Početnost a distribuce populace bobra evropského (Castor fiber)

Početnost a distribuce populace bobra evropského (Castor fiber) v nivě řeky Moravy a dolních částech niv Mojeny, Olšavy a Dřevnice na území Zlínského kraje

Zodpovědný zpracovatel: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph. D. Spoluautoři: Mgr. Jaroslav Maloň Mgr. Jana Laciná Mapovatelé v terénu: (seřazeno abecedně)

Bergerova Veronika, Foltýn Michal, Gášpár Pavel, Havlová Pavlína, Hejzlarová, Kateřina, Kopeček Radim, Kostkan Tomáš, Kostkan Václav, Kostkan Vlastimil, Laciná Jana, Maloň Jaroslav, Maloňová Lenka, Mazalová Monika, Melkus Lukáš, Ritzka Tomáš, Rollerová Tereza, Řezníčková Adéla, Slanina David, Sonková Barbora, Šillerová Alena, Škrottová Pavlína, Tupý Vladimír, Vrtalová Kateřina, Vymazal Martin, Žaludková Markéta, Žebroková Barbora

Číslo paré: V Horce nad Moravou, 30. 7. 2012 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

Obsah PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK:

1

ÚVOD

3

1. HISTORIE OSÍDLENÍ ÚZEMÍ BOBREM EVROPSKÝM

5

2. METODIKA

6

2.1. MAPOVANÉ ÚZEMÍ 2.2. ZJIŠŤOVÁNÍ POPULAČNÍ HUSTOTY A DISTRIBUCE TERITORIÍ BOBRA 2.3. STRUKTURA KÁCENÝCH DŘEVIN 2.4. ZJIŠŤOVÁNÍ KONFLIKTŮ

6 6 7 7

3. VÝSLEDKY

9

3.1. POPULAČNÍ HUSTOTA, POBYTOVÉ ZNÁMKY A DISTRIBUCE TERITORIÍ BOBRA V ÚZEMÍ 3.2. STRUKTURA KÁCENÝCH DŘEVIN 3.3. VYUŽITÍ BIOTOPŮ 3.4. ZJIŠTĚNÉ KONFLIKTY

9 10 14 15

4. DISKUZE

16

4.1. DISKUZE K POPULAČNÍ HUSTOTĚ, POBYTOVÝM ZNÁMKÁM A DISTRIBUCI TERITORIÍ BOBRA V ÚZEMÍ 4.2. DISKUZE KE STRUKTUŘE KÁCENÝCH DŘEVIN 4.3. DISKUZE K VYUŽITÍ BIOTOPŮ 4.4. POTENCIÁLNÍ KONFLIKTY V ÚZEMÍ

16 16 17 17

5. ZÁVĚR

20

6. SEZNAM LITERATURY

21

7. SEZNAM PŘÍLOH

22

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK EVL CHKO

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast

1 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service


ÚVOD Bobr evropský (Castor fiber L.) obýval až do období středověku prakticky celou Evropu. Po celou lidskou existenci byl také ceněnou lovnou zvěří, která poskytovala široké spektrum produktů (maso, kožešiny, bobří žlázy – tzv. „castoreum“). Důsledkem neregulovaného lovu bylo vyhubení druhu na většině areálu a zmenšení původní populace na minimální počet. Odhady početnosti celé evropské populace z přelomu 19. a 20. století se pohybují kolem 1200 – 2000 jedinců. Z území dnešní České republiky bobr zcela zmizel již na přelomu 17. a 18. století. Po vysazení bobrů v jižních Čechách koncem 18. století byl pak znovu obnoven lov a populace byla opětovně zcela vyhubena koncem století devatenáctého. (Kokeš (1962, 1968) a Hošek (1978)). Další pokus o navrácení vyhubeného druhu do naší přírody byl realizován výsadky zvířat dovezených letech 1991, 92 a 96 z Polska a Litvy. (Kostkan et Lehký 1997) Bobři byli vysazeni v CHKO Litovelské Pomoraví a brzo se začali šířit po proudu Moravy i na území současného Zlínského kraje. Ještě před tímto výsadkem se v osmdesátých letech dvacátého století objevili první bobři migrující z Rakouska také na jižní Moravě a brzy se rovněž rozšířili i na území dnešního Zlínského kraje. Nejdříve do oblasti jezer u Ostrožské Nové Vsi a později i na další lokality. V současné době lze říci, že celý úsek řeky Moravy ve Zlínském kraji je více-méně kontinuálně bobry osídlen, stejně jako menší vodní toky a vodní plochy v nivě řeky Moravy. Teritoriální chování bobrů pak vede k tomu, že zvířata postupně pronikají proti proudu do přítoků Moravy a osídlují i tam biotopy, které jsou pro ně vhodné. Bobr jako vyhynulý druh nebyl až do roku 1992 zanesen do české legislativy jako druh chráněný, pouze některé tehdejší moravské okresní úřady nově příchozí bobry chránily lokálními vyhláškami. Od roku 1992 byl bobr chráněn jako zvláště chráněný druh v kategorii „kriticky ohrožený“. V současné době je bobr evropský chráněn podle § 48 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění a přílohy III část 2. Vyhlášky č. 395/92 Sb., v aktuálním znění jako zvláště chráněný druh v kategorii „silně ohrožený“. Druh je rovněž zařazen v přílohách II a IV směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Se současným trendem šířením bobrů se zvyšuje i počet konfliktních situací, kdy se bobři svou přirozenou biologickou aktivitou dostávají do střetu s ekonomickými zájmy člověka. Je to především kácení dřevin v hospodářských lesních porostech, sadech, zahradách nebo parcích, dále škody na zemědělských plodinách, zaplavování pozemků a narušování vodohospodářských staveb. Tato situace vede k rostoucímu počtu stížností a žádostí o řešení situace ze strany soukromých subjektů i orgánů veřejné správy, včetně žádostí o likvidaci zvířat v některých lokalitách. Z výše uvedených důvodů se rozhodl Krajský úřad Zlínského kraje požádat naší organizaci o kvantitativní vyhodnocení populace bobra evropského v nejdéle, a proto nejhustěji osídlených částech kraje, tedy v nivě řeky Moravy a na jejích hlavních přítocích. Osídlení bobry v dalších částech Zlínského kraje (např. na řece Bečvě) je sice rovněž známo, ale populace zde ještě nedosahuje takové hustoty a kvantitativní vyhodnocení na tak velkém území by bylo personálně, časově i finančně velmi náročné. Výzkum zaměřený na zjištění početnosti a distribuce populace bobra evropského ve Zlínském kraji má mimořádný význam nejen jako podklad pro rozhodovací procesy krajského úřadu, ale přináší i u nás zcela unikátní data o chování bobra v běžně (intenzivně) obhospodařované zemědělské krajině s řadou dalších forem využití. Je to např. relativně husté osídlení, průmyslové oblasti kolem větších měst, hustá síť silničních i železničních komunikací, těžba nerostných surovin, silně regulované vodní toky atd. Zatím všechny kvantitativní průzkumy, prováděné v ČR dále popsanou metodou, probíhaly převážně v oblastech, člověkem podstatně méně ovlivněných, které byly Přílohou nařízení vlády 3 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

132/2005 Sb., vyhlášeny jako Evropsky významné lokality (EVL) ve kterých je bobr evropský jedním z předmětů ochrany. Jsou to tato území: - EVL CZ0323151 Kateřinský a Nivní potok - EVL CZ0424111 Labské údolí - EVL CZ0624068 Strážnická Morava - EVL CZ0624099 Niva Dyje - EVL CZ0624119 Soutok – Podluží - EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví - EVL CZ0714085 Morava - Chropyňský luh Z výše uvedených území do zkoumané oblasti částečně zasahuje pouze jižní část EVL CZ0714085 Morava - Chropyňský luh. Zásadní význam získaných dat má především možnost srovnání strategie bobra při osídlování různých typů území (míněno podle intenzity využití) a tím i zjišťování adaptability na krajinu, pozměněnou člověkem, zjišťování průchodnosti intenzivně využívané krajiny a tím i kontinuity populací mezi jednotlivými EVL jako jádrovými územími pro tento druh. V neposlední řadě získaná data umožní zpřesnit odhady celkové početnosti populace bobra v celém povodí Moravy, kde dosud jediná kvantitativní a přesná data existovala pouze z přírodě blízkých území.


1. HISTORIE OSÍDLENÍ ÚZEMÍ BOBREM EVROPSKÝM Řeka Morava a její přítoky jsou prvním územím, na které se bobři po více než dvousetleté přestávce vrátili. Pravděpodobně první trvalý výskyt na jižní Moravě byl doložen v roce 1988 na Dyje u Lednice, na které navazují nálezy v roce 1990 na Trkmance. V roce 1991 byly na Kyjovce objeveny stopy alespoň tříletého pobytu (Zajíček et Vlašín, 1992). Tito autoři následně provedli v roce 1992 systematický průzkum a zjistili na Moravě a Dyji 7 osídlených teritorií. V těchto letech bobři migrovali proti proudu Dyje i Moravy a dosáhli území současného Zlínského kraje. V letech 1996-98 byly početné kolonie bobrů v okolí Uherského Ostrohu, Strážnice, Veselí nad Moravou a Hodonína. První bobři, zjištění severně od Uherského Hradiště, byli hlášeni v letech 1996 a 1998 u Tovačova, 1992-93 u Tlumačova, v roce 1994 a 1998 u Spytihněvi, v zimě 1997-98 u Kvasic, Záhlinic a Kožušan. Bobři na území Zlínského kraje migrovali ze dvou zdrojů. Část zvířat osídluje toto území z od jihu, ale další sem migrovali pravděpodobně od Olomouce z populace vysazené v letech 1991, 1992 a 1996 (Kostkan et Lehký 1997) . Historii prvních záznamů osídlení lokalit ve zkoumaném území Zlínského kraje shrnul Šafář (2002). Mezi první doložená pozorování lze zahrnout následující: Chropyně, na soutoku Moštěnky a Malé (Lesní) Bečvy, v roce 1997 zimoval min. 1 kus (Tupý et Šálek 1998). Kvasická pískovna (mezi Záhlinicemi a Hulínem), obsazena bobry v roce 1994 a trvale osídlena i v roce 1998 (Tupý et Šálek 1998). Záhlinice, na rybnících, od roku 1997 (Tupý et Šálek 1998). Záhlinice, tůň Čistá (slepé rameno potoku Mojena) - 1991, na podzim zřejmě obsazení lokality (Tupý et Šálek 1998). - 1992, odchov 3 mláďat (Tupý et Šálek 1998). - 1993, na jaře zřejmě lokalitu opustili (Tupý et Šálek 1998). Morava, Spytihněv - 1996, 15 min. trvající pozorování bobra rybářem (Bezděčka in verb. 1996). - 9. 9. 1998, na jezu nalezen uhynulý dospělý samec (Kostkan in verb. 1998). Morava - Nedakonice, rameno Obručník, zimování 1997 (Šnajdara in verb.1998). - Uherský Ostroh, v zimě 1994 i 1995, nálezy okusů na Nové Moravě (Koutný, Vlašín, Zajíček in verb. 1996).

Kvantitativní sčítání bobrů bylo dosud v České republice prováděno pouze na Evropsky významných lokalitách (EVL), kde je bobr předmětem ochrany. Ze sedmi těchto lokalit leží částečně na území Zlínského kraje pouze zhruba jedna polovina jediné EVL (Chropyňský luh). Z této EVL existují přesná data o početnosti bobří populace z let 2006–2009. Skutečnost, že na území celé EVL (tedy včetně severní části, ležící na území Olomouckého kraje) se za tuto dobu počet bobrů zvýšil ze 17 rodin v roce 2006 na 34 rodin v roce 2009, tedy na dvojnásobek (Vorel et al. 2006, 2007, 2008, 2009), svědčí o rychlé dynamice tohoto procesu.


2. METODIKA 2.1. Mapované území Jako cíl této studie bylo vybráno území s nejdelší historií osídlení bobrem na území Zlínského kraje a současně s nejvyšší předpokládanou populační hustotou v rámci kraje. Osou tohoto území je řeka Morava v celé délce toku na území Zlínského kraje. Tento úsek začíná jihovýchodně od města Kojetína a končí jižně od Uherského Ostrohu. Vzhledem k značnému odpřírodnění (regulacím) hlavního toku a známé preferenci bobra k biotopům menších vodních toků včetně melioračních kanálů, náhonů malých vodních elektráren, vodních cest i stojatých vod (stará říční ramena, jezera po těžbě štěrkopísku, rybníky), byly v rámci nivy řeky Moravy v uvedeném úseku detailně prozkoumány všechny uvedené biotopy. Dále byly zkoumány do vzdálenosti cca 10-20 km proti proudu od soutoku s Moravou všechny větší levostranné přítoky (Mojena, Dřevnice, Burava, Březnice, Olšava), větší pravostranné přítoky Moravy na území Zlínského kraje prakticky chybí. Schematická mapa zájmového území je v Příloze 1. Celkem, měřeno po břehových liniích, bylo v terénu v měsících lednu až březnu pěšky prochozeno a detailně prozkoumáno celkem asi 450 km břehových linií, přičemž u vodních toků vždy byl procházen a mapován každý břeh zvlášť. Bobr evropský se ve Zlínském kraji nevyskytuje pouze v uvedeném území. Jsou známy výskyty např. z oblasti Chřibů, Hostýnských vrchů a především z povodí Bečvy, kde bobři obsazují okolí vodního toku až po Rožnov pod Radhoštěm. Tyto výskyty však zatím představují především jednotlivé rodiny (obsazená teritoria) a s výjimkou nivy Bečvy nelze mluvit o kontinuálním osídlení. Celkové množství bobrů ve Zlínském kraji mimo nivu Moravy a těsně přilehlé území lze odhadnout na minimálně dalších deset až dvacet rodin nad rámec teritorií zjištěných v nivě Moravy a okolí, rozptýlených na nesrovnatelně větším území, než byla detailně zkoumaná plocha. Provádění přesného kvantitativního sčítání pomocí použité metody by bylo značně náročné z hlediska časového, personálního a tedy i finančního a bylo by značně neefektivní.

2.2. Zjišťování populační hustoty a distribuce teritorií bobra Metodika pro zjišťování početnosti, distribuce, populační hustoty velikosti a hranic teritorií a sběru dalších údajů byla navržena v Plánu péče o bobra evropského (Vorel et al 2006) a dále upřesněna po prvních dvou letech monitoringu bobra v EVL v České republice (Vorel et al 2008). Metoda je založena na monitoringu pobytových známek v zájmovém území, kdy jsou veškeré nálezy kvalifikovány, kvantifikovány a navíc je vše podrobně lokalizováno (GPS). V prostředí GIS jsou data analyzována. Nejprve jsou vyhledány tzv. "hot spots", které mohou indikovat centra aktivity. Následná autokorelace spotů s distribucí různých kategorií pobytových známek určí, zda jde pouze o potravní centra, nebo zda jejich intenzita a rozsah indikuje střed teritorií či domovských okrsků. Monitoring je možné provádět pouze v zimních měsících, počínaje lednem, kdy je již dostatek pobytových známek (především potravních) z aktuální sezóny. Nejzazší termín ukončení mapování je (i s ohledem na počasí) konec března. V dubnu již dochází k překryvu pobytových známek novou vegetací. Také vlivem jarních povodní může dojít ke „zničení“ známek aktivity bobra a tedy znemožnění mapování. 6 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

V rámci sběru dat byla pro jednotlivá teritoria vyhodnocena data o frekvenci výskytu formy bobřích sídel, tj. tzv. „polohradů“, „hradů“ a nor. Vedle toho byly hodnoceny i další aktuální pobytové stopy – zejména tzv. „skluzavky“ (místa, kudy bobři ze souše chodí do vody), chodníky (spojovací cesty mezi biotopy), nory, hrady a polohrady (formy vytvoření úkrytů, zimovišť nebo rozmnožovacích doupat.

2.3. Struktura kácených dřevin Jedním z nejnápadnějších projevů přítomnosti bobrů na lokalitách je ohryzávání a kácení dřevin. Zejména v zimě, kdy je nedostatek jiné rostlinné potravy, představuje kůra a lýko dřevin hlavní složku potravy, případně slouží jako stavební materiál (hráze, hrady). V zimním období bobři často tvoří i tzv. „zásobárny“, což je různě velké množství větví ukotvených do dna v blízkosti bobří nory. Zásobárny jsou nalézány především na stojatých vodách, kde je jednak neodnáší proud vody, ale pravděpodobně zde mají velký význam proto, že stojaté vody v zimě zamrzají na delší dobu a pro bobry je po dobu zámrzu nedostupná potrava na březích. Stromy a keře nebo jejich větve, které jsou buď ohryzané částečně (nespadly na zem) nebo sice na bázi ukousnuté jsou, ale zůstávají zavěšené v okolní vegetaci a nemohou sloužit jako zdroj potravy nebo stavebního materiálu, jsou zařazeny mezi tzv. „neúplné ohryzy“. Pokud je dřevina ukousnuta a leží na zemi (nebo je již z místo aktivity pryč), započítává se mezi tzv. „úplné ohryzy“. Dalším typem ohryzu na dřevinách jsou tzv. „zrcátka“, kdy bobři pouze ohryžou kůru a lýko, odhalí dřevo, ale okus do dřeva již nepokračuje. V některých případech se jedná o potravní chování, často ale je význam „zrcátek“ neznámý. Nalezené ohryzané dřeviny jsou určovány do rodů (u řady rodů by bylo mimořádně obtížné v zimě určovat druh (např. vrby, slivoně), a to zvlášť v případech, kdy z dřeviny zbude jen pařízek). Ohryzané dřeviny jsou dále klasifikovány podle tzv. pařezového průměru (průměr v místě ohryzu – většinou 10-25 cm nad zemí) a to do těchto kategorií (v cm): 0-2,5, 2,5-6, 612, 12-20, 20-30, 30-40, 40-50, 50+. Tyto kategorie vychází z metody Djakova (1975), v devadesátých letech používané pro zjišťování početnosti bobrů. Metoda se ale ukázala jako velmi nepřesná (Kostkan 2000) a byla opuštěna. Nicméně, vzhledem k množství dat nasbíraných podle těchto kategorií a možnost jejich srovnávání, jsou data o pařezovém průměru dřevin stále shromažďována v rámci těchto kategorií. V rámci této práce jsou shromážděna data o struktuře kácených dřevin, ale nejedná se o vyjádření preference. K tomu by bylo nezbytné zjistit na každém teritoriu počet a rodovou strukturu celého břehového porostu, což by bylo v takovémto rozsahu projektu mimořádně náročné.

2.4. Zjišťování konfliktů Na všech trasách, které byly při zjišťování populační hustoty bobra procházeny, byly kromě základního mapování pobytových stop podle výše popsané metodiky rovněž zaznamenávány potenciální konflikty s lidskými zájmy, vznikající následkem přirozených aktivit bobra v zemědělských a lesních kulturách, parcích a zahradách a na vodohospodářských zařízeních. Jako konfliktní byly vyhodnoceny tyto případy: 7 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

- rozsáhlejší poškození hospodářských lesních porostů, zejména v mladých výsadbách (nikoliv jednotlivé pokácené dřeviny), - škody na zemědělských kulturách, - poškozování a kácení dřevin v zahradách a parcích, - poškození vodohospodářských staveb (hráze rybníků, protipovodňové hráze, hráze náhonů vedených nad úrovní okolního terénu), - bobří hráze ve vodních tocích s následkem změny hydrologického režimu v ekonomicky využívaném prostoru. Za konfliktní nebyly považovány důsledky přirozeného potravního chování v oblastech, kde břehové porosty neslouží jako zdroj dřeva (mimo hospodářské porosty), dále hrabání nor do břehů v místech, kde nedochází k následnému rozlití vody do okolí (tedy v místech kde nejsou hráze zadržující trvale nebo dočasně vodu nad okolním terénem), ani stavba bobřích hrází, za kterými se zvýšené vodní hladina rozlévá do již dříve vlhkých nebo mokřadních biotopů.


3. VÝSLEDKY V rámci průzkumu bylo shromážděno velké množství dat. Ve sledovaném území, tedy měřeno po kontrolovaných břehových liniích o celkové délce asi 450 km, bylo vyhodnoceno celkem 5 921 lokací pobytových známek přítomnosti bobra. Z tohoto množství bylo 3 789 lokací důsledkem potravního chování (okusy různého charakteru na dřevinách), při čemž bylo započítáno celkem více než 20 000 okusů na dřevinách, což představuje v průměru více než pět okusů na jedné lokaci. Dále bylo zaznamenáno 2 132 lokací pobytových stop nepotravního charakteru (skluzavky, chodníky, nory, hrady, polohrady, hráze, stopy, pachové značky, potravní zásobárny). Tato data byla následně využita při výpočtu různých modelů. Základem studie bylo zjištění počtu teritorií (rodin) a prostřednictvím toho zjištění celkového počtu jedinců v oblasti, dále zjištění velikosti teritorií a jejich vzájemné polohy (vzdálenosti mezi teritorii) a grafické (mapové) vyjádření rozšíření bobra, velikost a tvar teritorií. Vyhodnoceno bylo i zimní potravní chování bobrů ve smyslu nejčastěji kácených dřevin, a to jak z hlediska rodů zcela kácených nebo ohryzávaných dřevin, tak z hlediska jejich pařezového průměru.

3.1. Populační hustota, pobytové známky a distribuce teritorií bobra v území V rámci sledovaného území bylo vyhodnoceno celkem 5 921 lokací pobytových známek, z toho 3 789 potravních a 2 132 nepotravních. Ve všech sledovaných oblastech bylo celkem nalezeno 53 bobřích teritorií, s průměrnou délkou 1,50 km. Při většinou v literatuře udávaném počtu jedinců v jednom teritoriu 5–6 zvířat lze předpokládat, že ve sledovaném území žilo v zimě 2011/2012 zhruba 300 zvířat. Celkem bylo při mapování zaznamenáno 32 bobřích hrází v celkem 11 teritoriích (21 %). Jako obydlí byla nejčastěji používána nora, a to ve 26 teritoriích (49 %), ve 23 případech (43 %) byl zjištěn tzv. „polohrad“ a úplný bobří „hrad“ byl nalezen pouze ve 4 teritoriích (8 %). Dále bylo nalezeno 15 zásobáren v 11 teritoriích (21 %). Rozmístění vyhodnocených teritorií je orientačně znázorněno v Přílohách č. 2 a), b) a c). Zařadit do tištěné formy zprávy detailní znázornění všech teritorií by bylo velmi náročné na rozsah příloh a současně by přesnost nesplňovala požadavky. Proto jsou vrstvy znázorňující polygony bobřích teritorií zapsány v elektronické formě (shp soubory) na přiloženém CD nosiči, aby bylo možno tento výstup přesně použít při rozhodovacích procesech. Na základě provedeného terénního průzkumu bylo zjištěno, že populace bobra evropského je v nivě řeky Moravy rozšířena prakticky kontinuálně na celém území kraje od jeho severní hranice s Olomouckým krajem v EVL Chropyňský luh až po jižní hranici kraje v oblasti mezi Uherským Ostrohem a Veselí nad Moravou. Hlavní tok řeky je sice bobry využíván a je i místem lokalizace řady teritorií, nicméně vzhledem k značnému odpřírodnění (regulaci) hlavního toku nepředstavuje hlavní zdroj příhodných stanovišť bobra ve zkoumaném území. Bobři proto osídlují především odstavená ramena přilehlá k řece a četná jezera po těžbě štěrkopísku, rybníky a vodní toky doprovázející Moravu. Lze říci, že typické teritorium má jádro (obývané zimní nory) na vodních tocích a plochách mimo hlavní tok, ale většinou alespoň okrajem na hlavní tok zasahuje. Tok řeky Moravy a jeho přilehlé okolí je proto nezbytné považovat za hlavní osu osídlení a současně hlavní migrační cestu, 9 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

která spojuje jádrová území výskytu druhu na Moravě (EVL Litovelské Pomoraví, EVL Chropyňský luh, EVL Strážnická Morava a EVL Soutok-Podluží). Vedle uvedené distribuce podél hlavního toku dochází zjevně i k migracím bobrů proti proudu přítoků Moravy. Jen v rámci této studie byli bobři zjištěni v těchto přítocích: Mojena, Dřevnice, Burava, Březnice, Olšava a na řadě menších vodních toků, náhonů malých vodních elektráren i melioračních kanálů. Tento trend je pravděpodobně důsledkem zvyšování populační hustoty bobra v nivě Moravy a konkurence o prostor, které vedou k přirozené tendenci obsazování dalších území. Zkoumané přítoky Moravy nejsou tak hustě osídlené jako nejbližší okolí Moravy, které je skutečně základem populace v regionu.

3.2. Struktura kácených dřevin Celkem bylo na mapovaném území zjištěno 18 887 „dokonalých“ ohryzů a 1 207 „nedokonalých“ ohryzů. Mezi kácenými (úplné ohryzy) dřevinami jednoznačně dominuje rod vrba (Salix sp.) (67,6 % ze všech zjištěných úplných ohryzů), za kterými následuje topol (Populus sp.), (6,9 %), slivoň (Prunus sp.) (4,9 %), javor (Acer sp.) (4,8 %) a olše (Alnus sp.) (4,5 %). Ve struktuře kácených dřevin podle jejich pařezového průměru zcela jednoznačně převažují nejtenčí dřeviny (do 2,5 cm), které představují celkem 65,6 % všech kácených dřevin. V prvních třech kategoriích dohromady (0–12 cm) bylo 94,5 % všech skácených dřevin. U „nedokonalých“ ohryzů je situace v rodové struktuře podobná jako u „dokonalých“, ale odlišná je situace u kategorií pařezového průměru, kde je počet nedokonalých ohryzů rozložen mnohem více rovnoměrně a oproti „dokonalým“ ohryzům se posunuje k silnějším dřevinám. Úplný přehled všech zjištěných dokonalých i nedokonalých ohryzů je uveden v následujících čtyřech tabulkách. Zrcátek bylo nalezeno celkem 571, rody dřevin v tomto případě nebyly stanovovány.


Tab. 1: Přehled celkového zastoupení rodů úplně kácených dřevin v kategoriích pařezového průměru (dokonalé ohryzy) Rod dřeviny Acer Aesculum Alnus Betula Carpinus Cornus Corylus Crataegus Euonymus Fagus Fraxinus Malus Populus Prunus Quercus Rhus Robinia Rosa Rubus Salix Sambucus Sorbus Tilia Ulmus Viscum celkem

0-2,5 592 2 423 23 11 347 170 1 5 0 287 14 587 472 51 0 33 0 0 9094 12 1 227 21 10 12383

Kategorie pařezového průměru kácených dřevin (cm) 2,5-6 6-12 12-20 20-30 30-40 40-50 260 44 8 3 1 0 0 0 0 0 0 0 277 98 29 10 3 4 46 15 3 3 0 0 12 0 0 0 0 0 172 31 0 1 0 0 22 11 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 128 77 14 3 0 1 0 1 0 0 3 0 293 181 157 38 24 10 295 121 26 8 3 0 80 29 18 7 0 0 2 0 0 0 0 0 11 6 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 2113 941 376 147 51 23 4 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 89 58 4 2 0 0 27 9 3 4 0 0 0 0 0 0 0 0 3836 1624 642 233 85 38


50+ celkem 2 910 0 2 4 848 0 90 0 23 0 551 0 206 0 1 0 9 0 1 0 510 0 18 21 1311 0 925 0 185 0 2 0 51 0 1 0 6 18 12763 0 18 0 1 0 380 1 65 0 10 46 18887

Tab. 2: Přehled procentuálního zastoupení rodů úplně kácených dřevin v kategoriích pařezového průměru (dokonalé ohryzy) Rod dřeviny Acer Aesculum Alnus Betula Carpinus Cornus Corylus Crataegus Euonymus Fagus Fraxinus Malus Populus Prunus Quercus Rhus Robinia Rosa Rubus Salix Sambucus Sorbus Tilia Ulmus Viscum celkem %

0-2,5 3,1 0,0 2,2 0,1 0,1 1,8 0,9 0,0 0,0 0,0 1,5 0,1 3,1 2,5 0,3 0,0 0,2 0,0 0,0 48,1 0,1 0,0 1,2 0,1 0,1 65,6

Kategorie pařezového průměru kácených dřevin (cm) 2,5-6 6-12 12-20 20-30 30-40 40-50 1,4 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,5 0,2 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,4 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,6 1,0 0,8 0,2 0,1 0,1 1,6 0,6 0,1 0,0 0,0 0,0 0,4 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,2 5,0 2,0 0,8 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,3 8,6 3,4 1,2 0,5 0,2


50+ celkem % 0,0 4,8 0,0 0,0 0,0 4,5 0,0 0,5 0,0 0,1 0,0 2,9 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,7 0,0 0,1 0,1 6,9 0,0 4,9 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 67,6 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 2,0 0,0 0,3 0,0 0,1 0,2 100,0

Tab. 3: Přehled celkového zastoupení rodů úplně kácených dřevin v kategoriích pařezového průměru (nedokonalé ohryzy) Rod dřeviny Acer Ailanthum Alnus Betula Carpinus Cornus Corylus Crataegus Euonymus Fagus Fraxinus Malus Populus Prunus Quercus Rhus Robinia Rosa Rubus Salix Sambucus Sorbus Tilia Ulmus Viscum Celkem

0-2,5 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 7 6 3 1 0 0 0 31 0 0 0 0 0 53

Kategorie pařezového průměru kácených dřevin (cm) 2,5-6 6-12 12-20 20-30 30-40 40-50 8 16 15 13 4 1 4 11 6 0 0 4 14 14 24 5 3 1 0 1 3 4 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 16 17 9 0 0 0 7 11 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 7 11 6 3 2 2 0 0 0 1 0 4 15 20 42 30 11 16 57 30 18 9 2 5 0 6 11 9 10 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 4 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49 85 127 74 48 27 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 1 0 0 1 0 2 2 0 0 0 0 0 0 196 241 269 149 72 60


50+ celkem 3 62 2 27 7 68 0 10 0 1 0 44 0 21 0 0 0 1 0 0 1 33 9 14 63 204 1 128 0 40 0 2 0 9 0 0 0 0 80 521 0 3 0 0 0 13 1 6 0 0 167 1207

Tab. 4: Přehled procentuálního zastoupení rodů úplně kácených dřevin v kategoriích pařezového průměru (nedokonalé ohryzy) Rod dřeviny Acer Ailanthum Alnus Betula Carpinus Cornus Corylus Crataegus Euonymus Fagus Fraxinus Malus Populus Prunus Quercus Rhus Robinia Rosa Rubus Salix Sambucus Sorbus Tilia Ulmus Viscum Celkem

0-2,5 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,6 0,5 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,4

Kategorie pařezového průměru kácených dřevin (cm) 2,5-6 6-12 12-20 20-30 30-40 40-50 0,7 1,3 1,2 1,1 0,3 0,1 0,3 0,9 0,5 0,0 0,0 0,3 1,2 1,2 2,0 0,4 0,2 0,1 0,1 0,2 0,3 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 1,3 1,4 0,7 0,0 0,0 0,0 0,6 0,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,9 0,5 0,2 0,2 0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,3 1,2 1,7 3,5 2,5 0,9 1,3 4,7 2,5 1,5 0,7 0,2 0,4 0,5 0,9 0,7 0,8 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,1 7,0 10,5 6,1 4,0 2,2 0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 16,2 20,0 22,3 12,3 6,0 5,0

50+ celkem % 0,2 5,1 0,2 2,2 0,6 5,6 0,0 0,8 0,0 0,1 0,0 3,6 0,0 1,7 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 2,7 0,7 1,2 5,2 16,9 0,1 10,6 0,0 3,3 0,0 0,2 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 6,6 43,2 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 1,1 0,1 0,5 0,0 0,0 13,8 100,0

3.3. Využití biotopů Řeka Morava je v celém mapovaném úseku regulovaná a na převážné části na březích zcela chybí nebo je mimořádně chudá dřevinná vegetace, což představuje významné omezení potravní základny. Nicméně obsazení naprosté většiny biotopů stojatých vod i přítoků kolem řeky Moravy ukazuje, jak již bylo řečeno výše, že Morava je základní migrační osou území. Biotopy stojatých vod kolem řeky Moravy představují především stará říční ramena, vzniklá odstavením meandrů při regulaci řeky a dále jezera po těžbě štěrkopísku. Na některých jezerech těžba písku ještě probíhá, ale zřejmě není rušivým faktorem ani překážkou obsazení těchto lokalit bobry. Neobsazené jsou buď jezera nebo části větších jezer, kde se ještě nerozvinula dřevinná vegetace (Spytihněv, Ostrožská Nová Ves). Až na výjimku jsou všechny tyto biotopy bobry obsazeny. V rámci mapování byly kontrolovány rovněž hlavní přítoky (Mojena, Dřevnice, Olšava) Moravy a další drobné vodní toky. Vedle toho byly mapovány náhony vyvedené z Moravy, meliorační kanály a další umělé vodní toky (např. Lesní Bečva, Malá Bečva, Baťův kanál, Dlouhá řeka). V celém mapovaném území jsou využity prakticky všechny biotopy, které bobrům zajišťují jejich základní ekologické požadavky – tedy trvalé zvodnění a potravní nabídka. 14 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

Bobři využívají vodní toky a stojaté vody bez ohledu na to, zda v jejich okolí jsou lesní porosty nebo zemědělská půda, případně zahrady a sady. Vyhýbají se úsekům silně zregulovaným, zejména úsekům vybetonovaným nebo zpevněným rovnaninou či hrubým kamenným záhozem bez vegetace. Bobři se v mapovaném území nevyhýbají ani blízkosti lidských sídel a v řadě případů jsou přímo v obcích (Spytihněv, Uherský Ostroh). Bobři běžně využívají i lokality s rekreačním využitím vod a jejich okolí (zahrádky, vodní sporty, rybaření, koupání, táboření) a zjevně tyto aktivity bobry neruší.

3.4. Zjištěné konflikty V rámci mapování byly zaznamenávány i různé formy aktuálních konfliktů mezi aktivitami bobrů a hospodářskými či kulturními lidskými zájmy. Škody na hospodářských lesních porostech - Lesní Bečva nad Chropyní Škody v zahradách a parcích - Spytihněv Poškozené vodohospodářské stavby - Březolupy Riziko pádu stromů na komunikace nebo budovy - Babice (jezero Uhliska) Hráze ve vodních tocích Celkově byly hráze zjištěny v jedenácti teritoriích, hlavní problémy byly zjištěny v těchto lokalitách: - pravostranný přítok Dřevnice mezi Zlínem-Malenovicemi a Otrokovicemi, - teritoria na síti kanálů v loukách a lesních porostech mezi Hulínem a Tovačovem, - Burava u Topolné, - Březolupy.


4. DISKUZE 4.1. Diskuze k populační hustotě, pobytovým známkám a distribuci teritorií bobra v území Hustota osídlení nivy Moravy ve Zlínském kraji je srovnatelná s populačními hustotami zjištěnými v rámci dosavadního monitoringu EVL na řece Moravě (Litovelské Pomoraví, Chropyňský luh, Strážnická Morava a Soutok-Podluží) (Vorel et al, 2006, 2007, 2008, 2009). Předběžné výpočty ukazují, že průměrná délka teritoria měřená podél linie vodního toku je v intenzivní zemědělské krajině Zlínska oproti lokalitám, bližším přírodě v EVL podél řeky Moravy s výjimkou Litovelského Pomoraví poněkud menší. Důvodem může být větší fragmentace vhodných biotopů v hustě osídlené a intenzivně využívané krajině. Jiným důvodem kratších teritorií ovšem může být i specifická forma bobřích teritorií podél regulované řeky, kdy řeka sice je součástí teritoria, nicméně jeho jádrem je vedle řeky ležící vodní plocha (odstavené rameno nebo jezero po těžbě písku). Vzájemná vzdálenost teritorií, která je vedle velikosti teritorií základním předpokladem pro celkovou populační hustotu, byla ve sledovaném území dosti různá. Přestože hustota teritorií je relativně vysoká v přírodě bližších územích (zlínská část EVL Chropyňský luh, území mezi Hulínem a Tovačovem, území mezi Kostelany a Uherským Ostrohem), bobři osídlují s vysokou hustotou i sekundární, člověkem nově vytvořené biotopy. Nelze proto jednoznačně tvrdit, že hustota osídlení je přímo úměrná zachovalosti biotopů v území. Srovnatelná hustota teritorií byla zjištěna na sekundárních biotopech soustavy jezer vzniklých těžbou štěrkopísku v oblasti Ostrožské Nové Vsi nebo v oblasti mezi Napajedly a Babicemi. Tato zjištění ukazují na fakt, že na populační hustotu bobrů má zásadní vliv spíše hustota a charakter ploch se stojatými vodami bez ohledu na jejich původ, než celková zachovalost prostředí. Na mapovaných přítocích (Mojena, Dřevnice, Březnice, Olšava) bobři žijí a podle mnoha starších pobytových stop tudy jistě i migrují, ale podmínky pro trvalé osídlení zde nejsou tak dobré jako v ploché nivě Moravy. Proto je zde hustota osídlení nižší a je vázaná především na místní příznivé podmínky. Ve sledovaném území nebyl dosud kvantitativní průzkum rozšíření bobra prováděn s výjimkou EVL Chropyňský luh. V tomto území byl průzkum prováděn v letech 2006, 2007, 2008 a 2009. V části EVL ve Zlínském kraji v té době vzrostl počet zjištěných teritorií ze tří (2006) na pět (2009) (Vorel et al 2006, 2007, 2008, 2009). Při provedeném mapování v roce 2012 byl zjištěn stejný počet pěti teritorií jako v roce 2009, všechna teritoria jsou lokalizována na prakticky stejných místech, na kterých byla postupně zjišťována od roku 2006. To svědčí o tom, že populace je již nasycená a pravděpodobně již dnes v maximální možné míře využívá nosnou kapacitu prostředí.

4.2. Diskuze ke struktuře kácených dřevin Struktura dřevin, kácených bobry ve zkoumaném území, prakticky odpovídá výsledkům jiných studií i výsledkům průběžně zjišťovaným při monitoringu bobrů v evropsky významných lokalitách v ČR (Vorel et al, 2006, 2007, 2008, 2009). Odpovídá preference rodu vrba (Salix sp.) i preference nejmenších dvou až tří kategorií pařezových průměrů, tedy kategorie 0-2,5 cm a 2,5–6 cm, případně v některých průzkumech i 6-12 cm (Kostkan 2000). 16 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

Poněkud vyšší je frekvence kácených dřevin rodu slivoň (Prunus sp.), než bylo zjištěno na jiných lokalitách. Tento fakt je pravděpodobně důsledkem toho, že průzkum probíhal na území, relativně intenzivně využívaném člověkem s velkým počtem sadů a zahrad, dobře dostupných pro bobry. Bobři pak často jako potravní zdroje využívají kulturní odrůdy tohoto rodu (třešně, švestky a další odrůdy), ale i trnky (Prunus spinosa) spontánně narůstající v rámci sukcese opuštěných ploch. V rámci zkoumaného území byly dosud průzkumy struktury kácených dřevin a potravních preferencí prováděny pouze na lokalitě Kvasice (Kostkan et al 2002) a Chropyně (Holý 2011). V případě práce Holého (2011) byla zjištěna velká frekvence kácení dubu (Quercus sp.), ale tato práce byla zaměřena na výzkum vlivu bobra na lesní hospodářské porosty, nešlo o náhodně vybrané lokality. Zajímavé je, že bobři na této lokalitě, osídlené i v lednu 2012, postupně snižují počet kácených dubů, protože již spotřebovali většinu vysazených dřevin téměř monokulturního porostu ve vzdálenosti cca 20–25 m od břehové linie. Tento případ ukazuje, že v mladých lesních kulturách sice ke škodám dochází a věk dřeviny může být pro zvířata důležitější než jejich druh (lokální preference topolu nad preferencí vrby). Nicméně, rozsah škod klesá se vzdáleností porostu od břehové linie.

4.3. Diskuze k využití biotopů Vzhledem k tomu, že osídlení celého území podél Moravy na Zlínsku má historii dlouhou dvacet i více let a že při mapování byli bobři zjištěni na většině odpovídajících biotopů, nelze předpokládat že by v budoucnosti počet bobrů v tomto území významným způsobem rostl. Podobně, na přítocích většinou již chybí další vhodné biotopy a ani zde nelze předpokládat významný nárůst početnosti. Lze očekávat, že vlivem teritoriality a vysoké kompetice bude narůstat tlak na migraci do přítoků proti jejich proudu a obsazování vhodných lokalit na výše položených úsecích těchto toků. Lze předpokládat, že zde budou bobři využívat zejména větší stojaté vody (rybníky, podobně jako v Březolupech) nebo si stavbou hrází budou vodní plochy vytvářet sami. Na horních tocích přítoků Moravy lze proto očekávat nárůst konfliktních situací, vyplývajících z narušení vodních staveb (rybníků) nebo naopak zaplavování zemědělské a lesní půdy, případně i zastavěných ploch.

4.4. Potenciální konflikty v území Škody na hospodářských lesních porostech Jak již bylo uvedeno, většina vodních toků i vodních ploch v nivě Moravy a podél dalších sledovaných toků je v poměrně intenzivní zemědělské krajině a často i v urbánním prostoru, tedy většinou mimo lesní porosty. Proto naprostá většina dřevin je bobry kácena buď v břehových porostech, v zahradách, sadech a nebo v porostech, vzniklých sukcesí kolem jezer po těžbě štěrkopísku. Lesní porosty se v území osídleném bobry nachází především nad Chropyní a mezi Chropyní a Kroměříží na Lesní Bečvě a Malé Bečvě (oba případy v EVL Chropyňský luh). Další lesní porosty obklopují osídlené lokality mezi Hulínem a Tovačovem, nad Uherským Hradištěm u odstaveného říčního ramene „Kanada“ a dále pod Uherským Hradištěm v oblasti mezi Kostelany a Uherským Ostrohem. Vzhledem k tomu, že bobři využívají dřeviny převážně ve vzdálenosti do 15–20 m od břehové linie 17 Conbios s. r. o., Conservation Biology Service

a vzhledem k jednoznačné preferenci dřevin o nízkém pařezovém průměru jsou ohryzem ohroženy především mladé porosty v hospodářských lesích, vysazené tak, že je jejich okraj ve vzdálenosti do 15 m od břehové linie. Škody na zemědělských kulturách Vzhledem k zimnímu termínu zjišťování početnosti nebylo možné zcela přesně zjistit rozsah vlivu bobrů v území na zemědělské kultury. I přes to byla na řadě míst, kde bobří teritoria bezprostředně sousedí s ornou půdou, zjištěna potravní aktivita spojená se zemědělskými kulturami. Na „chodnících“ mezi zemědělskou půdou a vodními toky nebo plochami byly nalézány zbytky zemědělských plodin, zejména kukuřice a řepy cukrovky. Lze předpokládat, že na řadě lokalit ve vegetační sezóně bobři využívají zemědělské plodiny jako potravní zdroj, protože plochy orné půdy bezprostředně obklopují většinu vodních toků a ploch. Největší riziko škod na zemědělských plodinách lze očekávat v případě kukuřice a cukrové řepy, případně na mladém obilí. Škody v zahradách a parcích Během mapování byly zjištěny lokální škody na okrasných a především ovocných dřevinách v zahradách, které jsou v bezprostřední blízkosti vodních ploch (např. odstavená ramena řeky u Spytihněvi nebo Uherského Ostrohu. Jedna z lokalit, kde by mohlo dojít ke konfliktu většího rozsahu se jeví tzv. Podzámecká zahrada u zámku v Kroměříži. V tomto parku je několik vodních ploch, většinou s výsadbou dřevin na březích, které by se mohly stát potravním zdrojem pro bobra. Vzhledem k tomu, že park není ze strany od řeky Moravy oplocen, nelze proniknutí zvířat do parku vyloučit. Nejbližší zaznamenaný výskyt v zimě 2011/12 byl na rybníku „Šlajsa“, který je od zámeckého rybníka vzdálený asi 500 m. Přímé migraci zde ale brání rozsáhlá zahrádkářská kolonie, železniční trať a oplocený areál pásma hygienické ochrany vodního zdroje. Vlastní tok Moravy podél parku není bobry osídlen. Řeka je v tomto úseku regulovaná do hlubokého koryta, na březích zcela chybí keře a stromy. Z tohoto důvodu je zde osídlení bobrem vyloučeno. Nicméně i tento úsek řeky slouží jako migrační koridor a nelze vyloučit, že by odsud (zejména při vysokých vodních stavech) mohli bobři rybníky v Podzámecké zahradě osídlit. V takovém případě by bylo vhodné okamžitě zasáhnout a na základě výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bobry odchytit nebo dokonce utratit. Protože při výše popsané, relativně špatné dostupnosti parku pro opakované osídlení bobry, zde nehrozí efekt vzniku tzv. „propadové populace“, tedy situace, kdy by se častým opakovaným odstraněním bobrů z parku a opětovným osídlováním lokality z okolí oslabovala populace v okolní krajině. Protože hlavní migrační období, kdy mladí bobři vyhledávají prostor pro založení nových rodin a vytvoření vlastních teritorií, je na jaře (únor až květen), doporučujeme personálu parku v tomto období pečlivě kontrolovat, zda se v parku neobjevují pobytové stopy bobrů a pokud se tak stalo, neprodleně o tom informovat Krajský úřad ve Zlíně a ve spolupráci s ním zvířata odstranit. Poškozené vodohospodářské stavby V rámci zkoumaného území byly zjištěny škody na vodohospodářských zařízeních jen v minimu případů. Největším problémem je závažné narušení hráze mezi obtokovým kanálem a rybníkem v Březolupech. Není vyloučeno, že v některých místech mohou nory v březích zregulovaných úseků vodních toků narušovat tyto stavby, ale při mapování nebylo možné takové případy zjistit.


Hráze na vodních tocích Při mapování byly na několika lokalitách nalezeny hráze na menších vodních tocích. Zejména v území s hustou sítí drobných vodních toků a malým převýšením to může způsobovat zaplavení relativně velkých území i při malé výšce hrází. Je to například území mezi Hulínem a Tovačovem, kde řada hrází mapováním zjištěna byla. Na menších vodních tocích, zejména zahloubených nízko v terénu, vznikají i vysoké hráze a voda zaplavuje okolí. Takový konflikt byl zjištěn na pravostranném přítoku Dřevnice mezi Zlínem – Malenovicemi a Otrokovicemi. Vzdutí vody zde dosahuje až do průmyslové zóny. Stopy po opakované stavbě hrází byly zjištěny na vodním toku Burava u jezera po těžbě písku u Topolné. Tok zde byl v minulosti přeložen kvůli těžbě a má vysoké hráze. V případě rychlého tání sněhu nebo přívalového deště zde hrozí přelití hrází, které by v případě mimořádně intenzivní přívalové srážky potenciálně mohlo ohrozit i obec Topolnou. Prozatímně je situace řešená soustavným bouráním hrází. Ty zde nezajišťují pro bobry nezbytnou výšku vodní hladiny u nor, protože bobři žijí v přilehlém jezeru a potok Burava využívají jen jako dopravní trasu do okolních polí. Za největší problém vyvolaný bobry a zjištěný v mapovaném území, lze považovat soustavu bobřích hrází na vodním toku Březnice nad obcí Březolupy. Vodní tok zde byl po povodních v roce 1997 převeden mimo vodní nádrž, která se tak z průtočné změnila na obtokovou z důvodů bezpečnosti. Obtokový kanál je přehražen soustavou bobřích hrází, boční hráz kanálu je navíc narušena norami. Voda z Březnice proto teče prakticky všechna do rybníka Hlubočky a obtokový kanál neplní svůj účel. V případě prudkého tání sněhu nebo přívalové srážky hrozí, že veškerá voda z Březnice bude téci skrz rybník Hlubočky. V tomto případě by bylo vhodné zajistit co nejdříve takové technické řešení, které by uvedené riziko vyloučilo. Jiné vlivy V jednom případě byl zjištěn pozitivní efekt bobřího okusu pro správce toku. Protipovodňový odlehčovací kanál, nazývaný „Nová Morava“ slouží pro převedení povodňových průtoků kolem Uherského Ostrohu, veselí nad Moravou a Vnorov. Jeho biologická hodnota je minimální – jedná se o rovné koryto v hlubokých sypaných hrázích, zpevněných hrubým kamenným záhozem a s pravidelnými příčnými záhozy. V termínu terénní práce do kanálu voda na stavidle v Uherském Ostrohu nepřitékala, v kanále byl jen minimální průtok daný průsaky vody a přítokem „Dlouhé řeky“ ve směru od Nedakonic. Profil kanálu je pravidelně udržován a zbavován dřevin, aby byl zajištěn průtok povodňových vod. Přesto zde dochází k rychlému zmlazování světlomilných rychle rostoucích dřevin, zejména vrb a pajasanu žlaznatého. Tyto dřeviny slouží za potravu jedné kolonii bobra, která byla zjištěna v úseku mezi jezem Uherský Ostroh a mostem silnice č. 495 z Uherského Ostrohu do Moravského Písku. Bobři v profilu kanálu ohryzem zpomalují obnovu uvedených porostů a pomáhají správci toku udržovat průtočné koryto. Při tom, při výšce hráze a nízkému stavu vodní hladiny při normálních průtocích, na tomto kanále hrozí jen minimální riziko narušení hrází hrabáním nor v prostoru nad okolním terénem.


5. ZÁVĚR Předložená zpráva o populaci bobra v nivě řeky Moravy a přilehlém území ve Zlínském kraji v roce 2012 přinesla první souhrnný přehled o početnosti a prostorovém uspořádání populace v tomto území, velikosti a lokalizaci jednotlivých teritorií i struktury kácených dřevin, využití biotopů a aktuálních konfliktních situacích mezi aktivitami bobra a zájmy člověka. Jako hlavní poznatky lze shrnout: - ve zkoumaném území bylo zjištěno 53 teritorií, tedy asi 300 jedinců, - průměrná délka bobřího teritoria v území je 1,5 km, - v jedenácti teritoriích byly postaveny hráze, - ve 4 teritoriích žijí bobři v úplném hradu, - ve 23 teritoriích žijí bobři v tzv. polohradu, - ve 26 teritoriích žijí bobři v norách, - v jedenácti teritoriích byly nalezeny zimní zásobárny dřeva, - bylo nalezeno celkem 18 887 dokonalých, 1 207 nedokonalých ohryzů a 571 zrcátek na celkem 25 rodech dřevin, - nejčastěji kácenými dřevinami byly vrby (Salix sp.), dále topoly (Populus sp.) a slivoně (Prunus sp.), - počet kácení dřevin podle pařezového průměru klesá od nejnižších průměrů k vyšším, - bobří teritoria jsou rozmístěna podél řeky Moravy, ale vzhledem k silné regulaci řeky bobři využívají především přilehlá odstavená říční ramena a jezera po těžbě štěrkopísku, - bobři v mapovaném území využívají především sekundární, nikoliv přírodě blízké biotopy (jezera po těžbě štěrkopísku, odvodňovací a jiné umělé kanály, rybníky a odstavená říční ramena, zregulovanou řeku), - celkem osm osídlených teritorií z celkem 53 zjištěných bylo vyhodnoceno jako aktuálně konfliktních, z toho na třech lokalitách jsou problémy závažného charakteru (Březolupy, Burava, pravobřežní přítok Dřevnice). Předložená práce a její výsledky byly zpracovány s cílem posloužit pracovníkům veřejné správy v rozhodování o výjimkách a řešení dílčích problémů v rámci managementu bobra evropského na svém území.


6. SEZNAM LITERATURY DJAKOV, M. 1975: Bobry jevropjejskoj časti sovětskovo sojuza. Moskva, 1975, 479. HOLÝ, V. 2011: Potravní preference bobra evropského (Castor Fiber L.) na lokalitách Chropyně a Horka. Nepubl. dipl. práce Katedra ekologie PřF UP Olomouc, 49 pp HOŠEK, E. 1978: K výskytu a vymizení bobra evropského (Castor fiber L.) v českých zemích. Vědecké práce zemědělského muzea. Ed. Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství FMZVž, Brno. 17: 111-125. KOKEŠ, O. 1962: Několik dat o osudu bobrů v jižních Čechách. Lynx, Praha, 1: 9-14. KOKEŠ, O. 1968: Bobr evropský v československých krajích v minulosti. Živa XVI(LIV)/3: 115-117. KOSTKAN, V., LEHKÝ, J. 1997: The Litovelské Pomoraví floodplain forest as a habitat for the reintroduction of the European beaver (Castor fiber) into Czech Republic. Global Ecology and Biogeography Letters 6, 307-310. KOSTKAN, V. 2000: Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L. 1758) v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Doktorská disertační práce. Katedra ekologie přírodovědecké fakulty UP, Olomouc, pp. 93. KOSTKAN, V., JOHN, F., VÁVROVÁ, P. 2002: Kácení dřevin bobrem evropským (Castor fiber L.) na střední Moravě. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 5. Prostějov. ŠAFÁŘ, J. 2002: Novodobé rozšíření bobra evropského (castor fiber L. 1758) v České republice. In. Příroda-Sborník prací z ochrany přírody, Praha, sv. 13, 2002, s. 161-196. TUPÝ, V., ŠÁLEK, P. 1998: Bobr na Kroměřížsku. Veronica, 3: 4-5. VOREL, A., VÁLKOVÁ, L., MALOŇ, J., HAMŠÍKOVÁ, L., KORBELOVÁ, J., KORBEL, J., 2006: Monitoring populací bobra evropského v ČR pro rok 2006. Nepublikováno, AOPK ČR, 63 pp. VOREL, A., VÁLKOVÁ, L., MALOŇ, J., HAMŠÍKOVÁ, L., KORBELOVÁ, J., KORBEL, J., 2007: Monitoring populací bobra evropského v ČR pro rok 2007. Nepublikováno, AOPK ČR, 49 pp. VOREL, A., MALOŇ, J., HAMŠÍKOVÁ, L., VÁLKOVÁ, L., JOHN, F., 2008: Monitoring populací bobra evropského v ČR pro rok 2008. Nepublikováno, AOPK ČR, 49 pp. VOREL, A., MALOŇ, J., HAMŠÍKOVÁ, L., VÁLKOVÁ, L., JOHN, F., 2009: Monitoring populací bobra evropského v ČR pro rok 2009. Nepublikováno, AOPK ČR, 37 pp.


7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Přehledná mapa zkoumaného území Příloha 2 Přehledná mapa nalezených teritorií v celém území Příloha 3 Grafické znázornění struktury dřevin, využívaných bobrem


PŘÍLOHY


Příloha 1 Přehledná mapa zkoumaného území


Příloha 2 Přehledná mapa nalezených teritorií v celém území - a) severní část


Příloha 2 Přehledná mapa nalezených teritorií v celém území - b) střední část


Příloha 2 Přehledná mapa nalezených teritorií v celém území - c) jižní část


Příloha 3 Grafické znázornění struktury dřevub využívaných bobrem Obr. 1. Srovnání změn zastoupení rodů nejvíce využívaných dřevin (více než 1 % zastoupení) v potravě bobra evropského; 1 – zastoupení počtu okusů v potravě pro jednotlivé dřeviny; 2 – přepočtené zastoupení počtu okusů, se zohledněnými váhami průměrových kategorií v potravě pro jednotlivé dřeviny. 80% 70% 60% 50% 1

40%

2

30% 20% 10% 0% Salix

Populus Prunus

Acer

Alnus

Cornus Fraxinus

Tilia

Corylus Quercus

Obr. 2. Srovnání procentuálního zastoupení zaznamenaných okusů v průměrových kategoriích. 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-2,5

2,5-6

6-12

12-20


20-30

30-40

40-50

50+

Početnost a distribuce populace bobra evropského (Castor fiber)

Recommend Documents