Podpora finanční gramotnosti žáků základních a středních škol Metodický materiál pro pedagogické pracovníky
Autoři: Ing. Bc. Štěpánka Syrovátková, Ing. Josef Machalíček
Vydalo Informační a vzdělávací centrum Plzeň, o.s. v roce 2011 Vydání publikace bylo financováno Plzeňským krajem
OBSAH 1. Úvod ....................................................................................................................................... 2 2. Finanční gramotnost – definice a složky................................................................................ 3 3. Principy .................................................................................................................................. 4 4. Standardy finanční gramotnosti ............................................................................................. 5 4.1. Standardy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ ........................................................... 5 4.2. Standardy finanční gramotnosti pro střední vzdělávání .................................................. 6 5. Práce s rozpočtem – příklady vyučování................................................................................ 8 5.1. Práce s rozpočtem 1 – víte, za co utrácíte a kde na to berete ........................................ 10 5.2. Práce s rozpočtem 2 – položky rodinného rozpočtu ..................................................... 12 5.3. Práce s rozpočtem 3 – víte, kolik utrácíte ..................................................................... 14 5.4. Práce s rozpočtem 4 – rozpočet konkrétní akce ............................................................ 15 6. Přílohy .................................................................................................................................. 17 6.1. Obecný rozpočet............................................................................................................ 17 6.2. „Slepý“ rozpočet ........................................................................................................... 18 6.3. Rozpočet dle ČSÚ ......................................................................................................... 19 6.4. Pracovní list – Pracovní pobyt v zahraničí.................................................................... 20 7. Použitá a doporučená literatura ............................................................................................ 22
1. Úvod Finanční gramotnost se stala fenoménem současnosti. I když lépe řečeno, současné problémy se vzrůstající nezdravou zadlužeností a nepřeberné a nepřehledné množství stále nových finančních produktů jednoznačně poukazují na to, že je nutné, aby se finanční gramotnost dostala a zůstávala v popředí zájmu. Situace je obdobná ve všech vyspělých zemích a proto Rada Evropy (v reakci na negativní vývoj rostoucí zadluženosti obyvatelstva EU) vydala v roce 2007 výzvu ve formě doporučení pro vlády členských zemí Evropské unie, aby zajistily růst povědomí domácností o jejich potřebě získávat řádné informace a vzdělání.1 Česká republika na tuto výzvu reagovala ustanovením meziresortní skupiny Ministerstva financí ČR, Ministerstva obchodu a průmyslu ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, která postupně zpracovala základní standardy finanční gramotnosti a návrh jejich postupného zavádění do školních vzdělávacích programů. Před základními a středními školami tak stojí nová výzva – účinně zavádět vzdělávání ve finanční gramotnosti a připravovat žáky na zodpovědnou orientaci ve světě peněz, domácího hospodaření a finančních produktů.
Metodický materiál je vytvořen na základě dlouhodobých zkušeností s pořádáním seminářů finanční gramotnosti pro žáky ZŠ i studenty SŠ, které Informační a vzdělávací centrum Plzeň, o.s. již několik let organizuje ve spolupráci s Občanskou poradnou Plzeň, o.s. Z praktických zkušeností Občanské poradny Plzeň s prací se zadluženými klienty vyplývá potřeba finančního vzdělávání veřejnosti. Jako prevence problémů se zadlužeností je proto velmi vhodné začít s tímto vzděláváním již ve školním věku.
Předkládaný materiál se skládá ze tří částí. V prvních kapitolách se zaměřuje na obecné vymezení pojmu finanční gramotnosti a připomíná požadavky na obsah a výstupy vzdělávání v této oblasti u žáků 2. stupně ZŠ a středních škol. Tyto informace jsou čerpány ze společného dokumentu výše zmíněné mezirezortní skupiny „Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách“. Následují kapitoly věnované příkladu práce s cílovou skupinou žáci středních škol, a to v jedné vybrané oblasti – práce s domácím rozpočtem. Závěrečný přehled doporučené literatury je vodítkem pro další rozšiřování znalostí a získávání praktických podnětů pro výuku finanční gramotnosti na školách.
1
NOVESKÝ, Slabikář, 23
2
2. Finanční gramotnost – definice a složky Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a služeb a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.2
Finanční gramotnost má tři složky:
peněžní gramotnost;
cenová gramotnost;
rozpočtová gramotnost. Peněžní gramotnost představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb. Rozpočtovou
gramotnost
představují
kompetence
nezbytné
pro
správu
osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované – správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.3 Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat 2 3
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 7 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 7
3
o výdajích
apod.
Nezbytnou
součástí
finanční
gramotnosti
je
také
znalost
makroekonomických aspektů a orientace v daňové oblasti, a to vzhledem k tomu, že se tyto oblasti významně podílejí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a mají tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. K finanční gramotnosti se dále pojí tyto gramotnosti:
gramotnost numerická (zejména finanční numerické úkony);
gramotnost finanční (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu);
gramotnost právní (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc).4
3. Principy Odborní pracovníci Ministerstva financí ČR v Národní strategii finančního vzdělávání z roku 2010 stanovili tři základní principy5 podporující kvalitu vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti. Těmito principy jsou:
princip obecnosti;
princip odbornosti;
princip zacílení.
Princip obecnosti vyjadřuje přesvědčení, že projekty finančního vzdělávání mají svým charakterem rozvíjet úroveň finanční gramotnosti ve smyslu základní orientace a přehledu o finančních produktech či službách. Je nanejvýš důležité, aby se netýkaly propagace konkrétních produktů a služeb. Pro úspěšné a správné šíření finančního vzdělávání je důležité, aby byl jeho obsah dostatečně odborný. Vyučující finanční gramotnosti by měli mít dostatečné odborné znalosti, a to jak z oblasti finanční, tak z oblasti pedagogické. Toto je podstatou principu odbornosti. Smyslem principu zacílenosti je podpora ujasňování si potřeb cílové skupiny, tedy žáků jednotlivých stupňů vzdělávání. Při výběru učiva, aktivit a obsahu vzdělávání musí být vždy zohledněn věk a znalosti vyučovaných dětí (a to nejen v oblasti finanční gramotnosti, ale také gramotností, které jsou s tou finanční nedílně spjaté – viz. kapitola 2).
4 5
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 8 Národní strategie finančního vzdělávání. Ministerstvo financí ČR, 2010, 27
4
4. Standardy finanční gramotnosti Z definice finanční gramotnosti a při respektování stanovených principů vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti vycházejí dále konkretizované standardy finanční gramotnosti, které stanovují ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny. Standardy tuto úroveň popisují z pohledu cílového stavu finančního vzdělávání pro různé vzdělávací stupně. Finanční gramotnost žáků základních škol i žáků středních škol je zaměřena na vzdělávání v oblastech nazvaných – peníze, hospodaření domácnosti a finanční produkty. Vzdělávání je nastaveno tak, aby vždy odpovídalo znalostní i osobnostní úrovni žáků (princip zacílenosti) a aby se jejich znalosti z jednotlivých oblastí postupně přibližovaly k definovanému cíli finanční gramotnosti, tedy k tomu, aby žáci uměli finančně zabezpečit sebe a svou rodinu v současné společnosti a také rozuměli a aktivně vystupovali na trhu finančních produktů a služeb. 4.1. Standardy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ Standardy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ zcela logicky navazují na znalosti a dovednosti získané během výuky na 1. stupni. První stupeň ZŠ je v oblasti finanční gramotnosti zaměřen na to, aby žáci:
uměli používat peníze v běžných situacích;
uměli odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a vrácených peněz;
rozuměli
základním
mechanismům
domácího
rozpočtu,
zejména
problematice
„omezenosti“ výdajů;
porozuměli nutnosti spoření;
uměli vysvětlit, proč je nutné spořit;
porozuměli nutnosti splácení dlužných částek. U žáků 2. stupně ZŠ je již větší důraz kladen na porozumění základním
makroekonomickým souvislostem a žáci jsou vedeni k důkladnější práci s domácím rozpočtem i orientaci na finančním trhu. Pro lepší orientaci je následně uvedena přehledná tabulka6 ilustrující obsah a zamýšlené výsledky vzdělávání žáků 2. stupně ZŠ.
6
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 12–13
5
PENÍZE obsah
nakládání s penězi tvorba ceny inflace
výsledky
na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny popíše vliv inflace na tvorbu peněz
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI obsah
výsledky
rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti základní práva spotřebitelů
sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele
FINANČNÍ PRODUKTY obsah
výsledky
služby bank, aktivní a pasivní operace produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků pojištění úročení
uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) vysvětlí význam úroku placeného a přijatého uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít
4.2. Standardy finanční gramotnosti pro střední vzdělávání Finanční gramotnost pro žáky středních škol je opět zaměřena na rozvoj jejich znalostí a praktických dovedností v oblasti peněz, hospodaření domácnosti a finančních produktů. Pozornost je dominantně věnována podpoře jejich aktivního porozumění finančnímu trhu, makroekonomickým a právním souvislostem. Také z tohoto důvodu je pro žáky středních škol zavedena ještě jedna oblast pozornosti, a to práva spotřebitelů.
6
I zde následuje souhrnný přehled obsahu vzdělávání a požadavků na konkrétní vzdělávací výstupy.
PENÍZE obsah
výsledky
placení (v tuzemské i zahraniční měně) tvorba ceny inflace
používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kurzovního lístku stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa období apod. rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH) a klamavé nabídky vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI obsah
výsledky
rozpočet domácnosti
rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
FINANČNÍ PRODUKTY obsah
přebytek finančních prostředků nedostatek finančních prostředků pojištění
výsledky
navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti apod.) vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na svoje potřeby a zdůvodní svou volbu posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby 7
PRÁVA SPOTŘEBITELE obsah
předpisy na ochranu spotřebitele obsah smluv
výsledky
na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb včetně produktů finančního trhu) na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek
5. Práce s rozpočtem – příklady vyučování Na úvod praktické části je třeba připomenout, že finanční gramotnost není možné vyučovat ve vakuu. Na tento fakt ostatně upozorňují i vzdělávací záměry v této oblasti, které jasně poukazují na nutnou provázanost finanční gramotnosti s gramotností numerickou, informační a právní (viz. kapitola 2). Je však mít velmi důrazně na paměti, že finanční gramotnost se týká vždy celého společenského kontextu, kontextu komunit a rodin žáků. Je tedy nezbytně nutné, aby v rámci finančního vzdělávání studenti pochopili široké souvislosti ze svého rodinného, sociálního a kulturního zázemí. A také, aby vyučující přistupovali s respektem k možným kulturním, rodinným a sociálním odlišnostem jejich žáků. Finanční gramotnost je svou podstatou praktická a se životem spjatá dovednost. Tomuto specifiku by měly být přizpůsobeny i vzdělávací metody, které by se rozhodně neměly omezovat pouze na předávání teorií a vysvětlování pojmů. Právě proto, že se jedná o život ovlivňující dovednosti, je třeba během výuky finanční gramotnosti podněcovat ve studentech kritické myšlení, vidění situací v souvislostech, nadhled, kreativitu, zodpovědnost, touhu řešit a řešení aplikovat na jejich současný i budoucí život. Každý z vyučujících by se měl nejprve zamyslet nad převažujícím způsobem svojí výuky a rozvážit, zda by nebylo vhodné pro finanční gramotnost způsob výuky obohatit o nové přístupy a metody. Jako drobná ilustrace možných rozšíření může posloužit následující tabulka vybraných teorií z oblasti vzdělávání dětí i dospělých.
8
Behaviorismus autor teorie náplň výuky organizována
Skinner vyučujícím
strategie výuky
deduktivní metoda pokusů a omylů zodpovězení otázky a hledání správných odpovědí
Kognitivní konstruktivismus Piaget vyučovaným
výukové aktivity a nástroje
kvízy výběr z více možností
Sociální konstruktivismus Vigotsky vyučovaným a učebním prostředím induktivní induktivní individuální dialogy pokládání a tematické diskuze zodpovězení řešení problémů otázek v příslušném prostředí metoda řešení problémů interdisciplinární interdisciplinární přístup přístup pokus / omyl kooperativní učení vypracovávání projektů pokus / omyl projektové vyučování
Při výběru jakékoli teorie (či jejich kombinaci) je třeba mít na paměti, že finanční gramotnost má přesah do různých oblastí lidského života a k jako takové k ní přistupovat a přibližovat studentům právě tyto přesahy a praktické souvislosti. Práce s domácím rozpočtem nebo rozpočtem obecněji spadá podle standardů finanční gramotnosti do oblasti hospodaření domácnosti.
2. stupeň ZŠ
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI obsah rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti výsledky
střední vzdělávání
obsah
sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu rozpočet domácnosti
výsledky
rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
Pro přiblížení problematiky a významu rodinného rozpočtu lze využít mnoho variantních postupů a aktivit. Základním cílem je vždy naučit žáky kriticky přemýšlet
9
o významu rodinného rozpočtu, naučit je rozlišovat pravidelné a jednorázové výdaje a příjmy, uvést do reality jejich mnohdy zkreslené představy o příjmech a výdajích, naučit je přemýšlet o nezbytnosti jednotlivých výdajů. Následuje několik možností, jak lze pracovat s problematikou rodinného rozpočtu. Každá z možností různou měrou přispívá k dosažení základního cíle a většinou přináší i další poznatky a pochopení souvislostí. Příklady práce jsou řazeny od nejjednodušší formy vhodné zvláště pro mladší žáky až po konkrétní a komplexní příklad vhodný pro žáky vyšších ročníků středních škol.
5.1. Práce s rozpočtem 1 – víte, za co utrácíte a kde na to berete První příklad práce s rozpočtem je vhodný jako vstupní aktivita do problematiky rodinného rozpočtu. Je vhodný zejména pro žáky základních škol, neboť jim může přiblížit strukturu rodinného rozpočtu a přinést základní přehled o jednotlivých složkách rodinného rozpočtu. Tento základní model práce s rozpočtem zatím nepracuje s konkrétními čísly a jeho cílem není uvádět žáky do cenové reality. Tuto aktivitu je možné zařadit do výuky bez předběžné domácí přípravy žáků a jejím dalším přínosem je podpora vzájemné spolupráce žáků (v případě zvolení varianty práce v malých skupinách) a podpora jejich prezentačních dovedností. Pro kvalitní provedení aktivity je nutné, aby byl vyučující dobře obeznámen s problematikou pravidelných a jednorázových výdajů a příjmů (zde také s problematikou sociální politiky státu – zejména systémem dávek státní sociální podpory a sociální pomoci, pojištění a problematikou druhů výdělečné činnosti).
Cíle
uvést žáky obecně do problematiky rozpočtu jako takového;
seznámit je s jeho základními částmi – příjmy a výdaji;
vést je k uvědomění si toho, jaké položky do jednotlivých kategorií spadají;
představit žákům problematiku sociální politiky státu;
představit žákům problematiku pracovních poměrů (z pohledu příjmů rodiny).
Možné způsoby práce
individuální práce;
práce v malých skupinách (max. 4 žáci);
10
kombinace (nejprve individuálně, posléze porovnání výstupů ve skupinách);
zakončení aktivity veřejnou diskuzí nad položkami rozpočtů jednotlivých skupin – možno na základě prezentací výstupů;
celou aktivitu je možno doplnit přednáškami z oblasti sociální politiky státu a z problematiky pracovních poměrů a dalších typů výdělečných činností.
Zadání Žáci jsou vyzváni k tomu, aby samostatně zpracovali svou představu o tom, co všechno musí jejich rodiče platit, aby mohli mít zajištěnu přijatelnou životní úroveň. Toto zadání je možné různě variovat – „co by vám doma rozhodně nemělo chybět; v jakém domě byste rozhodně nechtěli bydlet – co tam chybí; čím se domov stává místem přežití apod.“ Při zadávání je třeba důsledně upozorňovat, že se zabýváme životními podmínkami spíše materiálního řádu (nejedná se o problematiku psychického bezpečí a vztahů – nicméně je-li toto téma žáky výrazně akcentováno, je možné tento zájem využít a zařadit do jiných částí výuky). Žáci jsou instruováni, aby seznam zpracovali samostatně bez konzultace se spolužáky. V další části práce je žákům zadáno zpracování možných příjmů rodiny – tedy, kde na to vše uvedené v prvním seznamu může získat rodina peníze (legálními způsoby). I zde jsou žáci žádáni o samostatné zpracování tématu. Poté následuje práce v malých skupinkách, jejím cílem je porovnání seznamů a jejich zpracování do jednotného seznamu. Výsledné seznamy jsou pak mluvčími jednotlivých skupin představeny celé třídě. V závěrečné diskuzi je možno se seznamy variantně pracovat – doplňovat chybějící položky, dodávat upřesňující informace (viz. výše), vést žáky k seřazení položek výdajů rozpočtu podle důležitosti či jiných kritérií apod.
Časový rozsah Základní varianta aktivity zahrnující pouze individuální práci se sestavením rozpočtu je koncipována na délku jedné vyučovací hodiny. Při zvolení kombinace individuální a skupinové práce (včetně závěrečné prezentace výstupů jednotlivých skupin) je třeba počítat s dvouhodinovou časovou dotací. V případě, že se vyučující rozhodne využít tuto aktivitu pro prohloubení znalostí žáků v problematice sociální politiky státu a různých typů výdělečných činností, lze celou aktivitu pojmout jako blokové vyučování s min. rozsahem čtyř vyučovacích hodin (výsledný počet hodin se odvíjí od rozsahu zvolených přednášek). 11
Podklady pro aktivitu
vzor obecného rozpočtu (příloha č. 1);
systém sociální politiky ČR;
přehled pojištění, dávek státní sociální podpory a dávek sociální pomoci;
typy výdělečných činností, včetně informací o daňové problematice a problematice pojištění z jednotlivých typů výdělečných činností.
5.2. Práce s rozpočtem 2 – položky rodinného rozpočtu Tento způsob přiblížení rodinného rozpočtu navazuje na předchozí popsaný a přepokládá základní znalosti žáků o podobě rodinného rozpočtu, tedy znalost problematiky pravidelných a jednorázových příjmů a výdajů. Tuto aktivitu je možné zařadit do výuky bez předběžné domácí přípravy žáků a jejím dalším přínosem je podpora vzájemné spolupráce žáků (v případě zvolení varianty práce v malých skupinách) a podpora jejich prezentačních dovedností. Pro kvalitní provedení aktivity je nutné, aby byl vyučující dobře obeznámen se statistickými údaji ohledně příjmů a výdajů domácností a uměl adekvátně reagovat na konkrétní dotazy žáků z této oblasti. Také je nezbytné, aby vyučující vždy ověřil platnost a současné hodnoty výdajů domácností dle nejnovějších informací z ČSÚ. Aktivita „položky rodinného rozpočtu“ může být také rozšířena o demografické zvláštnosti a upozornění na nerovnoměrnost příjmů v rámci ČR a u různých skupin obyvatel. Aktivita tak může žáky motivovat k dlouhodobějšímu plánování jejich vzdělanostní a pracovní kariéry. Je také vhodné doplňovat tuto aktivitu úvahami z oblasti etického porozumění smyslu lidského života jako prevence měření kvality života pouze ekonomickými ukazateli.
Cíle
upevnit znalosti žáků v oblasti problematiky pravidelných a jednorázových příjmů a výdajů;
podpořit reálný pohled žáků na výši jednotlivých rozpočtových položek;
zvýšit informovanost žáků o průměrných hodnotách příjmových a výdajových položek v domácnostech v ČR;
12
motivovat žáky k úvahám o jejich vzdělanostní a pracovní kariéře.
Způsob práce
individuální práce;
práce v malých skupinách (max. 4 žáci);
kombinace (nejprve individuálně, posléze porovnání výstupů ve skupinách);
zakončení aktivity veřejnou diskuzí nad položkami rozpočtů jednotlivých skupin – možno na základě prezentací výstupů;
aktivitu je možno doplnit o přednášku ilustrující rozdíly v příjmech rodin v jednotlivých regionech a skupinách a etické otázky.
Zadání Každý z žáků obdrží „slepý“ rozpočet domácnosti s předem předepsanými položkami příjmů a výdajů. Samostatným úkolem žáků je odhadnout průměrné příjmy a výdaje a doplnit je do rozpočtu domácnosti. Žáci jsou vedeni k tomu, aby tuto část hodiny pracovali samostatně. Vyučující podporuje porozumění zadání případným dovysvětlením jednotlivých položek. Po zpracování rozpočtů jsou žáci rozděleni do pracovních skupin a společně porovnají či upřesní své zpracované rozpočty. Po ukončení práce je žákům do skupinek rozdán vyplněný rozpočet dle údajů ČSÚ. Žáci dále ve skupinkách diskutují a porovnávají své odhady s oficiálními údaji. Závěrečná diskuze je věnována dotazům žákům, vysvětlení jednotlivých položek, ilustraci rozdílných příjmů a výdajů dle regionů apod.
Časový rozsah Základní varianta aktivity zahrnující pouze individuální práci se sestavením rozpočtu je koncipována na délku jedné vyučovací hodiny. Při zvolení kombinace individuální a skupinové práce (včetně závěrečné prezentace výstupů jednotlivých skupin) je třeba počítat s dvouhodinovou časovou dotací. V případě, že se vyučující rozhodne využít tuto aktivitu ke zvýšení informovanosti žáků v souvisejících oblastech, zabere tato aktivita min. tři vyučovací hodiny.
Podklady pro aktivitu
„slepý“ rozpočet pro každého žáka (příloha č. 2);
vyplněný rozpočet dle údajů ČSÚ (příloha č. 3); 13
příjmové mapy dle regionů;
příjmové mapy dle skupin obyvatelstva;
základních přehled etických teorií.
5.3. Práce s rozpočtem 3 – víte, kolik utrácíte Tato aktivita vede žáky ke konkrétnímu uvažování nad jednotlivými (zejména pravidelnými) výdajovými položkami rodinného rozpočtu. Je také vhodným podnětem pro zavádění odpovědného finančního plánování v oblasti výdajů a vedení žáků k uvědomování si reálných finančních nákladů rodiny. Aktivitu lze také využít pro rozvoj numerické gramotnosti žáků a získané údaje zpracovávat různými způsoby statistické matematiky. Tuto aktivitu je možné aplikovat na kterýkoli pravidelný výdej rodiny, zde uveden příklad čerpaný z metodického portálu7 a zaměřený na problematiku výdajů za potravin. Nutnou podmínkou realizace této aktivity je souhlas rodin žáků se zapojením, resp. souhlas s poskytnutím údajů o výdajích rodiny ve zvolené oblasti. Dobrou praxí je předběžná písemná informace rodičů se žádostí o poskytnutí informací a podporu jejich dětí v praktické aktivitě. Důležitou součástí této aktivity je přípravná práce vyučujícího se sumarizací a hodnocením zpracovaných výsledků pozorování jednotlivých žáků před závěrečnou hodinou této aktivity. Vyučující se musí seznámit se všemi protokoly a stanovit si kritéria pro hodnocení práce žáků, rozmyslet využití získaných výsledků tak, aby v závěrečné hodině bylo účelně dosaženo stanovených cílů.
Cíle
vést žáky ke konkrétnímu uvažování nad jednotlivými výdajovými položkami rodinného rozpočtu;
uvést žáky do reality nákladů;
přiblížit žákům zásady finančního plánování pravidelných výdajů.
Způsob práce
individuální práce;
praktické pozorování;
zpracování výstupů praktického pozorování;
7
Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Finanční gramotnost – Inspirace pro výuku. Metodický portál: Články [online].25.08. 2011, [cit. 2011-12-13]. Dostupný z WWW:
. ISSN 1802-4785
14
závěrečná diskuze.
Zadání Nejprve jsou žáci vyzváni k odhadu finanční částky odpovídající výdajům za potraviny, které jednotlivě spotřebují za jeden týden (pět pracovních dní a víkend). Každý žák zapíše částku do připraveného formuláře tak, aby tento údaj neviděli ostatní žáci a aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování. Následuje krátká diskuze k odhadům. Poté je žákům vysvětlen postup další práce – průběžné sledování reálných výdajů rodiny za potraviny. Během jednoho týdne budou žáci sledovat a přehledně zapisovat své výdaje za potraviny. V případě problémů se získáním údaje o ceně potravin (například při společných rodinných snídaních, večeřích apod.) se mohou žáci obrátit na rodiče, kteří byli s aktivitou seznámeni a souhlasili s její podporou. Ideální čas na realizaci pozorování a na následné zpracování výsledků je stanoven na tři týdny. Zároveň jsou žáci informováni o tom, že budou povinni zpracovat závěrečný protokol (tj. přehledné zpracování výsledků pozorování), a to formou jimi samostatně zvolenou. Na závěrečné hodině žáci společně s vyučujícím provedou porovnání získaných výsledků: u každého žáka je porovnána odhadnutá hodnota s hodnotou skutečnou a mohou být vyhodnoceni žáci s nejpřesnějším odhadem. Závěrečná hodina je také věnována diskuzi o získaných podkladech a pohledech žáků na probíranou problematiku s přesahem do finančního plánování.
Časový rozsah V rámci vyučování je třeba počítat s min. dvěma vyučovacími hodinami – úvodní a závěrečnou s časovým odstupem min. 3 týdnů.
Podklady pro aktivitu
tabulka pro odhad výdajů na potraviny;
tabulka pro porovnání odhadů a výsledků pozorování.
5.4. Práce s rozpočtem 4 – rozpočet konkrétní akce Tato aktivita8 je určena pro žáky vyšších ročníků středních škol, neboť předpokládá již poměrně velkou orientaci v problematice hospodaření domácnosti a také motivaci žáků 8
Inspirace: www.dolceta.eu
15
k plánování a řešení jejich finanční situace. Má tedy přesah do finančního plánování. Aktivita také předpokládá a dále rozšiřuje informační gramotnost žáků. Je také vhodným nástrojem pro rozvoj prezentačních dovedností žáků (např. formou power-pointové prezentace). Svou formou je aktivita dominantně samostatnou domácí prací žáků (plnění některých úkolů lze zahrnout např. do hodin informatiky). Pro její úspěšné absolvování je důležité přesné a přehledné zadání ze strany vyučujícího. V případě, že chce vyučující ozvláštnit zadání a způsob vyhodnocování prací, je nutné, aby předem zpracoval kritéria pro hodnocení závěrečných prací. Tato kritéria lze také stanovit společně se třídou při zadávání úkolu, resp. vyučující může třídu k tvorbě kritérií vyzvat, ale musí mít kritéria vždy připravena předem. Kritérii např. může být – zajímavá destinace, netradiční způsob brigády, největší finanční zisk apod. Výběr kritérií závisí na stanovených cílech aktivity.
Cíle
naučit žáky sestavovat rozpočet konkrétní aktivity středního rozsahu;
naučit žáky zohlednit všechny relevantní vstupy při plánování rozpočtu a volbu vhodných strategií s ohledem na tyto vstupy;
vést žáky k zodpovědnému finančnímu plánování a samostatnému myšlení.
Způsob práce
individuální práce;
případně práce ve skupinách;
prezentace projektu skupině.
Zadání Během zadání jsou žáci seznámeni se zněním jejich úkolu „pracovní pobyt v zahraničí – zpracování rozpočtu“. Žákům jsou rozdány pracovní listy a je věnována pozornost vyjasnění všech jejich dotazů k zadanému úkolu. Dále je upřesněno, zda budou úkol zpracovávat formou domácí práce nebo zda budou moci využít času v jiných vyučovacích hodinách (záleží na domluvě v rámci školy). Žákům je také udán termín odevzdání zpracovaného úkolu – forma výstupu je nechána na samostatném uvážení žáků. Také je možné žáky rozdělit do pracovních skupin a podporovat tak sdílení informací a kooperaci.
16
Vyhodnocení jednotlivých prací probíhá formou prezentace jednotlivých žáků či skupin. Vyhodnocení lze ozvláštnit různými soutěžními prvky – hodnocení úrovně prezentace, vyhodnocení předem daných kritérií (viz. výše) apod. Na vyhodnocení lze pak navazovat přednáškami věnovanými tématům, jež studentům během zpracování zadání činily potíže nebo naopak vzbudily jejich zájem o další hlubší informace.
Časový rozsah V rámci vyučování je třeba počítat s min. třemi vyučovacími hodinami – jednou úvodní a dvěma závěrečnými (je třeba počítat s možným zvětšením rozsahu podle počtu prezentujících žáků) s časovým odstupem min. 4 týdnů.
Podklady pro aktivitu
zadání aktivity (příloha č. 4).
6. Přílohy 6.1. Obecný rozpočet RODINNÝ ROZPOČET Výdaje – co musíme zaplatit Příjmy – kde na to vezmeme pravidelně jednorázově zaměstnání
jiné
17
6.2. „Slepý“ rozpočet RODINNÝ ROZPOČET Příjmy (peníze na vstupu)
1 2 3 4 5 6 7 8
Výdaje spotřební
1 2 3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 6 7 7.1 7.2 7.3 8 8.1 8.2 8.3 9 9.1 9.2 9.3 9.4 10 11 12
Statistika ČR
Měsíčně návrh
Poměr v %
Ročně
Statistika ČR
Měsíčně návrh
Poměr v %
Ročně
Statistika ČR
Měsíčně návrh
Poměr v %
Ročně
Statistika ČR
Měsíčně návrh
Poměr v %
Ročně
Hlavní příjem Příjem partnera Přídavky na dítě nebo alimenty Sociální a jiné dávky Pobíraný důchod Příjem z investic, podnikání, ostatní příjmy Příjem z pronájmu Jiné příjmy, dary od příbuzných PŘÍJMY CELKEM: Potraviny a nealko nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Nájemné Běžná údržba a drobné opravy bytu Dodávka vody, sběr odpadů, další služby Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Nábytek, bytové zařízení a výzdoba Bytový textil Přístroje a spotřebiče pro domácnost Nádobí a kuchyňské potřeby Výrobky pro dům a zahradu Zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti Zdraví Doprava Nákup dopravních prostředků Provoz osobních dopravních prostředků Dopravní služby Pošty a telekomunikace Poštovní služby Telefonní a telekomunikační přístroje Telefonické a telekomunikační služby Rekreace a kultura Zařízení a vybavení televize, rádio, PC, Rekreační a kulturní služby, noviny, knihy…. Ostatní výdaje (domácí zvířata, zahrada,…) Dovolená a cestování Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby, pojištění…. VÝDAJE CELKEM: Nespotřební vydání
Rekonstrukce domu, bytu Spoření, důchodové pojištění, stavební spoření Splátky dluhů, hypotéky, leasing Další, daň z nemovitosti, dary VÝDAJE CELKEM: SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Příjmy Výdaje celkové Výdaje na spotřebu Nespotřební vydání Úspořené prostředky nebo výše dluhu UTRACENO UŠETŘENO
6.3. Rozpočet dle ČSÚ (hodnoty je nutné aktualizovat podle současných údajů ČSÚ) RODINNÝ ROZPOČET Příjmy (peníze na vstupu)
1 2 3 4 5 6 7 8
Statistika ČR
Hlavní příjem Příjem partnera Přídavky na dítě nebo alimenty Sociální a jiné dávky Pobíraný důchod Příjem z investic, podnikání, ostatní příjmy Příjem z pronájmu Jiné příjmy, dary od příbuzných PŘÍJMY CELKEM: Výdaje spotřební
1 2 3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 6 7 7.1 7.2 7.3 8 8.1 8.2 8.3 9 9.1 9.2 9.3 9.4 10 11 12
13 321 Kč 10 000 Kč 0 Kč 3 577 Kč 0 Kč 1 978 Kč 0 Kč 530 Kč 29 406 Kč Statistika ČR
Potraviny a nealko nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie,paliva Nájemné Běžná údržba a drobné opravy bytu Dodávka vody, sběr odpadů, další služby Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Nábytek, bytové zařízení a výzdoba Bytový textil Přístroje a spotřebiče pro domácnost Nádobí a kuchyňské potřeby Výrobky pro dům a zahradu Zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti Zdraví Doprava Nákup dopravních prostředků Provoz osobních dopravních prostředků Dopravní služby Pošty a telekomunikace Pošttovní služby Telefoní a telekomunikační přístroje Telefonické a telekomunikační služby Rekreace a kultura Zařízení a vybavení televize, radio, PC, Rekreační a kulturní služby, noviny, knihy…. Ostatní výdaje (domácí zvířata, zahrada,…) Dovolená a cestování Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby, pojištění…. VÝDAJE CELKEM: Nespotřební vydání
VÝDAJE CELKEM: SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Měsíčně návrh
4 338 Kč 630 Kč 1 319 Kč 4 229 Kč 946 Kč 587 Kč 453 Kč 2 243 Kč 1 682 Kč 647 Kč 143 Kč 339 Kč 109 Kč 140 Kč 304 Kč 451 Kč 2 959 Kč 1 046 Kč 1 508 Kč 405 Kč 1 091 Kč 15 Kč 76 Kč 1 000 Kč 2 506 Kč 511 Kč 591 Kč 851 Kč 553 Kč 152 Kč 1 341 Kč 2 676 Kč 23 374 Kč Statistika ČR
Rekonstrukce domu, bytu Spoření,důchodové pojištění, stavební spoření Splátky dluhů, hypotéky, leasing Další,daň z nemovitosti, dary
Měsíčně návrh
Měsíčně návrh
3 406 Kč 0 Kč 0 Kč 829 Kč 4 235 Kč Statistika ČR
Příjmy Výdaje celkové Výdaje na spotřebu Nespotřební vydání Úspořené prostředky nebo výše dluhu UTRACENO
29 406 Kč 27 609 Kč 23 374 Kč 4 235 Kč 6 032 Kč 79,5%
UŠETŘENO
20,5%
Měsíčně návrh
Poměr v %
Ročně
45,3% 34,0% 0,0% 12,2% 0,0% 6,7% 0,0% 1,8% 100,0%
159 852 Kč 120 000 Kč 0 Kč 42 924 Kč 0 Kč 23 736 Kč 0 Kč 6 360 Kč 352 872 Kč
Poměr v %
Ročně
15,7% 2,3% 4,8% 15,3% 3,4% 2,1% 1,6% 8,1% 6,1% 2,3% 0,5% 1,2% 0,4% 0,5% 1,1% 1,6% 10,7% 3,8% 5,5% 1,5% 4,0% 0,1% 0,3% 3,6% 9,1% 1,9% 2,1% 3,1% 2,0% 0,6% 4,9% 9,7% 84,7%
52 056 Kč 7 560 Kč 15 828 Kč 50 748 Kč 11 352 Kč 7 044 Kč 5 436 Kč 26 916 Kč 20 184 Kč 7 764 Kč 1 716 Kč 4 068 Kč 1 308 Kč 1 680 Kč 3 648 Kč 5 412 Kč 35 508 Kč 12 552 Kč 18 096 Kč 4 860 Kč 13 092 Kč 180 Kč 912 Kč 12 000 Kč 30 072 Kč 6 132 Kč 7 092 Kč 10 212 Kč 6 636 Kč 1 824 Kč 16 092 Kč 32 112 Kč 280 488 Kč
Poměr v %
Ročně
12,3% 0,0% 0,0% 3,0%
40 872 Kč 0 Kč 0 Kč 9 948 Kč
15,3%
50 820 Kč Ročně
352 872 Kč 331 308 Kč 280 488 Kč 50 820 Kč 72 384 Kč
6.4. Pracovní list – Pracovní pobyt v zahraničí Zadání: Rozhodli jste se, že během letních prázdnin pojedete do zahraničí a zúčastníte se nějakého pracovního pobytu spojeného s cestováním. To, zda si chcete hlavně užít pobyt v zahraničí a poznat zajímavá místa a lidi nebo, zda si chcete hlavně vydělat, je zcela na vašem rozhodnutí. Nezapomeňte však toto rozhodnutí udělat ještě předtím než se pustíte do plnění následujících úkolů ☺.
Úkoly: 1. Proveďte rešerši organizací, které pracovní pobyty pro studenty v zahraničí nabízejí, a vyberte si pro vás nejatraktivnější variantu – zvolte zemi, typ práce a délku pobytu. 2. Zjistěte si veškeré výdaje, které budete muset zaplatit před odjezdem (poplatek za zprostředkování agentuře, letenka, pojištění, vízum atd. – hledejte nejvýhodnější ceny), zapište druhy výdajů a jejich výši přehledně do tabulky. 3. Zjistěte si, jaké výdaje budete mít během pobytu v zahraničí (poplatek za zprostředkování práce, ubytování, strava, cestovné, „kapesné“ na kratochvíle atd. – mějte na paměti odlišnou životní úroveň a ceny v zahraničí!), zapište druhy výdajů, jejich výši v cizí měně i v Kč přehledně do tabulky. 4. Spočtěte si, jaké jsou a budou vaše finanční zdroje (kolik máte naspořeno, kolik přispějí/půjčí příbuzní, kolik si průměrně v zahraničí vyděláte atd. – zjistěte si např. minimální mzdu určenou zákonem v dané zemi a z ní vycházejte), zapište druhy příjmů, jejich výši v Kč i v cizí měně přehledně do tabulky. 5. Proveďte analýzu tabulek z úkolů 2–4 a sestavte rozpočet na celý zahraniční pobyt. Zodpovězte následující otázky. •
Kolik peněz si vezmete s sebou do začátku? Počítejte s tím, že některé výdaje budete muset hradit dopředu, např. ubytování, a že si práci nemusíte nalézt hned…
•
Jak jste určili směnný kurz? A počítáte v rozpočtu s kurzovou ztrátou (např. pokud plánujete splatit půjčku na pobyt z peněz vydělaných v zahraničí a kurz se po vašem návratu ze zahraničí vyvine ve váš neprospěch)?
• 20
Nezapomněli jste snížit své příjmy o daň?
•
Bude pro vás pobyt ztrátový nebo výdělečný nebo nula od nuly pojde? Pokud ztrátový, vraťte se k úkolu 1 a promyslete si, jestli byste na tom nebyli lépe při volbě jiné zprostředkující agentury, země, jiné práce nebo jiné délce pobytu.
•
Stojí zkušenost a nabyté jazykové znalosti za zadlužení?
6. Připravte si prezentaci, ve které třídě představíte svůj projekt.
21
7. Použitá a doporučená literatura FILIP, M.: Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit, Praha, C. H. Beck 2006
FILIP, M.: Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi, Praha, C. H. Beck 2006
KLÍNSKÝ, P., CHROMÁ D.: Finanční gramotnost, Praha, Národní ústav odborného vzdělávání 2009
KRÁLOVÁ, L. a kol.: Krotitelé dluhů. Průvodce vaším rodinným rozpočtem, Praha, PLOT 2009
NOVESKÝ, I. a kol.: Slabikář finanční gramotnosti, Praha, COFET 2009
ODVÁRKO, O.: Úlohy z finanční matematiky pro střední školy, Praha, Prométheus 2005
SMRČKA, L.: Osobní a rodinné finance, Příbram, Professional Publishing 2007
SUTTON, G.: Jak se zbavit dluhů. Místo dluhů získejte dobrý kredit. Praha, PRAGMA 2010
SYROVÁTKOVÁ, Š., MACHALÍČEK, J., CHRISTOVÁ, J.: Dluhová problematika. Informační brožura. Praha, Člověk v tísni, o.p.s. 2008
ŠUBRTOVÁ, J.: S penězi jde všechno líp aneb Úsměvná i poučná příručka pro bankovního klienta a začínající i mírně pokročilé investory, Most, Hněvín 2005
22
Informační a vzdělávací centrum Plzeň, o.s. nabízí vzdělávací kurzy z různých oblastí pro odbornou i laickou veřejnost: •
Efektivní sociální práce s dlužníky - akreditovaný vzdělávací program
•
Exekuce – právě probíhá akreditace
•
Oddlužení - právě probíhá akreditace
•
Kvalita v sociálních službách
•
Přímá práce s klienty
•
Řízení organizace
Více informací naleznete na našich webových stránkách http://www.ivcp.cz/vzdelavani/
Vydalo Informační a vzdělávací centrum Plzeň, o.s. v roce 2011 Vydání publikace bylo financováno Plzeňským krajem
23
