SPEKTRUM 10 2013
Česká energetika na rozcestí nebo na scestí? Sněm: Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme!
Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03
Zlaté strojírenské kvinteto . . . . . . . . . . . 18
Evropský prostor
Klub Manažera roku: Stav školství je zoufalý . . . . . . . . . . . . . . 20
Komu vadí agentury dočasné práce? . . 30
Česká energetika na rozcestí nebo na scestí? . . . . . . . . . . 04
MSV zahájil tradici nových ocenění – Osobnost průmyslu a Počin roku . . . . . . 21
Robin Hood v úzkých . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Evropská energetika mezi liberalizací a další regulací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 06
Výzkum, vývoj, inovace
Luboš Pavlas: Věřím, že čas uhlí ještě přijde . . . . . . . . 08
SVÚM: Chceme být „sexy“ pro mladé vědce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Budoucnost české energetiky u kulatého stolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
V ČR má být na 30 akreditovaných parků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Energetika
Možná se blýská na lepší časy . . . . . . . . . 31
České firmy mohou rekonstruovat dánskou infrastrukturu . . . . . . . . . . . . . 33
Regiony Regiony v centru dění – projekt na podporu sociálního dialogu . . . . . . . 34 Temelín – stavět či nestavět? . . . . . . . . . . 12 Břidlicový plyn – móda posledních let . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Legislativa Zákonné opatření Senátu o daních . . . . 24
Mezinárodní strojírenský veletrh
Informace ze Svazu
Sněm: Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Svaz chce hovořit do odpadové legislativy . . . . . . . . . . . . . . 27
Inzerce: Česko proti chudobě, top vision, Severní energetická, ČPZP
SP ČR k aktuálním tématům . . . . . . . . . 26
Média Podzim ve znamení Sněmu a jeho požadavků . . . . . . . . . . . . 29
Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Šéfredaktor: Milan Mostýn Zástupkyně šéfredaktora: Růžena Hejná Výkonný redaktor: Jiří Janda Foto: Jiří Janda, Karel Šuster, studio Pixl‑e Korektury: Miroslava Trublová Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: Boris Dlouhý, Vladimíra Drbalová, Jitka Hejduková, Ondřej Gbelec, Dagmar Kuchtová, Petra Ježková, Ludmila Nutilová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) na vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně. Registrace: ISSN 12137227
Czechia nebo Czech Republic Pan prezident nám ze zahraniční cesty poslal úkol k přemýšlení. Máme se nadále označovat jako Czech Republic, nebo nově Czechia? A tak nás začali bombardovat novináři s dotazy na černobílé rozhodnutí: pro nebo proti. Když tato poměrně méně významná věc dokáže rozdělovat a polarizovat názory osobností a celé společnosti, pak se ptám, zda jsme schopni najít shodu v důležitějších otázkách. Právě energetika více než dříve potřebuje společenský konsenzus. Nejen to, potřebuje vytvářet koalice firem a odvětví, která v minulosti spolu moc kooperovat neuměla nebo ani tuto ambici neměla. Žijeme v době, kdy sehrává klíčovou roli v budování úspěšného rozvoje regionů. Důsledky špatných rozhodnutí v této oblasti mají zásadní dopad na zhoršení pozice na finálním globálním trhu. Potvrzuje to i analýza důvodů zaostávání EU za úspěšnějšími regiony světa. Přehnaný důraz na ekologii přiznal i eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani. Evropa svým donkichotským úprkem za zelenou energií podle něj vyhnala náklady elektrické energie do neúnosné výše a její průmysl přestává být schopen ve světě konkurovat. Situace je o to horší, že v USA přišla „břidlicová revoluce“, která výrazně srazila tamní ceny plynu. Hovoří se o tom, že dluhová krize může být vystřídána krizí energetickou. V našich podmínkách se k výše uvedenému přidávají další problémy spojené jako siamská dvojčata bez šance na úspěšné rozdělení. Chybí nám definitivní rozhodnutí o energetické koncepci a na ni navazující surovinová strategie. S tím souvisí rozhodnutí o dostavbě bloků v Temelíně a Dukovanech a ještě podstatněji rozhodnutí, za jakých podmínek a rizik pro nás všechny budou tyto investice dokončeny. Diskuse není jen o jádru, ale i o rizicích a dopadech zvolení varianty jiné. Možná pro mnohé sledující zpovzdálí diskusi o efektivnosti těžby černého uhlí v Moravsko‑slezském kraji není toto téma z hlediska energetické budoucnosti významné. Dovolte mi však nesdílet tento přístup. Jediný uzavřený důl může být předzvěstí toho, že ani další možné a z dnešního pohledu efektivnější těžební projekty nakonec nemusí mít politickou ani společenskou podporu. V případě energetiky je potřeba plánovat v dlouhodobějším horizontu. A proto naše úspěšné vykročení a hlavně realizace přínosné energetické budoucnosti musí vyjít z transparentní, kritické a tvůrčí diskuse, jejíž hráči musí mít ochotu hledat kompromisy a alternativy i přizpůsobit své strategie cíli, který bude zajišťovat pokud možno spravedlivou distribuci profitu mezi jednolivé tvůrce hodnot a pracovních příležitostí. Možná ještě před několika měsíci bych byl k šancím na stanovení a prosazení společného cíle spíše pesimistický, ale společné úsilí kolem novely zákona o obnovitelných zdrojích energie mi navrací víru. Tato nedávná zkušenost ukázala, že štěstí přeje připraveným, kteří mohou rychle využít historického momentu, jenž se nemusí opakovat. Chci upřímně poděkovat všem, kteří se podíleli na společném historickém úspěchu s OZE. Zároveň chci všechny energetiky vyzvat k poctivému a otevřenému hledání energetického řešení budoucnosti naší Czech Republic nebo „Czechie“, prostě budoucí průmyslové a energeticky úspěšné země.
Jan Rafaj viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Česká energetika na rozcestí nebo na scestí? Státní energetická koncepce musí správně „namixovat“ energii z různých zdrojů pro české firmy i domácnosti v mnohaletém předstihu. Jak to ale udělat, aby Česko jednou nezmatkovalo podobně jako děd Mrazík z populární pohádky?
Coby malý chlapec jsem měl jsem velmi rád tehdy oblíbenou pohádku Mrazík. Ze všech postav se mi nejvíc líbila ta titulní – děda Mrazík. Co ten všechno uměl a jak to měl promyšlené – teplo, zima, dodávky surovin, energetický mix. Byl to ale zmatkář – tu si zapomněl doma berlu mrazilku, tu lítal kolem stromu jako blázen, aby mu nezmrznul koncový uživatel. Prostě koncepce žádná a mně ho bylo líto, že se tolik naběhal, když mu to mohlo fungovat daleko líp. Státní energetická koncepce (SEK) České republiky je dokument, jehož hlavním posláním je zajistit obyvatelstvu spolehlivou a bezpečnou dodávku energie za přijatelných cen na dlouhou dobu dopředu. To zní rozumně. Žádné lítání.
Bylo – nebylo Zákon říká, že SEK je strategický dokument s výhledem na 30 let, který zpracovává MPO a předkládá ke schválení vládě, nejméně jedenkrát za pět let ho vyhodnocuje a o výsledcích vyhodnocení vládu informuje. V současné době je v platnosti koncepce schválená vládou 4. března 2004 jako nadčasový dokument
Vývoj a struktura spotřeby elektřiny
■ velkoodběr ■ maloodběr ■ elektromobilita ■ ostatní (-akumulace PV) ■ akumulace PVE ■ akumulace elektro ■ ztráty v sítích ■ vlastní spotřeba na výroby elektřiny
04
Energetika
s definicí vize a cílů, které jsou v souladu jak s rozvojem energetického sektoru, tak s vizí o několik let později definované energetické politiky Evropské unie (EU). Vyhodnocení této platné koncepce bylo vládě předloženo v letech 2005 a 2009 a právě toto hodnocení se stalo základem pro právě probíhající Aktualizaci SEK se strategií do roku 2040. Její první varianta byla vládě předložena na podzim 2011, její přepracovaná verze (z července 2012) předložená ministrem Martinem Kubou pak byla vládou premiéra Petra Nečase vzata na vědomí v listopadu 2012. V současné době probíhá její posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí (proces SEI) a koncem roku dojde k finální veřejné diskusi. Následně počátkem roku příštího nová vláda aktualizovanou státní energetickou koncepci (ASEK) definitivně schválí. Ovšem měla by tak učinit – a proč?
Když se dívám na sebe… SEK stojí na třech pilířích. Od jejího přijetí před devíti lety ČR posílila svoji energetickou bezpečnost, pokud se týká ropy a plynu. Podařilo se diverzifikovat dodavatele a přepravní trasy, navíc pro zajišťování energetické bezpečnosti byly zásadně upřednostňovány tuzemské zdroje. Díky vhodně nastavenému energetickému mixu může většina českých energetických a teplárenských celků využívat především tuzemskou uhelnou základnu, energetici pak též elektřinu vyrobenou z jádra. Správnost takto zvolené cesty se naplno ukázala v době tzv. plynové krize v lednu 2009. Přenosová soustava ČR je silně propojena se všemi sousedními státy, její disponibilní kapacita dosahuje v poměru k zatížení ČR více než 35 % v exportním a 30 % v importním směru, což znamená, že můžeme energii jak vyvážet, tak dovážet. Česká energetika se jeví jako udržitelná – velký pokrok byl učiněn ve snižování energetické náročnosti, politickým závazkem vůči EU je snižování emisí CO2. Kritickým faktorem však jsou lokální emise polétavého prachu, dnes už ani ne tak z velkých celků (odprášena byla i Ostrava) jako z malých lokálních topenišť. Domácí kotelny jsou prostě „vražda“.
Mementem mori ovšem zůstává pilíř zvaný
Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny
Ivánku, cink…? Jaderné zdroje dodávají v současné době přes 33 % vyráběné elektřiny a ASEK předpokládá, že to bude právě tento zdroj, tedy konkrétně výstavba dvou bloků JE Temelín a modernizace a výstavba nového bloku JE Dukovany, který postupně nahradí uhelné zdroje. V roce 2040 se tak podle jejích představ má vyrábět okolo 50 % elektřiny z jádra. Výhody dle ASEK? Dlouhá životnost, vysoký faktor využití, spolehlivý, levný a předvídatelný zdroj, možnost vytvoření strategických zásob paliva na několik let dopředu. Nevýhody? Politikum zvané „jádro“, akceptace veřejnosti, možné tlaky v EU, a hlavně: za stávajících výkupních cen energie nemožnost financování investice bez podpory státu.
■ černé uhlí ■ hnědé uhlí ■ zemní plyn ■ ostatní plyny ■ jádro ■ ostatní paliva ■ obnovitelné a druhotné zdroje energie
konkurenceschopnost. Permanentní změny legislativy na evropské i národní úrovni stejně jako vysoká regulatorní rizika spojená s prosazováním politických cílů (příkladem budiž stokrát a tisíckrát omletá fotovoltaika) vedou k nejistotě investorů, jejichž ochota investovat do jiných energetických zdrojů než těch s garantovanými (tedy dotovanými) výkupními cenami je nulová. Investice do sítí i zdrojů tak řídí stát a ne trh, a to je špatně, protože bez zajištění investorského prostředí můžeme mít koncepcí, kolik chceme.
Ej – před naší, za naší… Základním stavebním kamenem energetické politiky státu je dobře vyvážený energetický mix zdrojů. České energetice dominují v současné době uhelné zdroje, které dodávají v základním zatížení sítě téměř 60 % elektrické energie a velkou část tepla jak prostřednictvím dálkového, tak lokálního vytápění. Koncepce předpokládá, že využívání domácích zásob bude klesat tak, jak se budou postupně vyčerpávat dostupné domácí zásoby uhlí, samozřejmě ve spojitosti s Energetickou a klimatickou politikou EU s cílem dosažení nízkouhlíkového hospodářství. Otázka tedy je, nakolik podíl výroby elektřiny z uhlí do roku 2040 klesne a nakolik ho ještě ovlivní tu lépe a tu hůře predikovatelné proměnné – bez podpory státu nerentabilní provoz obnovitelných zdrojů (jakož i plynových a jaderných elektráren), nízká cena a dostupnost uhlí na světovém trhu jako důsledek těžby břidlicového plynu a případné znovuotevření otázky prolomení limitů těžby. V každém případě, ASEK počítá s poklesem výroby z uhelných zdrojů až na 20 %, a zásadní otázkou koncepce i směřování energetiky ČR je, co uhlí nahradí.
Vyrostla v lese jedlička, tam mezi modříny… Dalším významným zdrojem jsou plynové zdroje, ať už pro výrobu elektřiny či pro dálkové vytápění. Ekologicky šetrné, nicméně na provoz nákladné a na dovozu zdroje závislé celky. Celkový objem plynu na energetickém mixu by měl dle ASEK stoupnout, nicméně v Německu plynové elektrárny stojí naprázdno a ČEZ se rozhoduje, zda právě rekonstruovaný paroplynový cyklus v Počeradech spustí, nebo raději zakonzervuje. A obnovitelné zdroje energie (OZE), naše“jedlička“? Hrubá výroba elektřiny z OZE se v roce 2010 pohybovala kolem 8,3 %, díky nárůstu fotovoltaik pak činil tento podíl v roce 2012 něco přes 11 %. Koncepce počítá – i v souladu se závaznými cíli EU – v roce 2040 s podílem lehce nad 15 %. Dobrá zpráva: exces s fotovoltaikou na polích by se už opakovat neměl a „zelenou“ dostane především biomasa a solární kolektory na střechách domů. Snad.
Zazvonil zvonec, a… Už nevím, kde jsem slyšel, že energetická koncepce by měla mít vizi ne na třicet, ale na padesát let. Souhlasím. S výhradou. Současně schvalovaná ASEK má „životnost“ 26 let, což je málo, ale aspoň něco. Energetické časy se mění rychlostí elektrického zážehu a nelze začínat práce na aktualizaci koncepce donekonečna znovu s každou novou vládou. Navíc životnost vlád se nám podezřele zkracuje. Takže jak, „milé děti“? Takže tak. Schválit. Protože ASEK je rozumný dokument napsaný rozumnými lidmi. Energetický mix ČR je vyvážený a jako takový má zůstat. Nahradit uhlí jádrem je možné. Bude nás to něco stát, ale alespoň to půjde ku prospěchu všech. Zelená je cesta do pekel, byť dlážděna těmi nejlepšími úmysly. A pokud se plynu týká, tak každá konzerva se dá jednou otevřít. Ej – před naší, za naší, cesta dál, ať nepráší. Tomáš Rousek Sekce hospodářské politiky SP ČR
[email protected]
Energetika
05
Evropská energetika mezi liberalizací a další regulací Evropská energetika má snižovat produkci CO2, zvyšovat efektivitu a i podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a současně směřovat k liberalizovanému trhu. Většina rámcových cílů jde však momentálně proti sobě. Děje se tak především v důsledku nevhodně zvolených či včas neupravených regulačních mechanismů. Nadto situaci komplikují značně se rozcházející národní energetické politiky. Výsledkem je naprosto distorzní situace na evropském energetickém trhu. Ke sjednocení pravidel fungování je zatím stále daleko, situace navíc v řadě případů ohrožuje bezpečnost dodávek energie a zásadním způsobem ochromuje tolik potřebné investice. Co je však snad nejhorší – naprosto podlamuje důvěru ve fungování EU, neboť některé velké a vlivné členské státy na národní úrovni přijaly dílčí řešení výše uvedených problémů bez ohledu na regulační mechanismy EU, zatímco menším státům jako je ČR jsou stejné kroky upírány. Evropská komise (EK) i národní politické reprezentace všech členských států – které jsou za danou situaci zodpovědné, neboť právě ony se podílely větší či menší měrou na nevhodném nastavování cílů a prostředků k jejich dosahování či později národních utilitárních výjimkách z pravidel – jsou si situace nepochybně vědomy. Zároveň se však narůstajících problémů evropské energetiky i navazujících problémů průmyslu a ekonomické konkurenceschopnosti obávají. Přestože zpráva EK o stavu jednotného trhu s energiemi z listopadu loňského roku či zpráva EK o potřebě silnějšího průmyslového sektoru (včetně energetiky) pro ekonomické oživení z loňského října poměrně věrohodně popsaly danou situaci a vyzvaly k rychlému řešení, reakce vlád i samotné EK byly takřka nulové. A tak za uplynulý téměř rok nedošlo k žádnému pokroku, čtvrtletní průběžné zprávy Generálního ředitelství EK pro energetiku konstatují další zhoršování stavu a Eurostat letos v srpnu suše konstatoval, že průměrný podíl průmyslové produkce na HDP EU se propadl o dalšího půl procentního bodu. Neschopnost čelit infantilitě evropské společnosti nároku a strach z ohrožení složitých vazeb evropské realpolitiky přiměly vlády a EK k jedinému obecnému příslibu, že situaci evropské energetiky vyřeší po německých volbách potažmo ustavení nové německé vlády, nejpozději pak do května 2014.
06
Energetika
Příslib byl naposledy zopakován na zářijovém neformálním setkání ministrů energetiky zemí EU ve Vilniusu. Odhlédneme‑li od politické roviny, má problém několik základních axiomů. A ty by měly určovat i výběr možných řešení včetně úpravy příslušných regulačních nástrojů. Podle EK bude evropská energetika potřebovat minimálně 1,1 triliónu eur (600 mld. eur do přenosové soustavy a 500 mld. eur do primární výroby), aby se do roku 2020 vyrovnala s náklady vyvolanými stávajícími regulačními mechanismy (dekarbonizace a OZE), aniž by byla ohrožena stabilita dodávek elektrické energie.1 Přitom za stávající situace se v Evropě v důsledku regulačních přehmatů nevyplatí do energetiky investovat, pokud není stabilizační regulací či subvencemi zajištěna návratnost investice. Avšak tradiční elektrárny, jimž vděčíme za stabilitu dodávek, beznadějně stárnou a jsou bezprostředně ohroženy jinými paralelními regulacemi. V důsledku plnění Směrnice o průmyslových emisích a jejího neustálého zpřísňování (nově definované nejlepší dostupné techniky pro velká spalovací zařízení) respektive Směrnice o velkých spalovacích zařízeních se odhaduje, že do roku 2023 bude muset být v EU odstavena téměř čtvrtina kapacity konvenčních elektráren – 110 GW z celkové stávající kapacity 465 GW.2 Situaci by bylo možné řešit – alespoň krátkodobě – komplexním celoevropským přístupem. Avšak tyto ambiciózní projekty z evropských prostředků typu TEN‑E (Trans‑European Networks for Energy), CEF (Connecting Europe Facility) či TYNDP (Ten‑Year Network Development Plans) zůstávají zoufale podfinancovány. Nejlépe to ilustruje projekt CEF – na posílení a budování přeshraničních přenosových soustav mělo jít původně 50 mld. eur, alokováno však bylo jen 9 mld. eur do roku 2020 s tím, že i takto snížená částka má přilákat
1 2
EUROPEAN COMMISSION (2010), Energy Infrastructure Package, COM(2010) 677 final. IHS CERA (2013), Energy Investment Imperative. Toward a Competitive and Consistent Policy Framework, Special Report, Cambridge, MA.
původně plánovaných dodatečných 200 mld. eur soukromých investic.3 K podobnému snížení prostředků došlo i v programu Horizon2020. S dostupností investic má problém i soukromý sektor. I kdyby energetika nebyla zatěžována enormními umělými náklady, nedisponuje tak velkými prostředky – navzdory tomu, že si většina evropských politických elit i veřejnosti myslí a tvrdí opak. Globalizace ekonomiky totiž způsobila poměrně rozsáhlé změny v objemech majetku. Bankovní sektor zvláště v Evropě rychle redukuje svá aktiva v oblasti energetické infrastruktury, jednak aby dostál požadavkům nové regulace a také aby se vypořádal s dluhovou krizí. Institucionální investoři, kteří v současné době drží historicky bezprecedentní objem majetku – jak dokládá letos vydaná zpráva OECD4 (viz tabulka 2) – jsou z výše uvedených důvodů velmi opatrní při investicích do evropské energetiky a jejich stávající majetkový podíl v ní dosahuje pouze dvou procent. Elegantním řešením se zdá být oprava příčin současné situace evropské energetiky – tedy stabilizace a racionalizace regulačních mechanismů. Jde však o pouhé zdání. I kdyby existovala ochota a schopnost podívat se na problémy reálně a slevit z některých ryze politicky a marketingově líbivě definovaných cílů (bez ohledu na ekonomickou a technickou náročnost), bude těžké dohodnout se na "jednotném hracím poli". Byť celá Evropa ztrácí konkurenceschopnost včetně energetiky již zhruba pět let a stále o ní hovoří, aniž by se cokoliv zlepšilo, ve snaze pomoci si alespoň krátkodobě (a to především v energetice) sáhly některé členské státy k unilaterálním, národním opatřením, jež buď diskriminují ostatní členské státy nebo externalizují problém jedné země na úkor ostatních. A bude velmi těžké, i kdyby došlo k racionální dohodě – například na velmi žádoucí konsolidaci celé energeticko‑klimaticko‑environmentální politiky EU na jeden jediný redukční cíl – zda a jak budou nahrazeny benefity, na které si porušováním evropských pravidel tyto „hřešící“ státy do této doby přišly. Lze jen doufat, že se české politické elity probudí ze své letité letargie k evropské politice a namísto stínoher určených výhradně pro české občany a firmy se k těmto nadcházejícím diskusím na evropské úrovni postaví věcně a efektivně.
Srovnání přebytků a deficitů výroby elektřiny vzhledem ke spotřebě za první čtyři měsíce 2012 a 2013
Zdroj: ENTSO‑E
Vývoj majetku institucionálních investorů v zemích OECD
Zdroj: OECD (2013)
Vývoj podílu nežádoucích přeshraničních toků elektrické energie v centrální, kontinentální části EU
Jakub Vít tajemník viceprezidenta SP ČR pro energetiku a životní prostředí
[email protected]
3 4
EUROPEAN COMMISSION (2012), Connecting Europe Facility. Investing in Europe’s growth 2014 – 2020. OECD (2013), The Role of Banks, Equity Markets and Institutional Investors in Long‑ Term Financing for Growth and Development, Report for G20 Leaders, OECD Publishing
Zdroj: Quarterly Report On European Electricity Markets. Market Observatory for Energy. DG Energy, Vol. 6, Issue 2, Secondquarter 2013 (2013).
Energetika
07
Luboš Pavlas: Věřím, že čas uhlí ještě přijde Česku schází stabilní strategie energetiky, říká nový generální ředitel Elektrárny Chvaletice ze skupiny Severní energetická a člen představenstva SP ČR Luboš Pavlas. I podle něj se proto česká energetika nyní nachází na rozcestí. Co pro českou ekonomiku znamená vytvoření nové skupiny Severní energetická? Nový konkurenční prvek na trhu s elektrickou energií v ČR, ať už se týká dodávek elektrické energie nebo poskytování podpůrných služeb. Vzniká tady nové uskupení jako vertikálně integrovaný řetězec. Začíná těžbou uhlí v ČR, kde je část uhlí využita v elektrárně ve Chvaleticích pro výrobu elektrické energie a v menší míře pro dodávky tepla. Má to nějaký vliv na zaměstnanost v regionech, kde skupina působí? Vznik Severní energetické znamená, že bude zachováno několik tisíc pracovních míst v regionu Mostecka, a to nejen hornická místa související přímo s těžbou a přípravou těžby, ale i pracovní místa, která jsou potom potřeba na zahlazování důlní činnosti, na poskytování různých podpůrných, sdílených a obslužných činností ať už technického nebo administrativního charakteru. V regionu Pardubicka, konkrétně Chvaleticích a okolí, to znamená zachování několika stovek míst, protože ta elektrárna bude další roky fungovat, zatímco předchozí majitel, společnost ČEZ a. s., s ní v nějakém dlouhodobějším horizontu nepočítal. Můžete nastínit, co by s Chvaleticemi mělo být v dalších letech? My jsme koupili Chvaletice od ČEZu s nějakou vizí prodloužení jejich životnosti o 12, rádi bychom i 15 let. Bude záležet na dostupnosti uhlí a především na vývoji ekonomické situace a dalších podmínek, nechci přímo říkat bariér, které buď budou umožňovat další rozvoj, nebo mu budou bránit. Z pohledu našich dnešních znalostí a možnosti zajištění uhlí pro elektrárnu mohou fungovat někdy do roku 2027 až 2029.
08
Energetika
Luboš Pavlas – místopředseda představenstva a generální ředitel Elektrárny Chvaletice, a.s., člen představenstva SP ČR Po absolvování studia oboru ekonomika a řízení energetiky na ČVUT v Praze vystudoval postgraduálně obor teplárenství na VUT Plzeň. Dlouhá léta byl zaměstnancem firmy ČEZ. Kariéru zahájil jako vedoucí směny Teplárny Holešovice, poté byl vedoucím provozu výtopny Třeboradice a ředitelem závodu Rozvoz tepla. Dále pracoval jako technický ředitel Pražské teplárenské a poté jako její předseda představenstva a generální ředitel. Poté působil v ČEZ Romania a ČEZ Bulgaria, od roku 2010 byl generálním ředitelem a členem představenstva Czech Coal a. s.
S jakým konkrétním cílem vstupujete do vedení elektrárny Chvaletice? Krátkodobým cílem je zajistit nadále provozuschopnost Elektrárny Chvaletice po tom, co byla vyčleněna a postupně i odříznuta od všech služeb, které poskytovala mateřská společnost ČEZ. Dlouhodobějším cílem nebo alespoň cílem v horizontu, je zajistit ekologizaci a prodloužení životnosti. Jaké jsou podle vašeho pohledu současné podmínky české energetiky ve srovnání se sousedními zeměmi? Jsme v uskupení Evropské unie a ta už nějaký čas, počínaje liberalizací a podporou obnovitelných zdrojů ve snaze o dekarbonizaci Evropy, nastavuje směrnicemi takové podmínky, které jsou pro uhelnou výrobu stále méně a méně příznivé. Dílem je to dle mého názoru proto, že v Bruselu se vydávají především politická rozhodnutí bez toho, aby byl předem analyzován jejich dopad na ekonomiku té které země. Zadruhé v původních zemích EU až na Německo nemají vlastní významné zásoby uhlí, proto
energetickou bezpečnost řeší znásobením dopravních cest zemního plynu a vedením elektrické energie. Na černém nebo hnědém uhlí jsou ale závislé energetiky Polska a České republiky, proto se dostáváme do střetu s cíli a vyjádřeními EU, která jsou bez ekonomických kalkulací. A přístup státu? Česká energetika je už poněkolikáté zase na rozcestí, protože každá vláda přijde s nějakým „skvělým“ nápadem, který znamená, že se posuneme buď úplně vlevo, nebo úplně vpravo – teď nemluvím o politických přesvědčeních. Takže od památných elektrických přímotopů, které jsme masivně podporovali, jsme se posunuli k plynofikaci a plynofikovali jsme kdeco, až jsme zjistili, že jsme narazili na hranici a že se zvětšuje závislost české energetiky na zahraničí. Teď jsme se zase vrhli na jadernou energetiku. Myslím si, že opomíjíme uhlí jako jediný významný nerost vedle uranu, který v České republice máme. Po letech dostalo uhlí takřka pejorativní nádech a vše, co s ním bylo spojeno, ať už v Moravskoslezském kraji nebo v severních Čechách, bylo považováno za něco špinavého a ošklivého. Mezitím ale uběhlo hodně let, nic nového se nám v nerostném bohatství neobjevilo, a pokud chceme být do značné míry nezávislí a chceme využít toho, co máme doma, tak se bez návratu k uhlí neobejdeme. Věřím tomu, že čas uhlí ještě přijde. Měly by být prolomeny existující limity pro těžbu uhlí, a pokud ano, tak kdy? Jde o to, aby už konečně vláda zrušila usnesení vlády 444 z roku 1991, což ty předchozí nedokázaly, protože vždy měly svého jednoho politika, který tomu bránil výměnou za cosi jiného. Přitom to usnesení v té době bylo správné, protože mělo zastavit další pokračování plundrování. To byla jedna část územních ekologických limitů. A za druhé se mělo zajistit vyčištění ovzduší v severních Čechách instalací odprášení, odsíření na pánevních elektrárnách i v průmyslových závodech. Ovšem rozhodnutí se podle samotného usnesení měla po deseti letech znovu přehodnotit s tím, že bude rozhodnuto, jestli se uhlí za těmi limity zpřístupní nebo nezpřístupní. Otázkou je, zda je vůbec toto usnesení platné, protože je to usnesení vládní a je podle některých názorů dlouhodobě v kontradikci se zákony. Například se zákonem horním, který říká, že každé nerostné ložisko, nerostné bohatství v Čechách, musí být ekologicky a beze zbytku vytěženo. Nicméně je to administrativní ustanovení, které úkoluje zejména úřady a státní správu nekonat a nepřijmout povolení k těžbě. Problém limitů je dlouhodobě neřešen. Dokud jsme měli dost uhlí v uvolněných bilančních zásobách, kde se dá těžit, tak ten problém byl odsouván, dneska se dostáváme do situace, kdy, má‑li se zajistit kontinuita těžby, je nejvyšší čas to rozhodnutí udělat a my si myslíme, že republika by to uhlí dlouhodobě neměla odepisovat a měla by s ním dál počítat. Nicméně i rozhodnutí „ne“ je jasné
rozhodnutí a znamená potom nějaký postup, který musíme dodržet podle horního zákona, tzn. postupný útlum těžby. Ovšem co by to znamenalo pro severní Čechy, to si asi můžeme teď naživo přehrát v té situaci, která eskalovala na severní Moravě. Co pro energetické firmy a jejich rozhodování v delším horizontu znamená to, že stále ještě není dokončena státní energetická koncepce? Investiční horizont v energetice je několik desítek let, a pokud se každý druhý rok mění pravidla, tak to investory moc nemotivuje. Jestli nám dneska něco schází, tak je to stabilní, neměnná strategie a politika. Jaká je vaše ideální osobní vize české energetiky v příštích desetiletích? Pokud se podaří vzít rozum do hrsti a využijeme to, co máme, tak se dobře rozmyslíme, s čím chceme disponovat dál do budoucna. Nechci vypadat jako nepřítel obnovitelných zdrojů, ale jsem nepřítelem dotací. Dotace pokřivují cokoliv a jakmile někdo dostává peníze za to, že něco postaví a na konci to funguje pseudotržně, tak proti tomu těžko něco uděláte, ale já si myslím a přál bych si, kdybychom se vypořádali s dotacemi a kdybychom nastavili to, že česká energetika bude opřená o kombinaci klasické energetiky, ať už založené na využití uhlí, které ještě máme, v případě pokračování a zpřístupnění uhlí za limity na dalších více než sto let a jaderné energetiky, ale elektráren vyšších tříd a možná nižších výkonů a později, než bylo plánováno, ale bylo by špatné to opustit. A v kombinaci s obnovitelnými zdroji, ale v míře, která dává nějaký smysl. Rozhovor byl zkrácen, jeho kompletní verzi najdete na internetové stránce www.spcr.cz v rubrice Média – Spektrum. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Severní energetická – spojení těžby uhlí s výrobou energie Nově vzniklá skupina Severní energetická spojuje jako první zcela soukromá domácí firma v ČR těžbu energetické suroviny a výrobu energie. Zahrnuje těžební společnost v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve a tepelnou elektrárnu v Chvaleticích. Je správcem největšího hnědouhelného ložiska v ČR – lomu ČSA se zásobami 750 milionů tun uhlí a s potenciálem těžby až na 100 let. Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelná elektrárna s instalovaným výkonem 4 x 200 MW a dosažitelnou dodávkou elektřiny 3,3 TWh ročně. Po roce 2015 bude modernizována tak, aby splnila nejpřísnější požadavky na dlouhodobý ekologický provoz.
Energetika
09
Budoucnost české energetiky u kulatého stolu S cílem pomoci najít různým zainteresovaným stranám shodu nad Státní energetickou koncepcí uspořádal SP ČR spolu s Asociací energetických manažerů akci „Kulatý stůl – budoucnost energetiky“. U jednoho stolu, ve skutečnosti ve tvaru písmene T, se 30. září v Ostravě sešli kapitáni českého průmyslu, zástupci energetické společnosti ČEZ a představitelé státní správy, aby se v méně formálním prostředí pokusili nalézt společné řešení nejzávažnějšího, nejzákladnějšího a nejvíce aktuálního dokumentu české energetiky – Státní energetické koncepce.
Důvod setkání Téměř dvouapůlleté úsilí, které strávil tým ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nad návrhem Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), se chýlí ke konci – po ukončení právě probíhajícího procesu schvalování studie dopadu na životní prostředí (SEA) má být zhruba za měsíc materiál připraven „v mašlích“ ke schválení nové vládě. V úvodní prezentaci vysvětlil náměstek MPO pro energetiku ing. Pavel Šolc, jaké jsou základní principy této aktualizace, proč je potřeba k ní zaujmout pokud možno jednotné stanovisko a o co se hraje v případě, že ji vláda neschválí a časově náročný proces vyhodnocování a aktualizace koncepce začne znovu od nuly.
10
Energetika
Dva tisíce megawatt v kontextu času Vzhledem ke stárnutí stávajících energetických kapacit budeme nejpozději do roku 2030 v ČR potřebovat 2000 MW nového instalovaného výkonu v základním zatížení bez ohledu na to, že spotřeba energie v příštích letech bude největší pravděpodobností stagnovat. S ohledem na předpokládané vytěžení uhlí ve stávajících těžebních limitech kolem roku 2025 a i v souladu s environmentální politikou EU nelze předpokládat, že by se stavěly nové uhelné elektrárny či se investovalo do modernizace těch stávajících. Energie z obnovitelných zdrojů lze využít jen v omezené míře, závislost na dovozech je riskantní, a tak se otázka logicky zužuje na volbu mezi elektřinou vyrobenou z plynu nebo z jádra, a tím i rozhodnutím, který z těchto zdrojů se tak stane na příštích nejméně třicet let základnou energetického mixu ČR.
Jádrem pudla jádro Zdrojem pro výrobu elektřiny z plynu je u nás zemní plyn. Ten je jako zdroj nejen elektřiny, ale i tepla v současném energetickém mixu zastoupen 17 procenty. Vzhledem k tomu, že tvůrci ASEK kladou důraz na minimalizaci dovozní závislosti, není reálné
výrazně zvýšit tento podíl. Základnou zdrojového mixu se tak má stát jádro. To ovšem předpokládá investice do stávajících kapacit pro výrobu jaderné energie, které jsou při současné ceně elektřiny 36 eur za MWh prakticky nerealizovatelné bez účasti státu. Diskuse vycházela z těchto bodů: • stát předpokládá výstavbu nových zdrojů, ale sám není investorem • česká energetika dožívá a její základnu je nutné přebudovat; s ohledem na energetickou bezpečnost a ekonomiku je vhodné položit důraz na jádro • tato orientace a návazná opatření musí být učiněna v rychlém horizontu • pokud nedojde k rychlému rozhodnutí, dojde nevyhnutelně k přirozené orientaci na zemní plyn a dovoz elektřiny.
Pochopení i obavy V následné pestré, leč demagogie prosté debatě se vyjádřili manažeři velkých průmyslových podniků jakož i zástupci ČEZ. Průmyslníci vesměs konstatovali, že argumenty chápou, nicméně mají obavu, aby se z výstavby státem dotovaných jaderných zdrojů nestalo jen nové pokračování hrůzostrašného příběhu s názvem „podpora obnovitelným zdrojům energie“, za který krutě zaplatili, a položili řečnickou otázku, jak tomu zabránit, pokud by stát investorům do jádra garantoval výkupní ceny energie. Podle tvůrců ASEK by jako řešení mohl zafungovat mechanismus „contract for difference“, tedy model, kdy je garantovaná sjednaná cílová cena a odchylky od ceny oběma směry (výrobce – stát) dorovnány, případně zaveden mechanismus „capacity fee“, kdy je poskytnuta přímá dotace provozovateli zdroje potřebného pro spolehlivý provoz přenosové soustavy.
Struktura hrubé výroby elektřiny
Mnoha směry Další debata se nevyhnutelně týkala mnoha souvisejících oblastí – třeba fungování energetiky v rámci Evropy, k čemuž přispěli europoslanec Evžen Tošenovský a vrchní ředitel ministerstva zahraničních věcí (MZV) Jaroslav Kurfürst, jejichž pohled „zvenčí“ byl velmi prospěšný. Též bylo zajímavé doporučení průmyslníků českému státu, aby si neuzavíral „jednou provždy“ cestu zpět k uhlí, a minimálně věnoval důkladnou pozornost průzkumům ložisek a mapování dostupných i nedostupných zásob. Vždyť kdo by ještě před pěti lety řekl, že se bude ve světě efektivně těžit jakýsi břidlicový plyn a že to bude mít dopad na celou strukturu světové energetiky? A mimochodem, nebylo ani od věci si „u kulatého T‑stolu“ připomenout, že problém OZE zdaleka není vyřešen jednou malou, byť úspěšnou novelou zákona o podporovaných zdrojích.
Otevřený konec Český průmysl a energetici nemají zájem jít proti sobě. Vždyť koneckonců energetika je také součástí průmyslu, což v Ostravě též zaznělo. Jestli se na něčem všichni shodují bez výjimky, je to volání po ceně energie, která by byla transparentní a v delším horizontu predikovatelná. Má tomu napomoci jádro namísto uhlí? Průmyslníci neříkají a priori ne, ale cena, kterou za to zaplatíme, nesmí být neúměrná. Kulaté stoly budou proto mít v rychlém sledu pokračování, a my jsme jen rádi, že Svaz průmyslu a dopravy ČR nesedí v koutě, ale je jako tradičně v čele a zvedá prapor české energetiky. Tomáš Rousek Sekce hospodářské politiky SP ČR
[email protected]
Hrubá výroba elektrické energie (2010)
Hrubá výroba elektrické energie (2040)
■ černé uhlí ■ hnědé uhlí ■ zemní plyn ■ ostatní plyny ■ jaderné palivo ■ ostatní paliva ■ obnovitelné a druhotné zdroje energie Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce
Energetika
11
Temelín – stavět či nestavět? Dostavba Jaderné elektrárny Temelín je v současné době jedním z nejživějších témat české energetiky. „Rozhodnout se pro rozvoj jaderné energetiky znamená závazek na sto let. Navíc s sebou toto rozhodnutí nese velké požadavky na infrastrukturu a know‑how. Česko to ovšem umí a ve světě je to uznáváno. Z technického pohledu tedy není důvod od jádra ustupovat,“ uvedla předsedkyně Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová během diskuze věnované výstavbě nových bloků v Temelíně. S výstavbou se počítá i v návrhu nové Státní energetické koncepce, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Jaderné zdroje mají dlouhou životnost, vysoký faktor využití se spolehlivým, levným a předvídatelným provozem.
Klíčová role jádra „Jádro tak bude do budoucna spolu obnovitelnými zdroji hrát klíčovou roli při přechodu na nízkoemisní energetiku. Navíc díky vysoké koncentraci paliva umožňující vytvoření strategických zásob v horizontu více palivových cyklů má nespornou strategickou výhodu a přispívá k energetické bezpečnosti země. V současnosti dodávají jaderné elektrárny třetinu veškeré vyráběné elektřiny. V horizontu ASEK by tento podíl mohl narůst až na polovinu s tím, že by tak jaderné zdroje mohly nahradit velkou část postupně odstavovaných úhelných zdrojů. Zároveň je žádoucí, v zájmu dosažení větší efektivity a účinnosti, významněji využívat část produkované tepelné energie z těchto zdrojů k vytápění větších městských aglomerací,“ napsal náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc ve speciálu k příležitosti letošního Evropského jaderného fóra v Praze.
12
Energetika
V souvislosti s rozšiřováním Temelína se v poslední době často hovořilo o tom, že by jaderná energetika mohla v budoucnu získat státní podporu ve formě kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb. Bylo to ostatně jedno z témat, které komplikovalo vyjednávání o návrhu SEK mezi ministerstvy. ČEZ poukazuje na to, že pro tak významnou investici do budoucna potřebuje záruky. „Je to velký projekt s dlouhodobou návratností. Na to potřebujete dlouhodobou stabilitu,“ uvedl nedávno specialista divize strategie ČEZ Zdeněk Pekárek. Věcná diskuse o dostavbě třetího a čtvrtého bloku nemá jenom parametr ekonomický a ekologický, ale také významný parametr surovinové a energetické bezpečnosti a také politické nezávislosti naší země.
Co bude v roce 2025 V roce 2025, kdy by měly být třetí a čtvrtý blok Jaderné elektrárny Temelín podle schváleného harmonogramu prací spuštěny, bude ČR v současném energetickém mixu na energeticky neutrální úrovni a po tomto datu by byla energeticky deficitní – tedy stále víc závislá na dovozech. Prolomení těžebních limitů by problém oddálilo maximálně o deset let. Pokud by ČR v této době dosluhující zdroje elektrické energie nenahradila, přišla by o energetickou a s ní spojenou surovinovou a potažmo ekonomickou nezávislost a bezpečnost. Pokud vezmeme v úvahu životnost nových bloků, která je cca 60 let, šlo by v podstatě o náhradu současných energetických zdrojů, které v tomto čase už nebudou funkční, a o zajištění dostatečného množství elektrické energie ze stabilního zdroje i pro příští generace.
Platí tady jednoduchý zákon – zvyšující se kvalita života s sebou nese rostoucí spotřebu elektrické energie. Využití jaderné energie je téměř nulovým emisním zdrojem a tou nejmenší zátěží pro krajinu a životní prostředí. „Výstavba 3. a 4. bloku ETE je tak pro mě vhodnou alternativou, z hlediska našich národních energetických zájmů – tedy zájmů našich občanů, dokonce alternativou prioritní,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský k výstavbě nových energetických bloků v JE Temelín na semináři konaném 5. září.
Diskuse pokračuje Diskuse spojené s výstavbou Temelína budou pokračovat a rozhodnutí, zda stavět či nikoli, bude na nové vládě. Stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban se nejednou vyslovil pro dostavbu Temelína s tím, že „Impuls pro ekonomiku bude mít dostavba 3. a 4. bloku v Temelíně jedině za předpokladu, že se na této dostavbě bude podílet v maximální možné míře český průmysl. Bez naplnění tohoto požadavku by bylo velmi obtížné tuto investici politicky hájit,“ řekl například v interview pro časopis CzechIndustry. Bez zajímavosti není fakt, že v roce 1920, kdy mladá československá republika prožívala první průmyslovou krizi, vzešel ze Spolku československých architektů a inženýrů návrh na její řešení, ve kterém se uvádí: „Otázka veřejných staveb a nouzových prací bývá v souvislosti s průmyslovou krizí často přetřásána. Vyslovujeme se pro rychlé provádění veřejných
staveb a prací zejména již dávno připravovaných a oněch, na něž potřebné prostředky již v minulých letech byly povoleny. Práce a stavby tyto musí býti ovšem nezbytné a promyšlené; ony, které nevyžadují předběžných studií a paralelního řešení jiných otázek přidružených (nové regulační plány, nové komunikace apod.) nutno počíti ihned.“
Misky vah se kloní pro stavbu Kdybychom sečetli všechna pro a proti dostavbě Temelína, pak při objektivním hodnocení se misky vah kloní na stranu stavět. Předtím však musí být vyřešena řada otázek. Ve hře totiž není jen budoucnost české energetiky, ale i průmyslu a ekonomiky, tedy budoucnost každého z nás. Na závěr uvádím citaci z článku Andreje Sacharova, nazvaného Jaderná energetika a svoboda Západu, který napsal v roce 1977. Myšlenky v něm uvedené ve vztahu k jaderné energetice a energetické bezpečnosti neztratily na aktuálnosti ani dnes. „... tvrdím, že rozvoj jaderné energetiky je jednou z nezbytných podmínek pro uchování ekonomické a politické nezávislosti každé země – nejen těch zemí, které již dosáhly vysokého stupně rozvoje, ale i těch zemí, které se teprve rozvíjejí. Zvláště velký je význam jaderné energetiky pro země západní Evropy a Japonska.“ František Petružálek spolupracovník Spektra
[email protected]
Břidlicový plyn – móda posledních let Symbolem renesance energetiky v USA se stal břidlicový plyn. Produkce stoupla z procenta na celkové těžbě zemního plynu v roce 2000 na 17 procent o deset let později. Podle odhadů by v roce 2020 mohl v USA pokrýt až třetinu domácí produkce plynu. Plynová horečka se šíří i na další kontinenty, diskuse o těžbě se vedou i v EU. Odhaduje se, že zásoby jsou nejméně ve 32 zemích Evropy včetně ČR. V EU bylo doposud provedeno přes třicet zkušebních vrtů. Podle studie expertů z České geologické služby se břidlice, z nichž by se mohl těžit plyn, nacházejí mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak na Trutnovsku, v Broumovském výběžku a v moravských lokalitách, kde se těží plyn a ropa – kolem Hodonína, Břeclavi a Karpat. Průzkumným územím by mohla být i oblast mezi Berounem a Prahou. Průzkumné vrty u nás nejsou nyní povoleny. Loni ministr životního prostředí zrušil rozhodnutí o povolení o vymezení
průzkumného území, na němž by mělo dojít k výzkumu i těžbě na Náchodsku. Jaké jsou klady a zápory těžby břidlicového plynu? V jeho prospěch hovoří možnost získat nový zdroj energie a tedy další diverzifikace, větší nabídka na trhu s plynem a tím k jeho nižší cena. To by vedlo k vyšší konkurenceschopnosti průmyslu, posílení ekonomiky a energetické bezpečnosti. Vznikla by nová pracovní místa, méně by za energii zaplatily domácnosti. Nevýhodami jsou nákladnost a obtížnost těžby, navíc nezajistí EU soběstačnost. Někteří odborníci tvrdí, že skutečné zásoby břidlicového plynu v Evropě jsou menší, než se uvádí. Výtěžnost vrtů klesá rychleji, než se předpokládalo, což vyvolává potřebu jejich většího počtu a tím i růst nákladů. Celý text najdete na webu www.spcr.cz v rubrice Média – Spektrum (red)
Energetika
13
Sněm: Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme! Jako červená nit se letošním Sněmem Svazu průmyslu a dopravy ČR prolínala obava z toho, kam až můžeme spadnout v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti. Přitom návrhy, jak pád zastavit a otočit směr, jsou na stole. Do dalšího zápolení nám dodal trošku potřebného optimismu a naděje, že snad už konečně… I tak by se dal slovy jednoho z účastníků Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR shrnout projev jeho prezidenta Jaroslava Hanáka i výsledky celého tohoto setkání více jak čtyř set podnikatelů, členů vlády v čele s premiérem Jiřím Rusnokem a jeho čtyřmi ministry a šesti náměstky ministrů, politiky a dalšími hosty. Výše uvedený názor je extraktem letošního sněmování, které bylo svým způsobem výjimečné. Především bylo pragmatické. Žádná velká očekávání, spíše po letech zklámání z nesplněných slibů politiků vyjadřovalo přesvědčení, že Svaz a jeho členy čeká ještě hodně práce, než se podaří zastavit propad země v mezinárodní konkurenceschopnosti. Pragmatičnost a konkrétní a převážně dílčí požadavky plynuly zejména z toho, že partnerem jednání byla vláda, která sice dokáže naslouchat potřebám byznysu, leč je v demisi a zákonem
14
Mezinárodní strojírenský veletrh
jí dané mantinely a čas jsou určující veličinou. „Spolupráce s vládou je velmi dobrá, od premiéra, přes ministry financí, zahraničí, průmyslu a obchodu, ministra práce,“ vyzdvihnul jednu z podstatných změn oproti předchozím vládám Jaroslav Hanák. Zmínil jako pozitivní příklad dohodu mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a zahraničních věcí a výběr vedoucího managementu ČEB, EGAP a CzechInvestu a ocenil snahy Úřadu práce o nápravu a zlepšení fungování. Jako klíčový předpoklad fugnování vlády naznačil společný tah na bránu v řadě klíčových oblastí, včetně politiky zaměstnanosti a podpory exportu. Zda tomu tak bude i u koalice vzniklé v řijnových volbách, je otázka. Řada účastníků Sněmu vyjádřila v této sovislosti názor, že bez účinného táhnutí za jeden provaz a bez vize, jak zvednout naši konkurenceschopnost, se stát s veškerými jeho institucemi nikam nepohne. „Instituce jsou rakovinný nádor se zcela nesystémovými řídícimi pravidly a jsou trvale největší brzdou zlepšení
konkurenceschopnosti,“ poznamenal k tomu Jaroslav Hanák s tím, že předčasné volby jsou jednou z možností, jak situaci pomoci změnit. Snad ještě nikdy nezazněla na Sněmu výzva, aby všichni zamířili k volebním urnám a vybrali profesně zdatné a profesionální kandidáty, kteří v životě již něco dokázali. Ostatně, samotné mottto Sněmu „Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme“ už naznačovalo letošní jeho zaměření. Ke stavu institucí se vyjádřil i premiér Jiří Rusnok. „Kritiku sdílím, stav české veřejné správy není dobrý,“ reagoval na slova šéfa Svazu předseda vlády Jiří Rusnok s poukazem na dlouhodobost problému. Jenže tento problém, jehož součástí bylo, že předchozí vlády nedokázaly firemní sféře nastavit příznivější podmínky podnikání, už nabyl zničujících rozměrů. Jen za poslední rok Česko spadlo z 39. příčky na 46. místo a například v dostupnosti technicky vzdělaných pracovníků pokleslo ze 43. na 64. místo. „Podnikatelské prostředí se podle absolutní většiny zaměstnavatelů nezlepšuje,“ prohlásil ještě Jaroslav Hanák. Jak také uvedl: „Předchozí vlády a politici nezvládli strategické řízení země, programy úspor země zmizely v propadlišti dějin“. Nad konkrétními požadavky, které zněly na Sněmu, se však jasně vznášela výzva nastavit pro příští období a napříč politickým spektrem jednotný směr, kam by se měla tato země ubírat. „Zrušme dosavadních 133 strategických dokumentů a připravme jednotnou strategii hospodářské politiky,“ řekl Jaroslav Hanák s tím, že byznys nepotřebuje papíry v šuplících. Neblahým příkladem toho, že zemi chybí vize hospodářské politiky státu, což zaznělo na Sněmu, je oblast energetiky. „V oblasti surovinové politiky nemáme materiál, o který by se mohla opřít energetická politika státu. Stát musí mít vizi, aby nedocházelo k takovým situacím, jako je s dolem Paskov,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu. Stejný názor vyjádřila řada diskutujících včetně spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla.
Pro připomenutí témat, která se diskutovala v rámci Sněmu, můžete zhlédnout videozáznam celé této události. Umístěn je na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=KsXv7YHB0QU Pro případ, že vás zajímá pouze videozáznam projevu prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka můžete využít následující adresy: http://www.youtube.com/watch?v=dmTPuRDIJcM Doporučujeme i krátký sestřih některých zajímavých okamžiků z prvního dne 55. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který najdete naúvodní straně webu SP ČR http://www.spcr.cz.
Výzvy na Sněmu (vybrané požadavky zmíněné v projevu prezidenta SP ČR) • Co nejrychleji přijmout zákon o úřednících • Zrychlit proces digitalizace státní správy • Ve státním rozpočtu stanovit prirotiy ve vazbě na hospodářskou politiku • Okamžitě schválit dopravní sektorové strategie s prioritami výstavby • Vybudovat integrovaný systém řízení vědy restrukturalizací Akademie věd ČR, propojení s vysokými školami • Zásadně změnit systém přípravy, realizace a hodnocení výzkumných programů • Zjednodušit a elektronizovat vízovou povinnost vůči prioritním a zájmovým zemím s cílem jejího zrušení pro podnikatele • Dokončit legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti • Systematicky hodnotit kvalitu vzdělávání • Systémově řešit oblast obnovitelných zdrojů energie • Efetivněji koordinovat prosazování zájmů ČR v Bruselu
A chybějící vize se týkala tématu technického vzdělání a nově už i jazykové vzdělanosti v ČR. Česko se totiž ocitlo na jednom z posledních míst ve znalosti cizích jazyků v Evropské unii. S tím souvisí i problém roky nedořešené Achillovy paty českého vzdělávacího systému, jímž je nedostatečná praxe středoškoláků a vysokoškoláků ve firmách. „Je třeba připravit naši zemi na duální systém. V Německu, které je v konkurenceschopnosti na evropské špici, to funguje,“ uvedl Pavel Juříček, viceprezident s poukazem na tamní dobře nastavenou spolupráci firem a škol. Zmíněno bylo téma vízové politiky, které vyzvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu další účastníci Sněmu. Dosavadní stav poškozuje totiž vzájemný obchod s takovými zeměmi jako je Čína nebo Rusko a dalšími teritorii zájmu českých exportérů. Jak přiznal premiér Jiří Rusnok i ministr vnitra Martin Pecina, udělování víz ze strany ČR je skutečně problém, který se současná vláda snaží intenzivně řešit. Podobně jako i problém soouvisející s evropskými fondy, kde se ČR kvůli nezvládnutéímu manažmentu v období 2007 až 2013 nepodaří vyčerpat 30 až 70 miliard korun. Jaroslav Hanák na závěr Sněmu oznámil, že 31. října na Valné hromadě Svazu představí výzvu politikům s požadavky na jejich další opatření k posílení konkurenceschopnosti ČR. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Mezinárodní strojírenský veletrh
15
Na Sněmu SP ČR, který se uskutečnil v úvodní den MSV Brno, vystoupil kromě prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka také premiér v demisi Jiří Rusnok. Fotogalerie ze Sněmu a doprovodných akcí jsou publikovány na webu http://www.spcr.cz/fotogalerie-videa.
Člen představenstva SP ČR Jan Wiesner (zleva), ministr vnitra v demisi Martin Pecina a prezident SP ČR Jaroslav Hanák přicházejí na MSV Brno.
Ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala si před zahájením MSV Brno připil s ostatními VIP hosty na zdar veletrhu moravským burčákem.
16
Mezinárodní strojírenský veletrh
Ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala provedl areálem MSV Brno náměstka tureckého ministra hospodářství Mustafu Severa. Turecko bylo letos partnerskou zemí veletrhu.
Setkání v úvodu MSV Brno – prezident SP ČR Jaroslav Hanák a generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška se setkali s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem.
Kromě ministrů vlády v demisi a jihomoravského hejtmana se jako host Sněmu SP ČR zúčastnil i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (vpravo).
SP ČR na veletrhu uspořádal Česko‑turecké fórum na téma možností vzájemného obchodu a investic, jehož se zúčastnil náměstek tureckého ministra hospodářství Mustafa Sever.
Kdo tu hájí podnikání aneb 80 otázek a odpovědí o Svazu průmyslu a dopravy ČR (ke staženi na http://www.spcr.cz/ files/cz/media/sp_info/otazky .pdf) Patrony moravského křtu publikace byli kromě generálního ředitele SP ČR Zdeňka Lišky (uprostřed) generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš (vlevo) a generální ředitel a předseda představenstva První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán (vpravo).
Do diskuse o aktuálních otázkách týkajících se české ekonomiky se na Sněmu SP ČR zapojil i jeho viceprezident Pavel Juříček.
Mezinárodní strojírenský veletrh
17
Zlaté strojírenské kvinteto Prestižním „razítkem“ na potvrzení o inovativních schopnostech firem a jejich konkurenceschopnosti na stále náročnějším trhu bývá zisk Zlaté medaile na MSV Brno. Letos náročným sítem expertní komise prošlo pět firem, jejichž šéfové si mohli přijít pro ocenění na ceremoniálu v den zahájení veletrhu. Také v letošním roce se rozdělovaly Zlaté medaile a jejich večerní předávání při zahájení Mezinárodního strojírenského veltrhu v Brně bylo jako obvykle velmi slavnostní. Méně obvyklá byla skutečnost, že oceněné exponáty nemají v České republice konkurenci a zároveň jsou srovnatelné se špičkovými zahraničními výrobky. Některé z nich jsou dokonce světovým unikátem. Prestižní ocenění vybrala odborná hodnotící komise pod vedením předsedy Radka Knoflíčka z Vysokého technického učení (VUT) Brno, které je společně s Výstavištěm Brno a Svazem průmyslu a dopravy ČR vyhlašovatelem soutěže. Však i proto cenu předával jeho prezident Jaroslav Hanák. „Je cenné vidět, že naše firmy, vědci, výzkumníci umí výsledky své práce dovést do praxe. Je cenné vidět, že se dokážou s inovativními výrobky dostat na světovou špičku,“ uvedl Jaroslav Hanák. Současně poukázal na to, že inovace dokážou firmy uskutečnit nehledě na to, že podnikatelské prostředí v zemi není zcela přívětivé. „Na Svazu tuto nedobrou situaci vnímáme a intenzivně se snažíme ji obrátit. Bohužel, se nemění dostatečně rychle ve prospěch inovací, naší ekonomiky, naší země a pro nás to znamená o to výraznější úsilí,“ poznamenal Jaroslav Hanák.
zahraničním firmám, hlavně v Německu, Rakousku a Itálii, kde jsme navázali už první kontakty. Brněnského veletrhu využíváme k důležitým kontaktům se stálými českými i zahraničními partnery,“ říká manažerka Gabriela Tomková.
Motor jako inovace Proudový turbinový motor TJ100S‑125 se v První brněnské strojírně Velká Bíteš vyrábí jako pohonná jednotka určená především pro bezpilotní prostředky. „Jedná se o inovační exponát, přičemž specifická verze turbinového motoru, oceněná zlatou medailí, čehož si velice vážíme, je pro nás především ekonomicky velice výhodná. V divizi letecké techniky je pro nás hlavním partnerem Rusko a země východní Evropy. Kontakty však máme i s řadou dalších zemí, třeba i s USA a SAE.,“ říká Petr Skřivánek z obchodního oddělení společnosti.
Krok k modernizaci Oceněné zařízení VD/VOD‑VIT z a.s. Vítkovice patří do oblasti sekundární metalurgie, pod hlubokým vakuem v něm probíhá rafinace kovové taveniny v pánvi umístěné v hermeticky uzavřeném kesonu. „V České republice se tato technologie praktikuje ve všech ocelárnách a začínáme ji nabízet některým
18
Mezinárodní strojírenský veletrh
Moderní výroba kovových součástí Stroj M2 cusing firmy Concept Laser je systém pro laserové spékání kovových prášků, který na MSV představila firma Misan s. r. o. Zařízení funguje na principu 3D tiskáren a oproti obrábění dokáže vyrobit v podstatě jakýkoliv produkt. Pracuje s různými kovovými materiály. „Systém si sám zvolí správný ostrůvek, který se vejde do řezu, a nasází laserové vzorky, které spojí obrysovým tvarem,“ vysvětluje Jaroslav Svoboda ze společnosti Misan, která výrobce zastupuje na českém trhu. Stroj lze využít v oblasti leteckého, zdravotnického, dentálního či šperkařského průmyslu a v oblasti výroby vstřikovacích forem. Uplatnění najde i v automobilovém průmyslu v oblasti vývoje.
Chytrý autopilot Oceněný exponát studentů VUT Brno se skutečně jmenuje chytrý autopilot. Představuje inovativní automatický systém digitálního řízení letu poskytující výrazné zvýšení jeho bezpečnosti. „K návrhu řídicího systému jsme využili evolučních algoritmů, což je unikátní technika, která dokáže naladit řídicí systém letadla na požadované podmínky,“
říká spoluautor projektu Jan Vlk. Systém je implementovaný na palubní desce ve formě dvou dotykových displejů. Hlavní výhodou je efektivnost provozu. Autopilot má totiž funkci A/T, což je v podstatě obdoba tempomatu v autě. Udržuje zadanou rychlost, dokáže vyhodnotit ideální výšku v závislosti na povětrnostních podmínkách a reguluje tak přísun paliva. Projekt třetím rokem podporuje Technologická agentura ČR.
Soutěž o Zlatou medaili Spoluvyhlašovateli soutěže Zlatá medaile jsou vedle Svazu průmyslu a dopravy ČR Vysoké technické učení Brno a Veletrhy Brno. Objekty hodnocení jsou podle Stanov této soutěže inovační exponáty. Cílem hodnocení je ocenit výsledky tvůrčí práce, které nejlépe zhmotnily výsledky výzkumu a vývoje do inovace. Exponáty hodnotí komise složená z expertů, zastupujících akademickou sféru a profesní svazy ČR. Členy komise jmenují vyhlašovatelé a organizátor soutěže na návrh předsedy komise. Ta pracuje neveřejně.
Špičková novinka Frézovací multifunkční pětiosé obráběcí centrum z Kovosvitu MAS ze Sezimova Ústí se stavebnicovou konstrukcí umožňuje komplexní obrábění široké škály obrobků z různých materiálů. Na projektu stroje spolupracovala Strojní fakulta ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně. „Jde o novinku srovnatelnou se špičkovými světovými výrobky a v některých parametrech je i předčí. Naším cílem je uspokojit domácí potřebu a prosadit se s ním i na zahraničích trzích,“ říká marketingový manažer firmy Martin Volný.
Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Zlaté medaile MSV 2013 znají své majitele Vítkovice Heavy Machinery a. s. – za kesonové zařízení typu VD/VOD‑VIT cenu převzal generální ředitel a předseda představenstva Jan Světlík První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. – za proudový turbínový motor TJ100S‑125 cenu převzali generální ředitel a předseda představenstva Milan Macholán a ředitel divize letecké techniky Zdeněk Katolický KOVOSVIT MAS a. s. – za multifunkční pětiosé obráběcí centrum MCU 1100V‑5X cenu převzali generální ředitel Peter Hawlan, technický ředitel Jiří Mindl a hlavní projektant Václav Varvařovský VUT v Brně a Evektor s. r. o. – za automatický systém digitálního řízení letu (chytrý autopilot) na letounu EPOS cenu převzal hlavní řešitel projektu Peter Chudý Misan s.r.o. výrobce Concept Laser GmbH – za systém pro laserové spékání kovových prášků M2 cusing cenu převzali jednatel společnosti Ondřej Svoboda a obchodní ředitel Karsten Edelmann
Mezinárodní strojírenský veletrh
19
Klub Manažera roku: Stav školství je zoufalý Odliv mozků, neznalost anglického jazyka, každým rokem se zhoršující vzdělávací systém, nestabilní politická situace jsou některé z mnoha faktorů vyplývajících ze zprávy o celosvětové konkurenceschopnosti, která hodnotí Českou republiku. A právě o ní a současné situaci naší ekonomiky hovořili účastníci soutěže Manažer roku v ráci jeho Klubu při svém setkání v Brně 7. října při příležitosti zahájení 55. ročníku MSV. „Dlouhodobě poukazujeme na špatný stav ekonomiky a na špatně fungující státní správu, která je balvanem pro podnikání. Zároveň podáváme vládě a státní správě pomocnou ruku, ale ta není dlouhodobě přijímána. Proto se nad tímto tématem opět scházíme před volbami. Zatímco podniková sféra prokazuje výkonnost a konkurenceschopnost, politické reprezentace nejsou schopny se dohodnout na jednotném postupu napříč politickým spektrem a společně nastartovat dlouhodobé změny,“ zdůraznil stále trvající stav Pavel Kafka, prezident České
28. listopadu KC GreenPoint Praha 10
manažerské asociace a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Oba subjekty jsou spoluvyhlašovateli zmíněné soutěže Manažer roku. Za alarmující přitom manažeři považují vzdělávací systém, který se v mezinárodních hodnoceních každý rok propadá o deset příček dolů. „Do pěti let budeme mít v České republice zoufalý stav pracovních sil. Navíc nás silně ohrožuje odliv mozků do zahraničí,“ připomenul Jan Mühlfeit, který zodpovídá za reprezentaci Microsoft Corporation a styky s vládami, podniky, klíčovými partnery a akademickou sférou ve světě a je novým mluvčím Klubu Manažera roku. Zefektivnit je podle Klubu Manažera roku potřeba českou vědu a jeho členové „souhlasí s premiérem Rusnokem, který poukázal na to, že je potřeba také v české vědě oddělit zrno od plev, podívat se na projekty, které jsou neefektivní, ty zastavit a peníze dát tam, kde budou mít smysl.“ (red)
Efektivní logistika Již máme potvrzenou účast:
„Díky logistice je možné odlišit pořádek od nepořádku.“ — Sun-c‘
› Božena Hrálová (3M Česko) a Jaroslav Bazala (Logistická akademie) Management logistiky: Jak nastavit efektivní strategii? › Antonín Krejčí (Magna Exteriors&Interiors) Tlak na úspory ve skladování: štíhle, rychle, flexibilně! › Martin Pokorný (Rexel CZ) Optimální nastavení hladin zásob (Kanban, ROL, …) › Yvona Mazačová (Telefónica Czech Republic) Přínosy a úskalí mezinárodní integrace regionálních logistických provozů
Přihlaste se na konferenci ještě dnes: + 420 234 718 721 |
[email protected] | www.topvision.cz
Odborný garant:
20
Mezinárodní strojírenský veletrh
Mediální partneři:
MSV zahájil tradici nových ocenění – Osobnost průmyslu a Počin roku Právě skončený 55. ročník MSV Brno byl svědkem historického okamžiku – SP ČR poprvé předal svá dvě nová ocenění. Osobností průmyslu byl vyhlášen Miroslav Grégr, cenu za Počin roku získala Severní energetická. S neskrývaným a přiznaným dojetím si pro cenu určenou osobnostem českého průmyslu přišel doyen oboru Miroslav Grégr, který stál ve funkci ministra průmyslu a obchodu u dokončení prvních dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. „Musím říct, že jsem byl ohromně mile překvapen, kdybych řekl, že mě to netěší, tak bych lhal. Jsem i trošku dojat,“ řekl Miroslav Grégr ve svém projevu po převzetí ocenění z rukou prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka a premiéra Jiřího Rusnoka. „Jako hrdý český strojař jsem zasvětil celý život průmyslu a když se otáčím zpátky, tak kdybych se znovu narodil, nechtěl bych být ničím jiným, než zase strojním inženýrem,“ prohlásil třiaosmdesátiletý politik, který připomněl své celoživotní heslo: „Průmysl tuto zemi živil, živí a bude živit“ a přidal své přání českému průmyslu. „Přál bych si, aby z našich vysokých škol vycházeli zapálení a znalí strojní inženýři a aby český průmysl díky jejich zásluhám a díky všem těm průmyslovým kolektivům si získával
Doc. Ing. Miroslav Grégr CSc. • narozen 13. 12. 1929 v Praze • vystudoval strojní fakultu ČVUT • byl ředitelem podniku Desta Děčín • v letech 1998–2002 byl ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Miloše Zemana • spoluzakládal Svaz průmyslu a dopravy ČR
opět své renomé jako ho měl za první republiky, kdy jsme (v průmyslových tabulkách) obsazovali sedmou až osmou příčku,“ dodal Miroslav Grégr. O tom, že mu nejsou cizí ani současné problémy českého průmyslu, svědčí, že se zapálením přicházel s vlastními návrhy na jejich řešení do debaty, kterou program Sněmu po předání cen a následných projevech pokračoval. Cenu za Počin roku v premiérovém ročníku předávání ocenění převzal spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl. „Děkuji za tuto cenu, bereme to ve společnosti jako velký závazek. Chceme, abyste po letech kvitovali, že jste tuhle cenu udělili právě nám,“ uvedl Jan Dienstl po převzetí ceny. „České uhlí je poctivý základ, ze kterého už léta těží – a věřím, že ještě dlouho bude těžit – český průmysl i domácnosti. Aby tomu bylo i tak nadále, tak jsme se rozhodli, sami a dobrovolně, že vrátíme zpátky do hry region – lidi, kteří v něm žijí, i stát. Co tím myslíme, uvidíte v příštích měsících a letech. Věřím, že to podpoří český průmysl,“ konstatoval Jan Dienstl. Ocenění od SP ČR dostali diplom z ručně vyrobeného papíru z papírny ve Velkých Losinách, text na něm byl ručně napsán písmomalířem. Ocenění obdrželi i skleněnou mísu s věnováním. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Mezinárodní strojírenský veletrh
21
SVÚM: Chceme být „sexy“ pro mladé vědce Společnost SVÚM dokončila v Čelákovicích stavbu nového vědeckotechnického parku. Na atraktivní projekt láká začínající vědce, kteří budou sbírat zkušenosti pod dohledem zkušených odborníků, řekl předseda představenstva Ivo Hain. Jak vaše společnost dokáže expandovat i za krize? Teorie říká, že když je krize, má se investovat. Využili jsme jí k tomu, abychom se připravili na dobu, až pomine. Za čtyři roky jsme naši komerci zvedli o 15 procent a chtěl bych, aby příští rok přibylo dalších 10 procent. Kromě výzkumných úkolů se zabýváme také výrobou metaloplastu a povlakováním materiálu. Metaloplast je materiál, který SVÚM v 70. letech vymyslel a nechal patentovat. Jde o kompozit skládající se z kovové mřížky, do které se za studena válcuje teflonový prášek s grafitem. Má vynikající samomazné kluzné vlastnosti – nízký koeficient tření a vysokou otěruvzdornost, proto je vhodný pro ložiska, pouzdra pantů nebo těsnění. Daří se nám ho rozvíjet a máme takové poptávky z Německa, že bychom chtěli příští rok zdesetinásobit jeho výrobu. Zapojujeme se i do řešení výzkumných projektů financovaných MPO, MŠMT a TA ČR – aplikovaného výzkumu s našimi průmyslovými partnery. Jsme ve spojení s průmyslem a víme, které problémy jej trápí. Jak se vám daří získávat zákazníky? Český průmyslový rybník je strašně malý, začali jsme se proto obracet do zahraničí a vyplácí se nám to. Zakázky z Německa k nám chodí v čím dál větší míře a já tvrdím, že pokud jsme adekvátní partner pro Německo, jsme jím i pro celý svět. Děláme
22
Výzkum, vývoj, inovace
zkoušky tečení materiálu za vysokých teplot, které simulují, co se stane s materiálem za řadu let. Jsme vyhledávaným partnerem pro zahraniční subjekty v rámci evropských výzkumných programů při řešení konkrétních projektů dotovaných z Bruselu. Podařilo se nám připravit kontrakty s novými zákazníky, pro které děláme antikorozní povlaky, Akciová společnost SVÚM vznikla v roce 1994 privatizací bývalého Státního výzkumného ústavu materiálu v Praze (SVÚM). Založen byl v roce 1949 a vypracoval se v přední centrum výzkumu kovových materiálů a plastů. V historii několikrát změnil sídlo, do Čelákovic se stěhuje z pražských Běchovic. Nyní ve firmě s ročními tržbami ve výši 55 mil. Kč pracuje 55 zaměstnanců. Nový park o rozloze 13. 000 m2 vznikl v bývalém areálu TOS Čelákovice. Rozpočet projektu činil 134 mil. Kč – pozemky s budovami o rozloze 4500 m2 přišly na 110 mil. Kč, za 20 mil. Kč byly pořízeny nové přístroje a zařízení a zbytek peněz si vyžádaly ostatní práce – zejména studie a stavební dokumentace. Polovina projektu byla financována ze státních prostředků, 40 procenty přispěla Sberbank, CZ a. s. a zbytek doplatil SVÚM z vlastních zdrojů.
<< Slavnostního přestřižení pásky nového vědeckotechnického parku firmy SVÚM se zúčastnili (zleva) starosta Čelákovic Josef Pátek, generální ředitel Pozemního stavitelství Zlín Miroslav Lukšík, prezident Společnosti vědeckotechnických parků ČR Pavel Švejda, zástupce ministerstva průmyslu a obchodu Petr Porák a předseda představenstva SVÚM Ivo Hain.
proto jsme navíc postavili jednu z nových hal. A druhá hala je postavena na základě smlouvy s firmou Net4Gas, která zajišťuje dodávky plynu pro RWE – pro ni testujeme trubky. Kromě toho dlouhodobě spolupracujeme s General Electric Transportation ze Cincinnati. Máme od nich certifikát pro zkoušky materiálů a každoročně se účastníme celosvětového testování laboratoří, kde pravidelně končíme mezi nejlepšími z cca 160 laboratoří, které testováním procházejí. V Česku jsou našimi největšími partnery energetické firmy jako Net4Gas a ČEZ, které používají trubky a výměníky tam, kde jsou velké změny teplot. Zákazníky jsou i významné průmyslové firmy jako GE Aviation, Škoda JS, Tatra, Sellier & Bellot nebo Constellium Děčín, pro které analyzujeme kovové materiály a povrchové úpravy.
Proč jste se do náročného projektu nového parku pustili? Společnost potřebuje mít zázemí, aby se mohla dál rozvíjet. Abychom byli „sexy“ pro mladé vědce, kterých je v České republice nedostatek. Máme kvalitní know how, ale pokud by nepřišli mladí, kteří by znalosti přejímali a pokračovali by dál, tak by se postupně vytratilo. Budoucí vědci k nám proto přicházejí již jako studenti. S praxí se jim daleko lépe studuje, protože už vědí, jak zde co funguje. Musím ocenit i starší kolegy, kteří předávají zkušenosti a dělají jim supervizory. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
V ČR má být na 30 akreditovaných parků Nyní je v Česku 13 akreditovaných a 32 dalších provozovaných vědeckotechnických parků, dalších šest parků se podle oficiálních informací připravuje na zprovoznění. Akreditaci může získat park s rozlohou více než
3000 metrů čtverečních užitné plochy. „Ve skutečnosti jich je ale více, další zatím nejsou uvedeny z praktických důvodů. Když se někde objeví informace o tom, že se připravuje nějaký projekt, tak to minimálně v Česku má dva důsledky – závist a zvýšení VědeckOtechnické parky v ČR
0/1 0/4
akreditované / neakreditované 2/0
0/0 2/3 0/1
2/5
1/1
1/1
3/2
1/0 0/4
Zdroj: Společnost vědeckotechnických parků ČR
0/5
1/5
ceny pozemku,“ řekl prezident Společnosti vědeckotechnických parků ČR Pavel Švejda. Podle zkušeností zástupců více než stovky zemí, kteří se účastní jednání mezinárodní organizace SPICE (Science Park & Innovation Center Expert Group) by podle Pavla Švejdy mělo být v ČR do roku 2016 na 30 akreditovaných vědeckotechnických parků. „To číslo je dané z mnohaleté zkušenosti těchto zemí, kde jsou obvykle tři fungující parky na jeden milion obyvatel. Předpokládáme, že nejsme ani výrazně chytřejší nebo hloupější než lidé v jiných zemích a jiných kontinentech,“ dodal. Informace o Společnosti vědeckotechnických parků ČR jsou uvedeny na internetové stránce www.svtp.cz. (red)
Výzkum, vývoj, inovace
23
Zákonné opatření Senátu o daních Vláda projednala materiály „návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva“ a „návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí“, které byly schváleny ve formě zákonných opatření Senátu. Aby mohly od ledna příštího roku platit, bude muset tento postup posvětit ještě Sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Jde o právní úpravy oblastí, které byly projednány minulou Poslaneckou sněmovnou ve všech čteních, ale odmítl je Senát. Zákonné opatření v podstatě převzalo znění tisků tak, jak byly schváleny ve Sněmovně ve třetím čtení s tím, že jsou upraveny především ty oblasti, které vedly v Senátu k jejich neschválení. Jedná se o osvobození dividend, zdanění investičních fondů a veřejnou prospěšnost.
Osvobození dividend Úplné osvobození dividend pro právnické i fyzické osoby je již obsaženo v platném, avšak nikoliv ještě účinném zákoně o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (zákon o JIM). Původní tisk počítal s předsunutím jeho účinnosti již na rok 2014, zákonné opatření ovšem s posunutím účinnosti nepočítá. V příštím roce by tedy neměly nastat změny v oblasti zdanění dividend, resp. podílů na zisku.
Investiční fondy Návrh zákonného opatření by měl zavést nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria (tzv. základní investiční fondy). Následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni 19 % pro právnické osoby a 15 % pro fyzické osoby. Investoři, kteří jsou právnickými osobami, by nemohli uplatňovat výhody osvobození podílů na zisku podle směrnice EU o společném zdanění mateřských a dceřiných společností. Na ostatní fondy by se vztahovala standardní sazba daně z příjmů právnických osob, tedy v současné době 19 %.
Veřejná prospěšnost Zákon o statusu veřejné prospěšnosti byl Senátem zamítnut. Po věcné stránce tedy není důvod v zákoně o dani z příjmu nic měnit. Úprava zákonného opatření proto reaguje pouze terminologickou změnou. Dosavadní pojem „poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání,“ by měl být nahrazen pojmem „veřejně prospěšný poplatník“.
24
Legislativa
V zákonném opatření zůstávají mimo jiné prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky, pro průmysl tak potřebné zvýšení podpory výzkumu a vývoje, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám, zvýšení maximálního limitu pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely. Podnikatelské kruhy také očekávají velký přínos od zavedení nového odpočtu na podporu odborného vzdělávání, zvýšení daňově odčitatelného motivačního příspěvku na žáka nebo studenta vysoké školy a možnost 100 % rovnoměrného odpisu hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině během 12 měsíců. V oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní vláda nenavrhla žádné věcné změny oproti původnímu textu. V opatření by tak zůstala například změna v uplatňování DPH u převodu nemovitostí, kdy převod pozemků, na nichž je zřízena stavba či inženýrská síť, by měl od 1. ledna 2014 podléhat stejnému režimu DPH, jakému podléhá převod stavby. Mění se také úprava ručení za neuhrazenou daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí úplaty na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet. Změna ručení se uplatní se pouze na platby, jejichž částka překročí dvojnásobek limitu pro platby v hotovosti tj. 700 000 Kč. Současně se projednal návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Ten by měl obsahovat jedinou zásadní změnu – v případě koupě nebo směny nemovité věci si budou moci smluvní strany zvolit, kdo bude poplatníkem daně. Zatímco původně předložený návrh zákona předpokládal, že poplatníkem daně bude ve všech případech nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci, schválené zákonné opatření Senátu tuto koncepci opouští. V případě běžných prodejů na základě kupních smluv zůstává zachován stávající právní režim, poplatníkem bude ze zákona i nadále prodávající. Tento typ převodů představuje zhruba 80 % celkového objemu zdaňovaných transakcí. Nově je smluvním stranám umožněno zvolit si poplatníkem kupujícího, který v tomto případě nebude ručitelem. Je však třeba zdůraznit, že ke změně poplatníka je nutná aktivní dohoda smluvních stran. Pokud k ní nedojde, bude poplatníkem ze zákona stejně jako doposud prodávající. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR
[email protected]
Legislativa
25
SP ČR k aktuálním tématům Platba DPH až na základě uhrazených faktur? Placení DPH pouze z uhrazených faktur bylo tématem semináře, který SP ČR uspořádal ve svém sídle 23. září. Cílem bylo otevřít diskusi kvůli zjištění, jak aktivní či pasivní při podpoře této myšlenky má svaz být. Myšlenka tzv. hotovostního účetnictví sice dosud nemá podobu konkrétního návrhu zákona, ale objevuje se v obecné rovině mezi sliby některých politických stran či v požadavcích některých zaměstnavatelských sdružení. SP ČR jí proto věnoval diskusní setkání nazvané „DPH pouze z uhrazených faktur?“. Zavedení plateb DPH pouze z uhrazených faktur nemusí být tak jednoduché a jednoznačné, jak se může na první pohled zdát. Myšlenku sice žádný podnik obecně nerozporuje, nemusela by však být výhodná pro všechny. Negativa bývají často skryta ve finální podobě návrhu a v detailech. Některé varianty daného systému mohou vést ke zvýšeným administrativním nákladům či negativním dopadům v rámci cash flow. Zejména v případě, že by některé
firmy s obraty nad určitou hranici sice samy do režimu vstoupit nemohly, ale musely by provádět dodatečné administrativní činnosti a nárokovat odpočet DPH z transakcí ve vztahu k subjektům v režimu hotovostního účetnictví až v době úhrady. Ovšem samy podniky často označují odvod DPH z toho, co ještě reálně nedostaly, za nesmyslné břemeno pro jejich podnikání. Tento jev se dokonce prosadil do finále ankety Absurdita roku. Účastníci setkání se seznámili se souvislostmi systému hotovostního účetnictví, jeho možnými přínosy a riziky. Vzhledem k tomu, že neexistuje konkrétní návrh zákona, nebylo možné hodnotit konkrétní aspekty ani případná negativa. Při jednání se projevily různé pohledy firem na věc. Shoda však panovala nad tím, že by nemělo být umožněno zvýhodnění jedné skupiny za cenu znevýhodnění firmy jiné. Výsledkem odborné i názorové diskuse byl návrh na obecné kompromisní stanovisko Svazu, které bude zasláno členům Expertního týmu pro daně a pojištění.
EK omezuje veřejnou podporu Evropská komise (EK) reviduje řadu pravidel a nařízení týkajících se veřejné podpory pro programové období (2014 – 2020). Přes deklarovanou podporu růstu průmyslu i zaměstnanosti jdou její kroky často v opačném duchu. Po zpřísnění a omezení atraktivnosti veřejné podpory v rámci schválených „Pravidel veřejné podpory“ (RAG) přináší i návrh „Nařízení o blokových výjimkách“ (GBER) další omezení. Obsahuje opatření, jež mohou více omezit nástroje veřejné podpory a tím ohrozit konkurenceschopnost ČR a EU. Snížení atraktivity evropského prostoru pro investice není v souladu s ambiciózními strategiemi jako Evropa 2020. Investiční pobídky a strukturální fondy mají stále pro hospodářskou politiku velký význam. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že jsou stále více omezovány. Příkladem mohou být návrhy na řešení aktuální situace v Moravskoslezském kraji bez vnímání obsahu nových pravidel, která snížila atraktivnost pro investory. Obáváme se, že po snížení maximální intenzity veřejné podpory ve většině regionů ČR na 25 procent pro velké podniky EK pravidla ještě zpřísní. Omezením možnosti velkých podniků získat blokovou výjimku je ohrožena zaměstnanost
26
Informace ze Svazu
a hospodářská aktivita v nejvíce zasažených regionech, což může mít negativní dopad na malé podniky, které se tato norma snaží podporovat. Velikost firmy nemůže být zásadním kritériem pro získání podpory. Rozhodující musí být počet, kvalita a dlouhodobá udržitelnost vytvořených pracovních míst a přínos investice do regionu. Je třeba zdůraznit, že již v případě pravidel pro RAG bylo navrženo několik omezujících opatření, v jejichž důsledku by se regionální podpora mohla stát brzdou konkurenceschopnosti podniků a naplňování deklarovaných cílů klíčových dokumentů EU. V tomto kontextu nesmí nové nařízení GBER ještě více zhoršovat současné podmínky. SP ČR hodlá vyjádřit nesouhlas se zavedením limitu ztěžujícího poskytování podpory. Mohl by totiž výrazně omezit například poskytování investičních pobídek či prostředků skrze některé operační programy. Svaz v tomto smyslu připravuje stanovisko, které konzultuje s ÚOHS, MPO a MMR a s nímž osloví EK, zástupce ČR i kolegy z ostatních evropských zemí.
SP ČR chce do rozpočtu více peněz pro TA ČR Svaz průmyslu a dopravy se na zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) kriticky vyjádřil k návrhu rozpočtu, který navyšuje složku na výzkum a vývoj méně, než by česká ekonomika potřebovala. Hlavním tématem zasedání tripartity dne 20. září bylo projednávání návrhu státního rozpočtu pro rok 2014. Vláda prezentovala sociálním partnerům změny provedené těsně před jednáním, které nebyly uvedeny v podkladových materiálech. Oproti původnímu návrhu došlo k navýšení prostředků pro Technologickou agenturu ČR o 400 milionů korun, SP ČR však požadoval navýšení o 600 milionů korun. Původní rozpočet totiž nepočítal s žádnými novými programy pro rok 2014, což by bylo po více než deseti letech poprvé, kdy by nebyly v daném roce podpořeny žádné nové projekty v aplikovaném technologickém výzkumu. Na nové projekty by bylo potřeba právě zmíněných 600 milionů korun. Do výdajové strany byly dále přidány prostředky na dotace na obnovitelné zdroje či prostředky na spolufinancování projektů ze strukturálních fondů. S vládou uvedenými prioritami v obecné rovině souhlasíme, ale kriticky hodnotíme, že návrh nevychází ze šířeji chápané koncepce hospodářské politiky. Změnu makroekonomických východisek mírně „optimističtějším směrem“, stejně tak jako důležitost neprohlubování deficitu (a nepřekročení hranice uvedené v Maastrichtských kritériích) jsme uvítali. Nicméně jsme – vzhledem k přetrvávajícím rizikům a nejistotám ohledně odhadů zejména na straně příjmů rozpočtu – vládě
doporučili část výdajů provázat s výsledky ekonomiky. Znovu jsme upozornili na významné aktuální problémy jako je problematika čerpání fondů, situace v Moravskoslezském kraji, systém financování vědy a výzkumu či priority v dopravní infrastruktuře. Prostor pro zásadní změny při sestavování rozpočtu současná vláda v podstatě neměla, navíc otázkou zůstává to, jak se k dílčím změnám postaví nová vláda i Poslanecká sněmovna k těmto dílčím změnám postaví a do jaké míry bude návrh akceptovat. Finální návrh současné vlády počítá s rozpočtovým deficitem 112 mld. Kč, při zhruba třicetimiliardovém nominálním nárůstu výdajů oproti letošnímu roku. Požádali jsme vládu, aby se nebála být razantní v oblastech hospodaření státní správy a aby v souladu se svými prioritami zajistila prostředky na základní oblasti spojené s konkurenceschopností české ekonomiky. Způsob projednávání návrhu potvrdil, že vláda premiéra Jiřího Rusnoka na námi požadované změny v přístupu nepřistoupila, což se ovšem vzhledem k jejím limitovaným možnostem ani neočekávalo. Koncepční změny budeme opět prosazovat při jednání s novou vládou. Celé stanovisko SPČR naleznete na http://www.spcr.cz/ stanoviska-sp-cr/stanovisko-k-navrhu-rozpoctu-na-rok-2014. Bohuslav Čížek analytik Sekce hospodářské politiky SP ČR
[email protected]
Svaz chce hovořit do odpadové legislativy SP ČR chce zasáhnout do diskuze o přípravě legislativy odpadového hospodářství. V polovině září adresoval dopis ministru životního prostředí (MŽP), v němž upozornil na nedostatky při přípravě zákona o odpadech a v souvisejících předpisech. Poté inicioval jednání mezi signatáři memoranda o spolupráci v oblasti životního prostředí. Jednání se uskutečnilo 2. října za účasti zástupců MŽP a ministerstva průmyslu a obchodu, výstupem byl požadavek urychleně zkoordinovat postupy systémového věcného dopracování návrhu zákona o odpadech vzhledem k potřebným transpozicím evropské rámcové směrnice o odpadech a návazných předpisů. Zástupci Svazu vyzvali
k dalším odborným jednáním před zahájením meziresortního připomínkového řízení. MŽP slíbilo, že bude brát zřetel na argumenty signatářů. Účastníci setkání se dohodli, že se do konce října sejde nově ustanovená pracovní skupina. Zaměří se na transpozici směrnice EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, na přípravu věcného záměru zákona o výrobcích s ukončenou životností, tedy systém zpětných odběrů. Věnovat se bude i věcnému záměru zákona o odpadech. Eva Aliapuliosová Sekce hospodářské politiky
[email protected]
Informace ze Svazu
27
Generální ředitel a předseda představenstva ČS a.s. Pavel Kysilka a prezident SP ČR Jaroslav Hanák podepsali smlouvu o partnerství, která by měla přispět ke zvýšení tlaku na změnu podnikatelského prostředí.
Na zářijové tripartitě k návrhu státního rozpočtu prezentoval názory SP ČR jeho prezident Jaroslav Hanák. Na snímku vlevo vedle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, vpravo předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.
V Praze byli vyhlášeni vítězové 8. ročníku soutěže organizované na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže studia informačních a komunikačních technologií. Na snímku ze slavnostního vyhlášení výsledků zleva: prezident pořádající ICT UNIE Svatoslav Novák, vítěz jedné ze soutěžních kategorií Alexandr Kučera (ČVUT), HR manažerka společnosti ARBES Technologies Jiřina Poštová.
V září se v Praze uskutečnil první ročník fotbalového turnaje o pohár prezidenta Asociace výzkumných organizací (AVO) Libora Krause (v bílém dresu), který se vyfotil s mužstvem AVO a SP ČR a pohárem, byť společný tým na tuto metu nedosáhnul.
Místopředseda představenstva České exportní banky Michal Bakajsa ve své prezentaci na jednání členských firem představil, co banka dělá pro podnikatele.
28
Informace ze Svazu
Podzim ve znamení Sněmu a jeho požadavků Jako každoročně bylo mediální událostí roku sněmování členů Svazu a dalších podnikatelů a politiků v rámci strojírenského veltrhu. Jenže letos to bylo vše trochu jinak.
Chtělo by se povzdechnout: Kde jsou ty doby, kdy Česká televize měla při Mezinárodním strojírenském veletrhu na Výstavišti Brno své studio a celý den častovala diváky přímými vstupy a také přenášela živě hlavní projev prezidenta Svazu ze Sněmu. Kde jsou ty časy, kdy se výstavní plocha hemžila novináři ze všech celostátních médií, kteří se pídili po inovativních novinkách a obletovali vystavovatele a na tiskové konferenci po skončení Sněmu se tísnily čtyř desítky žurnalistů a nejméně tři televizní štáby. Dokonce premiér Jiří Rusnok si letos povšimnul, že na informační liště veřejnoprávní ČT a jejího zpravodajského kanálu ČT24 neběží žádné informace o konání MSV, nemluvě o nevýrazné angažovanosti Českého rozhlasu. Co z bývalé mediální slávy zůstalo, byla Veletržní příloha Hospodářských novin, otevřená novinkám vystavovatelů a informacím o aktivitách Svazu a jeho členských firem a angažovaná odborná média, z nichž některá se prezentovala vlastním stánkem. Ani letošní pilotní pokus spojení Česko ‑tureckého byznysového fóra každoročně Svazem organizované byznysové fórum se zástupci partnerské země a semináře EURO pro export nepřinesl dostatečné zviditelnění Svazu.
Počty citací v médiích v září – podle témat
Celá věc je trpkým důsledkem vývoje tuzemských médií, jejichž zájem o ekonomické dění je valnou měrou bezprostředně spotřebitelský. Přitom to, co inovativního se objeví v průmyslu, to pocítí spotřebitel, včetně nových laků, materiálů, způsobu obrábění, tiskáren 3D… Jeden z účastníků Sněmu situaci komentoval slovy: „Velcí inzerenti by se měli dohodnout a společně požadovat na médiích, aby, když je potřeba, upíraly pozornost na průmysl a jeho svátek v podobě strojírenského veletrhu. V každém případě je záležitost poučením, která by se alespoň s veřejnoprávními médii měla řešit. Nižší zájem novinářů o dění na veletrhu je svým způsobem dán i trendem „předstřelování“. Jinak řečeno, virtuální realita očekávaných událostí je mnohem silnější než kdykoliv dříve. Nasvěduje tomu nemalý zájem o dění na Sněmu před jeho konáním. Nasvědčuje tomu fakt, že šest profilových rozhovorů prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka právě na téma Sněm a jeho témata, není zcela obvyklých. A za třetí – o co méně se média zajímala o průmyslová témata, o to více odpracovali lidé ze Svazu jeho „mediální prodej“. Dosud nikdy se během dne konání Sněmu nerozesílaly čtyři tiskové zprávy a po jeho skončení se nezavěšovaly na všemožných webech a sociálních médiích videozáznamy projevu šéfa Svazu, sestřih dne i celý průběh Sněmu. Zatím nebylo zvykem obesílat těmito záznamy účastníky sněmování, média, státní instituce. Z výše uvedených skutečností vyplývá několik závěrů. V principu nejde o Sněm jako takový, ale o propagaci průmyslu a s ním souvisejících témat. Věc se neobejde bez spojení všech aktérů na nejvyšší úrovni, kteří musí jednotně vystoupit s požadavkem vůči veřejnoprávním médiím. A ostatním médiím se zřejmě bude muset nabídnout poutavější „festival průmyslových inovací“, což nebude nikterak lehké. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Média
29
Komu vadí agentury dočasné práce? Agentury dočasné práce mohou přispívat k vytváření pracovních míst a rozvoji flexibilních forem práce. Čelí však řadě překážek a stávají se nástrojem nepřiměřených restrikcí na pracovním trhu.
Strategie Evropa 2020 stanovila v roce 2010 společný ambiciózní cíl – dosáhnout do roku 2020 pětasedmdesátiprocentní zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20–64 let. Už po prvním roce bylo zřejmé, že se řadě států nedaří plnit své národní cíle zaměstnanosti a je riziko, že společného cíle nebude dosaženo. Nedůsledné provádění reforem a dopady finanční a ekonomické krize situaci na trzích práce ještě zhoršily. Předpokládaný růst se nedostavil, a pokud ano, pracovní místa nepřinesl. Podle přehledu na pracovních trzích dosáhla unie letos v dubnu historického maxima 26,6 milionu nezaměstnaných, z toho 11,6 milionu nezaměstnaných dlouhodobě a 5,6 milionu nezaměstnaných mladých lidí. Míra nezaměstnanosti u žen roste rychleji než u mužů. Tak málo pracovních míst ještě nikdy nebylo – pracovní místa ubývají zejména v jižní Evropě a nová se vytvářejí jen skromně v Bulharsku, ČR a Litvě. Volných míst sice celkově ubývá, ale akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých profesích spolu se stárnutím pracovní síly vzbuzují obavy, jak se naplní cíle spojené s posílením postavení průmyslu v Evropě, vytvořením Unie inovací a Evropského výzkumného prostoru a s rozvojem digitálního trhu.
Evropa sází na dovednosti a migraci Modernizace systémů vzdělávání a sázka na technické vzdělávání jsou během na dlouhou trať a výsledky se mohou objevit až za 10 či 15 let. Plány na usnadnění migrace z třetích zemí zase troskotají na nevůli členských států otevřít trhy práce a usnadnit procedury vstupu, pobytu a získávání pracovního povolení. Zkrátka – na podporu migrace není nálada. Evropa se však bez vzdělaných pracovníků neobejde. Musí hledat a využít všechny zdroje a snažit se je lépe sladit s potřebami trhu práce a očekáváním zaměstnavatelů. Musí hledat nové cesty a nástroje, jak vytvořit dobře fungující a integrovaný pracovní trh. Evropa musí podpořit mobilitu studentů, učňů, stážistů, pracovníků, vědců. Evropa musí překonat fobii a podpořit inteligentní ekonomickou migraci. Důležitou roli v tomto procesu sehrávají služby zaměstnanosti – veřejné i soukromé. Evropská komise (EK) si uvědomuje, že služby zaměstnanosti musí radikálně změnit svoji strukturu, charakter
30
Evropský prostor
i náplň. Jejich nová multifunkce se rozšiřuje o kvalitní předvídání dovedností pracovní síly, jejich sladění s potřebami trhu práce, služby poradní a vzdělávací. Řada členských států již pod tlakem dlouhodobých výzev spojených s globálními a technologickými změnami a stárnutím pracovní síly i pod tlakem urgentních krátkodobých opatření reagujících na liknavé provádění strukturálních reforem a důsledky ekonomického zpomalení modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) již centralizuje nebo naopak decentralizuje jejich strukturu, rozšiřuje rozsah jejich činnosti a snaží se plně využít jejich potenciálu. EK v červnu navíc vydala návrh nařízení o zřízení evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti, aby tak zajistila lepší koordinaci mezi členskými státy a vytvořila legitimní prostor pro činnost VSZ.
Komise zvažuje revizi směrnice Zatímco se tedy VSZ dostává veškeré pozornosti, podpory a stimulů na národní i evropské úrovni, k agenturám dočasné práce se členské státy chovají macešsky. EK musí do prosince 2013 provést po konzultaci s členskými státy a sociálními partnery přezkum článku 12 Směrnice o agenturním zaměstnávání 2008/104/ES a případně navrhnout jeho nezbytné změny. Půjde zejména o rozsah směrnice a ustanovení týkající se základních pracovních podmínek, podmínek zaměstnávání, zásady rovného zacházení, přezkumu omezení a zákazů, a sankcí. Za tímto účelem vytvořila v listopadu 2012 expertní skupinu pro agenturní zaměstnávání a zaměřila se na implementaci směrnice na národních úrovních. V dotazníku určeném pro členy expertního týmu se komise ptá, zda směrnice plní svůj cíl, zda některá ustanovení nepotřebují revizi nebo vyjasnění a zda některá ze zásadních ustanovení nepřinášejí neopodstatněné náklady a překážky. Evropská konfederace podnikatelských zaměstnavatelských svazů (BUSINESSEUROPE) má zástupce v Expertní skupině a situaci pravidelně monitoruje. Na základě informací z členské základny došla k jednoznačnému závěru, že směrnice dostatečně neplní deklarovaný cíl „…vytvořit udržitelný rámec pro využívání agentur dočasné práce s cílem přispět efektivně k vytváření pracovních míst a rozvoji flexibilních forem práce“, protože
členské státy dikci směrnice zneužívají k vytváření restrikcí a umělých překážek směřující k neoprávněné ochraně domácího trhu práce. Není tedy třeba revidovat směrnici, je třeba revidovat chování a postupy členských států při její aplikaci. Jde zejména o článek 4 směrnice – přezkum omezení a zákazů – který jasně říká, že „Zákazy nebo omezení týkající se agenturního zaměstnání mohou být odůvodněny pouze na základě obecného zájmu souvisejícího zejména s ochranou zaměstnanců agentur práce, s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a s potřebou zajistit náležité fungování trhu práce a zamezit možnému zneužívání.“ Řada členských států toto ustanovení zneužívá. V Bulharsku jdou cestou limitovaných kvót a dalších restrikcí. Přes sto kolektivních smluv ve Finsku obsahuje restrikce pro agenturní zaměstnávání v některých sektorech, částech výrobních procesů, sezonních období apod. V ČR platí zákaz zaměstnávat přes agentury lidi s postižením a cizince z třetích zemí. V Nizozemsku není do národní legislativy článek 4.1 vůbec transponován a revize sektorových kolektivních smluv obsahujících některá omezení (článek 4.3) není uspokojivá. Ve Španělsku přetrvávají restrikce ve využívání agentur práce pro veřejný sektor. Ve švédské legislativě chybí transpozice článku 4.1 a řada kolektivní smluv dává odborů právo „veto“ agenturní práci a stanovuje tzv. „čekací dobu“ šesti měsíců, než může být agenturní zaměstnanec umístěn do podniku, kde již dříve pracoval. V Portugalsku se pro umístění agenturního zaměstnance aplikuje časové omezení. V Německu zase sdílená
odpovědnost uživatele za odvody sociálního pojištění, úrazového pojištění a daně z příjmu agentur negativně ovlivňují využívání služeb agentur práce.
Přístup ČR je negativní a specifický Situace v ČR je velmi nestandardní a současné problémy jdou i nad rámec zmíněného zkoumání komise. Ve hře je mnoho faktorů. Striktní transpozice unijní legislativy a její aplikace v praxi se zde kombinuje s mnohdy nekoherentní národní legislativou. V ČR je tak na malý pracovní trh snad až příliš mnoho agentur práce. Neúčinně vymahatelná dosavadní pravidla nahrazují nové restrikce, poplatky, zvyšující se nároky na odbornost a sankce. Politiky a regulace dotýkající se agentur práce jsou nekoherentní a břemena a náklady se kumulují. Nepoctivé agentury zneužívající agenturní pracovníky si v důsledku nedostatečných a neúčinných kontrol vytvářejí manévrovací prostor na úkor agentur práce poctivých. Naprosto diskriminační a kontraproduktivní jsou restrikce zaměřené na zaměstnávání lidí s postižením. Restrikce zaměřená proti zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU ve jménu „svaté“ ochrany domácího pracovního trhu v podstatě brání ekonomické migraci inteligence z třetích zemí. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU
[email protected]
Možná se blýská na lepší časy Problémy v agenturním zaměstnávání v ČR řešila pracovní skupina MPSV. Již řadu let se bez posunu v řešení zmiňují stále stejné problémy agenturního zaměstnávání. Náměty vzešlé z diskuse pracovní skupiny dne 25. září by mohly pomoci vyřešit řadu potíží. Jedním byl návrh na zapojení samotných agentur a jejich sdružení do regulace počtu agentur i jejich chování. Povinné členství v asociaci s přísnými pravidly zaměřenými na férové chování vůči klientům by bylo užitečným sítem. Návrh zákona o zaměstnanosti měl odstranit nesmyslný zákaz zprostředkování zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením formou dočasného přidělení. Legislativním procesem sice nestačil projít, ale po volbách bude vrácen „do hry“. Agentury by tak nemusely odmítat umístit k uživateli zdravotně
postižené zaměstnance, kteří nacházejí práci jen obtížně z důvodu nedostatku nabídek. Většina potíží s agenturami pramení z nedodržování institutu srovnatelného zaměstnance, mzdových a pracovních podmínek agenturních zaměstnanců často právě z pochybení na straně uživatele, někdy i úmyslných. Příklady „špatné praxe“ degradující agenturní zaměstnávání jako důležitou flexibilní formu zaměstnání by měly odstranit i další diskutované návrhy, například možnost postihu uživatele agenturního zaměstnávání. Jitka Hejduková ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR
[email protected]
Evropský prostor
31
Robin Hood v úzkých O tom, že prosadit v Evropské unii zavedení daně z finančních transakcí (označované někdy jako Tobinova daň či „daň Robina Hooda“) nebude snadné, její zastánci věděli dopředu. Nejprve spadla kvůli odporu zemí jako Británie, Švédsko či Česko pod stůl možnost, že by platila v celé unii. Teď dostala tvrdý direkt i její „soft“ verze, tedy možnost jejího uvedení v život v 11 z 28 států EU. Právní služba Rady EU zastupující členské země v půlce září návrh Evropské komise podrobila kritice s jasným závěrem: jde o diskriminační návrh jdoucí proti smlouvám EU. Komise to nicméně odmítá a kontruje, že podle jejích právníků je vše v pořádku. Teď se mezi institucemi rozbíhá hra na přetahovanou a zůstává neznámou, jak nakonec tato bitva právníků a zastánců a odpůrců ambiciózního i kontroverzního návrhu dopadne. Jasné však je, že nejde o zanedbatelné peníze. Návrh počítá s tím, že zdaněny by měly být transakce s vazbou na státy, které daň zavedly, a to sazbou 0,1 procenta u akcií a dluhopisů a 0,01 u derivátových nástrojů. U operace s akciemi za 100.000 eur by tak třeba kupec a prodávající zaplatili 1000 eur. Opatření by se ale nevztahovala na drobné investory a malé a střední podniky, nýbrž na finanční instituce. Do takzvané posílené spolupráce u daně z finančních transakcí se rozhodlo zapojit 11 z 28 států unie: Belgie, Rakousko, Slovensko, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Portugalsko, Itálie, Slovinsko a Španělsko. Posílená spolupráce je v unii ojediněle využívaný nástroj (zatím platí jen u společného evropského patentu a pravidel pro rozvody mezinárodních párů), který umožňuje nejméně devítce zemí, aby v určitých oblastech pokročily v harmonizaci svých pravidel, pokud to není možné v celé unii. Komise odhadla, že roční příjem z daně by činil 30 až 35 miliard eur. Hlavní výtka právníků Rady směřuje na část návrhu, která se týká „zásady rezidence“. Na jejím základě by měly být zdaněny instituce podle toho, kde sídlí, a ne podle místa, kde se obchod
32
Evropský prostor
odehraje. Jenže to, upozorňují experti Rady, otevírá cestu k nabourání daňové suverenity států, které se do projektu nezapojí, a to smlouvy nepřipouštějí. Příznivci daně, kteří tento výklad odmítají stejně jako komise, vždy zdůrazňovali, že daň má zajistit, aby se finanční sektor podílel na krytí nákladů spjatých s hašením finanční krize. Kritici ale namítali, že banky přenesou případnou zátěž na spotřebitele, nebo že by mohlo hrozit přesunutí transakcí mimo EU. To samozřejmě obezřetně sledovala zejména Británie se svým finančním centrem v londýnském City. A aby právních půtek kolem daně, která už někde (například v Itálii) existuje, byť v trochu jiné podobě, nebylo málo, tak do všeho je už zapojen i Soudní dvůr EU. Na ten se totiž obrátila právě Británie s tím, zda je možné v tomto případě postupovat cestou posílené spolupráce. Kdy tribunál o této kauze rozhodne, se zatím neví. Česká republika za vlády Petra Nečase patřila ke kritikům daně a rozhodla se i aktivně podpořit britskou žalobu. Přechodný kabinet Jiřího Rusnoka byl ale v této věci mírnější. „My v žádném případě nemáme změněný postoj, pokud jde o samotné zavedení té daně, nekloníme se k jejímu zavedení v České republice a vnímáme, že tak, jak je to připravováno, jsou tam věci, které se nás budou týkat a dotýkají. Nicméně naším cílem je projevit jistou vstřícnost k aktivitám ostatních členských států a soustředit se na jednání o předmětném návrhu, čili o samé věcné podstatě problému, aniž bychom dopředu podávali nějaké stížnosti na proceduru, kterou se některé státy rozhodly využít,“ vysvětlil ministerský předseda v demisi koncem srpna při setkání s českým diplomatickým sborem. Tomáš Pirkl stálý delegát SP ČR u BUSINESSEUROPE
[email protected]
České firmy mohou rekonstruovat dánskou infrastrukturu Možnostem českých firem, podílet se na rekonstrukci infrastruktury v Dánsku, byl v září věnován seminář, který uspořádal SP ČR. Dánská vláda hodlá na železniční infrastrukturu a navazující stavby vyčlenit částku v řádu stamiliard českých korun. Jednou z hlavních priorit dnešního Dánska je rekonstrukce dopravní infrastruktury. Dánská vláda hodlá do roku 2025 na železniční infrastrukturu a stavby na ni navazující vyčlenit částku odpovídající asi 680 miliardám českých korun. Šanci získat některé z těchto zakázek mají i české firmy. Svaz průmyslu a dopravy ČR seminář nazvaný „Dánské investice v dopravní infrastruktuře – příležitost pro české firmy“ uspořádal společně se Severskou obchodní komorou za podpory velvyslanectví ČR v Kodani, Dánsko – českého podnikatelského fóra, Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) a Národního strojírenského klastru. Zájem firem předčil očekávání, takže se semináře se zúčastnilo přes 40 představitelů české podnikatelské sféry z řady oborů průmyslu a služeb. Chystané projekty detailně prezentoval pan Stig R. Winther ze sdružení Femern Belt Development, které úzce komunikuje s municipalitami, kterých se projekty týkají, a podporuje rozvoj dánského regionu Sjaelland. Další informace poskytl Kim Bek, představitel Copenhagen Capacity, oficiální regionální organizace pro podporu investic a rozvoj obchodu. Prezentované informace byly určeny zejména společnostem působícím v oboru výstavby dopravní infrastruktury včetně zabezpečovacích a jiných systémů pro dopravu, dále pak pro firmy v oblasti strojírenství, výrobce zařízení stavenišť nebo producentům a dodavatelům ocelových prvků. Navazující projekty
mohou přinést příležitosti i pro firmy dodávající zařízení a techniku do nemocnic a dalších objektů občanské vybavenosti. Účastníci semináře získali podrobný přehled o plánovaných projektech a způsobech jejich realizace.
Aktuální je tunel mezi Německem a Dánskem V současné době je aktuální výstavba Femernského tunelu, který umožní hladké silniční a železniční spojení mezi Dánskem a Německem. Bude se jednat o tzv. modulární výstavbu, která mimo jiné vyžaduje zřízení obří betonárky
a další infrastruktury, která umožní výrobu a přepravu dílců tohoto tunelu. Dánská vláda v březnu 2013 rozhodla o vytvoření tzv. železničního fondu, ze kterého bude financovat obnovu a upgrade dánské železniční infrastruktury. Fond bude naplněn prostředky z těžby ropy ve výši 27,5 mld. DKK (cca 93,6 mld. Kč). Jejím hlavním cílem je zkrátit dobu cestování mezi čtveřicí měst – Kodaň, Odense, Aarhus a Aalborg. Na tento projekt navazuje navíc řada dalších, neboť upgrade železničního systému počítá s modernizací a elektrifikací mnoha úseků tratí, stavbou mostních objektů a dalšími úpravami. V návaznosti na infrastrukturu budou vznikat další projekty, zejména stavby občanské vybavenosti.
Češi mají šanci Velký zájem i oborové složení účastníků prezentace svědčí o vhodném zaměření této akce. Vzhledem ke schopnosti mnoha českých podniků dodávat kvalitní produkty za konkurenceschopné ceny lze předpokládat, že mají v nabízených projektech šanci na úspěch. Česko má ostatně dobré reference ze spolupráce na výstavbě dopravního spojení Dánsko ‑Švédsko (projekt Őresund spojující Kodaň s Malmő). Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR
[email protected]
Evropský prostor
33
Regiony v centru dění – projekt na podporu sociálního dialogu Rozvoj sociálního dialogu a činnosti krajských tripartit, poradenství i vzdělávání – to jsou klíčové atributy projektu na podporu sociálního dialogu, do kterého se od června plně zapojil SP ČR. V projektu Regiony v centru dění – celým názvem „Podpora sociálního dialogu se zaměřením na rozvoj a kvalitu služeb sociálních partnerů v regionálních strukturách a regionálních odvětvových svazech ČMKOS a SP ČR“ – který koordinuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vystupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR v roli partnera. Cílovou skupinou projektu, který se začal realizovat letos v lednu a potrvá do června 2015, jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci.
Sociální dialog na regionální úrovni Klíčovým bodem projektu je vytvoření prostředí vhodného pro sociální partnerství na regionální úrovni, v němž osoby s přímou odpovědností budou flexibilně a operativně řešit aktuální problémy. K vytvoření takového prostředí budou proto organizována „tripartitní“ setkání za účasti zástupců odborů, zaměstnavatelů a veřejné správy. Věcnými tématy setkání budou dopravní obslužnost, občanská vybavenost nebo ekologická či školská koncepce kraje. Všichni účastníci sociálního dialogu kromě toho budou na setkání vysílat vybrané konzultanty – odborníky ve vytipovaných odvětvích. Ti pak stanoví potenciál rozvoje bipartitního dialogu a možnosti rozšíření vyšších kolektivních smluv. Výsledky jejich činnosti se promítnou do SWOT analýzy bipartitního dialogu na odvětvové úrovni. K podpoře sociálního dialogu v regionech budou sloužit i kulaté stoly zaměřené na aktuální problémy daného regionu. Zároveň budou představovat cennou zpětnou vazbu a přenos zkušeností přímo z terénu od jednotlivých firem a zaměstnanců. Sociální partnerství v regionech by totiž nebylo možné vytvářet bez každodenní činnosti regionálních zástupců SP ČR i ČMKOS, kteří úzce komunikují s cílovou skupinou projektu.
Poradenství V často spletitých vztazích zaměstnavatel‑zaměstnanec ‑společnost a ve složitém legislativním prostředí jsou poradenské služby vnímány jako další stěžejní činnost projektu. Odbory
34
Regiony
poskytují poradenství prostřednictvím osobního kontaktu se specializovanými právníky nebo po telefonu na lince 840 888 233. Na straně zaměstnavatelů probíhá poradenská činnost prostřednictvím odborných konzultantů, kteří odpovídají na dotazy vzešlé z jednání regionálních manažerů SP ČR ve firmách nebo zaslaných přes on‑line poradnu na internetové stránce www.socialnidialog.cz.
Vzdělávání Výše uvedené činnosti doplní odborné semináře pro zaměstnance a zaměstnavatele zaměřené na pracovně ‑právní vztahy, environmentální legislativu, rozvoj lidských zdrojů, problematiku BOZP a v neposlední řadě na „měkké dovednosti“ v oblasti vyjednávání a komunikace. Vzhledem k neustálému zvyšování tlaku na odbornou úroveň v celé škále agend sociálních partnerů se zvyšuje také tlak na jejich odbornost. Proto bylo do projektu zařazeno zvyšování odborných kompetencí a dovedností zaměstnanců regionálních zastoupení SP ČR a ČMKOS. Ondřej Gbelec úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ
[email protected]
Projekt v číslech 30 „tripartitních“ jednání 59 kulatých stolů 140 seminářů 6000 klientů poradenství
Zodpovědně k lidem a regionu
Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, usilujeme o partnerství, zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu. Spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel.
www.czechcoal.cz Regiony
35
36
Regiony