VÝSKYT A ŠÍŘENÍ BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER) V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ BRNA A JEHO MOŽNÉ VLIVY. Diplomová práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (ÚZRHV)

VÝSKYT A ŠÍŘENÍ BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER) V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ BRNA A JEHO MOŽNÉ VLIVY

Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce:

Zpracovala:

Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.

Bc. Dana Jančíková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Výskyt a šíření bobra evropského (Castor fiber) v nejbližším okolí Brna a jeho možné vlivy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 23. 4. 2007

……………………………………... Bc. Dana Jančíková

3

Za zadání diplomové práce a odborné vedení děkuji Prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc.. Velký dík patří Ing. Romanu Zajíčkovi za cenné informace, které mi ochotně poskytl a za doprovod na pozorované lokality.

4

ABSTRAKT Autor diplomové práce:

Bc. Dana Jančíková

Název diplomové práce:

Výskyt a šíření bobra evropského (Castor fiber) v nejbližším okolí Brna a jeho možné vlivy

Diplomová práce je zaměřena na výskyt a šíření bobra evropského (Castor fiber) v nejbližším okolí Brna a na shrnutí dosavadních poznatků o jeho výskytu a působení, a současně na zmapování možných migračních cest skrze tuto jihomoravskou metropoli. V práci jsou zmapovány migrační prostupnosti města Brna řekami Svitavou a Svratkou, jsou hodnoceny příčné překážky v toku z hlediska jejich prostupnosti pro tento druh a je vyhodnocena populace bobra evropského (Castor fiber) pod Brnem i nad ním. Práce zmiňuje základní údaje o taxonomii, biologii a etologii tohoto druhu a o problematice, kterou s sebou jeho výskyt na některých lokalitách přináší.

Klíčová slova: • • • • • •

Bobr evropský Migrace Ohryzy Město Brno Řeka Svitava Řeka Svratka

5

ABSTRACT Author of the thesis:

Bc. Dana Jančíková

Title of the thesis:

European beaver´s occurrence and spreadness in the nearest surroundings of Brno-city and its possible influences

The diploma work discusses occurrence and spreadness of the European beaver (Castor fiber) in the nearest surroundings of the Brno-city and summarizes the present knowledge of its occurrence and its influences. The work together describes possible paths for migration through this south-moravian metropolis. The transmittances for migration through Brno in Svitava and Svratka rivers are mapped in the work. Futhermore, I have mapped cross obstructions in rivers from the point of view of the transmittances for the species. Then I have analysed the population of the European beaver in the south and in the north of the Brno-city. Futhermore there are mentioned basic datas about taxonomy, biology and ethology of the species in the work and problems connected to occurrence of the European beaver in some habitats.

Keywords: • • • • • •

European beaver Migration Browsings Town Brno Svitava river Svratka river

6

OBSAH 1 ÚVOD………………………………………………………………….……......... 9 2 CÍL PRÁCE……..……………………………………………………………… 10 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY………………........ 11 3.1 Výzkum bobra evropského (Castor fiber)………….………………….... 11 3.2 Systematické zařazení bobra evropského (Castor fiber L., 1758)…...… 15 3.3 Mezidruhové rozdíly……………………………………..………….…… 15 3.4 Morfologie druhu…………………………………...……………………. 16 3.5 Biologie………….………………………………………………………… 18 3.5.1 Potrava……………………..…………………………...….…… 18 3.5.2 Rozmnožování………………………………………...…….….. 19 3.5.3 Etologie……………………......………………………………... 20 3.5.4 Pobytové znaky…………....…...……………………….……… 21 3.5.5 Ztráty, nemoci a predátoři…………………………..………… 21 3.6 Výskyt a rozšíření……………………………………………...………… 23 3.6.1 Bobr evropský (Castor fiber) a jeho poddruhy...…...………… 23 3.6.2 Bobr kanadský……………...………………………………….. 23 3.6.3 Právní ochrana…………………………………………………. 23 3.6.4 Historie výskytu……………...…...….………………………… 24 3.6.5 Historie výskytu v naší republice……………...……………… 25 3.6.6 Repatriace a odchovy v zajetí…………………………………. 25 3.6.7 Novodobý výskyt na Moravě ……….………………………… 27 3.6.8 Novodobý výskyt v Čechách…………………………………... 30

4 VÝCHODISKA ŘEŠENÍ……………………………………………………. 32 5 METODIKA ………………………………………………………………...…. 33 6 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ…...…………..….. 34 6.1 Klimatické podmínky………………..……………………………...…… 34 6.2 Vymezení pozorovaných lokalit ………………………………………… 34 6.2.1 Lokalita č. 1 – Řeka Svratka……………………….……..…… 34 6.2.1.1 Popis lokality č. 1……………………...……………… 34 6.2.2 Lokalita č. 2 – Vojkovický náhon….………………………….. 36 6.2.2.1 Popis lokality č. 2………………………………...…… 36 6.2.3 Lokalita č. 3 – Řeka Svitava…………………………………… 36 6.2.3.1 Popis lokality č. 3…………………………………...… 36 6.2.4 Lokalita č. 4 – Holásecká jezera….…….…………………...… 37 6.2.4.1 Popis lokality č. 4……………………..………….…… 37 6.2.5 Lokalita č. 5 – Alexovický rybník………………………...…… 38 6.2.5.1 Popis lokality č. 5……………...……………………… 38

7

7 VÝSLEDKY………...……………………………………………………...…… 39 7.1 Terénní výzkum na lokalitě č. 1 – řeka Svratka…………………….… 39 7.1.1 Úsek č. 1: město Tišnov – jez mlýna v obci Březina….………. 39 7.1.2 Úsek č. 2: jez mlýna v obci Březina – jez Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce…………………………………………………….... 40 7.1.3 Úsek č. 3: most ve Veverské Bítýšce – hráz Brněnské přehrady…………………………………………………………...….. 40 7.1.4 Úsek č. 4: hráz Brněnské přehrady – železniční viadukt nad křižovatkou ulic Poříčí, Opuštěná…………...……………………… 41 7.1.5 Úsek č. 5: Železniční viadukt nad křižovatkou ulic Poříčí, Opuštěná – soutok řeky Svratky s řekou Svitavou………………… 41 7.1.6 Úsek č. 6: soutok řeky Svratky s řekou Svitavou – – Rajhradice……………………………………………………..…… 42 7.1.7 Výsledky šetření na lokalitě č. 1 – řeka Svratka………….….. 42 7.2 Terénní výzkum na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon….……………… 44 7.2.1 Výsledky šetření na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon…..…… 44 7.3 Terénní výzkum na lokalitě č. 3 – řeka Svitava…………………...…… 46 7.3.1 Úsek č. 1 : město Adamov – jez v Brně-Obřanech (na 11 km řeky Svitavy)………………………………………………………..… 46 7.3.2 Úsek č. 2: jez v Brně-Obřanech – soutok řeky Svitavy (nultý říční km) s řekou Svratkou (41 km)……………………………….... 47 7.4 Terénní výzkum na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera…………………… 47 7.4.1 Výsledky šetření na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera…………. 48 7.5 Terénní výzkum na lokalitě č. 5 – Alexovice…………………………… 49

8 DISKUZE…………….……………………………………………………..…… 50 9 ZÁVĚR…….………………………….……………………………………...….. 52 10 SUMMARY……………………………...………………………………..…… 54 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……….……………..……………. 55 12 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………….………………………. 62 13 SEZNAM TABULEK…………..…………......................…......................… 63 14 PŘÍLOHY………………...……….………………………………….………… 64 • • • •

Tabelární přehled výše uznaných požadavků na náhradu škody Vzor formuláře používaného Spol. Castor k záznamům bobřích ohryzů v terénu Fotodokumentace (fotografie 1 – 29 (obr. č. 4 – 32) z průběhu vlastního pozorování) Mapové podklady s vyznačenými pobytovými značkami bobra evropského (Castor fiber) pomocí lokalizace GPS

8

1

ÚVOD

Mnoho živočišných druhů bylo v minulosti na území naší republiky vyhubeno, či téměř vyhubeno. Mezi tyto druhy lze bezesporu zařadit např. vlka (Canis lupus Linnaeus, 1758), medvěda hnědého (Ursus arctos Linnaeus, 1758), rysa ostrovida (Lynx lynx Linnaeus, 1758) a mnoho dalších. Jedním z druhů, který byl na našem území zcela vyhuben, a to na více než 100 let, je i bobr evropský (Castor fiber Linnaeus, 1758). Jeho návrat na naše území nebyl zcela spontánní, byl podpořen jeho reintrodukcemi v okolních státech a v několika případech i u nás. Stěží dnes najdeme více diskutované zvíře než je právě bobr. Je až s podivem, jaké vlny vášní a diskuzí dokázal vyvolat návrat tohoto, zde vyhubeného hlodavce, zpátky na naše území. Toto “horké téma” se však netýká jen naší republiky, ale je řešeno celosvětově všude tam, kde se s tímto velice zajímavým hlodavcem můžeme setkat. Na jedné straně stojí ochránci přírody, kteří tvrdí, že bobr do naší přírody patří, a na druhé straně mluví červená čísla vyčíslených škod, které může působit nejen na břehových porostech, kde se dá prohlásit, že jsou škody zanedbatelné, ale především na lesních kulturách, kde mohou být škody způsobené tímto druhem naprosto zásadní. Velice specifickým, nicméně velmi závažným, negativním působením tohoto druhu jsou škody působené v konkrétním případě Lednického parku, kde se nejedná pouze o škody vzniklé pokácením břehových porostů, ale o naprosto zásadní škody působené na velice vzácných a nenahraditelných dřevinách zámeckého parku, a tím i na celé koncepci a vzezření tohoto parku, zařazeného na seznamu památek UNESCO. Jen škody způsobené v tomto areálu jsou ročně vyčísleny na několik milionů Kč. Dalším závažným negativním působením tohoto druhu může být narušení statiky hrází vodních děl, jak se již stalo v případě Novomlýnských nádrží, či zaplavování pozemků orné půdy vlivem budování bobřích hrází, jak se pravidelně děje v areálech jejich výskytu. Tato práce by měla mimo jiné přispět k pokrytí prázdných míst na “mapě rozšíření bobra evropského (Castor fiber) v České republice“, a to konkrétně na Brněnsku, kde se dá říci, že jsou pro jeho výskyt relativně vhodné podmínky. Brno a jeho okolí je navíc dle „Programu péče o populaci bobra evropského (Castor fiber)“ zařazeno do zóny B, kde budou početní stavy tohoto druhu kontrolovány. Každému názoru by mělo předcházet hlubší poznání všech souvislostí, a tato práce se k tomuto snaží přispět.

9

2

CÍL PRÁCE

Diplomová práce byla věnována některým aspektům výskytu a vlivu bobra evropského (Castor fiber) v našich podmínkách. Její rozhodující cíle lze shrnout do následujících bodů: •

provedení terénního šetření zaměřeného na výzkum bobra evropského (Castor fiber) v bezprostředním okolí Brna, zaměření se na studium migračních cest podle řek Svitavy a Svratky

•

zhodnocení škodlivého působení bobra evropského (Castor fiber) na břehové porosty, případně na rozptýlenou zeleň a ovocné stromy

•

vyhodnocení získaných poznatků z hlediska ohroženosti druhu na jedné straně a jeho negativního působení na straně druhé

•

posouzení možné existence bobra evropského (Castor fiber) v intenzívně využívané středoevropské krajině, zejména na Brněnsku, se zřetelem na únosnou početnost, působené škody, finanční úhrady apod.

10

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1

Výzkum bobra evropského (Castor fiber)

Problematikou biologie, výskytu a šíření bobra evropského (Castor fiber) se v ČR zabývají nejen odborníci ze státních institucí a řady vědeckých ústavů, ale i mnoho zájemců a nadšenců, zabývajících se tímto druhem z řad široké veřejnosti. Z pracovišť a organizací zabývajících se touto problematikou jsou to např.: •

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Ing. Roman Z a j í č e k, Brno - Ing. Jiří Š a f á ř, Olomouc

•

Ekologický institut Veronica - RNDr. Mojmír V l a š í n

•

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého Olomouc, Katedra ekologie a životního prostředí - RNDr. Vlastimil K o s t k a n, Ph.D.

•

Lesnická fakulta České zemědělské univerzity Praha, Katedra ekologie - Ing. Aleš V o r e l

•

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno - Ing. Josef S u c h o m e l, Ph.D.

Druh Castor fiber je, jak uvádí H i n z e (1960), potomkem velmi staré, úzce specializované a druhově nepočetné vývojové skupiny. Nejstarší nálezy jeho předků pocházejí ze svrchního oligocénu Severní Ameriky. Jednou z dosud částečně používaných metod zjišťování početního stavu bobrů na lokalitě, je metoda podle D j a k o v a (1975), kde z počtu a průměrů dokonalých a nedokonalých ohryzů (cenzus) stanovíme tzv. o. k. index. Ten dostaneme tak, že násobíme počet ohryzů v dané kategorii (o) koeficientem pro danou kategorii (k). Tím dostaneme souhrnný o. k. index, který nám přímo dává odbodovaný počet bobrů v dané lokalitě.

11

R y b á ř (1978) uvádí, že dnešní bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis Kuhl, 1820) jsou vzhledem ke značné podobnosti odvozováni od společného předka, což nepřímo potvrzuje i výskyt parazitů – roztoče bobřího (Histiophorus castoris) a brouka Platypsyllus castoris, u obou forem společně. Dále se zabýval reintrodukcí bobra evropského (Castor fiber) ve východočeském kraji. Patrně nejúplnější přehled historického výskytu bobra na území dnešní České republiky podává H o š e k (1978), který uvádí následující údaje o posledním výskytu nebo ulovení bobra: Labe – Děčín 1722, Kolín - 1645, Orlice – Opočno 1718, Doubrava – Žehušice 1643, Jizera – polovina 17. st., Ohře – Ostrov nad Ohří 1666, Nežárka – 1720, Lužnice – 1750, Morava – Grygov u Olomouce – 1730. Popisem dvou poddruhů bobra evropského (Castor fiber) se zabýval L a v r o v. Šlo o poddruhy (Castor fiber belarusicus Lavrov, 1974) a (Castor fiber tuvinicus Lavrov, 1969). L a v r o v (1981), dále udává, že bobr kanadský (Castor canadensis), který byl introdukován na území Polska, Rakouska i ve Skandinávii, se naštěstí s bobrem evropským (Castor fiber) patrně nekříží a existují tak pouze samostatné populace. Tuto teorii také potvrzují H e i d e c k e (1986), Z a j í č e k a kol. (1992). Dále se věnoval studiu způsobu života, zabýval se ochranou a obnovou početního stavu bobrů v bývalém SSSR (1982). V České republice se ve spojitosti s bobrem evropským (Castor fiber) nejvíce objevuje jméno K o s t k a n , který působí na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a je současně jednatelem občanského sdružení Společnost Castor, která se zabývá monitoringem bobra a jeho známek v terénu, komplexní ochranou vodních toků a nádrží, s čímž souvisí ochrana bobra, která je záležitostí ochrany ekosystémů vodních toků jako takových. V letech 1991 – 1992 spolupracoval na projektu reintrodukce bobra evropského (Castor fiber) z Polska, kdy bylo úspěšně vysazeno 20 exemplářů bobra evropského běloruského (Castor fiber vistulanus), odchycených z volné přírody v pojezeří Suwalki na severovýchodě Polska, v CHKO Litovelské Pomoraví. K o s t k a n také prováděl v ČR kontrolu determinačních znaků lebek, podle kterých lze rozlišit bobra kanadského (Castor canadensis) od bobra evropského (Castor fiber), ale zjistil, že všechny lebky z lokalit na jižní Moravě patří druhu bobr evropský (Castor fiber). Dle M i k u l i c i (1994), se první stopy po činnosti bobra na Kyjovce mezi Hodonínem a Kyjovem objevily již v roce 1977. O rok později byl dotyčný jedinec odchycen a předán do zookoutku v Hodoníně, kde žil dva roky a poté ze zajetí uprchl. Dále se Mikulica zmiňuje o aktivitě bobra v okolí Hodonína do roku 1986 a v dalších letech, a domnívá se, že se jednalo o stále stejného jedince. R e i c h h o l f (1996) uvádí, že bobři jsou výluční býložravci. Velmi dlouhé slepé střevo bobra obsahuje bakterie, které svojí činností podporují trávení a zamezují nepříznivým účinkům některých látek, jako je např. Kyselina salicylová, obsažená v kůře vrby (Salix sp.), či saponinům a tříslovinám. Přesto je přechod od potravy

12

představované bylinami, na kůru stromů v zimě, kritickým obdobím pro život bobrů, zvláště pak pro mláďata. Pro grafické vyjádření stávajících poznatků o rozšíření bobra evropského (Castor fiber) v České republice použil A n d ě r a, H a n z a l (1996) standardní mapovací síť KFME (o velikosti čtverců zhruba 11 x 12 km), přičemž jako 100 % pokrytí bylo uvažováno 628 mapovacích čtverců. Celkovou početnost všech populací bobra evropského (Castor fiber) odhadují N o l e t, R o s e l l (1998) na 450 000 jedinců. V o r e l, V l a c h o v á (2001) se zabývali studováním lokalit na Labi a na drobných vodních tocích Tachovska, s cílem zjišťování biotopových nároků druhu, potravní strategie a selektivního kácení dřevin. Pro stanovení absolutního počtu jedinců v regionu, V o r e l (2001) udává přepočet průměrně 6,9 jedinců v kolonii na Kateřinském potoce a přibližně kolem 3 jedinců na Labi. Dle Z a j í č k a (2001) ve druhé polovině 90. let pronikají bobři znovu severně od Novomlýnských nádrží Svratkou až na jižní okraj Brna do přírodní památky Holásecká jezera. Š a f á ř (2002) se věnoval zmapování návratu bobra evropského (Castor fiber) na naše území na konci 20. století. Mimo jiné uvádí, že prvním novodobě doloženým východočeským bobrem byla samice, která putovala proti proudu Moravské Sázavy a byla sražena autem v ranních hodinách 5. 5. 2000 východně od obce Tatenice. Podle výzkumů, které provedl v roce 2002 F i c e k (in C z u d e k a kol. 2003), v Čechách preferuje bobr evropský (Castor fiber) následující dřeviny: topoly (Populus spp.) 67,12 %, vrby (Salix spp.) 25,92 %, olše (Alnus spp.) 2,83 %, břízy (Betula spp.) 1,20 % a ostatní 2,93 %. Na ochranu populace bobra na území Slovenska, zohledňující jeho výjimečný vliv na krajinu, je podle V a l a c h o v i č e, G í m e š e (2003) nevyhnutelné vypracovat management, který by obsahoval přípustné územní rozšíření, technické a ekonomické možnosti řešení konfliktních situací a poradenství. Rozděluje území z hlediska zdrojů konfliktů do třech kategorií: I. Území bez konfliktů • prostředí je pro bobra optimální • nejsou zaznamenané nebo nejsou známé škody • břehová zóna není intenzívně využívaná člověkem a má dostatečně širokou a velkou zásobu potravy II. Území potencionálních konfliktů • prostředí je pro bobra suboptimální

13

• •

škody se mohou stupňovat v případě zvětšení početnosti populace anebo pokračující kolonizace bobrů břehovou zónu využívá člověk, její šířka nestačí bobrům pro získání potravy na delší dobu

III. Území aktuálního konfliktu nevyhovující prostředí, antropogenní biotop a potravní zdroje (odpadky, městská zeleň, zahrádkářské oblasti na okraji vodní plochy) • jsou způsobené značné škody na hospodaření člověka, poškozování protipovodňových hrází a rybníků • prostředí je urbanizované a intenzívně obhospodařované: rybníky, obdělaná pole, sady apod.

•

V případě kategorií území II. a III. je škody možno minimalizovat aplikací třech strategií: • jednoduchým ponecháním území a tolerováním bobrů • zabráněním kolonizace nových území bobry • aktivitami, které zmenšují početnost rodin anebo jinak minimalizují jejich vliv na prostředí Jedním z cílů ”Managementu plánu populace bobra evropského v České republice“, jak byl vypracován V o r l e m spolu s K o s t k a n e m, J o h n e m a Š a f á ř e m (2004), je zabezpečit trvale přežívající populaci bobra evropského (Castor fiber) v České republice, nezávislou na imigraci ze zahraničí. Vytvořit biologicky dostatečnou a přitom ekonomicky a společensky udržitelnou míru osídlení druhu na území ČR. Nástroje: • pomocí metapopulačního modelu, který bude respektovat genetické variety druhu ve střední Evropě, ochránit celkovou populaci o minimální velikosti cca 800 – 1000 jedinců • zajistit na našem území podmínky pro trvalé přežití dvou geneticky odlišných subpopulací: • bobr evropský západní (Castor fiber albicus) – povodí Labe (400 – 500 jedinců) • bobr evropský východní (Castor fiber vistulanus) – povodí Dunaje, resp. Moravy (400 – 500 jedinců) Dle tohoto managementu by měla být Česká republika rozdělena do 3 zón s různým statusem ochrany bobra evropského (Castor fiber), a to: • zóna A – jádrová zóna, kde je ochrana bobra prioritou V zóně A je navržena úplná ochrana živočicha s důrazem na vytvoření dílčích populací schopných samostatné reprodukce a dlouhodobého přežívání. Proto musí být v těchto územích maximálně věnována pozornost kvalitě biotopu, jelikož jde o nejdůležitější charakteristiku úspěšného osídlení. •

zóna B – zóna rozvoje populace, bez zvýšené ochrany druhu

14

Zóna B není primárně určena pro vytvoření a rozvoj základu populací, ale pro uchování druhu ve volné krajině, mimo jádrové oblasti (zóny A.), a měla by umožňovat migrace mezi jedn. populacemi. Velmi často je v těchto územích husté lidské osídlení, intenzivní zemědělská nebo lesnická produkce, případně i zástavba nebo dokonce komunikace a průmyslové komplexy. V zóně B není ochrana bobra prioritou a proto zde nejsou kladeny vysoké nároky na úživnost prostředí (hustota a struktura břehových porostů) ani na stavební úpravy břehů, omezení při realizaci nových vodohospodářských staveb, vyjma potenciálních migračních bariér. Rovněž zásahy do břehových porostů nejsou vázány na zvláštní podmínky a limity ve vztahu k bobru evropskému (Castor fiber). Je nutné pouze omezit činnosti, které mohou výrazně negativně ovlivnit osídlení, případně způsobit bezprostřední úhyn zvířat. • zóna C – vyloučená zóna, kde je nežádoucí přítomnost tohoto druhu Bez opatření na biotopu, zde je pouze jediný zájem a to, aby zde bobři nebyli. Za zónu C jsou považována taková území, kde je přítomnost bobra evropského (Castor fiber) nežádoucí a ze kterých by měl být po zjištění přítomnosti odstraňován… Z tohoto důvodu není třeba stanovovat jakékoliv zásady péče o biotopy v zóně C. Ze vzorků krve jedinců odchycených v přírodě, popř. nalezených kadaverů se analyzuje mitochondriální DNA. Ta slouží ke srovnání jednotlivé populační variability jak na mezidruhové úrovni (Castor fiber) versus (Castor canadensis), tak na vnitrodruhové úrovni, bobr evropský labský (Castor fiber albicus) versus bobr evropský východní (Castor fiber vistulanus), V o r e l (2005).

3.2 Systematické zařazení bobra evropského (Castor fiber L., 1758) Třída: Mammalia – savci Podtřída: Theria – živorodí Nadřád: Placentalia – placentálové Řád: Rodentia – hlodavci Čeleď: Castoridae – bobrovití Rod: Castor – bobr Druh: Castor fiber Linnaeus, 1758 – bobr evropský Castor canadensis Kuhl, 1820 – bobr kanadský

3.3 Mezidruhové rozdíly Nejstarší nálezy prapředků bobra evropského (Castor fiber) pocházejí ze svrchního oligocénu Severní Ameriky (H i n z e 1960). Samotný rod Castor se objevil na sklonku třetihor a žil v Evropě, Asii i Americe. Vedle bobra evropského (Castor

15

fiber) se do současnosti zachoval blízce příbuzný bobr kanadský (Castor canadensis). Vzhledem k velké podobnosti jsou odvozováni od společného předka. Pro tuto teorii mluví i výskyt společných parazitů, roztoče bobřího (Histiophorus castoris) a brouka Platypsyllus castoris. Podobnost těchto dvou druhů je tak značná, že se dají rozpoznat jen velmi obtížně. Nejspolehlivější je rozlišení na základě počtu chromozómů analýzou DNA. Evropský druh jich má 48, zatímco kanadský pouze 40 (D z i e c i o l o w s k i 1996). Naštěstí se mezi sebou nemohou křížit a vytvářejí tedy pouze samostatné populace. Dalším z možných determinačních znaků jsou rozměry lebečních kostí, které však předpokládají výzkum na neživých exemplářích. Nosní kost dosahuje u bobra evropského (Castor fiber) až mezi očnice, u kanadského (Castor canadensis) jen k jejich začátku. Kost mezitemenní má u evropského druhu trojúhelníkovitý tvar, u kanadského druhu je ve tvaru písmene „T“. Týlní otvor má v zadním pohledu u evropského druhu oválný tvar, u kanadského obráceně srdcovitý s neostrým hrotem. Bobr kanadský (Castor canadensis) má v bočním pohledu dolní řezáky tenčí a delší. Celá přední část dolní čelisti je více prognátní. Jako poslední rozdíl je popisován svalový výběžek dolní čelisti. Ten u evropského bobra (Castor fiber) směřuje šikmo dozadu, u kanadského (Castor canadensis) se zvedá téměř v pravém úhlu vzhůru. Evropský druh by měl mít navíc kulatější podocasní žlázy s výraznějším zápachem. Rozdílné by měly být i jejich výtvory – stavby. Zatímco evropský druh si většinou hrabe nory s několika východy vystlané trávou a rákosím, jeho kanadský příbuzný žije v „hradech.“ Ty si staví z větví, které spojuje hlínou. Ještě jedním rozpoznávacím znakem by měl být tvar ocasu. U bobra evropského (Castor fiber) jsou při pohledu se shora okraje více rovnoběžné a konec je zakulacený. Bobr kanadský (Castor canadensis) potom má ocas oválný se zašpičatělým koncem (D z i e c i o l o w s k i 1996).

3.4 Morfologie druhu Po jihoamerické kapybaře (Hydrochoerus capybara Linnaeus, 1766) jsou bobři druhými největšími hlodavci na světě. Dožívají se průměrně 10 – 16 let. Dospělá zvířata váží až 30 kg, ale jsou známy i případy bobrů těžších. Například v Labi poblíž Aachenu byl roce 1891 uloven jedinec, který měl 48 kg. Podle některých měření labských bobrů se zdá, že samice bývají o něco těžší. Samci vážili v průměru 24,6 kg (23 – 28,5 kg), samice 26,7 kg (25 – 30 kg). Délka těla bobra bez ocasu je 75 – 100 cm, ocas měří kolem 30 cm a je široký 12 – 16,5 m, je plochý, pádlovitě tvarovaný, pokrytý zrohovatělými šupinami bez srsti. Slouží bobrům jako kormidlo při plavání, jako robustní opora na zemi, zabraňující mu pádu dozadu, když ohryzává strom. Zároveň slouží taky pro udržení rovnováhy, když nosí těžké větve stromů nebo stavební materiál v předních tlapkách. Má i další význam, pokud bobr zjistí ve svém nejbližším okolí vetřelce, v okamžiku se ozve daleko slyšitelná rána – plácnutí ocasem o hladinu. Tento zvuk vzniká tak, že plovoucí bobr se převrátí na záda a udeří tak do vodní hladiny

16

vrchní částí vesla, jak se někdy také bobřímu ocasu říká. Bobři tak signalizují nebezpečí ostatním členům kolonie a v mžiku mizí pod hladinou. Při útěku může plavat rychlostí až 7 km / hod. Je třeba se zmínit i o ocasu bobra, jako o funkčním orgánu, ve kterém si bobr vytváří energetické rezervy ve formě tuku. Zatímco zadní končetiny jsou výrazně větší než přední a jsou opatřeny plovací blánou, přední končetiny jsou velmi podobné lidským rukám. Díky protistojnému prstu může bobr uchopit větev, upravovat si srst a také budovat své stavby. Na druhém prstě je patrný rozdvojený dráp. Zubní vzorec

Stopy

Chrup rodu má vzorec: 1 0 1 3 / 1 0 1 3

Přední ve tvaru ruky, zadní s plovací blánou

Obr. č. 1: Chrup bobra evropského (Castor fiber) Staženo z internetu: http://www.zoo.bf.jcu.cz Obr. č. 2: Stopy bobra evropského (Castor fiber) http://www.sweb.cz/pet03 Jeho krásná černá nebo hnědá srst patří k vůbec nejhustší, pro ni byl také dříve úporně pronásledován. Chrání jej v chladné zimní vodě. Na 1 cm připadá asi 25 tisíc chlupů (u lišky je to cca 150 chlupů). Díky péči o ni a jejímu promašťování z výměšku řitních žláz je prakticky nesmáčivá. Srst bobra sestává z hedvábné velmi husté podsady a krycích pesíků. Se řitními žlázami, jejichž výměšky slouží k ošetřování srsti, se dříve obchodovalo pod názvem Castorin. Druhé párové žlázy Castoreum, dlouhé asi 8 cm jsou známé jako „bobří stroj“. Pižmový pach těchto žláz je velmi silný a slouží bobrům ke značkování teritoria na vegetaci. V zemích, kde se trvale loví, např. v Lotyšsku, se usušený obsah těchto žláz nakládá do alkoholu a následně po vyluhování pije pro

17

povzbuzení některých životních funkcí. Byl využíván především ve voňavkářství a lékařství. Dle „bobrologů“ (Z a j í č e k, Š a f á ř, in verb 2005) jde o přípravek značně nechutný. Bobr má masivní lebku, ke které jsou upevněny mocné svaly, které pohybují čelistí. Tyto mu spolu s velmi ostrými řezáky umožňují úspěšnou obranu i pod vodou. Jeho masité rty se mohou pevně semknout za řezáky, a tak se zvířeti nemůže do ústní dutiny dostat voda (L a v r o v 1982). Před ponořením dokáže navíc uzavřít nozdry i uši. Bobr má celkem 20 zubů. Dva oranžově zbarvené přední zuby v každé čelisti, jako je tomu i u jiných hlodavců, neustále rostou. Opotřebovávají se rychleji na zadní straně, takže vzniká ostrá hrana ze skloviny podobná dlátu.

3.5 Biologie V průběhu evoluce se bobři přizpůsobili životu u vody a naučili se jí využívat ke svému prospěchu. Jejich biotopem jsou stojaté i tekoucí vody s pobřežními porosty listnatých dřevin. Preferují říční systémy s větvenou sítí malých řek, potoků, mrtvých ramen, jezer a bažinatých nížin. Břehy těchto vod by měly být porostlé listnatými druhy, které jsou jejich oblíbenou potravou a zároveň slouží jako stavební materiál při výstavbě bobřích hrází.

3.5.1 Potrava

R e i c h h o l f (1996) uvádí, že bobři jsou výluční býložravci. Během letní části roku se živí převážně měkkými, nezdřevnatělými částmi rostlin a výhonky, které se vyskytují na březích vodních toků a ve vodě. K vyhledávaným druhům patří např.: • • • •

tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) kukulík potoční (Geum rivale) kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) šťovík stěsnaný (Rumex confertus) a další.

Ve vodách je vhodná přítomnost: • • • •

leknínu bílého (Nymphaea alba) stulíku žlutého (Nuphar luteum) orobince (Typha latifolia) skřípince (Scirpus lacustris) a dalších.

18

Jakmile skončí vegetační období, jsou bobři nuceni přejít na jiný druh potravy, protože neupadají do zimního spánku. Začínají kácet stromy a stahovat kůru především z větviček a větších větví. Kůra poskytuje i v zimním období dostatek živin, které stačí bobrům k životu. Kůra však vedle toho obsahuje látky, které mají tuto živnou tkáň před zvířaty chránit. Například kyselina tříslová způsobuje srážení bílkovin a zvířata ji jako příměs v potravě nesnášejí. Bobr se proto omezuje při výběru kůry pro svou potravu na zcela určité druhy skupiny měkkých dřevin, jako je např.: • • • • •

osika (Populus tremula) topol bílý (Populus alba) topol černý (Populus nigra) různé druhy vrb (Salix spp.) olše (Alnus) apod.

Velmi dlouhé slepé střevo bobra obsahuje bakterie, které svojí činností podporují trávení a zamezují nepříznivým účinkům některých látek, jako je například kyselina salicylová, obsažená v kůře vrby, či saponinům a tříslovinám. Přesto je přechod od potravy představované bylinami na kůru stromů kritickým obdobím pro život bobrů, a zvláště pak pro mláďata. Ve Švédsku bylo zjištěno v potravě bobrů 30 druhů různých bylin a ve Voroněžském zapovedniku dokonce 148. Podle výzkumů, které provedl v roce 2002 F i c e k (in C z u d e k a kol. 2003), v Čechách preferuje bobr následující dřeviny: topoly (Populus spp.) 67,12 %, vrby (Salix spp.) 25,92 %, olše (Alnus spp.) 2,83 %, břízy (Betula spp.) 1,20 % a ostatní 2,93 %. Týž autor dále uvádí, že podle údajů z Ameriky může narůstat populace bobrů ročně o 20 %, avšak po naplnění prostředí bobry dochází k zastavení reprodukce. Tyto údaje nesouhlasí se zkušenostmi z Norska, kde je odlovován roční přírůstek bobrů tak, aby bobři nestačili devastovat svoje prostředí. V přírodě nenarušené člověkem totiž mohla rodina bobrů po vyčerpání teritoria migrovat dále a takové stanoviště bylo schopné bobry opět přijmout až za 30 – 50 let. Vzhledem k současnému stavu krajiny a její kapacitě z hlediska bobřích stanovišť není toto možné. Novodobě byly zjišťovány škody na řepě a kukuřičných polích.

3.5.2 Rozmnožování

Bobři jsou mezi savci mimořádní v tom, že jsou monogamní. Jsou spolu až do smrti jednoho z jejich páru. Pohlavní dospělost bobrů se dostavuje poměrně pozdě, ve 3. – 4. roce života jedince. U bobrů není rozdíl pohlaví podle vzhledu téměř patrný, protože jejich genitálie jsou uloženy ve vakovité prohlubni, která je uzavřená okrouhlým svalem. Pouze zkušení znalci bobrů jsou schopni nahmatat pod kůží kost v penisu samců (měla by být cca 10 cm dlouhá) a tak zjistit pohlaví zvířete. Doba páření probíhá v zimních měsících, nejčastěji začíná od ledna do dubna. Vlastní páření pak probíhá většinou v mělké vodě a to tváří v tvář, kdy samec podpluje samici otočený břichem a čelem směrem k ní. Takový způsob páření je v živočišném světě velmi neobvyklý.

19

Po spáření následuje doba březosti samice, která trvá 105 – 109 dní. Samice vrhá pouze jednou v roce 2 – 4 mláďata. Mladí bobři se rodí nejčastěji v dubnu až květnu, a to vidoucí a dobře osrstění. Váží 500 – 700 g. Po narození mají malí bobříci k dispozici pouze 2 struky, ze kterých sají mateřské mléko asi 2 měsíce, avšak zelenou stravou se začínají přikrmovat již od 8. dne věku. Velmi brzy proto na kratší dobu opouštějí bezpečí rodinného hradu nebo nory, avšak zůstávají ve vodě. Na břeh vystupují mnohem později ve věku asi 6 týdnů (dle S t u b b e h o 1981). Dle Š a f á ř e (2005) je možné společně s bobry v jejich hradech nalézt i ondatry pižmové (Ondatra zibethica Linnaeus, 1766).

3.5.3 Etologie

Podle některých šetření je mozek bobra ve srovnání s jinými hlodavci neobvykle vyvinut a stejně je i nebývale rozvinutý sociální život tohoto druhu. Sehrává v něm významnou úlohu pachová komunikace. Velmi zajímavá je vazba mezi matkou a mláďaty. Stavby – hráze a hrady, realizované bobry jsou v živočišné říši jedinečnou záležitostí. Je obdivuhodné, jak bobři dokáží nalézt bez zaměřování nejvhodnější místo pro stavbu hráze tak, aby při minimální námaze při stavbě hráze bylo zaplaveno co největší území. To pak rozšiřují dále vyhrabáváním kanálů. Účinnost hráze bývá zesilována ještě dalšími hrázemi, vystavěnými pod samotnou hlavní hrází. Když pak voda stoupá, stavějí bobři hráz i na břeh. Každé poškození nebo protržení hráze je ihned opraveno a hladina vody je stále udržována na potřebné úrovni. Bobří hráze v Kanadě daly mnohým krajinám charakteristické vzezření. Také mnozí další autoři upozorňovali na vliv bobra na topografický charakter určitých území v Severní Americe. Tam, kde žije bobr ještě v hojnější míře, aniž by na něho měl vliv člověk, a kde může žíti po svém způsobu, tam dodává kraji svérázného vzezření. Údolí porostlá houštím nebo stromy se mění jeho činností. Jsou-li hráze po zmizení zvířete z kraje jarními vodami strženy, odtéká nadržená voda a vznikají velké bažinné plochy, které porostou travou. Tento porost pak pozvolna mizí, jakmile místo vysychá a vyroste zde luční tráva. Hráze odolávají vodě znamenitě tím, že jsou prohnuty směrem proti proudu: je to bezesporu tvar, který nejlépe odolává. Někdy však mají hráze i opačný tvar, možná v tom případě, že zvířata začnou pracovat ze strany. Konečně pak existují hráze nepravidelného tvaru, příčina zřejmě vězí ve směru proudu a náhodném charakteru dna. Pokud se týče již zmiňovaného rodinného života, je známo, že na jedné lokalitě v jednom hradu mohou žít maximálně tři generace: rodičovský pár, tohoroční mláďata a mláďata z předešlého roku, která jsou však (především mladí samci) rodiči vytlačována.

20

3.5.4 Pobytové znaky

Přítomnost bobrů v krajině lze jen těžko přehlédnout. Tam, kde sídlí, začnou se velmi rychle a ve značném měřítku objevovat typické požerky stromů ve formě kuželovitě špičatých pařezů – tvar „přesýpacích hodin“. Vodní toky jsou přehrazovány hrázemi, které jsou desítky metrů dlouhé, v březích jsou vyhrabávány nory nebo kanály, které rozšiřují vzniklá jezera. V mělkých vodách si bobři budují hrady, které mohou být, jak uvádí D o l e j š (1991), až 2 m vysoké a v obvodu při základně mívají i 12 m. Trus bobrů je krátký a tlustý. Nejčastěji je formován do kulovitých až válcovitých tvarů, které jsou deformovány na svém konci v krátké zúžení, zůstávající přesto dost tlusté. Trus měří většinou kolem 2 cm, jsou-li jeho tvary protáhlejší, potom měří v průměru kolem 2 cm do tloušťky a 2 – 4 cm do délky. Bobři odkládají trus, v němž je mnoho zbytků rostlinné potravy ve vodě. Z vody je pak často vyplavován na břehy vodních toků, kde jej lze pozorovat. Bobři současně také vylučují řídkou zelenou fekální hmotu, kterou znovu požívají (koprofágie). Zadní šlépěj bobra je 11 – 18 cm dlouhá a v místě nejvíce roztažených dlouhých štíhlých prstů bývá 10 – 11,5 cm široká. Délka prostředního prstu v otisku zadní nohy činí 4 – 5 cm. Otisky drápů prstů v zadní šlépěji jsou tupé a krátce široké. Na měkké bahnité půdě, ve vlhkém písku, jako i na sněhu se otiskuje plovací blána. Kdežto v otisku na tvrdším podkladu chybí. Přední šlépěj bývá 5 – 6 cm dlouhá a 4 – 5 cm široká, přičemž prostřední prst měří do délky 2 – 3,5 cm. V přední šlépěji se může otisknout všech pět prstů, ale častěji lze pozorovat šlépěje, v nichž jsou otisknuty pouze čtyři prsty, neboť otisk palce v takovýchto případech chybí. Otisky drápů prstů v přední šlépěji jsou ostře ohraničené a protáhlé. Plovací blána mezi prsty předních končetin není, a proto se v předních šlépějích neotiskuje, což je nápadné zvláště při srovnání se zadními šlépějemi. Rovněž nápadně vynikají od sebe roztažené otisky robustních prstů předních šlépějí. Délka kroku je velmi krátká a často se stává, že zadní šlépěj zčásti překrývá přední. Jindy dosahují otiky prstů zadní šlépěje pouze k patě přední šlépěje. Stopní dráha má nepravidelný, rozmanitě klikatý směr, mnohdy vázaný na vyšlapané chodníčky. Jindy lze pozorovat i stopní dráhy přímočaré, ty vytvořili bobři obtížení břemenem stavebního materiálu, když se vraceli nejpříhodnější cestou k vodní hladině.

3.5.5 Ztráty, nemoci a predátoři

V průměru se počítá, že z vrhu přežívá do dospělosti jeden bobr (v labských populacích). Z historie víme, že populační dynamika bobrů je relativně snadno destabilizovatelná. Populace se dokáží poměrně dobře vyrovnat s jednorázovými ztrátami, například při povodních. Naopak trvalý redukční tlak může relativně rychle populace bobrů likvidovat. To dokladuje skutečnost úplného vyhubení bobrů ve velkých oblastech Evropy i Ameriky. Lov bobrů byl přitom dříve motivován především touhou po cenné kožešině, chutném mase a cenném bobřím stroji, v pozdější době narůstal

21

význam škod, které bobři působili v měnící se kulturní krajině, tj. narušováním hrází rybníků, poškozováním lesů i zemědělských kultur. Naopak vlastní změny v kulturní krajině mají pro bobry zřejmě menší význam, než jim bylo přisuzováno. Svědčí o tom současná expanze bobrů, která není ovlivňována ani sportovními rybáři, rybařícími přímo nad bobřími norami. V letech 1950 – 1975 byly vyhodnocovány ztráty bobří populace na Labi v zahraničí (celkem bylo evidováno 216 úhynů). 21 zvířat bylo střeleno brokovou zbraní, jinak bylo usmrceno 19 zvířat, avšak z nich byla jen dvě dospělá – to svědčí o velkém významu zkušeností pro přežívání bobrů. 10 kusů bobrů uhynulo na silnicích a železnicích. Tyto ztráty připadly především do podzimního období, kdy začínají migrovat mladí bobři, vytlačovaní z domova rodiči. 8 bobrů zahynulo v nalíčených železech. U tří bobrů byla zjištěna akutní otrava silážními šťávami, které unikly do životního prostředí. Pět mladých bobrů bylo zahubeno především v letním období psy. Dle šetření na Labi hyne mnoho bobrů na infekci , jejíž vstupní branou jsou zranění při teritoriálních sporech (C z u d e k a kol. 2003). Naopak K r u g e r uvádí, že bobrům, kteří žijí v lesnatých jezerních oblastech, se hojí tyto rány velmi rychle. Mezi časté a nebezpečné onemocnění bobrů patří pneumonie, která je ohrožuje po celý rok a v každém věku. Při prováděném výzkumu na Labi uhynulo na toto onemocnění 18 kusů. Patologické změny na orgánech bobrů včetně karcinomů způsobily úhyn 11 bobrů. Relativně vysoká frekvence karcinomů svědčí o zatížení vodního prostředí Labe ve sledovaném období a zřejmě je i příčinou výše zmiňovaného špatného hojení a náchylnosti k infekci zranění. Onemocnění zažívacího traktu se vyskytují občas u mladých zvířat. Z dalších onemocnění byly zjišťovány periostitis, rodentiose a různé parazitozy. Deset bobrů uhynulo v důsledku stáří a s ním spojených problémů. Ztráty, které působí povodně, především na mláďatech, lze těžko kvantifikovat, avšak nejsou zanedbatelné a na četnosti populace zřejmé. Také zimní ztráty, kdy může bobr uhynout pod ledem, lze těžko vyčíslit, avšak existují a týkají se především mladých zvířat. Mezi možné, pozorované, avšak velmi vzácné příčiny úhynů patří i zabití bobra padajícím stromem (C z u d e k a kol. 2003). I když jeho dřevorubecká činnost je obdivuhodná, nedokáže určit směr pádu stromů, jak se lidé někdy mylně domnívají. Pokud se týče predátorů, není dospělý bobr ve středoevropských podmínkách prakticky ohrožován. Malí bobři jsou ovšem napadáni celou škálou srstnatých i pernatých predátorů počínaje velikostí norka (Mustela sp.).

22

3.6

Výskyt a rozšíření

3.6.1 Bobr evropský (Castor fiber) a jeho poddruhy

Populace bobra evropského (Castor fiber) je tvořena několika subspeciemi: • • • • • • • •

Castor fiber gallie Desmarest, 1816 Castor fiber albicus Matschie, 1907 Castor fiber fiber Linnaeus, 1758 Castor fiber vistulanus Matschie, 1907 Castor fiber belarusicus Lavrov, 1974 Castor fiber pohlei Serebrennikov, 1929 Castor fiber birulai Serebrennikov, 1929 Castor fiber tuvinicus Lavrov, 1969

V povodí řeky Rhóny je Castor fiber gallie, jedinci z této populace byli vysazeni ve Švýcarsku a v Německu. V povodí Labe, Peeny a dolní Odry žije Castor fiber albicus – labský. Ve střední a severní Evropě byl původní poddruh Castor fiber fiber, který se patrně zachoval jen v severní části areálu. Z oblasti Voroněže byl introdukován Castor fiber vistulanus, v ruské literatuře uváděn jako Castor fiber belarusicus, který se za pomoci repatriací rozšířil na území Polska, Rakouska, Švýcarska, Německa a v posledním desetiletí 20. století i na území České republiky a Slovenska. V oblasti západní Sibiře se dále vyskytuje Castor fiber pohlei a na území Mongolska a Číny Castor fiber birulai. Castor fiber tuvinicus pak v Tuvské republice na východ od Altaje.

3.6.2 Bobr kanadský (Castor canadensis)

Na území Polska, Rakouska i ve Skandinávii byl introdukován také bobr kanadský (Castor canadensis), který se zde úspěšně aklimatizoval. Jak již dříve uvádím, dle Z a j í č k a a V l a š í n a (1992) se s bobrem evropským (Castor fiber) patrně nekříží a existují tak pouze samostatné populace.

3.6.3 Právní ochrana

Bobr evropský (Castor fiber) byl, přes sporadické výskyty od 80. let 20. století, označen v Červené knize ČR (B a r u š 1989) jako vymizelý druh. Jako chráněný druh byl zařazen zákonem č. 114/1992 Sb. do naší legislativy v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb., a to nejprve v kategorii „kriticky ohrožených druhů“ a po její novelizaci v roce 2006 byl vzhledem k stoupajícím stavům a stabilizaci populace

23

přeřazen do kategorie „silně ohrožených druhů“. Tento statut má doposud. V současné době je již bobr evropský (Castor fiber) nedílnou a stabilní součástí naší fauny.

3.6.4 Historie výskytu ve světě

Š a f á ř (2002) uvádí, že původní euroasijské rozšíření bobra evropského (Castor fiber) sahá od severní hranice rozšíření stromů k jižní hranici opadavého listnatého lesa mírného pásma a místy až do subtropů, včetně stepních oblastí východní Evropy a střední Asie. Od 12. století vlivem intenzivního lovu bobr postupně mizí z větší části Evropy a minimálního rozšíření dosahuje začátkem 20. století. Celková početnost z té doby není známa, ale pravděpodobně nepřesahovala několik tisíc jedinců (K o s t k a n 2001). Snahy o záchranu druhu začaly v prvních desetiletích 20. století, především ve Skandinávii a v tehdejším Sovětském svazu (Voroněž). Bohužel byl přitom ve Finsku vysazen bobr kanadský (Castor canadensis), jehož populace zde i v ruské Karélii je dnes početnější než populace později znovu vysazovaného bobra evropského (Castor fiber). Od roku 1945 se o ochranu a obnovu bobřích populací snaží řada evropských zemí. Od té doby se díky těmto snahám bobr opět šíří. Práce evropských autorů o současném rozšíření shrnul K o s t k a n (1998). V současné době žije tento druh na rozsáhlých územích Norska, Švédska a Finska, kde se mísí s vysazeným bobrem kanadským (Castor canadensis). Plošně rozšířený je v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Bělorusku, severním a středním Rusku, na Ukrajině a na rozsáhlém území severovýchodního Polska. Dále obývá mnohá území v celém Polsku, odkud proniká na východní Slovensko a severní Moravu (K o s t k a n 1998). Žije téměř na celém německém úseku Labe, na rozsáhlých územích v Meklenbursku a na několika menších lokalitách ve střední a západní části Německa v povodí Rýna a při nizozemské hranici. Velká populace, založená v 70. a 80. letech 20. století žije v Bavorsku (S c h w a b 1992) a v Rakousku na Dunaji, Innu a jejich přítocích. Ve Francii se bobr postupně rozšířil k severu z autochtonní populace na dolní Rhóně a z úspěšně vysazené populace na Loiře. Kromě toho byl bobr vysazen také v Normandii a Bretani (N o l e t, R o s e l l 1998). Repatriace proběhla i ve Švýcarsku, Dánsku a v roce 1998 bylo několik desítek jedinců vypuštěno též v Maďarsku (G r e m e n c in Š a f á ř 2002) a na Drávě a Sávě v Chorvatsku. V současnosti je zvažována možnost vysazení bobra také ve Skotsku (K o s t k a n 2001). Celkovou početnost všech populací bobra evropského (Castor fiber) odhadují Nolet a Rosell (1998) na 450 000 jedinců. S ohledem na skutečnost, že stav tohoto druhu v České republice byl v roce 2000 odhadován přibližně na 300 exemplářů, lze konstatovat, že se jedná asi o 0,067 % populace. Pokud však odečteme severoevropskou a východoevropskou populaci, význam české populace značně stoupne (K o s t k a n 2001).

24

3.6.5 Historie výskytu v naší republice

Patrně nejúplnější přehled historického výskytu bobra na území dnešní republiky podává H o š e k (1978), který uvádí i následující údaje o posledním výskytu nebo ulovení bobra: • • • • • • • • •

Doubrava – Žehušice 1643 Kolín 1645 Ohře – Ostrov nad Ohří 1666 Orlice – Opočno 1718 Nežárka 1720 Labe – Děčín 1722 Morava – Grygov u Olomouce 1730. Lužnice 1750 Jizera – polovina 17. století

Ve starších pramenech se problematikou historického výskytu bobra zabývalo více autorů (P r i n c 1887, Z á l e s k ý 1928, K o k e š 1962, 1968, H o š e k 1966), nověji pak například A n d r e s k a, A n d r e s k o v á (1993). Z výše uvedených prací je zřejmé, že autochtonní populace bobra byla v Čechách a na Moravě vyhubena v první polovině 18. století.

3.6.6 Repatriace a odchovy v zajetí

Kromě přirozeného šíření bobra, které je vesměs důsledkem repatriačních snah v okolních zemích, bylo na území naší republiky provedeno i několik pokusů o vysazení tohoto druhu. Zřejmě první historicky doloženou snahou o repatriaci a chov bobra na našem území je zpráva, kterou zaznamenal archivář František Teplý. Hovoří v ní o rybníce pro chov bobrů, který vybudovali mniši Pavláni z kláštera u Nové Bystřice za vsí Žižpachem na počátku 16. století (A n d r e s k a, A n d r e s k o v á 1993). Koncem 18. století a v 19. století zavedli Schwarzenberkové chov bobrů na třech svých majetcích v jižních Čechách. V roce 1773 založili bobrovnu v Červeném Dvoře u Českého Krumlova, která od roku 1804 dodávala bobry i pro volný chov na třech rybnících u Třeboně (Belový, Dušákovský a Spálený). Díky přísné ochraně se bobři silně rozmnožili na okolních rybnících i na tekoucích vodách, jako je Nežárka, Lužnice, Stará a Nová řeka. Znovu se objevili na panství Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Bechyně, Chlum u Třeboně a Vitoraz v Dolních Rakousích. Při povodni v roce 1830 uplavali po Lužnici a Vltavě až do střednch Čech a byli zjištěni i v Praze. Od roku 1833 byli znovu intenzivně loveni, a tak v roce 1860 zbylo na Staré a Nové řece posledních pět bobřích rodin. Poslední jedinec z této populace byl uloven v dutém dubu na hrázi

25

Nové řeky v roce 1871. Třetí lokalitou byla bobrovna u bašty na rybníce Rožmberk založená roku 1865. Zde skončil i vůbec poslední bobr žijící v Čechách ve volné přírodě, který byl chycen v roce 1876 u Hamru na Nežárce. Ani ten však nezachránil zanikající chov, a tak poslední jedinec uhynul, jak uvádí K o t h e r a (1991), patrně žalem nad svojí samotou v zimě 1882. Tím tento druh nejen v Čechách, ale v našich zemích vůbec, podruhé a definitivně vyhynul (P r i n c 1887). K o k e š (1968) uvádí umělý chov bobrů v 19. století také z panství Stráž nad Nežárkou a Chlum u Třeboně. První pokus o obnovení výskytu bobra evropského (Castor fiber) na území České republiky ve 20. století byl podniknut v 50. a 60. letech. Na Staré řece u Třeboně byla zřízena rezervace (SPR/státní přírodní rezervace/Stará řeka, 5. 3. 1965), jejímž posláním byla především ochrana potenciálního biotopu bobra. Z tehdejší NDR byli objednáni živí jedinci. Zásilka však obsahovala „černé“ bobry, pravděpodobně náležející k druhu bobr kanadský (Castor canadensis) (zbarvení není pro taxonomii rodu Castor signifikantní a posouzení kosterního materiálu, který se zachoval minimálně z jednoho z těchto jedinců v depozitáři mysliveckého muzea na zámečku Ohrada , nebylo dosud provedeno) (Š a f á ř 2002). Tito jedinci nebyli naštěstí vypuštěni do volné přírody a dožili v zoologické zahradě Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Tak skončila první snaha o reaklimatizaci bobra na našem území (L e h k ý 1995). Až v letech 1991 a 1992 proběhla úspěšná repatriace bobra v CHKO Litovelské Pomoraví. Ve dnech 31. 10. 1991 a 16. 4. 1992 bylo na území CHKO kolektivem pracovníků katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a ZO 71/08 ČSOP „Bobr“ v Olomouci vypuštěno celkem 20 exemplářů bobra evropského běloruského (Castor fiber vistulanus). Tito jedinci byli nedlouho před vypuštěním odchyceni z volné přírody v pojezeří Suwalki na severovýchodě Polska (L e h k ý 1995). V prvním případě bylo vysazeno 6 exemplářů (3 samci a 3 samice) na třech lokalitách (Bahenka , Kurfürstovo rameno, Soutok). Ve druhém případě bylo vypuštěno 14 jedinců na šesti lokalitách v okolí Chomutova. Krátce po vysazení došlo k úhynu dvou jedinců. Ale již v roce 1993 se druh v oblasti prokazatelně začal rozmnožovat (L e h k ý 1998). Třetí výsadek na Olomoucku proběhl ve dnech 1. – 2. 11. 1996. Jeden dospělý a jeden mladý jedinec byli vypuštěni do řeky Moravy u přírodní rezervace Hejtmanka v CHKO Litovelské Pomoraví. Bobr byl v zajetí zdárně odchováván mimo naše území, a to zejména v Polsku a Rusku. V České republice se po zániku výše uvedených bobroven podařilo úspěšně odchovat bobra evropského (Castor fiber) pouze v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově. Mláďata z tohoto zdroje však pro vypouštění použita nebyla, neboť zde chovaní jedinci údajně nepatřili ke vhodné subspecii. Na přelomu 70. a 80. let 20. století

26

chovala bobra evropského (Castor fiber) také zoologická zahrada v Bojnicích a zoopark v Hodoníně, zde však nedošlo k rozmnožení. Zoologická zahrada Ohrada u Hluboké nad Vltavou chovala výše zmíněné bobry kanadské (Castor canadensis), jejichž kůže a kosterní materiál je uložen v depozitáři místního muzea (A n d r e s k a 1997).

3.6.7 Novodobý výskyt na Moravě

Trvalo mnoho let, než se po svém vyhubení bobr evropský (Castor fiber) opět vrátil do biotopů, které kdysi obýval. V roce 1986 byly spatřeny ohryzy na řece Jihlavě u Pohořelic, které byly postupně zaznamenávány dále proti proudu u Ivančic, Hrubšic a Dalešic (Z a j í č e k , V l a š í n 1992). Protože nedlouho poté byl nalezen přejetý exemplář bobra v kolejišti u Dačic, existuje hypotéza, že daný jedinec migroval podél toku řeky Jihlavy přes výše zmíněná místa, minul Jihlavu a smrt nalezl až pod koly vlaku u Dačic. K velkým migracím docházelo z Rakouska po Dunaji a Moravě přes Slovensko až na jižní Moravu. A n d ě r a , H o r á č e k (1982) se zmiňují o zástřelech v Záhorské nížině (1978) a na jižní Moravě (1979), avšak bez bližší lokalizace, a také o odchytu živého bobra na Hodonínsku v dubnu 1980. V l a š í n objevil stopy činnosti bobra 2. 3. 1990 na břehu Trkmanky (Z a j í č e k , V l a š í n 1992). Jižní Morava se pak na počátku 90. let stala z hlediska výskytu bobra nejzkoumanějším územím.V září 1991 byla do povodí Dyje a Moravy podniknuta druhá cesta, za účelem zmapování rozšíření bobrů v pohraničních řekách od Břeclavi po Moravský Ján. První ohryz byl nalezen asi 1 km proti proudu od soutoku Dyje s Kyjovkou. Největší koncentrace ohryzů byla zaznamenána přímo na soutoku obou řek, kde byly z vysokých břehů vytvořeny i typické bobří skluzy. V čerstvě naplaveném bahně byl dostatek zachovalých stop. Dá se předpokládat, že podle rozdílné velikosti stop a množství čerstvých ohryzů se na lokalitě pravděpodobně vyskytoval 1 pár. Ohryzy byly nalézány do 10 m od břehu, většinou skryté ve vzrostlé vegetaci. Většina nálezů byla patrná pouze z vody, bližší ohledání lokality bylo pro vzrostlou pobřežní vegetaci značně složité. Stopy činnosti byly zaznamenány po celé délce toku Dyje až po soutok s Moravou. V řece Moravě, asi 1 km od soutoku s Dyjí, byly v kolmém břehu objeveny dvě bobří nory, které byly viditelné jen díky minimálnímu stavu vodní hladiny. S regulací břehů řeky Moravy se veškeré stopy bobrů ztratily. Po celé délce jejich výskytu na pohraničních řekách Dyji a Moravě byly ohryzy, stopy a nory nalézány pouze na československé straně, na rakouském břehu nebyl nalezen jediný doklad výskytu (Z a j í č e k , V l a š í n 1991 ). Tito autoři následně provedli v oblasti v roce 1992 systematický průzkum a zjistili na Moravě a Dyji 7 osídlených lokalit. V dalších letech bobři migrovali proti proudu Dyje, kde se objevili nejzápadněji mezi Znojmem a Krhovicemi v roce 1995. Ve druhé polovině 90. let pronikají bobři znovu severně od Novomlýnských nádrží Jihlavou k Medlovu (H o r á č e k in Š a f á ř 2002) a Svratkou až na jižní okraj Brna do přírodní památky Holásecká jezera (Š a f á ř 2002).

27

Ještě intenzívnější byla migrace proti toku Moravy. V letech 1996 – 1998 jsou registrovány početné kolonie bobrů v okolí Uherského Ostrohu, Strážnice, Veselí nad Moravou a Hodonína. Bobři severně od Uherského Hradiště, zjištění v letech 1996 a 1998 u Tovačova, 1992 – 1993 u Tlumačova, v roce 1994 a 1998 u Spytihněvi, v zimě 1997 – 1998 u Kvasic, Záhlinic a Kožušan, migrují pravděpodobně od Olomouce z populace vysazované od roku 1991 (K o s t k a n 2001). Jedinci vysazení na 8 místech v CHKO Litovelské Pomoraví se zde záhy začali rozmnožovat. Migrovali v rámci CHKO a nejpozději v roce 1992 i po toku Moravy na jih mimo CHKO, když nepozorovaně pronikli Olomoucí. Ke kontaktu obou populací šířících se proti sobě Moravou došlo patrně někdy v letech 1998 nebo 1999, nelze však vyloučit, že se tak stalo již dříve. Poněkud mimo areál souvislého osídlení v povodí Moravy se bobr objevil na Vyškovsku v rybníce severovýchodně od Pavlovic, kde 1. 12. 1999 nalezl čerstvé okusy K o u k a l, in verb. (1999). Nadále zde jeho výskyt přetrvával v roce 2003 (K o u k a l, in verb. 2003). V průběhu roku 2001 byl potvrzen výskyt bobrů v rybniční soustavě severozápadně od Lanškrouna (M a r e k, in verb. 2002). Zatím není zcela zřejmé, jestli sem pronikli z Moravské Sázavy, anebo ze severu z Tiché Orlice. Řeka Morava je osídlena na vhodných úsecích (včetně starých ramen oddělených od hlavního toku) takřka kontinuálně od Mohelnice po státní hranici se Slovenskou republikou (K o s t k a n , Z a j í č e k, in verb. 2001, Š á l e k, T u p ý 2001, Š a f á ř 2002, A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004). Z přítoků lze za trvale osídlenou považovat Nemilku (John, in verb. 2000) a tím dolní tok Moravské Sázavy v okolí Mohelnice, při ústí do Moravy Moštěnku a Malou Bečvu v okolí Chropyně (Š á l e k, T u p ý 2001). Dále také dolní tok Mojeny a Rusavy v oblasti Záhlinických rybníků (Š á l e k, T u p ý 2001) a některé kanály a zkanalizované toky jižně od Uherského Hradiště, jako např. Nová Morava. Samostatnou kapitolou pak je výskyt druhu v povodí Dyje. Bobři se výborně přizpůsobili životu v krajině se zbytky lužních lesů východně od Pavlovských vrchů, ale nevadí jim ani městský ruch v Břeclavi. Stali se takřka samozřejmou součástí zdejší krajiny, takže chybí více konkrétních údajů o jejich výskytu (Š a f ář 2002). Na sever od Novomlýnských nádrží bobři nadále užívají toků Jihlavy i Svratky včetně jejich přítoků a patrně trvaleji se usadili na Holáseckých jezerech (Z a j í č e k 2001). Nejzápadnější stálá populace žije na Dyji východně od Znojma mezi Tasovicemi a Krhovicemi (T u č k o v á, in verb. 2001). Nejvýznamnějším přítokem Dyje z hlediska výskytu druhu byla a je Kyjovka s přítoky (Nový potok, Zamazaná) na Hodonínsku (Z a j í č e k, K o u k a l, in verb 2001) i Břeclavsku (P e t r l a, in verb. 2001). Stanoviště nejvýše proti proudu usazené rodiny v Koryčanské přehradě bylo v prosinci 2003 zničeno pracovníky povodí Moravy (T u p ý, Š á l e k 2004) a v dalších letech se zde bobři neobjevili (Š á l e k, in verb. 2005). Na sever od Novomlýnských nádrží bobři dále postupují toky Jihlavy i Svratky včetně jejich přítoků. V srpnu 2004 bylo na Svratku do zátopy Brněnské přehrady vypuštěno 5 bobrů odchycených v zámeckém parku v Lednici, kde působili škody (V o r e l, in verb. 2005).

28

V CHKO Moravský kras byla v roce 2005 zachycena dlouhodobější migrace zřejmě jednoho jedince (Š t e f k a, in verb. 2005, K o s t k a n, in verb. 2005). Podstatně početnější je populace v povodí Jihlavy a jejích přítoků, kde se zatím nejzápadněji bobři usadili na Třešťském potoce a rybníčku severně od Třeště (G e o r g i a n, in verb. 2005). Nejseverněji pronikli Oslavou do Černého potoka u Měřína (severně od dálnice D1), a to minimálně od roku 2004 (T o m a n, in verb. 2005). A jižně od hlavního toku postoupili nejdál zřejmě Rokytnou na rybníky západně od Moravských Budějovic (Z v ě ř i n a 2004, K o s t ř i c a, A n d r e j k o v i č, in verb. 2005). Trvá výskyt na rybnících u Trnavy (K o s t k a n, in verb. 2004) i na dolním toku Jihlavy. Vedle některých kanálů a zkanalizovaných toků jižně od Uherského Hradiště, jako např. Nová Morava, včetně částí Baťova kanálu, jsou bobři nevybíravým způsobem a zřejmě bez patřičných výjimek z ochranného režimu vytlačováni (Š á l e k, T u p ý 2001, Š a f á ř 2002). Dle pozorování (Š a f á ř 2005), jsou bobři usazeni v celé řadě drobnějších přítoků. Trvale kolonizovali také dolní tok Mojeny a Rusavy v oblasti Záhlinických rybníků a ústí Moštěnky a Malé Bečvy do Moravy v okolí Chropyně (Š á l e k, T u p ý 2001). Posledním významným tokem v povodí Moravy, na kterém se bobr dlouho nevyskytoval, byla Bečva. Až koncem dubna 2001 se krátce objevil na Stanovnici (levostranný přítok Vsetínské Bečvy) (V a l o u š e k in Š a f á ř 2002), ale v květnu téhož roku zmizel. Během podzimu roku 2001 dochází k opakovaným pozorováním bobrů na více lokalitách u Spojené Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Hustopečemi nad Bečvou (B a ř i n k a in Š a f á ř 2002). A v roce 2005 jsou již nejen od Černotína po Valašské Meziříčí, ale také mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi (L e h k ý, in verb. 2005, T o m á š, in verb. 2005). V této souvislosti je pozoruhodný výskyt bobra evropského (Castor fiber) na jižním úbočí Maleníku u Soběchleb v povodí Dolnonětčického potoka od roku 2004 (T o m á š, in verb. 2005). Od roku 2001 se množí aktivity bobrů přímo v Olomouci, kterou do té doby nepozorovaně procházeli (K o s t k a n, in verb. 2005) a okusy byly nalezeny i v údolí Bystřice u Domašova nad Bečvou (K r ej č í, in verb. 2005) Místy silně upravený tok Moravské Sázavy využívají bobři k migracím do přítoků. Za trvale osídlenou lze považovat dolní Nemilku a nově od roku 2001 rybniční soustavu severozápadně od Lanškrouna (M a r e k in Š a f á ř 2002, Cepáková, in verb. 2005), od roku 2004 také bezejmenný přítok Březné severně od Červené Vody (K o r d a s o v á, in verb. 2005) a rybník Rohlíček u Rychnova na Moravě (J o h n, in verb. 2005). Desnou zatím bobři pronikli v roce 2004 na jižní okraj Šumperka (V o n d r á č e k, in verb. 2005) a Moravu trvale osídlili severně od Postřelmova (V á g n e r o v á, in verb. 2004), i když migrující jedinec byl doložen koncem dubna 2005 ještě severněji od Raškova (Š a j, in verb. 2005).

29

Zatím pomalejší vzestup zažívá i populace bobra evropského (Castor fiber) v povodí Odry. Vedle tradičních lokalit povodí Plazského potoka v Oderských vrších (Š a f á ř 2001, V o n d r á č e k, in verb. 2005) a povodí říčky Stonávky na Karvinsku (K o s t k a n, in verb. 2001) se bobr evropský (Castor fiber) na podzim 2001 usadil na potoce Vítovka severně od Oder (L e l e k, in verb. 2002). Znovu byly obnoveny migrace proti proudu Odry z Polska a od roku 2002 žijí bobři trvale v CHKO Poodří, zejména poblíž Jistebníku (Š a f á ř, N ě m e č k o v á, in verb. 2003).

3.6.8 Novodobý výskyt v Čechách

Na dolním Labi je mezi několik bobřích rodin rozděleno území od státní hranice po Ústí nad Labem (R y b á ř 2004), V o r e l, in verb. 2005). Navíc se bobři objevili v roce 2004 v povodí Vilémovského potoka na Děčínsku (V o r e l, in verb. 2005) Na podzim roku 2004 byli bobři zjištěni také v povodí Bíliny v prostoru vodní nádrže Všechlapy na Teplicku (D v o ř á k, in verb. 2005, F r a n ě k, in verb. 2005). Do stejného povodí lze zahrnout i přechodný výskyt v letech 2003 – 2004 na vodních plochách východně od Chomutova (V o r e l, in verb. 2005, D v o ř á k, in verb. 2005). Zde ovšem zůstává nezodpovězena otázka, jestli se nejednalo o bobry kanadské (Castor canadensis) uniklé ze zooparku v Chomutově. Trvá výskyt na horním toku Ohře na Chebsku (Odrava, Mohelský potok, vodní nádrže Skalka a Jesenice) (Š a f á ř 2002, A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004, V o r e l, in verb. 2005). Opakují se hlášení o ojedinělých pozorováních ze středního toku Labe např. v Libickém luhu při soutoku Labe s Cidlinou v roce 2001 (L a v á č in Š a f á ř 2002), u Mělníka, v roce 2003 (H n i l i c a in A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004), ale v některých případech se prokazatelně jednalo o nutrie říční (Myocastor coypus Molina, 1782) jako v Nymburku a okolí (S a m k o, in verb. 2003). Zdárně se rozvíjí populace v oblasti Orlického Záhoří (H á j e k, in verb. 2003, K o s t k a n, in verb. 2004, R y b á ř 2004). V západních Čechách žijí bobři stále v povodí Dunaje na Kateřinském potoce i jeho přítocích Hraničním, Nivním, Farském a Železném potoce, nově i Žebráckém potoce (Š a f á ř 2002, A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004, Ř í š, in verb. 2005, V o r e l, in verb. 2005). Obdobně je potvrzen trvalý výskyt i na menších tocích (Andělice, Chudenínský, Novoveský, Hájecký a Rybniční potok, Kouba) v okolí Všerub a nově v okolí Nemanic na Domažlicku (A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004, V o r e l, in verb. 2004). V povodí Berounky pokračuje šíření bobrů na Radbuze a jejím přítoku Černém potoce, nově se vyskytl od roku 2003 na dalším přítoku Železná (A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004, Ř í š, in verb. 2004). Rovněž se objevili v povodí Mže na Kosím potoce v CHKO Slavkovský les (K á b r t 2002, F r č e k, in verb. 2004). Nově je kolonizována i Úhlava na Klatovsku (A n d ě r a, Č e r v e n ý 2004, H a v l í k 2004). A

30

v roce 2005 byl bobr evropský (Castor fiber) poprvé potvrzen i ve vlastní Berounce v meandrech severně od Plzně (M a k o ň, in verb. 2005, Ř í š, in verb. 2005).

Obr. č. 3: Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na území ČR v letech 2001 – 2005 Staženo z internetu: http://fle.czu.cz/~vorel/_o%20bobrech/rozsireni.html

31

4

VÝCHODISKA ŘEŠENÍ

K dnešnímu dni obsadil bobr evropský (Castor fiber) na jižní Moravě již téměř všechny volné biotopy, které svým charakterem odpovídají jeho trvalému výskytu. Velké množství mláďat, která jsou nucena každoročně opustit své rodiny a hledat si tak nová teritoria pro svůj další život, naráží na problém, kam se, v dnes již vlastním druhem zcela obsazené nice, uchýlit. Dochází proto k obsazování biotopů, které, i když nejsou zcela optimální, splňují alespoň základní požadavky na existenci tohoto druhu a nejsou zatím, z různých důvodů, bobry ještě obsazeny. Nalezení nových biotopů s sebou přináší mnohdy poměrně dlouhé migrace, na kterých musí být překonána celá řada problémů a překážek, aby se daný jedinec dostal do zcela nových, vhodných a zatím neobsazených biotopů. Na rozdíl od dalšího chráněného druhu savce, kterým je vydra říční (Lutra lutra Linnaeus, 1758), která je stejně jako bobr evropský (Castor fiber) vázána na vodní biotopy, dokáže bobr migrovat i pod mostními objekty přímo vodním tokem. Vydra říční (Lutra lutra) nedokáže proplout pod mostním objektem volnou hladinou, a pokud mezi vodním tokem a mostním pilířem nezůstává průchod po břehové hraně, překonává tuto překážku přeběhnutím přes most. To se jí často stává osudným, protože při přebíhání komunikací dochází ke kolizím s dopravními prostředky. Pro bobra evropského (Castor fiber) nepředstavuje tento typ překážky migrační bariéru, protože je schopen migrovat zcela bez omezení přímo vodním prostředím koryta toku. Překážkou při migraci jsou pro něj tudíž pouze příčné stavby na toku, jako jsou jezy, kamenné skluzy a rychle proudící úseky řek, které nelze překonat vodním prostředím, ale pouze migrací po břehových hranách. V bezprostředním okolí Brna pro migraci bobra evropského (Castor fiber) připadají v úvahu 2 toky, a to řeka Svitava a řeka Svratka. Jeho migraci těmito řekami potvrzují i četné pobytové značky na řece Svratce a nepravidelná náhodná pozorování v bezprostředním okolí řeky Svitavy. Škody na ovocných stromech jsou každoročně již cca 4 roky pravidelně hlášeny pouze v městské části Brno-Holásky, kde jsou k soustavě slepých ramen přilehlé zahrady s ovocnými stromy. Brno a jeho nejbližší okolí je možné zařadit do zóny B, což představuje zónu s tolerovaným výskytem bobra evropského (Castor fiber), kterému nebude zasahováno do jeho přirozeného vývoje, pokud se nedostane do přímého konfliktu s jinými zájmy, než jsou zájmy ochrany přírody. Pokud v takovýchto lokalitách bude páchat citelné škody nebo bude předpoklad, že by jeho existencí na dané lokalitě k takovýmto škodám mohlo dojít, bude existenci bobra evropského (Castor fiber) na této lokalitě zamezeno.

32

5

METODIKA

Metodický postup byl zaměřen na sledování a vyhodnocení známek pobytu bobrů v Brně a jeho okolí, s důrazem na zhodnocení migrační průchodnosti řekami Svratkou a Svitavou, které městem Brnem procházejí a nad jejichž soutokem Brno leží. Pozorování bylo prováděno v průběhu let 2005 – 2007. Bezprostřední okolí těchto dvou řek bylo sledováno jak přímo z vody z člunu, tak ze souše po obou březích řek. Byly zaznamenány veškeré, z hlediska migrační prostupnosti významné překážky a bariéry, jako jsou jezy, a možnost jejich případného obejití po souši, dále pak vodní stupně a kamenné skluzy. Sledované území podél řeky Svratky bylo ohraničeno ze severu jižním okrajem města Tišnova a z jihu obcí Rajhradice u Rajhradu. V okolí města Rajhradu byla sledována i síť kanálů související s řekou Svratkou. Vlastní pozorování na řece Svitavě bylo započato na jižním okraji města Adamov. Řeky byly sjížděny na gumovém člunu, pobytové značky byly zaznamenávány systémem GPS a podrobné informace o jednotlivých bodech byly zapisovány do terénního zápisníku. Při mapování byly zaznamenány všechny migrační bariéry a zhodnocena jejich migrační prostupnost pro bobra evropského (Castor fiber). Z jihu byla řeka Svitava zmapována až po její soutok se řekou Svratkou, kde má tato řeka svůj nultý kilometr. Na lokalitě Holásky bylo pozorování prováděno podél celé soustavy jezer. Na daném území byly zároveň určovány rody ohryzem poškozených dřevin, měřeny tloušťky ohryzů, případně jejich vzdálenost od vody. Dále bylo určováno, zda jde o „dokonalý ohryz“ – skácenou dřevinu či „nedokonalý ohryz“ – dřevinu neskácenou. U všech ohryzů bylo sledováno, zda se jedná o ohryz čerstvý (jasně zářící) nebo starý (tmavý). Metodou Djakova (1975) byl zjišťován stav bobrů dle počtu a velikosti ohryzů (cenzus). Při sčítání na dané lokalitě sečteme všechny částečné i dokonalé ohryzy. U každého stromu byl zaznamenán průměr ohryzu a poznačen rod stromu, pokud jej šlo určit. Druh stromu však pro stanovení početnosti nemá význam. Z počtu a průměrů dokonalých a nedokonalých ohryzů stanovíme tzv. o.k. index. Ten dostaneme tak, že násobíme počet ohryzů v dané kategorii (o), koeficientem pro danou kategorii (k). Tím dostaneme o. k. index pro příslušnou kategorii ohryzu. Sečtením všech o. k. indexů dostaneme souhrnný o. k. index, který nám přímo dává obodovaný počet bobrů v daném území. Škody působené bobrem evropským (Castor fiber) na jižní Moravě byly hodnoceny z podkladů poskytnutých JUDr. Nesvatbou z Krajského úřadu JMK v Brně.

33

6

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ

Výzkum známek pobytu či migrace bobra evropského (Castor fiber) byl prováděn v bezprostředním okolí města Brna. Jde o statutární město s katastrální výměrou 230,20 km2, mající 366 680 obyvatel. Město Brno leží na 49° 12´ s. š. a 16° 37´ v. d., v nadmořské výšce 200 - 479 m. Území leží na rozhraní dvou geomorfologických provincií, Česká vysočina a Západní Karpaty. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Město leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě. Ve směru od východu na západ je Brno dlouhé 21,5 km. Tok řeky Svratky je v Brně dlouhý asi 29 km a na severozápadě města vytváří významnou rekreační nádrž – Brněnskou přehradu, dříve též Kníničskou přehradu. Řeka Svitava protéká Brnem v délce přibližně 13 km.

6.1 Klimatické podmínky Díky své poloze na rozmezí Českomoravské vrchoviny a nížiny na jižní Moravě má město příjemné klimatické podmínky. Tab. č. 1: Klimatické charakteristiky města Brna Teplota vzduchu Průměrná roční

+ 9,4° C

Absolutní max. teplota (1952, 1957)

+ 36,2° C

Absolutní min. teplota (1920)

- 26,4° C

Průměrné denní teploty v letním obd. (v měsících červen - srpen) dlouhodobý průměr

+ 17,8° C

Průměrné denní teploty v zimním obd. (v měsících prosinec - únor) dlouhodobý průměr

- 1,0° C

Průměrné množství srážek za rok

505 mm

Průměrné množství hodin slunečního svitu za rok Průměrný počet dnů se srážkami

1771 hod. 150 dnů

6.2 Vymezení pozorovaných lokalit 6.2.1 Lokalita č. 1 – Řeka Svratka

6.2.1.1 Popis lokality č. 1

Povodí Svratky sousedí na severozápadní straně s povodím Labe a rozvodnice mezi nimi tvoří současně předěl mezi Černým a Severním mořem. Severovýchodní 34

strana je hranicí mezi povodím řeky Dyje a Moravy. V jihozápadním směru sousedí s povodím řeky Jihlavy, jihovýchodním směrem s povodím Trkmanky, se kterými společně patří k hlavnímu povodí řeky Dyje. Řeka Svratka pramení ve Žďárských vrších na západních svazích Křivého javoru ve výšce 760 m n. m a sbírá vody na úbočí Žákovy hory východně od Cikhaje. Zpočátku její tok směřuje k severu, ale pak se obrací na jihovýchod a od Brna již směřuje k jihu, k soutoku s Dyjí, kde se současně nachází její nultý kilometr. V horním toku řeka teče širokým mělkým údolím v rulách Žďárských vrchů. Kdysi zde tvořila zemskou hranici. V Nedvědické vrchovině se zařezává do hlubokého údolí s výškovými rozdíly až 300 m. V tomto úseku byla na řece vybudována po druhé světové válce Vírská přehrada. V hlubokém a širším údolí nad Brnem byla v letech 1936 – 1940 zřízena Brněnská přehrada. Pod Brnem teče řeka až po ústí do Dyje (170 m n. m.) úrodnými rovinami jižní Moravy. Délka řeky Svratky po její ústí zleva do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny je 162 km, její povodí činí 7118,7 km2 a roční průměrný průtok při ústí je 27,24 m3/s. Horní tok řeky Svratky byl a dosud je až po Brno lemován rozsáhlými lesními komplexy. Blízké okolí řeky se v minulosti vyznačovalo četnými, dnes již opuštěnými ložisky poměrně jakostních železných rud. Vody řeky byly při relativně vysokém spádu, s výjimkou povodní při jarním tání (téměř pravidelné, Dalečín, Unčín, Jimramov, Borovnice) zároveň trvalým a spolehlivým zdrojem vodní energie. Délka celého toku je 173,9 km a délka sjízdného toku je 152 km. Řeka má na svém toku 3 významné vodní nádrže, jsou to: • • •

Vírská přehrada (vodní nádrž Vír I., říční km 114,9, vodní nádrž Vír II., říční km 111,6) Brněnská přehrada (říční km 56,2) Nové Mlýny (říční km cca 11,9)

Vodní nádrž Vír 1 má 72 m vysokou hráz a jezero je dlouhé 9,7 km. Při rozloze 224 ha zadrží maximální objem 56 mil. m3. Přehradní jezero je významnou zásobárnou pitné vody pro město Brno a jeho okolí. Obec Vír se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny pod jihovýchodním okrajem Žďárských vrchů. Brněnská přehrada se rozkládá na řece Svratce asi 8 km severozápadně od středu města Brna. Vzdutí přehrady začíná pod splavem u Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce a k hrázi na hranici brněnských městských částí Brno-Bystrc a Brno-Kníničky měří necelých 10 km. Zatopená plocha je 259 ha. Stálé nadržení dosahuje 7,6 milionů m3, zásobní prostor pak 10,8 milionů m3. Betonová gravitační hráz má v koruně šířku 7,14 m a délku 120 m, v nadmořské výšce 233,72 m ční 23,5 m nade dnem. Přehrada vznikla vystavěním hráze na 56 km řeky Svratky a zatopením údolí s obcí Kníničky. Přehrada slouží ke snížení povodňových průtoků pod Brnem, k akumulaci vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku vody v toku, jako zásobárna vody pro Brno, k rekreaci, k plavbě a rybaření a také jako zdroj elektrické energie. Hydroelektrárna využívá 1 Kaplanovu turbínu o výkonu 2,88 MW.

35

Nové Mlýny jsou soustavou tří přehradních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská) na řece Dyji. Horní Mušovská nádrž slouží pro závlahy a rekreaci, střední je vyhlášena přírodní rezervací a Dolní Novomlýnská nádrž slouží pro rekreaci, závlahu a výrobu elektřiny. Významné přítoky: • • • • • • • • • • • •

Fryšávka, zprava, km 133,0 Bystřice, zprava, km 113,5 Hodonínka, zleva, km 102,7 Nedvědička, zprava, km 95,5 Loučka, zprava, km 78,9 Besének, zleva, km 78,9 Lubě, zleva, km 40,7 Bílý potok, zprava, km 73,8 Svitavy, zleva, km 40,7 Bobrava, zprava, km 36,8 Litava, zleva, km 29,0 Jihlava, zprava, km 0,0 (společné ústí se Svratkou do Dyje)

6.2.2 Lokalita č. 2 – Vojkovický náhon

6.2.2.1 Popis lokality č. 2

Vojkovický náhon byl původně vybudován na řece Svratce poč. 18. st. hrabětem Sinzendorfem jako zdroj vody pro jím vybudovaný mlýn. Jedná se o síť kanálů, začínajících nad jezem v Rajhradě, odvádějících část vod řeky Svratky z jejího pravého břehu a posléze se do ní zase vracející.

6.2.3 Lokalita č. 3 – Řeka Svitava

6.2.3.1 Popis lokality č. 3

Pod Brnem ústí zleva do Svratky její největší přítok Svitava, která přitéká do popisované oblasti u Letovic, tj. pod soutokem s Křetínkou. V tomto místě má řeka plochu povodí 411 km2 a průměrný průtok 2,11 m3. Svitava se svými přítoky odvádí vody z jižní části Malé Hané, dále z Adamovské vrchoviny, Moravského krasu a záp. části Konické vrchoviny. Průtok řeky Svitavy se postupně zvyšuje, takže u ústí dosahuje 5,11 m3 při celkové ploše jejího povodí 1146,9 km2.

36

Řeka Svitava pramení v zalesněném území Svitavské pahorkatiny severozápadně od Svitav u Javorníku v nadmořské výšce 520 m n. m. Celková délka řeky je 97 km, z nichž prvních cca 26,5 km protéká okresem Svitavy, následuje okres Blansko a Brno. Za Brnem se v nadmořské výšce 193 n n. m. vlévá do řeky Svratky. Významné přítoky: • • •

Křetínka, zprava, km 66,4 Bělá (přítok Svitavy), zleva, km 49,5 Punkva, zleva, km 32,9

6.2.4 Lokalita č. 4 – Holásecká jezera

6.2.4.1 Popis lokality č. 4

Holásecká jezera se nacházejí v okrese Brno-město v povodí řeky Svratky. Jde o Přírodní památku v bezprostřední blízkosti lidských obydlí, která byla zřízena k zachování významného krajinného prvku a unikátní lokality z hlediska výskytu některých druhů obojživelníků, hnízdiště ptáků a refugium zvěře. Jedná se původně o staré rameno řeky Svitavy, které bylo několikrát přehrazeno umělými příčnými hrázkami, takže vznikla soustava 7 průtočných jezer: • • • • • • •

Kašpárkovo jezero Typfl Kmuníčkovo jezero Roučkovo jezero Ledárenské jezero Plavecké jezero Strakovo jezero

Soustavou Holáseckých jezer protéká Černovický potok. K soustavě přiléhají 3 izolované nádrže, které vznikly zemní těžbou. Jde o vodní nádrže: • • •

Opleta Kocábka Lávka

Kromě vodních ploch jsou součástí přírodní památky ostatní okolní plochy, které mají charakter mokřadů či lužního lesa.

37

6.2.5

Lokalita č. 5 – Alexovický rybník

6.2.5.1 Popis lokality č. 5

Území se nachází v okrese Brno-venkov, cca 5 km jihozápadně od Ivančic, mezi obcemi Alexovice a Řeznovice. Alexovický rybník je od obce Alexovice vzdálen cca 1,5 km. Uprostřed rybníku je ostrov, jehož břeh sloužil bobrům ještě v roce 2005 jako vhodné místo pro budování nor.

38

7

VÝSLEDKY

7.1

Terénní výzkum na lokalitě č. 1 – řeka Svratka

Poslední terénní průzkum na řece Svratce proběhl v dubnu roku 2007. Byl započat na jejím km 76,0, na jižním okraji města Tišnova v místě silničního mostu, silnice Tišnov-Hradčany. Řeka byla sledována ze člunu a v nesjízdných partiích po březích v úseku od silničního mostu města Tišnova až po jez v obci Rajhradice na jejím 35 km.

Tab. č. 2: Technické překážky ovlivňující migraci bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 1 – řeka Svratka Poř. č.

Druh překážky

Říční km

Lokalizace

Průchodnost

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Jez Jez Kamenný skluz Jez - pravé rameno Jez - levé rameno Hráz Brněnské přehrady Jez Jez Příčný stupeň Jez Balvanitý skluz Jez

74,5 69,0 68,0 66,0 66,0 64,0 53,0 49,0 48,5 48,0 42,0 41,0

Březina Holasice Veverská Bítýška Veverská Bítýška Veverská Bítýška Brno-Bystrc/Kníničky Brno-Komín Brno-Pisárky Brno, ul. Poříčí Brno, ul. Poříčí Brno-Dolní Heršpice Přízřenice

Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu Po břehu

7.1.1 Úsek č. 1: město Tišnov – jez mlýna v obci Březina

Řeka Svratka tvoří v tomto úseku mezi městem Tišnov a jezem mlýna v obci Březina pstruhový revír. Charakteristickým prvkem tohoto úseku jsou břehové hrany tvořené kameny, kamenité až štěrkové dno a vysoká rychlost proudu s peřejnatými úseky. Ačkoliv jsou břehové hrany velmi bohatě zarostlé břehovými porosty, které tvoří pro bobra evropského (Castor fiber) bohatou potravní nabídku, není tento úsek pravděpodobně z hlediska nemožnosti budování nor a tím i trvalých příbytků, bobrem (Castor fiber) trvale osídlen. Úsek může být tímto druhem využíván jen při migraci. V průběhu pozorování (podzim 2006, jaro 2007) tady nebyly zjištěny žádné pobytové značky. Trvalý výskyt zde není pravděpodobný, a to ani v budoucnosti.

39

7.1.2 Úsek č. 2: jez mlýna v obci Březina – jez Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce Tok je zařazen mezi mimopstruhové revíry jako revír Svratka č. 6 (461 124). Z uvedeného vyplývá, že tato část úseku je již tvořena úseky s pomaleji proudící vodou, štěrkovitým až písčitým dnem a břehovými hranami, na nichž je již částečně uložen sediment z horních částí toku. Těmito charakteristikami je tvořeno parmové pásmo, které na svém spodním úseku před horním vzdutím Brněnské přehrady přechází v pásmo cejnové. Charakteristika těchto pásem již umožňuje bobrovi evropskému (Castor fiber) nejen snadnou migraci, ale i trvalý výskyt díky možnosti budování nor v sedimentech uložených do břehových hran. První pobytové stopy byly pozorovány až ve spodní části sledovaného úseku na toku nad obcí Veverská Bítýška. Dle ústního sdělení rybářů je bobr evropský (Castor fiber) na této lokalitě pozorován cca již od roku 2005, jak dokládá tímto druhem skácená olše (Alnus sp.) na pravém břehu toku. Velké množství zjištěných ohryzů a skluzů, prokazatelně různého stáří dokládá trvalý výskyt bobra evropského (Castor fiber) na této lokalitě po dobu minimálně 3 roky.

7.1.3 Úsek č. 3: most ve Veverské Bítýšce – hráz Brněnské přehrady

Tento úsek je tvořen plochou hladiny Brněnské přehrady. Úsek byl sledován pochůzkou po břehových hranách levého i pravého břehu. Vzhledem ke skutečnosti, že většina břehů přehrady je tvořena skalními masívy nebo pozvolnými plážemi, je trvalý výskyt bobra evropského (Castor fiber) pravděpodobný pouze v horní části vzdutí, kde jsou na obou březích ukládány vysoké nánosy sedimentů, vhodné k budování bobřích nor. Dle pobytových značek nebyl výskyt bobra na tomto úseku v současné době prokázán. Ačkoliv se jedná o vodní nádrž ležící na okraji velké městské aglomerace a turistický ruch je zde v letním období poměrně silný, může i zde, díky členitosti břehů a v některých úsecích i jejich relativní nedostupnosti, nacházet dostatek klidnějších míst, kde by se mohl i dlouhodobě zdržovat. Těleso hráze Brněnské přehrady tvoří poslední poměrně velkou, ale zdolatelnou migrační bariéru na cestě k hornímu toku řeky Svratky. Celý úsek je tvořen až po vývar pod přehradní hrází kamennou rovnaninou do betonu ve sklonu cca 45 stupňů. Na levém i pravém břehu je výstup na korunu hráze umožněn jak okolním terénem, tak po dlouhých a poměrně strmých betonových schodištích . Prostupnost levého břehu je díky skalním výstupům a konfiguraci terénu výrazně nižší, než na pravém břehu. Ten je tvořen zalesněným svahem, který je pravděpodobně migračně výrazně prostupnější. Po překonání tělesa hráze se dostává migrující jedinec do prostoru Brněnské přehrady, kterou může bez potíží migrovat jak přímo vodní plochou, tak při obou březích. Až na výjimky jsou však břehy k trvalému osídlení tohoto druhu nevhodné, protože jsou tvořeny na jedné straně mělkými partiemi s poměrně intenzívním turistickým a sportovním ruchem, na straně druhé jsou tvořeny hlubokými kolmými stěnami skalních masívů. Příznivější podmínky pro případné budování nor, a tím i trvalý výskyt jsou až

40

v horní části vzdutí Brněnské přehrady, kde je možné a pravděpodobné budování nor v hlinitých březích, tvořených sedimenty. Tato skutečnost byla potvrzena při vtoku řeky Svratky do horního vzdutí Brněnské přehrady, kde je vytvořen cca 150 metrů nad silničním mostem Veverská Bítýška – Moravské Knínice ostrov uprostřed koryta řeky Svratky. Na tomto ostrově byly nalezeny ohryzy, některé podle stáří staré cca 2 roky. 2. 8. 2004 byl na konci vzdutí Brněnské přehrady pod silničním mostem Veverská Bítýška – Moravské Knínice vypuštěn jeden bobr ze Stanice ochrany fauny z Pavlova odchycený u Dalešic (Zajíček, in verb. 2004). V srpnu roku 2004 bylo z Lednického parku, který je zapsán na seznamu památek UNESCO nad Brněnskou přehradou na základě výjimky MŽP ČR vypuštěno na stejném místě 5 jedniců (9.8. – jeden jedinec, 13. 8. – dva jedinci, 29. 8. – dva jedinci). V dubnu 2005 byl nalezen u přístaviště uhynulý jedinec. Ačkoliv všichni zde vysazení jedinci, kteří byli odchyceni na jižní Moravě, byli označeni mikročipem, u tohoto jedince nebyl při pitvě mikročip nalezen. Tato skutečnost by ukazovala na fakt, že řeka Svratka netvoří v brněnské aglomeraci migrační bariéru a je možný průchod bobrů městem Brnem až do prostoru Brněnské přehrady.

7.1.4 Úsek č. 4: hráz Brněnské přehrady – železniční viadukt nad křižovatkou brněnských ulic Poříčí, Opuštěná

Jde o úsek, který v celé své délce prochází intravilánem města, kde však vytváří i překvapivě zachovalé, přírodě velmi blízké úseky, s výbornou migrační prostupností. Tyto úseky jsou však střídány úseky tvrdě regulovanými, kde jsou břehové hrany tvořeny kolmými kamennými stěnami a dno toku je navíc členěno příčnými kamennými stupni a skluzy, které mohou v mnoha případech výrazně omezit či zcela vyloučit migraci korytem toku. V těchto úsecích jsou pak migrující jedinci nuceni opustit bezpečnou migraci tokem a pokračovat dále po mnohdy rušných ulicích města, jak je tomu např. v ulici na Poříčí. Přímo na této ulici byl městskou policií v roce 2005 pozorován jedinec bobra evropského (Castor fiber).

7.1.5 Úsek č. 5: Železničí viadukt nad křižovatkou ulic Poříčí, Opuštěná – soutok řeky Svratky s řekou Svitavou

Charakter toku je zde přírodě blízký, břehové hrany jsou lemovány převážně stromovou vegetací tvořenou nejčastěji vzrostlými vrbami (Salix spp.) Dle ohryzů a ostatních pobytových značek zjištěných v tomto úseku toku se dá předpokládat, že migrující jedinci v maximální možné míře využívají tento biotop a dávají mu přednost před náročnou migrací městem Brnem. Břehové hrany toku vytvářejí v jeho spodní části nad soutokem s řekou Svitavou (41,0 km řeky Svratky) příznivé podmínky pro budování nor, a tím současně umožňují trvalou existenci bobrů na této lokalitě. Vzhledem k předpokládanému dalšímu silnému migračnímu tlaku tohoto druhu proti proudu řek Svratky a Svitavy se však dá předpokládat, že tento biotop bude velmi 41

rychle zcela obsazen a další jedinci budou nuceni hledat svá teritoria výše proti proudu, a tím budou opět nuceni překonávat při své migraci město Brno.

7.1.6 Úsek č. 6: soutok řeky Svratky s řekou Svitavou – Rajhradice

Počáteční úsek toku je tvrdě upraven do lichoběžníkového koryta, břehové porosty jsou zde minimální. Tento, poměrně krátký úsek ovšem navazuje na, pro bobra evropského (Castor fiber), velmi vhodné biotopy. Břehové hrany jsou zde tvořeny vysokými nánosy jemných sedimentů, ve kterých je možné bezproblémové budování nor. Tato skutečnost je dokumentována faktem, že je zde, z celého sledovaného úseku obou řek, největší množství všech pobytových značek. Je možné konstatovat, že se zvyšující se vzdáleností od Brna pobytových značek přibývá a populace bobra evropského (Castor fiber) zde tak pravděpodobně již dosahuje svého maxima. Od soutoku s řekou Svitavou, vytváří řeka Svratka díky své konfiguraci a relativně přírodě blízkému stavu obou břehových hran pro bobra evropského (Castor fiber) pravděpodobně výrazně výhodnější migrační trasu při migraci severním směrem než řeka Svitava. První migrační bariérou v toku je jez na 41,0 km.

7.1.7 Výsledky šetření na lokalitě č. 1 – řeka Svratka

Tab. č. 3: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 1 – řeka Svratka Průměr kmene v cm dokonalý ohryz do 2,5 2,6 - 6,0 6,0 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 40,1 - 50,0 50,1 a více nedokonalý ohryz 6,1 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 40,1 - 50,0 50,1 - 60,0 Celkem:

Počet ohryzů (o) 160 64 72 17 3 4

6 3 3

166

Koeficient (k)

index (o.k.)

0,0016 0,0166 0,0666 0,2666 0,4 0,5833 0,8333 1,1666

0,0102 1,1952 1,1322

0,0083 0,0333 0,05 0,0666 0,0833 0,1

0,0249 0,0999

1,2 2,333

5,9954=6 bobrů

42

Tab. č. 4: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lok. č. 1 – řeka Svratka Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. Celkem

Ohryz v cm Dřevina Nedok. ohryz 1x8 VR 1x40 OL 1x25 VR 2x8 VR 7X3,3X2 VR VR VR 2x2,6x4,1x6 VR 1x40 VR 2x1,2x3 VR 1x7,1x10 VR 8x1,3x2,1x8 VR 1x3 VR 5x2,6x4,5x5 VR 1x3,2x2 VR 3x2,4x3 VR 4x3 VR 1x40 VR 2x8 VR 5x2,1x3,1x6 VR 3x4 VR 1x5 VR 1x2,1x3,1x5 VR 4x2,2x3,1x7 VR 6x2,4x4 VR VR 3x2,1x5,1x8 VR 4x3,1x7 VR 2x3,2x7 VR 5x2 VR 2x30 VR Nedok. 1x20 4x2,8x3 VR 1x40 VR TP VR Nedok. 1x15 2x2,5x4 VR 1x7 VR Nedok. 1x7 1x5 VR 1x1,1x10 VR 1x10 VR 1x10 VR Nedok. 2x10 TP TP Nedok.1x13 5x1 ochmet ohryzů:

43

Lokalizace Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Vev. Bítýška Dolní Heršpice Dolní Heršpice Dolní Heršpice Dolní Heršpice Dolní Heršpice Dvůr v lese Dvůr v lese Dvůr v lese Dvůr v lese Dvůr v lese Dvůr v lese Dvůr v lese Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Popovice Rajhradice Rajhradice Rajhradice Rajhradice Rajhradice Rajhradice Rajhradice Rajhradice

GPS 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 8 9 10 11 12 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79

Jiná značka Celk. ohryzy 1 2x skluz 1 1 2 10 Zrcátko Skluz,zrcátko Skluz 9 1 4 2 12 1 16 Skluz, stopy 3 7 4 1 2 7 Propad. nora 3 Nora 1 3 7 Krmné místo 10 Zrcátko 5 5 4 5 Zrcátko 2+1 12 1 Zrcátko 60 Zrcátko 0+1 7 Zrcátko 1+1 1 2 Skluz 1 Zrcátko 1+2 Nora Zrcátko Zrcátko 0+1 5 Skluz 160 + 6

7.2. Terénní výzkum na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon Před splavem na řece Svratce v obci Rajhradice na říčním km 35,0 odbočuje z pravého břehu tzv. Vojkovický náhon, který se na svém počátku dělí na levé a pravé rameno, která se posléze východně od obce Rajhrad opět spojují. Průzkum byl prováděn na levém i pravém rameni až po místo jejich soutoku. Pravé rameno je výrazně méně vodnaté, užší a s nižší hloubkou vody, tudíž je bobry méně využívané, a byl zde proto zaznamenán i výrazně menší počet ohryzů než na levém rameni. Levé rameno s vyšším průtokem a příhodnějšími břehovými hranami tak vytváří pro bobry výrazně příznivější podmínky, což se odráží na množství zde prokázaných ohryzů. Zajímavou skutečností je prokázání stabilního výskytu poměrně silné populace nutrie říční (Myocastor coypus).

7.2.1

Výsledky šetření na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon

Tab. č. 5: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon

Průměr kmene v cm dokonalý ohryz do 2,5 2,6 - 6,0 6,0 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 40,1 - 50,0 50,1 - 60,0 nedokonalý ohryz 6,1 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 40,1 - 50,0 80,0 - 100,0 Celkem:

Počet ohryzů (o) 53 27 8 14 3

1 5

Koeficient (k)

index (o.k.)

0,0016 0,0166 0,0666 0,2666 0,4 0,5833 0,8333 1,1666

0,0432 0,1328 0,9324

0,0083 0,0333 0,05 0,0666 0,0833 0,1

1 2 2 58

44

1,2

1,1666

0,05 0,1332 0,2 3,8582 = 4 bobři

Tab. č. 6: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon Poř. č. Ohryz v cm Dřevina Nedok.ohryz 1. 3x2 VR 2. 20x1,2x3 VR 3. 4. 1x10 VR 5. 3x3 VR 6. VR 7. 8. 9. 1x30 VR 1x30 10. 3x10 VR 11. TP 12. 13. 14. 15. 16. 17. TP 1x40 18. 19. 3x10 VR 20. 1x10,1x30 VR 21. VR 22. VR 1x40 23. 1x30 VR 24. 3x10 VR 1x80 25. TP 1x100 26. 1x4,1x10 VR 27. 28. 1x60 VR 29. 2x2, 3x4 VR 30. 1x1,1x2 VR 31. 1x25 VR Celkem ohryzů:

Lokalizace Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad

45

GPS 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 110 111 112

Jiná značka Celk. ohryzy 3 22 Skluz Zrcátko 1 3 Skluz Skluz Skluz 1+1 Skluz 3 Zrcátko 120 Nora Skluz Nora Nora Nora 0+1 2x skluz 3 2 Zrcátko 0+1 1 3+1 0+1 2 Skluz, nora 1 5 2 1 53 + 5

7.3 Terénní výzkum na lokalitě č. 3 – řeka Svitava Řeka Svitava byla monitorována na podzim roku 2006 a v jarních měsících roku 2007. Pozorování bylo započato na 26,0 km řeky Svitavy na jihovýchodním okraji města Adamova. V úseku od města Adamov po jez v Brně-Obřanech (11,0 km řeky Svitavy) byl vodní tok sledován z gumového člunu. Druhá část úseku pak od výše uvedeného jezu po soutok s řekou Svratkou (nultý km řeky Svitavy) byla monitorována terénními pochůzkami po břehových hranách.

Tab. č. 7: Technické překážky ovlivňující migraci bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 3 řeka – Svitava Poř. č.

Druh překážky

Říční km

Lokalizace

Průchodnost

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Jez Jez Jez Jez Jez Jez Kamenný skluz

16,0 11,0 10,0 9,5 9,0 6,5 0,2

Bílovice nad Svitavou Brno-Obřany Brno-Obřany Brno-Maloměřice Brno-Maloměřice Brno-Zábrdovice Přízřenice

Po břehu Po břehu Po břehu Po schodech Po břehu Po břehu Po břehu

7.3.1 Úsek č. 1: město Adamov – jez v Brně-Obřanech (11,0 km řeky Svitavy)

Horní úsek řeky od místa započetí průzkumu až po jez v Bílovicích nad Svitavou je pstruhovým revírem. Od jezu v Bílovicích nad Svitavou až po ústí do řeky Svratky jde o mimopstruhový revír Svitava 1 (461134). Horní úsek sledovaného toku je tvořen kamenitým korytem se štěrkovým až štěrkopísečným dnem a bohatými břehovými porosty. Charakter tohoto úseku spolu s rychlostí proudu nevytváří vhodné podmínky pro trvalou existenci bobra evropského (Castor fiber) na této lokalitě. Ačkoliv je spodní úsek této části řeky od jezu v Bílovicích nad Svitavou již veden jako mimopstruhový revír, zachovává si i zde stále ve větší části parametry pstruhového až lipanového pásma, a je tudíž pro trvalou existenci bobra evropského (Castor fiber) nevhodný. Výše uvedenému zjištění odpovídá i skutečnost, že v předmětném úseku nebyly nalezeny žádné pobytové značky tohoto druhu.

46

7.3.2 Úsek č. 2: jez v Brně-Obřanech – soutok řeky Svitavy (nultý říční km) s řekou Svratkou (41,0 km)

V tomto úseku řeky se již dají v některých úsecích nalézt taková místa s příhodnými břehovými hranami a malou rychlostí proudu, která by již mohla odpovídat trvalému výskytu bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě. Pokud se na soutoku řek Svratky a Svitavy rozhodne migrující jedinec migrovat proti proudu řeky Svitavy, dostává se ve spodní části tohoto toku do poměrně dlouhého tvrdě upraveného úseku s lichoběžníkovým průtočným profilem a s poměrně velkou rychlostí proudu. Migrace je zde za nižších průtoků možná pravděpodobně přímo vodním tokem, za vyšších průtoků je možná po upravených břehových hranách. V této části toku jsou příčné překážky prezentovány pouze kamennými skluzy, které jsou za nižších průtoků překonatelné vodním tokem, za vyšších průtoků jsou překonatelné po obou březích řeky Svitavy. Celý spodní úsek řeky Svitavy je z migračního hlediska bez větších problémů pro migrující jedince prostupný, svým charakterem je však velmi málo atraktivní a je předpoklad, že se jej budou migrující jedinci snažit překonat v co nejkratším časovém úseku. Břehové hrany jsou striktně geometrických tvarů a bez jakékoliv vegetace, rychlost proudu je poměrně vysoká. Ačkoliv se v tomto úseku dle věrohodně doložených informací bobr evropský (Castor fiber) několikrát vyskytl a byl zde pozorován (dle ústního sdělení Městské policie Brno, byl dne 3.3.2007 ve 20.30 h na ulici Švábenského v Brně-Maloměřicích pozorován dospělý jedinec, který se posléze vrátil do koryta řeky), nebyly v celém sledovaném úseku řeky Svitavy nalezeny žádné pobytové značky.

7.4 Terénní výzkum na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera Průzkum na dané lokalitě byl proveden na podzim roku 2006 a opakovaně v březnu roku 2007. Bylo zjištěno relativně velké množství čerstvých ohryzů a to po poměrně velké prodlevě. Dle informací z AOPK ČR zde byl v roce 2003 prokázán výskyt pravděpodobně dvou rodin. V roce 2005 bylo nalezeno pouze menší množství ohryzů, které již nenasvědčovaly stabilnímu výskytu původních dvou rodin. Zvýšené množství ohryzů se objevilo opět na přelomu let 2006 – 2007, což svědčí o trvalém osídlení a atraktivitě této lokality pro uvedený druh. Poprvé zde byl zjištěn výskyt 1 exempláře v roce 1999, v roce 2000 bylo pokáceno několik ovocných stromů v přilehlé zahradě. Škody v přilehlých zahradách se periodicky opakují. Dle ústního sdělení JUDr. Nesvatby z Krajského úřadu JMK v Brně byla v roce 2005 uplatňována škoda na ovocných stromech (3 x jabloň (Malus sp.), 1 x švestka (Primus domestica) ) v zahradě přilehlé k jezerům, na ulici Ledárenské, a to v konkrétní výši 4 240,- Kč.

47

7.4.1 Výsledky šetření na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera

Tab. č. 8: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera

Průměr kmene v cm dokonalý ohryz do 2,5 2,6 - 6,0 6,0 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 40,1 - 50,0 50,1 - 60,0 nedokonalý ohryz 6,1 - 12,0 12,1 - 20,0 20,1 - 30,0 30,1 - 40,0 60,0 - 70,0 100,0 - 150,0 Celkem:

Počet ohryzů (o) 16 6 7 3

Koeficient (k)

index (o.k.)

0,0016 0,0166 0,0666 0,2666 0,4 0,5833 0,8333 1,1666

0,0096 0,1162 0,1998

7 0,0083 0,0333 0,05 0,0666 0,0833 0,1

3 4 23

0,2499 0,4 0,9755 = 1 bobr

Tab. č. 9: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera Poř. č. Ohryz v cm Dřevina 1. VR 2. VR 3. 2x2 VR 4. 5. VR 6. 7. 8. 1x4 VR 9. 2x3 VR 10. VR 11. TP 12. 1x2,1x3,3x4,1x10 VR 13. 2x10 TP 14. 3x2 VR Celkem ohryzy na lokalitě:

Nedok. ohryz 1x150 1x.70 1x70 1x100 1x120 1x100 1x60 -

48

Lokalizace Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky Holásky

GPS 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 53

Jiná značka Zrcátko 150 Zrcátko Zrcátko Propad. nora Zrcátko 100 Skluz Skluz Zrcátko Zrcátko Zrcátko Skluz

Celkem ohryzy 0+1 0+1 2+1 0+1 1+1 2 3+1 0+1 6 2 3 16 + 7

7.5 Terénní výzkum na lokalitě č. 5 – Alexovický rybník Na této lokalitě byl prokázán výskyt bobra evropského (Castor fber) v letech 2004 – 2005. Již v roce 2000 byl v řece Jihlavě pozorován 1 exemplář bobra rybářem. Řeka Jihlava je vzdálena cca 20 m od Alexovického rybníku, na kterém byl v dubnu 2005 pozorován dle ústního sdělení dospělý jedinec. Uprostřed rybníku je ostrov, v jehož břehu si patrně staví nory. V průběhu jara 2005 byly pozorovány čerstvé ohryzy na pobřežních porostech, zejména na vrbách, a to šířky až 40 cm. V roce 2006 byl rybník vzhledem k opravě technických prvků vypuštěn a bobří kolonie, která sídlila na ostrově se dle ústního sdělení rybářského hospodáře z tohoto rybníka odstěhovala.

49

8

DISKUZE

V posledních letech došlo k výraznému nárůstu populace bobra evropského (Castor fiber) v dolních úsecích řek Moravy a Dyje a jejich přilehlém okolí. Na řece Moravě se původní populace bobra evropského (Castor fiber) vysazená v Rakousku propojila s jedinci vysazenými v letech 1991 – 1992 v Litovelském Pomoraví. Na řece Dyji došlo k postupnému rozšíření bobra evropského (Castor fiber) i na Novomlýnské nádrže a k jeho dalšímu postupu proti proudu řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Na všech těchto řekách jsou v některých úsecích větší či menší migrační bariéry, které mohou zpomalovat či zamezovat dalšímu šíření tohoto druhu do vyšších částí uvedených toků. Jednou ze zásadních migračních bariér je i urbanizovaná část města Brna, kterou protékají řeky Svratka a Svitava. Vzhledem k silné populaci bobra evropského (Castor fiber) na všech vhodných lokalitách pod Brnem dochází a bude docházet k stále častějším průnikům jednotlivých exemplářů i do městské aglomerace a k pokusům o průnik urbanizovanou částí na horní úseky uvedených řek. Tuto skutečnost dokládají i jednotlivá pozorování a odchyty bobrů přímo i v rušných částech města Brna, kdy byl např. v roce 2005 pozorován dospělý exemplář přímo na ulici Poříčí, která tvoří břehovou hranu řeky Svratky přímo v intravilánu města. Druhý jedinec byl odchycen v Husovickém tunelu, který je vzdálen několik stovek metrů od toku řeky Svitavy, která zde protéká opět hustě zastavěnou městskou částí. Vzhledem k teritoriálnímu chování tohoto druhu je předpoklad, že se zvyšující se početností populace níže na toku bude četnost výskytu bobra evropského (Castor fiber) snažícího se projít městskou aglomerací stále častější. Jedinci bobra evropského (Castor fiber) migrující proti proudu řeky Svratky se na jižním okraji města Brna dostávají na soutok řek Svratky a Svitavy. Ve spodní části tohoto úseku se migrujícím jedincům jeví pravděpodobně migračně vhodnější koryto řeky Svratky, které je zde širší s přírodně tvarovanými břehy se štěrkovými lavicemi na obou březích a tudíž pravděpodobně i migračně prostupnější. Spodní úsek řeky Svitavy je od soutoku se Svratkou již tvrdě technicky upraven, koryto je upraveno na tvar lichoběžníku se 45 stupňovými břehovými hranami a rychlost proudu při většině průtoků neumožňuje v tomto úseku migraci přímo tokem, ale migrující jedinec je nucen využít k migraci pouze břehů. Řeka Svratka je v úseku od soutoku se Svitavou až po kamenné opevnění břehových hran u křižovatky brněnských ulic Poříčí a Opuštěná, migračně prostupná. Na březích byly nalezeny pobytové značky. Dále je migrace korytem toku takřka vyloučená, v mnoha úsecích je řeka proti proudu prostupná pouze po břehových hranách, a to v mnoha případech pouze po poměrně rušných komunikacích. Po překonání tělesa hráze Brněnské přehrady se dostává bobr evropský (Castor fiber) do rozlehlé vodní plochy s bohatou potravní nabídkou na obou březích, avšak s poměrně špatnými podmínkami pro budování nor, hradů či polohradů. Tuto skutečnost navíc negativně doplňuje kolísání vodní hladiny, které je dáno periodickými odběry vody z této přehrady pro elektrárnu umístěnou v její hrázi. V období energetických špiček dochází k periodickému poklesu vodní hladiny a posléze k jejímu stoupání až do další špičky. Výrazně lepší podmínky pro trvalý výskyt tohoto druhu jsou až v úseku horního vzdutí přehrady, kde je již vlivem přítoku řeky Svratky částečně eliminováno

50

kolísání hladiny. Zde, v kolmých, místy hluboce zařezaných hlinitopísčitých březích, je dostatek vhodných příležitostí k budování nor. Břehové porosty, tvořené především vrbovými stromy a keři (Salix spp.), tvoří bohatou potravní nabídku. Řeky Svratka i Svitava jsou ve svých horních částech toků nevhodné k trvalému osídlení bobří populací. Tato skutečnost je dána faktem, že jejich koryta jsou kamenitá a rychlost proudu je zde vysoká. Místa současného prokázaného výskytu tohoto druhu na řece Svratce leží na posledních příhodných úsecích tohoto toku. Výše proti proudu je již trvalé osídlení velmi nepravděpodobné. Mladí jedinci tedy budou muset sejít níže po proudu do úseku horního vzdutí Brněnské přehrady nebo postupovat výše proti proudu řeky a hledat vhodné biotopy v okolních plochách stojatých vod, kterými jsou jednotlivé rybníky na toku. Modelovým příkladem takového osídlení stojatých vod je prokázaný výskyt bobrů na rybníce v Alexovicích. Migrující jedinci se na tuto lokalitu dostali proti rychle proudícímu toku řeky Jihlavy. Charakter toku neumožňuje trvalé osídlení a migrující jedinci proto hledali vhodné biotopy mimo vlastní koryto řeky. Charakter řeky Svitavy v Brně, v některých případech může teoreticky umožnit vybudování bobřích nor, a tudíž i trvalou existenci jedinců tohoto druhu přímo na území města Brna. Charakter řeky Svitavy nad městem Brnem ve většině případů neumožňuje budování nor, tok je poměrně rychlý, s kamenitým podkladem, a tudíž je zde stabilní výskyt tohoto druhu nepravděpodobný. Specifickým říčním biotopem je Vojkovický náhon, který na pravém břehu řeky Svratky v km 35,5 v obci Rajhrad odvádí nad jezem část vody do soustavy dvou kanálů a vytváří tak další příhodný biotop pro výskyt bobra evropského (Castor fiber). Jediným biotopem z pozorovaných lokalit, s charakterem stojaté vody, jsou Holásecká jezera, která jsou tvořena soustavou několika od sebe oddělených, ale průtočných jezer. Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na této lokalitě byl prokázán již v roce 1999. Jedná se zároveň o jedinou lokalitu, na které jsou pravidelně uplatňovány škody vzniklé ohryzem ovocných stromů v přilehlých zahradách.

51

9

ZÁVĚR

Ačkoliv se ze zjištěných výsledků může na první pohled jevit prostupnost města Brna řekami Svratkou a Svitavou jako velmi problematická, konkrétní zjištěné údaje o výskytu bobra evropského (Castor fiber) ukazují, že schopnost tohoto druhu překonávat příčné bariéry toků je vyšší, než by se dalo očekávat. Svědčí o tom nejen konkrétní údaje o výskytu tohoto druhu na území města Brna, ale i prokázané výskyty bobra evropského (Castor fiber) např. na toku řeky Svratky nad horním vzdutím Brněnské přehrady. Ekonomické újmy, způsobené bobrem evropským (Castor fiber) v horních úsecích řek Svratky a Svitavy, jsou v současné době v porovnání se škodami působenými tímto druhem v dolních úsecích těchto řek, zanedbatelné. Tato skutečnost je dána konfigurací a rozdílností břehových hran a břehových porostů horních a spodních úseků obou řek. V dolním úseku toku v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje dochází k extrémním škodám na lesních porostech v širokém okolí vlastního toku. Zatímco v horních úsecích řek, kde se terén břehových hran prudce zvedá od koryta toku, dochází ke škodám na břehových porostech jen v bezprostředním okolí vlastního toku. V tomto území však může v budoucnosti docházet k výrazným druhotným škodám, vznikajícím např. za povodní a zvýšených průtoků, kdy pokácené dřeviny mohou způsobit ucpání průtočných profilů mostních konstrukcí s následným vybřežením vodního toku mimo vlastní koryto, a tím může dojít i ke vzniku výrazných povodňových škod. Celková výše uznaných škod způsobených v Jihomoravském kraji zvláště chráněnými druhy živočichů (dle sdělení JUDr. Nesvatby z Krajského úřadu JMK, 2007) za rok 2005 činila 8 711 000,- Kč. Z toho škody způsobené výlučně bobrem evropským (Castor fiber) byly vyčísleny na 5 943 000,- Kč. Jediným katastrem na území města Brna, kde byly uplatňovány škody působené bobrem evropským (Castor fiber) na dřevinách (konkrétně na ovocných stromech) jsou Holásky. Naposledy tomu tak bylo v roce 2005, kdy byla vyčíslena škoda v oblasti Holáseckých jezer v přilehlé zahradě na 4 240,- Kč. Předběžný odhad výše škod způsobených bobrem evropským (Castor fiber) za rok 2006 činí 7 213 000,- Kč. Z výše uvedených čísel vyplývá stále stoupající výše škod působených tímto druhem. Je však zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že výše vyčíslených škod je dána především škodami způsobenými bobrem evropským (Castor fiber) v areálu Lednického parku, kde se jedná o trvalé poškození vzrostlých exotických stromů mnohdy nevyčíslitelné hodnoty, cenných především krajinářsky a dendrologicky. Druhým typem započítaných škod jsou škody způsobené na lesních kulturách, především na mladých, převážně dubových porostech v oblasti Soutoku na jihu Moravy. V roce 2005 byla odhadována populace bobra evropského (Castor fiber) v České republice na 900 – 1 100 ks (Šafář 2006). V roce 2006 pak na cca 1 500 – 1 600 ks (Šafář, in verb. 2007). Pokud odhlédneme od vysokých specifických škod v oblasti Lednického parku, které by měly být vyřešeny znemožněním přístupu bobrů do areálu parku, není výše škod ve volné krajině natolik vysoká, aby mohl být současný stav populace považován za neúměrně vysoký. Z výše uvedeného se domnívám, že současný stav populace je na horní hranici optimálního stavu a další zvyšování početnosti tohoto druhu s sebou již pravděpodobně může nést výrazné škody, a to především na mladých

52

lesních kulturách. Škody způsobené na ovocných stromech mají spíše zanedbatelný význam a budou vždy spíše regionálního charakteru. Ačkoliv první jedinci tohoto druhu byly po více než 100 letech znovu prokázáni na našem území před relativně krátkým časem, dokázal se již tento druh vzhledem ke své reprodukční strategii namnožit natolik, že jeho populaci na území České republiky je možné prohlásit za zcela stabilizovanou. Z charakteru současného vývoje a ze zkušeností okolních států lze usuzovat, že přes předpokládanou mírnou stagnaci populace nadále, i když pomaleji, poroste. Vzhledem ke skutečnosti, že zde tento druh nemá přirozené predátory, bude v následujících letech pravděpodobně nutná v některých lokalitách jeho částečná regulace, kterou bude muset realizovat, vzhledem k absenci predátorů člověk. Pokud nevezmeme v úvahu bobry usmrcené dopravou, a to především automobily při migracích přes komunikace, jsou zatím nalezení bobři usmrceni prokazatelně jiným zvířetem, s množstvím rozsáhlých hlubokých poranění, obětmi vlastní vnitrodruhové rivality v bojích o teritoria. Této skutečnosti nasvědčuje i fakt, že téměř všichni odchycení jedinci mají více či méně poškozený ocas. Vyhojená zranění, která jsou mnohdy rozsáhlého charakteru, svědčí o častých vnitrodruhových střetech, kterým jsou migrující jedinci vystaveni. Přestože je populace tohoto druhu na území České republiky stabilizována a početní stavy mají stále vzrůstající tendenci, nedá se předpokládat, že by byl tento druh v budoucnu vyřazen ze zvláště chráněných druhů živočichů. Tato skutečnost je dána i faktem, že se jedná o druh zařazený mezi chráněné druhy soustavy Natura 2000, a je tudíž chráněn v celé Evropské unii.

53

10 SUMMARY The European beaver came back to the Czech republic after more than 100 years of its absence there. His population is nowadays very numerous in the Czech republic. In present we can not say that the beaver is criticaly threatened as he was in past. Nevertheless his spreadness there is only in connection with a few concrete rivers (Morava, Dyje and Labe). From this reason the Czech republic is going to be split (in connection with the European beaver) in three zones. Nobody could hunt and stress the beaver in the first zone. In the second zone the beaver could make only limited damages and his population should be controlled. Brnocity and its nearest surroundings is gong to be included into the second zone B. Beavers´ occurrence should be absolutely eliminate in the third zone (for example Třeboňsko). There are two different points of view of regulation of beaver´s population in our country. The first opinion wants to regulate his abundance by specialists. The second opinion is to let this species live without any human intervention into beaver´s natural evolution and cover the damages which it causes every year. Nowadays commonwealth covers beaver´s damages on the basis of law nr. 115/2000 about covering of damages caused by special protected animals. European beaver belongs to criticaly threatened species in our legislative in present. It is even hunted by illegal hunters. Fortunately this fact has no influence for the stability of his population in the Czech republic. Nowadays we can say there are cca 1 500 – 1 600 European beavers in our country. The population of this species here is stabilized here with gentle growth. It is possible to write that this abundance of the population makes a maximum optimum as far as caused damages. The damages caused by this species are minimum in the open air. There are considerable high damages just in the Lednický park where the European beaver causes specific damages to rare coniferous and broadleaved species. The second more problem area is Soutok, there is the most abundance of the European beaver in the Soutok area. The Brno-city as a very large agglomeration means for the European beaver a strong barrier to migrate but not insurmountable. The Brno-city surely slows down markedly its migration towards Svratka and Svitava rivers´streams. This work shows the fact that the European beaver (Castor fiber) is even able to use city´s travelled streets for its migration, for example Poříčí street.

54

11

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

A m b r o ž, V., 1968: Bobr evropský v Československých krajích v minulosti. Živa 16(3): 115–117. A n d ě r a, M., H a n z a l, V., 1996: Atlas rozšíření savců v České republice. II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha, 86 s. A n d ě r a, M., H o r á č e k, I., 1982: Poznáváme naše savce. Mladá fronta, Praha, 256 s. A n d r e s k a, J., A n d r e s k o v á, E., 1993: Tisíc let myslivosti. Tina, Vimperk, 444 s. B a r u š, V. a kol ., 1989: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. Díl 2. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 136 s. B e n d a, P., Š u t e r a, V., 1996: Bobr evropský (Castor fiber albicus Matschie) na řece Labi. Ochrana přírody 51(3): 73–75. B r o ž, K., 1996: Bobr evropský (Castor fiber Linnaeus, 1758) na Chebsku. Erica 5: 153–154. C z u d e k, R., B u k o v j a n, K., H a v r á n e k, F., 2003: Ondatra, nutrie, bobr. MZE ČR, Praha, 28 s. Č e r v e n ý, J., M á l k o v á, P., B u f k a, L., 2000: Současné rozšíření bobra evropského (Castor fiber) v západních a jižních Čechách. Lynx 31: 13–22. Č e r v e n ý, J. a k o l., 2001: Recently expanding mammal species in the Czech Republic: distribution, abundance and legal status. Beitrage zur Jagd und Wildforschung 26: 111–125. D j a k o v, V., 1975: Bobry jevropjejskoj časti sovětskovo sojuza. Moskva, 479 s. D o l e j š, K., 1991: Skautské stopařství. Merkur, 287 s. D z i e c i o l o w s k i, R., M., 1996: Bóbr. Wydawnictwo SGGW, Warszawa, 124 s.

55

F e r e n e c, J., 2001: Bobor v Nedakoniciach. Myslivost 2001(2): 24–25. G a i s l e r, J. a k o l ., 2001: Species diversity and relative abundance of small mammals in the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. Acta Soc. Zool. Bohem. 60: 13–23. H a n z á k, J., V e s e l o v s k ý, Z., 1965: Světem zvířat. Albatros, Praha, 557 s. H e i d e c k e, D., 1986: Taxonomische Aspekte des Artenschutzes am beispiel der Biber Eurasie. Hercynia N. F., Leipzig, 22(2): 146–161. H i n z e, G., 1960: Unser Bieber. Die Neue Brehm-Bücherei, A. Ziemsen Verlag, Witenberg, NBB 111: 48 s. H o š e k, E., 1966: Bobři v povodí horního toku řeky Moravy a jejích přítoků. Sev. Morava 13: 65–68. H o š e k, E., 1978: K výskytu a vymizení bobra evropského (Castor fiber L.) v českých zemích. Věd. Pr. Čs. Zeměd. Muz. Praha, 17: 111–125. H r á d e k, M. a kol ., 1990: Okolí Brna Moravský kras. Olympia, Praha, 339 s. H ů r k a, L., 1990: Die Säugetierfauna des westlichen Teils der Tschechischen republik. III. Die Nagetiere (Rodentia). Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Zool. 31: 1–59. K á b r t, T., 2002: Bobři se znovu objevili ve Slavkovském lese. Mladá fronta DNES: 1 s. K o k e š, O., 1962: Několik dat o osudech bobrů v jižních Čechách. Praha. Lynx 1: 9–14. K o k e š, O., 1968: Bobr evropský v československých krajích v minulosti. Živa 56: 115–117. K o l l a r, H., P., S e i t e r, M., 1990: Biber in den Donau-Auen von Wien. Verein für Ökologie und Umweltforschung, Wien, 75 s.

56

K o s t k a n, V., 1992: Projekt reintrodukce bobra evropského (Castor fiber L.) v CHKO Litovelské Pomoraví. Nepublikovaný projekt, uložený na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Nes. K o s t k a n, V., 1998: Šíření bobra evropského (Castor fiber) ve střední Evropě. Záchranné programy živočichů v ČR. Nový Jičín, 121–127. K o s t k a n, V., L e h k ý, J., Š a f á ř, J., 1999: Záchranný program: Bobr evropský (Castor fiber L.), MS, Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UP Olomouc, 26 s. K o s t k a n, V., 2000: Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L.) v CHKO Litovelské Pomoraví. MS, disertační práce. Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Olomouc, 63 s. K o s t k a n, V., Z a j í č e k, R., 2001: Metodika hodnocení lokalit pro účely předcházení a hodnocení škod působených zvláště chráněným druhem bobrem evropským (Castor fiber L.) na řece Moravě. MS pro ministerstvo životního prostředí ČR, 13 s. K o s t k a n, V., 2002: Zhodnocení existujících monitorovacích programů a dlouhodobých ekologických studií z hlediska jejich využitelnosti pro monitorování daného druhu (typu stanoviště). Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Olomouc, 9 s. K o t h e r a, L., 1991: Poslední bobři jižních Čech. Myslivost 1991 (10): 223 s. L á c, J., 1969: Krutý osud najväčšieho hlodavca evropského kontinentu bobra (Castor fiber). Ochrana fauny 3: 14–17. L a v r o v, L. S., 1981: Bobry Palearktiki. Voroněž, 269 s. L a v r o v, L.S., 1982: Ochrana a obnova početního stavu bobra v SSSR. Památky a příroda 9: 554–559. L e h k ý, J., 1995: Bobr evropský (Castor fiber) na území CHKO Litovelské Pomoraví. Ms. Dipl. Pr.: Knih. Kat. Ekol. Přírod. Fak. UP, Olomouc, 73 s. L e h k ý, J., P r a ž á k, O., 1998: Návrat bobrů. Veronica 12(3): 54.

57

M i k u l i c a, O., 1994: Výskyt bobra na jižní Moravě. Živa 80(4): 185–186. M o š a n s k ý, A., S l á d e k, J., 1985: Cicavce okolo nás. Martin, 246 s. N e t í k, J., 2005: Návrat bobra na Břeclavsko. Praha, Svět Myslivosti 3: 11–15. N o l e t, A., R o s e l l, F., 1994: Territoriality and time budgets in beavers (Castor fiber L.) during sequential settlement. Canadian Journal of Zoology 73: 1227–1237. N o l e t, A., R o s e l l, F., 1998: Come back of the beaver Castor fiber. An overview of old and new conservation problems. Biological conservation 83: 165–173. N o v a k, M., 1977: Determining the average size and compositions of beaver families (Castor canadensis). Journal of Wildlife Management 41(4): 751–754. P r i n c, V., 1887: Bobři v jižních Čechách. Výroční zpráva reálného gymnázia, Třeboň, 15: 1–11. R a n d í k, A., 1971: Aklimatizácia bobra európskeho (Castor fiber) na Slovensku. Ochrana fauny 5: 109– 110. R e i c h h o l f, J., 1996: Savci. Ikar, 287 s. R ů ž i č k a, J., 2000: Drobné zprávy. Klapalekiana 36: 288 s. R y b á ř, P., 1978: Reintrodukce bobra evropského (Castor fiber) v kraji Východočeském. Nepublikovaná úvodní studie, uložená na AOPK ČR, středisko Pardubice. Nes. S c h w a b, G., 1992: The beaver in Bavaria. – In: K o s t k a n, V., Reintroduction and reintegration of the European beaver on the conditions of the landscape of central Europe, 9–10 s., Department of Ekology, Fakulty of Natural Science Palacký University, Olomouc. S i e b e r, J., S u c h e n t r u n k , F., H a r t l, G., 1999 Biochemical-genetic discrimination Metod of the two beaver species as a tool of conservation. – In: B u s h e r, E. P., D z i e c i o l o w s k i, R., Beaver protection,

58

management and utilization in Europe and North America. M. Plenum Press Publ. Corp., New York – London – Moskau: 147–160 s. S t u b b e, H., 1981: Buch der Hege. Haarwild, VEB Deutscher Landw. Vrl. Berlin, 567 s. Š a f á ř, J., 2002: Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Příroda 13: 161–169. Š a f á ř, J., V á v r a, T., 2005: Vývoj rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. AOPK ČR, Olomouc, nepubl., 10 s. Š á l e k, P., T u p ý, V., 2001: Početní stavy bobra evropského na území okresu Kroměříž. Ms. In: ZO AOPK VIA, Hulín. Nepubl., 5 s. T i c h á, E., 2002: Bobří jezero vyděsilo domažlické železničáře. Mladá fronta DNES: 1 s. V a l a c h o v i č, D., G í m e š, R., 2003: Manuál pre starostlivosť o populáciu bobra vodného. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Malacky, 60 s. V á v r a, T., V l a c h o v á , B., V o r e l, A., Z a j í č e k, R., 2000: Posouzení vlivu realizace akce „Zlepšení plavebních podmínek Labe od Střekova po státní hranici ČR/SRN“ na biotop a životní nároky bobra evropského (Castor fiber) ve výše uvedeném sledovaném úseku řeky Labe. Nadační fond ochrany přírody, Brno, nepubl.: 1–51. V e l i c k ý, V., 1996: Bobři na Tovačovsku. Nové Přerovsko (2. 2.1996). Nes. V l a c h o v á, B., V o r e l, A., 2000: Bobr evropský na Labi. Praha, Živa 2: 89–90. V l a c h o v á, B., 2001: Potrava bobra evropského (Castor fiber L.) a vegetační charakteristika lokalit s jeho výskytem na Labi a Kateřinském potoce. Katedra ekologie LF ČZU, Praha, Dipl. práce, nepubl., 60 s. V o r e l, A., 2001: Bobr evropský (Castor fiber) na Labi a Kateřinském potoce. Katedra ekologie LF ČZU. Praha. Diplomová práce, nepubl., 81 s.

59

V o r e l, A., 2005: Jsou bobři v České republice na přelomu tisíciletí v civilizační krizi? Praha, Svět myslivosti 3: 17–20. V o r e l, A., K o s t k a n, V., M a r h o u l, P., J o h n, F., N o v á, P., Š a f á ř, J., 2006: Program péče o populaci bobra evropského. Ochrana přírody 61(7): 202–207. Z a h r á d k a, J., 2007: Návrh řešení revitalizace přírodní památky Holásecká jezera. Brno, 40 s. Z a j í č e k, R., V l a š í n, M., 1991: Program reintrodukce bobra evropského do povodí řek Dyje a Moravy. Nepublikovaná zpráva uložená na AOPK, středisko Brno, Nes. Z a j í č e k, R., V l a š í n, M., 1992 Návrat bobrů. EkoCentrum Brno, 23 s. Z á l e s k ý, M., 1928: Kdy vyhynuli bobři v Čechách. Česká myslivost 29: 79–80. Z i k m u n d, F., 1998: Návrat bobra. Lesu zdar 8: 12.

Internetové zdroje: http://www.beaversww.org http://www.bcadventure.com http://www.castor.wz.cz/mapy.html http://www.centrum.hnutiduha.cz/ekologickelisty http://www.cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eka http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Brn http://ww.cs.wikipedia.org/wiki/Svratka_ http://ww.cs.wikipedia.org/wiki/Svitava http://www.cyklotoulky.com/regiony_brno-okoli.php?region2%brno-a-okoli http://www.env.cz/osv/edice.nsf http://fle.czu.cz/~vorel/_o%20bobrech/rozsireni.html http://www.ikoktejl.cz http://www.krasylesa.cz http://www-ldf.mendelu.cz/projekty/etologie/kap_21/Castor http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1546 http://www.otasek.webzdarma.cz http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a http://www.povodimoravy.cz http://www.prygl.net/rejstrik/hraz.php http://www.raft.cz/morava/svitava.aspx

60

http://www.severskelisty.cz/natura http://www.stalejecoobjevovat.cz http://www.sweb.cz/pet03 http://www.veronica.cz/ekoporadna http://www.vesmir.cz http://www.vojkovice.info/historie.htm http://www.zoo.bf.jcu.cz/lebky

61

12

SEZNAM OBRÁZKU

Obr. č. 1: Chrup bobra evropského (Castor fiber)……….……………....…...…… 17 Obr. č. 2: Stopy bobra evropského (Castor fiber)…………...……………………... 17 Obr. č. 3: Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na území ČR v letech 2001 – 2005……………………………………………………………….………..…. 31 Obr. č. 4 – 32: Fotodokumentace (fotografie z průběhu vlastního pozorování)

62

13

SEZNAM TABULEK

Tab. č. 1: Klimatické charakteristiky města Brna…………………………..…….. 34 Tab. č. 2: Technické překážky ovlivňující migraci bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 1 – řeka Svratka………………………………………………….…… 39 Tab. č. 3: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 1 – řeka Svratka………………………………………………………….. 42 Tab. č. 4: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 1 – řeka Svratka……………………………………………………………………………...… 43 Tab. č. 5: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon…………………………………………………..… 44 Tab. č. 6: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 2 – Vojkovický náhon………...……..……………………………….………………..…. 45 Tab. č. 7: Technické překážky ovlivňující migraci bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 3 – řeka Svitava…………………………………………………….…. 46 Tab. č. 8: Použití D j a k o v y metody o. k. indexu pro výpočet počtu bobrů na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera…………………………………………………….... 48 Tab. č. 9: Pobytové značky bobra evropského (Castor fiber) na lokalitě č. 4 – Holásecká jezera……………...………………………………………………..…….. 48 Tab. č. 10: Výše uznaných požadavků na náhradu škody způsobené zvláště chráněnými živočichy Tab. č. 11: Formulář používaný v terénu pro záznamy velikosti a počtu ohryzů Společností Castor

63

14

PŘÍLOHY

Tabelární přehled výše uznaných požadavků na náhradu škody Tab. č. 10: Výše uznaných požadavků na náhradu škody způsobené zvláště chráněnými živočichy dle zákona č. 115/2000 Sb. v Jihomoravském kraji k datu 27. 3. 2007 v tis. Kč Zvláště chráň. živočichové

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2002

Rok 2003

Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006

Celkem

Kormorán

24

234

2 758

5 500

3 700

2 768

1 666*

16 650

Vydra

0

0

0

17

0

0

0

17

Bobr

0

0

0

827

1 701

5 943

7 213*

15 684

Celkem

24

234

2 758

6 344

5 401

8 711

8 879

32 351

* Obsahuje uznané škody do března 2007

Vzor formuláře používaného Společností Castor v terénu k záznamům bobřích ohryzů

64

Tab. č.: 11 Formulář používaný v terénu pro záznamy velikosti a počtu ohryzů Společností Castor Lokalita: Břeh: Oblast (vodní tok):

Mapovatel:

List č.:

Datum: cm 0 - 2,5

Č. bodu (GPS) Č. bodu (GPS) Popis Poznámka Popis Poznámka

2,5 - 6

6 - 12

12 - 20

20 - 30

30 - 40

40 - 50

více než 50

0 - 2,5

2,5 - 6

6 - 12

65

Kvantita okusů 1 1-2 okusy na daném místě 2 3-4 okusy 3 5-8 okusů 4 9-20 okusů 5 Více než 20 okusů na daném místě A Nejčerstvější, nejvýše několik dní starý okus - čerstvé, nevyschlé dřevo B Středně staré okusy v této sezóně C Velmi staré okusy, starší více než jeden rok - většinou zčernalé a zašpiněné

66

Mapové podklady s vyznačenými pobytovými značkami evropského (Castor fiber) pomocí lokalizace GPS (5 stran)

67

bobra