Pohořelický Městský park čekají změny – radikální, přesto však k lepšímu Chodíte nebo nechodíte do městského parku? A proč? No schválně, jak často chodíte do městského parku a za jakým účelem? Jiná bude odpověď, jste-li sportovec a chodíte si zaběhat a vyhledáváte asi měkké nerozbahněné cesty. Jste-li mladý rodič, rádi byste asi měli pěkné dětské hřiště s pískovištěm, průlezkami, houpačkami – záleží na věku a temperamentu vašich dětí. Pokud patříte k dříve narozeným, chybí Vám zřejmě pár hezkých bezpečných zákoutí k posezení a se zajímavou scenérií na pohled. Na jaře na slunci, teď v horkém létě spíše v polostínu až stínu. Patříte-li k náctiletým, či čerstvě „cetiletým“, tak kromě místa pro posezení s partou oceníte pár milých zákoutí pro romantické rande. Máte-li domácího miláčka, rád se s ním projdete hezkým, klidným prostředím na místo, kde jej můžete vypustit a kde si on s jinými psy nebo i s Vámi může dosyta zaskotačit a nikdo jej nebude vyhánět. Jedině pokud jste rybář, tak Vám v parku ani dnes asi mnoho neschází. U řeky, vodní nádrže „Kolo“ či u Mlýnského náhonu lze vždy nalézt pohodlné místo, ale Vy už asi máte to svoje, kde zároveň víte, že ryby nejlépe berou. Snad jen budete jistější, nebude-li se ten strom, pod nímž sedíte, povážlivě naklánět a prosychat. Mnozí z vás také projíždějí parkem na kole od zdravotního střediska kolem „Kola“ k ulici Tyršové nebo podél Mlýnského náhonu směrem do Cvrčovic. Jistě byste ocenili lepší povrch cesty, snad i její osvětlení v chladnější části roku. Možná ale do parku skoro vůbec nezajdete, nicméně kdyby tam bylo aspoň pár světlých louček, nehrozilo by, že na Vás z mnoha prosychajících stromů spadne nějaká větev, že v potemnělém lese, kterým dnes park spíše je, si na Vás někdo počká, zkrátka kdyby parku nechybělo mnohé z toho, co mu dnes chybí, snad byste aspoň zaváhali… Co tedy parku chybí a co o něm vlastně víme… Městský park o rozloze cca 4,2 ha se nachází v severozápadní části města nedaleko jeho historického jádra. Jeho jedinečná poloha vymezená ze tří stran vodními prvky, v nichž se koruny stromů romanticky zrcadlí, mu dává charakter komponovaného lužního lesa, čímž vzniká jistá podobnost s proslulým parkem Lednickým. Park byl založen v letech 1935 až 1936 z podnětu a za značného pracovního úsilí členů místního okrašlovacího spolku, jehož členem byl i pan Haňka. Menší parkově upravená plocha (tzv. městská zahrádka) zde již byla, jak uvádí Ottův slovník naučný v roce 1903. Sadební materiál si z velké části vypěstovali členové spolku sami. Plán parku zpracoval profesor Henne ze zahradnické školy v Lednici. Park má poměrně hustou síť funkčních pěších komunikací, z nichž některé slouží jako propojení mezi městem a areálem hřišť, navazujících na severní okraj parku. Ač se v něm nachází více zajímavých dřevin, je v současné době bohužel dosti zanedbán a neplní dostatečně potřebné rekreační, hygienické a estetické funkce, které by plnit měl. K hlavním nedostatkům současného stavu patří zejména: • Park je značně přerostlý a potemnělý, původní krátkověké dřeviny, kterých je v parku převaha, jsou již za horizontem své existence, • Téměř chybí travnaté plochy, • V parku je akutní nedostatek mobiliáře, tedy laviček, odpadkových košů a herních prvků pro děti, • Osvětlení parku je nedostatečné a z větší části nefunkční. Park je součástí nadregionálního biokoridoru vedeného osou řeky Jihlavy a leží rovněž v jejím záplavovém území. Samotný park plní funkci lokálního biocentra. K parku je k dispozici jen velmi málo historických údajů, v roce 2006 nebyla k dispozici žádná současná ani starší projektová dokumentace, nebyla tehdy zpracována ani inventarizace dřevin. Jedinými podklady, které existovaly pro řešení, byly tak územní plán města a katastrální mapa. Cennou pomůckou pro představu o původní kompozici parku je černobílý letecký snímek z roku 1950. Z něj jsou jednak patrné výrazné a dnes již dožívající topolové aleje, ale také rozsáhlé parkové louky hlavně v jeho západní části, po kterých dnes prakticky není ani památky. Obr. 1. Letecký snímek z roku 1950 s vymezeným řešeným územím
Vedení města i zpracovatele projektu by ovšem potěšilo, pokud byste doma našli starší fotografie případně i nákresy a plány parku a okopírovali nebo zapůjčili jste je na městský úřad, oddělení regionálního rozvoje. Obnova původního charakteru parku založeného na optimálním poměru světla a stínu, jakož i vodních ploch je rovněž jednou ze zásad chystané obnovy. Obr. 2. Současná ortofotomapa parku
Co bylo zatím podniknuto Tohle vše a ještě mnohé další měli na mysli členové Rady města Pohořelice spolu s aktivními úředníky Městského úřadu Pohořelice, když v září roku 2006 nechali zpracovat zatím jen odborně zpracovaný záměr s žádostí o podporu regenerace Městského parku z Nadace Proměny. Konkurence však byla velká. Z více než 150 podaných žádostí mohla být k podpoře vybrána jen jedna. Ve změti dalších národních i evropských fondů a operačních programů se však hledalo intenzivně dál. Díky tomu byly všechny dřeviny parku řádně geodeticky zaměřeny, provedena jejich inventarizace a řádně vyhodnocen jejich zdravotní stav. V parku bylo inventarizováno 1502 (!) dřevin, což z parku (vzhledem k jeho rozloze) činí de facto les. Nejen přehuštění a zastíněnost, a tedy nízká vitalita mnohých stromů (zvláště zcela nevhodně použitých smrků
v blízkosti polikliniky), vysoký podíl krátkověkých dřevin, jejichž optimální věk s plnou provozní bezpečností je ve zdejších přírodních podmínkách kolem 50.-70. roku života, ale i četné dřevokazné houby a další zdravotní problémy jsou hlavními důvody, proč je zcela nezbytné provést v parku zásadní a mnohdy bolestivé zásahy do porostů, které povedou k jejich prosvětlení a ozdravění. Uvést park do takového pořádku však vysoce přesahuje deset milionů, což pro městský rozpočet není v současné době myslitelné. To bylo cílem jak projektové dokumentace regenerace parku zpracované v roce 2008 pro podporu z Regionálního operačního programu (bohužel neúspěšně) a stejně i následujícího projektu přizpůsobenému žádosti z Operačního programu životní prostředí, osa 6.3 Regenerace krajinných struktur z roku 2011, která byla nakonec korunována úspěchem. Jaký je to projekt a co bude obsahovat Jmenovaný dotační titul je poněkud méně využívaný. Jeho zásadní předností je, že na plochu biocentra, jakéhosi ostrova ekologické stability napojeného regionálním biokoridorem (řekou Jihlavou) na ostatní podobné prvky, lze získat 160 Kč/ m2 paušálně. Nevýhodou je, že z tohoto fondu lze čerpat finance jen na odstranění a výsadbu dřevin, založení trávníků a další vegetační prvky, včetně dvouleté následné péče. Ovšem jen domácí, místně typické druhy, protože primárním účelem programu je vytvoření optimálních podmínek pro život místně přirozené fauny a flóry. Tedy žádné túje, rododendrony ani jiné cizokrajné okrasné dřeviny, nelze z něj financovat ani rekonstrukci cestní sítě a parkový mobiliář. A čeho se tedy v parku po úspěšné realizaci lze dočkat? Palouky pro klidný pobyt i pro hry dětí a mládeže Zejména v západní části budou v souladu s původní koncepcí vymezeny parkové louky s volnými solitérními stromy, případně skupinami a lemy kvetoucích keřů určené pro klidný pobyt, piknik v trávě, jinde pak pro pohybové aktivity, herní prvky a dětské hřiště. Tyto prvky však nelze financovat z programu, lze však na ně použít dřevo ze stromů, které budou v parku odstraněny, např. akátů či jasanů, tedy velmi dobré a tvrdé dřevo. Pokud tyto prvky budou vyrobeny dle návodů tak, aby odpovídaly bezpečnostním atestům, o který lze dodatečně požádat, může město naopak ušetřit významnou položku. Klidná, stinná, přírodní část, psí loučka Východní část parku blíže řece si s výjimkou „smrkového lesa“, který bude odstraněn a postupně převeden na porost lužní s domácími listnáči, podrží v souladu s posláním ochrany přírody klidový, stinný charakter určený pro klidný pobyt, meditaci a procházky. V severovýchodní části je též pamatováno na psí loučku. Obnova alejí Jedním z dominantních a dosud čitelných původních kompozičních záměrů jsou impozantní topolové aleje, dnes však již dávno za horizontem bezpečné životnosti. Tyto aleje jsou v novém návrhu respektovány, ze zdravotních a bezpečnostních důvodů však bohužel musí být plně nahrazeny novými listnatými dřevinami – duby, habry, javory, jasany, lípami. Podmínky programu neumožňují jejich postupnou obnovu, ovšem ten pravý efekt budou mít nové, stejnověké aleje. Měkké přírodní cestní povrchy Dotační titul rovněž nepodporuje rekonstrukci cestní sítě, velká část odstraněných dřevin ovšem bude rozdrcena na štěpku, která bude zavibrována do povrchů stávajících parkových komunikací. S tímto měkkým přírodním povrchem jsou dobré zkušenosti zejména v sousedním Rakousku a Německu, ale také v parku města Plzně. Město však zvažuje, že na hlavních cestách v parku tvořících ucelený okruh obnoví na své náklady mlatový, vodě propustný povrch, pro pohodlnější průjezd na podzim a v zimě, kdy se štěpkové cesty obtížněji udržují. Kolik dřevin tedy padne? A teď přijde to, čeho se všichni obávají. Z výše uvedených zdravotních, bezpečnostních, hygienických, ale i ryze provozních a estetických důvodů bude z parku odstraněna asi polovina stávajících dřevin. Ale neděste se hned. Je třeba si říct, jaké dřeviny to vlastně jsou. 159 stromů bude vykáceno z důvodů již popsané nutnosti radikální obnovy alejí. Mnohé z nich a z dalších dřevin jsou již dnes mrtvé, či polomrtvé, rozpadlé. Jedná se hlavně o krátkověké dřeviny (břízy, javory
jasanolisté, topoly, vrby, akáty) s životností, resp. plnou provozní bezpečností kolem 50-60 roků, kterou mají od doby své výsadby v třicátých letech dávno za sebou. Těch bylo inventarizováno 269 kusů. Další dřeviny budou odstraněny z důvodu nevhodného použití pro dané přírodní podmínky a proto také většinou dnes nevyhovující zdravotní stav, kdy jim odehnívají kořeny, trpí vývraty. Jde hlavně o jedle, smrky, modříny, akáty, celkem – 166 ks. Vykáceny rovněž budou mnohé přestárlé rozpadavé keře – lísky, šeříky, svídy, brsleny, túje a jalovce v počtu 124 ks. Mnohé další stromy vykazují četná poškození v důsledku vandalismu, kdy jsou ohořelé, je z nich záměrně sloupána kůra, ořezány a polámány větve, což vede následně ke hnilobám a chřadnutí dřevin. Další dřeviny a to i některé dlouhověké (tedy duby, lípy, javory, jasany apod.) je nutno odstranit z důvodu jejich nemoci, a tedy nedostatečné a nejisté stability a růstu v blízkosti frekventovaných míst, tedy hlavních cest, budoucích parkových luk a herních prvků, zhruba 100 jedinců. Vzpomeňte na mediálně známý případ cca před třemi lety, kdy při nenadálém pádu zdánlivě zcela bezproblémového stromu u zastávky městské hromadné dopravy ve Zlíně zahynuli dva školáci. Odstraněno musí být také 44 kusů jasanů úzkolistých, sice typické lužní dřeviny, která ale v důsledku virového onemocnění v místních podmínkách odumírá. Zkrátka, jak již bylo konstatováno, jedná se o zásahy neodkladné a nutné. Jak to celé bude probíhat V této chvíli je zpracován a projednán projekt pro stavební povolení, bude probíhat výběr dodavatele stavby. V září proběhne minimálně jedna beseda s veřejností, kde Vám výše uvedené bude ještě srozumitelně vysvětleno a můžete vznášet své dotazy. K hlavnímu zásahu, tedy odstranění vymezených dřevin by mělo dojít v mimovegetačním období, tedy od listopadu 2012 do konce března 2013. V jarním období by rovněž měly proběhnout výsadby cca 150 kusů nových vhodných dlouhověkých dřevin, zejména v alejích, dosadba keřových porostů, obnova povrchů cest, dle možnosti zřízení části nového mobiliáře a nakonec založení trávníků. Součástí dotace je následná péče v délce dvou let, tedy zálivka, dosadby uhynulých dřevin, ošetřování nových i ponechaných dřevin výchovným řezem, údržba povrchu cest a péče o travnaté plochy. Dle finančních možností města bude postupně docházet k instalaci navržených herních prvků a parkového mobiliáře. To jsou tedy plány a záměry, jak v Pohořelicích zlepšit stav veřejné zeleně. Nejsou zdaleka první a jediné. V rámci této koncepce právě probíhá založení zcela nového parku při ulici Polní, kde je rovněž vedle odpočinkových ploch pamatováno na dětská hřiště a míčové hry. Postupně se počítá i se zlepšením stavu dalších ploch zeleně v celém městě, které ve svém nejbližším okolí právě ideální možnosti pro rekreaci nemá. Věřme, že se tyto a další záměry radnice úspěšně realizují a stav městské zeleně se tak opravdu výrazně posune k lepšímu.
Obr. 3. Navržený stav
Zpracovali: Igor Kyselka, Tereza Friedlová
