Podstata finanční analýzy + finanční analýza vybraného podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Podstata finanční analýzy + finanční analýza vybraného podniku

Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Žák Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jan Heřman, CSc.

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Jablonci nad Nisou dne 25. 4. 2013

Tomáš Žák

Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc., za odborné vedení při vypracování diplomové práce a podnětné připomínky.

Anotace Předmětem diplomové práce „Podstata finanční analýzy + finanční analýza vybraného podniku“ je rozbor podstaty finanční analýzy a následná aplikace jednotlivých metod na společnost POSPÍCHAL s.r.o. První (teoretická) část se zabývá vymezením základních pojmů a ukazatelů využívaných ve finanční analýze. Praktická část je věnována samotné finanční analýze vybraného podniku, na základě které jsou formulována doporučení na zefektivnění ekonomického řízení podniku.

Klíčová slova: finanční analýza, finanční ukazatele, účetní výkazy, poměrové ukazatele, soustavy poměrových ukazatelů

Annotation The object of thesis „The principle of financial analysis + financial analysis of the selected company“ is an analysis of the essence of financial analysis and the appliacation of different methods in company POSPÍCHAL Ltd. The first (theoretic) part deals with the explanation of basic concepts and indicators used in the financial analysis. The practical part is devoted to the financial analysis of the selected company. The result of this part is the formulation of recommendations for more effective economic management.

Key words Financial analysis, financial ratios, financial statements, systems of financial ratios

OBSAH ÚVOD

.......................................................................................................................... 7

1

FINANČNÍ ANALÝZA - TEORETICKÁ ČÁST ....................................... 7

1.1

Finanční analýza ............................................................................................. 9

1.2

Uživatelé finanční analýzy ........................................................................... 10

1.2.1

Externí uživatelé finanční analýzy .............................................................. 11

1.2.2

Interní uživatelé finanční analýzy ............................................................... 12

1.3

Zdroje informací pro finanční analýzu ...................................................... 13

1.3.1

Účetní závěrka .............................................................................................. 13

1.3.2

Rozvaha ......................................................................................................... 14

1.3.3

Výkaz zisků a ztrát ....................................................................................... 17

1.3.4

Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow) ....................................................... 18

1.3.5

Další přílohy k účetní závěrce ..................................................................... 19

1.4

Metody finanční analýzy .............................................................................. 19

1.4.1

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů ............................................... 20

1.4.2

Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................... 21

1.4.3

Analýza poměrových ukazatelů .................................................................. 22

1.4.3.1

Ukazatele rentability .................................................................................... 23

1.4.3.2

Ukazatele aktivity ......................................................................................... 26

1.4.3.3

Ukazatele zadluženosti ................................................................................. 30

1.4.3.4

Ukazatele likvidity ........................................................................................ 34

1.4.3.5

Ukazatele tržní hodnoty ............................................................................... 37

1.4.3.6

Provozní ukazatele........................................................................................ 38

1.4.3.7

Ukazatele na bázi Cash flow ........................................................................ 39

1.4.4

Analýza soustav ukazatelů ........................................................................... 40

1.4.4.1

Pyramidové soustavy ukazatelů .................................................................. 41

1.4.4.2

Bonitní a bankrotní modely ......................................................................... 43

2

FINANČNÍ ANALÝZA - PRAKTICKÁ ČÁST ........................................ 49

2.1

Informace o společnosti ................................................................................ 50

2.2

Analýza absolutních ukazatelů .................................................................... 52

2.2.1

Horizontální analýza rozvahy ..................................................................... 52

2.2.2

Vertikální analýza rozvahy .......................................................................... 55

2.2.3

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ................................................. 59

5

2.2.4

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ..................................................... 60

2.3

Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................... 62

2.3.1

Čistý pracovní kapitál .................................................................................. 62

2.3.2

Čisté peněžně - pohledávkové fondy ........................................................... 62

2.4

Analýza poměrových ukazatelů .................................................................. 63

2.4.1

Analýza rentability ....................................................................................... 64

2.4.2

Analýza aktivity ............................................................................................ 67

2.4.3

Analýza zadluženosti .................................................................................... 72

2.4.4

Analýza likvidity ........................................................................................... 74

2.4.5

Analýza provozních ukazatelů .................................................................... 76

2.4.6

Analýza ukazatelů na bázi Cash Flow ........................................................ 78

2.5

Pyramidové soustavy ukazatelů .................................................................. 79

2.6

Bonitní a bankrotní modely ......................................................................... 81

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 90 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 92 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 93 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 93

6

ÚVOD Finanční analýzu lze charakterizovat jako nedílnou součást finančního řízení podniku, se kterým je úzce spojena. Hlavními a nejčastěji využívanými zdroji pro finanční analýzu jsou účetní neboli finanční výkazy. Jedná se především o rozvahu (aktiva a pasiva), výkaz zisků a ztrát (náklady a výnosy) a výkaz o cash flow (příjmy a výdaje). Díky získaným informacím z těchto výše zmíněných zdrojů lze, při správném interpretování výsledků, získat cenné informace pro efektivní řízení podniku. Efektivního řízení podniku je zapotřebí zejména z důvodu, jenž vyplývá ze základní definice podnikání, které obchodní zákoník definuje jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Bez efektivního řízení podnikatelské činnosti by dosažení zisku, jakožto primárního důvodu zakládání podniků, nebylo možné. Podnikání však nelze směřovat pouze ke krátkodobému dosažení zisku, jde zejména o maximalizaci tržní hodnoty podniku v dlouhodobějším časovém horizontu.

Rozborem informací získaných z finančního účetnictví získáváme ucelenou představu o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Finanční analýza podniku tedy pomáhá lidem odpovědným za podnikatelská rozhodnutí tak, aby výsledky jejich rozhodnutí měly pozitivní vliv na finanční zdraví firmy. Lze tedy říci, že finanční analýza je analytickým, ale zároveň také hodnotícím procesem. Metody provádění finanční analýzy lze členit do několika skupin, které budou popsány v této práci.

Cílem diplomové práce je rozbor podstaty finanční analýzy a její následná aplikace na konkrétní podnik. Bude posouzena finanční situace tohoto podniku a jeho efektivnost ve smyslu finančního řízení. Následně budou vyhodnoceny výsledky této analýzy, ze kterých vzejdou následná doporučení na zefektivnění ekonomického řízení tohoto podniku.

Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickým rozborem finanční analýzy. V ní bude formulována metodika a východiska finanční analýzy. Ve druhé části krátce představím podnik, který jsem si pro svoji práci zvolil. Konkrétně se jedná o firmu POSPÍCHAL s.r.o., se sídlem v Jablonci nad Nisou. Tato firma se zabývá zejména obchodem se stavebním materiálem určeným pro stavební firmy, ale i pro koncové zákazníky. V této druhé, praktické, části bude zvolený podnik analyzován. Bude provedena standardní finanční analýza, jejíž výsledky budou následně interpretovány. Na základě

7

výsledků provedené analýzy budou definována doporučení na zefektivnění ekonomického řízení daného podniku.

8

1

FINANČNÍ ANALÝZA – TEORETICKÁ ČÁST

Tato kapitola se zabývá finanční analýzou z pohledu teoretického. Čtenář se v ní dozví, co je podstatou finanční analýzy, kdo je jejím uživatelem a komu je určena, jakých zdrojů informací se využívá pro účely finanční analýzy i jaké jsou její metody. Dále mu poskytne přehled o této oblasti a pomůže mu porozumět významu a souvislostem, které jsou obsaženy v navazující praktické části.

V úvodu bylo uvedeno, že finanční analýza využívá zejména účetních neboli finančních výkazů, které budou v této části podrobněji rozebrány. Při tvorbě této části bude vycházeno z několika publikací, věnujících se finanční analýzou. Tyto publikace budou zmíněny v průběhu, případně na konci, práce.

1.1

Finanční analýza

Výsledky a závěry jednotlivých oblastí finanční analýzy podniku představují zdroje informací, které poskytují o podniku údaje o jeho rentabilitě, zadluženosti, likviditě, aktivitě, ale i o tom, jak ho vnímá vnější prostředí. Jak již bylo zmíněno v úvodu, zdrojem informací pro finanční analýzu jsou účetní výkazy. Navíc, pokud jde o podnik, který je kótovaný na burze, jsou těmito informacemi také data dostupná z kapitálového trhu. Díky finanční analýze jsme schopni vyhodnotit vývoj jednotlivých veličin v čase a v případě potřeby je porovnat s konkurencí. Pro dosažení korektního výsledku, je důležité nenahlížet pouze na jednotlivé oblasti finanční analýzy, ale je zapotřebí je vnímat jako komplexní obraz podniku. To není vždy úplně jednoduché a záleží to na zkušenostech daného analytika. Finanční analýza podává informace o tom, jestli se podnik nedostal do situace představující problémy, a pokud ano, jestli je daný podnik schopen se z těchto problémů dostat nebo jestli nebude lepší jeho činnost ukončit. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům, a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět.1

1

BLAHA, Zdenek Sid. a JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 8072611453.

9

Finanční vlastnosti podniku, které byly výše vyjmenovány, tedy pomáhají určit celkové finanční zdraví podniku. Jako finančně zdravý podnik považujeme takový podnik, který je přijatelně rentabilní z pohledu svých investorů, úměrně zadlužený, dostatečně likvidní ke krytí svých právě splatných závazků a přiměřeně aktivní. Tato aktivita souvisí se schopností podniku rychle, a tím pádem efektivně, využívat svého majetku. Pokud opět vezmeme případ podniku kótovaného na burze, může být ukazatelem zdraví a budoucího vývoje společnosti i kurz akcie, který na změny ekonomické situace uvnitř podniku i v jeho okolí reaguje.

Již v úvodu bylo zmíněno, že finanční analýza je důležitým nástrojem pro řízení podniku. Je však také vnímána, jako základní parametr pro výběr metody ocenění podniku.

Prozatím bylo zmiňováno pouze finanční zdraví firmy. Opakem finančního zdraví je finanční tíseň, která je spojena s velkými problémy ve více oblastech, které jsou finanční analýzou zkoumány. Podnik ale může balancovat i mezi oběma zmíněnými stavy, tedy mezi finančním zdravím a finanční tísní. Pokud se již dostane do fáze finanční tísně, cesta z ní je mnohdy velice náročná, ale není nemožná. Často je však spojena s nepříjemnými a mnohdy s drastickými kroky, kterými mohou být například propouštění zaměstnanců nebo prodej majetku. Těmto procesům se říká restrukturalizace.

Finanční analýza je nápomocna při:

1.2




hodnocení kapitálových investic,




rozhodování se o způsobu financování podniku,




zajištění dostatečného cash-flow,




hodnocení akvizičních cílů,




zvyšování hodnoty celého podniku,




ocenění nehmotných aktiv a jejich přínosu,




analýza bodu zvratu, ziskovosti a




předvídání hospodářské cyklu.

Uživatelé finanční analýzy

Poté, co byla definována finanční analýza jako taková, bude rozebráno, pro koho je finanční analýza určena a kdo ji využívá. Mohlo by se zdát, že finanční analýzu využívají

10

pouze finanční manažeři daného podniku. Není tomu tak. O informace vycházející z finanční analýzy má zájem mnoho subjektů. Tyto subjekty se dle základního parametru dělí na externí a interní uživatele finanční analýzy. Přesto, že ve vztahu k podniku mají tyto dvě skupiny uživatelů společného jen velmi málo, obě mají k získávání informací z finanční analýzy společný podnět, který lze charakterizovat jako podklad k jejich rozhodování.

1.2.1

Externí uživatelé finanční analýzy

Externí uživatelé k získávání informací využívají zejména účetní výkazy, které jsou veřejně dostupné a které by měly být ze zákona ukládány na webu Ministerstva spravedlnosti České republiky2. Kotované společnosti mají také povinnost zveřejňovat své výkazy na burze cenných papírů, která tak pro externí uživatele představuje další veřejně dostupný zdroj informací. Externí uživatelé mohou získat tyto informace také přímo na vyžádání od konkrétního podniku. Mezi tyto uživatele patří:


Investoři Investoři jsou hlavními uživateli finančně - analytických informací. Jsou jimi vlastníci podniku, kteří mohou vystupovat v roli akcionářů, společníků, členů družstva a komplementářů nebo komanditistů. Jejich označení záleží na charakteru společností, ve kterých mají vlastnický podíl. Těmito společnostmi jsou akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a veřejné obchodní společnosti, družstva a komanditní společnosti. Tito uživatelé využívají informace finanční analýzy z kontrolního hlediska, tedy analyzují, jakým způsobem vedení společnosti nakládá se svěřeným kapitálem. Zaměřují se přitom na informace o stabilitě, likviditě, hodnotě disponibilního zisku (od něj se následně odvíjejí výplaty podílů na zisku) a o perspektivách podniku.

Kromě kontrolního hlediska sledují investoři ekonomický vývoj podniku z pohledu investičního. V tomto případě se hovoří zejména o potencionálních investorech. Ti rozhodují o budoucím umístění svých, dočasně volných, prostředků za účelem jejich zhodnocení. Rozhodují se na základě analýzy potencionálních budoucích výnosů, které následně porovnávají s rizikem souvisejícím s danou investicí. 2

ČESKO. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI, Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik

11




Obchodní partneři Obchodní partneři se dále dělí na dodavatele a odběratele. Dodavatelé, podobně jako banky a ostatní věřitelé, se zajímají o finanční situaci podniku, jakožto svého zákazníka, z důvodu zjištění jeho bonity. Poskytují totiž odběrateli také úvěr, a to úvěr dodavatelský neboli obchodní. Na druhou stranu odběratelé u svého potencionálního i stávajícího obchodního partnera sledují zejména jeho stabilitu.




Konkurenti Pro konkurenci hrají finanční informace rovněž velmi důležitou roli, protože může zjistit, jak si vede v porovnání s ostatními firmami v odvětví. Firmy mohou porovnávat rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, investiční aktivitu, výši a hodnotu zásob, jejich obratovost apod..3




Stát a jeho orgány Hlavním motivem využívání informací z finanční analýzy, účetnictví a jeho výstupů státem a jeho orgány je kontrola podniků z těchto důvodu: o kontrola podniků v oblasti daní, o kontrola podniků při čerpání dotací, o kontrola podniků s majetkovou účastí státu, o při výběrových řízeních ve veřejných soutěžích.

1.2.2

Interní uživatelé finanční analýzy

Interní uživatelé jsou, na rozdíl od externích, ve výhodě. Mají totiž jednodušší přístup k detailnějším finančním, ale i jiným informacím o daném podniku. Konkrétně se jedná o údaje vycházející z finančního, manažerského a vnitropodnikového účetnictví, informace z podnikových kalkulací, plánů apod. Takovouto analýzou se zpravidla zabývají podnikové útvary, auditoři, případně ratingové agentury. Mezi interní uživatele finanční analýzy se řadí:




Manažeři Vedoucí pracovníci by měli považovat provádění finanční analýzu za samozřejmou záležitost. A to zejména proto, že je jedním z nejvýznamnějších nástrojů řízení

3

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008. ISBN 978-80-7357-392-8.

12

podniku. Výsledky finanční analýzy pomáhají manažerům při volbě správných rozhodnutí a na základě získaných informací následně plánují budoucí směřování podniku. Manažeři rozhodují o výši a struktuře majetku a zdrojů, o alokaci volných prostředků nebo o způsobu rozdělení zisku.




Zaměstnanci Zaměstnanci mají zájem na dlouhodobém zachování pracovních pozic, o odpovídající mzdové, ale také sociální podmínky. Zejména z těchto důvodu je pro ně finanční analýza předmětem zájmu a zaměřují se především na podnikovou prosperitu a stabilitu.

1.3

Zdroje informací pro finanční analýzu

Základním zdrojem pro řádné provedení finanční analýzy jsou finanční, ale také nefinanční data. Zdroje finančních informací se čerpají z účetních výkazů finančního účetnictví, z informací finančních analytiků a manažerů podniku nebo z výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako jsou roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod.4

Takto získané informace je nutné nejprve upravit do použitelného formátu, a to i přestože finanční výkazy jako takové jsou svým uspořádáním přizpůsobeny potřebám finanční analýzy. 5 Dále je zapotřebí prověřit jejich spolehlivost, věrohodnost a srovnatelnost. Teprve po této korekci mohou být informace použity jako vstupní data pro finanční analýzu. Základní data představují údaje získané z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, výkazů cash-flow, případně i z dalších příloh k účetní závěrce. V následujícím textu budou jednotlivé finanční výkazy rozebrány.

1.3.1

Účetní závěrka

Účetní závěrka, představuje hlavní výkaz poskytující data pro účely finanční analýzy. Z hlediska původu jde o oficiálních zdroj a obsahuje tzv. interní data. Obsah a struktura

4 GRUNWALD, Rolf a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. 5 Například rozdělení na dlouhodobý a oběžný majetek.

13

účetní závěrky a jejích jednotlivých částí je definován zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a zahrnuje již zmíněnou rozvahu, výkaz zisků a ztrát a další přílohy.

1.3.2

Rozvaha

Rozvaha představuje dvojí pohled na majetek společnosti. Tento pohled vyjadřuje skutečnost, že každá položka majetku, se kterou podnik hospodaří, musela být financována z určitého finančního zdroje. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o dva různé pohledy na tentýž majetek, aktiva se musí rovnat pasivům. V případě, že se nerovnají, rozvaha není správně sestavená. Funkcí rozvahy je podávat přehled o stavu majetku firmy k určitému datu ve srozumitelném a přehledném uspořádání. Tak mohou podnikatelé získat informace o své finanční situaci.6 Rozvaha zachycuje stav majetku (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva). Vzhledem k tomu, že jsou hodnoty aktiv a pasiv zobrazovány vždy k určitému datu, jde o tzv. stavové ukazatele. Aktiva (majetek) představují pro podnik budoucí ekonomický prospěch, a to buď přímý, nebo nepřímý. Přímý prospěch formou směny majetku za peníze a nepřímo zapojením majetku do výrobního procesu, jehož výsledkem jsou výrobky, které se prostřednictvím pohledávek následně přemění také v hotovost.

Bilance zobrazuje stav majetku (aktiv), jehož výše a struktura presentuje minulá investiční rozhodnutí. Na druhou stranu složení a výše zdrojů krytí (pasiv) představuje výsledek finančního rozhodování. Základním hlediskem členění aktiv je především doba jeho upotřebitelnosti, tedy členění podle likvidity, a to od položek nejlikvidnějších po položky nejméně likvidní v USA, kdežto v České republice je to obráceně, začínáme u položek nejméně likvidních (fixní aktiva, dlouhodobý majetek) až k položkám nejlikvidnějším.7

Majetek se rozlišuje na dvě hlavní skupiny:




Dlouhodobý majetek (fixní aktiva) Tato skupina se dále člení na majetek hmotný, nehmotný a finanční. Jeho hlavním charakteristickým znakem je doba jeho užití, která je delší než 1 rok. Na rozdíl od druhé skupiny majetku nedochází k jeho spotřebování najednou, ale postupně ve

6

Převzato z: http://www.podnikatelskywb.cz/ucetnictvi-rozvaha/ RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8. 7

14

formě fyzického opotřebení, které je v účetnictví zachyceno formou odpisů. Neodepisují se však například pozemky, umělecká díla či sbírky (zde se předpokládá, že se jedná o aktiva, která se v čase zhodnocují)8.




Oběžný majetek K přeměně oběžného majetku na peněžní prostředky dochází na rozdíl od dlouhodobého majetku běžně do jednoho roku. Jak již z názvu vyplývá, tento majetek je zapojen do provozního koloběhu, který je označován jako provozní cyklus, ve kterém například za peníze nakoupíme materiál, ten je ve výrobním procesu přeměněn na výrobky, které následně prodáme na fakturu a ta je následně proplacena, tedy znovu přeměněna na peníze.

Do této skupiny majetku řadíme krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, zásoby a finanční majetek. Řízení oběžného majetku, jeho množství a struktury, je velice důležité s ohledem na dosažení potřebné likvidity.




Ostatní aktiva Mimo dvou zmíněných hlavních skupin jsou také uváděny na straně aktiv tzv. ostatní aktiva zachycující hlavně zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období. Z hlediska finanční analýzy ale představují na celkových aktivech zanedbatelnou část, takže jejich změny se na chodu podniku zpravidla neprojeví. Mezi ostatní aktiva patří zejména příjmy příštích období, předem placené nájemné, aktivní kurzové rozdíly apod.

Strana pasiv obsahuje zdroje financování majetku, zachyceného na aktivní straně rozvahy. Zároveň je na straně pasiv zobrazena struktura finančních prostředků daného podniku.

Na rozdíl od aktiv není u pasiv prioritním členěním časové hledisko, ale hlavním kritériem dělení pasiv je vlastnictví kapitálu:

8

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

15




Vlastní kapitál (vlastní zdroje) Vlastní kapitál představuje položky podnikového kapitálu, které byly do podniku vloženy jeho vlastníky (základní kapitál a kapitálové fondy) – tyto položky mohou být ve formě peněžní i nepeněžní. Patří sem také ty zdroje, které podnik vytvořil svou činností a vlastními úspěšnými podnikatelskými aktivitami (zákonné a statutární rezervní fondy ze zisku, nerozdělený zisk z minulého období, zisk daného fiskálního období).




Cizí kapitál (cizí zdroje) Cizí kapitál je vnímán jako zdroje financování, které představují veškeré závazky podniku vůči všem svým věřitelům. Do této kategorie patří:

-

dluhy vzniklé z čerpání různých bankovních úvěrů,

-

vydané směnky, v nichž daný podnikatelský subjekt figuruje v pozici dlužníka,

-

závazky vůči zaměstnancům, státu, dodavatelům (tzv. dodavatelské úvěry) atd.

Cenou za využívání cizího kapitálu je úrok a všeobecně platí, že cizí kapitál je pro podnik levnější než použití vlastního kapitálu. Výhodou využití cizího kapitálu může rovněž být fakt, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok představuje součást nákladů snižující daňový základ.9

Podobně jako u aktiv, i u pasiv existuje kromě těchto dvou ještě jedna, méně významná, skupina. Jedná se o ostatní pasiva, zachycující časové rozlišení. Na rozdíl od ostatních aktiv však zachycuje výdaje a výnosy příštích období. I ostatní pasiva zpravidla představují marginální část z celkové sumy pasiv.

Optimální struktura kapitálu, z hlediska jeho vlastnictví, se liší podnik od podniku a platí, že vyšší míra zadluženosti, než je pro daný podnik výhodná, může vést v konečných důsledcích ke snižování stability podniku.

Dalším možným hlediskem dělení pasiv může být například doba jejich splatnosti. Podle tohoto kritéria jsou zdroje financování děleny do tří skupin: 9

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

16




Zdroje s krátkodobou splatností Do těchto zdrojů se řadí prostředky, které jsou splatné v horizontu do 1 roku. Obecně lze říci, že se zpravidla jedná o cizí zdroje. Patří sem úvěry kontokorentní, eskontní (směnečné), lombardní a revolvingové.




Zdroje se střednědobou splatností Sem patří finanční zdroje se splatností od 1 roku do 4 let. Jedná se opět převážně o cizí zdroje, jako jsou střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry (např.: lombardní, revolvingové a hypoteční).




Zdroje s dlouhodobou splatností Tuto skupinu charakterizují zdroje se splatností 5 a více let. Mohou zde figurovat jak zdroje vlastní, tak i zdroje cizí. Zdroje vlastní v této skupině charakterizuje vlastní kapitál. Jedná se o nejdéle splatný kapitálový zdroj podniku. K jeho splatnosti dochází teprve při likvidaci podniku. Cizí zdroje reprezentují dlouhodobě splatné dluhové instrumenty. Patří sem například hypoteční úvěry a emisní půjčky, které mohou mít splatnost delší než 10 let.

1.3.3

Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka podává informaci o výsledku hospodaření společnosti za účetní období, a to tak, že vzájemně porovnává náklady a výnosy daného období. Tyto náklady a výnosy jsou rozděleny do tří oblastí:


provozní činnost,




finanční činnost a




mimořádná činnost.

Jedná se o tokový výkaz, který zachycuje přehled nákladů a výnosů týkajících se jednotlivých činností. Zároveň však zachycuje celkový výsledný zisk (případně ztrátu) po i před zdaněním. Tento zisk (nebo ztráta) však nepředstavuje skutečně přijatou hotovost a neopírá se tak o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje). Hlavní problém výkazu zisků a ztrát spočívá v tom, že nemusí vždy dojít k zaplacení nákladů v období, ve kterém skutečně vznikly a objevily se tak ve výsledovce daného roku. Je třeba také brát v úvahu, že vznik některých nákladů (výnosů) není spojen se skutečným hotovostním výdajem

17

(příjmem) vůbec. Mezi tyto náklady řadíme odpisy, amortizaci, goodwill a platební práva. Vzhledem k těmto, výše zmíněným, důvodům je nutné tyto informace před jejich využitím pro účely finanční analýzy upravit.

1.3.4

Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow)

Tento výkaz má poměrně krátkou historii, když se začal používat až od 70. let minulého století, a to nejprve v USA. Je tedy všeobecně považován za moderní metodu finanční analýzy. Výkaz cash flow se začal využívat zejména z důvodu snahy o odbourání časového, ale i obsahového nesouladu mezi náklady a výnosy v porovnání s výdaji a příjmy, který byl zmíněn v předchozí subkapitole. Výkaz cash flow zachycuje, na rozdíl právě od výkazu zisků a ztrát, skutečné peněžní toky v rámci daného podniku. Představuje tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji podniku.

Výkaz cash flow je možné rozdělit na tři základní části:


provozní činnost,




finanční činnost a




investiční činnost.

Provozní činnost zobrazuje pohyby peněz související s hlavní činností podniku. Strana příjmů obsahuje tzv. čisté tržby, tedy tržby, které byly skutečně zaplaceny. Na výdajové straně jsou zachyceny rozmanitější údaje jako jsou například skutečně vyplacené mzdy, výdaje za nákup materiálu, zaplacené závazky apod.

Peněžní pohyby týkající se veškerých změn v rámci položek vlastního kapitálu, tedy například zvýšení či snížení základního kapitálu, čerpání nebo splácení úvěru, se týká činnosti finanční.

Co se týká investičních činností, ty zahrnují peněžní toky, které souvisejí s nákupem případně prodejem dlouhodobého majetku.

Výhodou výkazu cash flow ve srovnání s výkazem zisků a ztrát je také skutečnost, že jeho výsledky, ať už dílčí nebo konečné, nejsou ovlivněny položkami, které ve své podstatě

18

vůbec nesouvisí s přírůstkem či úbytkem peněžních prostředků. Konkrétně se jedná o položky odpisů, rezerv a opravných položek. Zároveň není ovlivněn ani inflací.

1.3.5

Další přílohy k účetní závěrce

Další přílohy k účetní závěrce mají za cíl podávat uživateli informace o tom, co není zcela patrné ze zmíněných a popsaných příloh. Mají je komentovat, doplňovat a upřesňovat. Může se jednat například o informace o podniku a používaných účetních metodách, o podrozvahových položkách (např. o leasingu), o dlouhodobém majetku, pohledávkách, závazcích, vlastním jmění a dalším. Informace o společnosti popisují například cíle společnosti a management.

1.4

Metody finanční analýzy

Použité metody finanční analýzy souvisí se samotným přístupem k finanční analýze. Ten může vycházet z metod technické nebo fundamentální analýzy.

Při rozboru na základě technické analýzy je vycházeno z matematických a statistických metod, které kvantitativně zpracovávají data a následně je také kvalitativně posoudí. Technická analýza je dále rozdělena na elementární a vyšší. Naopak fundamentální analýza využívá matematických a statistických metod jen zřídka. Ta vychází spíše z informací o vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy. Dá se tedy říci, že základem fundamentální analýzy je identifikace prostředí. Pod tím si lze představit zejména rozbor vlivů působících na podnik jak z vnějšího, tak i z vnitřního ekonomického prostředí, rozbor podnikových cílů nebo aktuální životní fáze podniku. Klasickým příkladem zástupce fundamentální analýzy je například SWOT analýza, Metoda kritických faktorů úspěšnosti apod.

To, která z metod bude použita, záleží na okolnostech ohledně analyzovaného podniku, ale je potřeba vědět, že její volba je v plné režii daného analytika, který musí zvolit takový postup, který povede k úspěšně provedené finanční analýze. To zároveň souvisí se správně vybranými ukazateli, kterých bude vyžíváno. V neposlední řadě je velice důležité vyhodnocení výsledků a jejich následná interpretace, což je také závislé na konkrétním analytikovi, a to zejména na jeho zkušenostech. V této kapitole budou jednotlivé používané

19

metody rozebrány podrobněji s tím, že bude řešena pouze technická metoda, která bude základem praktické části této práce.

1.4.1

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů

Analýza stavových neboli absolutních ukazatelů je považována za nejjednodušší a většinou první část technické finanční analýzy. Při provádění této analýzy se zkoumají objemové ukazatele, které vyčteme z účetních výkazů, a jsou zachyceny v absolutním vyjádření. Absolutní ukazatele vyjadřují konkrétní stavovou 10 nebo tokovou 11 veličinu. Analýza absolutních ukazatelů obsahuje především horizontální a vertikální analýzu.

Horizontální analýza (analýza trendů) se zabývá sledováním vývoje jednotlivých hodnot v čase. Je potřeba klást důraz na kvalitní tvorbu časových řad, protože to je základem pro následnou správnou interpretaci výsledků. V případě, že jsou porovnávány jednotlivé hodnoty mezi různými obdobími a sleduje se, o kolik se daný ukazatel změnil, lze hovořit o absolutním vyjádření v čase. Pokud se však porovnává, jaká byla procentuální změna oproti předchozímu období, jedná se o relativní vyjádření v čase. Výpočet vypadá takto:

Xt+1/t = Xt + 1 / t Xt Xt + 1

Xt+1-Xt * 100 [%] , kde Xt => změna vyjádřena v % => hodnota v předchozím období => hodnota v běžném období

Tento vzorec zobrazuje výpočet takzvaného řetězcového indexu, který analyzuje meziroční změnu. V případě porovnání jednotlivých období k pevně danému základnímu období se jedná o bazický index. Zde však nastává problém při interpretaci, kdy je nutné brát v úvahu, a to zejména pokud je vycházeno z delší časové řady, možné vlivy změn inflace.

10 11

V případě, že vyjadřuje stav k určitému datu (např. údaje v rozvaze). Pokud vyjadřují hodnoty za časový interval (údaje ve výkazu zisků a ztrát, výkaz cash flow).

20

Vertikální analýza (procentní rozbor) posuzuje jednotlivé složky majetku a kapitálu, tzv. strukturu aktiv a pasiv. Při vertikální analýze je porovnáván procentní podíl zkoumané položky ke konkrétní agregované položce. V případě rozvahy se za základ považuje celková suma aktiv případně pasiv. U výkazu zisků a ztrát je to potom položka celkových tržeb, případně náklady a výnosy. Vertikální analýza se používá v případě, kdy je potřeba porovnávat vývoj struktury v čase nebo při srovnávání mezi více podniky.

1.4.2

Analýza rozdílových ukazatelů

Této analýze se říká také analýza fondů finančních prostředků. Slouží hlavně k vyjádření a ohodnocení finanční situace podniku, a to zejména jeho likvidity.

Pomocí této analýzy lze vyhodnotit rozdíl mezi aktivy a krátkodobými závazky (včetně krátkodobých úvěrů). Tímto způsobem se zjistí takzvaný čistý pracovní kapitál označovaný jako ČPK. Pojem pracovní má vyjádřit disponibilitu tímto majetkem - jeho pružnost, pohyblivost manévrovací prostor pro činnost podniku.12 Na čistý pracovní kapitál je nahlíženo z pozice manažerů, případně vlastníků podniku. Manažerům podává ukazatel informaci o velikosti volného majetku financovaného dlouhodobými zdroji, které tak není nutné splatit v nejbližší době. Výpočet tak bude vypadat takto:

ČPK = oběžná aktiva — krátkodobý cizí kapitál

Pro vlastníky je poté důležité, jaká část dlouhodobého kapitálu (zdrojů) bude „krýt“ běžnou činnost. Vzorec pro výpočet je takový:

ČPK = (vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý) — stálá aktiva

Existují dva základní přístupy k řízení čistého pracovního kapitálu. Jedná se o konzervativní přístup, který dodržuje tzv. zlaté pravidlo bilancování.13 Druhým přístupem je přístup agresivní, který se tímto pravidlem neřídí.

12

KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, 3. aktualizované vydáni. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. 13 Dlouhodobý majetek je financován z dlouhodobých zdrojů.

21

Dalším používaným ukazatelem je ukazatel čistých pohotových prostředků (ČPP), který někdy bývá označován také jako peněžní finanční fond. Na rozdíl od čistého pracovního kapitálu obsahuje oběžná aktiva, která jsou považována za nejvíce likvidní, a tedy především hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech. Tyto položky jsou následně porovnávány s okamžitě splatnými závazky. Takováto úprava oběžných aktiv má v konečném důsledku efekt odstraňující nedostatky ČPK při posuzování likvidity. Nezahrnuje totiž ty oběžná aktiva, která jsou málo likvidní nebo dokonce nelikvidní (v podobě např. nedobytné pohledávky).

ČPP = pohotové peněžní prostředky — okamžitě splatné závazky

Třetím ukazatelem je čistý peněžně - pohledávkový finanční fond (ČPPF), který je možné svým pojetím považovat za kompromis mezi dvěma, výše zmíněnými, ukazateli. V rámci tohoto ukazatele jsou oběžná aktiva upravena formou vyřazení zásob a hodnoty nelikvidních pohledávek. Od takto upraveného oběžného majetku odečítáme krátkodobý cizí kapitál. Výpočet tedy vypadá takto:

ČPPF = (oběžná aktiva — zásoby — nelikvidní pohledávky) - krátkodobý cizí kapitál

1.4.3

Analýza poměrových ukazatelů

Poměrových ukazatelů je v analytické praxi využíváno dost často hlavně pro jejich jednoduchost a rychlost zpracování. Tato analýza vyjadřuje poměr mezi dvěma extenzivními ukazateli. Vzhledem k tomu, že poměrové ukazatele jako takové nejsou schopny objasnit vypočtené vlivy, měl by na poměrovou analýzu navazovat rozbor rozpoznaných problémových okruhů. Také je velice vhodné, výsledné ukazatele srovnávat, a to z toho důvodu, že pro tyto ukazatele neexistují, na rozdíl například od bonitních a bankrotních modelů, univerzální měřítka. Toto srovnání se realizuje několika způsoby:




Historické normy – srovnání je provedeno pomocí analýzy časového vývoje, který hodnotí vývoj jednotlivých ukazatelů konkrétního podniku v čase.




Prostorová analýza – porovnání se provádí s podobnými podniky.




Odvětvové normy – výsledné ukazatele se porovnávají s výsledky odvětví.

22

Případně je možné, že si potřebné normy zvolí sám management.

Poměrové ukazatele se rozdělují do 5 hlavních skupin. Tyto ukazatele budou dále podrobněji rozebrány. Jsou jimi:




ukazatele výnosnosti (rentability),




ukazatele likvidity (krátkodobé solventnosti),




ukazatele aktivity,




ukazatele zadluženosti,




ukazatele kapitálového trhu.

Mimo těchto vyjmenovaných základních skupin existuje ještě skupina provozních ukazatelů a někdy bývají uváděny i ukazatelé, které vycházejí z Cash flow.

1.4.3.1

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability neboli výnosnosti porovnávají zisk s výší zdrojů podniku, jichž bylo užito k jeho dosažení. Jinými slovy tyto ukazatele informují o procesu zhodnocování vloženého vlastního i cizího kapitálu. Vzhledem k základnímu cíli podnikání, kterým je dosahování zisku považujeme ukazatele rentability za jedny z nejdůležitějších. Zisku podnik dosahuje v případě, když jsou výnosy vyšší než náklady. Pro účely finanční analýzy rozlišujeme zpravidla tři základní typy zisku. Který zisk použijeme pro výpočet daného ukazatele, se odvíjí od účelu prováděné analýzy.




Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) Zisk před zdaněním a úroky (Earnings before Interests and Taxes) je vypočítán jako zisk před zdaněním navýšený o nákladové úroky. Z výpočtu je patrné, že z dosaženého zisku musí být vypořádány úroky věřitelům14, daň finančnímu úřadu a nakonec dochází k uspokojení vlastníků podniku formou podílů na zisku.




Zisk před zdaněním (EBT) Zisk před zdaněním (Earnings befor Taxes) je přímo zobrazen ve výkazu zisků a ztrát. Dá se také vypočítat, a to tak, že k čistému zisku přičteme daň z příjmu za

14

Jako odměna za poskytnuté zdroje.

23

běžnou a mimořádnou činnost. Používá se zejména při rozboru časových trendů, a to tehdy, pokud došlo ke změně daňové sazby případně způsobu výpočtu daně. Další vhodnou příležitostí k použití tohoto typu zisku je jeho využití při mezipodnikovém srovnání, kde lze očekávat odlišné zdanění.


Čistý zisk (EAT) Čistý zisk (Earnings after Taxes) neboli zisk po zdanění je ve výkazu zisků a ztrát respektive v rozvaze označovaný jak „výsledek hospodaření za běžné období“. Jedná se o zisk, který připadá na majitele podniku. Ve své podstatě se jedná o EBT snížený o daň.

Ukazatele rentability jsou ukazatele, kde se v čitateli vyskytuje nějaká položka odpovídající výsledku hospodaření (obvykle se tedy jedná o tokovou veličinu) a ve jmenovateli nějaký druh kapitálu (což je stavová veličina), respektive tržby (což je toková veličina).

15

Z této

definice

vyplývá,

že

výpočty

ukazatelů

rentability

vycházejí z jednoduchého vzorce:

RENTABILITA (v %) =

zisk ×100 , kapitál

kde zisk volíme z výše zmíněných druhů.

V navazujícím textu budu charakterizovat nejpoužívanější ukazatele rentability, které zároveň považuji vzhledem k zaměření této práce za nejvhodnější.

Rentabilita vloženého kapitálu (ROI) Představuje jeden z nejdůležitějších ukazatelů, které hodnotí podnikatelskou činnost firem a někdy se mu říká ukazatel míry zisku. Tento ukazatel zachycuje efektivnost celkového vloženého kapitálu, aniž by rozlišoval jeho strukturu. Používaný vzorec pro výpočet ROI vypadá takto:

ROI =

EBT + nákladové úroky celkový kapitál

15

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

24

Rentabilita celkových vložených aktiv (ROA) Rentabilita celkových vložených aktiv (Return on Assets) bývá někdy označována jako míra výnosu na aktiva případně jako návratnost aktiv. Tento ukazatel vyjadřuje procentuální výnosnost veškerých vložených aktiv do podniku. Jinými slovy informuje o tom, jestli jsou aktiva vložená do podnikání využívána dostatečně efektivně. Vzorec pro výpočet tohoto ukazatele vypadá následovně:

ROA =

EBIT aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity) nebo také výnosnost případně návratnost vlastního kapitálu je velmi důležitým informačním prvkem především pro vlastníky podniku. Hodnotí totiž procentuální výnosnost jejich investice v podobě jimi vložených prostředků do podniku. Z tohoto důvodu je také v čitateli uváděn čistý zisk, který již připadá pouze vlastníkům. Při výpočtu ROE se vychází za následujícího vzorce:

ROE =

EAT vlastní kapitál

Rentabilita dlouhodobých zdrojů (ROCE) Při výpočtu rentability dlouhodobých zdrojů (Return on Capital Employed) neboli výnosnosti dlouhodobého investovaného kapitálu figuruje v čitateli zisk po zdanění zvýšený o nákladové úroky tak, aby byl vyjádřen celkový výdělek vlastníků i věřitelů z investovaného kapitálu. Ve jmenovateli pracuje tento ukazatel s dlouhodobým kapitálem. Z výše popsaného vyplývá, že vzorec bude vypadat takto:

ROCE =

EAT + nákladové úroky dlouhodobý kapitál

Rentabilita tržeb (ROS) Význam rentability tržeb (Return on Sales) v hodnocení efektivity podniku spočívá v tom, že ukazuje, jak velký zisk je podnik schopen vyprodukovat na jednotku tržeb. Tento

25

ukazatel tedy představuje zisk před zdaněním a úroky (EBIT) v poměru k celkovým tržbám. Další možností výpočtu je nahrazení celkových tržeb celkovými výnosy. Na rozdíl od předchozích ukazatelů rentability, porovnává rentabilita tržeb dvě tokové veličiny.

ROS =

EBIT tržby

Zisková marže (PMOS) Zisková marže (Profit Margin on Sales) je ukazatel, který vychází ze vzorce rentability tržeb (ROS) s tím rozdílem, že v čitateli je nahrazen EBIT čistým ziskem. Upravený vzorec používaný pro výpočet ziskové marže vypadá takto:

PMOS =

EAT tržby

Velikost ziskové marže konkrétního podniku je závislá na mnoha faktorech. Při mezipodnikovém srovnání se tak může lišit poměrně výrazně. Nachází-li se zisková marže pod oborovým průměrem, znamená to, že jsou ceny výrobků relativně nízké nebo že jsou náklady příliš vysoké.16

1.4.3.2

Ukazatele aktivity

Další zkoumanou oblastí finanční analýzy, kterou se bude tato práce zabývat, se vztahuje k analýze aktivity. Ukazatele aktivity zkoumají, do jaké míry je společnost schopna efektivně využívat investované finanční prostředky. Zároveň ověřují, vůči kterým druhům aktiv a pasiv jsou jednotlivé složky kapitálu vázány.

Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy, které by mohl získat.17

16

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. 17 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

26

Nejvhodnější poměr se odvíjí převážně od konkrétních podmínek daného podniku a je závislý na odvětví, ve kterém firma působí. Ukazatele aktivity mají podobu ukazatelů, které vyjadřují:




vázanost kapitálu ve vybraných položkách aktiv a pasiv,




obratovost aktiv,




dobu obratu aktiv.

Vázanost celkových aktiv Tento ukazatel informuje o tom, s jakou intenzitou podnik nakládá s aktivy za účelem zvyšování svých tržeb. Představuje poměr hodnoty aktiv vůči ročním tržbám. Výpočet tedy vypadá takto:

Vázanost celkových aktiv =

aktiva roční tržby

Platí zde přitom zákonitost, že čím je výsledek nižší, tím je rozvoj podniku intenzivnější, a to bez nutnosti zvýšení finančních zdrojů. Tato metoda slouží především k prostorovému srovnávání. Při interpretaci výsledků a mezipodnikovém srovnávání je velice důležité zohledňovat stupeň odepsanosti majetku a metody odepisování v konkrétním podniku, které mají vliv na skutečnou hodnotu aktiv v čitateli. Tato skutečnost může mít za následek, že starší podnik může dosahovat lepší výkonnosti, aniž by se za to nějak speciálně zasloužil svým konáním.

Mimo vázanosti celkových aktiv lze měřit i relativní vázanost stálých a oběžných aktiv. Ve výše uvedeném vzorci stačí pouze nahradit čitatel vzorce, tedy konkrétně celková aktiva aktivy stálými respektive oběžnými:

Relativní vázanost stálých aktiv =

stálá aktiva , roční tržby

respektive

Relativní vázanost obežných aktiv =

obežná aktiva . roční tržby

27

Obrat aktiv Konstrukce výpočtu tohoto ukazatele představuje obrácenou hodnotu výpočtu vázanosti celkových aktiv. Tento ukazatel stanovuje, kolikrát je podnik schopen svou činností aktiva obrátit za daný časový interval (zpravidla jeden rok). Výsledná hodnota se využívá k porovnávání s průměrem v odvětví (s tzv. odvětvovými normami), ve kterém daný podnik působí. Přičemž pokud je jeho hodnota nižší než oborový průměr má konkrétní podnik dvě možnosti:

1. zvýšit tržby nebo 2. odprodat některá aktiva.

Obrat celkových aktiv bude tedy počítán jako poměr ročních tržeb a aktiv:

Obrat celkových aktiv =

roční tržby aktiva

Podobně jako tomu bylo u ukazatele vázanosti celkových aktiv, je možné i u obratu aktiv jednoduchou úpravou tohoto vzorce vypočítat obrat stálých aktiv nebo například obrat zásob.

Obrat stálých aktiv je vnímán jako převrácená hodnota relativní vázanosti stálých aktiv a tedy:

Obrat stálých aktiv =

roční tržby stálá aktiva

Tento ukazatel má význam při investičních rozhodováních vedoucích pracovníků podniku, případně jim podává informaci o tom, že je zapotřebí zvýšit výrobu, aniž by měnili strukturu stálých aktiv. Hlavní roli bude potom hrát zejména efektivita výroby.

Obrat zásob může být označován i jako ukazatel intenzity využití zásob a představuje poměr tržeb a průměrného stavu zásob. Tento ukazatel měří, kolikrát jsou zásoby během roku prodány a následně dochází k jejich opětovnému naskladnění. Díky ukazateli obratu zásob je možné odhalit přebytečné neboli neproduktivní zásoby na skladě.

28

Obrat zásob =

roční tržby zásoby

Doba obratu zásob Tento ukazatel udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby (jde-li o suroviny a materiál) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). 18 Doba obratu zásob se určuje tak, že aktuální stav zásob je vydělen tržbami přepočítanými na dny. Tato úprava není nikterak složitá, postačí celkové tržby vydělit počty dnů běžného kalendářního roku, tedy 365. Dále je vhodné, pro lepší zachycení denní spotřeby, nahradit výnosy náklady. Také se doporučuje ve výpočtu uvádět průměrnou hodnotu zásob, a to z důvodu možné nepřesnosti u stavových veličin. V matematickém vyjádření můžeme tento ukazatel charakterizovat takto:

Doba obratu zásob =

průměrná zásoba roční náklady ÷ 365

=

průměrná zásoba denní spotřeba

Vzhledem k tomu, že ukazatel doby obratu zásob zobrazuje počet dnů, během kterých jsou zásoby přeměněny zpět na hotovost respektive pohledávku, bývá tento ukazatel využíván i jako ukazatel likvidity. Obecně platí, že je pro podnik výhodnější, pokud je doba obratu kratší. Kapitál tak není vázán v zásobách, což má za důsledek pozitivní dopad na cash flow. Zároveň je však potřeba brát v úvahu, že pokud je doba obratu zásob nižší, než je vhodné, není podnik schopen svojí nabídkou pokrýt poptávané množství konkrétního produktu.19

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek ve své podstatě vyjadřuje průměrnou dobu splatnosti pohledávek. Jinými slovy tento ukazatel udává počet dnů, během kterých dochází k jejich úhradě. V období, ve kterém společnost čeká na inkaso svých pohledávek, poskytuje svým odběratelům dodavatelský neboli obchodní úvěr. Sledování tohoto ukazatele je pro firmy výhodné zejména v získávání informací o platební morálce svých odběratelů. Vedení společnosti by mělo dbát na to, aby doba splatnosti faktur nepřesahovala jejich běžnou

18

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. 19 Podnik není schopen držet dostatečné množství zásob z důvodu nedostatku kapitálu, malých skladových prostor nebo nízké výrobní kapacity.

29

splatnost. Pokud se tomu tak děje, mělo by přistoupit k nápravným opatřením vůči svým „nezodpovědným“ odběratelům.20

Obrat pohledávek =

obchodní pohledávky denní tržby

Doba obratu závazků Doba obratu závazku neboli průměrná doba odkladu plateb vypovídá, na rozdíl od doby obratu pohledávek, o platební morálce daného podniku vůči svým dodavatelům. Výsledek udává počet dní, po které firma odkládá platbu přijatých faktur. Platí zde pravidlo, že čím delší průměrná splatnost závazků je, tím lépe. Během doby této splatnosti může totiž podnik s danými peněžními prostředky disponovat, což představuje obchodní úvěr ze strany dodavatelů.

Obrat závazků =

obchodní závazky denní tržby

Poslední dva výše uvedené ukazatele je doporučeno vzájemně porovnávat. Platí zde přitom pravidlo, že je pro podnik výhodné, když je splatnost pohledávek kratší než splatnost závazků. Takovýto časový nesoulad mezi inkasem a úhradou dluhů znamená, že podnik nemusí zapojit do financování obchodní činnosti vlastní zdroje.

1.4.3.3

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti se zabývají finanční strukturou podniku. Informují o poměru cizích zdrojů vůči zdrojům vlastním. Zkoumají také, jakou částí se cizí zdroje podílejí na celkových zdrojích financování podniku. Základní úlohou těchto ukazatelů je nalézt optimální strukturu používaných zdrojů, ze kterých bude financován majetek společnosti. Tato otázka je řešena z hlediska vlastnictví kapitálu (vlastní, cizí), ale také s ohledem na dobu jeho splatnosti (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé). Specifikace těchto jednotlivých druhů zdrojů byla uvedena v kapitole 1.3.2. Podstatou analýzy zadluženosti je

20

Např. formou zálohových faktur, případně platby v hotovosti při převzetí.

30

hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem – hovoříme o kapitálové struktuře.21

Určování optimální struktury zdrojů je poměrně složitou záležitostí. Je třeba brát v úvahu zejména dvě hlavní kritéria. První vychází z faktu, že vlastní kapitál je všeobecně považován za dražší zdroj financování, než je tomu u kapitálu cizího. Z tohoto tvrzení vyplývá, že využití cizího kapitálu má pozitivní dopad na fungování podniku, a to zejména na jeho rentabilitu, která neodmyslitelně souvisí s jeho tržní hodnotou. Na druhou stranu je však zapotřebí podotknout, že nadměrná zadluženost podniku může vést mimo jiné k narušení finanční stability společnosti.22 S vyšší zadlužeností tedy roste finanční riziko.

Před charakteristikou jednotlivých ukazatelů zadluženosti budou krátce zmíněny některé využívané pravidla financování, která s problematikou struktury využívaných zdrojů souvisí. Jedná se především o zlaté pravidlo financování, pravidlo vyrovnání rizika, tzv. pari pravidlo a finanční páku.




Zlaté pravidlo financování Zlaté pravidlo financování spočívá v optimálním poměru dlouhodobého majetku a dlouhodobých pasiv. Jde o to, aby byla dlouhodobá aktiva kryta dlouhodobými zdroji financování. Za ideální stav lze přirozeně považovat hodnotu rovnající se jedné, a tedy odpovídající 100%. Matematické zobrazení tohoto pravidla bude odpovídat následujícímu vzorci:

Zlaté pravidlo financování =




dlouhodobá aktiva dlouhodobá pasiva

Pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo je využíváno především pro potřeby věřitelů, a to zejména bank, kdy banka při poskytování úvěru hodnotí, pomocí tohoto pravidla, svojí pozici věřitele. Pravidlo vyrovnání rizika vychází ze skutečnosti, že v případě ukončení činnosti

21

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8. 22 Vysoká zadluženost může znamenat vznik neúměrně vysokých nákladových úroků.

31

dané společnosti, bude majetek vložený do podniku jeho vlastníky schopen pokrýt veškeré cizí zdroje.

Pravidlo vyrovnání rizika =




vlastní kapitál cizí zdroje

Pari pravidlo Toto pravidlo radí, aby podnik nevyužíval více vlastního kapitálu, než kolik je schopen vložit do dlouhodobého majetku. Ideální případ nastane tehdy, pokud ho bude užívat ještě méně tak, aby si vytvořil prostor pro financování dlouhodobými cizími zdroji, které je, jak již bylo uvedeno, levnějším způsobem financování.

Zlaté pari pravidlo =

dlouhodobý majetek vlastní kapitál

Při analýze zadluženosti budou rozebrány základní druhy ukazatelů, které využívají především údajů uvedených v rozvaze. Tyto údaje jsou následně vzájemně porovnávány a na základě toho je zjišťován rozsah financování aktiv cizími zdroji.

Celková zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti představuje vztah mezi cizím kapitálem a celkovými aktivy. Výsledek je uváděn v procentech a sledovaný bývá jak věřiteli podniku, tak i jeho vlastníky. Pro věřitele bude jednoznačně výhodné, pokud bude co nejnižší. S jeho růstem totiž zároveň roste věřitelské riziko, související s bezpečností jejich vkladů. Na druhou stranu pro vlastníky bude výhodné, pokud bude výsledek co nejvyšší, a to s ohledem na dříve uvedené pravidlo finanční páky, kdy použití cizích zdrojů zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. Je však třeba brát v úvahu, že vyšší zadluženost, než je oborový průměr, působí negativně na ochotu věřitelů investovat do daného podniku. Matematické vyjádření tohoto ukazatele má takovouto podobu:

Celková zadluženost =

cizí kapitál celková aktiva

32

Kvóta vlastního kapitálu Dalším ukazatelem, který měří zadluženost podniku je kvóta vlastního kapitálu, který je nazýván také jako koeficient samofinancování nebo vybavenost vlastním kapitálem. Tento ukazatel představuje doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti a jejich součet je roven jedné. Kvóta vlastního kapitálu je udávána jako poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv.

Kvóta vlastního kapitálu =

vlastní kapitál celková aktiva

Koeficient zadluženosti Tento ukazatel úzce souvisí s předchozími ukazateli a má obdobnou vypovídající schopnost jako ukazatel celkové zadluženosti – ukazatel roste s růstem cizího kapitálu užívaného ve společnosti. Oba ukazatele však odlišuje fakt, že zatímco ukazatel celkové zadluženosti nabývá maximální hodnoty 100%, výsledek koeficientu zadluženosti se může rovnat až nekonečnu. Koeficient zadluženosti je konstruován jako poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu podniku. U tohoto ukazatele ale platí, že při finanční analýze musíme přihlédnout také k leasingovému financování, které by mělo být přičteno k cizímu kapitálu v rámci objektivizace výsledků míry finanční samostatnosti.23 Úskalí tohoto ukazatele tedy spočívá v tom, že leasingové financování není v rozvaze zachyceno. Proto by měl daný analytik, s ohledem na věrné zobrazení výsledku, objem leasingových závazků, které vyčte například z leasingové smlouvy, přičíst k celkovému součtu cizího kapitálu.

Koeficient zadluženosti =

cizí kapitál vlastní kapitál

Úrokové krytí Ukazatele úrokového krytí se využívá ke zjištění únosnosti míry zadlužení podniku. Výsledek nám dává informaci, zdali je konkrétní podnik schopen ze svého zisku (EBITu) pokrýt náklady na pořízení a držbu cizího kapitálu. Čím vyšší je výsledek tohoto ukazatele, tím lepší je schopnost zaplacení těchto nákladů. Je také zapotřebí brát v úvahu, že po zaplacení nákladů na cizí kapitál by měl zůstat ještě dostatečný efekt pro vlastníky podniku. 23

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

33

Z toho vyplývá, že v každém případě by výsledek měl převyšovat hodnotu jedné. V opačném případě to může znamenat jeden z prvních signálů úpadku podniku. Doporučovanou hodnotou bývá trojnásobek, ale i více. Ukazatel informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky.24

Úrokové krytí =

1.4.3.4

EBIT nákladové úroky

Ukazatele likvidity

K zabezpečení dlouhodobého působení podniku na trhu je kromě rentability, která byla zmíněna v subkapitole 1.4.3.1, velmi důležitá a nezbytná podmínka schopnosti hradit řádně a zejména včas své právě splatné závazky. Ukazatelů likvidity se využívá právě k hodnocení schopnosti společnosti včas platit své závazky. Pokud podnik dosáhne stavu nedostatečné likvidity, dostává se do platební neschopnosti (ta vzniká časovým nesouladem mezi příjmy a výdaji), která může v krajním případě vést až k úpadku daného podniku. Na druhou stranu neúměrně vysoká likvidita má za následek snižování rentability z důvodu neefektivního využití části kapitálu, který slouží pouze k udržení platební schopnosti. Příkladem může být nadměrná držba hotovosti v pokladně nebo na běžném účtu.

Pro účely finanční analýzy je vhodné rozlišovat pojmy likvidity a solventnosti. Solventnost, na rozdíl od likvidity, která znázorňuje schopnost podniku přeměny aktiv na peníze, a to rychle a bez velké ztráty na jejich hodnotě, představuje schopnost hradit své závazky včas. Jinými slovy – podmínkou solventnosti je likvidita.25

Před hodnocením likvidity je zapotřebí zhodnotit pro účely jaké cílové skupiny bude likvidita měřena. Každá z těchto cílových skupin bude k hodnotě likvidity přistupovat jinak a i preference likvidity z jejich pohledu bude jiná. Zpravidla rozlišujeme tyto základní cílové skupiny:

24

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. 25 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

34




Management podniku vnímá nadbytek likvidity jako potencionální snižování úrovně ziskovosti nebo jako prvek nevyužité příležitosti, který vyplývá z částečné nebo celkové ztráty kapitálových investic. Proto bude preferovat, v rámci možností, likviditu co nejnižší tak, aby tento nežádoucí prvek minimalizoval.




Vlastníci podniku, podobně jako jeho vedení, preferují spíše nižší stupeň likvidity, a to z důvodu neefektivního vázání finančních prostředků do oběžných aktiv.




Věřitelé podniku, na rozdíl od dvou výše zmíněných skupin, považují nízkou míru likvidity za negativní jev. Důvodem je odklad inkasa úroků a jistiny.




Zákazníci a dodavatelé přistupují k likviditě podobně jako věřitelé podniku, preferují tedy likviditu co nejvyšší. Její nízká úroveň totiž může vést z jejich pohledu k nemožnosti daného podniku, kterého se nízká likvidita týká, plnit řádně své závazky.

Z výše uvedeného vyplývá, že je za každých okolností zapotřebí hledat takovou likviditu, kterou je možné všeobecně vnímat jako vyváženou. Ta by měla přinášet na straně jedné dostatečné zhodnocení vložených prostředků majitelům podniku a na straně druhé i schopnost podniku dostát svým závazkům vůči věřitelům, dodavatelům, ale také zákazníkům.

Obecný výpočet likvidity vypadá tak, že v čitateli jsou prostředky, kterými je možné platit (tedy určitá aktiva) a ve jmenovateli vystupují pasiva (tedy to, co je nutné uhradit). Jejich struktura je podobná ukazatelům rozdílovým s tím rozdílem, že místo rozdílu užívají podílu. Z hlediska obsahu jednotlivých ukazatelů rozlišujeme tři základní poměrové ukazatele neboli stupně likvidity:




běžnou likviditu,




pohotovou likviditu a




okamžitou likviditu.

35

Běžná likvidita Běžné likviditě se jinak říká likvidita 3. stupně. Tento ukazatel udává poměr oběžných aktiv vůči krátkodobým dluhům. Ukazuje tak, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky podniku. Jinými slovy lze běžnou likviditu charakterizovat jako počet jednotek oběžných aktiv, kterými lze pokrýt jednu jednotku krátkodobých dluhů podniku. Ukazatel tak vypovídá o platební schopnosti podniku vůči svým krátkodobým věřitelům. U výpočtu tohoto ukazatele je zapotřebí brát ohled na způsob oceňování oběžných aktiv a na jejich vhodnou strukturu, kdy je nezbytné jejich „očištění“ od neprodejných zásob a nedobytných pohledávek. Vzorec pro výpočet běžné likvidity je následující:

Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Ukazatel je měřítkem budoucí solventnosti podniku a je postačující pro hodnotu vyšší než 1,5.26

Pohotová likvidita Pohotová likvidita neboli likvidita 2. stupně vychází ze stejného základu jako běžná likvidita s tím rozdílem, že řeší problém s komplikovaným nebo časově náročným prodejem zásob jejich úplným odečtením od celkových oběžných aktiv. Zároveň platí nutnost jejich snížení o pochybně vyhlížející, těžko vymahatelné pohledávky. Podnik je považován za dostatečně likvidní v případě, že se pohotová likvidita rovná minimálně jedné, což znamená, že je schopen zaplatit veškeré krátkodobé závazky, tedy závazky splatné do jednoho roku, svými pohledávkami a finančními aktivy. Matematickým zobrazením tohoto ukazatele bude tento vzorec:

Pohotová likvidita =

(oběžná aktiva - zásoby) krátkodobé závazky

Pro pohotovou likviditu platí, že by neměla klesnout pod hodnotu 1.

26

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

36

Okamžitá likvidita Posledním ukazatelem likvidity je okamžitá likvidita, která je považována za likviditu 1. stupně. Dle tohoto ukazatele se poměřují výhradně peněžní prostředky s krátkodobými závazky. V čitateli vystupují hotovostní a bezhotovostní peněžní prostředky včetně jejich ekvivalentů, pod kterými si můžeme představit volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Pro lepší vypovídající schopnost je dále vhodné ve jmenovateli nahradit krátkodobé závazky okamžitě splatnými závazky, jejichž výši však nemusíme mít vždy k dispozici.

Okamžitá likvidita =

(peněžní prostředky + jejich ekvivalenty) ¨ krátkodobé závazky

Tento ukazatel je považován za nejužší vymezení likvidity. Doporučená hodnota okamžité likvidity je minimálně 0,2.

Mimo těchto tří zmíněných ukazatelů likvidity se někdy uvádí ještě čtvrtý ukazatel měřící likviditu podniku. Jedná se o ukazatel odvozený z čistého pracovního kapitálu, který se nazývá obrat pracovního kapitálu. Tento ukazatel měří likviditu jako podíl tržeb a čistého pracovního kapitálu. Poukazuje tak možnosti podniku svou hospodářskou činností vytvořit přebytky, které mohou být následně použity k financování úhrady závazků, podílů na zisku, investic apod.

1.4.3.5

Ukazatele tržní hodnoty

Ukazatele tržní hodnoty, které jsou nazývány, jako ukazatele kapitálového trhu jsou využívány především investory, a to jak stávajícími, tak i těmi potencionálními. Těchto informací využívají zejména z hlediska návratnosti investovaných peněžních prostředků formou růstu tržních cen akcií, případně ve formě dividend.

S ohledem na skutečnost, že v praktické části bude analyzován podnik fungující jako společnost s ručením omezeným, nebudou tyto ukazatele blíže rozebírány.

37

1.4.3.6

Provozní ukazatele

Mezi ukazatele provozní činnosti patří celá řada různorodých ukazatelů. Pro účely této práce budou zmíněny čtyři, které považuji za nejzákladnější.

Mzdová produktivita Mzdová produktivita respektive její výsledek představuje, kolik výnosů pro podnik „vyprodukuje“ jedna vyplacená koruna na mzdách. Matematicky bude tento ukazatel zobrazen takto:

Mzdová produktivita =

výnosy (bez mimořádných) mzdy

Produktivita dlouhodobého hmotného majetku Produktivita dlouhodobého hmotného majetku představuje hodnotu výnosů, které jsou produkovány jednou vloženou korunou do dlouhodobého hmotného majetku. Čím vyšší tato hodnota je, tím je pro podnik výnosnější. Vzorec pro výpočet vypadá takto:

Produktivita DHM =

(výnosy celkem - mimořádné výnosy) DHM [ v PC]

Stupeň odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku Stupeň odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku představuje průměr odepsanosti DHM ve vlastnictví podniku. Hodnota tohoto ukazatele svým způsobem poukazuje na stárnutí podniku. Výpočet se provádí jako poměr DHM v pořizovacích cenách k DHM v zůstatkových cenách, tedy pořizovacích cenách upravených o odpisy DHM. Z tohoto popisu vyplývá, že vzorcem pro výpočet bude tento:

Stupeň odepsanosti DHM =

DHM [ v PC] DHM [ v zůstatkových cenách ]

Nákladovost výnosů Nákladovost výnosů neboli tržeb udává potřebný počet jednotek nákladů na vyprodukování jedné jednotky výnosů.

38

Nákladovost výnosů =

náklady celkem výnosy celkem

Těchto ukazatelů je využíváno zejména k řízení vnitřních procesů společnosti vedoucími pracovníky podniku, kteří jich využívají za účelem minimalizace nákladů.

1.4.3.7

Ukazatele na bázi Cash flow

Výhodou ukazatelů na bázi cash flow oproti předchozím ukazatelům je, že počítají se skutečnými peněžními toky, a tím je zamezeno působení některých nedostatků, které vznikají při využití účetního zisku vycházejícího z rozdílu mezi náklady a výnosy. Tento problém byl podrobněji rozebrán v kapitole 1.3.4 Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow). Pro účely této práce bylo zvoleno několik základních ukazatelů, které jsou považovány za nejdůležitější.

Rentabilita tržeb z Cash Flow Ukazatel rentability tržeb z Cash Flow udává finanční efektivitu konkrétního podniku. Tento ukazatel je odvozen od rentability tržeb, jen místo zisku (EBITu) v čitateli figuruje Cash Flow z provozní činnosti. Výpočet tohoto ukazatele je tedy konstruován jako poměr Cash Flow z provozní činnosti k ročním tržbám.

Rentabilita tržeb na bázi Cash Flow =

CF z provozní činnosti roční tržby

Rentabilita celkového kapitálu z Cash Flow Cash flow rentabilita celkového kapitálu určuje schopnost podniku přijímat úvěry. Porovnává Cash flow vystupující v čitateli s hodnotou vloženého kapitálu ve jmenovateli. Výsledek se porovnává s výší úrokové míry a dle tohoto srovnání lze zjistit, je-li podnik schopen krýt nákladové úroky z úvěru. Pokud je hodnota nižší, než průměrná úroková míra znamená to, že podnik není schopen dosahovat takových výsledků, aby byly tyto náklady zaplaceny a naopak.

Rentabilita celkového kapitálu z CF =

Cash Flow z provozní činnosti celkový kapitál

39

Stupeň oddlužení z Cash Flow Tento ukazatel představuje poměr mezi Cash flow z provozní činnosti a cizím kapitálem. Dává nám tedy signál, jestli je podnik schopen hradit své dluhy pomocí vnitřního finančního potenciálu podniku.

Stupeň oddlužení z CF =

Cash Flow z provozní činnosti cizí kapitál

Likvidita z Cash Flow Likvidita z Cash flow se od „klasických“ ukazatelů likvidity liší pouze tím, že při výpočtu vystupuje v čitateli namísto položek aktiv hodnota peněžního toku.

Likvidita z CF =

Cash Flow z provozní činnosti krátkodobé závazky

1.4.4 Analýza soustav ukazatelů Analýza soustav ukazatelů vychází z poměrových a rozdílových ukazatelů, které byly podrobně rozebrány v předchozích kapitolách. Na rozdíl od nich však představuje komplexnější kategorii, která by měla v rychlosti vyhodnotit finanční zdraví podniku a jeho budoucí perspektivu.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé poměrové a rozdílové ukazatele mají jen omezenou vypovídající schopnost, vytvářejí se právě tyto soustavy ukazatelů. Čím více ukazatelů v souboru je, tím podobněji lze hodnotit finančně-ekonomickou situaci podniku. Na druhou stranu je potřeba dbát na to, aby ukazatelů nebylo příliš mnoho, což by mohlo mít za následek složitější orientaci a následně i náročnější posuzování výsledků rozborů. Soustavy ukazatelů zajišťují provázanost dílčích výsledků ukazatelů rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Pro účely finanční analýzy rozlišujeme soustavy ukazatelů na soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů a účelové výběry ukazatelů, které se dále člení na bonitní a bankrotní modely.

40

1.4.4.1

Pyramidové soustavy ukazatelů

Pyramidové soustavy ukazatelů neboli pyramidové modely, jsou typickým příkladem hierarchicky uspořádaných ukazatelů. Cílem pyramidových soustav je na jedné straně popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a na straně druhé analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. 27 Podstatou pyramidových modelů je tedy analýza konkrétních vlivů, které působí na zvolený vrcholový ukazatel. Tento rozbor probíhá za pomoci využití aditivní nebo multiplikativní metody. Aditivní metoda je založena na součtu nebo rozdílu dvou a více ukazatelů, zatímco multiplikativní vyjadřuje součin nebo podíl několika ukazatelů.

Z důvodu přehlednosti bývají pyramidové rozbory zobrazeny graficky. Správně provedený pyramidový rozbor je vhodný pro posouzení minulé, současné i budoucí efektivity podniku. Nejtypičtějším pyramidovým rozkladem je tzv. Du Pont rozklad.

Rozklad Du Pont Du Pont rozklad je nejvyužívanější pyramidovou soustavou ukazatelů a zaměřuje se na rozklad rentability vlastního kapitálu. Proto se mu také říká rozklad ukazatele ROE. Poprvé bylo této soustavy využito v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs.

Pro dosažení odpovídající přehlednosti bude Du Pont rozklad zobrazen schématicky. Základem tohoto schématu je Du Pontova rovnice vyjadřující ziskovou marži násobenou obratem celkových aktiv, tedy:

ROA =

zisk tržby * tržby aktiva

27

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

41

Obrázek 1 - Du Pont rozklad

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

Pro management podniku má Du Pont rozklad význam z hlediska jeho budoucího rozhodování. Je schopen díky jeho aplikaci odhalit případné nedostatky, které mají vliv zejména na vývoj rentability podniku. Z tohoto rozboru je patrné jakým způsobem působí jednotlivé ukazatelé, nacházející se na nižší úrovni diagramu na ukazatele, které se nacházejí nad nimi. Mimo rentability lze při využití této metody, dosáhnout:




zvýšení ziskové marže,




zrychlení obratu aktiv,




efektivnějšího využívání cizího kapitálu,




změnu struktury finančních zdrojů,




snížení nákladů.

42

1.4.4.2

Bonitní a bankrotní modely

Primárním cílem bonitních a bankrotních modelů je hodnocení současné ekonomické situace společnosti, ale také předpověď jejího budoucího vývoje. Oba druhy těchto modelů řadíme do účelových soustav ukazatelů a podobně jako hierarchicky uspořádané soustavy jsou konstruovány tak, aby eliminovaly omezenou vypovídající schopnost a neucelený pohled na některé rysy finanční situace u konkrétních poměrových ukazatelů. Bonitní i bankrotní modely si tedy kladou za cíl připojit podniku určitou číselnou charakteristiku, pomocí které lze následně jednoduše posoudit finanční situaci dané firmy. Každý z těchto modelů byl vytvořen pro odlišné účely použití.

Bankrotní modely neboli modely predikční mají za cíl poskytnout včasnou informaci o případném aktuálním ohrožení finančního zdraví podniku, a to na základě zkoumání chování vybraných ukazatelů. Bankrotní modely vycházejí z minulých reálných dat a matematicko-statistických metod. K nejčastějším příznakům, které by měly být signálem možného bankrotu, patří zejména problémy s běžnou likviditou, výší čistého kapitálu a s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. Bankrotu samotnému předchází finanční tíseň daného podniku, jejíž vyřešení je možné pouze při aplikaci nezbytných změn, a to v oblasti provozní, ale i finanční činnosti podniku. Bonitní neboli diagnostické modely lze charakterizovat jako modely hodnotící pozici konkrétního podniku v mezifiremním srovnání. Zároveň lze, při použití bonitních modelů vyjádřit, finanční zdraví podniku pomocí umístění výsledných ukazatelů do stupnice hodnocení finančního zdraví neboli bonity podniku.

Kralickův rychlý test Kralickův rychlý test neboli Quick test (rychlý test) navrhl v roce 1990 rakouský profesor Peter Kralicek. Patří do skupiny bonitních modelů a vzhledem k tomu, že jeho snahou je oblasti finanční analýzy vyjádřit jedním konkrétním indikátorem, je považován za jednorozměrný model. Tento model zkoumá čtyři oblasti: stabilitu, likviditu, rentabilitu a výsledek hospodaření, z nichž je zvoleno vždy po jednom ukazateli. Quick test využívá následujících ukazatelů:

Kvóta vlastního kapitálu =

vlastní kapitál celková aktiva

43

Doba splácení dluhu z Cash Flow = Cash Flow v procentech tržeb =

(cizí kapitál - krátkodobý finanční majetek) bilanční Cash Flow

Cash Flow tržby

Rentabilita celkového kapitálu =

zisk po zdanění + úroky (1-daňová sazba) celková aktiva

Každý z těchto jednotlivých ukazatelů je obodován (systémem známkování ve škole, tedy 1 – 5) a následně je pomocí aritmetického průměru jednotlivých známkovaných ukazatelů hodnocena celková bonita firmy. Tímto způsobem je zajištěna rovnoměrná analýza stability na straně jedné a výnosové situace podniku na straně druhé. Klasifikace je prováděna pomocí následující tabulky.

Tabulka 1 - Klasifikace výsledku Quick testu Výborný Velmi dobrý

Dobrý

Špatný

(1)

(2)

(3)

(4)

Ohrožen insolvencí (5)

Kvóta vlastního kapitálu

> 30%

> 20%

> 10%

> 0%

< 0%

Doba splácení dluhu z Cash Flow

< 3 roky

< 5 let

< 10 let

> 12 let

> 30 let

Cash Flow v procentech tržeb

> 10%

> 8%

> 5%

> 0%

< 0%

Rentabilita celkového kapitálu

> 15%

> 12%

> 8%

> 0%

< 0%

Ukazatel

28

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.

Zpravidla je také doporučováno počítat zvlášť průměrnou známku pro finanční stabilitu a zvlášť pro výnosovou situaci. Jednoznačnou výhodou této metody je její rychlost a jednoduchost.

Index bonity Dalším využívaným bonitním modelem je index bonity neboli indikátor bonity. Vzhledem k tomu, že vychází z 6 ukazatelů s rozdílnými vahami, které následně zpracovává, je považován za vícekriteriální index. Indikátor bonity je počítán na základě dosazení jednotlivých ukazatelů do tohoto vzorce:

B = 1,5

Cash Flow + 0,08 cizí zdroje

aktiva +10 cizí zdroje

EBT +5 aktiva

28

EBT + 0,3 tržby

zásoby + 0,1 tržby

tržby aktiva

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

44

Hodnocení situace podniku probíhá pomocí dosazení výsledku rovnice do následujícího schématu, jehož konstrukce je vytvořena tak, aby byla možná snadná slovní interpretace výsledku.

Obrázek 2 - Stupnice výsledků indikátoru bonity extrémně špatná -3

velmi špatná -2

špatná -1

určité problémy 0

velmi dobrá

dobrá 1

2

extrémně dobrá 3

29

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.

Ze stupnice hodnocení indikátoru bonity je patrné, že čím větší indikátor bonity je, tím je finančně - ekonomická situace podniku lepší.

Altmanova formule bankrotu (Z–skóre ) Z–skóre někdy označované jako Z–funkce představuje velmi úspěšný bankrotní model, který byl poprvé presentovaný již v roce 1968 americkým profesorem Edwardem I. Altmanem. Jedná se o diskriminační funkci, kterou sestavil na základě statistické analýzy, několika desítek firem, provedené v letech 60. – 80. Na základě této analýzy stanovil 3 skupiny podniků podle pravděpodobnosti jejich budoucího bankrotu.

Nejprve stanovil první verzi Z–funkce obsahující 5 konkrétních poměrových ukazatelů, jež byla určena pro aplikaci na podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi. Z této základní funkce, která nebude vzhledem k zaměření této práce dále rozebírána, byla vyvinuta v roce 1983 upravená verze Altmanovy rovnice. Z ní nakonec vznikl v roce 1995, pro podmínky českého trhu, takovýto tvar Z–funkce:

Z-funkce = 6,56

ČPK + 3,26 aktiva

nerozdělený zisk +6,72 aktiva

EBIT + 1, 05 aktiva

vlastní kapitál cizí zdroje

Následná interpretace výsledků se provádí přiřazením výsledných hodnot do těchto tří zón:

29

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

45

Obrázek 3 - Intervaly pro interpretaci výsledků Z-skóre zóna ohrožení bankrotem

šedá zóná 1,1

bezpečná zóna 2,6

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.30

Podnik s výsledkem Z–funkce vyšším jak 2,6, tedy spadající do „bezpečné zóny“, by se měl finančním potížím vyhnout a neměl by tedy být bankrotem ohrožen. U takového podniku můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci. Firmy nacházející se v rozmezí 1,1 – 2,6, tedy v pásmu tzv. šedé zóny, vykazují určité ekonomické problémy a měly by být podrobeny hlubší analýze. V případě, že se společnost nachází v zóně ohrožené bankrotem, tedy pod hranicí 1,1, jedná se o skutečného kandidáta bankrotu.

Indexy IN Indexy IN byly vyvinuty autory Inkou a Ivanem Neumaierovými v rámci výzkumu prováděného pro MPO. V literatuře bývají někdy označovány jako Indexy důvěryhodnosti. Jedná se o bankrotní i bonitní indexy vzniklé pro podmínky českého trhu, které stejně jako Z–funkce využívají diskriminační analýzy.

Indexy IN od doby svého vzniku prošly určitým vývojem. Prvním z rodiny indexů IN je index IN95 31 . Tento index využívá rovnici, v jejíž struktuře jsou zahrnuty poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Tyto jednotlivé ukazatele jsou následně upraveny násobkem, který představuje vážený průměr hodnot těchto jednotlivých ukazatelů v odvětví neboli oborů ekonomických činností (tzv. OKEČ32). Úkolem tohoto indexu je vyhodnocení daného podniku z věřitelského pohledu. Vzorec pro výpočet indexu IN95 je matematicky vyjádřen takto:

IN95 = V1

aktiva + V2 cizí kapitál

EBIT +V3 nákl. úroky

EBIT + V4 aktiva

výnosy + V5 aktiva

oběžná aktiva + V6 kr. cizí kap.

závazky po spl. , výnosy

kde V1 – V6 představuje výše zmíněný vážený průměr hodnot v odvětví.

Následně jsou zařazeny výsledné hodnoty do jednotlivých zón důvěryhodnosti podniku: 30

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. 31 Číslo za označením IN představuje rok vzniku jednotlivých indexů. 32 Od roku 2007 se používá CZ NACE.

46

Tabulka 2 - Interpretace výsledků Indexu IN95 Výsledná hodnota IN95

Interpretace výsledku

IN > 2

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

1 < IN <= 2

"šedá zóna" nevyhraněných výsledků

IN <= 1

podnik je ohrožen vážnými finančními problémy

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.33

Na věřitelský pohled, který představuje index IN95 následně navázal index IN99, který klade důraz na bonitu podniku z pohledu jeho vlastníku. Vyjadřuje tak kvalitu fungování podniku z hlediska jeho ekonomické výkonnosti. Jedná se tedy o bonitní model. Tento index na rozdíl od předchozího indexu IN95 využívá místo 6 ukazatelů pouze 4. Zároveň jsou nahrazeny váhy, které byly obsaženy ve výpočtu indexu IN95 tedy váhy, platné pro jednotlivé ekonomické obory, váhami, které jsou neměnné pro všechny firmy bez ohledu na zaměření jejich činnosti. Index IN99 je tedy výsledkem diskriminační analýzy, upravuje váhy použité v indexu IN95 platné pro ekonomiku ČR s ohledem na jejich význam pro dosažení kladné ekonomické hodnoty ekonomického zisku (EVA).34 Index IN99 se počítá dle rovnice:

IN99 = -0,017

aktiva + 4, 573 cizí kapitál

EBIT + 0, 481 aktiva

výnosy + 0,015 aktiva

závazky po spl. výnosy

Interpretace výsledu je provedena dle následující tabulky:

Tabulka 3 - Interpretace výsledků Indexu IN99 Výsledná hodnota IN99

Interpretace výsledku

IN > 2,07

podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku

1,42 <= IN <= 2,07

situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu

1,089 <= IN < 1,42

nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy

0,684 <= IN < 1,089

podnik spíše netvoří hodnotu

IN < 0,684

podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku (ničí hodnotu)

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.

33

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. 34 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

47

Dalším představitelem ze skupiny indexů IN je index IN01 skládající se z 5 ukazatelů. Tento index sleduje jednak přítomnou výkonnost podniku, ale také se zaměřuje na budoucí hrozbu bankrotu. Dá se tedy říci, že představuje určitou spojitost obou předešlých indexů. Na základě aktuálních dat průmyslových podniku z roku 2004 byl index IN01 v roce 2005 obnoven a vznikl tak nový index IN05. Změna se týkala hodnot vah jednotlivých ukazatelů a změnily se i hranice pro klasifikaci výsledků. Rovnice indexu IN05 a následná klasifikace vypadá takto:

IN05 = 0,13

aktiva + 0, 04 cizí kapitál

EBIT +3,97 nákl. úroky

EBIT + 0, 21 aktiva

výnosy + 0, 09 aktiva

oběžná aktiva kr. cizí kap.

Tabulka 4 - Interpretace výsledků Indexu IN05 Výsledná hodnota IN05

Interpretace výsledku

IN > 1,6

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

0,9 <= IN <= 1,6

„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků

IN <= 0,9

firma je ohrožena vážnými finančními problémy

Zdroj: Tvorba autora podle SEDLÁČEK, Jaroslav.35

35

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Pres, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6.

48

2

FINANČNÍ ANALÝZA – PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část této práce se bude zabývat aplikací metod finanční analýzy, které byly rozebrány v předchozí kapitole na konkrétní podnik. Tímto podnikem je, jak již bylo zmíněno v úvodu, firma POSPÍCHAL s.r.o. V první subkapitole této části budou krátce přiblíženy souvislosti týkající se daného podniku včetně jeho stručného historického vývoje. Základními podklady pro tvorbu finanční analýzy jsou závěrkové výkazy společnosti. Konkrétně jde o rozvahu, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow. Tyto výkazy jsou vždy sestaveny k 31.12. daného roku s tím, že bude analyzované období mezi roky 2007 - 2011. Účetní závěrka za loňský rok 2012 nebyla v době zpracování této práce bohužel k dispozici.

Jak již bylo uvedeno v první části, tato diplomová práce se bude zabývat výhradně technickou analýzou. Zároveň, aby byla zachována určitá provázanost obou základních částí této práce, bude v této praktické části vycházeno ze struktury ukazatelů, která byla zvolena v části teoretické.

Nejprve budou finanční výkazy rozebrány pomocí absolutních ukazatelů. Pomocí této analýzy bude hodnocena struktura aktiv a pasiv prostřednictvím vertikální analýzy a jejich postupný časový vývoj při využití horizontální analýzy. Následující část naváže analýzou rozdílových ukazatelů zaměřujících se na likviditu a majetkovou strukturu, a to zejména z pohledu strategického řízení. Poté budou hodnoceny jednotlivé poměrové ukazatele, jejichž výsledky budou vzhledem k lepší vypovídající schopnosti srovnávány s tzv. odvětvovými normami. Jinými slovy budou porovnány s průměrnými výsledky v odvětví. Poslední části této kapitoly budou věnovány analýze soustav ukazatelů. Z pyramidových soustav ukazatelů bude proveden Du Pont rozklad. Závěrem této kapitoly bude provedeno hodnocení současné situace podniku včetně budoucí predikce pomocí vybraných bankrotních a bonitních modelů.

49

2.1

Informace o společnosti

Společnost začala svou činnost v roce 2005 ve formě společnosti s ručením omezeným pod názvem POSPÍCHAL s.r.o. Založena byla dvěma společníky, jejichž vklad činil shodně 100.000,- Kč, kdy při založení každý z nich splatil 50% z této části. Zbylých 50% bylo splaceno v průběhu sledovaného období, konkrétně v roce 2009. Splacený základní kapitál společnosti tedy v současnosti činí 200.000,- Kč. Zapsané předměty podnikání při založení společnosti byly tyto:




velkoobchod,




specializovaný maloobchod,




pokrývačství a




provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn.

Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, a jak se ukáže i v průběhu zpracování její praktické části, hlavní a základní činností podniku je v současné době jednoznačně velkoobchod se zaměřením na prodej střešních krytin, včetně veškerých doplňků, klempířských prvků i dalších materiálů pro stavební firmy, ale i samotné stavebníky, jakožto končené zákazníky. Dalším nabízeným sortimentem jsou například tepelné izolace a dřevomateriály jako jsou palubky, stavební řezivo, deskové materiály a mnoho dalšího.

Firma v roce 2005 nezačínala zcela od začátku, nýbrž volně navázala na předchozí činnost jednoho ze společníků, který svou podnikatelskou činnost zahájil již v roce 1992. V té době firma Vladimír Pospíchal našla tzv. mezeru na trhu střešních krytin a svou vlastní výrobou začala zásobovat český trh asfaltovými šindeli vyráběnými z tuzemského materiálu. Následoval pozvolný nárůst zakázek, kdy společnost v roce 1993 přijímá první dva zaměstnance.

V roce 1994 se ukazuje veliký potenciál nabízeného sortimentu a vlastní výroba již nestačila pokrýt poptávku. Proto začíná úzká spolupráce s belgickou společností IKO International. Tím je zajištěno další rozšíření sortimentu a samotná výroba přechází postupně k pouhé distribuci. V následujícím období zájem o sortiment společnosti neoslabuje, spíše naopak. V letech 1996 – 1997 jsou dokončeny stavby vlastních prodejen v Jablonci nad Nisou, Liberci spolu s mateřskou základnou ve Smržovce u Tanvaldu.

50

Mezi roky 1998 – 2003 expanze společnosti pokračuje. Důkazem jsou nově otevřené pobočky v Kojeticích u Neratovic, Náchodě, Nučicích u Prahy, Přerově a Českých Budějovicích.

V již zmiňovaném roce 2005 došlo ke změně právní subjektivity a společnost dosahuje dalšího rozvoje. Díky velmi dobrým dodavatelsko-odběratelským vztahům, se z ní stala společnost s téměř celorepublikovou působností a během několika let své existence si vybudovala velice silnou pozici na českém trhu. V roce 2013 disponuje již devíti pobočkami v rámci České republiky a její roční obraty se pohybují okolo 200 miliónů Kč.

O postupném rozvoji společnosti od jejího založení v roce 2005 do roku 2011 vypovídá přehled vývoje bilanční sumy rozvahy, která je zobrazena v následující tabulce a grafu.

Graf 1 - Vývoj bilanční sumy společnosti

90 000 80 000 70 000

tis. Kč

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 TISÍC KČ

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

35 485

48 231

57 673

50 192

53 510

61 454

78 141

roky Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

51

2.2

Analýza absolutních ukazatelů

Analýza stavových ukazatelů je založena na rozboru z hlediska struktury aktivní a pasivní strany rozvahy a výsledovky, ale také z hlediska vývoje v čase. V této kapitole bude rozebrána z obou zmíněných hledisek nejprve rozvaha a následně výkaz zisků a ztrát.

2.2.1 Horizontální analýza rozvahy Následující tabulka zobrazuje vývoj jednotlivých položek aktivní a pasivní strany rozvahy v čase. Pro účely této práce byla zvolena její zjednodušená podoba. Následovat bude interpretace tohoto vývoje dle jednotlivých složek majetku a zdrojů krytí.

Tabulka 5 - Horizontální analýza rozvaha ROZVAHA (tis. Kč, netto hodnoty)

2007

% změna 2008

2008

% změna 2009

AKTIVA 7% 57 673 -13% 50 192 CELKEM Pohledávky za 100 0% 100 -100% upsaný ZK Dlouhodobý majetek 4 393 -60% 1 742 3% Dlouhodobý 0 0 nehmotný maj. Dlouhodobý hmotný 4 393 -60% 1 742 3% maj. Dlouhodobý finanční 0 0 maj. Oběžná aktiva 52 196 -9% 47 667 8% Zásoby 15 509 27% 19 701 -1% Dlouhodobé 0 0 pohledávky Krátkodobé 26 322 -8% 24 301 10% pohledávky Krátkodobý finanční 10 365 -65% 3 665 48% maj. Časové rozlišení 984 -31% 683 -80% PASIVA 57 673 -13% 50 192 7% CELKEM Vlastní kapitál 34 246 15% 39 533 15% Základní kapitál 200 0% 200 0% Kapitálové fondy -2 0% -2 0% RF, NF a OF ze zisku 85 -100% 0 VH minulých let 21 363 49% 31 893 22% VH běžného úč. 12 600 -41% 7 442 -13% období (+/-) Cizí zdroje 23 427 -55% 10 659 -25% Rezervy 0 0 Dlouhodobé závazky 0 0 Krátkodobé závazky 23 427 -55% 10 659 -25% Bank. úvěry a 0 0 výpomoci Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

52

2009

% změna 2010

2010

% změna 2011

2011

53 510

15%

61 454

27%

78 141

0

-

0

-

0

1 795

-24%

1 365

646%

10 186

0

-

0

-

0

1 795

-24%

1 365

646%

10 186

0

-

0

-

0

51 580 19 422

16% 30%

60 070 25 188

13% 33%

67 867 33 532

0

-

0

-

0

26 725

-6%

25 093

-6%

23 584

5 433

80%

9 789

10%

10 751

135

-86%

19

363%

88

53 510

15%

61 454

27%

78 141

45 514 200 -2 0 38 826

11% 0% 50% 12%

50 637 200 -3 0 43 596

13% 0% -33% 14%

57 426 200 -2 0 49 839

6 490

5%

6 844

8%

7 389

7 996 0 0 7 996

35% 35%

10 817 0 0 10 817

92% 65%

20 715 0 0 17 836

0

-

0

-

2 879

Dlouhodobý majetek Během sledovaného období vykazují hodnoty dlouhodobých aktiv značně kolísavou tendenci a jsou plně závislé na změnách dlouhodobého hmotného majetku. Podnik totiž nedisponuje žádným finančním ani nehmotným majetkem. Mezi prvními dvěma obdobími zaznamenáváme úbytek dlouhodobého hmotného majetku o 60%, což odpovídá 2,651 mil. Kč. Tento poměrně významný pokles byl, dle informací získaných z přílohy k účetní závěrce, zapříčiněn především prodejem některých pozemků a staveb. Konkrétně šlo o prodej pozemku a budovy v Náchodě, kde sídlí jedna z devíti poboček podniku, z důvodu jejich nevyužívání. V následujícím období byla meziroční změna nepatrná a odpovídala 3%. Následoval opět poměrně značný pokles, který odpovídal 24%. Za povšimnutí určitě stojí meziroční změna mezi roky 2010 a 2011, kdy stálá aktiva společnosti vzrostla o 646%. Za takto velkým přírůstkem lze spatřovat fakt, že v roce 2011 byla pořízena hala a k ní náležící pozemky sloužící pro skladování zásob v Úpici. Tato investice činila bezmála 8,5 mil. Kč. Další změny dlouhodobého majetku v tomto období byly vzhledem k této částce zanedbatelné.

Oběžný majetek Oběžná aktiva vykazují v období mezi roky 2007 a 2008 klesající tendenci. Jejich hodnota v roce 2008 meziročně klesla o 9%. Na tomto poklesu má zásluhu především pokles krátkodobého finančního majetku o 65%, který se však během dalších let dostal na téměř stejnou úroveň, jako tomu bylo na počátku sledovaného období. V následujících letech se vývoj oběžného majetku ustálil a vykazuje pozvolný růst. Tento růstový trend je způsoben především zvyšování stavu zásob, který byl zejména v letech 2010 a 2011 výrazný, a to o 33%. Zvyšování stavu zásob lze přičíst zvětšení skladových prostor díky zmiňovanému nákupu pozemku a budovy, který byl zmíněn v předchozím odstavci. Za příznivé znamení lze považovat fakt, že s výjimkou roku 2008 klesají, i když nepatrně, krátkodobé pohledávky.

Časové rozlišení Tato položka má velice kolísavý vývoj, ale vzhledem jejímu marginálnímu podílu na celkových aktivech společnosti není nutné se touto položkou podrobněji zabývat. Za zmínku stojí snad pouze to, že rozhodující vliv mají náklady příštích období.

53

Vlastní kapitál Vlastní kapitál vykazuje ve sledovaném období téměř stabilně rostoucí tendenci, a to i přesto, že hospodářský výsledek zaznamenal s výjimkou posledního roku 2011, poměrně významného poklesu. Zajímavé je srovnání tohoto ukazatele mezi roky 2007 a 2008, kdy pokles dosáhl 41%, což odpovídá 5,198 mil. Kč. Tato skutečnost mohla být způsobena působením hospodářské krize a rostoucí konkurence v oboru. V následujícím roce došlo k dalšímu poklesu oproti roku 2008, a to o 13%. V posledních dvou sledovaných obdobích došlo konečně k nastolení opětovného růstu, což lze považovat za pozitivní zjištění. Konkrétně se jednalo o 5%, respektive 8% růst oproti předchozím letům.

Cizí zdroje Cizí kapitál společnosti je tvořen výhradně krátkodobými závazky. V prvních dvou sledovaných obdobích je patrný jejich značný pokles, což lze považovat za pozitivní vývoj z hlediska zadluženosti podniku a jeho finanční stability. Mezi roky 2007 a 2008 byl pokles cizích zdrojů o 55%. Na první pohled je patrné, vzhledem k paralelnímu úbytku krátkodobého finančního majetku, že tento klesající trend lze vnímat jako snahu vedení podniku o snižování zadlužení společnosti. V následujících obdobích spatřujeme opět nárůst krátkodobých závazků a tím i vliv na rostoucí tendenci využívaných cizích zdrojů financování. Tento nárůst je ovlivňuje zejména růstem závazků z obchodních vztahů, který lze přičítat i zmiňovanému zvyšování skladových zásob. Zajímavé je, že společnost nevyužívá žádných dlouhodobých zdrojů financování a nečerpá ve sledovaném období žádné bankovní úvěry a výpomoci. Výjimku představuje rok 2011, kde figuruje účelový úvěr na financování zmíněné haly v Úpici.

Časové rozlišení Časové rozlišení ve sledovaném období má nulové hodnoty, z čehož lze dedukovat, že společnost neočekávala výnosy v následujících účetních obdobích.

Pro lepší orientaci ve výše uvedených údajích poslouží grafy zachycující časový vývoj hlavních položek aktivní i pasivní strany rozvahy.

54

Graf 2 - Časový vývoj položek aktiv 80 000

tis. Kč (netto hodnoty)

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2007

2008

2009

Dlouhodobý majetek

2010

Oběžná aktiva

2011

Časové rozlišení

Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

Graf 3 - Časový vývoj položek pasiv 70 000

tis. Kč (netto hodnoty)

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2007

2008

2009 Vlastní kapitál

2010

2011

Cizí zdroje

Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

2.2.2 Vertikální analýza rozvahy Při provádění vertikální analýzy rozvahy bude vycházeno, stejně jako v předešlém případě, z upravené podoby rozvahy. Zaměřím se na nejdůležitější položky z pohledu analyzované společnosti, které budou porovnávány s celkovými hodnotami aktiv a pasiv.

55

Tabulka 6 - Vertikální analýza rozvahy ROZVAHA (tis. Kč, netto hodnoty)

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný ZK

2007

2007 (%)

2008

2008 (%)

2009

2009 (%)

2010

2010 (%)

2011

2011 (%)

57 673 100% 50 192 100% 53 510 100% 61 454 100% 78 141 100% 100

Dlouhodobý majetek 4 393

0%

100

0%

0

0%

0

0%

0

0%

8%

1 742

3%

1 795

3%

1 365

2%

10 186

13%

Dlouhodobý nehmotný maj. Dlouhodobý hmotný maj. Dlouhodobý finanční maj.

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

4 393

8%

1 742

3%

1 795

3%

1 365

2%

10 186

13%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

Oběžná aktiva

52 196

91%

47 667

95%

51 580

96%

60 070

98%

67 867

87%

Zásoby 15 509 Dlouhodobé 0 pohledávky Krátkodobé 26 322 pohledávky Krátkodobý finanční 10 365 maj.

27%

19 701

39%

19 422

36%

25 188

41%

33 532

43%

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

46%

24 301

48%

26 725

50%

25 093

41%

23 584

30%

18%

3 665

7%

5 433

10%

9 789

16%

10 751

14%

Časové rozlišení

2%

683

1%

135

0%

19

0%

88

0%

984

PASIVA CELKEM

57 673 100% 50 192 100% 53 510 100% 61 454 100% 78 141 100%

Vlastní kapitál

34 246

59%

39 533

79%

45 514

85%

50 637

82%

57 426

73%

200 -2

0% 0%

200 -2

0% 0%

200 -2

0% 0%

200 -3

0% 0%

200 -2

0% 0%

85

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

21 363

37%

31 893

64%

38 826

73%

43 596

71%

49 839

64%

12 600

22%

7 442

15%

6 490

12%

6 844

11%

7 389

9%

23 427

41%

10 659

21%

7 996

15%

10 817

18%

20 715

27%

Rezervy 0 Dlouhodobé 0 závazky Krátkodobé závazky 23 427 Bank. úvěry a 0 výpomoci

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

41%

10 659

21%

7 996

15%

10 817

18%

17 836

23%

0%

0

0%

0

0%

0

0%

2 879

4%

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Základní kapitál Kapitálové fondy RF, NF a OF ze zisku VH minulých let VH běžného úč. období (+/-) Cizí zdroje

Časové rozlišení

-

Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

Dlouhodobý majetek Podíl dlouhodobých aktiv na celkové položce majetku má ve sledovaném období mírně kolísavou tendenci, která je způsobena změnami v objemu dlouhodobého majetku, kterému byla věnována pozornost při horizontální analýze rozvahy. Minimální hodnoty v rámci celkových aktiv dosahuje v roce 2010, kdy se poměr dlouhodobého majetku a celkových aktiv pohybuje na hranici pouhých 2%. Naopak maximální hodnoty nabývá o rok později,

56

tedy v roce 2011, kdy došlo ke zmiňované investici do budovy a pozemku. V tomto roce se podílí tato složka majetku 13% na celkových aktivech společnosti. V roce 2007 činil tento podíl 8% a v letech 2008 a 2009 shodně 3%. Jedinou složkou podílející se na celkové hodnotě dlouhodobého majetku je majetek hmotný, který je tvořený převážně dopravními prostředky a nemovitým majetkem.

Oběžný majetek Oběžný majetek, na rozdíl od majetku dlouhodobého, má v rámci celkových aktiv rozhodující vliv. V letech 2007 – 2010 jeho poměr dokonce přesáhl hranici 90% celkového majetku společnosti. To je možné, s ohledem na předmět podnikání společnosti, považovat za přirozené. Přesto lze pokládat za správný vývoj v roce 2011, kde se podíl oběžného majetku na celkových aktivech podniku snížil pod tuto hranici. V oběžných aktivech mají zastoupení zásoby, podílející se na celkovém majetku podniku v rozmezí 27 – 43%. Další významnou položkou v rámci oběžného majetku jsou krátkodobé pohledávky, které vykazují v posledních dvou sledovaných letech klesající tendenci v poměru k celkovým aktivům. Na oběžném majetku se podílí ještě položka krátkodobého finančního majetku, který je tvořen peněžními prostředky v pokladně a na běžném účtu. Tento druh majetku se podílí na celkových aktivech v rozmezí od 7% v roce 2008 a 18%, kterého dosahoval v roce předchozím.

Časové rozlišení Časové rozlišení opět vykazuje velmi malých hodnot v rámci celkových aktiv. V roce 2007 činil jejich podíl na celkových aktivech 2%, v roce 2008 se tato hodnota pohybovala okolo 1% a v ostatních letech se i z důvodu zaokrouhlení na celá čísla rovnala tato hodnota 0%.

Vlastní kapitál Při pohledu na pasivní stranu bilance je patrný rozhodující vliv vlastního kapitálu. Ten se na celkových zdrojích financování podílí hodnotami přesahující 50%. V roce 2007 je tento podíl nejnižší a odpovídá hodnotě 59%. Největší podíl má naopak v roce 2009, kdy se rovná 85%. Na vlastním kapitálu se podílejí rozhodujícím způsobem výsledek hospodaření minulých let společně s výsledkem hospodaření běžného účetního období. Ostatní položky zobrazené v této tabulce vykazují minimálních hodnot pohybujících se okolo 0%. Základní kapitál společnosti je tvořen pouhými 200 tisíci Kč, což odpovídá například v roce 2011 pouhým 0,26% z celkových pasiv firmy. Do budoucna by zřejmě stálo za zvážení jeho

57

navýšení, což by mohlo mít pozitivní vliv z hlediska bonity a důvěryhodnosti podniku vůči veřejnosti, a to zejména vůči svým obchodním partnerům. Zároveň je však potřeba podotknout, že v praxi je takovýto jev v daném oboru standardní.

Cizí zdroje Cizí kapitál používaný společností vykazuje v prvních třech letech (2007 – 2009) klesající trend. Následuje opětovný růst, který však není ve srovnání s jeho poklesem ve zmiňovaném období výrazný. Nejvyšších hodnot dosahuje tato položka v poměru k celkovým zdrojům financování v roce 2007, kdy dosahuje 41% celkových pasiv. Naopak nejnižší hodnot dosahuje v roce 2009. Na cizích zdrojích se podílejí pouze krátkodobé závazky, které jsou v posledním roce 2011 doplněny novým bankovním úvěrem, který odpovídá 4% z celkových pasiv.

Graf 4 - Podíl jednotlivých složek majetku na celkových aktivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007

2008

2009

Dlouhodobý majetek

2010

Oběžná aktiva

2011

Časové rozlišení

Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

Graf 5 - Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových pasivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007

2008

2009

Vlastní kapitál

2010 Cizí zdroje

Zdroj: Tvorba autora na základě rozvahy společnosti.

58

2011

2.2.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Při horizontální analýze zisků a ztrát byl použit zjednodušený výkaz zobrazující základní ukazatele. Bude hodnocen vývoj jednotlivých položek výsledovky v daném časovém období. Pro lepší přehlednost je tabulka doplněna o položky celkových nákladů a celkových výnosů. Tabulka 7 - Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát 2007

% změna 2008

2008

% změna 2009

2009

% změna 2010

2010

% změna 2011

2011

218 519

-5%

207 530

-19%

167 184

-6%

157 591

25%

196 442

180 258

-5%

172 028

-21%

135 170

-7%

125 919

26%

158 965

Obchodní marže

38 261

-7%

35 502

-10%

32 014

-1%

31 672

18%

37 477

Výkony Výkonová spotřeba

10 707 20 982

-75% -24%

2 633 15 951

-97% -22%

88 12 368

268% 3%

324 12 706

-62% 10%

123 13 965

Přidaná hodnota

27 986

-21%

22 184

-11%

19 734

-2%

19 290

23%

23 635

1%

10 195

-3%

9 921

-4%

9 531

9%

10 419

-38%

10 278

-18%

8 472

8%

9 128

13%

10 350

646%

-858

-58%

-359

74%

-624

87%

-1 165

-41%

7 442

-13%

6 490

5%

6 844

8%

7 389

-

0

-

0

-

0

-

0

7 442

-13%

6 490

5%

6 844

8%

7 389

Výkaz zisku a ztrát (tis. Kč) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží

Osobní náklady 10 048 Provozní výsledek 16 706 hospodaření Finanční výsledek -115 hospodaření VH za běžnou 12 600 činnost Mimořádný výsledek 0 hospodaření

VH za účetní jednotku

12 600

-41%

Výnosy celkem

230 245

-7%

213 991 -21% 168 432

-5%

159 259 24% 197 471

Náklady celkem

217 645

-5%

206 549 -22% 161 942

-6%

152 415 25% 190 082

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazu zisku a ztrát společnosti.

Z uvedené tabulky je patrné, že výnosy i náklady v letech 2007 – 2010 klesaly. Největší pokles byl zaznamenán mezi roky 2008 a 2009, kdy činil 21% u výnosů a 22% u nákladů. V období mezi lety 2010 a 2011 nastal zlom a náklady i výnosy téměř shodně vzrostly. Vývoj výsledku hospodaření běžného období vykazuje z počátku sledovaného období značný pokles. Zisk v roce 2007 činil 12,6 mil. Kč, následující rok zaznamenal pokles o 41%. Další dvě období se vývoj hospodářského výsledku podniku ustálil a změny již nebyly tak veliké. V roce 2009 zaznamenal další pokles o 13%, ale v následujícím roce již vzrost o 5%. V posledním roce sledovaného období vykázal opět růst, a to konkrétně o 8%, což odpovídá částce téměř 0,55 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že rozhodující vliv na celkové 59

výnosy mají tržby z prodeje zboží je vývoj těchto dvou položek velmi podobný. To samé lze říci i o vzájemném působení celkových nákladů a nákladů vynaložených na prodané zboží. Zajímavý je časový vývoj položky výkonů, která vykazuje obrovských výkyvů od poklesu o 97% v roce 2009 až po nárůst 268% v roce 2010. Tyto výkony se týkají poskytovaných služeb, které se podnik i vzhledem k jejich nízké ziskovosti snaží postupně omezovat, o čemž svědčí jejich vývoj. Za povšimnutí také stojí značný nárůst ztráty z finanční činnosti společnosti, který je způsobený rostoucími kursovými rozdíly, poplatky za platby do zahraničí apod.

Pro lepší představu o vývoji tržeb za prodej zboží, nákladů vynaložených na prodané zboží a obchodní marže poslouží následující grafické zobrazení. Graf 6 - Časový vývoj hlavních položek zisku a ztrát 250 000

tisíce Kč

200 000

150 000

100 000

50 000

0 2007 Tržby za prodej zboží

2008

2009

2010

Náklady vynaložené roky na prodané zboží

2011 Obchodní marže

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazu zisku a ztrát společnosti.

2.2.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Pro vertikální analýzu zisků a ztrát byla vytvořena stejně strukturovaná tabulka jako při provádění horizontální analýzy. Budou přitom porovnávány jednotlivé složky tohoto výkazu k celkovým nákladům a výnosům.

60

Tabulka 8 - Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát (tis. Kč) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží

2007

2007 (%)

2008

2008 (%)

2009

2009 (%)

2010

2010 (%)

2011

2011 (%)

218 519

95%

207 530

97%

167 184

99%

157 591

99%

196 442

99%

180 258

84%

172 028

84%

135 170

84%

125 919

83%

158 965

84%

Obchodní marže

38 261

17%

35 502

17%

32 014

19%

31 672

20%

37 477

19%

Výkony Výkonová spotřeba

10 707

5%

2 633

1%

88

0%

324

0%

123

0%

20 982

10%

15 951

8%

12 368

8%

12 706

8%

13 965

7%

Přidaná hodnota

27 986

12%

22 184

10%

19 734

12%

19 290

12%

23 635

12%

Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření VH za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření

10 048

5%

10 195

5%

9 921

6%

9 531

6%

10 419

5%

16 706

7%

10 278

5%

8 472

5%

9 128

6%

10 350

5%

-115

0%

-858

0%

-359

0%

-624

0%

-1 165

-1%

12 600

5%

7 442

3%

6 490

4%

6 844

4%

7 389

4%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

7 442

-13%

6 490

5%

6 844

8%

7 389

4%

VH za úč. jednotku

12 600 -41%

Výnosy celkem

230 245

213 991

168 432

159 259

197 471

Náklady celkem 217 645

206 549

161 942

152 415

190 082

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazu zisku a ztrát společnosti.

Poměr hospodářského výsledku k celkovým výnosům dosahuje hodnot okolo 5%. Zisk z běžné činnosti je tvořen především provozním výsledkem hospodaření. Finanční výsledek hospodaření vykazuje ve sledovaném období ztrátu, která je však vzhledem k celkovým výnosům podniku marginální a i vzhledem k zaokrouhlování na celá čísla vykazuje tento poměr nulových procentuálních hodnot ve vztahu k celkovým výnosům. V poměru k celkovému hospodářskému výsledku, který činí například v roce téměř 7,4 mil. Kč je však již hodnota finančního výsledku hospodaření poměrně výrazná. Obchodní marže dosahuje hodnot mezi 17 a 20%. Přidaná hodnota vykazuje konstantní 12%-ní podíl na celkových výnosech. To neplatí pouze v roce 2008, kdy byl poměr 10%. Poměr tržeb za prodej zboží má rostoucí tendenci do roku 2009, kdy se ustálily na 99% procentech celkových výnosů. Z tabulky je patrné, jak tyto tržby postupně vytlačily již zmiňované výnosy z výkonů.

61

2.3

Analýza rozdílových ukazatelů

Při provádění analýzy rozdílových ukazatelů bude analyzován čistý pracovní kapitál a čisté peněžní fondy podniku. Oproti teoretické části zde nebudou zmíněny čisté pohotové prostředky z důvodu, že se mi nepodařilo zjistit hodnotu okamžitě splatných závazů, jejichž výše je pro výpočet tohoto ukazatele nezbytně nutná.

Výsledky jednotlivých ukazatelů vypovídají o situaci podniku z hlediska její likvidity a s ní související solventnosti.

2.3.1 Čistý pracovní kapitál Výpočet čistého pracovního kapitálu je proveden jako rozdíl mezi oběžnými aktivy společnosti a jejími krátkodobými dluhy, které jsou v tomto konkrétním případě tvořeny pouze krátkodobými závazky z obchodního styku. Výsledky jednotlivých roků jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9 - Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál (tisíce Kč) Čistý pracovní kapitál

2007

2008

2009

2010

2011

28 769

37 008

43 584

49 253

50 031

47 667

51 580

60 070

67 867

10 659

7 996

10 817

17 836

Oběžná aktiva 52 196 Krátkodobé závazky 23 427 (závazky + úvěry) Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Z uvedené tabulky je patrný nárůst čistého pracovního kapitálu ve všech sledovaných letech. Všechny výsledné hodnoty dosahují výrazně kladných hodnot, což lze považovat za pozitivní zjištění z pohledu likvidity společnosti.

2.3.2 Čisté peněžně - pohledávkové fondy Ukazatel ČPPF je počítán jako rozdíl upravených oběžných aktiv, od kterých se odečtou zásoby a nedobytné pohledávky a krátkodobý cizí kapitál. Vzhledem k tomu, že nedobytné pohledávky vykazovaly ve všech obdobích velmi malých, téměř nulových hodnot, nebudou pro výpočet tohoto ukazatele uvažovány.

62

Tabulka 10 - Čistý peněžně - pohledávkový fond Čistý peněžně - pohledávkový fond (tisíce Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

Čistý peněžně - pohledávkový fond

13 260

17 307

24 162

24 065

16 499

Oběžná aktiva

52 196

47 667

51 580

60 070

67 867

19 701

19 422

25 188

33 532

10 659

7 996

10 817

17 836

Zásoby 15 509 Krátkodobé závazky 23 427 (závazky + úvěry) Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Vývoj ČPPF vykazuje stejně jako předchozí ukazatel ČPK výrazně kladné hodnoty. Oproti němu ale dochází v letech 2010 a 2011 k poklesu. Pokles mezi roky 2009 a 2010 je zanedbatelný, ale v roce 2011 meziročně klesl tento ukazatel téměř o 43%. Tento vývoj je způsoben nárůstem objemu zásob, který je zároveň doprovázen růstem krátkodobých závazků. I přes tento vývoj, který má v zejména v posledním období klesající tendenci lze považovat situaci z pohledu solventnosti firmy za uspokojivou.

2.4

Analýza poměrových ukazatelů

Při zpracování analýzy poměrových ukazatelů bude postupováno dle jednotlivých kategorií těchto ukazatelů. Výpočty se budou týkat pouze těch nejzákladnějších, které jsou zároveň považovány, s ohledem na zaměření této práce, za nejpodstatnější. Rozebrány budou postupně ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a poměrové ukazatele na bázi cash flow. Ve vybraných případech bude provedeno srovnání za použití odvětvových norem, ze kterých budou použity průměrné hodnoty. Zároveň budou některé výsledky doplněny o grafické vyjádření vývoje konkrétních ukazatelů. Oborové srovnání je použito z toho důvodu, že má pro uživatele finanční analýzy nejlepší vypovídající schopnost. Pro toto oborové srovnání byla použita data zpracované Českým statistickým úřadem. 36 Je přitom vycházeno z údajů týkajících se oborové specializace daného podniku, a tedy CZ NACE 46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel.

36

ČESKO. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Český statistický úřad, © 2013. Dostupné z WWW: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky

63

2.4.1 Analýza rentability Ukazatele rentability budou prováděny s ohledem na zjišťování výnosnosti kapitálu společnosti.

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Ukazatel rentability celkového kapitálu informuje o návratnosti vložených aktiv, respektive majetku do podniku. Díky tomuto ukazateli je tak vyjadřována produkční síla podniku. Vzhledem k oborovému srovnání a také s ohledem k častým změnám daňové sazby ve sledovaném období je zvolena verze výpočtu, která počítá s výsledkem hospodaření před zdaněním a úroky. Výsledné hodnoty, včetně hodnot oborových, jsou zpracované v níže uvedené tabulce. Tabulka 11 - Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita celkového kapitálu

2007

2008

2009

2010

2011

ROA

28,9%

18,9%

15,3%

13,9%

11,9%

ROA oboru dle CZ NACE

9,2%

11,5%

7,0%

5,0%

5,3%

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Z uvedených výsledků je na první pohled patrné, že hodnoty rentability celkového kapitálu podniku přesahují oborové hodnoty poměrně výrazně. Ve většině případů jde dokonce o dvojnásobný rozdíl. Z tohoto pohledu tedy lze ukazatel hodnotit kladně. Na druhou stranu nemůže zůstat bez povšimnutí, že ROA podniku postupem času klesá. Konkrétně se jedná o pokles mezi roky 2007 a 2011 o 17%. Za tímto poklesem stojí snižování ziskovosti dané společnosti, která je zapříčiněna snižováním prodejních cen z důvodu reakce na vývoj cen v celém odvětví, což dokládá i fakt snižování hodnoty tohoto ukazatele v celém oboru. Na ROA analyzované společnosti má tato skutečnost evidentně negativnější dopad. Důsledkem toho se v průběhu sledovaného období hodnoty podniku a oboru vzájemně přibližovaly, což lépe dokládá následující grafické zobrazení.

64

Graf 7 - Vývoj rentability celkového kapitálu 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 2007

2008

2009 ROA

2010

2011

ROA oboru (CZ NACE 46)

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel ROE vychází ze stejné podstaty jako je tomu u ukazatele předchozího. Rozdíl těchto dvou ukazatelů spočívá v záměně hodnoty ve jmenovateli, kdy je celkový kapitál společnosti nahrazen kapitálem vlastním a je tedy měřena výnosnost kapitálu, který byl do společnosti vložen vlastníky nebo byl vytvořen samotnou činností podniku. Tabulka 12 - Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu ROE ROE oboru dle CZ NACE

2007

2008

2009

2010

2011

37%

19%

14%

14%

13%

21,7%

19,9%

10,4%

9,7%

10,9%

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Výsledné hodnoty podniku se vyskytují ve většině případů opět nad hranicí průměru v oboru, jako tomu bylo u ukazatele ROA. Rozdíly mezi ROE podniku a oboru však nejsou tak výrazné a v roce 2008 sledujeme dokonce pokles hodnoty ROE podniku pod průměrné hodnoty v oboru.

Znovu lze vidět pokles hodnot podniku, když se v roce 2007 rovnala ROE 37% a v roce 2011 již pouhým 13%. V roce 2008 se dokonce hodnota ROE propadla až pod hranici oborového průměru. V následujících letech došlo k výraznému poklesu tohoto ukazatele

65

právě u oborového průměru, zatímco podnikové hodnoty stagnovaly okolo 14%, a tak v letech 2009 – 2011 dosahovala společnost opět lepších výsledků než obor. Důvody tohoto poklesu jsou dva. Prvním z nich je, stejně jako u ukazatele ROA, postupné snižování ziskové pozice podniku, jehož důvody byly již zmíněny. Druhým důvodem je nepochybně zvyšování vlastního kapitálu společnosti. Přesto stále výsledky společnosti, s výjimkou zmíněného roku 2008, převyšují oborové normy. I ukazatel tento může být hodnocen přes jeho postupné snižování kladně, a to zejména vzhledem k lepším výsledkům oproti oboru. Grafické znázornění vývoje ROE je zřetelné z přiloženého grafu. Graf 8 - Vývoj rentability vlastního kapitálu 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2007

2008

2009 ROE

2010

2011

ROE oboru (CZ NACE 46)

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel rentability tržeb udává, kolik zisku je podnik schopen vyprodukovat z 1 Kč tržeb. Porovnává výsledek hospodaření před zdaněním a úroky vůči celkovým tržbám. Tabulka 13 - Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb

2007

2008

2009

2010

2011

ROS

7,3%

4,5%

4,9%

5,4%

4,7%

ROS oboru (CZ NACE 46)

3,2%

3,8%

2,7%

2,0%

2,2%

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Z výsledku je patrný poměrně značný pokles mezi prvními dvěma roky. Od roku 2008 se vývoj ustálil na hodnotě pohybující se okolo 5%. Ukazatel rentability tržeb vykazuje stejný

66

trend jako předchozí ukazatele, když se hodnoty podniku přibližují hodnotám oborovým. Ani tento ukazatel se pod hranici oboru nedostává a lze jej tedy hodnotit opět kladně.

Zisková marže (PMOS) Ukazatel ziskové marže vychází ze stejné podstaty jako rentabilita tržeb. Rozdíl mezi oběma ukazateli spočívá v dosazení místo zisku před zdaněním zisk po zdanění tedy EAT. Tabulka 14 - Zisková marže Zisková marže

2007

2008

2009

2010

2011

PMOS

5,5%

3,5%

3,9%

4,3%

3,8%

PMOS oboru dle CZ NACE

2,2%

2,6%

1,7%

1,7%

1,9%

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Zisková marže se vyvíjí i vzhledem k téměř stejným vstupům hodně podobně jako výsledné hodnoty rentability tržeb.

S ohledem na výsledky rentability, které se pohybují nad hodnotami oboru (v některých případech až dvojnásobně), lze bezesporu říci, že z pohledu rentability si podnik stojí v porovnání s oborem relativně dobře. Pozornost by však měla být věnována vývoji v dalších letech, protože u všech zkoumaných ukazatelů rentability dochází k poklesu směrem k průměrným hodnotám oboru, což by v budoucnu mohlo znamenat problémy. Hlavním důvodem přibližování se hodnot rentability podniku k oborovým hodnotám vidím jednoznačně v klesající ziskovosti analyzovaného podniku, respektive v klesajících tržbách.

2.4.2 Analýza aktivity Při analýze aktivity bude měřena efektivita podniku, s ohledem na využití zdrojů, podle doby obratu jednotlivých položek rozvahy. Získané výsledky napoví, jak analyzovaná společnost hospodaří se svými aktivy ve vztahu k jejich výnosnosti. Budou sledovány vztahy jednotlivých složek aktiv a pasiv, případně jejich celkových stavů, vůči výnosům a tržbám. Ukazatele aktivity zároveň informují o tom, ve kterých aktivech a pasivech jsou vázány jednotlivé složky kapitálu. S ohledem na finanční řízení firmy budou nejsledovanějšími ukazateli doby obratu závazků a pohledávek.

67

Vázanost celkových aktiv Vázanost celkových aktiv představuje poměr majetku a tržeb podniku. U tohoto ukazatele zpravidla platí, že čím jsou hodnoty nižší, tím lépe. Jako měřítko opět poslouží oborové hodnoty. Kromě vázanosti celkových aktiv se zaměřím i na dílčí výsledky relativní vázanosti stálých a oběžných aktiv. Tabulka 15 - Vázanost aktiv Vázanost aktiv Vázanost celkových aktiv

2007

2008

2009

2010

2011

24,7%

23,5%

31,9%

38,9%

39,7%

1,1%

0,9%

5,2%

30,8%

38,0%

34,5%

42,9%

40,4%

40,6%

17%

13%

13%

25%

28%

28%

Relativní vázanost stálých 1,9% 0,8% aktiv Relativní vázanost oběžných 22,8% 22,7% aktiv Vázanost celkových 37,2% 36,3% aktiv v oboru Relativní vázanost stálých 11% 14% aktiv v oboru Relativní vázanost oběžných 26% 23% aktiv v oboru Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Při hodnocení výsledků zobrazených v tabulce je patrné, že společnost si vede oproti průměrným hodnotám oboru výrazně lépe pouze na počátku sledovaného období. Postupný rostoucí trend vázanosti celkových aktiv podniku (který je závislý především na růstu vázanosti oběžných aktiv) a stabilní vývoj tohoto ukazatele v oboru má za důsledek téměř rovnost s oborem v letech 2010 a 2011. V těchto letech nelze brát výsledky za zcela pozitivní. Růstovou tendenci má u podniku jak relativní vázanost aktiv stálých, tak také u aktiv oběžným. U těch je zároveň tento růst markantnější. Z výsledků je zřejmé, že v rámci stálých aktiv moc velký prostor ke změně není, a proto by stálo za uvážení, jestli je nutné mít v držení stále se zvyšující objem aktiv oběžných (zejména zásob a krátkodobého finančního majetku), což je ve spojení se snižováním tržeb hlavní příčinou nepříznivého vývoje tohoto ukazatele.

Doba obratu zásob Výsledná hodnota tohoto ukazatele je uvedena ve dnech a informuje o průměrné době, za kterou jsou zásoby vyskladněny z důvodu jejich prodeje. Při výpočtu bylo využito hodnot průměrných zásob v čitateli a ve jmenovateli vystupují tržby přepočtené na dny.

68

Tabulka 16 - Doba obratu zásob Doba obratu zásob (dny)

2007

2008

2009

2010

2011

25

31

43

52

55

Průměrné zásoby Denní tržby (Tržby za vlastní výkony a zboží / 365)

15 509

17 605

19 562

22 305

29 360

628

576

458

433

539

Doba obratu zásob v oboru

31

28

29

23

27

43 208 997

49 835 148

61 126 931

1 482 332

2 154 440

2 292 071

Doba obratu zásob

Průměrné zásoby 51 678 352 48 988 855 Denní tržby (Tržby za vlastní 1 768 197 1 690 132 výkony a zboží / 365) Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Doba obratu zásob podniku se postupem času zvyšuje, a to vzhledem k rostoucímu stavu zásob v doprovodu se snižováním denních tržeb společnosti. Pokud srovnáme podnikové hodnoty s těmi oborovými je patrné, že v roce 2007 se pohybovaly pod hranicí oboru, ale od roku následujícího, tedy od roku 2008, tuto hranici překračují. Počínaje rokem 2009 dokonce velmi výrazně, což lze považovat za negativní vývoj, který je zobrazen i v následujícím grafu.

Graf 9 - Doba obratu zásob 60 50

dny

40 30 20 10 0 2007

2008

2009

Doba obratu zásob podniku

2010

2011

Doba obratu zásob v oboru

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Doba obratu pohledávek Výpočet doby obratu pohledávek odhalí, jaká je průměrná doba splatnosti vydaných faktur ve dnech.

69

Tabulka 17 - Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek (dny)

2007

2008

2009

2010

2011

42

44

56

60

45

25 513

25 909

24 339

458

433

539

59

51

63

Doba obratu pohledávek

Průměrné pohledávky 26 322 25 312 Denní tržby (Tržby za vlastní 628 576 výkony a zboží / 365) Doba obratu pohledávek v 58 53 oboru Průměrné pohledávky 98 195 232 93 573 240 Denní tržby (Tržby za vlastní 1 690 132 1 768 197 výkony a zboží / 365) Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

86 767 662 1 482 332

110 422 615 143 425 608 2 154 440

2 292 071

Ze získaných výsledků je patrné, že doba splatnosti pohledávek podniku je s výjimkou roku 2010 pod dobou splatnosti v celém oboru. Vzhledem k průměrné době splatnosti pohledávek v oboru lze považovat výsledky za uspokojivé. Pokud však vezmeme průměrnou dobu splatnosti vystavených faktur společnosti, která činí 30 dní je jasné, že skutečnost je již o poznání horší.

Doba obratu závazků Doba obratu závazků se spočítá obdobným způsobem jako doba obratu pohledávek. Rozdíl spočívá pouze v záměně pohledávek za závazky v čitateli. Získaná hodnota udává, za jak dlouho podnik hradí své závazky z obchodních vztahů ve dnech. Tabulka 18 - Doba obratu závazků Doba obratu závazků (dny)

2007

2008

2009

2010

2011

37

30

20

22

27

Průměrné závazky Denní tržby (Tržby za vlastní výkony a zboží/365)

23 427

17 043

9 328

9 407

14 327

628

576

458

433

539

Doba obratu závazků v oboru

57

49

48

41

52

71 142 984

88 226 079

118 147 482

1 482 332

2 154 440

2 292 071

Doba obratu závazků

Průměrné závazky 95 521 527 86 615 800 Denní tržby (Tržby za vlastní 1 690 132 1 768 197 výkony a zboží/365) Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnost.

Při srovnání oborových a podnikových výsledků je patrná o poznání lepší platební morálku podniku. Průměrná splatnost jeho přijatých faktur je o mnoho nižší než u průměru v oboru.

70

To lze brát pozitivně pouze z pohledu vztahu se svými obchodními partnery. Ne už ale z pohledu výnosnosti daného podniku.

Z hlediska finančního řízení firmy je zajímavé srovnání doby obratu pohledávek a doby obratů závazku, které bude provedeno pomocí následujícího grafu.

Graf 10 - Doba obratu pohledávek a závazků 70 60 50

dny

40 30 20 10 0

2007

2008

2009

2010

2011

Doba obratu pohledávek

42

44

56

60

45

Doba obratu závazků

37

30

20

22

27

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Z uvedeného grafu a tabulky je jasné, že doba obratu pohledávek převyšuje dobu obratu závazků, a to v některých letech dost výrazně. Například v roce 2010 je tento rozdíl 38 dní, což je velmi negativní jev, protože po tuto dobu společnost poskytuje svým odběratelům dodavatelský úvěr, nutno podotknout, že ve většině případů bezúročný. Přijatelný, nikoliv však optimální, stav lze sledovat pouze v roce 2007, kdy byl rozdíl mezi splatností pohledávek a závazků 5 dní. V roce 2011 se obě výsledné hodnoty začali sbližovat, což je možno hodnotit jako pozitivní zjištění. V ideálním případě by však měla být doba obratu pohledávek nižší než doba obratu závazků, a to zejména z důvodu možné budoucí druhotné platební neschopnosti společnosti. Ta zatím, vzhledem k volným peněžním zdrojům společnosti v podobě krátkodobého finančního majetku, nehrozí. Vzhledem k tomu, že doba obratu pohledávek se nijak výrazně nevychyluje běžné praxi v oboru, možné řešení spočívá v odložení plateb svým dodavatelům, které jsou v porovnání s oborovými hodnotami na velmi nízké úrovni. Zároveň lze doporučit efektivnější řízení pohledávek, 71

zejména ve vztahu k notorickým neplatičům. Určitě stojí za zmínku, že vývoj není sice příznivý z hlediska ekonomického řízení firmy, ale na druhou stranu jednoznačně přispívá k dobrým dodavatelsko-odběratelským vztahům, na kterých si společnost dlouhodobě zakládá.

2.4.3 Analýza zadluženosti Analýzou ukazatelů zadluženosti se zjistí, na základě propočtu jednotlivých složek rozvahy, míru zadluženosti podniku. Výsledky jednotlivých ukazatelů umožňují určit, v jakém rozsahu je majetek společnosti financován cizími zdroji. I vzhledem k předešlým zjištěním o majetkové struktuře podniku bude proveden rozbor pouze vybraných ukazatelů, jejichž výsledky budou opět konfrontovány s oborovými normami.

Celková zadluženost Výsledky celkové zadluženosti poukazují na míru věřitelského rizika tím, že porovnávají vztahy mezi cizím kapitálem a celkovými aktivy jednotlivých let. Výsledky podniku a oboru jsou uvedeny v procentuálním vyjádření v následující tabulce. Tabulka 19 - Celková zadluženost Celková zadluženost

2007

2008

2009

Míra celkové zadluženosti 41% 21% 15% podniku Cizí zdroje 23 427 10 659 7 996 Aktiva celkem 57 673 50 192 53 510 Míra celkové zadluženosti 70% 60% 56% oboru Cizí zdroje 150 993 652 128 475 599 115 813 485 Aktiva celkem 216 224 046 213 733 450 207 719 699 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

2010

2011

18%

27%

10 817 61 454

20 715 78 141

56%

57%

179 024 475 321 735 301

195 083 497 343 121 001

Z uvedených výsledků v tabulce je zřetelné, že míra zadlužení podniku se nachází pod oborovým průměrem ve všech letech. Ve všech letech jsou zároveň tyto rozdíly velmi výrazné. Lze také sledovat pokles celkové míry zadluženosti analyzované společnosti. To by mohlo znamenat, i vzhledem k vývoji ukazatelů rentability, že vedení společnosti dává přednost stabilitě před rentabilitou. Výsledky vypovídají o tom, že celkový majetek společnosti je financován mezi roky 2008 – 2011 z cizích zdrojů z necelé jedné třetiny. Pro věřitele mohou být výsledky signálem, že v případě ukončení činnosti dané společnosti by neměl být problém se splacením jejich pohledávek vůči danému podniku.

72

Kvóta vlastního kapitálu Koeficient samofinancování představuje doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti. Výsledek tedy odpovídá zbylým procentuálním hodnotám do celkové hodnoty 100%. Podnikové a oborové výsledky kvóty vlastního kapitálu tak nebudou překvapivé.

Tabulka 20 - Kvóta vlastního kapitálu Kvóta vlastního kapitálu

2007

2008

2009

Kvóta vlastního kapitálu 59% 79% 85% podniku Vlastní kapitál 34 246 39 533 45 514 Aktiva celkem 57 673 50 192 53 510 Kvóta vlastního kapitálu 30% 39% 42% oboru Vlastní kapitál 63 846 938 84 154 617 87 831 192 Aktiva celkem 216 224 046 213 733 450 207 719 699 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

2010

2011

82%

73%

50 637 61 454

57 426 78 141

42%

42%

136 578 039 321 735 301

144 852 393 343 121 001

Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti vyjadřuje poměr mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku. Tím je zajištěna podobná vypovídající schopnost, jako u předchozích dvou ukazatelů.

Tabulka 21 - Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti

2007

2008

2009

Koeficient zadluženosti 68% 27% 18% podniku Cizí zdroje 23 427 10 659 7 996 Vlastní kapitál 34 246 39 533 45 514 Koeficient zadluženosti 236% 153% 132% oboru Cizí zdroje 150 993 652 128 475 599 115 813 485 Vlastní kapitál 63 846 938 84 154 617 87 831 192 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

2010

2011

21%

36%

10 817 50 637

20 715 57 426

131%

135%

179 024 475 136 578 039

195 083 497 144 852 393

Z poměření výsledků oboru a podniku je jasně patrné, že výsledek podniku je nesrovnatelně lepší, než je tomu u průměrných hodnot oboru. Potvrzuje se tedy skutečnost, že firma je z hlediska zadluženosti velice stabilní. Nejvyšší hodnoty dosahuje koeficient zadluženosti podniku v roce 2007. Následuje jeho výrazný pokles, který v roce 2011 přechází v mírný růst. Obrovský podíl na tomto vývoji má růst podílu vlastního kapitálu.

73

2.4.4 Analýza likvidity Analýza likvidity zobrazí schopnost podniku hradit včas své dluhy. Ukazatele likvidity měří schopnost podniku přeměnit různé druhy aktiv na finanční prostředky, které následně může použít právě k úhradě dluhů. K porovnání výsledků budou opět využity průměrné hodnoty oboru a společně s nimi ještě doporučené minimální hodnoty k jednotlivým stupňům likvidity.

Běžná likvidita Běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně zobrazuje poměr oběžného majetku a krátkodobých závazků.

Tabulka 22 - Běžná likvidita Běžná likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

2,23

4,47

6,45

5,55

3,81

Oběžná aktiva

52 196

47 667

51 580

60 070

67 867

Krátkodobé závazky

23 427

10 659

7 996

10 817

17 836

1,26

1,29

1,47

1,50

1,51

Běžná likvidita podniku

Běžná likvidita oboru

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Doporučená minimální hodnota běžné likvidity je 1,5. Tuto hodnotu podnik ve všech sledovaných obdobích s přehledem splňuje. Zároveň dosahuje výsledků odpovídajícím několikanásobku oborových norem. Tento výsledek je dán vysokým objemem zásob a krátkodobého finančního kapitálu. Zajímavé je, že oborové hodnoty jsou v letech 20072009 pod doporučenou minimální hodnotou.

Pohotová likvidita Při výpočtu pohotové likvidity označované také jako likvidita 2. stupně se na rozdíl od předchozího výpočtu upravují oběžná aktiva o zásoby, které se od nich odečtou z důvodu jejich menší likvidity.

74

Tabulka 23 - Pohotová likvidita Pohotová likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

1,57

2,62

4,02

3,22

1,93

Oběžná aktiva

52 196

47 667

51 580

60 070

67 867

Zásoby

15 509

19 701

19 422

25 188

33 532

Krátkodobé závazky

23 427

10 659

7 996

10 817

17 836

0,86

0,88

1,04

1,09

1,11

Pohotová likvidita podniku

Pohotová likvidita podniku

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Vývoj pohotové likvidity svým způsobem opisuje vývojový trend likvidity běžné. Vzhledem k úpravě ve výpočtu, která byla uvedena výše, se však jedná o hodnoty nižší. Doporučovaná minimální hodnota pro likviditu 2. stupně je 1. Tuto hodnotu podnik bez problému splňuje a výsledek lze proto považovat za výborný. Kladně jde hodnotit výsledek i vzhledem k hodnotám dosahovaným v oboru.

Okamžitá likvidita Další úpravou výpočtu likvidity získám výsledné hodnoty odpovídající likviditě okamžité neboli likviditě 1. stupně. V čitateli bude nyní počítáno pouze s krátkodobými finančními prostředky, tedy s prostředky charakterizovanými nejvyšším stupněm likvidity. Tabulka 24 - Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

Okamžitá likvidita podniku

0,44

0,34

0,68

0,90

0,60

Krátkodobý finanční majetek

10 365

3 665

5 433

9 789

10 751

Krátkodobé závazky

23 427

10 659

7 996

10 817

17 836

0,09

0,09

0,14

0,15

0,14

Okamžitá likvidita oboru

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti a dat ČSÚ.

Doporučená minimální hodnota pro okamžitou likviditu je 0,2. Tato hodnota je opět ve všech letech splněna s poměrně značnou rezervou. Stejně tak tomu je při porovnání s oborem. Vývoj okamžité likvidity má jiný charakter, než tomu bylo u předchozích dvou ukazatelů. Oborové normy nedosahují doporučené minimální hodnoty ani v jednom ze sledovaných období.

75

Na základě získaných výsledků likvidity podniku, doporučených hodnot a výsledků oboru, nelze výsledky podniku z hlediska likvidity a s ní související solventnosti hodnotit jinak než výborně.

2.4.5 Analýza provozních ukazatelů Z celé řady různorodých provozních ukazatelů budou počítány pouze ty, které byly rozebrány v teoretické části této práce.

Produktivita dlouhodobého hmotného majetku Produktivita dlouhodobého hmotného majetku se počítá jako podíl výnosů a dlouhodobého hmotného majetku. Tabulka 25 - Produktivita dlouhodobého hmotného majetku PRODUKTIVITA DHM (tis. Kč) Produktivita DHM Výnosy celkem

2007

2008

2009

2010

2011

39

53

34

30

13

230 245

213 991

168 432

159 259

197 471

4 048

4 959

5 343

14 696

Dlouhodobý hmotný majetek (v PC) 5 851 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Produktivita dlouhodobého hmotného majetku prochází značně kolísavým vývojem, který je způsobený nejprve prodejem pozemků a budov v Náchodě v roce 2008 a následnou koupí skladové haly včetně pozemků v roce 2011. Pokud budu hodnotit výsledné hodnoty jednotlivých let, považuji je za poměrně vysoké. Říkají nám totiž, že z 1 koruny investované do DHM firma získá 13 (v roce 2011) až 53 (v roce 2008) korun ve svých výnosech zpět.

Stupeň odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku Výsledky svým způsobem informují o stárnutí DHM vlastněného podnikem. Výpočet je proveden jako poměr DHM v pořizovacích cenách a DHM v cenách zůstatkových.

76

Tabulka 26 - Stupeň odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku Stupeň odepsanosti DHM

2007

2008

2009

2010

2011

Stupeň odepsanosti DHM

85,3%

77,7%

80,8%

84,8%

92,9%

DHM (v ZC)

4 989

3 146

4 009

4 530

13 651

4 048

4 959

5 343

14 696

DHM (v PC) 5 851 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Výsledné hodnoty nevykazují výraznějších výkyvů. V roce 2008 a 2011 jsou výsledky ovlivněny prodejem, respektive nákupem budov a pozemků.

Mzdová produktivita Výsledek ukáže, kolik vyprodukuje jedna vyplacená koruna na mzdách výnosů. Výpočet je konstruován jako poměr celkových výnosů k celkovým vyplaceným mzdám.

Tabulka 27 - Mzdová produktivita Mzdová produktivita (tis. Kč) Mzdová produktivita

2007

2008

2009

2010

2011

31

29

23

22

25

213 991 7 498

168 432 7 444

159 259 7 088

197 471 7 770

Výnosy celkem 230 245 Průměrné mzdové náklady 7 417 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Výsledné hodnoty mají, s výjimkou v roce 2011, klesající trend způsobený postupným snižováním celkových výnosů a minimálními změnami ve vyplacených mzdách.

Produktivita práce z přidané hodnoty Výsledek vypovídá o tom, jaká část přidané hodnoty připadá na jednoho zaměstnance.

Tabulka 28 - Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce (tis. Kč) Účetní přidaná hodnota na pracovníka Přidaná hodnota

2007

2008

2009

2010

2011

736

672

580

521

606

27 986

22 184

19 734

19 290

23 635

33

34

37

39

Průměrný počet zaměstnanců 38 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

77

Výsledky účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka mají od roku 2010 klesající tendenci. V roce 2011 dosahuje tato hodnota růstu, který je způsobený zejména zvýšením přidané hodnoty. Výsledky informují o tom, kolik tisíc Kč vyprodukoval v průměru jeden zaměstnanec.

Nákladovost výnosů Výsledky ukazatele nákladovosti výnosů udávají počet vynaložených nákladů na získání 1 Kč výnosů.

Tabulka 29 - Nákladovost výnosů Nákladovost výnosů (tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

Nákladovost výnosů

94,5%

96,5%

96,1%

95,7%

96,3%

Náklady celkem

217 645

206 549

161 942

152 415

190 082

Výnosy celkem

230 245

213 991

168 432

159 259

197 471

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Nákladovost výnosů vykazuje rostoucí hodnoty. Nejnižší hodnotu sledujeme v roce 2007. Ta říká, že je zapotřebí vynaložit téměř 94,5 haléřů nákladů na dosažení 1 koruny výnosu. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje společnost v roce 2011, kde je na jednu korunu výnosu zapotřebí 96,3 haléřů nákladů. I přes rostoucí trend dosahují hodnoty jednotlivých let uspokojivých výsledků.

2.4.6 Analýza ukazatelů na bázi Cash Flow Nyní bude provedena analýza vybraných ukazatelů pracujících s peněžními toky. Konkrétně se jedná o analýzu rentability tržeb z Cash Flow, rentability celkového kapitálu CF, stupeň oddlužení z CF a likviditu z CF. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v následující tabulce.

78

Tabulka 30 - Ukazatele na bázi Cash Flow Ukazatele na bázi Cash Flow

2007

2008

2009

2010

2011

Rentabilita tržeb CF

1,36%

-1,69%

0,92%

3,06%

5,20%

Cash Flow z provozní činnosti

3 112

-3 558

1 541

4 828

10 218

Tržby za vlastní výkony a služby

229 226

210 163

167 272

157 915

196 565

Rentabilita celkového kapitálu CF

12,50%

-1,69%

6,40%

11,30%

14,67%

7 210

-910

3 316

6 497

10 236

57 673

53 933

51 851

57 482

69 798

Stupeň oddlužení

0,13

-0,33

0,19

0,45

0,49

Cash Flow z provozní činnosti

3 112

-3 558

1 541

4 828

10 218

Cizí zdroje

23 427

10 659

7 996

10 817

20 715

Likvidita CF

0,13

-0,33

0,19

0,45

0,57

Cash Flow z provozní činnosti

3 112

-3 558

1 541

4 828

10 218

10 659

7 996

10 817

17 836

Cash Flow z prov. čiinnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Průměrná celková aktiva

Krátkodobé závazky 23 427 Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Presentované ukazatele pracují oproti dříve rozebraným ukazatelům namísto zisku se skutečnými peněžními toky. Díky tomuto faktu lze vidět ve výsledcích značnější kolísání. To je způsobeno časovou prodlevou mezi náklady a skutečně provedenými výdaji, respektive mezi výnosy a skutečnými příjmy.

2.5

Pyramidové soustavy ukazatelů

Pyramidové modely jsou hierarchicky uspořádané ukazatele, které výborně poslouží zejména při zjišťování vzájemných závislostí jednotlivých ukazatelů. Již v průběhu teoretické části byl zmíněn pouze Du Pont rozklad, který je možné považovat pro účely této práce za nejvhodnější.

Rozklad Du Pont Du Pont rozklad se vztahuje na všechna sledovaná období a je zobrazen v následujícím schématu. Díky němu je možné získat nový pohled na některé, dříve rozebrané, poměrové ukazatele a zároveň tento rozklad poskytne komplexní přehled jejich vzájemných vazeb.

79

Obrázek 4 - Du Pont rozklad společnosti

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti podle: RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

V roce 2007 dosahovala rentabilita vlastního kapitálu hodnoty 37%, což je vzhledem k oborovým hodnotám, které byly uvedeny v kapitole 2.5.1, velmi dobrý výsledek. Zároveň se jedná i o nejlepší výsledek společnosti za sledované období. Díky Du Pont rozkladu je možné tento výsledek rozebrat podrobněji. Hodnota ROE vychází z násobku rentability celkového kapitálu (ROA) a finanční páky. Oba tyto ukazatele byly v roce 2007 na poměrně slušné úrovni, když ROA byla opět ve srovnání s oborem několikanásobně 80

vyšší. Při aplikaci tohoto modelu je velmi zřetelně vidět, jakým způsobem působí právě finanční páka na ziskovost vlastního kapitálu. Ukazatel ROA se dále člení na ziskovou marži (PMOS) a obrat aktiv, přičemž PMOS je dána poměrem čistého zisku a celkových tržeb společnosti a obrat aktiv poměrem celkových tržeb vůči celkovým aktivům. Všechny tyto tři položky byly v roce 2007 oproti rokům ostatním na nejvyšší úrovni.

V následujícím období, tedy v roce 2008, lze považovat výsledek ROE, vzhledem k oborovým hodnotám, stále za velmi dobrý 37 . Ovšem oproti roku předchozímu nastal pokles o celých 18%, a tedy pokles velmi výrazný a jednoznačně závislý na paralelním snížení jak ROA, tak také finanční páky. Pokles finanční páky je dán celkovým snížením aktiv společnosti a zároveň růstem nerozděleného zisku minulých období. Za poklesem ROA lze spatřovat zejména snížení ziskové marže, které je dáno snížením čistého zisku společnosti oproti předchozímu roku.

V dalších třech letech 2009 – 2011 je ROE na téměř stejné úrovni 14%, respektive 13%. Výsledky tedy stále vykazují nadprůměrných hodnot ve srovnání s oborem. Tyto hodnoty se však oborovým hodnotám přibližují, což nelze pokládat za pozitivní zjištění. Za poklesem je další pokles rentability celkového kapitálu, který je poměrně výrazný a ani růst hodnoty finanční páky tento negativní vývoj nezachránil. Zatímco zisková marže dosahuje v letech 2009 – 2011 lepších výsledků než v roce 2008, hodnota obratu aktiv, která klesá zejména z důvodu poklesu tržeb, vykazuje klesající tendenci. Čistý zisk dosahuje v tomto období mírně rostoucích hodnot, ale i přes tento trend zůstává téměř na poloviční hodnotě oproti roku 2007. Příčinou toho jsou změny v celkových výnosech a nákladech, které jsou zobrazeny na nejnižší úrovni schématu.

2.6

Bonitní a bankrotní modely

V této subkapitole bude na vybranou společnost provedena aplikace bankrotních a bonitních modelů. Tím se získá komplexní pohled na současnou ekonomickou situaci podniku, ale také bude ulehčena predikce budoucího směřování společnosti. Použity budou přitom modely, které byly vytvořeny přímo pro podmínky českého trhu, ale i některé modely převzaté ze zahraničí.

37

Oproti oboru cca o 15% lepší (viz kapitola 2.5.1).

81

Kralickův rychlý test Kralickův rychlý test nazývaný také jako Quick test patří mezi bonitní modely a spojuje v sobě hodnocení finanční stability společnosti a hodnocení její výnosové situace. Z tohoto důvodu je výpočet konstruován tak, aby byly odlišeny obě tyto oblasti a zároveň šlo jednoduše vyhodnotit i celkovou situaci podniku. Vypočtené výsledky a k nim náležící přidělené body v podobě zámek jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 31 - Quick test Quick test

2007

2008

2009

2010

2011

1,5

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Kvóta vlastního kapitálu podniku

59,0%

79,0%

85,0%

82,0%

73,0%

Známka Doba splácení dluhu z Cash Flow

2

1

1

1

1

4,20

-1,97

1,66

0,21

0,98

Výnosová situace

2,5

3

2,5

3

3

4

5

4

4

3

1,36%

-1,69%

0,92%

3,06%

5,20%

1

1

1

2

3

28,9%

18,9%

15,3%

13,9%

11,9%

2

2

1,75

2

2

Finanční stabilita Známka

Známka Cash Flow v procentech tržeb Známka Rentabilita celkového kapitálu Celková situace

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Z dosažených výsledků a následného obodování je patrné, že z pohledu finanční stability je na tom společnost velice dobře, což pouze potvrzuje předešlá zjištění získaná pomocí jednotlivých poměrových ukazatelů. V roce 2007 činil výsledný počet získaných bodů 1,5. Od té doby pozorujeme u hodnocení finanční stability výslednou známku 1, což lze dle slovní interpretace vytvořené pro účely tohoto testu hodnotit výborně.

Co se týká výnosové situace, tu již nelze hodnotit výborně nýbrž dobře. Výsledná známka se pohybuje okolo hodnoty 3. Při rozboru tohoto výsledku je jasné, že v letech 2007 – 2010 je tento výsledek dán zejména nízkou hodnotou Cash Flow v procentech tržeb, která se v roce 2008 dostala dokonce do mínusu. Tato hodnota se postupem času stabilizovala a v posledních čtyřech letech dosahuje postupného růstu. Opačný vývojový trend je vidět u rentability celkového kapitálu, kdy se tento ukazatel ve srovnání s oborem dostává

82

z výrazně nadprůměrných hodnot k hodnotám téměř průměrným. Tomu také odpovídá jeho bodové hodnocení.

Celkově lze hodnotit firmu dle provedeného Quick testu velmi dobře. Pro lepší představu o vývoji výsledků tohoto testu a bodového hodnocení v jednotlivých letech poslouží následující graf.

Graf 11 - Vývoj hodnot Quick testu 3,5

bodové hodnocení

3

3

2,5

2,5

2

2

3

3

2

2

1

1

2,5 2 1,75

1,5

1,5

1

1

1

0,5 0 2007

2008 Finanční stabilita

2009 Výnosová situace

2010 Celková situace

2011

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Indikátor bonity Dalším modelem, kterého bude využito pro hodnocení bonity firmy je indikátor bonity. Získané výsledky jednotlivých 6 ukazatelů jsou opět uspořádány do přehledné tabulky a následně bude provedeno také grafické zobrazení vývoje.

Tabulka 32 - Index bonity Index bonity

2007

2008

2009

2010

2011

(CF / cizí zdroje) * 1,5

0,20

-0,50

0,29

0,67

0,74

(aktiva / cizí zdroje) * 0,08

0,20

0,38

0,54

0,45

0,30

(EBT / aktiva) * 10

2,88

1,88

1,52

1,38

1,18

(EBT / tržby) * 5

0,36

0,22

0,24

0,27

0,23

(zásoby / tržby) * 0,3

0,02

0,03

0,03

0,05

0,05

(tržby / aktiva) * 0,1

0,67

0,53

0,37

0,31

0,34

Index bonity Σ

4,32

2,54

2,99

3,14

2,84

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

83

Na základě výsledků získaných po propočtu jednotlivých ukazatelů a následné sumarizace za jednotlivá období, je možné hodnotit výsledky podniku z pohledu tohoto bonitního modelu opět pozitivně. Ve dvou sledovaných obdobích podnik dosahoval extrémně dobré bonitní pozice. Konkrétně se jedná o roky 2007 a 2010. V ostatních letech lze posuzovat situaci analyzovaného podniku dle indexu bonity za velmi dobrou. Důkazem je kromě zapsaných výsledků v tabulce i následující grafické zobrazení.

Graf 12 - Index bonity 5,00 4,00 Index bonity

3,00 2,00 1,00 0,00 -1,00 -2,00 -3,00 2007

2008

2009

2010

2011

rokybonity Σ Index

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Z – funkce Altmanova formule bankrotu je model, na základě kterého bude hodnocena budoucí možnost bankrotu analyzované společnosti. Bude přitom použita jeho nejnovější verze, která vznikla v roce 1995 pro účely analýzy nevýrobních podniků. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů a konečné výsledky Z – funkce jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 33 Z - funkce Z - funkce

2007

2008

2009

2010

(ČPK / aktiva) * 6,56

3,27

4,84

5,34

5,26

4,20

(nerozdělený zisk / aktiva) * 3,26

0,98

1,94

2,27

2,31

2,08

(EBIT / aktiva) * 6,72

1,95

1,27

1,03

0,93

0,80

(vlastní kapitál / cizí zdroje) * 1,05

1,53

3,89

5,98

4,92

2,91

7,74

11,95

14,61

13,42

10

Z - funkce Σ

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

84

2011

Z výsledných hodnot Z – funkce je patrné, že ve všech analyzovaných letech jsou tyto hodnoty vysoko nad úrovní určující bezpečnou zónu, tedy nad úrovní výsledku 2,6. Ve všech obdobích je dokonce tato hranice překročena několikanásobně. Vzhledem k této skutečnosti lze definovat závěr, že firma není bezprostředně ohrožena bankrotem a její pozice je z pohledu ukazatele Z – funkce výborná.

Index IN05 Ze skupiny indexů IN, které byly vyvinuty manželi Neumaierovými pro podmínky českého trhu, byla pro účely této práce vybrána nejnovější verze IN05.

Tabulka 34 - Index IN05 před úpravou Index IN 05

2007

2008

2009

2010

2011

(aktiva / cizí kapitál) * 0,13 (EBIT / nákladové úroky) * 0,04 (EBIT / aktiva) * 3,97

0,32 7,35 1,15

0,61 5,06 0,75

0,87 5,94 0,61

0,74 42,56 0,55

0,49 2,52 0,47

(Výnosy / aktiva) * 0,21

0,84

0,90

0,66

0,54

0,53

(oběžná aktiva / kr. cizí kap.) * 0,09

0,22

0,42

0,60

0,51

0,39

Index IN05 Σ

9,88

7,75

8,68

44,90

4

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Na první pohled je zřetelné, že výsledky jsou výrazně ovlivněny jedním ukazatelem, konkrétně se jedná o ukazatel úrokového krytí, který dosahuje enormně vysokých hodnot z důvodu nízkých nákladových úroků. Proto bylo do výpočtu indexu IN05 aplikováno doporučení jeho tvůrců Inky a Ivana Neumaierovými, které říká: „Aby se předešlo problémům s použitím indexů IN, které může vyvolat ukazatel EBIT / U v případě úroků blížících se k nule, osvědčilo se nám v takovýchto případech omezit hodnotu ukazatele EBIT / U hodnotou 9.“38

Takto upravený výpočet byl následně zahrnut do tabulky s ostatními dílčími výsledky a zejména s výslednou hodnotou ukazatele IN05, která vypadá po úpravě následovně:

38 NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan Index IN05 : Index IN05. In Evropské finanční systémy : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni-systemy2005.pdf.

85

Tabulka 35 - Index IN05 po úpravě Index IN 05

2007

2008

2009

2010

2011

(aktiva / cizí kapitál) * 0,13 (EBIT / nákladové úroky) * 0,04 (EBIT / aktiva) * 3,97

0,32 0,36 1,15

0,61 0,36 0,75

0,87 0,36 0,61

0,74 0,36 0,55

0,49 0,36 0,47

(Výnosy / aktiva) * 0,21

0,84

0,90

0,66

0,54

0,53

(oběžná aktiva / kr. cizí kap.) * 0,09

0,22

0,42

0,60

0,51

0,39

Index IN05 Σ

2,89

3,04

3,10

2,70

2

Zdroj: Tvorba autora na základě výkazů společnosti.

Výsledky po této úpravě mají zcela jinou podobu a bezpochyby i lepší vypovídající schopnost. Na základě výsledných hodnot indexu IN05 je možné konstatovat, že podnik ve všech sledovaných letech dosahuje hodnot lepších, než které předpokládají uspokojivou finanční situaci a podnik může být vnímán jako bonitní. Tato hodnota je zdola ohraničena hodnotou 1,6. Hodnoty indexu IN05 pouze potvrzují to, co bylo již zjištěno v předchozí části práce, a tedy že podnik dosahuje dobrých výsledků, ale že se tyto výsledky postupem času zhoršují, čehož je důkazem i nejnižší hodnota IN05 v roce 2011.

86

ZÁVĚR Za cíl diplomové práce byl zvolen popis podstaty finanční analýzy a následná finanční analýza vybraného podniku. Na základě získaných výsledků finanční analýzy bylo provedeno jejich vyhodnocení, které se stalo podkladem pro výsledná doporučení na zefektivnění ekonomického řízení daného subjektu.

Teoretická část byla věnována vymezení základních pojmů finanční analýzy, kde byly popsány jednotlivé metody finanční analýzy, rozebráni její uživatelé a základní zdroje, ze kterých finanční analýza čerpá. Tato část měla za cíl seznámit čtenáře s danou problematikou a zároveň mu pomoci porozumět významu a souvislostem, které obsahuje navazující praktická část.

Druhá kapitola práce se zabývá aplikací metod finanční analýzy na konkrétní podnik, kterým je společnost POSPÍCHAL s.r.o. V úvodu kapitoly byla daná společnost představena, včetně jejího stručného historického vývoje. Podnik byl hodnocen za období 2007 – 2011. Jako podklady k provedení finanční analýzy byly použity účetní výkazy společnosti, především rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Tyto výkazy byly nejprve rozebrány pomocí absolutních ukazatelů prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy. Na následně provedenou analýzu rozdílových ukazatelů volně navázala analýza ukazatelů poměrových. Při poměrové analýze byl daný podnik rozebrán především z pohledu jeho rentability, zadluženosti, aktivity a likvidity.

Při vyhodnocení výnosnosti společnosti lze vysledovat snižování hodnot jednotlivých ukazatelů rentability, které se dle provedených výpočtů postupně dostávají na úroveň průměrných výsledků v oboru, což samo o sobě nemusí znamenat nutně problém, ale pokud by výsledky i v dalších letech vykazovaly klesající tendenci, bylo by to možné považovat za reálnou hrozbu do budoucna. Tento trend je zapříčiněn postupným snižováním kladného hospodářského výsledku společnosti, který je důsledkem zmenšováním rozdílu mezi výnosy a náklady společnosti, ale také stále rostoucí ztrátou finančního hospodaření podniku, která v posledním sledovaném roce 2011 dosáhla 1,17 mil. Kč, což se dá považovat, vzhledem k celkovému zisku společnosti cca 7,4 mil. Kč, za poměrně vysokou částku. Snižování výnosů, respektive tržeb z prodeje zboží je

87

zapříčiněno konkurencí, která podléhá tlaku zákazníků na snižování cen. Zde se tedy moc prostoru na změnu nenabízí. Naopak je zapotřebí se tomuto tlaku přizpůsobit, a to zejména v oboru, ve kterém společnost působí. V opačném případě hrozí ztráta zákazníků. Řešením, jak zlepšit hospodářské výsledky firmy může být snižování nákladů, které si však vyžádá jejich podrobnou analýzu. Dále je možné doporučit vyjednávání o lepších cenách u svých dodavatelů. Již zmíněná finanční ztráta, která je důsledkem především ztrát kurzových, může být eliminována prostřednictvím devizového forwardu, který banky běžně nabízejí.

Ukazatele zadluženosti vykazují lepší výsledky, než ukazatele vykázané u oboru. Z hlediska stability společnosti lze tedy výsledky vyhodnotit kladně. Určitě by stálo za zvážení, zda nezapojit do financování společnosti větší objem cizích zdrojů, které jsou považovány za levnější zdroj financování, než zdroje vlastní. Tento krok by mohl mít pozitivní vliv zejména na ukazatel rentability vlastního kapitálu díky působení finanční páky, čehož je důkazem Du Pont rozklad provedený v kapitole 2.6. Bylo by vhodné zvýšit investiční aktivitu pomocí dlouhodobého úvěru, který by společnost měla, vzhledem k dosahovaným hospodářským výsledkům, bezproblémově získat. Tyto investice by byly jistě výhodné i z toho důvodu, že společnost realizuje svou činnost většinou v pronajatých prostorách, za které vynakládá na nájemném nemalé finanční prostředky.

Další jev, který má negativní vliv na postupné snižování rentability společnosti je vysoký objem zásob, který ve sledovaném období stále rostl. Příčinou dané skutečnosti je vysoká vázanost peněžních prostředků, které by se daly využít efektivněji. Vhledem k tomu, že zvyšování skladových zásob nedoprovázelo zvyšování tržeb (ty se spíše snižovaly), byla doba obratu zásob v roce 2011 dvojnásobně vyšší než u oboru. Potřebný objem zásob si nedovolím hodnotit, ale doporučuji provést analýzu skutečně potřebné výše zásob s cílem zajištění efektivního skladového hospodaření.

Po provedení analýzy pohledávek a závazků byla zjištěna poměrně značná prodleva mezi úhradami a inkasem pohledávek, respektive závazků. V ideálním případě, by měla být doba obratu pohledávek nižší než doba obratu závazků. U analyzované společnosti je to však zcela naopak, když doba obratu pohledávek převyšuje dobu obratu závazků. V letech 2009 a 2010 dokonce o 35, respektive 38 dní. Jak již bylo zmíněno v průběhu práce, tato skutečnost může mít pozitivní vliv na dobré dodavatelsko-odběratelské vztahy, ale v každém případě se jedná o další neefektivní využívání finančních zdrojů společnosti. Navíc 88

by mohlo v budoucnu dojít k problému s tzv. druhotnou platební neschopností. V tomto případě je na místě doporučení vztahující se k odkladu plateb svým dodavatelům a současné efektivnější řízení inkasa pohledávek.

Jednotlivé výsledky ukazatelů likvidity se jevily jako vynikající s ohledem na solventnost společnosti. To jinými slovy znamená, že společnost nemá problém se svojí platební morálkou vůči svým dodavatelům, což potvrzuje fakt z předchozího odstavce. Opět je však nutné zmínit, že ukazatele likvidity vykazovaly velmi vysokých hodnot, které nelze považovat za pozitivní z hlediska výnosnosti společnosti. Vysoká vázanost finančních prostředků v zásobách a v pohledávkách byla již zmíněna. U analyzované společnosti lze sledovat tuto skutečnost i v případě krátkodobého finančního majetku, který je držen v podobě hotovosti a na účtech u bank. Zde by stálo za zvážení provedení investice do cenných papírů, samozřejmě v takové míře, aby nebyla ohrožena dobrá likvidní pozice společnosti.

Na provedenou analýzu poměrových ukazatelů navázala analýza soustav ukazatelů. Na jejich základě vykazuje podnik rovněž pozitivních výsledků a svým způsobem došlo k potvrzení zjištění, která vyplynula z analýzy jednotlivých poměrových ukazatelů. Při provedení Kralickova rychlého testu byla hodnocena finanční stabilita a spolu s ní i výnosová situace podniku. Finanční stabilitu lze vyhodnotit jako výbornou. Za uspokojivou lze, na základě provedených výpočtů, hodnotit i výnosovou situaci podniku. Následnou aplikací indikátoru bonity na daný podnik bylo zjištěno, že podnik lze hodnotit s ohledem na jeho bonitu opět pozitivně. Provedením Altmanovy formule bankrotu se ukázalo, že se podnik nachází v zóně, která je charakterizovaná jako bezpečná a firma tedy není bezprostředně ohrožena bankrotem. Výsledky Indexu IN05, který byl zvolen s ohledem na jeho schopnost porovnat podnik bez ohledu na zaměření jeho činnosti podnikání, řadí podnik do kategorie, která předpokládá jeho uspokojivou finanční situaci a lze ho proto hodnotit jako bonitní.

Výsledky zvolených metod finanční analýzy vypovídají o velmi dobré finanční situaci podniku. Finanční zdraví podniku není na základě provedených výpočtů nikterak narušeno. Bezesporu bude však zajímavé sledovat jeho budoucí vývoj a to, jestli se podaří díky aplikaci zmiňovaných doporučení zastavit negativní trendový vývoj problematických ukazatelů, tedy zejména ukazatelů rentability. 89

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie: BLAHA, Zdenek Sid. a JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 8072611453. GRUNWALD, Rolf a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008. ISBN 978-80-7357-392-8. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0. KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza: krok za krokem. PRAHA : C. H. BECK, 2005. ISBN 80-7179-321-3. KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, 3. aktualizované vydáni. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vydani. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0125-1. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3916-8. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. 2. doplněné vydání. Praha: Computer Press, a.s., 2001. ISBN 80-7226-562-8.

90

Elektronické dokumenty a odkazy: ČESKO. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Český statistický úřad, [online] © 2013. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z WWW: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky ČESKO. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI, Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Index IN05. In: Evropské finanční systémy : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni-systemy-2005.pdf NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [online]. Praha: MPO, 2005 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/infa.html

91

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Klasifikace výsledku Quick testu ..................................................................... 44 Tabulka 2 - Interpretace výsledků Indexu IN95 .................................................................. 47 Tabulka 3 - Interpretace výsledků Indexu IN99 .................................................................. 47 Tabulka 4 - Interpretace výsledků Indexu IN05 .................................................................. 48 Tabulka 5 - Horizontální analýza rozvaha........................................................................... 52 Tabulka 6 - Vertikální analýza rozvahy .............................................................................. 56 Tabulka 7 - Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ....................................................... 59 Tabulka 8 - Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ........................................................... 61 Tabulka 9 - Čistý pracovní kapitál ...................................................................................... 62 Tabulka 10 - Čistý peněžně - pohledávkový fond ............................................................... 63 Tabulka 11 - Rentabilita celkového kapitálu ....................................................................... 64 Tabulka 12 - Rentabilita vlastního kapitálu......................................................................... 65 Tabulka 13 - Rentabilita tržeb ............................................................................................. 66 Tabulka 14 - Zisková marže ................................................................................................ 67 Tabulka 15 - Vázanost aktiv ............................................................................................... 68 Tabulka 16 - Doba obratu zásob .......................................................................................... 69 Tabulka 17 - Doba obratu pohledávek ................................................................................ 70 Tabulka 18 - Doba obratu závazků ...................................................................................... 70 Tabulka 19 - Celková zadluženost....................................................................................... 72 Tabulka 20 - Kvóta vlastního kapitálu ................................................................................ 73 Tabulka 21 - Koeficient zadluženosti .................................................................................. 73 Tabulka 22 - Běžná likvidita ............................................................................................... 74 Tabulka 23 - Pohotová likvidita .......................................................................................... 75 Tabulka 24 - Okamžitá likvidita .......................................................................................... 75 Tabulka 25 - Produktivita dlouhodobého hmotného majetku ............................................. 76 Tabulka 26 - Stupeň odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku .................................. 77 Tabulka 27 - Mzdová produktivita ...................................................................................... 77 Tabulka 28 - Produktivita práce z přidané hodnoty ............................................................ 77 Tabulka 29 - Nákladovost výnosů ....................................................................................... 78 Tabulka 30 - Ukazatele na bázi Cash Flow ......................................................................... 79 Tabulka 31 - Quick test ....................................................................................................... 82 Tabulka 32 - Index bonity ................................................................................................... 83

92

Tabulka 33 Z - funkce ......................................................................................................... 84 Tabulka 34 - Index IN05 před úpravou ............................................................................... 85 Tabulka 35 - Index IN05 po úpravě..................................................................................... 86

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Vývoj bilanční sumy společnosti ........................................................................... 51 Graf 2 - Časový vývoj položek aktiv ................................................................................... 55 Graf 3 - Časový vývoj položek pasiv .................................................................................. 55 Graf 4 - Podíl jednotlivých složek majetku na celkových aktivech .................................... 58 Graf 5 - Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových pasivech .............................. 58 Graf 6 - Časový vývoj hlavních položek zisku a ztrát......................................................... 60 Graf 7 - Vývoj rentability celkového kapitálu ..................................................................... 65 Graf 8 - Vývoj rentability vlastního kapitálu....................................................................... 66 Graf 9 - Doba obratu zásob.................................................................................................. 69 Graf 10 - Doba obratu pohledávek a závazků ..................................................................... 71 Graf 11 - Vývoj hodnot Quick testu .................................................................................... 83 Graf 12 - Index bonity ......................................................................................................... 84

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Du Pont rozklad ............................................................................................... 42 Obrázek 2 - Stupnice výsledků indikátoru bonity ............................................................... 45 Obrázek 3 - Intervaly pro interpretaci výsledků Z-skóre .................................................... 46 Obrázek 4 - Du Pont rozklad společnosti ............................................................................ 80

93