže?

Podejte formální stížnost

Evropský komisař pro hospodářskou soutěž jmenoval v rámci generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž úředníka pro styk se spotřebiteli, který má zajišťovat trvalý dialog s evropskými spotřebiteli. Tohoto úředníka můžete kontaktovat prostřednictvím internetové stránky: http://europa.eu.int/comm/ competition/forms/consumer_ complaint_form.html

Pokud máte podezření, že hospodářskou soutěž omezuje státní podpora, můžete podat stížnost Evropské komisi. Na následující internetové stránce je k dispozici zvláštní formulář a další pokyny: http://europa.eu.int/comm/secretariat_ general/sgb/droit_com/index_ en.htm#aides

Informujte Evropskou komisi v průběhu formálního vyšetřování Můžete se také ozvat ve chvíli, kdy Komise zahájí formální vyšetřování. Komise musí takto postupovat vždy, když má pochybnosti o některé státní podpoře. V Úředním věstníku Evropské unie zveřejní dopis, v němž vysvětlí, proč je pro ni problematické danou podporu schválit, a vyzve zainteresované strany, aby se k otázce vyjádřily. Tyto dopisy jsou k dispozici také na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://europa. eu.int/comm/competition/state_aid/oj/.

Od Evropské komise

Na internetu Podrobnější informace o tématech, kterými se zabývá tato brožurka, o fúzích oznámených Komisi, úplné znění rozhodnutí týkajících se antimonopolních opatření, fúzí a státní podpory, a také příslušné právní předpisy můžete nalézt na internetové stránce: http://europa.eu.int/comm/ competition/index_en.html.

V tištěné podobě Následující publikace jsou k prodeji v tištěné podobě, ale je také možno si je zdarma stáhnout z výše uvedené internetové stránky (není-li uvedeno jinak): • výroční Zpráva o politice hospodářské soutěže, • informace o fúzích oznámených Komisi, formálních rozhodnutích Evropské komise týkajících se antimonopolních opatření, fúzí a státní podpory, a také podrobné právní předpisy, na nichž jsou tato rozhodnutí založena, jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie,

soutěže jsou k dispozici zdarma na zastoupeních Evropské komise v členských státech EU a v evropské informační síti (Europe Direct Information Network), • přehled činnosti Evropské komise v oblasti hospodářské soutěže je součástí každoroční Souhrnné zprávy o činnosti Evropské unie, která je k dispozici on-line na internetové stránce: http:// europa.eu.int/abc/doc/off/rg/en/ welcome.htm.

E-mailem nebo dopisem Pokud máte dotazy týkající se obsahu této brožurky, můžete nám napsat e-mail na [email protected] nebo dopis na následující adresu:

European Commission Directorate-General for Competition B-1049 Brussels Tel. (32-2) 29-91111

Kde mohu získat další informace? Kontaktní místa v členských státech➜

• Pravidla hospodářské soutěže v oblasti dohod o distribuci a dodávkách a Zpravodaj o politice hospodářské

strana 24


30-11-2005 11:08:40

Politika hospodářské soutěže v Evropské unii a spotřebitel

Recommend Documents