Podnikatelský plán na založení nového podniku. Jakub Atarsia

Podnikatelský plán na založení nového podniku

Jakub Atarsia

Bakalářská práce 2013

ABSTRAKT Bakalářská práce řeší problematiku zpracování podnikatelského plánu na založení nového podniku. Teoretická část obsahuje základní informace, důležité při začátcích podnikání, rozhodování o právní formě a dále pak na strukturou a zpracováním jednotlivých částí podnikatelského plánu. V praktické části bakalářské práce je vypracován podnikatelský plán na založení francouzské restaurace, včetně strategie rozvoje podniku.

Klíčová slova: Podnikatelský plán, podnikatelský záměr, založení podniku, organizační plán, finanční plán, marketingový plán.

ABSTRACT This bachelor’s thesis is focused on solving issues of processing of business plan for setting up a new company. Theoretical part involves basic information, that are important when starting the new business or deciding about law form and next it is aimed on structure and elaborating separate parts of the business plan. There is fully elaborated business plan for setting up the French restaurant including strategy of progress of the company, in the practical part of the bachelor’s thesis..

Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Josef Navrátil, DrSc. za odborné rady, cenné připomínky a především za vstřícnost, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále chci velmi poděkovat své rodině za pomoc, podporu a rady.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1 KDO JE PODNIKATEL ......................................................................................... 11 1.1 PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO PODNIKATELE ........................................................... 11 1.2 DEFINICE PODNIKU A PODNIKÁNÍ ......................................................................... 12 1.2.1 Znaky podniku ............................................................................................. 13 1.3 FORMY PODNIKÁNÍ ............................................................................................... 14 1.3.1 Obchodní společnosti ................................................................................... 14 1.3.2 Státní podnik ................................................................................................ 19 1.3.3 Podnik jednotlivce ........................................................................................ 19 1.3.4 Sdružení........................................................................................................ 19 2 PODNIKATELSKÝ PLÁN ..................................................................................... 20 2.1 POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ PLÁN ............................................................... 20 2.2 NÁPLŇ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ....................................................................... 22 Titulní strana a obsah ................................................................................................. 22 Popis podniku ............................................................................................................. 22 Organizace řízení a manažerský tým .......................................................................... 23 Přehled základních výsledků a závěrů........................................................................ 23 Finanční plán .............................................................................................................. 23 Shrnutí a závěry .......................................................................................................... 24 Přílohy 24 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI ...................................................................................... 25 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 26 3 PODNIKATELSKÝ PLÁN ..................................................................................... 27 3.1 TITULNÍ STRANA .................................................................................................. 27 3.2 ANALÝZA TRHU.................................................................................................... 27 3.2.1 Odvětví ......................................................................................................... 29 3.2.2 Konkurence .................................................................................................. 30 Hodnocení konkurence: .............................................................................................. 30 3.2.3 Zákazníci ...................................................................................................... 30 3.3 POPIS VÝROBKU ................................................................................................... 30 3.4 VÝROBNÍ PLÁN ..................................................................................................... 31 3.5 VÝROBNÍ STRATEGIE ............................................................................................ 32 3.6 VÝROBNÍ METODY................................................................................................ 32 4 ORGANIZAČNÍ PLÁN ........................................................................................... 33 PRÁVNÍ FORMA PODNIKU ................................................................................................. 33 VEDENÍ PODNIKU ............................................................................................................. 33 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ZAMĚSTNANCI, PRACOVNÍ DOBA ........................................ 33 5 MARKETINGOVÝ PLÁN ...................................................................................... 34 5.1 MARKETINGOVÝ MIX ........................................................................................... 34 5.1.1 Cena (price) .................................................................................................. 34 5.1.2 Místo (place) ................................................................................................ 34

5.1.3 Výrobek (product) ........................................................................................ 34 5.1.4 Propagace (promotion) ................................................................................. 35 5.2 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 35 6 FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................... 36 6.1 ZJIŠTĚNÍ POČÁTEČNÍHO KAPITÁLU ....................................................................... 36 6.2 POČÁTEČNÍ ROZVAHA .......................................................................................... 37 6.3 PLÁN NÁKLADŮ .................................................................................................... 38 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 42 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 43 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 44 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 45 JÍDELNÍ A NÁPOJOVÝ LÍSTEK ............................................................................................ 45

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení

9

ÚVOD Od doby, kdy jsem začal cestovat na závody po Evropě a začal poznávat novou kulturu, nové lidi, jsem uvažoval o možnosti, že bych přiblížil atmosféru vybrané země a vybraného regionu lidem, kteří neměli možnost danou oblast navštívit. Přemýšlel jsem, jak co nejlépe vystihnout atmosféru a jak ji ostatním co nejvěrohodněji zprostředkovat. V západních zemích se většina sociálních vazeb vytváří v barech, restauracích a klubech. Proto v budoucnosti chci založit vlastní restauraci – klub. Uvědomuji si také, jaké jsou stále rozdíly mezi nabídkou v restauracích u nás a v zahraničí, především v přístupu ke klientům i druhu nabízených služeb. To bych rád změnil a přiblížil tyto služby úrovni, která je obvyklá ve vyspělých státech. Při výběru tématu na svou bakalářskou práci, padla jasná volba na „Podnikatelský plán na založení nového podniku“. Cílem této práce je tedy vytvoření kvalitního podnikatelského plánu. První část práce tvoří teoretická část, kde definuji základní pojmy z oblasti podnikání. Následuje popis jednotlivých forem podnikání. Dále tato část obsahuje podrobný popis podnikatelského plánu, jeho strukturu, účel a význam. Druhou částí práce je konkrétní tvorba podnikatelského plánu na založení podniku a to francouzské restaurace ve Zlíně. Podnikatelský plán je psán s ohledem na teoretickou část. Tvoří jej charakteristika podniku, analýza podmínek na trhu, organizační plán, marketingový plán, finanční plán a v neposlední řadě i seznam nabízených služeb.


I. TEORETICKÁ ČÁST

10


1

11

KDO JE PODNIKATEL

Podnikatel je jinak viděn ekonomy, psychology, byznysmeny i politiky. Řeknu li slovo podnikatel, musím si říci, kterým jazykem hovořím. Zda se vyjadřuji jazykem právníků nebo jazykem ekonomů. Dle obchodního zákoníku je podnikatelem jak fyzická, tak právnická osoba, a kupříkladu i veřejná obchodní společnost, družstvo, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. V nauce o podnikání se rozlišuje podnikatel primární a sekundární. Primárním podnikatelem je fyzická osoba, vlastník podniku. Pro vlastníka je podnik nástrojem podnikání. V případě, že vlastník pouze podnik spravuje, deleguje své podnikatelské role a funkce na podnik, který podniká jako sekundární podnikatel v jeho zájmu. Reálné funkce a role sekundárního podnikatele naplňují rovněž fyzické osoby tvořící správní rady, řídící orgány, top management podniku atd. [8]

1.1 Předpoklady úspěšného podnikatele Podnikatel potřebuje ke své existenci dva základní předpoklady – podnikavost a úspěch. [5] Podnikavost Je to rozhodující faktor a vlastnost vyjadřující předpoklady člověka k podnikání. O člověku, který má vyvinutou tuto vlastnost se říká, že je podnikavý. Podnikavost bývá člověku dána, ale lze si ji také osvojit. Tuto vlastnost lze využít ve všech sférách lidské aktivity. Dělí se na: 

Dispozice - označují výkonový potenciál nazývaný jako znalosti, kompetence, nebo know-how.



Schopnosti – jsou trvalejšího rázu, převážně vrozené (rozumová inteligence, sociální inteligence apod.).



Vědomosti – pasivní znalosti o podnikání.



Dovednosti – naučené vzorce chování získané tréninkem, jinak řečeno je to aplikace vědomostí při řešení konkrétních problémů.



Osobní vlastnosti, které charakterizují osobnost podnikatele. Zde se řadí dva druhy vlastností:


12

a) Nespecifické – všeobecné, např. temperament, charakter. b) Specifické – typické osobní vlastnosti, které ovlivňují úspěch podnikatele. [8] Úspěch Posuzování úspěchu je velmi složité, vždy záleží na hledisku pozorovatele a na všeobecné společenské situaci. Dá se říct, že je to pozitivní výsledek snahy jednotlivce nebo skupiny o dosažení určitého cíle. Úspěch znamená úplné nebo alespoň částečné dosažení plánovaného cíle. Může být ovšem relativní v času. To co se jevilo jako úspěšné, se může v průběhu času jevit jako neúspěch a stejně to platí naopak. Mimo to se může jednat i o subjektivní dojem. Co se jeví někomu jako úspěch, jinému člověku se může zdát neúspěšné a naopak.

1.2 Definice podniku a podnikání Obchodní zákoník definuje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem může být fyzická osoba a osoba právnická (obchodní společnosti). [4] Podle obchodního zákoníku je podnikatelem: 

Osoba zapsaná v obchodním rejstříku.



Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.



Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.



Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Obchodní zákoník rozlišuje povinný a dobrovolný zápis do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se povinně zapisují obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost), dále všechna družstva a ostatní právnické osoby, u kterých to určí zákon (např. státní podniky, státní peněžní ústavy apod.). Povinný zápis do obchodního rejstříku platí i pro zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které chtějí pracovat na našem území. [2] Tuzemské fyzické osoby se povinně zapisují do obchodního rejstříku jen, pokud tak určí zvláštní zákon.


13

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů, popřípadě jiných osob, u nichž to stanoví zvláštní zákon. I v tomto případě existuje řada výkladů, které závisí na hledisku, podle něhož je pojem podnik interpretován: [6] 

Nejobecněji je podnik subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy.



Obsáhleji je podnik vymezen jako ekonomicky a právně samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání. S ekonomickou samostatností, která je projevem svobody v podnikání, souvisí odpovědnost vlastníků za konkrétní výsledky podnikání. Právní samostatností rozumíme možnost podniku vstupovat do právních vztahů s jinými tržními subjekty.



Právně je podnik definován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit [Obchodní zákoník]. [7]

1.2.1 Znaky podniku Ve světové odborné literatuře se lze setkat s různými definicemi podniku. E. Gutenberg charakterizoval podstatu podniku třemi všeobecnými znaky nezávislými na uplatňovaném hospodářskému systému a třemi specifickými znaky. [3] Znaky podniku podle E. Gutenberga 1) Všeobecné znaky podniku: a) Kombinace výrobních faktorů. b) Princip hospodárnosti. c) Princip finanční rovnováhy. 2) Specifické znaky podniku: a) Princip soukromého vlastnictví. b) Princip autonomie. c) Princip ziskovosti.


14

Ke všeobecným znakům podniku patří: 

Kombinace výrobních faktorů – jen taková jednotka je podnikem, v níž se účelně kombinují faktory (práce, stroje, zařízení, zásoby apod.) vzhledem k požadovaným výstupu podniku.



Princip hospodárnosti vyjadřuje snahu podniku pracovat co nejhospodárněji: a) Maximalizaci výstupu. b) Maximalizaci vstupu. c) Optimalizaci vztahu mezi vstupy a výstupy.



Princip finanční rovnováhy se projevuje ve schopnosti podniku plnit své platební povinnosti (v dané výši a v daných termínech).

Mezi specifické znaky podniku se řadí: [3] 

Princip soukromého vlastnictví – vlastník podniku si vyhrazuje právo přímo nebo nepřímo se zůčastňovat na řízení podniku.



Princip autonomie - vyjadřuje svobodu a nezávislost podnikatelské činnosti.



Princip ziskovosti - vyjadřuje nutnost zisku jako výsledku podnikatelské činnosti.

1.3 Formy podnikání Podnikat je možné na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákona č. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku v novelizačním znění. Pro posouzení formy podnikání je důležitá ekonomická analýza podnikatelského záměru. Z té vyplyne i volba podnikatelské formy. Podnikání může mít formu podniku jednotlivce, obchodní společnosti, družstva a sdružení. [6] 1.3.1 Obchodní společnosti a) Společnost s ručením omezeným (s.r.o.).

Společnost s ručením omezeným je jedna z nejrozšířenějších obchodních společností na našem území, protože poskytuje svým společníkům řadu výhod (omezené ručení, možnost existence více jednatelů, kontinuita podnikání i v případě smrti společníka, aj.).


15

Celý proces založení s. r. o. až po její je shrnut v následujících krocích: [8] 

Založení společnosti s ručením omezeným.



Splacení základního kapitálu, resp. jeho části a získání souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla právnické osoby.



Získání příslušných živnostenských, popř. jiných podnikatelských oprávnění.



Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.



Vznik společnosti.

1. krok Založení společnosti s ručením omezeným. Společnost se zakládá sepsáním a následným podepsáním zakladatelského dokumentu. Rozlišují se dva druhy těchto dokumentů: 

Společenská smlouva, která se používá tehdy, je-li více zakladatelů.



Zakladatelská listina, kterou je nutné sepsat v případě jediného zakladatele.

V obou případech zákon vyžaduje formu notářského zápisu, který vyhotoví notář. Zákon nejen že požaduje formu notářského zápisu, ale stanovuje i podstatné náležitosti zakladatelského dokumentu. Podle zákona mají být v zakladatelském dokumentu obsaženy následující body: 

Firma společnosti

Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Tento název si každý podnikatel volí sám, avšak nesmí být stejný nebo podobný s názvy firem, které jsou již v obchodním rejstříku zapsány. Současně musí firma společnosti obsahovat označení např. „společnost s ručením omezeným“ nebo „spol. s.r.o.“, popř. „s.r.o.“ 

Sídlo společnosti

Sídlo společnosti se v zakladatelském dokumentu definuje pouze obecně s názvem obce. Může se stát, že sídlo společnosti je v budově, kterou nevlastníme, v takovém případě je potřeba souhlas vlastníka nemovitosti. V dnešní době existuje i možnost pronajmout si virtuální sídlo, kdy nám specializovaná společnost zajistí sídlo i souhlas s jeho poskytnutím od vlastníka.

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 

16

Určení společníků

Společníky mohou být jak fyzické tak i právnické osoby. V případě společníků fyzických osob je nutno uvést jméno a bydliště takovéto osoby. U společníků právnických osob se pak uvádí firma a sídlo této osoby. 

Předmět podnikání

Předmět podnikání uvádí OSVČ a také se uvádí v případě zakládání obchodní společnosti. Předmět podnikání souvisí s živnostenským oprávněním, tudíž se jako předmět podnikání vybírá z různých možných živností. Seznamy živností se nachází v článcích o živnosti volné, vázané, řemeslné a živnosti koncesované. Předmětem podnikání může být například poskytování služeb osobních i profesních, stavebnictví a řemesla, pohostinství a ubytování, vzdělávání, věda a výzkum, potravinářství, zdravotnictví, sport a podobně. Někdy se můžeme setkat s pojmem předmět činnosti. Ten znamená totéž co předmět podnikání, ale uvádí se u organizací, které se nezakládají za účelem podnikání, jako například nadace. 

Výše základního kapitálu

Společnost s ručením omezeným musí mít podle zákona kapitál ve výši alespoň 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč.

Výše vkladu může být

pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Mají-li být poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. 

Jména a příjmení prvních zakladatelů

U každého jednatele se zapisuje i způsob jakým jménem společnosti jednají 

Určení správce vkladu

Správce vkladu spravuje vklady v období mezi založením a vznikem společnosti 2. krok Splacení základního kapitálu, resp. jeho části. Po řádném sepsání zakladatelského dokumentu následuje splácení základního kapitálu, resp. jeho části. Nejdříve musí být určen správce vkladu a zpravidla zřízen bankovní účet


17

na jeho jméno. Výši základního kapitálu i způsob vkladu stanoví zakladatelský dokument. K tomu, aby bylo možno podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Současně musí být splněno, že celková výše splacených vkladů (peněžitých i nepeněžitých dohromady) musí činit alespoň 100 000 Kč. Nepeněžité vklady musí být ohodnoceny soudním znalcem a musí být splaceny v plné výši před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Tyto podmínky však platí pouze pro případ více zakladatelů. Je-li zakladatel pouze jeden, musí být splacen základní kapitál v plné výši. [7] 3. krok Získání příslušných živnostenských, popř. jiných oprávnění. Tyto dokumenty bývají nezbytnou součástí podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. 4. krok Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé a je nutno jej podat do 90 dnů od založení společnosti nebo od okamžiku udělení živnostenského oprávnění. Tento návrh by měl obsahovat i přílohy, jakými jsou např. společenská smlouva, resp. zakladatelská listina, oprávnění k podnikatelské činnosti, aj. 5. krok Vznik společnosti. Po podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku zbývá vyčkat 5 pracovních dnů, v rámci kterých musí rejstříkový soud o zápisu rozhodnout. V případě kladného rozhodnutí vzniká společnost zápisem do obchodního rejstříku. Od tohoto data běží 30ti denní lhůta k registraci u příslušného správce daně, a pokud má společnost zaměstnance, tak i 8 denní lhůta k registraci u okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. [7] V dnešní době má každý podnikatel spoustu jiných možností, jak podnikat pod záštitou společnosti s ručením omezeným. Tyto možnosti bývají pro podnikatele mnohem pohodlnější, jelikož ušetří čas a procesem založení s. r. o. nemusí procházet sám osobně. Podnikatel si může vybrat společnost z široké nabídky, která mu nabízí tzv. ready made společnosti nebo si může nechat společnost založit na základě svých požadavků, v tomto případě


18

mluvíme o koupi společnosti na klíč. Tyto společnosti jsou založeny odborníky, kteří se v oblasti zakládání společností pohybují a nehrozí tak, že by společnost byla špatně založena. b) Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost patří mezi osobní obchodní společnosti. Jedná se o nejjednodušší typ obchodní společnosti. Všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky společnosti. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci, mohou to být jak fyzické tak i právnické osoby. [6] c) Komanditní společnost Komanditní společnost je kombinací osobní společnosti a kapitálové společnosti. Někteří její společníci (komplementáři) ručí za závazky celým svým (i osobním) majetkem, někteří společníci (komanditisté) ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. d) Akciová společnost Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akciová společnost je právní formou čistě kapitálové společnosti prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Právní úprava akciové společnosti vychází z Obchodního zákoníku. Obchodní zákoník definuje společný základ pro všechny obchodní společnosti v § 56 a následujících. Konkrétní úprava akciové společnosti je obsažena v § 154 a následujících. e) Družstva Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít alespoň pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Právní úprava družstva vychází z Obchodního zákoníku, konkrétně z §221 a následujících. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Výjimka může být upravena pouze ve stanovách družstva, členská schůze poté může rozhodnout o určité výši uhrazovacích poplatků pro některé členy na krytí ztrát družstva. [9]


19

1.3.2 Státní podnik Státní podnik je podnik, který je založen státem či jeho organizační složkou. Vzniká zakladatelskou listinou. V čele státního podniku stojí většinou ředitel, kterého jmenuje zakladatel celého podniku. Kontrolním orgánem bývá dozorčí rada a představenstvo. Statutární orgán, známý například z akciové společnosti, zde neexistuje. Právní formu státní podnik v České republice poprvé zavedl zákon 88/1988 Sb. o státním podniku, s účinností od 1. července 1988. Novější verze zákona o státním podniku byly zveřejněny pod čísly 111/1990 Sb. a 77/1997 Sb. [9] 1.3.3 Podnik jednotlivce Tento podnik vlastní, řídí a za podnikové závazky ručí, fyzická osoba – podnikatel. Výhodou podniku jednotlivce je pružnost při vedení podniku a jeho přizpůsobivost různým změnám. Nevýhodou je jejich úzké sepětí s osudem podnikatele, neomezené ručení veškerým svým majetkem, limitovaný přístup k dalším finančním zdrojům při růstu podniku, limitovaný nebo žádný přístup k velkým zakázkám, limitované schopnosti a dovednosti podnikatele. [9] 1.3.4 Sdružení Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Účelem sdružení může být buď sdílení společných zájmů (sportovní kluby, myslivecká sdružení) nebo obecně prospěšná činnost (poskytování sociálních služeb, vzdělávací a informační aktivity apod.). Sdružení vznikají uzavřením smlouvy a nemají způsobilost k právům a povinnostem. Každý z účastníků je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu. Členy sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. [9]


2

20

PODNIKATELSKÝ PLÁN

Pro zajištění řádného rozvoje podniku je nutno definovat cíle pro tak rozdílné oblasti jako je vývoj, výroba, odbyt a financování, a rovněž je nutno stanovit strategii k jejich dosažení. Výsledky tohoto plánovacího a rozhodovacího procesu jsou komplexní, a musí být proto obsaženy v jedné písemné studii (plánu). Tato studie se nazývá obchodní plán, podnikatelský plán nebo podnikatelská koncepce. [6] Studie musí především obsahovat následující údaje o: [6] 

Vlastnících kapitálu.



Vzdělání a zkušenostech vedoucích představitelů podniku.



Tržní odhady.



Informace o dosavadním rozvoji podniku.



Finančním plánování.

Podnikatelské plány se obvykle skládají ze tří velkých dílčích částí: 

Popisná část – uvádějí se zde souvislosti, předpoklady a plánované aktivity.



Číselná část – dokumentuje účinek předpokladů a aktivit na počet zaměstnanců podniku, obrat, investice, likviditu a zisky.



Příloha – obsahuje studie trhu, podrobné výpočty, smlouvy, obrázky a další podklady.

2.1 Požadavky na podnikatelský plán Zpracovaný podnikatelský plán má splňovat určité požadavky: [2] 

Být stručný a přehledný (jeho délka by neměla přesahovat padesát strojových stránek).



Být jednoduchý a nezacházet do technických a technologický detailů (tj. má být srozumitelný pro bankéře a investory, což jsou zpravidla osoby bez hlubších technických základů).



Demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka (investoři oceňují tržně orientovanou podnikatelskou činnost).



Orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení trendů, zpracování prognóz a jejich využití k charakteristice toho, čeho má být dosaženo.


21

Být co nejvěrohodnější a realistický (např. otevřené ohodnocení konkurence zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu).



Nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje jeho důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu.



Nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný podnikatelský projekt pro investora málo atraktivní.



Nezakrývat slabá místa a rizika projektu (i případné chyby, kterých se firma v minulosti dopustila). Jestliže totiž investor odhalí určité negativní faktory, které nejsou uvedeny v podnikatelském plánu, může to v jeho očích značně oslabit důvěryhodnost projektu. Naopak identifikace rizik a existence plánu korekčních opatření demonstruje připravenost manažerského týmu na zvládnutí případných problémů s využitím minulých zkušeností.



Upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu a to nejenom z hlediska nezbytných manažerských podnikatelských dovedností, ale i schopnost práce jako efektivního týmu.



Prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru k financování projektu.



Prokázat, jak může poskytovatel kapitálu formou účasti získat zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením.

Závěrem je třeba uvést, že ani vysoká kvalita podnikatelského plánu nezaručuje úspěch projektu, neboť jde stále o rizikový projekt. Kvalita přípravy projektu se projeví tím, že: [6] 

Zvyšuje naději úspěchu podnikatelského projektu a tím zlepšuje hospodářské výsledky firmy z dlouhodobého hlediska.



Snižuje podstatně nebezpečí neúspěchu podnikatelského projektu, který by ohrozil vážně finanční stabilitu firmy a případně i její samotnou existenci.

Vzhledem k významnému vlivu kvality přípravy podnikatelského projektu a podnikatelského plánování na dosažení prosperity firmy v tržním prostředí je třeba, aby vedení dané firmy věnovalo zpracování podnikatelského plánu zaslouženou pozornost. Současně je potřeba říct, že zpracovaný podnikatelský plán nebude vzhledem k proměnlivosti podnikatelského okolí platit beze změny delší dobu. Je vhodné jej proto chápat jako stále živý


22

a vyvíjející se dokument, který je třeba neustále adaptovat a upravovat vzhledem k měnícím se podmínkám.

2.2 Náplň podnikatelského plánu Podnikatelský plán by měl obsahovat tyto základní části: [2] 

Titulní strana a obsah – tzv. realizační resumé.



Popis podniku.



Charakteristiku firmy a jejich cílů.



Organizaci řízení a manažerský tým.



Přehled základních výsledků a závěrů.



Finanční plán.



Shrnutí a závěry.



Přílohy.

Titulní strana a obsah Podává stručný obsah o podnikatelském plánu. Tato část je první, kterou má kdokoliv před sebou, proto je nutné, aby byla provedena co nejlépe. Součástí titulní strany by mělo být: 

Název a sídlo společnosti,



Jména podnikatelů a kontakty.



Popis podniku a povaha podnikání.



Charakteristika produktu, které jsou náplní podnikatelského projektu.



Způsob financování a jeho struktura.

Tento stručný souhrn je sice první částí podnikatelského plánu, měl by se však zpracovat až v samém závěru. Popis podniku Zde se uvádí podrobný popis podniku. Charakterizuji jeho velikost, možnosti a cíle. Klíčovými prvky v této části jsou: 

Podnikatelský záměr a přehled nabízených služeb.



Umístění a cílový trh.


Průprava podnikatelů.



Cíle a strategie.

23

Organizace řízení a manažerský tým Tato část podnikatelského plánu by měla obsahovat: 

Organizační schéma s

vymezením pravomoci a odpovědnosti jednotlivých

manažerů. 

Charakteristiku klíčových vedoucích pracovníků z hlediska jejich rolí, věku, dosažených výsledků, zkušeností, současných i budoucích přínosů pro firmu.



Politiku odměňování těchto pracovníků včetně uvedení platové úrovně.



Vymezení dlouhodobých záměrů a cílů.



Stanovení klíčových řídících pozic, které musejí být obsazeny v příštích dvou až třech letech se specifikací požadovaných dovedností a zkušeností.

Přehled základních výsledků a závěrů V této části podnikatelského plánu jsou shrnuty základní výsledky a závěry technickoekonomické studie týkající se: 

Výrobního programu, resp. poskytovaných služeb tvořícího náplň projektu.



Analýzy trhu a tržní konkurence.



Marketingové strategie.



Velikosti výrobní jednotky, technologie, výrobního zařízení a základních materiálů.



Umístění výrobní jednotky.



Pracovních sil.



Finančně-ekonomických analýz a finančních plánů.



Analýzy rizika projektu.

Finanční plán Ukazuje, jakou budu mít potřebu investic a na kolik je podnikatelský plán ekonomicky reálný. Finanční plán obsahuje tyto body: 

Zjištění potřeby počátečního kapitálu.



Počáteční rozvahu.



Plán nákladů.


Plán tržeb.



Plán cash-flow.



Zhodnocení plánovaných výsledků.

24

Shrnutí a závěry Závěrečná část podnikatelského plánu by měla obsahovat jednak shrnutí základních aspektů rozvedených v jednotlivých oddílech tohoto plánu, jednak časový plán realizace podnikatelského projektu. Ve shrnutí by se měla pozornost zaměřit především na: 

Celkové strategické zaměření projektu s uvedením koordinace všech jeho aspektů tak, aby byly splněny dlouhodobé cíle firmy.



Zdůvodnění očekávaného úspěchu projektu se zvláštní pozorností na přínos manažerského týmu k tomuto úspěchu.



Uvedení jedinečných rysů firmy.



Stanovení požadavků na kapitálové zajištění podnikatelského projektu.



Procentní podíl vlastnictví firmy v rukou jejich zakladatelů.

Přílohy V přílohách podnikatelského plánu je možno uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností firmy, fotografie, resp. výkresy výrobků, výsledky průzkumu trhu, výsledky propagačních akcí, technologické schéma výroby, rozvahy a toky hotovosti, výsledky analýzy citlivosti projektu, propočty kritických bodů, reference významných osobností aj.


25

ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI V teoretické části mé práce jsem za pomocí literatury popisoval, jaké jsou typické znaky podniku. Uvedl jsem a popsal nejčastější formy podnikání s tím, že jsem se nejvíce zaměřil a nejpodrobněji popsal jednu z obchodních společností a to společnost s ručením omezeným, jelikož můj podnik bude mít tuto právní formu. Popisuji zde všechny kroky a postupy při zakládání společnosti a její náležitosti, které musí být obsaženy v zakladatelském dokumentu. Poté je práce zaměřena na samostatný podnikatelský plán. Jsou zde uvedeny kroky, které by se měly dodržovat při sestavování podnikatelského plánu. V literaturách se tyto kroky mohou lišit, jelikož každý autor považuje jisté kroky za přednější nebo méně přednější a nebo má úplně odlišný přístup. Proto jsem vybral postup, který mi se jeví jako nejlepší a proto se v praktické části řídím postupy, které jsem zde sepsal. Po těchto částech následuje praktická část této práce. Zde jsem využil všechny

poznatky,

které jsem nabyl v teoretické části. Všechno pak aplikuji na konkrétní podnik, který chci založit.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

26


3

27

PODNIKATELSKÝ PLÁN

V této části se uvádí zpracování konkrétního podnikatelského plánu na založení nového podniku. Jsou zde využity informace uvedené v teoretické části této práce.

3.1 Titulní strana Název firmy: Les Athlètes Místo podnikání: V blízkosti centra města, Bartošova 756, Zlín Společníci: Jakub Atarsia, Tylova 902, Otrokovice 765 02 Adam Atarsia, Tylova 902, Otrokovice 765 02 Popis podniku: hostinská činnost, příprava pokrmů Způsob financování a jeho struktura: Jednateli budou oba společníci, každý se stejným podílem. Jakub Atarsia 50% a Adam Atarsia 50%. Základní kapitál bude vložen stejným dílem a to v celkové výši 500 000 Kč. V okamžiku založení vloží každý společník 250 000 Kč v podobě peněžních i hmotných vkladů.

3.2 Analýza trhu Výzkumná agentura Data Servis realizovala koncem loňského roku výzkum mapující budoucí vývoj na českém a slovenském trhu mezi gastro provozovnami. Jak hodnotí gastronomické podniky své podnikatelské prostředí v uplynulém roce se pokoušel zjistit výzkumu Vize ontrade. Formou dotazníkového šetření přes internet bylo dotázáno 300 majitelů nebo provozních z českých podniků a 200 ze slovenských podniků. Výsledky šetření byly rozděleny do několika následujících bodů: [14] Návštěvnost Návštěvnost se v České republice v roce 2012 proti roku 2011 snížila ve 48 % provozoven, kterým podle majitelů a provozních ubylo průměrně 24 % zákazníků. Velká část podniků na tento pokles nereagovala, ale pokud ano, tak pořádaly různé promoakce a snižovaly ceny. Každý sedmý respondent tvrdil, že se návštěvnost jejich provozovny zvýšila. Na Slovensku byla situace obdobná. Návštěvnost se snížila ve 49 % provozoven, tyto provozovny navštívilo o zhruba 26 % návštěvníků méně. Zde provozovny na pokles


28

návštěvníků většinou reagovaly pořádáním akcí, propouštěním personálu a snižováním cen. Podobně jako v Česku i na Slovensku 15 % respondentů

potvrzovalo

vyšší

návštěvnost. Chování zákazníků Nejzásadnější změnou v chování návštěvníků je skutečnost, že si návštěvníci méně objednávají jak jídlo, tak i nápoje. Na této skutečnosti se shodla jedna třetina tuzemských podniků. Největší propady v konzumaci byly zaznamenány u lihovin (propad zaznamenalo 45 % podniků). Stejně je tomu i na Slovensku, kde menší objednávky zaznamenává v průměru 38 % podniků. Největší pokles je u objednávek lihovin, stejně jako u nás (47 %). V obou zemích je však zhruba desetina podniků, které zaznamenaly rostoucí objednávky v jídle a prodeji alkoholu, zhruba polovina podniků zhodnotila situaci mezi lety 2011 a 2012 jako identickou. Stálí hosté Stálí hosté tvoří v ČR 54% návštěvníků. Nejčastěji se vracejí za dobrou obsluhou, příjemným prostředím, dobrou kuchyní a dobrým pivem. Na Slovensku tvoří stálí hosté 55% návštěvníků, nejčastěji se vracejí opět za dobrou obsluhou, dobrým prostředím, pak také za dobrým pivem a kuchyní. Tržby Téměř 54 % českých provozoven hlásí za rok 2012 nižší tržby, ve srovnání s předchozím rokem. Pro 8 % provozoven je tento pokles tržeb existenčním problémem a uvažují o uzavření provozovny. Na druhou stranu 17 % podniků ohlásilo vyšší tržby než v roce 2011. Náklady Čtvrtině českých provozoven se podařilo v roce 2012 snížit náklady, a to hlavně u dodavatele na vstupních cenách zboží a dále na personálu. Slovensko se v tomto případě opět téměř neliší. V době krize projevili českým provozovnám největší vstřícnost dodavatelé piva a dodavatelé nealko nápojů. Největší rozdíl mezi oběma zeměmi je ve vnímání kvality personálu. V Česku je v tomto ohledu nespokojeno 21 % majitelů gastronomických provo-


29

zoven. Oproti Česku je ve Slovenské republice s kvalitou personálu nespokojeno jen 10 % provozních nebo majitelů. Obě země ale uváděly, že kvalita personálu v době krize zůstala stejná. Změny Stejné jsou i plány pro rok 2013. Zhruba 34 % českých provozoven chystá nějaké změny – uzavírání provozoven, rekonstrukce, a změnu jídelníčku. Provozovny v České republice přemýšlejí o rozšíření nabídky o míchané nápoje, piva, vína a nealko speciality. Naopak snížit nabídku chce 37 % podniků, omezily by dražší lihoviny a džusy. Slovenské provozovny mezi změnami uvádějí nejčastěji zvětšení kapacity, úpravu interiéru, nebo celkovou rekonstrukci. Výhledy Jednoduše řečeno, lepší rok pro svou provozovnu letos téměř nikdo nečeká. Optimismus se nicméně pojí hlavně s návštěvností, 4 z 10 dotázaných v obou zemích očekávají vyšší návštěvnost a vyšší tržby. Zhoršení v tomto směru očekává 16 % českých a 19 % slovenských podniků. 3.2.1 Odvětví Pohostinství v rámci historického vývoje můžeme chápat jako veškerou činnost spojenou s poskytováním ubytování a občerstvení. Nově zakládaná společnost Les Athlètes se bude zaměřovat na cílovou skupinu zákazníků, jež bude tvořena lidmi střední generace. Tito lidé pracují, vydělávají, také cestují a poznávají cizí země i jejich tradice, včetně gastronomie. Trend stárnutí populace je typický pro cestovní ruch i pohostinství. Současně je tato generace velmi aktivní, chtějí se chodit bavit a odreagovat. Jejich počet poroste. Navíc pro ně není širší nabídka v takové podobě, kterou budeme nabízet. Odvětví pohostinství je odvětvím, které je vystaveno značné konkurenci jak u nás, tak v zahraničí. Naším cílem bude přistupovat k pohostinství odlišným způsobem, než je v České republice zvykem. Restaurace bude tematicky zaměřená na oblast Provence ve Francii. Provence je jedna z nejkrásnějších a turisticky nejatraktivnějších oblastí Francie. Také spousta tuzemských


30

turistů tuto oblast navštěvuje a rádi si své vzpomínky osvěží v restauraci, která bude připomínat jejich dovolenou. Spousta francouzských specialit pochází právě z této oblasti. Interiér našeho podniku, stejně jako jídelníček a nápojový lístek, bude řešený v provencalském stylu. 3.2.2 Konkurence Náš podnik bude sídlit ve Zlíně, kde mu konkuruje několik restaurací a barů. Mezi hlavní konkurenci patří: Chelsea Pub: Lešetín 674, 760 01 Zlín. Interiér restaurace je proveden v anglickém stylu, pub nabízí 6 druhů piv a pořádá studentské akce. Potrefená Husa: Tř. T. bati 201, 760 01 Zlín. Podnik má letní zahrádku, zdarma bezdrátové připojení k internetu. Nabízí spoustu druhů káv, míchaných nápojů, omezenou nabídku jídel a také dárkové kupóny v hodnotě 500 Kč a 1000 Kč. Canada Pub: Gahurova 5265, 760 01 Zlín. Tato restaurace nabízí svým zákazníkům 7 druhů piv, pivo z tanku, 2 letní zahrádky a také sledování sportovních přenosů na několika obrazovkách. Hodnocení konkurence: Při hodnocení konkurence vyplývá, že zmíněné podniky disponují rozsáhlým sortimentem nápojů a také kvalitních jídel. Jejich možnou nevýhodou je, že nejsou nijak tematicky zaměřené. V jejich jídelním a nápojovém lístku nenacházíme produkty z dané země, kam nás odkazuje název podniku. Jedinou výjimkou je Chelsea Pub, který má interiér provedený v anglickém stylu, ovšem nabídka nápojů a jídel již anglická není. 3.2.3 Zákazníci Našimi zákazníky budou především lidé ze Zlína, a dále i lidé z blízkého okolí jako jsou Otrokovice, Vizovice, Uherské Hradiště.

3.3 Popis výrobku Francouzská kuchyně je styl vaření pocházející z Francie, který se vyvíjel celá staletí. Sýr a víno jsou hlavní součástí kuchyně, představují rozmanité role na regionální a národní úrovni s mnoha variacemi. Gastro cestovní ruch a Michellinův průvodce pomohl seznámit lidi s bohatou měšťanskou a venkovskou kuchyní Francie. Způsob přípravy jídel


31

francouzské kuchyně významně ovlivnil kuchyně většiny západních zemí a jejich kritéria jsou používána téměř všemi západními kuchařskými školami. V listopadu roku 2010 byla francouzská gastronomie přidána organizací UNESCO na světový seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Francouzská kuchyně se mění v závislosti na ročním období. V létě jsou oblíbené saláty a ovocné mísy. Lovecká sezóna začíná v září a trvá do února. Jedí se všechny druhy zvěřiny, často ve složitých pokrmech, které slaví úspěch lovu. Na přelomu zimy a jara jsou na vrcholu korýši a ústřice, kteří se objevují v restauracích ve velkém množství. Francouzská regionální kuchyně obvykle používá místní zeleninu, například brambory, zelené fazole, mrkev, pórek, lilek, cuketu, šalotku. Mezi běžně používané ovoce patří pomeranče, rajčata, mandarinky, broskve, meruňky, jablka, jahody, hroznové víno aj. Mezi používané druhy masa patří kuře, holub, krocan, kachna, husa, hovězí, telecí, jehněčí, skopové, králík, křepelka, žabí stehýnka a šneci. Běžně konzumované ryby a mořské plody zahrnují tresky, sardinky, tuňák, losos, mušle, krevety a kalamáry. Vztah k chutnému jídlu má zde výsadní roli a každý Francouz také zná zásady správné přípravy pokrmů. I když se situace na našem trhu co se týká nabídky surovin zlepšila, nelze francouzskou kuchyni provozovat ve stejném rozsahu jako ve Francii. Restaurace bude mít klubové zaměření a vzhledem ke všem těmto aspektům bude nabídka jídel omezená. Skládat se bude z teplé i studené kuchyně, kdy se bude nabízet vždy omezený sortiment. Tím se docílí kvality pokrmů a jednotné nabídky. Budou se nabízet francouzské sýry a jiné speciality, včetně francouzských vín a destilátů. V nabídce bude pořádání tematických večerů, ochutnávek, rodinných oslav, svateb, bude možné zakoupit dárkové poukazy. Pro dokreslení atmosféry se předpokládá spolupráce se studenty konzervatoří a hudebních škol, kteří by hráli typickou francouzskou hudbu. Tato spolupráce je výhodná pro obě strany. Podnik ušetří náklady a studenti se budou moci zviditelnit formou brigády.

3.4 Výrobní plán Z tuků používá většina Francouzů na přípravu jídel olivový olej. Máslo se přidává k pokrmům jen v čerstvém stavu. Masa se často připravují se žampiony nebo lanýži. Při podlévání se hojně používá víno, někdy se do něj maso přímo nakládá. Při tepelné úpravě jídel převládá ve francouzské kuchyni zdravé dušení ve vlastní šťávě nebo ve víně. Hodně se využívá flambování. Velkou tradici pak mají i marinované pokrmy ze zvěřiny.


32

Drůbeží maso se před tepelnou úpravou často nakládá do nálevu z oleje, rajčat, malých cibulek a majoránky. Ke zvýraznění chuti jídel se používá i velké množství koření a bylinek.

3.5 Výrobní strategie Pokrmy budou připravovány a podávány zvykovým způsobem typickým pro Francii. Jídelní lístek bude složen tak, aby byly pokrmy co nejrychleji připraveny, aniž by ztratily svou chuť. Cílem je, aby zákazník čekal co nejkratší chvíli na své jídlo a aby se nevyskytovaly zbytečné prostoje.

3.6 Výrobní metody Každý pokrm bude připravován zvlášť, bude se tedy jednat o kusovou výrobu. Kuchař bude každé z jídel připravovat podle daných receptů, se kterými byl seznámen před zahájením činnosti a které mu budou k dispozici. U každého jídla bude dodržován stejný postup, aby byly jídla stejná, jako když si je objednáme v restauraci ve Francii, tyto postupy nebude možno jakýmkoli způsobem měnit.


4

33

ORGANIZAČNÍ PLÁN

Právní forma podniku Byla zvolena společnost s ručením omezeným. Výše základního kapitálu je stanovena minimálně na 200 000 Kč, minimální vklad společníka musí činit 20 000 Kč. Za závazky společnosti ručí společníci do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků. Vedení podniku Podnik řídí dva společníci Jakub a Adam Atarsia, kteří jsou zároveň jednateli společnosti. Oba mají 50 - ti % podíl ve firmě, za společnost rozhodují společně. Smlouvy podepisují po vzájemné dohodě. Organizační struktura a zaměstnanci, pracovní doba Budu zaměstnávat 4 zaměstnance: -

kuchaře, dva číšníky, pomocníka v kuchyni.

Zaměstnanci se budou vyhledávat z uchazečů na Úřadu práce, čímž se získají příspěvek na jejich mzdy a ušetří se mzdové náklady v počátku podnikání. Dále plánuji uzavření smlouvy se školami na zaměstnání jejich studentů pro praxi. Tímto krokem získám pomocné pracovníky a zároveň jim nemusím vyplácet plat. Nejobtížnější bude obsadit pozici kuchaře, protože je vyžadována praxe a zkušenosti. Samozřejmostí je práce společníků přímo v provozovně, čímž se zvýší stav pracovníků na šest.


5

34

MARKETINGOVÝ PLÁN

5.1 Marketingový mix Marketingový mix reprezentuje strategickou pozici produktu na trhu pomocí 4 parametrů, které firma používá k tomu, aby usilovala o dosažení svých cílů. 

Cena - hodnota výrobku pro zákazníka, vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává.



Distribuce - přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi. Jak se spotřebitel o produktu dozví.



Výrobek - uspokojuje potřeby zákazníka a označuje nejen samotný výrobek nebo službu, ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání.



Propagace – zabývá se propagací výrobků či služeb. Tedy kde a jak se bude produkt prodávat.

5.1.1 Cena (price) Při tvorbě ceníku našich služeb bych se chtěl inspirovat hlavními konkurenty. Ceny bych srovnával nejen s podniky ve Zlíně, ale také v blízkém okolí. Hlavní bude stanovit ceny tak, aby byly optimální pro naše zákazníky a současně pokryly náklady a vytvořily zisk. Cena nemůže být příliš nízká, aby se udržela určitá úroveň podniku, ale také ne příliš vysoká, aby zajistila klientelu. 5.1.2 Místo (place) Podnik se bude nacházet v hlavním městě Zlínského kraje ve Zlíně. Zlín je jak podnikatelské město, tak zároveň známé univerzitní město. Mým cílem je zde zaujmout stabilní místo a získat věrné zákazníky. 5.1.3 Výrobek (product) Produktem podnikání bude poskytování služeb v oblasti pohostinství. Přesněji nabídka typických jídel z francouzské kuchyně. Pro zpestření a zpříjemnění atmosféry bude v restauraci hrát tematicky laděná živá hudba. Dále se budou pořádat ochutnávky, akce na objednávku pro firmy i soukromé osoby, oslavy svatby aj.


35

5.1.4 Propagace (promotion) Nejdříve bude potřeba se zaměřit na reklamu ještě před otevřením podniku. Pro její šíření reklamy se využije dvou služeb, a to internet – s internetem přichází denně do styku každý z nás, proto budu chtít umístit reklamu na regionální internetové stránky, dále vytvořím skupinu na sociální síti Facebook, kde se budou denně aktualizovat naše stavy a komunikovat se zákazníky. Druhou službu, kterou budu využívat je tisk – zde se soustředíme na regionální deníky jako je Zlínský deník, Sedmička, Otrokovické noviny a 5+2 dny. Budou vytištěny letáky, které se distribuují do poštovních schránek.

5.2 SWOT analýza Tab. 3. SWOT analýza podniku Silné stránky: -

Jednotné zaměření včetně vybavení i nabídky. Jednoduché menu. Nabídka studené kuchyně. Kvalifikovaný a ochotný personál. Přístup k zákazníkům. Živá hudba. Pořádání tematických večerů, ochutnávky. Wi-fi připojení.

Slabé stránky: -

Nový neznámý podnik. Závislost na surovinách ze zahraničí. Mladý věk zakladatelů.

Příležitosti: -

Modernizace podniku. Rozšiřování okruhu zákazníků. Nabídka oslav, svateb. Rostoucí zájem českých turistů o region. Zapojení se do společné reklamy.

Hrozby: -

Prvotní nedůvěra zákazníků. Silná konkurence. Stagnace ekonomického růstu v regionu. Růst nezaměstnanosti. Růst cen vstupů. Přecenění zájmů zákazníků. Nedostatek kvalitního personálu. Zvyšování daňového zatížení.


6

36

FINANČNÍ PLÁN

6.1 Zjištění počátečního kapitálu Oba společníci vloží do podniku 250 000 Kč. Z částky 500 000 Kč bude pořízen potřebný majetek ve výši 350 000 Kč, dále nákup zboží a materiálu jako prvotní investice. Pro úspěšný rozjezd podniku investuji peníze do reklamy a do tvorby webových stránek. Tab. 4. Vklady a pořizovaný majetek v Kč Vklady společníků

Cena v Kč

Peněžní prostředky

500 000

∑

500 000

Pořizovaný majetek

350 000

Nákup zboží

80 000

Doplňkové zboží

20 000

Mobilní telefony

7 000

Reklama

25 000

Tvorba WWW

14 000

Čistící a hygienické prostředky

2 000

Svoz odpadu

2 000

∑

500 000

Dodavatelé Dodavatelem nápojů bude firma: Maneo s.r.o. Firma Maneo, s.r.o. působí na trhu od roku 1996. Již od počátku se zaměřuje na zásobování gastronomických provozů, občerstvení a prodejen. Nabídku zboží neustále rozšiřuje. Sortiment zboží obsahuje několik tisíc položek z řad alkoholických, nealkoholických nápojů, vín, koloniálu, chlazených a mražených potravin, drogerie atd.


37

Ostatní dodavatelé budou vybráni na základě vyhodnocení stanovených ukazatelů (jakost, pružnost dodávek, dodací a cenové podmínky, ekologická vhodnost, čerstvost surovin apod.)

6.2 Počáteční rozvaha Tab. 5. Počáteční rozvaha v Kč AKTIVA (majetek)

PASIVA (zdroje)

Stálý majetek Pořízený majetek

Vlastní zdroje 350 000

Oběžný majetek Zásoby Pohledávky ∑ Aktiva

ZK

500 000

Cizí zdroje 111 000

Závazky

0

39 000

Rezervy

0

500 000

∑ Pasiva

500 000


38

6.3 Plán nákladů Do nákladů jsem zařadil následující položky: Tab. 6. Plán nákladů v Kč Náklady podniku

2014

2015

2016

Nájem

600 000

600 000

600 000

Energie

180 000

198 000

217 000

Mzdy

1 300 000

1 350 000

1 450 000

Materiál

2 593 000

2 767 600

2 853 600

Telefony

70 000

60 000

50 000

Internet

4 600

3 600

3 600

Reklama

14 400

12 000

12 000

PHM

60 000

60 000

60 000

2 000

2 000

2 000

480 000

510 000

550 000

Celkem

5 304 000

5 563 200

5 799 000

Měsíčně

442 000

463 600

483 250

Svoz odpadu Osobní náklady

Nájem zůstává po tři následující roky stejný vzhledem k tomu, že se nepředpokládá výrazný ekonomický růst ve státě i v regionu. Do energie jsem zahrnul 10-ti % meziroční nárůst. Ze stejného důvodu jako je uvedeno u nájemného, se předpokládá jen malý nárůst mezd. Ceny vstupních surovin se budou zvyšovat z důvodů inflace. Cena za mobilní telefony se bude snižovat vzhledem k tomu, že se tarify budou přibližovat k tarifům, které jsou běžné v Evropské unii a operátoři budou své ceny snižovat. Internet bude v prvním roce dražší z důvodu pořízení antény pro wi-fi připojení, dále se pak nepředpokládá nárůst cen internetu. Odhad cen pohonných hmot je velmi komplikovaný, ale jak současná situace ukazuje, nemusí dojít k jejich prudkému nárůstu. Do osobních nákladů jsem připočítal odměny pro oba společníky.


39

Tab. 7. Plánované výnosy podniku v Kč Rok Výnosy

2014

2015

2016

5 616 000

5 928 000

6 240 000

Tab. 8. Plánovaný výkaz zisků a ztrát v Kč 2014

2015

2016

Tržby

5 616 000

5 928 000

6 240 000

Náklady

4 004 000

3 954 000

4 349 000

Mzdy vč. SZP

1 300 000

1 350 000

1 450 000

Provozní výnosy celkem

5 616 000

5 928 000

6 240 000

Provozní náklady celkem

5 304 000

5 563 200

5 799 000

Provozní HV

312 000

364 800

441 000

Základ daně z příjmu

312 000

364 800

441 000

62 400

72 960

88 200

HV za běžnou činnost

249 600

291 840

352 800

Zisk

249 600

291 900

352 800

Daň z příjmu za běžnou činnost

Provozní hospodářský výsledek za rok 2014 PHV = Výnosy – Náklady PHV= 5 616 000 – 5 304 000 = 312 000 Kč Splatná daň za rok 2013 SD = ZDzP * 0.2 SD = 312 000 * 0.2 = 62 400 Kč

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Provozní hospodářský výsledek za rok 2015 PHV = Výnosy – Náklady PHV= 5 928 000 – 5 563 200 = 364 800 Kč Splatná daň za rok 2014 SD = ZDzP * 0.2 SD = 364 800 * 0.2 = 72 960 Kč Provozní hospodářský výsledek za rok 2016 PHV = Výnosy – Náklady PHV= 6 240 000 – 5 799 000 = 441 000 Kč Splatná daň za rok 2015 SD = ZDzP * 0.2 SD = 441 000 * 0.2 = 88 200 Kč

40


41

ZÁVĚR Někteří podnikatelé zastávají názor, že podnikatelské plány představují ne zcela nutnou práci a hodí se především pro větší podniky. Takové výroky neslyší investoři rádi. Pro většinu podnikatelů je však podnikatelský plán nezbytností. Své myšlenky může podnikatel převést na papír, kde se svými nápady může dále pracovat. Zkušenost ukazuje, že další rozvoj podniku je promyšlen až tehdy, když byla jeho koncepce formulována také písemně. Poskytovatelé kapitálu očekávají, že podniky, do kterých budou investovat své peníze, mají podnikatelské plány, které kvalitně popisují podnikatelské cíle a strategie. Úkolem bakalářské práce bylo zpracovat podnikatelský plán na založení podniku. Po pečlivém zvážení a prozkoumání místního trhu jsem se rozhodl založit restauraci ve francouzském stylu. Ve Zlíně se nacházejí restaurace v kanadském, anglickém, kubánském, mexickém a italském stylu, proto byla volba poměrně jasná. Mým cílem bylo se diferencovat od konkurence tím, že nabídnu a přiblíží návštěvníkům autentickou atmosféru francouzských krajin. Celá Francie se promítne jak do interiéru

podniku, tak do

jídelního a nápojového lístku. Na začátku tvoří moji práci teoretická část, která se zaměřuje na základní pojmy týkající se podnikání. Jsou zde popsány jednotlivé právní formy podnikání. Také je zde uveden podrobný postup, jak sestavit podnikatelský plán. Po ujasnění všech pojmů a sestavení postupů jsem se zabýval konkrétním podnikatelským plánem na založení restaurace-baru. Zde popisuji svůj podnikatelský záměr, zabývám se zhodnocením konkurence, organizačním, marketingovým a finančním plánem. Ve finančním plánu jsem sestavil zahajovací rozvahu, uvedl plánované tržby, výdaje, výkaz zisků a ztrát a provozní hospodářský výsledek. Po zjištění všech informací lze tvrdit, že záměr je realizovatelný a podnik by mohl vykazovat zisk. Přesto je to pouze plán a teprve skutečná realita by ukázala, jestli bude projekt úspěšný. V současné době, která se vyznačuje ekonomickou nestabilitou i rychlými změnami v různých oblastech, je založení firmy vždy rizikové. Některá rizika lze eliminovat, omezit, ale některé vlivy jsou neovlivnitelné. Proto by se v případě nové firmy mělo postupovat vždy obezřetně a pečlivě zvažovat všechna možná rizika.


42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] KORÁB, V., M. REŽŇÁKOVÁ a J. PETERKA. Podnikatelský plán. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1605-0. [2] FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 80-85623-20-X. [3] Vejdělek, Jiří. Jak založit nebo převzít nový podnik.Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-234-4 [4] FOTR, J., D. POKORNÁ a A. BĚLOVSKÁ. Podnikatelský plán. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-812-1. [5] WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-075-9. [6] UWE, Struck. Přesvědčivý podnikatelský plán. Praha: Management Press, 1992. ISBN 80-85603-12-8. [7] VESELÝ, Ivo. Zpracováváme podnikatelský plán. Karviná: Slezská univerzita, 2000. ISBN 80-7248-079-0. [8] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 807169-211-5. [9] BARROW, Colin. Základy drobného podnikání. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-232-8. [10] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4. [11] FOTR, Jiří. Strategické finanční plánování. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 807169-694-3. [12] WÖHE, G., KISLINGEROVÁ, E.: Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-897-2. [13] KORÁB, V.; MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. Brno: Computer Press, a. s., 2005. ISBN 80-251-0592-X. [14] ŠIMKOVÁ, Marcela. Gastro Trend: Vize restauratérů pro tento rok. Gastro Trend [online]. 30.03.2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.gastrotrend.cz/7rubriky-clanky/90-podnikani-uzitecne/75-rozliseni-vin-dle-odrudy/2379-vize-restauraterupro-tento-rok.html


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SWOT Strengths, Weakness, Oportunities, Threats ZK

Základní kapitál

HV

Hospodářský výsledek

ZDzP Základ daně z příjmu SD

Splatná daň

43


SEZNAM TABULEK Tab. 1. Znaky podniku podle E. Gutenberga Tab. 2. SWOT analýza podniku Tab. 3. Vklady a pořizovaný majetek v Kč Tab. 4. Počáteční rozvaha v Kč Tab. 5. Plán nákladů v Kč Tab. 6. Plánované výnosy podniku v Kč Tab. 7. Plánovaný výkaz zisků a ztrát v Kč

44


45

SEZNAM PŘÍLOH Jídelní a nápojový lístek Předkrmy / Entrées Závin z lilku s čerstvým sýrem Boursin/ Roulade d’aubergine au Boursin

145 Kč

Uzený losos se sýrem “Cottage”/ Saumon fumé Maison et son fromage frais

175 Kč

Talíř francouzských sýrů a uzenin 100g / Assiette de fromage et charcuteries 100g / Cena dle váhy / prix au poids

67 Kč

Degustační talíř předkrmů / Degustation assiete d’ entrée

200 Kč

Z grilu / Du grill Farmářské kuřecí prso i s křídlem 250g/ Supręme de poulet avec láile Hovězí steak 330g / Steak de Boeuf

155 Kč 265 Kč

Omáčky / sauces Krémová omáčka/ Sauce a la creme

35 Kč

Mornay/ Mornay

35 Kč

Veloute/ Veloute

35 Kč

Hlavní jídla / Plats Telecí žebro pomalu pečené na olivách/ Plat de côtes de veau confit aux olives

185 Kč

“Kohout na víně” / “Coq au vin”

230 Kč

Kachní prso na pomerančích s omáčkou z likéru/

199 Kč

Magret de canard a lórange Králičí stehno plněné zeleninou/ Cuisse de lapin farçie aux légumes

165 Kč

Dušený hovězí steak na sezonních houbách/ Tranches de boeuf braisé aux champignons de saison

210 Kč

Cous-cous se zeleninou a dvěma druhy masa/ Cous-cous avec legumes et deux types de viandes

170 Kč

Quiche a sendviče / Quiches et sandwiches Croque-monsieur (šunka, sýr Gruyére, bešamel), listový salát Croque-monsieur (jambon, Gruyére, béchamel) salade verte

110 Kč

Croque-madame (šunka, sýr Gruyére, rajčata, vejce, bešamel), listový salát Croque-madame (jambon, Gruyére, tomate, oeuf, béchamel) salade verte

110 Kč

Quiche Provençale (cuketa, lilek, olivy, tymián, vejce), listový salát Quiche Provençale (courgette, aubergine, olives, thym, oeuf ) salade verte

90 Kč

Domácí chléb s bayonskou šunkou, sázeným vejcem a sýrem Reblochon Tartine de pain maison au jambon de Bayonne, oeuf au plat et Reblochon

80 Kč

Vaječná jídla / Les plats dóeufs Vejce Bénédicte na bramborové placce se 85 Kč šunkou a holandskou omáčkou Oeufs Bénédicte sur galettes de pommes de terre, saumon fumé, jambon et sauce hollandaise Farmářská omeleta se slaninou a brambory, listový salát Omelette fermiére au lard, pomme de terre et salade verte

80 Kč

Omeleta se sýrem Munster a listový salát Omelette au Munster et salade verte

75 Kč

Polévky / Soupes Cibulová polévka / Soupe a l’oignon

35 Kč

Bramborová polévka / Soupe de pomme de terre

35 Kč

Saláty / Salades Caesar salát s kuřetem / lososem Salade Ceasar au poulet / saumon

48 Kč

Salát s tuňákem

45 Kč

Salade Niçoise au thon grillé Salát s domácím Jambon persillé Salade au jambon persillé

50 Kč

Salát s hovězím grilovaným steakem / Steak salade

55 Kč

Dezerty Palačinky / Crepes

35 Kč

Čokoládová pěna / Mousse au chocolat

40 Kč

Crème brûllée

45 Kč

Nealkoholické nápoje / Boisson non alcoolisées Pepsi Cola 3dl Pepsi light 3dl 7UP 3 dl Orangina 3 dl Tonic 3 dl

17 Kč 17 Kč 19 Kč 23 Kč 17 Kč

Mattoni perlivá/neperlivá 3 dl Aquila 3 dl Vittel 3 dl

12 Kč 10 Kč 15 Kč

Juice – pomerančový, brusinkový, jablečný, hruškový 3 dl

21 Kč

Ledový čaj 3 dl

15 Kč

Teplé nápoje / Boissons chaudes Espresso Caffé latte Latte macchiato Capuccino Frappé

26 Kč 29 Kč 29 Kč 29 Kč 30 Kč

Horká čokoláda Čaj – ovocný, černý

23 Kč 15 Kč

Cocktaily / Cocktails Caipirinha Cuba Libre Tequilla sunrise Tequilla sunset

80 Kč 75 Kč 75 Kč 75 Kč

Pivo / Biére Stella Artois Pilsner Urquell

29 Kč 27 Kč

Lahvová francouzská piva: Desperados 3 dl Kronenbourg 3 dl

38 Kč 38 Kč

Likéry / Liqueurs Pastis Baileys Malibu Cointreau

80 Kč 70 Kč 80 Kč 90 Kč

Destiláty / Spirits Bacardi Havana

60 Kč 65 Kč

Absolut vodka Absinth

50 Kč 80 Kč

Jameson Metaxa Calvados

75 Kč 75 Kč 60 Kč

Vinný lístek / Carte des vins FRANCAIS Bordeaux - Margaux, Initial de Desmiral 0,75 l Bordeaux - Chateau Camarsac 0,75 l Bordeaux - Cheval Noir Bordeaux 0,75 l

320 Kč 290 Kč 290 Kč

Domaine Pujol Grande Reserve 0,75 l Bourgogne - Pinot Noir 0,75 l Beaujoalis – Villages 0,75 l

300 Kč 350 Kč 320 Kč

CHAMPAGNE Bollinger Speciál Cuvée 0,75 l Bailly Reserve Brut 0,75 l

400 Kč 380 Kč

Podnikatelský plán na založení nového podniku. Jakub Atarsia

Recommend Documents