Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj

Tento vzdělávací program vznikl v rámci projektu

„Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj“

reg. č.: CZ.1.07/3.2.08/02.0046

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

1

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ZAŘAZENÉ DO PROJEKTU: 1. Zvyšování osobní efektivity, syndrom vyhoření, zvládání stresových situací 2. Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí 3. Zákoník práce, Listina základních práv a svobod 4. Legislativa ve výkonu strážníka obecní (městské) policie 5. Činnost v oblasti dohledu nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích 6. Základy spolupráce s cizineckou policií 7. Ochrana životního prostředí 8. Týmová spolupráce 9. Komunikace se zdravotně postiženým 10. Extremistické projevy jako možná příčina krizové situace 11. Etika a základní komunikační dovednosti při výkonu profese bezpečnostních složek 12. Praktický nácvik zdravotnické první pomoci 13. Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou 14. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 15. Zásady ochrany informací 16. Taktika a metodika v rámci plnění povinností a oprávnění strážníků 17. Akceptace právních norem v meziprolongačním období 18. Asertivita a sociální percepce v rámci zásahu do práv a svobod občanů 19. Zbrojní průkaz a právní aspekty použití služební zbraně


2

Krizové řízení a ochrana obyvatelstva při mimořádných událostech

Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D.


3

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Kategorizace mimořádných událostí ....................................................................................... 6 2 Krizové řízení a ochrana obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny .......................................... 9 2.1 Úvod ..................................................................................................................................... 9 2.2 Cesty ozáření ...................................................................................................................... 10 2.3 Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii ........................................................... 11 2.3.1 Evakuace ......................................................................................................................... 13 2.3.2 Ukrytí .............................................................................................................................. 14 2.3.3 Snížení inhalace radioaktivních látek .............................................................................. 15 2.3.4 Jódová profylaxe ............................................................................................................. 16 2.3.5 Omezení přístupu a uzávěra území ................................................................................. 16 2.3.6 Následná ochranná opatření ............................................................................................ 17 2.3.7 Rozhodování o opatřeních v oblasti zemědělství a výživy ............................................. 17 2.3.8 Závěr................................................................................................................................ 18 3 Provádění povodňové evakuace v rámci povodňové ochrany .............................................. 19 4 Možnosti zneužití špinavé bomby a ochrana před následky mimořádné události ................ 21 4.1 Hrozba použití „špinavé bomby“ ....................................................................................... 22 4.2 Zjednodušený model útoku špinavé bomby ....................................................................... 27 4.3 Porovnání vybraných útoků ............................................................................................... 29 4.4 Obrana proti zneužití špinavé bomby................................................................................. 34 4.5 Závěr................................................................................................................................... 35 5 Bezpečnost osob při mimořádných událostech na území Národního parku Šumava ........... 37 5.1 Legislativní podpora předcházení vzniku požárů ............................................................... 38 5.2 Opatření ke zvýšení efektivity – oblast prevence vzniku požáru ....................................... 39 5.3 Opatření v oblasti preventivní činnosti – Správa národního parku Šumava ...................... 40 5.4 Opatření v oblasti monitorovací činnosti ........................................................................... 41 5.5 Opatření na úrovni základních složek IZS ......................................................................... 43 5.5.1 Policie ČR ....................................................................................................................... 43 5.5.2 Zdravotnická záchranná služba ....................................................................................... 43 5.5.3 Opatření v oblasti zásahu JPO ......................................................................................... 45 5.5.4 Závěr................................................................................................................................ 49 6 Závěr...................................................................................................................................... 52


4

Úvod Následující text určený posluchačům kurzu Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí je zaměřený na oblast krizového řízení a ochrany obyvatelstva s důrazem na řešení konkrétních modelových situací. Text vždy obsahuje základní informace, které mají souvislost s předmětnou tematikou. Prvním příkladem je řešení mimořádné události v případě havárie a úniku ionizujícího záření při provozu jaderné elektrárny na území České republiky. Druhým příkladem řešení evakuace při povodních. Třetí řešenou situací je mimořádná událost při použití špinavé bomby. Text obsahuje souhrnné informace k bezpečnostnímu tématu s důrazem na poukázání souvislostí a provázaností jednotlivých dějů, jejich vývojem s aspektem na ochranu společnosti, ochranu života, zdraví, majetku a životního prostředí. Tři odlišné mimořádné události jsou reflektovány z hlediska zabezpečení bezpečnosti naší země s cílem řešení ochrany obyvatelstva jako celku. Text je podpůrným nástrojem pro studenty, kteří mají možnost jednotlivé přístupy diskutovat při vlastních přednáškách a konzultacích.


5

1 Kategorizace mimořádných událostí Při reflexi tématu záchranných prací při povodních je nezbytné základní pojmové vysvětlení a systémové zařazení předmětné oblasti. Mimořádné události (katastrofy, pohromy) provázejí lidskou společnost celým vývojem a zásadní způsobem ovlivňují jednání a konání člověka (zakládání sídel, zemědělství, průmysl apod.). Zdroje, které ohrožují lidské životy, hmotné a kulturní statky a životní prostředí, jsou vlivy, počínaje hrozbami přes následná ohrožení, narušující společenské, technologické a přírodní systémy. Působení negativních vlivů na uvedené systémy má za následek živelní mimořádné události, průmyslové havárie a vznik dalších mimořádných událostí. Lidstvo se snaží využívat veškeré dostupné zdroje, které naše planeta nabízí. Při tomto konání však mnohdy dochází k narušování a porušování přírodních zákonů a do popředí se dostávají hospodářské zájmy bez ohledu na vazby v systému (Martínek, Linhart, 2003). S rozvojem průmyslu a celkovým rozvojem hospodářství v průmyslových státech, s rozšiřováním chemického průmyslu, rozvojem a vývojem nových chemikálií vzniká rovněž nebezpečí úniku do životního prostředí. Mimořádné události, ať již v souvislosti s povodněmi či nikoliv, mohou vznikat v lokálním rozsahu i při provádění některých činností obyvatelstva, např. při haváriích vozidel na komunikacích, haváriích na železnici, ale také v souvislosti s teroristickými akcemi.

Příklady mimořádných událostí (Martínek, Linhart, 2003):

Živelní mimořádná událost Povodeň Zemětřesení Velký sesuv půdy Sopečný výbuch Orkán, tornádo Extrémní chlad a teplo Pád meteoritu Velký lesní požár

Havárie Havárie v chemickém provozu Radiační havárie Ropná havárie Dopravní nehoda Zřícení domu

Ostatní události Teroristický čin Sabotáž Žhářství

Je zřejmé, že pro společnost je nezbytné si uvědomit a nepodceňovat mimořádné události, v rámci preventivní činnosti se na mimořádné události připravit (např. stavba ochranných hrází, udržování retenční schopnosti krajiny, vzdělávání obyvatelstva, příprava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

6

záchranářů). Připraveností obyvatelstva k svépomoci a vzájemné pomoci lze dosáhnout správné reakce a chování na mimořádnou událost, snáze překonávat strach a paniku, které při mimořádných událostech se mohou často vyskytovat. Připravený člověk dokáže reálně posoudit vzniklou situaci, dokáže tak pomoci nejen sám sobě, ale rovněž svým blízký, sousedů a kamarádům. Pro úplný výčet je v tabulce č. 1 uveden přehled krizových situací, které jsou v rámci krizového řízení a plánování rozpracovávány a řešeny na základě schválení Bezpečnostní rady státu.

Tabulka č. 1: Typy krizových situací Typ krizové situace (druh ohrožení) 1. 2. 3.

Dlouhodobá inverzní situace Povodně velkého rozsahu Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1 - 3, jako např. rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod. 4. Epidemie – hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů) 5. Epifytie – hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů) 6. Epizootie – hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů) 7. Radiační havárie 8. Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 9. Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu – požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb 10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu Narušení dodávek potravin velkého rozsahu Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu Migrační vlny velkého rozsahu Hromadné postižení osob mimo epidemií – řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu Zdroj: Usnesení Bezpečnostní rady státu 295/2002.


7

Použitá literatura: Martínek, Bohumír. Linhart, Petr. Ochrana člověka za mimořádných událostí. MV GŘ HZS ČR, Praha, 2003. ISBN 80-86640-08-6 Usnesení Bezpečnostní rady státu 295/2002


8

2 Krizové řízení a ochrana obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny Ochrana obyvatelstva je tvořena souhrnem opatření, která jsou prováděna na jednotlivých úrovních státní správy a samosprávy v závislosti na konkrétní mimořádné události. Specifickou mimořádnou událostí je řešení ochrany obyvatelstva v okolí jaderné elektrárny při případném úniku radioaktivity. Základní prvky ochrany obyvatelstva v takovém případě tvoří evakuace, ukrytí a jódová profylaxe.

2.1 Úvod Existence lidstva je provázena malými dávkami ionizujícího záření z přírodních radioaktivních nuklidů a z kosmického záření. Od objevu rentgenového záření a radioaktivity na konci 19. století se přidal k vlivu těchto přírodních zdrojů záření postupně vliv řady zdrojů umělých. Umělé zdroje ionizujícího záření se staly součástí mnoha lidských činností a řadí se k nim rovněž zařízení na výrobu jaderné energie. Ústředním motivem, který provází jadernou energetiku od výběru lokality, přes stavbu až provoz, je bezpečnost. Klady i zápory jaderných elektráren s sebou nutně přinášejí možnost vzniku mimořádné události s únikem radiace. Společnost proto musí řešit komplexní otázku bezpečnosti a ochrany obyvatelstva v takto specifických případech. Lze rozlišit tři základní typy ozáření [5]. První typem je „profesní ozáření“ Druhým typem je „lékařské ozáření“, kdy jsou pacienti vystaveni ionizujícímu záření jako součást lékařské diagnostiky nebo léčení na nich prováděných. Posledním typem je „ozáření obyvatelstva. Jedná se o ozáření člena veřejnosti z radiačních zdrojů s vyloučením profesionálního a lékařského ozáření a ozáření z přírodních zdrojů záření (mimo přírodní zdroje, které jsou vědomě a záměrně využívány, a přírodní zdroje, které se vyskytují na pracovištích se zdroji ionizujícího záření, na nichž není možné ozáření z těchto zdrojů zanedbat). Ochrana obyvatelstva je zaměřena na opatření vedoucí k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě. Musí být prováděna vždy, pokud očekávané ozáření osob se blíží úrovním, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví tímto ozářením nebo dokud lze od těchto opatření očekávat více přínosů než škod. Uskutečnění zásahu musí být optimalizováno tak, aby čistý přínos byl maximalizován.


9

Cílem radiační ochrany je vyloučit deterministické účinky záření a riziko stochastických účinků udržovat na rozumně přijatelné nízké úrovni.

2.2 Cesty ozáření Cesty ozáření v tomto příspěvku jsou uvažovány podle Katalogu doporučení a opatření v případě mimořádné události [2]. Pro stanovení operačních zásahových úrovní jsou relevantní různé cesty ozáření, a to samostatně nebo v kombinacích, v závislosti na scénáři. V podstatě jsou v případě havarijního úniku možné následující cesty ozáření [2]: - zevní ozáření zářením gama z mraku, - zevní ozáření zářením beta z mraku (není uvažováno v Katalogu), - ozáření zářením gama z externích zdrojů, - ozáření zářením gama z terénu, - ozáření zářením beta z terénu (není uvažováno v Katalogu), - ozáření způsobené kontaminací kůže a oděvu, - ozáření způsobené inhalací, - ozáření způsobené ingescí. V případě jaderné havárie s rozsáhlými úniky radioaktivních látek mají z hlediska času a prostoru různé cesty ozáření různou významnost: •

V zóně do 10 až 20 km od místa havárie jsou pro krátkodobá i pro dlouhodobá ochranná opatření relevantní ozáření zářením gama z mraku, inhalace a ozáření zářením gama z terénu. Spolu se zavedením neodkladných ochranných opatření je automaticky zaveden zákaz konzumace čerstvých potravin. Opatření, která se týkají preventivní radiační ochrany, by měla být v této zóně odložena až do doby, kdy přestane akutní ohrození obyvatelstva.

•

V zóně do 100 km od místa havárie se stávají ozáření zářením gama z mraku a inhalace méně důležitými z hlediska akutního rizika pro obyvatelstvo. V této zóně budou opatření vyžadována zejména kvůli ingesci a ozáření zářením gama z terénu. Tato opatření zahrnují např. monitorování potravin a omezení jejich použití, v části zóny blíže k místu havárie se mohou vyskytnout také opatření typu přesídlení, dekontaminace.

•

Ve vzdálené oblasti nad 100 km se opatření zaměří zejména na preventivní radiační ochranu, protože příspěvek ozáření zářením gama z terénu k celkovému ozáření v této zóně bude již zjevně klesat. Přitom ozáření zářením z terénu může i tady být nezanedbatelné, ale kvůli rozsahu postižené oblasti pravděpodobně nebude možné tuto cestu ozáření účinně ovlivnit opatřeními. Pro tuto oblast může být v podstatě aplikováno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

10

celé spektrum opatření preventivní radiační ochrany včetně profylaktických opatření, zejména když je v těchto vzdálenostech možné očekávat dostatečnou časovou rezervu pro přijetí opatření.

2.3 Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii Pro pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti IV. kategorie, v České republice dle zákona 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), jsou na základě výsledků analýz stanoveny zóny havarijního plánování (ZHP). Tyto ZHP jsou odlišné pro jednotlivé zdroje a závisí rovněž na přístupu jednotlivých států. Na základě dlouholetých zkušeností a hodnocení vzniklých radiačních havárií a nehod dospěla světová odborná komunita [1, 4] k závěru, že je účelné pro efektivní zavádění ochranných opatření v případě radiační havárie na jaderných zařízeních stanovit ZHP, v nichž jsou tato opatření plánována a bude-li to nutné, i zaváděna. Je doporučeno stanovit tři typy ZHP. První dvě, tzv. Zóna předběžných opatření (ZPO) a Zónu neodkladných ochranných opatření (ZNO), jsou určeny k plánování a zavádění neodkladných opatření na ochranu obyvatel v okolí jaderné elektrárny v případě radiační havárie. Těmito opatřeními jsou zejména ukrytí, jódová profylaxe, evakuace z ohrožených míst. Třetí typ, tzv. Zóna následných (dlouhodobých) opatření (ZDO) je určena pro zavádění ochranných opatření, jejichž cílem je snížit dávku ozáření osob v důsledku kontaminace zemského povrchu radionuklidy - jde především o kontrolu a regulaci potravních řetězců a případné přesídlení vymezené skupiny osob z nejvíce zamořených lokalit. V ZPO jsou ochranná opatření předem plánována a předpokládá se, že budou zaváděna bezprostředně po vyhlášení mimořádné události 3. stupně radiační havárie. V ZNO jsou neodkladná ochranná opatření rovněž předem plánována, jejich zavádění se však bude provádět zpravidla až na základě výsledků monitorování nastalého úniku, přičemž tato opatření se nemusí zavádět v celé zóně, ale jen tam, kde je to monitorováním potvrzeno. Opatření v ZDO se zavádějí až na základě speciálního monitorování a nejsou časově naléhavá. Tyto ZHP jsou odlišné pro jednotlivé zdroje a závisí rovněž na přístupu jednotlivých států k jejich stanovení. Srovnání rozsahu našich a zahraničních ZHP je uvedeno v tab. č. 1 [6].


11

Tabulka 1: Rozměry ZHP ve vybraných zemích Vzdálenost [km] Země Velká Britanie

-

Jódová profylaxe -

Francie

10

-

5

SRN

-

10

10

Česká republika

13

13

5-7

Belgie

-

-

10

Španělsko

10

10

4

Švédsko

12 - 15

12 -15

12-15

Švýcarsko

20

7

7

Finsko

100

20

20

Itálie

50

50

2-3

USA

16

-

8 - 10

Japonsko

8 - 10

8 - 10

8-10

Ukrytí

Evakuace 1,5 - 5

Zóna havarijního plánování v okolí jaderného zařízení je stanovená na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie, kdy jsou uplatňovány požadavky radiační ochrany z hlediska ochrany obyvatelstva pro případ radiační havárie. Jako příklad lze uvést stanovení ZHP Elektrárny Temelín, která je daná Rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 5. srpna 1997. Při stanovování ZHP požadavkem SUJB bylo, aby hodnocení obsahovalo všechny havárie, které jednak mají pravděpodobnost vzniku až do úrovně 10-7/rok a současně, mají největší radiologické důsledky. Pro havárie s pravděpodobností vyšší než je zmíněná jedna desetimiliontina za rok, musí ZPO a ZNO pokrývat oblast, za jejíž hranici již ozáření obyvatel nepřekročí horní meze zásahové úrovně pro zavádění neodkladných opatření tak, jak je stanovila vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb., což například pro evakuaci obyvatel v okolí jaderné elektrárny je hodnota dávky 500 mSv za týden. Na základě těchto hodnocení je vnitřní část ZHP (ZPO) tvořena plochou kruhu o poloměru 5 km se středem v kontejmentu 1. výrobního bloku Elektrárny Temelín a správním území obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Vnější (ZNO) část ZHP je dána plochou mezikruží 5-13 km. Vnější část ZHP je administrativně rozdělena na 16 výsečí, tzv. sektorů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

12

Přesný průběh hranic ZHP a sektorů je přizpůsoben územím a demografickým poměrům (skutečná hranice kopíruje vnější správní území obce nebo její části). V těsné blízkosti Elektrárny Temelín (plocha kruhu o poloměru 1 km) je oblast bez trvale žijících obyvatel jako součást ZPO. Zavádění opatření k ochraně obyvatelstva při radiační havárii vychází především z Katalogu doporučení a opatření v případě mimořádné události závažné z hlediska radiační ochrany [2, 3]. Při řešení a rozhodování o konkrétních opatření k ochraně obyvatelstva je důležité znát meteorologickou situaci, její předpověď a odhady dávek pro následující cesty ozáření: - ozáření zářením gama z mraku, - inhalace, - kontaminace kůže, - ozáření zářením gama z terénu. V případě vzniku radiační havárie jsou v souladu s mezinárodními normami [1, 4] na území ČR pro obyvatelstvo v ZHP plánována tzv. neodkladná ochranná opatření, která zahrnují evakuaci, jódovou profylaxi, ukrytí, opatření na snížení inhalace radioaktivních látek a omezení nebo zákaz vstupu do ohrožených oblastí. Pro ZHP a rovněž pro ostatní území jsou zaváděna na základě monitorování radiační situace následná opatření, mezi které je řazeno např.: přemístění, přesídlení, dekontaminace osob a povrchu terénu, ochranná opatření na snížení příjmu radionuklidů inhalací a ingescí, omezení pobytu, pohybu a ochranná opatření v oblasti zemědělství a výživy.

2.3.1 Evakuace Evakuace je nejúčinnější a současně nejnákladnější ochranné opatření. Při radiační havárii může přicházet v úvahu evakuace v předúnikové fázi. Při provedení máme k dispozici omezený čas, který je k dispozici na evakuaci. Nezbytnou podmínkou je spolehlivá předpověď meteo-parametrů a má smysl v nejbližším okolí jaderného zařízení. Při úspěšné implementaci zabezpečí úplné odvrácení ozáření a kontaminace osob. Evakuace během úniku způsobí zvýšené ozáření během samotné evakuace. Má být zvažována a může být efektivní pouze v případě časného úniku s předpokladem jeho delšího trvání. Závisí zejména na době evakuace, úrovně radiace a meteo-podmínkách a spolehlivosti meteo-předpovědi. Může dokonce způsobit zvýšení ozáření v porovnání s jinými opatřeními, z toho důvodu je nařizována jen zcela výjimečně a odvrácené dávky není možné zajistit jiným opatřením. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

13

Prospěšnost evakuace v poúnikové fázi závisí na rychlosti, s jakou může být implementována. Závisí zejména na okamžiku přijetí rozhodnutí, na době evakuace a na nuklidovém spektru tvořícím kontaminaci. K očekávanému snížení dávkové zátěže musí být připočtena zvýšená dávková zátěž během samotné evakuace.

2.3.2 Ukrytí Ukrytí obyvatelstva má za cíl snížit dávku ozáření obyvatelstva při průchodu mraku, případně z kontaminovaného terénu. Ukrytí je snadno uskutečnitelné opatření, když je obyvatelstvo varováno v dostatečném předstihu. Je alternativní nebo doplňkové opatření k evakuaci. Plné ukrytí je možné pouze na omezenou dobu. Ukrytí v předúnikové fázi, tj. před příchodem mraku má smysl pouze z důvodu zajištění jeho vykonatelnosti a z důvodu neznalosti přesnější doby příchodu mraku. Ukrytí během úniku z důvodu jednoduché implementace je nenahraditelné opatření. Ukrytí, jako následné opatření má smysl pouze k zabránění kontaminaci osob (např. v případě deště). Účinnost ukrytí závisí na vlastnostech budov, např. na použitém stavebním materiálu, tloušťce stěn, izolacích (okna, dveře, aj.), umístění pokojů (podkroví/sklep). Ochranné faktory pro externí záření gama se udávají v hodnotách od 1 do 2000, viz tab. č. 2 a č. 3 [2] a pro inhalaci od 1 do méně než 10, jako hodnota stínícího faktoru. Stínící faktor je definován jako poměr dávky obdržené při nechráněném pobytu ve vnějším prostoru k dávce obdržené při nějakém stupni ukrytí. Ukrytí v poúnikové fázi má smysl na omezenou dobu např. v případě nemožnosti uskutečnit evakuaci nebo v situaci, kdy je připravováno přesídlení. Při hodnocení dávkové zátěže při ukrytí je nezbytné uvažovat i příspěvek ze zamoření bytů. Závisí na vlastnostech budov, inhalace závisí na způsobu větrání pokojů. Ochranné faktory pro externí záření gama z kontaminovaného terénu se uvádějí od 1 do 2000, tab. č. 3.


14

Tab. č. 2: Stínící faktory pro zevní ozáření zářením gama z mraku Označení prostoru Venkovní prostor Uvnitř domů

Ve sklepích

Stínící faktor pro zevní ozáření zářením gama z mraku 1 1.7 3,3 20

Volný prostor Zastavěné území (město) Samostatně stojící dům Velké činžovní domy Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou nad úrovní terénu Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou pod úrovní terénu Sklep ve velkém činžovním domě

20

100 1000

Tab. č. 3: Stínící faktory pro zevní ozáření zářením gama z okolního kontaminovaného terénu Označení prostoru Venkovní prostor Uvnitř domů Ve sklepích

Volný prostor Zastavěné území (město) Samostatně stojící dům Velké činžovní domy Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou nad úrovní terénu Sklep v samostatně stojícím domě, základy nebo okna jsou pod úrovní terénu Sklep ve velkém činžovním domě

Stínící faktor pro zevní ozáření zářením gama z okolního kontaminovaného terénu 1 3,3 10 100 100

1000

2000

2.3.3 Snížení inhalace radioaktivních látek Pro snížení dávkové zátěže inhalací je nutné při ukrytí uzavření oken a dveří, vypnutí ventilačních systémů nebo přepnutí na recirkulaci, utěsnění možných netěsností a instalace nových filtrů. Opatření má smysl, když je možné ho uskutečnit před příchodem mraku. V souvislosti se zásadní změnou postupu ventilace se může stát práce v klimatizovaných budovách problematická nebo nemožná. Účinnost závisí na podmínkách budovy (rychlost výměny vzduchu), zejména na netěsnostech, ventilačních průchodech, komínech. Účinnost


15

tohoto opatření je časově omezená a ochranný faktor se pohybuje v rozmezí 1,3 až 3; v případě klimatizovaných budov je ochranný faktor 2x vyšší než u většiny jiných budov. S ohledem na výše uvedená fakta je na místě otázka do jaké míry ukrytí sníží dávku ozáření obyvatelstva při radiační havárii, zejména pak při déle trvajícím ukrytí.

2.3.4 Jódová profylaxe Jódová profylaxe je opatření, kterého cílem je zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jódem. Největší význam má u dětí do 12 roků a těhotných žen. Význam jódové profylaxe s věkem klesá. Jodové tablety jsou skladovány tak, aby byla zajištěna možnost jejich dostupnosti v případě potřeby. Distribuce jódových tablet vyžaduje příslušné plánování a optimalizaci, zejména proto, že by se měla uskutečnit krátce před únikem. Jódové tablety jsou léčivem, a proto upozornění, aby tablety nebyly užívány v rozporu s návodem, je nezbytné a musí být obyvatelstvu zdůrazněno. Tablety by měly být užity pouze po úředním vyzvání. Základním předpokladem pro užití tablet je jejich distribuce. Proces distribuce může v horším případě vést k ozáření osob vykonávajících distribuci nebo k ozáření obyvatel, kteří se snaží získat tablety. Nejvyšší účinnost je dosažena v situaci, kdy stabilní jód zablokuje další příjem jódu do štítné žlázy před příchodem mraku. První užití tablet je vhodné několik hodin až krátce před příchodem mraku, v případě dlouho trvajícího úniku také několik hodin po příjmu radiojódu. Distribuce tablet je v různých státech zajišťována různým způsobem, např. v ČR a SR jsou tablety KI distribuovány obyvatelstvu jako součást havarijní připravenosti, v Slovinsku je po vyzvání příslušnými úřady distribuuje pověřená osoba k distribuci v dané lokalitě, ve Francii podobně jako v Japonsku státní orgány na pokyn příslušných úřadů.

2.3.5 Omezení přístupu a uzávěra území Omezený přístup a uzávěra území vyžaduje zajištění personálu, dopravních prostředků a dostatečného počtu bariér, dále pak dokonalou informovanost obyvatelstva a zabezpečení ochrany vlastnictví. V tomto případě ozáření personálu zajišťujícího uzávěru musí být udržováno na nejnižší možné úrovni a musí být dokumentováno. V případě evakuace se mohou vyskytnout problémy související s pokusy soukromých osob vstoupit do uzavřeného prostoru v zájmu sjednocení rozdělených rodin. Účinnost opatření je závislá na zabránění Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

16

nepotřebným vstupům, zabránění narušování nebo překážení akcím záchranných a monitorovacích týmů. Uzávěra území je základním opatřením při evakuaci a při přesídlení obyvatelstva. Významnou roli zde hraje nejen dokonalá spolupráce složek IZS, tedy Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a zdravotnické záchranné služby, ale i spolupráce se zahraničními partnery [7].

2.3.6 Následná ochranná opatření Následná ochranná opatření představují zejména: - přemístění / přesídlení, - dekontaminace povrchů terénu (přírodního i zástavby), - snížení vstupu vzdušné aktivity do budov, - snížení inhalace radioaktivních látek, - zabránění kontaminace oděvu a kůže, - opatření v případě kontaminace vzduchových filtrů, - limity pobytu v kontaminované vodě, - ochranná opatření v souvislosti s manipulací s radioaktivním odpadem, - zabránění/omezení fyzicky namáhavé práci nebo sportu (snížení ozáření z resuspenze).

2.3.7 Rozhodování o opatřeních v oblasti zemědělství a výživy Vzhledem k tomu, že ozáření ingescí představuje největší podíl na ozáření obyvatelstva v poúnikové fázi je distribuce potravin a krmiv kontaminovaných radionuklidy samostatnou oblastí v opatřeních radiační ochrany obyvatelstva. Doporučení SÚJB k omezení konzumace ovoce, zeleniny a jiných nechráněných potravin v zasažené oblasti budou vydány jako jedno z prvních opatření a jejich dodržování může zabránit pozdějším zdravotním problémům obyvatelstva. Evropská komise zdůrazňuje, že maximální hodnoty pro krmivo pro okamžitou spotřebu mají přispět k tomu, aby úroveň kontaminace výsledných potravin vyhovovala limitům podle příslušné Směrnice. ČR nepoužívá pro zavádění a navrhování opatření v oblasti výživy limity pro krmivo stanovené Evropskou komisí, ale jiné přísnější hodnoty operačních zásahových úrovní. Tyto hodnoty operačních zásahových úrovní při jejich aplikaci zaručují, že pokud bylo krmivo vyprodukováno v souladu s příslušným opatřením a doporučeními, nezpůsobí použití takového krmiva překročení operačních zásahových úrovní pro potraviny. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

17

2.3.8 Závěr Z analýzy a porovnání předložených podkladů v předcházejícím textu vyplývá, že především ukrytí, jako jedno ze základních opatření ochrany obyvatelstva, je v rámci připravovaných opatření v ZHP jaderných elektráren značně přeceňováno. Aby toto opatření bylo účinné, musela by být zabezpečena dokonalá izolovanost obyvatelstva od okolního kontaminovaného prostředí a musel by být zabezpečen dostatečný zdroj vzduchu. V běžných podmínkách je tedy ukrytí ne zcela doporučeníhodným opatřením. O této skutečnosti je nezbytné diskutovat a zahrnout tento poznatek do vnějších havarijních plánů jaderných elektráren. Opatření ochrany obyvatelstva při radiační havárii jsou podrobně rozepsány v dokumentech ICRP [2, 3] a jejich cílem je zabránit nepřípustnému ozáření obyvatelstva. Nejlepší ochranou obyvatelstva je však situace, kdy k radiační havárii vůbec nedojde. Tato oblast však nespadá do působnosti represivních složek státní správy, ale do preventivních, kterými jsou bezesporu dozorové orgány státu nad jadernou bezpečností. Pro zvýšení jaderné bezpečnosti byla v roce 1999 dozorovými orgány zemí Západní Evropy s jaderným programem založena asociace WENRA (Western European Nuclear Regulators' Association), jako společenství jejich představitelů. V současné době sdružuje dozorné orgány všech členských zemí EU s provozovanými a/nebo vyřazovanými jadernými elektrárnami a Švýcarska. Jedním ze stěžejních cílů asociace bylo do roku 2010 harmonizovat ve členských zemích v co nejširší míře přístupy v oblasti zajištění jaderné bezpečnosti energetických jaderných reaktorů, vyřazování jaderných zařízení z provozu a skladovaní radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva.

Použitá literatura: 1. Generic assessment procedures for determining protective actions during a reactor accident IAEA-TECDOC-955. IAEA, Vídeň, Rakousko, 1997. ISSN 1011-4289 2. International Commission on Radiological Protection 1990. Doporučení mezinárodní komise radiologické ochrany- Publikace 60, český překlad Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, 2001. ISBN neuveden. 3. International Commission on Radiological Protection 2007. Doporučení mezinárodní komise radiologické ochrany- Publikace 103, český překlad Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, 2009. ISBN neuveden. 4. Method for Developing Arrangements for Response to a Nuclear or Radiological Emergency, IAEA-TECDOC-953. IAEA, Vídeň, Rakousko, 2003. ISBN 92-0-111503-2 5. Matzner, J., Radiační ochrana. JU v Č. Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. České Budějovice, 2007. ISBN neuveden. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

18

6. Prouza, Z., Platit za zónu havarijního plánování. [online]. [cit. 20.2.2011]. Dostupný z http://www.sujb.cz/?c_id=378 7. SVATOŠ, R., Pět let v Evropské unii – bezpečnostní situace v Jihočeském kraji. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Pět let členství ČR v EU (Bilance a perspektivy, trendy a vize). České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2009, s. 330-337, ISBN 978-80-86708-79-9

3 Provádění povodňové evakuace v rámci povodňové ochrany Plánování evakuace ze záplavových území ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi musí vycházet z hydrologických výpočtů, analýz povodňových ohrožení, z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými povodněmi a zvláštními povodněmi. Evakuace je jedním ze stěžejních způsobů ochrany obyvatelstva před povodněmi. Při této činnosti se zabezpečuje přemístění osob z míst ohrožených povodní (evakuační zóna) do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování. Jedná se o mimořádné opatření využívané zejména v případech, kdy účinnou ochranu obyvatelstva nelze zajistit jiným způsobem. Vztahuje se na všechny osoby v místech ohrožených povodní s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost (Adamec a kol., 2012). Dotčený územně příslušný vodoprávní úřad, který záplavová území stanovuje, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí ČR. Evakuace se při přirozených a zvláštních povodních zahajuje na základě příslušných povodňových orgánů, v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území, na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Evakuace se provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů (Martínek a kol., 2006). Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a dobu příchodové záplavové vlny. Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícímu k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují vlastníci vodních děl po vodním toku níže položené povodňové orgány, hasičský záchranný sbor kraje a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

19

hodnot sledovaných jevů, a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace. Provedení evakuace se realizuje všemi dostupnými prostředky (Martínek a kol., 2006). Evakuace se plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva z ohroženého území s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny.

Použitá literatura: 1.

Adamec, V. a kol. Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva. Sdružení požárně bezpečnostního inženýrství. Ostrava, 2012. ISBN 978-80-7385-118-7

2.

Martínek, Bohumír a kol. Řešení mimořádných událostí a krizových situací. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2006. ISBN 80-86640-64-7.


20

4 Možnosti zneužití špinavé bomby a ochrana před následky mimořádné události Problematika zneužití špinavé bomby k teroristickému útoku je reflektována z pohledu možnosti použití v České republice. Jsou charakterizovány základní hrozby a účinky při zneužití těchto prostředků, dále jsou uvedeny charakteristiky vybraných radionuklidů. Zvyšující se brutalita součastného terorismu za jeho probíhající internacionalizace v globalizujícím se prostředí dovoluje předvídat další vývoj terorismu od jeho klasických forem s použitím zápalných prostředků, lehkých zbraní a výbušnin, které ovšem samozřejmě nikdy nevymizí pro svoji dostupnost a směrové účinky resp. bodové účinky. Uvedený vývoj směřuje k ničivějším formám – k chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému terorismu.1 Formy a materiální zdroje chemických, biologických, radiologických, jaderných materiálů (CBRN) terorismu jsou2: • První a základní forma je zneužití vojenských prostředků, zbraní hromadného ničení. Možnosti neautorizovaného použití chemických, bakteriologických (biologických), toxinových a jaderných zbraní jsou limitovány zejména pro jejich strategický resp. strategicko-politický význam a probíhající plnění existujících dohod o regulaci zbrojení a odzbrojení. • Druhá forma je založena na použití nezbraňových materiálů, v nejkrajnějším případě komponentů některých zbraní hromadného ničení (ZHN) vlastní výroby. Některé již uskutečněné teroristické údery a pokusy o ně prokázaly schopnost velkých teroristických skupin vyvinout a vyrobit supertoxické smrtící chemikálie. To je umožněno vědeckotechnickým vývojem a otevřeným přístupem k informačním zdrojům, které nechtěně přispívají k vědecké a technické úrovni dobře organizovaných velkých teroristických skupin. • Třetí forma je násilné vyvolání sekundárních účinků, typických pro údery na industriální a sociální infrastruktury moderní společnosti (jaderná, chemická, 1

MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 159. 2 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 160-162. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

21

petrochemická a podobná zařízení) konvenčními zbraněmi ve válkách a ozbrojených konfliktech. Takovéto ničivé teroristické údery, které způsobují náhlé uvolnění toxických, zápalných, zkapalněných chemikálií, radionuklidů a infekčních materiálů, se silně liší spouštěcím mechanismem od podobných ale mnohem méně dramaticky probíhajících mírových havárií a katastrof, způsobené selháním osob, systémů, vadou materiálů nebo přírodními silami.

4.1 Hrozba použití „špinavé bomby“ Špinavou

bombu

lze

charakterizovat

jako

určité

množství

méněcenného

radioaktivního materiálu smíchaného s konvenční trhavinou. Ačkoliv název „špinavá bomba“ implikuje výbuch, nelze tuto zbraň řadit do skupiny výbušných jaderných zbraní (tam lze zařadit: atomové, vodíkové-termonukleární a neutronové bomby). Špinavá bomba využívá nálože s konvenční náplní k rozptýlení radioaktivních materiálů a ve srovnání s jadernými zbraněmi je její bezprostřední účinek zanedbatelný.3 Konstrukční princip špinavé bomby si lze snadno představit jako nádobu s náplní pevných radionuklidů nebo roztoků, které mohou být iniciovány v cílovém prostoru jako zemní miny a výbušné nástrahy, nebo dopraveny do cílového prostoru ve formě dělostřelecké, letecké nebo raketové munice nebo jiným vhodným způsobem a v cílovém prostoru náplň radionuklidů podle skupenství rozprášena, mechanicky rozptýlena tlakovým nebo pravděpodobně nejvýhodnějším výbušným způsobem.4 Další možné formy rozptylu radioaktivní látky (RaL) jsou požárem, prostřednictvím vzduchotechniky (významné budovy, shromáždění V.I.P), rozptyl produktovody (vodovodní síť, plynovody, apod.). Někdy se tyto prostředky označují jako zbraně hromadného narušení („weapons of mass disruption“ – WMDi), tzn. zbraně, které na rozdíl od zbraní hromadného ničení („weapons of mass destruction“ – WMDe), nemají za cíl velké množství obětí, nýbrž vyvolání paniky, kontaminaci prostředí v místě útoku a ekonomické škody.5 Kromě aktivity je třeba posuzovat „nebezpečnost“ zdroje ionizujícího záření z hlediska jeho využitelnosti pro teroristický útok i s ohledem na jeho další charakteristiky. Tato kriteria lze rozdělit do čtyř základních skupin. 3

PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: . 4 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 162. 5 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 49. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

22

I. Poločas radioaktivní přeměny – příliš krátký poločas přeměny neumožňuje časově náročnější manipulaci se zdroji ionizujícího záření a i použitelnost z hlediska účinku takového zdroje je časově omezená. Radionuklidy s příliš dlouhým poločasem přeměny mají nižší hmotnostní aktivitu a k dosažení požadovaného účinku jsou zapotřebí mnohem vyšší aktivity. II. Emitované záření – druh a energie ionizujícího záření emitované zdrojem jsou dalším významným faktorem; při klasifikaci nebezpečnosti zářiče podle jím emitovaného záření je nutné posuzovat nezávisle dvě možnosti – zda při jeho použití dojde k vnitřní kontaminaci osob, či pouze k vnějšímu ozáření. III. Detekovatelnost – přítomnost zdrojů ionizujícího záření je zajištěna měřením účinků emitovaných částic nebo fotonů. Z fyzikálních/jaderných charakteristik radionuklidového zdroje vyplývá i jeho detekovatelnost.6 IV. Dostupnost – potencionální pachatel trestných činů související se zdroji ionizujícího záření lze zhruba rozdělit na základě jejich možného technického vybavení na tři skupiny: •

První skupinu tvoří osoby/instituce vybavené takovými zařízeními, jakými jsou jaderný reaktor či jiný silný zdroj neutronů nebo jiných částic a radiochemickými laboratořemi umožňující výrobu i kvalitní zpracování jakékoliv radioaktivní látky.

•

Druhou skupinu tvoří osoby, které mají otevřený přístup ke zdrojům ionizujícího záření. Může se jednat např. o pracovníky laboratoří, lékaře, zaměstnance defektoskopických, karotážních a jiných firem, kde se nakládá s vysoce aktivními zdroji ionizujícího záření (ZIZ) nebo radioaktivními látkami. Odborné znalosti a přístup k těmto materiálům jim umožňují naplánování a provedení sofistikovaného teroristického útoku za použití ZIZ nebo RaL. Okruh zneužitelných radionuklidů se však tím zužuje pouze na ty, které jsou na daném pracovišti běžně používané a jsou v použitelné formě.

•

Třetí skupinou jsou osoby, které zdroj ionizujícího záření musí nejprve získat (koupit, nalézt, ukrást), chtějí-li jej k útoku použít. U takového pachatele lze předpokládat malé odborné znalosti a použití zdrojů ionizujícího záření se pravděpodobně omezí na nevelkou skupinu radionuklidů či zařízení je obsahující.7

6

PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 37. 7 PROUZA, Z. a ŠVEC, J.. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 38. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

23

Pro teroristický úder s použitím radionuklidů by bylo možno využít resp. zneužít poměrně široké spektrum radionuklidů podle požadovaného cíle resp. scénáře výběrem vhodných (nebo také spíše pro teroristy dostupných) radionuklidů s přihlédnutím k jejich radiotoxicitě, energii, druhu emitovaného záření i chemické toxicitě.8 Tabulka č.1 Některé radioaktivní prvky použitelné k výrobě špinavé bomby9 Izotop

Obvyklé použití

Plutonium – 244Pu

univerzity, nukleární inženýrství, nukleární fyzika

Americium – 243Am Cesium – 137Cs Kobalt – 60Co

univerzity, detektory kouře, zařízení pro hledání naftových ložisek, naftové vrty ozařovače potravin, sterilizace zdravotnického vybavení, léčba rakoviny desinfekce potravin, sterilizace zdravotnického vybavení, léčba rakoviny

Stroncium – 90Sr

termoelektrické generátory

Uran U

jaderné elektrárny, reaktor ponorek

Plutonium (Pu) Plutonium je těžký, silně radioaktivní a toxický kov. Je to uměle vytvořený chemický prvek, který se v přírodě nevyskytuje. Získává se z vyhořelého jaderného paliva, ve kterém vzniká radioaktivní přeměnou z přírodního uranu. Plutonium se využívá k výrobě atomové bomby, nebo ho lze využít k výrobě jaderného paliva, pro zvláštní druh jaderného reaktoru. Americium (Am) Americium je stříbřitě bílý kujný kov. Tvoří několik izotopů. Všechny izotopy Am jsou radioaktivní. Nejstálejším z nich je

243

Am s poločasem přeměny 7000 let. Americium je

nebezpečný prvek, protože je vysoce radioaktivní a může se hromadit v kostní tkáni. Používá se jako složka přesných měřících přístrojů a jako složka detektorů kouře. V lékařství se využívá při léčbě nádorů štítné žlázy.

8

MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 163. 9 PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10.září 2011]. Dostupný z WWW: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

24

Cesium (Cs) Cesium je prvkem z řady alkalických kovů. Cesium je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, je ještě měkčí než vosk, který mimořádně rychle reaguje s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Elementární kovové cesium lze dlouhodobě uchovávat pod vrstvou alifatických uhlovodíků jako je petrolej nebo nafta, s kterými nereaguje.

Kobalt (Co) Kobalt je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii pro zlepšení vlastnosti slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. Tento izotop se rozpadá 60

s poločasem přibližně 5 let za uvolňování silného gama-záření. Protože

Co lze poměrně

snadno připravit a manipulace s ním není obtížná, využívá se v medicíně jako zdroj gamapaprsků pro ozařování rakovinných nádorů a dalších tkání. Izotop

60

Co je využíván i

v defektoskopii pro vyhledávání vnitřních skrytých vad materiálů.

Stroncium Stroncium (Sr) je poměrně měkký, lehký kov, který bouřlivě reaguje s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Reaktivita stroncia je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováno pouze pod vrstvou alifatických uhlovodíků (petrolej, nafta) s nimiž nereaguje. Na vzduchu se okamžitě pokrývá vrstvou nažloutlého oxidu, práškové stroncium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Zdravotní rizika spojená se stronciem jsou spojena s radioaktivním izotopem

90

Sr, který vzniká při

radioaktivním rozpadu uranu, tedy při výbuchu atomové bomby i v jaderných reaktorech. Izotop

90

Sr je poměrně silný beta zářič s poločasem rozpadu 29,1 let. Pokud se dostane do

živého organismu, může se zapouzdřit do kostní tkáně a je potencionálním zdrojem vzniku rakovinného bujení.

Uran Uran je radioaktivní chemický prvek, kov, který patří mezi aktinoidy. Dnes se po tzv. obohacení uranu (zvýšení koncentrace izotopu

235

U) používá jako palivo v jaderných

reaktorech nebo jako náplň jaderných bomb. Jako odpad po obohacování uranu zbude tzv. ochuzený uran – ochuzený proto, že byl zbaven podstatné části izotopu

235

U. Ochuzený uran

je pro svou vysokou hustotu využíván všude tam, kde je žádoucí vysoká hmotnost (vyvážení, Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

25

nutnost dosáhnout vysoké kinetické energie při malém objemu). Využívá se vedle wolframu pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena).10 Mezi zdroje ionizujícího záření, jímž je z hlediska teroristického zneužití třeba věnovat pozornost, patří především radionuklidové zdroje používané v radiografii (defektoskopii) v průmyslu, pro karotážní práce, zářiče používané v radioterapii. Mezi pravděpodobné použitelné zdroje ionizujícího záření by patřily radioisotopy – kobaltu cesia

137

Cs a iridia

192

60

Co,

Ir. Využití tak aktivního, neporušeného uzavřeného zářiče

k významnému, z hlediska radiologických důsledků, vnějšímu ozáření je možné. Jeho dopravení na místo použití je však obtížné a přináší vysoké riziko pro osoby, které tento transfer uskutečňují. Pokud nejde o sebevražedný útok, zářič musí být přemisťován v masivním, těžkém kontejneru.11 Principem špinavé bomby je za pomocí exploze výbušniny rozptýlení a následné vytvořit radioaktivního mraku, který v závislosti na meteorologických podmínkách se šíří v ovzduší, přičemž spad radioaktivních částic zamořuje větší část území. Radiologický spad se dokáže velmi dobře vázat s půdou nebo se stavebním materiálem. Za nebezpečnou úroveň je považována kontaminace zemského povrchu vedoucí k dlouhodobě vyšší efektivní dávce. Údery radiologického a jaderného terorismu dosud nebyly zaznamenány, avšak je mimo veškerou pochybnost, že pro organizované teroristické skupiny jsou dostupné i radiologické materiály v množství, odpovídajícímu reálnému použití pro rozptyl radionuklidů k radiologickému úderu nebo hrozbě takovým úderem.12

Lze odvodit, že dostupnost

materiálu pro sestrojení špinavé bomby je pro řadu teroristických skupin poměrně snadná, zejména pokud jsou dané skupiny dobře financovány z vlastních zdrojů nebo podporované jiným státem.

10

PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: 11 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 39-40. 12 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 171. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

26

4.2 Zjednodušený model útoku špinavé bomby Pro účely zjednodušeného modelu útoku špinavou bombou byla vytvořena modelová situace v centru Prahy, při níž „došlo ke zneužití výbušniny s radioaktivní látkou“. Na místě výbuchu by pravděpodobně došlo ke ztrátám na životech, několik lidí v bezprostřední blízkosti by bylo vlivem tlakové vlny a odletujícími střepinami zraněno. Na místě by se vyskytovalo množství osob, kteří byli dezorientovaní a v šoku. Škody na životech a zdraví by způsobily primární účinky výbuchu (tlaková vlna, odletující fragmenty) a škody na majetku by byly střední vlivem sekundárních účinků výbuchu (padající objekty, požár). Podle charakteru výbuchu a následků by se jednalo o výbuch trhaviny asi 2-3 kg. Prostor, který by s Takovýto útok by byl pravděpodobně hodnocen jako radiační mimořádná událost (RMU) lokálního charakteru, jejíž rozsah by nebyl takový jako při radiační havárii jaderného nebo podobného zařízení, který by dosahoval celostátního nebo mezinárodního rozsahu, nicméně by vážně narušil bezpečnostní situaci v ČR a vyžadoval by okamžité řešení. Vzhledem k rozsahu problematiky není dále uvažována následné likvidace RMU a provedení záchranných a likvidačních prací. Kromě přímého ozáření od uzavřeného (bodového) zářiče, je nezanedbatelnou expoziční cestou při teroristickém útoku i vnější ozáření osob nacházejících se v blízkosti místa útoku od radionuklidů rozptýlených na daném místě. Tuto dávku lze konzervativně odhadnout pro radionuklid

60

Co. Jestliže povrchová aktivita zářiče

60

Co v daném místě

dosáhne např. hodnoty 72 MBq/m2, pak dávkový příkon v 1 m od zemského povrchu je roven 0,6 mSv/h. Pokud by se některé osoby nacházely v tomto místě, dávka zevního ozáření těchto osob by za 7 dnů dosáhla 100 mSv, což je hodnota zcela jistě vyžadující evakuaci. S ohledem na dostupné ZIZ významné zamoření v důsledku teroristického útoku by bylo plošně omezené, dávkový příkon bude rychle klesat se vzdáleností od epicentra útoku. Navíc, pobyt osob, včetně zásahových jednotek, by byl ve významně zamořeném otevřeném terénu (v blízkosti epicentra) časově limitován. Tato expoziční cesta by mohla být významná při útoku v hustě obydleném území.13 Zevní ozáření rozptýlené do ovzduší - ve skutečnosti nedojde k rovnoměrnému rozptylu, dávka bude klesat od epicentra se vzdáleností a časem, a to tím rychleji, čím silnější bude rozptyl radioaktivní látky (explozí) a vyšší rychlost vzduchu v místě rozptylu. Tato expoziční cesta je méně významná než zevní ozáření od aktivit rozptýlených na zemském

13

PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 44. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

27

povrchu. Vnitřní ozáření - expoziční cesty mohou být dvě – inhalační a případné vniknutí radionuklidu do krevního řečiště poraněním, např. v důsledku výbuchu. I v tomto případě objemová aktivita a tedy i úvazek efektivní dávky z inhalace bude rychle klesat se vzdáleností od místa rozptylu a dobou od exploze či rozptylu14 (např. úvazek efektivní dávky způsobené inhalací dané aktivity 60Co je v tomto případě až o 4 řády nižší než úvazek způsobený inhalací stejné aktivity 239Pu). Za život ohrožující ozáření se přitom považuje takové ozáření, které může způsobit smrtelné či zhoubné poškození tkání, orgánů, organismu v průběhu několika let. Typickým příkladem bezprostředního ohrožení života je jednorázová (v krátkém čase obdržená) vysoká dávka ozáření – např. celotělové ozáření efektivní dávkou záření gama vyšší než 6Sv je bez léčení považováno za smrtelné již v průběhu několika týdnů. Jako příklad útoku radioaktivní látkou, který vedl k úmrtí osoby v důsledku vnitřního ozáření lze uvést „otravu“ A. Litviněnka, ke které došlo v roce 2006 ve Velké Británii.15 . Vzhledem ke skutečnosti, že ve světě byly zatím zaznamenány pouze radiační nehody nebo pokusy ke zneužití zdrojů ionizujícího záření a radioaktivní látky , ale nikdy nebyla odpálena „špinavá bomba“, nelze zcela přesně odhadnout a předpokládat vývoj takové lokální radiační mimořádné události. Byl-li by však v zalidněné oblasti rozptýlen zářič o aktivitě stovek TBq za použití několikakilogramové nálože, počet obětí ať už v důsledku samotného výbuchu, nebo v důsledku ozáření, by mohl dosáhnout několika desítek osob. Likvidace následků takového útoku by byla nejen organizačně technicky, ale zejména ekonomicky velmi náročná. Nezanedbatelné, avšak nejen v tomto případě, by byly psycho-sociální důsledky.16 Radiační (radiologické) následky teroristického útoku jsou silně závislé na mnoha faktorech, souvisejících jak se samotným zdrojem ozáření (aktivita, fyzikálně-chemické vlastnosti, apod.), tak s aktuálními meteorologickými podmínkami (vítr, déšť), zejména však na vlastnostech místa útoku (hustota a distribuce osídlení – umístění, velikost, vlastnosti budov, apod.) Při použití radioaktivních látek k teroristickému útoku se psychosociální aspekty takového útoku zdají řadě odborníků významnějšími než „přímé“ škody způsobené

14

PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 45. 15 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 30. 16 PROUZA, Z. a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. str. 46. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

28

útokem.17 Následky a likvidace po útoku špinavou bombou by byla nejen organizačně, technicky, ale i ekonomicky velmi náročná.

4.3 Porovnání vybraných útoků V této části je pozornost věnovaná analýze a porovnání útoků, které byly provedeny klasickou konvenční trhavinou nebo Home Made Explosives (HME) s vytvořeným modelem útoku „špinavou bombou“ v centru Prahy.

Je zřejmé, že útoky mají několik společných, ale i rozdílných následků. Vezmeme-li při hodnocení několik kritérií: • Doba a místo útoku Místa a doba útoků byla zvolena s vyšší koncentrací osob pro vyvolání co nejvíce obětí, materiálních škod a vyvolání paniky. V případě útoků v New Yorku a v simulovaném útoku v Praze došlo k útoku na jednom místě. V případě útoku v Londýně byly útoky koordinované a pro záchranné složky byl tento útok značně komplikovaný z důvodu provedení útoku na více místech. Důležitým faktorem zejména při zneužití radioaktivní látky je místo útoku z důvodu jeho rozptylu. V provedených útocích v New Yorku a v Londýně byly tyto útoky v uzavřené prostoru (budova, podzemní dráha). • Oběti Počet usmrcených a zraněných osob v důsledku výbuchu je rozdílný a má přímou úměru jak s místem, tak s časem provedení útoku a množstvím použití výbušniny. V New Yorku jde o množství kolem 700 kg. V Londýně a v Praze jen do 5 kg.

17


29

Tabulka č.4 Analýza útoků18 Datum

New York

Londýn

Praha (model)

26.2.1993

7.7. 2005

8.5.2010

Amatérsky

vyrobenou

Dostupnost výbušné

výbušninu

HME

látky

s propanbutanovými láhvemi

Amatérsky

vyrobená

HME asi 4-5 kg

Amatérsky vyrobená HME asi 2-3 kg nebo konvenční munice (výbušnina)

a hořlaviny Dostupnost

RaL

60

-

-

Světové obchodní centrum v

Dopravní

New York, na parkovišti ve

v centru Londýna

Co (kobalt)

látky

Výběr cíle

prostředky

Centrum Prahy

druhém podlaží Doprava

na

místo

V automobilu

Osoba

Zavazadlo

Nezjištěno

Sebevražední útočníci

RCIED (mobilní telefon)

Exploze vytvořila kráter o

Zničení 3 souprav metra,

Exploze vytvořila kráter 1,5

rozměrech

1x patrového autobusu

x

útoku Iniciace systému

Následky

po

výbuchu

Záchranné

a

likvidační

práce

bezprostředně

po

útoku

Nasazení

30x60

m;

1,5

m;

sekundární

prorazila podlahu v horním

následky výbuchu - rozbitá

patře a stropy v několika

skla,

dalších patrech

uvolněných předmětů

Značně

komplikované

Značně

komplikované

v polotmě a v zakouřeném

v polotmě

prostoru

v zakouřeném

(útok

proveden

v budově)

a

výlohy,

pád

Značně komplikované kvůli přítomnosti RaL a ZIZ

prostoru

(útok proveden v metru a v autobusu)

sil

prostředků likvidace události

a pro

Provedeno pro jeden útok na

Nasazení sil je značně

Nasazení

jednom konkrétním místě.

komplikovaný z důvodu

komplikovaný

Nasazení

provedení útoku na více

přítomnosti

místech

látky, což vyžaduje nasazení

sil

jednodušší

je

vcelku

(faktor,

který

může záchranné práce ztížit

(koordinované

sebevražedné útoky)

sil

je

značně z důvodu

radioaktivní

více sil a specializované

je místo provedení útoku a

týmy,

počet obětí a zraněných

dekontaminace

provádění

Následky úmrtí

6 obětí

52 obětí

Cca 10 obětí

Zranění

1042 osob

Okolo 700 osob

Cca 15-20 osob

Zablokování jedné z větví

Zničení 3 souprav metra,

Srovnatelné

metra;

1x patrového autobusu

pumovým

útokem.

Vážnějším

důsledkem

Materiální škody

přerušení

5

kabelových linek pro přívod

18

s klasickým

zdroj:vlastní - Kavan Š, Horský M. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

30

elektrické energie; zničení

budou

kontrolního

náklady spojené s likvidací

a

bezpečnostního zablokování

stanoviště;

133

přestala

následků

ekonomické

útoku

výtahů;

monitorování,

fungovat

dekontaminace

a

–

příp.

klimatizace, rozvod vody a

terapie osob, dekontaminace

strojovny

obydlí a budov (památek),

s

náhradními

agregáty

Cíl útoku

však

dekontaminace území

Způsobení škody, psychické

Způsobení

škody,

Způsobení škody, psychické

újmy, vyvoláním strachu.

psychické

újmy,

újmy, vyvoláním strachu.

Narušení

vyvoláním strachu a jako

Dosažení konkrétních cílů

hlavní důvod odplata za

nebo nátlaku na politický

prosazování

systém

mrakodrapu.

statiky

Iráku

války

v

ČR

(např.

angažování českých vojáků v zahraniční

v boji

proti

terorismu)

Výběrem výše uvedených útoků, byla snaha upozornit na jejich nebezpečnost, zejména z hlediska jejich následků. Rovněž je komplikované i nasazení sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce. Vezmeme-li v úvahu, že teroristické útoky jsou stále sofistikovanější lze jen stěží odhadnout, jaké následky by nastaly při koordinovaném útoku s použitím „špinavých bomb“ v centru hlavního města tak, jak byl např. proveden v Londýně 2005. Na základě analýzy provedených útoků můžeme provést analýzu společných rysů použité látky při útoku. •

Materiální a ekonomické následky. V případě klasického útoku výbušninou budou daleko menší materiální škody a ekonomické náklady spojené s likvidací útoku než při použití „špinavé bomby“, kde kromě materiálních, ekonomických následků přibývá monitorování, dekontaminace osob, dekontaminace obydlí, budov a zeminy. Obrovské a nenávratné škody by byly na významných památkách a historických budovách. V neposlední řadě potřebná péče a terapie zasažených osob radiací.

•

Psychické trauma, psychosociální dopad na společnost. V první fázi po výbuchu by nastal chaos, panika a dezorientace osob v blízkosti výbuchu. Následky po výbuchu mohou být z velké části posttraumatické poruchy Důraz proto musí být kladen na informování, dekontaminaci a na následnou léčbu zasažených osob. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

31

• Nasazení záchranářů a další specialistů. Počet nasazení sil a prostředků se bude značně lišit, tato skutečnost se odvíjí od těchto ovlivňujících faktorů: o kde k útoku došlo (budova, metro, ulice, obchodní centrum) a jestli byl útok proveden na jednom místě nebo zda útok byl proveden na více místech součastně; o kdy k útoku došlo, čas s výskytem osob (dopravní špička, vánoční nákupy); o jak k útoku došlo; o čím byl útok proveden; o kdo útok provedl; o jaké vznikly škody (počty obětí, zranění, materiální škody, jiné následky útoku: • Oběti. Počet usmrcených a zraněných osob v důsledku výbuchu bude při obou útocích přibližně stejný. Veliký podíl na této bilanci bude mít množství použité výbušniny a obal, ve kterém je umístěna. Okolí místa výbuchu může způsobit sekundárními účinky další ztráty na životech nebo zranění. Tabulka č. 5 Analýza společných rysů výbušné látky19 Útok konvenční výbušninou nebo amatérsky vyrobenou

Útok „špinavou bombou“

Společné rysy

výbušninou HME

Dostupnost výbušné látky

Zneužití konvenční výbušniny

Zneužití

získané z nelegálního obchodu

výbušniny

(krádež, výroba amatérských

z nelegálního

výbušnin

(krádež, výroba amatérských

látek

HME pro

dostupnost výrobu

je

neomezená)

konvenční získané obchodu

výbušnin HME dostupnost látek

pro

výrobu

Společné pro oba typy

je

neomezená). Dostupnost

RaL

-

látky

Výběr cíle

Doprava na místo útoku

19

Z

nelegálního

obchodu,

krádeží z laboratoří. Místa s velkým výskytem lidí

Místa s velkým výskytem

velká centra, letiště, nádraží.

lidí velká centra, letiště,

Ve většině případů jde o velká

nádraží. Ve většině případů

města nebo symboly, památky

jde o velká města nebo

států.

symboly, památky států.

Neomezená

Neomezená

Nelze porovnat



zdroj vlastní - Kavan Š, Horský M. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

32

Iniciace systému

Neomezená

Neomezená


Následky

po

výbuchu

Exploze vytvoří kráter (záleží

Exploze

na

(záleží na množství použité

množství

použité

vytvoří

výbušniny) sekundární účinky

výbušniny)

tlakové

účinky

vlny

na

okolní

prostředí.

kráter

sekundární

tlakové

vlny

na

IZS

při

Rozdílné

okolní prostředí. Rozptýlení RaL.

Záchranné

a

likvidační

práce

bezprostředně

Základní postupy IZS

činnost

Typová

společném

po

zásahu

uskutečněné

útoku

a

ověřené

Rozdílné

použití radiologické zbraně.

Nasazení

sil

prostředků

a pro

likvidace události

Hasičský záchranný sbor,

Hasičský záchranný sbor,

Policie ČR,

Policie ČR,

Zdravotní Záchranná služba.

Zdravotní Záchranná služba, Státní

ústav

chemické

a

jaderné, biologické

Rozdílné

ochrany (SÚJCHBO), Armáda ČR, Celní správa.

Materiální škody

Při výbuch konvenční nebo

Srovnatelné

improvizované výbušniny se

pumovým

v místě výbuchu vytvoří kráter

Vážnějším důsledkem budou

(velikost záleží na množství

však ekonomické náklady

použité

spojené s likvidací následků

výbušniny),

vznik

tlakové vlny, požáru a vzniku

útoku

zplodin.

dekontaminace

V bezprostřední

–

s klasickým útokem.

monitorování, a

příp.

blízkosti bylo vlivem tlakové

terapie osob, dekontaminace

vlny a odletujícími střepinami

obydlí a budov (památek),

škoda

dekontaminace území.

na

v závislosti

materiálu na

malá

Rozdílné

množství

výbušniny.

Z přehledu a porovnání teroristických útoků lze konstatovat, že útok provedený pomocí „špinavé bomby“ nebude tak nebezpečný, ale v určitých faktorech se bude lišit. Zejména v záchranných a likvidačních pracích, nasazení sil a prostředků, dekontaminace, v typologii pro zásah IZS a nemalé materiální škody, které by měly za následek velké ekonomické náklady na obnovu a rozvoj zasaženého území. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

33

4.4 Obrana proti zneužití špinavé bomby Mezinárodní statistiky policejních a celních orgánů z posledních let ukazují také na zvyšující se četnost nelegálního pohybu radioaktivních materiálů ve zjevné snaze o získání štěpných materiálů, na jejichž základě by bylo možno zhotovit improvizované jaderné výbušné zařízení.20 Radioaktivní materiál je i v „hledáčku“ organizovaného zločinu, který umně využívá situace, kdy v určitých oblastech existuje poptávka (např. pro realizaci teroristických útoků), která nemůže být legálně uspokojena. Organizovaný zločin totiž zprostředkovává uspokojení této poptávky za obejití předpisů a za tuto „službu“ inkasuje obrovské prostředky. Předpokládá se, že z těchto zisků mohou být mimo jiné financovány i teroristické aktivity. Proto úspěšný boj s organizovaných zločinem má významný preventivní charakter v oblasti možných teroristických útoků.21 Boj proti zneužití „špinavé bomby“ spočívá především v prevenci a nutné spolupráci v mezinárodní politice v boji proti terorismu. Snížit přístup k radioaktivním materiálům. Zvýšení bezpečnostních opatření u zařízení, která uchovávají radioaktivní materiál. Dále klást důraz na státní podporu programů pro přeměnu a skladování těchto materiálů; časté kontroly a inspekce zařízení, která s materiály pracují; dotování výzkumu zaměřeného na alternativní prostředky, jež by mohly radioaktivní materiály nahradit.22 Provádění včasné detekce radioaktivního materiálu. Rozsáhlé používání systémů pro včasnou detekci radioaktivních materiálů. Tyto systémy by měly být nainstalovány v dopravních uzlech, na letištích, v přístavech, tunelech, na nádraží, v metrech, v okolí státních institucí a dalších zranitelných místech. Takové senzory by byly propojeny s centrálou, která by v reálném čase dostávala informace a byla by tak schopna včas a adekvátně reagovat. Tímto systémem disponuje i Česká republika (Vyhláška SÚJB č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě). Schopnost okamžitého a účinného zásahu. Pokud by přes všechna bezpečnostní opatření došlo k útoku radiologickými zbraněmi, bylo by nutné co nejrychleji dislokovat záchranný tým do dané lokality a provést efektivní protiopatření.

20 MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 171. 21 SVATOŠ, R. Kriminologie ve světle nového trestního zákoníku. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010, str. 155, ISBN 978-80-86708-21-8 22 PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

34

Nejdůležitějšími nástroji ke snížení rizika teroristického útoku za použití RaL jsou: • mezinárodní, multilaterální a bilaterální konvence, dohody a smlouvy zaměřené jak na omezení výroby a šíření zbraní ničení, tak na jejich bezpečné skladování, • zajištění důsledné fyzické ochrany a inventarizace ZIZ nebo RaL od jejich výroby, přes používání až po likvidaci, • získávání zpravodajských informací zaměřených na sledování jakékoliv činnosti (v ekonomické, obchodní, technické sféře) týkající se jaderných materiálů a vysoce aktivních ZIZ či RaL, včetně jejich transferů, • analýzy, modelování, testování a procvičování pravděpodobných scénářů útoku a příprava rychlé a včasné reakce na ně.23

Lze konstatovat, že boj proti zneužití nebezpečných látek je prioritou všech vyspělých demokratických zemí.

4.5 Závěr Uvedením modelového útoku byla demonstrace možnosti zneužití výbušniny společně s radioaktivní látkou v centru Prahy, která by byla pravděpodobně hodnocena jako radiační mimořádná událost lokálního charakteru. Rozsah by nebyl takový jako při radiační havárii jaderného nebo podobného zařízení, který by dosahoval celostátního nebo mezinárodního rozsahu, nicméně by vážně narušil bezpečnostní situaci v ČR a vyžadoval by okamžité řešení. V případě skutečného úderu radiologického terorismu může pak být účinek potencován efektem davové psychózy, což může vážně zkomplikovat činnost záchranných týmů při ochranných, záchranných a likvidačních opatřeních. Při teroristických úderech hraje psychický stav zasažené skupiny vojsk nebo obyvatel velmi významný faktor, který může následky silně zkomplikovat nebo naopak následná opatření zjednodušit. Teroristické údery jsou extrémní formou násilí hrozící současné civilizované industriální společnosti, která se stala více zranitelnou. Ohrožení teroristickými údery se často druhově podobá technogenním haváriím, teroristické údery jsou však podstatně nebezpečnější

23


35

v překvapivosti, rychlosti, intenzitě a dosahu účinků a rozsahu následků, měřeno lidskými ztrátami a materiálními škodami.24

Použitá literatura: 1.

MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. 216 s. ISBN 978-80-7385-029-6.

2.

PROUZA, Z a ŠVEC, J. Zásahy při radiační mimořádné události. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2008. 125 s. ISBN 978-80-7385-046-3.

3.

SVATOŠ, R. Kriminologie ve světle nového trestního zákoníku. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010, 174 s., ISBN 978-80-86708-21-8

4.

PATOČKA, J. WWW toxikology [online]. 2006, č. 6 [cit. 10. září 2011]. Dostupný z WWW: .

24

MATOUŠEK, J., OSTERREICHER, J. a LINHART, P. CBRN Jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. str. 171. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

36

5 Bezpečnost osob při mimořádných událostech na území Národního parku Šumava Národní park Šumava je rozsáhlé a členité území a má svá specifika a odlišnosti při řešení mimořádných událostí. Problematika bezpečnosti a zajištění obyvatel a návštěvníků byla už částečně řešena Správou národního parku Šumava, ale činnost integrovaného záchranného systému v současné době stále ještě efektivní není. Systém zabezpečení ochrany osob na území České republiky se řídí určitými standardy, které platí i pro území národních parků. Vzhledem k prioritnímu poslání národních parků však může tento systém v některých bodech vyvolávat rozpor. Rozdíly při zásahu v běžném lese a v národním parku Šumava spočívá např. v delších dojezdových časech, nedostatečných komunikaci, omezeném pohybu osob a vozidel, očekávanému intenzivnímu hoření velkého množství suchého dřeva, absenci umělých překážek při šíření požárů. V následujících kapitolách jsou navrhována opatření, jejichž realizace by zásadním způsobem přispěla k ochraně obyvatel a návštěvníků NPŠ při vzniku mimořádné události. Opatření jsou navrhována jak pro vybrané složky integrovaného záchranného systému např. zdravotnickou záchrannou službu, jednotky požární ochrany nebo Správu národního parku Šumava, tak z pohledu různých oblastí např. prevence, výchova, monitoring nebo zásahová činnost. Navrhovaná opatření jsou zaměřena zejména ve směru řešení následků požárů v bezzásahových oblastech I. a II. zóny Národního parku Šumava. Jedním ze zásadních důvodů tohoto pohledu na řešení zadaného úkolu je skutečnost, že zabezpečení z požárního hlediska a případný požár v popisovaných částech Národního parku Šumava si vyžádá taková opatření, která jsou pak bez problémů využitelná i pro ostatní typy mimořádných událostí jako jsou povodně nebo vichřice. Stejně tak jsou opatření využitelná pro další oblasti, jako jsou ostatní zóny národního parku. Tento pohled je možné aplikovat v rovině zásahové činnosti při vzniku požáru, ale i také v rovině prevence před možným vznikem požáru. Letecké a satelitní snímkování i plošná lesnická inventarizace ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Otázka ochrany obyvatel a návštěvníků v Národním parku Šumava na rozdíl od ostatních parků na území ČR řeší také další problém, který vyplývá ve změně charakteru lesnaté plochy vlivem napadení stromů kůrovcem.


37

Dochází k odumírání vzrostlých stromů, vzniká neprostupný lesní porost, nachází se zde velké množství suchých stojících (souše) a ležících stromů, velké množství suchého odpadu (nehroubí a hroubí) a neprůchodných houštin. Podmínky pro rychlé hoření jsou znásobeny v důsledku nepříznivého stavu porostů. Odumřelé smrky, jejichž počet se zvýšil po orkánu Kyrill, následně pak vlivem kůrovcové kalamity a v důsledku z nezpracovaných polomů tak zvyšují možné riziko lesních požárů. Kůrovec od roku 2007 napadl 2500 tisíc zelených smrků. Plocha suchých stromů vzrostla o 3tisíce ha.25 Střed Šumavy je prostorem bez zeleného lesa, jež je obklopen prosychajícím lesem. To vše představuje zvýšené riziko mimořádné události požáru.

5.1 Legislativní podpora předcházení vzniku požárů Řada lesních požárů je způsobena nedbalostí a porušením předpisů z oblasti požární ochrany. Proto je nutné neustále připomínat dodržování předpisů. -

Dle Návštěvního řádu Národního parku Šumava, § 8, lze rozdělávat oheň pouze v zastavěném území nebo na místech označených jako veřejná tábořiště

-

Dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů,26 § 20, písm. k) je zakázáno v lese kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň a tábořit mimo vyhrazená místa nebo písm. l) je zakázáno odhazovat hořící nebo doutnající předměty. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

-

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,27 § 16, písm. c) na celém území národních parků je zakázáno tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, písm. d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací.

-

Podle § 7, odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,28 k zabezpečení ochrany lesního porostu, proti vzniku požáru je nutné zabezpečit v souvislých lesních porostech na ploše vyšší než 50 hektarů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, opatření pro včasné zjištění a rozšíření požáru. Tato činnost by měla být zabezpečována pomocí hlídkové činnosti.

25

Ministerstvo životního prostředí. In. Zvláště chráněná území [online]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/zvlaste_chranena_uzemi 26 Zákon č. 289/1995 Sb., ze dne 3. listopadu 1995, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. 27 Zákon č. 114/1992 Sb., ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 28 Zákon č. 133/1985 Sb., ze dne 17. prosince 1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

38

-

Podle § 1, odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je každý povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.

Vzhledem k tomu, že v Národním parku Šumava se nachází v obcích stálí obyvatelé, je nutné připomenout a kontrolovat: -

Podle § 17 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů, zákaz vypalování porostů pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby je uveden v § 5 odst. 2.

-

Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2005, stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, což je v období mimořádných klimatických podmínek, nadměrného sucha. Vypalování porostů a suché trávy je velice nebezpečnou činností, kdy může dojít k mnoha milionovým škodám. Zvláště v této oblasti se zvýšeným požárním nebezpečím.

5.2 Opatření ke zvýšení efektivity – oblast prevence vzniku požáru Opatření ke zvýšení efektivity činnosti složek IZS, která jsou v této kapitole navrhována, se budou týkat především chování a jednání návštěvníků. Vzhledem k tomu, že do značné míry ovlivňuje vznik požárů v lese nedbalost lidí, je nutné zajistit preventivně výchovné působení na osoby pohybující se v prostoru národního parku. Působit na veřejnost, znamená především cílené působení na návštěvníky Národního parku Šumava. Uvnitř národního parku podle statistického sčítání lidu z roku 2011 žije v šesti obcích trvale 965 lidí a v obcích ležících minimálně z 50 % na území Národního parku Šumava 1266 lidí. Samotní obyvatelé z důvodu nízkého zalidnění oblasti tedy nejsou schopni ovlivnit nebezpečí vzniku požáru na území Národního parku Šumava víc, než obyvatelé v ostatních částech republiky. Naproti tomu v letní a zimní sezóně roste počet lidí pohybujících se v parku až na 2 milióny, v nejnavštěvovanějších lokalitách je to až 1200 návštěvníků denně. Z důvodu bezpečnosti je tedy vhodné působení především na cílovou skupinu návštěvníků parku, a to např. prostřednictvím vybudovaných zařízení k odpočinku. Zákazy rozdělávání a používání ohně připomínat návštěvníkům prostřednictvím informačních tabulí umístěných v národním parku Šumava. Informační systém a odpočinková místa. Jsou to místa, kde se návštěvník zastaví pro informace nebo kde nocuje. K předávání informací je vhodné využít koncentrace návštěvníků pobývajících déle na jednom místě. V místech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

39

povolených tábořišť specifikovat podmínky pro rozdělávání ohně prostřednictvím vytvořeného provozního řádu tábořiště. Vybavit tábořiště jednoduchými hasebními prostředky. K tomu je nutná také následná kontrola dodržování výše uvedených řádů v tábořištích a to prostřednictvím pracovníků informační strážní služby. Nejdůležitější a pro budoucnost nejúčinnější je působení na děti ve školním věku. Formou besed, her a různých aktivit přímo v parku, kde jsou děti seznamovány s přírodou, s chováním v přírodě a možnostmi, jak les a národní park chránit a zachovat.

5.3 Opatření v oblasti preventivní činnosti – Správa národního parku Šumava Povinnosti na úseku požární ochrany stanovuje Správě Národního parku Šumava Směrnice k organizaci Požární ochrany. Správa Národního parku Šumava z hlediska požární ochrany provozuje činnost v lesích a lesních porostech jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, kde nejsou běžné podmínky pro hasební zásah.29 Z toho důvodu by měla podle §5 zákona 133/1985 o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,30 zabezpečit: -

potřebné množství požární techniky,

-

věcné prostředky požární ochrany,

-

požárně bezpečnostní zařízení.

Dále by měla vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné a likvidační práce, zejména: -

udržovat volné příjezdové komunikace pro zásah vozidel integrovaného záchranného systému, zejména síť lesních cest pro mobilní požární techniku,

-

zajistit vodní zdroje k hašení požárů a udržovat je v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení,

-

zabezpečit opatření pro včasné zjištění požáru v lesích v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

-

zabezpečit a kontrolovat vybavení mechanizačních prostředků hasicími přístroji, dbát na jejich řádný technický stav a výfuky používaných mechanizačních prostředků se spalovacími motory mít opatřeny účinnými lapači jisker,

29

HANUŠKA, Zdeněk. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zabezpečení PO v NP Šumava a operativně taktická studie. 30 Zákon č. 133/1985 Sb., ze dne 17. prosince 1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

40

-

pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně, mít vypracovanou dokumentaci o požární ochraně s ohledem na začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 28 Vyhlášky č. 246/2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, ve znění pozdějších předpisů. Správa národního parku Šumava a dotčené hasičské sbory krajů uzavřely dohody o plánované pomoci se zaměřením na kvalitnější koordinaci a součinnost při výskytu mimořádné události především na území národního parku.31

5.4 Opatření v oblasti monitorovací činnosti Podle § 7 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,32 ve znění pozdějších předpisů, k zabezpečení ochrany lesního porostu, proti vzniku požáru je nutné v souvislých lesních porostech na ploše vyšší než 50 hektarů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, zajistit opatření pro včasné zjištění a rozšíření požáru. Tato činnost by měla být zabezpečována podle výše uvedeného zákona o požární ochraně pomocí hlídkové činnosti. Vysoké nebezpečí vzniku požáru v Národním parku Šumava je v době vysoké návštěvnosti parku v letní turistické sezóně, podstatný vliv mají meteorologické podmínky (vlhkost vzduchu v závislosti na teplotě) nebo stav vegetace. Hlídková činnost je zabezpečena prostřednictvím Informační strážní služby Národního parku Šumava. Hasičská letecká služba k monitorování prostoru národního parku využita není. V tomto směru je nutné upozornit na absenci směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů prováděné leteckou technikou v Národním parku Šumava. Hasičská letecká služba je určena pouze pro monitorování Lesů ČR a lesů dalších vlastníků, kteří se na této hlídkové činnosti ekonomicky podílejí. Vyjmuty jsou lesy v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí. V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je proto vhodné doplnit hlídkovou pochůzkovou činnost leteckým monitorováním. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava by měla zpracovat pravidla pro využití letecké techniky. Z důvodu včasného

31

Dohoda o plánované pomoci na vyžádání mezi ČR HZS Plzeňského kraje a Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Květen 2009. Dohoda o plánované pomoci na vyžádání mezi ČR HZS Jihočeského kraje a Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Květen 2009. 32 Zákon č. 133/1985 Sb., ze dne 17. prosince 1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

41

zpozorování začínajícího požáru může být zkrácen časový interval od zpozorování požáru k jeho rozvoji a tím i k rychlejší likvidaci.

Možnosti leteckého monitorování Jako první možnost se nabízí připojení ke stávajícímu systému Letecké hasičské služby, přistoupením ke „Směrnici pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů prováděné leteckou technikou“ ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. g), zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) „Stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na ochranu lesa“. Druhou možností je nákup vlastního monitorovacího prostředku, který by zohledňoval životní prostředí a byl by využit i k potřebám Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava k zabezpečení činností v souvislosti s ochranou přírody. Při nákupu vlastního monitorovacího prostředku může být uzavřena spolupráce o využití s Bavorským lesem, kde také k leteckému monitorování nedochází.

Bezpilotní monitorovací prostředek Bezpilotní létající prostředky jsou létající stroje, na jejichž palubě se nenachází lidská posádka. Jsou řízeny dálkově nebo pomocí samočinného systému. Jejich největšími přednostmi jsou především nižší cena, vytrvalost letu, eliminace rizika nebezpečí posádky, nižší náklady na provoz a menší počet technického personálu zabezpečujícího jejich obsluhu. Letouny mohou být vybaveny normální kamerou, infračervenou kamerou a poslouží nejen k bezpečnostnímu monitorování prostoru při vznikajícím požáru, ale také k vyhledání ztracených turistů při záchranných akcích integrovaného záchranného systému, kdy je třeba získávat informace velmi rychle. Využití tohoto monitorovacího prostředku může být nejen pro potřeby hlídkové činnosti k zabezpečení prostoru Šumavského národního parku v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, ale zároveň pro potřeby snímkování a monitorování ekosystémů, porovnávání environmentálních, geologických změn v krajině, monitorování řek pro potřeby Správy národního parku Šumava při zabezpečování ochrany přírody. Bezpilotní monitorovací prostředky nemají žádnou minimální hladinu letu, mají možnost velice pomalého pohybu v malých výškách, výhodou je start z minimálního prostoru, manévrovací schopnosti umožňující okamžité přizpůsobení terénu a monitorování v místech, kde klasické letecké monitorování není možné, nebo je komplikované. Cenové náklady Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

42

na provoz bezpilotních monitorovacích prostředků jsou nižší než při použití klasického letounu.

5.5 Opatření na úrovni základních složek IZS 5.5.1 Policie ČR Policie ČR v případě mimořádných událostí plní úkoly dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti, dohled nad bezpečností silničního provozu apod. V roli zasahující složky integrovaného záchranného systému může poskytovat podporu pro provádění záchranných a likvidačních prací. Avšak tato činnost není nezbytná ve všech případech mimořádných událostí vzniklých na území Národního parku Šumava. Těžiště zásahů, které Policie ČR řeší na území národního parku, spočívá v pátracích akcích, kdy se jedná pátrací akce, vyhledávání pohřešovaných dětí z táborů nebo ztracené turisty, v zimních měsících jsou to běžkaři nebo lyžaři. Do této činnosti mohou být účinně zapojeny i bezpečnostní sbory sousedních států například Bavorská policie ve smyslu Smlouvy mezi ČR a SRN o spolupráci policejních orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech.33 Samotnou záchranu života, zdraví a majetku při vzniku mimořádných událostí v Národním parku Šumava provádějí ve většině případů další složky integrovaného záchranného systému, které jsou k tomu předurčeny a to zejména hasičský záchranný sbor kraje a jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo zdravotnická záchranná služba příslušného kraje. 34

5.5.2 Zdravotnická záchranná služba Důležitým faktorem při vzniku úrazu je přítomnost vyškoleného zdravotnického personálu.

Šumavský

park

patří

do

oblasti

s řadou

turisticky

frekventovaných

a pro záchranáře obtížně dostupných míst. Plnění úkolu přednemocniční neodkladné péče Zdravotnické záchranné služby na území Národního parku Šumava je vzhledem k dlouhým dojezdovým časům velice složitá. 33

SVATOŠ, R. Kriminalita v České republice – ztráta autority Policie České republiky. Udržitelný rozvoj v evropských regionech.Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., Žižkova 6, České Budějovice, 2010, s. 348-356. (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, číslo 91/2002 Sb.) 34 Blíže o činnosti Policie ČR, viz MATES, P., ŠKODA, J., VAVERA, F. Veřejné sbory. 1. vyd. Praha: Wolker Kluwer ČR, 2011, s. 384. ISBN 978-80-7357-572-4. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

43

Výjezdová stanoviště Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou v této oblasti ve Vimperku a Volarech. Výjezdová stanoviště Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje jsou v této oblasti umístěna v Sušici a v Železné Rudě s tím, že v Železné Rudě je zřízeno výjezdní místo s denním provozem v době lyžařské sezóny. Z tohoto důvodu jsou pro plnění úkolů zdravotní pomoci při úrazech a nehodách využívány jak Horská služba tak Informační strážní služba Národního parku Šumava. Horská služba ČR, o.p.s. je ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů,35 ostatní složkou IZS. V rámci své působnosti spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému Plzeňského a Jihočeského kraje. Spolupráce Horské služby se zdravotnickou záchrannou službou spočívá zejména v provádění základní a rozšířené první pomoci v horských regionech, které jsou pro zdravotnickou záchrannou službu špatně přístupné a v oblastech, kde jsou dojezdové časy delší než je na základě zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, určených 20 minut. Plnění úkolů zdravotnické záchranné služby na území Národního parku Šumava vzhledem k dlouhým dojezdovým časům, velké rozloze národního parku a v neposlední řadě k velké členitosti terénu je složité. Z tohoto důvodu se jeví jako velice účelné využití letecké záchranné služby.36 Informační strážní služba, která se pohybuje na území Národního parku Šumava, zabezpečuje informační činnost, se zpravidla dostane k nehodě mezi prvními. Pracovníci Informační strážní služby jsou také proškoleni k poskytování první pomoci a na specializaci pro záchranu na vodní hladině nebo záchranu ve výšce a nad volnou hloubkou. Záchranná vozidla Informační strážní služby jsou vybavována vhodným záchranářským materiálem, jako jsou automatické defibrilátory, fixační prostředky, kyslík, a další důležité vybavení pro poskytnutí první pomoci v terénu. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava poskytuje zdravotnickou pomoc na základě Dohody o spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje.37 Oblast Jihočeského kraje smlouvou zabezpečena není, z toho důvodu doporučujeme

35

Zákon č. 239/2000 Sb., ze dne 28. června 2000, o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů. 36 ZZS Jihočeského kraje. Letecká záchranná služba Jihočeského kraje. In. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.zzsjck.cz/cinnost/letecka-zachranna-sluzba/zakladni-informace-o-lzs/. 37

Dohoda o spolupráci mezi ZZS Plzeňského kraje se sídlem v Plzni a Správou NP a CHKO Šumava. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

44

uzavřít

smlouvu

na

provádění

těchto

činností

i

se

Zdravotnickou

záchrannou

službou Jihočeského kraje. Tím by byla zezávazněna a smluvně upravena činnost pracovníků Informační strážní služby na území Jihočeského kraje. Důležité a přínosné v tomto směru je také zřízení traumabodů, Jedná se o místa označená speciálními tabulkami se souřadnicemi GPS a uvedenými důležitými telefonními čísly určenými pro tísňová volání. Traumatologické body na území Národního parku Šumava tvoří základ fungujícího systému, operativního plánu, který využívají operační střediska všech složek IZS pro rychlou orientaci a navigaci při mimořádných událostech.

5.5.3 Opatření v oblasti zásahu JPO Podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,38 jsou podmínky pro požární zásah jednotek požární ochrany v bezzásadových zónách I. a II. zóny kvalifikovány podle § 4 odst. 2 písm. j) za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. Podmínky pro zásah při mimořádné události zde jsou jiné než v ostatních lesích ČR. Lesní požáry se zde obtížně hasí z důvodu těžce dostupného terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku. Jsou zde ztížené možnosti zásobování vodou, tj. snížená dostupnost a zvýšená potřeba zdrojů vody k hašení. Nejsou zde překážky, jež zabraňují šíření požáru, z toho důvodu je zde zvýšené nebezpečí rozhoření na velké plochy. Přístupové komunikace se v I. a II. zóně neobnovují a z toho důvodu jsou některá místa nepřístupná pro činnost požárních jednotek. Mimo účelové komunikace se nelze pohybovat z důvodu velkého množství dřevní hmoty nebo rašelinových mokřadů. V této souvislosti je nutné do budoucna ve spolupráci s obcemi, jejichž území zasahuje do Národního parku Šumava a s hasičským záchranným sborem kraje určit vodní nádrže a cesty, které jsou zásadní pro vedení zásahu při vzniku požáru v I. a II. zóně. Dále je třeba tyto vodní plochy a cesty udržovat v provozuschopném stavu. Identifikovat místa vhodná pro odběr požární vody a vybavit jednotky požární ochrany a Informační strážní službu jako ostatní složku integrovaného záchranného systému vhodnými mobilními prostředky pro vzdutí

hladiny,

případně

tyto

prostředky

uložit

v bezprostřední

vzdálenosti

od vytypovaného místa.

38

Zákon č. 133/1985 Sb., ze dne 17. prosince 1985, o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

45

Vzdutí hladiny pomocí jednoduchých mechanických prostředků je možné uskutečnit na jednotlivých tocích přímo v národním parku. Výhodou takto provozovaného čerpacího stanoviště je jeho ekonomická nenáročnost. Lze využít stávající přirozenou síť vodních toků, ale není možné takto řešit všechna místa pro odběr požární vody. Výše uvedená možnost by doplnila stávající retenční systém a síť vodních toků. Údaje o výše uvedených lokalitách je nutné implementovat jako vrstvu do geografického informačního systému tak, aby byla přístupná a použitelná pro operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor Jihočeského a Plzeňského kraje, Zdravotnická záchranná služba Jihočeského a Plzeňského kraje), Národní park Šumava a dotčené obce. Hlavním požadavkem fungování jednotky požární ochrany je akceschopnost jednotky podle § 18 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.39 Akceschopnost je charakterizována několika požadavky zejména v oblastech organizace, odbornosti a technického vybavení. a) Organizační požadavky (splnění minimálního početního stavu a časového limitu výjezdu). Organizační požadavky přímo souvisí s plánem plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany a analýzou zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava. b) Odborné požadavky (splnění požadavků pro výkon konkrétních funkcí v jednotce a požadavků na pravidelnou odbornou přípravu). c) Požadavky na technické vybavení jednotky požární ochrany (splnění požadavku na vybavenost technickými a věcnými prostředky požární ochrany a jejich funkčnost). Skutečnost k bodu a). Na okrajích I. a II. zóny Národního parku Šumava jsou zřízeny jednotky požární ochrany kategorie II nebo III, jejichž hasební obvod, tzn. účinný dojezd k požáru, zasahuje do Národního parku Šumava. Jedná se o Jednotky požární ochrany obcí Nová Pec v okrese Prachatice a Srní v okrese Klatovy. Tyto jednotky jsou určeny zejména pro zásah v katastrálním území zřizovatele (obce) s prioritou záchrany osob s možností jejich využití při provádění záchranných a likvidačních prací i na dalším území. Rozhodnutím Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje bylo v roce 2010 určeno zřízení Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Vimperk. Jednotka byla zřízena i z výše uvedených důvodů, že jednotky obcí na základě plošného pokrytí jsou určeny zejména pro zásah na území obcí. 39

Vyhláška č. 247/2001 Sb. ze dne 22. června 2001, o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

46

Pro zefektivnění činnosti Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a jednotek požární ochrany obcí (jež mají tuto povinnost danou zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně), by bylo vhodné zřídit

na území

Národního

parku

Šumava

společnou

jednotku

požární

ochrany

ve vytypovaných obcích na území Národního parku Šumava. Na základě analýzy a vytvořeného pracovního modelu autorů příspěvku se jeví jako nejvhodnější obce Stožec, Modrava a Prášily, z důvodu toho, že dislokované jednotky požární ochrany (družstva) pokryjí účinným dojezdem i centrální oblasti I. zóny Národního parku Šumava včetně přesahu státní hranice. V tomto případě lze mluvit o efektivitě vynaložených finančních prostředků ze strany obcí a Národního parku Šumava na Jednotku požární ochrany. Skutečnosti k bodu b). Jednotka požární ochrany Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, byla zřízena v roce 2010. V uplynulém období byla uskutečněna odborná příprava jednotky PO, školení velitelů a strojníků u Hasičského záchranného sboru Jihočeského a Plzeňského kraje. V této souvislosti je nutné, zejména s odvoláním na organizační a technické požadavky jednotky, pečlivě vybírat témata a zaměření školení. Jednotka musí být seznámena s nebezpečími a zvláštnostmi zásahu na území Národního parku Šumava, ale i na území obce, pro kterou bude zřízena. To platí i o školení v souvislosti s užíváním technických a věcných prostředků požární ochrany ve výbavě jednotek požární ochrany. Skutečnost k bodu c). Splnění požadavků na vybavení jednotky požární ochrany vhodnými technickými a věcnými prostředky požární ochrany je finančně nejnáročnější. (Do této finanční náročnosti nezapočítáváme stavební investice v případě výstavby nového objektu hasičské zbrojnice). V této souvislosti by bylo vhodné zvážit možnost získání finančních

prostředků

z některého

z vhodných

projektů

z fondů

Evropské

unie.

I ve společném financování, tzv. sdružení prostředků, by společná jednotka určených obcí a Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava byla určitě přínosem. Tomuto řešení musí ovšem předcházet vytypování vhodných technických a věcných prostředků požární ochrany, analýza nebezpečí pro zasahující členy jednotky požární ochrany v souvislosti s určením nejvhodnějších ochranných pomůcek a případné zpracování či zezávaznění právních norem, které tuto oblast v rámci jednotky požární ochrany řeší. Návrh základního vybavení jednotky požární ochrany technickými a věcnými prostředky požární ochrany jsem uvedla v tabulce č. 1, kde je uveden návrh pro jednu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

47

Jednotku požární ochrany – družstvo s dislokací v dané obci, tj. pro tři navrhovaná místa dislokace je třeba násobit třemi. V tabulce č. 2 jsou uvedeny možné předpisy, které je nutno vydat či zezávaznit pro jednotku požární ochrany zabezpečující ochranu v Národním parku Šumava. Tab. č. 1: Vybavení jednotky PO Správy národního parku Šumava technickými a věcnými prostředky požární ochrany Typ technického nebo věcného

Počet

Poznámka

prostředku požární ochrany Cisternová automobilová stříkačka

1

Cisternová automobilová stříkačka dle vyhlášky č. 35/2007 Sb. o

s požárním příslušenstvím

technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky 53/2010 Sb., CAS v provedení základním, pro pohyb mimo zpevněné cesty nebo v terénu. Vozidlo těžké hmotnostní třídy S, minimální objem nádrže na vodu 4000 l, včetně pěnidla Dýchací přístroje přetlakové

6

Součást kabiny CAS

Zásahový jednovrstvý oděv

6

Oděv vhodný pro zásah u venkovních požárů, osobní ochranný prostředek

Požární přilba

6

Osobní ochranný prostředek

Ochranné rukavice

6


Požární zásahová obuv

6


Radiostanice

6

Analogová a digitální

Elektrocentrála

1

Min. výkon 4,5 kW

Plovoucí čerpadlo

1

Min. výkon 400 l/min.

Přenosné čerpadlo

1

Min. výkon 800 l/min.

Vzdouvací stěna

2

Zadržení vody na tocích

Norná stěna

2

Zadržení ropných látek

Zdroj informací: Vyhláška 247/2001Sb., o organizaci a činnosti jednotek PO, ve znění pozdějších předpisů, a informace získané šetřením v terénu.


48

Tab.č. 2 : Některé právní normy určující práci jednotky PO Správy národního parku Šumava Typ právní normy

Zezávaznění

Oblast úpravy

nebo vydání SIAŘ GŘ HZS ČR- zezávaznit, aby

Řeší výcvik JPO - pořadový, technický.

cvičební řád jednotek platil pro místní PO

jednotku PO

SIAŘ GŘ HZS ČR- zezávaznit

Řeší obecné zásady zásahů na mimořádné

bojový řád JPO

události např. nebezpečí při řízení, součinnost.

SIAŘ GŘ HZS ČR-řád zezávaznit

Řeší mimo jiné použití dýchací techniky

chemické služby

včetně výcviku a kontrol

SIAŘ GŘ HZS ČR-řád zezávaznit

Řeší provoz mobilní požární techniky

strojní služby Pravidla

pro

použití vydání

právní Řeší hospodárné a účinné využívání a

normy

pořízení OOP v závislosti na analýze rizik

OOP

zásahu JPO NP Šumava

Zdroj informací: Jednotlivé legislativní akty uvedené v tabulce

5.5.4 Závěr Bezpečnost v národním parku Šumava má svá jistá specifika. Zejména je nutné zdůraznit obtížnou dosažitelnost některých lokalit běžnou technikou a s tím spojené rozdílné dojezdy techniky. Ve vysokohorském terénu je nutná speciální technika, která se na běžných komunikacích nepoužívá. Další odlišností je velká ovlivnitelnost úspěšnosti akcí v důsledku povětrnostních vlivů. Klimatické podmínky jsou zde rozdílné a také dojezd na místo mimořádné události je jiný v letních měsících nebo v zimní sezóně. Je tedy nutné reflektovat nesložitější případné mimořádné události. Nedostatečné je v této oblasti pokrytí signálem operátorů mobilních sítí, zvláště v horských oblastech. Zabezpečení signálu dostatečné není, ale není ani reálné 100 % pokrytí z důvodu členitosti terénu. Z toho důvodu je pro zabezpečení komunikace integrovaného záchranného systému nutná kombinace mobilního telefonu a radiostanice. S různou členitostí terénu souvisí také velká náročnost na fyzickou kondici záchranářů. Výhodou či naopak nevýhodou pro záchranáře může být místní znalost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

49

či neznalost terénu. Neopomenutelnou součástí zabezpečování včasné a odborné záchrany je odborná příprava a výcvik. V terénu jsou kladeny vysoké nároky na záchranáře, vedle psychické odolnosti, požadavku na umění orientace se dále jedná o specifické postupy, např. nutná specializace pro záchranu na vodní hladině nebo záchranu ve výšce a nad volnou hloubkou, které jsou pro úspěšné fungování v exponovaných podmínkách nezbytné. V oblasti záchrany lidí je činnost zabezpečována jak zdravotnickou záchrannou službou, tak Horskou službou v oblastech, ve kterých Horská služba působí nebo Informační strážní službou, která se z důvodu svého zaměření v národním parku neustále pohybuje. Horská služba a Informační strážní služba zastupují zdravotní záchrannou službu v primárním ošetření vzhledem k dlouhým dojezdovým časům. V letním období jde o úrazy cyklistů a turistů, tedy úrazy dolních končetin, zlomenin, zhmožděnin, úrazy hlavy nebo páteře. V zimním období se jedná o úrazy lyžařů. V poslední době byla učiněna řada kroků, které přispívají k bezpečnosti lidí a k tomu, aby tento stav byl napraven, ale nebyly zajištěny některé kroky, které byly v této práci zmiňovány k tomu, aby mohlo být konstatováno, že systém je efektivní. Vzhledem k charakteru území, k možným následkům mimořádných událostí a absenci pokrytí složkami integrovaného záchranného systému je nutné stávající systém v řadě oblastí zefektivnit. Činnost integrovaného záchranného systému v Národním parku Šumava není v současné době dostatečně efektivní. K zabezpečení předcházení vzniku požáru by mělo sloužit monitorování oblasti národního parku nákupem bezpilotního letadla. Využití tohoto monitorovacího prostředků může sloužit nejen pro potřeby hlídkové činnosti k zabezpečení prostoru Šumavského národního parku v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, ale zároveň pro potřeby snímkování a monitorování ekosystémů, porovnávání geologických změn v krajině, monitorování řek pro potřeby Správy národního parku Šumava při zabezpečování ochrany přírody.

Použitá literatura: ČESKO. Zákon č. 114/1992 Sb., ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR, 1992, částka 5. ČESKO. Zákon č. 239/2000 Sb., ze dne 28. června 2000, o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR, 2000, částka 73. Dohoda o plánované pomoci na vyžádání mezi ČR HZS Plzeňského kraje a Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Květen 2009, čj. SM NPS 00224/2009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

50

Dohoda o plánované pomoci na vyžádání mezi ČR HZS Jihočeského kraje a Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Květen 2009, čj. SM NPS 00223/2009. ČESKO. Zákon č. 133/1985 Sb., ze dne 17. prosince 1985, o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR, 1985, částka 34. ČESKO. Vyhláška č. 247/2001 Sb. ze dne 22. června 2001, o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů ČR, 2001. HANUŠKA, Zdeněk. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zabezpečení PO v NP Šumava a operativně taktická studie. Červenec 2009. Dohoda o spolupráci mezi ZZS Plzeňského kraje se sídlem v Plzni a Správou NP a CHKO Šumava. Květen 2011. ČESKO. Zákon č. 289/1995 Sb., ze dne 3. listopadu 1995, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. In: Sbírka zákonů ČR, 1995. Ministerstvo životního prostředí. In. Zvláště chráněná území [online]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/zvlaste_chranena_uzemi ze dne 30. 8. 2012. SVATOŠ, R. Kriminalita v České republice – ztráta autority Policie České republiky. Udržitelný rozvoj v evropských regionech, Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., Žižkova 6, Č. Budějovice, 2010, s. 348-356. ISBN 978-80-86708-90-4. MATES, P., ŠKODA, J., VAVERA, F. Veřejné sbory. 1. vyd. Praha: Wolker Kluwer ČR, 2011, s. 384. ISBN 978-80-7357-572-4. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, číslo 91/2002 Sb. ZZS Jihočeského kraje. Letecká záchranná služba Jihočeského kraje. In. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.zzsjck.cz/cinnost/letecka-zachranna-sluzba/zakladni-informace-o-lzs/ ze dne 30. 8. 2012


51

6 Závěr Publikace formou studijního textu zpracovává stěžejní témata z oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva za mimořádných událostí a krizových stavů. Metodologicky je text zpracován od obecného ke konkrétnímu, tedy od klasifikace mimořádných událostí doplněných konkrétními příklady, k jednotlivým konkrétním mimořádným událostem. Příklady jsou rozpracovány vzhledem k potřebám frekventantů kurzu, kteří mají možnost jednotlivé případy šířeji diskutovat s přednášejícím lektorem. Celý text je cíleně strukturován k základní myšlence, kdy veškerá činnost jednotlivců i subjektů působících při záchranných a likvidačních prací je směřována k ochraně obyvatelstva. K naplnění tohoto cíle je nezbytné vzdělávat nejen záchranné složky, ale důležité je klást důraz na preventivně výchovnou činnost směřovanou k obyvatelstvu. Cílem se tak stává vzdělaný občan, který umí správně reagovat na mimořádné události svépomocí a vzájemnou pomocí.


52

Tato studijní opora byla vytištěna v rámci projektu: Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraji: CZ.1.07/3.2.08/02.0046

Projekt je zaměřen na podporu a přípravu celkového řešení problematiky dalšího vzdělávání strážníků obecních (městských) policií. Jejich vzděláváním dojde ke zvýšení jejich profesních kompetencí. Záměrem projektu je vytvoření specifických kurzů dalšího vzdělávání, které jsou zapotřebí k prohloubení kvalifikace strážníků MP a vzdělávací programy, které budou sloužit jako specializační a prohlubující vzdělávání. Celkem bude v rámci projektu vytvořeno 19 vzdělávacích programů, zaměřených na legislativu v profesi strážníků MP, osobní rozvoj a komunikaci, ochranu životního prostředí a na témata zaměřená na krizové situace a jejich řešení. Ke dvanácti vzdělávacím programům, které nejsou zaměřeny na legislativu, budou vytvořeny studijní opory. Ty budou předávány cílové skupině a prostřednictvím webových stránek projektu i široké veřejnosti. Prostřednictvím vzdělávacích programů se budou setkávat nejen strážníci MP JčK, ale také strážníci a jejich velitelé, což napomůže týmové spolupráci MP. Program byl realizován Vysokou školou evropských a regionálních studií, o. p. s. v Českých Budějovicích pro strážníky MP. Tento text je určen pro potřeby výše uvedeného projektu a bude sloužit jako studijní opora při vzdělávacím programu. Text neprošel jazykovou úpravu.


53

Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj

Recommend Documents