Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe

Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe Aleš Vorel Spolupráce: Miroslav Rybář

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA LESNICKÁ FAKULTA katedra ekologie

2002

Zpracováno pro: SCHKO Labské pískovce SCHKO České středohoří SNP České Švýcarsko Povodí Labe a.s. AOPK ČR

Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe

Abstrakt Populace bobra evropského je na české části Labe stabilizována. Území, které je bobry osídleno by se dalo ohraničit městy Ústí nad Labem – Svádov a obcí Hřensko. Velikost populace je možné odhadnout na 25 – 30 jedinců v 10 –11 koloniích (stav k prosinci 2002). Již několik let zde dochází k úspěšné reprodukci a více méně ke zdařilému vyvádění mláďat. Povodně v srpnu 2002 přežila populace zdejších bobrů bez větších ztrát. Přehled lokalit osídlených bobrem evropským na české části Labe: Lokalita

Hráze Hrady Problémy Recentní První osídlení

Katastrální

Vodní tok

Okres

osídlení území

Svádov I.

N

N

N

A

1994

Svádov

Labe

Ústí nad Labem

Svádov II.

N

A

N

A

2001

Svádov

Labe

Ústí nad Labem

Olešnický p.

N

N

N

A

2000

Valtířov

Labe/Olešnický p. Ústí nad Labem

Povrly

N

N

N

A

2000

Povrly

Labe

Ústí nad Labem

Malé Březno

N

N

N

A

2002

Malé Březno Labe

Ústí nad Labem

Těchlovice

N

N

N

N

1999

Těchlovice

Labe

Děčín

Nebočady I.

N

N

N

A

1992

Jakuby

Labe

Děčín

Nebočady II.

N

N

N

A

2001

Boletice

Labe

Děčín

Křešice

N

N

N

A

2002

Křešice

Labe

Děčín

Ploučnice

N

N

N

A

2002

Děčín

Labe/Ploučnice

Děčín

Loubí

N

N

N

?

2002

Loubí

Labe

Děčín

Podskalí I.

N

N

N

A

1994

Loubí

Labe

Děčín

Podskalí II.

N

A

N

N

1998

Loubí

Labe

Děčín

Studený p.

A

N

N

N

1996

Loubí

Labe/Studený p.

Děčín

Zimní sezóna 2001/2002 – stav k březnu 2002 Během podzimního a jarního výjezdu jsme zaznamenali čtyři nově osídlené lokality na Labi. V oblasti Svádovského slepého ramene a v přilehlých tůních před Valtířovem žijí dvě kolonie bobra evropského. Ve slepém rameni ve Svádově byly již v minulosti potvrzeny stopy po jejich aktivitě. My jsme zde jejich výskyt mohli potvrdit až od léta 2001, kdy byla také doložena reprodukce. Další kolonie bobrů se nachází u ústí Olešnického potoka na pravém břehu. Stabilní je výskyt jedné rodiny v tůních u obce Povrly. Teritorium této rodiny pokrývá i slepá ramena na druhém břehu mezi Velkým a Malým Březnem. Výskyt bobrů v Nebočadském měkkém luhu a slepém rameni je určitou jistotou. Právě zde je potvrzeno nejvíce reprodukcí i pravidelné vyvádění mláďat. Během jarního 2 Aleš Vorel - katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21, e-mail: [email protected], tel. : 224 383 774


monitoringu populace jsme také nově zaznamenali rodinu nedaleko Boletic, v porostech na pravém břehu u továrny Obalex – název lokality je Nebočady II. Směrem po proudu se bobři stabilně vyskytují již jen v tůních u Podskalí, zde jde o jednu rodinu rovněž s častými reprodukcemi a úspěšně vyvedenými mláďaty. Dále po proudu se již žádní bobři nežijí, přestože v minulosti (do jara 2001) se zde nacházely dvě osídlené lokality - Podskalí II. a ústí Studeného potoka. Na těchto dvou místech bobrům pravděpodobně nevyhovují podmínky, proto jsou teritoria opuštěná. I přes tři jarní poměrně silné povodně je výskyt bobrů v celé oblasti stabilní, dochází jen k dílčím změnám v osídlení. Oproti předešlé zimní sezóně došlo k podstatnému nárůstu obsazených lokalit a tím i početnosti. Negativní stránkou je nález přiotráveného bobra v ústí Ploučnice v Děčíně (duben 2002) a následné úmrtí tohoto jedince. Z pitevního protokolu vyplývá, že „příčinou úhynu bylo pravděpodobně totální selhání funkcí ledvin a jater způsobené nejspíše kontaminací jedovatých látek z vnějšího prostředí.“ (Pitevní protokol - RNDr. P. Koubek, CSc., Ústav biologie obratlovců AV ČR). Vypreparovaný jedinec je uložen na správě NP České švýcarsko.

Povodně srpen 2002 Srpnová velká voda byla ta největší, jakou mohli současní bobři na tomto úseku zažít. A přestože tyto povodně, na některých místech, výrazně přeměnily charakter břehů, samotné populace bobrů se změny nijak nedotkly. Jediná újma, kterou záplavy

bobrům

způsobují,

je

dočasné

zatopení

nor,

popřípadě

strhnutí

vybudovaných staveb. Běžnou denní a noční aktivitu bobrů velká voda téměř neovlivňuje; v době nejvyšších stavů si vyhledají jiné dočasné obydlí, případně jsou schovaní jen pod větvemi stromů a keřů. Také potrava je při vysokých stavech dostupná (zaplavené koruny vrb a topolů). Těsně po povodních jsme celý sledovaný úsek prohlédli, abychom zjistili případné změny v rozložení rodin, či spočítali ztráty. Týden po opadnutí vody jsme nezjistili žádné změny, a všechny před povodní osídlené lokality byly nadále obydlené. Z pobytových známek vyplývala i běžná aktivita s menšími odchylkami (viz další text). 3 Aleš Vorel - katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21, e-mail: [email protected], tel. : 224 383 774


Znečištění, které srpnové povodně provázelo, ať již biologického nebo chemického charakteru, nemělo okamžitý účinek na zdravotní stav bobrů. Přestože jde o vodní savce, nejsou bobři potravně přímo vázáni na vodu. Živí se hlavně vegetací ze břehu a proto znečištění vody nemá takový vliv na jejich zdravotní stav a případnou úmrtnost. Pozdější změny ve fyzické kondici spojené i s úhynem, se samozřejmě nedají vyloučit a zřejmě budou hlavně souviset s postupnou kumulací škodlivých látek v potravním řetězci bobrů. Největší dopad měly povodně patrně na vývoj tohoroční generace mladých. Obecně jsou přiváděna mláďata na svět v květnu až červnu a do podzimu jsou tito noví jedinci velmi citliví na podmínky okolního prostředí. Je proto možné říci, že většina letošních mláďat byla povodněmi zřejmě silně negativně ovlivněna. Měsíc po poklesu hladiny jsme nalezli ve Svádovském slepém rameni uhynulé mládě bobra evropského. Šlo o zbytky kadaveru tohoročního mláděte (lebka s polovinou dolní čelisti a 5 obratlů s hrudními kostmi) ve značném stupni rozkladu (lebka je uložena na katedře ekologie LF ČZU). Smrt tohoto jedince pravděpodobně souvisí se srpnovými povodněmi. Ve sledované oblasti jsou potravně nejvíce využívány porosty vrby a doplňkově také topolu. Díky povodním jsou změny v charakteru břehu a především na břehových porostech sice výrazné, ale dopad těchto změn na množství a kvalitu potravní nabídky pro bobry není významný. Většina mechanicky poničených, stromových a keřových forem vrb zůstala částečně zakořeněná a díky schopnosti porostů překonat takovéto narušení nadále roste. Znamená to, že zde i po povodních v srpnu 2002 zůstává dostatečná potravní nabídka pro populaci bobrů. Z výše uvedeného vyplývá, že okamžitě po povodni nedošlo k významnému poklesu početnosti bobrů souvisejícímu s extrémními průtoky. Patrně došlo pouze k narušení vývoje tohoročních mláďat, včetně úmrtí některých z nich. Další změny ve struktuře populace však mohou nastat až v delším časovém horizontu a tyto změny budou patrně souviset se silným znečištěním toku.

Podzim 2002 V tomto období jsme potvrdili výskyt na lokalitách osídlených v sezóně 2001/2002 a zdá se, že přibyly čtyři nové rodiny: náplav u pravého břehu za obcí Malé Březno, 4 Aleš Vorel - katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21, e-mail: [email protected], tel. : 224 383 774


koncentrační hráze u Křešic v Děčíně, ústí Ploučnice do Labe v Děčíně a tzv. okénka na levém břehu u Prostředního Žlebu. Pobytové známky na nových místech jednoznačně hovoří o výskytu bobrů. Zda jde o nové rodiny nebo jde jen dočasnou změnu v teritorialitě, bude jasné až s delším časovým odstupem. Jedině výskyt bobrů v ústí Ploučnice do Labe je potvrzen a je nesporné, že zde žije jedna rodina. Značně nejasná z hlediska počtu teritorií je situace mezi slepým ramenem v Nebočadech a loděnicemi v Děčíně Křešicích. Na tomto úseku je velké množství pobytových známek, které odpovídají více koloniím. Podle počtu obydlených nor se zde vyskytují minimálně tři rodiny: Nebočady I., Nebočady II. a tzv. Kamenička (koncentrační hráze u Křešic, poblíž ústí potoka Kamenička). Eventuální existence více rodin, se ovšem potvrdí až po dlouhodobějším sledování.

Rizika spojená s osídlením území bobry S rostoucím

počtem

bobrů

evropských

v České

republice

roste

i

riziko

potencionálních škod, které mohou tito hlodavci k krajině způsobit. Jde především o škody : •

na pozemcích - zaplavení v důsledku vybudovaných hrází,

•

na tělesech komunikací v blízkosti osídlených toků - vyhloubené nory, podmáčení staveb v důsledku budovaných hrází,

•

na vodohospodářských dílech - provrtaná tělesa protipovodňových a rybničních hrází

•

v menší míře i škody na hospodářských porostech - okrasné a zpevňující dřeviny poblíž vodních toků a ploch.

Většina zmíněných škod se dá očekávat v oblastech, kde bobři musí upravovat podmínky ve svém teritoriu. Tak je tomu například u bobrů osidlujících menší vodní toky na Tachovsku či Domažlicku. Podmínky pro osídlení Labe jsou pro bobry dostačující v tom smyslu, že si bobři okolní terén nemusí svými charakteristickými stavbami (hráze, hrady, kanály apod.) přizpůsobovat. Také potravní nabídka je dostatečně kvalitní a bohatá, takže bobry nenutí k vyhledávání náhradních nebo doplňkových zdrojů. Z tohoto hlediska je možné říci, že na Labi je riziko škod způsobených bobrem evropským velmi malé.

5 Aleš Vorel - katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21, e-mail: [email protected], tel. : 224 383 774


Odhad vývoje populace v budoucnosti Populace bobra evropského je na Labi dostatečně stabilizována, proto je vysoce pravděpodobné její další šíření a nárůst početnosti. Dnes jsou na Labi dvě skupiny lokalit a v každé zřejmě nedochází ke každoroční reprodukci. První skupinu tvoří lokality s dlouhodobým osídlením; patří sem Nebočady, Povrly, Svádov a Podskalí. Zde jsou pravděpodobně podmínky pro osídlení a následné rozmnožování dobré. Na druhé straně stojí všechny ostatní lokality, které jsou obydleny krátkou dobu nebo zde bobři nežijí kontinuálně. Patří sem také lokality, kde byla pozorována mláďata, ale nálezy pobytových známek jsou čerstvé. Pro další vzrůst populace a její šíření jsou důležité především kolonie, kde dochází k úspěšné reprodukci. Tyto rodiny zásobují každoročně celou oblast novými jedinci a vzrůstá tak vnitropopulační tlak. Pokud v populaci vzroste vnitrodruhová konkurence, tak jednotlivé jedince nutí ke snížení svých nároků. U bobrů to bude znamenat především osídlení méně vhodných lokalit, které jsou dnes ještě neobydlené. Ve chvíli, kdy bude sledovaný úsek Labe zaplněn, vzroste počet migrací mimo sledované území. Potencionálních teritorií kam by se mohli bobři na sledovaném úseku usídlit, je v tuto chvíli ještě několik, ale jejich počet se rok od roku snižuje. Možných migračních cest, kam se budou šířit dál, je několik. Jde hlavně o Labe nad Střekovem a dále řeky, říčky a potoky, které se do Labe vlévají: Ploučnici, Bílinu a menší toky. Pravděpodobně není daleko doba, kdy bude stoupat počet hlášení o nálezu pobytových známek bobrů z celé severočeské oblasti. A je nutné, především kvůli předcházení škod působených těmito živočichy, mít přesné informace o celé populaci.

Probíhající výzkum Katedra ekologie Lesnické fakulty ČZU již od roku 1996 sleduje populaci bobra evropského na Tachovsku a Domažlicku. Od roku 1998 se věnujeme i populaci bobrů na české části Labe. Prvotním cílem bylo zjištění základních informací o druhu na tomto území: potravní nároky, početnost, schopnost reprodukce, velikost a rozmístění teritorií a případně další šíření a obsazování nových oblastí. 6 Aleš Vorel - katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21, e-mail: [email protected], tel. : 224 383 774


V současnosti se zaměřujeme na podrobné sledování teritoriálních a potravních projevů bobrů a změn v chování. Zde jsou uvedeny okruhy výzkumu biologie bobra evropského na Labi, který provádí katedra ekologie LF ČZU: 1. Velice zajímavými pobytovými známkami jsou pachové značky (tzv. scent marky). Jsou to projevy značně silného teritoriálního chování bobrů v jejich okrsku. Jde o malé hromádky půdy nebo vegetace, na kterých je vystříknutý sekret z anální žlázy. Víme, že pachové značky jsou umísťovány na celém teritoriu. Snažíme se proto ověřit teorii, stoupajících pachových značek na společné hranici. Znamená to, že rozmístění pachových značek přestává být náhodné a stává se agregovaným právě v místě překryvu teritorií dvou sousedních rodin. 2. Dále se snažíme zjistit, jak bobři brání své teritorium v době po povodních, protože velká voda zničí všechny pachové značky. Po povodni jsou značky pravděpodobně umisťovány nejprve v okolí nor a obydlí a pak je teprve obhajováno celé teritorium rodiny. 3. S kolísáním hladiny také souvisejí odlišné zdroje potravní nabídky. Bobři především vyhledávají porosty, kde mohou kácet přímo z vody nebo jsou z vody lehce dostupné. Pokud se hladina Labe v průběhu roku neustále mění, jsou odlišná i místa, která bobři navštěvují a využívají. Výstupem celého výzkumu, budou jednak diplomová práce Miroslava Rybáře na KE LF ČZU a také moje disertační práce. Dále budou všechny nové poznatky řádně publikovány v odborném tisku u nás, případně i v zahraničí.

Děkujeme všem institucím a jednotlivcům, kteří nám pomáhají s prací v terénu. Budeme velmi rádi, když nám oznámíte jakékoliv informace týkající se výskytu bobra evropského v celém severočeském regionu. Aleš Vorel



Příloha:

Mapa současného výskytu bobra evropského (Castor fiber) na české části Labe Legenda: lokalita dlouhodobě osídlená lokalita čerstvě osídlená lokalita opuštěná

Studený potok

stav k prosinci 2002

Labe intravilány měst a obcí

Podskalí

Děčín

Křešice

Nebočady

Ústí nad Labem Těchlovice Povrly Svádov Měřítko

5

0

5 km


Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe

Recommend Documents