Podnikatelský plán s akcentem na získání bankovního úvěru

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Podnikatelský plán s akcentem na získání bankovního úvěru Diplomová práce

Autor:

Bc. Lukáš Smolka Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing, Josef Šiman

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem dne 10.4.2012

Bc. Lukáš Smolka

Anotace Ve své diplomové práci se zaměřuji na tvorbu podnikatelského plánu s akcentem na získání bankovního úvěru společnosti AXEM s.r.o. Cílem společnosti je získat střednědobý bankovní úvěr a získat finance potřebné k dalšímu rozvoji a získání nových odběratelů. V první části, teoretické, definuji právní formy podnikání, náleţitosti podnikatelského plánu a podnikatelské bankovní úvěry. Teoretická část je popsána velice podrobně, neboť teoretická část je důleţitá k pochopení části praktické. V části druhé, praktické, vytvářím podnikatelský plán pro firmu AXEM s.r.o. podle části teoretické. Ve společnosti AXEM s.r.o. jiţ dlouho pracuji, mám přístup k veškerým informacím a veškerých jednání jsem se účastnil osobně. V závěru popisuji celkové shrnutí tvorby podnikatelského plánu a získání úvěru. Annotation I have focused in my dissertation on the creating the business plan with accent to get a banking credit for company AXEM s.r.o. The target of the company is geting a medium-term banking credit and get the finance for next progress and get a new customers. In the first theoretical part, I define a legal forms business, the requirements business plan and business banking credits. The theoretical part I have write elaborately, because is very important to understand the practical part. I create the business plan for AXEM s.r.o. company by the theoretical part in the second part. I work a lot of time in AXEM s.r.o. and i have the access to informations and i visited personally the dealings. I write the summary the business plan and geting the bank credit in the finish part.

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 5 1 Analýza právní formy podnikání .................................................................................... 6 1.1 Podnikání FO ........................................................................................................... 8 1.1.1 Osoby podnikající na základě ţivnostenského oprávnění ................................ 8 1.2 Obchodní společnosti ............................................................................................. 12 1.2.1 Společnost s ručením omezením..................................................................... 17 1.2.2 Akciová společnost ......................................................................................... 19 1.2.3 Veřejná obchodní společnost .......................................................................... 22 1.2.4 Komanditní společnost.................................................................................... 24 1.3 Druţstva ................................................................................................................. 26 2 Podnikatelský plán a jeho náleţitosti............................................................................ 29 2.1 Přínosy podnikatelského plánu pro management ................................................... 30 2.2 Příprava podnikatelského plánu ............................................................................. 31 2.3 Struktura podnikatelského plánu ............................................................................ 31 2.3.1 Obsah .............................................................................................................. 32 2.3.2 Shrnutí, titulní strana....................................................................................... 32 2.3.3 Okolí firmy (analýza trhu) .............................................................................. 33 2.3.4 Popis podniku ................................................................................................. 34 2.3.5 Marketingový plán .......................................................................................... 35 2.3.6 Hodnocení rizik............................................................................................... 36 2.3.7 Výroba, provozní činnosti ............................................................................... 37 2.3.8 Finanční plán................................................................................................... 37 2.3.9 Finanční plánování .......................................................................................... 41 2.3.10 Finanční analýza.......................................................................................... 42 2.3.11 Přílohy ......................................................................................................... 45 3 Podnikatelské bankovní úvěry, kritéria jejich vhodnosti a podmínky jejich poskytnutí 46 3.1 Bankovní soustava ................................................................................................. 46 3.2 Podnikatelské bankovní úvěry ............................................................................... 47 3.2.1 Rozdělení podnikatelských úvěrů: .................................................................. 48 3.3 Podmínky poskytnutí podnikatelského úvěru ........................................................ 57 4 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI AXEM .................................................................. 59 5 Tvorba střednědobého podnikatelského plánu společnosti AXEM s.r.o...................... 61 5.1 Úvod ....................................................................................................................... 62 5.2 Shrnutí .................................................................................................................... 62 5.3 Okolí firmy ............................................................................................................. 64 5.4 Popis podniku ......................................................................................................... 65 5.5 Marketingový plán ................................................................................................. 70 5.6 Hodnocení rizik ...................................................................................................... 72 5.7 Obchodní plán ........................................................................................................ 73 5.8 Finanční plán .......................................................................................................... 73 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 84 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 85 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 86 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 86 Seznam příloh ........................................................................................................................... 87

ÚVOD Název mé diplomové práce zní Podnikatelský plán s akcentem na získání bankovního úvěru. Zvolené téma jsem si vybral ze dvou důvodu. První důvod je vytvoření si představy o úspěšné, spokojené a efektivně se rozvíjející organizaci. Efektivní a úspěšná organizace musí dbát na celkový systém řízení, provádět úspěšná rozhodnutí, správně řídit rizika, správně stanovit realizovatelné cíle, být schopná odolávat konkurenčním firmám na trhu atd. Rozvíjející se firma musí neustále tvořit mnoho činností, které jsou pro její dobré fungování nezbytné. Druhým důvodem výběru tohoto tématu je postupné vypracovávání analýz podniku a moţnost sledovat postupný vývoj společnosti. Za velký přínos povaţuji moţnost získání nových informací o společnosti, ve které pracuji. V teoretické části se soustředím na podrobné zpracování právních forem podnikání. Povaţuji to za základní informace, které jsou pro pozdější zpracovávání podnikatelského plánu nesmírně důleţité. Kapitola obsahuje základní údaje o společnostech o jejich zaloţení, vzniku i ukončení jejich činnosti. V druhé kapitole popisuji hlavní náleţitosti podnikatelského plánu. V této kapitole jsem s pomocí odborné literatury vytvořil jakýsi vzorový podnikatelský plán, podle kterého vytvářím v části praktické podnikatelský plán společnosti AXEM s.r.o. Třetí kapitola diplomové práce obsahuje rozčlenění bankovních úvěrů, které jsou nabízeny na českém trhu. Popsal jsem základní rozdíly různých forem bankovních úvěrů. Druhá část diplomové práce obsahuje dvě kapitoly. První kapitole se jmenuje představení společnosti. V této kapitole krátce představuji společnost, pro kterou je podnikatelský plán vytvářen. Druhá část obsahuje tvorbu podnikatelského plánu, kde uvádím veškeré poznatky z části teoretické do praxe. Postupně vytvářím podnikatelský plán a provádím analýzy firmy. Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření podnikatelského plánu pro externí instituce za účelem získat potřebné finanční zdroje formou střednědobého bankovního úvěru. Pro naplnění hlavního cíle věnuji kaţdé analýze maximální pozornost a spolupracuji a vedením společnosti. V závěru shrnuji celkový průběh tvorby podnikatelského plánu a jeho úspěšnost. Dále se zmiňuji o tom, jak byl posouzen nezávislým finančním poradcem a bankovní institucí.

5

1 ANALÝZA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Podnikání1 je dlouhodobou záleţitostí a někdy se stává celoţivotním osudem. Vznikají rodinné podniky, které zajišťují několika generacím zaměstnání, resp. příjmy na úhradu menších či větších ţivotních nákladů. Podnikání je alternativou k zaměstnaneckému poměru. Objektivní úspěch podnikání lze vyjádřit peněţními příjmy plynoucích z podnikání a subjektivním úspěchem je vnímání výsledků podnikání okolím. Podnikání charakterizujeme z ekonomického hlediska jako zapojení ekonomických zdrojů a dalších aktivit za účelem zvýšení jejich původní hodnoty. Účelem podnikání je realizování podnikatelského záměru a dosaţení zisku. Z právního hlediska se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem, na vlastním zodpovědnost za účelem dosaţení zisku upravená podle obchodního či ţivnostenského zákoníku. Samostatná činnost spočívá v tom, ţe určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom: jaké statky nebo sluţby bude na trhu poskytovat; jakým způsobem a kde bude produkty vytvářet; s kým bude spolupracovat; jakým způsobem bude provoz financován; jaká bude právní forma podnikání; jakým způsobem se budou tvořit ceny; jakého zisku se má dosahovat. Z hlediska psychologického je podnikání činnost motivovaná potřebou něco získat, něco dosáhnou, nebo si něco vyzkoušet. Z tohoto pohledu je podnikání vnímáno jako prostředek k dosaţení seberealizace, zbavení se závislosti či postavení se na vlastní nohy. Z hlediska sociologického je podnikání charakterizováno jako vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledání cesty k dokonalejšímu vyuţití zdrojů, hledání pracovních míst a příleţitostí. K základním rysům podnikání patří vloţení kapitálu, který můţe být vlastní nebo cizí, do podnikání při zahájení činnosti. Velikost kapitálu je dána především předmětem podnikání a jeho rozsahem. Jedním z hlavních cílů a principů podnikání by měla být snaha o zhodnocení vloţeného kapitálu do podnikání a trvalého dosahování přebytku výnosů nad náklady. Tento 1

Podle zdroje: ŠIMAN, J. Úvod do podnikových financí. 1. vyd. Praha: nakladatelství PrintActive, s.r.o., 2005, 6-9 s. ISBN 80-86754-49-9

6

princip či cíl je dosahován pokud je do podnikání vloţena potřebná vůle a chuť podnikat. Úspěšné podnikání je zaloţeno na potřebné motivaci, objektivních předpokladech, schopnostech a dovednostech. Podnik je subjekt, 2který podniká za účelem dosaţení zisku. Z ekonomického hlediska se jedná o soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek slouţících k podnikání. Podnik je společenství lidí a prostředků, které jsou spojeny za účelem zabezpečování různých činností za účelem zajištění vlastního prospěchu. Podnik vstupuje na trh a zabezpečuje pro jiné ekonomické subjekty různé výkony za účelem dosaţení zisku. V současné době existuje na trhu mnoho podniků které jsou specifické svým sloţením. Podniky se nejčastěji dělí podle velikosti na: drobné – do 100 zaměstnanců; malé – 100 zaměstnanců; střední – 101 aţ 500 zaměstnanců; velké – 500 a více zaměstnanců. Základní legislativní úpravu podnikání určuje obchodní zákoník a ţivnostenský zákon. Obchodní zákoník (ve zkratce Obchz) je právním předpisem obchodního práva. Obchodní zákoník upravuje: postavení podnikatelů (otázky obchodní společnosti, firmy, jednání podnikatele); obchodní závazkové vztahy; některé jiné vztahy s podnikáním související; postavení jiných osob neţ podnikatelů, pokud tak stanoví zákon (soukromoprávní; nároky spotřebitelů při poškození nekalou soutěţí). Obchodní zákoník je zákon kodifikace v oblasti obchodního práva coby součásti práva soukromého. Obchodní zákoník představuje nejvýznamnější zvláštní předpis k občanskému zákoníku. Vztah k občanskému zákoníku je různý. Některé vztahy obchodní zákoník neupravuje, pak se pouţije občanský zákoník výhradně, pokud tyto vztahy neupravuje zvláštní zákon, jiné upravuje jen částečně, pak se občanský zákoník pouţije částečně v neupravených částech a jiné komplexně. Ţivnostenský zákon upravuje podmínky ţivnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodrţováním. Ţivnostenský zákoník vymezuje pojem ţivnost, stanovuje sankce za porušení zákona. 2

Podle zdroje: ŠIMAN, J. Úvod do podnikových financí. 1. vyd. Praha: nakladatelství PrintActive, s.r.o., 2005, 6-9 s. ISBN 80-86754-49-9

7

Podnikání se z hlediska právní formy dělí na podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob.

1.1 Podnikání FO Podnikání fyzických osob je povaţováno za nejjednodušší formu podnikání. Podnikání FO není náročné na základní kapitál. Celkový průběh při za

1.1.1 Osoby podnikající na základě ţivnostenského oprávnění Ţivnostenské oprávnění upravuje zákon č.455/1991, ţivnostenský zákon. Zákon ţivnost definuje jako: „Ţivnost je soustavná činnost, provozovaná podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Ţivnostenské oprávnění se od 1.7.2008 osvědčuje výpisem z ţivnostenského rejstříku. Při podání ţádosti o udělení ţivnostenského oprávnění musí být splněny tyto znaky: musí se jednat o činnost soustavnou; tato činnost musí být provozována samostatně; činnost musí být vykonávána podnikatelem pod vlastním jménem; podnikatel vykonává danou činnost na vlastní zodpovědnost; cílem této činnosti je dosaţení zisku; podnikatel splňuje podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Ţivnost můţe provozovat fyzická i právnická osoba pokud splňuje všeobecné podmínky, popřípadě zvláštní podmínky uvedené v zákoně a nemá překáţky v provozování ţivnosti. Podnikatel můţe provozovat více ţivností, ale musí mít na ně oprávnění. Ţivnost mohou provozovat ve stejném rozsahu české i zahraniční osoby. Českými osobami se rozumí fyzické osoby, které mají trvalé bydliště na území České republiky a osoby právnické, které mají sídlo na území České republiky. Zahraničními osobami se v tomto případě rozumí fyzické osoby, které mají bydliště mimo území České republiky a osoby právnické, které mají sídlo mimo území České republiky. K získání ţivnostenského oprávnění musí být splněny zákonem stanovené podmínky. Těmito podmínkami jsou: 1) Všeobecné podmínky dosaţení věku 18ti let; způsobilost k právním úkonům; trestní bezúhonnost; 8

předloţení dokladu o tom, ţe fyzická osoba nemá nedoplatky vůči finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení.

2) Zvláštní podmínky Mezi zvláštní podmínky provozování ţivnosti se řadí odborná způsobilost, popřípadě jiná je-li vyţadována, dále můţe být vyţadována i praxe v oboru. Splnění těchto podmínek se prokazuje doklady o příslušeném vzdělání, případně doklady o vzdělání v příbuzném oboru a dokladem o příslušné praxi podle poţadavků ţivnostenského zákona. V případě provozování ţivnosti právnickou osobou musí výše uvedené podmínky splňovat odpovědný zástupce právnické osoby. Překáţky v provozování ţivnosti Ţivnost nemůţe provozovat fyzická a právnická osoba: na jejíţ majetek byl prohlášen konkurz; které bal uloţen trest zákazu činnosti soudem nebo orgánem státní správy, po dobu kdy tento zákaz trvá; po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolventního návrhu z důvodu, ţe majetek dluţníka nepostačuje k úhradě nákladů insolventního řízení; po dobu 3 let, pokud byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; při zrušení ţivnostenského oprávnění. Ţivnosti jsou podle různých kritérií rozdělovány na ţivnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací ţivnost lze provozovat po splnění všeobecných podmínek na základě ohlášení na ţivnostenském úřadě a zaplacením správního poplatku. Ţivnost vzniká dnem ohlášení na ţivnostenském úřadě. Podnikatel můţe tedy provozovat ţivnost ihned po ohlášení, i kdyţ ještě nemá ţivnostenské oprávnění papírově. Dále se ohlašovací ţivnosti dělí na ţivnosti řemeslné, volné a vázané. Všechny ţivnosti musí mít splněny všeobecné podmínky, popřípadě zvláštní podmínky, které jsou uvedeny v zákoně. Mezi ţivnosti ohlašovací patří: Ţivnost řemeslná Činnosti, které spadají pod tento druh ţivnosti, jsou vypsány v příloze č. 1. ţivnostenského zákona, která je ještě rozdělena na části A, B a C. U ohlašovacích ţivností je nutné prokázat odbornou způsobilost a to předloţením příslušnými doklady, například: výuční 9

list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom anebo jinými doklady, které jsou uznané zákonem. „K těmto patří např. doklady o tom, ţe občan předmětnou činnost vykonával v jiném státě EU po stanovenou dobu. Ţivnost vázaná Činnosti, které spadají pod tento druh ţivnosti, jsou vypsány v příloze č. 2. ţivnostenského zákona. V případě vázané ţivnosti je nutné prokázat odbornou způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy. Ţivnost volná Ţivnost volná nevyţaduje prokázání odborné ani jiné způsobilosti, ale musí splňovat všeobecné podmínky pro udělení ţivnosti. Upravena přílohou č. 4. zákona o ţivnostenském podnikání. Ţivnost koncesovaná Ţivnosti koncesované jsou ţivnosti, které lze provozovat na základě udělení státního povolení. U koncesovaných ţivností vzniká ţivnostenské oprávnění na základě udělení koncese. Činnosti, které spadají pod tento druh ţivnosti, jsou vypsány v příloze č. 3. ţivnostenského zákona, který rovněţ stanovuje jaké předpoklady, musí být splněny pro udělení koncese, a uvádí orgán, který se vyjadřuje k ţádosti o udělení koncese. Na vydání koncese není právní nárok, v případě zamítavého rozhodnutí je ovšem moţnost odvolat se k vyššímu orgánu státní správy. „Charakteristickým znakem koncesovaných ţivností je dále, to ţe provozovateli koncesované ţivnosti mohou být uloţeny podmínky výkonu ţivnosti (omezujícího charakteru). Např. z důvodu veřejného zájmu můţe být provozování ţivnosti vymezeno určitým zemím (např. v zájmu silniční dopravy), popř. koncese můţe bát vydána jen na dobu určitou.“ Vznik ţivnostenského oprávnění ovlivňuje kromě druhu ţivnosti také charakter osoby ţadatele, tedy zda se jedná o osobu fyzickou nebo právnickou, tuzemskou nebo zahraniční. U zahraničních osob se dále rozlišuje, zda jde o osobu z některého členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. Postup pro ohlášení ţivnosti ohlašovací je upraven v § 45 a výše ţivnostenského zákona. Jak jsem jiţ zmínil, pro získání ţivnostenského oprávnění je zapotřebí pouze samotná vůle subjektu, která se o ţivnostenské oprávnění uchází. V případě, ţe FO splňuje podmínky stanovené zákonem, vzniká oprávnění provozovat ţivnost dnem ohlášení ţivnosti. U právnických osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, tak lze aţ v okamţiku zápisu dané ţivnosti do obchodního rejstříku.

10

Samotné ohlášení lze podat osobně u jakéhokoliv obecního ţivnostenského úřadu, ty vykonávají funkce tzv. centrálního registračního místa pro podnikatele, prostřednictvím kterého můţe podnikatel provést nejen registrací, ale i ohlásit případnou změnu údajů, například ve vztahu k finančnímu úřadu či správě sociálního zabezpečení. Ohlášení lze zaslat poštou nebo elektronicky. Vznik ţivnostenského oprávnění u ţivnosti koncesované je na rozdíl od vzniku ţivností ohlašovacích přísnější. Provozování ţivnosti koncesované je moţné pouze na základě získání zvláštního oprávnění k podnikání – koncese. Koncesí se rozumí státní povolení k provozování ţivnosti u činností vymezených ţivnostenským zákonem. K udělení koncese je zapotřebí souhlasné stanovisko příslušného orgánu státní správy. Osoba hodlající podnikat podá ţádost o vydání koncese u jakéhokoliv obecního ţivnostenského úřadu. V případě uznání ţádosti a splnění všech podmínek o udělení koncese vydá ţivnostenský úřad do 60 dnů souhlasné stanovisko. Dále je do 5 dnů od udělení koncese proveden zápis do ţivnostenského rejstříku. Ukončení ţivnostenského oprávnění lze provést dvěma způsoby. Pozastavení ţivnosti Pozastavit, přerušit ţivnost je moţné na libovolnou dobu (měsíc, rok). Obvykle se ţivnosti přerušují po skončení vykonávání sezonních prací, jednorázové zakázky apod. Podnikatel tak učiní oznámením ţivnostenskému úřadu o pozastavení ţivnosti. Zároveň je nutné nezapomenout na ostatní instituce, které jsou s podnikáním propojeny. Zánik ţivnosti Ţivnostenské oprávnění zaniká v těchto případech: a) „smrtí podnikatele, nepokračují-li v provozování ţivnosti dědicové nebo správce dědictví“ b) „zánikem právnické osoby, nejde-li o přeměnu formy obchodní společnosti, nebo obchodní společnosti v druţstvo“ c) „uplynutím doby, na kterou bylo ţivnostenské oprávnění vystaveno (v případě vydání na dobu určitou) d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. Ten zruší ţivnostenské oprávnění v případě, ţe: a. podnikatel jiţ nesplňuje podmínky pro provozování ţivnosti (není způsobilý k právním úkonům a bezúhonný) b. nastanou překáţky v provozování ţivnosti c. podnikatel o to poţádá 11

d. podnikatel3 závaţným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, ţivnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy

1.2 Obchodní společnosti Obchodní společnost4 je právnická osoba zaloţená za účelem podnikání více osob nebo ve větším rozsahu. Jako ekonomický pojem označuje trţní subjekt, který se specializuje na přeměnu zdrojů na statky. Pro své fungování nakupuje společnost sluţby výrobních faktorů, organizuje jejich přeměnu na výstup a tento výstup prodává. Zaloţení obchodních společností Zaloţení a vznik obchodních společností a druţstev je v zásadě sloţitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících úkonů a je obvyklé, ţe zakladatelé tuto činnost svěřují do rukou svých právních zástupců, advokátů, kteří připraví veškeré nutné dokumenty, řídí celý proces zaloţení a vzniku a komunikují s příslušnými soudy a úřady. Obchodní společnost a druţstva vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k zaloţení společnosti a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Samotné zaloţení společnosti neznamená její právní existenci. V období mezi svým zaloţením a vznikem obchodní společnost nemá právní subjektivitu a neexistují ani její orgány. Společníci společnosti jsou jenom v postavení zakladatelů, ne společníků. Obchodní společnosti se zakládají zakladatelskou listinou nebo společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Nezbytnou podmínkou je, aby podpisy zakladatelů byly úředně ověřeny. Jestliţe se jedná o společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu společnosti s ručním omezením nebo zakladatelskou smlouvu akciové společnosti, musí mít tyto dokumenty formu notářského zápisu. Notářský zápis musí obsahovat: místo, měsíc, den a rok úkonu; sídlo, jméno a příjmení notáře; jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo účastníků a jejich zástupců; prohlášení účastníků o tom, ţe jsou způsobilí k právním úkonům;

3

Podle zdroje: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/zivnostiopu/1000818/46123/ 4

Podle zdroje: VEBER, J, SRPOVÁ, J a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2005, ISBN 80-247-0939-2

12

způsob, jakým byla ověřena totoţnost účastníků; obsah úkonu; podpisy účastníků nebo jejich zástupců; otisk úředního razítka notáře a jeho podpis. Náleţitosti společenské smlouvy: 1) firmu a sídlo společnosti; 2) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoba nebo jména a bydliště FO; 3) předmět podnikání; 4) výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu; 5) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti; 6) jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje; 7) určení správce vkladu; 8) jiné údaje, které vyţaduje obchodní zákoník. Společnost před svým vznikem nemůţe nabývat majetek, protoţe nemá právní subjektivitu. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených vkladů, které podle zákona musí být sloţeny ještě před vznikem společnosti. Správce vkladů má povinnost o svěřené vklady řádně pečovat. Správcem vkladů můţe být pověřen některý ze zakladatelů nebo, pokud jde o peněţité vklady, pověřená banka. Banka však musí s výkonem této funkce vyslovit písemný souhlas a smluvně dohodnout podmínky o zřízení bankovního účtu, na který budou vklady splaceny. Jestliţe je do společnosti vkládán nepeněţitý vklad, musí být jeho hodnota určena znaleckým posudkem a tento vklad musí být celý splacen před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Za předpokladu ţe nepeněţitým vkladem bude nemovitost, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladu písemné prohlášení o splacení vkladu spočívajícího v nemovitosti s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněţ předat vkládanou nemovitost. Předáním této nemovitosti je vklad splacen. Je-li předmětem vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. U ostatních

13

nepeněţitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Správce5 vkladu je povinen vydat prohlášení o splacení vkladu nebo jeho části jednotlivými společníky. Tyto prohlášení jsou přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Pokud je v prohlášení o splacení vkladu uvedena vyšší částka, ručí správce vkladu věřitelům společnosti za jejich závazky aţ do výše tohoto rozdílu, a to po dobu 5 let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Vznikem společnosti, tedy dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku, se stávají tyto vklady jejím majetkem a společnost s nimi můţe volně disponovat. Získání podnikatelského oprávnění Před vznikem společnosti, která je zaloţena za účelem podnikání, musí společnost získat podnikatelské oprávnění a to buď ţivnostenské či jiné podnikatelské. Ţivnostenské oprávnění je vydáváno ve smyslu ţivnostenského zákona od 1.7.2008 formou výpisu z ţivnostenského rejstříku. Na základě ţádosti zakladatelů společnosti vydává ţivnostenský úřad výpis z ţivnostenského rejstříku. Společnostem vzniká ţivnostenské oprávnění aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Nebude-li podán návrh na zápis do obchodního rejstříku do 90 dnů od doručení ţivnostenského oprávnění, nebo není-li návrhu na zápis společnosti vyhověno, rozhodne ţivnostenský úřad o tom, ţe ohlašovatel podmínky pro vznik ţivnostenského oprávnění nesplnil. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů. Obchodní firma Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Všechny obchodní společnosti, zaloţené za účelem podnikání, jsou zapsány v obchodním rejstříku a z tohoto důvodu musí mít obchodní firmu. Obchodní firma se obsahuje dvě části: název společnosti a dodatek označující její právní formu (např. s.r.o. , a.s.). Tento dodatek je ze zákona součástí obchodní firmy společnosti. Obchodní firma od sebe odděluje různé obchodní společnosti na trhu, proto nesmí být zaměnitelná s jinou a to v rámci celého státu. K jejímu odlišení nestačí pouze dodatek označující právní formu. Právní předpisy neurčují přesně kolik písmen má obchodní firma obsahovat, ale z praktických zkušeností je však nutno 5

Podle zdroje: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodni-spolecnostizalozeni-vznik-opu/1000818/46132/#b1

14

poukázat na skutečnost, ţe rejstříkové soudy zpravidla vyţadují minimálně 3 znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Doloţení právního důvodu sídla Před samotným vznikem společnosti je potřeba opatřit dokument, kterým bude doloţen právní důvod uţívání prostor, které budou slouţit jako sídlo společnosti. K doloţení právního důvodu uţívání prostor se dokládá buď písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, nebo prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, ţe s umístěním sídla souhlasí. Tyto prohlášení nemusejí obsahovat notářsky ověřené podpisy vlastníka nebo oprávněných osob. Dle vyhlášky č. 250/2005, která stanovuje potřebné dokumenty k podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, se k prohlášení vlastníka nemovitosti dokládá výpis z katastru nemovitostí, který by neměl být starší neţ 3 měsíce. Vznik obchodní společnosti Obchodní společnosti a druţstva vznikají dnem zápisu do obchodního rejstříku. Tímto dnem je společnost zaloţena a stává se právnickou osobou, která můţe nabývat práva a povinnosti, zavazovat se vlastním jednáním a být účastníkem soudního nebo jiného řízení. Pokud není ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uvedeno na jakou dobu je společnost zaloţena, má se za to, ţe je zaloţena na dobu neurčitou. Zápis společnosti do obchodního rejstříku prování rejstříkový soud, v jehoţ obvodu je obecný soud právnické osoby, jíţ se zápis týká. Za zápis společnosti do obchodního rejstříku se platí poplatek 5000,- Kč. Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku začínají společnostem plynout následující lhůty: 8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení; 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven; 30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu. Zrušení obchodní společnosti Nejprve je třeba rozlišit dva základní pojmy – zrušení a zánik. Obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Kaţdému takovému zániku předchází proces zrušení, který se skládá z několika fází, které jsou závislé na tom, zda je společnost zrušena s likvidací či bez likvidace.

15

Pro zrušení společností existuje mnoho důvodů, které jsou upraveny v § 68 odst. 3 obchodního zákoníku. Mezi nejvýznamnější dobrovolné rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti patří: uplynutí doby, na kterou byla společnost zaloţena; dosaţení účelu, pro který byla společnost zaloţena; rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o jejím zrušení; rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o fůzi, převodu jmění na společníka. Příslušný orgán můţe své rozhodnutí o zrušení společnosti zrušit do doby, neţ bylo započato rozdělování likvidačního zůstatku, v takovém případě je také potřeba sestavit mezitímní účetní závěrku. Společnost můţe být zrušena i z nedobrovolných tzv. nucených rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti. Tyto rozhodnutí vydává soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení společnosti stanoví soud lhůtu, ve které má společnost moţnost odstranit důvod, pro který bylo zrušení navrţeno. Zrušením obchodní společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na právního nástupce – tak je tomu v případě fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti, a v případech, kdy je zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Problematika přeměn společností (fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti a téţ změny právní formy) je s účinností od 1. 7. 2008 upravena v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev. Tento zákon je blíţe rozebrán v samostatném článku. Při změně právní formy společnost nezaniká, její existence coby právnické osoby stále pokračuje. Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, ţe společnost jiţ vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti, za předpokladu, ţe příslušný orgán své rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zruší, mezitímní účetní závěrka se nevyţaduje. Zrušení společnosti s likvidací se rozumí takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí po ukončení její podnikatelské činnosti. Zrušení obchodní společnosti s likvidací upravuje § 70-75b obchodního zákoníku, kde se postupuje dle následujícího postupu: 1. Rozhodnutí o zrušení společnosti 2. Zahájení likvidace 3. Zjištění, zda společnost není předluţená 4. Vypořádání závazků a pohledávek společnosti 16

5. Ukončení likvidace 6. Výmaz společnosti z obchodního rejstříku Společnost6 zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

1.2.1 Společnost s ručením omezením Společnost s ručením omezením se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliţe je zaloţena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli společnosti mohou být FO, PO, a to jak osoby české tak i zahraniční. Společnost s ručením omezením lze zaloţit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem můţe být jak FO tak i PO. Společenská smlouva, nebo zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu, jinak je neplatná. Zákon vylučuje, aby společnost s ručením omezeným, která má jen jednoho společníka, byla jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným. Zaloţení takové společnosti by mohlo dojít k řetězovitému zakládání společností s ručením omezeným o jediném zakladateli- společnosti s ručením omezeným, čímţ by docházelo k nepřehledné situaci, která by byla ke škodě věřitelů těchto společností. Zákon téţ vylučuje, aby se společnost s ručením omezeným s jediným společníkem stala jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezením.

Obrázek č. 1: Společníci s.r.o., zdroj: www.businessinfo.cz Základní charakteristika společnosti s ručením omezením

Nejniţší počet zakladatelů

1 FO nebo 1 PO

6


17

Nejvyšší počet společníků

50

Minimální výše základního kapitálu

200 000,- Kč

Nejniţší moţný vklad

20 000,- Kč

Nejvyšší moţný vklad

Neomezen

Rozsah splacení vkladu při vzniku Doba splacení vkladu Počet hlasů ke vkladu

30% z kaţdého vkladu celkem nejméně 100 000,- Kč Nevýše do 5 let od vzniku Na kaţdých 1000,- Kč 1 hlas (můţe být i ve společenské smlouvě určeno i jinak) Společně a nerozdílně do výše nesplacených

Ručení společníka za závazky spol.

vkladů všech společníků podle stavu zápisu do OR

Předmět činnosti Orgány společnosti Zakladatelský dokument

Podnikání, lze zaloţit i za jiným účelem Valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada, další dle společenské smlouvy Společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu Vytváří se rezervní fond ze zisku, výše podle

Povinnost a výše rezerv

společenské smlouvy – neméně však 10 % zisku

Tabulka č. 1: Charakteristika s.r.o., zdroj: www.businessinfo.cz Společenská smlouva nebo zakladatelská listina s.r.o. musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat minimálně tyto náleţitosti: firmu a sídlo společnosti; určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby; předmět podnikání (činnosti); výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu; jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti; 18

jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje; určení správce vkladu; jiné údaje, které vyţaduje obchodní zákoník (například údaje o rezervním fondu, a v případě, ţe vloţen do společnosti při jejím zaloţení nepeněţitý vklad, další obligatorní náleţitostí společenské smlouvy je uvedení předmětu nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka). Společenská smlouva můţe určit, ţe společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě (v praxi však není obvyklé, aby s.r.o. přijala stanovy). Společenskou smlouvou lze upravit další záleţitosti, které však nejsou povinnými náleţitostmi. V případě, ţe společenská smlouva neobsahuje minimální náleţitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost zaloţena. Před podáním návrhu na zápis s.r.o. musí být splacena nejméně zákonem určená část peněţitých vkladů společnosti a všechny nepeněţité vklady. Kaţdý peněţitý vklad musí být splacen nejméně z 30% a celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněţitých vkladů musí činit alespoň 100 000,- Kč. Zákonem je stanoven pouze minimální rozsah splacení vkladů před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Společnost7 s ručením omezením můţe být zrušena s likvidací nebo bez likvidace. Při zrušení s.r.o. s likvidací má kaţdý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, který se určuje poměrem obchodních podílů, není-li stanoveno společenskou smlouvou jinak. Zrušení s.r.o. bez likvidace můţe nastat fúzí s jinou společností, rozdělením společnosti nebo převodem jmění na společníka.

1.2.2 Akciová společnost Akciová společnost můţe být zaloţena dvěma způsoby, a to buď na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní zaloţení) nebo bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní zaloţení). Akciová společnost můţe být zaloţena i jediným zakladatelem. Tímto zakladatelem můţe být i stát. Při zaloţení akciové společnosti jedním zakladatelem, sepisuje zakladatel zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu. Proces zaloţení akciové společnosti je ukončen přijetím rozhodnutí předepsaných zákonem. Těmito rozhodnutími jsou: 7


19

rozhodnutí o zaloţení společnosti; schválení stanov společnosti; volba orgánů společnosti, jeţ je podle stanov oprávněna volit valná hromada Tyto rozhodnutí přijme v případě zaloţení a.s. s veřejnou nabídkou akcií ustavující valná hromada a v případě jednorázového zaloţení akciové společnosti zakladatelé a.s. Základní charakteristika akciové společnosti Nejniţší počet zakladatelů

1 fyzická nebo 1 právnická osoba


Neomezeno


2 000 000,- Kč (s veřejnou nabídkou akcií 20 000 000,- Kč) Takový, aby součet byl nejméně 2 000 000,-


Kč (s veřejnou nabídkou akcii aţ 20 000 000,- Kč)


Neomezen

Rozsah splacení vkladu při vzniku

30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní áţio

Doba splacení vkladu

Nejvýše do 1 roku od vzniku

Počet hlasů ke vkladu

Hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů)

Ručení akcionáře za závazky spol.

Neručí

Předmět činnosti

Podnikání, lze zaloţit i za jiným účelem

Orgány společnosti

Valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov Ustavující valná hromada nebo zakladatelská

Zakladatelský dokument

smlouva či listina ve formě notářského zápisu Vytváří se rezervní fond, ze zisku, výše je


určena podle stanov, nejméně 20 % z čistého zisku, ne však výše neţ 10 % z hodnoty základního kapitálu

Tabulka č. 2: Charakteristika a.s., zdroj: www.businessinfo.cz Zakladatelská smlouva nebo listina a.s. musí obsahovat: firmu, sídlo a předmět podnikání; navrhovaný základní kapitál; 20

počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níţ budou akcie vydány, jakoţ i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií na jméno a kolik akcií na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o převoditelnosti na jméno; kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; splácí-li se emisní kurs akcií nepeněţitými vklady, i určení předmětu nepeněţitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jeţ se vydají za tento nepeněţitý vklad; alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou; určení správce vkladu; návrh stanov. V případě, ţe je společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, musí dále zakladatelská smlouva podle § 163 odst. 2 Obchodního zákoníku obsahovat následující údaje: místo a dobu upisování akcií, která nesmí být kratší neţ dva týdny; postup při upisování akcií, zejména, zda účinnost upisování akcií při dosaţení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude moţno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií; připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání; určení, ţe zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněţitými vklady; místo, dobu, popřípadě účet banky pro splácení emisního kursu; emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; (emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný, není-li stanoveno zákonem jinak); způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání. Sukcesivní zakládání akciové společnosti není v současné době v České republice obvyklé, a to zejména z toho důvodu, ţe jde o poměrně sloţitý postup. V tomto případě zakladatelé neupisují celý základní kapitál, který u tohoto způsobu zaloţení činí 20 000 000,Kč, ale potřebují získat zdroje financování z „vnějšku“ (od investorů) a to právě tak, ţe učiní veřejnou nabídku akcií. Veřejnou nabídkou akcií se rozumí sdělení širšímu okruhu osob 21

(veřejnosti), které obsahuje informace o nabízených cenných papírech (akciích) a o podmínkách jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor tyto akcie koupil nebo upsal – tedy jde o veřejný návrh smlouvy. Simultánní8 zaloţení a.s. je obvyklým způsobem zakládání akciových společností na území České republiky. V tomto případě se zakladatelé dohodnou, ţe v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti, jehoţ minimální výše je u tohoto způsobu zakládání stanovena na 2 000 000,- Kč. Společnost bude zaloţena jiţ samotným uzavřením zakladatelské smlouvy či podepsáním zakladatelské listiny, ve které musí být začleněno rozhodnutí o zaloţení společnosti, schválení stanov, volbě orgánů společnosti a popřípadě i další potřebná rozhodnutí. Zakladatelé nemusí splatit 30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní aţio před přijetím rozhodnutí o zaloţení společnosti v zakladatelské smlouvě. O zrušení a.s. s likvidací rozhoduje valná hromada. K přijetí rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací je nutný souhlas dvoutřetinové většiny a je třeba o něm pořídit notářský zápis. Společnost je zrušena dnem uvedeným v usnesení valné hromady nebo dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení. Po rozhodnutí o zrušení společnosti jmenuje valná hromada likvidátora. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. K rozdělení likvidačního zůstatku mezi akcionáře můţe dojít aţ poté, co společnost uspokojila všechny své věřitele. O zrušení a.s. bez likvidace musí být ve společnosti především rozhodnuto, ţe se přistoupí k jeho přípravě, přípravné kroky nutné k uskutečnění těchto změn jsou časově i finančně náročné. Nejdůleţitějším podkladem pro definitivní rozhodnutí o přeměně společnosti je její projekt. Zrušení a.s. bez likvidace nastává fúzí, převodem jmění na akcionáře či rozdělením společnosti.

1.2.3 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně dva společníci, a to buď dvě fyzické osoby nebo dvě právnické osoby nebo jejich kombinace. Pokud je společníkem v.o.s. FO, musí splňovat podmínky provozování ţivnosti, pokud je společníkem PO, práva a povinnosti společníka

8


22

vykonává vţdy FO, a to buď statutární orgán společnosti, nebo pověřený zástupce společníka. Podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny. Základní charakteristika veřejné obchodní společnosti Nejniţší počet zakladatelů

2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vţdy nejméně 2 osoby


Neomezeno


0 (není tvořen)


Není určen


Neomezen


0


0 (můţe být určen společenskou smlouvou) Není vázán ke vkladu – kaţdý společník 1


hlas (společenská smlouva můţe určit jiný počet hlasů)

Ručení společníka za závazky

Ručí neomezeně

Předmět činnosti

Podnikání


Statutární orgán - společníci (

Zakladatelský dokument Povinnost a výše rezerv

Písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků Rezervní fond se ze zákona nevytváří

Tabulka č. 3: Charakteristika v.o.s., zdroj: www.businessinfo.cz Společenská smlouva v.o.s. musí obsahovat minimálně tyto náleţitosti: firmu a sídlo společnosti; určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště FO; předmět podnikání společnosti. Všechny případy zrušení v.o.s. vyplívají ze zvláštního postavení společníků osobních společností, spočívajícího na osobní účasti ve společnosti. Pokud účast některého ze společníků zanikne, nebo pokud se některý ze společníků nemůţe nadále podílet na činnosti, jeho osobní ručení ztratí smysl, tímto se podstatným způsobem porušuje společenská smlouvy a to je důvod pro zánik společnosti. V některých případech se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, ţe společnost trvá i nadále bez společníka, jehoţ se důvod zániku týká. 23

Existují důleţité důvody, pro které lze společnost zrušit s likvidací, zejména porušujeli jeden ze společníků závaţným způsobem své povinnosti, soud na návrh společníka společnost zruší. Společnost se můţe u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závaţným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění písemně vyzván a upozorněn na moţnost vyloučení. S podáním tohoto návrhu k soudu musí souhlasit společníci, kteţí mají alespoň poloviční podíl ve společnosti. Společníci mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, který se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů, zbytek se pak rozdělí mezi společníky rovným dílem. Společenská smlouva můţe upravit toto rozdělování jinak. Při zrušení9 v.o.s. bez likvidace se uplatňují běţné formy zrušení společnosti a to fúzí, rozdělením společnosti či převodem jmění na jediného společníka.

1.2.4 Komanditní společnost Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně 2 společníci, a to nejméně jeden komplementář (společník, který ručí celým svým majetkem) a nejméně jeden komanditista (společník, který ruší do výše svého nesplaceného vkladu v OR). V případě, ţe je komplementářem FO, musí splňovat podmínky provozování ţivnosti. Pokud je komplementářem PO, práva a povinnosti spojené s její účasti v k.s. vykonává vţdy FO a to buď statutární orgán společnosti, nebo pověřený zástupce společníka. Podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny. Základní charakteristika komanditní společnosti Nejniţší počet zakladatelů

2 osoby


Neomezeno


5000,- Kč (nezapisuje se)


5000,- Kč


Neomezen


Podle společenské smlouvy


Podle společenské smlouvy, jinak bez zbytečného odkladu

9


24


Kaţdý společník 1 hlas (společenská smlouva můţe určit jiný počet hlasů) Komplementář ručí neomezeně, komanditista


ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného v OR

Předmět činnosti

Podnikání


Statutární orgán - komplementáři Písemná společenská smlouva s úředně

Zakladatelský dokument

ověřenými podpisy společníků ověřenými podpisy společníků


Rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak můţe stanovit společenská smlouva

Tabulka č. 4: Charakteristika k.s., zdroj: www.businessinfo.cz Společenská smlouva komanditní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náleţitosti: firma a sídlo společnosti; určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla PO nebo jména a bydliště FO; předmět podnikání; určení, kteří ze společníků jsou komplementáři, a kteří jsou komanditisté; výši vkladu kaţdého komanditisty. Při zrušení10 k.s. není komanditista oprávněn vystoupit ze společnosti, společnost se nezrušuje ani zánikem PO, která je komanditistou. Smrtí komanditisty se společnost nezruší, jeho podíl na společnost se dědí. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci právo na podíl na likvidačním zůstatku, přičemţ kaţdý ze společníků má právo na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstane po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Při zrušení k.s. bez likvidace se uplatňují obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, fúze, rozdělení společnosti, převedení jmění společnosti na komplementáře.

10


25

1.3 Druţstva Druţstva, na rozdíl od obchodních společností, nevyţadují ke svému vzniku sepsání společenské smlouvy. Druţstvo se zakládá konáním ustavující schůze, která: určí zapisovaný základní kapitál druţstva; schválí stanovy; zvolí orgány druţstva (představenstvo a kontrolní komisi). Druţstvo zakládá nejméně 5 FO, nebo 2 PO, které se před konáním ustavující schůze dohodnou o zaloţení druţstva. Přípravná fáze o zaloţení druţstva není zákonem nijak upravena. Přípravné fáze pro zaloţení druţstva sestavuje přípravní výbor, který má na starosti několik přípravných prací: vytvoření přihlášky do druţstva, na základě které se můţou zájemci o členství v druţstvu ve stanovené lhůtě do druţstva přihlásit; vytvoření konceptu stanov druţstva; určení svolavatele ustavující schůze druţstva a určení potenciálních členů orgánů druţstva a zajištění jejich předběţného souhlasu s volbou do funkcí. Ustavující schůze druţstva se můţe konat, jestliţe bylo podáno dostatečné mnoţství přihlášek. Všichni zájemci o členství jsou notářsky zapsáni do seznamu členů. Poté členská schůze volí a přijímá usnesení většinou přítomných. Následně přítomní hlasují a přijímají usnesení o ZK druţstva, stanovách, volbě orgánů druţstva a dále i o závazku členů k tomu, ţe kaţdý z nich sloţí na účet druţstva členský vklad v takové výši, aby součet těchto vkladů dával částku zapisovaného ZK druţstva. Průběh konání členské schůze se osvědčuje notářským zápisem. Základním vnitrodruţstevním předpisem druţstva jsou stanovy, které plní podobnou funkci jak plní společenská smlouva u obchodních společností. Stanovy druţstva musí obsahovat: 1. firmu a sídlo druţstva; 2. předmět podnikání; 3. vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k druţstvu a druţstva k členům; 4. výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splacení členských vkladů a vypořádání podílu při zániku členství; 5. orgány druţstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání; 6. způsob pouţití zisku a úhrady případné ztráty; 26

7. tvorbu a pouţití nedělitelného fondu; 8. další ustanovení, vyplývá-li to z obchodního zákoníku. Základní charakteristika druţstva Nejniţší počet zakladatelů

5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby


Neomezeno


50 000,- Kč


Není určen (součet musí být alespoň 50 000 Kč)


Neomezen


Nejméně polovina základního kapitálu


Dle stanov


Kaţdý člen 1 hlas (stanovy mohou upravit)


Neručí

Předmět činnosti Orgány společnosti Zakladatelský dokument

Podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb Členská schůze, statutární orgán – představenstvo, kontrolní komise Ustavující schůze Vytváří se nedělitelný fond jiţ při vzniku, ve výši nejméně 10% základního kapitálu při


vzniku, který se ročně doplňuje nejméně o 10 % čistého zisku, a to doby neţ nedělitelný fond dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu

Tabulka č. 5: Charakteristika druţstva, zdroj: www.businessinfo.cz Zrušení druţstva probíhá stejným způsobem jako u obchodních společností výmazem z OR. Druţstvo můţe být zrušeno z několika důvodů: usnesením členské schůze; rozhodnutím soudu; uplynutím doby, na kterou bylo druţstvo zřízeno; splněním účelu, pro který bylo druţstvo zřízeno. 27

Zrušení druţstva bez likvidace probíhá rozhodnutím členské schůze o sloučení, splynutí nebo rozdělení druţstva formou usnesení, které musí obsahovat právního nástupce a vymezení jmění, které na něj přechází. V období 11mezi zrušením druţstva a jeho zánikem bez právního nástupce dochází k likvidaci druţstva. Vstup druţstva do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku a po celou dobu likvidace uţívá druţstvo své obchodní jméno s dovětkem „v likvidaci“. Po dobu likvidace druţstva orgány druţstva nevykonávají své funkce s výjimkou členské schůze. Ta také je oprávněna likvidátora odvolat, jestliţe svou funkci vykonává v rozporu se zákonem nebo se zájmy druţstva. Likvidátor je jmenován způsobem uvedeným ve stanovách druţstva, jinak ho jmenuje členská schůze. Likvidátor vypořádá majetková práva a závazky druţstva a vypracuje před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává členská schůze. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy způsobem určeným ve stanovách, vyplácí se splacená část členského vkladu. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi členy, jejichţ členství v druţstvu trvalo alespoň jeden rok. Na konci likvidace členská schůze druţstva schválí účetní závěrku, závěrečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.

11


28

2 PODNIKATELSKÝ PLÁN A JEHO NÁLEŢITOSTI Nedílnou součástí přípravných prací spojených se zaloţením firmy je zpracování podnikatelského plánu. Tento krok je o to důleţitější, čím větší rozměr podnikatelské činnosti předpokládáme. Podnikatel uvaţující o zaloţení firmy si musí klást otázku, v čem a jak bude podnikat, coţ je těţištěm tohoto plánu. Je to písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Měl by nám usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Podnikatelský plán konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Účel podnikatelského plánu Podnikatelský plán12 slouţí k interním účelům, zejména je však vyţadován externími subjekty, které na základě podnikatelského plánu posuzují schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. V tomto případě je třeba přesvědčit investory o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehoţ financování kapitál poţadujeme. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán můţe významně přispět k jeho získání. Uvnitř firmy slouţí podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd. Je důleţitý zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá nebo firma stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Touto změnou můţe být například velká investice, sloučení s jiným podnikatelským subjektem, rozdělení firmy na několik částí, vstup do strategické aliance, odprodej nebo uzavření neefektivních provozů. Někteří podnikatelé dávají výtah z podnikatelského plánu k dispozici i zaměstnancům, aby se seznámili se základními cíli firmy a posílila se jejich identita se společností. Oblasti vyuţití podnikatelského plánu: při zakládání podniku – jako zakladatelský rozpočet; při růstu podniku – jako pomůcku při získávání cizích zdrojů; při stabilizaci podniku – jako nástroje koordinace cílů a činností; při krizi podniku – k návratu na správnou cestu;

12

KORÁB V, REZŇÁKOVÁ, M, PETERKA J. Podnikatelský plán. 1. vyd . Brno: nakladatelství Computer Press, a.s., 2008, 9-35 s. ISBN 978-80-251-1605-0

29

2.1 Přínosy podnikatelského plánu pro management Zpracování podnikatelského plánu umoţňuje:  získání uţitečných poznatků z analýz, které by měly předcházet přípravě podnikatelského plánu, např. analýza vnějšího okolí, která můţe napomoci při orientaci v legislativě, politické situaci, moţnostech domácí ekonomiky, daňové soustavě atd.,  přehledné demonstrování záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny a moţných rizik jejich dosaţení,  predikci vývoje finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků z podnikatelské činnosti,  včasné odhalení moţných slabin či rizik ve zvolených záměrech či cestách jejich dosaţení,  informovat zaměstnance o záměrech firmy v budoucnosti a budovat podnikovou kulturu. Zásady pro zpracování podnikatelského plánu Při zpracová13ní podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat, ale jde o to, ţe zejména externí subjekt bude mít s největší pravděpodobností k dispozici i plány jiných firem, které na něj chtějí zapůsobit. Dále uvádím způsob jak podnikatelský plán formulovat a zvýšit tak jeho rating v očích osob mimo podnik. Podnikatelský plán by měl být: srozumitelný - při sestavování podnikatelského plánu je vhodné vyjadřovat se jednoduše, neprezentovat zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě. Pro přehlednost je dobré sestavit tabulku; logický – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu na sebe musí navazovat, musí být podloţeny fakty, tvrzení obsaţená v plánu si nesmí odporovat. Časový průběh je vhodné znázornit graficky s doplněním harmonogramu; uváţeně stručný - myšlenky či závěry obsaţené v plánu je třeba uvést stručně, ale ne na úkor základních faktů. Určitě je lepší, kdyţ se ke zpracovanému textu s odstupem několika dní vrátíme, pročteme jej znovu a uděláme úpravy nebo jej necháme projít připomínkovým řízením; pravdivý a reálný – pravdivost uváděných údajů a reálnost predikovaného vývoje by měla být samozřejmostí;

13


30

respektování rizika – respektování rizik, identifikace rizik, popř. variantnost navrhovaných řešení v kritických momentech budoucího vývoje zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu.

2.2 Příprava podnikatelského plánu Rozsah a propracovanos14t podnikatelského plánu závisí na velikosti firmy a účelu, pro který je určen (interní nebo externí účely). Rozdíly mezi rozsahem podnikatelského plánu mohou záviset na tom, zda se nová firma bude zabývat poskytováním sluţeb či výrobou, nebo zda půjde o zboţí osobní či průmyslové spotřeby. Komplexnost podnikatelského plánu můţe být rovněţ ovlivněna velikostí trhu, konkurencí a růstovým potenciálem. Sběr informací Problémy s informacemi se vyskytují zejména u malých firem a firem začínajících. Díky současnému stupni rozvoje informačních technologií je ale moţné značné mnoţství informací a potřebných kontaktů najít v elektronické podobě. Ale mnohdy je lepší osobní kontakt. Jednání se zákazníky, dodavateli, experty v profesních organizacích nebo s představiteli konkurenčních firem můţe poskytnout dobré podklady pro vyhodnocení pozice našeho výrobku nebo firmy. Dvě výchozí otázky pro přípravu podnikatelského plánu Dříve, neţ začne podnikatel pracovat na sestavení podnikatelského plánu, měl by si poloţit dvě základní otázky: Co je skutečným cílem mého podnikání? Důleţitá bude zřejmě finanční odměna. Avšak peníze nejsou jediný důvod podnikání. Co dále? Napíše-li si podnikatel své představy o tom, čeho chce podnikáním dosáhnout, začne jeho plán dostávat konkrétní podobu. Který moment mých podnikatelských aktivit představuje konkurenční výhodu? Můţe to být výrobek nebo sluţba, cena, kvalita, originalita, flexibilita dodávek, doprovodné sluţby, výhodná lokalita, příjemný personál aj.

2.3 Struktura podnikatelského plánu Celkový obsah podnikatelského plánu je pro kaţdý podnik individuální záleţitostí, některé atributy by však měl obsahovat kaţdý podnikatelský plán, ať jiţ je vypracováván pro jakýkoliv podnik a jakoukoliv skupinu uţivatelů. V diplomové práci uvádím strukturu spíše z 14


31

pohledu budoucího investora, protoţe v části praktické popisuji tvorbu podnikatelského plánu s akcentem na získání bankovního úvěru, coţ je předmětem tématu mé diplomové práce. Dalším důvodem je nedostatek kapitálu při vstupu do podnikání a potřeba jeho získání bývá velmi často impulsem pro sestavení podnikatelského plánu. Můţe mít například tuto strukturu: obsah, shrnutí, všeobecný popis firmy, klíčové osobnosti, produkty, okolí firmy, prodej, výroba, jakost, personální otázky, finanční plán a příloha.

2.3.1 Obsah Měl by být omezen pouze na první tři úrovně nadpisů, větší podrobnost není nutná z důvodu přehlednosti.

2.3.2 Shrnutí, titulní strana Obsahuje15 zhuštěné informace o tom, co je dále popsáno podrobněji. Kapitola by měla ve čtenáři vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek podnikatelského plánu a zabývat se podrobnostmi. Rozsah kapitoly závisí na charakteru záměrů obsaţených v plánu a na výši potřebného kapitálu. Kapitola by neměla být kratší neţ dvě a delší neţ sedm stran. Záměrem je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy a cestách k jejich dosaţení. V této kapitole jsou obsaţeny základní informace o: vymezení základních cílů podnikání; specifikace trhu, na který se vstupuje; zvláštní výhody, který výrobek přinese; způsob zaloţení podniku a míra angaţovanosti zakladatele; dlouhodobější výhled včetně finančních cílů; rozpočet zdrojů a potřeb; vliv firmy na ţivotní prostředí; reference o osobě zakladatele. Exekutivní souhrn – Tato kapitola se obvykle zpracovává aţ po sestavení celého podnikatelského plánu v rozsahu několika stránek. Pokud je zpracován pro investory, je jeho úkolem v maximální moţné míře podnítit zájem potenciálních investorů. Investoři se totiţ na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda má význam pročíst podnikatelský plán jako celek. Proto je nutné této části věnovat mimořádnou pozornost. Exekutivní souhrn je v podstatě extrakt, stručné shrnutí nejdůleţitějších aspektů podnikatelského plánu – hlavní myšlenka podnikatelského plánu, silné stránky, očekávání, stručné tabulky finančního plánu – výhledu na několika let. Cílem exekutivního souhrnu je ve čtenáři vzbudit zvědavost, aby pokračoval ve čtení celého dokumentu.

15

BLACKWELL, E. Podnikatelský plán. Průvodce pro malé střední podnikatele. 1. vyd. Praha: nakladatelství International Pratur, 1993. ISBN 80-901454-1-8

32

2.3.3 Okolí firmy (analýza trhu) Dobrá znalost 16svého vnějšího prostředí je pro společnost při současnému stavu trhů povinností a to zejména z důvodu vyskytujících se moţných příleţitostí či hrozeb. Jedná se zejména o: ekonomické a technologické činitele, přírodní faktory, politickou situaci a její předpokládaný vývoj a legislativní podmínky. Podnikatel by měl nejen analyzovat parametry prostředí, sledovat jejich vývojové trendy, ale snaţit se je i účelně vyuţít pro další úspěšný rozvoj svého podniku. Nejdůleţitějším úkolem pro dobře fungující společnost je analýza konkurence. Nejdříve je nutné zjistit, kdo prodává srovnatelné výrobky nebo kdo to má v úmyslu. Investoři sledují intenzitu konkurence na konkrétním trţním segmentu, protoţe mnoho soutěţících subjektů znamená tvrdou konkurenci, ztěţuje novým firmám prosazení se na tomto trhu a tím představuje vyšší riziko investice neţ v případě malého mnoţství slabších konkurenčních firem. Je-li tedy konkurence méně silná, máme větší šanci uspět. Pro analýzu konkurence lze do podnikatelského plánu pouţít Porterův model konkurenčních sil. Jedná se o model, resp. rámec pro zkoumání konkurentů našeho podniku, ať jiţ potenciálních nebo reálně existujících. Pomocí tohoto modelu je moţné zkoumat moţné chování a síly konkurenčních subjektů, bariér vstupů konkurenčního prostředí apod. Pro potřeby podnikatelského plánu se pouţívá vymezení Porterova modelu pěti zobecněných oblastí, v nichţ je třeba posuzovat hrozby ze strany existující a moţný vznik budoucí konkurence podniku. Vymezenými oblastmi jsou: vnitřní konkurence – konkurence ve stejné oblasti podnikání, v níţ tvůrce podnikatelského pránu podniká; nová konkurence – subjekty, které vstupují nebo potencionálně hodlají vstoupit na trh. Zjištění tohoto rizika je poměrně sloţitý proces, protoţe se vychází z odhadu vyhodnocení charakteru trhu, které je dáno atraktivností na trhu dosahovaného zisku, budoucího vývoje trhu, úrovně současné konkurence apod; zpětná integrace – v dodavatelském řetězci plyne z rizika zvýšení konkurence z důvodu existence potencionálního odběratele, který se rozhodne si do budoucna zajišťovat veškeré doposud dodávané produkty či sluţby vlastními silami. dopředná integrace – v odběratelském řetězci je opačný případ předešle uvedeného rizika zpětné integrace. Jedná se o situaci, kdy se dodavatel posune rozšířením své podnikatelské činnosti do sféry podnikání svého původního odběratele-zákazníka a stane se jeho konkurencí; riziko konkurence substitutů – plyne z ohroţení produktů na trhu jinými, více či méně příbuznými produkty. 16

BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vyd Praha: nakladatelství Grada Publishing, 1996. ISBN 80901454-1-8

33

2.3.4 Popis podniku V této části podnikatelského plánu se uvádí podrobný popis podniku. Je důleţité, aby byla potenciálnímu investorovi zprostředkována představa o velikosti podniku a jeho záběru. Pokud firma jiţ existuje, měla by na začátku být informace o její dosavadní existenci (datum zaloţení, sídlo firmy, majitelé, představení hlavního produktu, motivace k zaloţení, podstatné změny, např. výměna vedení, reorganizace skupin produktů, změna právní formy, vstup strategického investora, výrazné úspěchy např. získání patentu, splnění podmínek pro certifikaci, vítězství v důleţité soutěţi apod.). Dále je třeba definovat strategii firmy, tj. dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosaţení. Formulace cílů by měly být krátké, vyjádřeny slovně i číselně (např. pomocí tabulky uvedené v příloze). Kromě cílů je třeba stručně objasnit způsob, jakým bude strategie dosaţeno a zdroje, které budou k dispozici. Základní strategické cíle pro firmu jako celek se pak rozpracují do dílčích cílů jednotlivých podnikových úseků. Součástí popisu podniku v podnikatelském plánu je personální struktura podniku. Začlenění této kapitoly do podnikatelského plánu nebo její rozsah a důleţitost závisí velmi na typu podnikání a předpokládaném rozsahu podniku. U začínajících menších firem tzv. mikrofirem postačí, kdyţ je řešení otázek řízení lidských zdrojů obsaţeno v závěru této kapitoly a není příliš obsáhlé. Postačí informace o vlastnících podniku, jejich kvalifikacích, zkušenostech a dalším případném potenciálu. U větších firem je potřeba věnovat řízení lidských zdrojů samostatný oddíl v podnikatelském plánu a předloţit poskytovatelům kapitálu jasnou koncepci v oblasti pracovních sil. Velký důraz musí být kladen při posuzování klíčových osob podniku. Obvykle se uvádí dosaţené vzdělání a praktické zkušenosti vedoucích pracovníků v řídících funkcí, jejich postupné školení, přesné vymezení pracovních práv a povinností. K posuzování klíčových osob podniku by měla být předloţena celková organizační struktura podniku včetně vlastníků a manaţerů. V poslední části kapitoly popisu podniku v podnikatelském plánu je nutné se zaměřit na popis hlavních produktů či sluţeb, které jsou předmětem existenčního podnikání společnosti. Popis produktů, které jsou produkovány nebo plánovány k zařazení do portfolia. Podstatná je prezentace hlavní oblasti pouţití výrobku. Dále je potřeba zmínit technické parametry výrobků, jejich konkurenční výhody, charakteristiku výrobního programu, stav (fázi ţivotního cyklu) výrobků, zdůraznit podstatné rysy výrobků a poté se zasoustředit na popis produktu z hlediska zákazníka. V druhé části by mělo být obsaţeno znázornění konkurenceschopnosti produktů z hlediska výkonových parametrů a ceny. Tyto parametry mají zásadní vliv na rozhodnutí zákazníka o koupi, proto jsou proloţeny barevnými prospekty, výkresy, diagramy, schématy nebo fotografiemi produktů. Základním předpokladem konkurenceschopnosti je znalost hlavních konkurentů, jejich trţních podílů, objemů prodeje, jejich výrobních kapacit a vývojových trendů. Příprava kaţdého podnikatelského plánu je podloţena výstupy z analýzy. Provedení analýz přináší pro podnik mnoho nových informací, moţností nebo odhaluje nedostatky či 34

rizika. Jednou17 z nejuznávanějších a nejpouţívanějších analýz prováděných v podnikatelských plánech je SWOT analýza (strenghts, weaknesses, opportunities, threats). Jde o obecný analytický rámec a postup, který identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledu silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného objektu, tedy samotného podnikatelského plánu, a dále z pohledu příleţitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), kterým je nebo bude zkoumaný objekt vystaven. Silné a slabé stránky jsou v podstatě interní faktory, nad kterými máme určitou kontrolu a které samý o sobě můţeme ovlivnit. Hrozby 18a příleţitosti jsou externími vlivy, které samy o sobě neovlivníme, pouze na ně můţeme v rovině přizpůsobení záměru reagovat. SWOT analýza se provádí ve formě tabulky se čtyřmi kvadranty S, W, O, T, ve kterých jsou zachyceny výsledky provedené analýzy. Obrázek č. 2: SWOT analýza, zdroj: www.byznysslovicka.com

2.3.5 Marketingový plán Zahrnuje činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. analýzu trhu, plánování obratu, prodeje, distribuci produktu (typ a stálost zákazníků), reklamu, účast na veletrzích a práci s prospekty. Velice důleţitá je také cenová strategie. U nových produktů či začínajících 17

BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vyd Praha: nakladatelství Grada Publishing, 1996. ISBN 80901454-1-8 18

KORÁB V, REZŇÁKOVÁ, M, PETERKA J. Podnikatelský plán. 1. vyd . Brno: nakladatelství Computer Press, a.s., 2008, 37 s. ISBN 978-80-251-1605-0

35

firem je třeba produkty dokonale představit. Při navazování prvních kontaktů se zákazníky za účelem prodeje nového produktu je dobré oslovit renomované firmy. Jejich reference pak budou mít váhu u dalších potenciálních zákazníků. Při navrhování prodejních opatření můţe poţádat o spolupráci externího poradce, coţ je i investory hodnoceno velice kladně. Jsou zde uvedeny rovněţ odhady objemu produkce nebo sluţeb, ze kterých lze následně odvodit odhad rentability podniku. Marketingový plán bývá často investory povaţován za nejdůleţitější součást zajištění úspěchu podniku. Hlavním nástrojem marketingového plánu je 4p marketingový mix. Marketingový mix je obecně velmi uţitečnou pomůckou v úvahách o produktech podniku a jejich realizace na trhu. Zkratka 4p vymezuje oblasti typu: p – product – analýza produktů a sluţeb ve vztahu k jejich postavení na trhu, ţivotním cyklům trhu i výrobku samotného p – price – posouzení cen a cenové politiky ve vztahu k různým typům zákazníků i partnerů p – promotion – neboli podpora obchodu a prodeje. Provedení analýzy moţností a způsobů, jak zajistit efektivní informovanost o produktech a sluţbách na trhu způsobem, který po nich vyvolá poptávku p – place – distribuce výrobků a sluţeb. Provedení analýzy o zajištění dodání produktů a sluţeb ke všem zákazníkům.

2.3.6 Hodnocení rizik Úkolem této kapitoly je potřeba popsat největší rizika, která mohou vyplinout z reakce konkurence, ze slabých stránek marketingu, výroby či manaţerského týmu nebo technologického vývoje. Tato rizika je ţádoucí analyzovat a připravit alternativní strategie pro jejich eliminaci. Pro potenciálního investora je tento přístup zárukou, ţe podnikatel si je takových rizik vědom a je připraven jim v případě potřeby čelit. Řízení a hodnocení rizik v podniku je potřeba přistupovat důsledně, neboť špatné vyhodnocení některých rizik můţe mít pro podnik existenční dopady. Z tohoto důvodu je nejlepší alternativou pro řízení rizik zavedení integrovaného systému řízení. Jedná se o zavedení integrovaného systému managementu, přijetí nových opatření dle určitých norem a vytvoření postupů pro řízeni rizik, které upravují jednotlivé mezinárodní normy. Zavedením dobře fungujícího integrovaného systému managementu v podniku se rozumí vytvoření optimálního nástroje pro řízení rizik v podniku a lepší prezentaci a důvěryhodnost podniku v podnikatelském plánu. Integrovaný systém řízení se zavádí získáváním certifikátů dle norem ISO. V současné době existuje mnoho norem ISO, které jsou v podnicích zaváděny. Mezi nejvýznamnější patři: systém managementu kvality ISO 9001; systém environmentálního managementu ISO 14001; 36

OHSAS 18001 bezpečnost a ochrana zdraví při práci. U rizikových výrobků, je vhodné upozornit, jakými cestami firma garantuje jejich spolehlivé uţití, pojištění odpovědnosti za škodu, příslušné typové zkoušky, přidělení označení CE.

2.3.7 Výroba, provozní činnosti Zahrnuje informace o výrobních postupech, strojích a zařízeních, výrobní kapacitě, materiálovém a surovinovém zabezpečení (vztahy s dodavateli) a prostorovém umístění výroby. Je třeba také zmínit popis příspěvku výroby k úspěchu společnosti a způsob vyuţití tradičních či obecně rozšířených výrobních postupů. Rovněţ je nutné uvést informace o uzavřených smlouvách. Pokud bude celou nebi i část výroby zajišťovat sám podnikatel, musí zde být uveden popis potřebných strojů a zařízení. Nejedná-li se o výrobní podnik, bude se tato část nazývat obchodní plán a bude obsahovat informace o nákupu zboţí a sluţeb, potřebné skladovací prostory atd. Pokud se jedná o oblast poskytování sluţeb, bude se tato část podnikatelského plánu týkat popisu procesu poskytování sluţeb, vazby na subdodávky a tím opět hodnocení vybraných subdodavatelů.

2.3.8 Finanční plán Finanční plán 19tvoří důleţitou součást podnikatelského plánu. Určuje potřebné objemy investic a ukazuje, nakolik je ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek. Finanční plán transformuje předchozí části podnikatelského záměru do finanční podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Finanční plán je tvořen plánovým výkazem zisku a ztrát, plánovanou rozvahou a plánem peněţních toků (cash flow). Velmi důleţité je přesvědčit externí subjekty o dlouhodobě rentabilním podnikatelském záměru. Pro jeho doloţení je dobré uvést poměrové finanční ukazatele, zejména ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluţenosti. Pro nezkreslenost a důvěryhodnost musí kaţdý finanční plán obsahovat: plán celkové výše potřebného kapitálu; plán struktury kapitálu s ohledem na cenu a riziko; plán struktury majetku podniku; plán trţeb. Finance podniku vystupují jako integrující prvek systému podnikového řízení, v němţ se komplexně projevují všechny stránky činnosti podniku. Veškerá činnost podniku se vţdy 19

FOTR, J a SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0939-2

37

projeví v pohybu peněţních prostředků a je hodnocena s ohledem na kritéria efektivnosti podnikání. Rozvaha podniku Rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku (aktiva) a jeho financování (pasiva). Mezi aktivy a pasivy platí bilanční rovnost a to z důvodu, ţe ţádná firma nemůţe vlastnit více majetku neţ má zdrojů. Základním principem účetní evidence je princip souvztaţnosti, který zdůrazňuje, ţe spotřeba majetku v jedné formě se musí projevit v nárůstu podnikového majetku v jiné formě.

Obrázek č. 3: Rozvaha ve zkráceném rozsahu, zdroj: www.google.com/imghp?hl=cs&tab=ii Aktiva podniku představují jeho majetek a jsou důsledkem minulých investičních rozhodnutí. V rozvaze jsou uspořádány podle funkce, kterou v podniku plní, a podle likvidnosti. Majetek je tvořen dvěma základními sloţkami, a to dlouhodobým majetkem a oběţným majetkem. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se pořizuje jako investice. Při investování podnik jednorázově vynaloţí relativné vysoké objem peněţních prostředků na pořízení majetku, který bude pouţíván na dlouhou dobu. Dlouhodobý majetek je označován pojmem stálá aktiva a jedná se o takový majetek, který se pořizuje na dobu pouţívání delší neţ jeden rok a spotřebovává se postupně. Postupné opotřebovávání dlouhodobého majetku se zaznamenává formou odpisů. Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení dlouhodobého majetku a přenášejí jeho část do nákladů. Současně sniţují provozní výsledek hospodaření. Metody pro výpočet účetních odpisů jsou různé např. progresivní, regresivní, lineární. Nejčastějším způsobem 38

jsou odpisy lineární, vypočítané jako podíl pořizovací ceny a doby ekonomické ţivotnosti majetku. Účetní odpisy jsou nákladovou poloţkou, která není spojena s výdajem peněz a jejich hodnotu podnik získává prodejem svých produktů (tj. v trţbách). Daňové odpisy představují částku hodnoty dlouhodobého majetku, kterou podnik můţe zahrnout do nákladů pro účely stanovení daňového základu. Tímto způsobem se podniku sniţuje výše placené daně z příjmů a vytvářejí se další příjmy pro investování. V souvislosti s dlouhodobým majetkem se rozlišuje technická a ekonomická ţivotnost. Technická ţivotnost je daná technickými parametry majetku, které jsou dány výrobcem. Ekonomická ţivotnost je definována časovým horizontem, po který je účelné zařízení hospodářsky uţívat. Z pravidla bývá kratší neţ ţivotnost technická. Oběţný majetek představuje majetkové části, které v podniku obíhají, mění postupně svoji podobu z hotovostní podoby přes zásoby, pohledávky znovu k penězům a jejich úlohou je zajišťovat plynulost reprodukčního procesu.

Obrázek č. 4: Změna forem oběţného majetku, zdroj: www.podnikatel.cz V rozvaze je oběţný majetek uspořádán podle likvidnosti. Nejméně likvidní sloţkou oběţného majetku jsou zásoby (zásoby nakupované, zásoby vlastní výroby). Další poloţkou z hlediska likvidnosti jsou pohledávky. Pohledávky představují práva podniku na získání finančních prostředků nebo na věcné plnění ve stanovené době a ve známé výši ocenění. Zdroje financování majetku podniku jsou obsahem strany pasiv v rozvaze podniku a jejich skladba je označována pojmem finanční struktura podniku. Vedle pojmu finanční struktura podniku se pouţívá pojem kapitálová struktura. Zachycuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho fixní majetek a část oběţného majetku, která má trvalý charakter. V rozvaze je prvotně zdůrazněné členění zdrojů financování na vlastní a cizí.

39

Vlastní zdroje financování představují výši vkladů vlastníků do podnikání a hospodářských výsledků vytvořených podnikatelskou aktivitou. Vlastní kapitál je trvalým a tím i dlouhodobým zdrojem financování. Cizí zdroje financování představují výši závazků podniku vůči dalším osobám mimo podnik, které se na jeho podnikání podílejí. Jedná se zejména o dodavatele, banky, stát, individuální investory a další osoby, které podniku zapůjčili peníze na určitou stanovenou dobu. Cizí zdroje financování jsou pro podnikatelský subjekt důleţité k zabezpečení jeho dalšího růstu. Náklady a výnosy podniku Náklady představují hodnotově vyjádřenou spotřebu majetku podniku, který podnik účelně vynaloţil na získání výnosů. Výnosy jsou hodnotově vyjádřené výsledky činnosti podniku za určité období. Rozdílem výnosů a nákladů je výsledek hospodaření za dané období. Náklady a výnosy nemusí být spojené s hotovostními roky daného období. Vztahy mezi výnosy podniku dosaţenými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením jako i výsledek hospodaření jsou zobrazené ve výkazu zisků a ztrát, který je závěrkovým účetním výkazem. Výkaz zisků a ztrát má stupňovité uspořádání, na jehoţ základě jsou výnosy i náklady rozděleny na provozní, finanční a mimořádné. V rámci výkazu zisků a ztrát dochází i k stupňovitému výpočtu výsledku hospodaření. Příjmy a výdaje Pro správné řízení podniku je nezbytné sledovat a řídit příjmy a výdaje. Příjmy a výdaje jsou nezbytnou sloţkou pro podnikání. Jedná se o zajištění fyzického toku finanční hotovosti. Náklady a výnosy nemusí být spojeny s výdaji a příjmy. Jako příklad výdajů, které nejsou náklady, lze uvést pořízení dlouhodobého majetku, ale i nákup zásob, splátky úvěru apod. Z tohoto důvodu nelze ztotoţňovat výsledek hospodaření se skutečnou hotovostí, kterou podnik získal za dané období. Přehled o příjmech a výdajích, který zachycuje veškeré peněţní toky se označuje jako cash-flow a v České republice je povinným výkazem pouze pro podnikatele, kteří podléhají povinnému auditu. Cash-flow se obvykle sleduje jako peněţní tok v provozní, investiční a finanční oblasti.  Provozní cash-flow zahrnuje pohyb peněz související s hlavní činností podniku.  Investiční cash-flow sleduje změny v dlouhodobém majetku (výdaje na pořízení, případně příjem z prodeje nadbytečného dlouhodobého majetku).  Finanční cash-flow sleduje získávání finančních zdrojů a jejich splácení, jako i výplaty podílů na hospodaření vlastníkům. Ke sledování cash-flow je moţné pouţíz přímý nebo nepřímý způsob vykazování. Sledování cash-flow přímou metodou představuje sledování jednotlivých poloţek příjmů a výdajů peněz za dané období. Tento způsob sledování se pouţívá především u malých podniků, ale zejména při v plánování příjmů v krátkodobém časovém horizontu. 40

Obrázek č. 5: Výpočet cash-flow přímou metodou, zdroj: www.google.com\img Sledování cash-flow nepřímou metodou je zaloţeno na vyuţití informací o nákladech a výnosech pro účely vykazování pohybu peněz. Vychází z předpokladu, ţe vytvořený zisk je potenciálním příjmem podniku. Vykázaný účetní výsledek hospodaření se upravuje o poloţky nevyvolávající pohyb peněz a o pohyb peněz v důsledku změn majetku a kapitálu. Tento způsob sledování se vyuţívá především pro vykazování pohybu peněz v ročním časovém horizontu. Počáteční stav peněţních prostředků + zisk (po úhradě úroků a zdanění) + odpisy (sníţily vykazovaný zisk, ale nejsou peněţní výdaj) +/- jiné náklady (výnosy), nevyvolávají pohyb peněz CF z provozní činnosti - přírůstek fixního majetku, nakoupených akcií, dluhopisů, … CF z investiční činnosti +/- přírůstek/úbytek dlouhodobých dluhů, vlastního kapitálu a dalších finančních zdrojů CF z finanční činnosti Konečný stav peněţních prostředků Tabulka č. 6: Výpočet cash-flow nepřímou metodou, zdroj vlastní tvorba

2.3.9 Finanční plánování Finanční plán je jedním z nejdůleţitějších a z hlediska náročnosti jedním z nejnáročnějších dílčích plánu podniku. Vyplívá to ze skutečností, ţe finanční plán je kvalitativním vyjádřením všech podnikatelských aktivit zaměřených na provoz a růst podniku. 41

Finanční20 plán podniku vychází z podnikové strategie a konkretizuje ji na zvolený časový horizont. Podle délky časového horizontu, na který se plán sestavuje, se můţe jednat o dlouhodobý (strategický) nebo krátkodobý (operativní) finanční plán. Dlouhodobý finanční plán se sestavuje na období delší jednoho roku, zpravidla na tři aţ pět roků. Je zpracováván v agregované podobě, stanovuje souhrnné cílové ukazatele, na které je potřebné se v daném období zaměřit. Samotnému vypracování strategického finančního plánu musí předcházet finanční analýza podniku a jeho okolí. Účelem finanční analýzy je posoudit dosaţitelnost plánu z hlediska zajištění potřebných zdrojů a způsobu prevence očekávaných rizik. Obsahem strategického finančního plánu musí být: definování finančních cílů pro zvolený časový horizont; stanovení finančních politik; prognóza vývoje prodeje; plán investiční činnosti; plán dlouhodobého financování. Krátkodobý finanční plán se sestavuje v ročním a kratším časovém horizontu. Je zpracováván s vysokou mírou podrobnosti a propracovanosti. V kratším neţ ročním časovém horizontu je základem finančního plánu plán peněţních toků cash-flow. Účelem sestavení plánu peněţních toků je promítnout investiční výdaje, ale i důsledky obchodní a zásobovací politiky do pohybu peněz, aby se podnik nedostal do problémů se splácením závazků. Plán peněţních toků se v ročním časovém horizontu sestavuje zpravidla nepřímou metodou na základě očekávaného zisku, který se upravuje o poloţky nevyvolávající pohyb peněz a naopak.

2.3.10 Finanční analýza Finanční21 analýza je nedílnou součástí finančního plánu. Pomocí finanční analýzy se vytvoří pomocné vnitřní předpoklady tj. výrobní kapacita, logistika, marketing, prodej atd. Analýza vnitřních podmínek je důleţitou informací pro kvalifikované sestavení kaţdého plánu. Efektivní provedení finanční analýzy je nesmírně náročný proces. Existuje mnoho metod k sestavení finanční analýzy. Nejrozšířenější metodou pro sestavení finanční analýzy je analýza na základě poměrových ukazatelů, které vznikají jako podíl dvou absolutních hodnot výkazu zisků a ztrát, rozvahy případě cash-flow. Zjištěné poměry se porovnávají v čase a v prostoru. Jsou důleţitou informací pro banky nebo jiné poskytovatele finančních sluţeb. V praxi jsou nejrozšířenější čtyři skupiny poměrových ukazatelů: ukazatele likvidity; 20

KORÁB V, REZŇÁKOVÁ, M, PETERKA J. Podnikatelský plán. 1. vyd . Brno: nakladatelství Computer Press, a.s., 2008, 141 s. ISBN 978-80-251-1605-0 21

KORÁB V, REZŇÁKOVÁ, M, PETERKA J. Podnikatelský plán. 1. vyd . Brno: nakladatelství Computer Press, a.s., 2008, 161 s. ISBN 978-80-251-1605-0

42

ukazatele vyuţití aktiv (ukazatele aktivity); ukazatele rentability; ukazatele zadluţenosti. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku hradit splatné krátkodobé závazky. K úhradě závazků lze pouţít současný krátkodobý finanční majetek a peníze, které podnik získá v blízké budoucnosti. V závislosti likvidnosti oběţného majetku se pouţívají tři varianty ukazatelů likvidity:  Okamţitá likvidita – likvidita prvního stupně. Počítá se jako podíl krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků.  Pohotová likvidita – likvidita druhého stupně. V tomto případě se čitatel zvyšuje o pohledávky z obchodního styku, ve jmenovateli je hodnota krátkodobých závazků.  Běţná likvidita – likvidita třetího stupně. Vypočítá se jako podíl oběţného majetku a krátkodobých závazků. Ukazatele likvidity se vypočítají jako poměr poloţky oběţných aktiv ke krátkodobým závazkům. Obecně se poţaduje, aby likvidita prvního stupně dosahovala hodnoty kolem 0,5, likvidita druhého stupně by měla mít hodnoty v intervalu 1 aţ 1,5 a u likvidity třetího stupně se doporučují hodnoty 1,5 aţ 2. Ukazatel prvního a druhého stupně dosahuje doporučené hodnoty, ukazatel třetího stupně naznačuje, ţe podnik by mohl mít problémy se splatností závazků v důsledku nedostatečné výše zásob. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím menší je riziko platební neschopnosti. Ukazatele vyuţití aktiv a pasiv Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik vyuţívá svůj majetek k dosahování trţeb, které jsou předpokladem tvorby zisku. Měří se buď rychlost doby obratu zásob nebo délka vázanosti finančních zdrojů v zásobách, pohledávkách nebo stálých aktivech. Ukazatele aktivity charakterizují kvalitu řízení zejména v nákupu, investicích a inkasu pohledávek. Nejčastěji pouţívanými ukazateli jsou:  Doba obratu zásob – vypočítá se jako podíl zásob a průměrných denních trţeb. Vyjadřuje, kolik dní v průměru uběhne od přijetí zásob na sklad aţ do prodeje hotových výrobků.  Doba obratu pohledávek – informuje o skutečné splatnosti odběratelských faktur.  Počet obratů stálých aktiv – vypočítá se jako podíl trţeb a dlouhodobého majetku. Udává, kolikrát se stálá aktiva obrátí za jeden rok.  Počet obratů celkových aktiv – obdobné jako u předešlého ukazatele. Doporučuje se, aby nabýval hodnoty v intervalu 1,6 aţ 3. 43

Ukazatele rentability Ukazatele rentability nazýváme také jako ukazatele výnosnosti nebo ziskovosti. Ukazatele poměřují vytvořený zisk s výší zdrojů podniku, jichţ bylo uţito k dosaţení zisku. V případě ztráty ukazatele rentability ztrácejí význam. Jsou povaţovány za nejdůleţitější informaci pro investory. Informují, jak bude investovaný kapitál zhodnocen. Existují v několika variantách podle toho, jak je v čitateli dosaţený zisk a co bude dosazeno do jmenovatele ukazatele. Při konstrukci ukazatelů by měla být dodrţena zásada, ţe se poměřuje hodnota zisku s kapitálem, jehoţ vlastníkům zisk patří a můţe jim být rozdělen. Nejčastěji pouţívanými ukazateli jsou:  Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity), který se počítá jako podíl zisku po zdanění a vlastního kapitálu. Představuje procentní výnos, který získávají vlastníci.  Rentabilita celkového kapitálu (ROA – return on assets), označovaný téţ jako rentabilita aktiv. V čitateli je provozní zisk a ve jmenovateli jsou celková aktiva.  Rentabilita trţeb (ROS – return on sales). K jeho výpočtu se pouţívá zisk po zdanění i provozní zisk a poměřuje se k čistým trţbám.  Rentabilita investic (ROI – return on incest), počítá se jako poměr výsledku hospodaření k investicím.

Obrázek č. 6: Výpočet rentability, zdroj: www.skolamvso.estranky.cz\clanky\zff2.html Ukazatele zadluţenosti Ukazatele zadluţenosti měří rozsah, v jakém podnik vyuţívá k financování své činnosti dluh. V některých případech můţe být dluhové financování prospěšné, protoţe umoţňuje financovat podnik v expanzi. Důsledkem dluhového financování klesá podíl vlastního kapitálu na financování aktiv a roste výnosnost vlastníků. Ukazatelé, které posuzují zadluţenost jsou:

44

 Zadluţenost podniku – měří celkovou, dlouhodobou nebo krátkodobou zadluţenost. Počítá se jako podíl příslušné výše dluhu k celkovým zdrojům (tj. celkovým pasivům).  Úrokové krytí – měří, kolikrát provozní zisk převyšuje výši placených úroků, případně dalších fixních plateb. Počítá se jako podíl provozního zisku a nákladových úroků. Povaţuje se za ukazatel finanční stability.

2.3.11 Přílohy Je moţné uvést další dokumenty, které pomáhají lépe znázornit určitou situaci, např. výpisy z obchodního rejstříku, ţivotopisy klíčových osobností firmy, fotografie či výkresy produktů, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, zprávy a články z novin a časopisů o produktu a trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněţní toky za uplynulé období, reference významných osobností, důleţité smlouvy, získané certifikáty aj.

45

3 PODNIKATELSKÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY, KRITÉRIA JEJICH VHODNOSTI A PODMÍNKY JEJICH POSKYTNUTÍ 3.1 Bankovní soustava Bankovní soustavu22 České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Aţ do 2. 1. 1990 v České republice fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé (SBČS). Nevýhodou tohoto systému je obecně obtíţná regulace inflace, pokud monobanka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová: 1. Centrální banka – je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka (ČNB), veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze 1. 2. Obchodní, investiční a hypotéční banky a spořitelny – např. KB, IPB, Obchodní banka, Agrobanka, ČS, a.s. aj. Tyto banky tvoří výkonnou sloţku s podnikatelským záměrem, se kterou přichází do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby). Faktory ovlivňující bankovní soustavu:  ekonomická úroveň země;  ekonomický systém;  struktura ekonomiky;  tradice. Činnost bank a spořitelen je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní sluţby pro své klienty. Klienti si mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou přitom povinny dodrţovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních sluţbách a obchodních operací. Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), musí se ale řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB. Činnost bank a spořitelen se řídí Zákonem o bankách a spořitelnách. Komerční banky jsou soukromé firmy sledující ziskový motiv. Uskutečňují aktivní, pasivní a zprostředkovatelské bankovní operace – poskytují krátkodobé úvěry, přijímají

22


46

vklady a realizují platební styk. Soustava komerčních bank vytváří komerční peníze, které jsou v současnosti hlavní sloţkou nabídky peněz. Jsou výkonnou sloţkou naší bankovní soustavy, mají přímý styk s klienty. Obchodní banky jsou podnikatelskými subjekty, které podnikají za účelem dosaţení zisku. Poskytují tyto sluţby: depozitní (vkladové) a úvěrové operace, převody peněz a další sluţby zprostředkovatelské povahy. Zisk banky je tvořen čistými bankovními úroky (získané úroky mínus úroky vydané) a poplatky za sluţby. Současnou tendencí je poskytování stále většího rozpětí bankovních sluţeb. Základní druhy bank v bankovní soustavě České republiky

Obrázek č. 7: Základní druhy bank, zdroj: www.google.cz\search?tbm=isch

3.2 Podnikatelské bankovní úvěry Úvěr se uzavře23 mezi bankou (či případným jiným poskytovatelem) a fyzickou/právnickou osobou většinou uzavřením úvěrové smlouvy. U standardizovaných 23

Podle zdroje: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemni-finance/podnikatelske-uvery/

47

úvěrů jsou podmínky, které musí ţadatel o úvěr splnit, standardizované a odvíjejí se od toho, zda-li se jedná o fyzickou, či právnickou osobu (u fyzických osob jsou jednodušší, neboť se nejedná o velké sumy a navíc těchto úvěrů se poskytuje mnoho). Banka si například zjistí u klienta jeho osobní údaje a finanční situaci. U právnických osob se také analyzuje podíl vlastního a cizího kapitálu ve firmě, zkoumá se podíl krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých zdrojů. Nakonec je proveden tzv. přepočet bonity, tj. přepočtou se různé analýzy (likvidity, bonity, rentability aj.), a ten se srovná s ostatními výsledky a poskytovatel rozhodne, zda-li můţe bezpečně úvěr poskytnout. Podnikatelský úvěr je úvěr poskytovaný fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám na financování jejich podnikatelských potřeb. Banky nabízejí poměrně širokou paletu podnikatelských úvěrů. Tyto úvěry se liší dobou splatnosti, způsobem zajištění, příjemcem úvěru či účelem, na který je poskytován. Úrokové sazby jsou stanoveny individuálně podle bonity klienta, způsobu zajištění, výši úvěru. Nejniţší úrokové sazby jsou u podnikatelských hypoték, nejvyšší u kontokorentních úvěrů.

3.2.1 Rozdělení podnikatelských úvěrů: 1. Podnikatelské úvěry podle příjemce  Úvěry pro fyzické osoby – podnikatele a ţivnostníky  Úvěry pro malé a střední firmy  Úvěry pro větší firmy 2. Podnikatelské úvěry podle účelu Účelový úvěr je určen fyzickým osobám (podnikatelům) a právnickým osobám na financování přesně vymezených potřeb, převáţně investičního charakteru (např. nákup strojů a zařízení, nemovitostí, lze financovat i jejich opravy). Čerpat lze v českých korunách nebo ve vybraných zahraničních měnách rovněţ po předloţení faktur a smluv. Mezi účelové podnikatelské úvěry patří: 

Provozní úvěry Pouţívají se k financování krátkodobých a střednědobých provozních potřeb, jako je

nákup zboţí, materiálu, menšího investičního majetku, k financování pohledávek nebo 48

přechodného nedostatku finančních prostředků. Výjimečně se poskytují jako úvěry dlouhodobého charakteru. Mohou být poskytnuty v Kč nebo v cizích měnách. Některé provozní úvěry jsou revolvingové, tzn. mohou se obnovovat. Provozní úvěr se nejčastěji zajišťuje avalovanou směnkou. Podmínky poskytnutí provozního úvěru jsou individuální, jsou vytvořeny potenciálnímu klientovi na míru. 

Revolvingové úvěry Revolvingové úvěry jsou určeny fyzickým osobám (podnikatelům) a právnickým

osobám, které potřebují dodatečné finanční prostředky na financování provozních potřeb. Revolvingové úvěry jsou poskytovány formou měsíčního regulovaného limitu. Předmětem financování jsou především oběţná aktiva, především bonitní pohledávky, doplňkově i zásoby. Pokud zákazník splatí část dluţné částky, můţe si opět - za předpokladu dodrţení podmínek úvěrové smlouvy, půjčit znovu aţ do výše úvěrového rámce. Díky účelovosti bývá úroková míra výrazně niţší, neţ u úvěru kontokorentního. Čerpat lze v českých korunách a na základě dokumentů (seznam faktur, přehled zásob). 

Kontokorentní úvěry Kontokorentní úvěry slouţí k financování nenadálých finančních výkyvů a jako

finanční rezerva. Často je vázán na podmínku alespoň jednou za 2 aţ 6 měsíců dostat účet do plusového stavu. Největší výhodou kontokorentního úvěru je jeho rychlost. Pokud si ho s bankou dohodnete hned při zaloţení účtu, můţete ho čerpat okamţitě. Nevýhodou je vysoké úročení. Kontokorent je bankovní sluţba sjednaná k běţnému účtu, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze (tzv. kontokorentní úvěr) i v případě, ţe na účtu nemá dostatečnou hotovost. Banka tedy klientovi v takovém případě operativně potřebné finanční prostředky půjčí a klient smí „jít do mínusu“. Běţný účet se sjednaným kontokorentem se označuje jako kontokorentní účet. Hlavními parametry kontokorentu jsou úvěrový limit, tedy maximální částka, kterou banka klientovi tímto způsobem půjčí, úroková sazba, tedy cena takto vypůjčených peněz, a poplatky za sjednání a vedení kontokorentu. U kontokorentů není obvykle stanovena pevná splátka, klient je však povinen v určité době (zpravidla jeden rok) úvěr splatit, tedy se s účtem dostat „do plusu“. Poté smí opět kontokorentní úvěr čerpat dále, není-li smlouva o sjednání kontokorentu časově omezená.

49

Kontokorentní úvěr je jedním z nejdůleţitějších a nejběţnějších krátkodobých úvěrů. Výše limitu patří mezi významná reklamní témata jednotlivých bank. Kontokorentní úvěr patří mezi účelové i neúčelové a nezajištěné úvěry. Proto s ním bývá spojena vyšší úroková sazba a někdy se platí i určitý poplatek z nevyuţité částky přečerpání účtu. Mohou ho pouţívat jak klienti – fyzické osoby, tak i podnikatelé na svých firemních běţných účtech. 

Investiční úvěry Pouţívá se k financování investičních potřeb jako je nákup hmotného a nehmotného

majetku. Má pevně stanovený plán čerpání a splácení, můţe být poskytnut v Kč i cizích měnách. Je zpravidla poskytován jako střednědobý a dlouhodobý a jako účelový. Věřitel (většinou banka) půjčuje na základě investičního záměru a další projektové dokumentace a údajů. U větších investic k nim patří zejména studie proveditelnosti, doloţení bonity a historie ţadatele a další. Investiční 24úvěr můţe mít krátkodobý (1 rok) středně (do 5 let) aţ dlouhodobý charakter. Je zajištěn předmětem investice, pokud to jeho povaha umoţňuje, případně kombinací ostatních forem zajištění dle povahy obchodního případu – vlastní směnkou vystavenou na řad banky, nemovitým nebo movitým majetkem, pohledávkami, cennými papíry, vklady, ručitelskými závazky, bankovními zárukami nebo vinkulací pojistných plnění. Podmínky poskytnutí investičního úvěru jsou individuální, jsou vám vytvořeny na míru. 3. Podnikatelské úvěry podle doby splatnosti  Krátkodobé Krátkodobé podnikatelské úvěry jsou úvěry, které jsou poskytovány v krátkém časovém horizontu. Jsou to úvěry se splatností do 1 roku. Jsou to úvěry, které zajišťují provozní činnost podniku. Mezi krátkodobé podnikatelské úvěry patří především kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr a provozní úvěr.  Střednědobé Střednědobé podnikatelské úvěry jsou poskytovány od 1 roku do 5 let. Pomocí střednědobých podnikatelských úvěrů získává podnik potřebné cizí zdroje, které je moţno investovat do majetku, který je potřebný k vykonávání hlavní činnosti podniku. Střednědobé 24

Podle zdroje: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemni-finance/podnikatelske-uvery/

50

úvěry jsou velice podstatné pro existenci podniku a moţnost odolávat konkurenčním bojům na trhu. Mezi střednědobé podnikatelské úvěry patří především investiční úvěry a leasing. Při uzavírání střednědobých podnikatelských úvěrů je potřeba dbát maximální opatrnosti, neboť špatné a nevýhodné uzavření střednědobého podnikatelského úvěru můţe mít pro podnik existenční následky.  Dlouhodobé Dlouhodobé podnikatelské úvěry jsou úvěry poskytované nad 5 let. Jsou to především investiční úvěry dlouhodobého charakteru, které jsou pro podnik velice důleţité. Mezi dlouhodobé podnikatelské úvěry patří především investiční úvěry, hypoteční úvěry a leasing. Stejně jako u střednědobých podnikatelských úvěrů je potřeba při uzavírání dlouhodobých podnikatelských úvěrů dbát maximální opatrnosti, protoţe špatné a nevýhodné uzavření dlouhodobého úvěru můţe mít pro podnik existenční následky popřípadě můţe způsobit rychlý zánik podniku. 4. Ostatní druhy podnikatelských úvěrů 

Eskontní úvěr Eskontní úvěr25 se vyuţívá pro krátkodobé financování potřeb podniků. V České

republice není tak často vyuţíván, neboť existují další úvěrové produkty, zejména kontokorentní úvěry, u kterých je získání jednodušší. Podstatou eskontního úvěru je odkup směnky obchodní bankou před lhůtou její splatnosti. Předmětem odkupu se tedy stává směnka za zboţí, sluţby či jiné statky, která představuje nástroj platby mezi odběratelem a dodavatelem. Odběratel je nazýván emitentem směnky, dodavatel je nazýván remitentem. Emitentovi ze směnky vyplývá povinnost uhradit remitentovi sumu, uvedenou na směnce, do data splatnosti. Pokud nabyvatel směnky potřebuje rychle získat peněţní prostředky, předá směnku obchodní bance. Proces schvalování eskontního úvěru je u kaţdé obchodní banky jiný a řídí se vnitřními předpisy dané banky. Ke kaţdé transakci se přistupuje individuálně. Mezi nejvýznamnější poskytovatele eskontních úvěrů v České republice patří Komerční banka a Česká spořitelna. V případě, kdy je směnka bankou odkoupena, se emitent směnky stává dluţníkem vůči bance a jeho vztah k remitentovi zaniká. K okamţiku splatnosti

25

Podle zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eskontn%C3%AD_%C3%BAv%C4%9Br

51

směnky se banka obrací na emitenta s výzvou k úhradě závazku. Pokud jím není závazek splněn, obrací se banka na původního drţitele směnky. K hlavním výhodám eskontního úvěru patří zejména rychlé získání peněţních prostředků před splatností směnky a nízká úroková sazba. Úvěr je zajištěný směnkou, tudíţ nepotřebuje ţádné další zajištění. K hlavním nevýhodám eskontního úvěru patří diskont, tj. částka, kterou si banka odečte od nominální hodnoty směnky (tj. od částky uvedené na směnce), a další poplatky spojené s realizací úvěru. Výši diskontu ovlivňují datum splatnosti směnky, diskontní sazba České národní banky, od které je odvozena úroková sazba, a bankovní poplatky spojené s realizací eskontního úvěru. Směnka Směnka je úvěrový cenný papír, obsahující zákonem přesně stanovené údaje, ze kterého vyplývá dluţnický závazek, který dává majiteli směnky nesporné právo poţadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku. Konkrétní forma naopak stanovena není: při splnění faktických náleţitostí platí i směnka na pivním tácku. Pokud jste majitelem směnky, můţete ji nabídnout k odkupu některé z bank a dalších finančních institucí. V praxi rozlišujeme směnku vlastní a cizí . Směnka vlastní (solosměnka) představuje slib zaplatit určitou částku. Vystavuje ji dluţník, majitelem je věřitel, tzv. remitent. Směnka cizí (trata) představuje příkaz zaplatit určitou částku. Vystavuje ji věřitel ve vztahu k dluţníkovi, který ji musí přijmout a tím se stává akceptantem. 

Dodavatelské a odběratelské úvěry Dodavatelský úvěr vzniká při dodání na fakturu. Dodavatel je tak pro své zákazníky

atraktivnější. Dodavatelský úvěr je zvláštní forma úvěru. Jedná se o poskytnutí úvěru dodavatelem odběrateli, který je upraven zvláštními dodavatelsko-odběratelskými smluvními podmínkami. Většinou se jedná o úvěry bez úroků. Dodavatelský úvěr vzniká při převzetí zboţí či produktů odběratelem a trvá po dobu splatnosti faktury. Po splacení faktury úvěr zaniká. Jedná se o sluţbu poskytovanou dodavatelem jiţ z několika důvodů, největším důvodem je získání výhody vůči konkurenci. Odběratelský úvěr vzniká, pokud zákazník zaplatí část ceny před vlastním předáním hotového výrobku nebo uskutečnění sluţby. 52

Oba úvěry můţete vyuţít i na mezinárodním trhu. 

Hypoteční úvěry Hypoteční úvěr 26(neboli hypotéka) je úvěr určený fyzickým i právnickým osobám.

Vţdy musí být zajištěný zástavním právem k nemovitosti na území ČR. Obvykle se jako zástava vyuţívá financovaná nemovitost, ale není to podmínkou, ručit lze i objektem jiným. Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů: 1. účelová hypotéka, která je striktně vázaná na investici do nemovitosti 2. neúčelová hypotéka - úvěr lze pouţít na cokoli. Účel hypotečního úvěru: koupě nemovitosti do osobního vlastnictví (bytu, rodinného domu, stavebního pozemku); financování výstavby nemovitosti, případně i nástavby, vestavby, přístavby; financování rekonstrukcí, modernizace a oprav nemovitosti; koupě podílu nemovitostí za účelem vypořádání spoluvlastnických, dědických podílů, společného jmění manţelů; koupě druţstevního podílu a úhrada členského podílu; zpětné proplacení vlastních finančních prostředků investovaných do nemovitosti; refinancování stávajícího účelového úvěru od banky či stavební spořitelny, který byl pouţit na investici do nemovitosti; konsolidace účelových a neúčelových půjček (pouţívá se Americká hypotéka). Splatnost hypotečních úvěrů je dlouhodobá, tj. 5 - 30 let. Hypotéky splácíte nejčastěji v měsíčních splátkách. Ţadatel musí splňovat podmínku, kdy délka splatnosti úvěru nesmí překročit 70 let jeho věku. Pokud je hypoteční úvěr čerpán postupně, splácí se nejprve měsíčně pouze úrok z vyčerpané částky aţ do doby, neţ je vyčerpán celý úvěr. Po ukončení čerpání začne dluţník hypoteční úvěr splácet měsíčními splátkami, které jiţ obsahují jistinu a úrok. Způsoby splácení: Anuitní - klient celou dobu trvání úvěru platí stejnou výši měsíční splátky (nejčastěji vyuţívané). Mění se pouze poměr mezi splátkou úroku a jistiny; Progresivní - klient ze začátku platí niţší měsíční splátky, které se mu postupně v průběhu let zvyšují; Degresivní - klient platí z počátku vyšší měsíční splátku, která se mu postupně sniţuje. 26

Podle zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypot%C3%A9ka, http://www.financni-produkty.cz/hypoteky/

53

Před uzavřením hypotéky banka prověřuje výši příjmů a vztah k financované nemovitosti. Podle těchto údajů posoudí banka bonitu a nabídne pro hypotéku úrokovou sazbu. Úroková sazba je fixována na předem zvolené období (např. 5 let), po uplynutí této doby banka navrhuje úrokovou sazbu vţdy novou, která však bývá zpravidla vyšší. V období, kdy se mění fixace, také lze splatit hypotéku bez dalších sankcí. Hypotéční úvěr lze získat jiţ od 100 000 Kč. V České republice si lze vybrat mezi 20 bankovními ústavy, které hypotéku nabízí. Americká hypotéka je speciálním typem hypotéky, kdy úvěr můţete pouţít nejen na pořízení nemovitosti. Úvěr je tedy neúčelový, musí však být opět zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Úrokové sazby u tohoto typu hypotéky bývají většinou niţší neţ u spotřebitelských úvěrů - ručíte totiţ nemovitostí. Refinancování hypotéky Jak jiţ bylo zmíněno výše, úroková sazba u hypotéky bývá stanovena na určitý počet let - nejčastěji na 5 let. U nových klientů se banka samozřejmě snaţí nabídnout niţší úrokové sazby, po uplynutí doby fixace se však sazba většinou zvýší. Protoţe v době změny fixace lze hypotéku bez sankcí splatit, je moţné hypotéku refinancovat. To znamená, ţe si vezmete hypotéku u jiného finančního ústavu a získané finance pouţijete na jednorázové splacení celé "staré" hypotéky. Stát podporuje hypotéky tím, ţe si klient banky můţe odečíst zaplacené hypotéční úroky z daňového základu - maximálně však ve výši 300 000 Kč ročně. 

Leasing Leasing 27slouţí nejčastěji pro pořízení movitých věcí (automobil, stroje, zařízení).

Pevně se váţe na financovaný předmět. K pořízení předmětu na leasing stačí jen část ceny předmětu (tzv. akontace), zbytek je poté placen pravidelnými měsíčními splátkami. Základní členění leasingu je na operativní leasing a finanční leasing. Finanční leasing U finančního leasingu je pořizovaný předmět po celou dobu leasingu (např. 3 - 5 let) ve vlastnictví leasingové společnosti. Aţ po skončení leasingu přechází předmět do vlastnictví klienta. Tím, ţe je předmět ve vlastnictví leasingové společnosti, se jí významně sniţuje riziko nedobytnosti pohledávky. Pokud nebude klient platit stanovené měsíční splátky, o předmět přijde, protoţe předmět je ve vlastnictví leasingové společnosti. U leasingu 27

Podle zdroje: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemni-finance/leasing/

54

automobilu je nutné pojistit vozidlo proti krádeţi nebo havárii. Je moţné také pojistit riziko nesplácení z důvodu pracovní neschopnosti, atd. Leasingové splátky je moţné při dodrţení podmínek započítávat přímo do daňově uznatelných nákladů. Výhodou bývá, ţe délka leasingové smlouvy je většinou kratší neţ při odepisování předmětu v případě, ţe jej klient vlastní. Operativní leasing Operativní leasing se od finančního leasingu liší zejména tím, ţe předmět nájmu (nejčastěji vozidlo) zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti i po skončení smlouvy. To umoţňuje leasingovým společnostem započítat do splátek pouze rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou hodnotou předmětu nájmu. Díky tomu, klient během leasingu zaplatí pouze reálně amortizovanou část ceny předmětu nájmu. V ČR je Operativní leasing vyuţíván v naprosté většině pouze ţivnostníky nebo společnostmi. Minimální délka operativního leasingu je 12 měsíců, maximální je 60 měsíců (kdy nejčastěji volená délka je 36 měsíců). Operativní leasing se dále dělí na Full service leasing - Otevřená kalkulace (FSL-OK) a Full service leasing - Uzavřená kalkulace (FSL-UK). Při variantě FSL-UK je v ceně splátky (spolu se silniční daní, sdruţeným pojištěním a administrativním poplatkem) zahrnut kompletní servis, pneuservis a náhradní vozidlo formou předem pevně definovaných nákladů (paušál). Při variantě FSL-OK jsou technické sluţby (kompletní servis, pneuservis a náhradní vozidlo) do splátky zahrnuty pouze formou záloh na budoucí reálné výdaje. V průběhu několika posledních let je z hlediska uzavřených smluv u klientů oblíbenější varianta FSLOK. Pravdou ovšem také je, ţe výhodnost, popř. nevýhodnost jednotlivých variant je do značné míry závislá na individuálním vyuţívání vozů. Leasing automobilů Při leasingu automobilů je doporučen tento postup: vyberte si dobrou leasingovou společnost (zjistěte si informace o finanční stabilitě, délce působení na trhu). Leasingová společnost by měla být členem České leasingové a finanční asociace. porovnejte nabídky několika leasingových společností (nechejte si udělat předběţné kalkulace splátek, porovnejte finanční varianty) uzavření smluv (podpis leasingové a kupní smlouvy) Cena leasingu Cenou za leasing je leasingová cena, která se obvykle platí v pravidelných, nejčastěji měsíčních, splátkách. Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marţi pronajímatele (leasingové společnosti) a 55

také ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem (jedná se především o úroky z úvěru, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koeficient, který udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výše leasingového koeficientu na první pohled říká, jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Velikost leasingového koeficientu tak umoţňuje základní (nicméně nikoliv jediné) orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností. Výpočet leasingové ceny a leasingového koeficientu je tedy v zásadě velmi jednoduchý. 

Bankovní záruky Jedná se o28 písemný závazek banky, ţe uspokojí věřitele, pokud dluţník neplní.

Bankovní záruky jsou rozlišovány na platební a neplatební. Platební záruky se poskytují za zaplacení daňového dokladu (faktury), za splacení finančního úvěru, za zaplacení leasingových splátek, za zaplacení směnky nebo spotřební daně. Neplatební záruky se poskytují za náleţité provedení smlouvy či kontraktu, za záruční dobu nebo předloţenou nabídku. Věřitel se tím zajišťuje pro případ insolvennce dluţníka. Dluţník se stává atraktivnější, protoţe banka nevydá záruku jen tak někomu. 

Kreditní karta pro podnikatele Kreditní karta 29pro podnikatele je kreditní karta s úvěrovým limitem v českých

korunách je určena fyzickým osobám (podnikatelům) a právnickým osobám, které preferují finanční rezervu bez ohledu na stav svých podnikatelských financí nebo dočasně potřebují překlenout rozdíl mezi příjmy a výdaji ve své firmě. Pouţití má obdobné jako platební karta,

28

Podle zdroje: http://www.inorga.eu/bankovni-zaruka-x1126

29

http://www.podnikatelskyweb.cz/pujcka-pro-podnikatele/

56

rozdíl je v tom, ţe uţivatel šetří své podnikatelské finance a čerpá peníze banky, opět většinou bez prokazování účelovosti. 

Malý úvěr pro podnikatele Je určen fyzickým osobám (podnikatelům) a právnickým osobám k profinancování

menších investičních záměrů. Čerpat lze v českých korunách na základě předloţených dokumentů, většinou faktur a smluv.

3.3 Podmínky poskytnutí podnikatelského úvěru Podmínky, 30které musí ţadatel o podnikatelský úvěr pro poskytnutí úvěru splnit se liší dle druhu úvěru a konkrétní banky, kterou podnikatel či firma o úvěr ţádá. Ač vedení účtu u dané banky řada bankovních domů nemá uvedeno jako podmínku nutnou k poskytnutí úvěru, je tento fakt bankami zohledňován při rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. Pokud firma či podnikatel ţádá o úvěr banku u níţ má veden účet, má určitě lepší vyhlídky na konečné schválení úvěru. Je 31totiţ pro banku podstatně transparentnější a tím pádem i méně rizikový. Podmínky, které je nutné při ţádosti o podnikatelský úvěr splnit: trvalé bydliště (v případě fyzické osoby) a sídlo firmy (v případě právnické osoby) na území České republiky; nejméně dvě ukončená daňová období; kladný výsledek hospodaření; bezdluţnost vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení; firma nesmí být v likvidaci, konkurzu ani vyrovnání; vedení účtu u dané banky (hlavně u kontokorentních úvěrů); předloţení podnikatelského záměru; určité procento vlastních zdrojů (hlavně u investičních a hypotéčních úvěrů);

30

Podle zdroje: http://www.uver-podnikatelsky.cz/podnikatelska-pujcka-3/

31

http://www.mesec.cz/clanky/jak-ziskat-firemni-uver/

57

určení účelu (hlavně u investičních úvěrů). Dokumenty k ţádosti o podnikatelský úvěr doklad opravňující k podnikání resp. doklad prokazující právní subjektivitu, roční účetní závěrky (u společností s povinností auditu ověřené auditorem), výroční zprávu a zprávu auditora (jsou-li zpracovávány) a daňová přiznání za několik let; ekonomické výsledky za poslední měsíc v rozsahu účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát); podnikatelský záměr; finanční plán na dobu úvěrové angaţovanosti; potvrzení o bezdluţnosti vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, nebo jen čestné prohlášení; materiály týkající se navrhovaného zajištění; bankovní reference na společnost a její vlastníky; doplňující údaje dle poţadavku banky (např. komentář příčin výkyvů v účetních výkazech, plán investic), nebo doklad o zajištění odbytu produkce.

58

4 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI AXEM Název společnosti:

AXEM s.r.o.

Vznik společnosti:

02. 12. 1997

Právní forma:

Společnost s ručením omezením

Sídlo společnosti:

Šrámkova 3210/6, 400 11 Ústí nad Labem

Skladový areál:

Hostovická ulice, Ústí nad Labem

IČ:

250 29177

Předmět podnikání:

koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a zprostředkování nákupu a prodeje

Společnost Axem s.r.o. (dále jen Axem) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem. Firma je zaměřena především na nákup a prodej zboţí v potravinářském průmyslu. Společnost byla zaloţena na základě společenské smlouvy ze dne 2.prostince 1997 třemi společníky. Během postupného rozvoje společnosti došlo po uplynutí druhého roku od vzniku k vystoupení jednoho ze společníků. V současné době působí ve společnosti dva společníci. Krátce po zaloţení byl hlavním cílem společnosti retailing. Po uplynutí několika let vystoupili na trh České republiky nadnárodní společnosti (Tesco, Makro, Glóbus), coţ vedlo k úbytku maloobchodní sítě tvořené drobnými podnikateli. Z tohoto důvodu se společnost začala zaměřovat na gastronomický prodej a začala se prosazovat na novém trhu. Jedná se o prodej zboţí do stravovacích zařízení jako jsou např. školní jídelny, mateřské školy, domovy důchodců, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice, restaurací a jídelen provozujících závodní stravování. Soustředění se na nový segment trhu bylo pro společnost velkým přínosem. Společnost se postupně rozvíjela a společníci museli řešit stále se zvětšující nároky odběratelů. Od dob zaloţení společnosti proběhlo mnoho změn a inovací, mezi nejvýznamnější patří změna skladových areálů, obnova vozového parku společnosti apod.

59

Hlavním cílem společnosti bylo rozšířit svou činnost a poskytovat širší škálu sluţeb, popřípadě rozšířit své moţnosti a sortiment. Naplnění tohoto cíle bylo realizováno zavedením integrovaného systému managementu. Nejprve se ve společnosti zaváděl systém managementu kvality ISO 9001 a poté se integroval systém managementu BOZP OHSAS 18001. V současné době je společnost Axem s.r.o. velmi úspěšnou společností s významným postavením na trhu. Jedním z hlavních cílů společnosti je neustále se zlepšovat, rozvíjet a poskytovat svým zákazníkům nejlepší sluţby. Zavedením integrovaného systému řízení se společnosti otevřely nové moţnosti. Společnost splňuje vysoké nároky norem jak na skladování zboţí, tak i na jeho manipulaci. Společnost se účastní nových výběrových řízení a postupně získává nové odběratele jako jsou např. věznice, moţnosti centrálního zásobování řetězců apod. Noví odběratelé vytvářejí na společnost nový nátlak, co se týče dopravy, skladování, sortimentu apod. Ve společnosti bylo jiţ dosaţeno maximálních kapacit, proto je nutné investovat nový kapitál, pomocí kterého se mohou rozšířit skladové areály, chladící boxy, vozový park, celkové vybavení skladů a pomocí kterého lze upravit terén ve skladovém areálu.

60

5 TVORBA STŘEDNĚDOBÉHO PODNIKATELSKÉHO PLÁNU SPOLEČNOSTI AXEM S.R.O.

Podnikatelský plán společnosti AXEM s.r.o.

Vypracoval: Lukáš Smolka

61

5.1 Úvod Smyslem tohoto podnikatelského plánu je představit potencionálním investorům společnost AXEM s.r.o. a ukázat jak velký potenciál se ve firmě skrývá. Prohlášení Tento dokument je podnikatelským plánem společnosti AXEM s.r.o. Slouţí jako základní informační materiál pro potencionální investory nebo partnery. Jelikoţ obsahuje citlivé obchodní informace, ţádáme všechny čtenáře o zachování maximální úrovně důvěrnosti.

5.2 Shrnutí Společnost AXEM s.r.o. vznikla v prosinci 1997 jako velkoobchod potravinami a jejím posláním je dlouhodobě poskytovat své sluţby a plnit všechny nároky odběratelů na 100%. V současné době společnost vlastní dva společníci – Martin Měhýţ (50%), Stanislav Smolka (50%). Sídlo společnosti je v bydlišti Stanislava Smolky, účetní a mzdové pracoviště se nachází v Jateční ulici v Ústí nad Labem a skladový areál se nachází v Hostovické ulici v Ústí nad Labem. Hlavním cílem společnosti je rozšířit svou činnost, která je podporována řadou různých sluţeb a novými technologiemi. Naplnění tohoto cíle bylo částečně realizováno zavedením integrovaného systému managementu. Nejprve se ve společnosti zaváděl systém managementu kvality ISO 9001 a poté se integroval systém managementu BOZP OHSAS 18001. Zavedení integrovaného systému managementu přineslo mnoho vysokých nároků norem, které se musejí dodrţovat, mnoho nových pracovních postupů, posílení image společnosti, větší konkurenceschopnost, eliminaci rizik, sníţení nemocnosti atd. Integrovaný systém řízení přinesl pro společnost moţnost účastnit se nových výběrových řízení, ve kterých společnost AXEM získala mnoho nových dlouhodobých odběratelů. Získáním nových dlouhodobých odběratelů vznikají ve společnosti větší nároky na dopravu, sortiment zboţí, skladování, vybavenost skladů. Poptávka po zboţí a sluţbách společnosti AXEM je v současné době velice vysoká, společnosti neustále přibývají noví odběratelé. Pro splnění dlouhodobě stanoveného cíle neustálého se zlepšování a zlepšování kvality sluţeb, je pro společnost nutné, získat nové finanční zdroje, pomocí kterých společnost vytvoří nové a lepší podmínky pro plnění vyšších 62

nároků nových ale i stávajících dlouhodobých odběratelů. Pro získání nových finančních zdrojů je volena moţnost čerpání střednědobého investičního úvěru. Druh angaţovanosti: Investiční úvěr ve výši 2 000 000 CZK Účel: Účast na investici potřebné pro rozvoj společnosti Termín a způsob čerpání: 3.7.2012, jednorázová úhrada převodem na bankovní účet Celkové potřebné zdroje

3 650 000 Kč

Vlastní zdroje

1 650 000 Kč

Cizí zdroje

2 000 000 Kč

Tabulka č. 7: Celkové potřebné zdroje, zdroj: vlastní tvorba Nákup nákladního vozu

1 300 000 Kč

Nákup dodávkového vozu

350 000 Kč


350 000 Kč

Přístavba skladu

750 000 Kč

Výstavba chladících boxů ve skladu

450 000 Kč

Nákup vybavení do skladu

300 000 Kč

Úprava aleálu skladů

150 000 Kč

Celkem náklady

3 650 000 Kč

Tabulka č. 8: Rozpis investic do jednotlivých odvětví, zdroj: vlastní tvorba Navrhovaný způsob zajištění angaţovanosti: Zástava účetní a mzdové budovy, Jateční ulice Ústí nad Labem, vlastník AXEM s.r.o. Odhad hodnoty budovy podle soudního odhadce ze dne: 12.3.2012: 3 750 000 Kč

63

5.3 Okolí firmy Zaměření se na analýzu vnějšího prostředí organizace, které zahrnuje faktory, které mohou firmě nabídnout nové příleţitosti, ale také hrozby. Přírodní prostředí Společnost AXEM je zapojena v systému ochrany ţivotního prostředí formou zpětného svozu obalového materiálu, výkupu lahví a pouţitého oleje v 50 litrových barelech. Princip fungování tohoto systému se provádí jednak pro utuţování vztahů se zákazníkem a jednak pro ochranu ţivotního prostředí. Technologické prostředí Z technologického hlediska rozvíjí společníci kvalitní organizaci jak pro odběratele, tak i pro zaměstnance. Vybavení vozového parku se přizpůsobuje nejen poţadavkům státních norem, ale i pro snadnější manipulaci zaměstnanců při vykládce zboţí a tím maximálního dodrţování bezpečnosti, ochrany a zdraví při práci. Dalším příkladem je moderní vybavování skladových prostor strojním vybavením, hardwarovým a softwarovým vybavením kanceláří pro dobrou komunikaci se odběrateli. Politické prostředí Výrazný dopad na celkový rozvoj trhu organizace nese nestabilní daňový systém, který je pro malé a střední podniky spíše zátěţí. Je nutné více vytvářet finanční rezervy na pokrytí neustále se zvyšujících odvodů, jak sociálního tak daňového systému. Demografické prostředí Počet obyvatelstva, migrace a porodnost včetně mortality ovlivňuje nepřímým způsobem působení organizace na trhu a tudíţ její potencionální růst i pokles. Přímým způsobem je ovlivňována cílová skupina organizace, coţ můţe mít za následek nárůst konkurenčního boje, na který se musí včas reagovat. Ekonomické prostředí Nedílnou součástí ovlivňující působení společnosti AXEM na trhu je zaměstnanost daného kraje z důvodu ţivotních nákladů jednotlivých cílových skupin. Úbytek strávníků ve školních jídelnách, v mateřských školách a v celém gastronomickém průmyslu. 64

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31. 12.)

2009

2010

13,61

13,9

2011

Tabulka č. 9: Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, zdroj: www.usti-nad-labem.cz Analýza konkurence Analýza konkurence se zaměřuje na identifikaci vybraných konkurenčních firem z oboru a na rozdělení úrovní konkurence. Konkurenčních firem v oboru je při současném stavu trhu pro společnost AXEM mnoho. Mezi největší konkurenty patří firma Gastroplus Louny sídlící v Lounech a firma Velmar sídlící v Ústí nad Labem. Snahou konkurenčních firem je poskytovat kvalitní sluţby všem odběratelům a zajistit splnění objednávek. Jsou schopni zajistit i zboţí nedostatkové a věrným zákazníkům prodlouţit dobu splatnosti faktur či přizpůsobit cenu. Mezi sortiment konkurenčních firem patří mraţené a chlazené potraviny, zelenina, ovoce i pečivo.

5.4 Popis podniku Obchodní jméno:

AXEM s.r.o.

Sídlo společnosti:

Šrámkova 3210/6, Ústí nad Labem 400 11

Skladový areál:

Hostovická ulice, Ústí nad Labem

Společníci:

Stanislav Smolka, Martin Měhýţ

E-mail:

[email protected]

Internetové stránky:

www.axem.cz

Předmět podnikání:

koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje, zprostředkování sluţeb nákupu a prodeje

Telefon:

475200059

Statutární orgán:

jednatel společnosti Stanislav Smolka, 65

Martin Měhýţ IČO

250 29 177

DIČ

CZ250 29 177

Základní jmění společnosti:

102 000 Kč

Bankovní spojení: Tabulka č. 10:Popis společnosti AXEM s.r.o., zdroj: vlastní tvorba Společnost Axem s.r.o. (dále jen Axem) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem značka C 13180. Firma je zaměřena především na nákup a prodej zboţí v potravinářském průmyslu a zprostředkování sluţeb nákupu a prodeje. Společnost byla zaloţena na základě společenské smlouvy ze dne 2.prostince 1997 třemi společníky. Během postupného rozvoje společnosti došlo po uplynutí druhého roku od vzniku k vystoupení jednoho ze společníků. V současné době působí ve společnosti dva společníci. Společníci

Podíl

Stanislav Smolka, nar. 11.01.1964 v Aši

50%

Martin Měhýţ, nar. 14.09.1974 v Lovosicích

50%

Tabulka č. 11:Společníci firmy AXEM s.r.o., zdroj: vlastní tvorba Společnost AXEM se v současné zaměřuje na gastronomický prodej. V prvopočátku svého zaloţení byl hlavním cílem společnosti retailing, coţ nejevilo po uplynutí několika let budoucnost, kvůli vystoupení nadnárodních společností (Tesco, Makro, Globus) na Český trh. Hlavními odběrateli společnosti tedy jsou stravovací zařízení např. školní jídelny, mateřské školy, domovy důchodců, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice, restaurace, závodní stravovací provozy, rekreační střediska atd. V současné době zaujímá společnost AXEM velmi významnou pozici na trhu. Vše je dáno postupnému rozvoji a kladení si vysokých nároků, které byly vţdy splněny. Největšímu odchýlení se od konkurenčních firem pomohlo získání konkurenční výhody zavedením integrovaného systému řízení. Společnost vlastní certifikáty ISO 9001 a ISO 18001 a má zavedený plně fungující integrovaný systém řízení. Zavedení integrovaného systému řízení 66

přineslo pro společnost mnoho výhod, vysokých nároků norem a veliký příliv nových dlouhodobých odběratelů. Moţnost účastnit se nových výběrových řízení velkých řetězců a firem je pro firmu AXEM velkým přínosem a novou motivací pro neustálé se zlepšování a zdokonalování. Nejvýznamnějšími odběrateli jsou věznice, nemocnice, obchodní řetězce, domovy důchodců, ústavy sociální péče atd. Hlavním cílem firmy AXEM je rozšířit svou činnost, která je podporována řadou různých sluţeb a novými technologiemi. Cíle lze dosáhnout, pokud budou mít zákazníci stále větší zájem o poskytované sluţby a zboţí. Pro získání nových, a nebo uspokojení stávajících zákazníků nabízí firma vysokou škálu produktů různých značek, kvality a cenových skupin. Veškeré zboţí je pečlivě skladováno a převáţeno dle předepsaných norem a odpovídá kvalitě předepsané výrobcem. Vše je podporováno provedením objednávky se zákazníkem, dopravou k zákazníkovi, sloţením zboţí na dohodnuté místo aţ do skladů, zpětnému odběru vratných obalů od zákazníka a neustálou komunikací mezi zákazníkem a dodavatelem o nových produktech či cenách.

Organizační struktura Společnost AXEM patří mezi malé společnosti. Společnost má v současné době 15 zaměstnanců, kteří pracují na HPP, 5 externích obchodních zástupců. Firma AXEM spolupracuje s externími firmami, kde vyuţívá jejich sluţby jako jsou např. Poţární sluţby, EUROCERT atd. Zaměstnanci jsou rozděleni do svých pracovních funkcí dle pracovní smlouvy. Všichni zaměstnanci jsou seznámeni s podmínky pracovních postupů, organizační struktury, průběţně proškolováni jak vedoucími pracovníky, tak pracovníky externích firem. Všichni zaměstnanci průběţně navštěvují lékaře kvůli pravidelným preventivním prohlídkám, řidiči skládají pravidelně zkoušky o způsobilosti řídit nákladní vozy. O veškerých návštěvách lékařů či jiných institucí jsou vedeny záznamy ve vnitřní dokumentaci firmy AXEM.

67

Jednatel B

Jednatel A PVIS

Interní audit

BOZP + PO

Správce sítě

Právník

Obchodní úsek Obchodní zástupci

I. úroveň řízení

Ekonomický úsek

Asistent obchodního oddělení Metrolog

Ekonomickoadministrativní pracovník

Odbytový pracovník Skladníci Řidiči

externí pracovníci organizační jednotka, která není objektem certifikace Obrázek č. 8: Organizační struktura AXEM s.r.o. Zdroj: vnitřní dokumentace AXEM s.r.o.

68

II. úroveň řízení

SWOT analýza SWOT analýza Vnější prostředí

Silné stránky

Slabé stránky

Kvalifikovaný personál potraviny jsou nezbytné k ţivotu, tudíţ nezanikne jejich potřeba vůči jiným odvětvím má tento obor dlouhodobou prosperitu široký sortiment zboţí a tím velká koupěschopnost. Zavedení systému ISO a OHSAS

Vysoká hodnota vstupního kapitálu neustálé proškolování a zaškolení zaměstnanců náročnost na prvotní nábor zaměstnanců dle kvalifikačních předpokladů (poţadavků).

Vnitřní prostředí

Příleţitosti

Hrozby

Volba oboru umoţňuje obchodovat mimo jiné i se státními institucemi (školky, školy, věznice, nemocnice…) z hlediska dobré platební morálky a tímto se podnik nedostane do platební neschopnosti velký výběr potenciálních zákazníků z důvodu potřeby potravin.

Znalosti širokého rozsahu legislativních norem, vyhlášek, předpisů, zákonů…. příliš vysoká konkurence špatná platební morálka zákazníků můţe dovést firmu k druhotné platební neschopnosti nedostatečné pokrytí potřeb všech zákazníků.

Tabulka č. 12: SWOT analýza, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM s.r.o. Silné stránky Jedna ze silných stránek firmy AXEM je kvalifikovaný personál, který je pravidelně proškolován a to v oblasti BOZP a PO, hygienického minima a vnitřní dokumentace. Další součástí silných stránek je potřeba potravin k ţivotu, jelikoţ kaţdý člověk se potřebuje někde 69

najíst. Společnost nabízí svým zákazníkům široký sortiment zboţí, který se ustálil dle jejich poţadavků. Z toho vyplývá, ţe zákazníci u této organizace koupí téměř vše, co potřebují. Zavedení systému ISO a OHSAS a získáním certifikátu je velmi podstatnou silnou stránkou při výběrových řízení zákazníků organizace. Slabé stránky Slabou stránkou je hodnota vstupního kapitálu, která je stanovena legislativou při zaloţení obchodní společnosti. Další slabou stránkou je výdaj spojený s neustálým proškolováním zaměstnanců. Dále je zde náročnost na prvotní nábor zaměstnanců dle kvalifikačních předpokladů. Příleţitosti Velký výběr potenciálních zákazníku, jelikoţ dost lidí si dneska zakládá restaurační činnosti. Tím vznikají pro firmu noví potencionální zákazníci. Volba oboru umoţňuje obchodovat mimo jiné i se státními institucemi (školky, školy, věznice, nemocnice…), které by mohly zamezit dostání se do druhotné platební neschopnosti, jelikoţ mají dobrou platební morálku. Hrozby Znalosti širokého rozsahu legislativních norem, vyhlášek, předpisů a zákonů není jednoduché. Společnost musí monitorovat časté legislativní změny a přizpůsobovat se jim, coţ není vţdycky jednoduché. Špatná platební schopnost zákazníků je pro firmu snad největší hrozbou. Organizace se tak dostane do druhotné platební neschopnosti a její řešení není snadné. Hrozbou by mohly být i malé skladovací prostory v případě, ţe by dodavatel nabídl zboţí za niţší cenu neţ normálně. V tu chvíli by byla škoda, kdyby organizace nemohla nakoupit tyto zásoby v důsledku nedostatku místa na skladě.

5.5 Marketingový plán Analyzování mikroprostředí ve společnosti AXEM a zkoumání jednotlivých faktorů. Nejdůleţitější zásada – správná komunikace mezi vnitropodnikovými sloţkami. Firemní prostředí Firemní prostředí je ve společnosti AXEM identifikováno na jednotlivé procesy, které jsou zaznamenány ve vnitřní dokumentaci integrovaného systému řízení. 70

Na základě zavádění systému byly identifikovány následující procesy:  Hlavní procesy – jsou procesy, kde vzniká přímá přidaná hodnota pro zákazníka a jejichţ prostřednictvím dochází k realizaci zakázek.  Řídící proces – je proces, kde se plánuje a řídí budoucí přidaná hodnota.  Externí procesy – jsou procesy, které organizace nezajišťuje vlastními silami ani infrastrukturou, ale najímá si na tyto sluţby externí organizace, které řídí a kontroluje v rámci svých moţností jejich činnosti (např. interní audit, právní sluţby, daňové poradenství, BOZP a PO). Vedení organizace věnuje ke všem činnostem, procesům, postupům, a instrukcím příslušnou pozornost a provádí neustálé měření a monitorování jak produktů samotných, tak i vlastních procesů a následně uplatňuje opatření nezbytná pro dosaţení plánovaných výsledků a neustálých zlepšování těchto procesů. Dodavatelsko-odběratelské vztahy Důleţitou součástí dodavatelsko-odběratelských vztahů je provádění analýzy hodnocení dodavatelů a hodnocení pomocí zpětné vazby od odběratelů. Monitorování dodavatelsko-odběratelských vztahů je prováděno na základě mapy procesů. Spokojenost zákazníka je zpracovávána na základě získaných informací plynoucích z:  dotazníku, který je vyplněn zákazníkem  neformálních jednání se zákazníky  uplatněných námitek či reklamací  jiných zdrojů (obecné povědomí o organizaci)  referenčních doporučení a dopisů  získání informací od obchodních zástupců (formou pravidelných porad) Kaţdý zaměstnanec je povinen neprodleně informovat o jakýchkoliv negativních signálech od zákazníků nebo jiných stran na činnost společnosti. Konkurenceschopnost Úspěšnost společnosti a uspokojování potřeb a přání zákazníků patří k primárním cílům společnosti. Je nutno odolávat velkému konkurenčnímu boji v odvětví, coţ spočívá v:  vydávání pravidelných akčních letáků;  vyhlašování soutěţí a jejich hodnocení obchodními zástupci;  získávání vyšších obratů na základě zpětných bonusů a provizí; 71

 utuţování vztahů odběratelsko-dodavatelských na základě konaných ochutnávek spojených s předváděním výrobků. Styk s veřejností Je nedílnou součástí vztahů odběratelských vztahů formou reklamní a sponzorské kampaně. Společnost AXEM pořádá různé reklamní akce, uděluje vánoční a sponzorské dary dětským domovům, domovům důchodců a ostatním organizacím. Velice důleţitá je zde osobní účast (vánoční besídky, sportovní hry, taneční soutěţe, atd.). Další nedílnou součástí těchto vztahů je veřejné poděkování jednotlivým subjektům za jejich spolupráci pomocí médií a přáním k různým příleţitostem. Firma AXEM se podílí na vyhlášených akcí pro pomoc zdravotně postiţeným občanům formou zapojení se do jednotlivých řetězců spolupráce. Neustále se snaţí uvolňovat finanční prostředky a investovat je tam, kde je to více potřeba. Společnost se zapojila do akce vyhlášené ústeckou ZOO pod názvem Sto sloních stop. Jednalo se o finanční sponzorský dar pro rozšíření druhů zvířat ústeckým občanům. Další aktivitou organizace je sponzorství divadla Špejbla a Hurvínka při jejich moţném cestování po školách a ostatních organizacích. Zde se jednalo převáţně o reklamní akce spojené s prezentací loga organizace a tím se organizace dostala do podvědomí veřejnosti.

5.6 Hodnocení rizik Hodnocení rizik je jev, kterému je ve společnosti AXEM věnována veliká pozornost. Ţádná rizika nejsou podceňována. Zavedením integrovaného systému řízení se podařilo vytvořit systém řízení rizik, který bezpečně funguje od doby jeho vytvoření. Ve společnosti AXEM je vytvořen postup pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik. Tato metodika předvídá potencionální moţný výskyt rizika. Veškeré výsledky identifikace nebezpečí a hodnocení rizik jsou obsaţeny v dokumentaci organizace. Dokumentace je průběţně aktualizována dle předepsaných norem. Rizika vyskytující se ve společnosti AXEM jsou v rozpětí od 1 do 6. Práce ve velkoskladech není tolik riziková ve srovnání například se stavebnictvím. Nejvyšší stupeň rizika je při nakládce a vykládce zboţí, lezení po ţebřících. Je však nutné řídit rizika, jejichţ výskytu nemůţe společnost AXEM zabránit. Jedná se o rizika politická, legislativní, makroekonomická atd. Pro řízení těchto rizik jsou vytvořeny 72

postupy dle kterých je moţné jednotlivá rizika eliminovat. Zmírnění dopadů rizik řeší také pojištění.

5.7 Obchodní plán Společnost AXEM se zabývá nákupem zboţí za účelem jeho dalšího prodeje. Nákup je prováděn prostřednictvím vedoucího pracovníka, který je řádně proškolen s problematikou nákupu a velice dobře se orientuje na trhu potravin. Nákup zboţí většinou probíhá přímo od výrobců, coţ společnosti umoţňuje nastolit co nejmenší moţné nákupní ceny. Mezi nejvýznamnější dodavatele firmy AXEM patří: PT servis a.s., ESSA a.s., EUROPASTA, Karlovarské minerální vody a.s., BONECO a.s., Plzeňské mlýnské sluţby a.s. atd. Veškeré zboţí, které přijede na sklad je pečlivě kontrolováno jak z hlediska kvality, tak z hlediska kvantity. V integrovaném systému řízení jsou popsány přesné postupy, jak postupovat při přejímce zboţí, jak hlídat teplotu, kvalitu, záruční lhůty atd. Všichni pracovníci jsou s těmito postupy seznámeni a všichni jsou zavázáni k jejich plnění. Skladování zboţí probíhá ve skladových areálech společnosti po dobu jejich vyexpedování. Všechny potraviny jsou skladovány tak, jak je jejich skladování předepsáno výrobcem. Skladovací prostory jsou obrovských rozměrů a je přesně rozděleno, kde má jaké zboţí být ať uţ kvůli teplotě, světlu, vlhkosti apod. Veškeré skladování, pohyby po skladech a manipulace se zboţím je popsáno ve skladovém řádu.

5.8 Finanční plán Plán celkové výše potřebného kapitálu: Nákup nákladního vozu

1 300 000 Kč


350 000 Kč


350 000 Kč

Přístavba skladu

750 000 Kč

Výstavba chladících boxů ve skladu

450 000 Kč

Nákup vybavení do skladu

300 000 Kč

Úprava aleálu skladů

150 000 Kč

Potřebný kapitál celkem: Tabulka č. 13: Plán celkové výše potřebného kapitálu, zdroj: vlastní tvorba

73

3 650 000 Kč

Rozvaha firmy AXEM s.r.o. ke dni 31.12.2011 Min. Označení

AKTIVA

Číslo

období

a

b

řádku

Brutto

Korekce

Netto

Netto

c

1

2

3

4

B

Dlouhodobý majetek

3

766

-307

459

160

B .II.

Dlouhodobý hmotný majetek

5

766

-307

459

160

C

Oběţná aktiva

7

8409

8409

7443

C .I.

Zásoby

8

3432

3432

3353

C .II.

Dlouhodobé pohledávky

9

3

3

1

C .III.

Krátkodobé pohledávky

10

3705

3705

3316

C .IV.

Krátkodobý fin. majetek

11

1269

1269

775

D .I.

Časové rozlišení

12

127

127

98

Číslo

Stav v běţném

Stav v minulému

Označení

PASIVA

řádku

účet. Období

účet. Období

a

b

c

5

6

A

Vlastní kapitál

14

1338

1216

A .I.

Základní kapitál

15

102

102

A .III.

Rezervní fondy a ostat. fondy

17

10

10

18

684

322

19

542

782

ze zisku A .IV.

Výsledek hospodaření min. let

A .V.

Výsledek hospodaření běţného účetního období

B

Cizí zdroje

20

7657

6486

B .III.

Krátkodobé závazky

23

7657

6486

Tabulka č. 14: Rozvaha AXEM, zdroj: vnitřní dokumentace firmy AXEM s.r.o.

74

Vertikální analýza rozvah Rok Poloţka Aktiva celkem

2009

2010

2011

Hodnota

Hodnota v

Hodnota

Hodnota v

Hodnota

Hodnota v

v tis. Kč

%

v tis. Kč

%

v tis. Kč

%

9847

100

10320

100

10871

100

DM

374

3,8

206

2

342

3,15

DHM

374

3,8

206

2

342

3,15

OA

9404

95,50

10059

97,47

10428

95,92

Zásoby

3029

37,76

4632

44,88

4835

44,48

Dlouhodobé pohl.

6

0,06

9

0,09

9

0,08

Krátkodobé pohl.

3596

36,52

4834

46,84

4062

37,37

Krátkodobý fin. Majetek

2773

28,16

584

5,66

1522

14

69

0,7

55

0,53

101

0,93

Pasiva celkem

9847

100

10320

100

10871

100

VK

1084

11,01

1073

10,40

961

8,84

Základní kapitál

102

1,04

102

0,99

102

0,94

Rezervní fondy

10

0,10

10

0,10

10

0,09

Výsledek hosp. min. let

678

6,89

472

4,57

461

4,24

Výsledek hosp. BO

294

2,99

489

4,74

388

3,57

Cizí zdroje

8784

89,20

9247

89,6

9910

91,16

Krátkodobé závazky

8784

89,20

9247

59,6

9910

91,16

Bankovní úvěry

0

0

0

0

0

0


-21

-0,21

0

0

0


Tabulka č. 15: Vertikální analýza rozvahy 2009-2011, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM

0 32

Uvedené účetní výkazy obsahují data, která mi poskytla společnost AXEM s.r.o. Aktiva společnosti jsou tvořena hmotným majetkem a oběţnými aktivy. Hmohtný majetek společnosti tvoří dlouhodobý hmotný majetek a to jsou: chlatící zařízení, vozový park, vysokozdviţné vozíky, vybavení kanceláţí, skladů apod. Oběţná aktiva zahrnují zásoby a pohledávky. Pasiva společnosti tvoří vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, rezervní fondy a nerozdělený výsledek hospodaření minulých let. Cizí zdroje jsou tvoţeny závazky z obchodní činnosti.

32

Pozn.: DM – dlouhodobý majetek, dlouhodob.pohl – dlouhodobé pohledávky, krátkodob.pohl – krátkodobé

pohledávky, krátkodob.fin.maj. – krátkodobý finanční majetek, VK – vlastní kapitál, výsledek hospod.min.let – výsledek hospodaření z minulých let, výsledek hospod.BO – výsledek hospodaření z běţného období.

75

Horizontální analýza rozvah

Poloţka

Rok

Změna

Rok

2009

v tis. Kč

v%

Aktiva celkem DM DHM

9847

-446

-4,33

374

-210

374

-210

OA Zásoby Dlouhodob.pohl. Krátkodob.pohl. Krátkodob.fin.maj. Časové rozlišení

9404

Změna

Rok

2010 v tis. Kč

v%

10320

473

4,80

-35,96

206

-168

-35,96

206

-168

-200

-2,08

10059

3029

-592

-16,35

6

0

0,00

3596

-865

2773 69

Pasiva celkem VK Základní kapitál Rezervní fondy Výsledek hospod.min.let Výsledek hospod.BO Cizí zdroje Krátkodobé závazky Bankovní úvěry

8784


Změna

2011 v tis. Kč

v%

10871

551

5,34

-44,92

342

136

66,02

-44,92

342

136

66,02

655

6,97

10428

369

3,67

4632

1603

52,92

4835

203

4,38

9

3

50,00

9

0

0,00

-19,39

4834

1238

34,43

4062

-772

-15,97

1257

82,92

584

-2189

-78,94

1522

938

160,62

-36

-34,29

55

-14

-20,29

101

46

83,64

9847

-446

-4,33

10320

473

4,80

10871

551

5,34

1084

-56

-4,91

1073

-11

-1,01

961

-112

-10,44

102

0

0,00

102

0

0,00

102

0

0,00

10

0

0,00

10

0

0,00

10

0

0,00

678

-98

-12,63

472

-206

-30,38

461

-11

-2,33

294

42

16,67

489

195

66,33

388

-101

-20,65

8784

-369

-4,03

9247

463

5,27

9910

663

7,17

-329

-3,61

9247

463

5,27

9910

663

7,17

-40

-100,00

0

0

0

-21

0,00

21

-100

0

-21

Tabulka č. 16: Horizontální analýza rozvahy 2009-2011, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM V roce 2010 se organizace vzpamatovává z finanční krize a aktiva se opět postupně navyšují. Dlouhodobý hmotný majetek stále klesá, coţ je způsobeno postupným odepisováním DHM. Velký nárůst oběţného majetku je způsoben nárůstem zásob. Společnost nakoupila více zásob za niţší ceny stanovené od dodavatelů za účelem dosaţení vyššího zisku. Předpokládá se, ţe se ceny postupem času budou navyšovat. Vlastní kapitál společnosti však oproti roku 2009 poklesl v důsledku sníţení výsledku hospodaření minulých let. Na tomto sníţením se podílely legislativou umoţněné paušální výdaje na dopravu. Cizí zdroje se organizaci však v roce 2010 navýšily a tento nárůst způsobily krátkodobé závazky, které můţou souviset s nakoupením zásob. V roce 2011 je zaznamenáno navýšení DHM, které způsobilo nakoupení nového firemního vozidla. Navyšování zásob se vrací opět do normálu, coţ je způsobeno postupným zdraţováním sortimentu od dodavatelů či výrobců. V roce 2011 společnost AXEM s.r.o. nevyuţívá ţádný bankovní úvěr, coţ svědčí o stabilitě společnosti v tomto náročném období. 76

Výkaz zisků a ztrát

Tabulka č. 17: Výkaz zisků a ztrát AXEM, zdroj: vnitřní dokumentace firmy AXEM s.r.o.

77

Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát

Rok Poloţka

2009

2010

2011

hodnota hodnota hodnota hodnota v % hodnota v % hodnota v % v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč

Trţby za prodej zboţí

62414

100,00

63365

100,00

66115

100,00

Náklady za prod. zboţí

53494

85,71

54133

85,43

56921

86,20

8920

14,29

9232

14,57

9194

13,80

4

0,01

63

0,10

84

0,13

Výkonová spotřeba

4929

7,90

4601

7,26

4479

6,78

Přidaná hodnota

3995

6,40

4694

7,41

4721

7,15

Osobní náklady

3384

5,42

3801

6,00

4008

6,07

Daně a poplatky

Obchodní marţe Výkony

56

0,09

64

0,10

13

0,02

Odpisy DHM a DNM

209

0,33

171

0,27

150

0,23

Ostatní provoz. výnosy

26

0,04

0,00

8

0,01

0,00

29

0,05

46

0,07

0,60

629

0,99

512

0,78

Nákladové úroky

0,00

3

0,00

4

0,01

Ostatní fin. výnosy

0,00

4

0,01

Ostatní provoz. náklady Provoz. výsl. hospod.

Ostatní fin. náklady

372

0,00

46

0,07

52

0,08

46

0,07

Finanční výsl. hospod.

-46

-0,07

-51

-0,08

-50

-0,08

Daň z příjmů za běž.čin.

46

0,07

101

0,16

116

0,18

280

0,45

477

0,75

346

0,52

14

0,02

12

0,02

42

0,06

Výsl. hospod. za běţ. čin. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady

0,00

0,00

0,00

Mimořádný výsl. hospod.

14

0,02

12

0,02

42

0,06

Výsl. hospod. za běţ. obd.

294

0,47

489

0,77

388

0,59

340

0,54

590

0,93

504

0,76

Výsl. hospod. před zdaněním

Tabulka č. 18: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát 2009-2011, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát znározňuje, jak velká je jednostlivá poloţka ve vztahu k trţbám za prodej zboţí. Nedílnou součástí procesu řízení nákupu zásob jsou náklady za prodané zboţí, které je nutné udrţovat v co nejniţších cenách. Tyto hodnoty výrazně ovlivňují výslednou obchodní marţi, která je významným ukazatelem pro rozdělení nákladových poloţek. Vertikální analýza se v jednotlivých sledovaných obdobích výrazně nezměnila, coţ je výsledkem okamţité reakce organizace přizpůsobení se změnám prostředí.

78

Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát

Poloţka

Rok

Změna

2009 v tis. Kč

Rok

Změna

Rok

Změna

v%

2010

v tis. Kč

v %

2011

v tis. Kč

v%

Trţby za prodej zboţí

62414

-4935

-7,33

63365

951

1,52

66037

2672

4,22

Náklady za prod. zboţí

53494

-4254

-7,37

54133

639

1,19

56921

2788

5,15

8920

-681

-7,09

9232

312

3,50

9116

-116

-1,26

4

-4

-50

63

59

1475

84

21

33,33

Výkonová spotřeba

4929

-622

-11,21

4601

-328

-6,65

4479

-122

-2,65

Přidaná hodnota

3995

-63

-1,55

4694

699

17,50

4721

27

0,58

Osobní náklady

3384

-165

-4,65

3801

417

12,32

4008

207

5,45

Daně a poplatky

56

1

1,82

64

8

14,29

13

-51

-79,69

209

-18

-7,93

171

-38

-18,18

150

-21

-12,28

26

-25

-49,02

-26

-100

8

8

-7

-100

29

29

0

46

17

58,62

101

37,27

629

257

69,09

512

-117

-18,60

0

0

3

3

0

4

1

33,33

-132

-100

4

4

0

0

-4

-100,00

46

-56

-54,90

52

6

13,04

46

-6

-11,54

Finanční výsl. hospod.

-46

-76

-253,33

-51

-5

10,87

-50

1

-1,96

Daň z příjmů za běž.čin.

46

-21

-31,34

101

55

119,57

116

15

14,85

280

46

19,66

477

197

70,36

346

-131

-27,46

14

-4

-22,22

12

-2

-14,29

42

30

250,00

0

0

0

0

0

0

Obchodní marţe Výkony

Odpisy DHM a DNM Ostatní provoz. výnosy Ostatní provoz. náklady Provoz. výsl. hospod.

372

Nákladové úroky Ostatní fin. výnosy Ostatní fin. náklady

Výsl. hospod. za běţ. čin. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsl. hospod.

14

-4

-22,22

12

-2

-14,29

42

30

250,00

Výsl. hospod. za běţ. obd.

294

42

16,67

489

195

66,33

388

-101

-20,65

Výsl. hospod. před zdaněním

340

21

6,58

590

250

73,53

504

-86

-14,58

Tabulka č. 19: Horizontální analýha výkazů zisků a ztrát, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM Podle výsledku horizontální analýzy je patrné, ţe vedení společnosti i přes nepříznivou situaci v roce 2009 včas reagovalo na ustálení krizové situace, coţ dokazuje analýza roku 2010 v porovnání s předchozími roky. Zde je patrný nárůst trţeb při přibliţně stejných nákladech za prodané zboţí, coţ má za následek obrovské zvýšení obchodní marţe. V roce 2011 byly celkové prodeje uskutečňovány za niţší ceny, neţ byly ceny stanovené., coţ způsobilo nárůst trţeb s poklesem obchdní marţe oproti roku 2010. V roce 2011 je nutný nárůst výkonů a to z důvodu zavedení letákové a propagační akce. Akce byla zavedena za účelem sníţení cen pro podporu prodeje a zaujmutí lepšího postavení na trhu.

79

Vedení organizace neustále monitoruje trh a tím je připraveno včas reagovat na konkurenční boj vzniklý mimo jiné následkem dlouhodobě trvající finanční nestability včetně legislativních změn. Výsledek hospodaření před zdaněním je v roce 2011 niţší neţ v roce 2010, coţ způsobila niţší obchodní marţe. Ukazatel likvidity Výpočet likvidity pro společnost AXEM s.r.o. Výpočet pro jednotlivé roky

Ukazatel

Vzorec

Běţná likvidita

OA/celk. krátkodob. závazky

9404/8784

Pohotová likvidita

(OA-zásoby)/ celk.krátkodob.záv.

(9404-3029)/8784

Okamţitá likvidita

peněţní prostředky/ krátkodobé závazky

2773/8784

2009

2010 10059/9247

Výsledek jednotlivých let 2011

2009

2010

2011

10428/9910

1,07

1,09

1,05

(10059(10428-4835)/9910 4632)/9247

0,73

0,59

0,56

0,32

0,06

0,15

584/9247

1522/9910

Tabulka č. 20: Výpočet likvidity AXEM, zdroj: vlastní tvorba Hodnoty intervalů jednotlivých stupňů likvidit Běţná likvidita

Pohotová likvidita

Okamţitá likvidita

1,1 - 2

0,5 - 1

0,2 – 0,5

Tabulka č. 21: Hodnoty intervalů stupňů likvidit, zdroj: vlastní tvorba Společnost AXEM s.r.o. se hodnotě 1,1 pro běţnou lidviditu blíţila pouze v roce 2010. V roce 2009 vzrostly ve společnosti krátkodobé závazky a zásoby společně s kátkodobými pohledávkami klesly. Situace se k danné normě blíţí v letech 2010 a 2011, coţ není způsobeno sniţováním krátkodobých závazků ale výrazným nárůstem krátkodobých pohledávek a zásob. Vedení společnosti předpokládá, ţe v roce 2012 bude mít organizace vhodnou strukturu OA. U pohotové likvidity je společnost v normě. V roce 2011 však dochází k poklesu, který způsobilo navýšení krátkodobých závazků a přispěl k tomu i výrazný pokles krátkodobého finančního majetku a to i přes navýšení krátkodobých pohledávek. Normu okamţité likvidity společnost AXEM s.r.o. nedodrţela. Nejvyšší propad je v roce 2010. Vše je způsobeno výrazným poklesem peněţních prostředků, za které byly 80

nakoupeny zásoby. Nejlepší hodnoty ukazatele jsou v roce 2011, kde dochází k postupnému zlepšování. Ukazatel aktivity Výpočet aktivity pro společnost AXEM s.r.o. Výpočet pro jednotlivé roky Ukazatel

2009 Doba obratu zásob

Výsledek jednotlivých let

Vzorec 2010

zásoby/(trţby/360) 3029/(62414/360) 4632/(63365/360)

2011

2009

2010

2011

4835/(66037/360)

17,47

26,32

26,36

Obrat zásob

trţby/zásoby

62414/3029

63365/4632

66037/4835

20,61

13,68

13,66

Obrat pohledávek

trţby/pohledávky

62414/3602

63365/4843

66037/4071

23,99

13,08

16,22

Doba obratu pohledávek

365/obrat pohledávek

365/23,99

365/13,08

365/16,22

15,22

27,90

22,50

Tabulka č. 22: Výpočet aktivity AXEM, zdroj: vlastní tvorba

Doba obratu zásob udává počet dnů, za něţ se zásoba zboţí promění v hotovost nebo pohledávku. Hodnota by měla být nízká, ale zase ne hodně, protoţe organizace by pak nemohla rychle reagovat na vývoj poptávky, jelikoţ by neměla ţádné zásoby. V roce 2009 byla doba obratu zásob nejkratší a to 17,47 dní. V roce 2011 byla doba obratu zásob naopak nejvyšší, zapříčinily to velké zásoby na skladě, které si organizace nakoupila. Obrat zásob udává kolikrát je v průběhu roku kaţdá poloţka zásoby společnosti prodána a opětovně uskladněna. Pomocí tohoto ukazatele se zjišťuje, jak efektivně je pouţíván sklad a celková problematika s ním spojená (skladování, nákup, expedice atd.). Obrat zásob byl v roce 2011 nejniţší ze sledovaných let. Tento nejniţší obrat zásob mohl způsobit, ţe společnost zbytečně čerpala finance na uskladnění zásob do skladu, kde jich byl nadbytek, coţ bylo jiţ zmíněno v rozvaze. Nejefektivnější vyuţití skladu nastalo v roce 2009. Obrat pohledávek udává rychlost obratu pohledávek. Nejlépe byla zaznamenána hodnota v roce 2010. Naopak v roce 2009 trval obrat pohledávek nejdéle. Z hodnot stanovených v tabulce vyplívá, ţe společnost měla v roce 2009 nejrychleji splaceny pohledávky ze sledovaného období. V roce 2010 tomu bylo přesně naopak. V roce 2011 dochází k postupnému zlepšování situace, ale vše ještě není optimální. 81

Ukazatele rentability Výpočet rentability pro společnost AXEM s.r.o. Ukazatel

Výpočet pro jednotlivé roky

Výsledek jednotlivých let

2009

2009

Vzorec

ROE

čistý zisk/vl.kap.

ROA ROS

294/1084

2010 489/1073

2011

2010

2011

388/961

0,27

0,46

0,35

EBIT/aktiva

340/9847 593/10320 504/10871

0,03

0,06

0,05

EBIT/trţby

340/62414 593/63365 504/66037

0,01

0,01

0,01

Tabulka č. 23: Výpočet rentability AXEM, zdroj: vlastní tvorba Jednotlivé hodnoty ukazatelů rentability postupně pomalu stoupají, coţ způsobuje pomalu se zvyšující hospodářský výsleded. Ukazatel ROE ukazuje vyšší hodnotu ve všech sledovaných letech. To je důsledkem efektivního vyuţívání cizího kapitálu ve společnosti. Ukazatel ROE vyjadřuje rentabilitu investovaného kapitálu. V roce 2009 dochází ke zvyšování tohoto ukazatele. Nárůst způsobilo navýšení zisku, ale také sníţení vlastního kapitálu. V roce 2010 je ukazatel ROE nejvyšší. Hodnotu ukazatele v roce 2010 ovlivnilo téměř dvounásobné navýšení čistého zisku s tím, ţe ještě poklesl vlastní kapitál, jehoţ pokles způsobil pokles výsledku hospodaření. Navýšení čistého zisku souvisí také s výrazným nárůstem výkonů v roce 2010. V roce 2011 dochází k poklesu, protoţe se čistý zisk v porovnání s rokem 2010 sníţil výrazněji neţ vlastní kapitál. Ukazatel ROA ukazuje efektivnost vyuţití majetku spolešnosti AXEM s.r.o. Ukazatel také určuje, kolik Kč zisku před zdaněním a úroky připadá na 1 Kč aktiv. Nejvyšší dosaţená hodnota byla v roce 2010, kde zisk činil 0,06 Kč na 1 Kč aktiv. Ve sledovaném období dochází postupně k malým výkyvům tohtoto ukazatele, které je zapříčeněno nevýrazným nárůstem hospodářského výsledku. Z pohledu hodnoty ukazatele rentability trţeb byl na tom nejlépe rok 2010. Vše bylo zapříčeněno díky výraznému navýšení zisku s tím, ţe trţby se zvýšily jen nepatrně. Společnost vyprodukovala 0,01 Kč zisku na 1 Kč trţeb. Jak je jiţ z tabulky vidět, společnost dosahuje velmi slušných výsledků ukazatele ROE.

82

Přílohy

1. Výkaz zisků a ztrát 2. Rozvaha 3. Výkaz Cash flow 4. Certifikát ISO 9001 5. Certifikát OHSAS 18001 6. Výpis z obchodního rejstříku 7. Politika jakosti 8. Politika BOZP

Prohlašuji, ţe jsem uvedl úplné a pravdivé údaje o známých skutečnostech a záměrech. V době podání ţádosti, ani v uplynulých třech letech nebyl podán návrh na prohlášení konkurzu na náš majetek a nebyl prohlášen nebo ukončen konkurz na náš majetek, ani nebylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání.

Datum zpracování: 21.4.2012

…………………………….

………………………………..

Martin Měhýţ

Stanislav Smolka

jednatel společnosti

jednatel společnosti

83

ZÁVĚR V závěru bych uvedl, ţe jsem splnil zadání své diplomové práce. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit podnikatelský plán s akcentem na získání střednědobého bankovního úvěru. V první kapitole jsem popsal základní právní formy podnikání. Tyto informace byly pro mě velice důleţité a povaţuji je za základní stavební kámen podnikatelského plánu. Pro kaţdého vlastníka společnosti je nutné mít znalosti z oblasti právní formy podnikání. Ve druhé kapitole jsem z různých dostupných zdrojů zpracovával náleţitosti podnikatelského plánu. Zjistil jsem, ţe existuje mnoho podnikatelských plánů s různou specializací. Já jsem se věnoval podnikatelským plánům s akcentem na získání bankovního úvěru. Setkal jsem se s mnoho pojmy, které jsem neznal a asi největším přínosem z tého kapitoly pro mě bylo získání představě o základní struktuře a úpravě podnikatelského plánu pro potencionální investiční instituce. Třetí kapitola obsahuje informace o různých moţnostech získání cizích zdrojů pro společnost. Popisuji náleţitosti a strukturu různých typů bankovních úvěrů. V další kapitole jsem představil společnost, pro kterou jsem v páté kapitole vytvořil podle části teoretické podnikatelský plán. Největším přínosem pro mě bylo postupné vypracovávání podnikatelského plánu a moţnost vypracovat analýzy a sledovat společnost nejen z pohledu zaměstnance ale i z pohledu vlastníka. Velkým překvapením pro mne byly výsledky některých ukazatelů, které mě přivedly k úplně jinému postoji k problematice zásob a skladování zboţí. Vypracovaný podnikatelský plán bude v červenci předloţen bankovní instituci pro posouzení společnosti na získání střednědobého bankovního úvěru. Zatím byl předloţen k posouzení nazaujatému finančnímu poradci. Finanční poradce podnikatelský plán posoudil jako dobře vypracovnaný podnikatelský plán a doporučil jeho předloţení bankovní instituci. Jediná námitka, kterou uvedl je, ţe zde chybí podkapitola se splátkovým kalendářem. Tato podkapitola byla na základě rozhodnutí vlastníků společnosti z podnikatelského plánu vyřazena. Tuto problematiku budou vlastníci společnosti projednávat osobně s bankovními poradci po posouzení podnikatelského plánu bankou. Pro mě je byla tvorba podnikatelského plánu velkým přínosem.

84

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné monografie 1.

BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vyd. Praha: nakladatelství Gfada Publishíng, 1996. ISBN 80-901454-1-8

2.

BLACKWELL, E. Podnikatelský plán. Průvodce pro malé a střední podnikatele. 1. vyd. Praha: nakladatelství Readers International Pratur, 1993. ISBN 80-901454-1-8

3.

FOTR, J. a SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0939-2

4.

KORÁB, Vojtěch, ŘEZŇÁKOVÁ, Mária, PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: nakladatelství Computer Press, a.s. 2008. ISBN 978-80-251-1605-0

5.

ŠIMAN, Josef. Úvod do podnikových financí. 1. vyd. Praha: nakladatelství PrintActive, s.r.o., 2005. ISBN 80-86754-49-9

6.

VEBER, J, SRPOVÁ, J a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2

7.

VNITŘNÍ DOKUMENTACE FIRMY AXEM s.r.o.

Elektronické monografie 1. www.businessplanarchive.org 2. www.businessinfo.cz 3. www.podnikatel.cz 4. www.skolamuso.cz 5. www.byznysslovicka.cz 6. www.google.com 7. www.cs.wikipedia.org 8. www.jic.cz 9. www.podnikatelskyweb.cz 10. www.mesec.cz

85

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Charakteristika s.r.o. Tabulka č. 2: Charakteristika a.s. Tabulka č. 3: Charakteristika v.o.s. Tabulka č. 4: Charakteristika k.s. Tabulka č. 5: Charakteristika druţstva Tabulka č. 6: Výpočet CF nepřímou metodou Tabulka č. 7: Celkové potřebné zdroje Tabulka č. 8: Rozpis investic do jednotlivých odvětví Tabulka č. 9: Míra nezaměstnanosti v ústeckém kraji Tabulka č. 10: Popis společnosti AXEM s.r.o. Tabulka č. 11: Společníci firmy AXEM s.r.o. Tabulka č. 12: SWOT analýza Tabulka č. 13: Plán celkové výše potřebného kapitálu Tabulka č. 14: Rozvaha AXEM Tabulka č. 15: Vertikální analýza rozvahy 2009-2011 Tabulka č. 16: Horizontální analýza rozvahy 2009-2011, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM Tabulka č. 17: Výkaz zisků a ztrát AXEM Tabulka č. 18: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát 2009-2011 Tabulka č. 19: Horizontální analýha výkazů zisků a ztrát, zdroj: vnitřní dokumentace AXEM Tabulka č. 20: Výpočet likvidity AXEM, Tabulka č. 21: Hodnoty intervalů stupňů likvidit Tabulka č. 22: Výpočet aktivity AXEM Tabulka č. 23: Výpočet rentability AXEM SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Společníci s.r.o. Obrázek č. 2: SWOT analýza Obrázek č. 3: Rozvaha ve zkráceném rozsahu Obrázek č. 4: Změna forem oběţného majetku Obrázek č. 5: Výpočet CF přímou metodou Obrázek č. 6: Výpočet rentability Obrázek č. 7: Základní druhy bank Obrázek č. 8: Organizační struktura AXEM s.r.o. 86

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Výkaz zisků a ztrát Příloha č. 2: Rozvaha Příloha č. 3: Cash flow Příloha č. 4: Certifikát ISO 9001 Příloha č. 5: Certifikát OHSAS 18001 Příloha č. 6: Výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 7: Politika jakosti Příloza č. 8: Politika BOZP

87

Příloha č. 1: Výkaz zisků a ztrát

Příloha č. 2: Rozvaha

Příloha č. 3: Cash flow Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb.

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ( výkaz cash-flow ) ke dni 31.12.2011 ( v celých tisících Kč )

Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky

Axem s.r.o. 0 Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky

Šrámkova 3210/6 400 11 Ústí n.L. 0 P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A. 1 Úpravy o nepeněžní operace A. 1 1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv A. 1 3 Zisk z prodeje stálých aktiv A. 1 4 Výnosy z dividend a podílů na zisku A. 1 5 Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky A. 1 6 Případné úpravy o ostatní nepěněžní operace A. * Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim.položkami A. 2 Změny stavu nepěněžních složek pracovního kapitálu A. 2 1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv A. 2 2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv A. 2 3 Změna stavu zásob A. 2 4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostř. a ekvivalentů A. ** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami A. 3 Vyplacené úroky s vyjímkou kapitalizovaných A. 4 Přijaté úroky A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období A. 6 Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů A. *** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B. 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B. 2 Příjmy z prodeje stálých aktiv B. 3 Půjčky a úvěry spřízněným osobám B. *** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C. 1 Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazků C. 2 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty C. 2 1 Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd. C. 2 2 Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům C. 2 3 Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů C. 2 4 Úhrada ztráty společníky C. 2 5 Přímé platby na vrub fondů C. 2 6 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně C. *** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období Okamžik Podpisový záznam osoby odpovědné za sestavení účetní závěrky sestavení

612 -4 0 0 -8 0 4 0 608 1 071 706 568 -203 0 1 679 -4 0 0 42 1 717 -287 8 0 -279 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 438 2 022

Podpisový záznam statutárního orgánu nebo fyzické osoby, která je účetní jednotkou

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, Vodňanského 4, Praha 6-Břevnov, tel. 233 356 811 1

584

Příloha č. 4: Certifikát ISO 9001

Příloha č. 5: Certifikát OHSAS 18001

Příloha č. 6: Výpis z obchodního rejstříku

Příloha č. 7: Politika jakosti

Politika jakosti Šrámkova 3210/6,Ústí nad Labem 400 11

Strategickou vizí naší organizace je vytvořit společnost, která je stabilní, schopna dlouhodobě dosahovat očekávaných výsledků a prosperity v oblasti velkoobchodu s potravinami a všech sluţeb s touto činností spojených, jejich změn a odstraňování, přičemţ potřeby a přání našich zákazníků jsou hlavními zdroji dalšího vývoje organizace. Naším záměrem je vyvinout maximální úsilí, abychom poskytli zákazníkovi vysoce kvalitní sluţby, které zvyšují jeho spokojenost a loajalitu k organizaci. Jakost tedy spoluvytváří dobré jméno firmy a je nutnou podmínkou pro prosperitu organizace. Společnost AXEM s.r.o. vyhlásila základní principy politiky jakosti:

VZTAH K ZÁKAZNÍKOVI Jsme firmou, orientující se silně na zákazníka. Cílem všech našich činností je vţdy 100% splnění všech předem stanovených poţadavků zákazníka na kvalitní dodání zboţí. Rovněţ se snaţíme předvídat budoucí potřeby zákazníka. Chceme zlepšením všech procesů firmy a zlepšením vztahů se spolupracujícími subjekty docílit schopnost beze zbytku plnit poţadavky zákazníka a jednat v souladu s jeho přáními a poţadavky. Naše krédo zní:

Vaše spokojenost náš cíl

VZTAH K FIRMĚ, TRHU Všechny procesy jsou poskytovány v souladu s platnými legislativními, zdravotními, hygienickými, bezpečnostními a ekologickými podmínkami, které jsou určené platnou legislativou ČR. Společnost zabezpečuje nutnou podporu pro zajištění činnosti všech procesů, jejich měření, monitorování a analyzování, aby bylo dosahováno plánovaných výsledků a neustálého zlepšování. Společnost dbá o optimální zajišťování a vyuţívání potřebných zdrojů. VZTAH K ZAMĚSTNANCŮM Kaţdý náš zaměstnanec je přesvědčen o významu jakosti pro prosperitu firmy, zná svoji odpovědnost a postavení v systému jakosti. Kvalitní a odpovědná práce kaţdého zaměstnance je zárukou úspěchu firmy. Naši pracovníci jsou vybíráni na základě odborných, ale i vyšších morálních vlastností. Pracovníci jsou a zůstávají díky komplexnímu zapracování, kontinuálnímu vzdělávání a podpoře vedení nositeli výkonnosti naší firmy. Na podporu zlepšení mezilidských vztahů uvnitř firmy podporujeme sociálně a společensky motivovaný systém. Dobrou vzájemnou komunikací chceme prohlubovat vztah a sounáleţitost k firmě. Základem systému je odborně silný, stabilizovaný a spokojený kolektiv pracovníků. VZTAH K DODAVATELŮM Všichni naši dodavatelé, jsou schopni dodávat přesně podle našich potřeb a specifikací. Chceme mít jenom spolehlivé a kvalitní dodavatele. Poţadujeme mít ze svých dodavatelů partnery na stejné úrovni zajištění jakosti. Budeme je hodnotit, vybírat a úzce s nimi spolupracovat tak, aby splnili naše očekávání. VZTAH K SYSTÉMU MANAGEMENTU JAKOSTI Naší snahou je dosáhnou souladu s poţadavky normy ČSN EN ISO 9001:2001 a tím plnit poţadavky systému managementu jakosti. Vedení firmy se zavazuje pravidelně ověřovat funkčnost systému a zabezpečovat vše potřebné zdroje k jeho efektivnímu fungování.

NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ Touto schválenou a vyhlášenou politikou jakosti se zavazujeme neustále zefektivňovat zavedený systém. Změny v organizaci a řízení jsou směřovány ke zlepšení jakosti produkce firmy. Zlepšování jakosti chápeme jako proces stálý a systematický. PŘÍSTUP K OKOLÍ A PROSTŘEDÍ Zavazujeme se plánovaně a cílevědomě zlepšovat pracovní prostředí ve všech činnostech firmy. Chceme udrţovat ţivotní prostředí a své okolí na takové úrovni, která bude nejen splňovat poţadavky předpisů ale i oprávněné poţadavky zájmových skupin. V Ústí nad Labem, dne 10. 6. 2004

……….………………………… Stanislav Smolka, jednatel

……….………………………… Martin Měhýţ, jednatel

Příloza č. 8: Politika BOZP

Politika integrovaného systému řízení ČSN EN ISO 9001 : 2009 ČSN OHSAS 18 001 : 2008 KVVedení společnosti si je vědomo neustále se zvyšujících poţadavků na trhu v potravinové oblasti, na zajištění kvality poskytovaných sluţeb a dodrţování bezpečnosti a hygieny práce. Vedení společnosti se přijímá závazek k plnění poţadavků právních předpisů a dalších poţadavků, které se vztahují k nebezpečím a rizikům v oblasti BOZP. USPOKOJENÍ ZÁKAZNÍKA A KVALITA SLUŢEB

Cílem společnosti je uspokojení všech potřeb a poţadavků zákazníka zvlášť v oblasti velkoobchodu s potravinami, které bude naše společnost schopna zajistit. Zajištění kvality je zabezpečováno formou neustálého zlepšování systému kvality. Základní zásadou je nepokračovat v chybné práci při dodrţování zásad hygieny. A EFEKTIVITA Dělat pouze to, co umíme dobře. Pracovat efektivně znamená lépe plánovat přípravu projektů a plně se věnovat průběhu realizace přes zdánlivé maličkosti aţ po zásadní rozhodnutí. Efektivní rozhodnutí nám umoţní naplnit naše cíle a zviditelnit vlastní dílo. Efektivita vytváří zisk. Vytvářet zisk je naším cílem. ODPOVĚDNOST Přidělování odpovědností a pravomocí jednotlivým pracovníkům je naším nástrojem ke zdokonalování naší činnosti a důvodem k sebevzdělávání. Jedině odpovědní a kvalifikovaní zaměstnanci mohou být připraveni poskytnout našim zákazníkům ještě lepší podmínky spolupráce a docílit bezchybně realizované projekty. Společnost vytváří povědomí u pracovníků na dodrţování pravidel hygieny pracovišť. Vzájemný prospěch nám umoţní neustále se zdokonalovat a investovat do rozvoje nejen lidských zdrojů, ale i technického vybavení a odborného zázemí. Naše úspěchy jsou vzájemné. BEZPEČNOST PRÁCE Vedení společnosti podporuje neustálé zlepšování systému, zabezpečuje prověrky BOZP a poskytuje rámec pro stanovení cílů a programu BOZP. Vedení se dále zavazuje k prevenci úrazů a poškození zdraví. Vyţaduje účast pracovníků na tvorbě zdravého a bezpečného prostředí. Ústí n.L. 29. 4. 2010 Martin Měhýţ jednatel

Stanislav Smolka jednatel

Podnikatelský plán s akcentem na získání bankovního úvěru

Recommend Documents