impresa podnik
Prodej podniku je v poslední době velice aktuální transakcí. V praxi pak vyvstávají otázky, jak se prodej podniku promítne v účetnictví, jaká práva a povinnosti pro zúčastněné podniky (prodávající i kupující) z této transakce plynou. CZ
13
economicrevue
Prodej podniku Ing. Věra Křížová
Tento článek si klade za cíl stručně shrnout problematiku prodeje podniku z hlediska:
právního, účetního, daňového.
Věcná podstata problému Koupě a prodej podniku jsou jedním ze způsobů spojování podniků. Procesy spojování podniků bývají někdy označovány jako akvizice, fúze, konsolidace. Spojení podniku jako fúze zdůrazňuje, že základem spojení je dohoda zúčastněných stran. Spojení označované jako konsolidace zdůrazňuje vytvoření většího, funkčního, ekonomického celku. Termín akvizice zdůrazňuje, že spojování probíhá koupí. Nabyvatel kupuje akcie, podíly, podnik. V obecné rovině se termín prodej a koupě podniku používá pro tyto dvě situace: a) pro prodej a koupi majoritního podílu nebo balíku akcií, jehož prostřednictvím vlastník ovlivňuje řízení obchodní společnosti, a tím i fungování podniku, b) pro prodej a koupi podniku – fungujícího ekonomického celku, se všemi jeho aktivy a závazky. ad a) První situace představuje prodej a koupi vlivu v obchodní společnosti. Pro tento typ transakcí se používá i označení koupě equity, kapitálová akvizice. Při kapitálové akvizici nedochází k oddělení podniku od právního subjektu, mění se pouze jeho vlastnická struktura. Z obchodně právního hlediska se jedná o transakce úplatného převodu obchodního podílu nebo úplatného převodu cenných papírů. V účetnictví zúčastněných subjektů se tyto operace projevují jako prodej a koupě finanční investice. ad b) V tomto případě je předmětem prodeje přímo podnik s jeho aktivy a závazky. Tento typ transakce bývá označován jako majetková akvizice. Prodejem podniku se podnik odděluje od prodávajícího subjektu (fyzické nebo právnické osoby) a přechází, spojuje se s podnikem kupujícího subjektu (právnické nebo fyzické osoby). Prodejem podniku nedochází ke změně vlastnické struktury ani prodávajícího ani kupujícího subjektu. Prodávající obchodní společnost není zrušena. Koupí podniku nedochází k přechodu obchodních podílů. Koupený podnik jako „soubor majetku a závazků“ fakticky splývá s majetkem a závazky nabyvatele – nového vlastníka. Z hlediska kupujícího
Prodejem podniku nedochází ke změně vlastnické struktury ani prodávajícího ani kupujícího subjektu. Prodávající obchodní společnost není zrušena. Koupí podniku nedochází k přechodu obchodních podílů. Koupený podnik jako „soubor majetku a závazků“ fakticky splývá s majetkem a závazky nabyvatele – nového vlastníka.
17
18
economicrevue
impresa podnik
13
nejde o pořízení investice, ale o pořízení podniku jako celku a o převzetí jednotlivých položek aktiv a závazků, které podniku patří.
1) Obchodní právo Právní úprava prodeje podniku je obsažena v obchodním zákoníku (dále jen „ObchZ“), konkrétně v § 476 až § 488. Asi polovina ustanovení je kogentní povahy, což znamená, že jejich úprava je pro obě smluvní strany závazná a nemohou se od ní odchýlit. Ostatní ustanovení mají dispozitivní charakter. To znamená, že úprava uvedená v daných ustanoveních se použije tehdy, pokud si smluvní strany ve smlouvě nedohodnou jinak. Právní teorie považuje prodej podniku za tzv. „absolutní obchod“, kdy se ustanovení obchodního zákoníku použijí bez ohledu na povahu smluvních stran, tj. podnikatel, nepodnikatel.
2) Účetní legislativa Účetní normy platné v České republice prodej podniku samostatně neupravují. Existují však obecná ustanovení, která lze na prodej podniku aplikovat. Jedná se zejména o ustanovení účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele nebo postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví.
3) Daňové právo V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platném do 31. 12. 2000 nenalezneme přímou úpravu prodeje podniku. Až od 1. 1. 2001, kdy vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů, jsou zde zakotvena konkrétní ustanovení vztahující se k této problematice. Ostatní daňové zákony, např. zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, řeší tuto problematiku okrajově nebo se aplikují některá obecná ustanovení daňových zákonů, např. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Obchodní zákoník
Obchodní majetek Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, je veškerý jeho majetek. Obchodní jmění Obchodní jmění podnikatele-fyzické osoby označuje soubor obchodního majetku a závazků vzniklých v souvislosti s jeho podnikáním. Obchodním jměním podnikatele-právnické osoby se rozumí soubor veškerého majetku a závazků. Čistým obchodním jměním Čistým obchodním jměním je obchodní majetek po odečtení závazků. U podnikatele-fyzické osoby se odečítají závazky vzniklé v souvislosti s jeho podnikáním. U podnikatele-právnické osoby se odečítají veškeré závazky.
2) Smlouva o prodeji podniku Smlouvou o prodeji podniku se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Obchodní zákoník vyžaduje zásadně písemnou formu smlouvy. Předmětem smlouvy o prodeji podniku může být i část podniku. Při prodeji části podniku je nutné, aby předmětem transakce byla skutečně část podniku, tj. funkční, organizační a ekonomický celek v rámci celého podniku, řečeno slovy obchodního zákoníku, prodávaná část podniku musí tvořit samostatnou organizační složku. Určitým pravidlem pro vymezení části podniku, která tvoří samostatnou organizační složku, jsou věci, práva, resp. jiné majetkové hodnoty a závazky, které jsou samostatně vedeny v účetnictví, takže je lze oddělit od ostatního majetku a závazků podniku.
1) Věcná podstata podniku
K podstatným náležitostem smlouvy patří:
Pro správné pochopení právního náhledu na prodej podniku je nutné si definovat podstatu podniku, která je obsažena v § 5 ObchZ.
Podnikem se pro účely ObchZ rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Od 1. ledna 2001 je navíc podnik považován za věc hromadnou. To znamená, že podnik dohromady se považuje za jednu věc a pokládá se za jeden celek. S výše uvedenou definicí podniku souvisí i definice obchodního majetku, obchodního jmění a čistého obchodního jmění, které jsou obsaženy v § 6 ObchZ.
určení podniku nebo jeho organizační části, jež je předmětem smlouvy, určení kupní ceny, závazek kupujícího převzít závazky prodávajícího související s podnikem.
Poslední bod je důležitý z toho důvodu, že je nezbytné, aby kupující převzal veškeré závazky, které měl prodávající a jejichž rozsah je definován souvislostí s podnikáním prodávajícího. Pokud by byly vyjmuty některé závazky související s podnikem, nebyla by platně uzavřena smlouva o prodeji podniku jako smluvní typ upravený obchodním zákoníkem. Smlouvou o prodeji podniku se na kupujícího převádějí majetek a závazky podniku, nikoli majetek a závazky vztahující se k právnické nebo fyzické osobě, daňovému subjektu.
impresa podnik
13
economicrevue
Součástí práv a povinností převáděných prodejem podniku na kupujícího nejsou práva a povinnosti vázané na právnickou osobu, např. vztahy k auditorům, daňovým poradcům, externím právníkům, a to ve smyslu práva či povinnosti uzavřít smlouvu na pokračování v činnosti těchto subjektů v prodaném podniku apod.
dalších hodnot uvedených ve smlouvě, pokud nejsou zahrnuty do účetní evidence.
Součástí prodeje podniku je i postoupení (přechod) pohledávek. Obchodní zákoník stanoví dvě základní pravidla:
Pouze v případě, že jde o transakci mezi spřízněnými osobami, je vhodné znalecké ocenění podniku. V zájmu nezpochybnitelnosti korektnosti transakce ve vztahu k zainteresovaným subjektům, např. akcionářům, daňovému úřadu, je třeba prokázat, že dohodnutá cena je cenou obvyklou. Pro tento účel je nejvhodnější tržní ocenění podniku a znalecké ocenění, pokud není dodatečně rozvinut trh s podniky.
K přechodu závazků se nevyžaduje souhlas věřitele. Prodávající však ručí za to, že kupující převedené závazky splní. Kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků. Prodávající je povinen bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího.
Věci zahrnuté do prodeje je prodávající povinen předat a kupující povinen převzít ke dni účinnosti smlouvy, která zpravidla (nevyplýváli z obsahu smlouvy něco jiného) splývá s dobou uzavření smlouvy. O převzetí se sepíše zápis, který podepíší obě smluvní strany. Obsahem tohoto zápisu jsou všechny věci, které tvoří předmět smlouvy, nemovitosti nevyjímaje. V zápise se uvedou chybějící a vadné věci. V případě chybějících nebo vadných věcí vznikají kupujícímu určité nároky, např. na přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud jde o přechod vlastnického práva, platí tato pravidla:
Vlastnické právo k věcem, jež jsou zahrnuty do prodeje, přechází z prodávajícího na kupujícího účinností smlouvy. K tomuto dni přecházejí i ostatní práva a majetkové hodnoty, jakož i závazky. Vlastnické právo k nemovitostem přechází vkladem do katastru nemovitostí. Kdyby katastrální úřad odmítl vklad provést, vzniká prodávajícímu povinnost odstranit všechny překážky, které vkladu brání.
Kupujícímu zákon ukládá převzít práva i závazky z pracovněprávních vztahů.
3) Cena Jak již bylo řečeno, určení kupní ceny je podstatnou náležitostí smlouvy o prodeji podniku. Ve smlouvě by měla být určena výše ceny nebo alespoň způsob jejího dodatečného určení. Podle § 482 ObchZ se má zato, že kupní cena je stanovena na základě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v účetní evidenci prodávaného podniku ke dni uzavření smlouvy a na základě
Kupní cena při prodeji a koupi podniku je cena podniku dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím.
4) Zákonná omezení Stanovení ceny soudním znalcem vyžaduje obchodní zákoník v určitých případech u akciové společnosti a u společnosti s ručením omezeným. Dále se vyžaduje, aby se smlouvou o prodeji podniku vyslovily dopředu, tj. před podpisem smlouvy, souhlas valné hromady společností zúčastněných na prodeji o podniku. U některých podnikatelských subjektů (investiční fondy, banky, pojišťovny a penzijní fondy) je nutné zkoumat, zda možnost prodeje podniku nebo jeho části není v konkrétním případě omezena jednotlivými právními předpisy upravující tuto oblast podnikání, případně zda není prodej podniku či jeho části podmíněn určitým souhlasem. V obchodním zákoníku je dále zakotvena obecná ochrana věřitelů prodávaného podniku. Ta má zabránit tomu, aby tito věřitelé byli zkráceni na svých právech. Tato ochrana je nutná zejména z toho důvodu, že v případě prodeje podniku se nevyžaduje souhlas věřitele s přechodem závazků z prodávajícího na kupujícího. K tomuto přechodu dochází automaticky. K ochraně věřitelů původního vlastníka slouží především kogentní ustanovení § 478, které zakotvuje oprávnění věřitelů domáhat se uspokojení své pohledávky podáním odporu u soudu. V tomto odporu se může věřitel domáhat toho, aby soud určil, že vůči němu je převod závazku prodávajícího na kupujícího neúčinný. Zákon stanoví podmínky, kdy je možné podat odpor u soudu a dále lhůty pro jeho podání.
5) Informační povinnosti Prodává-li podnik osoba zapsaná v obchodním rejstříku, je povinna navrhnout zápis prodeje podniku do obchodního rejstříku. Jako podklad tohoto zápisu vyžadují rejstříkové soudy většinou kupní smlouvu na prodej podniku včetně příloh a dodatků.
19
20
economicrevue
impresa podnik
13
b) nebo individuálně přeceněných jednotlivých složek souboru majetku na základě posudku znalce (znalců), sníženým o převzaté závazky. Souborem majetku se pro tyto účely rozumí soubor zároveň nemovitého a většího rozsahu dlouhodobého movitého majetku a zásob, popř. pohledávek a dalších složek aktiv. Opravná položka se odpisuje do nákladů, popř. výnosů po dobu 15 let od nabytí dlouhodobého majetku, a to nepřímo prostřednictvím oprávek, tj. účtu 098 – Oprávky k opravné položce k nabytému majetku. K datu účinnosti smlouvy o prodeji podniku se uskutečňuje účetní případ prodeje podniku. Postup účtování je u kupujícího a prodávajícího následující: Prodávající: Prodávající zaúčtuje účetní případ prodeje podniku komplexně podle smlouvy a soupisu závazků podniku, které jsou součástí smlouvy. Účetní případ má souhrnný charakter, obsahuje tyto skupiny jednotlivých účetních případů:
Smlouva o prodeji podniku s celkovou kupní cenou je zaúčtována jako pohledávka a mimořádný výnos. Předání jednotlivých aktiv v účetních cenách prodávajícího. Prodávaný majetek se na straně prodávajícího účtuje na vrub účtu ostatních mimořádných nákladů. Předání jednotlivých závazků v cenách z účetnictví prodávajícího. Předávané závazky se vyúčtují ve prospěch ostatních mimořádných nákladů.
Metoda účtování na obě strany nákladového účtu má přehledně vyjádřit rozdíl předávaného majetku a závazku související s prodejem podniku.
Tuto povinnost ObchZ stanoví vzhledem k tomu, že z této transakce plynou určité důsledky vůči třetím osobám.
Prodávající je dále povinen:
Informace o prodeji podniku by měla být uvedena v příloze účetní závěrky a výroční zprávě.
Účetnictví V tomto článku se zaměříme pouze na řešení prodeje z pohledu podvojného účetnictví. Na problematiku prodeje podniku lze aplikovat ustanovení Postupů účtování pro podnikatele k účtu 097 – Opravná položka k nabytému majetku. Na tomto účtu se účtuje při nabytí souboru majetku privatizací, koupí nebo vkladem, nejsou-li sjednány či jinak stanoveny ceny jednotlivých složek souboru majetku.
Úhrada kupní ceny ze smlouvy o prodeji podniku.
zrušit rezervy a opravné položky, které se váží k prodávanému majetku, zrušit opravnou položku k nabytému majetku, převést na kupujícího časové rozlišení, pokud to jeho povaha umožňuje; v ostatních případech časové rozlišení zrušit, převést na kupujícího dohadné položky podle jejich povahy jako pohledávku nebo závazek.
Kupující: U kupujícího nastane souhrnný účetní případ, který obsahuje tyto skupiny jednotlivých účetních případů:
Opravná položka představuje rozdíl mezi oceněním nabytého souboru majetku jednou částkou (např. kupní cenou, nejsou-li náklady spojené s pořízením) a souhrnem:
a) ocenění jednotlivých složek souboru majetku v účetnictví prodávajícího nebo vkládajícího,
Podle smlouvy o prodeji podniku ve výši dohodnuté kupní ceny vzniká závazek a současně přírůstek hodnoty odpovídající hodnotové substanci podniku – čistým aktivům podniku na úrovni objektivní tržní ceny. Dochází k převzetí jednotlivých aktiv koupeného podniku; přebírání jednotlivých aktiv proběhne podle předávací inventury buď v účetních cenách nebo v adekvátních tržních hodnotách určených znalcem. Dochází k převzetí jednotlivých závazků v nominální hodnotě s případným využitím opravné položky k nabytému majetku.
impresa podnik
Úhrada kupní ceny. Rozpoznání opravné položky k nabytému majetku a stanovení jejího odpisového plánu. Opravná položka bude odpisována výsledkově do nákladů, je-li kladná, nebo do výnosů, je-li záporná.
Po proúčtování uvedených skupin účetních případů bude zůstatek účtu 097 - Opravná položka k nabytému majetku zobrazovat vznik rozdílu mezi dosaženou kupní cenou a úhrnnou cenou převzatých čistých aktiv podniku.
13
economicrevue
do nákladů. Porovnání s celkovým úhrnem účetních hodnot znamená, že pro tento účel bude rozhodující účetní zůstatková cena a nikoliv daňová. 3) V případě prodeje podniku nelze použít jiná ustanovení v rámci § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů, která limitují uznatelnost jednotlivých složek prodávaného majetku dosaženými příjmy z prodeje (např. prodej pozemků, majetku vyloučeného z daňového odpisování, cenných papírů, obchodních podílů, pohledávek apod.) Některé daňové dopady u prodávajícího
Daňová stránka prodeje podniku Procesní úprava V případě podniku nedochází k právnímu nástupnictví a nedochází ani ke vzniku právní ani daňové kontinuity. Z toho vyplývá, že jak prodávající, tak kupující jsou samostatnými daňovými subjekty, na jejichž procesním daňovém postavení se prodejem podniku nic nemění. Obecně nedochází jak u prodávajícího, tak u kupujícího ke změně jeho místní příslušnosti (s výjimkou místní příslušnosti u nemovitostí). Povinností prodávajícího i kupujícího bude do 15 dnů od účinnosti smlouvy oznámit svému místně příslušnému správci daně změny vyžadovaných údajů, ke kterým v rámci prodeje podniku dojde. Půjde především o:
změnu čísel bankovních účtů, na kterých jsou soustředěny peněžní prostředky z podnikatelské činnosti, které v rámci prodeje podniku přejdou z prodávajícího na kupujícího; změny organizačních jednotek, které v rámci prodeje podniku přejdou z prodávajícího na kupujícího; změny v okruhu daní, k nimž je nutné se registrovat (např. prodávající převede v rámci prodeje podniku i nemovitosti, přičemž kupující před tím žádné nevlastnil, tedy prodávající zruší registraci k dani z nemovitostí a kupující se k této dani zaregistruje); do 8 dnů ode dne účinnosti smlouvy o prodeji musí jak prodávající, tak kupující splnit oznamovací povinnost vůči příslušným správám sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, která plyne ze zákonného přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
1) Daň z příjmů Zákon o dani z příjmů byl doplněn o ustanovení § 24 odst. 2 písm. zn), jehož znění je založeno na těchto základních principech: 1) Daňový postup vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního právního předpisu, konkrétně podle zákona o účetnictví a postupů účtování. 2) Jako daňově uznatelný výdaj (náklad) nelze uznat celkovou účetní ztrátu jakožto hospodářský výsledek vyplývající z prodeje podniku (resp. části podniku). Přitom u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví bude celková výše příjmů z prodeje zvýšená o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) a v souladu s předpisy o účetnictví porovnána s úhrnem účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části upraveným o další související položky zúčtované
K prodeji podniku dochází ve většině případů v průběhu zdaňovacího období. Přesto prodávajícímu nevzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů. Výsledek prodeje vstoupí do celkového hospodářského výsledku a je součástí řádného daňového přiznání. Termín pro jeho podání stanoví zákon o správě daní a poplatků (obecně do 31.3.). V daňovém přiznání bude zohledněn i rozdíl mezi daňovými a účetními zůstatkovými cenami prodaného majetku (ať už jako položka snižující či zvyšující základ daně), neboť ani při prodeji podniku není zákonný důvod pro absenci tohoto standardního postupu. Poplatník by neměl zapomenout na ustanovení § 34 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení upravuje tzv. reinvestiční úlevu. Poplatník by měl u každého jednotlivého hmotného majetku sledovat dodržení podmínek pro její uplatnění, neboť při prodeji podniku došlo k vyřazení hmotného majetku. Pokud nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta, má povinnost dříve uplatněný odpočet vrátit. Daňové dopady u kupujícího I pro kupujícího se daňové aspekty prodeje podniku odvíjejí od účetního zachycení nákupu podniku. Kupní cena bývá nejčastěji dohodnuta v jiné výši než účetní ocenění souboru majetku v účetnictví prodávajícího. Rozdíl představuje opravná položka k nabytému majetku. Po novele zákona o daních z příjmů je definice opravné položky k nabytému majetku zakotvena v § 23 odst. 15, věcně vychází z účetní definice. Pokud je rozdíl kladný, má opravná položka aktivní charakter a odpisuje se do nákladů. Jestliže je rozdíl naopak záporný, má tato opravná položka pasivní charakter a odpisuje se do výnosů. Aktivní opravná položka se u poplatníka účtujícího v podvojném účetnictví odpisuje rovnoměrně do nákladů po dobu 15 let. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek rovnoměrně během 15 let. U daňových odpisů hmotného majetku nabytého koupí uplatní kupující roční odpisovou sazbu v 1. roce odpisování. Reinvestiční položku si kupující uplatnit nemůže. Není totiž prvním vlastníkem majetku, který koupil a který již vlastnil prodávající. Stejně tak u kupujícího nebude způsob zaúčtování převzatých aktiv a závazků pro účely daně z příjmů jakkoli upravován. Co se týče daňové ztráty, která vznikla prodávajícímu, platí zákaz přenosu daňové ztráty. To znamená, že tuto daňovou ztrátu si může jako odpočitatelnou položku zohlednit pouze poplatník (ne podnik), který jí docílil.
21
22
economicrevue
impresa podnik
13
Stejně je tomu i u opravných položek a rezerv tvořených v souladu se zákonem o rezervách. Vzhledem k tomu, že kupující není daňovým nástupcem, nemá právo převzít a dále tvořit daňově účinné zákonné rezervy a opravné položky. Prodávající je vrátí před prodejem podniku do výnosů a zvýší tak svůj daňový základ.
3) Daň z převodu nemovitostí
Kupující, pokud splní podmínky stanovené zákonem o rezervách, začne vytvářet nové zákonné rezervy od počátku.
Přiznání k dani z převodu nemovitostí je poplatník povinen podat do 30 dnů ode dne, v němž je doručena smlouva o prodeji podniku s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí.
2) Daň z přidané hodnoty Prodej podniku je zdanitelným plněním. Je-li podnik prodán plátci DPH, jedná se o plnění, které je od DPH podle § 35 osvobozeno od daně. Toto osvobozené plnění nevstupuje do jmenovatele koeficientu, kterým se krátí nárok na odpočet na vstupu. Pokud je však prodej podniku uskutečňován neplátci DPH, nelze osvobození od daně uplatnit. Zdanitelné plnění je uskutečněno dnem účinnosti smlouvy. Dochází-li i k převodu nemovitosti, považuje se tento převod vlastnictví ke stavbě za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí. Zákon o DPH stanoví, že plátce daně musí u jednotlivých složek majetku, které v rámci prodeje podniku přecházejí na kupujícího, uplatnit sazbu daně platnou pro jednotlivé věci a práva, případně uplatnit osvobození či určit plnění, která nejsou osvobozená. Základ daně se za jednotlivá zdanitelná plnění stanoví tak, že cena podniku se rozpočítá na jednotlivá zdanitelná plnění podle zákona o oceňování majetku. V případě, že jsou při oceňování vyžadovány posudky více znalců, použije se cena z posudku, v němž je cena vyšší.
V případě, že při prodeji podniku dojde i k převodu vlastnického práva k nemovitostem, podléhá tento převod dani z převodu nemovitostí. Poplatníkem je prodávající, kupující je ručitelem.
Základem daně bude v obecném případě cena přecházejících nemovitostí stanovená podle zákona o oceňování majetku.
4) Silniční daň Zákon o silniční dani nestanoví žádné speciální ustanovení pro prodej podniku. Proto se v případě, že je součástí převáděného majetku i automobil, vychází z ustanovení, podle kterého, dojde-li ke změně poplatníka v průběhu zdaňovacího období, zanikne daňová povinnost původního poplatníka uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi.
5) Daň z nemovitostí Ani v zákoně o dani z nemovitostí nenalezneme žádné ustanovení, které by přímo upravovalo prodej podniku. Daň z nemovitostí se vyměřuje podle stavu k 1.1. zdaňovacího období. Proto bude v roce prodeje poplatníkem daně z nemovitostí u nemovitostí zahrnutých do podniku prodávající. Kupující se stává poplatníkem až od následujícího zdaňovacího období, a protože v rámci prodeje podniku nabude nové nemovitosti, vznikne mu povinnost podat přiznání k dani z nemovitostí.
