INZERCE
Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Lázně řeší dilema: hluk nebo zábava?
www.krajskenoviny.cz
číslo 8 /srpen 2007
ročník 6
Politici otevřeli poštovnu na Sněžce
cena 15 Kč
Vysočina má lodní dopravu
Strana 6 Strana 9 Spolupráce kraje s vodohospodáři K TÉMATU
Strana 11 KOMENTÁŘ Nejprve se sluší pogratulovat ke kvalitativním posunům v milostných vztazích našich dvou vrcholových politiků. Panu premiérovi nedávno povila jeho kolegyně zdravého synka, bývalý premiér do éteru ohlásil, že svou blonďatou milenku pojme za manželku. Stále ještě paní Paroubková nebude Jiřímu půjčovat jezevčíka, protože prý na to má Endyho příliš ráda. Gratuluji a děkuji také vicepremiérovi Čunkovi za to, že nevzal žádný úplatek. A nám všem k tomu, jak nezávislou justici máme. Svůj dík posílám rovněž do Jihoafrické republiky panu Radovanu Krejčířovi za to, že se poctivě hlásí dvakrát týdně na policejní stanici v Johannesburgu, že vede řádný občanský život. Kdyby tomu tak totiž nebylo, určitě bychom se to u nás v Čechách dozvěděli a museli bychom, jako obvykle, činit rázná opatření. Jinak nám všem držím palce, aby byly schváleny reformy, protože jinak jsme bez vlády. Premiér se ale o osud svého kabinetu neobává. Vládu nám prý podrží dva Paroubkovi přeběhlíci. I za to se sluší poděkovat. Jak říkala babička, jsme přece jen lidé z masa a kostí. Jarmila Kudláčková šéfredaktorka
Prezident republiky Václav Klaus společně s předsedou Senátu Parlamentu ČR Přemyslem Sobotkou, hejtmanem Královéhradeckého kraje Pavlem Bradíkem, královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou a arcibiskupem Karlem Otčenáškem se zúčastnili otevření nové poštovny na vrcholu nejvyšší české hory. Slavnostnímu aktu, při kterém byla poštovna postavená podle projektu architektů Patrika Hoffmana a Martina Rainiše, zároveň vysvěcena, předcházel osmikilometrový pochod Obřím dolem a tradiční mše u kaple svatého Vavřince. foto: KrÚ Královéhradeckého kraje
Kraje: Cíl holandských turistů Propagace není dostatečná, regiony v ní mají velké rezervy ČESKÁ REPUBLIKA – Letní měsíce přilákaly do České republiky statisíce turistů. Nejčastěji sem míří Němci, Britové a Italové, značný podíl na turistickém ruchu mají také Nizozemci. Patří mezi cestovatele, kteří se nespokojí jen s památkovou rezervací hlavního města Prahy, zajímají je regiony. Ty však často neumějí potenciál zahraničních hostů využít, a to i přesto, že do podpory cestovního ruchu investují jen kraje ročně desítky milionů korun. Pardubice se v 90. letech vehementně snažily o zapsání na seznam UNESCO. Dodnes tam nejsou, a tak turistický ruch město pod Zelenou bránou částečně míjí. V metropoli
kraje toho navíc není moc k vidění. „Žádná sláva. Když sem někdo přijde a ptá se, co mu můžeme nabídnout, odkážeme ho na historické centrum, renesanční zámek,
a pokud má auto, tak na Kunětickou horu,“ popisovala pracovnice pardubického infocentra Kateřina Kotilová. Město toho nenabízí příliš ani v oblasti služeb – funguje tam
jen jeden kemp, schází půjčovny kol, na hlavní třídě Míru se o víkendu turisté nenaobědvají, absentují atrakce pro děti. (pokračování na straně 3)
Dva návrhy obchvatu Českých Budějovic:
Rozdíl jedné miliardy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již zpracovalo návrh plánovaného více než sedmikilometrového úseku dálnice D3 Úsilné – Nové Hodějovice, který má po vybudování dálnice z Prahy na rakouské hranice sloužit jako obchvat Českých Budějovic. Náklady na něj odhaduje ŘSD na 2,87 miliardy korun bez DPH. Město České Budějovice si nechalo zpracovat oponentní posudek. V něm je oproti plánu ŘSD několik podstatných změn, navíc náklady by se podle tohoto posudku vyšplhaly na 3,9 miliardy korun. „Základním požadavkem je celkové snížení nivelety, tedy výškové úrovně dálnice, tam, kde je to možné. Chceme, aby dálnice ved-
la co nejvíce pod úrovní terénu, zatímco ŘSD předpokládá vedení obchvatu spíše po náspech. Dílčí úpravy projektu v jednotlivých
úsecích směřují k vyšší ochraně osídlení, jemuž se trasa dálnice několikrát bezprostředně přibližuje,“ zdůvodnil oponentní posudek primátor Českých Budějovic Juraj Thoma. Vedení ŘSD je ochotné o změnách navrhovaných městem diskutovat. „Oponentní návrh předložený Magistrátem města České Budějovice věcně rozšiřuje stavbu zejména návrhem na výstavbu tunelu Pohůrka v délce 780 metrů a s ním navazující
nutné stavební objekty a technologie,“ tvrdí ředitel Správy ŘSD České Budějovice Josef Pešl. Původní návrh ŘSD přitom počítal s tunelem Pohůrka pouze v délce 260 metrů a se 190 metrů dlouhým mostem ve výšce osmi metrů nad terénem, což by podle města České Budějovice mohlo výrazně narušit krajinu – jak panorama Dobré Vody, tak i pohled z Dobré Vody na České Budějovice. (pokračování na straně 5)
Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Myslím, že politika cestovního ruchu v krajích není nedostatečná, především ovšem z důvodu stanovení špatných priorit. Musíme se uvědomit, že Českou republiku navštívilo vloni 6,4 mil. zahraničních turistů a z tohoto počtu 57,5 % navštívilo pouze Prahu. Tato čísla znamenají obrovskou disproporci mezi Prahou a zbytkem České republiky a nijak výrazně se to dlouhodobě nedaří změnit. Jak tedy jednoduše začít a přilákat turisty do mimopražských regionů? Co musí člověk dělat každý den, jinak zemře? Jíst a pít, a proto je jídlo a pítí každodenní lidskou prioritou. Je tedy potřeba zaměřit se zpočátku zcela jednoduše tímto směrem. V České republice nám totiž na rozdíl od Itálie nebo Francie úplně chybí základní gastronomický marketing. Je potřeba najít ve starých kuchařkách místní krajové speciality nebo je vymyslet, to samé s nápoji a mohou být i nealko, kraj by se měl domluvit s místními restauratéry, nabídnout jim zdarma propagaci a prezentaci v krajových propagačních materiálech výměnou za to, že budou mít na jídelním lístku tyto speciality. Ze začátku tuzemci, následně i cizinci, by ihned začali jezdit po českých regionech a ochutnávat. Domácí cestovní ruch bychom takto zcela přirozeně rozhýbali. (pokračování na straně 3)
2
ČESKÁ REPUBLIKA
| KN | srpen 2007
Odpověď společnosti SYNER na článek uveřejněný v červenci v Krajských novinách V článku „Soudce potrestal majitele Syneru“ uveřejněném 13.7.2007 autor publikoval mylné informace, když informoval ve věci obžaloby spolu-
majitelů. V květnu 2007 byl samosoudcem vydán trestní příkaz, který ale nenabyl právní moci. Oba spolumajitelé v zákonné lhůtě podali oprav-
ný prostředek, tedy odpor a trestní příkaz byl na jeho základě a ze zákona zrušen. Tím přestal příkaz i rozhodnutí existovat.
Chybné byly i informace o struktuře stavebních zakázek. Od roku 2004 až dodnes SYNER, s.r.o., nezískala od Statutárního města Liberec žádnou zakázku nad 20
mil. Kč bez DPH. Výstavba Průmyslové zóny Sever v Liberci je čistě soukromou investicí. Dlouhodobě SYNER, s.r.o., realizuje kolem 63 % zakázek objemu sta-
vební výroby pro soukromé investory, v současné době převážně mimo liberecký region. Ing. Ondřej Paclt, tiskový mluvčí Syner, s.r.o.
Strakonice získají tři stovky bytů V okrajové části Strakonic zvané Jezárka by mělo v následujících několika letech vyrůst zhruba tři sta nových bytů v několika bytových domech. Tolik bytů najednou přitom ve městě nevzniklo za celá poslední dvě desetiletí. O výstavbu má zájem jedna developerská firma, jejíž jméno
zatím vedení Strakonic nechce zveřejnit. „Nejdříve jsme museli vyhlásit záměr na prodej pozemků. Je totiž možné, že přijdou lepší nabídky od jiných firem než od té, která podnět k výstavbě vyvolala,“ vysvětlila následující postup místostarostka Strakonic Ivana Říhová.
Jméno developerské firmy slibuje strakonická radnice zveřejnit po dalším zasedání zastupitelstva, které je naplánované na první polovinu září. V tu dobu už by mělo být o investorovi jasno. Prozatím je jisté, že stavět se bude na pozemcích o celkové výměře zhruba 21 tisíc metrů čtverečních.
„Tyto pozemky jsou zasíťované a připravené k výstavbě,“ ujistil místostarosta Strakonic Karel Vlasák s tím, že developerská firma, která má o výstavbu zájem, ji plánuje rozdělit do tří etap. Tři etapy výstavby mají být rozdělené do tří let. První byty by na strakonické Jezárce mohly stát už
příští rok, všech tři sta bytů by pak mělo být dokončeno do roku 2010. Jeden čtvereční metr stavebního pozemku v lokalitě Jezárka se běžně prodává za 800 korun. Pokud by se město s investorem dohodlo na této ceně, inkasovalo by za pozemky téměř 17 milionů korun.
Právě lokalita Jezárka je ve Strakonicích místem, kde se v poslední době nejvíce staví. Loni tam město dokončilo dům s třiceti byty. Nových tři sta bytových domů by mělo stát v jeho těsné blízkosti, nedaleko silnice vedoucí do Klatov. Jan Laštovička
INZERCE
Dospělí s dětmi nyní zaplatí za cestovní pojištění mnohem méně Při dvoutýdenní cestě do USA by takováto skupina ušetřila na pojistném dokonce 2198 Kč. Pojištění Rodina se však vyplatí už v případech, kdy do zahraničí pojedou pouze dva dospělí s jedním dítětem.
Uzavřít pojištění léčebných výloh pro cesty do zahraničí za necelých šest korun na osobu a den? I to je možné s novým tarifem Rodina, který v rámci svého cestovního pojištění zavedla ČSOB Pojišťovna. Toto cenově velmi výhodné pojištění, určené pro skupiny až šesti osob, se vyplatí zvláště dospělým, kteří cestují s větším počtem dětí, jež s nimi navíc ani nemusí být v příbuzenském vztahu. Pokud by například s pojištěním Rodina vycestovali dva dospělí se čtyřmi dětmi do některého z evropských států, zaplatili by při 14denním pobytu v cizině za pojištění léčebných výloh (při limitu pojistného plnění 1,5 milionu korun) pouze 490 Kč, zatímco doposud to bylo 1092 Kč.
Tarif Rodina, který se prodává výhradně na přepážkách ČSOB Pojišťovny, je určen pro skupiny až 6 lidí, z nichž minimálně jeden a maximálně dva jsou dospělí starší 16 let (ve skupině tedy může být až pět dětí). Nezáleží přitom na tom, jestli jsou členové skupiny v rodinném vztahu. Cenové zvýhodnění se vztahuje na pojištění léčebných výloh, další součásti cestovního pojištění (úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu či pojištění zavazadel) si lze připojistit za standardních podmínek ČSOB Pojišťovny. Z pojištění léčebných výloh se hradí náklady na zdravotní péči při nenadálém onemocnění nebo úrazu v cizině. U ČSOB Pojišťovny si klienti mohou vybrat ze dvou limitů pojistného plnění: 2,5 mil. Kč nebo 1,5 mil. Kč. Klienti, kteří mají rádi adrenalinové sporty, si mohou sjednat také pojištění nebezpečných sportů, jako jsou například
parašutismus, alpinismus a horolezectví, rafting či potápění apod. Bezplatnou součástí každého cestovního pojištění sjednaného u ČSOB Pojišťovny je asistenční služba, která turistům zajistí pomoc při neočekávaném onemocnění nebo úrazu v zahraničí. Klienti, kteří si sjednají pojištění léčebných výloh s limitem 2,5 mil. Kč, mají nárok i na bezplatné nadstandardní asistenční služby. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2006 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň BBB+ a přidělila mu pozitivní výhled.
Jednodenní prezentační výstava oboru silničního hospodářství. silniční technika | nákladní automobily | stavební stroje stavební materiály | dopravní značení | veřejné osvětlení ní komunální technika | dodavatelé stavebních prací
%6 1"3 #*$& ) 3
Pardubice - 14. září 2007
Areál SÚS Pardubického kraje A
6.
ročník inzerce copy.indd 1
(Pardubice-Doubravice) Zahájení veletrhu: 9:00 hodin
směr Praha
/* /¥7& 4*&5
2007
%6 1"3 #*$&
SPOLUPOŘADATELÉ:
Mezinárodní silniční veletrh
3)
ORGANIZÁTOR AKCE:
/* /¥7&4*&5
Lázně Bohdaneč Doubravice Pardubice
Vstup zdarma včetně občerstvení. Více info informací na: http://www.masa-agency.cz/silnicniveletrh nebo na e-mail:
[email protected] 9.8.2007 10:15:08
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | srpen 2007 |
3
Kraje: Cíl holandských turistů Propagace není dostatečná, regiony v ní mají velké rezervy (pokračování ze strany 1) „Ptala se mě jedna turistka, kam může s dětmi. Tady může den trávit jen na hřištích mezi paneláky. Žádný minigolf, nic, co by sem mohlo přilákat celé rodiny,“ přiblížila Kotilová. Pardubický kraj přitom investuje do rozvoje cestovního ruchu nemalé peníze, ročně přes deset milionů korun. Láká na zajímavá místa – na Veselý Kopec, do Chrudimi nebo Litomyšle. Krajskému městu se však turisté převážně vyhýbají. HOLANĎANY PRAHA PŘÍLIŠ NELÁKÁ Kraje České republiky se staly oblíbeným místem především holandských turistů. Jejich výjimečnost ve srovnání s dalšími Evropany spočívá především v tom, že nechtějí vidět jen Prahu, zajímá je český „venkov“. Republiku nejčastěji navštěvují Němci, Britové, Italové a Američané, ty však láká převážně Praha. Například Britů přijelo jen v loňském roce do republiky přes půl milionu, devadesát procent z nich zavítalo do Prahy. Holanďanů navštívilo Česko přes čtvrt milionu, dovolenou v hlavním městě si však vybrala jen jedna třetina. Dalších pat-
náct procent si za cíl svého zájmu zvolilo jižní Čechy, čtrnáct procent si užívalo v Královéhradeckém kraji. „V Čechách se nám moc líbí. Chceme toho poznat co nejvíc, určitě se tu ještě ukážeme,“ řekl Geert van Stekelenburg – Holanďan, který cestoval po tuzemských krajích, s rodinou přespával v kempech. Mimo jiné navštívil jižní Čechy a Krkonoše. Kraj s centrem Hradec Králové je pro turisty lákavou destinací. „Vychází návštěvníkům vstříc, jen ubytovací kapacita pro hosty je třikrát větší než v kraji Pardubickém,“ doplnila Kateřina Kotilová. V souboji o turisty však královéhradecké hejtmanství zatím prohrává s jižními Čechami. „Kraj sice disponuje bohatým přírodním a kulturním dědictvím, avšak při snaze udržet se na špici nejnavštěvovanějších regionů České republiky musíme mít na vědomí, že nároky našich i zahraničních turistů se neustále zvyšují,“ připomněl radní Jihočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu František Štangl. Mezi nejnavštěvovanější místa v kraji patří Český Krumlov a Hluboká nad Vltavou, úspěšně si vedou také jihočeské Holašo-
vice. Například České Budějovice, podobně jako Pardubice, pro turisty příliš atraktivní nejsou. „Turisté, kteří nechtějí sedět v hotelu nebo penzionu, se mohou jít podívat do Jihočeského muzea, na Černou věž, do kláštera, nabízí se jim také multikino. Při špatném počasí ale nemohou Budějovice nabídnout téměř nic zajímavého,“ netajila se Aneta Bartáková, která v Českých Budějovicích působí v oblasti cestovního ruchu. KRAJE BOJUJÍ SERVERY I BILLBOARDY Aby kraje přilákaly nejen cizince na zajímavá místa, rozhodly se upozorňovat na památky pomocí velkých cedulí. Je tomu tak například na jihu Čech, kde bylo nedávno dokončeno dopravní značení devadesáti nejvýznamnějších památek a kulturních zajímavostí. „V rámci tohoto projektu budou postaveny na hraničních přechodech billboardy s velkoplošnými mapami a informacemi o vyznačených místech u nás i v Horním Rakousku,“ přiblížil jihočeský radní Štangl. Taktiku velkých tabulí zvolil také kraj Olomoucký. Přes sto značek navádí turisty k čtrnác-
Kraje se snaží upoutat pozornost na zajímavá místa. Například na jihu Čech bylo nedávno dokončeno dopravní značení devadesáti nejvýznamnějších památek a kulturních zajímavostí. grafika-zdroj: KrÚ Jihočeského kraje ti cílům, cedule mají jednotný design, shodný se standardem používaným v řadě států Unie. Do projektu hejtmanství poslalo dva a půl milionu korun. Turisty by měly přilákat také informační portály, které kraje spouštějí. Samosprávy investují i do propagačních materiálů nebo jiných forem reklamy. Za poslední dva roky podpořil Zlínský kraj cestovní ruch dvaceti miliony korun, v Olomouckém kraji podobná částka padne
jen v letošním roce, například jižní Morava má v plánu vynaložit čtyřicet milionů a dalšími jedenácti miliony spolufinancovat projekty realizované z grantových schémat SROP v oblasti cestovního ruchu. Krajům pomáhá i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které si jako jednu z priorit zvolilo právě propagaci České republiky a jejích regionů. Chce zlepšit nabídku služeb pro turisty, plánuje také sjednotit sítě turis-
tických informačních center. Podle odborníků však dosavadní propagace není dostačující, některé kraje mají velké rezervy. V konkurenci s Prahou musí nabídnout mimořádné pozoruhodnosti, aby se cizinec vůbec rozhodl vypravit se za hranici metropole. Tedy s výjimkou turistů z Holandska.
Jan Štifter, autor je editorem MF DNES
JAK TO VIDÍ
Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
(pokračování ze strany 1) Dále regionům chybí vhodná infrastruktura. Například velkokapacitní 4* hotely o alespoň 100 pokojích, aby je cestovní kanceláře mohly nabídnout do svých katalogů, chybí v českých městských památkových rezervacích prakticky úplně. Města v regionech jsou tak v patové situaci, cestovní kanceláře tam turisty nevozí, protože tam nejsou větší hotely vhodné pro skupiny a investoři hotely nestaví, protože tam nejsou turisté. A opět je zde podle našeho názoru prostor pro kraje, aby se chopily iniciativy
Ing. Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourism Agentura CzechTourism zintenzivnila spolupráci s kraji v mnoha ohledech. Své zkušenosti a záměry konzultujeme v rámci tzv. Komise cestovního ruchu Rady asociace krajů, dále se kraje prezentují na veletrzích cestovního ruchu po celém světě pod hlavičkou státní agentury, která jim poskytuje mnoho výhod včetně finanč-
a formou vhodných pobídek celý proces nastartovaly. Platí totiž jasné pravidlo: dokud turisté nezačnou v regionech přespávat, tak lidé v regionech nikdy nezačnou z turistiky pořádně profitovat. Současný stav, kdy se turistické skupiny zastaví v regionálním městě jen na krátkou procházku či oběd, je z dlouhodobého hlediska rozvoje cestovního ruchu k ničemu. A co nakonec ? Jasným problémem je image České republiky jako sice historicky krásné, nicméně velice problematické destinace. Zahraniční turisté mají bohužel v každém průvodci napsáno, jak se u nás okrádá. A slušné, milé chování to nám skutečně chybí i v našem vzájemném životě v naší zemi. Takže tady můžeme hned začít každý sám u sebe a pakliže budeme světoznámí jako milá a příjemná destinace, vůbec nemusíme být bohatou zemí a turisté se k nám budou nekonečně vracet a budou u nás rádi. Podívejme se třeba na Rakousko, je to náš soused a turistů tam jezdí nesrovnatelně více než k nám a profitují z toho všichni Rakušané.
ních. V roce 2006 se kraje účastnily celkem 25 veletrhů ze 34, na kterých se prezentovala ČR a v roce letošním se počítá s účastí na 27 ze 42 veletrhů cestovního ruchu. Také 25 zahraničních zastoupení agentury CzechTourism poskytuje prostor a pomoc při prezentacích krajů v jednotlivých zemích. Stále však existují mezery, které cestovnímu ruchu v ČR škodí. Rád bych připomenul, že je nutné začít u kvalitního personálu ve službách, kvalitní infrastruktury ubytovací, stravovací a dopravní a neméně důležité je neustále vytváření atraktivních programů a akcí pro turisty neopomínaje spolupráci subjektů působících na poli cestovního ruchu jak státních, tak komerčních či profesně zaměřených asociací.
PhDr. Jan Stráský, předseda Klubu českých turistů Obsahem cestovního ruchu – jeho intenzity a kvality – není jen organizace příjezdové turistiky; to ostatně zvládne přebujelá síť českých cestovních kanceláří bez jakékoliv pomoci. Nemůže to být ani spoléhání na lákavé vstupní předpoklady, jako je vysoká preference Prahy nebo Českého Krumlova nebo stále připomínané množství kulturních památek v Česku. Z jihočeské zkušenosti – která se určitě neomezuje jen na náš kraj - jsem přesvědčen, že kraje si uvědomují nutnost všestranně přívětivé tváře, kterou musí příslušná oblast nastavit přivolávaným hostům a za více než šest let existence v tom mnohé udělaly. Během na nejdelší trať je stav české silniční sítě, navíc v posledních létech mnohonásobně zatížené těžkou kamiónovou dopravou. Není náhodou, že výdaje na opravu silnic se v mnoha krajích staly rozpočtovou prioritou a přes nedůvěru k úvěrovému zatěžování krajských rozpočtů právě na urychlené zkvalitnění silniční sítě již kraje v několika případech k úvěrům sáhly. Určitě lze říci, že výsledek tohoto úsilí je už dokonce na silnicích vidět. O rozvoj infrastruktury v oblasti ubytování a stravování se bouřlivě stará soukromý sektor. Je nepříjemné, že k zajištění kvality těchto služeb potřebujeme nutně intenzivní tlak státních kontrolních orgánů, a to i proto, že český klient si stále ještě nezvykl stěžovat si na správném místě. Je čas zamýšlet se intenzivněji nad certifikačními aktivitami, které by podle jednotných měřítek a zveřejňováním informací o dobrých a špatných službách poskytly trhu klíč k potřebnému pročištění a zkvalitnění sítě. Kraje a obce vyvinuly také mimořádnou aktivitu k dotvoření sítě informačních středisek, která je hustotou již téměř dostatečná, ale technicky – ve srovnání s tím co známe z vyspělých zemí – mnohde ještě předpotop-
ní. Snahy o různé typy rezervačních služeb, do nichž kraje v případech nedostatečného ziskového motivu také vstupují, se sice stále zdokonalují, ale jsou ještě roztříštěné a nepřehledné. Naše země má cenný primát v turistickém značení, jehož pěší část od svého založení před 120 lety garantuje Klub českých turistů. Jenže turistika již dávno není jen pěší, pro níž téměř stačilo vybrat v terénu vhodné cesty a ty dohodnutým způsobem vyznačit. I pro ostatní přesunové prostředky vznikají cesty – nejmasověji pro cyklisty, ale také pro lyžaře a nově pro jezdce na koních. Tyto cesty už mají své investiční nároky: kilometr cyklostezky se pohybuje ve statisících korun, úprava lyžařských stop na Šumavě stojí kolem 3 milionů ročně a cesty pro jezdce na koních vyžadují investice nejen do „přežití“ cyklistů, ale i koní. Kromě toho se rozvíjejí zcelá nové typy pohybu v terénu, třeba na in-line bruslích. Kraje do těchto aktivit vstoupily s různou intenzitou, výdaje jdou do desítek milionů ročně a časový prostor se týká řady let. Nebezpečí na přetížených cestách různými přesunovými prostředky roste určitě rychleji, než se daří budováním nových cest různě zaměřené zapálence od sebe oddělit. Problémem je určitě památková peče, její rozsah, někdy nadměrné nároky na vlastníka a vysoká zanedbanost. Tento úkol při dnešním složení finančních zdrojů nelze přenést na kraje. Přesto kraje vypisují granty zejména na záchranu drobných architektonických památek a jen v Jihočeském kraji jich bylo opraveno mnoho desítek. Zvláštní souhrn otázek vyvolává cestovní ruch versus ochrana přírody. Samozřejmě, že zachovalá příroda je velkým tahákem cestovního ruchu, nesmí však být vázána na nepřiměřené množství omezení. Chceme-li, aby naši návštěvníci v této přírodě nějakou dobu setrvali, nemůžeme bránit vytvoření civilizačních podmínek odpovídajících 21. století v Evropě, a to jak po stránce infrastruktury, tak po stránce možností vyžití. Z praktických problémů pokládám za nejnaléhavější nedostatek parkovišť v místech, odkud již nutíme návštěvníka k pěšímu pohybu. Jejich vznik souvisí nejen s finančními prostředky, ale i se získáváním pozemků a složitými vlastnickými vztahy. Tady je zatím iniciativa krajů určitě nedostatečná.
4
| KN | srpen 2007
KRÁTCE Obavy z nárůstu dopravy Některé radnice, které na podzim nezavádějí zóny placeného stání, se bojí nárůstu dopravy v jejich městských částech. Například Praha 10 a Praha 8 se obává, že by zde mohli hledat lidé ze sousedních částí místa k parkování. (pb)
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Pražské metro je ohroženo zatopením Některé stanice pražského metra jsou stále ohroženy zatopením. Situace se od povodní před pěti lety sice zlepšila, cestující si však nemohou být jisti ani nyní. Po nedávných prudkých deštích bylo nutné odčerpat vodu ze stanice Hloubětín. Nebezpečí podle předsedy výboru dopravy pražského magistrátu Davida Vodrážky číhá především na Florenci a Invalidovně. Lepší ochraně před velkou vodou zde brání nedostatek peněz i vydání staveb-
ních povolení. „Byly tam provedeny protipovodňové bariéry, ale ještě se musí dostavět nadzemní objekty, aby skutečně splňovaly náročnost na 500letou vodu,“ prohlásil. V případě stanice Florenc jsou tyto staveb-
ní práce zatím projednávány, Invalidovna prochází přípravou projektů. Podle dopravního podniku by nyní mohly být zatopeny vestibuly a eskalátory, voda by se však dále neměla dostat. Kritickou situaci z roku 2002 si pasažéři připomněli 9. srpna, kdy se půl metru vody přivalilo do vestibulu v Hloubětíně. Stanice metra byla více než hodinu uzavřena, vodu
museli hasiči odčerpávat. „Povrchová voda se dostala do vestibulu. Kanalizace v okolí nebyla schopna vodu odvést,“ potvrdil mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený. Vlaky stanicí projížděly, pracovníci metra totiž museli uzavřít eskalátory, aby jim je voda nepoškodila. V roce 2002 povodeň zaplavila 16 stanic metra, mimo provoz byla dokonce polovina z pěti desítek stanic. Na Sta-
roměstské a Malostranské jsou nyní studny, z nichž by se voda čerpala. Stanici Křižíkova zase chrání železobetonová zeď. Náklady byly vyčísleny na 700 milionů korun. Kvůli katastrofě v metru vznikl nový povodňový plán. Metro by se v případě povodně zavřelo mnohem dřív. Nečekalo by se ani na stoletou vodu
zakazují bránit firmě Sedop v provozování stanoviště do doby, než padne definitivní verdikt. Na podklady, které si od města vyžádal, soud nijak nereagoval. Vůbec první jednání, svolané na 18. dubna 2007, skončilo po zhruba deseti minutách, když právní zástupce firmy Sedop označil Obvodní soud pro Prahu 1 za podjatý. Projednávání výpovědí je od té doby přerušeno na neurčito a opět se nic neděje. Městu tedy nezbývalo, než respektovat předběžné opatření,
dál nechat stanoviště v nájmu firmy Sedop a čekat na konečný verdikt soudu. Pracovníci magistrátu proto alespoň průběžně kontrolovali, zda taxikáři na stanovišti neporušují předpisy. Tím si však paradoxně vysloužili tentokrát rychlou reakci soudu – za kontroly taxikářů letos v dubnu uložil Obvodní soud pro Prahu 1 hlavnímu městu pokutu 100 tisíc korun.
Petr Bayer
Telefon funguje již 125 let Veřejný telefonní provoz byl v Praze zahájen 11. srpna 1882. Ústředna sídlila na Malém náměstí v Richterově nadačním domě a zpočátku sloužila 11 účastníkům. (pb)
Zpronevěřil asi 34 miliony Soud se začal zabývat případem úředníka radnice Prahy 1 Davida Borkovce, který byl obviněn ze zpronevěry a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Referent odboru dopravy a životního prostředí si údajně více než osm let ponechával poplatky za užívání veřejných prostranství a měl se tak nezákonně obohatit zhruba o 34 miliony korun. (pb)
Stížnost na soudkyni Nečinnost soudkyně je jedním z důvodů, proč na stanovišti taxi na Staroměstském náměstí stále mohou stát taxikáři, kteří si účtují 90 korun na kilometr – to je názor vedení hlavního města, které na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 hodlá podat oficiální stížnost. Soudkyně navíc městu uložila stotisícovou pokutu za to, že taxikáře na Staroměstském námětí kontrolovalo. „Jde o tragikomickou ukázku toho, jak také může fungovat česká justice,“ uvedl první náměstek primátora Rudolf Blažek, který má situaci v pražské taxislužbě na starosti. „Město se snaží dělat maximum pro to, aby nepoctiví taxikáři zmizeli, ovšem ze stra-
ny soudu to vypadá naopak. Celý spor se neúměrně táhne, soud dělá jen občas formální kroky, jejichž výsledkem jsou ale zase jen další odklady a průtahy. Nezbývá nám proto nic jiného, než si na soudkyni, která má celou věc na starosti, oficiálně stěžovat.“
Správcem problémového stanoviště na Staroměstském náměstí je firma Sedop. Právě kvůli předražování jízdného již město dalo této společnosti postupně třikrát výpověď. Sedop však ani jednu výpověď neakceptoval a vždy se obrátil se žalobou na soud. Přestože první výpověď dostala firma Sedop již v srpnu 2005, následující v lednu 2006 a další v březnu 2006, u Obvodního soudu pro Prahu 1 doposud nepadlo jasné stanovisko. Soud pouze vydal několik předběžných opatření, která městu
(zr)
STŘEDOČESKÝ KRAJ KRÁTCE Vesnicí roku je Kondrac Vesnicí roku 2007 se ve středních Čechách stala obec Kondrac. Do soutěže, jejímž cílem je propagace malých obcí a povzbuzení jejich obyvatel k aktivní účasti na rozvoji svého domova, se přihlásilo celkem 49 vesnic. (pb)
Počítače dětem Krajský úřad věnoval Dětskému domovu v Ledcích počítačovou techniku, která dosud sloužila Kanceláři Asociace krajů ČR. Počítače, server, tiskárny a fax přispějí k rozšíření počítačového vybavení dětského domova, kde při výuce informatiky bude mít každý vlastní počítač. Základní škola, Praktická škola, Dětský domov a Školní jídelna Ledce 55 pečuje o děti s nařízenou ústavní výchovou, s předběžným opatřením nebo o děti nacházející se přechodně v sociální nouzi. (pb)
Hejtman šlape krajem Hejtman Petr Bendl putuje v letních měsích krajem na kole. Navštívil například obce na Dobříšsku, Mladoboleslavsku a na Mělnicku. (pb)
Kraj se zadluží i kvůli projektům EU Středočeský kraj plánuje v nejbližších letech rozsáhlé projekty i s podporou fondů Evropské unie. Kvůli nutnému spolufinancování těchto akcí se však musí na řadu let zadlužit. Krajský úřad již vybral peněžnídům, od kterého si půjčí až čtyři miliardy korun, především na opravy silnic a projekty z dotací EU. Nabídka od Komerční banky zvítězila nad návrhem od společnosti Dexia. „Je možné, že nebude třeba vyčerpat celou výši úvěru,“ uvedl Václav Flegl z kanceláře hejtmana. Kraj soutěž vyhlásil v polovině dubna; přihlásili se dva zájemci, z nichž dostala přednost Komerční banka. „Rada se zto-
tožnila s doporučením hodnotící komise,“ uvedl mluvčí kraje Martin Kupka. Dodal, že kraj chce podepsat příslušné smlouvy co nejdříve, aby bylo možné čerpat prostředky co nejrychleji. Mezi dopravní projekty, které by měly být hrazeny z úvěrových peněz, patří například zabezpečení zvětralé skály nad silnicí mezi obcemi Štěchovice a Davle. Ze skalního masivu se uvolňují kameny a ohrožují řidiče a cyklisty projíždějící po silnici. Kraj nechal
vypracovat studii sanace skály, podle které se mohou náklady vyšplhat až na 60 milionů korun. Kraj chce z úvěru financovat i rekonstrukce a dopravní projekty v celkové hodnotě 1,7 miliardy korun. Vedle sanace zvětralé skály u Štěchovic nechá za 11 milionů korun opravit například silnici druhé třídy mezi Čakovicemi a Týncem nad Sázavou. Na bezmála 20 milionů korun vyjde také oprava silnice mezi obcemi Tochovice a Březnice. Zhruba 27 milionů korun z úvěru kraj použije na rozsáhlou rekonstrukci průtahu obcí Všetaty na Mělnicku. Petr Bayer
Dotace na cestovní ruch Krajští radní na svém červencovém jednání schválili znění tématických zadání pro poskytování dotací v oblasti cestovního ruchu pro rok 2007 a odsouhlasili vyhlášení výběrového dotačního řízení. Termín příjmu žádostí končí v polovině září. „V loňském roce Středočeský upozornil Ladislav Kutík, radní kraj podpořil 39 projektů v ob- pro oblast regionálního rozvoje lasti cestovního ruchu celkovou a cestovní ruch. částkou 3.467.430 Kč a v roce Letos došlo ke změně tématic2005 celkem 33 projektů částkou kých zadání, neboť některé do1.785.000 Kč. Pro rok letošní, tační tituly z roku 2006 se již tedy pro dotační řízení v oblas- vzhledem k počtu přijatých a ti cestovního ruchu roku 2007, podpořených žádostí, ukázaly jsme vyčlenili 7 miliónů korun,“ jako vyčerpané. Novými téma-
tickými zadáními jsou: Podpora turistických informačních center ve Středočeském kraji a Podpora malých ubytovatelů na venkově. Pro první ze jmenovaných tématických zadání jsou alokovány dva miliony korun, pro druhé je vyčleněna stejná částka. Třetím vyhlášeným tématem je Podpora projektů budování cyklostezek, pro tuto dotační kapitolu jsou vyhrazeny tři miliony korun. (zr)
STŘEDOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Středočeský kraj vložil v roce 2006 do oblasti cestovního ruchu téměř 17 milionů korun. Stěžejním projektem byl vznik informačního a rezervačního systému, který představuje důležitý nástroj pro rozvoj cestovního ruchu v našem regionu. Jeho pořízení stálo téměř 2 miliony korun. Mezi jednotlivé subjekty, města a obce jsme v loňském roce rozdělili téměř 3,5 milionu korun v rámci speciálního grantového programu. Podpora cestovního ruchu touto formou se přitom osvědčila jako velmi efektivní mimo jiné i proto, že vytváří zdravé konkurenční prostředí mezi jednotlivými žadateli. Téměř 2 miliony korun jsme v rámci těchto grantů vynaložili na projekty budování cyklostezek. Podpora cykloturistiky představuje dlouhodobě jednu z priorit kraje. V letošním roce jsme pro dotační řízení vyčlenili celých 7 milionů korun. Zmíním ještě významnou finanční pomoc kraje, díky níž mohla být vyznačena Středočeská koňská stezka a obnovena unikátní historická Kolínská řepařská drážka. Každoročně přispíváme Klubu českých turistů na obnovu značení turistických tras i cyklotras. Finančně pomáháme také s provozováním cyklobusu v Českém ráji. Samostatnou kapitolu představují náklady na propagaci kraje jako turistické destinace. V předchozích letech se nám podařilo dosáhnout díky kvalitním projektům na evropské peníze. Dokončujeme například nové internetové stránky pro turisty, jejichž prostřednictvím bude dostupný i zmíněný rezervační systém. Zorganizovali jsme úspěšné press tripy pro novináře z šesti evropských zemí. Připravujeme rozsáhlou sadu tematických brožur, turistický atlas kraje, prezentační snímek či speciální časopis. Posílili jsme i účast na domácích a zahraničních veletrzích. Celkově bychom tak na podporu cestovního ruchu měli z fondů Evropské unie získat 10 milioLadislav Kutík, nů korun. radní Středočeského kraje Celý diskusní příspěvek si přečtěte na stránce www.krajskenoviny.cz.
JIHOČESKÝ KRAJ Dva návrhy obchvatu Českých Budějovic:
Rozdíl jedné miliardy (pokračování ze strany 1) „Chceme, aby dálnice byla co nejšetrnější ke krajině i osídlení,“ argumentuje primátor Juraj Thoma. Zástupci obcí v okolí Českých Budějovic, kterých se stavba bezprostředně týká, vyjádřili podle náměstka českobudějovického primátora Františka Jelena podporu návrhu města. Obchvat má vést v těsné blízkosti obcí Úsilné, Hůry, Rudolfov, Vráto, Dobrá Voda a Staré Hodějovice. „Náš návrh nepočítá s úpravou trasy dálnice tak, jak je zasazena do územního plánu Jihočeského kraje i obcí,“ zdůraznil náměstek František Jelen. O změnách navrženými městem se v současné době diskutuje na úrovni představitelů města a ŘSD. „Hledáme optimální řešení, které by bylo akceptovatelné pro představitele města i pro ŘSD,“ ujistil Josef Pešl z ŘSD. Podle ředitele českobudějovické Správy ŘSD by však rozhodnutí o zásadních změnách oproti již zpracovanému investičnímu záměru mělo za následek nutnost zpracování nového investičního záměru a ekonomického posouzení návratnosti stavby, a tím pravděpodobně i posunutí termínu zahájení samotné stavby. Jiného názoru je však českobudějovický primátor. „Neobávám se, že jednání výstavbu dálnice zdrží. Ve chvíli, kdy
ještě není vyjasněn způsob financování tohoto úseku, můžeme naopak kvalitnější projektovou přípravou založenou na shodě dotčených stran významně urychlit vydání územního rozhodnutí i stavebního povolení, což jedině přispěje k dřívějšímu zahájení stavby dálnice,“ řekl Juraj Thoma. Ani navýšení nákladů o jednu miliardu korun by podle města nemělo být zásadní překážkou. Tato částka není podle představitelů města v porovnání s celkovými náklady na výstavbu dálnice D3 z Prahy na státní hranici s Ra-
kouskem nijak vysoká. Dálnice D3 má měřit 171,4 kilometru a celkové náklady jsou odhadovány na 80 miliard korun. „V současné situaci je předčasné mluvit o konečné ceně či o celkovém navýšení,“ uvedl Josef Pešl. „Návrh města sice s sebou přináší zvýšené náklady, ale jejich celková výše bude stanovena až na základě zpracované a schválené projektové dokumentace,“ dodal. Nejdříve možný termín zahájení stavby je rok 2010 až 2011, dokončení pak v roce 2014. Podle dosavadních zkušeností se předpokládá, že obchvat dálničního typu odvede
z Českých Budějovic 20 až 28 procent tranzitní dopravy, tedy zejména nákladní. „S ohledem na celkovou změnu struktury hospodářství a průmyslu nelze však v současné době bezpečně odhadnout, pro kolik řidičů jsou České Budějovice cílovým městem,“ upozornil Josef Pešl. „Velice důležité je, že návrh města je v souladu s výsledkem procesu EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a stanoviskem ministerstva životního prostředí, podle nichž má být dálnice co nejšetrnější ke krajině,“ zdůraznila náměstkyně primátora Ivana Popelová. Jan Laštovička
KN | srpen 2007 |
5
JIHOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Cestovní ruch je jednou z hlavních priorit rozvoje Jihočeského kraje a je tedy zcela logické, že to této oblasti každoročně míří z rozpočtu kraje řádově desítky milionů korun. Jednou z forem finančních dotací jsou grantové programy zaměřené na šetrnou turistiku, realizaci nových produktů cestovního ruchu. Tato pomoc je určena i cestovním kancelářím a dalším subjektům působícím v cestovním ruchu. Velmi významná je finanční podpora na obnovu četných nemovitých kulturních památek, které k nám turisté přijíždějí obdivovat. Zásluhou kraje se v posledních letech rozšířila síť jihočeských cyklostezek i lyžařských stop, milionové dotace mají od kraje i infocentra a Jihočeská centrála cestovního ruchu, která zajišťuje propagaci turistické nabídky jižních Čech v naší republice, ale i v sousedících regionech Horní a Dolní Rakousy a Dolní Bavorsko. Z její dílny pochází i aktuální katalog turistických produktů. Jihočeský kraj se již pravidelně zúčastňuje nejprestižnějších veletrhů cestovního ruchu u nás i v zahraničí. Ve spolupráci s českými velvyslanectvími a agenturou Czech Tourism připravuje v zahraničí jednorázové prezentace pro zástupce cestovních kanceláří a medií, jichž se účastní i jihočeští touroperátoři. Poslední byla ve Vídni v červnu, na podzim proběhne v Berlíně, v Miláně a Ruské federaci. Letošní novinkou je dokončené dopravní značení devadesáti nejvýznamnějších památek a kulturních zajímavostí regionu. Jedná se o výsledek projektu „Přeshraniční systém značení turistických cílů“ za zhruba 8 milionů korun, který Jihočeský kraj uskutečnil s finanční podporou Evropské unie a ve spolupráci s Oberösterreich Tourismus Linz. V rámci tohoto projektu budou postaveny na hraničních přechodech bilboardy s velkoplošnými mapami a informacemi o vyznačených místech u nás v Jihočeském kraji i v Horním Rakousku. Podobný projekt je František Štangl, připravován i s Dolním Rakouskem. radní Jihočeského kraje Celý diskusní příspěvek si přečtěte na stránce www.krajskenoviny.cz.
PLZEŇSKÝ KRAJ Plzeň ztrácí zájem o montážní firmy
PLZEŇSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
lákat bude high tech investory Plzeňská radnice se po desetiletém boomu montážních fabrik zaměřených na jednoduchou výrobu rozhodla do města lákat pouze firmy, které se zabývají činnostmi s vysokou přidanou hodnotou. Vytipovány byly čtyři možné lokality, kde by mohli noví investoři začít stavět. Jedná se o Zelený trojúhelník jih na Borech, kde je k dispozici 42,8 hektaru, areál kasáren Světovar na Slovanech s rozlohou 5,1 hektaru, někdejší výtopny na Doubravce, kde je k dispozici 1,43 hektaru, a o pozemek u nemocnice na Lochotíně, který nabízí 16,65 ha. V nových průmyslových zónách by měla podle představ plzeňských radních vzniknout výzkumná a vývojová střediska, centra pro vývoj software a expertní a řešitelská pracoviště. Preferován bude materiálový výzkum a nanotechnologie, vývoj nástrojů a přístrojů, měřicích a zkoušecích me-
tod, kybernetika a umělá inteligence, farmacie, molekulární biologie a genetika. Doposud na plzeňskou zónu na Borských polích pronikaly především montážní podniky, firmy s vlastním výzkumem a vývojem upřednostňovaly Prahu. Nyní, když se hlavní měs-
to již kapacitně naplnilo, pochopily firmy význam technické základny i strategickou polohu Plzně. Městu se tak otevřela možnost začít si vybírat takové potenciální investory, kteří se zabývají činnostmi s vysokou přidanou hodnotou. Radnice navázala úzkou spolupráci se Západočeskou univerzitou. Záměrem je, aby lidé, kteří přijdou na univerzitu, v Plzni po dokončení studií zůstávali. Krajské město bude v nových průmyslových zónách podporovat i investice do dalších oborů, vznikat by tu mohla centra sdílených služeb ve finančnictví, účetnictví, lidských zdrojích, marketingu a právu, rovněž
nová call-centra a high-tech opravárenská centra. Prvenství v Plzni patří výzkumnému centru Panasonicu, které vzniklo již v roce 2003, následováno bylo firmami Mercedes, Value Engineering na vývoj mechatronických dílů automobilů a americkou AFL, vyrábějící kabelové svazky. V letošním roce přibyly na Borských polích americké firmy Solectron a DHL. Na září se připravuje otevření Vědeckotechnického parku Plzeň, který bude vedle již zaplněných Borských polí nabízet nájemní prostory progresivním firmám. Práci by tu mělo najít 400 výzkumníků a vývojářů. Jana Bartošová
Evropské peníze poputují divadlům a silnicím Plzeňský kraj, města i obce chtějí v letech 2008 až 2013 získat finanční prostředky z Evropské unie především na větší silnice, čistírny, kanalizace, ale i na krajské divadlo či galerii. Z devíti miliard korun, které získá kraj z regionálního operačního programu ROP, půjde 48 procent na dopravu. Na krajské silnice II. a III. třídy to bude 2,9 miliardy Kč, zbytek získají místní komunikace v obcích. K prvním předpokládaným akcím by měl patřit severozápadní okruh kolem Plzně, kde chce investovat kraj nejvíce, celou jednu miliardu korun. Upřednostněny budou i dvě silnice na Klatovsku, a sice Oselce-Chanovice, kde by chtěl kraj investovat 150 milionů Kč. Silnice odvede těžkou dopra-
vu dřeva mimo Chanovice. Druhou silnicí na Klatovsku bude Špičák-Železná Ruda, kde by se mělo investovat 90 milionů korun; jejím úkolem bude obejít úzký viadukt v Železné Rudě. V druhé skupině by se měly peníze získat na silnici z Rokycan do Hrádku. Finanční limit obchvatu představuje 345 milionů korun. 150 milionů korun si vyžádá silnice v Klatovech, která propojí hlavní tahy z Klatov a Domažlic a odkloní dopravu z centra města. 200 milionů by mělo stát napojení obcí na severu od Rokycan na dálnici D5 u Oseku. Napojení průmyslové zóny v Poběžovicích na Domažlicku si vyžádá 115 milionů Kč, jen o 15 milionů korun méně silnice Číhaň-Kolinec. Kraj by na tyto
akce bez pomoci EU neměl finanční prostředky. Z evropských peněz chce budovat průtahy, nové silnice a spojnice, ale nehodlá z nich hradit opravy. Na ty půjdou nadále peníze z krajského rozpočtu. Peníze z ROP ale nepůjdou jen do dopravy. K velkým adeptům patří rovněž chystaná rekonstrukce Klatovské nemocnice za půl miliardy korun nebo nová budova Západočeské galerie v Plzni U Zvonu, která si vyžádá 270 milionů Kč. Evropské peníze by mohly být využity i v turistice. Do cestovního ruchu by mělo jít v letech 2008 až 2013 zhruba 1,3 miliardy korun. Plzeň bude žádat peníze na revitalizaci nábřeží, rozšíření zoologické zahrady, Klatovy chtějí 100 milionů
korun na obnovu městských lázní, obec Klášter u Nepomuku chce spolu se soukromým investorem vybudovat hotel na zámku Zelená Hora. Největší akcí Plzně a okolí bude výstavba kanalizací a čistíren Čistě Berounka za 1,7 miliardy korun. Nové divadlo si vyžádá půl miliardy korun. Na 400 milionů korun by měla vyjít tramvajová a na 120 milionů Kč trolejbusová trať na Borská pole. Domažlice požádají o peníze na rekonstrukci kanalizace a vodovodu a vybudování čistírny za 600 milionů korun. Připravuje se také projekt využití vojenského areálu s rozhlednou na Čerchově, revitalizace Babylonu a jiné. Jana Bartošová
Plzeňský kraj patří k místům, v nichž se cestovní ruch prosazuje stále výrazněji. Průmyslová Plzeň již dnes není „černá“, ale krásně opravený historický střed je olemován pásem zelených parků, v nichž v současnosti probíhá atraktivní výstava velkoplošných fotografií světového jména „Země krásná neznámá“, kterou kraj podpořil významnou částkou proto, aby i v létě se hlavní město stalo ještě přitažlivějším turistickým cílem, k němuž náleží řadou každoročních festivalů. Již od počátku existence krajů Zastupitelstvo schválilo dva programy, prostřednictvím nichž se mohou města, obce a podnikatelé ucházet o podporu v rámci cestovního ruchu: první má název Program podpory venkovské turistiky a druhý Podpora činnosti informačních center. Jsou to administrativně velmi jednoduché programy a díky této podpoře se podařilo velmi dobře nastavit orientační značení turistických cílů v kraji, proznačit cyklistické trasy, vydat řadu propagačních materiálů i vybudovat nové cíle, k nimž patří například hornický skanzen ve Stříbře. Každoročně podporujeme Klub českých turistů v jeho péči o značení všeho druhu, máme spolu s Jihočechy projekt Bílé stopy, jež vytváří velmi dobré podmínky pro běžkaře na Šumavě, i díky příspěvku kraje jezdí na Šumavě oblíbený cyklobus. Krédem našeho kraje jsou dobré komunikace a dobrá orientace, které turisty zavedou k mnoha historickým památkám i překrásným místům, které si dosud uchovávají svůj šarm tajemnosti a klidu a poskytují hluboké zážitky duším unaveným civilizací. A na závěr pozvánku: Jménem našeho kraje si Vás dovoluji pozvat na 3. ročník Veletrhu cestovního ruchu ITEP 2007, který proběhne v Plzni ve dnech 4.-6. října 2007. Více informací na Olga Kalčíková, www.turisturaj.cz.
náměstekyně hejtmana
6
KARLOVARSKÝ KRAJ
| KN | srpen 2007
Lázně řeší dilema: hluk nebo zábava? Nepříjemným hlukem trpí stále častěji návštěvníci a obyvatelé našich největších lázní, Karlových Varů. Nejen bezohledná stavební činnost, ale překvapivě také zdánlivě klidné kulturní a sportovní akce přináší lidem značné problémy. Ačkoliv je například prestižní mezinárodní podnik Kanoe Mattoni, atraktivní podívanou, provází jej neuvěřitelný rámus. Zatímco divokou říčku Teplou sjíždí sportovci a publikum jim nadšeně fandí, u hotelu Thermal se konají hlučné atrakce. Moderátor bombasticky komentuje jakési soutěže a na vedlejším pódiu se koná koncert aktuální popové hvězdy či skupiny. Hluk míří nejvíce na protější řadu hotelů a obytných domů ze čtvrti West End. Podobně je tomu v případě Mezinárodního filmového festivalu. Jeho samotný program hosty vůbec neruší, naopak, až na výjimky jej všichni vítají jako oživení hlavní sezóny. Dokonce ani podvečerní koncerty před festivalovým
palácem dnes nepřekračují únosnou míru a končí téměř na minutu přesně. Problém ovšem nastává pozdě večer a v noci, kdy se ze stanů, v nichž se podává občerstvení až do ranních hodin, line úmorná technohudba. Na vlastní uši jsme se přesvědčili, jak nesnesitelný může hluk z podobné hudby být. A zároveň jsme se stali svědky toho, jakou šanci má občan se podobnému hluku ubránit. Při dunivé hudební produkci po 23. hodině jsme volali policii. Ta z testu, jak chrání obyvatele města, vyšla úplně nejhůře. „Nemám se s vámi o tom, co bavit,“ sděluje nám neochotně službu konající policista a odkazuje na tiskovou mluvčí. Vzhledem k tomu, že je několikadenní pracovní volno,
nemáme možnost se nic dozvědět. Zkoušíme proto volat policii městskou. Ta se naopak chová velice vstřícně a dokonce obyvatelce, která si na hluk stěžuje, telefonuje zpátky a prosí, aby se dostavila k sepsání protokolu. Následně se k celému problému vyjadřuje samotný velitel městské policie v K. Varech Marcel Vlasák: „I když jsme si vědomi, že je každá stížnost velice subjektivní, na každý podnět reagujeme a zjišťujeme jeho oprávněnost. Musím přiznat, že většinou jsou podněty občanů oprávněné. Při letošním filmovém festivalu jsme například zaznamenali devět oznámení, sedm je oprávněných, dvě neoprávněná. Čtyři z nich jsme řešili domluvou, dvě pokutou a jedno dokonce záznamem. Nejvíce stížností, patnáct, jsme měli na vystoupení skupiny Kabát. Pódium totiž bylo obráceno směrem do města, a tak byla hudba slyšet daleko za městem. Naopak, koncert slavných Scorpions
proběhl prakticky bez problémů a bez stížností. Tato skupina totiž své pódium obrátila k lesu. Podle mého názoru by v případech porušování nočního klidu měla větší roli sehrát hygiena. Jedině ta totiž může objektivním měřením posoudit, zda byly překročeny stanovené limity hluku.“ Krajská hygienická stanice ovšem svým laxním přístupem téměř šokuje. Její pracovnice mi na otázku, zda problém hluku v Karlových Varech nějak řeší, namísto odpovědi klade otázku, zda si uvědomuji, že bez filmového festivalu budou Karlovy Vary „mrtvým městem.“ Naprosto ignoruje skutečnost, že Karlovy Vary žijí čilým turistickým ruchem celý rok, ale jejich noční život výrazně omezuje např. lázeňský statut. Teprve na důraznější otázky, zda si uvědomuje, že je porušován příslušný zákon o ochraně zdraví obyvatel i statut naznačuje, že když si někdo bude stěžovat, „bu-
Na hluk související s Mezinárodním filmovým festivalem si právem stěžují nejen občané, ale i majitelé hotelů. foto: Pavel Buchta dou holt muset změřít“, zda je překročen limit. Mluvčí karlovarského magistrátu Jakub Kaválek rovněž přiznává, že jde o složitý problém a že se magistrát často ocitá “mezi mlýnskými kameny“. Z jedné strany se setkává s oprávněnými stížnostmi občanů na hluk, z druhé strany s protes-
ty fanoušků hudebních produkcí, že je město mrtvé. Snaží se proto nacházet kompromis, domluvit se s pořadateli, že např. hudební produkce skončí do 20 hodin a že na veřejných prostranstvích budou omezovány a pořádány v místech, kde neruší. Hana Čechová
Karlovarsko ovládala mafie V posledních letech se často psalo a spekulovalo, a to i v nejvyšších kruzích naší politické reprezentace, o činnosti mafií na Karlovarsku. V této souvislosti byly ovšem vždy zmiňovány mafie ruské. Nakonec se ovšem ukázalo, že mafiánské praktiky jako z nejhorších thrillerů uplatňoval gang vyděračů z Ostrova nad Ohří. Zprávy o činnosti skupiny, kterou začátkem července pozatýkal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, jsou naprosto šokující. Přesto, že se již několik měsíců mezi občany Karlovarska vědělo o nekalých praktikách některých podnikatelů, zveřejněná fakta překonala všechny představy.
Speciálně založená společnost totiž psychicky a fyzicky vydírala majitele heren a diskoték a následně „výhodně“ získávala jejich podniky. Hlavou skupiny se údajně stal nekorunovaný král západočeského podsvětí Milan Zádamský. Ten strašil své odpůrce dokonce živým lvem, kterého podle očitých svědků bral na různá jednání. Za-
tím nepotvrzené jsou zprávy o několika mrtvých obětech. Vliv šéfa této nebezpečné mafie sahal až na Kypr nebo do Holandska. Ještě horší ovšem je skutečnost potvrzující, že pro nebezpečnou skupinu pracovali také někteří policisté. Několik dní poté, co bylo zatčeno prvních šest podezřelých, byli obvinění také dva strážníci ostrovské městské policie. Tím ovšem otazníky nad tím, kolik lidí a z jakého prostředí bylo do tohoto zločinného spolčení zapleteno, zdaleka nekončí. Stopy vedou k tzv. Berdy-
chovu gangu, ke dvěma elitním pražským detektivům a bohužel také k některým veřejným činitelům v karlovarském regionu. Policisté totiž mimo jiné skupinu obvinili z podplácení. Policie se na gang zaostřila až v okamžiku, kdy jeho praktiky a do očí bijící beztrestnost zmapoval v pořadu televize Nova Na vlastní oči známý reportér Janek Kroupa. Právě ten upozornil na skutečnost, že všechna oznámení, upozorňující na činnost gangu, byla doslova zametena pod stůl. (ak)
ÚSTECKÝ KRAJ KRÁTCE Železnice na západ Západní část kraje bude mít od prosince lepší vlakové spojení se spádovými městy. Hlavní novinkou jsou celotýdenní dvouhodinové takty elektrickými vlaky mezi Kláštercem nad Ohří a Mostem a v pracovní dny též mezi Kadaní a Jirkovem. (pb)
Nemocnice zatím nesníží platy Krajská zdravotní a.s. se dohodla s odborovými organizacemi, které zastupují zdravotnické pracovníky, že po fúzi pěti krajských nemocnic a jejich převedení na akciovou společnost, se zaměstnancům nemocnic nesníží výdělky. Práva a závazky zaměstnanců pěti krajských nemocnic přejdou na Krajskou zdravotní a zůstanou platné do konce roku 2007. O kolektivní smlouvě na rok 2008 se teprve jedná. (pb)
Ústí chce do dvou let další průmyslovou zónu V Ústí nad Labem se plánuje výstavba další průmyslové zóny, neboť současná je již obsazená. Nová zóna s názvem Jižní Předlice by měla vzniknout u dálnice D8, jejíž dokončení v závěru loňského roku je pro tyto záměry rozhodující. Na rozdíl od stávající zóny však nebude do zavedení infrastruktury na nové pozemky o rozloze 32 hektary investovat radnice, která počítá se soukromými zdroji. „Potřebujeme sehnat do města investory. Developer zónu vybuduje rychleji než město,“ uvedl vedoucí odboru strategického rozvoje ústeckého magistrátu František Podrápský. Radnice podle něho již vyjednává s jednou developerskou společností
a nová zóna by mohla vyrůst do dvou let. Úřad přitom nemá obavy, že nebude o pozemky dostatečný zájem. „Zhruba čtvrtinu území již koupil nejmenovaný investor,“ naznačil. Radnice údajně do zóny nevpustí výrobu, která by zatěžovala životní prostředí ani nestojí o jednoduché montovny. Zájem je přilákat produkci s vyšší přidanou hodnotou. Vlastníkem příslušných pozemků však není pouze město, ale
Chtějí chovat losy Ve Starých Křečanech a Svinčicích uvažují o založení losích farem. Představitelé obcí se inspirovali během návštěvy ve Švédsku, když zjistili, že v jejich obcích jsou obdobné podmínky. Ekofarmy mohou produkovat losí mléko, mléčné výrobky a ekologický papír z losích exkrementů. (pb)
foto: archiv
též stát či soukromníci. Samotná radnice by pozemky mohla prodávat za odhadní cenu, která se pohybuje do 300 korun za čtvereční metr. Ústecká radnice chce alespoň získat silnici, která sloužila jako obslužná komunikace při stavbě dálnice D8, a změnit ji na trvalou silnici. Sloužila by pro potřeby budoucí zóny. Nedaleká zóna Severní Předlice o rozloze 64 hektary, jejíž výstavbu za 136,5 milionu korun zaplatilo město, je již obsazená. Své závody zde postavili nebo staví například finský výrobce výtahů firma Kone, belgický producent svařovacích nerezových trubek Matthey a belgický výrobce prototypů z plastu Materialise. Uvažovaná zóna by přitom nebyla prvním soukromým počinem v Ústeckém kraji. „Z více než třiceti zón s velikostí nad deset hektarů v kraji je přibližně polovina soukromá,“ poznamenal vedoucí krajského odboru průmyslových zón Jan Sixta. Ústecký kraj je dlouhodobě postižen nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Na konci června zde bylo bez práce téměř 12 procent obyvatelstva, zatímco celorepublikový průměr činil 6,3 procenta. Petr Bayer
ÚSTECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Jsme si vědomi toho, že právě v oblasti cestovního ruchu má náš kraj rezervy. Počet lidí, kteří k nám přijedou, bohužel stále není úměrný významu a množství památek a turistických lokalit v našem kraji. Ústecký kraj pro zlepšení tohoto stavu dělá mnoho. V první řadě bych uvedl cykloturistiku. Ústecký kraj sice žádnou cyklostezku nevlastní, ovšem v rámci SROP zadal projekt na zpracování čtyř páteřních cyklostezek v kraji, a to až do úrovně územního rozhodnutí. Podporujeme také projekt Cyklisté vítáni a pro ty, kteří hledají v našem kraji nějakou pěknou cyklistickou trasu, provozujeme na stránkách kraje cykloportál. Také bych rád zmínil naši snahu podpořit vinařskou tradici v našem kraji. I to je totiž způsob jak k nám přilákat další návštěvníky. Vína z litoměřické a mostecké podoblasti jsou, troufám si říct, velmi zajímavá a mají potenciál přitáhnout k nám milovníky vín. Ve světě se tato vinná turistika rozmáhá a i u nás lidí, kteří rozumí vínu, přibývá. Ústecký kraj proto dotuje vinařské slavnosti jako jsou vinobraní, pravidelně například také přispíváme na soutěž Vinařské Litoměřice. Nejsou to ovšem jediné akce tohoto druhu, které mají naši podporu. Přispíváme také na dočesné, nejrůznější městské slavnosti, festivaly a další. Jak už jsem zmínil, o památky skutečně nemáme v kraji nouzi. O jejich propagaci se staráme nejen vydáváním různých materiálů, ale kraj například už tradičně dotuje akci Živé obrazy, která má za cíl představit turistům zámky našeho kraje. Projekt se osvědčil, takže letos jsme na něj přispěli částkou čtyři sta tisíc korun. Snažíme se také přispívat na památky samotné – jen letos jsme z Programu na záchranu a obnovu kulJiří Šulc, turních památek uvolnili už více než 10 milionů korun. hejtman
LIBERECKÝ KRAJ
KN | srpen 2007 |
7
Spor o prales na Ještědu pokračuje Budoucnost oplocení, které na ještědských svazích brání mladé sazenice stromů vznikajícího pralesa před devastací zvěří, je zatím nejasná. Nejnovější aktualitou je zatím červencové vyrozumění Odboru venkova, zemědělství a rozvoje životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje, který se za stavbu a existenci ochranného oplocení postavil. Vyjádřil tak nesouhlas s letošním rozhodnutím Městského úřadu v Českém Dubu i se stanoviskem Magistrátu města Liberce, který toto rozhodnutí podpořil. V roce 2004 nastartovala liberecká Společnost přátel přírody unikátní projekt s názvem Nový prales, který si klade za cíl vytvoření rozmanitějšího přírodního prostředí na svazích Ještědu namísto smrkové monokultury. Členové sdružení proto na svých pozemcích vysazují jedle, tisy i sazenice listnatých stromů. „Před třemi lety jsme vykoupili první pozemek o rozloze sedm hektarů od původních majitelů. Jeho cena byla té-
měř čtvrt milionu korun. Dalším krokem bylo vybudování oplocenky okolo celého pozemku. Pokud bychom ji neudělali, narážela by naše snaha na změnu druhové skladby na přemnoženou jelení zvěř, která by zlikvidovala většinu vysazených sazenic,“ uvedl Jan Korytář ze Společnosti přátel přírody s tím, že oplotili pouze něco málo přes pět hektarů a že podobné oplocenky jsou běžné v celé republice.
Ekologové ale narazili na odpor myslivců. Jim se nelíbí, že by vzniklý plot mohl bránit pohybu zvěře, zejména mufloních stád, které se v ještědských lesích vyskytují. „Tady se prostě bez ohledu na zvěř zaplotila obrovská plocha, a to je překážkou pro zvěř. Zvěř má naučené chodníky, které má vyšlapané. Navíc si myslíme, že zvěř má v přírodě své místo,“ oponuje ekologům Josef Rozkovec, předseda mysliveckého sdružení, Proseč pod Ještědem. Myslivci podali stížnost ke stavebnímu úřadu v Českém Dubu, který jim vyhověl a přikázal letos na jaře oplocení zbourat. Myslivci se navíc ve své snaze zbavit se plotu opírají o stanovisko libereckého magistrátu, který oplocenku označil za honitbu. Tu ale krajský úřad zrušil v místě už před rokem. Proti rozhodnu-
OD Ještěd ustoupí novému nákupnímu centru Na místo původního Obchodního domu Ještěd, který se stal jednou z dominant města Liberce bude do tří let stát nové Forum Liberec – rozlehlé nákupní centrum, které vystaví nově vzniklá společnost Multi Veste Czech Republic. Ta vznikla letos na základě smlouvy společností Tesco Holding a Multi Development, která měla projekt původně realizovat. Pozměněnou tvář budoucího komerčního komplexu i samotnou, nově vzniklou obchodní společnost, která má základní jmění pouhých dvě stě tisíc korun, představili na posledním předprázdninovém zasedání libereckého zastupitelstva její jednatelé. Odsouhlasení změny investora i architektonických úprav proběhlo na zastupitelstvu bez větších nesnází.
S postupnou demolicí OD Ještěd se začalo počátkem léta. To, že bude stavba do dvou let zbourána, budilo již několik let mezi památkáři, odbornou veřejností a některými libereckými občany rozpaky i emoce. „Jedná se o unikátní doklad poválečné moderní architektury. Bohužel jsme se marně snažili, aby byla stavba zařazena mezi kulturní památky, čímž by se její demolici zabránilo,“ uvedl Jiří
Křížek z libereckého Národního památkového ústavu. Proti zbourání budovy se vyslovil i profesor Miroslav Masák, jeden z autorů obchodního domu, který dostal počátkem roku cenu za celoživotní dílo a přínos architektuře. Již před třemi lety vznikla proti demolici OD Ještěd petice, ale ani ta rozhodnutí úředníků Ministerstva kultury České republiky neovlivnila. „Jsme si vědomi významu díla architektů libereckého Sialu, ale takovou hodnotu, aby byl zařazen mezi kulturní památky, liberecký Obchodní dům Ještěd – Tesco prostě nemá,“ uvádí se ve zdůvodnění nezařadit stavbu
mezi kulturní památky, které vydal Odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR. Jedním z argumentů bylo i poukázání na skutečnost, že stavba za posledních patnáct let prošla značnými úpravami, zejména ze strany nových majitelů, které narušily její původní ráz. Obchodní dům Ještěd projektovalo liberecké sdružení architektů SIAL v letech 1969— 1973. Realizace trvala od roku 1970 do roku 1979. Na projektu pracovalo více lidí, ale rozhodující tvůrčí podíl měli Karel Hubáček a Miroslav Masák.
tím českodubského stavebního úřadu a libereckého magistrátu se ale odvolali i lidé ze Společnosti přátel přírody ke Krajskému úřadu Libereckého kraje a ten jim dal za pravdu. „Krajský úřad věcně s vydaným stanoviskem Magistrátu města Liberce nesouhlasí a je názoru, že při vydání stanoviska byl porušen správní řád. Oplocení založených kultur je zde jediná reálná alternativa jejich ochrany proti zvěři. Krajský úřad shledává v existenci plotu zcela nevýznamné ovlivnění životních podmínek zvěře a argumentace odpůrců oplocení se mu jeví jako protismyslná,“ uvádí se ve vyrozumění Odboru venkova, zemědělství a rozvoje životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje. Vojtěch Grat
Odpověď společnosti SYNER na článek uveřejněný v červenci v Krajských novinách V článku „Vláda navýší dotaci pro mistrovství v Liberci“ o lyžařském MS 2009 uveřejněném 13.7.2007 autor publikoval mylnou informaci, když uvedl obchodní společnost SYNER, s.r.o., jako realizátora velké části sportovišť. Statutární město Liberec, jenž je garantem výstavby infrastruktury pro MS, vypsalo 28 výběrových řízení na výstavbu sportovišť v celkové hodnotě cca 765 000 000 korun. Pět zakázek v hodnotě 56 milionů korun získala SYNER, s.r.o., což představuje 7% celkového objemu. SYNER, s.r.o., tak nelze vnímat jako realizátora velké části staveb i z důvodu, že téměř tři čtvrtiny celkového objemu zakázek si rozdělí společnosti SSŽ, a.s., Strabag, a.s. a Regionální stavební, s.r.o. Ing. Ondřej Paclt, tiskový mluvčí Syner, s.r.o.
Vojtěch Grat
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Plass jednal o transformaci s obcemi Celý jeden pracovní týden si náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Miloslav Plass vyčlenil na cesty po regionu. Cílem bylo setkat se se zástupci dalších šesti měst a obcí nad návrhem transformace příspěvkových organizací v oblasti sociálních služeb. Právě města a obce mohou na základě navrhované přeměně převzít od kraje domovy důchodců a jeden týdenní stacionář. „Náš záměr chceme pečlivě projednat se starosty a dalšími zástupci měst a obcí, kterých by se přeměna mohla dotknout. Samosprávy by měly být při její realizaci naším důležitým partnerem. Po sériích jednání, která probíhala v červnu a v červenci, budeme nyní pokračovat se zástupci Trutnova, Dvora Králové nad Labem, Jaro-
měře, Nového Města nad Metují, Albrechtic a Kostelce nad Orlicí,“ uvedl náměstek Miloslav Plass. Před cestou po jmenovaných samosprávách již Plass navštívil osm měst a obcí – Polici nad Metují, Lampertice, Chlumec nad Cidlinou, Humburk, Hronov, Teplice nad Metují, Borohrádek a krajské město Hradec
Králové. „K transformaci nás nutí změny související s novým zákonem o sociální péči: snažíme se vytvořit rovné podmínky pro všechny zřizovatele. Čelili jsme kritice, že krajské příspěvkové organizace mají lepší finanční možnosti. To by měla transformace narovnat,“ řekl náměstek Plass. Královéhradecký kraj navrhuje tři formy transformace: bezúplatné převedení obcím, výběrová řízení či založení obecně prospěšných společností, v jejichž správní radě by měly obce svá zastoupení. „Kraj by nadále vykonával metodické vedení a ko-
ordinaci sociálních služeb. Dnes v kraji poskytuje pobytové služby 50 zařízení. Kromě pětadvaceti krajských jich polovinu již nyní zřizují obce nebo neziskové organizace,“ sdělil náměstek Plass. Ve druhém kole, které by mělo navázat na dnes probíhající jednání s městy a obcemi, vyhlásí kraj výběrové řízení pro zájemce, kteří by chtěli provozovat další sociální ústavy či zbývající domovy. Zařízení, o které by nebyl zájem, by po transformaci řídily obecně prospěšné společnosti založené krajem. (zr)
Lékařská pohotovost se nemění Systém lékařských pohotovostí v Královéhradckém kraji se zatím měnit nebude. Při srpnovém jednání se na tom dohodli náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Rostislav Všetečka a ředitelé oblastních nemocnic. O případné změně systému lékařských pohotovostí by mělo v září jednat krajské zastupitelstvo. Náměstek Všetečka chce na základě dalších jednání se starosty dotčených obcí, praktickými lékaři i řediteli oblastních nemocnic a záchranné služby vypracovat tři možné varianty. Od setrvání současné podoby, až po přesun pohotovostí do čtyř oblastních nemocnic.
Po projednání zdravotnickým výborem se případnou novou koncepcí lékařských pohotovostí budou zabývat krajští zastupitelé. V Královéhradeckém kraji nyní zajišťuje pohotovosti na dvanácti místech Zdravotnická záchranná služba. Ročně ošet-
ří zhruba 70 tisíc pacientů se stavy neohrožujícími život. Na péči, která je velmi často zneužívána, kraj každoročně doplácí 18 milionů korun. Přitom hlavní zodpovědnost za své pacienty mají jejich praktičtí lékaři. Královéhradecký kraj nabízí pacientům speciální telefonní linku s informacemi o lékařských pohotovostech a zdravotní péči. Na telefonním čísle 841 155 155 získá volající kdykoli informace o dostup-
nosti lékařské péče. Operátoři mu sdělí, kam se obrátit a kde lze nalézt bez dalšího hledání potřebné ošetření či další pohotovostní zdravotní péči. Své obtíže mohou na této lince pacienti konzultovat přímo s pohotovostním lékařem, který jim poradí, zda se mají volající obrátit na svého praktického lékaře, navštívit pohotovost nebo v případě neodkladných stavů volat Zdravotnickou záchrannou službu. (zr)
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Jednou z dynamicky se rozvíjejících oblastí cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji je například cykloturistika. Není se co divit: na turistu pohybujícího se naším krajem na kole čekají nenáročné rovinaté trasy půvabnou přírodou i strmá stoupání či prudké sjezdy. Jsme rádi, že lidí, kteří chtějí poznávat tento kout země ze sedla kola – tímto zdravým a přitom šetrným způsobem -, stále přibývá. Na zlepšování podmínek pro turisty s koly uvolnil kraj za poslední dva roky více než 23 milionů korun. Kromě podpory při budování cyklostezek a značení cyklotras kraj přispívá také například na provoz autobusů přepravujících cyklisty. Letos rozvážejí autobusy turisty s bicykly v Krkonoších, Orlických horách, Českém ráji či Kladským Pomezím. Letos slouží například nová cyklobusová linka do Jestřebích hor. První cyklobusy se v kraji rozjely v dubnu a budou jezdit do konce září. Lidí s koly v autobusech přibývá: v roce 2000 tuto dopravu využilo celkem 3700 cestujících, vloni už cyklobusy přepravily přes 71 500 lidí. Rozrůstá se také krajská síť cyklostezek: nové úseky bezpečných a pohodlných cest pro cyklisty vzniknou u Hostinného, Lánova, Náchoda a Vrchlabí a většinou naváží na již stávající stezky. Nejvíce peněz na výstavbu těchto cyklostezek přispěje Státní fond dopravní infrastruktury: celkem více než 15 milionů korun, přes 3 miliony korun přiPavel Bradík, dá vedle měst a obcí také kraj. hejtman
8
PREZENTACE
| KN | srpen 2007
Krásy Pardubického kraje svádí k jízdě na kole i koni Pardubický kraj rozšiřuje možnosti pro poznávání přírodních i historických krás regionu na kole či koni. Cykloturisté mohou využívat stále hustší sítě cyklostezek a cyklotras nebo speciálních autobusů, které je i s jejich prostředky vyvezou z měst rovnou do přírody. Kraj křižují též četné hipostezky upravené pro rekreanty, jež dávají přednost výhledu z cválajících koňských hřbetů. Zatímco roviny Pardubicka a Chrudimska uspokojí především milovníky poklidných cyklistických jízd, trasy stoupající až k vrcholům hornatého Ústeckoorlicka a Králického Sněžníku nenechají chladným srdce žádného bikera. „Pro ty, kteří kopce raději absolvují v opačném směru, je připravena nabídka sezónních cyklobusů, které je i s kolem vyvezou až na hřebeny, odkud mohou pohodlně sjíždět dolů,“ přiblížil krajský radní pro cestovní ruch Miloslav Macela. Na kole je možné se rovněž vydat po církevních památkách, projet se kolem řeky Orlice a krajem Železných hor, užít si Českomoravské vrchoviny nebo strávit čas u pohraničního opevnění na Králicku. „I s dětmi se
dá zvládnout výlet po stopách Keltů u Nasavrk či rytíře Toulovce v Toulovcových Maštalích nedaleko Litomyšle a odpočinek na zámku Nové Hrady lze spojit s prohlídkou prvního českého muzea cyklistiky,“ poradil Macela. Pardubický kraj je také oblastí zasvěcenou koním, kde se každoročně koná závod Velká Pardubická steeplechase či sídlí Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech. „Kraj nabízí skvělé podmínky i těm, kteří se nespokojí pouze s obdivem k těmto ušlechtilým zvířatům a rádi se na nich projedou,“ povzbudil radní. Region je protkán spletitou sítí koňských stezek i s příslušnými občerstvovacími a ubytovacími stanicemi. Všechny tyto stezky jsou
foto: archiv Pardubického kraje
přehledně vyznačeny v mapě, kterou Pardubický kraj nedávno vydal. Radní Macela však přiznává, že i přes všechny turistické příležitosti, které Pardubický kraj nabízí, zůstává v mezikrajovém srovnání návštěvnosti na spodních místech. „Tato bilance nás samozřejmě nenechává klidnými a snažíme se ji změnit. V minulém roce jsme se rozhodli pro změnu strategie v otázce propagace našeho kraje,“ poznamenal. Krajský úřad omezil nákladné účasti na veletrzích a výstavách cestovního ruchu a zaměřil se na oblast internetu. Studie totiž prokázaly, že stále více lidí, a to jak u nás tak i ve světě, stále častěji hledá inspiraci pro dovolenou právě na internetu. Úředníci zároveň začali spolupracovat s kolegy s Královéhradeckého kraje. „Jsme totiž přesvědčeni, že značka Východní Čechy získala za dobu, po kterou byla jako označení obou našich krajů používána, určitý zvuk a byla by škoda toho nevyužít,“ míní Macela. Z toho důvodu byl vytvořen internetový portál www.vychodni-cechy. info, na kterém se zveřejňují veškeré informace turistům mířícím do obou krajů. „Vedle uvedení možných turistických cílů je na této adrese prostor i pro soukromé subjekty z oblasti ubytování či pohostinství, aby o sobě dali prostřednictvím stránek vědět a servis pro návštěvníky regionu byl tak co nejkompletnější,“ doplnil. Portál Východních Čech tak poskytuje ucelenou nabídku možností, jak trávit dovolenou či víkend v Pardubickém kraji. V přehledném
foto: archiv Pardubického kraje členění je zde k dispozici seznam památek, muzeí a galerií, popis přírody a přírodních zajímavostí, výčet nejvýznamnějších osobností regionu i s místy, se kterými jsou jejich jména spojena. Na stránkách jsou i informace o lázních a relaxačních pobytech, možnostech ubytování, dopravní infrastruktuře a kalendář akcí, které stojí za to navštívit. Vyznavači aktivní dovolené se budou určitě zajímat o odkazy jízda na koni, koupání, golf či horolezectví. Nechybí ani seznam sportovišť na letní, zimní či vodní sporty. „Samozřejmostí jsou i informace pro cykloturisty, například doporučené výlety napříč Pardubickým krajem. Jsou tu nejen popisy jednotlivých tras, ale také tipy na ubytování, odpočinek i doprovodný program. Součástí strá-
nek jsou tipy pro konkrétní skupiny lidí – rodiny s dětmi, firemní klientelu, seniory, vozíčkáře a další,“ potěšil milovníky kol. „Kvalitu našich stránek ocenil i ministr pro místní rozvoj, který udělil východočeskému portálu zvláštní cenu za nejlepší turistickou webovou prezentaci v rámci soutěže Zlatý erb 2007,“ vyzdvihl Macela a dodal, že toto ocenění kraj samozřejmě těší, měřítkem úspěchu je ale zvýšený zájem turistů o region. „Počet návštěv na webových stránkách i ohlas na ně z řad návštěvníků i občanů kraje je signálem, že se nám podařilo zaujmout a provoz internetového portálu ponese své ovoce,“ věří. Řešení problému nízkého cestovního ruchu v Pardubickém kraji
ovšem nespočívá jen v poskytování více informací. „Nutně bychom také potřebovali odpovídající ubytovací kapacity a turistickou infrastrukturu. To už není oblast, kterou bychom mohli ovlivnit přímo, ale snažíme se s poskytovateli těchto služeb komunikovat, pomáhat jim, předávat správné a užitečné informace a kontakty. Snaha zvýšit zájem turistů o náš kraj není práce, jejíž výsledky by byly vidět ze dne na den, věřím však, že pokud budeme takto pokračovat, a pomůže nám například i rozvoj pardubického letiště, úspěch se dostaví a počet hostů Pardubického kraje poroste,“ uzavřel problematiku cestovního ruchu radní Miloslav Macela.
KRAJ VYSOČINA Silnice mezi Jihlavou a Třebíčí je průjezdná Řidičům, kteří jezdí mezi dvěma největšími městy kraje Vysočina, Jihlavou a Třebíčí, se ulevilo. Nejvíce se asi ulevilo obyvatelům Puklic, přes které nekonečná objížďka vedla. Jedna z největších investičních dopravních akcí kraje Vysočina – stavba silnice z Jihlavy na Příseku slouží řidičům. Úsek dlouhý zhruba 4,5 km stál více než 150 milionů korun a kraj na něj žádá evropskou dotaci ve výši tří čtvrtin nákladů. Nová komunikace vede ve své polovině originálním oboustranným skalním zářezem, přes údolí a louku nad Puklicemi projedou řidiči po třicetimetrovém přemostění. Při stavbě se odtěžilo sto tisíc kubíků horniny, zářez měří šest set metrů a je hluboký necelých deset
metrů. Nová spojka napřímí spojení mezi Jihlavou a Třebíčí. Budování silnice trvalo o osm měsíců déle, než kraj původně předpokládal. Dostane-li stavební firma pokutu za zpoždění zatím není rozhodnuto. „Vedou se diskuse, které dny z prodlení je možné započítat a které je možno přisoudit zásahům vyššího vlivu, kdy se stavět nemohlo,“ říká Václav Kodet, náměstek hejtmana pro oblast dopravy. Zakázku II/405 Jihlava – Příseka dostala na starosti brněnská společnost D.I.S., spol. s r.o. Brno a Alpine Mayreder stavební společnost s ručením omezeným – organizační složka Valašské Meziříčí, která na ní začala pracovat koncem roku 2005. V závěru roku
2006 měly být práce na stavbě, jejíž parametry jsou: délka 4,26 km, šířka 9,5 m, v úseku stoupání na kopec Kolíbl šířka 11,5 m včetně stoupacího pruhu, mostní objekt je řešen tubosiderem v délce 30 m, šířka 6,4 m, výška 5,38 m, ukončeny. V případě nového spojení Jihlavy a Příseka jde o první stavbu na trase Jihlava – Červená Hospoda; cílem této investice je modernizace a zkapacitnění silnice spojující Jihlavu s Třebíčí se záměrem dosažení odpovídajícího jízdního komfortu na trase, který bude odpovídat jejímu dopravnímu zatížení a významu. Harmonogram prací na díle II/405 mohli občané sami kontrolovat na webových stránkách kraje.
Kraj Vysočina počítá s modernizací celého silničního tahu mezi Jihlavou a Třebíčí, a to především v souvislosti s významným přispěním strukturálních fondů Evropské unie v programovacím období 2007 - 2013. „Plánuje se odstranění nevyhovujících parametrů směrových poloměrů, hledá se řešení pro nevhodné výškové vedení komunikace i nedostatečné šířkové uspořádání,“ doplnil náměstek hejtmana Václav Kodet. Kraj nyní mapuje stav silnic využívaných jako objízdné trasy a ve spolupráci s místními samosprávami připravuje jednání ohledně plánu jejich oprav. Opravy silnic jsou oblastí, kam každoročně směřuje největší investiční objem kraje. Ondřej Štekl
Vysočina má první lodní dopravu Obce v okolí přehrady sdružené v mikroregionu Horácko usilovaly o zavedení vyhlídkových plaveb několik let. V jejich čele stála starostka Koněšína Hana Žáková. Obce si od lodní dopravy slibují další rozvoj turistiky. První cestující se svezli na nově pokřtěné lodi, jméno získala po kraji, po hladině Dalešické přehrady 1. července. Filmový režisér Jiří Menzel pokřtil na pláži Dalešické přehrady v Koněšíně na Třebíčsku výletní loď Vysočina. Krátce poté začaly vyhlídkové plavby pro veřejnost. Do konce srpna bude lodní doprava na 22 kilometrů dlouhém jezeru mezi Kramolínem a Koněšínem jezdit denně podle jízdního řádu. V září a říjnu pak pouze o víkendech a o svátcích.
Jiří Menzl, který před lety natáčel svůj slavný film Postřižiny v nedalekém dalešickém pivovaru řekl, že křtil už leccos, ale loď pro něj byla novinkou. Slavnosti přihlíželo několik tisíc lidí, zúčastnili se jí také hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil, senátor Vítězslav Jonáš, herec Jaromír Hanzlík a zpěvačka Naďa Urbánková. Plavidlo pro 150 cestujících měří na délku téměř 26 metrů, je široké pět a půl metru, ční do pětimetrové výšky a váží osmadvacet tun. K tomu, aby loď zdárně do-
sedla na hladinu, byly třeba dva obří jeřáby. Ty nejdříve rameny kladly desítky tun těžká závaží, aby se samy ukotvily, poté několik mužů napínalo řetězy a lana na zádi i přídi lodi. Než Vysočina spočinula na vodě, byly to několikahodinové manévry. Na hladinu loď dosedla hladce a návštěvníkům se poprvé naskytl pohled do vnitřku plavidla. Krytá paluba, dřevěné stoly a lavice polstrované světlemodrým plyšem, bar, toaleta – to je loď Vysočina. Když lodníci nahodili motor, zazněl potlesk. Ten patřil především starostce Koněšína Haně Žákové, která se o loď i plavbu zasloužila nejvíce. Jinde na Vysočině se lidé výletní lodí svézt nemohou. Vodní ná-
drže v kraji buď slouží jako zdroje pitné vody anebo nejsou dost velké. Dalešická přehrada byla před třemi desítkami let vybudována především jako zdroj vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Pravidelné plavby zajišťuje firma Quarter, jejíž lodě již vozí cestující po přehradách Orlík a Slapy. Na Dalešické přehradě jsou čtyři lodní zastávky, a to v Kramolíně, Dalešicích, Koněšíně a Harvíkovicích. Jedna jízda přes přehradu trvá asi 1,5 hodiny a stojí 90 korun. Turisté ale mohou zvolit i kratší a levnější plavbu. Informace najdou zájemci na webových stránkách www.dalesickaprehrada.cz, nebo www.pivovar-dalesice.cz. Ondřej Štekl
KN | srpen 2007 |
9
KRAJ VYSOČINA K TÉMATU MĚSÍCE Formou grantové politiky se snažíme podpořit modernizaci základní i doprovodné infrastruktury, nástrojem pro to je krajský Fond Vysočiny, kde v uplynulých třech letech byly v celkem 9 programech s podporou 25 mil. krajské dotace realizovány projekty za téměř 70 mil. Kč. Na základě 5 mil. podpory letošních programů by měly být dokončeny investice za dalších 15 mil. Kč. V letech 2004-2006 byl kraj nositelem dvou grantových schémat SROP zaměřených na infrastrukturu a služby, v nichž celkový objem dotace představuje částku přesahující 100 mil. Kč. Další dotace z krajského rozpočtu je každoročně směřována městům s památkami UNESCO, která usnadní realizovat nejen opravy samotných historických objektů, ale i přístupové cesty, osvětlení, navigační systém, propagační materiály apod. Vypracován je systém podpory činnosti turistických informačních center, v minulém roce bylo jejich zřizovatelům rozděleno 1,5 mil. Kč. S finanční podporou kraje jsou v současné době rekonstruovány přístupové cesty k lodním zastávkám na Dalešické přehradě, kde od letošní sezóny jezdí výletní loď, byla realizována tématická Mlynářská cyklostezka, která vede severojižním směrem téměř celým krajem a pořízena dokumentace k cyklistické trase spojující města Jihlavu, Třebíč a rakouský Raabs. Na celém území kraje jsme zmapovali jezdecké stanice, jeden z našich projektů má za cíl propojit je postupně v terénu vyznačenými trasami. Další dlouhodobý projekt je zaměřen na informační, monitorovací a rezervační systém a klade si za cíl zvýšit komfort pohybu turistů v kraj a podpořit prodej turistické nabídky kraje. Vlastními silami spravujeme již čtvrtým rokem turistický portál, v současné době je zpracovávána technická dokumentace značení 40 nejvýznamnějších turistických cílů na silnicích. Marketing turistické nabídky kraje zajišťuje oddělení cestovního ruchu. Finanční prostředky jsou vynakládány na prezentaci turistického potenciálu kraje v podobě tištěných materiálů, inzerce v tisku, na veletrzích, workshopech, během poznávacích cest novinářů a zástupců touroperátorů. Široce diskutována je v současné době možnost svěřit tyto kompetence od října letošního roku nově Marie Černá, zřizované příspěvkové organáměstkyně hejtmana nizaci.
PARDUBICKÝ KRAJ KRÁTCE Nová organizace cestovního ruchu Pardubický kraj v nejbližší době osloví partnery z řad podnikatelských subjektů, obcí a profesních svazů s nabídkou vytvořit novou organizaci, která bude zajišťovat veškeré marketingové aktivity v cestovním ruchu. Nová organizace bude mít na starosti vydávání propagačních materiálů, veletrhy, tvorbu turistických produktů, správu turistického webu www.vychodni-cechy.info a řadu dalších aktivit. Nejbližšími rozvojovými cíli je například vybudování elektronického rezervačního systému nebo mediální databanky. (pb) INZERCE
OFSETOVÁ TISKÁRNA
Hrozí zablokování významných dopravních staveb V Pardubickém kraji by mělo vzniknout dalších 27 chráněných uzemí. Zablokovala by se tak výstavba důležitých dopravních projektů v oblasti silniční, železniční i vodní dopravy. Oblasti se objevily na národním seznamu evropsky významných lokalit, který má Česká republika zaslat ke schválení Evropské unii. Představitelé kraje s návrhem nesouhlasí a své odmítavé stanovisko poslali na ministerstvo životního prostředí. „Deset z nich by významně blokovalo plánované stavby v kraji,“ obává se krajský radní pro dopravu Ivo Toman. Jde o Slavíkovy ostrovy u Přelouče, Hřebečský vrch, Psí kuchyni, Bukovou horu, Brandýs
nad Orlicí, Michnovku - Pravy, Litice, Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, Střemošickou stráň a Bohdalov. Další uznané lokality s význačným biotopem by prakticky znemožnily výstavbu páteřních rychlostních komunikací R35 na Olomouc a R43 na Brno, narovnání železničního koridoru mezi Chocní a Ústím nad Orlicí a rovněž plán na splavnění Labe. „Prakticky všude, kde máme naplánované dopravní stavby, by měly
s několika grafickými studii nabízí místo OBCHODNÍHO MANAŽERA - dobré platové podmínky - sídlo pobočky v centru Pardubic - orientace v oboru vítána - nástup možný ihned TEL.: 777 790 817
ilustrační foto
být významné lokality. Jestli začneme systematicky z kraje vytvářet rezervaci, tak už nic nepostavíme,“ tvrdí radní. V kraji jsou již v rámci soustavy Natura 2000 čtyři desítky chráněných území. Klíčovou pro dopravní obslužnost kraje je především silnice R35, jejíž trasa však stále nebyla kvůli sporům definitivně vytyčena. Další komplikace by přinesl vznik evropsky významné ptačí lokality v oblasti Komárov na Pardubicku. „To bychom snad museli zbourat Holice, abychom mohli stavět,“ kroutil hlavou vicehejtman Roman Línek. Podotkl, že podobné problémy budou mít i jiné kraje. Uvedený výčet lokalit se podle ministerstva životního prostředí ještě může změnit. Předběžný seznam schválila Evropská unie, do září 2008 musí Česká republika odeslat do Bruselu definitivní verzi. Pokud ji EU schválí, poběží šestiletá lhůta, kdy se oblasti stanou evropsky významnými lokalitami se zvláštním režimem ochrany. Petr Bayer
PARDUBICKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Pardubický kraj vydává ze svého rozpočtu do oblasti cestovního ruchu ročně přes 10 mil. Kč. Více než 5 mil. Kč je určeno na grantové programy, především do oblasti infrastruktury. Kraj tak podpořil zkvalitnění ubytovacích zařízení, vybudování turistických tras, sociálních zařízení u turisticky atraktivních míst, ale třeba i rozhleden. Pravidelnou dotaci dostává Klub českých turistů na údržbu pěších tras a cyklotras (kolem 400 tis. Kč ročně). Ostatní prostředky jsou věnovány na marketingové aktivity – veletrhy, publikační činnost, inzerci apod. Vedle vlastních zdrojů Pardubický kraj široce využívá dotace z Evropské unie. Díky nim se podařilo spustit turistický server www.vychodni-cechy.info, vybudovat síť certifikovaných informačních center či připravit systém pro tvorbu turistických produktů. Pardubický kraj také připravuje založení agentury za účasti obcí a podnikatelů, která převezme odpovědnost za marketing regionu Východní Čechy. Kraj se rovněž podílel na spolufinancování vybraných investičních dotací obcí a jejich sdružení, např. při výstavbě cyklostezek v regionu Orlicka – Třebovska. V dalším plánovacím období EU 2007 – 2013 by mělo do kraje a do oblasti cestovního ruchu přijít kolem 1,3 mld. Kč. Turisticky atraktivní místa se na tyto dotace připravují tvorbou tzv. integrovaných řešení. Místní subjekty v nich stanovují prioritní projekty (veřejné i podnikatelské) pro jednotlivé oblasti. Jako první ukončily tuto diskusi regiony Chrudimska-Hlinecka (Železné hory a Žďárské vrchy) a Králický Sněžník. Zajímavým místům v kraji je věnována pozornost i v rámci propagace kraje. Jedním z nástrojů jsou cílené marketingové aktivity v rámci tzv. témat, která se budou pro každou sezónu měnit. V roce Miloslav Macela, 2008 půjde o tématiku koní, člen Rady Pardubického kraje z oblastí pak o Králicko.
10
INZERCE
| KN | srpen 2007
PUBLIC RELATIONS REKLAMA MARKETING MÉDIA Nabízíme komplexní servis služeb v oblasti integrovaných marketingových komunikací, public relations, reklamy a výzkumu trhu.
Specializujeme se zejména na Vztahy s médii Krizovou komunikaci Mediální monitoring Mediální analýzy Výzkumy trhu Promotion Sponzoring Poradenství v oblasti PR EURO P.R. s.r.o. European Marketing & Media House 533 53 Pardubice - Semtín
DOSTIHOVÝ DEN na závodišti v Pardubicích Sobota 25. srpna 2007 od 13:00 hodin
„SLOVENSKÝ DEN“ DEN“ Velká cena SKANSKA, a.s. III. kvalifikace na Velkou pardubickou České pojišťovny * Podívaná pro milovníky koní – zábava pro celou rodinu * Děti do 15 let vstup ZDARMA * * Sázky * Areál závodiště je otevřen 4 hodiny před startem prvního dostihu *
Generální partner: GSM
+420 777 100 388 +420 466 611 139 FAX +420 466 611 139 TEL.
Mediální partneři:
E-MAIL WEB
[email protected] http://www.europr.cz/
www.pardubice-racecourse.cz
www.vpcp.cz
krajske_25_8.indd 1
8/2/07 2:53:20 PM VtaÏková ãerná
Obyvatelé a návštìvníci Brna mohou nyní projíždìt okolo výstavištì a do západních èástí mìsta výraznì bezpeènìji a rychleji. Konsorcium vedené spoleèností Skanska DS nyní pøedává do užívání novou mimoúrovòovou køižovatku Hlinky, jejíž souèástí je mimo jiné 300 metrù dlouhý silnièní tunel, zjednodušení tramvajové i trolejbusové dopravy a plynulejší výjezdy z veletržního areálu. Projekt pamatoval také na bezpeènost chodcù a cyklistù, pro které zde byly vybudovány bezbariérové pøechody a vyznaèeny „pruhy“ pro cyklisty.
www.skanska.cz www.skanska-hlinky.cz
Hlinky_280x204_BW_01.indd 1
28.6.2007 10:50:35
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj postaví nové cyklostezky Cyklistické komunikace jsou problémem v celé České republice. Například v Jihomoravském kraji je v provozu 135 cyklotras v celkové délce 3650 kilometrů, ale jen 135 km stezek je zcela odděleno od ostatních komunikací. Již v minulém roce byl kraj (JMK) upozorněn na konferenci „Cykloturistika v Jihomoravském kraji“ na to, že je potřeba cyklostezky rozšířit, a to i v návaznosti na okolní kraje a oblasti v sousedních zemích. Proto nechal JMK zpracovat dokument „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním
kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“. Tento úkol připadl sdružení tvořenému Centrem dopravního výzkumu, Nadací Partnerství (uděluje granty na budování nadnárodních tras Greenways), Alternativním dopravním studiem Brno a Klubem českých turistů. Jeho vytváření se také účastnila pracovní skupina tvořená vybranými zaměstnanci Krajského úřadu Jihomoravského kraje a zástupci mikroregionů, které pomáhají v rozvoji cykloturistiky na jižní Moravě.
Program přinesl několik priorit, které by měly přispět k rozvoji: v prvé řadě podpora cyklistické dopravy ze strany JMK, dále pak ustanovení funkce cyklokoordinátora, rozvoj páteřní sítě mezinárodních a krajských cyklokoridorů a v neposlední řadě vytvoření odpovídajících dotací. Právě cyklokoordinátor by měl všechny tyto akce spravovat tak, aby probíhaly plánovaně. Zatím byly výstavby řízeny spíše nárazově. Další důležitou funkcí tohoto úředníka bude hledání dotací v rámci Evropské unie. Kdyby měl plánované stezky financovat
pouze kraj, budování by se nepřiměřeně protáhlo. Rozpočet kraje počítá s uvolněním 10 miliónů korun ročně, přitom by dobudování celé sítě mělo stát několik stovek miliónů až něco málo přes miliardu korun. Protože je tato výstavba i věcí veřejnou, JMK Program zveřejnil a až do 15 srpna 2007 k němu mohl kdokoliv napsat své připomínky. Po prozkoumání všech poznámek bude celý koncept dopracován a JMK podá souhrnnou zprávu. Žaneta Neužilová
Některé obce rychlý internet od kraje již nechtěly Když v březnu roku 2005 Rada Jihomoravského kraje (Rada JMK) oznámila výběrové řízení na realizaci projektu „Vysokorychlostní internet pro obce JMK, 1.část“, obecní a městské úřady v kraji zajásaly. V té době ještě nebylo moc možností připojení k internetu a zvlášť ne vysokorychlostního WiFi. Navíc měl být projekt zařazen do programu Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech SROP, takže byla veliká šance, že se plán brzy uskuteční. Během půl roku se do užšího řízení přihlásilo šest firem, tři z nich však nevyhověly, a tak bylo v prosinci 2005 výběrové řízení zcela zrušeno. Za dva měsíce došlo ke schválení zahájení otevřeného řízení, které v polovině
roku 2006 přiřklo realizaci společnosti GiTy-Nettrade. Za další dva měsíce obě strany podepsaly smlouvu a plánovaným termínem dokončení se stal poslední den roku 2006. Protože se však mezitím změnila situace v oblasti komunikačních technologií (bylo potřeba jiné technické řešení), termín dokončení byl posunut na 31. 5. 2007. Nelze se tedy divit, že z původních 75 obcí, které byly do projektu zařazeny, jich sedm od smlouvy odstoupilo. Nechtěly čekat, takže si připojení k internetu zařídily jinak. Své rozhořčení však starostové daných obcí dali najevo na letošním červnovém setkání se zástupci JMK a společnosti GiTy-Nettrade. V jednu chvíli hrozilo, že od smlouvy odstou-
pí více obcí, což by mělo za následek krach celého projektu, ale zájem o vysokorychlostní internet projevilo hodně dalších úřadů, takže nakonec první část zavedení připojení dospěla ke zdárnému konci a po přeměření provozuschopnosti již nějakou dobu úspěšně funguje. Celkové skutečné náklady projektu dosáhly 30 248 585 Kč, z toho činily evropské finanční zdroje 22 686 439 Kč, státní rozpočet 3 024 858 Kč a rozpočet kraje 4 537 288 Kč. V rámci připojení dostala každá obec počítač zdarma, další provoz si ale úřady platí samy. Za to mají zajištěný 5letý servis od firmy GiTy-Nettrade a pomoc s jakýmkoliv technickým problémem (včetně zabránění zavirování počítače).
Kraj si však položil jednu podmínku. Připojené úřady musí umožnit občanům volný přístup k internetu v rámci úředních hodin a zájemcům v okruhu 2 km umožnit připojení přes WiFi. Instalaci přípojky a další provoz si samozřejmě hradí již sami obyvatelé. Projekt přinesl i několik dalších aspektů: byly vytvořeny informační stránky projektu, na JMK vzniklo speciální pracovní místo na odboru informatiky a kraj si slibuje po dalším rozšíření vytvoření jakési intranetové sítě, která bude plnit i jiné účely než pouhé připojení k internetu. Například rychlé spojení mezi úřady v případě ohrožení.
KN | srpen 2007 |
11
JIHOMORAVSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Jihomoravský kraj považuje rozvoj cestovního ruchu na svém území za jednu z priorit, máme všechny předpoklady stát se vyhledávaným turistickým cílem nejen pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Jen v rozpočtu na letošní rok má kraj na rozvoj cestovního ruchu vyčleněno 40 milionů korun a dalšími více jak 11 miliony Kč spolufinancuje projekty realizované z grantových schémat SROP v oblasti cestovního ruchu. V této částce jsou zahrnuty například náklady na vydávání propagačních materiálů, prezentační akce kraje na veletrzích cestovního ruchu, či příspěvek Centrále cestovního ruchu jižní Moravy, kterou kraj právě z důvodu intenzivní podpory turistického ruchu v regionu zřídil. Samozřejmě počítáme i s obnovou a budováním turistických stezek a cyklostezek. Právě v posledně jmenované oblasti jsme učinili v poslední době aktuální kroky. V dubnu až červnu 2007 byl zpracován dokument „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“, jehož cílem je definování toho, co je na území Jihomoravského kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky ještě vytvořit. Dále vymezení systému přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následná správa, vytvoření prostoru pro komunikaci obcí, mikroregionů, místních akčních skupin, ostatních subjektů a Jihomoravského kraje na dané téma. Jako hlavní byly v počáteční fázi naplňování tohoto programu navrženy pro rozvoj uvedené problematiky na území našeho kraje klíčové priority: jasná politická podpora pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky ze strany Jihomoravského kraje, ustanovení cyklokoordinátora na území kraje, vytvoření dotačního titulu pro podporu cyklistiky, rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoriMilan Venclík , dorů a koordinace rozvoje kraj1. náměstek hejtmana ských cyklokoridorů.
Žaneta Neužilová
ZLÍNSKÝ KRAJ Stvrzena spolupráce kraje s vodohospodáři Hejtman kraje Libor Lukáš na jedné straně a generální ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda na straně druhé. To byli hlavní aktéři podpisu memoranda o vzájemné spolupráci v oblasti vodního hospodářství. To bylo ratifikováno v první polovině srpna a týká se především vybudování nejnutnějších protipovodňových opatření na řece Moravě v oblasti Tlumačova a Uherského Hradiště a na řece Bečvě. „Podpisem dohody deklarujeme vzájemnou snahu o intenzivní spolupráci a urychlené řešení protipovodňové ochrany i dalších věcí souvisejících s vodním hospodářstvím na území Zlínského kraje. Věřím, že partnerství, k němuž jsme se tímto aktem zavázali, je rozhodnutím především ku prospěchu našich občanů,“ řekl hejtman Libor Lukáš. Ředitel Povodí Moravy potvrdil, že podnik je připraven vybudovat komplexní protipovodňovou ochranu Tlumačova (za 65 milionů) i souměstí Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice (za 170 milionů ko-
run). Obě akce by se měly začít realizovat v roce 2009. Spolupráce by se rovněž měla týkat dalšího rozvoje vodní cesty Baťův kanál, která je významnou atraktivitou v cestovním ruchu. Další spoluprací v oblasti turistiky by mělo být krátkodobé odstranění sinic z Luhačovické přehrady novou technologií. Na základě memoranda by také měl být budován nový systém automatických hlásičů, který by měl výrazně zlepšit informovanost obyvatel při případných povodních. (zr)
Firmy porušují zákon Časté porušování zákona o živnostenském podnikání, zejména nesplnění ohlašovacích povinností ze strany podnikatelů, zjistili zaměstnanci zlínského živnostenského úřadu. „Pro někoho může nesprávně uvedená adresa v živnostenském rejstříku působit jako banalita. Řadě zákazníků však komplikuje život např. při vyřizování reklamací nebo při doručování písem-
ností,“ vysvětlila důvod kontroly podnikatelů v budově na T. G. Masaryka 1280 vedoucí zlínského živnostenského úřadu Naděžda Hasíková. “Zjistili jsme, že se v objektu již nevyskytuje 30 podnikatelů, kteří mají tuto adresu zapsanou v živnostenském rejstříku,“ řekla Hasíková a dodala, že se jednalo o dvanáct fyzických a osmnáct právnických osob. Z
těchto nenalezených firem živnostenský úřad dvacet předvolal k provedení kontroly. „Čtyři případy jsme postoupili kolegům do měst, ve kterých jsou místně příslušní,“ upřesnila Hasíková. Podle jejích slov se u zbývajících šesti podnikatelů podařily zjistit nové adresy. „Zde budeme pokračovat v kontrolách,“ zdůraznila vedoucí živnostenského úřadu a dodala, že po
dořešení plánovaných kontrol budou o těch podnikatelích, kteří již na uvedené adrese nesídlí, informovat obchodní rejstřík Krajského soudu v Brně. „Výsledkem a cílem našich kontrol nebylo uložit pokuty či jiné sankce, ale sjednat nápravu a tak přispět k ochraně spotřebitele,“ vysvětlila N. Hasíková. (zr)
ZLÍNSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE V posledních dvou letech Zlínský kraj podpořil ze svého rozpočtu projekty v oblasti cestovního ruchu částkou blížící se 20 milionům korun. Prostředky byly směřovány jak do oblasti služeb, kde konečnými příjemci podpory byla města, obce a malí i střední podnikatelé, tak i do oblasti infrastruktury v cestovním ruchu. Zde byli konečnými příjemci malí a střední podnikatelé.Významnou částkou kraj přispíval na projekty v oblasti jednotného marketingu a informačního systému v cestovním ruchu. Díky tomu se podařilo nastavit systém propagace kraje tak, aby vystupoval jednotně a zvyšoval povědomí mezi potenciálními návštěvníky. Kraj si díky projektu nazvanému Společná propagace Zlínského kraje a jeho turistických oblastí nastavil základ své marketingové značky a vzájemné komunikace s partnery v jednotlivých oblastech kraje, kteří jsou vnímáni jako významní hráči na trhu. Připravovaný turistický informační portál je ambiciózním projektem, jehož spuštění významně přispěje k informovanosti návštěvníků o nabídce kraje, o službách v cestovním ruchu, speciálních produktech. Díky moderní koncepci bude portál splňovat požadavky individuálních turistů, kteří si mnohdy přejí připravit vlastní itinerář dovolené. Nabídka informací je mimořádná. Předcházela jí dosud nejucelenější pasportizace dat se vztahem k cestovnímu ruchu, jakou kdy Zlínský kraj zažil. Do spolupráce při sběru a třídění dat byla zapojena informační centra, která budou při ostrém provozu portálu hrát významnou roli těch, kdo budou dbát na aktualizaci a správnost informací. Díky tomu se také kraji podařilo zahájit s informačními centry spolupráci. Již rok se ve dvou měsíčních intervalech pracovníci informačních center scházejí se svými kolegy z kraje, aby se navzájem informovali o novinkách, předávali si mezi sebou propagační materiály a informovali se o záměrech. I díky tomu se dnes kraj dokáže propagovat komplexněji než kdy v minulosti. V loňském roce byla zpracována Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu. Ta mimo jiné vymezila v území kraje oblasti s mimořádným potenciálem pro cestovní ruch. V nich jsou zpracovány integrované strategie, které umožní lepší připravenost těchto území na čerpání prostředků z evropských fondů, ale také zatraktivní místa a připraví nové podněty, kvůli nimž stojí za to do Libor Lukáš , Zlínského kraje přijet.
hejtman
12
OLOMOUCKÝ KRAJ
| KN | srpen 2007
KRÁTCE Kraj opravuje silnice do Polska Olomoucký kraj otevřel opravenou silnici Zlaté Hory – Konradów. Rekonstrukce tří mostů a silnice v celkové délce 3,3 kilometru si vyžádala náklady takřka 26 milionů korun. Přes 15 milionů kraj získal od Evropské unie, milion od státu a zbývajících takřka 10 milionů investoval ze svého rozpočtu. (pb)
Cena za práci pro postižené děti Cenu hejtmana Olomouckého kraje za práci ve prospěch osob se zdravotním postižením za rok 2006 získal Engelbert Mildner. Mildner je otcem dcery s mentálním postižením, která jej přivedla k práci ve prospěch handicapovaných. Již v roce 1969 se Mildner stal jedním ze zakladatelů Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. V roce 1972 se zasloužil o vybudování zařízení pro denní pobyt mentálně postižených v Olomouci – Chválkovicích (pb)
Nový web pro podnikatele Krajská hospodářská komora zveřejnila své nové webové stránky. Cílem nového webu je široká nabídka informací pro podnikatele z regionu a také vytvoření aktivní komunikace mezi zástupci podnikatelské veřejnosti, členy hospodářských komor a dalšími podnikatelskými subjekty v našem kraji. (pb)
Nejkritičtější dopravní místa se mají zlepšit Mezi nejkritičtější dopravní místa v Olomouckém kraji pa-V e tří hlavní silniční tahy v Přerově, ve Šternberku a v Mohelnici. Kraj vyzval stát ke zlepšení této nežádoucí situace. V Přerově je trvale krizová situace na silnici první třídy č. 55 a na jejím vedení v průtahu městem ve směru od Olomouce na Zlín. „Výsledkem jednání byla dohoda představitelů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), statutárního města Přerova a Olomouckého kraje na vyřešení mimoúrovňového vjezdu do města ve směru od Olomouce,“ informoval mluvčí kraje Tomáš Kocych. Součástí projektu má být rovněž vybudování vlastního průtahu městem, včetně propojení ulice Velké Novosady a prostoru autobusového nádraží.
Šternberku je dlouhodobě přetížená silnice I/46 ve směru na Olomouc, která prochází městem a komplikuje zde dopravu. ŘSD a radnice budou spolupracovat na přípravě obchvatu města, zejména při dořešení majetkoprávních vztahů s pozemky pod plánovanou trasou obchvatu. Mohelnici sužuje kritický stav na silnici I/44 ve směru na Šumperk, která tvoří velmi důležitou spojnici severního území kraje s krajským městem. „Byla prodiskutována příprava výstavby rychlostní silnice R 35 z Mohelnice ve směru na Hradec Králové a dopravní uzel
OLOMOUCKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
R 35 a I/44 u města Mohelnice,“ poznamenal mluvčí kraje. Trasa plánované výstavby R35 se však na některých místech nelíbí ekologům. V úseku ze Starého Města do Mohelnice teprve začíná vyhodnocování vlivů na životní prostředí. Námitky proti nové komunikaci mají například v Maletíně u Zábřehu, protože má vést v těsné blízkosti chatové osady a jejich majitelé se obávají ztráty klidu. „Bude zřejmě nutné buď trasu oddálit, anebo vybudovat protihlukové stěny či val,“ upozorňuje Miroslav Patrik z organizace Děti Země. Obec také poukazuje na to, že silnice prochází řadou míst, kde žijí chránění živočichové. Petr Bayer
Kraj podpořil umělce Olomoucký kraj poskytl profesionálním divadlům a filharmonii podporu ve výši 2,2 milionu korun. Rozdělení této částky schválili členové krajského zastupitelstva. Díky přiznání krajské dotace se subjekty mohou ucházet o finanční prostředky z rozpočtu ministerstva kultury. Moravské divadlo Olomouc od kraje dostalo přes 1,5 milionu korun. Divadlo Šumperk získalo 334 tisíce korun a stejnou
sumu Olomoucký kraj poskytl také Moravské filharmonii Olomouc. Stejné částky organizace obdržely také v loňském roce. Peníze poskytnuté Olomouckým krajem slouží financování takzvaných regionálních funkcí těchto organizací. K nim patří například produkce pro návštěvníky z obcí a měst mimo sídla divadel a symfonického orchestru, zájezdové koncerty
a představení i pořádání festivalů, přehlídek a soutěží. Kraj zmiňované organizace podporuje také v jiných dotačních programech. Například v loňském roce získalo Moravské divadlo Olomouc 1,5 milionu korun z takzvaných Významných projektů Olomouckého kraje. Ze stejného programu čerpala částku 1,3 milionu korun také Moravská filharmonie Olomouc. (zr)
Cestovní ruch je jednou z priorit Rady Olomouckého kraje v tomto volebním období. Uvědomujeme si, že cestovní ruch představuje pro některé části kraje, především pro Jesenicko, největší šanci na hospodářský rozvoj. Tomu odpovídají i finanční prostředky, které na tyto účely vynakládáme. V letošním roce pravděpodobně přesáhnou částku 20 milionů korun. Mezi akcemi realizovanými v letošním roce bych určitě zmínil spuštění turistického informačního portálu přinášejícího uživatelům internetu ucelenou nabídku služeb v cestovním ruchu. Na adrese www.ok-tourism.cz zájemci naleznou informace o zajímavých místech našeho kraje včetně údajů o památkách, významných kulturních a společenských akcích a vhodných trasách na výlet. Náklady na vytvoření nového portálu dosáhly částky dva miliony korun a Olomouckému kraji se na ni podařilo získat dotaci Evropské unie. Další prostředky vynakládáme na realizaci Marketingu cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Projekt mimo jiné zahrnuje tvorbu nabídek pro organizovanou i individuální turistiku a komunikační kampaň rozdělenou na zimní a letní sezónu. Olomoucký kraj je členem organizací Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu a Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu, druhé z nich přímo zakládal. Oba subjekty si kladou za cíl iniciovat vznik produktů, projektů a záměrů cestovního ruchu, získávat finanční prostředky z mimoregionálních zdrojů a zajistit certifikaci kvality služeb. Kraj dále pokračuje v projektu slevové karty Olomouc Region Card, na němž spolupracuje s městem Olomouc. V těchto dnech dokončujeme projekt nových informačních tabulí, které upozorňují na zajímavá místa v kraji. Více než sto značek navádějících turisty k čtrnácti cílům má jednotný grafický design, který je shodný se standardem používaným v řadě evropských států. V tomto případě jsme do projektu investovali částku 2,5 milionu korun. Nemalou částku každoročně věnujeme také na obnovu kulturních památek a staveb drobné architektury, které přispívají k atraktiIvan Kosatík, vitě našeho regionu pro hejtman návštěvníky.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Vysoké školy v kraji požadují slíbené peníze Kvůli škrtům ministerstva financí vysoké školy nedostanou slíbené finančních prostředky, a to ohrozí počet přijatých studentů a zbrzdí se výzkumné a rozvojové programy. Na tom se společně s ministryní školství Danou Kuchtovou shodli rektoři vysokých škol v regionu. Ministertsvo financí se brání, podle něho je třeba hledat úspory na ministerstvu školství. Vysoké školy teď nevědí, na čem vlastně jsou. Budou muset některé čerstvě přijaté studenty dodatečně odmítnout? „Je to zarážející už proto, že průmyslové podniky v kraji po nás neustále požadují vzdělané odborníky. Pokud dojde ke schválení škrtů, budeme jim muset říci, že je do budoucna nebudeme mít,“ řekl rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Tomáš Čermák. „Už loni jsme nedostali zaplaceno za 500 ab-
solventů bakalářského studia, letos podobnou situaci nehodláme připustit,“ dodal. Na Filozofickou fakultu Ostravské univerzity úspěšně vykonalo přijímací zkoušku dva tisíce ze čtyř a půl tisíc uchazečů. „Přijali jsme něco přes polovinu,“ uvedla děkanka Eva Mrhačová. „Máme třetině
z nich oznámit, že je nemůžeme učit zadarmo, a tak je dodatečně odmítnout?“ vysvětlila nelehkou situaci. „Byli jsme pod velkým politickým tlakem, abychom zvýšili počty studentů. My jsme to udělali, ale stát nám je nechce financovat,“ uvedl v pořadu Události v regionech na ČT 1 rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Z rozpočtu pro vysoké školy zmizela miliarda, která tam ještě na podzim byla. Podle rektora Močkoře chybí pro příští rok zhruba 2 miliardy korun. Miliarda je nezbytné minimum, aby školy vůbec mohly přežít. Pokud se Kuchtové nepodaří peníze ve vládě zajistit, bude
uvažovat o demisi. Odhadovat, jak se situace bude vyvíjet dál je složité. Na tom se rektoři s ministryní neshodli. Rektor Čermák je optimista. Věří, že se peníze nakonec najdou. Naproti tomu rektora Ostravské univerzity Jiřího Močkoře Kuchtová nepřesvědčila. „Obávám se, že situace není vůbec jednoduchá,“ uvedl. „Je to pro mě tak zásadní věc, že s mou plnou podporou mohou rektoři počítat. Rozhodne se nejpozději na podzim, kdy proběhne třetí čtení návrhu celého reformního balíku,“ řekla Kuchtová.
Pavel Plohák
Zóna Mošnov životní prostředí nezhorší Průmyslová zóna Mošnov životní prostředí nezhorší - takový je výsledek studie o vlivu plánovaných podnikatelských aktivit na životní prostředí v této lokalitě. Studii vypracovala společnost G-Consult na základě požadavku města zmapovat současný stav životního prostředí a získat představu,
jak se bude situace vyvíjet během zaplňování zóny v příštích letech. „Je jasné, že když se staví, dochází ke zhoršení životního prostředí. Vedení města má zájem v tomto ohledu negativní vlivy výrazně snižovat,“ řekl náměstek primátora Ostravy Zdeněk Trejbal. Ve studii je potvrzeno, že existují dostatečné podmín-
ky a možnosti pro to, aby nebyly překračovány hlukové limity a jiná omezení. Například je doporučeno postavit protihlukový val kolem obchvatu a využívat vytápění zemním plynem. Zeleň by měla tvořit asi šestnáctiprocentní podíl z celkové plochy. Při výběru podnikatelských aktivit, které mají zájem
do mošnovské zóny vstoupit, sehraje významnou roli mimo jiné využívání takzvané BAT, tedy nejlepší dostupné techniky, a minimální znečišťování ovzduší. V průmyslové zóně Mošnov nebude umístěn těžký průmysl. (zr)
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE V loňském roce investoval kraj do rozvoje a podpory cestovního ruchu více než 110 milionů korun. Jde o rekordní částku, na které se významnou měrou podílelo listopadové dokončení modernizace ostravského letiště Leoše Janáčka, na něž kraj přispěl částkou ve výši 98,1 milionu korun. Další významné finance směřovaly do marketingové podpory a propagace turistických možností kraje. Kraj jsme propagovali na řadě veletrhů a výstav, vydali jsme řadu publikací a realizovali také zajímavé projekty. Jedním z nich byla například rekonstrukce a oprava kostela sv. Josefa ve Fulneku, který byl z části financován také z evropských peněz a je, díky historii spojené se jménem Jana Amose Komenského, jednou z turisticky zajímavých lokalit kraje.Všechny aktivity, které realizujeme mají vést k tomu, aby Moravskoslezský kraj byl vnímán jako region, kde jsou historické, kulturní a architektonické perly. Kraj, kde několik minut od center měst naleznete neporušenou přírodu. Místo, kde jsou moderní lázeňská centra. Jednou z klíčových aktivit kraje v letošním roce je proto vytvoření standardního servisu pro návštěvníky regionu tak, jak je to běžné jinde ve světě a další aktivitou Moravskoslezského kraje je cílená marketingová podpora zájmu o region ve vybraných zahraničních lokalitách. Tato podpora zahrnuje mapování potřeb zahraničních návštěvníků a následně, na základě znalosti priorit turistů z dané země, přípravu servisu - od materiálů o regionu v rodném jazyce turistů až po web a nabídku služeb. V minulých měsících jsme takto oslovili zájemce o Moravskoslezký kraj v Holandsku. Podle prvních výsledků mohu říci, že zájem holandkých turistů o Pavel Drobil, náš region je a tento projekt náměstek hejtmana považuji za opravdu povedený.
ROZHOVOR
KN | srpen 2007 |
13
„Výroba výbušnin podléhá zvláštní legislativě. Nejsme pekárna,“ říká generální ředitel akciové společnosti Explosia Petr Nosál Společnost Explosia zahájila svoji novodobou existenci v polovině roku 2002. Navázala však na tradici započatou již za první republiky. Lze vysledovat nějaká pojítka a naopak rozdíly za téměř sto let činnosti společnosti ve velmi speciální výrobní oblasti? Samozřejmě jsme rádi, že Explosia získala po určitém období opět právní subjektivitu a vlastní samostatnost, myslím si, že je to společnost, která má jednoznačně své místo na trhu a je natolik specifická, že je dobře, když se vláda rozhodla naši společnost dostat pod svou kontrolu ať už v kontextu celosvětové situace ohledně terorismu, a také samozřejmě z hlediska branně bezpečnostních zájmů státu. Explosia prošla za těch téměř sto let výrazným vývojem a posunem, kdy ve svých počátcích byla firmou zaměřenou výhradně na vojenský sektor a dnes je silně orientována na civilní výrobu v oblasti trhavin nebo střelivin. Dříve byla společnost hospodářsky závislá především na armádních zakázkách, zatímco v současnosti je základním pilířem segment civilního trhu, jak českého tak zahraničního. V současné době jsou tedy vaším hlavním předmětem jaké konkrétní aktivity? Naše aktivity vycházejí z dlouholeté tradice výroby a obchodu v oboru průmyslových a vojenských trhavin, černých a bezdýmných prachů a munice s tím, že společnost je členěna na obchodní a výrobní divize, trhavin, střelivin a výzkumný ústav, který pro nás zabezpečuje výzkum a vývoj nových výrobků. Součástí Explosie je i středisko vrtací a trhací práce, kde jsme se zaměřili na rozvoj v segmentu služeb spojených s realizací trhacích prací pro povrchové dobývání hornin. Máme taktéž organizační složku na Slovensku, která zajišťuje rozvoj našeho prodeje průmyslových trhavin na tamějším trhu. Za loňský rok vykázala Explosia zatím nejlepší výsledek svého hospodaření v novodobé historii. Kde hledat hlavní pilíře tohoto úspěchu? Hlavní pilíře jsou skryty v našem postavení na jednotlivých trzích, v rozvoji obchodní činnosti a samozřejmě ve využívání výzkumných úkolů, které zajišťuje náš Výzkumný ústav průmyslové chemie. Jedním z konkrétních výstupů byla realizace významného, více jak tříletého, projektu velkorážové munice pro zahraničního partnera, který pro nás jen v loňském roce znamenal v tržbách přes sto milionů korun. Další přínosem byl již zmíněný rozvoj služeb týkajících se trhacích prací, kde jsme učinili výrazný krok, když jsme koupili majoritní podíl ve společnosti FOSPOL, která je jedničkou na našem trhu vrtacích a trhacích prací, čímž jsme významným způsobem nastartovali výrobu a prodej našich trhavin. Produkce průmyslových trhavin a střelivin jistě vyžaduje značná bezpečnostní opatření, jak při práci tak při obchodování. Jakým způsobem jsou ve vaší společnosti zmíněné záležitosti řešeny? Výroba výbušnin podléhá zvláštní legislativě. Nejsme pekárna. Jsou zde nastavena určitá bezpečnostní pravidla, která jsou poměrně přísná a vzhledem k vývoji souvisejícím s terorismem se stále zpřísňují. Explosia má speciální ochranu, kterou nám jako službu poskytuje společnost Synthesia, jež chrání celý společný areál. Přešli jsme na čipový systém vstupů, není zde možný žádný pohyb osob bez doprovodu a kontroly, a v současné době máme tento systém ve zkušebním provozu. Umožňuje nám to získat přehled kde a kdo se pohybuje. Mimo to jsme získali celou řadu certifikátů, vedle ISO je to Responsible Care, což je program Odpovědného podnikání v chemii, které uděluje Svaz chemického průmyslu, dále AQAP, tedy norma související s dodávkami pro armádu ČR a členské země NATO, a mnoho dalších oprávnění nezbytných pro to, abychom vůbec mohli realizovat produkci pro
vojenské a ostatní speciální subjekty, které toto vyžadují. Kladete, v souvislosti s předchozí otázkou, nějaké speciální požadavky na zaměstnance? Máme poměrně přísné požadavky na nově příchozí zaměstnance především z hlediska zdravotního stavu, neboť se chystají pracovat v dost náročném prostředí. Bohužel občas se nám stává, že někteří uchazeči by u nás rádi pracovali, ale jejich fyzický stav to neumožní. Také probíhá vstupní školení, kde uchazeči dostávají veškeré informace ke své činnosti v naší společnosti, určitý okruh zaměstnanců pak podstupuje další kurzy, nezbytné pro výkon jejich speciální profese. A dnes je pro zhruba šedesát pracovníků naší společnosti vyžadována prověrka Národního bezpečnostního úřadu na stupeň vyhrazený, důvěrný nebo tajný. Jednotlivé požadavky jsou odvislé od pozice, do které ten člověk u nás nastupuje. Jaká je personální politika vaší společnosti, s čímž souvisí struktura zaměstnanců, (ne)dostatek pracovních sil, pracovní příležitosti apod.? Kvalifikované pracovní síly obecně je v pardubickém regionu nedostatek a s tím se musíme potýkat i my. Například věková struktura našich zaměstnanců, ve srovnání s ostatními subjekty ve Svazu chemického průmyslu, je poměrně vysoká, kdy se průměrně blížíme padesáti rokům. Situace není jednoduchá, chceme náš pracovní kolektiv omladit, proto jsme zahájili Program asistentských míst, kde absolventům nabízíme práci v naší společnosti, přičemž každý může za účasti garanta během určitého předem domluveného období prokázat svou prospěšnost a uplatnitelnost pro firmu a nastoupit pak do stáleho pracovního poměru. Významnou součástí aktivit Explosie je výzkum a vývoj. Můžete příbližit tuto sféru a úvést nějaké aktuální příklady výsledků vaší práce? Zaměřujeme se především na nové produkty a služby. Finalizujeme vývoj druhé generace modulových nábojek řáže 155mm, kde počítáme s úspěchem v tendrových řízeních v zahraničí. Sledujeme možnosti ve vybraných teritoriích a navazujeme tím na zdařilý projekt první generace modulových nábojek realizovaný v období do roku 2006. Chceme dokončit výzkum a vývoj aktivní dynamické ochrany obrněné techniky, kde chceme navázat na úspěšný projekt dynamické ochrany tanků T-72, který jsme realizovali předtím. Neméně významnou záležitostí je realizace prodeje našeho know how a technologických procesů zpracování energetických materiálů, laboratoří a zkušeben, kde se učastníme v konkrétních tendrech dodávek technologií výroby jak bezdýmných prachů, tak i dalších energetických materiálů, trhavin, včetně servisu, tzn. analytiky, balistiky apod. Náš výzkum a vývoj je tedy tímto způsobem zaměřen a rád bych zdůraznil, že na tyto rozvojové projekty umíme získat zajímavé prostředky také z dotačních zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva obrany nebo evropských fondů. Jaká je politika modernizace a investičního rozvoje vaší společnosti? Uvažujeme o převzetí dalších aktivit našich konkurentů zejména v oblasti trhavin, vrtacích a trhacích prací, určité možnosti se rýsují v zemích bývalé Jugoslávie, rádi bychom rozšířili naši činnost v Německu, Polsku a na Slovensku, hlavně v segmentu vrtacích a trhacích prací v Čechách a na Slovensku, kde si myslíme, že je velký potenciál. Zmínil jsem prodej našeho know how a technologií v oblasti výroby energetických materiálů do, pro nás, bezrizikových teritorií. Rádi bychom využili některé offsetové příležitosti, které
Ing. Petr Nosál se narodil 27. července 1961 v Chomutově. Vystudoval Střední průmyslovou školu v Mostě, je absolventem VŠCHT v Praze. Do roku 2000 působil na manažerských postech v akciové společnosti CHEMOPETROL, poté pracoval jako ředitel firmy B.U.T., s.r.o. a od června 2002 je generálním ředitelem akciové společnosti Explosia.
se nabízejí v rámci akvizic Armády ČR. Je samozřejmě třeba se zaměřit také na zvýšení našich kapacit týkajících se místa spotřeby připravovaných emulzních trhavin, tzn. investice do nových nabíjecích vozů, do skladovacích prostor trhavin, abychom pokryli plánovaný růst výroby. Chceme zavést novou výrobu roznětných systémů. A nemalé investice si vyžádá oprava strojního zařízení a inovace technologií, např. modernizace výroby Pentritu. Důležitá je též otázka řešení našeho energetického hospodaření. Ve spolupráci se Synthesií bychom chtěli snížit naši míru závislosti na dodávkách energie, páry a dalších služeb, které nám Synthesia poskytuje, aby to bylo pro nás efektivní a ekonomicky návratné. Vaše produkce je určitě pod ekologickým drobnohledem příslušných institucí. Přijali jste a realizujete v této souvislosti nějaká opatření? Už jsem zmínil program Responsible Care, který je zaměřen na ekologické podnikání v chemii, na životní prostředí a bezpečnost. Zahájili jsme projekt rekonstrukce kanalizace v areálu Explosie, abychom do roku 2009 snížili celkové množství odpadních vod a koncentrace vypouštěného znečistění. Dalším důležitým ekologickým krokem je snížení energetické náročnosti firmy. Významnou akcí pro okolní obce je snížení hlukové zátěže, kde chceme například realizovat projekt výbuchové komory se zaměřením na minimalizaci hlukového zatížení pro okolí. Jak byste zhodnotil (ne)úspěchy Explosie z hlediska obchodu? Od roku 2002 vykazujeme vzestupnou obchodní tendenci. Obchod na českém trhu si realizujeme sami, bez prostřednictví dealerů, čímž máme daleko blíže ke koncovým zákazníkům a spotřebite-
lům a tím pádem umíme pružněji reagovat na jejich potřeby. V posledních pěti letech novodobé historie firmy se nám daří zvyšovat obrat firmy v průměru o deset až patnáct procent, v loňském roce jsme poprvé překonali hranici 600 milionů korun s meziročním nárůstem téměř šedesát milionů. Rádi bychom upevnili pozici lídra na tuzemském trhu v průmyslových trhavinách, kde chceme v roce 2010 dosáhnout podílu nejméně 35%, ve střelivinách bychom chtěli oproti letošku zvýšit objem tržeb o třicet procent, což je velmi ambiciózní cíl a věřím, že se nám toho podaří dosáhnout. Dominantní podíl v Česku si chceme udržet oslovením dalších klíčových zákazníků v oblasti brokového střeliva nejen na evropských trzích, ale všude tam, kde je velká poptávka po civilním střelivu. Můžete vyjmenovat hlavní úkoly a plány vaší společnosti pro letošní rok a zmínit se o dalším vývoji v příštím roce, poté co ukončí svou činnost Česká konsolidační agentura, která je vaším jediným akcionářem? Letos je naším stěžejním cílem udržet nastoupený trend, první pololetí pro nás bylo vzhledem k vývoji počasí a pokračujícímu boomu ve stavebnictví velmi dobré, realizujeme výrazný meziroční nárůst v oblasti služeb. Naším vstupem na trh vrtacích a trhacích prací, který je velmi dynamický, meziročně minimálně ztrojnásobíme náš obrat v tržbách za služby. Pomáhá nám to současně navyšovat výrobu v oblasti trhavin. Ukončení činnosti České konsolidační agentury pro nás znamená, že všech sto procent našich akcií bylo zařazeno do tzv. portfolia strategických aktiv, které k 1.1.2008 přejde do správy ministerstva financí, kde jsou připraveny určité kroky, abychom mohli kontinuálně pokračovat v naší činnosti. Nepředpokládáme, že by mělo v nějaké krátké době dojít k privatizaci nebo k prodeji akcií Explosie, ale toto je rozhodnutí, které spadá pouze do kompetence vlády ČR.
14
PREZENTACE
| KN | srpen 2007
80. Pardubická juniorka s premiérem Mistrovství České republiky jednotlivců v kategorii staršího dorostu v tenise letos oslavilo již osmdesát let. Nad turnajem, konajícím se za podpory generálního partnera společnosti Chládek a Tintěra Pardubice, převzali záštitu Rada Pardubického kraje a primátor města Pardubic Jaroslav Deml. „Letos se Juniorka dožila věku, kdy se aktivní sportovní činnosti věnují jen ti nejotrlejší senioři. Přesto je stále spojována s mládím a nadějí. Právě tady úspěšně odstartovala kariéra nejednoho české-
ho či československého tenisového reprezentanta. Hráče světové desítky v současné době úspěšně prohání Tomáš Berdych, vítěz Pardubické juniorky z doby nedávno minulé,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek Finálového dne soutěže se zúčastnil předseda české vlády Mirek Topolánek, který si v exhibičním utkání na dvorcích nedaleko pardubického zámku zahrál čtyřhru společně s prezidentem Českého tenisového
svazu Ivo Kaderkou, exreprezentantem Cyrilem Sukem a Petrem Pálou, synem bývalého daviscupového kapitána Františka Pály. „S jakým cílem jdu do zápasu? Jako vždy, vyhrát. Ačkoliv budu jediný ryzí amatér na kurtu a budu to ostatním kazit, tak jsme stejně favoriti,“ vítězně prohlásil před zápasem premiér. V tie-breakové přestřelce utkání, hraném na jeden set, však byla nakonec šťastnější dvojice Kaderka – Pála, když porazila duo Topolánek – Suk 7:6.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek (zprava), vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek a generální ředitel akci- …společně s Ivo Kaderkou (druhý zleva), prezidentem Českého tenisového svazu a Jaroslavem Demlem, primátoové společnosti Chládek a Tintěra Pardubice Libor Joska nejprve zhlédli finálový zápas dvouhry dívek… rem města Pardubic (první vpravo), předali ceny…
…a premiér pak nastoupil k exhibičnímu utkání společně s Cyrilem Sukem proti dvojici Kaderka – Pála. Vyrovnaný duel, hraný na jeden set, dospěl až do tie-breaku, v němž uspěli Kaderka s Pálou.
Chceme být firmou užitečnou svému okolí Hroch s tenisovou raketou…?! Jde to vůbec dohromady? Akciová společnost Chládek a Tintěra Pardubice je již několikátým rokem generálním partnerem Pardubické juniorky. Kdy a proč se tomu tak stalo vysvětluje Libor Joska, generální ředitel firmy.
Na první pohled k sobě hroch, který je symbolem naší firmy, a tenis sice nijak zvlášť nepasují, přesto jsme se zhruba před deseti lety rozhodli jako místní pardubická firma do Juniorky vstoupit v pozici řadového sponzora a podpořit tím mladé české tenisty a tenistky. V poměrně krátké době jsme se stali hlavním partnerem soutěže a asi před sedmi lety, kdy Pardubickou juniorku opustila společnost Synthesia, jsme byli požádáni, zda bychom se chtěli stát generálním partnerem. V té době jsme však, to říkám narovinu, měli mnoho dalších aktivit a naše společnost ještě nebyla tak silná, aby závazkům vyplývajícím z generálního
partnerství dostála, proto jsme nadále zůstali partnerem hlavním. Post generálního partnera jsme zaujali před třemi lety, jsem za to rád a jsme na to hrdí. Myslím si, že turnaj se podařilo nastartovat dobrým směrem a pokračovat tak v dlouholeté tradici. Jedním naším mottem, které vychází z našich aktivit, je úsilí být firmou užitečnou svému okolí, neboť tento region nám jako stavební společnosti poskytuje práci a my chceme tuto důvěru vracet například podporou takových akcí jako je Pardubická juniorka. Současně jsme významným partnerem pardubického hokeje nebo místní extraligy atletů. V rámci Pardubického kraje se snažíme přispívat nejen na sféru sportovní, ale zaměřujeme svou podporu také do oblasti sociální a kulturní. Snažíme se pomáhat zdravotně postiženým a další prostředky pravidelně věnujeme do oblasti vzdělávání.
www.cht-pce.cz
Mirek Topolánek a Libor Joska při předávání upomínkových darů po zápase.
INZERCE
KN | srpen 2007 |
15
VE HVĚZDÁCH NÁS NENAJDETE
VE HVĚZDÁCH Ě Á NÁS NENAJDETE í n x e l p m Ko , í n l á i d e m , é v o g marketin , produkční é k s l e t a v vyda y b ž u l s n o i t o m o r ap e s e r d a na nové
european marketing & media house
EUROPEAN MARKETING & MEDIA HOUSE 533 53 Pardubice - Semtín centrální produkce tel. 466 611 139 www.emmh.eu KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajstvíakomunikace:MilošSpáčil.Redakce:JanŠtifter,JanŘeháček,MilošKolesár,regionálnízpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava.
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Abocentrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 6. Číslo: 8. Vychází: 17. srpna 2007 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme
16
| KN | srpen 2007
INZERCE
Infolinka 800 100 777 www.csobpoj.cz
