Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management
PODNIKATELSKÝ PLÁN The business plan Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Klára Kašparová
Eliška Počarovská
Miroslav, květen 2007
J m é no a příj m e ní au tora:
Eliška Počarovská
Ná z e v b akalářs ké prác e :
Podnikatelský plán
Ná z e v prác e v anglič tině :
The business plan
Ka te dra:
podnikového hospodářství
Ve dou c í b akalářs ké prá c e : Ing. Klára Kašparová Rok obhajoby:
2007
Anotace v češtině: Předmětem této bakalářské práce je rozpracování konkrétního podnikatelského záměru do podoby podnikatelského plánu. Teoretická část se věnuje uvedení do problematiky založení podniku. V druhé kapitole je obsažen teoretický základ pro tvorbu podnikatelského plánu. Následuje praktická část této práce, ve které je navržen a zpracován podnikatelský plán nově zakládaného podniku – společnosti s ručením omezeným, včetně strategie rozvoje podniku.
Anotace v angličtině The theme of this work is a transfer of the concrete business aim into a business plan. The theoretical part is dedicated to establishing of middle-sized enterprises. In the second part a ground of a theory for a business plan is presented. The next part is the practical part of this thesis which describes the processing of a business plan for a new small-sized enterprise (limited company), including the following development of the company.
Klíčová slova podnikatelský záměr, podnikatelský plán, založení podniku. Keywords business aim, business plan, the start-up of the small-sized enterprise,
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podnikatelský plán vypracovala samostatně pod vedením Ing. Kláry Kašparové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 22. května 2007
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Jiřímu Křečkovi za pomoc a podporu.
OSNOVA – OBSAH
ÚVOD 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 2 2.1 2.2 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8
PODNIK A PODNIKÁNÍ DEFINICE PODNIKU A PODNIKÁNÍ PRÁVNÍ FORMY PODNIKU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ FORMY A JEJICH CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ KRITÉRIA ROZHODOVÁNÍ O VOLBĚ PRÁVNÍ FORMY POSTUP PŘI ZAKLÁDÁNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI VÝHODY A NEVÝHODY MALÝCH PODNIKŮ JAK ZALOŽIT SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM PODNIKATELSKÝ PLÁN – TEORIE POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR STRUKTURA A NÁLEŽITOSTI PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU PODNIKATELSKÝ PLÁN KONKRÉTNÍHO PODNIKU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ZÁKLADNÍ INFORMACE O PODNIKU MOYA ANALÝZA TRHU A KONKURENCE MARKETINGOVÝ MIX VÝROBA PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STRATEGIE DALŠÍHO ROZVOJE FINANČNÍ PLÁN
8 10 10 11 11 15 18 20 21 23 23 24 26 26 27 29 31 34 34 35 35
ZÁVĚR
41
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
43
SEZNAM PŘÍLOH
44
PŘÍLOHY
44
Úvod „Pochybuj o konvenčním, vytvářej výjimečné“1
Domnívám se, že toto motto je hnacím motorem všech průkopníků – realizátorů novátorských myšlenek v oblasti podnikání. Lidí, kteří se nebáli přijít s novými myšlenkami, kteří se nebáli změn a nekonvenčního myšlení. Lidí, kteří dokázali využít své šance a uplatnit své schopnosti na trhu, stejně tak jako vycítit příležitost.
Lidé, kteří jdou za svým snem, mě vždy velmi fascinovali, ať už šlo o podnikání či jakýkoliv jiný obor – jít za hranice vlastních možností, objevovat neobjevené, dobývat nové obzory. Člověk má však často tendence obdivovat druhé, ale sám se neodváží, raději zůstane v ústraní a své sny často potlačí s vysvětlením, že jsou stejně nereálné.
Po střední škole a několika letech cestování jsem se na určitý čas usadila v jedné zahraniční firmě a tam zřejmě došlo k radikálnímu zlomu. Měla jsem pocit naprosté zbytečnosti, a i přesto, že práce byla velmi dobře placená, jsem se nedokázala zbavit pocitů marnosti. Uvědomila jsem si, že za stejnou pracovní dobu bych byla schopná mít mnohem lepší výsledky, udělat mnohem víc práce, a pokud bych pracovala sama na sebe, tak i mnohem vyšší zhodnocení svého úsilí. Z práce jsem odešla a začala se naplno věnovat studiím.
Zážitky, dojmy a postřehy ze zaměstnání, mého předchozího cestování a studií vykrystalizovaly v podnikatelský plán, který rozpracovávám v této bakalářské práci.
Cílem této práce je tedy vytvoření metodiky k založení podniku a rozpracování podnikatelského záměru do podoby podnikatelského plánu. Tuto práci jsem rozdělila do třech částí; nejdříve se budu věnovat právním, daňovým a ekonomickým aspektům 1
Igor Přerovský, viceprezident pro značku a komunikaci, výroční zpráva Oskar 2003
8
založení společnosti, následně položím teoretické základy k vypracovaní podnikatelského plánu, v praktické části již popíšu přímo konkrétní podnikatelský plán včetně Porterovy analýzy pěti sil a zjednodušených účetních výkazů.
9
1 Podnik a podnikání V této části uvedu definici podniku a podnikání a budu se věnovat právním, daňovým a ekonomickým aspektům založení společnosti. Na základě informací uvedených v této části se dobereme k nejlepší možné formě podnikání pro tento podnikatelský záměr.
1.1 Definice podniku a podnikání Dříve než se budeme věnovat samotnému založení podniku, je třeba si definovat, co to podnik vlastně je. Dle Synka [1] jde o funkčně a právně samostatný podnikatelský subjekt, sestávající z hmotných, osobních i nehmotných složek; činnost podniku spočívá v uspokojování potřeb jiných subjektů, jeho cílem je dosahování zisku.
Podnikání pak podle obchodního zákoníku [7] je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podobnou definici uvádí živnostenský zákon [8]: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto (živnostenským) zákonem.“
Definici podnikatele pak najdeme opět v obchodním zákoníku [7] v § 2 odst.2. Je to: 1. osoba zapsaná do obchodního rejstříku 2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění 3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů 4. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
10
Dle Frkové [2] je to „podnikatel, který podniká buď sám jako fyzická osoba, tak i podnikatel jako společník v některé z právnických osob, který nemá k dispozici kvalifikovaný management, ale sám nebo s několika společníky řídí svou společnost. Vystupuje tedy současně jako majitel (spolumajitel) a současně sám odpovídá za řízení podnikatelského subjektu.“
1.2 Právní formy podniku Výběr právní formy podnikání je zcela na podnikateli; obchodní zákoník a další právní normy nabízí různé možnosti, avšak každá tato norma je opět podřízena dalším normám, což rozhodnutí podnikatele o volbě právní formy ovlivňuje. Právní formy podnikání rozděluje obchodní zákoník [7] následovně: •
podnikání fyzických osob,
•
podnikání právnických osob.
Fyzická osoba podnikatele, která není zapsána do obchodního rejstříku, činí právní úkony pod svým jménem a příjmením. Právnická osoba a fyzická osoba zapsaná v rejstříku činí právní úkony pod svým názvem zapsaným v obchodním rejstříku (firmou).
Otázku právní formy podnikání je třeba řešit nejen v případě nově zakládaného podniku, ale také v případech např. strategického rozhodování, kdy dojde k rozhodnutí o změně právní formy podniku. Změnu právní formy podniku z jedné na druhou nazýváme transformací [1].
1.3 Nejdůležitější právní formy a jejich charakteristika Dle Synka [1] můžeme základní právní formy podnikání rozčlenit takto: 1. samostatný podnikatel (fyzická osoba = živnostník)
11
2. obchodní společnosti: •
osobní veřejná obchodní společnost komanditní společnost
•
kapitálové společnost s ručením omezeným akciová společnost
3. družstva 4. státní podniky 5. evropské hospodářské zájmové sdružení 6. evropská společnost 7. evropská družstevní společnost 8. ostatní
1. Samostatný podnikatel individuální podnikatel – fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění Schéma č. 1: Druhy živností dle živnostenského zákona živnosti
ohlašovací
řemeslné
vázané
koncesované
volné
zdroj: živnostenský zákon
12
2. Obchodní společnosti veřejná obchodní společnost společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem (§ 76 odst. 1 obchodního zákoníku)
komanditní společnost společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) (§ 93 obchodního zákoníku)
společnost s ručením omezeným společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (§ 5 odst. 1 obchodního zákoníku)
akciová společnost společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti (§ 154 odst. 1 obchodního zákoníku)
3. Družstva družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů (§ 221 odst. 1 obchodního zákoníku)
13
4. Státní podnik právnická osoba provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (§ 2 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku)
Nové formy obchodních společností vychází ze snahy usnadnit nadnárodní podnikání v EU. V současné době ještě nejsou příliš rozšířeny, proto si je probereme podrobněji než ostatní právní formy podnikání.
5. Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) EHZS patří mezi nejstarší formu „komunitárních společností“. Právní úprava tohoto typu podnikání je upravena Nařízením Rady č. 2137/85/EHS. Na toto nařízení bezprostředně navázala česká právní úprava v podobě zákona č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení. EHZS je sdružení obchodních společností, ale i jiných právnických nebo fyzických osob, které mají sídlo v různých členských státech; jeho cílem není zisk. Podstatou je zjednodušení podnikatelské činnosti jeho členů. [1]
6. Evropská společnost (Societa Europaea, zkratka SE) SE je kapitálovou společností, která je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 o statutu evropské společnosti a Směrnicí Rady 2001/86/ES. Na evropské právo navazuje český právní řád prováděcím zákonem č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. SE je právnickou osobou, základní kapitál je ve výši minimálně 120 000 Eur. Vlastníci SE ručí do výše upsaného kapitálu. [1]
7. Evropská družstevní společnost (zkratka SCE) Je formou obchodní společnosti, která je upravena nařízením Rady č. ES 1435/2003, který Česká republika implementovala do svého právního řádu zákonem č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti. SCE může být založena alespoň pěti fyzický14
mi osobami či pěti fyzickými osobami a společnostmi dle čl. 48 odst. 2 Smlouvy a jinými veřejnoprávními právnickými osobami, které mají bydliště v různých členských státech nebo se řídí právními úpravami minimálně dvou členských států. Minimální základní kapitál je stanoven na 30 000 Eur. Základním účelem SCE je dle nařízení Rady „uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj hospodářských a sociálních činností, zejména uzavírání smluv se členy na dodávky zboží či poskytování služeb nebo na provedení prací takového druhu, který SCE provádí nebo obstarává. Účelem SCE může být rovněž uspokojování potřeb jejích členů výše uvedeným způsobem prostřednictvím podpory jejich účasti na hospodářských činnostech v jedné nebo více SCE nebo vnitrostátních družstev. SCE může svou činnost vykonávat prostřednictvím dceřiné společnosti.“ [1]
1.4 Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy Výběr právní formy patří k důležitým strategickým rozhodnutím, která působí dlouhodobě. Je tedy třeba při něm zohlednit hlediska daňová, podnikohospodářská, administrativní i výdělečná. Dle Synka [1] jsou hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy tyto:
1. způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) 2. oprávnění k řízení, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod. 3. počet zakladatelů 4. nároky na počáteční kapitál 5. administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku 6. účast na zisku (ztrátě) 7. finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům 8. daňové zatížení 9. zveřejňovací povinnost 15
1. Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) Podle platné právní úpravy existují dvě varianty ručení. A to: •
omezené (podnikatel ručí za závazky podniku do výše svého majetkového vkladu do podniku)
•
neomezené (podnikatel ručí za závazky podniku celým svým majetkem)
2. Oprávnění k řízení Základem je zmocnění vést podnik a zastupovat ho navenek. Podle obchodního zákoníku existují dvě možnosti. A to: •
v určitých případech je rozhodnutí na majitelích
•
zákon udává, jaké orgány musí podnik mít a jaké jsou jejich kompetence
3. Počet zakladatelů Založení společnosti s ručením omezeným či akciové společnost je (za splnění určitých podmínek) možné jednou osobou (fyzickou, u a. s. právnickou), naproti tomu osobní obchodní společnosti jsou na založení potřeba osoby minimálně dvě. U společnosti s ručním omezeným jako u jediné limituje obchodní zákoník maximální počet společníků.
4. Nároky na počáteční kapitál Minimální rozsah kapitálu potřebného k založení podniku je ze zákona definován pouze pro kapitálové společnosti, tedy pro společnosti s ručením omezeným (200 000 Kč) a akciové společnosti (2 mil. Kč).
5. Administrativní náročnost založení Administrativní náročnost je spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. Nejnáročnější je založení akciové společnosti. Naproti tomu u podnikatelů – živnostníků se jedná o jednorázový akt, například vydání živnostenského oprávnění. V obchodních společnostech mají vliv zejména výdaje spojené: 16
•
s povolením živnosti
•
se zpracováním společenské smlouvy a jejím notářským ověřením
•
se zápisem v obchodním rejstříku
•
se zpracováním a zveřejněním auditu
6. Účast na zisku či ztrátě Míra rizika podnikatele je úměrná jeho účasti na zisku či ztrátě. U osobních obchodních společností (obdobně i u kapitálových společností) se zisk dělí rovným dílem – pokud společenská smlouva nestanoví jinak – nebo dělení plyne ze zákona. U akciových společností podíl na zisku u akcionáře závisí na rozhodnutí valné hromady. Důležitým kritériem je také zdanění zisku u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným: zisk vyprodukovaný firmou podléhá dvojímu zdanění. Nejdříve je zdaněn formou daně z příjmu právnických osob, následně je kapitálový výnos opět zdaňován. Podrobněji si daně rozebereme v bodu 8. 7. Finanční možnosti Jde o možnosti zvýšení a na přístupu k cizímu kapitálu. Úvěrové možnosti jednotlivých právních forem se značně liší. Odvíjí se od výše kapitálu, kterým společnost disponuje a významnou roli hraje i způsob a míra ručení společníků. Cizí zdroje nemusí mít podobu pouze bankovních úvěrů, v úvahu přichází půjčka od majitelů podniku, u akciových společností také forma emise obligací.
8. Daňové zatížení Při volbě právní formy podnikání je daňové hledisko velmi důležité. Podnikatelé v současné době platí přímé daně (daň z příjmů, z nemovitostí, z převodu nemovitostí, silniční) tak i nepřímé daně (daň spotřební, z přidané hodnoty). Důležité kriterium pro daňové zatížení je také způsob vedení účetnictví; podmínky vedení účetnictví můžeme najít v zákoně č. 563/1991 Sb. [10] a zákon č. 586/1992 Sb. [11]. Způsob vedení účetnictví má zásadní dopad na základ daně z příjmu. 17
Graf č. 1: Vývoj daně z příjmů za období 1999 – 2006 v ČR a EU 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% ČR
20,00%
EU
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1999
ČR EU
1999 35,00% 34,80%
2000
2000 31,00% 33,90%
2001
2001 31,00% 32,00%
2002
2003
2002 31,00% 30,90%
2004
2003 31,00% 29,70%
2005
2004 28,00% 28,30%
2006
2005 26% 26,10%
2006 24,00% 25,80%
Zdroj: KPMG International, 2006, dle Synka [1] 9. Zveřejňovací povinnost Zveřejňovací povinnost je upravena zákonem č. 591/1992 Sb. [12], zákonem č. 563/1991 Sb. [10] a zákonem č. 513/1991 Sb.[7]. Zveřejňovací povinností se rozumí zejména povinnost publikovat auditovanou účetní závěrku do 30 dnů po konání valné hromady, která tuto závěrku projednala.
1.5 Postup při zakládání obchodní společnosti Postup, který umožňuje vznik obchodních společností, si ilustrujeme následující tabulkou.
18
Tab. č. 1: Postup při zakládání obchodní společnosti Postup
Veřejná obchodní společnost Ano
Komanditní společnost Ano
Společnost s ručením omezeným Ano
1.
Sepsání společenské smlouvy a její podpis všemi společníky. Smlouvu a pravost podpisů je nezbytné notářsky ověřit.
2.
Základní kapitál. Společníci skládají na peněžní účet příslušnou částku. (V případě, že se jedná o nepeněžní vklad, je třeba ocenění soudním znalcem a převod do majetku společnosti)
Ne
Ne
Ano
3.
Žádost o výpisy z rejstříku trestů odpovědného zástupce společnosti a doklad odborné způsobilosti
Ano
Ano
Ano
4.
Podání žádosti na místně příslušný živnostenský úřad (řídí se místem provozovny)
Ano
Ano
Ano
5.
Žádost o registraci u obchodního rejstříku
Ano
Ano
Zdroj: Synek a kolektiv [1]
Vzhledem k výše uvedenému bude nejlepší možnou formou pro náš podnikatelský záměr společnost s ručením omezeným (nízké zřizovací náklady, omezení osobního rizika při krachu společnosti apod.). S přihlédnutím k povaze námi zakládaného podniku se bude z hlediska počtu zaměstnanců jednat o malý podnik, pro komplexnost informací je tedy třeba se detailněji zaměřit na výhody a nevýhody těchto podniků.
19
Tab. č. 2: Velikostní kategorie podniků dle prof. Muglera Velikostní kategorie Zaměstnanci Malé podniky
Do 25
Střední podniky
25 – 500
Velké podniky
nad 500 Pramen: Jiří Novotný, Nauka o podniku I, 2004
1.6 Výhody a nevýhody malých podniků Dle Novotného [3] patří mezi hlavní výhody malých a středních podniků: •
pružné reagování na změny
•
inovativnost
•
vytváření nových pracovních příležitostí
•
odolnost proti hospodářské recesi
•
rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí
Hlavní nevýhody pak najdeme tamtéž: •
omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě a řídící činnosti
•
vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky
•
omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce
•
omezené prostředky na propagaci a reklamu
Také považuji za nutné uvést významnou nevýhodu společností s ručením omezeným, a to je dvojí zdanění zisku. Zisk vytvořený společností se nejdříve zdaňuje daní z příjmu právnických osob a následně rozděluje mezi společníky podle výše vkladu. Individuální podíly pak podléhají ještě dani z příjmu fyzických osob. [3]
20
I přes tyto nevýhody se vzhledem k možnostem zakladatelů a jejich prioritám jeví jako nejlepší možnost založení společnosti s ručením omezeným.
1.7 Jak založit společnost s ručením omezeným Oficiální webové stránky České republiky uvádí 10 kroků k založení společnosti s ručením omezeným [13]:
1. Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů 2. Doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků 3. Čestné prohlášení a podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů 4. Stanovení sídla společnosti (např. sepsání nájemní smlouvy o užívání nebytových prostor, pak pronajímatel musí doložit doklad o vlastnictví výpisem z katastru nemovitostí) 5. Na první valné hromadě se mezi jednateli dohodne obsah společenské smlouvy, její sepsání a ověření notářem 6. Založení účtu v bance na složení základního kapitálu (banka obvykle vyžaduje originál společenské smlouvy), banka pak vydá písemné prohlášení o splácení vkladů jednotlivými společníky 7. Na živnostenském úřadě se musí ohlásit živnosti a požádat o udělení koncese 8. Do devadesáti dnů od založení se musí podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Návrh musí obsahovat tyto přílohy: •
2 x společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu
•
Potvrzení správce vkladu o složení vkladů
•
Doklad od banky o složení vkladu
•
Ověřené kopie živnostenských listů
•
Doklad o právním titulu užívání nemovitosti – nájemní smlouva
•
Čestné prohlášení jednatelů a podpisové vzory
•
Výpisy z rejstříků trestů jednatelů
•
Kolková známka ve výši 5 000 Kč 21
9. Do 8 dnů po zápisu společnosti do obchodního rejstříku (ten stále ještě trvá i několik měsíců) je nutno se zaregistrovat u Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny 10. Do 30 dnů se musí nově vzniklá společnost zaregistrovat na finančním úřadu
22
2 Podnikatelský plán – teorie V této kapitole uvedu teoretický základ pro tvorbu podnikatelského plánu. Je důležité se zamyslet nad tím, k jakému účelu vlastně podnikatelské plány vznikají. Dle Wupperfelda [4] je podnikatelský záměr pro zakladatele podniku ústřední řídící dokument sloužící k uspořádání a představení podnikové koncepce. Písemně zpracovaný dokument lze konzultovat s odborníky a nutí zakladatele podniku, aby se dohodli na přesných cílech, strategiích a opatřeních. Společně s podnikatelským záměrem se sestavují plány opatření a projektů, které jsou pak směrnicí pro každodenní činnost managementu. Porovnání záměru a dosažené skutečnosti je pak základním ukazatelem pro zjištění, zda byly plánované cíle splněny nebo zda došlo k nějakým odchylkám. Tento názor s autorem sdílím. Podnikatelský plán není pouze zpracování podnikatelského záměru, může sloužit také jako zpětná vazba při jeho plnění.
2.1 Požadavky na podnikatelský záměr Vzhledem k tomu, že podnikatelský plán bývá často hodnocen a posuzován investory, které je třeba zaujmout a přesvědčit o správnosti jejich investice, je třeba dodržovat určité požadavky. Podnikatelský plán by měl podle Fotra [5]:
být stručný a přehledný,
demonstrovat výhody produktu či služby,
orientovat se na budoucnost,
být realistický,
nezakrývat slabá místa a rizika projektu,
upozornit na konkurenční výhody, na silné stránky projektu,
být zpracován kvalitně i po formální stránce.
23
Veber [6] doporučuje respektovat během celé tvorby podnikatelského záměru následující zásady: •
orientace na trh (vymezení velikosti trhu),
•
prokázání prodejnosti výrobku (uvedení jednoho nebo dvou prvků, které mohou být zdrojem komparativní výhod),
•
věrohodnost a průkaznost předpokladů (každá skutečnost zdůvodněna objektivními údaji),
•
práce s rizikem.
Nutno dodat, že ani ten nejpropracovanější plán nám nezaručuje úspěch na trhu. Avšak čím více se plánu věnujeme, tím více můžeme eliminovat rizika plynoucí z nové investice.
2.2 Struktura a náležitosti podnikatelského záměru Podoba podnikatelských plánů se může různit od velikosti podniku. Základní náležitosti však zůstávají. Dle Vebera [6] můžeme podnikatelský plán rozdělit na tyto části:
popis podnikatelského záměru (základní informace o podniku, obor podnikání, nabízené výrobky a služby, konkurence, dodavatelé, zákazníci),
ekonomické propočty (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz o peněžních tocích, zdroje financování, ekonomické analýzy, hodnocení),
přílohy (dokumentace faktů uvedených v podnikatelském plánu).
Podrobnější struktura podnikatelského plánu může být například následující:
obsah,
shrnutí výsledků podnikatelského plánu,
základní informace o podniku,
24
analýza trhu,
marketingový mix
výroba,
personální zajištění
strategie dalšího rozvoje
ekonomické propočty, financování záměru,
přílohy.
Tuto strukturu si také vybereme pro náš podnikatelský plán.
25
3 Podnikatelský plán konkrétního podniku V této části své bakalářské práce uvedu příklad zpracování podnikatelského plánu konkrétního nově zakládaného malého podniku – společnosti s ručením omezeným se dvěma společníky a důvody, které mě k podnikání a tomuto konkrétnímu podnikatelskému záměru přivedly. Výsledkem tedy bude podnikatelský plán ve struktuře uvedené v teoretické části.
3.1 Shrnutí výsledků podnikatelského plánu Předmětem podnikání společnosti Moya je nákup a prodej luxusních módních výrobků pro psy, zejména oblečků, pelíšků, nábytku, kosmetiky, šperků, kočárků, tašek a příslušenství. Tento podnikatelský záměr je založen na velké znalosti trhu, stejně tak jako praktické zkušenosti přímo z výroby tohoto zboží. Podnik bude založen jako společnost s ručením omezeným se dvěma společníky. Počáteční základní kapitál bude 640 000 Kč, který bude vložen v hotovosti (620.000 Kč) a nepeněžitým vkladem (počítač v hodnotě 20 000 Kč). Sídlo podniku: Miroslav Název podniku: Moya, s. r. o. Na základě Porterovy analýzy pěti sil jsem zjistila, že je má trhu v České republice daný podnikatelský záměr velký potenciál, což také potvrzují mé praktické zkušenosti. Ačkoliv se tento podnikatelský plán týká pouze období jednoho roku, pochopitelně zvažuji i strategii do dalších let. Výhledově se výrobní strategie týká případného rozšiřování sortimentu o krmiva, odbytová strategie se zřejmě bude snažit o další rozšiřování formou franchisingu. Naše znalost trhu, společně s propočty ukazují na velkou výnosnost tohoto projektu, ale pochopitelně se nevyhneme určitému riziku. Velký důraz klademe na marketingovou komunikaci, o které se domnívám, že bude pro tento projekt zcela zásadní a silně ovlivní finanční výsledky společnosti. 26
3.2 Základní informace o podniku Moya Společnost Moya, která bude na základě tohoto podnikatelského plánu založena, bude společnost s ručením omezeným se dvěma společníky. Moya bude vytvořena tak, aby pokryla poptávku českého, později možno zahraničního trhu po vysoce kvalitním značkovém zboží pro psí miláčky a jejich pány. Filosofie společnosti Moya je založena zejména na kvalitě, designu, značce a propracované marketingové komunikaci, stejně tak jako na dostupnosti našich výrobků jak na internetu, tak v kamenných specializovaných prodejnách. Výrobky budou zaměřeny na vyšší trh, speciálně pro zákazníky, kteří rozmazlují své psí miláčky a chtějí pro ně jen to nejlepší. Proto je pracovním přívlastkem Moyi slogan „Versace pro psí miláčky“. Tento slogan je pouze pracovní, nebude nikde zveřejňován, je použit pouze pro účel tohoto podnikatelského plánu pro ilustraci positioningu, kterého chceme dosáhnout. Tento plán zahrnuje zejména první rok podnikání, nastíněná je i další strategie rozvoje.
Poslání: „Prosperita a úspěch společnosti Moya je založena zejména na kvalitě, designu, značce a propracované marketingové komunikaci tak, aby splňovaly ty nejnáročnější očekávání a představy našich zákazníků“
Nabízené výrobky a služby Sortiment společnosti Moya bude zahrnovat několik výrobkových řad. Základní výrobkovou řadou budou oblečky rozčleněné podle možnosti jejich užití. Nejdříve začneme pouze se třemi skupinami, tak, abychom mohli postupně rozšiřovat a nabízet nové výrobky, také abychom minimalizovali počáteční náklady. Názvy skupin záměrně budou v anglickém jazyce; jednak kvůli univerzálnosti při rozšiřování do zahraničí, ale zejména kvůli tomu, že jsou v tomto případě mnohem vhodnější – zní exkluzivněji a dávají výrobkovým řadám punc výjimečnosti.
27
Jsou to podřady: 1. sport – sportovní kombinézy, mikiny, vesty 2. fashion – šatičky, kalhotky, svetry 3. countryside & waterproof – oblečky do přírody a do nepříznivého počasí pro ochranu chlupů
4. unique design – plesové šaty, svatební šaty a fraky apod. 5. bedtime clothes – pyžama, župany 6. special occasions – valentýn, vánoční sobi, maškarní oblečky 7. limited editions – při speciálních událostech, např. fotbalové utkání, olympiáda
Dalšími výrobkovými řadami jsou: •
nábytek pro psí miláčky: sedačky, křesla, lóže a pelíšky
•
šperky: sponky, náramky, medailonky, řetízky, obojky
•
kosmetika: laky na drápky
•
módní tašky na přenášení pejsků
•
kočárky a vozítka pro ochrnuté pejsky
•
příslušenství: ozdobné věšáky a ramínka na psí oblečky
Cíle podniku Dlouhodobými cíli podniku jsou: -
stát se leaderem trhu psích oblečků a nábytku
-
docílit, aby značka byla vnímána jako seriózní, luxusní a kvalitní („Versace pro psí miláčky“)
Krátkodobými cíli podniku jsou: -
dosáhnout výnosu min. 2 mil. Kč v prvním roce
-
získat minimálně dva franchisanty v ČR v druhém roce 28
3.3 Analýza trhu a konkurence Výrobky společnosti Moya budou k dostání jak na internetu, tak zejména ve specializovaných prodejnách, které chceme umísťovat zejména do nákupních center a na hlavní nákupní tepny ve velkých městech. Projekt tohoto typu zatím v České republice není, budeme tedy průkopníky. Jsou zde však dílčí pokusy o tento typ prodeje, kdy je část obchodu vyhrazena pro oblečky či pelíšky. Z tohoto pohledu je největším konkurentem řetězec Zvěrokruh, který se však zaměřuje na nízkonákladové výrobky bez značky, dále pak drobné prodejny v centrech měst, které fungují podobně, příp. distribuují značkové oblečky společnosti Puppia. Nejvíce značkových oblečků je k dostání pouze přes internetové obchody, u kterých je značnou nevýhodou nemoci obleček pejskovi vyzkoušet, vidět barvy „na vlastní oči“, nemožnost vidět kvalitu a osahat si materiál. Mezi nejvýznamnější konkurenty na českém trhu v oblasti internetového obchodu jsou: -
Puppia – nejvýznamnější konkurent
-
Luxury dog – nabízí významné značky např. Pamela Anderson,
-
Crazy dog butik – nabízí značky jako např. Puppy Angel
-
Dogi fashion – široký sortiment, velmi komplexní nabídka
I přesto, že se zdá být konkurence docela velká, bereme výše uvedené spíše jako ubezpečení o tom, že tu vyšší trh doopravdy existuje, než jako hrozbu.
Porterův model pěti konkurenčních sil S využitím Porterova modelu pěti konkurenčních sil si stanovíme ty oblasti, ve kterých lze očekávat největší konkurenční síly.
- snadnost vstupu nových konkurentů do odvětví – vstup na trh je poměrně velmi jednoduchý. Nejsou třeba žádné zvláštní znalosti či dovednosti, jediným požadavkem jsou vstupní investice (které však také nejsou nijak závratné, jak si 29
ukážeme ve finanční části). O ovládnutí trhu tedy rozhoduje zejména marketinová komunikace, která je zcela zásadní, proto na ni klademe velký důraz.
- (možná) existence substitutů – v případě psích oblečků neexistuje dokonalý substitut, v případě psích křesel, sedaček a pelechů existují nedokonalé substituty v podobě různých dek a nepotřebného textilu, který majitelé svým psům dávají. Stále více lidí však volí právě psí pelechy apod. -
vyjednávací síla dodavatelů – pro výrobu textilních výrobků jsou užívány běžně dostupné materiály a díky početnosti šicích dílen v České republice je přechod k jiným dodavatelům bezproblémový. Zpočátku však počítáme s využitím služeb společnosti Vyrtex – Počarovská Anna, vzhledem ke znalosti prostředí, možnosti zasahovat při výrobě a ovlivňovat ji přímo a v neposlední řadě také kvůli možnosti využít velmi levné zdroje speciálních textilií jako např. krokodýlí či pštrosí kůže, které pro nás znamenají jednu z konkurenčních výhod.
-
vyjednávací síla odběratelů (zákazníků) – jelikož je naše společnost zaměřena na vyšší trh, není třeba zákazníky příliš ovlivňovat cenou. Jde jim zejména o kvalitu, exkluzivitu, komplexnost služeb a značku.
-
intenzita konkurenčního boje v odvětví – trh s textilními výrobky pro psy zaznamenává značný růst, protože se jedná o módní záležitost, navíc podporovanou mnoha celebritami. Jedná se tedy o módní poptávku (kterou budeme v rámci marketingové komunikace dále stimulovat) – kdo nemá pro svého pejska výrobek Moya, není dostatečně „in“. Vzhledem k uvedenému se dá dále čekat růst trhu i konkurenčních tlaků.
Porterova analýza nám tedy říká, že trh je našemu podnikatelskému plánu velmi nakloněn. Je zde reálná možnost uspět a vzhledem k vyjednávací síle zákazníků a jejich potřebám je zde prostor pro dosahování vysokých marží. Většinu konkurenčních tlaků lze eliminovat integrovanou marketingovou komunikací a vyhledáváním dalších tržních nik.
30
3.4 Marketingový mix Výrobek Jak jsme již uvedli, budou výrobky Moya klást důraz na kvalitu a design. Roztříděny budou do několika výrobkových řad, a to: oblečky, nábytek, šperky, kosmetika, módní tašky, kočárky a příslušenství. Důraz bude pochopitelně kladen také na obal (např. využití papírových taštiček s logem firmy, módní ramínka apod.). Samozřejmostí je potom zákaznický servis: úprava oblečku přímo na konkrétního pejska (prodejní asistenky budou vyškoleny, jak správně docílit, aby obleček seděl pejskovi na míru, oblečky se poté budou svážet do výrobny na správku), záruka, příp. rychlá a bezproblémová reklamace. Později bude možné nakupovat výrobky přes e-shop, k dispozici bude jak papírový, tak také elektronický katalog s našimi výrobky.
Cena Pro stanovení ceny výrobků použijeme strategii Skimming pricing (sbírání smetany), která spočívá ve stanovení vyšších cen pro produkty nově uváděné na trh a v postupném snižování cen v průběhu životního cyklu. Tuto vyšší cenu bude zákazníkům kompenzovat přidaná hodnota, kterou naše výrobky nabízí (tzn. být „in“, znát svou hodnotu a chtít jen to nejlepší). Pochopitelně tato vyšší cena nebude určována nahodile, ale podle metody stanovování ceny podle hodnoty vnímané zákazníkem. Budeme také ceny jednotlivých výrobků diverzifikovat, u některých podřad u oblečků chceme vyvolat snobskou poptávku, u některých módní poptávku.
Místo, distribuce Moya bude mít své pobočky zejména v nákupních centrech a na hlavních obchodních tepnách velkých měst. Podle informací, které mi poskytl pracovník realitní kanceláře Home Sweet Home, je základní sazba v pražských nákupních centrech 5000 Kč/m2/rok plus sazba za návštěvníky, v brněnské Galerii Vaňkovka je cena 40 Eur/m2/měsíc (cena se týká parfumerie, je tedy možné, že se cena bude lišit od druhu prodávaného zboží a umístění prodejny).
31
V prvním roce se budeme věnovat zejména budování jména a značky a úspěšnému vstupu na trh, proto nebudeme na distribuci příliš tlačit, tzn. nebudeme aktivně vyhledávat distributory. Rozšiřování však považuji za další logický krok. Výhledově se jako nejvhodnější řešení jeví odbyt formou franchisy, vzhledem k výhodám, které nabízí, tzn. efektivní pronikání na trh bez nutnosti investic do budování svých distribučních jednotek – kapitálově náročné.
Komunikace, podpora Komunikace a podpora se bude zaměřovat na společnost jako takovou, protože se domnívám, že komunikovat jednotlivé výrobky je nepraktické a zbytečné, zejména v počátcích, kdy se budeme snažit vejít v povědomí lidí. Reklama – tisk, outdoor. Důraz bude kladen na originální a umělecké zpracování. Ne ve stylu „originalita za každou cenu“, jen trvám na tom, aby kampaně měly příběh, sdělení, poselství a nápad. Jelikož však tištěná reklama nebude vzhledem k počtu prodejen v prvním roce příliš aktuální, není třeba ji nyní detailněji rozebírat. Public Relations: •
PR interní – zaměstnanci, franchisanti. Důležitým motivem zaměstnanců pro to, aby byli výkonní a dělali svou práci dobře a zodpovědně, je, aby se cítili uznáváni a rovnocenní. V počátcích se bude jednat zejména o stravenky (oboustranná výhoda) a podíl na obratu pobočky.
•
PR externí – veřejný, finanční, média. o Veřejný – následující řádky se opět nevztahují na první rok, je to pouze nástin, kterým směrem bychom se rádi vydali v dalších letech. Tento čas si ponecháme na zkoumání preferencí svých zákazníků, abychom mohli tento program pozměnit, případně se od něj odklonit. Vzhledem k stále větší popularitě charitativních projektů a ochotě lidí věnovat své prostředky na dobročinné účely, rozhodli jsme se i my tento trend využít, a to v několika rovinách: 1) sponzoring psího šampiona 2) sponzoring canisterapie 3) užívání značky Local Friendly. 32
Co je Local Friendly? Jedná se prozatím o pracovní název a moji myšlenku, kterou rozpracovávám v jiném podnikatelském plánu. Tato služba tedy bude poskytována společnostem externě. Jedná se o podobný princip, na kterém funguje značka Klasa – označení pro různé druhy výrobků, které pochází z domácí produkce. Local Friendly je pak značka, která označuje určitý druh přispívání od zákazníků (z každého výrobku např. 1 %), které půjdou na konkrétní projekty v tom kraji, ve kterém si zákazníci výrobek zakoupili. Cílem je „naučit“ zákazníky, že ze svých prostředků nepřispívají na nějakou neurčitou (i když prospěšnou) věc, ale mohou vidět výsledek svého přispívání přímo. o Finanční – pro dobrou spolupráci s investory, bankami atd. je nezbytné pravidelné a včasné zveřejňování výročních zpráv a dalších dokumentů (tato povinnost vyplývá ze zákona) o Média – na webových stránkách bude přímo sekce pro tiskové zprávy, kde budou média moci najít nejaktuálnější informace. PR oddělení však bude v tomto směru aktivní: bude samo vytvářet PR články a zasazovat se o jejich zveřejnění, bude tvořit a chystat podklady pro sponzorované odkazy v moderních časopisech pro ženy (Cosmopolitan, Elle, apod.), jelikož čtenářky těchto časopisů tvoří velmi významnou část naší cílové skupiny. Již v prvním roce bychom také rádi zavedli katalog výrobků), kde budou naši zákazníci mít celý sortiment výrobků, vysvětlení jejich předností a užití. Součástí bude také rozhovor se známou osobností, která o svého pejska pečuje a přehled našich PR aktivit. o Dodavatelé, konkurenti – v tomto směru budou důležité zejména internetové stránky jako forma komunikace a naše pověst jako taková. Je důležité, abychom na dodavatele a konkurenty působili jako sebejistá firma, která chce uspět na trhu, má velké ambice a vychází maximálně vstříc zákazníkům.
33
Sponzorování – jak je již uvedeno ve veřejném PR, budeme se sponzorství věnovat ve třech rovinách: 1) sponzoring psího šampiona 2) sponzoring canisterapie 3) užívání značky Local Friendly. Podpora prodeje – bude zajišťována např. módními přehlídkami v rámci akcí nákupních středisek Prodejní místa – všechna prodejní místa musí mít jednotnou kulturu. Je důležité, aby zákazník poznával firmu již podle vzhledu a vybavení, zaměstnanci musí být vyškolení, jak správně jednat se zákazníkem. Veletrhy a výstavy – prezentační stánky na výstavách šampionů jsou samozřejmostí, jejich součástí budou katalogy s nabídkou pro aktuální rok, ze kterého bude možné objednat výrobek poštou či přes internet. Webová prezentace – na našich stránkách rozhodně nenajdete tlapky a podobné obrázky s psími motivy tak jako na podobně zaměřených serverech. Web bude zaměřen módně, s důrazem na atraktivní umělecky provedené fotografie.
3.5 Výroba Veškerou výrobu budou zajišťovat dodavatelé z České republiky tak, abychom byli schopní dostát svým závazkům ze značky Local Friendly. Budeme požadovat, aby co největší možné množství částí našich výrobků bylo původem z Evropy, jednak kvůli ekologickým a kvalitativním důvodům, ale také kvůli možnosti mít na štítcích jako původ výrobku Evropskou unii (Made in EU) – tyto dvě značky budou užity pro marketingové účely. Vzhledem k výrobně látek ve Dvoře Králové a mnoha šicích a strojírenských dílen v ČR nebude zajištění výroby problém.
3.6 Personální zajištění Podnikové vedení bude zajištěno slečnou Eliškou Počarovskou a panem Jaromírem Kocourkem. Rozdělení kompetencí:
34
Eliška Počarovská – marketing, PR, dodavatelé, nábor a vedení zaměstnanců, návrhy výrobků, web stránek, vybavení prodejny Jaromír Kocourek – finance Provoz obchodu budou zajišťovat čtyři asistentky obchodu. V prvních měsících bude vedení na stejné mzdové úrovni jako zaměstnanci, navyšovat se může podle obratů.
3.7 Strategie dalšího rozvoje Pochopitelně je důležité se věnovat strategii dalšího rozvoje a rozšiřování. Prvním krokem bude poskytování franchisových licencí pro naše další obchody, podle úspěchu bychom sortiment rozšířili o další výrobkové řady, z nichž nejvýznamnější je zřejmě krmivo pro psy. V dalších letech je možné uvažovat o psích lázních – rehabilitačním centru. Pro tyto další aktivity však bude třeba vytvořit samostatný podnikatelský plán s detailními propočty.
3.8 Finanční plán Počáteční kapitál podniku je tvořen následujícími vklady společníků:
Tab. č. 3: Vklady 1.
vklady vložené sl. Počarovskou
Osobní počítač
r. v. 2006
Peněžitý vklad 2.
20 000 Kč 300 000 Kč
vklady vložené panem Kocourkem
peněžitý vklad
320 000 Kč
Celkem nepeněžité vklady
20 000 Kč
Cekem peněžité vklady
620 000 Kč
Celkem upsaný vlastní kapitál
640 000 Kč
35
ZAHAJOVACÍ ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu (k 1. 1. 2008, v tisících Kč) Tab. č. 3: Zahajovací rozvaha označení
AKTIVA AKTIVA CELKEM
1. 1. 2007 640
A.
Pohledávky za zapsaný základní kapitál
B.
Stálá aktiva
B. I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
B. II.
Dlouhodobý hmotný majetek
B. III.
Dlouhodobý finanční majetek
C.
Oběžná aktiva
C. I.
Zásoby
C. II.
Dlouhodobé pohledávky
C. III.
Krátkodobé pohledávky
C. IV.
Krátkodobý finanční majetek
D.
Ostatní aktiva
0
D. I.
Časové rozlišení
0
označení
20
20
620
620
PASIVA
1. 1. 2007
PASIVA CELKEM
640
A.
Vlastní kapitál
20
A. I.
Základní kapitál
20
A. II.
Kapitálové fondy
A. III.
Rezervní fondy, nedělitelný zisk a ostatní fondy ze zisku
A. IV.
Výsledek hospodaření minulých let
A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
B.
Cizí zdroje
B. I.
Rezervy
B. II.
Dlouhodobé závazky
B. III.
Krátkodobé závazky
B. IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
C.
Ostatní pasiva
C. I.
Časové rozlišení
620
620
36
Plán nákladů, výnosů a hospodářského výsledku V první fázi bude pochopitelně nutné investovat do zařízení prodejny, zásob a propagačních materiálů, je třeba si zachovat rezervu pro uhrazení nájmu na první tři měsíce a také rezervu pro další nečekané náklady v období prvních třech měsíců. Počáteční náklady mají tedy tuto strukturu: Tab. č. 4: Počáteční náklady Náklad
Kč
1.
Vybavení prodejny
150 000,–
2.
Zásoby
180 000,–
3.
Nájem – 3. měsíce
180 000,–
4.
Propagační materiály
50 000,–
5.
Rezerva
60 000,–
Celkem
620 000,–
Dále je třeba se zamyslet nad provozními náklady prodejny a zhodnotit minimální objem prodeje k návratnosti investice. Provozní náklady měsíčně Tab. č. 5: Provozní náklady Náklad
Kč
1.
Plat zaměstnanců (6 x 20.000,–)
120 000,–
2.
Nájem (40 m x 40 Euro)
60 000,–
3.
Energie
10 000,–
Celkem
191 000,–
37
Ačkoliv je reálné, že může dojít ke změně dodavatele, vycházíme nyní z kalkulace dodavatelských cen Vyrtex – Počarovská Anna, která má v oboru mnohaleté zkušenosti. Nejvíce kupované výrobky uvádím v příloze i s jejich dodavatelskými cenami této společnosti a z těchto cen také vycházím v následujícím textu. Budeme také vycházet z cen pro malá plemena, protože ty jsou ze zkušenosti nejprodávanější. Uveďme si nyní alespoň základní propočty pro psí obleček – sportovní kombinézu velikosti yorkshire teriéra. Nákupní cena 191,60 bez DPH, prodejní ceny budou přibližně od 800 Kč za nejobyčejnější (u nejluxusnějších se bude cena pohybovat kolem 4 000 bez DPH). Pokud tedy budeme uvažovat v nejlevější variantě (nákup za 191,60, prodej 800), činí nám marže 608,40. Podobně slibná čísla nám ukazují také propočty pro pelíšky. Nákupní cena pro pelíšek 60 cm činí 55,– bez DPH, prodejní ceny by pak začínaly přibližně na 450 Kč bez DPH (opět u nejluxusnějších by se cena pohybovala kolem 2000 bez DPH). Pokud tedy uvažujeme v nejlevnějších variantách nejmenších velikostí, bude třeba v prvních měsících k pokrytí měsíčních provozních nákladů (pokud uvažujeme, že náklady na zásoby pro první měsíc máme zahrnuty v počátečních nákladech):
•
prodat 239 oblečků, tj. 8 oblečku denně (190.000/800)
NEBO •
prodat 422 pelíšků, tj. 14 pelíšku denně (190.000/450)
Tato čísla jsou působivá, zvláště proto, že udávají prodej pouze dvou nejlevnějších výrobků a nezahrnují další výrobky, které se na obratu budou také podílet nemalou měrou.
38
Skryté náklady Za skryté náklady v našem případě považuji mzdové náklady za práci související např. s navržením prodávaných výrobků, internetových stránek a navržením veškerých propagačních materiálů, které bude kompletně zajišťovat Eliška Počarovská. Tyto náklady nejsou účetně vyčísleny, zejména proto, že by v počátcích mohly velmi ztížit zavedení a fungování podniku. Tyto náklady budeme vyrovnávat na konci účetního období dohodou navýšením podílu ze zisku.
Vývoj tržeb Graf č. 2: Varianty prodeje
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Optimistická varianta Očekávaná varianta
červen
květen
duben
březen
únor
leden
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
Pesimistická varianta
červenec
prodej
Možné varianty prodeje (tis. Kč)
měsíc
Tab. č. 6: Varianty výnosu Varianta
Tržby (v tis. Kč)/rok
Provozní náklady/rok
Optimistická
8.550
2.280
Dodavatelské náklady (max. 30 %) 1700
Pesimistická
2.540
2.280
847
–587
Očekávaná
6.050
2.280
1190
2.580
39
Výnos
4.570
Vzhledem k tomu, že projekt tohoto typu ještě v ČR neexistuje, nemůžeme vycházet z žádných konkrétních údajů, pouze z údajů výrobce Vyrtex – Počarovská Anna. Vycházíme tedy z údajů o počtu dodávaného zboží ročně, které jsme navýšili vzhledem k vyšším cenám, kterými chceme vstoupit na trh, počtu návštěvníků nákupního střediska a marketingové komunikaci. Pochopitelně bychom nejvíce uvítali optimistickou variantu, je však nutné se připravit na varianty všechny, mezi něž patří také ztráta. V tomto případě bychom se stáhli z trhu a zbytek zásob prodali přes e-shop.
Náklady ztracené příležitosti Kromě účetních nákladů považuji za nutné zmínit také implicitní náklady, které nám ukáží ekonomický zisk, který bychom pro komplexnost informací neměli zanedbat. Vzhledem k údajům Poradenského centra Masarykovi Univerzity [14] je pro absolventku vysoké školy s ekonomickým zaměřením nástupní plat 17 107 Kč, aktuální plat pak 23 680 Kč. Je tedy nutné od účetních nákladů za jeden rok odečíst také částku 264 441 Kč (pro Elišku Počarovskou). V případě Jaromíra Kocourka částku odečítat nebudeme, protože předpokládáme, že si minimálně v prvním roce svoje stávající zaměstnání udrží.
40
Závěr Malé podniky jsou v dnešním globalizovaném světě velmi důležitou součástí národních ekonomik. Jejich nespornými výhodami jsou zejména flexibilita, inovativnost a odolnost vůči hospodářské recesi. Jako zásadní výhodu vidím možnost snadného vyhledání a využití tržních nik, což je pro tržní prostředí více než žádoucí. Ve své bakalářské práci jsem se věnovala vytvoření metodiky k založení malého podniku – společnosti s ručením omezeným a vypracování podnikatelského plánu pro tento podnik. V teoretické části se věnuji nejdříve vymezení termínu podnik, podnikatel a podnikání, následně se věnuji právním formám podnikání a hlavním kritériím rozhodování o právní formě podnikání. Na základě těchto informací jsem vybrala nejvhodnější formu podnikání, uvedla jsem její výhody a nevýhody a také základní kroky k jejímu založení. V další části jsem položila teoretické základy pro zpracování podnikatelského záměru do podoby podnikatelského plánu. Zaměřuji se na jeho strukturu, náležitosti a zásady při tvorbě. Následuje praktická část této práce, ve které jsem vytvořila podnikatelský plán malého, nově zakládaného podniku. Jedná se o společnost s ručením omezeným se dvěma společníky. Uvedla jsem důvody a okolnosti, které mě k tomuto záměru přivedly, analýzu konkurence s pomocí Porterova modelu pěti sil, marketingový mix, personální obsazení a (zřejmě nejdůležitější) finanční část, ve které se dobíráme k ziskovosti projektu. Jakožto budoucí absolventka Ekonomicko-správní fakulty pokládám za důležité neoperovat pouze s účetním ziskem, ale také s ekonomickým ziskem, proto jsem do jedné ze subkapitol zařadila také implicitní náklady týkající se nákladů ztracené příležitosti. Při zpracování podnikatelského plánu je třeba si uvědomit jeho funkci. Důležitou funkcí je utřídění si myšlenek ohledně podnikatelského záměru, zvážení rizika investice a v případě uskutečnění plánu také zpětná vazba, zda společnost dosáhla svých 41
cílů či nikoliv, příp. proč jich nedosáhla a zvážení dalších opatření. Avšak i přesto, že se při tvorbě plánu ukáže, že tento podnikatelský záměr je nereálný, splnil plán svůj účel. Tím je zamezení rizika nerentabilních investic.
V úvodu této práce, jsem si stanovila tyto cíle: •
vytvoření metodiky založení společnosti s ručením omezeným
•
vypracování konkrétního podnikatelského záměru podniku
Věřím, že zpracovaná bakalářská práce tyto cíle splňuje a vzhledem k jejím výsledkům jsem přesvědčena o jejím uplatnění v praxi.
42
Seznam použité literatury [1] SYNEK, M. a kolektiv: Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 455 s.ISBN 80-7169-211-5. [2] FRKOVÁ, J. Individuální podnikání. 1. vyd. Praha : ČVUT Praha, 1998. ISBN 8001-01763-X. [3] NOVOTNÝ, J.; SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku I. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita v Brně, 2004. 164 s.ISBN 80-210-3333-9. [4] WUPPERFELD, U.: Podnikatelský plán a investiční financování. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 159 s.ISBN 80-7261-075-9. [5] FOTR, J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. dopl. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. 214 s.ISBN 80-7169-812-1. [6] VEBER, J. a kol.: Management – základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2005. 700 s.ISBN 80-7261-029-5. [7] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. [8] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění. [9] Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku [10] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [11] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu [12] Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech [13] OFICIÁLNÍ WEB ČESKÉ REPUBLIKY. Jak založit společnost s ručením omezeným [on-line] Dostupný z www: http://www.czech.cz/cz/ekonomikapodnikani-veda/podnikani/formy-podnikani/jak-zalozit/sro/ [14] SIROVÁTKA Tomáš, NEKUDA Jaroslav. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 2003 – 2004 v praxi. 2006. [on-line]. Dostupný z www: http://www.rect.muni.cz/pcentrum/statistiky.php?z=s&slozka= 2&folder=2&id=32
43
Seznam příloh
1. Ceník dodavatele
44
45
