KARLOVARSKÝ KRAJ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU
„REGIONÁLNÍ AGENTURA ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ“
ZALOŽENÍ ORGANIZACE SITUAČNÍ ANALÝZA A DŮVODOVÁ ZPRÁVA DUBEN 2011 ZPRACOVAL ING. ERIK MACA
1
1.
ÚVOD
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 v rámci svých priorit jednoznačně definuje nezbytnost vytváření a posilování organizační struktury oboru. Priorita číslo 4 pak zdůrazňuje nezbytnost realizace cílů zaměřených na systémový přístup, koordinaci činnosti jednotlivých subjektů, regionální využívání potenciálu a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu (CR). Základní kompetence v oblasti cestovního ruchu v ČR jsou sice dány, avšak organizace a řízení cestovního ruchu ať již na národní či regionální úrovni je nejvíce opomíjenou oblastí v problematice cestovního ruchu. Organizační struktura cestovního ruchu v ČR není legislativně upravena, chybí ji systémové zaměření a strukturalizace. Potřeba vytváření stabilní organizační struktury cestovního ruchu od lokální úrovně obcí, účelových sdružení přes regionální (kraje, turistické regiony a oblasti) až státní úroveň je nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnost nabídky CR v zahraničním i domácím pohledu.S tímto úzce souvisí zkvalitnění fungování správních orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR a podpora vytváření klastrů cestovního ruchu. V ČR působí mnoho turistických informačních center. Nejedná se však o homogenní síť, ale organizačně, statutárně a technologicky velmi různorodý konglomerát subjektů bez garance standardu jejich služeb, vzájemné propojenosti a spolupráce při celoplošné nabídce produktů cestovního ruchu, včetně napojení na mezinárodní informační sítě. Opatření číslo 4.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu je z uvedených důvodů zaměřeno na zakládání a činnost organizací a sdružení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni. Specifikem cestovního ruchu, jako hospodářského odvětví, je nutnost spolupráce celé řady subjektů při koordinaci rozvojových aktivit. Jedná se o podnikatele a provozovatele služeb, místní a krajské samosprávy, neziskové organizace, informační centra, státní správu a dalších organizace. To vyžaduje existenci organizačních struktur, definujících roli jednotlivých subjektů a koordinující jejich činnost. V České republice se moderní organizační struktura cestovního ruchu na regionální úrovni teprve vytváří (na oblastní úrovni existují organizační struktury jen ve vybraných atraktivních lokalitách cestovního ruchu). Celkový přehled o rajonizaci CR, destinační typologii, turistických oblastech, regionálních destinačních organizacích a informačních centrech v České republice je obsažen v přílohách tohoto materiálu (přílohy 1 až 5). V současné době působí na území České republiky 28 regionálních organizací CR (tabulka 1.). Karlovarský kraj v rámci destinace Západočeské lázně má pak pouze jedinou lokální organizaci (Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s.), zaměřenou na integraci činnosti v oboru. Tabulka 1. Stavy regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Region - destinace
Počet organizací
Střední Čechy Jižní Čechy Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Královéhradecko Východní Čechy a Královéhradecko Vysočina Severní Morava a Slezsko Střední Morava a Jeseníky Východní Morava Šumava Krkonoše a podkrkonoší Český ráj Celkem
4 1 1 5 2 1 3 1 2 2 2 1 2 1 28
Zdroj: Agentura Czech Tourism
2
Přitom Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje na období let 2007 až 2013 jednoznačně vymezuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení organizace a koordinace cestovního ruchu a lázeňství (tabulka 2.). Základem je strategie chování, která musí v maximální míře eliminovat výchozí slabosti, využít vstupní silné stránky stejně tak, jako příležitosti. Strategie Karlovarského kraje se tak musí zaměřit na koncentraci činnosti prostřednictvím centrální organizace CR, nové činnosti a inovace v oblasti marketingu, informačních systémů a rozvojových projektů. Základními cíli jsou Tabulka 2. Faktory SWOT organizace a koordinace CR a lázeňství KK
S - silné stránky
Vnitřní prostředí
Počet a kvalita činnosti současných turistických informačních center (TIC) Rostoucí aktivita místní a regionální samosprávy a dobrovolných sdružení obcí a měst v oblasti CR Spolupráce s mimo krajskými (centrálními) a zahraničními partnery v CR a lázeňství Podpůrné programy vyhlašované krajem na kulturu, památkovou péči a aktivity v oblasti CR
Celkem 4 W - slabé stránky Nízký počet regionálních (krajských) a místních turistických organizačních struktur Nedostatečná spolupráce mezi významnými aktéry cestovního ruchu (veřejný a soukromý sektor) Malé zapojení turistických informačních center do organizačních struktur CR (propojení) Nedostatečné statistické a další marketingové informace o CR a lázeňství (systém) Omezený rozsah výzkumu potenciální poptávky, trendů v CR, trendů v lázeňství Nízká míra podpory rozvojových projektů v oblasti CR (poradenská podpora aktivit) Nedostatečné zavádění nových informačních technologií (lokalizace v rámci jednotlivých subjektů) Neexistence informačního a rezervačního systému cestovního ruchu na krajské úrovni (integrace)
Celkem 8
Vnější prostředí
O - příležitosti Centrální podpora budování organizačních struktur na krajské a místní úrovni (MMR, CZT) Centrální podpora zapojování podnikatelských subjektů do organizačních struktur v CR (MMR, CZT) Další rozvoj přes hraniční spolupráce v CR a lázeňství, v tvorbě společných turistických produktů (EU) Centrální podpora vzniku KLASTRŮ a iniciativ propojování v oblasti CR a lázeňství (MMR) Existence tržních vůdců v podnikatelském sektoru CR a lázeňství umožňujících vznik KLASTRU
Celkem 5 T - ohrožení Nedocenění otázky kvality a kontroly kvality poskytovaných služeb v CR a lázeňství (certifikace) Nedostatek motivovaných a schopných vůdců - vytváření regionálních organizačních struktur Nedoceňování lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků pro podporu CR a lázeňství
Celkem 3
z dlouhodobého hlediska horizontální propojení podnikatelů, samosprávy, neziskového sektoru a ostatních organizací působících v CR (obrázek 1.). Souběžným procesem je diverzifikace CR zaměřená na vytváření komplexních produktů a služeb v regionu.
3
Obrázek 1. Výchozí pozice a strategie organizace cestovního ruchu
Příležitosti vnějšího prostředí
Velká příležitost
Slabost
Rovnováha
Koncentrace činností Nové činnosti Inovace rozvoje
Příležitost
Síla
Velká síla
Horizontální spojení Diversifikace rozvoje Inovace činností Strategie
Rovnováha
Ohrožení Velké ohrožení
Nové činnosti Restrukturalizace Nové trhy
Vertikální propojení Diversifikace činností Diversifikace rozvoje
Slabost vnitřního prostředí
Síla vnitřního prostředí
Velká slabost
Ohrožení z vnějšího prostředí
Zdroj: Poznatky a studie behaviorální školy managementu
2.
POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU
V rámci CR Karlovarského kraje je prvotně nezbytné definovat základní segmenty trhu a s nimi spojené produkty. Je skutečností, že Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji pro období let 2007 až 2013 navrhuje ucelenou a konkrétní představu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v území vymezeném Karlovarským krajem. Vytváří koncepční rámec pro budoucí veřejné a soukromé investice v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Jedná se tak o nástroj, který umožňuje efektivně koordinovat a optimalizovat finanční prostředky vydávané na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v celém zájmovém území. Zájmovým územím je území Karlovarského kraje, které po dohodě s agenturou CzechTourism tvoří turistický region „Západočeské lázně“. V jeho rámci, po dohodě s Plzeňským krajem, je propagováno také město Konstantinovy Lázně. Turistický region „Západočeské lázně“ by se tak neměl členit na menší územní jednotky. Opak a roztříštěnost organizačních struktur je však realitou. Je skutečností, že jednotlivá opatření uvedená v uvedeném Programu byla a budou významným způsobem financována především ze strukturálních fondů Evropské unie (příloha 6.). Jde především o Regionální operační program ROP NUTS II Severozápad (2007-2013) a Operační programy přeshraniční spolupráce Česká republika - Německo. Tím je dána vstupní koncepce, která propojuje (integruje) Program rozvoje Karlovarského kraje s ROP NUTS II Severozápad s Koncepcí státní politiky CR v České republice .
4
Z hlediska segmentace je v rámci regionu nezbytné rozlišit polarizující, indikovaná a neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, či výrazně ovlivňuje i jiné ekonomické aktivity. Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenční schopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu. V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indikovaným (hnaným) odvětvím. Znamená to, že rozvoj regionu stimuluje, ale není jejím dynamickým odvětvím. V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na její hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím . Komplikací v řízení cestovního ruchu v regionu je skutečnost, že “turistický region” může zahrnovat více municipalit či oblastí. Na řízení cestovního ruchu v regionu tak musí participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, neziskové organizace, školy, obchodní komory, zástupci podnikatelů a další organizace. Struktura produktů cestovního ruchu Karlovarského kraje je následující. 1 2 3 4 5 6 7 8
Lázeňství Zdravotní cestovní ruch Městský a kulturní cestovní ruch Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) Kongresový a incentivní cestovní ruch Venkovský cestovní ruch (agroturistika) Montánní cestovní ruch (geoturistika).
Obrázek 2. Zaměření cestovního ruchu v Karlovarském kraji
Lázeňská střediska
Horská střediska
Městská střediska
Venkovská oblast
Z hlediska segmentů trhu (obrázek 2.) lze Karlovarský kraj z hlediska poptávky, jejích motivů a spokojenosti hostů rozčlenit a diferencovat následujícím způsobem (tabulka 3.). Za polarizující odvětví je nezbytné považovat lázeňství, zdravotní cestovní ruch a cestovní ruch vázaný na města, kulturu a významné památky. Daná odvětví významně působí na ostatní produkty (území horských středisek a zemědělský venkov).
5
Tabulka 3. Segmentace CR Karlovarského kraje
Odvětví • • •
Lázeňství Zdravotní cestovní ruch Městský a kulturní cestovní ruch
Indikované
• • •
Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) Venkovský cestovní ruch (agroturistika)
Neutrální
• •
Kongresový a incentivní cestovní ruch Montánní cestovní ruch (geoturistika)
Polarizující
Cíl
Produkt
Segmentace trhu podle odvětví a produktů se plně projevuje i v pozici cestovního ruchu Karlovarského kraje v rámci České republiky (tabulka 4.). Region je charakteristický především těmito skutečnostmi (podrobné statistiky jsou uvedeny v přílohách 7. až 13.). •
•
•
•
•
Z hlediska tvorby HDP za rok 2009 činí podíl CR v České republice 2,84%, v Karlovarském kraji pak dosahuje přepočtem 10,71% (ukazatel metodikou TSA je zjišťován centrálně). Karlovarský kraj je tak svým podílem CR na tvorbě HDP na prvním místě v České republice a dosahuje podílu významných turistických destinací okolních států (Německo, Rakousko, Maďarsko). Pro rozvoj regionu je tak polarizujícím odvětvím rozvoje. Tato skutečnost je významná i z hlediska struktury hospodářství regionu, v jejímž rámci kraj nedisponuje významnými odvětvími s vysokou přidanou hodnotou (nové technologie). CR tak přímo vytváří stabilitu MH. Z hlediska zaměstnanosti v národním hospodářství za rok 2009 stanovené metodikou TSA činí podíl CR v ČR 5,92%. Karlovarský kraj je pak svým přepočteným podílem 12,15% opět na prvním místě v České republice a shodně se přibližuje struktuře zaměstnanosti významných turistických destinací okolních států. CR je polarizujícím odvětvím, jeho komparativní výhodou je nízká cena práce a srovnatelná kvalita služeb, především v oblasti lázeňství. Slabou stránkou je kvalita služeb v ostatních segmentech trhu, kterou v rámci poptávky nekompenzuje nižší hladina cen služeb. Polarizujícím produktem kraje je lázeňský cestovní ruch s ubytováním. Z celkového počtu dní pobytu ČR 7 337 tisíc návštěvníků činil v roce 2009 podíl Karlovarského kraje 3 680 tisíc dní. Podíl 50,16% tak vytváří dominantní postavení regionu a produktu. Slabostí produktu je průměrná doba pobytu, kdy 9,89 dne je pod úrovní jak průměru ČR (11,33 dne), tak především významných destinací v Německu, Francii, Belgii a Itálii. Významnou aktivitou v rámci regionu je pak spolupráce lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně) vázaná na jeho zařazení do kulturního dědictví UNESCO. Významným rozvojovým faktorem je zde i spolupráce se zahraničními destinacemi v rámci společného Evropského dědictví. Oblast ostatního cestovního ruchu s ubytováním Karlovarského kraje s 1 175 tisíci statisticky evidovaných dnů pobytu činí 2,82% z ČR (41 703 dnů pobytu). Tento rozsah odpovídá podílu obyvatel kraje z ČR (2,93%). Jako nezbytné se tak jeví propojení ostatních produktů s lázeňstvím v rámci již nezbytné diverzifikace CR. Základním cílem je tedy prodloužení doby pobytu návštěvníků regionu vázané především na produkty poznávacího cestovního ruchu (hrady, zámky, přírodní památky, muzea, galerie ostatní památky) v kombinaci s venkovským cestovním ruchem a dovolenou na horách. Doplňujícími prvky jsou kongresový a montánní ruch. Celkový cestovní ruch s ubytováním Karlovarského kraje v roce 2009 pak činil 4 856 tisíc dnů. To je 9,90% z celkového počtu dnů pobytu ČR (49 040 tisíc dnů). Podíl pobytu s ubytováním tak opět potvrzuje význam odvětví CR v národním kontextu.
6
Tabulka 4.
Pozice cestovního ruchu Karlovarského kraje v ČR v roce 2009
Segment - ukazatel
Lázeňský cestovní ruch s ubytováním
Ostatní cestovní ruch s ubytováním
Cestovní ruch s ubytováním celkem
Celková intenzita cestovního ruchu
Hrubý národní produkt metodikou TSA
Zaměstnanost v národním hospodářství metodikou TSA
Hosté s ubytováním Přenocování Česká republika Pobyt Průměrná délka pobytu Hosté s ubytováním Přenocování Karlovarský kraj Pobyt Průměrná délka pobytu Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR Hosté s ubytováním Přenocování Česká republika Pobyt Průměrná délka pobytu Hosté s ubytováním Přenocování Karlovarský kraj Pobyt Průměrná délka pobytu Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR Hosté s ubytováním Přenocování Česká republika Pobyt Průměrná délka pobytu Hosté s ubytováním Přenocování Karlovarský kraj Pobyt Průměrná délka pobytu Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR Střední počet obyvatel Česká republika Pobyt na tisíc obyvatel Střední počet obyvatel Karlovarský kraj Pobyt na tisíc obyvatel Podíl obyvatel Karlovarského kraje z ČR Poměr intenzity CR Karlovarského kraje a ČR Celkem Česká republika Cestovní ruch Podíl cestovního ruchu Celkem Karlovarský kraj Přepočtený cestovní ruch Podíl cestovního ruchu Poměr HDP CR Karlovarského kraje a ČR Celkem Česká republika Cestovní ruch Podíl cestovního ruchu Celkem Karlovarský kraj Přepočtený cestovní ruch Podíl cestovního ruchu Poměr zaměstnanosti CR Karlovarského kraje a ČR
osoby dny dny dny osoby dny dny dny % osoby dny dny dny osoby dny dny dny % osoby dny dny dny osoby dny dny dny % osoby dny osoby dny % % miliony Kč miliony Kč % miliony Kč miliony Kč % % osoby osoby % osoby osoby % %
647 568 6 689 216 7 336 784 11,33 372 322 3 307 988 3 680 310 9,89 50,16 11 457 719 30 245 342 41 703 061 3,64 293 772 881 566 1 175 338 4,01 2,82 12 105 287 36 934 558 49 039 845 4,05 666 094 4 189 554 4 855 648 7,29 9,90 10 491 492 4 674 307 636 15 784 2,93 337,70 3 679 211 104 293 2,84 71 949 7 707 10,71 377,11 3 996 419 236 588 5,92 143 876 17 484 12,15 205,24
Zdroj: Vlastní propočty a metodika TSA, ČSÚ a Czechtourism
•
Karlovarský region tak ve statistice hostů s evidovaným pobytem vykazuje více než trojnásobnou intenzitu (přepočet dnů pobytu na tisíc obyvatel) oproti průměru ČR (334%). Do uvedených statistik přitom není zahrnut příhraniční cestovní ruch z Německa (víkendové návštěvy a soukromé neevidované ubytování). Stejně tak nejsou místně evidovány krátkodobé návštěvy zahraničních hostů v rámci poznávacích pobytů ČR. Jedná se především o hosty z Japonska, USA, Španělska, Itálie a Francie vázané na Prahu a jednodenní návštěvy vybraných destinací ČR. Výše uvedená data plně potvrzují oprávněnost založení zastřešující regionální agentury v Karlovarském kraji. Základem je definovaná strategie umožňující výraznou synergii efektů vzájemné spolupráce všech subjektů zúčastněných na rozvoji CR (obrázek 3.).
7
Obrázek 3. Model partnerství regionální agentury Karlovarského kraje
PARTNERSTVÍ
ZAMĚSTNANOST
HDP - HPH
PARTNERSTVÍ KOORDINACE KONCENTACE INTEGRACE
INOVACE NOVÉ PRODUKTY
DIVERSIFIKACE ROZVOJ PROJEKTY
MARKETING
KVALITA ŽIVOTA
STABILITA
Na základě vymezení pozice cestovního ruchu a příloh zpracovaného materiálu byla sestavena analýza portfolia BCG, která definuje strategii dalšího rozvoje CR (obrázek 4.). Obrázek 4. Model portfolia produktů CR Karlovarského kraje
1 2 3 4 5 6 7
Nízký
Hvězdy
Otazníky
Růst
Vysoký
4 3 5,6,7 7
1 2 Dojné krávy
Psi
Pokles
Vývoj trhu
Podíl na trhu
Lázeňství a zdravotní cestovní ruch Městský a kulturní cestovní ruch Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti) Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty) Kongresový a incentivní cestovní ruch Venkovský cestovní ruch (agroturistika) Montánní cestovní ruch (geoturistika).
Lázeňství je nosným produktem. V letech 2000 až 2009 (desetiletá časová řada) došlo k následujícím vývojovým tendencím., potvrzujícím nezbytnost realizace již definované strategie, založené na koncentraci činnosti do jednoho centra, horizontálním propojení všech subjektů v CR, diversifikaci produktů , nových produktech a inovacích (tabulka 5.).
8
•
• •
Segment lázeňského cestovního ruchu a motiv zdraví (spojený s ostatními produkty) je skutečnou stálou hodnotou. Může ji porušit pouze další dolování tektonického zlomu v oblasti působnosti Sokolovské uhelné, a.s. Je nezbytné si uvědomit, že sektor CR dosáhl v letech 2000 až 2009 nárůstu o 45 % (růst zahraničních turistů o 86%, průměrný růst segmentu o 44%). Tato situace komentuje tzv. „dobré hráče“. Jsou jimi podnikatelé v specializovaní na obor a návratnost fixního kapitálu (bez rozdílu). Souběžnou skutečností je, že Karlovarský kraj ve svém komplexu vykazuje stálý průměrný růst 6,81 %. Otázkou je, úloha všech státních a veřejných aktivit (politik). Výsledkem poslední deseti let je hluboký propad segmentů mimo lázeňství s přenocováním až na úroveň 60% v roce 2009 oproti roku 2000 (vznik disparity).
Obrázek 5. Obraz cestovního ruchu v Karlovarském kraji (základ roku 2000 )
Rozsah návštěvnosti
Produkty lázeňství
Průměrný vývoj
Ostatní segmenty Čas od 2000
Celou obecně naznačenou situaci (obrázek 5.) je nezbytné řešit. V současné době je prioritou čerpání zdrojů EU pro segmenty splňujících podmínky veřejné podpory. Zastáváme názor, že tyto prostředky je s ohledem na platnou legislativu nezbytné použít efektivně,hospodárně a účelně. Základními cíli jsou následující kategorie, jako axiom dalšího chování. Tyto cíle spojují definovanou strategii, následnou vizi, poslání a jejich provedení. Nejsme kazateli, ale dějiny úspěchu nelžou. Kooperace je změna (LSU). • • •
Pro centrální správu kraje platí zásada nebýt lhostejným. Nebýt vykonavatelem, ale svéprávnou osobností prezentující místo, ve kterém žije. Vlády a lidé padají, my ne. Pro podnikatele platí princip sounáležitosti. Zisky jsou krásná věc, ale trvalá udržitelnost mých investic je rozhodující. To co vytvoříme, zde zůstane. Nic víc. Pro všechny ostatní (obce, NNO, občané) je základem princip účasti. Tedy princip omezení pasivity. Princip vytvoření sítě. Princip pomoci s minimálními náklady.
9
Tabulka 5.
Trend přenocování návštěvníků CR Karlovarského kraje
Ukazatel
2000
Přenocování celkem (dny) 3 771 341 z toho zahraniční hosté (dny) 2 256 874 Ostatní přenocování (dny) 1 487 467 z toho zahraniční hosté (dny) 918 934 Lázeňská přenocování celkem (dny) 2 283 646 z toho zahraniční hosté (dny) 1 337 940 Přenocování celkem (index %) 100,00 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 Ostatní přenocování (index %) 100,00 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 Lázeňská přenocování (index %) 100,00 z toho zahraniční hosté (index %) 100,00 Přenocování celkem (průměr přírůstku %) z toho zahraniční hosté (průměr přírůstku %) Ostatní přenocování (průměr poklesu %) z toho zahraniční hosté (průměr poklesu %) Lázeňská přenocování celkem (průměr přírůstku %) z toho zahraniční hosté (průměr přírůstku %)
2001 3 769 964 2 522 313 1301 301 897 365 2 468 663 1 624 948 99,96 111,76 87,48 97,65 108,10 121,45
2002 4 017 941 2 510 084 1 370 979 851 540 2 646 962 1 658 544 106,54 111,22 92,17 92,67 115,91 123,96
2003 3 783 406 2 426 025 1 053 642 659 386 2 729 764 1 766 639 100,32 107,49 70,83 71,76 119,53 132,04
Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism
10
2004 3 801 377 2 533 172 1 062 557 686 649 2 738 820 1 849 523 100,80 112,24 71,43 63,84 119,93 138,24
2005 3 792 155 2 619 054 975 360 623 463 2 816 795 1 995 591 100,55 116,04 65,57 67,85 123,35 149,15
2006 4 325 281 3 154 658 1 022 153 660 372 3 303 128 2 494 286 114,69 139,78 68,72 71,86 144,64 186,42
2007 4 381 614 3 158 384 917 026 562 391 3 464 588 2 596 003 116,18 139,95 61,65 61,20 151,71 194,03
2008 4 451 001 3 316 702 869 554 532 246 3 581 447 2 784 456 118,02 146,96 58,45 57,92 156,83 208,11
2009 4 189 554 3 040 195 881 566 556 548 3 307 988 2 483 647 111,08 134,71 59,27 60,56 144,85 185,63 6,81 22,01 -28,44 -25,49 38,49 44,51
3.
VIZE A POSLÁNÍ REGIONÁLNÍ AGENTURY
Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že strategické plánování a management cestovního ruchu jsou klíčovou oblastí jeho rozvoje. Je nezbytné, aby Ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj regionu mysleli integrovaně a pouze neřešili úzce odvětvovou či operativní problematiku. Základním cílem se musí stát ochrana zdrojů, které Karlovarský region dělají vyjímečným a přitahují návštěvníky. Je třeba vycházet z předpokladů, že součástí řízení cestovního ruchu jsou následující faktory. •
• •
Návštěvnický management jako soubor řídících technik a nástrojů používaný organizací cestovního ruchu (OCR) za účelem usměrňování pohybu návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zónace, budování turistických informačních center, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a dalších akcí). Model limitu přijatelné změny, který spočívá ve stanovení únosného zatížení území a využívání indikátoru udržitelného rozvoje CR, jeho jednotlivých segmentů a produktů. Spektrum rekreačních příležitostí, které jsou založené na lokalizačních předpokladech (geografické, přírodní, kulturně - historické, ostatní antropogenní), realizačních předpokladech (infrastruktura cestovního ruchu, dopravní dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivních předpokladech (demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu Karlovarského regionu.
V regionu je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V OCR by v této souvislosti měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu. Koordinace zájmu všech zainteresovaných stran je pak základní podmínkou nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském regionu. Předpokladem úspěšné koordinace je systematická a kontinuální spolupráce všech zainteresovaných subjektů, podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů, vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu, znalost společných zájmů, stanovení společných cílů a vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci. Základem činnosti tak bude spolupráce regionální organizace s centrálními orgány (MMR, Czechtourism), oborovými organizacemi CR (Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst a měst), regionálními hospodářskými komorami (Cheb a Poohří), obcemi, mikroregiony, sdruženími a pořadateli významných akcí (oblast NNO). Jako významná vstupní slabost se v současné době jeví spolupráce s velkými podnikatelskými subjekty v oboru, které realizují své vlastní rozvojové aktivity. Základem je nalezení nových forem kooperace, komunikace a především jejich vhodné právní formy (podrobně kapitola 4.). Tato forma musí umožňovat nízký stupeň byrokratického řízení propojených subjektů. Míra kooperace je důležitá především ve vazbě na efekty synergie (obrázek 6.). V zásadě platí pravidlo, že míra ochoty podnikatelských subjektů je funkcí užitků poměřených transakčními náklady. V rámci malých a středních organizací (podnikatelé, veřejný sektor, neziskový sektor, obyvatelé) dochází k efektivnějšímu využívání finančních a materiálních prostředků, zavádění inovací a vzniku jednotkových úspor v rámci realizace jednotlivých aktivit. Souběžně vnikají efekty, které nejsou v silách nebo prvotním zájmů účastníků OCR (klasickým příkladem je budování společné značky). Základním principem tohoto projektu je tak vzájemná výhodnost, nalezení společných zájmů a vytvoření vhodné formy vzájemné kooperace mezi subjekty s vlastní právní subjektivitou. V případě podnikatelských subjektů s primárním cílem dosažení zisku jsou formy spolupráce ostře vymezeny. Z toho vyplývá i výsledná forma destinace. Základem je komunikace.
11
Obrázek 6.
Model kooperace v rámci založení regionální agentury
Očekávaný užitek
Zóna kooperace Potenciální – cílový podnik destinace
Výchozí virtuální podnik destinace
Očekávané náklady
Na základě provedené analýzy SWOT, formulované strategie organizace a řízení, vymezení pozice CR regionu a v souladu s výše uvedenými principy definujeme na tomto místě následující základní vizi a poslání Regionální agentury Západočeské lázně (tabulka 6.). Uvedený název se jeví jako vhodný především v návaznosti na rajonizaci CR vázanou na aktivity MMR a agenturu Czechtourism (společná synergie). Značku lze změnit v rámci Tabulka 6.
Formulace vize a poslání regionální agentury
Vize
Západočeské lázně – region spojující segmenty, produkty a organizace, zúčastněné na rozvoji cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje.
Poslání
Profesně orientovaná organizace poskytující kvalitní služby v oboru cestovního ruchu a lázeňství. Řešení posilující intenzitu cílového sektoru na principech trvale udržitelného rozvoje, zvyšování podílu na zaměstnanosti a HDP regionu. Činnost založená na principech koncentrace, propojení, inovací a nových produktů.
procesu získávání a vstupu jednotlivých oslovených organizací do zastřešující destinační agentury. Základní otázkou zůstává zapojení velkých podnikatelských subjektů lázeňství (podnikatelé v městech Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně a Jáchymov) do projektu. V případě jejich zapojení je značka „Západočeské lázně“ optimální i z hlediska posílení pozice indikovaných a dnes spíše neutrálních produktů (tabulka 3.). V případě nezapojení velkých firem lázeňského CR bude nezbytná změna názvu vázaná na strukturu účastníků a jejich aktivity. Základními variantami je vazba na povodí řek (Ohře), horské pásmo (Krušné hory, Slavkovský les) či historii (Egrenssis, Karlsbad). Značka musí zásadně oslovit potenciální tuzemské a zahraniční hosty (vhodné je její testování prostřednictvím výběrového statistického - marketingového šetření).
12
4.
PRÁVNÍ FORMA REGIONÁLNÍ AGENTURY
Platí zásada užitku a společného efektu. Právní formy organizací CR v České republice jsou charakteristické vysokou roztříštěností. Konkrétní pohled poskytuje následující přehled o formách spolupráce registrovaných v rámci MMR a Czechtourismu v oblasti kategorie OCR (tabulka 7.). Základním charakteristickým rysem je (příloha 4.), že pro formu sdružení je typické území Moravy. Na území Čech je prioritní formou obecně prospěšná společnost. Specifikem oblasti Ústeckého kraje je zakládání příspěvkových organizací (NUTS II. Severozápad).Tato skutečnost zprostředkovaně definuje způsob regionálního myšlení v České republice. Oblasti s nízkou migrací a stálou historií usilují o sdružení, oblasti s vysokou migrací a nižší tradicí inklinují k vyšší míře centralizace. Tabulka 7. Právní formy regionálních agentur CR v ČR Právní forma organizace
Počet organizací
Obecně prospěšná společnost Společnost s ručením omezeným Sdružení Příspěvková organizace Akciová společnost Celkem
11 1 11 4 1 28
Zdroj: Agentura Czech Tourism
Na území Karlovarského kraje dnes působí s centrální vazbou pouze (evidence MMR a Czechtourism) Destinační společnost SOKOLOVSKO, o.p.s. Originálním produktem destinace je Hradní stezka (Burgenstrasse) spojující 15 hradů, zámků a klášterů (od Chebu do Prahy) s ostatními aktivitami volného času (památky, golf, ostatní relaxace). Právní forma organizace je z našeho pohledu závislá na následujících faktorech. • • • • • • •
Rychlosti a náročnosti vzniku organizace CR (zakládacího procesu) pro iniciátora. Autonomii a flexibilitě organizace zaměřené na horizontální propojení aktivit CR. Organizaci umožňující zvolenou strategii a její základní procesy. Finančních s možností propojení prostředků kraje prostřednictvím účelového fondu. Technických umožňujících autonomní provoz bez provozních omezení. Omezeních založených veřejnou podporou vázanou na dotace SR a EU. Obchodní činnost agentury na trhu služeb a možné narušení obchodní soutěže.
V rámci existujících forem regionálních agentur lze primárně vyloučit variantu vnitřní složky Karlovarského kraje. Na základě provedené analýzy postavení regionu v rámci trhu CR jsme sestavili následující rozhodovací model (tabulka 8.). Na jeho základě se přikláníme k variantě sdružení existujících organizací vázaných na provoz, organizaci a rozvoj CR. Druhou variantou je založení centrální příspěvkové krajské organizace. Tabulka 8. Model právní formy regionální organizace CR v Karlovarském kraji Právní forma a vhodnost pro regionální agenturu
Faktor Rychlost a náročnost vzniku Autonomie a flexibilita Organizace a řízení Financování a propojení zdrojů Technické a provozní omezení Další omezení (dotace)
Obecně prospěšná společnost Střední Střední Střední Střední Střední Nízké
Příspěvková organizace kraje Nízká Nízká Nízká Nízká Nízké Nízké
13
Obchodní společnost
Sdružení organizací
Střední Střední Střední Střední Střední Vysoké
Vysoká Vysoká Vysoká Vysoké Střední Vysoké
5.
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ AGENTURY
V rámci organizace a řízení agentury si je primárně nezbytné uvědomit, že tato organizace není primárním podnikatelským subjektem (obchodní organizací). Základem je vytvoření organizační struktury na principu projektových týmů a sítě (obrázek 7.). Obrázek 7. Cílový model regionální organizace cestovního ruchu
Statutární orgány Valná hromada Správní rada Dozorčí rada
Ředitel - tajemník
Členské organizace Veřejné – NNO Podnikatelské Regionální fond CR Členské příspěvky Ostatní příjmy
Projektové týmy
Výkonný management
Marketing - PR
Konzultační management
Informační systém - TIC
Ostatní dodavatelé
Rozvoj segmentů trhu Rozvoj produktů lokalit
Základním předmětem činnosti agentury je pak realizace následujících aktivit, směřujících k rozvoji destinace s mezinárodní konkurenceschopností na trhu CR. Tyto aktivity budou mít následující zaměření, vázané na projektovou formu. • • • • • • • • • • •
Koordinaci, prosazování a hájení zájmů politiky cestovního ruchu Karlovarského kraje Tvorbu dobrého obchodního jména destinace a jeho značky Západočeské lázně. Realizaci aktivit v oblasti propagace a marketingu včetně reklamy a propagace, podpory prodeje a budování vztahů s veřejností (PR). Součástí je i vnitřní reklama ve vztahu k destinaci a jednotlivým organizacím v její působnosti, včetně jejích nečlenů. Tvorbu a marketingovou podporu témat a jednotlivých produktů CR destinace. Iniciaci, přípravu a realizaci projektů v oblasti cestovního ruchu v destinaci, poradenskou a projektovou činnost pro realizaci jednotlivých projektů rozvoje. Spolupráci při tvorbě strategických dokumentů týkajících se rozvoje cestovního ruchu v destinaci na úrovni národní, krajské a jednotlivých turistických segmentů trhu. Tvorbu strategických marketingových plánů destinace (rozvojové materiály). Metodickou podporu a poradenství v oblasti průzkumu trhu a jeho výzkumu v destinaci, koordinaci a realizaci průzkumů trhu a výzkumu v oblasti cestovního ruchu. Podporu rozvoje, přípravu, koordinaci a realizaci vzdělávacích aktivit pro jednotlivé subjekty (organizace) působící v oblasti CR v destinaci (zvyšování kvality produktů). Podporu rozvoje sítě turistických informačních center zaměřenou na vytváření značky. Přípravu a realizaci motivačních programů na podporu kvality služeb, podporu a koordinaci existujících systémů certifikace kvality služeb. Přípravu a realizaci nových systémů certifikace kvality včetně podpory zaměřené na bonitu značky destinace.
14
• • • • • • • • • • •
Zajištění koordinace aktivit subjektů působících v oblasti CR vně i uvnitř destinace. Rozvoj partnerských vztahů a spolupráce s veřejnými a soukromými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu, podporu a realizaci partnerských projektů. Podporu realizace a realizaci příhraničních a mezinárodních aktivit v oblasti CR. Navázání a udržování komunikace s významnými institucemi a organizacemi v oboru CR. Rozvoj spolupráce a koordinace aktivit s agenturou CzechTourism a MMR. Metodickou pomoc a podporu při budování a rozvoji organizací cestovního ruchu v turistických oblastech na území Karlovarského kraje na principu vlastní autonomie a rozhodování, metodickou podporu a poradenství v oblasti marketingu CR. Zajištění provozu regionálního (centrálního) turistického informačního portálu. Zajištění informačního servisu pro subjekty působící v destinaci a její návštěvníky. Vytvoření a podpora sítě spolupracujících cestovních kanceláří a agentur (incoming partnerů) a marketingovou podporu nabídky jednotlivých produktů destinace. Aktivní účast v procesu rozhodování o umisťování investic do turistické infrastruktury, aktivní účast v procesu rozhodování o přidělování dotací a grantů z veřejných zdrojů. Organizaci a podporu akcí cestovního ruchu v destinaci Západočeské lázně. Destinace není striktně vymezena hranicemi Karlovarského kraje, ale umožňuje územní přesahy vždy ve vazbě na definovaná témata a produkty nebo na základě realizace společných rozvojových projektů. Základním principem variability hranic destinace bude pozitivní dopad aktivit na jádrové území destinace - Karlovarský kraj.
Z hlediska personálního obsazení ve vstupní fázi (2011) uvažujeme týmem pěti zaměstnanců (ředitel, asistent, tři specialisté) a pro další roky s postupným zvyšováním stavu na sedm až osm přímých zaměstnanců (rozšíření o dva až tři specialisty). Pro realizaci činnosti bude využíváno i týmu stálých externích poradců (analýzy, rozvojové projekty agentury realizované na provizním principu) a stálých dodavatelů služeb (propagační materiály, konference, vzdělávací akce, propagační a jiné rozvojové akce).
6.
FINANCOVÁNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM
Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání finanční prostředky. Základem je vytvoření regionálního fondu (obrázek 6.), který bude tvořen především z těchto zdrojů. • • • • • • •
Členských příspěvků (členové sdružení, fyzické a právnické osoby). Výnosy z vlastní podnikatelské činnosti informačního centra (materiály a služby). Zprostředkované projektové poradenské služby (provize z činnosti týmu poradců). Příspěvky od obcí vázané na místní poplatky (lázeňství, ubytování). Granty vázané na MMR a činnost Czechtourismu (rozvojové projekty). Fondy Evropské unie vázané na jednotlivé produkty CR (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský záruční a podpůrný fond. Ostatní zdroje (záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy).
Přesný rozpočet organizace bude stanoven na základě schválené právní formy organizace, schváleného rozsahu provozní činnosti agentury,schválených personálních stavů stálých zaměstnanců a zdrojů financování . Fixní náklady obdobných organizací v ČR se dnes pohybují v závislosti na rozsahu činnosti v rozmezí 8 až 12 milionů Kč ročně. Na tomto místě jsme sestavili předběžný rozpočet fixních (stálých) nákladů agentury pro období let 2011 až 2013 (tabulka 9.), který vychází z následujících vstupních předpokladů. • •
V rámci činnosti je primárně uvažováno s nájmem prostor pro činnost agentury (100 čtverečních metrů při startu a 150 čtverečních metrů při plném provozu agentury). V rámci startu je uvažováno s nákupem vybavení kanceláří a technickým zázemím vázaným na pět zaměstnanců při startu a sedm při plném provozu organizace. Spotřeba PHM je vázána na provoz dvou vozidel pořízených formou leasingu.
15
• •
• •
Ostatní režijní materiál, náklady na reprezentaci a opravy a udržování jsou stanoveny na základě provozních zkušeností obdobných organizací formou rozpočtových limitů. Služby zahrnují leasing dvou vozidel. Telefonní služby, internetové služby, školení a vzdělávání zaměstnanců jsou stanoveny formou limitů závislých na počtu zaměstnanců. Účetnictví bude zpracováno externí formou (dodavatelsky). Softwarové služby, podpora webových stránek a ostatní služby jsou opět stanoveny formou limitů na základě provozu obdobných organizací. Publicita, propagace, konzultační, poradenské a právní služby jsou rámcově a budou na ně realizovány plány realizace. Mzdové náklady jsou rozpočtovány samostatně pro ředitele (měsíční plat 45 tisíc Kč) s specialisty (průměrný měsíční plat 25 tisíc Kč). Odvody zaměstnavatele jsou rozpočtovány ve výši 34%. Dotace z FKSP a stravenky jsou kalkulovány v běžné výši. Ostatní a jiné náklady zahrnuji rozpočtové položky předpokládaného pojištění (vozidla jsou součástí leasingu) a ostatních poplatků (bankovní, správní).
Tabulka 9. Plánovaný rozpočet fixních nákladů agentury Období (tis.Kč)
Položka
2011
DHIM - telefony DHIM – počítače DHIM – ostatní technické vybavení DHIM – kancelářský nábytek Softwarové vybavení Materiál Účetní a mzdový systém Pohonné hmoty Kancelářské potřeby Ostatní režijní materiál Celkem Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Nájem včetně energie Leasing vozidel Telefonní služby Internetové služby Školení a vzdělávání zaměstnanců Externí účetní služby Služby Softwarové služby Webové stránky Publicita a propagace Konzultační, poradenské a právní služby Ostatní režijní služby Celkem Mzda ředitel Odvody ředitel Mzdy specialisté Osobní náklady Odvody specialisté FKSP, stravenky Celkem Pojištění majetku Jiné a Pojištění odpovědnosti ostatní Bankovní, správní a jiné poplatky náklady Celkem Fixní náklady celkem
1 2
1
4
2012 50 90 100 90 120 100 80 20 20 670 30 20 25 80 180 80 50 100 90 50 80 600 000 90 400 270 92 600 204 36 202 10 5 15 30 377
1 2 4
1
3
8
2013 30 60 50 60 60 20 200 40 50 570 70 60 60 200 360 200 120 150 150 90 60 000 000 200 530 540 184 800 612 100 236 20 10 30 60 586
10 40 20 0 20 20 200 40 50 400 70 60 60 200 360 200 120 150 180 90 60 1 000 2 000 200 4 530 540 184 18 00 612 100 3 236 20 10 30 60 8 416
Celkový objem fixních nákladů je ve startovací fázi (druhé pololetí 2011) uvažován ve výši přibližně 4 400 tisíc Kč, pro roky 2012 a 2013 ve výši 8 500 tisíc Kč. Daný objem odpovídá stavům zaměstnanců a obdobným destinačním agenturám. Samostatné projekty (variabilní náklady) se samostatným příjmovým plněním budou rozpočtovány samostatně v rámci jednotlivých aktivit (princip zakázek s vnitřním účetním výsledkem).
16
Realizace záměru spočívá v následujících krocích a etapách činnosti (tabulka 10.). První pololetí 2011 je zaměřeno na přípravu záměru, druhé pololetí 2011 na vlastní start agentury. Standardní provoz a rozvoj aktivit bude zabezpečen v roce 2012. Tabulka 10. Časový harmonogram realizace
Příprava založení agentury 2011
Aktivita/etapa
Start agentury 2011
Plný provoz agentury 2012
Příprava záměru založení agentury Předložení záměru radě kraje Oslovení potenciálních členů organizace Zpracování podrobné studie Korekce a schválení studie zastupitelstvem Právní příprava založení organizace Vstup jednotlivých členů a partnerů Založení společnosti Personální zajištění vstupních zaměstnanců Tvorba finančních zdrojů Technické a organizační zajištění provozu Příprava rozvojových aktivit (projektů) Vstupní propagace a PR agentury Zajištění stálých poradců a dodavatelů Zahájení provozní činnosti Rozšíření projektového týmu Technické a organizační zajištění provozu Plný základní provoz agentury Příprava a realizace dalšího rozvoje
7.
PŘÍLOHY
Přímý text materiálu a jeho závěry vychází z následujících analytických příloh. Jejich základními zdroji jsou data ČSÚ, MMR, Agentury Czechtourism a dalších organizací CR. Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Rajonizace cestovního ruchu v České republice Destinační typologie cestovního ruchu České republiky Mapa turistických oblastí České republiky Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Informační centra cestovního ruchu ČR Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje Trend ekonomických ukazatelů CR a národního hospodářství ČR Zaměstnanost v oboru CR a národním hospodářství ČR v roce 2009 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009 Čisté využití kapacit v ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009 Počet hostů v ubytovacích zařízeních lázeňství ČR v roce 2009 Hosté v lázeňských zařízeních ČR podle zemí v roce 2009 Trend hostů v ubytovacích zařízeních CR Karlovarského kraje Motivy a spokojenost hostů západočeských lázní 2006 Motivační faktory vnímání ČR, KK a blízkých zemí Trendy vývoje cestovního ruchu
17
Příloha 1. Rajonizace cestovního ruchu v České republice
Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism
18
Příloha 2. Destinační typologie cestovního ruchu České republiky
Zdroj: Agentura Czech Tourism
19
Příloha 3. Mapa turistických oblastí České republiky
Zdroj:Agentura Czech Tourism
20
Příloha 4. Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011 Název organizace
Kontaktní e - mail
Internetové stránky
[email protected]
www.polabi.com
[email protected]
www.posazavi.com
[email protected]
www.guide.kh.cz
[email protected]
www.krivoklatsko.cz
Adresa Střední Čechy
Zlatý pruh Polabí, o.p.s.
Posázaví o.p.s. Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. Rakovnicko o. p. s.
Zámek Loučeň 1, 289 37 Loučeň,doručovací adresa Náměstí 30.června 507, 289 23 Milovice-Mladá Masarykovo náměstí 1, Piaristická kolej – 1. patro, 256 01 Benešov Vlašský dvůr Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora Husovo náměstí 255, 269 01 Rakovník
Jižní Čechy Jihočeská centrála cestovního ruchu
U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice
[email protected]
www.jccr.cz
Západočeské lázně Destinanční společnost Sokolovsko, o.p.s.
Husovy sady 2044, 356 01 Sokolov
[email protected]
www.sokolovsko.cz
Severozápadní Čechy České Švýcarsko, o. p. s.
Křinické náměstí 1161/10, 407 46 Krásná Lípa
david.pastva@ceskesvyca rsko.cz
www.ceskesvycarsko.cz
Centrum cestovního ruchu Litoměřice, p.o.
Mírové nám. 16/8a, Litoměřice, 412 01
[email protected]
www.litomerice-info.cz
Labská paroplavební společnost, o.p.s.
Mírové nám. 16/8a, Litoměřice, 412 01
[email protected]
www.labskaparoplavba.cz
Destinační agentura České středohoří, o.p.s.
Tyršovo nám. 68, Litoměřice, 412 01
[email protected]
V zakládacím procesu
Destinační agentura Krušné hory
Klíny, Rašov ev. č. 210, 436 01
Centrum rozvoje turismu Mostecka
Radniční 1, MOST 43469
V zakládacím procesu
[email protected]
www.imostecko.cz
Českolipsko a Jizerské hory Sdružení Českolipsko Jizerské hory
nám.T.G.Masaryka 1, 470 01, Česká Lípa Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou
[email protected]
www.ceskolipsko.info
[email protected]
www.jizerky.cz
Královéhradecko BRANKA, o. p. s.
Masarykovo náměstí 1, 547 01 Náchod
[email protected]
www.kladskepomezi.cz
Východní Čechy Destinační společnost Východní Čechy Českomoravské pomezí - svazek obcí
Jahnova 8, 530 02 Pardubice Bří Šťastných 1000, Litomyšl
a.horakova@vychodnicec hy.info zamecnik@ceskomoravsk epomezi.cz
Zdroj:Agentura Czech Tourism
21
www.vychodnicechy.info www.ceskomoravskepomezi .cz
Příloha 4. Přehled regionálních destinačních organizací ČR v roce 2011 Název organizace
Kontaktní e - mail
Adresa
Internetové stránky
Východní Čechy a Královéhradecko Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko
Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
[email protected]
www.orlickehory-cz.info
tomas.cihak@vysocinatouris m.cz
www.vysocinatourism.cz
Vysočina Vysočina Tourism
Věžní 26, 58601 Jihlava
Severní Morava a Slezsko Destinační management Moravsko - Slezský, o.p.s.
Jeremenkova 485/13, 703 00 Ostrava - Vítkovice
[email protected]
www.tourisms.cz
KLACR,o.s.
Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava
[email protected]
www.klacr.cz
Střední Morava a Jeseníky Střední Morava Sdružení cestovního ruchu
Horní náměstí 5, 772 00 Olomouc
[email protected]
www.central-moravia.cz
Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu
Kladská 1, 787 01 Šumperk
[email protected]
www.jeseniky-tourism.cz
Jižní Morava Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, z.s.p.o.
Radnická 2, 602 00 Brno
[email protected]
www.ccrjm.cz
Východní Morava Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. Region Slovácko sdružení pro rozvoj cestovního ruchu
J.A.Bati 5520, 761 90 Zlín
[email protected]
http://ccr.vychodnimorava.cz/
Masarykovo nám. 21, 686 01 Uherské Hradiště
[email protected]
www.slovacko.cz
[email protected]
www.rras.cz
Šumava Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s.
Stachy 422, 384 73 Stachy
Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše - svazek měst a obcí
Zámek 1, 543 01 Vrchlabí
hlinkovakamila@muvrchla bi.cz
www.krkonose-smo.cz
DM Podzvičinsko
Holovousy 39, 508 01 Hořice
[email protected]
www.podzvicinsko.cz
Český ráj Sdružení Český ráj
A. Dvořáková 335, 511 01 Turnov
[email protected]
Zdroj:Agentura Czech Tourism
22
www.cesky-raj.info
Příloha 5. Informační centra cestovního ruchu ČR
Zdroj:Agentura Czech Tourism
23
Příloha 6. Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje
Krajské investiční projekty Projektový záměr
Popis
Zdroj financování
Českobavorský geopark
Předmětem projektu je Předmětem projektu je zpřístupnění přírodních lokalit, naučných stezek, muzejních expozic, informačních center a kulturních akcí souvisejících s geologickou pestrostí území Karlovarského kraje a přítomnými geologickými fenomény. Toto území je charakteristické projevy stovky milionů let trvajících geologických procesů podél významné struktury tzv. oherského prolomu (riftu). Území geoparku v západních Čechách a přilehlé části Bavorska patří z geologického hlediska k unikátním oblastem v evropském i světovém měřítku. Na území Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a čtyř bavorských okresů (Neustadt/Waldnaab, Tirschenreuth, Wunsiedel a Bayreuth) je geologická stavba důležitým faktorem ekonomického a kulturního vývoje lidské společnosti. Zdejší přírodní bohatství významnou měrou podmínilo bohatou a slavnou historii tohoto regionu, což dokládá mnoho míst a oblastí chráněných jako přírodní a technické památky nebo rezervace. Geopark prohlubuje sounáležitost s krajinou a poukazuje na zajímavosti, které často nejsou veřejnosti známy. Významně tím podporuje přes hraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu.
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 4:Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR
Cyklostezka „Ohře“
Realizace cyklostezky od státní hranice se Spolkovou republikou Německo podél řeky Ohře po hranici s Ústeckým krajem
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti regionu
Karlovarská karta
Zavedení jednotné bezkontaktní čipové karty do odbavovacího systému a systému zpracování dat pomůže přesně rozdělovat tržby mezi zúčastněné dopravce, zjišťovat reálnou poptávku po dopravě a poskytovat informace pro dopravce a orgány, podílející se na financování veřejné dopravy a tedy udržet cestující v systému veřejné dopravy; měla by poskytovat nadstavbové služby (sportovní a kulturních zařízení a identifikační karta). Další funkcí by měla být možnost jejího využití v lázeňství a turistice.
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti regionu
Císařské lázně
Out – door knihovna v přírodě
Záchrana památkově chráněného objektu, rozvoje kultury, cestovního ruchu a lázeňství.
podpora
Díky projektu dojde k posílení vzdělávací funkce knihovny a zintenzivnění jejího působení na veřejnosti prostřednictvím nabídky kvalitních informačních zdrojů a zajištění osvětové činnosti v oblasti ŽP. Projekt vytvoří spolupracující sítě v oblasti zdělávání lidských zdrojů a organizací zabývajících se otázkou životního prostředí. Cílem projektu je vznik kooperace a partnerství mezi vzdělávacími institucemi v oblasti Krušnohoří a přenos informací mezi nimi a veřejností.
24
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 1: Regenerace a rozvoj měst. Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu
Cíl 3, OP Přes hraniční spolupráce ČR – Sasko a ČR – Bavorsko
Příloha 6 Investice a rozvojové aktivity CR Karlovarského kraje
Předmětem projektu je rozvoj vodácké turistiky v Karlovarském kraji – podpora budování doprovodné infrastruktury a zvýšení turistické atraktivity řeky Ohře, jejího okolí a jejích přítoků. Projekt Vodácká Ohře prohlubuje fenomén vodácké turistiky, jehož význam neustále vzrůstá (v Karlovarském kraji navštíví řeku Ohři ročně přes 50 tis. vodáků), prohlubuje sounáležitost s okolní krajinou, poukazuje na zajímavosti v okolí řeky a navazuje na další produkty cestovního ruchu.Podporuje přes hraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu.
Vodácká Ohře
Obsahem výstavby nové odbavovací budovy je dosažení standardního komfortu odbavení cestujících odpovídající standardům mezinárodního regionálního letiště formou zvýšení prostorových kapacit realizací nové veřejné odbavovací haly s nezbytnými administrativními a pronajímatelnými prostorami k poskytování souvisejících služeb cestujícím. Zahájení výstavby nové haly v rámci 2. části III.etapy modernizace se předpokládá na podzim roku 2007 s dokončením na podzim roku 2008. 2.část III.etapy modernizace letiště Karlovy Vary navazuje na 1.část „Úprava odbavovací budovy pro splnění Schengenských úmluv“,která je předmětem samostatného projektu a jejíž fyzická realizace byla zahájena dne 24.5.2007. Obsahem výstavby nové odbavovací budovy je dosažení standardního komfortu odbavení
Modernizace letiště – III. etapa 2. část
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad, OP přes hraniční spolupráce ČR – Sasko, OP přes hraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Životní prostředí, Státní dotační programy: Státní program podpory rozvoje Severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu, Státní program podpory rozvoje cestovního ruchu, Program obnovy venkova (MMR), Státní fond životního prostředí, Dotační programy MŽP ČR Nadace a nadační fondy
Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.1 – Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nad regionálního významu
Aktivity a projekty řízené či realizované odborem kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Oblast
Projekt - aktivita
1. Koordinace cestovního ruchu a lázeňství
každoroční pravidelné setkávání všech významných aktérů (sektory) CR a lázeňství pořádání konferencí, seminářů a pracovních setkání se zaměřením na CR a lázeňství vytvoření speciální webové stránky, integrující nabídku cestovního ruchu a lázeňství podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty) podpora přes hraničních projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
2. Propagace cestovního ruchu a lázeňství
vydávání krajských propagačních materiálů organizování účasti KK a jeho subjektů na veletrzích, výstavách a prezentacích zvýšení propagace domácího cestovního ruchu podpora živé kultury
3. Vytváření a řízení dotačních titulů na podporu CR a lázeňství 4. Přípravy založení balneologického institutu 5. Monitoring a vyhodnocování CR a lázeňství
podpora údržby a rekonstrukce památek a památkově hodnotných objektů podpora turistického využití památek příspěvky kraje na kulturu a aktivity v oblasti cestovního ruchu zpracování studie proveditelnosti balneologického institutu prověření možností spolupráce vysokoškolských pracovišť s lázeňskými zařízeními zpracování systému pravidelného monitoringu cestovního ruchu a lázeňství v kraji každoroční výzkum návštěvníků Karlovarského kraje a jeho vyhodnocení publikování výsledků výzkumu
25
Příloha 7. Trend ekonomických ukazatelů CR a národního hospodářství ČR Rok (miliony Kč)
Ukazatel Produkce celkem (zc) Mezispotřeba celkem (kc) Hrubá přidaná hodnota celkem (zc) Daně mínus dotace Hrubý domácí produkt Produkce CR (zc) Mezispotřeba CR (kc) Podíl cestovního ruchu na HPH (v %) Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc) HPH CR - Charakteristická odvětví HPH CR - Související odvětví HPH CR - Nespecifická odvětví HPH CR - Charakteristická odvětví (v %) HPH CR - Související odvětví (v %) HPH CR - Nespecifická odvětví (%) Daně CR Přímý HDP CR Podíl cestovního ruchu na HDP (v %)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
6 392 815 4 032 970 2 359 845 236 249 2 596 094 216 773 136 753 3,4 80 020 56 379 19 941 3 700 70,5 24,9 4,6 10 772 90 792 3,5
7 052 693 4 517 567 2 535 126 279 033 2 814 159 232 994 149 243 3,3 83 751 58 459 21 706 3 585 69,8 25,9 4,3 18 565 102 316 3,6
7 441 528 4 763 005 2 678 523 308 602 2 987 125 226 932 145 250 3,0 81 683 55 386 23 290 3 007 67,8 28,5 3,7 17 396 99 079 3,3
8 323 461 5 412 466 2 910 995 314 709 3 225 704 241 595 157 101 2,9 84 494 58 581 23 230 2 683 69,3 27,5 3,2 15 462 99 956 3,1
9 238 420 6 056 936 3 181 484 357 449 3 538 933 250 407 164 173 2,7 86 234 61 086 21 844 3 304 70,8 25,3 3,8 16 845 103 079 2,9
9 677 283 6 352 285 3 324 998 367 624 3 692 622 251 543 165 116 2,6 86 427 61 117 22 257 3 054 70,7 25,8 3,5 17 024 103 451 2,8
8 786 554 5 524 956 3 261 598 367 913 3 629 511 238 257 149 815 2,7 88 442 63 940 21 395 3 107 72,3 24,2 3,5 15 851 104 293 2,9
Zdroj: Český statistický úřad, TSA
26
Příloha 8.
Zaměstnanost v oboru CR a národním hospodářství ČR v roce 2009 Kategorie (osob)
Odvětví Sebe zaměstnaní 1 – Hotely a podobná zařízení 2 – Vlastnictví druhých domovů 3 – Restaurace a podobná zařízení 4 – Osobní železniční doprava 5 – Osobní silniční doprava 6 – Osobní lodní doprava 7 – Osobní letecká doprava 8 – Doplňkové služby osobní dopravy 9 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu 10 – Cestovní agentury a podobná zařízení 11 – Kulturní služby 12 – Sportovní a ostatní rekreační služby Charakteristická odvětví CR Související odvětví CR Nespecifická odvětví CR Odvětví cestovního ruchu celkem Podíl cestovního ruchu z NH (%)
Zaměstnanci
8 944 x 17 551 0 1 555 5 10 94 39 4 446 2 389 920 35 953 15 821 637 52 411
34 385 x 48 300 14 334 11 227 47 6 396 2 452 97 9 341 10 104 2 075 138 757 42 641 2 779 184 177
Zdroj: Český statistický úřad, TSA
27
Celkem zaměstnaní 43 329 x 65 851 14 334 12 782 51 6 407 2 545 136 13 787 12 493 2 995 174 710 58 462 3 416 236 588 4,79
V tom Muži
Ženy 18 323 x 34 728 10 578 11 151 39 4 071 2 134 107 4 727 5 032 1 846 92 735 19 528 2 229 114 491 3,91
23 982 x 33 073 3 792 1 506 13 2 384 412 33 9 109 8 075 1 152 83 531 40 262 1 215 125 008 5,92
Příloha 9. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009
Počet hostů (osob)
Správní oblast celkem ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
12 105 287 4 346 079 641 105 923 715 479 705 660 560 336 324 675 722 839 451 337 698 366 298 1 046 234 392 483 458 405 601 508
z toho nerezidenti 6 081 244 3 803 518 152 961 284 541 148 113 453 106 108 486 172 916 234 167 50 413 51 305 352 018 85 417 65 185 119 098
Index 2009/2008 Počet hostů (%)
celkem 94,3 94,7 96,4 98,7 98,4 97,1 91,8 96,0 93,0 93,6 92,5 88,2 92,0 92,2 94,0
Zdroj: Český statistický úřad
28
Přenocování (dny)
z toho nerezidenti 91,5 93,9 86,6 94,5 95,8 95,3 84,0 86,2 80,7 85,8 94,1 78,0 88,3 89,4 87,4
celkem 36 11 1 2 1 4
934 558 243 453 708 385 878 787 427 011 150 202 971 319 2 461 759 3 217 133 974 152 924 960 2 070 949 1 443 812 1 557 318 1 905 318
z toho nerezidenti 17 880 519 10 176 343 383 946 660 298 347 209 2 995 922 275 040 660 830 873 061 132 176 111 892 604 645 184 348 179 587 295 222
Index 2009/2008 Přenocování (%)
celkem 94,0 92,4 94,6 97,4 98,5 93,2 86,2 101,2 95,0 92,0 93,5 90,1 93,7 92,6 98,8
z toho nerezidenti 89,5 91,9 86,1 90,4 91,4 90,3 75,0 86,9 81,6 79,2 82,4 77,7 82,5 85,8 88,6
Příloha 10. Čisté využití kapacit v ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009 Využití (%)
Správní oblast Čisté využití lůžek ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Rozdíl 2009-2008 (%) Využití pokojů
33,3 45,5 24,9 28,4 23,4 46,6 19,0 27,1 30,0 21,1 20,2 24,0 22,8 30,5 24,0
Čisté využití lůžek 39,4 51,3 30,4 33,6 28,3 52,1 23,7 32,0 35,2 25,8 24,8 29,7 27,6 36,6 29,8
Zdroj: Český statistický úřad
29
Využití pokojů -2,4 -3,6 -2,7 -0,4 -1,0 -2,3 -1,3 0,2 -1,1 -3,8 -2,5 -4,7 -2,2 -3,5 -2,0
-3,0 -4,1 -3,5 -0,5 -1,1 -2,9 -2,3 0,9 -0,9 -4,7 -3,2 -7,3 -3,8 -3,0 -3,3
Příloha 11.
Počet hostů v ubytovacích zařízeních lázeňství ČR v roce 2009 Index 2009/2008 Počet hostů (%)
Počet hostů (osob)
Správní oblast Celkem ČR celkem Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
647 25 32 372 20 51 65 25
568 073 390 850 466 918 663 374
z toho nerezidenti 306 048 2 829 875 285 986 3 204 2 738 5 627 1 067
Celkem 96,0 88,1 105,2 95,6 81,2 100,0 96,6 97,7
Zdroj: Český statistický úřad
30
Index 2009/2008 Přenocování (%)
Přenocování (dní)
z toho nerezidenti 90,8 82,8 54,6 92,2 46,7 88,5 98,3 79,7
Celkem
z toho nerezidenti
6 689 244 404 3 279 256 608 571 455
2 657 18 11 2 453 40 12 46 34
216 642 301 996 706 116 101 474
440 476 722 615 526 856 314 992
Celkem 94,9 96,3 102,5 91,6 82,0 98,9 97,6 102,0
z toho nerezidenti 86,9 76,1 58,3 88,1 47,1 81,4 94,4 121,8
Hosté celkem Nerezidenti Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Srbsko a Černá Hora Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Lichtenštejnsko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Ostatní evropské země Kanada Spojené státy americké Brazílie Mexiko Ostatní americké země Čína Izrael Japonsko Jižní Korea Ostatní asijské země Jihoafrická republika Ostatní africké země Austrálie a Nový Zéland Oceánie Rezidenti
647 568 647 568 1 124 292 732 329 473 1 907 185 132 155 1 802 66 178 472 223 92 17 1 081 70 176 560 1 421 537 3 012 130 5 515 340 54 102 406 4 345 203 1 592 860 1 081 1 252 236 6 456 4 365 741 3 304 98 29 261 1 044 4 466 539 104 22 535 22 898 215 49 341 520
96,0 96,0 151,7 202,8 114,2 78,1 125,8 103,2 105,1 114,8 407,9 122,3 103,1 104,7 92,4 100,0 91,1 106,3 86,3 250,0 91,1 92,8 175,5 91,2 108,3 102,2 100,3 79,3 76,2 120,9 129,3 94,1 113,9 123,1 100,5 118,0 81,8 90,5 105,0 99,7 204,2 145,0 95,6 103,0 102,9 105,9 60,1 103,9 110,0 71,2 73,9 46,7 101,2
Zdroj: Agentura Czech Tourism
31
6 689 216 6 689 216 4 602 1 233 3 243 2 750 1 802 6 666 472 375 786 7 806 228 843 3 891 2 175 396 109 3 048 388 1 471 844 8 225 1 787 10 981 357 32 294 1 565 685 800 1 951 17 999 430 5 708 2 528 4 478 5 347 1 823 79 433 38 676 5 090 29 183 634 67 1 159 1 223 57 215 802 153 139 052 85 9 743 795 200 4 031 776
94,9 94,9 211,1 167,1 95,4 79,2 96,1 105,3 86,3 96,6 362,2 120,7 119,4 113,9 93,1 112,7 80,3 119,8 82,6 356,0 88,4 90,5 157,0 93,3 125,3 98,2 83,0 78,1 55,3 126,5 112,9 96,3 119,2 99,8 107,8 112,6 81,6 85,2 100,3 99,1 233,1 101,5 122,8 94,3 106,9 100,6 68,9 102,1 62,0 69,1 78,9 39,1 101,2
Průměrný počet přenocování (dny)
Index 2009/2008 Přenocování (%)
Přenocování (dny)
Index 2009/2008 Počet hostů (%)
Země
Počet hostů (osob)
Příloha 12. Hosté v lázeňských zařízeních ČR podle zemí v roce 2009
10,3 10,3 4,1 4,2 4,4 8,4 3,8 3,5 2,6 2,8 5,1 4,3 3,5 4,7 8,2 9,8 4,3 6,4 2,8 5,5 8,3 5,8 3,3 3,6 2,7 5,9 4,6 12,7 4,8 4,1 2,1 3,6 2,9 4,1 4,3 7,7 12,3 8,9 6,9 8,8 6,5 2,3 4,4 1,2 12,8 1,5 1,5 6,2 3,9 10,8 3,6 4,1 11,8
Příloha 13. Trend hostů v ubytovacích zařízeních CR Karlovarského kraje
Ukazatel Hromadná ubytovací zařízení celkem hotely ***** a **** v tom ostatní hotely a penziony ostatní hromadná zařízení Pokoje celkem Lůžka celkem Průměrná cena za ubytování (Kč) v hotelu ***** a **** v ostatních hotelech a penzionech v ostatních ubytovacích zařízeních Hosté celkem (osob) z toho nerezidenti Přenocování celkem (dny) z toho nerezidenti Lázeňští hosté celkem (osob) z toho nerezidenti Lázeňská přenocování celkem (dny) z toho nerezidenti
2000
11 24 1
3 2
2 1
550 359 771 256 213 146 283 337
400 26 241 133 733 194 478 755 464 252 936 044 341 874 903 670 646 940
2001
12 25 1
3 2
2 1
576 396 769 522 225 166 468 624
417 27 247 143 479 995 508 721 501 292 148 020 964 313 102 213 663 948
2002
12 26 1
4 2
2 1
615 399 017 510 229 162 646 658
436 38 252 146 826 723 481 386 463 276 551 109 941 084 402 163 962 544
2003
13 27 1
3 2
2 1
532 352 783 426 231 168 729 766
Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism
32
453 43 258 152 217 546 510 589 469 275 402 935 406 025 357 248 764 639
2004
12 26 1
3 2
2 1
563 386 801 533 248 185 738 849
423 47 237 139 742 609 538 379 494 327 709 371 377 172 453 970 820 523
2005
13 28 1
3 2
2 1
589 405 792 619 266 204 816 995
423 57 233 133 839 607 593 482 503 371 838 969 155 054 248 097 795 591
2006
14 28 1
4 3
3 2
669 479 325 154 333 265 303 494
429 56 243 130 034 874 609 553 521 367 905 742 281 658 294 538 128 286
2007
13 28 1
4 3
3 2
679 472 381 158 370 286 464 596
427 59 245 123 874 586 579 392 497 352 102 635 614 384 248 397 588 003
2008
14 29 1
4 3
3 2
679 475 451 316 390 310 581 784
417 70 229 118 267 425 581 402 499 350 996 277 001 702 061 157 447 456
2009
14 29 1
4 3
3 2
666 456 189 040 372 286 307 483
400 82 213 105 299 149 562 401 502 342 094 726 554 195 322 367 988 647
Příloha 14. Motivy a spokojenost hostů západočeských lázní 2006
Ukazatel
Výběrové šetření letní sezóna
Výběrové šetření zimní sezóna
5 603 64 36 36 21 24 19 30 15 10 15 7 7 3 9 4 13 28 30 20 9
4 841 68 32 45 20 20 15 21 11 10 11 11 8 6 15 7 23 27 28 15 7
Struktura respondentů (%)
Celkový počet respondentů Češi Skupina Cizinci Jeden den Jeden až dva dny Délka pobytu Tři až sedm dní Nad sedm dní Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Důvod pobytu Práce Zábava Nákupy Návštěva příbuzných Tranzit Do 200 Kč 201 – 500 Kč Útrata na den 501 – 1 000 Kč a osobu 1001 – 2000 Kč Nad 2 000 Kč
Spokojenost respondentů (%)
Spokojenost respondentů (%)
Spokojenost se službami
Spokojenost s infrastrukturou a vybaveností
Péče o rozvoj cestovního ruchu
Spokojen
Nespokojen
Nemůže posoudit
Spokojen
Nespokojen
Nemůže posoudit
Čistota a pořádek
74
22
5
65
27
8
Veřejné stravování
73
12
15
71
8
21
Úroveň personálu
66
14
20
69
8
23
Cenová úroveň
66
26
8
79
12
9
Ubytovací služby
56
6
38
45
5
50
Služby pro turisty
29
14
57
26
11
63
Stravování
72
13
15
69
10
21
Nákupní možnosti
60
26
14
55
21
23
Ubytovací kapacity
59
11
30
48
7
45
Zábava a volný čas
53
21
26
34
19
47
Dopravní síť
43
41
16
53
30
17
Hromadná doprava
33
19
47
26
20
54
Sportovní aktivity
35
19
46
35
15
50
Atrakce pro děti
31
20
59
18
16
66
Přátelskost lidí
79
9
12
80
6
14
Péče o památky
74
17
9
70
19
11
Poskytování informací
71
17
13
71
16
13
Orientační značení
69
22
9
76
18
6
Programy volný čas
54
21
25
37
9
44
Péče o bezpečnost
49
22
30
50
14
36
Zdroj:Agentura Czech Tourism
33
Příloha 15. Motivační faktory vnímání ČR, KK a blízkých zemí Země a vnímání Česká republika
Maďarsko
Rakousko
Chorvatsko
Hlavní město je jedním z nekrásnějších v Evropě Mnoho zajímavých hradů a zámků Mnoho zajímavých galerií, muzeí a historických památek
Skvělá destinace pro pobyt ve volné přírodě Skvělá destinace pro agroturistiku Skvělá destinace pro odreagování Skvělá destinace pro hraní golfu Mnoho zajímavých sportovních akcí Skvělá destinace pro dobrodružství a adrenalinové aktivity Hlavní město je jedním z nekrásnějších v Evropě Skvělá destinace pro horskou turistiku a zimní sporty
Skvělá destinace pro zimní sporty Skvělá destinace pro dobrodružství a adrenalinové aktivity Mnoho zajímavých galerií, muzeí a historických památek Mnoho zajímavých sportovních akcí Skvělá destinace pro poznávání života obyvatel Skvělá destinace pro hraní golfu
Skvělá destinace pro vodní sporty Skvělá destinace pro dobrodružství a adrenalinové aktivity Skvělá destinace pro noční život
Skvělá destinace pro odpočinek, regeneraci a rekreaci
Skvělá destinace pro zimní sporty Mnoho zajímavých památek, hradů a zámků Hlavní město je jedním z nekrásnějších v Evropě Mnoho zajímavých galerií, a muzeí
Střediska lázeňského cestovního ruchu
Krušné hory a jejich podhůří
Střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu
Mnoho krásných měst Skvělá golfová destinace, destinace pro cykloturistiku Skvělá destinace pro dobrodružství a adrenalinové aktivity Skvělá destinace pro agroturistiku Skvělá destinace pro odpočinek, regeneraci a rekreaci
Karlovarský kraj
Motivace návštěvy Lázeňská péče Rekreace Kultura a památky Zábava Nákupy Vzdělání, poznání Sport
% 55 47 37 35 29 21 10
Mnoho příležitostí pro nákupy
Motivace návštěvy Rekreace Sport Zábava Nákupy Vzdělání, poznání Prevence nemocí Kultura a památky
Zdroj:Agentura Czech Tourism Atributy silně spojované s příslušnou zemí Atributy silně v protikladu s příslušnou zemí
34
% 71 40 23 20 12 8 3
Vhodné místo pro nákupy
Motivace návštěvy Rekreace Sport Nákupy Zábava Vzdělání, poznání
% 40 39 37 33 14
Příloha 16. Trendy vývoje cestovního ruchu
Trendy
Dopady na cestovní ruch
Demografické
Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku. senioři budou zdravější a budou disponovat vyššími příjmy. Díky tomu poroste rychleji poptávka tohoto segmentu.
rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti rostoucí poptávka po jednotlivých formách dopravy rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách rostoucí poptávka v obdobích mimo hlavní sezónu důraz na věk a více na pohodlí rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích
Zdraví
Uvědomování si významu zdraví bude neustále narůstat. Faktor nebude ovlivňovat rozhodování o destinaci a chování v zahraničí.
oslabení pozice méně zdravých destinací poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat poroste stále více popularita aktivní dovolené poroste poptávka po lázeňských pobytech a regeneraci
Vzdělání
Stále roste průměrná úroveň vzdělanosti.Výsledkem trendu bude rostoucí role umění, kultury, historie a duchovních hodnot.
rostoucí poptávka po speciálních produktech služby umění, kultury a historie potřeba tvořivějšího způsobu poskytování informací poroste poptávka po nových destinacích střední Evropy
Volný čas
Společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci (rostoucí podíl).
rostoucí poptávka po levnějších produktech rostoucí poptávka pro relaxačních pobytech zkracování hlavní delší dovolené větší počet kratších dovolených
Zkušenosti
Více zkušení spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a cenu.
propad destinací s nepřijatelným standardem služeb smíšené spotřební chování (alternativy dovolené) preference dovolených budou stále více roztříštěné věrnost destinacím bude nadále oslabovat vazba na spokojenost s destinací a šíří nabídky preferování mobility (půjčování prostředků)
Životní styl
Životní styly se budou v globální společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování.
pokles významu společenského postavení individualizmus a soukromé trávení volného času pokles významu doprovázených zájezdů poptávka po druhých domovech (chatách a chalupách) trend k jednoduchému ubytování
Informační technologi e
Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V CR poroste význam vizuálních prezentací.
růst konkurence dostupností informací rezervace a nákup přes internet pokles významu cestovních agentur (přímý prodej) růst významu e-marketingu růst významu komplexních informací růst poptávky po spolehlivých on-line rezervacích
Doprava
Lepší dostupnost vlaků a nízko nákladových leteckých přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přetížení.
destinace budou profitovat z jednoduché dostupnosti dostupnost bude stimulovat krátkodobé pobyty vzroste využívání vysokorychlostních železnic poroste význam okružních cest (plaveb)
Udržitelný rozvoj
Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V CR to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a lidé.
vzroste důležitost jednotlivých regionů růst významu plánování destinačního CR podpora destinací místní populací podpora destinací místní samosprávou
Jistota a bezpečí
Charakteristika
Teroristické útoky, regionální války, znečištění prostředí a další krizové situace se stanou součástí denního života a ovlivní zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí.
proces vyhýbání se méně bezpečným destinacím důraz na kvalitu vody a prostředí důraz na ostatní aspekty života rychlá reakce turistů na negativní trendy
Zpracováno podle zdrojů: European Travel Commision. Tourism Trends for Europe (září 2006), materiály World Tourism Organisation, materiály Travel Industry Association a materiály Chechtourismu
35
8.
SOUHRN
Předložená studie vychází z koncepce založení Destinační agentury Karlovarského kraje. Navržená koncepce vychází ze základních dokumentů kraje pro období let 2007 až 2013 (Plán rozvoje, Plán rozvoje CR). Základním principem je vytvoření centrální regionální organizace koordinující činnost v oboru (propojení podnikatelů, veřejného a neziskového sektoru). Souběžně agentura bude propojena s MMR a Czechtourismem. Na základě marketingových dat Karlovarského kraje, ČSÚ, MMR a Czechtourismu byla definována výchozí pozice CR regionu. Ten je oproti ostatním regionům charakteristický vyšší návštěvností, intenzitou (přepočet CR na obyvatele) i využitím kapacit. Nosným polarizujícím odvětvím je lázeňství. Ostatní produkty (památkový, zdravotní, městský, kulturní, venkovský a horský) je nezbytné považovat za rozvojová odvětví. Z plošného hlediska bude nezbytná kombinace odvětví. Karlovarský kraj tak byl rozdělen do čtyř základních segmentů, kterými jsou lázeňská města, ostatní městská centra, oblast Krušných hor a ostatní venkovské oblasti. Provedené analýzy SWOT a portfolia pak vymezily základní vizi a poslání organizaci. Pro volbu názvu destinace byla využita rajonizace MMR a strategický název (vnímání návštěvníků) „Západočeské lázně“.
Vize
Západočeské lázně – region spojující segmenty, produkty a organizace, zúčastněné na rozvoji cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje.
Poslání
Profesně orientovaná organizace poskytující kvalitní služby v oboru cestovního ruchu a lázeňství. Řešení posilující intenzitu cílového sektoru na principech trvale udržitelného rozvoje, zvyšování podílu na zaměstnanosti a HDP regionu. Činnost založená na principech koncentrace, propojení, inovací a nových produktů.
Po provedení analýzy vhodné právní formy organizace se přikláníme k variantě sdružení (umožňuje vyšší autonomii členských organizací). Především z hlediska získání dotací ze SR a EU se jako vhodnější jeví forma příspěvkové organizace. Vlastní organizační a řídící struktura je založena na principech projektového řízení a vytváření sítě. V rámci personálního zajištění je pro startovací rok 2011 uvažováno s pěti zaměstnanci (ředitel a čtyři specialisté). Pro plný chod v roce 2012 je uvažováno s rozšířením týmu na sedm zaměstnanců (přijetí dvou specialistů). V rámci návrhu byla i taxativně stanovena náplň činnosti agentury. Ta bude využívat i služby stálých poradců a dodavatelů. Celkový rozpočet fixních nákladů pro startovací období byl kalkulován pro startovací rok 2011 ve výši 4,4 milionů Kč (pololetí), pro další roky pak v objemu 8,5 milionu Kč. Objem finančních prostředků odpovídá standardům obdobných agentur. V rámci příjmů je uvažováno s financováním z více zdrojů. Součástí návrhu je i harmonogram činností (aktivit) nezbytný pro úspěšnou realizaci záměru. V rámci realizace koncepce lze očekávat řadu dalších efektů. Jedná se jak o užitky pro Karlovarský kraj, tak užitky celospolečenské. Tedy efekty vzniku nových pracovních míst, efekty spojené se synergií cestovního ruchu, efekty z kvality CR a efekty z růstu jeho kultury. Tyto aspekty považujeme za nezbytné vyjádřit v analýze CBA projektu. Závěrem můžeme jednoznačně konstatovat předběžnou přijatelnost záměru. Realizace bude záležet na schopnosti najít společnou cestu Karlovarského kraje a existujících organizací spojených s CR regionu. Trvalý desetiletý pokles návštěvníků Karlovarského kraje mimo obor lázeňství by měl být základním a společným motivem naší samosprávy.
36
