Partnerství. pro zdravou krajinu

Partnerství pro zdravou krajinu Příklady spolupráce zemědělců, nevládních organizací, místní samosprávy a státu pro zachování biologické rozmanitosti krajiny, aneb co přináší partnersky realizované projekty nejen evropských programů krajině a lidem. DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie Žumberk, 2010

Projekt Communem reddere Projekt Communem reddere je zaměřen na přenos know-how a příkladů dobré praxe zejména v oblasti budování skutečných partnerství mezi nevládními neziskovými organizacemi (NNO). Účelem projektu je posílit spolupráci v rámci oborů, mezi různými sektory i mezi sítěmi neziskových organizací. Díky modelu společných partnerských projektů si mohou i malé neziskové organizace s nevelkou historií zvýšit svou absorpční kapacitu, zprofesionalizovat se a inovovat poskytované služby. Motto projektu: Nejvyšší formou konkurence je spolupráce. Základní cíle projektu: • zvýšit kompetence NNO pro rozvoj udržitelných partnerství • zvýšit odbornost NNO v oblasti jejich působení Klíčoví partneři: • Koalice nevládek Pardubicka, o. s. • Amalthea, o. s. • DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie • Oblastní charita Pardubice Zahraniční partneři: • Caritasverband für die Diözese Osnabrück e.V. (DE) • CERI – Carpathian EcoRegion Initiative (SK) • East Lothian Council (GB) • Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) (GB) • London Borough of Islington (GB) • NÁVRAT (SK) Období realizace projektu: • červen 2009–listopad 2010 Communem reddere = Učinit společným (lat.) Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. ISBN: 978-80-254-8915-4

Ú v o d e m

Úvodem Vážený čtenáři, tato brožura přináší zejména příklady dobré praxe, které jsme sesbírali na studijních cestách v rámci projektu Communem reddere, který byl zaměřen na rozvoj lidských zdrojů naší organizace i organizací, se kterými spolupracujeme. Cílem je představit řadu partnerství mezi podnikateli (převážně v zemědělství), nevládními organizacemi, místní samosprávou a státní správou. Partnerství může být dlouhodobé či krátkodobé, může být motivováno různými pohnutkami, nicméně má jeden základní rys, který ho činí partnerstvím: přináší jistou výhodu pro všechny zúčastněné strany. V této brožuře najdete příklady partnerství, kdy hospodáři a další organizace včetně místní samosprávy nebo profesních sdružení společnou rukou řeší již dlouho pojmenované problémy životního prostředí či ochrany přírody. Z finančního rámce jednotlivých akcí a z dosažených výsledků je patrné, že takováto partnerství přináší nová pracovní místa do regionů okrajových z hlediska rozvoje a že produkují hodnoty dlouhodobého užitku, ať je to již z pohledu budování turistické infrastruktury, udržení atraktivní krajiny nebo přímé ochrany před povodněmi a znečištěním krajiny. V prvních čtyřech kapitolách naleznete příklady jak příroda a krajina ale i jednotliví hospodáři benefitují z partnerství s organizacemi v ochraně přírody. Ve dvou zbývajících naleznete příklady přínosu partnerství s poradcem pro šetrné hospodaření pro farmu, krajinu a zdravé životní prostředí. Jednotlivé příklady jsou samonosné, je možné je číst jednotlivě v libovolném pořadí. Pro rychlou orientaci jsme zpracovali pro každý příklad shrnutí a základní fakta do tabulek. V závěrečné kapitole naleznete návod, jak realizovat obdobné projekty v ČR. Najdete zde informace o tom, kdo vstupuje do podobných partnerství, o zdrojích financování či o možném objemu projektů. Z našeho pohledu jsou ale nejcennější konkrétní zkušenosti z průběhu realizace, fakta o realizovaných změnách, překonaných překážkách a samozřejmě inspirativní příklady úspěšného dokončení. Součástí publikace je i CD s řadou doplňujících dokumentů v českém, slovenském i anglickém jazyce. Hlavním motivem pro vložení CD je však snaha zpřístupnit řadu odkazů na elektronické zdroje na internetu. Budeme rádi, když si přečtete byť jediný příklad dobré praxe, které tu popisujeme, protože věříme, že se nám tím podaří šířit model partnerství, který považujeme za vhodnou formu řešení v případech, kdy tržní hospodářství i centrální regulace selhávají, a který, jak můžete být při přečtení této brožury svědkem, přináší spoustu výhod, které plynou z realizace akcí samotných (pracovní místa, finanční zdroje) a hlavně ze zdravého životního prostředí. Pokud Vás snad některý příklad inspiruje, nebo již dlouho máte v hlavě nápad a příklady Vám dodávají odvahu k jeho realizaci, najde tato brožura svůj smysl.

1. Obnova slatinných luk v lokalitě Belianské lúky: spolupráce nevládní organizace, státní správy a podnikatele pro zachování cenného biotopu Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu.

SHRNUTÍ

Partneři: • podnikatel v zemědělství • státní správa • místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) • nevládní organizace

Výhody spolupráce: • nová dlouhodobá podnikatelská aktivita • nová mechanizace • rozšíření rozlohy • navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu • respektování jejich zájmů formou kompromisu • zapojení do realizace (pracovní příležitost) • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • plnění poslání

Výsledek: obnovených 40 ha slatinných luk, nová technika v regionu, pracovní příležitosti při realizaci, konsensus na využití území

Popis Národní přírodní rezervace Belianské louky byla vyhlášená roku 1981 a leží v ochranném pásmu Tatranského národního parku. Jde o největší komplex vápnitých slatin a slatinných luk na Slovensku s rozlohou téměř 90 hektarů. Lokalita byla v minulosti tradičně využívaná místními obyvateli, ale postupně docházelo k jejímu opouštění a po vyhlášení rezervace její využívání téměř úplně skončilo. Navíc v okolí došlo k rozsáhlému odvodnění, které mělo za následek pokles hladin podzemní vody v některých částech rezervace. Vlivem absence hospodaření a narušeného vodního režimu podstatná část lokality zarostla náletovými dřevinami.

Lokalita se stala jedním z pilotních území projektu UNDP/GEF zaměřeného na ochranu a obnovu vápnitých slatin na Slovensku. V rámci lokality bylo potřeba realizovat její obnovu (odstranění náletu) a nastartovat pravidelné obhospodařování. Realizátorem projektu bylo DAPHNE, partnery byla Státní ochrana přírody SR, Oddělení rostlinné ekologie Univerzity v Groningene v Holandsku; Katedra vodního hospodářství v krajině Stavební fakulty Slovenské technické univerzity a Hydromeliorace s. p. Pro lokalitu byl vytvořen lokální řídící výbor, ve kterém byly zastoupené významné lokální zájmové skupiny (zemědělci, myslivci, město Spišská Belá atd.). Místním manažerem se stal Tomáš Dražil – zaměstnanec Státní ochrany přírody SR, pracující na Správě NP Slovenský ráj. Spolupracovalo se též s vědci z akademického prostředí a se Správou TANAPu.

Řešení Před samotnou realizací projektu probíhal na lokalitě rozsáhlý výzkum, který organizovalo DAPHNE ve spolupráci s univerzitou v Groningene. Výsledkem výzkumu byly poměrně detailní podklady, které umožnily plánování obnovy a managementu lokality. 2

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

D A P H N E Č R – i n s t i t u t ap l i k o v an é e k o l o g i e

1 • O b n o v a l u k v lo k a l i t

Realizace Jednoznačným cílem projektu bylo identifikovat mezi zemědělci vhodného partnera, který by se ujal obnovy a managementu lokality. Ze začátku probíhala jednání se Zemědělským družstvem Spišská Belá, které formálně užívalo lokalitu. Družstvo i pomulčovalo malou část rezervace a vyřezalo nálet na menších plochách, zkušenosti s těmito akcemi však ukázaly, že technika, kterou má družstvo k dispozici, není vhodná do vlhkých podmínek lokality a navíc, družstvo je nastavené na úplně jiný způsob hospodaření, než jaký je vyžadován na slatinných loukách. Proto jsme se po dvou letech nepříliš úspěšných jednání s družstvem rozhodli změnit přístup a hledat jiného uživatele. Vytipovali jsme si obec Lendak, která leží v blízkosti lokality a přetrval tu tradiční způsob hospodaření. S pomocí starosty jsme tu zorganizovali veřejné shromáždění a prezentovali jsme tu význam lokality i potřebu pravidelně ji obhospodařovat. Zároveň jsme prezentovali, jakou finanční podporu je možné získat z Programu rozvoje venkova. Na základě setkání se ozval mladý podnikatel Peter Jašňák, který měl zájem o práci na obnově lokality i o její další využívání. Bylo však potřeba udělat sled dalších kroků, které to umožnily. Na obnovu se uzavřel kontrakt z projektu, první zimu se vyčistil nálet na více než 20 hektarech, druhou zimu

b e l i a n s k é l ú k y

se pokračovalo, takže na další využívání bylo připraveno dalších 20 hektarů. Hned po obnově začalo i využívání obnovených ploch. První rok to bylo jen mulčování, druhý už se plochy začaly kosit. Bylo potřeba řešit mnohé technické detaily. S družstvem a Slovenským pozemkovým fondem dojednat převod uživatelských práv na p. Jašňáka, protože ten se předtím nevěnoval zemědělství. Bylo potřeba vysvětlit mu celý dotační systém, pomoci s registrací, se žádostmi o běžné platby, platby NATURA 2000 i agroenvironmentální platby. Pomohli jsme mu též zprostředkovat nákup lehkého traktoru se sekačkou z Polska, který splňuje podmínky agroenvironmentálního programu na lehkou mechanizaci. Při několika příležitostech bylo potřeba operativně komunikovat se Správou TANAPu a platební agenturou, aby celá akce neskončila na nějakém administrativním detailu. Výsledkem projektu je však obnova hospodaření na lokalitě na více než 40 hektarech a zapojení do agroenvironmentální podpory. Z hlediska operativního řízení projektu bylo klíčové, že se podařilo změnit uživatele. Nahradit velké družstvo menším soukromým zemědělcem byl velmi šťastný tah. Při realizaci projektu sehrálo významnou úlohu partnerství s místními komunitami, které pomohly vytipovat nového uživatele lokality. Důležitá byla též pravidelná komunikace se Správou TANAPu a platební agenturou, díky které se eliminovaly potenciální problémy především, co se týká využití dotačních prostředků na obhospodařování lokality.

Zdroj dalších informací •D obromil Galvánek, DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, www.daphne.sk • Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk

P ar t ner s t v í pr o z dra v o u k ra j i n u

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Fakta

• Doba realizace: 5 let • Partneři a dodavatelé: 2 zemědělské subjekty, obec, 3 státní organizace, 1 nevládní organizace, 1 zahraniční partner • Finanční objem: cca 25 mil. Kč (popsaný příklad je jednou z několika částí celého projektu) • Zdroj financování: United Nations Development Programme, Global Environment Facility

3

2. Zachování a obnova cenných biotopů Národního parku Pieniny: spolupráce nevládní organizace, státní správy, pracovníků akademických institucí a místních obyvatel (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) – modelový příklad pro velkoplošná a chráněná území

SHRNUTÍ

Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, aktivizovat místní obyvatele a zapojit je do praktické obnovy biotopů. Partneři: • podnikatel v zemědělství • státní správa • místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) • nevládní organizace • pracovníci akademických institucí (univerzity, výzkumné ústavy)

Výhody spolupráce: • nová dlouhodobá podnikatelská aktivita • nová mechanizace • rozšíření rozlohy • navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu • respektování jejich zájmů formou kompromisu • zapojení do realizace (pracovní příležitost) • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • plnění poslání • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • uplatnění jejich práce v praxi

Výsledek: obnovených 60 ha druhově bohatých travních porostů, podklady pro nový plán péče o národní park, pracovní příležitosti při realizaci, publikace o loukách regionu

Popis Pieninský národní park patří k nejhodnotnějším územím z pohledu ochrany přírody na Slovensku. Významnou část parku pokrývají travinné biotopy, které jsou velmi ohrožované absencí obhospodařování a dochází k jejich zániku. Nemalou výměru zabírají tzv. „bílé plochy“ – plochy evidované jako trvalé travní porosty, ale ve skutečnosti zarostlé

4

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

křovinami nebo lesem, tedy plochy mimo pozornost lesníků i zemědělců. V parku sice do roku 2008 existoval plán péče, ten však byl jen velmi obecně zpracovaný a bylo potřeba vypracovat nový dokument podle nejnovějších standardů. Místní obyvatelé vnímali národní park spíše jako zátěž a nebyli vtaženi do aktivní ochrany přírody. Hlavním cílem projektu bylo aktivizovat místní obyvatele, zapojit je do praktické obnovy biotopů. Ve spolupráci s nimi byla připravena doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy v národním parku. Ta by se zároveň měla stát základem nového plánu péče o národní park. Kromě těchto aktivit probíhaly v rámci projektu i další aktivity zaměřené na informování veřejnosti a výměnu zkušeností. Proběhly workshopy a školení zaměřené na místní zájmové skupiny, ale i na pracovníky státní ochrany přírody.


2 • Z a c h o v á n í a o b n o v a c e n n ý c h b i o t o p ůN á r o d n í h o p a r k u P i e n i n y

Projekt se realizoval v širokém partnerství. Financovala ho Německá spolková nadace pro životní prostředí (DBU). Hlavním projektovým partnerem byl Institut pro biodiverzitu z Regensburgu, který zabezpečoval komunikaci s DBU, vypracování monitorovacích zpráv a přenos německých zkušeností k slovenským partnerům projektu. Národním partnerem byl DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, který koordinoval a řídil aktivity na Slovensku a částečně zabezpečoval některé odborné a vzdělávací aktivity. Místním partnerem projektu byla Správa Pieninského národního parku jako organizační součást státní ochrany přírody SR. Do projektu byli dále zapojeni místní obyvatelé (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) a pracovníci akademických institucí (univerzity a výzkumné ústavy).

Řešení Projekt původně obsahoval sedm základních aktivit: 1. analýzu stavu „bílých ploch“ v parku, jejich zmapování a návrh řešení jejich případné zpětné obnovy na travní porosty, 2. p řípravu doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy jako podklad pro nový plán péče o národní park, 3. praktickou obnovu druhově bohatých travních porostů na 60 hektarech,


4. p řípravu publikací o biotopech národního parku, 5. organizaci workshopů a školení pro různé zájmové skupiny, 6. p oradenství pro místní zemědělce a zaškolení pracovníků správy národního parku do základů poradenství, 7. exkurzi do biosférické rezervace Rhön v Německu.

Realizace Ze začátku se projekt soustředil na vyhodnocení a zmapování „bílých ploch“ v národním parku. Po jejich zaevidování začala jednání se zemědělci o jejich čištění, přičemž jsme jednali se všemi většími podniky z území i s vybranými jednotlivci. Specifickým způsobem jsme postupovali v obcích Lesnica a Haligovce, kde v dobách komunismu nikdy nevzniklo družstvo a vlastníci mají stále silný vztah k půdě. Zde před obnovami proběhla veřejná setkání, kde byl představen projekt a jeho cíle. Souběžně probíhala tvorba doporučení pro péči o nelesní biotopy a jejich prodiskutování s uživateli. Proběhlo také vícero společenských akcí: seminář k přípravě programu péče, informační semináře pro zemědělce a lesníky a školení pro pracovníky Státní ochrany přírody SR k Programu rozvoje venkova. Samotné aktivity probíhaly především v druhém roce projektu. V druhém roce projektu proběhla též

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

exkurze do Biosférické rezervace Rhön v Německu, které se zúčastnili místní zemědělci, pracovníci správy národního parku, starosta Lesnice a lidé z DAPHNE. V rámci projektu vzniklo několik výstupů. Prvním byla sada doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy s jejich stručným hodnocením. Vybraných 60 ha luk bylo vyčištěno od náletu a obnovilo se na nich hospodaření. Připravila se publikace o loukách regionu pro zemědělce a powerpointová prezentace o finančních nástrojích na management ochranářsky významných území s využitím zdrojů z PRV. Ze začátku projekt probíhal podle plánu, ale už v prvním roce jeho realizace se vyskytly některé problémy, které si vyžádaly operativní změny projektu. Zjistilo se, že typologické podklady z databáze Národního lesnického centra jsou nepřesné a že jsou nedostatečné pro zpracování doporučení pro péči o lesy. Bylo proto potřeba nejprve zmapovat lesní biotopy v celém národním parku, což nebylo původně plánováno. GIS – analýza „bílých ploch“ a jejich mapování též ukázaly, že velká část z nich už není vhodná na obnovu a vyčištění od náletu. Proto padlo rozhodnutí, dělat obnovu i na plochách zařazených do registru LPIS, které svým stavem nevyhovovaly podmínkám cross-compliance. Vzhledem k možnosti získat jednoduše následné dotace zemědělci byla snížena dotace na čištění z projektu. Původně se předpokládalo, že obnova luk se uskuteční v celém národním parku, ale ve vícero případech jsme narazili na neochotu zemědělců a někdy i na to, že zemědělci nebyli schopni provést obnovu v dostatečné kvalitě. Většina prostředků projektu se proto nakonec alokovala v okolí obce Lesnica, kde hospodaří Svépomocné družstvo zemědělců, které si založili soukromí rolníci z obce, aby mohli čerpat dotace z Evropských zdrojů.

Vážným problémem se též ukázal fakt, že v době projektu se vícekrát měnila metodika pro vypracování plánů péče, což velmi ztížilo přípravu managementových doporučení. V neposlední řadě došlo též v době realizace projektu k zásadním ideovým a personálním změnám ve Státní ochraně přírody SR. I když se přímo nedotkly partnerské Správy Pieninského národního parku, měly negativní vliv především na celkový legislativní a metodický rámec, ve kterém se projekt realizoval.

Zdroj dalších informací Dobromil Galvánek, DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, www.daphne.sk

Fakta

Doba realizace: 1 rok Partneři a dodavatelé: zemědělské subjekty, obec, státní organizace, 1 nevládní organizace, 2 zahraniční partneři Finanční objem: cca 5 mil. Kč

6

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


3 • obnova luk a mok

adů na p

í k l a d o k al l i t y O l š a v i c a v L e v o

ských vrchoch

3. Spolupráce nevládních organizací, státní správy, pracovníků akademických institucí a podnikatelů pro zachování cenného biotopu: obnova luk a mokřadů na příkladě lokality Olšavica v Levočských vrchoch Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Výhody spolupráce: • nová dlouhodobá podnikatelská aktivita • nová mechanizace • rozšíření rozlohy • navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • uplatnění jejich práce v praxi • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • plnění poslání

SHRNUTÍ

Partneři: • podnikatel v zemědělství • státní správa • akademické instituce • nevládní organizace

Výsledek: Zatravnění 60 hektarů polí, model tvorby zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, revitalizace vodního toku, pracovní příležitosti při realizaci.

Popis Povodí Olšavice se nachází v Levočských vrších na severovýchodě Slovenska. V druhé polovině 80. let tu místní zemědělské družstvo, které hospodaří i v pramenné části povodí, v rámci předepsané intenzifikace výroby provedlo velkoplošné rekultivace přirozených luk a meliorace mokřadů. Tím vznikly rozsáhlé lány orné půdy. Důsledkem těchto neuvážených opatření, která byla navíc realizována v citlivé flyšové oblasti, bylo snížení retenční schopnosti krajiny a následné intenzivní erozní procesy. Pravidelným jevem se staly povodně, způsobující v obci stotisícové škody. Cílem dvou projektů bylo změnou struktury krajiny (přeměnou orné půdy na trvalé travní porosty a revitalizací malého vodního toku) přispět ke zlepšení retenční schopnosti krajiny, snížení eroze půdy a snížení rizika záplav.

s realizací podobných projektů řešících ochranu před povodněmi pomocí obnovy luk a mokřadů v krajině, převládala jen striktně technická řešení (prohlubování a regulace toků). Klíčem k úspěchu bylo přesvědčit místní zemědělské družstvo o užitečnosti hlavního opatření projektu – zatravnění nejrizikovějších ploch orné půdy – spojeného s trvalou změnou kultury na louky a pastviny. Pro zemědělský podnik to znamenalo nevyhnutelnou konverzi systému hospodaření z intenzivní zemědělské velkovýroby na environmentálně zaměřené zemědělství. Situaci bylo potřeba

Řešení DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie oslovil starosta obce Olšavica, který chtěl zamezit škodám v obci při opakujících se povodních. V té době na území Slovenska nebyly téměř žádné zkušenosti


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

řešit citlivě i z toho důvodu, že družstvo je největší (prakticky jediný) zaměstnavatel v této horské obci. Revitalizace malého vodního toku v zemědělské krajině nad obcí můžeme považovat za inovativní přístup z hlediska regionu. Opětovné „zpřírodnění“ zkanalizovaného regulovaného toku jeho zasypáním a obnovením meandrů je totiž první takovou akcí na malých tocích v horních částech povodí na Slovensku.

Realizace Tým expertů DAPHNE, Státní ochrany přírody a Katedry vodního hospodářství krajiny Stavební fakulty STU Bratislava připravil plán obnovy pro povodí Olšavice, který spočíval v (i) mapování krajinné struktury, biotopů a hodnocení jejich stavu, (ii) hydrotechnickém posouzení průtoků v povodí a drenážích a (iii) v hodnocení erozního ohrožení. Jedním z nejdůležitějších výstupů byl model zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, které zamezí odnášení ornice a zpomalí tok vody. Tento teoretický a ideální model byl pracovníky zemědělského družstva transformován do podoby, která umožní reálné obhospodařování půdy a zároveň zachová požadované protierozní a retenční parametry krajiny. Pásy byly vytyčeny geodetem a zaneseny na základě geometrického plánu do katastru

nemovitostí. Zároveň byly převedeny z kultury orná půda na kulturu travní porost. Zatravnění 60 hektarů polí se realizovalo v r. 2003 a 2004. Revitalizace malého vodního toku nad obcí proběhla v roce 2006 a 2007. Z prohloubeného a kanalizovaného koryta toku byly na úseku dlouhém asi 300 m odstraněny betonové tvárnice, kanál byl zasypán zeminou z břehů. Nově vytvarovaný tok má minimální hloubku a minimální sklon. Podle historických podkladů byl obnoven meandr a potok byl přesměrován do původního koryta. Požadavkem obce bylo vytvořit i malou vodní plochu na toku přímo na začátku obce. Hráz byla postavená z drátěných košů naplněných místním kamenem a jejím úkolem je i zmírnění přívalových vod a případné povodňové vlny. Všechny práce na revitalizaci toku zabezpečoval obecní úřad. Okolo revitalizovaného toku byly obnoveny nové břehové porosty z jasanu, vrby a olše. Dřeviny zasadili studenti škol z blízkého okolí v průběhu dvou pracovních táborů organizovaných občanskými sdruženími Zachráňme Letanovský mlyn a Tatry.

Zdroj dalších informací http://www.undp.org/gef/index.html http://gefonline.org/home.cfm Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk

Fakta

Doba realizace: 7 let Partneři a dodavatelé: 1 zemědělský subjekt, obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 2 mil. Kč Zdroj financování: Dunajský regionální projekt (UNDP/GEF)

8

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


4 • Roz v o j p o d n i k a t e l s k ý c h a k t i v i t z a c h o v á n í c e n n ý c h b i o t o p ů v NP S l o v e n s k ý r á j

4. Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů v Národním parku Slovenský ráj: spolupráce nevládních organizací, státní správy a podnikatelů Cíl: Zachovat a ochránit cenné biotopy, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Výhody spolupráce: • nová dlouhodobá podnikatelská aktivita • rozšíření rozlohy • navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu • respektování jejich zájmů formou kompromisu • zapojení do realizace (pracovní příležitost) • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • plnění poslání

SHRNUTÍ

Partneři: • podnikatel v zemědělství • státní správa • místní komunity (zemědělci, lesní hospodáři, obec) • nevládní organizace

Výsledek: 245 ha přebudovaného lesa na přírodě blízký stav, obnovených 138 ha cenných druhově bohatých luk, 3,5 ha revitalizovaných slatinných stanovišť, nainstalováno 32 informačních tabulí, vytvořeny 2 naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km, zorganizováno 6 seminářů pro hospodáře v NP, pracovní příležitosti při realizaci

Popis Národní park Slovenský ráj leží na rozhraní středního a východního Slovenska a patří mezi nejcennější území Západních Karpat. Území je mimořádně bohaté na výskyt druhů a biotopů. Pro svoji hodnotu byl Slovenský ráj zařazen mezi území evropského významu sítě NATURA 2000. Typickým fenoménem Slovenského ráje jsou rokliny a kaňony s početnými vodopády. Z hlediska cestovního ruchu patří území mezi nejvýznamnější na Slovensku, ročně se vystřídá téměř 750 tis. návštěvníků. Hlavním cílem projektu byla ochrana a obnova diverzity biotopů Národního parku Slovenský ráj


prostřednictvím přípravy plánu péče o národní park a realizace aktivit šesti projektových partnerů.

Řešení Území národního parku není spravované pouze Správou národního parku. Lesní i zemědělské pozemky vlastní a užívají jiné státní a různé nestátní subjekty. Technické zařízení, které umožňuje přístup do roklin, zase vlastní a provozují obce. Výkon státní správy ochrany přírody zabezpečují úřady státní správy – odbory životního prostředí. Není reálné prosazovat cíle ochrany přírody direktivním přístupem správy NP. To lze jedině vzájemnou spoluprací a respektováním postojů všech zainteresovaných stran, zejména obcí a vlastníků pozemků. Z hlediska přípravy a realizace projektu se jako výhodné ukázalo úzké propojení státní organizace Správa Národního parku Slovenský ráj s nevládní organizací DAPHNE. Zaměstnanci státní ochrany přírody nemají zkušenosti s psaním a koordinováním rozsáhlých projektů typu LIFE, naopak DAPHNE má v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. Zaměstnanci správy národního parku jsou však nejzpůsobilejší

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

zabezpečit bezproblémový průběh aktivit v terénu včetně koordinace dalších místních partnerů. Každý projektový partner kofinancoval aktivity, za které byl zodpovědný, přibližně do výšky 50 %.

Realizace Prvním krokem projektu bylo zřízení lokálního řídícího výboru, instituce, kde byli zapojeni všichni projektoví partneři. Řídící výbor se setkával jedenkrát ročně a hodnotil postup prací na projektu. Nástrojem průběžné komunikace byly pracovní skupiny. Ty se zřídily podle základních okruhů projektu – pracovní skupina pro (i) přípravu plánu péče, (ii) obnovu luk, (iii) lesnické aktivity, (iv) rekonstrukci turistických chodníků, (v) přípravu tištěných materiálů, (vi) práci s masmédii. Členy

10

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

pracovních skupin byli zástupci partnerů podle příslušných aktivit.

Hlavní výsledky projektu: 1. Vypracování plánu péče o NP Slovenský ráj. Jeho součástí je i podrobný program péče o návštěvníky Slovenského ráje, který řeší strategii rozvoje turismu v oblasti. 2. Z rekonstruování nejnavštěvovanějších turistických tras Slovenského ráje – rokliny Suchá Belá a Prielom Hornádu v délce 5,3 km, čímž se zabránilo poškozování vzácných skalních biotopů na dně roklin. 3. Obnova cenných a druhově bohatých luk na ploše 138 ha. Byly odstraněny stromy i keře a zavedlo se pravidelné obhospodařování porostů kosením a pasením.


4 • Roz v o j p o d n i k a t e l s k ý c h a k t i v i t z a c h o v á n í c e n n ý c h b i o t o p ů v NP S l o v e n s k ý r á j

4. Přebudování lesů na přírodě blízký stav se uskutečnilo na celkové rozloze 245 ha. Druhové složení porostů bylo upraveno směrem k původnímu hlavně snížením počtu smrků a podporou konkurenčně slabších druhů – jedle, jilmu a javoru. 5. Z lepšení stavu lesů ovlivněných přemnožením kůrovce na rozloze 300 ha. Napadené smrky byly identifikovány, odkorněny a dřevo ponecháno v lese. Populaci kůrovce snížil i jeho odchyt do feromonových lapačů, což následně snížilo počet napadených stromů. 6. R evitalizace slatinných pramenišť, která předtím byla poškozována pasením a odvodněním. Ochranná opatření jsou uplatňována na ploše 3,5 ha. 7. Dobrovolná strážní služba realizovaná členy Slovenského skautingu. V době letních prázdnin byly realizovány 4 tábory dobrovolné strážní služby. 8. Aktivity na zvyšování veřejného povědomí o významu tohoto území. Ve slovenském jazyce byly vydány 4 brožury a 1 leták s informacemi o přírodních hodnotách území. Tři brožury byly vydány i v angličtině a polštině. Bylo nainstalováno 32 informačních tabulí a byly obnovené nebo vytvořené 2 značené naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km. Ve 14 sídlech v okolí národního parku byla prezentována putovní výstava představující síť NATURA 2000 v Slovenském ráji. Bylo otevřeno nově vybudované Informační středisko v Podlesku s vybavením zakoupeným v rámci projektu LIFE. Byly zorganizovány 4 semináře o přírodě blízkém hospodařením v lesích s názvem „Lesnické dny v národním parku Slovenský ráj“ a 2 semináře pro zemědělce o implementaci agro-environmentálních schémat pro louky a pastviny.

Zdroj dalších informací http://www.sopsr.sk/projekty/lifeproject/ http://ec.europa.eu/environment/life/index.htm Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Fakta

Doba realizace: 4 roky Partneři a dodavatelé: obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 12 mil. Kč Zdroj financování: program LIFE (Evropská komise)

11

5. Spolupráce nevládní organizace a zemědělských podnikatelů za účelem vypracovávání plánu šetrného hospodaření pro farmu North Lowfields Farm

SHRNUTÍ

Cíl: Zachovat cenné biotopy a obnovit krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu, zajistit soulad s legislativou. Partneři: • podnikatel v zemědělství • nevládní organizace

Výhody spolupráce: • nová dlouhodobá podnikatelská aktivita • poradenství orientované na místní přírodní, zemědělské a kulturní podmínky • řešení konkrétních problémů na farmě • navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost • plnění poslání

Výsledek: 2 500 m živých plotů, nové meze na hranicích mezi pozemky, revitalizace starého sadu, vybudování rybníčku, zajištění souladu s legislativou, monitoring invazních rostlin

Popis Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) je nezávislá asociace farmářů, vlastníků půdy, zástupců agrárních organizací a zástupců organizací zabývajících se ochranou přírody, která se věnuje poradenství v oblasti environmentálně odpovědného hospodaření a ochrany přírody. Manželům Peacockovým na farmě North Lowfields Farm poskytovala poradenství při přípravě žádostí do agroenvironmentálních programů. Farma North Lowfields se nachází v údolí řeky Swale, v širokém úrodném údolí mezi Clevelandskými kopci, v těsné blízkosti malé vesničky Kirgby Fleetham. Poloha v záplavové oblasti řeky Swale, 32 metrů nad mořem, s sebou přináší jistá rizika. Na ochranu před

povodněmi zde však byly vybudovány protipovodňové valy. Manželé Peacockovi společně obhospodařují 169 hektarů smíšeného hospodářství, tři pětiny tvoří orná půda, dvě pětiny louky a pastviny. Chovají 220 býků na výkrm a 200 ovcí. Na rozloze 80 hektarů pěstují obiloviny, okopaniny a další plodiny pro potřeby farmy. Veškeré krmení pro dobytek si sami pěstují a krmné směsi míchají přímo na farmě. Farmáři potřebovali efektivně využít možností v rámci nově zavedených agro-environmentálních opatření a chtěli rozvíjet další aktivity jako je vybudování mimoprodukčních přírodních prvků a zejména organizovat osvětové a vzdělávací akce. Manželé Peacockovi byli již od roku 1987 ve spojení s poradci FWAG, kteří se zabývají hospodařením šetrným k přírodě a krajině. V roce 1991 je požádali o pomoc s přípravou první žádosti do agroenvironmentálních opatření a na základě zkušenosti s FWAG se rozhodli při realizaci spolupracovat s poradci.

Řešení V roce 2001 při zpracování nové žádosti do agroenvi se rozhodli navrhnout nové mimoprodukční přírodní prvky. Zadání pro poradce bylo prosté: 12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


5 • vypracovávání plánu šetrného hospoda

e n í p r o f a r m u No r t h Lo w f i e l d s F a r m

navrhnout přírodní prvky, které budou (i) nejlépe hodnoceny při výpočtu platby agroenvi opatření a zároveň (ii) splní jejich požadavky na provozování osvětových aktivit. Protože bylo třeba zajistit financování tvorby přírodních prvků, rozhodli se požádat o podporu z programu Catchment Sensitive Farming.

Realizace V rámci přípravy žádosti o podporu z agroenvi v roce 2001 byla pro farmu navržena opatření ke zlepšení přírodních podmínek na farmě a opatření na podporu biologické rozmanitosti. Součástí poradenské akce byl i návrh, jak farmu zpřístupnit a zatraktivnit pro podmínky vzdělávání a osvěty. Spolupráce mezi majiteli a odborníky FWAG pokračovala při přípravě žádosti do programu Woodland Grant Scheme a při následné realizaci projektu na vytváření nových remízků a hájků v zemědělské krajině. V roce 2004 specialisté FWAG připravili pro manžele Peacockovi zprávu o řízení zdrojů. Zajistili jim soulad s nařízením nitrátové směrnice a navrhli způsob, jak optimálně hospodařit s hnojivy a pesticidy. V roce 2005 spolupráce pokračovala přípravou žádosti do základního programu agroenvi Entry Level Stewardship, přípravou žádosti do programu Catchment Sensitive Farming a v roce 2010 monitoringem výskytu invazních rostlin (zejména křídlatky japonské, bolševníku velkolepého a netýkavky žláznaté).

Na základě projektu připraveného odborníky FWAG byly vybudovány meze na hranicích mezi pozemky, bylo obnoveno 2500 metrů živých plotů a rybníček. V blízkosti usedlosti proběhla revitalizace starého sadu. Opatření na ochranu proti erozi břehů byly financovány z programu Catchment Sensitive Farming Scheme. V rámci agroenvi programu Coutryside Stewardship Scheme získali manželé Peacockovi za pomoci FWAG 1137 liber na realizaci navržených opatření a dalších 1810 liber na rok za údržbu a péči o navržené prvky a to po dobu deseti let.

Zdroj dalších informací agroenvi v Anglii, Defra, UK – Environmental Stewardship, http://ww2.defra.gov.uk/food-farm/ land-manage/stewardship/ Phil Lyth, Farming & Wildlife Advisory Group, http://www.fwag.org.uk


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Fakta

Doba spolupráce: 23 let Partneři a dodavatelé: 1 zemědělský subjekt, 1 nevládní organizace (FWAG) – poradci Zdroj financování: agroenviromentální platby (Countryside Stewardship Scheme a Entry Level Stewardship) a další platby v rámci anglické obdoby Programu rozvoje venkova (Woodland Grant Scheme), národní program pro plnění Rámcové směrnice o vodách (Catchment Sensitive Farming Scheme)

13

6. Spolupráce nevládních organizací, státní správy a zemědělských podnikatelů pro zdravé přírodní prostředí: The Campaign for the Farmed Environment Cíl: Zachovat a ochránit stanoviště pro ptáky, zlepšit stav půdy a zdrojů vod.

SHRNUTÍ

Partneři: • podnikatel v zemědělství • nevládní organizace • státní organizace

Výhody spolupráce: • efektivnější využití možností agroenvi dotací • zdarma poradenství orientované na místní přírodní, zemědělské a kulturní podmínky • řešení konkrétních problémů na farmě • plnění poslání a rozšíření aktivit vč. zdrojů financování • dosažení cílů •n avýšení personálních kapacit prostřednictvím sítí nevládních organizací pro kampaň

Výsledek: 144 tis. ha půdy vstoupilo do podporovaných opatření, nejčastěji: ponechání strniště přes zimu a opatření na nezorněné půdě (travnaté pásy, rotační management křovin)

Popis Celostátní kampaň realizovaná nevládními organizacemi zájmových skupin v zemědělství a ochraně přírody a krajiny. Jde o ukázku typického mezisektorového partnerství, které řeší dílčí cíle jednotlivých skupin (ekonomické zájmy a ochranu přírodních zdrojů), které byly samostatně nerealizovatelné.

Řešení Vláda v Anglii navrhla vyčlenit 5 % půdy mimo produkci zemědělství z důvodu ochrany půdního fondu a ochrany přírody. Zemědělci by tak přišli

14

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

o platby na plochu. Zároveň v posledních letech se některé zájmové skupiny v ochraně přírody, zvláště pak RSPB (královská společnost na ochranu ptáků), snažili o zavedení nových agroenvi opatření, která by pomohla zvýšit populace ptactva a dalších živočichů vázaných na zemědělskou krajinu. RSPB společně se sdružením zemědělců (National Farmers Union) a dalšími nestátními organizacemi v ochraně životního prostředí (Farming & Wildlife Advisory Group, Linking Environment and Farming, Game & Wildlife Conservation Trust) i v profesionálním zemědělství (Agricultural Industries Confederation, Association of Independent Crop Consultants, Central Association of Agricultural Consultants a Central Association of Agricultural Valures) navrhla model, jak pomocí dobrovolných agroenvi opatření podpořit hospodaření šetrné k životnímu prostředí, zlepšit stav půdy, zdrojů vod a stanovišť pro ptáky vázaných na zemědělskou půdu (plní cíle vlády uvést část plochy mimo intenzivní produkci) a zároveň umožnit zemědělcům získávat dotace na takovéto plochy (nejde o neobhospodařovanou půdu, ale o půdu obhospodařovanou v souladu s potřebami životního prostředí). D A P H N E Č R – i n s t i t u t ap l i k o v an é e k o l o g i e

6 • T h e C a m p a i g n fo r t h e F a r m e d E n v i r o n m e n t

Realizace Jako výsledek spolupráce mezi jednotlivými organizacemi vznikla „Kampaň za zemědělsky obhospodařované prostředí“. Jde o informační kampaň na podporu vybraných opatření, které jsou součástí agroenvi podpory. Rámcové cíle kampaně jsou dohodnuté na celostátní úrovni a na regionální úrovni (hrabství) jsou definovány konkrétní cíle na základě regionálních podmínek a potřeb. Mezi cíle kampaně patří ochrana zdrojů, snižování rozptýleného znečištění vod způsobované živnými látkami, zemědělskými chemikáliemi a půdou, dále pak ochrana ptactva v zemědělské krajině a vytváření a management stanovišť pro živočišné druhy ve volné přírodě. Opatření pro udržování a zvyšování populací ptáků jsou zaměřena na deset vybraných druhů (např. čejka chocholatá, skřivan polní nebo strnad obecný), které jsou vázány na zemědělskou krajinu a jejichž populace dlouhodobě klesají. Jedná se například o tvorbu travnatých pásů podél vodotečí, travnatých pásů na hranicích polí, protierozních opatření nebo tzv. „skřivaních oken“ – neoseté plochy uprostřed polí jako biotop pro skřivana a podobně. Kampaň má motivovat zemědělce k realizaci opatření. Využívají se různé formy motivace, jednou z možností je zaměřit se na jednotlivce, vyzvednout environmentální hodnotu jeho farmy. Dále jsou pořádány poradenské dny zdarma („freeclinic“), kdy jsou poradci ve vymezeném čase k dispozici farmáři, aniž by on hradil jejich čas a využívají se i tzv. příklady dobré praxe, kdy se pořádají předváděcí akce na modelových farmách. Tyto farmy jsou klíčovým prvkem kampaně a od roku 2010 jsou tyto farmy podpořeny samostatnou smlouvou v rámci agroenvi. Výjimečnou je tato kampaň právě zapojením všech skupin poradců, které farmář při své práci potkává. Stejné informace ohledně dobrovolných opatření

mu předávají profesionální agronomičtí poradci, finanční poradci a samozřejmě poradci pro šetrné hospodaření. Konečně, jak dojde k relizaci opatření: Farmář si ve spolupráci s poradci vybere opatření vhodná pro jeho farmu a uzavře smlouvu v rámci agroenvi (Entry Level Stewardship) a zaváže se tak, že u jím vybraných opatření bude hospodařit stanoveným způsobem. Vlk se nažral a koza zůstala celá.

Zdroj dalších informací Campaign for the Farmed Environment, www.cfeonline.org.uk Martin Philips, Farming & Wildlife Advisory Group, http://www.fwag.org.uk


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Fakta

Doba realizace: 3 roky Partneři a dodavatelé: zemědělské subjekty, 9 nevládních organizací, 3 státní organizace Finanční objem: 26 mil Kč/rok 2010 Zdroj financování: část financována ze státního rozpočtu (40 % DEFRA, která plní funkci Ministerstva zemědělství) část z jiných zdrojů nevládních organizací (60 %); realizace opatření pak v rámci agroenvi (Entry Level Stewardship) tedy z evropských zdrojů na podporu rozvoje venkova

15

Možnosti v ČR V ČR je možné, stejně jako jinde, realizovat partnerské projekty financované z vlastních zdrojů. Protože toto řešení není vždy možné, můžeme se setkat s řadou zdrojů pro financování takovýchto záměrů. Je možné využít národních (omezeně) i evropských zdrojů. Pro obnovu biotopů přímo závislých na hospodaření je možné získat podporu z Programu péče o krajinu či Programu na obnovu přirozených funkcí krajiny. Dále z finančních nástrojů EU zejména Operačního programu Životní prostředí, z operačního programu kohezní politiky CENTRAL EUROPE a dále pak z programu LIFE+ v případě Evropsky významných lokalit. Stejně jako v popsaných příkladech je možné v rámci projektu na obnovu tyto plochy dále udržovat pod známými zemědělskými platbami jako jsou platby na plochu a agroenvironmentální opatření. Řadu opatření a záměrů je možné realizovat v rámci Programu rozvoje venkova nebo operačních programů přes hraniční spolupráce. Opomíjeným zdrojem v době otevřených stavidel evropských fondů jsou jiné mezinárodní zdroje na podporu spolupráce nebo na podporu určitých politik. Projekty v ČR podpoří i řada soukromých nadací a pomalu se začíná rozvíjet i realizace podobných akcí na bázi sponzorství.

Jak začít V první řadě je třeba jednoznačně identifikovat cíle spolupráce nebo akce. Každý program má své podmínky, a aby bylo možné zhodnotit, který je nejvhodnější, je třeba v případě obnovy biotopů v první řadě definovat cílový stav a území pro realizaci. Dále jsou klíčové vlastnické vztahy a ochranné

16

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

podmínky pro dotčené území či biologické předměty realizace. Pokud je záměr v souladu se všemi ochrannými podmínkami je třeba konzultovat příslušné úřady ohledně územně plánovací dokumentace a provést analýzu vlastnických vztahů. Pokud je realizace na základě provedených dotazů možná, je vhodné záměr před zpracováním konzultovat s místně příslušným orgánem ochrany přírody. Následuje příprava žádosti a realizace, které je možné zajistit vlastními silami nebo dodavatelsky.

Projektový cyklus Před vlastní přípravou projektu je vhodné se seznámit s něčím, čemu říkáme projektový cyklus a jedná se o přirozené fáze při řešení projektu, které jsou více méně společné všem partnerským projektům. Není problém sehnat řadu publikací, které se tímto tématem zabývají, proto jen stručně upozorníme, že v rámci projektového cyklu rozlišujeme přípravu, realizaci a fázi po realizaci projektu. Všechny fáze mají svůj význam a není radno je podcenit. Čím lépe akci připravíte, tím lépe se realizuje a čím kvalitnější je realizace, tím méně starostí je v závěrečné fázi.

Z praxe Praxe ukázala význam některých skutečností: méně kvalitních (zkušených) partnerů je více, komunikace je základem úspěšného partnerství, partneři z různých sektorů se doplňují (státní organizace jsou zpravidla finančně silné, nevládní organizace jsou flexibilní a zaměřené na dosahování cílů, akademické organizace disponují vysokým expertním potenciálem a soukromé podniky disponují tzv. volnými zdroji a mají, pokud považují partnerství za výhodné, vysokou motivaci aktivity realizovat podobně jako nevládní organizace). Doporučujeme proto profesionalizaci přípravné fáze, sektorově vhodně nakombinovaný realizační tým a jednoznačně nastavená pravidla komunikace. Jen tak se z realizace partnerského projektu stane přínos pro zúčastněné strany a bude dosaženo cílů. Domníváme se, že v ČR je vysoký potenciál pro realizaci řady partnerských projektů a věříme, že tato brožura přispěje k jejich vzniku a úspěšné realizaci. D A P H N E Č R – i n s t i t u t ap l i k o v an é e k o l o g i e

Vydal: DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie ve spolupráci s Koalicí nevládek Pardubicka, o. s. a zahraničními partnery projektu Communem reddere Editoval: Hrázský Záboj Autoři textů: Korobková Pavla, Galvánek Dobromil, Dražil Tomáš, Hrázský Záboj Fotografie: realizační týmy zahraničních partnerů Grafická úprava a tisk: Studio Press, s. r. o. Náklad: 600 ks

Posláním DAPHNE ČR – Institutu aplikované ekologie je přispívat k ochraně přírody a k šetrnému hospodaření v krajině prováděním odborného výzkumu, osvěty a poradenství v oblasti ekologie a zemědělství. DAPHNE ČR je organizace, která sdružuje odborníky z řady oborů a působí dlouhodobě v daných oblastech. Nabízí profesionální a odpovědný přístup, rozsáhlý tým specialistů, široký záběr a nezbytnou znalost problematiky – od botaniky a zoologie přes aplikovanou ekologii, statistiku až po zemědělství. DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie realizuje vlastní partnerské projekty a zabývá se projektovou přípravou pro další žadatele ze státní, samosprávní i soukromé sféry. Zkušenosti DAPHNE ČR jsou postaveny na patnáctileté historii partnerské organizace na Slovensku a na 13 větších partnerských projektech úspěšně realizovaných od roku 2004 v ČR. DAPHNE ČR působí po celé ČR, stálé kanceláře jsou v Českých Budějovicích, Praze, Třeboni a Žumberku, někteří pracovníci sídlí v Jihomoravském nebo Libereckém kraji. Kontaktní místa: Praha: Mgr. Jan Dušek, ředitel, tel.: 774 541 484 České Budějovice: Mgr. Martin Střelec, vedoucí kanceláře, tel.: 774 650 592 Žumberk (okr. Chrudim): Mgr. Záboj Hrázský, vedoucí kanceláře, tel.: 774 650 591 [email protected] • www.daphne.cz

ISBN 978-80-254-8915-4

Projekt Communem reddere (CZ.1.04/5.1.01/12.00038) je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky

Partnerství. pro zdravou krajinu

Recommend Documents