Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Diplomová práce

Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou

Bc. Kubíková Petra Brno 2008

Abstrakt Kubíková, P.: Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou, MZLU, Brno 2008 Diplomová práce se zaměřuje na sestavení podnikatelského plánu a zahájení činnosti v oblasti živnostenského podnikání, které je nejčastější formou podnikání v České republice. Na řešenou problematiku je nejprve pohlíženo z teoretického hlediska. Praktická část diplomové práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu pro obchod se zdravou výživou v Brně. Práce poskytuje ucelený přehled dané problematiky a prezentuje, jakým způsobem založit živnostenský podnik.

Klíčová slova: podnikatelský plán, živnostník, ekologické zemědělství, marketingový plán, marketingový mix, finanční plán, cash-flow, analýza rizika

Abstract Kubíková, P.: Business plan and summary budget of resale with rational nutrition, MZLU, Brno 2008 The graduation theses deals with business plan assembly and logged on business and trade. This kind of business is ranked among the most frequently form of business. The problems are first discussed from a theoretical point of view. The practical part considers elaboration of a business plan for the business with rational nutrition in Brno. This work offers the comprehensive review of establishing a single proprietorship.

Key words: business plan, sole trader, ecological farming, marketing plan, marketing mix, financial plan, cash-flow forecast, risk analysis

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci s názvem: „Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou“ jsem vypracovala samostatně a uvedla jsem v seznamu všechny literární a internetové zdroje. V Brně dne 15. května 2008

……………………………

3

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Zichové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi pomohli při zpracovávání diplomové práce.

4

OBSAH

1 Úvod ................................................................................................................... 7 2 Cíl a metodika práce........................................................................................... 8 3 Literární rešerše................................................................................................ 10 3.1 Živnostenské podnikání ............................................................................................... 10 3.1.1 Právní rámec živnostenského podnikání ............................................................... 10 3.1.2 Postup při získávání živnostenského oprávnění .................................................... 11 3.1.4 Povinnost vůči zdravotní pojišťovně...................................................................... 13 3.2 Obchod .......................................................................................................................... 14 3.2.1 Maloobchod ............................................................................................................ 14 3.2.2 Design a architektura prodejny ............................................................................. 15 3.2.3 Vstupní prostory a výkladní skříně ........................................................................ 16 3.2.4 Nápisy...................................................................................................................... 16 3.2.5 Prezentace zboží...................................................................................................... 16 3.3 Podnikatelský plán ....................................................................................................... 17 3.3.1 Požadavky na podnikatelský plán .......................................................................... 18 3.3.2 Plán pro první podnik............................................................................................. 18 3.3.3 Zakladatelský rozpočet ........................................................................................... 19 3.4 Ekologické zemědělství a biopotraviny ...................................................................... 19 3.5 Výzkumy v oblasti spotřeby biopotravin ................................................................... 21 3.5.1 Výzkum GfK Praha, s.r.o. ...................................................................................... 21 3.5.2 Výzkum Green Marketing ...................................................................................... 21 3.5.3 Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně.............................................. 22 3.6 SWOT analýza.............................................................................................................. 25 3.7 Cash flow....................................................................................................................... 26

4 Vlastní práce..................................................................................................... 27 4.1 Exekutivní souhrn ........................................................................................................ 27 4.2 Popis podniku ............................................................................................................... 27 4.2.1 Právní forma........................................................................................................... 27 4.2.2 Předmět činnosti ..................................................................................................... 29 4.2.3 Definice produktu a služeb..................................................................................... 30 4.2.4 Lokalita maloobchodní prodejny ........................................................................... 31 4.2.5 Definice cílů............................................................................................................ 31 4.2.6 Personální zabezpečení .......................................................................................... 32 5

4.3 Analýza trhu ................................................................................................................. 32 4.3.1 Makroekonomické ukazatele ................................................................................. 32 4.3.1.1 Makroekonomické ukazatele ČR ...................................................................... 33 4.3.1.2 Makroekonomické ukazatele Jihomoravského kraje........................................ 36 4.3.1.3 Vývoj a trendy v oblasti biopotravin ................................................................ 37 4.3.2 Segmentace trhu ..................................................................................................... 40 4.3.3 Analýza konkurence ............................................................................................... 40 4.3.3.1 Konkurenti v oblasti prodeje biopotravin a potravin zdravého životního stylu42 4.3.3.2 Dodavatelé ....................................................................................................... 43 4.3.4 SWOT analýza a strategie ...................................................................................... 45 4.4 Marketingový plán ....................................................................................................... 47 4.4.1 Marketingový plán – Fáze I ................................................................................... 47 4.4.2 Marketingový plán – Fáze II.................................................................................. 48 4.4.3 Marketingový mix................................................................................................... 48 4.5 Finanční plán – zakladatelský rozpočet ..................................................................... 50 4.5.1 Výše finančních potřeb podniku ............................................................................ 50 4.5.2 Prognóza hospodářských výsledků ........................................................................ 52 4.6 Metody hodnocení efektivnosti ................................................................................... 56 4.6.1 Metoda čisté současné hodnoty.............................................................................. 56 4.6.2 Metoda výnosnosti investice................................................................................... 57 4.6.3 Metoda doby návratnosti investice......................................................................... 57 4.6.4 Nákladová míra rentability .................................................................................... 58 4.8 Analýza rizika ............................................................................................................... 58 4.8.1 Neovlivnitelná rizika............................................................................................... 58 4.8.2 Ostatní rizika........................................................................................................... 59

5 Závěr................................................................................................................. 61 6 Literatura a internetové zdroje ......................................................................... 64 7 Přílohy .............................................................................................................. 67

6

1 Úvod Významnou součástí každé ekonomiky je silné zastoupení malých a středních podniků. Tyto podniky vytvářejí konkurenční prostředí, podmínky pro inovaci a podílí se na snižování nezaměstnanosti. Malé a střední podniky vytvářejí žádoucí podnikatelské prostředí, které je důležitou prioritou nejen České republiky, ale i Evropské unie.

Odhodlání a rozhodnutí člověka stát se podnikatelem ovlivní celý jeho budoucí život. Mnoho lidí, především z řad nepodnikatelů má představu, že podnikatel má nadmíru finančních prostředků, luxusní automobily, flexibilní pracovní dobu a přepychově zařízený dům. Tento pohled

je

však

jednostranný,

protože

podnikání

sebou

nese

mnohá

negativa

a rizika. Pro každého začínajícího podnikatele je nezbytně nutné se před začátkem podnikání zamyslet o důvodech, které ho vedou k tomuto rozhodnutí, dále vytvořit si podnikatelský plán, který pokud je správně sestaven mu slouží jako nástroj řízení i plánování. Tento plán plní i funkci následné kontroly, která odpoví na otázku, zda bylo dosaženo vytyčených cílů.

Dnešní doba charakteristická globalizací přináší neustálý spěch a nervozitu. Důsledkem těchto činitelů dochází ke vzniku zdravotních, společenských a dalších problémů v životě obyvatel mnoha zemí. Proto si stále více lidí uvědomuje nutnost návratu k přirozenějšímu způsobu života a hledá cesty jakým tento stav dosáhnout. Jedním z přirozených způsobů života je konzumace čistých potravin tzv. biopotravin. Výhody biopotravin tkví jak v pozitivním vlivu na lidský organismus, tak i na životní prostředí, které není zatěžováno chemizací a moderním zemědělstvím. Při produkci biopotravin je kladen velký důraz, jak na kvalitu vyprodukovaných potravin, tak i na všechny související součásti při jejich výrobě jako například životní podmínky zvířat, nezatěžování půdy nežádoucími látkami a rozvoj venkova. Spotřebitelé biopotravin jsou většinou lidé zodpovědní k sobě i životnímu prostředí.

Všechny výše uvedené faktory zapříčinily vznik trhu s biopotravinami, který v posledních letech roste nejen ve světě, ale i v České republice. V roce 2006 byl dokonce český trh s biopotravinami jedním z nejrychleji rostoucím trhem ve střední a východní Evropě. I tento fakt může mít za následek růst maloobchodů v této oblasti. Zelený život, tedy pojem označující biotrend, se stává byznysem.

7

2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracování podnikatelského plánu. Podnikatelský plán byl sestaven tak, aby obsahoval všechny podstatné náležitosti, které souvisí se založením maloobchodu a umožní úspěšné zahájení podnikatelské činnosti. Poskytuje základní informace a myšlenky začínajícím podnikatelů, kteří mají zájem podnikat v této oblasti. Metodika práce vedoucí k dosažení stanoveného cíle spočívala nejdříve ve zpracování teoretické

části

s

cílem

poskytnout

odborné informace o problematice sestavení

podnikatelského plánu, poskytnout informace o oboru biopotravin a základní přehled povinností týkajících se zahájení provozování živnosti.

Teoretická část je rozdělena do okruhů, které pohlížejí na danou oblast z odborného hlediska. V literární rešerši jsem shrnula teoretická východiska týkající se živnostenského podnikání a problematiky zahájení podnikání z administrativního hlediska, tvorby podnikatelského plánu a přiblížení principů ekologického zemědělství. Pramenem čerpání se stala převážně odborná literatura a internetové články.

V praktické části byly aplikovány teoretické poznatky z odborné literatury a osobní praktické zkušenosti. Tato část diplomové práce se zabývá zpracováním komplexního podnikatelského plánu pro maloobchod se zdravou výživou. Výsledkem práce bylo i zhodnocení podnikatelského plánu jako investice a její ekonomické efektivnosti. V kapitole Analýza rizik jsem kvantifikovala významné faktory rizika a jejich případné možnosti eliminace. Při tvorbě grafů i tabulek byl používán Microsoft Excel.

Při zpracování kapitoly Metody hodnocení efektivnosti byly použity níže uvedené vzorce.

Metoda čisté současné hodnoty Vzorec: n

ČSH = SHFC − IN = ∑ t =1

CFt − IN (1 + k ) t

IN…………... náklady na investici k……………. průměrné kapitálové náklady SHCF……… současná hodnota cash flow t…………….. období 1 – n

8

n……………. doba životnosti investice

Metoda výnosnosti investice Vzorec: ROI =

Zr IN

Zr…………… průměrný roční čistý zisk plynoucí z investice IN…………... náklady na investici

Doba návratnosti investice Vzorec: DS =

IN CF

IN…………... náklady na investici CF………….. roční cash flow

Nákladová míra rentability Vzorec: RN =

ČZ Náklady

RN………….. nákladová míra rentability ČZ…………...čistý zisk

9

3 Literární rešerše 3.1 Živnostenské podnikání Živnosti resp. živnostenské podniky jsou formou podnikání, která je nejen v České republice, ale i ve světě nejrozšířenějším druhem podnikání. Podniky tohoto typu plní nezbytné funkce, z nichž nejdůležitější jsou vytváření konkurenčního prostředí, které je nezbytné pro fungování tržní ekonomiky. [12]

3.1.1 Právní rámec živnostenského podnikání Živnostenské podnikání je vymezeno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon definuje živnost jakou soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.

Živnostenský zákon v § 6 vymezuje všeobecné podmínky provozování živností. Jsou následující:


dosažení věku 18 let




bezúhonnost




způsobilost k právním úkonům

Dělení živností Živnosti se rozdělují dle § 9 živnostenského zákona z hlediska způsobu získávání živnostenského oprávnění na tyto:


ohlašovací – při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení




koncesované – provozovány na základě koncese

Z hlediska pohledu požadavků na odbornou způsobilost dělí živnostenský zákon živnosti na:


řemeslné – povinnost prokázat odbornou způsobilost (výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce atd.)




vázané – povinnost prokazovat odbornou způsobilost s podmínkou čtyřleté praxe v oboru

10




volné – nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti1

Další členění živností je podle předmětu podnikání:


obchodní




výrobní




živnosti poskytující služby [7]

Tab. 1: Počet typů živností podle krajů v ČR

Kraj Koncese Volná Řemeslná Hlavní město Praha 21 576 641 758 82 022 Středočeský kraj 16 940 307 139 88 347 Jihočeský kraj 7 125 153 187 49 100 Plzeňský kraj 6 500 137 050 40 068 Karlovarský kraj 3 704 75 047 21 646 Ústecký kraj 8 756 172 214 52 149 Liberecký kraj 4 749 113 974 33 257 Královéhradecký kraj 5 844 132 265 42 162 Pardubický kraj 5 285 114 802 36 573 Vysočina 5 145 97 668 34 386 Jihomoravský kraj 12 465 318 779 81 011 Olomoucký kraj 6 723 135 032 41 300 Zlínský kraj 6 991 140 099 46 096 Moravskoslezský kraj 10 790 277 112 66 457 ČR celkem 122 593 2 816 126 714 574

Vázaná 68 356 33 974 15 690 14 843 8 272 20 084 13 422 14 927 12 410 10 142 34 219 15 219 16 004 30 215 307 777

Součet 813 712 446 400 225 102 198 461 108 669 253 203 165 402 195 198 169 070 147 341 446 474 198 274 209 190 384 574 3 961 070

Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz, [21]

3.1.2 Postup při získávání živnostenského oprávnění Pro všechny typy živností musí zájemce splňovat všeobecné podmínky. V případě, že podmínky subjekt splňuje, u živností ohlašovacích ohlásí živnostenskému úřadu, že hodlá provozovat ohlašovací živnost. [12]

1

Příloha nařízení vlády č.140/2000 Sb. obsahuje seznam oborů volných živností (125 oborů živností). Novela

živnostenského zákona zavádí pouze jednu živnost s tím, že podnikatel nahlásí obor činnosti, který bude v rámci volné živnosti vykonávat.

11

Ohlášení se podává u obecního živnostenského úřadu, které plní funkci Centrálního registračního místa2. Ohlášení provede subjekt vyplněním Jednotného registračního formuláře (JRF).

Jednotný registrační formulář Od roku 2006 zavádí novela živnostenského zákona Jednotný registrační formulář (Příloha 4). Tento formulář podává žadatel o získání živnosti na tzv. Centrálních registračních místech, která vznikla na obecních živnostenských úřadech. Na těchto místech klient podává ohlášení živnosti/žádost o koncesi a rovněž může učinit oznámení vůči dalším správním úřadům – finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. [22]

Doklady ohlašovatele při ohlášení živnosti:


ohlášení živnosti (JRF)




výpis z Rejstříku trestů ČR podnikatele (ne starší 3 měsíců). V případě, že není výpis předložen, vyžádá si jej živnostenský úřad sám od správce Rejstříku trestů




výpis z obchodního rejstříku (ne starší 3 měsíců), je-li v něm FO zapsána




doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost, v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činí poplatek 10 000 Kč,




doklad, který dokazuje právní důvod užívání prostor, do nichž fyzická osoba vložila své podnikání (jen v případě, že se liší od bydliště ohlašovatele)




v případě, že subjekt hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem, doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem [8]

Pokud jsou všechny náležitosti splněny je povinen živnostenský úřad do 15 dnů od doručení ohlášení vystavit živnostenské oprávnění. V případě, že živnostenský úřad zjistí, že chybí v ohlášení určité náležitosti, vyzve podnikatele k jejich doplnění. Lhůta pro doplnění chybějících náležitostí je minimálně 15 dnů. [12]

2

Novelou živnostenského zákona (zákon č.214/2006) došlo k rozšíření pravomocí živnostenských úřadů jako

centrálních registračních míst (CRM). Mezi hlavní principy CRM patří větší efektivita a zrychlení počátku podnikání.

12

3.1.3 Povinnosti OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení


podnikatel má povinnost do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nahlásit tuto skutečnost správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o zahájení činnosti. K tiskopisu přiloží kopii oprávnění k výkonů činnosti (živnostenský list).




k hlavním závazkům osob samostatně výdělečně činných patří (pokud splní zákonem stanovené podmínky), placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.




podnikatel je povinen podat Přehled o příjmech a výdajích a vyúčtovat zálohy [9]

3.1.4 Povinnost vůči zdravotní pojišťovně


osoba samostatně výdělečně činná má povinnost do 8 dnů od zahájení činnosti vyplnit tiskopis Oznámení pojištěnce. V této lhůtě je povinna informovat zdravotní pojišťovnu o přerušení či ukončení podnikání.




povinností podnikatele je odvádět zálohy na pojistném každý měsíc. Platba musí být provedena do 8 dnů následujícího měsíce.




každoročně předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl během roku pojištěn, vyplněný Přehled o příjmech a výdajích.




podnikatel je povinen doplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání, doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného.




na požádání zdravotní pojišťovny je podnikatel povinen předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly. [9]

Subjekt je povinen platit zálohy na zdravotní pojištění pokud je podnikání jeho hlavním příjmem. Měsíčně platí zálohu, která vyšla z posledního Přehledu o příjmech a výdajích. Na konci roku po podání Přehledu subjekt pojistné doplatí, nebo případný přebytek vrátí pojišťovna. Splatnost zálohy je například za duben od 1.4. do 8.5.

13

Tab. 2: Výše měsíčních záloh na ZP

od 1.1.2008 Minimální

měsíční

zdravotní

pojištění

záloha při

na

hlavní 1 456 Kč

činnosti Maximální zdravotní

měsíční pojištění

záloha při

na

hlavní 11 643 Kč

činnosti Zdroj: www.jakpodnikat.cz, [19]

3.2 Obchod Obchod je definován jako specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se vykonává prodej a koupě zboží a poskytovaných služeb za určitou protihodnotu. Do obchodu můžeme zařadit všechny činnosti spojené s nabídkou a poptávkou uskutečňované mezi kupujícím a prodávajícím. Tyto činnosti vedou k realizaci předem dohodnuté transakce za předem stanovených obchodních podmínek. [11]

Funkce obchodu


transformační funkce – přeměna výrobního sortimentu na sortiment obchodní, který odpovídá nákupním zvyklostem a potřebám zákazníků




zprostředkovací funkce – eliminovat rozdíly mezi místem výroby a místem prodeje




časová funkce – překonání odlišností mezi časem výroby a nákupu zboží (obchod si musí udržet určitý rozsah zásob)




zásobovací funkce – zabezpečení množství a kvality prodávaného zboží




zajišťovací funkce – zajištění optimálních zásobovacích cest, jejíchž cílem je snížit koncovou tzn. prodejní cenu ve vtahu k logistice




platební funkce – úhrady dodavatelům včas [11]

3.2.1 Maloobchod Maloobchod je podnik, který zajišťuje zboží od velkoobchodu nebo přímo od výrobce ke konečnému spotřebiteli bez dalších úprav. Tento druh podniku vytváří optimální prodejní sortiment, co do druhů, kvality, cen, poskytuje informace o zboží, zajišťuje vhodnou formu prodeje a poskytuje zpětnou vazbu dodavatelům o přáních spotřebitelů.

14

Provozní typy maloobchodních jednotek Provozní jednotky, ve kterých se uskutečňuje maloobchodní činnost, představují sadu nástrojů obchodní firmy pro výkon maloobchodní činnosti.

Hlavní typy jednotek:


specializované prodejny




úzce specializované prodejny




smíšené prodejny




samoobslužné prodejny potravin (superety)




supermarkety




hypermarkety




obchodní doby




specializované obchodní doby




specializované (odborné) velkoprodejny

Specializované prodejny Specializované prodejny jsou jedním z hlavních typů jednotek stálé maloobchodní sítě. Sortiment těchto prodejen je úzký a hluboký, zaměřený na danou sortimentní skupinu nebo několik podskupin. Ceny bývají obvykle vyšší a to proto, že rychloobrátkové zboží musí krýt náklady na prodej zboží s nižší četností poptávky. Charakteristické místo pro specializované prodejny jsou zejména městská centra, regionální nákupní centra. [11]

3.2.2 Design a architektura prodejny Jedním z faktorů nákupního prostředí je design prodejny. Tento faktor působí na zákazníka z vnějšku a jeho cílem je zákazníka „nalákat“ ke vstupu do prodejní jednotky. Jedná se o vnější stimuly, mezi které řadíme architekturu jednotky, vstupní prostory, výkladní skříně, nápisy a parkovací plochy.

Architektura provozní jednotky působí na zákazníka již z velké vzdálenosti. Architektonické řešení by mělo být zajímavé a poutavé, tedy takové, aby přilákalo zákazníky blíže. Architektura jednotky může zdůrazňovat sortiment nebo původ sortimentu, který maloobchodní jednotka nabízí. Vyjádření architektury může poukazovat na kvalitu či cenovou úroveň prodávaného sortimentu zboží. Vždy by však měl mít styl architektury vztah k okolní zástavbě, tzn. k charakteru zástavby (městské, venkovské, vilové, historické). [11]

15

3.2.3 Vstupní prostory a výkladní skříně Vstupní prostory jsou reprezentovány průčelím a vchodem do prodejní jednotky. Hlavním úkolem vstupních prostor je poskytnout zákazníkovi nejjednodušší resp. nejpříjemnější přístup do obchodu. V případě, že zákazník nevnímá, že vstoupil do prodejny, můžeme tento stav považovat za velmi příznivý. Vstup do prodejny by měl být bez jakýchkoli bariér, tzn. schodů resp. výškových rozdílů.

Mezi působivé vnější stimuly patří jednoznačně výkladní skříně. K hlavním cílům tohoto stimulu patří identifikace obchodu a přilákání zákazníka do prodejny. Předností výkladní skříně, na rozdíl od jiných stimulů je to, že působí po celých 24 hodin. Výkladní skříň poskytuje obchodníkovi velký potenciál, jak informovat a přilákat zákazníky vystavováním reprezentativních vzorků zboží, módního či sezónního zboží, označením vystavovaného zboží. [11]

3.2.4 Nápisy Nápisy na prodejní jednotce mohou mít podobu:


nápisů, které určují kdo prodává (název firmy, logo)




nápisů, které sdělují co se prodává




nápisů, které předvádějí jak se prodává (forma prodeje – samoobsluha)




nápisů, které mohou poskytovat informace o otevírací době, adrese atd. [11]

3.2.5 Prezentace zboží Základním cílem prezentace zboží je představení zboží zákazníkovi a připoutání jeho pozornosti k výrobku a podnítit jeho zájem výrobek koupit. Mezi nejčastější prezentační techniky patří:


vertikální prezentace – kdy zboží stejného druhu je co do hloubky výběru reprezentováno ve výstavním zařízení v úrovni pod sebou. Šíře nabídky je zvýrazněna v horizontálním směru. Tento způsob upoutá pohled zákazníka na úrovně, kam se obvykle upíná jen málo jeho pozornosti. Většinou se využívá u větších prodejních jednotek s větší hloubkou sortimentu.




horizontální prezentace – je opakem vertikální prezentace a je vhodnější pro menší prodejní jednotky, které nemají tolik prostoru pro prezentaci většího množství zboží

16

jednoho druhu (značky). Zboží je prezentováno horizontálně v malých množstvích od jednoho druhu zboží.


otevřená prezentace – předpokládá aktivní zapojení zákazníka. Zákazník si má možnost zboží vyzkoušet, porovnat s jiným zbožím. Tím se stane zboží zákazníkovi bližší a tato prezentace zvyšuje sklon k nákupu.




prezentace životního stylu – u tohoto typu prezentace je využíváno segmentace zákazníků se shodným životním stylem. Danému segmentu jsou prezentovány různé druhy zboží. [11]

3.3 Podnikatelský plán „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku“. [5]

Tento plán umožňuje konfrontovat podnikatelské plány s realitou. Pokud zde dochází k odchylkám je náplní podnikatelského plánu identifikovat, kde se liší, v jaké míře a proč. Podnikatelský plán plánuje výdaje a pomáhá v konečném důsledku získat lepší podmínky od dodavatelů. Pokud si podnik vede době, plán zachytí, kdy začne zvýšený prodej vyžadovat vyšší provozní kapitál. V případě opaku upozorní plán, že je potřeba situaci neprodleně řešit, aby podnik obstál svých obchodním závazkům. [5]

„Podnikatelský plán má ústřední význam při zakládání podniku. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. Důkladné vypracování tohoto dokumentu by proto mělo mít nejvyšší prioritu. Podnikatelský plán však nemá být jen „kusem papíru“, který se založí v bance do složky se žádostí o úvěr, ale spíše by měl plnit důležité úkoly.“ [10]

Účel podnikatelského plánu Jedním z podstatných předpokladů úspěšnosti nadějného podnikatelského plánu, je jasná odpověď autora plánu na otázku: „K čemu vlastně plán primárně potřebuji?“ V podstatě existují dva základní typy možné odpovědi, které nejsou ve vzájemném rozporu.

Podnikatelský plán může obecně sloužit jako:


manažerský nástroj k řízení živnosti




podklad pro získání cizích finančních zdrojů. [5]

17

V první řadě plní podnikatelský plán úlohu vnitřního dokumentu, který slouží jako základ vlastního řízení firmy i jako následná kontrola toho, zda bylo dosaženo vytyčených cílů případně, ve kterých oblastech došlo k vychýlení. Podnikatel získává poznatky o tom, jak reálná byla jeho vize a očekávání.

Podnikatelský plán však může sloužit i pro mimopodnikové účely. V případě, že se firma uchází o bankovní úvěr u finanční instituce, má podnikatelský plán značný význam. V tomto případě musí zpracovaný podnikatelský plán přesvědčit poskytovatele kapitálu o úspěšnosti podnikatelského záměru. [12]

3.3.1 Požadavky na podnikatelský plán Správně zpracovaný podnikatelský plán by měl splňovat tyto požadavky:


být přehledný a stručný




být jednoduchý, aby byl srozumitelný pro investory (tzn. nezacházet do technických a technologických detailů)




měl by poukazovat na výhody produktu či služby pro zákazníka




orientovat se na budoucnost




být věrohodný, realistický a nebýt příliš optimistický




nezakrývat slabé stránky projektu [4]

3.3.2 Plán pro první podnik „První podnik, ať už ve formě založení a zprovoznění živnosti nové OSVČ, nebo založení a rozjezdu s.r.o. s jedním nebo více vlastníky, má vždy svoje specifické charakteristiky a zvláštnosti něčeho průkopnického z řady pohledů, a samozřejmě tedy i z pohledu plánování. Podnikatelský plán, resp. jeho nosná myšlenka, může vznikat a zrát dlouhodobě, evolučně, s obecným zvažováním pro a proti v rovině osobní, rodinné, společenské. Bohužel často i s upozaděním reálných ekonomických a tržních faktů a z nich nutně plynoucích, často relativně složitých a méně příjemných otázek, a zejména realistických odpovědí na ně. Podnikatelský plán zakládání živnosti či společnosti v reálu může být, a nejčastěji také bývá, horší či lepší kopií již něčeho existujícího, může být v rovině vlastního záměru vnucen i vnějšími okolnostmi typu ztráty zaměstnání nebo rozhodnutím „zkusit to“ sám, může být podložen dobrým know-how a znalostmi ze studií nebo předešlých zaměstnání, může být dílem šťastné náhody a charakteru „blesku z čistého nebe“. [5]

18

3.3.3 Zakladatelský rozpočet Nezbytnou složkou přípravných prací spojených se založením firmy je zpracování zakladatelského rozpočtu. Tento krok je tím důležitější, čím větší rozměr podnikatelské činnosti se předpokládá. Hlavní význam zakladatelského rozpočtu je založen v kvantifikaci a specifikaci finančních zdrojů. Tyto zdroje budou sloužit k úhradě administrativních poplatků spojených se založením podniku a vytvořením věcných předpokladů výroby nebo poskytováním služeb. Podnikatel musí být připraven na počáteční fázi, tzv. fázi „hladu“, kdy společnost sice funguje, ale není ještě zajištěn příliv likvidních prostředků. Podnikatel musí počítat s tím, že existuje určitá doba mezi okamžikem výroby a doby úhrady prvních faktur, a po kterou musí financovat nákup materiálu, mzdy pracovníků, uhradit faktury za energii, spoje apod. Proto aby se podnikatel vyhnul možnému neúspěchu již na samém počátku podnikání, je nezbytné sestavit zakladatelský rozpočet, který bude obsahovat veškeré hlediska spojená s financováním.

Bude se jednat zvláště o zhodnocení:


předpokládaného rozsahu výnosů, nákladů a zisku




potřebného rozsahu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, nezbytného rozsahu jednotlivých složek oběžných aktiv potřebných v počáteční fázi podnikání včetně specifikace zdrojů krytí




propočtu očekávané výnosnosti podniku jako celku, výnosnosti vlastního kapitálu jakož i dalších propočtů návratnosti investice [7]

3.4 Ekologické zemědělství a biopotraviny Ekologické zemědělství je typem zemědělství, které klade důraz na ochranu půdy a přírody. Podporuje ohleduplné zacházení se zvířaty, zakazuje použití syntetických pesticidů, chemických látek a hnojiv. V ekologickém zemědělství se bojuje proti škůdcům či plevelům zcela přirozenými metodami, například užitím odolných odrůd či přirozených predátorů (netopýři, brouci, ptáci).

Principy ekologického zemědělství


produkovat potraviny vysoké kvality




etické zacházení se zvířaty, respektovat jejich přirozené chování a potřeby




postupy pěstování v souladu s přírodními systémy a cykly




udržování a zvyšování dlouhodobé úrodnosti půdy

19




plevele jsou zneškodněny agrotechnickými metodami, zákaz použití herbicidů




ochrana rostlin proti škůdcům a chorobám na podpoře samoregulující funkce ekosystému, zákaz použití insekticidů




respektování místních, klimatických a ekologických podmínek [25]

Právní rámec ekologického zemědělství V České republice se ekologické zemědělství řídí zákonem 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a Nařízením Rady EU 2092/1991. Dodržování pravidel ekologického zemědělství je přísně kontrolováno na všech úrovních (od vstupů v zemědělské výrobě přes zpracování bioproduktů až po prodej ke konečnému spotřebiteli). [25]

Biopotraviny a značení biopotravin Na základě výsledků kontrol ekologického zemědělství dochází k certifikaci biopotravin a bioproduktů vydáním Osvědčení o původu biopotraviny (bioproduktu) a jejich označení ochrannou známkou Bio – produkt ekologického zemědělství. [24]

Ochrannou známku – tedy logo Bio, zavedla v roce 2001 Evropská unie a zákazník má tak jistotu, že potravina pochází z ekologického zemědělství. V roce 2007 bylo tímto logem označeno zhruba 31 000 výrobků. Předností biopotravin je, že se v nich nachází minimální množství chemických látek (pesticidy), neobsahují geneticky modifikované organizmy a škodlivá aditiva. Povolených aditiv u biopotravin je 36, zatímco u konvenční potraviny 306 možných druhů aditiv. [3]

Tato ochranná známka označuje biopotraviny vyprodukované v České republice a zaručuje spotřebiteli, že produkt pochází z kontrolovaného systému ekologického zemědělství. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01. [25]

Celoevropská značka pro biopotraviny. [25]

20

3.5 Výzkumy v oblasti spotřeby biopotravin Vzhledem k rostoucí popularitě biopotravin probíhají v této oblasti výzkumy, které se zabývají spotřebou biopotravin v České republice. Výzkumy se většinou zaměřují na zjišťování informací o frekvenci nákupů, nákupních místech a znalostech respondentů v oblasti biopotravin.

3.5.1 Výzkum GfK Praha, s.r.o. Aktuální výzkum provedený v oblasti biopotravin provedla GfK Praha, s.r.o. v červenci 2007. Dotazováno bylo 500 osob a vzorek dotazovaných reprezentuje českou internetovou populaci.

Z provedeného výzkumu vyplynuly následující závěry:


49 % respondentů biopotraviny zná, ale nemá s nimi zkušenost




45 % dotázaných nakupuje biopotraviny nepravidelně




4 % dotázaných nakupují biopotraviny pravidelně




2 % respondentů uvedla, že o těchto potravinách nikdy neslyšela [1]

Graf 1: Setkal/a jste se někdy s biopotravinami?

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

3.5.2 Výzkum Green Marketing Další výzkum byl proveden v roce 2006 firmou Green Marketing s následujícími výsledky:


67 % respondentů nakupuje biopotraviny v supermarketech a hypermarketech




v hypermarketech a supermarketech nakupuje 42 % žen a 36 % mužů




28 % dotázaných preferuje nákup ve specializovaných prodejnách zdravé výživy 21




2 % respondentů nakupuje biopotraviny na tržištích




42 % dotázaných upřednostňuje biopotraviny českého původu




biopotraviny nejčastěji nakupují ženy, především maminky s dětmi. Další významnou skupinou jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé a cizinci. [1]

3.5.3 Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně Výzkum spotřeby biopotravin, který byl proveden studenty MZLU v Brně roku 2007, se zaměřil na spotřebu biopotravin brněnskými občany. Výsledky výzkumu jsou představeny na následujících stranách.

Graf 2: Nákup biopotravin Nákup biopotravin (pro n=75)

34,67% ano ne 65,33%

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Výše uvedený graf se zaměřuje na skutečnost, zda brněnští občané nakupují biopotraviny. Z celkového počtu 75 dotázaných respondentů nakupuje biopotraviny 65 %.

22

Graf 3: Frekvence nákupu biopotravin Četnost nákupu potravin označených jako Bio (pro n=75)

1,33%

9,33%

34,67%

denně

21,33%

2 - 5 týdně 1 - 3 měsíčně několikrát ročně nikdy

33,33%

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Graf 3 poukazuje na frekvenci nákupu respondentů. Třetina dotázaných nakupuje tyto potraviny několikrát ročně. Druhá třetina nakupuje biopotraviny vícekrát v měsíci a poslední třetina nenakupuje vůbec. Graf 4: Nejčastěji nakupované výrobky v biokvalitě Nejčastěji nakupované výrobky (n=49)

ol ej e

as o m

sl ad ko st i

ov oc e

a

ob ilo vi ny

ze le ni nu

20,00% 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Výše uvedený graf prezentuje, na jaké výrobky se spotřebitel nejčastěji orientuje (zaměřuje) při nákupu biopotravin. Nejčastěji nakupovanými výrobky v kvalitě Bio jsou obiloviny, pečivo, mléčné produkty, ovoce a zelenina.

23

Graf 5: Nejčastější místa nákupu biopotravin Místo nákupu biopotravin (n=49)

2,04% specializované obchody zdravé výživy 44,90% 53,06%

supermarkety, hypermarkety, diskonty internetový obchod

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 53 % respondentů nakupuje biopotraviny ve specializovaných obchodech zdravé výživy a 45 % dotázaných v supermarketech, hypermarketech či diskontech. V porovnání s výše uvedeným výzkumem (Green Marketing) se místo nákupu liší. Dle výzkumu prováděného touto firmou preferuje nákup v prodejnách zdravé výživy 28 % respondentů a v hypermarketech (supermarketech) 67 % dotázaných.

Graf 6: Měsíční útrata za biopotraviny Měsíční útrata za biopotraviny (n=75)

35,00%

30,00%

25,00%

20,00%

15,00%

10,00%

5,00%

0,00% 1 - 50 Kč

51 - 350 Kč

351 - 650 Kč

651 - 950 Kč

951 Kč a více

nekupuje

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Graf 6 graficky znázorňuje jakou částku nakupující utratí za biopotraviny. Je patrné, že nakupující utrácí většinou 51 – 350 Kč. Z výzkumu vyplynulo, že největší část kupujících tvoří věková skupina 25 – 39 let. Částku větší než 951 Kč utratí pouze 1 dotázaný a patří do věkové skupiny 40 – 59 let. 24

Graf 7: Nákup biopotravin dle pohlaví Nákup biopotravin u mužů a žen (pro n=49)

32,65%

žena muž

67,35%

Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1]

Z celkového počtu respondentů, kteří nakupují biopotraviny, tvoří 67 % ženy a 33 % muži. Ženy dávají přednost častějšímu nákupu do měsíce, kdežto muži pokud biopotraviny vůbec kupují, tak většinou několikrát za rok.

3.6 SWOT analýza SWOT je zkratkou anglických slov Strenghts (silné stránky organizace), Weaknesses (slabé stránky podniku), Opportunities (příležitosti ve vnějším postředí) a Threats (hrozby z okolního prostředí). Tato analýza slouží k rekapitulaci a shrnutí. Jejím cílem je určení rozsahu, jakým nynější strategie podniku napomáhá ke schopnosti úspěšně se vypořádat s hrozbami a příležitostmi z vnějšího prostředí v souladu se silnými a slabými stránkami podniku.

Silné stránky podniku – jsou pozitivní vnitřní podmínky, kterými má podnik konkurenční výhodu nad ostatními firmami.

Slabé stránky podniku – jsou negativní vnitřní podmínky, které mohou vést k nižší efektivitě v organizačním řízení. Těmito podmínkami mohou být absence zdrojů, morálně zastaralé stroje a neschopní manažeři.

Příležitosti – jsou budoucí či současné podmínky v prostředí, které jsou příznivé k výstupům podniku. Těmito podmínkami mohou být změny v legislativě, rostoucí počet obyvatel a uvedení nových technologií. 25

Hrozby – jsou naopak současné či budoucí podmínky v prostředí, které jsou nepříznivé k výstupům organizace. Může se jednat například o potenciální vstup konkurenta do odvětví. [2]

3.7 Cash flow Cash flow není účetní zisk, ale skutečný peněžní tok (čistý příjem), který z investice plyne. Zásadním smyslem tvorby přehledu o peněžních tocích (cash flow) je identifikace stavu a struktury peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (dlouhodobé peněžní úložky, likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu) vykazovaných v rozvaze. Cash flow se skládá ze tří typů sald (příjmy – výdaje):




z provozní činnosti – peněžní tok vytvořený provozní činností je považován za nejvýznamnější, protože je důkazem finanční síly podniku.




z investiční činnosti – za investiční činnost se považuje pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popř. činnosti související s poskytováním půjček, úvěrů.




z finanční činnosti – touto činností se rozumí takové aktivity, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu. [7]

Metody výpočtu a sestavení Cash flow


metoda přímá – společně s metodou nepravou přímou se v praxi používají pro sestavování operativních finančních plánů.




metoda nepravá přímá




nepřímá metoda – metoda se uplatňuje jako součást dlouhodobých (strategických) finančních plánů. K jejímu uskutečnění je nutné sestavit rozvahu a výsledovku. [6]

26

4 Vlastní práce Důležitou součástí přípravných prací na zahájení podnikání je vytvoření podnikatelského plánu, ve kterém musí podnikatelka zpracovat informace v čem a jak bude podnikat. Následným krokem je tyto informace promítnout do finanční podoby – zakladatelského rozpočtu.

Stanovit pevně danou strukturu v jaké má být podnikatelský plán zpracován není možné. Důvodem je fakt, že na trhu působí konkurenční podniky různé právní formy velikosti, a oborů. Tyto skutečnosti ovlivňují rozsah a podrobnost podnikatelských plánů. I přes uvedené rozdíly, musí každý plán obsahovat určité části bez ohledu na to, o jaký podnik se jedná. Podnikatelský plán by měl mít osnovu, která zahrnuje:

4.1 Exekutivní souhrn Exekutivní souhrn je zkrácenou verzí podnikatelského plánu, ve kterém jsou shrnuty všechny podstatné náležitosti a výsledky.

4.2 Popis podniku Každý podnikatelský plán by měl obsahovat část, která se zabývá popisem daného podniku či živnosti. Důvodem je fakt, že pouze správná charakteristika podniku může vést k úspěšnému podnikání. Za úspěšné podnikání lze považovat situaci, kdy je podnik schopen přežít v konkurenčním prostředí a zvyšovat svůj tržní podíl v dlouhém období. Dílčí části popisu podniku se zabývají otázkami právní formy podnikání a popisu předmětu činnosti. Na závěr je prezentován sortiment zboží a služeb, který bude maloobchodní jednotka nabízet.

4.2.1 Právní forma V České republice upravuje jednotlivé typy právních forem obchodní zákoník, jedná se především o obchodní společnosti a družstva. Další právní normou je živnostenský zákon, který se zabývá podnikáním na základě živnostenského oprávnění. Jakou formu podnikání zvolit, je jedním z prvních rozhodnutí, které musí začínající podnikatel učinit. Volba právní formy má důležitý význam pro každý podnikatelský subjekt. Jedná se o významné podnikatelské rozhodnutí, které má dlouhodobý vliv na daňové a právní aspekty podnikání.

27

Tab. 3: Výhody a nevýhody vybraných právních forem podnikání

Právní formy podnikání

živnostník

veřejná obchodní společnost

Výhody
zákon neukládá
kapitálový vklad
zisk z podnikání se
daní jako daň z příjmů FO
možnost rozhodnout se zda vést daňovou evidenci nebo účetnictví
zákon neukládá
kapitálový vklad


osobní obchodní společnosti komanditní společnost

společnost s ručením kapitálové

omezeným


zákon neukládá kapitálový vklad
komanditisté nemají zákaz konkurence







neručí za závazky
společnosti
může být založena pouze jednou osobou
(FO,PO)

obchodní společnosti

Nevýhody ručení celým svým majetkem, osobní účast na vedení společnosti (odbornost)

ručení celým svým majetkem osobní účast na vedení společnosti (odbornost, dovednost) min. 2 zakladatelé ručení celým svým majetkem osobní účast na vedení společnosti (odbornost, dovednost) nutnost vytvořit ZK, min. výše ZK 200 000 Kč zdanění celého zisku firmy jako celek + zdanění podílů jedn.společníků akciový kapitál min. výše 2 mil. Kč


transparentnost
akcionáři neručí za závazky společnosti




akciová společnost

družstvo


členové neručí za závazky družstva
snadný převod členského podílu v družstvu


min. výše ZK 50 000 Kč
nejméně 5 FO nebo 2 PO

Zdroj: vypracováno autorem

Tabulka 3 uvádí výhody a nevýhody, které plynou z vybraných právních forem podnikání. Vzhledem k tomu, že zakladatelka má v plánu podnikat sama a rozhodovat se nezávisle, nabízí se jako nejlepší varianta podnikat jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění. Pozitivem této varianty je neexistence povinného minimálního vkladu jako

28

v případě obchodních společností a jednoduchá administrativa (včetně účetnictví). Reálnou nevýhodou této právní formy podnikání je fakt, že subjekt působí jako fyzická osoba, ručí tedy celým svým majetkem a může mít stíženou pozici při vyjednávání s bankovními institucemi.

4.2.2 Předmět činnosti Pro rozhodnutí oboru podnikání je nezbytné zpracovat rozhodovací tabulku. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že nejvýhodnější oblastí podnikání bude založení maloobchodu pro biopotraviny. Vzhledem k vysoké hodnotě u maloobchodu s dárkovým zbožím, by bylo výhodné doplnit předmět činnosti i o dárkové předměty.

Tab. 4: Rozhodovací tabulka

Kritéria Konkurence Znalosti v oboru Zkušenosti v oboru Poptávka Počet dodavatelů Suma

Maloobchod

St. Váha 1 0,4 3 0,12 3 0,12 2 0,3 4 0,06 x 1

biopotravinami alkoholickými nápoji dárkovým zbožím potravinami 3 2 2 1 4 1 3 2 4 1 1 1 3 2 3 2 3 2 3 4 1,76 2,36 1,6 3,24

Zdroj: vypracováno autorem

Po ujasnění, v jaké oblasti bude podnikatelka živnost provozovat, je dalším krokem vymezení předmětu činnosti v mezích zákona. Vzhledem k charakteru podnikání se jedná o ohlašovací volnou živnost. V příloze 1 je uvedena část ze seznamu živností týkající se specializovaného maloobchodu. V průběhu roku 2008 vstoupí v platnost novela živnostenského zákona, která seznam volných živností sjednotí v jednu živnost. Znamená to tedy, že jeden živnostenský list bude zahrnovat všechny typy dnešních volných živností. Pro tento podnikatelský plán byly konkrétně stanoveny níže uvedené činnosti:

Specializovaný maloobchod


potravinami a pochutinami




nealkoholickými nápoji




pivem, vínem a alkoholickými nápoji




kosmetický a drogistickým zbožím




knihami, časopisy a keramickými výrobky

29

4.2.3 Definice produktu a služeb Maloobchodní prodejna bude nabízet zákazníkům široký sortiment potravin zdravého životního stylu a zboží s označením Bio. Zároveň bude nabízet potraviny pro malé děti, vegetariány a lidi trpící celiakií (trvalá nesnášenlivost glutenu). Nejen šíře sortimentu, ale i doplňkové služby jsou magnetem pro zákazníky. Proto je nezbytné nabízet i služby, které s prodejem těchto potravin souvisí.

K základnímu sortimentu zboží budou patřit:


obiloviny – obiloviny, obiloviny Bio




luštěniny – luštěniny, luštěniny Bio




mouky a chlebové směsi




vločky, klíčky, otruby




obilné kaše a náhrady mléka




těstoviny – těstoviny, těstoviny Bio




extrudované výrobky




bezlepkové potraviny




pomazánky – slané krémy, sladké krémy




sladidla – cukry, náhradní sladidla, obilné sirupy, bylinná sladidla, med




džemy




oleje a ochucovadla – oleje, soli, koření, bylinky, omáčky, octy, horčice




nápoje – ovocné šťávy, zeleninové šťávy, minerální vody, kvasné nápoje, rozpustné nápoje, alkoholické nápoje




kávoviny




pečivo – čerstvé, trvanlivé, sladké




pochutiny – tyčinky, sušenky, oplatky, čokolády, křupky




sušené ovoce a plody




chlazené výrobky – sojové sýry, svačinky, salámy, saláty, jogurty, mléka (kravské a kozí) a produkty z nich, polotovary




čaje – černé, zelené, ovocné, bylinné (porcované, sypané), ajurvédské




bylinné sirupy, tinktury, extrakty




kosmetika – Weleda, z mrtvého moře, Tea Trea Oil




aromaterapie – vonné oleje Salus, vonné tyčinky




keramika, dárkové předměty




knihy – zdravá výživa, alternativní medicína, duchovní literatura, recepty, časopisy

30

Podrobný seznam sortimentu zboží je uveden v příloze 2.

Kromě nabídky uvedeného sortimentu zboží bude činnost maloobchodu zaměřena i na poskytování níže uvedených služeb:




Služba telefonického či elektronického objednání prostřednictvím emailu a dovoz zboží do domu – rozvoz bude probíhat ve večerních hodinách téhož dne. Objednávka musí být v hodnotě minimálně 3 000 Kč. Rozvoz zboží bude zdarma a bude se vztahovat pouze na město Brno.




Poradenství v oblasti zdravé výživy – vzhledem ke stále ještě nedostatečné informovanosti zákazníků o zdravé výživě a biopotravinách bude nezbytné provádět poradenství v této oblasti.




Dětský koutek přímo v prodejně – jednou ze zákaznických cílových skupin jsou mladé ženy s dětmi, proto bude součástí prodejny dětský koutek, který poskytne plný komfort ženám při nákupu. Tato služba bude poskytována zákazníkům zdarma.

4.2.4 Lokalita maloobchodní prodejny S umístěním prodejny je uvažováno ve městě Brně. Vzhledem k faktu, že ve středu města se nachází mnoho maloobchodních prodejen stejně zaměřených, jeví se jako výhodnější varianta umístění maloobchodní prodejny v okrajových městských částech města Brna. Za vhodnou lokalitu maloobchodní prodejny lze považovat místo, kde je vysoká koncentrace potenciálních zákazníků. Vhodnou lokalitou by mohly být i obchodní domy.

Požadavky na pronajatý prostor:


výměra obchodní plochy 20 – 30 m2




sklad + sociální zařízení

4.2.5 Definice cílů V prvním roce provozování živnosti je cílem podnikání upoutat pozornost zákazníka, přesvědčit jej k nákupu a vybudovat si s ním trvalý vztah vyznačující se pravidelností nákupů. Splněním tohoto cíle bude podnikání ziskové. Střednědobým cílem by mělo být posilování

31

vztahu se zákazníky, rozšíření zákaznické základny a poskytovaných služeb. Dlouhodobým cílem je zvýšení počtu provozoven ve městě Brně.

4.2.6 Personální zabezpečení Podnikatelka předpokládá, že bude zabezpečovat chod provozovny sama. V případě potřeby bude využívat výpomoc.

4.3 Analýza trhu Žádný podnikatelský subjekt nepodniká v prázdném prostoru. Podnikání vždy probíhá v systému plného prvků a jejich vazeb a je ovlivněno i řadou činitelů, které sám subjekt není schopen ovlivnit. Proto je podstatné, aby subjekt analyzoval tento systém, tedy trh, do kterého hodlá vstoupit. Z tohoto hlediska se musí podnikatelka zabývat vývojem a stavem české ekonomiky i Jihomoravského kraje prostřednictvím vybraných makroekonomických ukazatelů, problematikou biopotravin, vývojem ekologického zemědělství, maloobchodního obratu a vývojem roční útraty v ČR. Na základě získaných informací bude vymezen cílový segment trhu, na který se podnikatelka zaměří. Součástí provedení analýzy trhu musí být rovněž provedení analýzy konkurence podle Porterova modelu konkurenčních sil a analýzy dodavatelů. Pro zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SWOT analýza, která umožnila vytvoření strategie pro dosažení stanovených cílů.

4.3.1 Makroekonomické ukazatele Jedním z významných nástrojů, které slouží k analyzování trhu, jsou makroekonomické ukazatele. Tyto ukazatele pomáhají určit vývoj a celkový stav ekonomiky dané země. Makroekonomické ukazatele jsou brány z pohledu celé České republiky a Jihomoravského kraje.

32

4.3.1.1 Makroekonomické ukazatele ČR Tab. 5: Vývoj makroekonomických ukazatelů ve vybraných letech v ČR

Rok/Ukazatel

Míra

Obecná míra nezaměstnanosti v %

HDP na

inflace v obyvatele v %

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 20073

4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 6,1

Přírůstek Průměrná HDP v % mzda v Kč

Kč

20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8

141 957 163 183 175 772 193 929 202 357 213 110 230 064 241 593 252 617 275 770 291 938

0,1 2,2 5,9 4,2 -0,7 -1,1 1,2 3,9 2,6 1,5 3,2 4,6 6,5 6,4 6,2

Zdroj: vypracováno autorem, www.czso.cz, [16]

Graf 8: Růst HDP v letech 1993 – 2006

Přírůstek HDP v % 6,5

7,0

5,9

6,4

6,2

meziroční reálné změny

6,0 5,0

4,6

4,2

3,9

4,0

3,2

3,0

2,2

2,0 1,0

2,6 1,5

1,2 0,1

0,0 -1,0 -2,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 -0,7 -1,1

rok

Zdroj: www.czso.cz, [16]

3

Údaje v roce 2007 jsou za 1. čtvrtletí

33

5 904 7 004 8 307 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 793 15 866 16 928 18 042 19 029 20 215 21 692

Graf 9: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 – 2007

Obecná míra nezaměstnanosti v % 10,0

%

8,0 6,0 4,0 2,0 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0

rok Zdroj: www.czso.cz, [16]

Graf 10: Vývoj inflace v letech 1993 – 2007

Míra inflace v % 25,0

%

20,0 15,0 10,0 5,0

rok

Zdroj: www.czso.cz, [16]

34

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0

Graf 11: Průměrná mzda v letech 2003 – 2007

Průměrná mzda v ČR 25 000 20 000

16 928

18 042

19 029

20 215

21 692

Kč

15 000 10 000 5 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

rok Zdroj: www.czso.cz, [16]

Záměrem analýzy makroekonomických ukazatelů je bylo identifikovat podstatné tendence vývoje. Pro analýzu byly použity ukazatele: hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, inflace a průměrná mzda. Z analýzy výše uvedených dat v tabulce a grafech, lze konstatovat, že životní úroveň v České republice roste. Prvním z ukazatelů je HDP, který je klíčovým ukazatelem vývoje každé ekonomiky. V letech 2002 – 2007 zaznamenává hrubý domácí produkt České republiky výrazné tempo růstu. Otázkou zůstává, jakým způsobem se bude ukazatel vyvíjet v dalších letech. Vzhledem k celkové stabilitě české ekonomiky lze předpokládat, že tento ukazatel bude i nadále růst.

Dalším podstatným ukazatelem je míra nezaměstnanosti, která zaznamenává pokles. Tento pozitivní trend se projevuje především v posledních 4 letech. Ukazatel míra inflace v posledních letech osciluje mezi 2 až 3 %. Výjimkou se stane rok 2008, kdy míra inflace bude vyšší. Pozitivní trend lze sledovat ve vývoji průměrné mzdy. Z dlouhodobého hlediska průměrné mzdy v České republice rostou. Meziroční přírůstky se pohybují od 5 – 7 %.

35

4.3.1.2 Makroekonomické ukazatele Jihomoravského kraje Tab. 6: Vývoj ukazatelů ve vybraných letech

Rok/Ukazatel 2003 2004 2005 2006

HDP na Obecná míra Přírůstek obyvatele v HDP v % nezaměstnanosti v % Kč 8,0 221 564 8,3 251 841 3,3 8,1 265 504 5,4 8,0 286 079 5,3

Průměrná mzda v Kč

Zdroj: vypracováno autorem, www.czso.cz, [16]

Graf 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2003 – 2006 (JHM)

Obecná míra nezaměstnanosti v JHM v % 8,4 8,3 8,2 8,1 8,0 7,9 7,8 Obecná míra nezaměstnanosti v %

2003

2004

2005

2006

8,0

8,3

8,1

8,0

rok Zdroj: www.czso.cz, [16]

Graf 13: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2003 – 2006 (ČR)

Obecná míra nezaměstnanosti v ČR v % 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 Obecná míra nezaměsnanosti v %

2003

2004

2005

2006

7,8

8,3

7,9

7,1

rok Zdroj: www.czso.cz, [16]

36

15 750 16 811 16 752 19 012

Graf 14: Srovnání vývoje nezaměstnanosti v JHM kraji a ČR

Srovnání vývoje nezaměstnanosti 8,5

%

8,0 7,5 7,0

Míra nezaměstnanosti v JHM

6,5 2003

2004

2005

2006

Míra nezaměsnanosti v ČR

rok Zdroj: www.czso.cz, [16] Graf 15: Srovnání vývoje průměrných mezd v JHM kraji a ČR

Srovnání vývoje průměrných mezd 25 000

Kč

20 000

19 029 16 928 16 81118 042 16 752 15 750

20 215 19 012

15 000 10 000 5 000 0 2003

2004

2005

2006 JHM kraj ČR

rok Zdroj: www.czso.cz, [16]

Při srovnání makroekonomických ukazatelů lze konstatovat, že obecná míra nezaměstnanosti je v Jihomoravském kraji vyšší než v České republice a průměrné platy jsou v Jihomoravském kraji nižší než průměrné platy v ČR.

4.3.1.3 Vývoj a trendy v oblasti biopotravin

Způsobem jakým se vyvíjí tento obor lze provést (hodnotit) ve dvou rovinách. Nejdříve lze sledovat vývoj biopotravin. Tento vývoj lze popsat pomocí vývoje ukazatelů maloobchodního obratu a průměrné útraty na 1 obyvatele v ČR. V druhé fázi (variantě) lze pozorovat vývoj

37

ekologického zemědělství v České republice. Vývojová tendence obou těchto oblastí je popsána na následujících stranách.

Tab. 7: Vývoj ukazatelů v letech 2003 – 2006

Maloobchodní obrat s

Útrata za

Rok/Ukazatel biopotravinami v mil. biopotraviny v

2003 2004 2005 2006

Kč

Kč

180 270 350 760

18 27 35 74

Zdroj: vypracováno autorem, www.greenmarketing.cz, [17]

Graf 16: Průměrná roční útrata za biopotraviny v ČR na obyvatele

Kč

Průměrná roční útrata v ČR 80 70 60 50 40 30 20 10 0

74

35 27 18

2003

2004

2005

rok Zdroj: www.greenmarketing.cz, [17]

38

2006

Graf 17: Maloobchodní obrat s biopotravinami v ČR

Maloobchodní obrat s biopotravinami v ČR 760

800 700

mil. Kč

600 500 350

400 270

300 200

180

100 0 2003

2004

2005

2006

rok Zdroj: www.greenmarketing.cz, [17]

Maloobchodní obrat s biopotravinami od roku 2003 neustále roste. V roce 2006 dokonce dosáhl maloobchodní obrat 760 mil. Kč, což je o 49 % více než v roce 2005. Podle zpráv společnosti Green marketing rostl český bio trh v roce 2006 nejrychleji v celé Evropě. Rostoucí oblibu biopotravin dokazuje i rostoucí průměrná roční útrata na 1 obyvatele. V roce 2006 činila útrata 74 Kč, což je více než 50 % nárůst oproti předchozímu roku. Green marketing předpovídá, že trh s biopotravinami poroste každý rok o 35 %. Tento trend se očekává v dalších 5 letech. Tab. 8: Vývoj ekologického zemědělství v ČR

Počet výrobců biopotravin Počet ekofarem Rozloha zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%)

2006 148 912

2007 223 1249

274 859 306 995 6,45

7,21

Pozn.: údaje k 31.10. Zdroj: vypracováno autorem, www.qmagazin.cz, [26]

Z předcházející tabulky vyplývá, že čeští zemědělci se stále více orientují na ekologické zemědělství a výrobu biopotravin. Počet výrobců biopotravin vzrostl v roce 2007 oproti roku 2006 o 50 %. Počet ekofarem se zvýšil téměř o 40 %. Roste i podíl ekologicky obdělávané půdy, což opět dokazuje, že výrobci biopotravin považují produkci těchto potravin za dobrou podnikatelskou příležitost. 39

4.3.2 Segmentace trhu Z výzkumů vyplývá, že největší zájem o nákup biopotravin mají ženy, 67 % dle výzkumu MZLU. Tato skutečnost není překvapující, protože obecně se ženy zajímají více o své zdraví než muži. Významnou skupinou konzumentů biopotravin jsou matky s dětmi a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Za cílový segment jsou proto zvoleny: ženy, mladé ženy a ženy s dětmi.

4.3.3 Analýza konkurence Analýza konkurence je jednou z důležitých částí podnikatelského plánu. Je třeba přikládat ji velkou pozornost, protože i v případě, že na trhu existuje dostatečně velké množství potenciálních zákazníků, je to právě konkurence, která může způsobit neúspěch začínajícího podnikání.

Porterův model konkurenčních sil


Vnitřní konkurence (rivalita mezi stávajícími konkurenty)

V oblasti maloobchodního prodeje zdravou výživou a biopotravinami se nevyskytuje dominantní konkurent. Jedná se spíše o menší maloobchodní jednotky, které nabízejí podobný sortiment. Jejich tržní podíly jsou malé. Maloobchodní prodejny jsou více koncentrovány ve středu města Brna než v okrajových částech. Při výčtu konkurentů nelze opomenout supermarkety a hypermarkety (Billa, Tesco, Plus Discount, maloobchodní řetězec Coop), které v poslední době rozšiřují svůj sortiment o produkty označené Bio značkou. Jejich konkurenční výhodou jsou nižší ceny. Naopak konkurenční nevýhodou je fakt, že většina těchto produktů nemá původ v České republice, což je pro většinu kupujících biopotraviny podstatné. Mezi stávající konkurenty jsou i internetové obchody, které nabízejí bioprodukty.




Nová konkurence (riziko vstupu nové konkurence)

Vzhledem k rostoucí oblibě biopotravin v České republice mezi Čechy, se dá očekávat růst poptávky po těchto potravinách. Agentury provádějící výzkum v této oblasti předpovídají, že český trh s biopotravinami poroste v následujících 5 letech o 35 % ročně. Z této skutečnosti se dá předpokládat, že se český trh s biopotravinami bude stávat více atraktivnější i pro potenciální konkurenty. Lze očekávat, že vzroste počet konkurentů, nejen v maloobchodním prodeji, ale i nabídka supermarketů a hypermarketů se zvýší.

40




Smluvní síla odběratelů

V této oblasti nedochází k integraci odběratelů, aby zvýšili vyjednávací sílu. Dodavatelé biopotravin předkládají nabídku sortimentu a poskytují odběratelům určité množstevní slevy při větším odběru.




Smluvní síla dodavatelů

V poslední době rostou požadavky odběratelů na větší dodávky biopotravin. Zatímco poptávka stoupá, tuzemská nabídka za ní zaostává. Důvodem jsou chybějící bio suroviny především mléko, pšenice, maso, med, vejce. Příčinou nedostatku těchto surovin je fakt, že eko-farmáři prodávají suroviny zahraničním odběratelům, kteří mohou nabídnout vyšší výkupní ceny.




Riziko konkurence substitutů

Nahrazení biopotravin jinými potravinami podobného charakteru nelze. Proti biopotravinám stojí konvenční (klasické) potraviny, které se podílí na spotřebě významnější částí. Ovšem stávající rostoucí trend spotřeby biopotravin zvyšuje podíl spotřeby biopotravin na celkové spotřebě potravin.

41

4.3.3.1 Konkurenti v oblasti prodeje biopotravin a potravin zdravého životního stylu Tab. 9: Seznam konkurentů

PČ 1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

Internetové obchody www.bioapetit.cz www.biosfera.cz www.zzbrno.cz www.biokvalita.cz Maloobchodní prodejny Název VITALITA Koros, s.r.o. LUMO Natur Manna Naturka PÍ-Centrum Brno Zdravá planeta Zdravá výživa Zdravá výživa Zdravá výživa Zdravá výživa u Měnínské brány Zdravá výživa u Rubínu Zdravý život Zlatý Klíček Supermarkety, hypermarkety BILLA

20 Tesco

Adresa Milady Horákové 1957/15, Brno - Černá Pole Stejskalova 37, Brno Tkalcovská 869/, Galerie Vaňkovka Křížová 8 u Mendlova nám. Brno Koliště 5, Veveří 21, Brno Nováčkova 58, Brno - Husovice Pekařská 58, Brno Zahradníkova 28, Brno Minská 91, Brno Poliklinika Lesná, Brno Orlí 20, Brno Makovského nám. 2, Brno - Žabovřesky Lidická 26, Nováčkova 58 Brno Jaselská 8 Sportovní Kounicova 67a Lesná - Okružní 33 Medlánky - Podpěrova 6 Omega - nám. Svobody 9/702 Rondo - Křídlovická 34 Rubín - Makovského nám. 1 Vinohrady - Žarošická 30 Žabovřesky - Stránského 28 SM - Juliánov HM - Královo Pole HM - Futurum HM - Heršpice

Zdroj: vypracováno autorem

42

4.3.3.2 Dodavatelé

Výběr dodavatele je nezbytnou činností pro provoz každého maloobchodu. Dodavatele lze rozdělit na dvě skupiny: dodavatele nabízeného sortimentu a výrobních prostředků. V tabulce 10 jsou uvedení dodavatelé, kteří nabízejí sortiment potravin zdravého životního stylu a biopotravin. Na seznam dodavatelů výrobních prostředků poukazuje tabulka 11.

Tab. 10: Seznam dodavatelů doplněný o nabízený sortiment

PČ Název firmy 1 Hermes

Kontakt www.dmhermes.cz

Sortiment oliv.oleje, řecké jogurty, řecké speciality

3 Herbex s.r.o.

www.herbex.sk

čaje, bylinné koupele, bio čaje

4 Lavera

www.lavera.cz

přírodní kosmetika, pro děti

SLUNEČNÍ 5

BRÁNA SONNENTOR

www.slunecnibrana.cz

čaje, koření, chlebové koření, sladkosti, eterické oleje, semínka k nakličování

s.r.o. 6 Lankšmanna s.r.o.

bagety, pomazánky (celerová, z Bio mrkve,..)

7 Jan Trutna

Velké Meziříčí

sušená jablečná dřeň, trubičky

8 Eurobi, s.r.o.

www.robi.cz

Robi maso, plátky, čína, tatarský biftek

9 Ladislav Dorotík Dlouhá 207/Slušovice přírodní žitný kváskový chléb KUBIS bujony, domácí chleba, koření, krupice, luštěniny,

PRO-BIO 10

obchodní společnost,

kombucha, šťávy, instantní káva, obiloviny, oleje, www.probio.cz

s.r.o.(BIOLINIE)

polotovary

(Bulgur,

Jahelník),

rýže,

rýžové

chlebíčky, cukry, javorový sirup, sterilovaná zelenina, těstoviny, vločky pečivo,

chléb,

koláče,

obiloviny,

luštěniny,

semena, sušené ovoce, mouky, musli, pomazánky, džemy, marmelády, vegetariánské paštiky, cukry, melasy, medy, soli, oleje, tuky, mořské řasy, 11 Country life, s.r.o. www.countrylife.cz

sojové

nápoje,

jogurty,

syrovátka,

nápoje,

kombucha, tyčinky, vafle, sušenky, chlazené sojové produkty (párky, salámy), tofu, Robi výrobky, ústní hygiena, eterické oleje, kosmetika Jason a Durance, masážní oleje Zdroj: vypracováno autorem

43

Tab. 11: Seznam dodavatelů výrobních prostředků

PČ

Název firmy

Webové stránky

Sortiment etiketovací kleště,

1 S&K KONTAKT, s.r.o. www.skkontakt.cz

pokladna obchodní, chladící box

2 D+H tiskárna

http://dhtiskarna.cz/

návrh a tisk informačních letáků

3

Media republic, s.r.o.

http://reklamnikuryr.cz/

venkovní stojan

4

Kotolan

www.polepy-reklama.cz

5

Hermex s.r.o.

http://www.hermex.cz/new/index.phpnákupní proutěnné koše

reklamní nápis na automobil

Zdroj: vypracováno autorem

Společnost Country Life, s.r.o je jedním z prvních dodavatelů biopotravin, největším dovozcem a obchodníkem s biopotravinami v České republice. Nabízí široký sortiment produktů zdravého životního stylu a biopotravin. Maloobchodům poskytuje výhodné obchodní podmínky, jako jsou množstevní slevy, elektronické podávání objednávek a rozvoz produktů do provozoven (tab. 11 a 12). Z výše uvedených důvodů si podnikatelka vybrala společnost Coutry Life za hlavního dodavatele. Tab. 12: Poskytnuté slevy společností CL

Úkon Platba v hotovosti Osobní odběr ve skladu CL Nákup nad 15 000 Kč/měsíčně Nákup nad 30 000 Kč/měsíčně Nákup nad 50 000 Kč/měsíčně Nákup nad 80 000 Kč/měsíčně

Výše slevy 2% 3% 1% 2% 4% 6%

Zdroj: vypracováno autorem, www.countrylife.cz, [14] Tab. 13: Harmonogram objednávek

Objednávka Závozové dny Minimální hodnota závozu pondělí, úterý čtvrtek, pátek 5 000 Kč Zdroj: vypracováno autorem, www.countrylife.cz, [14]

Produkty se objednávají prostřednictvím elektronického objednávkového formuláře4. Harmonogram je platný pro objednávky přijaté do 10:00 h. V případě objednávky po 10:00 h 4

Ceny jsou stanoveny včetně DPH.

44

prodlužuje se závoz a posouvá se o další závozový termín. Rozvoz zboží probíhá zdarma po celé České republice.

4.3.4 SWOT analýza a strategie Sestavením SWOT analýzy vyplynuly důležité faktory, které je nutné vzít v úvahu, aby bylo podnikání úspěšné. Silné stránky a příležitosti působí pozitivně na podnikání v tomto oboru. Nelze však přehlížet hrozby a nebezpečí, které mohou podnikání ohrozit. Největšími hrozbami je stávající i potenciální konkurence a neznalost obyvatelstva v oboru biopotravin, kterým připadají ceny za biopotraviny příliš vysoké.

45

Tab. 14: SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb provozovny

Silné stránky


Slabé stránky

znalosti v oboru biopotravin (pěstování,


absence praktických zkušeností v

principy, zpracování) a zdravé výživy

podnikání




zázemí, rodina




nedostatek vstupního kapitálu




entuziazmus




nájemní vztah




dětský koutek




prodej potravin českého původu




praktické zkušenosti s prodejem BIO

Příležitosti

Strategie SO

Strategie WO

růst životní úrovně v ČR

1.Využít znalosti v oboru biopotravin a zdravé 1.I přes počáteční zadluženost, kdy

růst spotřeby biopotravin v ČR

výživy k získání zákazníka. Vzhledem k růstu bychom podnikání mohli považovat za

podpora EU

životní úrovně a spotřeby biopotravin v ČR nerentabilní, dochází z dlouhodobého

rychle rostoucí trh biopotravin

lze předpokládat růst potenciálních zákazníků hlediska

k růstu

zvyšující se tlak odborné veřejnosti v této oblasti.

s biopotravinami.

(lékařů) žít zdravý život

s biopotravinami

prodej založen na osobním přístupu

je

českého

trhu

Český

trh

považován

za

2.Praktické zkušenosti s prodejem biopotravin nejrychleji se rozvíjející trh v Evropě

zvyšování spoluúčasti pacientů na lze využít při prodeji, který je založen na léčbě způsobí zvyšování snahy žít osobním přístupu k zákazníkovi. zdravý život

Hrozby

Strategie ST

Strategie WT




stávající konkurence

1. Vlivem znalostí v oboru biopotravin a 1. Určitou nevýhodou je nájemní vztah,




potenciální konkurence

zdravé výživy dochází k určité elimininaci který není trvalý a jistý. Možností je




vysoké ceny biopotravin

hrozeb týkající se stávající i potenciální koupit vlastní prostory na provozování




nedostatečná znalost o BIO




zvyšující se zájem supermarketů a

hypermarketů

o

prodej

část

odborné

upozorňuje

na

veřejnosti přítomnost

mykotoxinů v biopotravinách


vysoké nároky na znalosti

živnosti. Tato provozovna by lépe

2. Znalost faktů (teoretické i praktické) mohla

čelit konkurenci,

v oblasti biopotravin by měla přesvědčit potenciální konkurenci. neinformované

biopotravin


konkurence.

zákazníky

o

výhodách

konzumace biopotravin. 3. Vzhledem k znalostem, lze ospravedlnit vyšší cenu biopotravin oproti konvenčním potravinám. 4. Český původ potravin je pro spotřebitele bio důležitý. Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce nabízejí biopotraviny, které nemají původ v ČR, lze takto částečně eliminovat tuto hrozbu.

Zdroj: vypracováno autorem

46

především

Hrozby týkající se stávající i potenciální konkurence a neznalostí obyvatelstva v oblasti biopotravin lze eliminovat strategiemi ST:




vlivem obsáhlejších znalostí v oboru biopotravin a zdravé výživy dochází k určité elimininaci hrozeb týkající se stávající i potenciální konkurence.




znalost faktů v oblasti biopotravin by měla přesvědčit neinformované zákazníky o výhodách konzumace biopotravin.




vzhledem k znalostem, lze ospravedlnit vyšší cenu biopotravin oproti konvenčním potravinám.

4.4 Marketingový plán Marketingový plán naznačuje, jakým způsobem se podnikatelka hodlá prosadit na trhu vůči konkurenci. Zpracovaný marketingový plán bude odlišný pro období vstupu na trh, od marketingového plánu pro následujícího období rozvoje a úspěšného fungování na trhu z dlouhodobého hlediska. Pro období zahájení podnikání a vstupu na trh je možné marketingový plán rozdělit do následujících fází:

4.4.1 Marketingový plán – Fáze I V první fázi je nezbytné upozornit potenciální zákazníky na otevření nové prodejny. V době, kdy bude probíhat příprava otevření obchodu bude na skleněných výlohách nalepeno upozornění v možných variantách:

„Již brzy otevíráme prodejnu zdravého životního stylu.“ „Právě zde, pro Vás, brzy otevíráme prodejnu zdravého životního stylu.“ „Novou prodejnu zdravého životního stylu otevíráme ………“ „Pojďte s námi i Vy žít zdravý život. Otevíráme …….“

Ihned po otevření maloobchodu budou vhozeny informační letáky do schránek obyvatel dané městské části. Letáky budou zhotoveny v množství 1 000 ks, roznos bude zajištěn svépomocí a pomocí brigádníka. K propagaci prodejny bude použit i zpravodaj dané městské části, kde bude zveřejněna reklama. K rozšiřování povědomí o obchodě poslouží i reklamní nápis na vozidle majitelky obchodu ve znění : „Název obchodu – obchod zdravého životního stylu, adresa, www.biopotraviny.info 47

4.4.2 Marketingový plán – Fáze II Cílem marketingového plánu ve fázi I, bylo upozornit potenciálního zákazníka na nový obchod a navnadit ho k první návštěvě či nákupu. Ovšem obchody tohoto typu, zejména specializované obchody se zdravou výživou, jsou založeny především na věrnosti zákazníka a pravidelnosti jeho nákupů. Proto je nezbytně nutné vytvořit s každým zákazníkem osobní vztah a přistupovat k němu individuálním způsobem. Pokud by se tak nestalo, nemusí se úspěch v tomto oboru dostavit. Proto je nezbytně nutné pozorovat zákazníkovy i potřeby, být mu vždy nakloněn a vyhovět všem jeho požadavkům, a to nenuceným způsobem. Z výše uvedených důvodů je důležité věnovat se neustále podpoře prodeje např. formou ochutnávek zdarma, cenovými akcemi, akcemi 2 + 1 zdarma, předváděcími akcemi nových výrobků, věrnostními kartami.

Také bude nutné nabízet doplňkové služby jako je nákup přes internet včetně rozvozu zboží zdarma až do domu, dárkové balení, poskytování poradenství v oboru biopotravin a zdravého životního stylu.

4.4.3 Marketingový mix Marketingový mix je souborem marketingových nástrojů taktického charakteru, které mají vzbudit resp. zvýšit poptávku po nabízeném produktu. Představuje provázání nástrojů výrobkové, cenové, komunikační a distribuční politiky.

Produkt Definováním

produktů a služeb se zabývá kapitola 2.3 tohoto podnikatelského plánu.

Souhrnně (zjednodušeně) lze konstatovat, že maloobchodní jednotka bude nabízet zboží, které je poptáváno lidmi, kteří žijí zdravý život. Zároveň bude nabízet potraviny pro malé děti, vegetariány a lidi trpící celiakií (trvalá nesnášenlivost glutenu). Sortiment zboží bude obsahovat i produkty označené Bio značkou. Tedy produkty pro které je typická vysoká jakost a zdravotní nezávadnost.

Cena Cena bude orientována nákladově, tzn. že cena výrobku bude stanovena na úrovni nákladů (náklady na nákup zboží od dodavatele), ke které se připočte přirážka ve výši 35 %. K získání zákazníků budou sloužit i cenové akce, kdy bude cena snížena pod cenu obvyklou.

48

Komunikační mix Nejen na počátku podnikání je nutné hledat způsoby, jak upozornit zákazníky na nabízené zboží a služby. Je třeba pomocí nástrojů komunikačního mixu nutné přesvědčit zákazníka k nákupu. K nástrojům komunikačního mixu patří reklama, podpora prodeje a osobní nabídka zboží. V prvotních fázích existence podniku bude využita reklama především v místním tisku (zpravodaj dané městské části), informačních letáků vhozených do domů či bytů v blízkosti obchodu, nápis na vozu majitelky obchodu, nápis na budově prodejny a informační tabule. Jako nástroje podpory prodeje budou využity bezplatné vzorky a ochutnávky, poskytování slev na vybrané druhy zboží. Při prodeji tohoto zboží je nezbytný individuální osobní kontakt mezi zákazníkem a prodávajícím.

Místo prodeje a distribuce Maloobchodní prodejna bude umístěna ve městě Brně. Vzhledem k vysoké koncentraci konkurence ve středu města, bude vhodnější zvolit lokalitu v okrajových městských částech. Volba této lokality bude znamenat výhodu, protože v poslední době dochází k přesunu obyvatelstva ze středu města do těchto částí a to především mladých rodin, které představují cílový segment s vysokou potenciální poptávkou. Lokalita umístění prodejny není přesně identifikována, důvodem je fakt, že podnikatelka nemá požadavky na konkrétní danou městskou část. Výběr optimálního místa prodeje záleží na nabídce volných nebytových prostor a přihlédne také k výši nájemného. I přes to si stanovila určitá kritéria, která musí být splněna, aby podnikání v tomto oboru mohlo být úspěšné.

Kritéria volby lokality:


v nejbližším okolí objektu se nesmí nacházet konkurenční maloobchodní jednotka




umístit prodejnu v nové zástavbě, kde je předpoklad vysoké koncentrace mladých rodin s dětmi




objekt se musí nacházet v blízkosti hlavní komunikace




výhoda pro objekty, které se nachází u zastávky MHD




dostatečná parkovací plocha pro zákazníky i dodavatele (min. 2 parkovací místa)

Nepřímá distribuční cesta Cesta biopotravin k zákazníkovi vede přes nepřímou distribuční cestu. Biopotraviny jsou zpracovány u výrobce, tedy na ekologických farmách či u jiných společností. Největším

49

výrobcem biopotravin v České republice je PRO-BIO s.r.o.. Dalším článkem cesty je velkoobchod. Jedním z největších velkoobchodů je společnost Country Life, která nabízí přes 2 000 produktů, z toho 1 000 produktů v BIO kvalitě. Tato společnost bude pro maloobchodní jednotku významným dodavatelem. Specializovaná prodejna bude nabízet biopotraviny konečnému spotřebiteli.

Diagram 1: Distribuční cesta PRO-BIO s.r.o.,

VÝROBCE

ekologické farmy

VELKOOBCHOD

Country Life s.r.o, TopBio a.s.

MALOOBCHOD

specializované prodejny

SPOTŘEBITEL

Zdroj: vypracováno autorem

4.5 Finanční plán – zakladatelský rozpočet Finanční plán je nezbytnou součástí každého podnikatelského plánu. V případě zahájení podnikatelské činnosti představuje finanční plán sestavení zakladatelského rozpočtu. Na základě vypracovaného zakladatelského rozpočtu stanoví podnikatelka peněžní částku, kterou bude potřebovat na rozjezd podnikání i na jeho provoz. Nedílnou součástí finančního plánu musí být i prognóza hospodářských výsledků. Při těchto odhadech je třeba brát v úvahu, že se jedná o předpověď do budoucnosti, kdy nelze s absolutní přesností kvantifikovat hospodářské výsledky. Jedná se tedy o pouhý odhad, který může být ovlivněn činiteli, které nemůže podnikatel v mnoha případech očekávat natož ovlivnit.

4.5.1 Výše finančních potřeb podniku Jedním z prvních kroků sestavení zakladatelského rozpočtu je vyjádření finančních potřeb podniku. Tato část se skládá ze zjištění potřeby startovacího a provozního kapitálu. Startovací kapitál zahrnuje výdaje, které jsou potřebné pro vybudování a vybavení provozovny, provozní kapitál je kapitál, který je potřebný k zajištění provozu maloobchodní jednotky.

50

Startovací kapitál Jak již bylo uvedeno výše, potřeba startovacího kapitálu zahrnuje jednorázové peněžní výdaje, které jsou nezbytné pro vybudování provozovny. Zahrnuje výdaje na potřebný majetek, který poslouží k vybavení maloobchodní jednotky. Součástí startovacího kapitálu jsou i předprodejní výdaje, do této složky zařadíme rovněž výdaje související s registrací živnosti a reklamní výdaje.

Tab. 15: Potřebný majetek při založení podniku

Druh Dřevěné regály Nákupní proutěné koše
malý proutěný koš
velký proutěný koš Chladící box Etiketovací kleště Pokladna Pult Nábytek pro dětský koutek:
malý stolek
židle
koberec
ohrádka Notebook Záloha na nájemné - Realitní kancelář Celkem

Počet 6

Cena v 3 000

Cena v Kč celkem 18 000

10 5 1 2 1 1

200 100 25 000 3 000 10 000 4 000

2 000 500 25 000 6 000 10 000 4 000

1 2 x x 1 x

300 150 300 200 18 000 x

300 300 300 200 18 000 20 000 104 600

Zdroj: vypracováno autorem Tab. 16: Peněžní prostředky na zahájení činnosti a předprodejní výdaje

Druh Založení a registrace firmy Reklamní materiály Celkem

Náklady v Kč 3 000 4 200 7 200

Zdroj: vypracováno autorem Tab. 17: Cena reklamy

Druh reklamy Informační letáky Regionální tisk Nápis na automobilu Nápis na budovu prodejny Áčková informační tabule Mzda brigádníka Celkem

Cena v Kč 2 000 150 300 500 1 000 250 4 200

Zdroj: vypracováno autorem

51

Tab. 18: Celková potřeba startovacího kapitálu

Výdaje na pořízení majetku Předprodejní výdaje Nákup zboží Celkem

104 600 Kč 7 200 Kč 30 000 Kč 141 800 Kč

Zdroj: vypracováno autorem

Provozní kapitál Bez dostatečné výše provozního kapitálu se neobejde žádný podnik, nedostatek provozního kapitálu může způsobit problémy v chodu podniku. Při zahájení činnosti podnikatelka poměrně přesně odhadla měsíční

potřebu provozního kapitálu, který je nezbytný k

zabezpečení plynulého provozu prodejny,především

k pokrytí plateb za energii, mzdy,

nájemné, služby atd.

Tab. 19: Měsíční provozní náklady

Druh Energie Kancelářské potřeby Mzdy Nájem Nepředvídatelné výdaje Pohonné hmoty Pojistné (29,6%, 13,5%) Telefonní poplatky Vedení účetnictví Vodné, stočné Zboží Celkem

Náklad v Kč 1 000 200 15 000 12 000 1 000 1 500 8620 1500 1 500 1 000 20 000 63 320

Zdroj: vypracováno autorem

4.5.2 Prognóza hospodářských výsledků Tato část se zabývá prognózou neboli odhadem hospodářského výsledku. Pro zjištění jakým výsledkem skončí činnost prodejny, musí podnikatelka dále prognózovat výši tržeb. Aby byla prognóza přesnější, byl odhad tržeb proveden pro dvě varianty – pesimistickou a optimistickou. Z těchto dvou variant byl vypočten průměr → průměrná varianta. U pesimistické varianty je předpokládaný čtvrtletní růst o 0,5 %. Varianta optimistická počítá s růstem 1,5 % každé čtvrtletí.

52

Tab. 20: Vývoj denních a měsíčních tržeb při zvolených variantách

Počet zákazníků/den

Pesimistická varianta Optimistická varianta Průměrná varianta

40 80 60

Průměrná útrata v Kč 70 140 105

Denní tržba v Kč 2 800 11 200 7 000

Měsíční tržba v Kč 56 000 224 000 140 000

Zdroj: vypracováno autorem

Tab. 21: Odhad tržeb ve vybraném období

Odhad tržeb v Kč Pesimistická varianta Optimistická varianta Průměrná varianta

IQ/2009 168 000 672 000 420 000

IIQ/2009 IIIQ/2009IVQ/2009 2009 2010 2011 168 840 169 684 170 533 677 057 690 598 704 410 682 080 692 311 702 696 2 749 087 2 914 0323 088 874 425 460 430 998 436 614 1 713 072 1 802 3151 896 642

Zdroj: vypracováno autorem Tab. 22: Odhad měsíčních tržeb v Kč za rok 2009

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Průměrná hodnota

140 000 140 000 140 000 141 820 141 820 141 820 143 666 143 666 143 666 145 538 145 538 145 538 142 756

Zdroj: vypracováno autorem

53

Tab. 23: Prognóza hospodářských výsledků ve vybraném období

Ukazatel Tržby Náklady
majetek při založení podniku
předprodejní výdaje
mzdové
energie
nájem
nákup zboží Režijní náklady Provozní náklady (1+2) Finanční náklady Náklady celkem Zisk před zdaněním (I-II) Daň (12,5 %) Zisk po zdanění

IQ/2009 420 000

IIQ/2009 425 460

IIIQ/2009 IVQ/2009 2009 2010 2011 430 998 436 614 1 713 072 1 802 315 1 896 642

104 600

0

0

0

104 600

0

0

7 200

0

0

0

7 200

0

0

45 000 3 000 36 000 70 000 20 100

45 000 3 000 36 000 60 000 20 100

45 000 3 000 36 000 60 000 20 100

45 000 3 000 36 000 60 000 20 100

180 000 12 000 144 000 250 000 80 400

190 800 12 480 148 320 252 000 83 616

202 248 12 979 152 770 264 600 85 463

285 900

164 100

164 100

164 100

778 200

687 216

718 060

0 285 900

0 164 100

0 164 100

0 164 100

0 778 200

0 687 216

0 718 060

134 100

261 360

266 898

272 514

934 872 116 859 818 013

Zdroj: vypracováno autorem

Graf 18: Čistý zisk po zdanění 2009 – 2011

Čistý zisk po zdanění 1 200 000 1 000 000

975 712

1 031 259

2010

2011

818 013

Kč

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2009

rok Zdroj: vypracováno autorem

54

1 115 099 1 178 582 139 387 975 712

147 323 1 031 259

Tab. 24: Předpokládaný vývoj nákladů

Náklady Kancelářské potřeby Pohonné hmoty Reklama Telefon Vedení účetnictví Vodné, stočné Celkové režijní náklady

2009 2 400 6 000 36 000 6 000 18 000 12 000 80 400

2010 2 496 6 240 37 440 6 240 18 720 12 480 83 616

2011 2 596 6 490 37 440 6 490 19 469 12 979 85 463

Zdroj: vypracováno autorem

Režijní náklady se v příštích letech budou zvyšovat o předpokládanou inflaci. Při odhadu vývoje režijních nákladů byl předpokládán 4% roční růst. Tato prognóza vychází ze Zprávy o inflaci – I/2008 České národní banky. [28] Tab. 25: Prognóza peněžních toků

Ukazatel 1 Zdroje kapitálu
vlastní vklad
úvěr 2 Tržby I Příjmy celkem (1+2) 3 Investice 4 Provozní náklady 5 Finanční náklady 6 Splátky úvěru 7 Daně II Výdaje celkem (3+4+5+6) III Cash flow (I-II)

2009 250 000 0 1 713 072 1 963 072 0 778 200 0 0 116 859 895 059 1 068 013

2010

2011

0 0 0 0 1 802 315 1 896 642 1 802 315 1 896 642 0 0 687 216 718 060 0 0 0 0 139 446 147 244 826 662 865 304 975 653 1 031 338

Zdroj: vypracováno autorem

55

Graf 19: Cash flow 2009 – 2011

Kč

Cash flow 1 080 000 1 060 000 1 040 000 1 020 000 1 000 000 980 000 960 000 940 000 920 000

1 068 013 1 031 338

975 653

2009

2010

2011

rok Zdroj: vypracováno autorem

Prognózou hospodářských výsledků bylo zjištěno, že čistý zisk bude v roce

2009 činit

818 013 Kč. V roce 2010 je odhadován nárůst čistého zisku po zdanění o 19 %. V roce 2011 je předpovídán růst čistého zisku o 5 %. Hodnota cash flow je pro všechny sledované roky kladná, což lze označit za pozitivní vývoj. Ovšem v roce 2010 dojde k poklesu hodnoty cash flow a to i přesto, že dojde ke snížení provozních nákladů. Pokles je způsoben vyšším odvodem daní.

4.6 Metody hodnocení efektivnosti K hodnocení efektivnosti investic lze použít několik metod. Nejčastěji se metody stanovení efektivnosti investic dělí na dvě skupiny – metody statické, které nezohledňují faktor času a metody dynamické, které přihlížejí k působení času.

4.6.1 Metoda čisté současné hodnoty V tabulce je vypočtena čistá současná hodnota projektu. V úvahu bylo bráno tříleté období. Diskontní míra byla stanovena ve výši 10 %. Čistá současná hodnota investice je kladná, tudíž ji lze přijmout.

56

Tab. 26: Výpočet čisté současné hodnoty v Kč

Cash flow Diskontovaný cash flow I Diskontovaný cash flow celkem II Provozní náklady Čistá současná hodnota (I-II)

2009 2010 2011 1 068 013 975 653 1 031 338 970 921 975 653 774 860 2 721 433 2 183 476 537 957

Zdroj: vypracováno autorem

4.6.2 Metoda výnosnosti investice Každá investice by měla být především zisková, proto pro stanovení rentability lze použít metody výnosnosti investice. Nejprve byl vypočten průměrný roční čistý zisk po zdanění. Tento čistý zisk byl podělen náklady. Investice přináší průměrný roční čistý zisk ve výši 43,13 %.

Tab. 27: Výpočet ziskovosti investice v Kč

I Průměrný čistý roční zisk II Náklady ROI (I/II)

941 661 2183476 0,431267

Zdroj: vypracováno autorem

4.6.3 Metoda doby návratnosti investice Tato metoda nepatří mezi nejpřesnější metody, ale v praxi je často používána. Odpoví na otázku: Za jak dlouhé období kapitálový výdaj splatí peněžní příjmy plynoucí z investice? Investiční náklady jsou 2 183 476 Kč. Doba splacení byla zjištěna postupným sčítáním ročních částek cash flow (kumulovaný CF) do doby, kdy se kumulovaný cash flow rovná investičním nákladům. V našem případě toto období bude činit 2 roky a cca 2 měsíce.

Tab. 28: Doba splacení investice v Kč

Rok 1 2 3

Čistý CF 1 068 013 975 653 1 031 338

Zdroj: vypracováno autorem

57

Kumulovaný CF 1 068 013 2 043 666 3 075 004

4.6.4 Nákladová míra rentability Nákladová míra rentability podala informace kolik Kč zisku připadá na 1 Kč vložených nákladů do podnikání.

Tab. 29: Ukazatel nákladové míry rentability v Kč

Nákladová míra rentability

2009 1,0512

2010 1,4198

2011 1,4362

Zdroj: vypracováno autorem

4.8 Analýza rizika Riziko lze chápat, jako situaci, kdy dojde k odchýlení skutečného stavu od stavu očekávaného. Cílem analýzy rizik je popsat existující i potenciální rizika, která mohou podnikání v tomto oboru ohrozit. Pokud je provedena analýza rizik, dojde tím ke snížení pravděpodobnosti, že riziko nastane. Ovšem toto snížení pravděpodobnosti, se týká rizik ovlivnitelných, tedy těch, která dokáže podnikatel ovlivnit. Naproti tomu neovlivnitelná rizika nedokáže podnikatel eliminovat.

4.8.1 Neovlivnitelná rizika Mezi neovlivnitelné zdroje rizika patří především politické a legislativní změny. Vzhledem k tomu, že politická situace je z dlouhodobého hlediska stabilní, nelze očekávat v budoucnosti změny, které by měly výrazný negativní vliv na českou ekonomiku.

Legislativní změny zahrnují zejména změny daňových sazeb a úprava právních podmínek pro podnikání. V průběhu roku 2008 lze očekávat následující změny:




nabytí účinnosti novely živnostenského zákona, která zjednoduší vstup do podnikání a administrativní činnosti. Novelou živnostenského zákona se ruší místní příslušnost živnostenských úřadů, tzn. že podnikatel bude moci ohlásit živnost na jakémkoliv obecním živnostenském úřadu bez ohledu na to, kde má trvalé bydliště. Další významnou změnou je zrušení dosavadních 125 volných živností a zavádí se pouze jedna volná živnost, ve které podnikatel uvede obor činnosti. Vstoupením účinnosti novely živnostenského zákona dojde také k zjednodušení administrativy, například tím, že dochází k zavedení zjednodušených jednotných registračních formulářů. K poklesu byrokracie pro podnikatele dojde i tím, že se omezuje oznamovací povinnost podnikatele vůči živnostenským úřadům. Podnikatel musí nahlásit jen ty změny, které si nebude úřad moci zjistit jiným způsobem. 58




novela obchodního zákoníku a občanského soudního řádu, která zavádí 5denní lhůtu pro zápis do obchodního rejstříku




zavedení jednotného místa pro placení daní a pojistného




vstup ČR do Schengenského prostoru




zvýšení snížené daňové sazby na 9 %




vysoké ceny paliv a energií




stále vysoká administrativní zátěž podnikatelů




zdlouhavost soudního řízení

První čtyři změny lze považovat za pozitivní. Dojde ke zjednodušení živnostenského zákona a administrativních činností pro podnikatele. Ostatní změny tedy úprava daně z přidané hodnoty, růst cen paliv a energií by mohly způsobit stagnaci či mírný pokles ve spotřebě domácností. Tím pravděpodobně dojde i ke zpomalení růstu HDP. I přesto, že podnikatelský plán počítá se zahájením činnosti v roce 2009, je nezbytné brát tyto změny v úvahu, protože jejich účinek je dlouhodobý.

4.8.2 Ostatní rizika Předcházející část se zabývala neovlivnitelnými riziky, proto by bylo logické navázat riziky, které může podnikatel ovlivnit. Vzhledem k tomu, že podnikatel nedokáže vždy zcela eliminovat rizika, jsou tyto rizika zařazena do ostatních rizik. Tyto rizika dokáže podnikatel předvídat a ovlivnit částečně tím, že je s nimi seznámen a podniká aktivní kroky k jejich eliminaci.

Konkurence Hrozbou pro každého podnikatele je stávající, ale i potenciální konkurence. V oblasti maloobchodního prodeje zdravou výživou a biopotravinami se nevyskytuje dominantní konkurent. Podniky jsou spíše menší maloobchodní jednotky, které se nacházejí většinou ve středu města Brna. Pokud budou splněna kritéria volby lokality, uvedené v kapitole 2.4, dojde k odstranění rizika v podobě stávající konkurence. Důležitým konkurentem v tomto oboru jsou supermarkety a hypermarkety (Billa, Tesco, Plus Discount, maloobchodní řetězec Coop), které zavádějí sortiment Bio. Pozitivním argumentem v konkurenčním boji s obchodními

59

řetězci je současná situace šíře sortimentu, který je příliš úzký. Z dlouhodobého hlediska lze však očekávat, že z vyšší poptávkou dojde k rozšíření sortimentu. K částečné eliminaci tohoto rizika zde působí i to, že prodej těchto potravin je založen na osobním kontaktu, který řetězce nemohou svým zákazníkům poskytnout.

Jedním z rizik, které nemůže být při analýze opomenuto je potenciální konkurence. Vzhledem k předpokladu, že český trh s biopotravinami poroste v následujících 5 letech až o 35 % ročně, bude tato oblast stále více atraktivnější i pro podnikání, což přiláká do odvětví více konkurentů. Faktorem, který bude důležitý pro podnikání v této oblasti jsou znalosti a zkušenosti s biopotravinami i potravinami zdravého životního stylu. Znalosti podnikatele v této oblasti mohou pokrýt určitá rizika spojená s potenciální konkurencí.

Odhad poptávky Provedení reálného odhadu poptávky je velmi podstatné a důležité pro životaschopnost podniku. Správně odhadnout poptávku je v praxi velmi obtížné a někteří autoři považují tyto odhady za „věštění z křišťálové koule“, protože poptávka je vždy ovlivněna mnoha faktory, které podnikatel nedokáže ovlivnit. Aby byla poptávka odhadnuta co nejreálněji, byly stanoveny dvě varianty odhadu – pesimistická a optimistická. Z těchto variant byla vypočtena průměrná varianta.

Personální zabezpečení Z hlediska personálního zabezpečení je nezbytné přijmout do pracovního vztahu zaměstnance, který bude současně s majitelkou obchodu dohlížet na plynulý chod provozovny. Vzhledem k tomu, že je úspěšné podnikání v tomto odvětví závislé na osobním kontaktu, je důležité, aby zaměstnanec měl nejen znalosti v oblasti biopotravin a zdravého životního stylu, ale i příjemné vystupování.

Živelné pohromy, vandalství a krádeže Každý objekt je ohrožen živelnými pohromami (požár, záplavy, vichřice), vandalstvím či jinými jevy, které se vyskytují v každé společnosti. Jako nejlepší obranou a snížením rizika se jeví pojištění provozovny proti živelným pohromám a krádežím.

60

5 Závěr Podnikání je vždy podloženo vizí či myšlenkou podnikatele. Tato myšlenka je většinou rozpracována do dílčích částí, které se zaměřují na přesnější charakteristiku podnikání, popis nabízených produktů či služeb a především na finanční výsledky, které většinou stojí v popředí zájmu. O ucelený podnikatelský plán se jedná tehdy, pokud jeho součástí je marketingový plán, analýza trhu, metody hodnocení efektivnosti. Podnikatelský plán by měl být vždy reálný, tzn. nebýt příliš optimistický ani pesimistický. Měl by odrážet realitu, ukazovat na silné stránky projektu, ale také upozorňovat na slabší stránky či hrozící rizika, která mohou způsobit problémy především v počátku podnikání. Pouze takový podnikatelský plán pomůže podnikateli správně postupovat, rozhodovat a konat v tržních podmínkách.

Předmětem podnikatelského plánu, který je zpracován v této diplomové práci, je zahájení provozování maloobchodu se zdravou výživou a biopotravinami v Brně. Volba právní formy je jednou z prvních důležitých otázek, které musí začínající podnikatel řešit. Jedná se o významné podnikatelské rozhodnutí, které má dlouhodobý dopad na budoucnost každého podnikatele. Zhodnocením všech faktorů jsem dospěla k názoru, že pro tuto podnikatelskou

činnost bude nejvhodnější začít podnikat jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění.

Bez přesné specifikace produktů a služeb nelze zahájit úspěšné podnikání. V dalším kroku bylo tedy nezbytné definovat nabízené produkty a služby. Maloobchodní prodejna bude nabízet svým zákazníkům široký sortiment potravin zdravého životního stylu, biopotraviny, tedy produkty se značkou Bio, potraviny pro malé děti, vegetariány a lidé trpící celiakií. Sortiment bude doplněn o prodej dárkového zboží a odborných knih se zaměřením na alternativní medicínu, zdravou výživu a duchovní nauky. Prodejna bude poskytovat služby v podobě telefonického objednání zboží a jeho rozvozu , poradenství v oblasti zdravé výživy a možnost využití dětského koutku během nákupu.

Maloobchodní prodejna bude provozována ve městě Brně. Pro výběr lokality byly stanoveny kritéria, která pomohou určit její vhodné umístění. Z analýzy trhu vyplynulo, že životní úroveň v České republice roste. Lze tak usuzovat z pozitivního vývoje tempa růstu hrubého domácího produktu, poklesu míry nezaměstnanosti, růstu průměrných mezd a přiměřené míry inflace. Zvyšující se životní úroveň obyvatelstva má za následek i pozitivní vývoj v oblasti výroby a spotřeby biopotravin. Maloobchodní obrat s biopotravinami od roku 2003 neustále

61

roste. V roce 2006 dosáhl obrat 760 mil. Kč, což je o 49 % více než v roce 2005. I čeští zemědělci se stále více orientují na ekologické zemědělství a výrobu biopotravin. Počet výrobců biopotravin vzrostl v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 o 50 %. Výrobci biopotravin považují produkci těchto potravin za dobrou podnikatelskou příležitost.

Ze segmentace trhu vyplynulo, že nejvhodnější je zaměřit se na cílový segment: ženy, mladé ženy a ženy s dětmi.

Dalším důležitým úkolem provedení analýzy trhu je analýza konkurence. Přestože na trhu existuje dostatečně velké množství potenciálních zákazníků, je to právě konkurence, která může zkomplikovat úspěšný vstup do podnikání. Na základě Porterova modelu konkurenčních sil bylo zjištěno, že v oblasti maloobchodního prodeje se zdravou výživou a biopotravinami se nevyskytuje dominantní konkurent. Jedná se o maloobchody s menším tržním podílem, které nabízejí obdobný sortiment. Pro úplné zhodnocení konkurentů v této oblasti nelze opomenout supermarkety a hypermarkety, které v posledních letech rozšiřují svůj sortiment o produkty Bio. Konkurenční výhodou supermarketů a hypermarketů jsou nižší ceny, což způsobuje odliv zákazníků z maloobchodních prodejen. Proti této konkurenční nevýhodě pro živnostníky působí fakt, že většina nabízených produktů v supermarketech a hypermarketech, nemá původ v ČR, což 42 % (dle výzkumu GM) zákazníků při nákupu preferuje. Vzhledem k rostoucí životní úrovni obyvatelstva a oblibě biopotravin v ČR, lze předpokládat růst poptávky po těchto produktech. Tím se zvyšuje riziko vstupu nové konkurence do tohoto odvětví. Lze tedy očekávat, že vzroste počet potenciálních konkurentů, nejen v maloobchodním prodeji, ale i nabídka supermarketů a hypermarketů se rozšíří.

Zpracovaní marketingového plánu bylo rozděleno do dvou fází. Cílem první fáze bylo upozornit potenciálního zákazníka na maloobchod a přesvědčit ho k první návštěvě. Obchody tohoto typu jsou založeny na věrnosti a pravidelnosti zákazníka, proto je nezbytné vytvořit si se zákazníkem osobní vztah a přistupovat k jeho potřebám individuálním způsobem. Pokud by se tak nestalo, nebylo by podnikání v tomto oboru úspěšné. V prvotních fázích existence podniku bude využita reklama především v místním tisku (zpravodaj městské části), informačních letáků, nápis na budově prodejny a vozidle majitelky obchodu. Důležitá je i podpora prodeje např. ochutnávka zdarma, cenové akce, akce 2 + 1 zdarma, předváděcí akce nových výrobků. V rámci marketingového plánu byl sestaven marketingový mix, který je

62

souborem marketingových nástrojů taktického charakteru. Cenová politika je nastavena nákladovým způsobem, tzn. že cena výrobku bude stanovena na úrovni nákladů s marží 35 %.

Nezbytnou součástí podnikatelského plánu je sestavení finančního plánu v případě zahájení podnikání zakladatelského rozpočtu. Na základě zpracovaného zakladatelského rozpočtu podnikatelka stanovila peněžní částku, kterou bude potřebovat na rozjezd a financování provozu podnikání. Celková potřeba startovacího kapitálu činí 141 800 Kč. V této částce jsou zahrnuty náklady na vybavení provozovny (104 600 Kč), předprodejní výdaje (7 200 Kč) a nákup zboží (30 000 Kč). Měsíční provozní náklady jsou odhadnuty ve výši 63 320 Kč. V těchto nákladech jsou zahrnuty náklady na energii, kancelářské potřeby, mzdy, nájemné, pohonné hmoty, telefonní poplatky, vedení účetnictví, vodné, stočné, zboží a nepředvídatelné výdaje. Z důvodů reálnějšího odhadu tržeb byly stanoveny dvě varianty odhadu – optimistická a pesimistická varianta. Z těchto variant byla vypočtena průměrná varianta, která předpokládá denní tržbu ve výši 7 000 Kč.

Provedení prognózy hospodářského výsledku pro rok 2009 je předpokládá čistý zisk ve výši 818 013 Kč. V roce 2010 je odhadován nárůst čistého zisku o 19 % (975 712 Kč) Pro rok 2011 je předpovídán nárůst čistého zisku o 5 %. Pro sledované období 2009 – 2011 je hodnota cash flow kladná, což lze označit za pozitivní. V roce 2010 dojde však k poklesu hodnoty cash flow. Pokles je způsoben vyšším odvodem daní.

Zpracování podnikatelského plánu prokázalo, že zahájení podnikatelské činnosti v oblasti prodeje výrobků zdravé výživy a biopotravin je reálné. Podnikání v této oblasti skrývá velký potenciál, protože s růstem propagace biopotravim a zvyšováním životní úrovně českých obyvatel lze předpokládat růst českého trhu s biopotravinami.

63

6 Literatura a internetové zdroje [1] BAJEROVÁ, Kateřina, HAVLAČKA, Marek, KONEČNÁ, Soňa, KRAMÁŘ, Jiří, KUBÍKOVÁ, Petra. Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně. [s.l.], 2007. 24 s. Seminární práce.

[2] BĚLOHLÁVEK, František , KOŠťAN, Pavol, ŠULEŘ, Oldřich. Management. 1. vyd. [s.l.] : Rubico, 2001. 641 s. ISBN 80-85839-45-8.

[3] BIO KUCHAŘKA. Redaktor Jan Roubal; přeložila Zdena Svěráková. [s.l.] : Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 80-247-1984-9.

[4] FOTR, Jiří, SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Alena Sojková. [s.l.] : Grada Publishing, a.s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

[5] KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽňÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Mrázková Eva. [s.l.] : Computer Press, a.s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.

[6] LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6.

[7] SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. Mgr. Kateřina Rubášová. 3. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X.

[8] ŠACHOVÁ, Jolana. Šablona životních situacích MPO. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2008-02-28].

[9] VEBER, Jaromír, et al. Podnikání malé a střední firmy. Alena Sojková. 1. vyd. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.

[10]

WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Jiží Pondělíček. 1. vyd.

Praha : Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.

64

[11] ZÁBOJ, Marek. Obchodní operace. 1. vyd. Brno : B.I.B.S., 2003. 126 s. ISBN 8086575-93-4.

[12] ŽIVĚLOVÁ, Iva, ZICHOVÁ , Jaroslava. Živnostenské podnikání. Brno : B.I.B.S, a.s., 2004. 78 s. ISBN 80-86575-15-2.

[13] Cenytisku.cz

[online].

2007

[cit.

2007-12-02].

Dostupný

z

WWW:

.

[14] Country Life : K pramenům zdraví... [online]. c2007 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: .

[15] Český trh s biopotravinami v roce 2007. Geen marketing [online]. 2007 [cit. 2008-0315]. Dostupný z WWW:.) [16] Český statistický úřad [online]. c2008 [cit. 2008-02-14]. Dostupný z WWW: .

[17] Green marketing : marketing pro ekologii [online]. 2007 [cit. 2008-03-20]. Dostupný z WWW: .

[18] Jak podnikat : poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2007 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: .

[19] Jak podnikat : poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2007 [cit. 2008-02-21]. Dostupný z WWW: .

[20] Jak podnikat : poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2007 [cit. 2008-0221]. Dostupný z WWW: .

[21] Jihomoravský

kraj

[online].

c2008

[cit.

2008-02-17].

Dostupný

.

65

z

WWW:

[22] Jednotný registrační formulář. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2006 [cit. 2008-02-25]. Dostupný z WWW: .

[23] MAŘÍK, Martin. Trh biopotravin roste každý rok dvounásobek. Euroskop.cz : Vše o Evropské

[online].

unii

2007

[cit.

2008-04-15].

Dostupný

z

WWW:

.

[24] Měsíc

biopotravin

[online].

2007

[cit.

2008-02-19].

Dostupný

z

WWW:

.

[25] KEZ : Kontrola ekologického zemědělství [online]. c2005 [cit. 2008-02-19]. Dostupný z WWW: .

[26] Počet výrobců biopotravin roste. Q Magazín : Kvalita testovaná spotřebiteli [online]. 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

[27]

Reklamní

kurýr

[online].

2007

[cit.

2007-12-04].

Dostupný

z

WWW:

.

[28] Unie malých a středních podniků ČR: Podnikatelská očekávání pro rok 2008. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2007 [cit. 2008-04-20].

Dostupný

z

WWW:


ocekavani-msp-pro-rok-2008/1001695/47097/>.

[29] Zpráva o inflaci - I/2008. Česká národní banka [online]. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

66

7 Přílohy Příloha 1: Část ze seznamu oborů živností volných – Nařízení vlády č.140/2000 Sb. Příloha 2: Seznam sortimentu zboží Příloha 3: Informační leták Příloha 4: Jednotný registrační formulář

67

68