Podnikatelské prostředí v ČR

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, Kunovice

Podnikatelské prostředí v ČR

Alan Guinn, Oldřich Kratochvíl, Iveta Matušíková

Kunovice, 2009

Autor: Prof. Alan Guinn, Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h.doc. Název: Podnikatelské prostředí v ČR Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice 2009 © Jazyková redakce: Mgr. Františka Šedivá

Recenzenti za redakční radu vydavatelství EPI, s.r.o.: Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. Prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc.

ISBN 978-80-7314-176-0

O autorech Professor Alan Guinn has served as CEO of two Corporations and Managing Director of two additional groups. Currently CEO of The Guinn Consultancy Group, Inc., Professor Guinn focuses on marketing, human resources, and new product implementations. He also serves as an advocate and trainer at the highest levels of Government.

Prof. Alan Guinn

He’s currently the Dean of Graduate Studies at Rushmore University, and a former Adjunct Faculty Member at National College, He has successfully developed curricula for study in educational projects in Africa, Europe, Asia and South America, and has recently collaborated on books and developed white papers on business trends, management and leadership, Homeland security, and worldwide growth issues. He was recognized in 2001 as a Fortune 500 Business Development Guru. He is a 2006-2007 Fellow in the International Centre for Consulting Excellence. He shares strategic business relationships and consults with International, Est., the international Legal, Auditing, and Accounting firm, based in Dubai, UAE; with Cost Segregation Analysts, LLC, based in California, USA; with ILT-Inc, a software development group based in New York; and with Web Ingenuity, a software development start up and originator of Your Online Organizer. As a quoted contributor to the E-Learning Guild’s 834 Tips for Successful Online Instruction, and identified as an “Obvious Expert” in the 2004 guide How to Position Yourself as The Obvious Expert™, He serves on both the Board of Visitors for the College of Arts and Sciences, and the Executive Alumni Committee at Tennessee Technological University. Visit his website at http://www.theguinnconsultancygroup.com. Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA se narodil v roce 1948 v ČR v krásném prostředí Moravského Slovácka. Absolvoval vysokou školu - obor Sdělovací a zabezpečovací technika v dopravě. Studium ukončil v roce 1971 na Vysoké škole dopravní v Žilině ve Slovenské republice. Po skončení studia vysoké školy pracoval nejprve jako asistent na této vysoké škole v Žilině, následovalo působení v telekomunikacích, odkud přešel do oblasti zavádění informačních technologií do zemědělství. Absolvoval pedagogické studium na UJEP Brno. V roce 1991 založil jednu z prvních soukromých středních odborných škol v ČR. V témže roce založil také první vyšší odbornou školu v ČR. V roce 1995 vedl akreditaci první soukromé vysoké školy pod irskou legislativou v ČR a v roce 1999 založil druhou soukromou vysokou školu v ČR pod českou legislativou. Byl prvním předsedou Asociace soukromých středních škol v ČR a Asociace soukromých vysokých škol v ČR. V roce 1991 absolvoval stáž na univerzitách v Kanadě. Spolupracoval při zavádění soukromého vysokého školství v ČR s KL Transfer a PTH Eidhoven v Holandsku. Od roku 1997 spolupracuje s REA

Ing. Oldřich Kratochvíl, H. prof., Dr.h.c., MBA

Mgr. Iveta Matušíková, h.D., h. doc.

Moskva a od roku 2006 s MOSAP Moskva a Vysokou školou v Podolsku v Rusku. Vysoká škola REA Moskva mu roku 2005 udělila čestnou vědeckou hodnost Doctor honoris causa, v roce 2007 byl jmenován Honorary Professor pro obor zahraniční obchod na MOSAP v Moskvě, kde je členem katedry zahraničního obchodu. Je členem vědeckých rad Univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně, Vysoké školy ekonomiky a managementu v Bratislavě a Vysoké školy ve Sládkovičově. Od roku 1991 do roku 2006 zastával funkci ředitele střední školy. Od roku 1991 až doposud působí jako ředitel Vyšší odborné školy právní a od roku 1991 působí jako rektor soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. V pedagogické práci, výzkumu a publikaci se specializuje na management, strategický management, marketing, mezinárodní marketing, komunikaci, pedagogiku, didaktiku, vývoj technologií ve školství a přímé zahraniční investice. Byl členem pléna Rady vysokých škol v ČR a je členem České konference rektorů v ČR. Publikuje v ČR, SR, Rusku a prostřednictvím Rushmore University v USA. Je členem redakční rady APZ v Bratislavě časopisu „Policejná teória a prax“ v SR. Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. se narodila 16. dubna 1977 v Uherském Hradišti. Absolvovala gymnázium v Uherském Brodě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě ve studijním oboru anglický jazyk – francouzský jazyk (učitelství pro střední školy). Po skončení vysoké školy v roce 2000 nastoupila na Soukromé gymnázium a střední odbornou školu, s.r.o. a Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích kde postupně působila ve funkcích vedoucí katedry cizích jazyků a statutární zástupkyně ředitele. Od roku 2006 působí jako ředitelka na Soukromém gymnáziu a střední odborné škole v Kunovicích a od roku 2004 jako prorektorka pro pedagogickou činnost na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o. Od roku 2005 studuje na Rushmore university doktorandské studium v oboru Educational Leadership. V roce 2007 se stala hostující docentkou na vysoké škole ve Sládkovičově. Ve své pedagogické práci se specializuje zejména na jazyk anglický, jazyk francouzský, management, marketing a leadership.

Poděkování Autoři děkují svým spolupracovníkům, kteří jim pomáhali studijní text zpracovat. Děkují Ing. Ivě Matušíkové, DiS., B.B.S. – vedoucí útvaru strategického řízení soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. za pomoc při technickém zpracování materiálu. Paní Ing. Andrei Šimonové, DiS. – vedoucí tiskového oddělení za grafické zpracování studijního textu. Děkují paní Mgr. Františce Šedivé za provedenou korekci a recenzentům za připomínky, které přispěly ke kvalitě textu.

Ing. Iva Matušíková, DiS., B.B.S.

Autoři by byli rádi, kdyby participace mladých kolegů při realizaci tohoto textu byla pro ně přínosem. Přejí jim, aby získané zkušenosti brzy realizovali ve své vlastní vědecké a publikační činnosti. Ing. Andrea Šimonová, DiS.

Obsah O AUTORECH ............................................................................................................................... 4 PODĚKOVÁNÍ............................................................................................................................... 6 ÚVOD ............................................................................................................................................ 13 1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY – ZÁKLADNÍ ELEMENTY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ČR .......................................................................................................................... 15 2

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČR ............................................................................. 35 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.4 2.5 2.6

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČR .................................................................................. 35 EKONOMICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ČR.......................................... 39 Ekonomická složka podnikatelského prostředí podniková sféra............................ 39 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – zemědělství ............................... 130 Ekonomická složka podnikatelského prostředí – cestovní ruch ............................ 147 POLITICKÁ A LEGISLATIVNÍ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ......................... 160 TECHNOLOGICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ........................................ 172 ETICKÁ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ........................................................ 184 SOCIÁLNÍ SLOŽKA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ..................................................... 195

3

HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ V ČR .................................................................. 233

4

KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY ................................................ 239

LITERATURA............................................................................................................................ 276 SEZNAM TABULEK................................................................................................................. 291 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 294 SEZNAM GRAFŮ...................................................................................................................... 294 SEZNAM ZÁKLADNÍCH POUŽITÝCH ZKRATEK........................................................... 299

Úvod

Úvod Monografie „Podnikatelské prostředí ČR“ je výstupem výzkumného projektu vnitřního grantového systému „Výzkum podnikatelského prostředí vybraných zemí“, který je realizovaný na soukromé vysoké škole Evropský polytechnický institut s.r.o. pod vedením O. Kratochvíla a I. Matušíkové od roku 2003. V roce 2007 vstoupili do výzkumného týmu děkan Rushmore univerzity, pan prof. A. Guinn a v roce 2008 se řešitelský tým rozrostl o další zahraniční akademické pracovníky, vedoucího ústavu světové ekonomiky akademika prof. R. I. Khasbulatova, rektora REA v Moskvě pana Dr. I. V. Gišina a děkan fakulty zahraničního obchodu REA v Moskvě pana prof. Genadije Smirnova s cílem rozšířit tuto monografii o další země na východ od ČR. Výzkum této problematiky byl zahájen na soukromé vysoké škole EPI, s.r.o. v roce 2003 proto, že akademická obec, spolupracující instituce podnikatelské i veřejné správy a později i politici na komunální úrovni potřebovali stručnou, ale výstižnou charakteristiku podnikatelského prostředí pro svoji oblast činnosti. Zvláště podnikatelé a manažeři malých a středních podniků při svých analýzách musí pečlivě sledovat všechny oblasti podnikatelského prostředí, ale především musí být schopni predigovat z vývojových řad a nově nastupujících ekonomických a společenských faktorů (které ovlivňují dnešní hospodářství a určují jeho zítřejší podobu) budoucnost oblastí, v nichž působí. S rychle nastupující globalizací vstupují také podnikatelé a manažeři malých a středních podniků do podnikatelských prostředí jiných zemí, často vzdálených tisíce kilometrů a s významně odlišným kulturním společenským prostředím. Proto další výzkum, výzkumný tým soustřeďuje na obdobný výzkum podnikatelských prostředí dalších zemí. Odborná veřejnost má již dnes k dispozici vynikající výsledky práce týmu paní profesorky Kadeřávkové [16], na jejíž práci se často odvoláváme. V práci se snažíme umožnit čtenáři vlastní komparaci skutečného vývoje podnikatelského prostředí ČR zachyceného uváděnými statistickými údaji, výzkumy mnoha společností, reálnými událostmi v ekonomice a společnosti v ČR se strategickými cíly, které si pro tuto oblast vytkla vláda ČR. Dalším cílem týmu bylo zviditelnit skutečné propojení hospodářského vývoje v EU a globálního podnikatelského prostředí s hospodářským, ekonomickým a sociálním vývojem v ČR v roce 2008. Nejvýznamnější makroekonomická data uvádíme v časových řadách jak v tabulkách, pro názornost tak i v grafech. Některá makroekonomická data se drobně odlišují podle autory použité metodiky. Uvádíme je tak jak byly zveřejněny i se zdroji. Monografie vychází v prosinci roku 2008. To je období, kdy po náznacích globální krize, které přicházely na konci roku 2007 a v prvních měsících roku 2008 tato krize prostřednictvím krize finančních systémů zemí světa a následně podnikatelské sféry nastupuje v plné síle. NAFTA, ASEAN, EU a země G8 se pokouší čelit krizi společně koordinovaným úsilím. O výsledcích tohoto úsilí rozhodne rok 2009. Součástí monografie je 175 tabulek, jejichž seznam čtenář pro snadnější orientaci nalezne v oddíle Seznam tabulek a 281 grafů, jejichž seznam čtenář pro snadnější orientaci nalezne v oddíle Seznam grafů. Monografie je k dispozici nejen v knižní podobě, ale zájemce ji může získat také v elektronické podobě.

13

Dr. I. V. Grišin Rektor REA Moskva

Prof. R. I. Khasbulatov Vedoucí ústavu světové ekonomiky

Prof. G. Smirnov Děkan fakulty ZAO REA Moskva

Úvod

14

Hlavní problémy podnikání v ČR

1

Malé a střední podniky – základní elementy podnikatelského prostředí ČR

Podnik vznikl v 19. století jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Podnik můžeme chápat také jako společenství lidí, kteří jsou spojeni za účelem zabezpečování různých činností ve prospěch podniku. Podnik vstupuje na trh a tam zabezpečuje pro jiné různé produkty (zboží nebo služby) především za účelem dosažení zisku1. Od manufaktury se podnik lišil svou úzkou vnitropodnikovou specializací pracovníků. Se vznikem podniku bylo možno k práci využívat méně kvalifikovanou, a tedy i levnější pracovní sílu. Se vznikem podniků se výroba rychle zvyšovala a lidské zdroje byly lépe využity. Zdrojem zisku podniku v ČR byl v 19. století a na počátku 20. století kapitál, lidské zdroje a půda. Šlo o industriální pojetí společnosti i podniku. V počátcích historie podniku vedl podnik majitel, později si k této práci najal specialisty. Většinou šlo o odborníka v příslušné profesi. Tomu odpovídala také struktura podniku v této době:

Dodavatelé

F.W.Taylor 1856 - 1919

Henry Fayol 1841 - 1925

Vedení

Majitel

Výroba

Zákazníci

Stura podniku v počátcích jeho vzniku

Obr. č. 1: Struktura podniku v počátcích jeho vzniku

Cílem managementu podniku v počátcích této industriální doby bylo vyrobit co nejlevněji a s co největším ziskem. Tehdejší podnikatelské prostředí podporovalo výrobu. Čeští podnikatelé, stejně jako teoretici řízení v té době (např. Taylor, Veber, Fayol) hledali prosperitu podniku uvnitř podnikových procesů. V dalším svém vývoji podniky mohutní. Postupně se člení na malé, střední a velké podniky. Přístupy k řízení malých a středních podniků a velkých, nadnárodních korporací získávají svá specifika. Velké podniky ve snaze získat co největší kapitál jej získávají prostřednictvím akcionářů. Nakonec se zcela odděluje vedení podniku od vlastníků. Ve firmě vznikají tři skupiny lidí se specifickými cíli: • akcionáři (vlastníci) • management • zaměstnanci Prostředí, v němž podniky dnes v ČR existují, je významně ovlivněno vlivem globalizace a globální ekonomické krize. Tyto jevy se staly významným faktorem ve vývoji podniků.

1

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/212738-podnik, 7. 8. 2007 15

Max Weber 1864 - 1920

Tři nejvýznamnější sociální skupiny, které ovlivňují chod podniku

Giddensova definice globalizace

Hlavní problémy podnikání v ČR Globalizační vlny

Alvin Tofler

Tři významné vědecké revoluce v novodobých dějinách: • 1455 – vynález knihtisku – Johann Gutenbergen • 1950 – plošný rozvoj rádia a televize • 90. léta 20. století – rozvoj internetu

Anthony Giddens definuje globalizaci následovně: „Globalizace představuje zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojuje vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou konfrontovány s událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak.“ První vlna globalizace vzniká v období objevných cest v 16. století. Druhá vlna globalizace probíhá v době expanze industriálního kapitálu od poloviny 19. století do jeho devadesátých let. V roce 1980 vydává Alvin Tofler2 práci The Third Wave, v níž poprvé změny v podnikatelském prostředí nazývá „třetí vlnou“, která je obdobím vzestupu nadnárodního kapitálu od konce druhé světové války. Za čtvrtou vlnu globalizace je možné považovat poslední léta 20. století a první léta 21. století. Ve čtvrté vlně globalizace se rychle rozvíjí technologie i techniky řízení. Současná globální ekonomická krize urychlí vývoj výrobních technologií i technik řízení. Je taktéž nezbytné, aby státy, ale i světová ekonomická triáda (NAFTA, EU, ASEAN) spolu úzce spolupracovaly v zájmu nejen vyřešení krize, ale také v zájmu vybudování takových mantinelů pro finanční i hospodářský globální systém, aby se v budoucnu zajistil rozvoj světové ekonomiky. Největšími změnami tedy dnes prochází vývoj okolního prostředí podniku. Nákupy technologií na leasing významně sjednocují technologickou úroveň podniků v globálním prostředí. Výroba neustále roste a moderní svět se setkává s problémem nadvýroby a potřeby určité globální regulace vývoje hospodářství světa. Od 90. let vzniká vysoká nadvýroba v ČR. Problém již není jen výrobek levně vyrobit. Mění se také postavení podniku ve společnosti. Z instituce, jejímž cílem byl především zisk pro vlastníky podniku, se stává instituce, která má širší odpovědnost, než jen ke svým vlastníkům. I v ČR je dnes již neudržitelný přístup amerického ekonoma Miltona Friedmana, podle něhož je maximalizace zisku hlavním nebo dokonce jediným cílem podniku [2]. Podnik musí plnit očekávání mnoha dalších subjektů, které nazýváme stakeholdeři (ti, kteří mají zájem na činnosti firmy). Primárně sem patří především: zaměstnanci • vlastníci (akcionáři) • zákazníci • dodavatelé • konkurence • malo/velkoobchod • věřitelé •

Milton Friedman

Mezi sekundární stakeholdery patří: místní společenství

•

2

Toffler je americký sociolog a futurolog. Narodil se 4. 10. 1928. Poukázal na ekologické důsledky rozvoje techniky v moderní společnosti. Prosazuje radikální reformy demokratického systému. Původně byl novinář, korespondent ve Washingtonu a později spoluvydavatel časopisu Fortune, přednášel externě na Cornellově univerzitě a New School For Social Research, z oblasti pedagogiky a sociologie. Je laureátem četných amerických i zahraničních cen a čestným doktorem několika univerzit. Jeho stěžejním dílem byl Šok z budoucnosti /Future shock/, 1970, Předzvěsti a naděje /Previews and Promises/. 16

Hlavní problémy podnikání v ČR • • • • • • •

veřejní aktivisté média obchodní asociace zahraniční vlády stát veřejnost atd.

Ke konci 20. století se střední podniky s bouřlivým rozvojem informačních technologií a kapitálu který využívají, postupně transformují do nové organizace – viz. obr. č. 2: Informační systém

Outsourcing Marketing

Sítě dodavatelů

Nákup

PR MIS Výzkum

Výroba

Obchod Personalistika

EKO - ÚČTO

Právo

Zákazníci

Odbyt

Logistika

Nečinnost

top Správní rada Akcionáři

Obor Region ČR EU Globální prostředí

Informační systém

Obr. č. 2: Pojetí struktury podniku ve 20. století Pivovar AnheuserBusch InBev SABMiller Heineken Carlsberg Molson Coors Modelo Tsingtao Beijing Yanjing

Krajina USA

Velké podniky stále více fůzují, aby si vytvořily výhodné konkurenční podmínky. Například v červenci 2008 proběhla příprava na fúzi InBevy (belgická pivovarská firma) a Anheuser-Busch na jednu z největších fúzí nápojářského a potravinářského průmyslu. Hodnota, která vznikne fúzí činí 52 miliard dolarů. Vzniká největší pivovar na světě, který získal více než 20 % kontroly světového trhu piva. V listopadu 2008 byla tato fúze schválena akcionáři obou společností.

Podíl na trhu v % 21,3

Velká Británie Holandsko Dánsko Kanada/USA

13,1

Mexiko Čína Čína

2,9 2,9 2,3

9,3 6,8 3,3

Tabulka č. 1: Největší pivovary na světě (2008) Zdroj: [289]

Ve Francii v roce 2008 rozhodli akcionáři o spojení společenství Suez a 17


Gaz de France. Nový gigant GDF Suez je svojí hodnotou 100 milionů eur druhým největším energetickým koncernem v Evropě (největší energetickým podnikem je Electricité de France – EdF). Jeho obrat bude činit 74 miliard eur. Co tím GDF Suez získá? a) stane se významným hráčem na globálním trhu energie b) celkový instalovaný výkon jejích elektráren stoupne z nynějších zhruba 65 tisíc megawatt na 100 tisíc megawatt v roce 2013 c) zvýší si své ambice v oblasti budování jaderných elektráren d) akcionáři mohou počítat s růstem ceny akcií i dividend. Tabulka č. 2 uvádí největší společnosti světa podle obratu. Z 15 je jich 7 z USA, což svědčí o roli USA ve světové ekonomice a následně i odpovědnosti USA za řešení současné globální ekonomické krize. Umístění 2007

Umístění 2006

Společnost

Země

1.

1.

USA

Maloobchod

2. 3.

2. 3.

USA Nizozemsko/Británie

energetika Energetika

243 598 241 683

4. 5.

4. 6.

Británie Japonsko

7.

7. 8.

8. 5.

Francie USA

9.

10.

Total General Motors Ford

10.

9.

USA

11.

11. 13.

Průmysl, finance Energetika

115 290

12. 13.

12.

Donovo Philips General Electric China Petroleum Volkswagen

Energetika Výrobce automobilů Výrobce automobilů Energetika Výrobce automobilů Výrobce automobilů Energetika

193 170 167 054

6.

Wal-Mart Stres Exxon Mobil Royal Dutch Shell BP Toyota Motor Chevron

Obrat (v mil. eur.) 251 867

108 897

14.

14.

Daimler

Německo

15.

15.

Eni

Itálie

Výrobce automobilů Výrobce automobilů energetika

USA

USA

USA Čína Německo

odvětví

138 557 136 824 123 036 117 149 116 500

109 173

99 399 87 256

Tabulka č. 2: Největší společnosti světa podle obratu (2008) Zdroj: [209] Obří fůze v ČR Také v ČR probíhají fúze podniků. Antimonopolní úřad řešil za poslední tři roky

(2008) více než 150 akvizicí a žádnou z nich nezakázal. Například Agrofert získal fúzi Kostelecké uzeniny, Agrotec, Agri CS, OSEVA a požádal o další fúzi s První žateckou. Agrofert tak získává významné postavení v ČR na potravinářském trhu. Obří giganti často vytvoří společné podniky. Například ČEZ a maďarské petrochemické skupiny MOL, založili firmu CM European Power International,

18


která má v zemích střední a jihovýchodní Evropy budovat paroplynové elektrárny. První za 1,4 miliardy eur, vzniknou na Slovensku a v Maďarsku. Oběma zemím se již dnes elektřiny nedostává, a to se jim díky ekonomickému růstu stále zvyšuje spotřeba, a tedy i potřeba stavět nové elektrárny. Společný podnik je součástí širší dohody obou společností z prosince roku 2007, na jejímž základě ČEZ letos za 11 miliard koupila sedm procent akcií MOL. Ten zase koupil dceřinu firmu ČEZ I&C Energo. Fúzující podniky získávají nové trhy, větší kapitál a výrazně lepší konkurenční postavení v globalizujícím trhu. Novým fenoménem vývoje podniku se stávají tzv. páteřní virtuální podniky, které Páteřní virtuální s malým počtem pracovníků dosahují ohromné výkony prostřednictvím jiných podnik firem. V době globalizace jim patří budoucnost. Právě tyto velké podniky jsou významným odběratelem produkce malých a středních podniků. Největší firmy EU podle obratu:

Firmy bohatnou. Poradenská společnost Ernst & Young (E & Y) uvádí tržní 1. Největší obrat měl v roce 2007 hodnoty nejdražších firem světa k 31. 12. 2007: Petrochina

Čína

petrochemie

Exxon Mobil

USA

petrochemie

General Electric USA

petrochemie

724 512 375

China Mobile

Čína

telekomunikace

ICBC

Čína

bankovnictví

338

Microsoft

USA

informační technologie

333

Gazprom

Rusko

petrochemie

332

Royal Dutch Shell Nizozemí AT&T Sinopec

354

petrochemie

264

USA

telekomunikace

252

Čína

petrochemie

250

Graf č. 1: Nejdražší firmy světa (hodnota v miliardách dolarů) (2007) Zdroj: [291]

Nizozemský Royal Dutch Shell - ropa a zemní plyn (257,9 miliard EUR, 104000 zaměstnanců)

2. Na druhém místě se v roce 2007 svým obratem umístil Britský BP - ropa a zemní plyn (obrat 192,8 miliard EUR, 97600 zaměstnanců) 3. Třetí místo za rok 2007 patří svým obratem Francouzské firmě TOTAL – ropa a zemní plyn s obratem 136,8 miliard EUR a počtem zaměstnanců 96400 4. Na čtvrtém místě se za rok 2007 umístila německá firma Volkswagen automobily s ročním obratem 108,9 miliard EUR a počtem zaměstnanců 329300 5. Páté místo patří německé firmě Daimler – automobily s ročním obratem 99,4 miliard EUR s počtem zaměstnanců 272400

19


V ČR je nejdražší firma ČEZ3, a.s., který s cenou asi 30 miliard eur je nejdražší firmou ve střední Evropě: 720,7

333,1

VGP

SM Plynárenská

JM Plynárenská

Vitkovice

Metrostav

Avia

Hypoteční banka

Philip Morris

Pražská enrgetika

Třinecké železárny

Orco

Zentiva

Unipetrol

CETV

75,8 58,8 52,6 34,7 18,4 18,4 15 13,1 12,4 11,9 11,4 8,3 8,2 7,9 7,9 ArcelorMittal

Česká spořitelna

Komerční banka

Telefonica O2

Erste

ČEZ

163,3 138,5 119,3

Graf. č. 2: Nejdražší společnosti, s jejichž akciemi se v tuzemsku obchoduje (k 17. 1 . 2008) Zdroj: [292]

111,5

ArcellorMittal 79,1

Tatra

Podnikatelské prostředí je určujícím faktorem vývoje podniku

Unipetrol

44,1

CETV

44,1

ČEZ

41,9


41,4

Komerční banka

41,1 38,5

Pražská energetika

35,6

Paramo Česká spořitelna

20,5

Graf. č. 3: Které akcie v Česku v roce 2007 vynesly nejvíce (v %, k 17. 1. 2008) Zdroj: [292]

Hybnou silou podniku jsou řídící pracovníci. Řídící pracovník (manažer4) samozřejmě potřebuje umět řídit procesy uvnitř podniku, ale musí být také stéle 3

Leden 2008 Manažer je zaměstnanec nebo smluvně najatý pracovník výrobního nebo obchodního podniku, který je samostatně zodpovědný za řízení společnosti, její pobočky nebo oddělení. Jeho odměna je většinou svázána s úspěchy i neúspěchy svěřené společnosti nebo oddělení. 4

20


více schopen hledat příležitosti v okolním prostředí svého podniku. Okolní prostředí začíná mít na prosperitu podniku rozhodující vliv. Podnik potřebuje bleskově reagovat na globální změny technologií, na změny konkurence, na sociální změny ve společnosti atd. S postupující globalizací mu konkurentem může být kdokoliv kdekoliv na světě. Současná krize tuto kompetenci zdůrazňuje. V roce 1989 ČR přijala tržní systém hospodaření. Na kapitalistický systém přešla v době, kdy se však ve světě mění sama podstata kapitalismu. Hlavním zdrojem zisku začínají být informace a znalosti. Manažeři se proto musí učit řídit znalosti a aplikovat znalosti na znalosti. Prodat vyrobené zboží je složité a novou příležitostí je integrovat do podniku dodavatele i odběratele (viz obr. č. 2). Vznikají sítě, v nichž bývalí konkurenti spolupracují. Dokonce i velké podniky se snaží přeměnit na síť podnikatelů, aby přežily. Svět se stále více člení na bohatý sever a chudý jih. ČR se připojila k bohatšímu severu. Civilizace světa5 hledají způsob, jak na této planetě společně žít. Probouzí se Asie, Afrika ještě spí.

Bohatý sever, chudý jih

A právě v této chvíli bychom se měli zamyslet nad tím, k čemu naše úsilí směřuje. Jak řídit podnik, aby sloužil zákazníkům, zaměstnancům, akcionářům i společnosti. Jak řídit naši společnost, abychom našim dětem nezničili jejich životní prostředí. Mění se nejen podstata kapitalismu, ale i sociální prostředí. Zdá se, že se s rozvojem ICT budeme zčásti vracet k přímé demokracii. Manažeři potřebují překonat hranice svých podniků a plně se v rámci své komunity zapojit do společenského a politického života. Čím vyšší pozici ve firmě zastávají, tím více času by měli věnovat práci v externím podnikovém prostředí. Do řídících funkcí podniků se budou stále více vracet ti, kteří působili ve volených veřejných funkcích. Ředitel podniku ve své práci musí brát v úvahu skutečnost, že podnik není jen výrobní institucí, ale že je současně také sociální struktury, která realizuje životní cíle zákazníků, zaměstnanců, zisky majitelů, rozvoj technologií, systémů a podnikových znalostí.

Podnik je sociální instituce

V současném podnikatelském prostředí rozeznáváme v ČR malé, střední a velké podniky. Do kategorie malých a středních podniků (MSP) řadíme podnikatelský subjekt, který má méně než 250 zaměstnanců (v přepočtu na plný pracovní úvazek) s vlastním ročním obratem do 50 milionů euro nebo konečnou roční rozvahu do 43 miliónů euro. Musí splňovat kritérium nezávislosti, tj., že není vlastněn z 25 % a více subjektem, který definici MSP nesplňuje; nebo je vlastněn více subjekty, jež toto kritérium nesplňují a společně mají více než 25 % hlasovacích práv. Tato hranice může být překročena v případě, že vlastníkem je z

MSP – malé a střední podniky

5

Profesor Huntington ve své práci Střet civilizací [1] definuje šest civilizací (čínská, japonská, hinduistická, islámská, západní, latinskoamerická), které dnes spolu obývají tuto zemi. Západní civilizaci tvoří Evropa, Severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland a další země osídlené Evropany.

21

Definice MSP

Samuel P. Huntington


více než 25 % instituce, která nekontroluje podnikání MSP (např. veřejná investiční společnost).

Počet podnikatelů v krajích roste

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2000 14,4 19,4 15,4 14,9 14,0 13,1 12,1 15,0 14,3 14,0 12,3 14,8 11,5 15,0 11,1

2001 14,5 19,4 16,1 14,7 13,7 14,0 12,0 13,9 14,8 13,3 14,0 14,6 13,2 14,1 11,1

2002 15,4 21,6 18,0 15,0 14,1 15,6 13,0 15,8 15,2 15,3 14,0 14,2 11,6 14,7 12,1

2003 16,4 21,5 18,2 15,7 14,3 16,5 14,2 18,0 17,8 16,5 14,0 16,7 13,8 15,9 13,0

2004 16,2 21,2 19,3 16,7 14,4 14,9 13,3 16,3 16,7 13,7 13,5 16,5 13,8 17,5 12,4

2005 15,3 20,4 17,7 14,4 14,9 14,6 13,0 15,3 15,2 13,2 13,9 15,1 13,5 16,3 11,6

2006 15,5 20,9 16,6 14,6 14,6 15,7 13,2 16,4 16,2 12,8 12,7 15,8 14,0 16,0 12,2

Tabulka č. 3: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) Zdroj: [94] Společnost Ernst & Young již 22 roků organizuje soutěž o světového podnikatele. Výtězové soutěže: 2007: Guy Laliberté, zakladatel a výkonný ředitel Cirque du Solil (Kanada) 2006: Bill Lunch, prezident Imperiál Holdings (Jižní Afrika) 2005: Wayne Huizenga, prezident společnosti Huizenga Holdings, Inc. (USA) 2004: Tony Tan Caktiong, prezident společnosti Jollibee Foods Corporation (Filipíny) 2003: Narayana Murthy, zakladatel a prezident společnosti Infosys Technologies Limited (Indie) 2002: Stefan Vilsmeier, prezident a výkonný ředitel společnosti BrainLAB AG (Německo)

Ekonom č. 51-52 (20. 12. 2007 – 2. 1. 2008) uvedl nejúspěšnější MSP v žebříčku „Štiky českého byznysu 2007“. Žebříček Štiky českého byznysu připravuje tuzemská dcera společnosti Coface, jež působí celkem v osmapadesáti zemích světa. Jejím úkolem je zpracovávat informace, které slouží k hodnocení bonity podniků. Ročně tak jen v České republice Cofage analyzuje na pětadvacet tisíc společností. Vstupní údaje získává z veřejně dostupných zdrojů, jako je Sbírka listin, doplňuje a ověřuje je však tým analytiků. Pořadí firem určují dosažené standardní statistické ukazatele, jako je obrat či zisk, ale posuzují se i další aspekty, především vývoj hospodaření firem za poslední tři roky, jejich platební schopnost a morálka a regionální perspektiva. Pro vlastní umístění je rozhodující hodnota Indexu 1000 Coface, který je počítán na základě pěti ekonomických kritérií: růstu obratu, ROE (poměru hospodářského výsledku po zdanění k vlastnímu kapitálu), ROA (poměru hospodářského výsledku po zdanění k celkovým aktivům), běžné likvidity a míry zadluženosti. Za každé z těchto pěti kritérií lze získat až 200 bodů, maximum je 1000 bodů.6

6

Pořadí 2007

Index 1000 Coface

Firma

Kraj

Počet zaměstnanců

Obrat 2006 (v Kč)

Zisk 2006 (v Kč)

1.

757,7

Accord Praha, s.r.o.

Praha

5

37 834 000

2 670 000

2.

752,8

Ivitas, a.s.

Moravskoslezský

48

62 790 000

3 539 000

3.

747,2

Kareta, s.r.o.

Moravskoslezský

100

380 533 000

59 197 000

4.

740,9

Karlovarský

14

46 111 000

6 118 000

5.

729,8

Praha

68

258 074 000

36 364 000

Elektro S – Štěpánek, s.r.o. Scheu + Wirth Praha,

Obor činnosti Obchod, opravy, nemovitosti Nemovitosti, zpracovatels ký průmysl Stavebnictví, zpracovatels ký průmysl Obchod, opravy, stavebnictví, zprac. Prům. Stavebnictví, nemovitosti

Ekonom č. 51-52 (20. 12. 2007 – 2. 1. 2008) uvedl žebříček „Štiky českého byznysu 2007“ 22

Hlavní problémy podnikání v ČR s.r.o. 6.

724,1

Aluhut, a.s.

Středočeský

20

1 018 460 000

82 579 000

7.

712,5

GRM Systéme, s.r.o.

Olomoucký

6

56 267 000

7 371 000

8.

710,8

BIA Verder, s.r.o.

Praha

11

73 553 000

7 977 000

9.

709,8

Stamp Uni, s.r.o.

Karlovarský

15

46 501 000

5 546 000

10.

707,3

Arboeko, s.r.o.

Středočeský

90

248 887 000

29 148 000

zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy obchod, opravy, zpracovatels ký průmysl obchod, opravy, zpracovatels ký průmysl Zemědělství, obchod, opravy

Tabulka č. 4: Štiky českého byznysu 2007 Zdroj: [295] Index 1000 Coface

Firma

Kraj

Počet zaměstnanců

Obrat 2006 (v Kč)

Zisk 2006 (v Kč)

Obor činnosti

93.

651,3

Sandwik Chomutov Precision Tubes, s.r.o.

Ústecká

580

3 786 592 000

1 015 182 000

zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy

76.

656,9

Esab Vamberk, s.r.o.

Královéhradecký

665

4 710 645 000

623 024 000

29.

684,6

Metrans, a.s.

Praha

297

3 325 972 000

484 487 000

Jihočeský

450

2 543 156 000

456 277 000

zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy

Praha

20

2 008 155 000

292 070 000

Obchod, opravy, atd.

Praha

185

1 118 183 000

242 188 000

Doprava, spoje

Praha

572

1 960 112 000

190 980 000

Pořadí 2007

Wienerber ger cihlářský průmysl, a.s. Goodyear Dunlop Aires Czech, s.r.o. TNT Express Worldwid e, s.r.o. Global Stres, a.s.

85.

653,2

80.

655,1

23.

690,4

15.

700,4

87.

653

Škoda Electric, a.s.

Plzeňský

615

1 536 417 000

146 128 000

31.

677,5

Robe show lighting, s.r.o.

Zlínský

290

975 297 000

133 407 000

48.

666

D PlastEftec, a.s.

Zlínský

80

589 131 000

98 910 000

Tabulka č. 5: Nejziskovější firmy z TOP 100 ČR (2007) Zdroj: [295]

23

zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy Doprava, spoje, zpracovatels ký průmysl

Obchod, opravy zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy zpracovatels ký průmysl, obchod, opravy


Dipl. Ing. Reinhard Jung ředitel Škoda Auto

Celkové pořadí Firma (Pořadí 2006)

Firma

Tržby 2006

1.

(1.)

Škoda Auto

203,7

220

2.

(2.)

ČEZ

159,6

174

3.

(5.)

Foxconn CZ

72,8

89,5

4.

(3.)

Unipetrol

94,6

88,8

5.

(6.)

Agrofert Holding

71,4

83,4

83,4 71,4

6.

(4.)

RWE Transgas

85,0

78,6

78,6 85

7.

(9.)

Siemens Group ČR

56,8

70,7

70,7 56,8

8.

(7.)

Telefónica O2 Czech Republic

61,3

63,2

63,2 61,3

9.

(8.)

Morava Steel

58,0

62

10.

(10.)

TPCA

49,4

51,3

51,3 49,4

11.

(11.)

46,8

48,6

48,6 46,8

12.

(12.)

43,5

46,2

46,2 43,5

13.

(-)

*Čepro

33,7

43,4

43,4 33,7

14.

(14.)

Makro Cash & Carry ČR

38,3

39,3

39,3 38,3

15.

(21.)

Tesco Stres ČR

33,6

38,9

38,9 33,6

16.

(18.)

OKD

34,9

38,6

38,6 34,9

17.

(17.)

Ahold Czech Republic

35,1

38,3

38,3 35,1

18.

(15.)

České dráhy

36,8

36,4

36,4 36,8

19.

(16.)

Skanska CZ

36,5

35,9

35,9 36,5

20.

(22.)


31,7

35,6

35,6 31,7

ArcelorMittal Ostrava Panasonic AVC Network Czech

Tržby 2007

*V roce 2006 nebyla firma do žebříčku zahrnuta

Tržby 2006/2007 220 203,7 174 159,6 89,5 72,8 88,8 94,6

62 58

2007

Tab. č. 6: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) Zdroj: [160]

2006

Graf č. 4: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) Zdroj: [160]

Strategie prosperity těchto podniků je založená na úzké specializaci, na vysokém inovačním potenciálu a schopnosti nalézt, vytvářet a realizovat příležitosti v neustále se měnícím prostředí. MSP se musí více specializovat aby obstály v konkurenčním prostředí

Ve 21. století zvítězí také v ČR ty MSP, které si budou udržovat náskok před vlnou změn, budou umět neustále měnit hranice svých oborů, vytvářet nové trhy, razit nové cesty, tvořivě měnit pravidla konkure nce a zpochybňovat „status quo“. Slovy Charlese Handyho to budou ti, kdo „vynalézají svět“, a ne ti, kdo na něj reagují. Podle Gibsona [4] je k tomu třeba: nové pojetí principů • nové pojetí konkurence • nové pojetí organizace • nové pojetí vedení • nové pojetí trhů • nové pojetí světa •

24


V současném globálním světě musí být MSP v ČR v takovém postavení, které se konkurenci jen těžko napodobuje nebo které konkurence nebude chtít napodobit. Úspěch přinese strategie, při níž MSP mají snahu si vybudovat postavení předního světového výrobce v jednom konkrétním a úzce specializovaném tržním segmentu.

Co musí MSP udělat, aby byl dlouhodobě konkurenceschopný

Ze stávající globální ekonomické krize mohou vyjít úspěšně jen ty podniky, které strategicky potřebné inovace svých technologií a racionálně do těchto oblastí investují. V podniku postupně nastupuje nové pojetí řízení, které je významně odlišné od pojetí v industriální době. Důvodem je bouřlivý rozvoj vzdělanosti populace a rozvoj informačních technologií. Pojetí řízení v podniku se dnes stává faktorem konkurenceschopnosti podniku.

Současné pojetí řízení podniku

Moderní pojetí řízení podniku, které má podpořit konkurenceschopnost podniku propojuje vizi, cíle a strategie s řízením lidských zdrojů, informačních zdrojů, podnikových struktur a systémů manažerských procesů – viz. obr. č. 3. Práce s informacemi a řízení informačních toků je významnou kompetencí podniku a jednotlivých útvarů. MSP potřebují samostatné a tvořivé pracovníky, kteří jsou schopní spolupracovat na realizaci a trvalé inovaci cílů a strategií firmy. Na významu nabývají podnikové procesy žízení lidských zdrojů, informačních zdrojů a technologických procesů a systémů. Všechny stupně řízení a všechny podnikové činnosti propojuje a integruje podnikový informační systém. Podnikový informační systém musí být „ušitý na míru“. Jeho úkolem je umožnit všem pracovníkům podniku, aby bez průtahů získali data, která potřebují ke své práci. Prostý nákup, byť drahého a výkonného software bez jeho přizpůsobení pracovníkům ve firmě a bez důkladného proškolení všech uživatelů, je málo užitečný.

Proč je pro podnik důležité nalézt rovnováhu mezi ekonomickým, sociálním a enviromentálním prostředím

VIZE Moderní informační systém propojuje veškeré činnosti podniku

CÍLE A STRATEGIE

Řízení lidských zdrojů

Řízení informačních zdrojů

Řízení procesů a systémů

MANAŽERSKÉ PROCESY Obr. č. 3: Model řízení podniku z pohledu toku informací

25


Podnik dosahuje zisk v reálném ekosociálním prostředí. Management proto musí hledat v této situaci v podniku proporce tří pilířů: • ekonomického • sociálního • enviromentálního Havárie kteréhokoliv pilíře může vést k destrukci ekonomiky podniku. Podniky čelí riziku

Prof. MSc. Karel Rais, Ph.D., MBA, rektor VUT Brno, ČR

Každý rozhodovací proces podrobte v podniku analýze rizika

Vidíme, že dobrá znalost globálního, regionálního i lokálního prostředí je tedy nezbytná pro to, aby se manažer mohl kvalifikovaně rozhodovat, a především čelit rizikům diskontinuálního podnikatelského prostředí a hledat příležitosti. V současné době čelí MSP mnoha rizikům. Jak uvádí Kateřina Stíchová (2006)tato skutečnost také vyplývaá z průzkumu poradenské společnosti Consulting České spořitelny, které se zúčastnilo sto čtyřicet devět firem. Firmy si často nejsou vědomé klíčových rizik, případně jejich dopad nedoceňují. Ty firmy, které zavedly alespoň částečné řízení rizik, považují podnikatelské prostředí v ČR za rizikové z padesáti tří procent. Společnosti, které svá rizika neřídí, ho vnímají mnohem hůře a považují jej za rizikové ze sedmdesáti procent. Každé firmě hrozí z okolí i zevnitř mnohá nebezpečí, ale management firmy tato nebezpečí často buď nevidí, nebo se domnívá, že čas tento problém vyřeší. K. Rais v [5] mezi takové „nehlučné zabijáky“ efektivity firmy zařadil: • nejasná strategie • konflikt priorit • neefektivní vrcholové vedení • nevhodný řídící styl • špatná komunikace • neuspokojivá koordinace funkcí • nedostatek řídících schopností • nedostatečná motivace pracovníků Riziko se stává významným faktorem ve strategickém řízení firmy. Prakticky každý strategický rozhodovací proces manažera musí být podroben analýze z pohledu rizika. Manažer musí riziko předvídat, vidět i řešit. Proto je třeba, aby současní manažeři věnovali významnou pozornost teorii a praxi podnikového rizika [5].

Proč by mělo podniku záležet na životním prostředí

Významný je také environmentální pilíř ekonomiky podniku. Lidé si taktéž stále více uvědomují nebezpečí, že svojí činností zničí podmínky pro svoji existenci. Čím je populace bohatší, tím více by se měla věnovat ochraně životního prostředí. Chce-li si podnik v budoucnu udržet zákazníky, musí i on usilovat o udržitelný rozvoj prostředí, v němž člověk a ostatní tvorové žijí. Špatná pověst v oblasti vlivu činnosti podniku na životní prostředí může vést k fatálním dopadům pro podnik v oblasti životního prostředí lze očekávat pro podnik v blízké budoucnosti stále větší nabídku významných příležitostí.

MSP se stávají páteří V nastupující hospodářské krizi si klademe otázku, jaký bude mít tato krize dopat na rozvoj nebo dokonce i existenci MSP. Domnímáv se, že malé a střední podniky ekonomiky mnoha zemí mají velikou šanci dobře se přizpůsobit současným turbulentním požadavkům

podnikatelského prostředí. Ve světě stejně jako v EU se malé a střední podniky stávají páteří ekonomiky zemí. Na celkovém počtu podniků v ČR se v roce 2007 26


podílely podniky s počtem zaměstnanců do deseti více než devadesát pěti procenty. Práci u nich našla více něž třetina zaměstnanců. Přínos drobných podniků s méně než deseti zaměstnanci v Česku stále roste. Proto i úkolem tohoto textu je podpořit rozvoj MSP prostřednictvím zkvalitňování jejich lidských zdrojů a pomoci jim překonat potíže nastupujícího krizového období. Změny v podnikatelském prostředí v ČR po roce 1989 vedou i ke změnám v požadavcích na top management podniku. V plánovaném systému ekonomiky v ČR do roku 1989 vedli podnik inženýři - specialisté. Hlavním úkolem bylo vyrobit to, co plán určoval. S odbytem nebyly problémy. RVHP7 odbyt ČR garantovala. Po roce 1989 však funkce ředitele podniku vyžadovala především hledání nových příležitostí a možností zapojení do globální ekonomiky. Proto současní ředitelé potřebují znalost cizích jazyků. Roste význam ekonomických a právních kompetencí top manažerů. Ředitel nese odpovědnost za správný směr vývoje a zaměření činností podniku. Na tyto úkoly však drtivá většina nových manažerů po roce 1989 v ČR nebyla připravena. Problém je v tom, že zvláště starší manažeři mají pocit, že svoji práci dělají dobře a obětavě a že jen podnikatelské prostředí je nepřátelské. Neumí efektivně plánovat, a proto jim neustále chybí čas. Dokonce nemají čas ani na sebe, ani na svoji rodinu, a tak prožijí méně hodnotný život, než tomu mohlo být. Mnozí své slabé stránky nevidí nebo nechtějí vidět. Čeští manažeři nad 45 let však podle výzkumu STEM neradi přiznávají, že něco nezvládají. Spíše deklarují, že žádný problém necítí. Jde o obrannou reakci. Skutečným důvodem je fakt, že začínají cítit velkou konkurenci na trhu práce. Jak starší manažeři hodnotí sami sebe (%): 30 27 25

20

18

15

13 11 9

10

5 0 Praxe

Řídící schopnosti Odborné znalosti

Pracovitosť

Důvěryhodnost

Graf č. 5: Nejčastější uváděné přednosti manažery (výzkum za duben 2006 až červen 2006) Zdroj: [297] 7

RVHP nebo-li Rada vzájemné hospodářské pomoci bylo hospodářské seskupení socialistických zemí s proklamovaným cílem koordinovanou spoluprací přispět k rozvoji členských států. Ve skutečnosti nástroj k prosazení strategických ekonomických zájmů SSSR a k řešení ekonomických potíží plánovaného hospodářství. Rada vzájemné hospodářské činnosti byla ustavena ve dnech 5. až 8. 1. 1949 v Moskvě a jejími zakládajícími členy byla Albánie (roku 1961 vyloučena), Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, SSSR. Další členové: NDR (od roku 1950), Mongolsko (od roku 1962), Kuba (od roku 1972), Vietnam (od roku 1978). RVHP zanikla v roce 1991. 27

Jak se změnila po roce 1989 práce vedoucích pracovníků (manažerů) v ČSFR a následně v ČR

„Každý myslí jak změnit svět, nikdo však nemyslí na to jak změnit sám sebe.“ Lev Nikolajevič Tolstoj


To nejdůležitější, co je třeba u českých manažerů změnit, je změna jejich myšlení z industriálního přístupu k jejich práci, který již jen dožívá, k přístupu, který vyžaduje 21. století. 25

20

20

15

13

12

11

10 7 5

0 Nedostatek autority

Neznalost jazyků

Vyšší věk

Vznětlivost

Malá flexibilita

Graf č. 6: Nejčastější manažery uváděné nedostatky (výzkum za duben 2006 až červen 2006) Zdroj: [297]

Jak vidí vrcholový manažeři budoucnost světové ekonomiky a světa businesu

Společnost Pricerwaterhouse Coopers (PwC) provedla v roce 2006 výzkum u 1150 vrcholových manažerů v padesáti zemích během loňského září až listopadu. Výsledky výzkumu uvádíme v následující tabulce. Nejvíce respondentů (454) bylo ze západní Evropy a z Asie (277).

50

49 42

40

7

6 2

jsem si jist, že ano

jsem si víceméně jist

1

nejsem si příliš jist vůbec si nejsem jist

roční výhled

1

2

nevím

tříletý výhled

Graf č. 7: Poroste obrat Vaší firmy? Zdroj: [298]

Zakladatel a prezident Světového ekonomického fóra profesor Klaus Schwab pořádal na úvod zasedání v 2008 „brainstorming“. Jeho účastníci odpověděli na otázku, co nejvíce ohrožuje stabilitu globálního hospodářství (ze 100 % respondentů):

28

Hlavní problémy podnikání v ČR Riziko Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců Pokles klíčových ekonomik Nadměrná regulace podnikání Konkurence zemí s nízkými náklady Ochranářské tendence ze strany vlád Terorismus

Stř. a vých. Evropa

Latinská Amerika

Asie

Západní Evropa

Severní Amerika

63

46

79

55

61

58

62

77

52

66

57

66

69

52

51

47

38

68

45

42

54

57

53

26

36

19

26

46

25

39

Tabulka č. 7: Čeho se šéfové firem nejvíce obávají Zdroj: [299]

Tato tabulka ukazuje, že se přední světoví manažeři při nástupu krize ani tak nebojí konkurence zemí s nízkýmy náklady jako je tíží nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pokles výkonnosti ekonomik zemí V ČR se po roce 1989 významně prosadili zásady neoliberalosmu. Po letech socializmu lidé věřili, že neoliberalismus vyřeší veškeré ekonomické problémy, efektivně rozdělí zdroje a zajistí aby ekonomické činnosti subjektů hospodářské sféry sloužily efektnímu veřejnému rozvoji (navázali jsme na thatcherismu, reaganomiku, „washingtonského konsensu – hájící privatizaci, liberalizaci i cílené záměření centrálních bank na inflaci). Bankovní systém získal plou volnost pro své rozhodování. Posledních 200 let, až do vzniku Velké hospodářské krize v létech 1929 – 1933 se teorie a praxe kapitalismu řídila klasickou, neoliberální teorií (nevměšování státu do ekonomiky). V Evropě se na konci roku 1928 a v USA na začátku roku 1929 rozpadá se bankovní systém, bankrotují velké korporace, roste nezaměstnanost, hospodářství je v krizi. Důvodem byla skutečnost, že v ekonomice a politice převzaly taktovku velké korporace, které významně ovládli politiku a dokonce i rozhodování vlád. Vlády začaly přijímat opatření, která více prospívala jednotlivým korporacím, než celku. Ekonomiku a politiku ovládl protekcionalismus a korupce. Roosevelt: „Vláda, které vládnou peníze je stejně nebezpečná, jako vláda složená ze zločinců“. V této situaci sehrál jedinečnou roli tehdejší president, Franklin Delano Roosevelt. Ve svém projektu The New Deal definoval potřebnost rozhodující kontroly státu nad činností obřích korporací, požadavek jejich přeorientace na řešení národních problémů a vyvedení hospodářství z krize prostřednictvím aktivních zásahů státu do makroekonomických procesů. Presidentovi radil přední ekonom té doby, J. M. Keynes a jeho tvrzení, že „současný kapitalismus se principiálně nemůže rozvíjet bez státní regulace“.

29


Proti tomuto řešení se postavily zuřivě jak korporace, tak tehdejší tisk. Roosevelt vydržel a Amerika krizi zvládla. I dnes je oprávněný tzv. Rooseveltův model, který stojí na třech pilířích: a) Oddělení velkých korporací od možnosti prosazovat si v politice své korporátní zájmy b) Prosazovat smíšenou ekonomiku c) Zajistit sociální charakter státu. Ve dvacátém století se prosazuje v ekonomice zemí konkurence podniků a odvětví, do regulace světové ekonomiky se aktivně zapojuje Breton-Woodské finanční instituce (Mezinárodní měnový fond, Světová banka) a WTO. Nastupuje globalizace. Svět prožívá období prosperity. Vzniká triáda integračních seskupení – NAFTA, ASEAN a EU. K bouřlivému rozvoji globálního hospodářství je třeba stále více nafty. Její cena trvale rostla, až se nakonec zcela oddělila od tržní cenotvorby a tím se porušily základy konkurence v tomto odvětví. Důsledkem je v globálu vznik ohromných objemů volných finančních prostředků, inflačních tendencí a znehodnocování hlavních světových měn Nadnárodní korporace disponují aktivy bilionů dolarů, takže konkurence je zcela vyřazena a funguje jen u malých a středních podniků. U těchto korporací významně klesá kvalita a stav vrcholového managementu, který se zcela oddělil od reality a pojem etika je mu velmi často cizí. Smysl existence korporací (pro blaho všech) nahradila filosofie bezuzdného drancování zdrojů a zisku. Lidská práva jsou jen pláštíkem pro prosazování zájmů businessu. Krize, ať již národní, nebo globální vzniká tehdy, když se dostanou do rozporu síly a paradigmata, na nichž je společnost postavená s potřebami dalšího vývoje společnosti. Je to zcela přirozený proces, pomocí něhož se společnost zbaví všeho, co brání přechodu na vyšší stupeň vývoje. Dnes je to zcela jistě potřeba změny struktury globálního hospodářství, které má být založeno na znalostech, zásadních inovací HIT, nové rozdělení světa, politiky, nová filosofie společnosti atd.

Graf. č. 8: Cykličnost světové ekonomiky Zdroj: [266] 30


Prof. R. I. Khasbulatov [265] definuje příčiny současné krize, která otřásá strukturou světové ekonomiky takto: Cykličnost světové ekonomiky • Cykličnost dynamiky světové ekonomiky, národních ekonomik rozvinutých zemí a zvýšení synchronizace procesů cykličnosti v hlavních světových centrech; • Globalizace světové ekonomiky a světových financí na pozadí růstu politické nestability a růstu hrozeb vojenských konfliktů v různých regionech světa; • Specifický vliv vysokých cen ropy na proudění úvěrového kapitálu, (odtržení) tržní cenotvorby ropy od (klasického) procesu formování ceny a (tlak) obrovského množství (volných finančních prostředků) na světová finanční centra, vytvoření (spekulativních bublin) a mimořádný růst fiktivního kapitálu; • Formování procesů vedoucích k potlačování konkurence ve sféře poskytování finančního kapitálu, růst globální monopolizace; • Snížení efektivnosti a kvality managementu v USA, EU a Japonsku, neopodstatněné riskování v honbě za individuálním ziskem; • Krize Bretton-Woodského systému finančních institucí, založených ještě před koncem 2. světové války pro regulaci světového finančního systému. Nedostatek adekvátních nadnárodních institucí pro řízení současných finančních toků; • Neadekvátní metodologická základna (liberálně-monetární přístupy), které jsou dnes základnou pro hospodářskou politiku většiny států světa (rozvinutých i transformujících se ekonomik); V roce 1997 při řešení Asijské krize Malajsie odmítla pomoc a řešení MMF a jako první se tehdy z krize dostala. Právě to ukázalo, že dosavadní nadnárodní korporace a světový finanční systém včetně jeho řídících institucí vykazují příznaky budoucí krize. První příznaky finanční krize se v USA projevily v roce 2007 v systému amerických hypoték. Vláda USA totiž léta prosazovala sociální politiku podle níž je třeba snižovat sociální rozdíly mezi bohatými a středními vrstvami společnosti (každý Američan by měl dosáhnout co nejvýhodněji na své bydlení). Rozsah úvěrů vedl nakonec k neschopnosti obyvatelstva splácet úvěry a k bankrotu bank (Fannie Mae a Freddie Mac – objem jejich hypotečních úvěrů činil 6 bilionů dolarů). Pokud by tyto obrovské společnosti zbankrotovaly, vážně by utrpěl celý finanční systém. Druhá vlna finanční krize zasáhla investiční banky a rozdrtila zcela neočekávaně takové kolosy, jako byl Lehman Brothers, Merril Lunch. To již byly zasaženy opory finančního systému a jejich zhroucení by mělo dopad na celosvětový finanční systém. Lehman Brothers byl částečně znárodněn, Merrill Lynch byl levně odkoupen Bank of America. Třetí úder krize dopadl na největší investiční skupiny na světě, American International Group (AIG) Investments (v 60 zemích světa řídila investiční aktiva o více než 753 miliard USD a hypoteční aktiva více než 300 mld USD). Vláda 31


USA převzala závazky banky a fakticky ji také znárodnila. Protože se hroutily další a další banky, rozhodla se vláda vykoupit tyto nemocné banky a převést je pod státní kontrolu. Je však třeba říci, že země EU nevystupují jako jeden útvar. Každá země si řeší potíže sama s respektováním pravidla, že „členové EU nesmí způsobit újmu jeden druhému, koordinovat národní opatření, uskutečňovat mezibankovní úvěrové operace na celém teritoriu EU, atd.“. Nafta, EU a Japonsko vyčlenilo 300 mld EUR na řešení krize. ASEAN vytvořil fond na řešení krize ve výši dalších 300 mld USD. Země G7 (11. a 12. října 2008) na svém zasedání ve Washingtonu vypracovaly plán na překonání krize, který měl následujících 5 bodů: • Využít jakékoliv stávající prostředky pro podporu systému nezbytných finančních institucí a nedopustit jejich krach. • Přijímat jakákoliv opatření na odblokování úvěrování resp. finančních trhů, pro zabezpečení širokého přístupu ke zdrojům financování, likviditě bankám a jiným finančním institucím. • Zajistit bankám možnost, v případě nutnosti, získat kapitál ze soukromých nebo i ze státních zdrojů v dostatečné výši pro obnovení důvěry a možnostem obnovení poskytování úvěrů podnikatelům a soukromým osobám. • Zajistit spolehlivost národním programům pojištění vkladů. • V případě nutnosti přijímat opatření pro obnovu sekundárních trhů hypotečních a jiných cenných papírů. Účinná pomoc Mezinárodního měnového fondu ani Světové banky se neprojevila a tyto instituce ztrácí akční schopnost. Důsledkem tohoto vývoje budou kolosální globální změny ekonomického, ale i politického řádu světa. Výše uvedené zasedání G7 ukazuje, že se země dohodly na zásadním přebudováním světové finanční architektury: 1) Federální rezervní systém USA (FED), Evropská centrální banka (ECB), Centrální banka Anglie a Centrální banka Švýcarska se rozhodly odstranit všechny (jakékoliv!) omezení na poskytování likvidity v USD národním bankovním systémům do 30. dubna 2009. Po uplynutí několika hodin se k tomuto rozhodnutí připojila i Centrální banka Japonska. 2) Všech pět centrálních bank okamžitě začaly provádět aukce bez omezení: 14. října provádí úvěrovou zástavní aukci na 7 dnů Centrální banka Anglie, 15. října provádí úvěrovou zástavní aukci na 7 dnů Centrální banky Švýcarska i Japonska, ECB začíná provádět každodenní aukce od 15. října. Všech pět centrálních bank oznamují provádět další aukce na dobu 28 a 84 dní, úrokové sazby budou fixní. 3) ECB oznámila, že bude provádět aukce do ledna 2009, které vytvoří neohraničenou nabídku USD v EU. 4) Došlo k rozšíření celého spektra instrumentů, které mají kompenzovat přítok USD na trhy «eurodolarů». Jestliže se měnová politika všech Centrálních bank doposud stavěla na limitech v nabídce likvidity a úrokových sazbách, tak od ted' bude jediným nástrojem regulování refinancování v UM fixní úrokové sazby. 32


5) Všechna, tato rozhodnutí světových ekonomických velmocí převádí globální finanční systém uplně na jinou úroveň. Následně se bude situace vyvíjet pravděpodobně během setkání G-8 (ne G-7) v Tokiu 24. – 25. října. Výrazné znárodňování mění podstatu kapitalismu. Neoliberalismus předal vládu keynesianství v řízení hospodářství a ekonomiky zemí i světa. Zdá se, že současný kapitalismus nemá schopnost samoregulace systému a bez státních zásahů neumí fungovat. Mnozí politici a teoretici ekonomie s takovým řešením nesouhlasí. Uveďme jen výrok profesora Chicagské univerzity Luis Zingalese. „Chceme žít ve světě, kde jsou zisky individuální záležitostí a na ztrátách se budeme podílet všichni?“. Avšak dnešní svět nemá efektivní nástroje, které by působily proti globální krizi. Je šokující, že OSN, EU Nafta, ALADI, ASEA ani další mocná ekonomická seskupení neměla v „šuplíku„ plán opatření pro případ v zniku globální krize i když ji všichni očekávali. Již J. E. Stiglitz (profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yirku) ukázal, že země, které důsledně dodržovaly neoliberální politiku velmi často ztratily růstový potenciál, a když rostly, připadla nepoměrně vysoká část přínosů lidem na vrcholu společnosti. (www.project-syndicate.org) a sociální pilíř společenské bezpečnosti se zhroutil. Následkem byly války a hladomory. Rozvojovým zemím bylo MMF doporučeno, aby vlády přestaly intervenovat do zemědělského sektoru. Farmáři těchto zemí nebyli následně schopni obstát v superkonkurenci s farmáři z Evropy a Spojených států, kde dotace do zemědělství přetrvávají. Rozvojové regiony jen těžce čelí globální, finanční a hospodářské krizi, která v roku 2008 vyplynula. Joseph E. Stiglitz konstatuje, že: „Dnes existuje nepoměr mezi sociálními a soukromými výnosy. Dokud nebude obojí úzce provázáno, nemůže tržní systém dobře fungovat.“ (www.project-syndicate.org)

33


34


2 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6.

2.1

Podnikatelské prostředí ČR Podnikatelské prostředí ČR. Ekonomická složka podnikatelského prostředí. Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí. Technologická složka podnikatelského prostředí. Etická složka podnikatelského prostředí. Sociální složka podnikatelského prostředí.

RNDr. Petr Nečas Ministr práce a sociálních věcí

Podnikatelské prostředí ČR

Malí a střední podnikatelé všude ve světě jsou vysoce citliví na vývoj podnikatelského prostředí, které je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání především v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a fungování trhů.

Ing. Zdeněk Škromach Stínový ministr práce a sociálních věcí

Podnikatelské prostředí definujeme jako souhrn podstatných vlivů působících jak na podnikatele, tak i na podnik a na podnikání. Zahrnuje vlivy, jež působí na soustavnou činnost prováděnou podnikatelem nebo podnikem vlastním jménem a na jeho vlastní zodpovědnost za účelem zhodnocení podnikatelského potenciálu. Podnikatelské prostředí členíme na podnikatelské prostředí vnitřní a podnikatelské prostředí vnější. Vnitřní podnikatelské prostředí tvoří veškeré vnitřní faktory, které mají vliv na plnění vize, cílů a strategií podniku. Analýza faktorů vnitřního (interního) prostředí pomáhá podniku: • odhalit jeho silné a slabé stránky • nalézt specifické přednosti, které umožňují podniku odlišit se od konkurence Vnitřní prostředí podniku lze podle funkčních oblastí členit na: • Management – plánování, organizování, personalistika, motivace, kontrola. • Marketing – marketingové systémy, produktivita, funkce. • Finance – aktivita, likvidita, zadluženost, ziskovost, rozvoj. • Produkce – výroba, pracovní síla, kvalita, zásoby. • Výzkum a vývoj. • Informační systém. Vnější podnikatelské prostředí tvoří všechny vnější faktory, které mají vliv na tvorbu a realizaci vize, cílů a strategií podniku. Vnější prostředí lze členit: • podle složek prostředí: • politické a právní • ekonomické • sociální, kulturní a demografické • technologické • ekologické • podle rozsahu působnosti na: 35

Definice podnikatelského prostředí

Vnitřní podnikatelské prostředí

Vnější podnikatelské prostředí Struktura vnějšího podnikatelského prostředí

Podnikatelské prostředí v ČR • • • • •

•

mezinárodní národní regionální odvětvové

podle kontrolovatelnosti faktorů: • nekontrolovatelné • kontrolovatelné podle vztahu k firmě: příležitosti • hrozby •

Co poskytuje MSP strategická analýza podnikatelského prostředí

Podnik potřebuje pro své strategické řízení strategickou analýzu vnějšího podnikatelského prostředí. Ta poskytuje manažerům podniku informace o pozici, kterou jejich podnik v externím prostředí zaujímá a o příležitostech, na které může podnik dosáhnout. V současném externím diskontinuálním podnikatelském prostředí, které je charakterizováno neustálými změnami, tvoří analýza stavu externího prostředí podniku základ, na jehož výsledcích je možné rozhodovat o strategii podniku.

Působení podniku má být pro okolí Jen připomínáme, že k tomu, aby byl podnik úspěšný, musí být jeho působení pro přínosem jeho okolí přijatelné a přínosné.

Také v ČR nastupuje od roku 1989 turbulentní podnikatelské prostředí. Firma se musí tomuto turbulentnímu prostředí přizpůsobit. Protože většina MSP vznikla až po roce 1989, musí majitelé v souvislosti s přirozeným rozvojem firmy ve firmě průběžně provádět změny, s nimiž se však pojí automaticky riziko neúspěchu. Na obrázku číslo 18 jsou znázorněny nejvýznamnější vlivy prostředí, které mohou

Zvláště lobbing je být, jak je uvádí Bělohlávek [3], pro malý a střední podnik důležité. dnes významným faktorem při Kapitálové trhy Makroekonomické zajišťování zakázek a vlivy Konkurenti prosazování zájmů Finanční firem v ČR Ekonomická politika analýza a sledování

Marketingové strategie

Demografický vývoj

Ekologie

Předvídáni demografickéh o rozvoje

Vláda

Zákonodárný sbor

Enviromentální politika firmy

Lobování

Nákupní politika

Podpora politických stran a lobování

Dodavatelé

Nábor a výběr pracovníků Výzkum a vývoj

Technologie

Citlivost vůči prostředí a změny

Sociální a kulturní vlivy

Obr. č. 4: Nejdůležitější vlivy externího prostředí, které působí na MSP Zdroj: [10]

36

Trh práce


Vnější podnikatelské prostředí jako souhrn externích faktorů rozhoduje o vizi, cílech, a strategiích podniku. Každý manažer ve své každodenní praxi potřebuje kvalitní informace o: • podnikatelském prostředí ČR • podnikatelském prostředí EU • globálním podnikatelském prostředí • oborovém podnikatelském prostředí Nejobecnější mantinely, s nimiž musí MSP v ČR počítat, nalezneme v dokumentu „Programové prohlášení vlády ČR“8. Programové prohlášení vlády rozpracovávají jednotlivé resorty do svých strategických priorit, a kraje do svých strategických plánů, (např. Strategický plán Zlínského kraje). Na činnost a strategii podniku má současný stav lokálního i globálního podnikatelského prostředí a jeho vývojové tendence rozhodující vliv. Dobrý manager a leader musí dobře znát vývojové trendy podnikatelského prostředí regionu, ČR, EU i světa, aby mohl na vývoj s předstihem reagovat.

Meziročně v %

Podnikatelské prostředí EU je pro podnikání příznivé. V roce 2006 jsme zaznamenali 3,5 v eurozóně tempo 3 ekonomického zisku 2,6 %. Celkový 2,5 rozpočtový deficit 2 eurozóny klesl z 2,5 % v roce 2005 na 1,6 % 1,5 HDP v roce 2006. 1 V roce 2008 HDP 0,5 eurozóny ovšem poklesne v důsledku 0 3/04 9/04 3/05 9/05 3/06 9/06 3/07 vážné globální krize HDP v konstantních cenách inflace finančního systému. Graf č. 9: Časová řada HDP a inflace zemí eurozóny (2004-2007) Zdroj: [300], [301]

Na vytváření podnikatelského prostředí v ČR se významně podílejí státní orgány, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová pracoviště, banky, pojišťovny, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, ale také tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři. Pro následující roky bude strategie rozvoje malého a středního podnikání v ČR vycházet ze strategického dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu 8

Programové prohlášení vlády České republiky je dokument, ve kterém se nová vláda zavazuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a veřejnosti plnit cíle a priority vycházející z jejího volebního programu. (http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=20780) 37

Hospodářský vývoj EU v roce 2007 (vybrané země, údaje v procentech) Meziroční růst HDP 2007 Lotyšsko

10,8

Slovensko

10,4

Litva

8,8

Česko

6,6

Polsko

6,5

Bulharsko

6

Rumunsko

6

Finsko

4,4

Španělsko

3,8

Nizozemsko

3,5

Británie

3,1

Německo

2,5

Francie

1,9

Itálie

1,8

Maďarsko

1,3

Kdo se podílí na tvorbě podnikatelského prostředí Co bude určovat rozvoj MSP v následujících letech v ČR Rysy současného podnikatelského prostředí ČR

Podnikatelské prostředí v ČR Rysy současného podnikatelského prostředí ČR

„Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období let 2007 – 2013“9. Současné podnikatelské prostředí České republiky se vyznačuje následujícími rysy: • vysokou mírou otevřenosti ekonomiky • harmonizací většiny národních předpisů s legislativou Evropské unie • klesající mírou daně z příjmu při zachování vysokého zdanění práce (odvody na zdravotní a sociální pojištění), složitostí daňového systému a jeho vysoké administrativní náročnosti. • relativně vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezující pružnou reakci na vývoj trhu • omezeným kapitálovým trhem • konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele • chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií • zlepšujícími se možnostmi vymahatelnosti práva • vyhovující strukturou nabídky pracovní síly • vysokým podílem veřejných prostředků využívaných pro nepřímé formy podpory • vytvořením struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů a rostoucí zkušeností v této oblasti • přílivem zahraničních investic generujících poptávku po subdodavatelích • zlepšující se nabídkou průmyslových zón na zelené louce • nedostatečnou infrastrukturou přenosu výsledků výzkumu vývoje do komerčního využití

Vliv strukturálních fondů EU na podnikatelské prostředí v ČR

I v době krize budou zásady tohoto projektu pro MSP prospěšné. V současném krizovém období pomůže ekonomice ČR také statečnost, že infrastruktura pro rozvoj podnikání v ČR bude v příštích letech posilována a zkvalitňována mimo jiné s využitím prostředků strukturálních fondů EU v programech zaměřených především na: • budování infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace • vzdělávání podnikatelů • rozvoj klastrů • podporu vstupu na zahraniční trhy • rozvoj informačních a poradenských služeb, včetně poradenských služeb pro přípravu projektů předkládaných do operačních programů

Složení podnikatelského prostředí

V následujícím textu uvádíme statistické údaje a analýzy o jednotlivých složkách podnikatelského prostředí ČR, v němž podnikatelé zakládají podniky a realizují svoje aktivity. Složky podnikatelského prostředí budeme členit na: • ekonomické podnikatelské prostředí ekonomické • technologické • politické a legislativní technologické • etické sociální politické a • sociální etické legislativní

Obr. č. 5: Členění podnikatelského prostředí 9

http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf 38


2.2

Ekonomická složka podnikatelského prostředí ČR

Základní data o ČR10: Rozloha: 78 867 km2 Počet obyvatel: 10 467 542 mil. Státní zřízení: republika Správní členění: 14 krajů Národnostní složení: Češi 94,0 % (včetně Moravanů a Slezanů), Slováci 3 %, Rómové 1,3 %, Poláci 0,6 %, Němci 0,5%, ostatní 0,6 % Náboženství: římští katolíci 39,5 %, protestanté 4,2 %, ateisté a bez vyznání 39,5 %, ostatní 16,8 % Úřední jazyk: čeština Další nejvíce používané jazyky: angličtina a v příhraničních oblastech němčina, polština, slovenština Hlavní město: Praha 2.2.1

Ing. Jiří Kalousek ministr financí

Ekonomická složka podnikatelského prostředí podniková sféra

Významným ukazatelem hospodářského vývoje každé země je absolutní hodnota a tendence vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Hrubý domácí produkt je dán součtem všech přidaných hodnot vyprodukovaných v ekonomice. Je to tedy součet soukromé spotřeby, vládní spotřeby, investic do výrobního vybavení a rozdílu mezi exportem a importem.

Mgr. Bohuslav Sobotka stínový ministr financí

Světová banka uvádí následující pořadí zemí podle HDP a parity kupní síly a podíl zemí na světové ekonomice v %:

USA Čína Japonsko Německo Indie Británie Francie Rusko Itálie Brazílie Španělsko Mexiko Česká Republika

Podíl na světové ekonomice (v %) 22,5 9,7 7,0 4,6 4,3 3,5 3,4 3,1 3,0 2,9 2,2 2,1 0,4

Tabulka č. 8: Podíl jednotlivých zemí na světové ekonomice (v %), 2007 Zdroj: [302]

10,3

1. USA 5,3

2. Čína 3,9

3. Japonkso 2,5

4. Německo

2,3

5. Indie 6. Británie

1,9

7. Francie

1,9

8. Rusko

1,7

9. Itálie

1,6 1,6

10. Brazílie 11. Španělsko

1,2

12. Mexiko

1,2

Česká republika

0,2

Graf č. 9: HDP podle parity kupní síly (v bilionech dolarů), 2007 Zdroj: [302]

10

Zdroj: Wikipedie.cz [online] Česko, c2002 [cit. 2009-08-31]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika 39

Paul Dundes Wolfowitz prezident Světové banky


OECD11 uvádí následující fakta meziročního růstu HDP – viz tab. č. 7: Země (oblast) Eurozóna USA Německo Británie Francie Itálie Polsko Rakousko Česko Maďarsko Slovensko

2007 2,6 2,6 2,6 3,1 1,9 1,8 6,5 3,3 6,5 1,8 9,3

2008 1,9 1,8 1,8 2,0 1,8 1,3 5,6 2,5 4,6 2,6 7,3

2009 2,0 1,6 1,6 2,4 2,0 1,3 5,2 2,5 4,9 3,8 6,9

Tabulka č. 9: Hospodářský růst vybraných zemí OECD (meziroční změny HDP v %) 2008 Zdroj: [303]

Největší hospodářský růst měly v letech 2006-2007 následující země: Čína, Indie, Rusko, Polsko. 11,4 11,1 9,4

7,4 6,2

Růst globální ekonomiky v letech 2006 a 2007 táhne Čína, Indie, Rusko

6,6

7,6

6,7 5,3 5,1

3,9 2,9

2,9

3,2

2006

Svět

Čína

Indie

Rusko

Polsko

Anglie

1,7

Německo

Kanada

2,9 2,7 2,1

Maďarsko

2

1,8

Japonsko

1,8

Francie

Itálie

1,9 1,8

2,4

USA

2,8 2,2

2007

Graf č. 11: Tempo růstu reálného HDP 2006-2007 ve vybraných zemích Zdroj: [140]

11

Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (OECD). Do této skupiny patří v současnosti třicet zemí, ĆR je členem od roku 1995. OECD pravidelně každých 18 měsíců zpracovává hospodářské přehledy o jednotlivých členských zemích, ve kterých se snaží na základě zkušeností ostatních členů formulovat konkrétní doporučení pro hospodářskou politiku. Zakládajícími zeměmi byly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Kanada, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie a USA. V dalších letech se novými členy OECD staly Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie(1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), Korea (1996), Slovensko (2000).

40


40,7

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

S růstem globální ekonomiky roste finanční bohatství světa Nástup globální finanční krize však ukazuje, že v systému vznikají „bubliny“.

2007

Graf č. 12: Finanční bohatství světa (v bilionech dolarů) Zdroj: [140]

10,1

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Od roku 2003 vidíme téměr lineární nárůst multimilionářů ve světě

2007

Graf č. 13: Počet multimilionářů ve světe (v milionech) Zdroj: [140]

Největší američtí miliardáři v roce 2008: 1.

Bill William Gates III. (52 let)

2.

57 miliard dolarů

50 miliard dolarů Berkshire Hathaway

Microsoft 3.

5.

Lawrence Ellison (64 let)

Warren Buffett (78 let)

4.

Jim Walton (60 let)

27 miliard dolarů

23,4 mld. dolarů

Oracle

Wal-Mart

S. Robson Walton (64 let)

6.

Alice Walton (59 let)

23,3 mld. dolarů

23,2 mld. dolarů

Wal-Mart

Wal-Mart 41

Nejbohatší američtí miliardáři


7.

Christy Walton s rodinou (53 let)

8.

Michael Bloomberg (66 let) 20 miliard dolarů

23,2 mld. dolarů Wal-Mart 9.

Charles Koch (72 let)

Bloomberg 10. David Koch (68 let)

19 miliard dolarů

19 miliard dolarů

Koch Industries

Koch Industries

Obr. č. 6: Největší američtí miliardáři (2008) Zdroj: [268]

Hospodářské noviny dne 25. 6. 2008 uveřejnily statistiku, jak roste v ČR od roku 2004 počet dolarových milionářů. I v tomto případě jde o přibližně lineární závislost

2004

2005

11,9

13,1

14,76

2006

17

2007

Graf č. 14: Počet dolarových milionářů (tisíce osob) v ČR Zdroj: [240] Svět zpomaluje svůj hospodářský vývoj. Ve druhé polovině roku 2008 musí svět čelit globální krizi finančních systémů a v roce 2009 lze očekávat globální hospodářskou krizi

Svět zpomaluje svůj vývoj a to se projeví i na HDP ČR. Graf č. 10 uvádí meziroční nárůst HDP. Do roku 2006 táhl rozvoj hospodářství ČR vyvíjející se export. Od roku 2007 to je 7 6,5 především spotřeba 6,4 6 domácností. V roce 2008 zavedla ČR reformu 4,9 5 4,6 veřejných financí a 4 následně došlo ke zvýšení 3 cen potravin a léků. V důsledku toho jistě 2 klesne spotřeba. Lze proto 1 očekávat snížení rychlosti 0 růstu mezd a následně 2006 2007 2008 * 2009 * snížení spotřeby. Růst HDP v roce 2008 již Graf č. 15: Růst HDP ČR v roce 2006 a 2007 a jeho další prognóza, (* prognóza) dominantně nepotáhne Zdroj: [270] spotřeba obyvatel. HDP roku 2008 významně 42


ovlivní nástup globální krize a její dopad na ČR, Maďarsko a Slovensko. EU – 27 EU - 15 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko V. Británie

1995 2,6 2,5 2,4 2,9 5,9 3,1 4,5 3,9 2,2 9,8 2,8 9,9 3,3 -0,9 1,4 1,5 6,2 1,9 3,0 7,0 4,3 1,9 7,1 2,1 5,8 4,1 2,8 3,9 2,9

1996 1,8 1,7 1,2 -9,4 4,0 2,8 4,4 3,7 1,1 8,0 0,7 1,8 5,1 3,8 1,5 1,3 4,0 1,0 3,4 6,2 3,6 2,6 3,9 2,4 6,9 3,7 2,4 1,3 2,8

1997 2,7 2,6 3,5 -5,6 -0,7 3,2 11,1 6,1 2,2 12,5 1,9 2,3 8,5 8,3 5,9 4,6 4,9 1,8 4,3 7,1 4,2 1,8 -6,1 3,6 5,7 4,8 3,9 2,3 3,0

1998 2,9 2,9 1,7 4,0 -0,8 2,2 4,4 5,2 3,5 9,5 1,4 5,0 7,5 4,7 6,5 4,9 3,4 2,0 3,9 5,0 4,7 3,6 -4,8 3,4 3,7 3,9 4,5 3,7 3,3

1999 3,0 3,0 3,4 2,3 1,3 2,6 0,3 3,9 3,2 11,6 1,9 4,8 -1,5 3,3 8,4 4,2 4,1 2,0 4,7 4,5 3,9 3,3 -1,2 3,4 0,3 5,4 4,7 4,5 3,0

2000 3,9 3,9 3,7 5,4 3,6 3,5 7,9 5,0 4,0 10,2 3,9 5,0 4,1 6,9 8,4 5,2 6,4 3,2 3,9 4,2 3,9 3,4 2,1 4,5 0,7 4,1 5,0 4,3 3,8

2001 2,0 1,9 0,8 4,1 2,5 0,7 7,7 2,6 1,9 5,8 1,8 4,0 6,6 8,0 2,5 4,1 -1,1 1,2 1,9 1,1 2,0 0,8 5,7 5,1 3,2 2,7 3,6 1,1 2,4

2002 1,2 1,1 1,5 5,6 1,9 0,5 8,0 1,6 1,0 6,0 0,3 2,0 6,9 6,5 3,8 4,3 1,9 0,0 0,1 1,4 0,8 0,9 5,1 3,8 4,1 3,5 2,7 2,0 2,1

2003 1,3 1,1 1,0 5,0 3,6 0,4 7,1 1,8 1,1 4,3 0,0 1,8 10,3 7,2 1,3 4,1 -2,3 -0,2 0,3 3,8 -0,7 1,1 5,2 4,8 4,2 2,7 3,0 1,7 2,7

2004 2,5 2,3 3,0 6,6 4,4 2,1 8,1 3,7 2,3 4,3 1,2 4,2 7,3 8,7 3,6 4,9 0,4 1,2 2,0 5,3 1,3 2,4 8,5 4,7 5,4 4,4 3,2 4,1 3,3

2005 1,7 1,5 1,1 6,2 6,0 3,1 10,5 2,9 1,2 5,5 0,1 3,9 7,6 10,6 4,0 4,2 3,0 0,9 1,5 3,5 0,5 2,0 4,1 3,7 6,0 4,0 3,5 2,9 1,9

2006 3,0 2,8 3,1 6,1 6,4r 3,2 11,4 5,5 2,0 6,0 1,9 3,8 7,5 11,9 6,2 3,9 2,9 2,7 2,9 5,8 1,3 3,1 7,7 4,3 8,3 5,2 3,9 4,4 2,8

2007 2,5 2,2 1,7 6,9 6,6 1,5 4,8 3,8 2,5 5,5 0,2 4,4 8,0 8,1 3,1 0,8 3,6 1,6 4,1 7,1 1,4 2,6 6,6 3,8 14,3 4,7 3,6 2,2 2,7

Tabulka č. 10: Hrubý domácí produkt zemí EU ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) Zdroj: [271]

Vývoj HDP ČR za posledních 12 let a hlavní ekonomické indikátory Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 HDP mld. Kč 1 466,5 1 683,3 1 811,1 2 080,8 2 189,2 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 222,4 -b.c.

2007 3535,5

2008 3696,4

Tab. č. 11: Vývoj HDP ČR za posledních 13 let (v milionech Kč) Zdroj: [91] Vysvětlivky: b.c.- uváděno v běžných cenách Zdroj: Oficiální stránky Českého statistického úřadu.

8

7

6

5

2001 V dubnu 2000 schválila vláda zákon o investičních pobídkách, který do země nalákal velké investice, ty pomohly hospodářství k růstu až v dalších letech. Proto ekonomika klesá.

Únor 2004 - bez práce je rekordních 571 tisíc lidí Květen 2004 – vstup do EU odstartoval růst českých vývozů Listopad 2004 – listopadový zahraniční obchod je poprvé za deset let v plusu. 4

4

4

6,8 6,3

5,1

4

4,2

6,8

6,8

6,9

6,8

6,4

6,8 6,5

6,6

6,3

5,3

5,7

4,5

4,6

3,5 3,2

3

2

2,5

2,2 1,9

2,2 1,8

1,8 1,8

2,9

Květen 2005 Kolínská automobilka TPCA oficiálně odstartovala výrobu.

1

Březen 2006 Petr Kellner se jako první Čech oficiálně dostal na seznam miliardářů časopisu Forbes.

1Q /0 1 2Q /0 1 3Q /0 1 4Q /0 1 1Q /0 2 2Q /0 2 3Q /0 2 4Q /0 2 1Q /0 3 2Q /0 3 3Q /0 3 4Q /0 3 1Q /0 4 2Q /0 4 3Q /0 4 4Q /0 4 1Q /0 5 2Q /0 5 3Q /0 5 4Q /0 5 1Q /0 6 2Q /0 6 3Q /0 6 4Q /0 6 1Q /0 7 2Q /0 7 3Q /0 7 4Q /0 7 1Q /0 8 2Q /0 8

0

Graf č. 16: Vývoj českého hospodářství (v procentech) Zdroj: [178]

43

Ekonomika ČR dostávala pravidelně stimuly pro svůj rozvoj uváděním nových výrobních kapacit v oblasti automobilového průmyslu


4 000,0

3 696,4 3 535,5

3 500,0

3 222,4 2 814,8 2 983,9

3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0

1 811,1 1 996,5 2 080,8

2 352,2 2 464,4 2 189,2

2 577,1

1 683,3 1 466,5

1 000,0 500,0

Graf č. 17: Graf vývoje HDP ČR (v milionech Kč) Zdroj: [272]

Nastupující hospodářská krize podle OSN povede v roce 2009 k 15 % hospodářskému poklesu Eurozóny

4,5 3,9 3,9

4 3,5 3 2,5

2,6

2,7 2,5

2,9 2,9 3 3

3

2,6 2

1,8

2

2,8

2,5 2,3

2,5 2,2

1,9

1,7

1,7

1,3

1,5

1,2 1,1

1,5

1,1

1 0,5 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

EU - 27

2002

2003

2004

2005

2006

2007

EU - 15

Graf č. 18: Srovnání HDP EU-27 a EU-15 ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) Zdroj: [273]

44

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0,0

10


8,8 9

8,8

7

8

7,7

6

6,0 5,6 5,3

5

5,2 4,2 3,7 3,3

3,0

2,7

2,5 1,7 1,7

1,8

1,7

1,6

1,4 1

0,9

0,9 0,8

Malta

Nizozemsko

Francie

Dánsko

Rakousko

EU-25

Belgie

EU-27

Švédsko

Velká Británie

Kypr

Finsko

Polsko

Španělsko

Slovinsko

Lucembursko

Česká republika

Řecko

Maďarsko

Irsko

Slovensko

Bulharsko

Litva

Rumunsko

Estonsko

Lotyšsko

0

1

2

1,9

Itálie

3,3

Portugalsko

3,5

3

3,6

Německo

4,2

4

4,4

Graf č. 19: Průměrná roční tempa růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001-2006 v zemích EU Zdroj: [96]

Následující graf ukazuje růst HDP EÚ-15, Česka, Slovenska a Polska v letech 1999 až 2007 a prognózy údajů pro roky 2008 až 2010. HDP Česka, Slovenska a Polska významně překračuje průměr EU-15

10,4

8,5

6,3 6,5

4,5

3,9 4,3 3,6

3 1,4

1,3

4,8

4,7

5,4 4,4

1,9 1,2 1,4

2001

2002

2,3

5,5 4,9 3,63,8

3,6 2,9

2,5 1,9 1,2

7

6,6 6

5,35,2 4,5

3,9 3,6

3,4

6,8 6,2

4,2 3,9

2,7

1,8

1,2

1,1

0,8

0 1999

2000 EU-15

2003

2004

2005

Česko

2006 Polsko

2007

2008*

-0,1 2009*

2010*

Slovensko

* prognóza Graf č. 20: Srovnání růstu HDP v EÚ (v % meziročně), Česka, Polska a Slovenska v letech 1999 až 2007 Zdroj: [274]

Nové země přinesly do ekonomiky EU dynamiku.

45


Vývoj české ekonomiky od roku 1998 má následující tendence: 7

6,5

6,5

6,4

6

Růst české ekonomiky v letech 1998-2007 byl příznivý a vysoce nad průměrem EU

5 4,5

4,0

4

3,6

3,6

3 2,5 2

1,9 1,3

1 0 1996 -1

1997

1998 1999 -0,8

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-0,7

-2

Graf č. 21: Růst HDP ČR v letech 1996-2007 v % Zdroj: [275]

Pozice ČR mezi zeměmi EU – růst HDP v letech 2001 – 2006

12

10,4

10

8,5

8

6,6 6,4

6

4,8

4,4

2 0 -2

1,3

1,4

6,5 7

5,2 4,5

6* 4,7

5*

3,6

3,6 3,4

4

Kdyby česká ekonomika (HDP) rostla dalších 10 let tempem okolo 5 % ročně, má ČR šanci v HDP/obyvatele dohnat průměr zemí platících eury

4,8

6,4

2,5

1,9

-0,8 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

* prognóza

SR

ČR

Graf č. 22: Srovnání reálného meziročního růstu HDP ČR a SR v % Zdroj: [276]

I v případě, že srovnáme dynamiku vývoje ČR a dalších zemí EU, je na tom ČR velmi dobře. Dobře jsou na tom ve srovnání s předními zeměmi EU obě části bývalé ČSFR – Česko i Slovensko. Slováci vykazují dokonce větší reálny meziroční růst než ČR trvale od roku 2000. Hospodářský vývoj ČR je v současné době úspěšný. Avšak v roce 2009 lze očekávat s ohledem na globální krizi finančního systému podstatně pomalejší vývoj. Současná přiměřená míra inflace, míra nezaměstnanosti i posilující kurz Kč k Euru je pro podnikání v ČR dobrým základem. Pro srovnání uvádíme časovou řadu růstu HDP Slovenska.

46


Vývoj makroekonomických indikátorů ČR

14,3

9 8

7,3 7,2 5,2

5,6

4,1 3,3

4,1

4

3,3

3

2,6

6,1

5,4 5,4

2003 Q3

4,9

5,6

2003 Q2

6,2

5,9 5,6

4,5

9,3 9,4

9

8,7

8,2 8,3

7,9

7,6

6,6

7,1

5

4,9

1,9 1,6

0,8 0

2008 Q3

2008 Q2

2008 Q1

2007 Q4

2007 Q3

2007 Q2

2007 Q1

2006 Q4

2006 Q3

2006 Q2

2006 Q1

2005 Q4

2005 Q3

2005 Q2

2005 Q1

2004 Q4

2004 Q3

2004 Q2

2004 Q1

2003 Q4

2003 Q1

2002 Q4

2002 Q3

2002 Q2

2002 Q1

2001 Q4

2001 Q3

2001 Q2

2001 Q1

2000 Q4

2000 Q3

2000 Q2

2000 Q1

1999 Q4

1999 Q3

1999 Q2

1999 Q1

1998 Q4

1998 Q3

1998 Q2

1998 Q1

-0,2

-2,7

-1,5 -1

Graf č. 23: Růst HDP Slovenska (v % meziročně) Zdroj: [208]

HDP 2008

HDP 2009 8,5

Rumunsko

Slovinsko

4,4

Česko

4,4

3,9

Česko

3,8

Polsko 2,9

Kypr

Litva

3,7

Slovinsko

Kypr

3,6

Řecko

3,2

Řecko

4,2

Slovensko*

5,5

Polsko

4,5

Bulharsko

6,6

Bulharsko

4,7

Rumunsko

7,4

Slovensko*

2,9 2,5 2,0

Malta

Lucembursko

2,5

Finsko

Finsko

2,4

Lucembursko

Malta

2,4

Švédsko

0,7

2,3

Rakousko

0,6

Nizozemsko

2,0

Rakousko

1,5

Belgie

1,5

Německo

1,3

Španělsko

1,4 1,2

Nizozemsko

0,4

Maďarsko

0,3

Dánsko

0,1

Portugalsko

0,1

Velká Británie

0,9

Německo

0,1

Francie

0,9

Francie

0,0

Belgie

0,0

Maďarsko

0,7

Dánsko

0,7

Itálie

-0,1

Švédsko

0,6

Španělsko

-0,3 -0,4

Portugalsko

0,4

Litva

Itálie

-0,1

Irsko

-0,9

Lotyšsko

-0,4

Velká Británie

-1,1

Irsko

-1,3

Estonsko

-1,3

Estonsko

-1,3

Lotyšsko

-2,7

Celá EU

0,2

Celá EU

1,3

Pozn.: Jde o odhadovaný meziroční růst. Pozn.: Jde o odhadovaný meziroční růst. * Slovensko bude členem eurozóny od roku * Slovensko bude členem eurozóny od roku 2009 2009 Graf č. 24: Odhadovaný HDP 2008 Graf č. 25: Odhadovaný HDP 2009 Zdroj: [277] Zdroj: [277]

47

Prognóza vývoje HDP Česka, Slovenska a Polska na rok 2008, 2009 a 2010 je pozitivní, ale nastupující krize ji významně zkomplikuje.

Podnikatelské prostředí v ČR HDP 2010

Slovensko*

5,3

Rumunsko

5,2 4,7

Bulharsko

4,2

Polsko

4,0

Česko

3,7

Slovinsko

3,2

Kypr 2,6

Řecko

2,4

Irsko Lucembursko

2,3

Malta

2,2

Maďarsko

2,1

Estonsko

2,0

Finsko

2,0

Švédsko

1,9 1,3

Rakousko

1,0

Lotyšsko Belgie

1,0

Německo

0,9

Nizozemsko

0,9

Dánsko

0,9

Francie

0,8

Portugalsko

0,8

Španělsko

0,5

Itálie

0,5

Velká Británie

0,4

Litva Celá EU

-1,7 1,1

Nezaměstnanost 2008 2009 2010 Belgie 7,1 8,0 8,7 Finsko 6,3 6,5 6,4 Francie 8,0 9,0 9,3 Irsko 6,1 7,6 7,4 Itálie 6,8 7,1 7,3 Kypr 3,9 3,8 3,7 Lucembursko 4,0 4,3 4,7 Malta 5,9 6,2 6,4 Německo 7,3 7,5 7,4 Nizozemsko 3,0 3,4 3,7 Portugalsko 7,7 7,9 7,9 Rakousko 3,9 4,2 4,5 Řecko 9,0 9,2 9,3 Slovensko* 9,9 9,8 9,6 Slovinsko 4,5 4,8 4,7 Španělsko 10,8 13,8 15,5 Bulharsko 6,0 5,8 5,7 Česko 5,0 5,0 5,2 Dánsko 3,1 3,5 4,3 Estonsko 5,0 6,7 7,7 Litva 4,9 7,1 8,4 Lotyšsko 6,5 9,2 9,6 Maďarsko 8,1 8,6 8,5 Polsko 7,3 7,3 7,8 Rumunsko 6,1 6,4 6,1 Švédsko 6,0 6,8 7,3 Velká Británie 5,7 7,1 6,9 Celá EU 6,2 6,9 7,2 Pozn.: Jde o odhadovaný meziroční růst. * Slovensko bude členem eurozóny od roku 2009 Tab. č. 12: Prognóza nezaměstnanosti v EU Zdroj: [277]

Pozn.: Jde o odhadovaný meziroční růst. * Slovensko bude členem eurozóny od roku 2009 Graf č. 26: Odhadovaný HDP 2010 Zdroj: [277].

I když o pozitivním vývoji české ekonomiky z poslední doby svědčí hlavní makroekonomické indikátory, viz. tabulka č. 10, lze souhlasit s názorem, že se EU potácí na hranici recese. [277] Hlavní makroekonomické indikátory Ukazatel Spotřeba domácnosti Spotřeba vlády Tvorba fixního kapitálu Průměrná míra inflace Míra nezaměstnanosti Směnný kurz CZK/EUR Ropa Brent (USD/barel)

2004 2005 3,0 2,5 -3,1 2,3 5,9 2,3 2,8 1,9 8,3 7,9 31,9 29,8 38,3 54,4

2006 2007* 4,4 6,5 1,1 -0,6 7,6 6,0 2,5 2,3 7,1 5,5 28,3 28,0 65,4 67,8

* předpověď na 3. čtvrtletí 2007 Tabulka č. 13: Makroekonomické indikátory ČR Zdroj: [35] 48


109

Graf č. 25 ukazuje relativně dobrou připravenost ČR na překonání globální hospodářské krize

106 97

71

68 55 39

Lotyšsko

Turecko

Bulharsko

Polsko

Maďarsko

Rumunsko

Česko

Graf č. 27: Míra zranitelnosti vybraných zemí (údaje v %) ukazatel zranitelnosti 2009 Zdroj: [279]

Dosavadní stabilní ekonomika významně posilovala českou korunu i v roce 2007 a 2008 k malé radosti exportérů.

I.08

V.08

IX.07

IX.06

Leden 2008 Kurz dolaru k euru se propada, což posiluje i tuzemskou měnu I.06

IX.05

I.05

I.04

V.04

IX.03

I.02

V.02

IX.01

I.01

V.01

IX.00

I.00

V.00

IX.99

I.99

Korun za Euro

I.03

Srpen 2003 Česko zasahují povodně

0 V.99

2005 Zahraniční investoři pronikají na český trh a koruna zažívá trvalý růst V.05

15 Březen 1999 Oslabeni koruny 10 kvůli doznívající ekonomické recesi 5

V.03

20

2. polovina 2002 ČNB razantně snižuje úrokové sazby

IX.04

2. čtvrtletí 1999 Příliv zahraničního kapitálu a znehodnocování eura

25

IX.02

30

I.07

35

14. dubna 2008 Zřejmě kvůli spekulativnímu obchodu australského finančního fondu se kurz koruny krátce dotkl hranice 23 korun za euro

V.07

Květen 2004 Česko vstupuje do EU

40

V.06

45

Říjen 2007 V USA naplno propuká hypoteční krize

Koruna za dolar

Graf č. 28: Růst a pád české koruny Zdroj: [289]

Naštěstí důsledky růstu světových cen surovin na národní hospodářství ČR byly posilováním koruny stejně jako v roce 2007 i v roce 2008 přijatelně „změkčovány“. Česká republika vykázala v rámci měření HDP přepočteno na jednoho občana nejlepší výsledek z postkomunistických zemí a postupně míří k tomu, aby mohla přijmout Euro do roku 2014.

49

Česká koruna k euru neustále posiluje


O optimálním termínu přijetí Euro naší zemí se vedou významné diskuse. Pro a proti jednotné měně v česku Pro

Proti Pomocí kurzu se rychleji přibližujeme eurozóně Růst kurzu působí restrukturalizačně Cenová hladina ČR je velice nízká Změny kurzu umožňují ekonomice pružně reagovat Diktované úrokové sazby jsou pro malou ekonomiku riskantní

Exportéři trpí Maastricht požaduje nízkou inflaci Euro sníží firmám náklady Eurozóna dobře odolává v případě finanční krize Snížení zisků kvůli kurzu omezuje investice

Tabulka č. 14: Pro a proti jednotné měně v Česku Zdroj: [264]

K přijetí Eura musí ČR splnit tzv. Masstrichská kritéria: Maastrichtská kritéria po přijetí eura v ČR

Inflace Veřejné finance Zadluženost Měnový kurz Úrokové sazby

Maastrichtská kritéria – pět schůdků k euru Odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta Schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP Zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP Udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší infalci

Tabulka č. 15: Maastrichtská kritéria Zdroj: [264]

Slovensko příjjalo Euro dříve než ČR (1. 1. 2009)

Země Slovensko Estonsko Litva ČR Lotyšsko Polsko Bulharsko Maďarsko Rumunsko

Očekávaný vstup do eurozóny 2009 2012 2012 2014 2013 2013 2014 2014 2015

Pozn.: * termín nebyl stanoven Tabulka č. 16: Očekávaný vstup do eurozóny Pramen: Reuters

Umístění ČR v rámci zemí EU 27 podle HDP je pod průměrem EU 27

Slovinsko Malta Kypr Slovensko Polsko Maďarsko Česká republika Litva Estonsko Lotyšsko Rumunsko Bulharsko

Vstup do EU 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004

Zavedení eura 1. 1. 2007 1. 1. 2008 1. 1. 2008 1. 1. 2009 Datum není stanoveno Datum není stanoveno Datum není stanoveno

2004 2004 2004 2007 2007

Datum není stanoveno Datum není stanoveno Datum není stanoveno 2014 Datum není stanoveno

Tabulka č. 17: Nové členské země EU a euro Zdroj: [105]

Podle HDP umístila OECD v roce 2006 Českou republiku na dvacáté páté místo v následujícím žebříčku. Odstup od průměru zemí EU 27 (96 %) byl však tehdy a je i doposud výrazný.

50

Podnikatelské prostředí v ČR IE NL

142

128

AT

125

DK

124

BE

120

UK

119

SE

118

FI

115

DE

112

FR

109

EU-25

108

IT

101

ES

99

EU-27

96

CY

90

GR

87

SI

85

CZ

77

MT

76

PT

72

EE

66

HU

65

SK

61

LT

56

LV

54

PL

52

RO

37 36

BG

0

20

40

60

80

100

120

140

160

Graf č. 29: Pořadí zemí EU-27 podle HDP p.c. v PPS, rok 2006 (EU25=100)* *Předpověď EUROSTAT (2007c, cit. 1. 7. 2007) Zdroj: [96] Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6.-8. 6.-8. 6.-8. 9. 10. 13. 15. 17. 18. 24. 25. 26. 27. 28. 30.

Země

Lucembursko Norsko USA Irsko Švýcarsko Rakousko Dánsko Nizozemsko Kanada Island Švédsko Francie Japonsko Německo Jižní Korea Česko Maďarsko Slovensko Polsko Turecko

HDP na hlavu (průměr OECD je 100 %)

205 144 142 129 128 118 118 118 116 115 111 109 107 105 72 65 56 49 44 26

Úroveň HDP na obyvatele 2007, v eurech Lucembursko 68 587 Irsko 36 286 Nizozemsko 32 452 Rakousko 31 785 Švédsko 31 289 Dánsko 30 463 Belgie 29 286 Finsko 28 810 Británie 28 803 Německo 28 079 Francie 27 593 Španělsko 26 500 Itálie 25 150 Řecko 24 276 Kypr 22 981 Slovinsko 22 005 Česká republika 20 331 Malta 19 134 Portugalsko 18 521 Estonsko 17 888 Slovensko 17 004 Maďarsko 15 742 Litva 14 962 Lotyšsko 14 383 Polsko 13 289 Rumunsko 10 088 Bulharsko 9 460

OECD http://www.oecd.org

Hledá se lék na posílení růstu HDP zemí EU jako celku

Tabulka č. 18: Úroveň HDP na obyvatele v eurech Zdroj: [179]

Růst HDP v roce 2007 v % EU 2,8 Německo 2,6 Francie 1,9 Itálie 1,5 Česko 6,5 Slovensko 10,4 Prognóza růstu 1,8 HDP v EU pro rok 2008 v %

Tabulka č. 19: HDP přepočítané na občana v dané zemi v roce 2006 (v %, EU = 100 %) Zdroj: [283]

Čtvrtletní (% nebo mld. Kč) HDP ČR (% y/y - Eurostat HDP – EU-13 (% y/y) HDP Německo (% y/y) HDP V. Británie (% y/y) HDP USA (% y/y)

Ekonomické ukazatele 2005 2006 4. Q 2007 6,5 6,4 6,3

1. Q 2008 5,4

2. Q 2008 4,6

3. Q 2008 4,7

1,6

2,8

2,2

1,7

1,9

-

1

2,9

1,6

1,8

3,1

1,3

1,8

2,9

3,2

2,7

1,3

-

3,1

2,9

2,5

2,5

2,1

0,8

Tabulka č. 20: Ekonomické ukazatele HDP (2008) Zdroj: [284] 51


159

158 150 137

104

109 101

96

100

99 91

93

92 86

85 83

85 78

81 83

80 81

79

73 66

67

43 43

STC

PHA

PAR

LIB

KVH

VYS

ZLI

PLZ

2005

OLO

JHC

JHM

UNL

MVS

KVA

2002

Graf č. 30: HPH 12 na zaměstnanou osobu v technologicky náročných odvětvích (ČR=100) v krajích ČR Zdroj: [96] POZOR! Růst HDP a bohatství společnosti vůbec nemusí zajistit šťastný život obyvatel dané země

8

domácí poptávka změna zásob čistý export růst HDP

6 4 2 0 -2 -4 1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Graf č. 31: Rozklad růstu HDP (příspěvky k růstu v p. b.) Zdroj: [98] Medzinárodný menový fond OECD Európska komisia Národná banka Slovenska Ministerstvo financií Vybrané banky na Slovensku

Slovensko 5,6 6,1 4,9 6,6 6,5 5,1

Eurozóna 0,2 1,4 0,1 -

Tab č. 21: Předpovědě ekonomického růstu (meziroční změna HDP v % v roku 2009) Zdroj: [374]

V roce 2002 dostal profesor Princetonské univerzity Daniel Kahneman Nobelovu cenu za ekonomii představoval tzv. vědu o štěstí (science of happiness). Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, že průměrný příjem na hlavu a stupně pocitu štěstí jsou prakticky nezávislé veličiny. Lidé se mohou mít dobře a nemusí být přitom 12

HPH – je souhrn hrubé přidané hodnoty (HPH) různých sektorů a odvětví národního hospodářství. HPH se vypočte tak, že se od celkové hodnoty produkce výrobků a služeb odečte mezispotřeba (výrobní metoda). 52


šťastní. Lord Richard Lazare konstatoval „Lidé v západních zemích za posledních třicet let značně zbohatli, jejich pracovní doba je podstatně kratší, mají delší prázdniny, víc cestují, žijí déle a zdravěji. Ale nejsou šťastnější!“ Štěstí se tedy stává ekonomickou kategorií. Ekonomové OECD začali studovat vztah mezi životní spokojeností občanů, pocitem štěstí a výkonem ekonomiky země. Existuje zajímavý jev: Elizabeth Dunnová z Univerzity ve Vancouveru tvrdí, že „u bohatých vyvolává pocit štěstí, mohou-li své peníze vydávat pro druhé“.13 Zdá se, že i pro ČR má tvrzení Elizabeth Dunnové pravdu. Následující graf ukazuje, jak jsou založena teritoria povrchu země podle spokojenosti (stěstí) obyvatelstva.

Obr. č. 7: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí Zdroj: [285] 90 85 80 75 70 65 1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Graf č. 32: HDP na obyvatele (v přepočtu pomocí parity kupní síly, EU-27 = 100) Zdroj: [98]

13

BLUMA, A. Štěstí je věda. Ekonom, 30. 4. – 6. 5. 2008, č. 18, str, 66-67. 53

World Values Survey ve svém průzkumu ukázal, že nejšťastnější zemí na světě je se svojí demokracií, sociální rovnosti a klidnou atmosférou Dánsko.

Podnikatelské prostředí v ČR Jak jsou lidé v jednotlivých zemích spokojeni

Bluma uvádí výsledky výzkumu, podle něhož jsou nejspokojenější lidé v Dánsku. ČR zaujímá 19. – 20. místo spolu s Řeckem. 1. 2. 3. 4. 5. – 6. 7. – 9. 10. – 11. 12. 13. 14. 15. – 16. 17. 18. 19. – 20. 21. 22. – 23. 24. 25. – 26. 27. 28. – 30.

31. 32. 33. 34. – 35. 36. 37. 38. 39.

Index štěstí pro Evropu Dánsko Švýcarsko Rakousko Island Finsko Švédsko Irsko Lucembursko Norsko Malta Nizozemsko Belgie Německo Velká Británie Itálie Kypr Slovinsko Francie Česko Řecko Portugalsko Chorvatsko Polsko Maďarsko Černá Hora Slovensko Turecko Bosna a Hercegovina Estonsko Srbsko Rumunsko Makedonie Litva Albánie Rusko Bulharsko Bělorusko Ukrajina Moldavsko

8,2 8,1 8 7,8 7,7 7,7 7,6 7,6 7,6 7,5 7,5 7,3 7,2 7,1 6,9 6,9 6,7 6,5 6,4 6,4 6,0 5,9 5,9 5,6 5,5 5,5 5,2 5,1 5,1

5,1 5 4,9 4,7 4,4 4,4 4,2 4 3,6 3,5

Tabulka č. 22: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí Zdroj: [109] Produktivita práce Růst HDP významně ovlivňuje produktivita práce. Ve znalostní společnosti se vysoká produktivita znalostních pracovníků stává zásadním faktorem rozvoje společnosti

V postsocialistických zemích je významným problémem produktivita práce. Zvláště významný pro rozvoj hospodářství země i rozvoj podniků je produktivitě práce znalostních pracovníků. Nemáme taktéž dostatečnou metodiku pro určení efektivity práce znalostních pracovníků. EU – 27 EU - 15 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Estonsko

1995 2,0 0,9 1,6 2,1 11,4

1996 1,5 1,4 0,9 -9,5 3,3 1,8 6,9

1997 2,3 1,9 3,0 -1,7 -0,9 2,0 11,1

1998 1,8 1,4 0,1 4,2 1,0 0,7 6,8

1999 2,4 1,5 2,1 4,4 3,9 1,6 5,3

2000 2,3 1,9 1,7 0,5 4,1 3,1 11,0

54

2001 1,1 0,6 -0,6 4,9 2,1 -0,1 6,8

2002 1,1 0,6 1,6 5,3 1,6 0,5 6,3

2003 1,2 1,0 1,0 2,0 4,7 1,7 6,2

2004 1,9 1,8 2,3 3,9 4,1 2,1 8,0

2005 1,1 1,0 0,1 3,5 4,7 2,4 8,6

2006 1,5 1,5 1,9 3,6 4,7 1,3 5,5

Podnikatelské prostředí v ČR Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko V. Británie

2,1 1,7 5,5 2,9 5,3 10,6 -1,1 5,2 3,0 2,7 1,0 6,0 5,1 1,9 13,0 1,2 5,6 -0,9 2,3 1,7

2,3 1,2 4,3 0,4 1,3 4,1 5,8 -1,0 1,8 2,5 2,3 1,1 5,0 2,0 3,1 5,2 2,8 4,5 5,9 1,0 2,2 1,8

2,7 1,9 6,5 1,5 1,7 7,8 3,7 2,8 4,5 5,0 3,2 1,2 5,6 2,6 1,4 -2,3 4,2 7,1 6,9 0,3 3,7 1,2

3,1 2,2 0,9 0,5 3,4 8,4 5,0 1,9 3,1 2,9 1,9 1,0 3,8 2,0 2,2 -2,5 -0,7 4,1 4,1 0,1 2,1 2,3

1,4 1,3 5,0 1,4 2,9 0,8 5,2 3,3 1,2 4,5 1,5 2,3 8,8 2,5 2,1 3,5 3,4 3,1 3,9 0,1 2,4 1,6

2,7 1,1 5,3 1,7 3,4 8,4 10,1 2,7 3,7 4,0 2,3 2,0 5,8 1,6 2,3 -0,3 4,6 2,6 3,3 0,0 1,9 2,6

1,1 -0,3 2,8 0,0 1,8 10,9 5,7 -2,9 3,6 -2,8 1,4 0,3 3,4 0,2 0,3 6,6 5,4 2,6 2,2 0,4 -0,8 1,5

0,7 0,1 4,2 -0,9 -0,1 3,2 4,8 0,9 4,4 1,4 1,1 0,3 4,5 0,3 1,1 8,1 3,7 4,7 1,9 0,4 1,8 1,3

1,7 1,1 2,3 -0,6 -1,9 7,9 5,4 -0,5 3,3 -3,3 1,5 1,4 5,1 -0,4 0,9 5,5 3,4 2,3 3,1 0,6 2,0 1,7

3,3 2,3 1,2 0,8 0,4 7,3 7,5 1,3 5,4 1,2 1,7 3,4 4,0 1,2 2,1 8,0 1,7 5,8 3,9 0,6 4,7 2,2

1,5 0,9 0,9 0,3 0,3 5,0 8,7 1,0 3,8 1,2 1,5 1,8 1,2 0,5 0,8 3,9 2,3 4,6 3,7 0,4 2,5 1,0

4,0 1,1 1,7 0,2 2,3 5,7 7,0 2,4 3,0 2,0 2,3 1,8 2,4 0,5 1,9 4,7 2,7 5,8 4,0 0,8 2,6 1,9

Tabulka č. 23: Produktivita práce (HDP na zaměstnanou osobu, roční reálná tempa růstu v %) Zdroj: [96] ČR HDP Produktivita práce

2005 6,5 4,7

2006 6,4 4,5

2007 6,5 4,6

Tabulka č. 24: HDP a produktivita práce v ČR (v %) Zdroj: [304]

8 7

6,9

6,6

6,5

6,1

6 5

4,3 3,9 3,9

4

3,6

3,4

Průměrné hodnoty tempa růstu produktivity práce zemí EU v období 2001-2006

3,2 3,1

3 2,2 2,1 2,1 2

1,6 1,6 1,5

1,3 1,3 1,2 1,1

1

1

0,9 0,5 0,5

0,4 0,4

0

0

Itálie

Malta

Lucembursko

Kypr

Portugalsko

Francie

Španělsko

EU-15

Belgie

EU-27

Rakousko

Dánsko

Německo

Nizozemsko

Velká Británie

Finsko

Irsko

Švédsko

Řecko

Slovinsko

Polsko

Česká republika

Bulharsko

Maďarsko

Slovensko

Rumunsko

Litva

Lotyšsko

Estonsko

-0,1 -1

Graf č. 33: Tempo růstu produktivity práce v zemích EU-27 (průměrné reálné tempo růstu produktivity práce v letech 2001-2006, v %) Zdroj: [96]

55

Podnikatelské prostředí v ČR Inflace

Další významným ekonomickým indikátorem je inflace.14 USA a eurozóna v polovině roku 2008 čelí nejvyšší inflaci od roku 1991. Roční míra inflace dosahuje v USA 5 % vlivem drahých energií a paliva. V eurozóně vystoupila inflace ze stejných důvodů na 4 %. Lze očekávat, že nastupující krize inflaci sníží, ale také omezí růst mezd.

6

4,5

3

1,5

0

31.1.1991

31.6.2008

Graf č. 34: Meziroční inflace ve Spojených státech Zdroj: [139]

6

4,5

3

1,5

0

31.6.2008

31.1.1991 Graf č. 35: Meziroční inflace v Eurozóně Zdroj: [139] Čtvrtletní (% nebo mld. Kč) Inflace ČR (y/y) Inflace EU-13 (y/y) Inflace Německo (y/y) Inflace V. Británie (y/y) Inflace USA (y/y)

2005

Ekonomické ukazatele 2006 4. Q 2007 1. Q 2008

1,87 2,19 1,89 2,04

2,53 2,18 1,78 2,32

2,8 2,1 2,3 2,3

3,38

3,23

2,9

2. Q 2008

3. Q 2008

6,5 3,8 3,3 4,7

6,6 3,6 3,0 5,2

6,0 3,2 2,5 -

5,4

4,9

3,7

Tabulka č. 25: Ekonomické ukazatele Inflace (2008) Zdroj: [284] 14

Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz. Opačným jevem k inflaci je deflace – tedy pokles cenové hladiny, zatímco dezinflace je snižování míry inflace (tzn. i při dezinflaci cenová hladina roste). 56


18 14

12,8

12

12

7,9 6,3 4,2 4,1

3,6 3,1

2,8

3,5

5,5

4,1

4,4

4,2

4,7

3,2

3,9 3,9

2,2 3,2

2,7

Portugal

4,5

6

Netherlands

8 4

10,4

11,1

10,6

10 6

Časová řada inflace v zemích EU v roce 2008

15,3

16

3,3 3,6

3,4 2,3

Switzerland

Iceland

Norway

Turkey

Sweden

United Kingdom

Finland

Slovakia

Slovenia

Romania

Poland

Austria

Malta

Hungary

Luxembourg

Latvia

Lithuania

Italy

Cyprus

Spain

France

Greece

Ireland

Estonia

Germany

Denmark

Bulgaria

Czech Republic

0

Belgium

2

Rychlý růst mezd vždy vytváří inflační tlaky

Graf č. 36: Výška inflace v zemích EU v roce 2008 Zdroj: [69]

Belgie ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko V. Británie EU- 15 EU - 27

Růst HDP 1,7 4,2 1,7 8,8 3,0 1,6 5,3 0,9 3,3 7,7 8,8 3,6 4,2 0,8 1,0 1,4 3,5 0,9 1,7 4,4 5,2 3,7 3,3 2,7 2,5 2,8 3,0

Růst produktivity práce 1,0 3,6 1,3 6,9 2,1 0,9 2,2 0 0,5 6,6 6,5 0,4 3,9 -0,1 1,6 1,5 3,4 4,0 1,2 3,2 4,3 3,1 0,5 2,1 1,6 1,5 1,5

Růst míry inflace 2,4 2,4 2,0 4,5 1,4 2,2 2,9 2,3 2,8 4,4 6,9 3,4 3,2 3,6 2,1 1,8 1,4 2,2 2,0 3,9 5,0 1,9 4,0 1,8 2,4 2,2 2,2

Tabulka č. 26: Srovnání růstu HDP, růstu produktivity práce a růstu inflace v zemích EU v roce 2006 (v %) Zdroj: [307]

57

K dalšímu růstu HDP potřebujeme, aby v ČR vzrostla produktivita práce

Inflace v ČR v roce 2007 byla 2,8 %


Výškou inflace zaujímá ČR průměrnou pozici v rámci zemí EU. Výše inflace v ČR se i v první polovině roku 2006 pohybovala na průměrných hodnotách zemí EU. S inflací 2,4 % zastávalo Česko v srpnu 2006 v rámci EU postavení přibližně uprostřed EU 25. V roce 2007 dosáhla inflace v ČR výše 2,8 %. V roce 2008 lze očekávat její nárůst

nad 6 %, především z důvodu růstu ceny energií a potravin. Od roku 2009 klesne inflace s velkou pravděpodobností pod 3 %, po roce 2010 bude výše inflace ovlivněna průběhem globální ekonomické krize. 12

10,7

10 10

9,1

8,8

8,5

8 6 6 3,9

4

4,7

2,1

2,8

1,8

2

1,9

2,5

2,8

2007

POZN: V roce 2008 vzrostla inflace nad 3 % což brání přechodu ČR na euro

2006

Prognóza míry inflace v ČR

0,1 2008

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0

Graf č. 37: Míra inflace v ČR v % v období let 2001 až 2007 Zdroj: [308]

Státní dluh

Vývoj státního dluhu15 a deficitu16

K významným negativům vývoje české ekonomiky patří negativní vývoj státního dluhu ČR. Státní dluh se v roce 2007 zvýšil téměř o 90 miliard korun na 892,3 Státní dluh ČR roste, miliard korun. V přepočtu na každého Čecha připadá státní dluh v roce 2007 na 86 ale jeho poměr tisíc korun. k HDP klesá

15

Státní dluh (nebo také veřejný dluh a národní dluh) jsou peníze, které dluží kterákoli úroveň státní správy – tedy vláda (ať už centrální či federální) nebo krajské či obecní zastupitelstvo. Jelikož správní organizace reprezentují lid dané země, lze státní dluh považovat zároveň za dluh jednotlivých daňových poplatníků. Státní dluh se dělí za prvé podle toho, kdo je věřitelem státu. Podle toho se rozlišuje vnitřní (věřitelé občané státu či právnické osoby v něm registrované) a vnější zadlužení (zahraniční subjekty). Vláda si půjčuje obvykle emisním financováním (vydáváním obligací a dalších cenných papírů). Dalším způsobem pro méně bohaté země je možnost půjčovat si od obchodních bank nebo nadnárodních institucí (např. Evropská či Světová banka). 16 Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických subjektů (př. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo)

58


1200 999,8 1000 802,5 800 592,9

600 400 200

395,9

345 158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7

892,3

691,2

493,2

228,4 289,3

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Graf č. 38: Vývoj státního dluhu ČR v miliardách Kč Zdroj: [309]

Parlament schválil dne 22. 9. 2008 státní rozpočet na rok 2009. Poslanci se shodli, že ČR bude v roce 2008 hospodařit se schodkem 70,8 mld. Kč. Rok Plánovaný schodek Skutečný schodek

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-

0

0

31

35,2

49,0

46,2

111,3

115,0

83,6

74,0

91,3

70,8

38,1

1,6

15,7

29,3

29,6

46,1

67,7

45,7

109,1

93,7

56,3

97,6

66,4

19,4

-

Tabulka č. 27: Plánovaný a skutečný schodek (v mld. Kč.) Zdroj: [309]

Státní dluh určitě naroste s ohledem na to, že vláda bude prostřednictvím tohoto dluhu řešit nezbytnou pomoc hospodářské sféře ČR. Bankovní systém sanovat pravděpodobně nebude potřeba. Také cizí státy mají vůči ČR dluhy (uváděno v miliónech korun). Mnohé z nich jsou však nedobytné. Země Rusko Irák Súdán Nikaragua Írán Barma Sýrie Albánie Čína KLDR

Zadlužení veřejných financí má zcela jistě negativní dopad na ekonomiku ČR a vyžaduje řešení

Dluh 8172 7059 1942 940 940 827 483 299 244 202

Tabulka č. 28: Dluhy cizích států vůči ČR (2007)

Je potěšitelné, že se schodek veřejných financí v relaci k HDP od roku 2003 významně snížil. Vidíme, že procentuálně k HDP od roku 2002 vládní deficit ČR trvale klesá. Tuto tendenci chce vláda ČR držet i v budoucnu. Ministerstvo financí předpokládá, že vyrovnaný rozpočet ČR by mohl být v roce 2014.

59

Vývoj poměru vládního deficitu přebytku v (%) k HDP

Podnikatelské prostředí v ČR Výdaje státu

Výdaje státu Poprvé v historii příjmová a výdajová část státního rozpočtu ČR pro rok 2008 přesáhla 1 bilion Kč. Plánovaný deficit pro rok 2008 je 71 miliard Kč, ale v dalších letech by měl klesat.

Státní rozpočet ČR v roce 2008 přesáhne 1 bilion Kč

1 036 510 540 000 1 107 310 540 000 70 800 000 000

Příjmy Výdaje Deficit Tabulka č. 29: Rozpočet ČR pro rok 2008 Zdroj: [311 ]

Struktura vládních výdajů

Příjmy Výdaje Deficit Tabulka č. 30: Předpokládaný rozpočet ČR pro rok 2009 Zdroj: [312]

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

1 114,0 mld. Kč 1 152,1 mld. Kč 38,1 mld. Kč

70%

80%

90%

100%

2006 2005 2004 2003 2002 2001 Všeobecné a veřejné služby

Obrana

Veřejný pořádek a bezpečnost

Ekonomické záležitosti

Ochrana životního prostředí

Bydlení a společenská infrastruktura

Zdraví

Rekreace, kultura a náboženství

Vzdělávání

Sociální věci

Graf č. 39: Vládní výdaje podle kapitol (2007) Zdroj: [98]

Dobré plnění příjmů státního rozpočtu umožňuje dlouhodobý nárůst všech kapitol státního rozpočtu a následně pozitivní vliv na růst spotřeby a inovace. Jak kapitoly státního rozpočtu zatěžují rozpočet ČR

Kapitola Min. práce a soc. věcí Min. školství Min. financí Min. dopravy Min. zemědělství Min. spravedlnosti Min. kultury Min. zdravotnictví Min. zahr. věcí Min. obrany Min. vnitra

2006 357 189 315 108 936 399 10 003 563 23 851 099 39 713 852 18 480 373 6 357 161 8 223 165 4 648 289 55 694 000 51 170 004

2007 426 780 400 121 652 407 16 168 540 25 127 764 46 940 597 19 875 495 7 909 779 9 257 828 4 824 623 53 906 386 54 302 499

60

2008 434 305 703 119 211 935 17 346 215 60 160 501 49 139 738 22 023 820 8 844 329 10 610 693 6 783 616 54 166 608 58 165 469

Podnikatelské prostředí v ČR Min. život. prostředí Min. pro místní rozvoj Min. prům. a obchodu

14 019 736 10 837 437 13 904 406

13 519 137 12 016 570 16 497 504

5 972 909 17 289 823 13 990 456

939 246

607 772

-

Min. informatiky

Tabulka č. 31: Výdaje státního rozpočtu u vybraných kapitol pro rok 2006 - 2008 Zdroj: [78] Oblast Důchody Vzdělání Zdravotnictví Zemědělství Obrana Věda Kultura

2008 313,1 111,6 59,6 48,9 45,2 23,1 9,8

2009 336,6 122,2 56,9 46,3 39,8 32,4 9,1

Rozdíl +23,5 +10,6 -2,7 -9,1 +1,1 +9,3 -0,7

Poznámka: Údaje jsou v miliardách korun. Tabulka č. 32: Jak budou vypadat výdaje státu podle rozpočtu Zdroj: [258]

Je však otázkou, jak efektivně se finanční prostředky kapitol státního rozpočtu využívají. Například studie „Fakta o českém zdravotnictví“ ukazuje, že české zdravotnictví je oproti většině zemí EU méně eefektivní. 16

15

14

MUDr. Tomáš Julínek ministr zdravotnictví (ODS)

13

12 10 8

8 6

5

4 2

MUDr. David Rath stínový ministr zdravotnictví (ČSSD)

0

Česko

Slovensko

Německo

Švýcarsko

Graf č. 40: Návštěvy u lékaře za rok 2006 Zdroj: [315]

Češi jsou přeborníci ve spotřebě (často zbytečných) léků. Na každého Čecha, včetně kojenců vychází 2,5 léku denně, což je o jednu pilulku víc než u průměrného Nizozemce. Celkově se ve zdravotnictví kvůli plýtvání a korupci každý rok utratí zbytečně přes 20 miliard korun.

61

Podnikatelské prostředí v ČR Zdravotnictví potřebuje zásadní, ale promyšlenou reformu systému

Neefektivní systém v oblasti zdravotnictví do roku 2008 řešila vláda především růstem spoluúčasti občanů na financování systému. 30

250

27,9 26,5

191,3

200 170,4 145,1

150

100

99,3

102,4

109

119,3

123,5

194,3

203,1

24,2

25

176,7

20

154,1

16,1

126,6

15 9,9

10

5

0

0 1995

Veřejné výdaje na zdravotnictví a výdaje občanů na zdravotnictví

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Graf č. 42: Výdaje občanů (v miliardách korun) Zdroj: [99]

Graf č. 41: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v miliardách korun) Zdroj: [99]

10

7,4 7,2

7,2

9 8

7

6,9

7 6,8

6,7 6,5 6,4

6,4

6,1

1997

1998

8,5

8,6

8,6

8,6

8,6

1999

2000

2001

2002

2003

8,8

6,9

4

6,2 6,1

8,2

5

6,4

6,3

6,2

8,3 7,5

6

6,6 6,4

12,2

8,3

7,4 50

11,5

10,6

17,1

14,5

13,7

6,1

3 6

6

2 1

5,8

0

5,6 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1995

2007

Graf č. 43: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v procentech HDP) Zdroj: [99]

1996

Graf č. 44: Výdaje občanů (v procentech z celkových zdravotnických výdajů) Zdroj: [99] Žena

Muž Česká pojišťovna

7992 7680

Kooperativa

0

8424

4680

AXA

5404 4620

Generali

3831

Allianz*

1020

Triglav**

Česká pojišťovna 5580

3306

Allianz*

8568

UNIQA

4200

Generali

Kooperativa

4878

AXA UNIQA

2004

1020

Triglav**

2000 4000 6000 8000 10000

0

2000 4000 6000 8000 10000

* V ceně je zahrnuta sleva 25% poskytovaná při sjednání min. tří připojištění. ** Od 21. dne, pouze při úrazu v rámci úrazového pojištění. Věk 40 let, čistý příjem 30 tisíc, pojištění na výplatu 300 Kč denně od 15. dne pracovní neschopnosti Graf č. 45: Kolik stojí pojištění pro případ nemoci (Kč/rok) Zdroj: [131]

62


Úmrtí na drogy Maďarsko Slovensko Bulharsko Česká republika Francie Polsko Nizozemsko Lotyšsko Itálie Rumunsko Belgie Kypr Španělsko Švédsko Řecko Německo Malta Litva Slovinsko Portugalsko Rakousko Finsko Irsko Velká Británie Norsko Dánsko Lucembursko Estonsko

3 5 5 5 5 10 10 11 13 15 16 19 21 22 23 23 26 28 29 31 36 36 38 48 52 55 60 73

Tabulka č. 33: Úmrtí na drogy (za rok 2008) Zdroj: [226]

V roce 2008 navrhla vláda ČR a Parlament schválil v rámci nové koncepce zdravotnictví nové poplatky ve zdravotnictví. Zavedl platbu 30 Kč za ošetření a 90 Kč na využité pohotovosti. Tyto platby přijalo obyvatelstvo s malým pochopením (zastižení byly i malé děti a důchodci). Ministr Julínek (ODS) nesvedl veřejnosti vysvětlit smysl plateb a důsledkem bylo fiasko ODS ve volbách do Senátu (2008). ODS ztratila všechny hejtmany a noví hejtmani za ČSSD většinou obřemenili občany od plateb v jimi řízenými nemocnicemi. O balíček zákonů v oblasti zdravotnictví politiky vedla koalice úporný boj a je jisté, že jej povede i v následujícím období. V roční spotřebě medikamentů na osobu jsme třetí na světě. V České republice v roce 2005 dosáhly výdaje za léky na rekordních 64,6 miliardy korun. To je o 13 procent více než v roce 2003. V České republice chodí lidé k lékaři mnohem častěji než ve vyspělých státech světa. Počet kontaktů pacienta s lékařem je asi 19 za rok, přitom v Evropě v průměru asi 8. V průměru každý občan spotřebuje léky za 6300 korun (2006). Češi ve třetím čtvrtletí roku 2007 utratili za léky 10 miliard korun. To je o 8,8 procenta více než ve stejném období loňského roku.17

Od 1. 1. 2008 si dala vláda v ČR za cíl následující reformy zdravotnictví: • •

• •

•

17

Zachování solidárního financování zdravotnictví Zásadním pilířem bude rozvoj systému veřejného zdravotního pojištění s posílením autonomie a konkurence zdravotních pojišťoven. Vláda bude řešit financování péče na rozhraní zdravotního a sociálního systému. Zdravotnictví bude považováno za jednu z priorit v rámci operačních programů na využití strukturálních fondů EU. Vláda navrhne možnost nakupování zdravotní péče zdravotními pojišťovnami v korunách. Posílení postavení pacienta ve zdravotním systému na principu skutečné solidarity zdravých s nemocnými Občané budou mít přehled o tom, kolik peněz pojišťovně odvádějí a kolik a na co z pojištění čerpají, prostřednictvím osobních zdravotních účtů. Budou definovány nepodkročitelné parametry časové a geografické dostupnosti zdravotní péče pro každého občana. Vláda podpoří motivaci občanů k zodpovědnému využívání zdravotní péče mj. zavedením regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za návštěvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty. Současně bude stanoven http://ekonomika.ihned.cz/c1-22330230-spotreba-leku-v-ceske-republice-roste 63


• •

•

• •

•

•

•

• • • •

• • •

maximální roční limit finanční spoluúčasti občanů a zohledněn dopad na sociálně slabé skupiny obyvatelstva. Občané budou pomocí bonusů motivováni ke zdravému životnímu stylu. Posílení rovné soutěže zdravotnických zařízení a postavení lékařů Vláda prosadí rovnoprávné postavení zdravotnických zařízení bez ohledu na jejich vlastnictví a právní formu – navrhne nahradit tzv. zákon o neziskových nemocnicích novým, v prostředí EU standardním, zákonem o neziskových organizacích. Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzdělávání, vědy a výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky. Vzniknou univerzitní nemocnice a univerzitní výzkumná centra - dojde k odstranění dvojkolejnosti řízení a k zavedení transparentního vícezdrojového financování (za zdravotní péči, výuku a výzkum). Provedení transformace zdravotních pojišťoven a rozsahu zdravotního pojištění Dojde k transformaci zdravotních pojišťoven na novou právní formu - akciové společnosti - s odpovědností i motivací k hospodárnému chování, při vymezení jasných pravomocí a odpovědnosti managementu, s větší transparentností účetnictví a s dodatečnými omezeními určenými zákonem na obdobné bázi, jako jsou regulovány fondy důchodového připojištění. Vláda vytvoří nezávislého regulátora a účinný dohled nad finančním zdravím, fungováním zdravotních pojišťoven, dodržováním zdravotního pojistného plánu a zajištěním dostupnosti zdravotní péče. Bude definováno jasné vymezení nároku na zdravotní péči garantovanou veřejným zdravotním pojištěním na základě čl. 31 Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o biomedicíně. Vláda umožní výběr i jiného než standardního rozsahu zdravotního pojištění, včetně pojistných produktů s vyšší spoluúčastí, a bude uskutečněna příprava na případné zavedení zdravotního spoření s podporou státu. Bude legalizována možnost oficiálně si připlatit na nadstandardní péči nebo uzavřít na tuto péči připojištění. V zájmu vytvoření podmínek zamezujících zneužívání budou v budoucnu informačně propojeny systémy zdravotního a nemocenského pojištění. Zavedení transparentní a efektivní úhrady léků a zdravotnických prostředků Vláda navrhne zákon, který zajistí efektivní a transparentní proces stanovování maximálních cen a úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR. Podpora zdraví a další role státu a samospráv ve zdravotnictví Vláda zavede jednotný způsob financování zdravotnické záchranné služby a zákonem bude upřesněna její role v integrovaném záchranném systému ČR. Bude zvýrazněna podpora prevence jako důležité součásti zdravotní péče v plně hrazené části systému. Současně bude kladen důraz na snížení spotřeby legálních návykových látek (tabák, alkohol) a na podporu zdravého životního stylu.

Některé tyto body se staly v roce 2008 zdrojem rozporů mezi koalici a opozicí, např. záměr vlády privatizovat nemocnice, privatizovat zdravotní pojišťovny, co patří mezi základní práva občana při jeho ošetření atd.

64


V polovině roku 2008 se projevily první náznaky zlepšování stavu některých parametrů systému: 3000000 2845113 2500000

2652660

2602220 2277833

2000000

1500000 únor

březen

duben

květen

Graf č. 46: Vývoj výdajů na nemocenské v tisících Kč v roce 2008 Zdroj: [222]

Hospodářske noviny18 však 3. 9. 2008 konstatovaly, že boj proti simulantům v ČR je marný a dokladají to následujícími čísly nemocných od ledna do června 2008: • Pracovní neschopnost: 1 077 142 případů • Počet prostonaných dnů: 42 353 486 • Průměrná doba neschopnosti: 39,3 dnů • Porušení léčebného režimu: 4 095 případů Češi si nemoc často prodlužují víkendem. 33%

pondělí 20%

úterý 17%

středa 14%

čtvrtek

12%

pátek sobota

2%

neděle

2%

Graf č. 47: Kdy jsou lidé nejvíce nemocní (2008) Zdroj: [320]

Česko má mezi zeměmi OECD také nadprůměrný počet praktických lékařů. Praktiků je v Česku na počet obyvatel více než v USA, Německu nebo Finsku.

18

Hospodářské noviny, 3. 9. 2008. 65

Julínkova reforma (od 1. 1. 2008) chce na efektivitě systému zdravotnictví zainteresovat občany


Energetika

Závislost ČR na energiích

Závislost ekonomiky ČR na energiích [28] Energetickou situací ve světě se již od roku 1974 zabývá renomovaná instituce Mezinárodní energetická agentura (IEA), kterou založila OECD. Ta vydává každoročně publikaci World Energy Outlook (WEO), kterou lze objednat na www.iea.org/books. IEA každoročně vydává tzv. scénáře vývoje světové energetiky WEO v nichž představuje dva scénáře energetického vývoje: • referenční • alternativní Referenční scénář ukazuje předpokládaný vývoj situace, pokud nebudou realizovány významná opatření v energetických koncepcích států.

V USA vzrostly výdaje na energie v roce 2007 o 30 %. V Británii v roce 2006 vzrostly výdaje na elektrickou energii téměř o 27 % a plynu o 40 %

Alternativní scénář počítá s realizací opatření k řešení naléhavých problémů souvisejících s bezpečností zásobování, efektivnějším užití energie a s důsledky pro životní prostředí. WEO 2006 podává analýzu současného stavu světové energetiky a její výhled do roku 2030 a doporučuje korekce politik v oblasti výroby a spotřeby energie. Konstatuje, že: • Svět stojí před řešením dvojí hrozby: nebude mít odpovídající a bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a životní prostředí bude trpět příliš velkou spotřebou energie • Naléhavější než kdykoliv dříve je potřeba omezit rlst spotřeby fosilních paliv, zvýšit diverzifikaci, palivovou i geografickou, a snížit emise • Energie z fosilních paliv bude ve světě převládat až do roku 2030 • Světová spotřeba energie se zvýší o více než polovinu přii ročním růstu 1,6 %. Asi 70 % tohoto zbýšení spotřeby připadne na rozvojové země, přičemž jen na Čínu připadne asi 30 %. Ekonomiky těchto zemí rostou rychleji než ekonomiky zemí OECD. Téměř polovina tohoto nárůstu spotřeby primární energie se použije při výrobě elektřiny a pětinu spotřebuje doprava ve formě ropných paliv. • Fosilní paliva se budou k roku 2030 podílet na celkové spotřebě zdrojů 81 %, což je podle referenčního scénáře 83 % nárůst spotřeby. Na rozdíl od WEO 2005 se nadále počítá s absolutním růstem poptávky po uhlí, stimulovaným výrobou elektřiny. Čína a Indie budou představovat 4/5 tohoto přírůstku. Uhlí zaujme ve světové spotřebě druhou pozici. • WEO 2006 předpokládá vyšší ceny ropy (příčinou je geopolitická situace), i když se očekává přírůstek kapacit a pokles růstu poptávky. Cena plynu v návaznosti na ceny ropy poroste. Ceny uhlí se budou zvyšovat, ale s nižší razancí než ceny plynu a ropy. • Ohrožení bezpečnosti světové energetiky je reálné a stále větší. Spotřebitelské země si na základě růstu cen ropy a plynu budou více uvědomovat nebezpečí přerušení dodávek a z toho vyplývající cenové šoky. K roku 2030 budou státy OECD importovat 2/3 své potřeby ropy, zatímco dnes je to 56 %. • Globální emise CO2 mezi roky 2004 a 2030 vzrostlou o 55 %, tj. o 1,7 % ročně. V roce 2030 dosáhnou 40 Gt (tzn. přírůstek 14 Gt). Polovinu tohoto přírůstku zaviní výroba elektřiny. Uhlí se stane hlavní příčinou zvyšování emisí CO2 a toto své postavení si ke konci období ještě upevní. Emise porostou rychleji než poptávka po primární energii vzhledem k vyššímu obsahu uhlíku v palivu (obrátí se trend předcházející dekády).

66

Podnikatelské prostředí v ČR •

• • • •

Rozvojové země způsobí více než ¾ celkových emisí v tomto období. Po roce 2010 předstihnou rozvojové země v produkci emisí státy OECD. Jejich podíl se zvýší z 39 % v roce 2004 na více než 50 % v roce 2030. Růst množství emisí bude v těchto zemích rychlejší než růst energetické poptávky, vzhledem k vyšší uhlíkové náročnosti (používání méně efektivních technologií a nekvalitních paliv, produkujících více CO2). Čína sama bude produkovat 39 % emisí a její emise se mezi roky 2004 a 2030 zdvojnásobí v důsledku Prudkého ekonomického růstu a silné závislosti průmyslu a výroby elektřiny na uhlí. Čína před rokem 2010 předstihne v produkci emisí USA. Emise vztažené na jednoho obyvatele však budou v zemích mimo OECD nadále pod úrovní emisí v zemích OECD. Světová poptávka po primární energii v roce 2030 bude podle alternativního scénáře o 10 % nižší než podle referenčního scénáře Dovozy ropy do zemí OECD podle alternativního scénáře začínají po roce 2015 klesat, což je v ostrém kontrastu s referenčním scénářem Podle alternativního scénáře se mají na zajišťování energetických potřeb dopravnách systémů významně podílet biopaliva. Produkční potenciál biopaliv bude omezován rostoucí poptávkou po potravinách, které biopalivům konkurují z hlediska disponibilní plochy orné půdy.

Podle odhadů OSN o vývoji populace na Zemi má populace země do roku 2050 stoupnout ze současných 6,5 mld. na 9,1 mld. Nejvíce lidí přibude v Africe a v Asii. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2020 bude jen v tzv. emerging markets zapotřebí vybudovat 650 gigawatt (GW) nových zdrojů. USA dnes disponují 830 GW, zatímco Čína s více než čtyřnásobkem obyvatel má jen 420 GW, Indie s 1,1 mld. lidí dokonce jen 115 GW. Podle americké Uhlí Ropa Plyn Jaderné zdroje Voda Biomasa a odpady Ostatní obnovitelné zdroje Energy Information 1800 Administration (EIA) 1600 vzroste spotřeba 1400 energie ve světě mezi 1200 lety 2003 a 2030 o 1000 více než 70 %. Mezi 800 základní zdroje 600 energie hospodářství patří ropa, elektrická 400 energie, plyn a pevná 200 paliva. Ropu i plyn je 0 1980 až 2004 2004 až 2030 nutno z místa těžby složitě dopravovat do Graf č. 48: Světová poptávka po primární energii (v. mil. tun místa spotřeby. ropného ekvivalentu, referenční scénář IEA v roce 2008) ČR je významně, Zdroj: [321] závislá na dovozu energii. S ohledem na mírnou metodiku výpočtu udávají různé autoři závislost na dovozu energii do ČR s malými odchylkami. Závislost ČR na dovozu energii je však významná.

67

Podnikatelské prostředí v ČR 90 80

69,8

70 58,1

60 50

72,9

74,9

75,9

77,5

75,2

2030

2035

2040

2045

2050

63,3

51,3 42,9

40 30 20 10 0 2005

2010

2015

2020

2025

Graf č. 49: Vývoj energetické závislosti ČR (v %) Zdroj: [321]

Leadeři G8, kteří se sešli v červenci 2008 v Japonsku hledali řešení na tři základní otázky: 1. Jak zastavit růst cen ropy? 2. Jak zastavit růst cen potravin? 3. Jak efektivně pomoc Africe?

Závislost české ekonomiky na dovozu energií vzrůstá. Zdá se, že energie z alternativních zdrojů i atomových elektráren není luxusem, nýbrž nezbytností. Proto od roku 2010, pokud se radikálně nezmění spotřeba elektrické energie, začne být Česká republika na dovozu této komodity závislá. V souladu s tímto trendem by bylo třeba očekávat trvalý růst cen energií, což je pro české podnikatele významným rizikem, zvláště v současné neklidné politické situaci v oblastech těžby a distribuce ropy. Avšak důsledky hospodářské krize budou na ceny energií působit opačně. U ropy lze očekávat pokles ceny.

58 47 33

38

42

46

49

53

32

1999 2000 2002 2004 2010 2015 2020 2025 2030

Graf č. 50: Kolik energie česko dováží (v %) Závislost ekonomiky na energii Zdroj: [38]

68


2500

2000

[PJ]

1500

1000

500

0 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

-500 Tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva

Obnovitelné zdroje

Jaderná energie

Elektřina

Graf č. 51: Vývoj tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR Zdroj: [322 ] 1400 1200 1000

[PJ]

800 600 400 200 0 2005

2010

Tuhá paliva

2015

2020

Kapalná paliva

2025

2030

Plynná paliva

Graf č. 52: Vývoj konečné spotřeby energie v ČR Zdroj: [322 ]

69

2035

2040

Obnovitelné zdroje

2045 Teplo

2050

Elektřina

Podnikatelské prostředí v ČR Ropa

Nejvýznamnějším zdrojem energie je ropa.

Obr. č. 8: Deset zemí s největšími potvrzenými zásobami ropy (za rok 2008) Zdroj: [323]

Rusko

ČR má zásobu ropy na 3 měsíce

60,0

Venezuela

80,0

SAE

97,8

Kuvajt

101,5

Irák

115,0

Írán

136,3

Kanada

179,2

Saúdská Arábie

262,3 0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

Graf č. 53: Země s největšími zásobami ropy (v mld. barelů) (2008) Zdroj: [248]

Cena ropy ve světě určitě porostou v důsledku poptávky Číny a Indie po této surovině.

Obr. č. 9: Denní spotřeba ropy v roku 2007 (v tisících barelech denně) Zdroj: [213 ] 70

300,0


Obr. č. 10: Deset největších producentů ropy na světě (za rok 2008) Zdroj: [323] Nárůst příjmů producentů ropy: (příjmy členů, v mld. USD) Země

Obr. č. 11: Deset největších spotřebitelů ropy na světě (za rok 2008) Zdroj: [323]

2007

Saudská 194 Arábie SAE 63 Irán 57 Kuvajt 55 Nigérie 56 Angola 44 Venezuela 41 Alžírsko 50 Libye 41 Irák 88 Katar 26 Ekvádor 8 Indonésie* -4 Celkem 671 * Více ropy doveze

1. pololetí 2008 192 61 54 54 46 47 44 47 37 39 26 7 -4 645

Příjmy producentů ropy na jednoho občana země (za 1. pololetí 2008, v USD) Katar Kuvajt SAE Saúdská Arábie Libye Venezuela Alžírsko Irák Írán Nigérie Ekvádor Angola Indonésie

Zdroj: [191]

Obr. č. 12: Nejvýznamnější distribuční trasy ropy Zdroj: [ 325]

71

28 136 20 807 13 208 6 847 6 007 1 553 1 383 1 383 816 333 515 3 726 -16

Podnikatelské prostředí v ČR plyn Slovensko ropa 100% 99%

Rakousko 67%

EU je významně závislá na dovozu ropy z Ruska

Velká Británie

0%

Nizozemsko

12%

Evropská unie

0%

30%

15%

Polsko

Maďarsko 65%

46% 87%

90%

Česko

Itálie

40% 27%

65%

20%

17%

78%

Francie

Litva Německo* 100% 98% 16% 12%

39%

32%

Obr. č. 13: Závislost členů EU na ruském plynu a ropě v roce 2008 Zdroj: [326]

Většina ropy se do ČR dostává ropovodem Družba na němž je ČR výrazně závislá

Obr. č. 14: Kudy proudí do česka ropa Zdroj: [245]

72


Obr. č. 15: Trasa ropovodu Družba Zdroj: [327]

Kuba v roce 2008 prohlásila, že v jejich pobřežních vodách je 20 miliard těžitelných barelů ropy

Obr. č. 16: Ropovody v Česku Zdroj: [218] 34 natural 95

32

Ceny primárních energetických zdrojů trvale rostou. Následující graf ukazuje vývoj ceny ropy od roku 1870.

nafta

30 28 26 24 22 20 2005

2006

2007

2008

Graf č. 54: Vývoj ceny ropy Zdroj: [38]

73

Vývoj ceny ropy


Významným výrobcem ropy jsou země OPEC: Alžírsko, Angola, Ekvádor, Indonésie, Irák, Írán, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela

Obr. č. 17: Vývoj ceny ropy v amerických dolarech za barel (1861 – 2008) Zdroj: [213]

Cena ropy vždy v minulosti reagovala na mimořádné události v ekonomice i politice.

Obr. č. 18: Události, které významně ovlivnily cenu ropy Zdroj: [325]

2007

2008*

2009*

671

1251

1322

Graf č. 55: Příjmy kartelu OPEC z vývozu ropy (v miliardách dolarů) za rok 2008 Zdroj: [191].

Významným producentem ropy je také Rusko. Podle expertů je vysoce pravděpodobné, že nejdelší ropovod světa, kterým bývalý Sovětský svaz od šedesátých let minulého století zásoboval své satelity ve střední Evropě, za pár let vyschne. Rusové však neuzavřou kohoutek z politických důvodů. Budují nové mohutné přístavní terminály, takže Družba bude z jejich pohledu sloužit k zásobování okrajových trhů. Energetická koncepce Moskvy jasně říká, že Rusko bude vyvážet své suroviny přímo, tedy bez účasti tranzitních zemí. Proto Rusové mohutně investují do rozšíření přístavního terminálu v Novorossijsku a staví obří terminál v Primorsku. Navíc chtějí aby se v jejich vývozu zvyšoval podíl ropných produktů. Také v oblasti Arktidy se nalézá 90 miliard barelů ropy a velké množství zemního plynu. Ropa vytěžená z tohoto naleziště by byla schopná pokrýt celosvětovou spotřebu ropy (v současné 74


výši) na tři roky. Asi 30 miliard z celkem 90 miliard barelů ropy se podle amerických expertů nachází na Aljašce. Zbytek v ruské části Barentsova moře, na jihu a západě Grónska a na východ od Kanady. Těžbu ropy a její distribuci ovládají koncerny s globální působností. Z pohledu zisku je ropa výhodná komodita. ExxonMobil je největším ropným koncernem ve světě

Největší ropné koncerny na světě (2007) Firma Čistý zisk (mld. USD) Meziroční změna (v %) ExxonMobil 40,6 3,0 Royal Dutch Shell 9,0 27,6 BP 20,8 -5,5 Ševron 18,7 9,0 ConocoPhilips 11,9 -23,3 Tabulka č. 34: Největší ropné koncerny na světě (2007) Zdroj: [185]

Zdroj: [329]

Konstatovali jsme již, že Evropa je na dovozu ropy a ropných produktech významně závislá. Následující graf ukazuje výši dovozu ropy v následujících zemích: EU 25

Německo

138141,1 121331 29917,2

Polsko

20949 5165,5

Česko

8781 217,2

Slovensko

560239

3210 217,2 Rezerva potřebná na náhradu 90-dnového dovozu

Import ropy a ropných produktů

Graf č. 56: Dovoz ropy (za rok 2004, v tis. tun) Zdroj: [145]

Také USA jsou na dovozu ropy významně závislé, jak ukazuje graf č. 57. Výhodou USA je však rozložení rizik na více dodavatelských zemí. V roce 2008 probíhalo 4% 5% 17% 12% znárodňování ropných zdrojů ve Venezuele. 20%

12% 15%

15%

Angola

Irák

Nigérie

Venezuela

Mexiko

Saúdská arábie

Kanada

ostatní

Graf č. 57: Dovozy ropy do Spojených států (listopad 2007) Zdroj: [138] 75

Závislost Evropy na dovozu ropy


Třetí největší ložisko ropy všech dob bylo objeveno v roce 2007 nedaleko brazilských břehů (odhaduje se na 33 miliard barelů ropy), těžba bude ale drahá a začne až za 5-10 let (to se již při současném růstu cen ropy vyplatí)

Norsko

2,56

Kanada

3,31

Mexiko

3,48

Čína

3,73

Írán

3,98

USA

7,48

Saúdská Arábie

8,48

Rusko

10,08 0

4

8

12

Graf č. 58: Těžba ropy v roce 2007 v % Zdroj: [248]

Afrika

3,10

Bývalý SSSR

4,17

Japonsko

5,02 5,86

Latinská Amerika

6,82

Blízký východ

7,91

Čína

16,00

Evropa USA

20,35 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

Graf č. 59: Růst poptávky po ropě - předpověď pro rok 2008, v % Zdroj: [248]

V. Británie

1,696

Itálie

1,745

Francie

1,919

Kanada

2,303

Německo

2,393

Rusko Japonsko

2,699 5,051 20,698

USA

Graf č. 60: Spotřeba ropy v zemích G8 (v tisících barelech denně, barel = 159 litrů) Zdroj: [248] 76

Podnikatelské prostředí v ČR Dne 28. 10. 2008 uzavřela Čína a Rusko dohodu o výstavbě ropovodu, který by dodával ropu od ruské firmy Transněfť do Čínské Národní ropné korporace. Rusko má Číně dodávat 15 milionů tun surové ropy ročně. Projekt oslabí závislost Moskvy na evropských trzích.

900 800 700

tis. tun

600 500 400 300 200 100 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 61: Objem skladované ropy v ČR (tis. tun) Zdroj: [131] 8000 7000 6000

tis. tun

5000 Ropovodl IKL

4000

Ropovod DRUŽBA

3000 2000 1000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 62: Dodávky do České rafinérské, a.s. (1996-2005) Zdroj: [131]

9000 8000 7000

tis. tun

6000 5000

Ropovodl IKL

4000

Ropovod DRUŽBA

3000 2000 1000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Graf č. 63: Přeprava ropovody MERO ČR, a.s. (1994-2005) Zdroj: [131]

77

2004

2005


Ropné giganty v současné době vydávají jen malé prostředky na průzkum. Výjimkou je Schlumberger. 1,2

Royal Dutch Shell 0,3% Petrobas

0,9

0,9%

0,82

ExxonMobil 0,2%

0,8

Total 0,4% Schlumberger BP

0,71

3,1% 0,58

0,2%

0,55

Chevron 0,3% StatoilHydro

0,39

0,4%

Eni 0,2%

0,3

ConocoPhilips 0,1% 0,16 T ržby (v mld. USD)

Výdaje na výzkum a vývoj

Graf č. 64: Výdavky na výzkum a rozvoj (v mld. USD) Zdroj: [112]

Uhlí

Druhou nejvýznamnější energetickou surovinou po ropě je uhlí. 75 % uhlí se využívá jako palivo (výroba tepla, elektrickej energie atd.), zbylá část zplynuje (výroba svítiplinu), zkapalní (výroba benzínu, nafty, metalalkoholu atd.), využije na koksování (využití ve vysokých pecích) a použije na výrobu dehtu (následně na výrobu barviva, léčiv, desinfekčních prostředků, čistících prostředků, voňavek, umělých hnojiv, atd.). Světová spotřeba uhlí je 5200 milionů tun ročně, přičemž největší spotřebitelé jsou Čína a Indie (dohromady 1500 mil. tun/rok) a USA: 1000 mil. tun/rok. Současné odhady ukazují, že světové zásoby uhlí při současné spotřebě vystačí na 200-300 let. Ovšem lze předpokládat, že neobjevené zásoby uhlí představují 10 až 20 násobek známých zásob.

78


Žlutá/oranžová – druhy hnědého uhlí Zelená/růžová/červená/šedá – druhy černého uhlí Obr. č. 19: Globální rozložení úhelných regionů Zdroj: [54] USA

Prokázané zásoby uhlí (mil. tun) 30% 35%

země bývalého SSSR

Čína

10%

25%

Austrálie / Kanada / Německo / Indie / Jižní Afrika / Velká Británie / ostatní

Graf č. 65: Největší producenti uhlí ve světě (dlouhodobě) Zdroj: [53]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Největší exportéři uhlí Austrálie 231 Indonésie 108 Rusko 76 JAR 73 Čína 72 Kolumbie 56 USA 45 Kanada 28 Polsko 21

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

USA 249 994 Rusko 157 010 Čína 114 500 Indie 84 396 Austrálie 82 090 Německo 66 000 JAR 49 520 Ukrajina 34 153 Kazachstán 34 000 Polsko 22 160 …… 15. ČR 5 678 Tab. č. 35: Největší exportéři uhlí (2005, v mil. tun) Zdroj: [92]

Největší importéři uhlí 1. Japonsko 178 2. Jižní Korea 77 3. Čína 61 4. Velká Británie 44 5. Německo 38 Tabulka č. 37: Největší importéři uhlí (2005, mil. Tun) Zdroj: [92]

Tabulka č. 36: Největší exportéři uhlí (2005, mil. Tun) Zdroj: [92] 79


1995 2005

PRODUKCE

SPOTŘEBA

1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 … Severní Amerika, 2 … Jižní a Střední Amerika, 3 … Evropa, 4 … Afrika a Střední Východ, 5 … Asie a Pacifik. Údaje v mil. tun. Graf č. 66: Vývoj produkce a spotřeby uhlí ve světě Zdroj: [60]

Průměrný roční přírůstek světové produkce uhlí v letech 1995-2004 byl přibližně 2,5 procenta. Za poslední 2 roky (2005-2006) se však růst prakticky zdvojnásobil. Růst trhu je soustředěn hlavně v Číně (z 80%!) a USA. Klíčové těžební oblasti ČR

V České republice se uhlí vyskytuje a těží ve čtyřech klíčových oblastech: • Ostravsko-karvinský revír (černé uhlí). • Severočeský hnědouhelný revír. • Sokolovský hnědouhelný revír. • Jihomoravský lignit (hnědé uhlí). Klíčové těžební lokality uhlí v ČR a objem těžby v nich: Názvy jednotlivých pánví v České republice: • Ostravsko-karvinská pánev (ČU) • Rosicko-oslavanská pánev (ČU) • Žacléřsko-svatoňovická pánev (ČU) • Kladensko-rakovnická a plzeňská pánev (ČU) • Chebská pánev (HU) • Sokolovská pánev (HU) • Mostecko-ústecká pánev (HU) • Kyjovsko-hodonínská pánev (HU) • Handlovská pánev (HU) • Novácká a modrokameňská pánev (HU)

80

5


Objem těžby:

Graf č. 67: Objem těžby Zdroj: [68]

Distributoři hnědého uhlí / lignitu* v ČR: • Mostecká uhelná, a.s., Most • Severočeské doly, a.s., Chomutov • Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Sokolov • Lignit Hodonín, s.r.o. *

http://www.mus.cz http://www.sdas.cz http://www.suas.cz http://www.lignit.cz

Distribuce černého uhlí v ČR: • OKD, a.s.

http://www.okd.cz

•

Distributoři koksu v ČR: Mittal Steel Ostrava a.s.

www.mittalsteelostrava.com

Třinecké železárny a.s. • OKD, OKK, a.s.

www.trz.cz www.okd.cz

•

81


Vývoj těžby uhlí v ČR:

Graf č. 68: Vývoj těžby uhlí v ČR Zdroj: [80]

Od začátku 90. let se těžba černého i hnědého uhlí v ČR prudce snižuje (40%-ní pokles u těžby černého uhlí, 35-%-ní pokles u těžby hnědého uhlí). Těžba černého i hnědého uhlí již dlouhodobě není v ČR dotována. Hnědé uhlí má v ČR 61%-ní podíl na výrobě el. energie. O spotřebě hnědého uhlí přitom rozhoduje 35 velkých energetických zdrojů (ČEZ, Jaderná elektrárna Temelín ad.), které spotřebují více než 86 % veškerého českého uhlí. Export černého uhlí a el. energie vyrobené z hnědého uhlí ovlivňuje pozitivně platební bilanci České republiky. Rozvoj spotřeby hnědého uhlí pro výrobu tepla naráží, stejně jako v jiných zemích, na environmentální překážky. Cenový vývoj uhlí

Stejně jako tempo růstu produkce uhlí ve světě, i ceny uhlí na světových trzích se za poslední rok více než zdvojnásobily a vystoupily na maxima. Způsobila to silná poptávka po oceli a energiích ze strany Číny. Nárůst cen je dán také zvyšováním cen vstupů (pohonné hmoty, náklady na revitalizaci krajiny apod.).

82


Vývoj cen uhlí v ČR podle druhu v letech 1994-2005 (ceny v Kč/t): rok uhlí pro energetiku uhlí pro průmysl uhlí pro domácnosti

1994

1998

2000

2002

2005

250

305

310

280

320

420

510

560

595

620

820

1300

1650

2010

2020

Tabulka č. 38: Vývoj cen uhlí v ČR Zdroj: [90]

Vývoj vybraných cen uhlí ve světě v letech 1991-2005 (ceny v USD / t):

rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Severozápadní Evropa (tržní ceny) 42,80 38,53 33,68 37,18 44,50 41,25 38,92 32,00 28,79 35,99 39,29 31,65 42,52 71,90 61,07

USA ("apalačské" uhlí) 29,00 28,54 29,85 31,71 26,98 29,87 29,76 31,01 31,28 29,91 49,75 32,96 38,49 64,36 70,82

Japonsko hnědé uhlí - importní cena 50,30 48,45 45,71 43,66 47,58 49,54 45,53 40,51 35,74 34,58 37,96 36,90 34,74 51,34 62,91

Tab. č. 39: Vývoj vybraných cen uhlí ve světě Zdroj: [71]

Uhlí je po ropě druhou nejvyužívanější energetickou surovinou na světě, zůstává nadále klíčovou surovinou ve světové ekonomice. Světové zásoby uhlí jsou mnohem vydatnější než zásoby levnějších a alternativních paliv, ovšem ekonomicky lze dnes těžit pouze asi 12% známých světových zásob. Očekává se další růst vlivu čínské ekonomiky na růst produkce a spotřeby a také ceny uhlí na světových trzích. V současnosti jsou vyvíjeny nové techniky dobývání uhlí a zároveň i nové metody jeho zpracování – např. spalování uhlí přímo ve slojích (výroba plynu). Zkoumají se také metody pro výrobu ropy. Většina zemí světa prosazuje v této oblasti ekologickou politiku, která spočívá v nahrazování neekologických uhelných elektráren ekologicky šetrnějšími elektrárnami spalujícími zemní plyn.

83

Prognózy do budoucna


Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR přijalo Státní energetickou koncepci19. Jejími hlavními body, s ohledem na uhlí, jsou: • hnědé uhlí je nadále strategickým primárním zdrojem elektrické energie při užití čistých technologií, a to minimálně do roku 2030, • zmírnění tempa růstu závislosti na dovozu energie – cílem jsou renovace a výstavby nových tepelných elektráren, • rozšíření těžby hnědého uhlí a zároveň rekultivace krajiny, • těžba černého uhlí by měla do r. 2030 postupně klesat. Elektická energie

Významným zdrojem energie v ČR je elektrická energie. 90000 85000 80000

GWh

Výroba el. energie

75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 Výroba

Spotřeba

Graf č. 69: Čistá roční výroba a čistá spotřeba elektřiny v ČR Zdroj: [340]

Graf č. 70: Zdroje elektrické energie v ČR (za rok) (2008) Zdroj: [58]

19

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument5903.htm; 2005

84


Tuhá paliva 0

10

Kapalná paliva

20

30

Plynná paliva 40

50

60

2005

48

1

4 3

2010

48

1

4 3

44

2015

1

39

2020

0

31

2025 20

2030

0 4

18

2035 2040

13

2045

8 0 2

2050

7 0 2

0 4

Obnovitelné zdroje

10

90

100

29 29

6

29

9

38 47

23

0 3

80

27

3 3

19

0 3

70

Jaderná energie

47

32

47

38

47

42

45

Graf č. 71: Vývoj výroby elektřiny podle paliv (TWh) Zdroj: [321]

3552 (eON)

2764

3062

3354 (ČEZ, PRE)

2560 2356 2224

2002

2198

2003

2258

2004

2005

2006

2007

2008

* procentuální odhad vývoje přepočtený na roční spotřebu Graf č. 72: Vývoj cen elektřiny (cena MWh, bez DPH a daně z elektřiny) Zdroj: [110]

85

2009*

Cenový vývoj elektrické energie


Polsko

23,5

Itálie

23,25 22,17

Slovensko

21,03

Maďarsko

20,45

Německo

19,78

Rumunsko

18,67

Bulharsko

18,4

Kypr

18,34

Portugalsko Dánsko

17,71

Česká republika

17,47 17,3

Nizozemsko Belgie

16,39

Litva

16,32 16,27

Rakousko

15,84

Irsko

15,5

Chorvatsko Slovinsko

15,42

Španělsko

15,33 14,46

Malta Spojené království

13,85

Lucembursko

13,75

Švédsko

13,64

Graf č. 73: Ceny elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině roku 2007 (přepočteno na kupní sílu, za kWh, včetně daní) Zdroj: [136]

60

Čistý zisk CEZ v mld. Kč

+3,8

+4,3

+7,9

+8,9

+9,1

+9,9

47,4

50

42,8

40 28,8

30 20

22,3 14,3

10 ???

0 2004

2005

2006

2007

2008

+ průměrná meziroční změna cen elektřiny v % Graf č. 74: Roční zdražování proudu a čistý zisk ČEZ (miliardy Kč) Zdroj: [136]

86

2009


České firmy i domácnosti čekalo v roce 2007 zdražení elektřiny o 8,5 procenta. Důvodů ke zdražení bylo několik: • rostoucí poptávka • úbytek uhelných elektráren • stále dražší elektřina v Evropě, především v Německu Následující tabulka ukazuje, že cena elektrické energie v ČR ještě o něco poroste. 23,3

Itálie Nizozemsko

21,8

Nizozemsko

26,5

Německo

35,8

16,6

Irsko

22,3

Belgie

32

Rakousko

15,9

Slovensko

19,5

Německo

11,9

Irsko

Británie

23,3

Itálie

4,7

Belgie

15,8

Rakousko

15,5

Slovensko

15,4

Británie

13,2

Španělsko

18

Španělsko

12,3

Maďarsko

16,6

Maďarsko

12,2

Francie

12,1

Polsko

11,8

23,9

Francie

22,4

Polsko

15,8

Česko Řecko

Česko

8,2

Řecko

Graf č. 75: Ceny elektřiny pro domácnosti ve vybraných zemích EU (v eurech za 100 kilowatthodin, k 1. 1. 2007) Zdroj: [343]

10,7 7,2

Graf č. 76: Podíl daní v cenách elektřiny (v %) Zdroj: [343]

Jaké důvody vedou ke zdražování elektrické energie?

ČEZ, a.s. se odklání od hnědého uhlí a budoucnost předpovídá dražšímu, ale ekologicky šetrnějšímu plynu. Proto sice dokončí rozestavěné elektrárny ale do nových, klasických se již nebude pouštět. Důvodem je skutečnost, že EU do roku 2013 zdraží emisní povolenky a tím by byla výroba elektřiny z hnědého uhlí příliš drahá. ČEZ, a.s. plánuje další plynové elektrárny na Slovensku, Maďarsku a v Bulharsku. ČR tedy bude mít ve výrobě elektrické energie mix uhlí, plynu a jaderného paliva.

Drahá elektřina ovšem snižuje konkurenceschopnost podniků a vyšší náklady na energie představují další podnět pro růst inflace20. Poptávka po elektřině byla v roce 2005 v ČR 62,7 TWh, což je dvanácté místo v rámci EU. Na prvním místě ve spotřebě elektřiny v zemích EU se v roce 2005 umístilo Německo, následované Francií a Velkou Británií. Vyplývá to ze zprávy sdružení evropských energetických firem Eurelectric21. Celkově se v EU poptávka loni meziročně zvýšila o 1,1 procenta na 3010 terraWatthodin (TWh). Produkce proudu se ve dvaceti pěti zemích unie zvedla o 0,2 procenta na 3040 TWh. Méně než Češi spotřebují elektřiny např. Irové, Slovinci, či obyvatelé pobaltských států22. Ceny, které platí spotřebitelé za elektřinu v Evropské unii se různí. S přihlédnutím na kupní sílu domácností platí nejvíce Slováci, Italové nebo Poláci. Naopak nejlevnější je elektrická energie je v Řecku, v Británii či Finsku. 20

Zdroj: HN- 12. 7. 2006 www.eurelectric.org 22 http://www.novinky.cz/ekonomika/cesko-je-ve-spotrebe-elektriny-v-eu-na-12--miste_ 95810 _o8din.htm 21

87

Poptávka a spotřeba elektrické energie v EU


Země Slovensko Itálie Polsko Nizozemsko Dánsko Maďarsko Německo Česko Finsko Británie Řecko EU 25

Cena elektřiny v EU v eurech v paritě kupní síly 14,48 24,48 21,08 20,23 11,90 20,05 20,87 19,15 23,62 17,17 10,75 17,14 18,32 16,65 9,85 15,81 10,78 9,38 10,20 9,05 7,01 8,01 14,16 -

Tabulka č. 40: Ceny elektřiny v EU (2007) Zdroj: [108]

Následující graf uvádí cenu elektrické energie v zemích EU s ohledem na kupní sílu obyvatelstva v průběhu roku 2008: Elektrická energie v ČR je s ohledem na topní sílu obyvatel vysoká

Polsko

23,5

Itálie

23,3 22,2

S lovensko Maďarsko

21

Německo

20,5 19,8

Rumunsko

18,7

Bulharsko Kypr

18,4

Potrugalsko

18,3

Dánsko

17,7

ČR

17,5

Nizozemsko

17,3

Belgie

16,6

Litva

16,3 16,3

Rakousko EU-27

16

Irsko

15,8

S lovinsko

15,4

Š panělsko

15,3 14,5

Malta Velká Británie

13,9

Lucembursko

13,8

Š védsko

13,6

Lotyšsko

12,5

Estonsko

12,2

Řecko Francie Finsko

11,6 11,3 10,1

Graf č. 77: Cena elektřiny pro domácnosti v EU (v přepočtu na standard kupní síly (cena v PPS/kWh) Zdroj: [220] 88


16

15 14

14 12

9,9

10

9

8,5

9,1

8 6 4,3

3,8

4 1,8

2 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rozvoj hospodářství ČR si vyžaduje stále větší dodávky elektrické energie. Její výroba je v ČR realizována v tepelných elektrárnách, v jaderných elektrárnách, vodních elektrárnách a v alternativních (obnovitelných zdrojích). Výroba je drahá, zatěžuje životní prostředí a ceny elektrické energie trvale rostou

Graf č. 78: Meziroční růst ceny elektrické energie v % v ČR. Zdroj: [40]

ČR prozatím elektrickou energii vyváží. Jde o výhodný obchodná artikl. ČR se v této oblasti dostává do rozporů s Rakouskem.

2008

8067

2007 2006 2005 2004 2003

ČR elektrickou energii vyváží

6861

16153

5574

12631

6559

12634

7276

15717

7361

2002

16213 11387

2001

9538 celý rok

pololetí

Poznámka: Čistý vývoz je rozdíl mezi vývozem a dovozem elektřiny. Graf č. 79: Čistý vývoz elektřiny (v terawatthodinách) Zdroj: [219]

89


V ČR konečně působí více dodavatelů, kteří dodávají elektrickou energii do domácností: 23 3,5

ČEZ

V žebříčku TOP 500, který sestavuje německý Handelsblatt se ČEZ v roce 2007 umístil na 226. místě z 500 největších firem EU.

1,4

E.ON

PRE24

0,7

Graf č. 80: Počty zásobovaných domácností el. energii v ČR podle dodavatele v milionech (v roce 2007) Zdroj: [109] ČEZ

Český energetický koncern ČEZ se posunul mezi pětici energetických gigantů EU. 47,351 42,764

28,756

Veliký zisk ČEZ, v němž je stát majoritním vlastníkem a stále rostoucí ceny energie pro obyvatelstvo v ČR by mělo vyústit ve výstavbu dalších energetických zdrojů ČR

22,282 14,268

Graf č. 81: Jak se vyvíjel čistý zisk ČEZ (v mld. Kč, včetně mimořádných vlivů) Zdroj: [221]

23 24

ČEZ – Český energetický závod PRE – Pražská energetika 90

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

9,123 8,421 10,213 5,745

2000

1999

1998

1997

1996

1995

3,367 6,364 2,18 1994

1993

7,279

8,889 8,064 7,848

2007

>15000

12264

2006

13618

12021

2004

10983

12692

2003

1156

5439

12116


2001

2002

2005

*2008

*2012

* Údaje pro roky 2008 až 2012 vycházejí z plánů ČEZ Graf č. 82: Výroba elektrické energie v JE Temelín (v Twh) Zdroj: Ekonom

Výroba elektříny za posledních 17 let vždy překračovala spotřebu a část byla vyvezena. Viděli jsme, že v posledních sedmi letech, zejména po zapojení JE Temelín do energetické sítě, je bilance vývozu a dovozu elektřiny přebytková. Odborníci však upozorňují, že se jedná o dočasnou situaci. Tvrdí, že již po roce 2012 se tato pozitivní bilance ČR zastaví a výroba a spotřeba elektřiny se dostane na stejnou úroveň. O několik let později už bychom se stali čistými dovozci elektřiny což by mělo dopad především na její cenu. V roce 2006 činila v ČR výroba elektřiny 84,4 TWh, tuzemská netto spotřeba byla 59,4 TWh. Problém české energetiky je v neujasněné energetické koncepci. Pokud nebudeme reagovat na současnou situaci, někdy mezi roky 2015 až 2020, začneme elektrickou energii dovážet. Zdá se, že optimálním řešením energie pro ČR budou jaderné elektrárny. Ve světě je tato technologie běžně využívána“

Energie z jádra

Evropa i Rusko berou energii z jádra vážně. Z tohoto pohledu lze v ČR předpokládat výsledky, dalších jaderných elektráren

Obr. č. 20: Jaderné elektrárny v provozu Zdroj: [58] 91


Země USA Francie Japonsko Rusko Německo Jižní Korea Ukrajina Kanada Velká Británie Švédsko Pro srovnání ČR

Počet reaktorů 104 59 55 31 17 20 15 18 19 10

Výkom MW 99 049 63 473 47 577 21 743 20 229 17 533 13 168 12 652 11 035 9 016

Blorusko

Litva

Slovinsko

Bulharsko

Rumunsko

Finsko

Maďarsko

Slovensko

Švédsko

Švýcarsko

Česko

Belgie

Španělsko

Ukrajina

Německo

Velká Británie

Rusko

Francie

Mílníky jaderné energetiky na 6 3 472 Slovensku: • květen 1957 – Tabulka č. 41: Deset zemí s největším výkonem jaderných elektráren založení podniku Zdroj: [131] Jadrová elektrárna Bohunice • srpen 1958 – začátek Následující graf ukazuje, jaký stav vykazuje jaderná energetika v Evropě: výstavby elektrárny A1 • 1972 – začátek výstavby elektrárny 59 Počet reaktorů V1 v Bohunicích • únor 1977 nehoda na 42 reaktoru elektrárny A1, v roce 1979 se 31 rozhodlo o jejím odstavení 22 19 17 • 1978 a 1980 – 15 připojení 1. a 2. 8 7 6 53 53 5 4 4 bloku V1 na síť 2 2 2 2 2 23 22 11 12 02 0 0 0 0 • 1985 – v Bohunicích postavili elektrárně V2. Ve výstavbě jsou Mochovce • 1991 – federální stát nechtěl snášet náklady na dostavbu Graf č. 83: Jaderná energetika v Evropě (stav ke konci května 2008) rozestavaných Zdroj: [183] Mochoviec • 1996 – financování dostavby Mochoviec převzali Slovenské elektrárny • 1998 a 1999 – dokončili 1. a 2. blok Mochoviec • Duben 1996 – podpis dokumentů o prodeji 66 % akcií SE taliánskému Enelu • Prosinec 2006 – odstavení 1. bloku elektrárny V1 • Únor 2007 – Obr. č. 21: Česká jaderná energetika rozhodlo se dostavat Zdroj: [195] 3. a 4. blok elektrárny Mochovce 92


Svůj podíl na výrobě elektrické energie budou realizovat také alternativní zdroje – fotovoltalické elektrárny, větrné elektrárny, vodní elektrárny atd.

Obr. č. 22: Přehled velkých fotovoltaických systémů v ČR Zdroj: [101]

Hospodářství ČR stejně jako země EU je významně závislé na dovozu plynu. Ložiska zemního plynu jsou globálně nerovnoměrně rozložena. Mezi největší producenty zemního plynu patří USA, Rusko a Kanada. Následující mapa ukazuje, kolik kubických metrů se těží v jednotlivých regionech světa:

Obr. č. 23: Těžba plynu ve světě (2008) Zdroj: [87]

Celkové zásoby zemního plynu na světě s odhadem 511 tisíc miliard kubických metrů mají životnost až 200 let. 93

Energie z alternativních zdrojů Výhled české jaderné energetiky Jaderná elektrárna Temelín – do dvaceti let je reálná dostavba původně plánovaných dalších dvou bloků Jaderná elektrárna Dukovany – do dvaceti let může dojít k dostavbě jednohoči dvou bloků, je zde prostor pro cca 1200 megawattů Kromě již fungujících elektráren existují dvě historicky vytypované lokality pro stavbu dalších jaderných zdrojů – Blahutovice na severní Moravě byly jako místo pro jadernou elektrárnu naplánovány v 80. letech, stejně jako obec Tetov u Pardubic. Jedním z důvodů jejich výběru bylo stabilní geologické podloží. Zemní plyn


Ložiska zemního plynu

Obr. č. 24: Zásoby zemního plynu (2008) Zdroj: [57]

Následující graf ukazuje transportní trasy zemního plynu (červená) a LPG Liquefied Petroleum Gas (modrá) v miliardách kubických metrů.

Transportní trasy zemního plynu

Obr. č. 25: Transportní trasy zemního plynu (2008) Zdroj: [61]

94


ČR je závislá na dodávkách plynu především z Ruska. ČR dováží vetšinu zemního plynu z Ruska

Předpokládá se, že v roce 2008 stoupne dovoz plynu z Norska o 5% Obr. č. 26: Plynovody v jižní části Evropy Zdroj: [115]

Na dovozu plynu je závislá celá EU a bude tomu tak i v následujících létech.

Ruský Gasprom a italský ENI chce realizovat projekt SOUTH STREAM. Jde o plynovod, který povede z Ruska do střední Evropy přes Černé moře Projekt by měl být realizován do roku 2013

Obr. č. 27: Dovoz zemního plynu do Evropy v roce 2020 Zdroj: [132]

V současné době roste na světovém trhu poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) přepravované obřími tankery. V roce 2007 činila přeprava zkapalněného plynu podle British Petrolem 226 miliard krychlových metrů. 80 % světového obchodu s tímto palivem směřuje do Japonska, Jižní Koree, Španělska, Francie a USA. EU se snaží snížit svoji závislost na Rusku. Do roku 2020 by se měl podle Bruselu zvýšit podíl LNG (Liquefied Natural Gas) v ČR na 18 %.

95


490 - 680

Zkapalněný plyn konkuruje plynovodům

440 - 560

300 - 350 240

2007

2010

2015

2020

Graf č. 84: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), očekávaný objem produkce Zdroj: [192]

40

Katar 25

Alžírsko

31

Malajsie

29

Indonésie 22

Nigérie

Graf č. 85: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší dodavatelé (rok 2007) Zdroj: [192]

92

Japonsko 35

Jižní Korea 24

Španělsko 13

Francie Turecko

6

Graf č. 86: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší odběratelé (rok 2007) Zdroj: [192].

96


V roce 2010 bude svět poptávat 320 miliard a v roce 2020 640 miliard metrů krychlových LNG. Podle britské firmy Ocean Shipping Consultants má rozvozná plavidla tankerů na přepravu LNG kapacitu 33 miliard metrů krychlových na 260 plavidel. Do roku 2020 bude třeba dalších 700 plavidel. 100 90

86

84

81

80 68

70 60 50

39

40

39 33

30

29 18

20

15

10

VNG

Distrigaz

Gas Natural

Wintershall

RWE

Centrica

GdF

Gasterra

E.ON

Ruhrgas

ENI

0

Graf č. 87: Největší dodavatelé plynu v Evropě (2008) Zdroj: [267]

Tři hlavní tranzitní místa v ČR používá k přepravě zemního plynu přes hranice ČR

Obr. č. 28: Přepravní soustava zemního plynu v ČR Zdroj: [269]

Ceny plynu neúměrně rostou. Státem provozovaný Gazprom, který dodává 25 % evropského plynu, nakupoval turkmenský plyn za 100 USD/1000 m3. V roce 2008 cena stoupla na 130 USD, ve druhé polovině roku na 150 USD. Tato dohoda platí pro dodávky do konce roku 2009. S rostoucím spoléháním se na ruské dodávky a take ruské plynovody, které dodávají plyn i z míst jako je Turkmenistán, by měla být věnována náležitá

97


pozornost věnována prohlášení učiněnému Alexejem Millerem, ředitelem Gazpromu (2008). Podle něho Gazprom předpovídá, že do konce roku 2008 ceny ruského plynu dosáhnou 500 dolarů za 1000 m3. “Jestliže ceny ropy překročí v budoucnosti 250 dolarů za barel, pak ceny plynu vzrostou na 1000 dolarů za 1000 m3,” řekl Miller. Zatímco dříve bylo Rusko schopno diktovat ceny, které platilo za turkmenský plyn, nadále už tomu tak není, protože počínaje příštím rokem turkmenský plyn začne téci take do Číny, bude to mít vliv na ceny, které Rusko bude muset platit za dodávky. Dodávky turkmenského plynu do Číny asi neovlivní objemy dodávek do Evropy a na Ukrajinu, protože plyn bude dodáván z různých polí, ale mohly by skrytě ovlivnit růst cen. 25 Pačesova komise

Doporučení Pačesovy komise vládě

prof. RNDr. Václav Pačes , Dr.Sc. předseda Akademie věd ČR

Akademie věd tvoří soustavu 59 vědeckých ústavů a 7 servisních pracovišť

Pačesova komise26, v červenci 2008 konstatovala, že ČR může mít v budoucnu velký problém, s teplárenstvím (docházející zásoby hnědého uhlí, růst ceny ropy a plynu, rozhodnutí o stavbě nových zdrojů energie z jádra…). Co by měla podle Pačesovy komise dělat vláda? [286] 1. podporovat opatření, která povedou k prohloubení konkurence na energetických trzích. 2. přehodnotit svůj dosavadní postoj k unbundlingu (oddělení výroby a distribuce u energetických firem). 3. umožnit nastartovat příslušné schvalovacích procesy (EIA), pokud ČEZ, jako hlavní domácí podnikatelský subjekt v sektoru energetiky, zamýšlí zahájit výstavbu dalšího jaderného zdroje. Jaderná energetika představuje jednu z ekonomicky i technologicky přijatelných variant výroby elektrické energie. 4. neomezovat podnikatelská rozhodnutí v oblasti těžby hnědého uhlí a je připravena otevřít diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel. 5. měla by do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě, kdy to bude ve veřejném zájmu, případně to bude vycházet z mezinárodních závazků, které ČR přijala. 6. nepodporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k dovozní závislosti české ekonomiky nejen v případě ropy a plynu, ale i elektrické energie. 7. měla by považovat úspory energií za mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Je proto připravena věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovou podporu. 8. měla by pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu. 9. měla by urychlit procesy schvalování investičních projektů v oblasti energetiky; v tomto smyslu provede revizi stávajících zákonných i podzákonných norem a nařízení.

25

Zdroj: http://www.energybulletin.cz/?qćlanek/nektere.odpovedi-na-otazky-zemniho-plynu-js Předseda komise: prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda Akademie věd České republiky, členové (v abecedním pořádku): Ing. Josef Bubeník, Ing. Vladimír Dlouhý, prof. Ing. Petr Moos, CSc., prof. Ing. František Hrdlička, CSc., Ing. Miroslav Kubík, CSc., Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc., Ing. Edvard Sequens, Ing. Vladimír Vlk, tajemník komise: Ing. Hynek Beran Kontakt na komisi (prostřednictvím tajemníka): [email protected] Komise zahájila svoji činnost na svém prvním zasedání dne 7. dubna 2007. 26

98


10. měla by věnovat zvýšenou pozornost rozvoji elektrických sítí v ČR, především možným vlivům plánovaných nových bloků na spolehlivost elektrizační soustavy. Základní doporučení Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. • Vláda má umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie. • Význam hnědého uhlí bude v dlouhodobém horizontu klesat, nicméně bude představovat stále významný energetický zdroj. Vláda by neměla omezovat podnikatelská rozhodnutí v této oblasti a měla by připustit diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel. • Vláda by měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií za prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. • Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je důležitou součástí energetického mixu. • Vláda bude považovat obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu. • Vláda by měla využít tranzitní elektrickou přenosovou síť k posílení pozic ČR na energetickém trhu. • Vláda by měla přehodnotit energetickou a související legislativu ČR a EU tak, aby nedocházelo přednostně k řešení dílčích energetických úkolů na úkor důležitých energetických potřeb společnosti, zejména stability odvětví včetně přenosu energie. •

• • •

• • •

200 180 160

Snahou vlády ČR je posilovat rozsah výroby tepla z obnovitelných zdrojů

140 120 [PJ]

•

Znamená to: Tuzemské zdroje fosilních paliv budou plně využity Dále bude rozvíjena jaderná energetika Podstatně se zvýší technologická úroveň spotřeby energie s následnými úsporami Zvýší se využití obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 především biomasy a po té geotermální a solární energie, v menším rozsahu malé vody, odpadů a větrné energie) Dovoz ropy a ropných výrobků bude v zásadě stagnovat Dovoz plynu poroste jen mírně – je prohibitivně drahý Dovoz černého uhlí nahradí postupně končící tuzemskou těžbu

100 80 60 40 20 0 2005 T uhá paliva

2010

2015

Kapalná paliva

2020

2025

Plynná paliva

2030

2035

2040

Obnovitelné zdroje

Graf č. 88: Vývoj výroby tepla podle paliv ČR Zdroj: [274] 99

2045

2050

Jaderná energie


Obnovitelné zdroje (OZE) mají i v budoucnu při výrobě tepla „zelenou“

60 50 40 30 20 10 0 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Podíl OZE ne tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů

Podíl elektřiny vyrobené OZE na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny

Podíl OZE na výrobě tepla

Podíl OZE v konečné spotřebě energie

Graf č. 89: Obnovitelné zdroje a dovoz energie Zdroj: [321]

Občané ČR vidí budoucnost České energetiky v jaderné energii

78

73

64 56 52 43

44 33

37

květen 2004

39 38

43 45 28

leden 2005

80

78

77

58 52 46 45 43

59 5254 51 37

33

červen 2006

74

duben 2006

45

53 54 47 42

42

únor 2007

jaderné elektrárny

dovoz elektřiny

spalování biomasy

větrné elektrárny

plynové elektrárny

uhelné elektrárny

43 36

47 42 43 35 36

duben 2008 vodní elektrárny

Součet odpovědí ano + spíše ano v % Graf č. 90: Jakému energetickému zdroji dávají do budoucna lidé přednost Zdroj: [324]

OSVČ

Kdo je podle české legislativy OSVČ

Přínos OSVČ27, malých a středních podniků k rozvoji ekonomiky ČR Předešlý vývoj ekonomiky ČR je zcela jistě pozitivně podporován úspěšnou prací malých a středních podniků. Transformace českého hospodářství po roce 1989 vedla ke vzniku těch nejmenších podnikatelských jednotek – OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, považuje osoba, která: • vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo • spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona 27

OSVČ – Osoba samostatně vydělečně činná 100


586/1992 Sb., o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. %

Občané ČR mají zájem podnikat

Podíl samostatně výdělečných osob na zaměstnanosti ve státech EU

60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Dánsko Lucembursko

Estonsko

Lotyšsko Francie

Slovinsko

Německo Švédsko

Rakousko

Slovensko Nizozemsko

Británie Finsko

Belgie

Malta Maďarsko

Litva

Irsko

Španělsko ČR

Polsko Kypr

Itálie

Řecko Portugalsko

Průměr EU 14%

Graf č. 91: Podíl samostatně výdělečných osob na zaměstnanosti ve státech EU (2007) Zdroj: [41]

1 090 000

1 040 000 998 700

Vývoj OSVČ v letech 2001 až 20067 v ČR

990 000 963 421

980 389

960 078

940 000 920 297

907 547

916 701

890 000

840 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 92: Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 až 2007 v ČR Zdroj: [102]

101

2007


Následující graf ukazuje vývoj počtu MSP podniků v ČR. 1 200 000 988 787 992 132 993 712

1 000 000

800 000

Ing. Břetislav Ošťádal, předseda představenstva AMSP

600 000

813 805 847 408 735 998 760 624 746 127 840 347 850 477 677 130 691 736 634 829 679 306 658 148 630 648 590 942 588 855

počet podniků PO počet podniků FO počet podniků celkem

23 5

14 3

72 4 14 4

44 0 14 8

49 9 13 4

29 8 11 1

47 6

35 0

10 2

79 4

10 5

10 0

88

200 000

27 5

400 000

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

0 1997

1998

Graf č. 93: Vývoj počtu MSP v létech 1997 až 2005 Zdroj: [42] Proč přijala vláda ČR „Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 — 2013“

Malí a střední podnikatelé hrají rozhodující významnou úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace.

22507 17720 11604

2003

15223

2004

14926

2005

2006

2007

Graf č. 94: Vývoj počtu nově založených firem Zdroj: [134]

Podpora MSP patří mezi priority české vlády. Ta přijala Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 — 2013. Musíme se přizpůsobit realitě. Zatímco včera musely firmy investovat především do modernizace výrobních zařízení, dneska a především zítra jsou nutné investice do inovací aplikovaného výzkumu. Samozřejmě s maximální podporou státu. Období let 2007 — 2013 nabídne EU České republice šanci získat značný rozsah prostředků ze strukturálních fondů. Pokud budou tyto prostředky efektivně 102


využity k dalšímu posílení změn v infrastruktuře podporující podnikání, potom tyto zdroje pozitivně ovlivní vývoj malých a středních podnikatelů po roce 2013. Princip koncepce vlády rozvoje malého a středního podnikání v letech 2007 — 2013 v ČR [287] Cíle koncepce • zajistit konkurenceschopnost MSP a tím podpořit jejich další rozvoj • zlepšit podmínky pro podnikání • zvýšit kvalitu sektoru MSP — větší důraz na firemní výzkum, vývoj a inovace • posílit úlohu MSP jako zdroje nových pracovních míst a snižování regionálních rozdílů Zlepšování podnikatelského prostředí • trvalé zjednodušování administrativy a podmínek pro podnikání • posuzování dopadu legislativních změn na MSP jako nedílná součást legislativního procesu • zveřejňování právních předpisů v dostatečném předstihu před datem jejich účinnosti • další snižování daňových sazeb a zjednodušení daňových zákonů (nový zákon o dani z příjmů) • zavedení editační povinnosti daňové správy • snížení informační povinnosti podnikatelů s využitím sdílení informací v rámci databází státu • důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže • zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele vynaložených na přepravu svých zaměstnanců • zavedení daňového zvýhodnění pro firmy, které podporují vzdělávací instituce (odborné školství) • rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace (podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, technologická centra, atp.) • revitalizace starých průmyslových areálů, nepotřebných vojenských objektů a dalších prostor k využití pro podnikatelské účely • podpora sdružování MSP, vytváření klastrů • rozvoj subdodavatelských možností MSP ve vztahu k velkým nadnárodním společnostem • zvyšování kvality a rozsahu finančně dostupných poradenských a informačních služeb pro MSP • zvyšování zapojení MSP do systému partnerství veřejného a soukromého sektoru • další rozvoj portálu pro podnikatele Business Info • podpora vstupu MSP na zahraniční trhy (exportní aliance, zahraniční marketing, rozvoj lidských zdrojů) Nástroje přímé podpory • další využití osvědčených nástrojů (zvýhodněné úvěry, záruky, dotace) • rozvoj nových forem podpory (zvýšení přístupu MSP k soukromému kapitálu, rizikový kapitál, rozvojový kapitál) • dotace budou orientovány zejména na rozvoj znalostní ekonomiky a podporu poradenských, informačních a vzdělávacích služeb • exportní úvěry a pojištění exportních rizik

103

Hlavní cíle „Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 -2013“ v ČR

Jakým způsobem lze zlepšovat podnikatelské prostředí ČR

Nástroje přímé podpory

Podnikatelské prostředí v ČR Financování podpory MSP

Financování podpory • dominantním zdrojem budou strukturální fondy EU • prostředky státního rozpočtu • soukromé zdroje (u záruk za úvěry, rizikový a rozvojový kapitál) • vhodná kombinace prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů s regionálními podporami 25

Po roce 1989 roste v ČR počet podnikatelů. Podnikatelé se stávají významnými zaměstnavateli

20

15

10

5

0 PHA

STČ

JHČ

PLZ

KVA

UNL

LIB

KVH

2000

PLZ

VYS

JHM

OLO

ZLI

MVS

2006

PHA – Praha, STC – Středočeský kraj, LIB – Liberecký kraj, JHC – Jihočeský kraj, PLZ – Plzeňský kraj, UNL – Ústecký kraj, PAR – Pardubický kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, VYS – kraj Vysočina, KVA – Karlovarský kraj, JHM – Jihomoravský kraj, ZLI – Zlínský kraj, KVH – Královéhradecký kraj, OLO – Olomoucký kraj Graf č. 95: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) v krajích ČR Zdroj: [96]

Investice v zemích EU

Investice v zemích EU Podnikatelské prostředí každé země významně ovlivňuje vývoj investiční činnosti v zemi a příliv přímých zahraničních investic do země. Eurozóna Slovinsko ČR Estonsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Slovensko

1997-2001 4,1 8,4 0,3 7,7 17,4 8,1 8,2 6,6 1,4

Tabulka č. 42: Průměrný roční růst investic (v %, 1997-2006) Zdroj: [96]

104

2002-2006 1,8 5,7 3,7 15,3 18,1 12,3 4,6 4,3 5,3

Podnikatelské prostředí v ČR 1995 19,6 31,5 26,4 21,0 13,6 19,5 17,7 24,6 20,9

EU-15 ČR Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

2000 20,5 28,0 26,0 18,8 24,2 22,9 23,7 25,7 25,6

2006 20,4 25,1 33,8 23,1 34,4 21,9 20,0 26,4 25,8

Tabulka č. 43: Míra investic (tvorba hrubého fixního kapitálu v % HDP) Zdroj: [96] THFK celkem Pěstovaná aktiva Stroje a zařízení Dopravní prostředky Obydlí Ostatní budovy a stavby Nehmotná fixní aktiva

2003 687,5 4,7 211,7 101,3

2004 729,3 5,3 231,3 92,2

2005 740,9 4,6 226,4 92,7

2006 812,9 4,7 237,2 114,2

76,9 261,3

83,7 281,4

84,3 298,5

95,9 324,7

31,6

35,6

34,4

36,2

Tabulka č. 44: Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR (mld. Kč, běžné ceny) Zdroj: [96]

Podle mezinárodní realitní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle přímé investice do nemovitostí v Evropě 69 miliard eur, což v porovnání se stejným obdobím roku 2007 znamená pokles o 44 procent. Objemy obchodů se snížili o šedesát procent na 35 miliard eur.

253,2

244,1

173,8 151,1

69,2

2004

2005

2006

2007

1. pololetí 2008

Graf č. 96: Investice do komerčních nemovitostí v Evropě (v miliardách eur) Zdroj: [260]

105


Přímé zahraničné investice

Přímé zahraniční investice v ČR (PZI) 1500000 1200000

Je zájem zahraničních firem investovat v ČR?

900000

277 689,5

Svět Rozvinuté země Rozvojové země Tranzitivní země

279 181,5 211 943,7

214 585,3

192 421,1

182 796,5 127 843,6

600000

123 431,3

300000 59 316,1

0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf č. 97: Toky přímých zahraničních investic (PZI), 1980-2005 (v mil. USD) Zdroj: [96]

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Graf č. 98: Přímé zahraniční investice v Česku Zdroj: [43]

Vývoj ekonomiky a podnikatelského sektoru v ČR je tedy pozitivní. Bereme-li v úvahu kvalifikovanost pracovní síly v ČR, dobrou infrastrukturu, pobídky vlády pro velké investory a nakonec i strategickou polohu ČR v Evropě, je ČR zajímavou zónou pro světový kapitál. Výsledkem je zájem zahraničních firem o přímé investice v ČR, především o automobilový průmysl, elektroniku, biotechnologii atd. ČR se stává montážní linkou velkých nadnárodních výrobců automobilů. Do ČR přichází především proto, že je zde laciná pracovní síla a vysoce nadstandardní podmínky pro zahraniční investory (na jejich vytvoření však musí významně přispět čeští podnikatelé). S růstem průměrné mzdy v ČR vyvstane nebezpečí, že

Nejpřitažlivější země 1. Čína 2. USA 3. Indie 4. Polsko 5. Německo 6. Velká Británie 7. Česká republika 8. Francie 9. Rusko 10.Maďarsko

tyto firmy půjdou na východ a v ČR zůstanou Tabulka č. 45: Nejpřitažlivější ekologické zátěže a velká, úzce specializovaná země pro investory 2006 skupina nezaměstnaných pracovníků, kterou bude Zdroj: [110] třeba řešit. Alexandra Rudyšarová pověřená generální ředitelka agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest

V následujícím textu uvedeme dvě studie, které se pokusily seřadit země světa podle přitažlivosti pro zahraniční investory v roce 2005. Prvním řešitelem byl CzechInvest. Jeho názor, že ČR je sedmou nejpřitažlivější zemí světa pro investory, je více než příznivý. Nejpřitažlivější země 1. Čína 2. Indie 3. Rusko 4. USA 9. Česká republika

Tabulka č. 46: Nejpřitažlivější země pro investory 2008 Zdroj: [364]

106


Přibližně ke stejnému závěru přišel výzkum tisícovky manažerů z celého světa firmy Ernst&Young: Počet zahraničních investic v Česku

Nejatraktivnější země pro investory* (2005 v %) USA

41

140

Čína

41

120

18

Německo

90 80

15

Česko

8

40

Japonsko

8

20

7

Francie Španělsko

73

82

60

11

Velká Británie

116

97

100

18

Indie Polsko

112

0 2000

6

Počet pracovních míst vytvořených investory ( 2005) 37 745

Polsko

2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 100: Počet zahraničních investic v Česku Zdroj: [44]

V roce 2005 bylo v ČR realizováno 116 zahraničních investic. Renomé ČR je však vyšší, než skutečný příliv investic. Velké firmy zřejmě dávají přednost lidnatějším zemím. Z grafu č. 101 vidíme, že i když se Polsko umístilo až na pátém místě, Graf č. 99: Nejatraktivnější země pro investory v pořadí nejatraktivnějších zemí pro v roce 2005 investory, vytvořili v Polsku investoři Zdroj: [44] více pracovních míst než v ČR. V roce 2007 se dokonce ukazuje, že v ČR není Ukrajina 5 dostatečně velká Belgie 5 pracovní síla pro nově Itálie 7 budované Česko 7 automobilové závody, 8 Španělsko a proto nadnárodní 8 Bulharsko investoři přijímají Maďarsko 9 pracovníky ze Británie 9 zahraničí (Polsko, Rumunsko 10 Ukrajina, atd.). Tím se Francie 11 částečně zpochybňují 12 Rusko vládou udělované 16 Německo pobídky přímých 18 Polsko zahraničních investic 0 5 10 15 20 v ČR (daňové Graf č. 101: Evropské země nejvhodnější pro nové investice, případně prázdniny, atd.). Velká Británie

27 462

20 497

Francie

16 438

Česko

Rumunsko

12 395

10 600

Slovensko

9 939

Maďarsko

8 964

Německo

Španělsko Rusko

Nejpřitažlivější země pro investory podle Ernst&Young

7 064

6 632

pro další expanzi (podíl na celkových odpovědích v % v roce 2008) Zdroj:[281]

107

Největší investice v ČR v roce 2005


Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářské srovnání (WIIW) uvedl, že v roce 2007 deset nových zemí EU přilákalo méně PZI (44,8 miliardy eur) než Rusko a Ukrajina dohromady (45,6 miliardy eur). Střední Evropa 2007 6,7 4,1 12,8 2,1 Ve východní Evropě 38,3 7,2

Země Česko Maďarsko Polsko Slovensko Rusko Ukrajina

2008* 6,0 3,5 13,0 2,0 35,0 7,0

Tabulka č. 47: Příliv kapitálu do vybraných zemí (mld. eur) Zdroj: [188]

8416

Estonsko 6841

Chorvatsko Česko

6612

Maďarsko

6600 5900

Slovensko 4000

Slovinsko

3252

Bulharsko

2900

Polsko Rusko

2000

Rumunsko

1914

Ukrajina

565

Graf č. 102: Celková hodnota dosud získaného kapitálu v přepočtu na obyvatele (za období 1990 – 2007, eur) Zdroj: [188]

V roce 2007 přitáhly země střední a východní Evropy 101 miliard eur PZI (v roce 2006 to bylo 87,4 miliardy eur), ale Rusko z toho získalo 37 % (v roce 2005 to bylo jen 17 %). I v následujících letech očekávat do ČR významný příliv PZI.

108


Do kterých odvětví z regionů směřovaly PZI ukazují dvě následující tabulky: Firma

místo

Obor

Investice (mil. Kč)

Škoda Auto, Německo

Kvasiny

6 122

Tivall, Izrael Sung Woo Hitech, Jižní Korea Computer Associates, USA

Krupka Ostrava-Hrabová Praha

FTE Automotive, Německo

Podbořany

Automobilový průmysl Potravinářský Automobilový Informační technologie Automobilový

2 940 2 500 1 100 1 040

Tabulka č. 48: Největší investice v roce 2005 Zdroj: [110]

Zpracovatelské průmysl (D) Elektřina, voda a plyn (E) Služby celkem Obchod a oprav (G) Doprava a telekomunikace (I) Finanční zprostředkování (J) Nemovitosti a služby pro podniky (K) Ostatní služby (H+L až Q) Ostatní odvětví (A+B+c+F) Celkem

mil. USD 25 300,8 3 183,1 36 917,7 7 050,4 7 247,2 12 240,7 9 413,7

v% 38,0 4,8 55,4 10,6 10,9 18,4 14,1

965,7 2 183,5 66 619,1

1,4 3,2 100,0

Největší PZI jsou do automobilového průmyslu. To může vážně ovlivnit profesní strukturu obyvatelstva a ovlivnit rozvoj národního hospodářství v následujících desetiletech

Tabulka č. 49: Stav PZI v ČR podle odvětví, rok 2006 Zdroj: [96] mil. USD v% EU-15 1 872,6 37,8 Německo 204,6 4,1 Nizozemsko 1 253,1 25,3 Portugalsko 247,5 5,0 Velká Británie 153,0 3,1 Nové členské země EU 1 393,5 28,1 (2004) Slovensko 1 009,6 20,4 Bulharsko 441,9 8,9 Rumunsko 111,1 2,2 Rusko 214,8 4,3 Spojené arabské emiráty 335,3 6,8 Švýcarsko 87,9 1,8 Ostatní země 920,3 18,6 Celkem 4 953,7 100,0 Tabulka č. 50: Kumulovaný stav PZI v ČR podle investujících zemí, rok 2006 Zdroj: [96]

109

Největší investoři, kteří investovali do autoprůmyslu v ČR


Investice do automobilového průmyslu se již projevují v prodeji počtu automobilů vyrobených v ČR

700 620 550

600

404 400 300

495

461

500

451

442

438

444

371

357 263

200 100 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Graf č. 103: Prodej vozů Škoda auto (počet v tisících) Zdroj: [244]

Investor

Investoři do autoprůmyslu v ČR v roce 2006 Významné zěměření PZI do automobilového průmyslu je pro ČR rizikovým faktorem

Do firmy

Město

Sektor

v mld. Kč

Volkswagen (Německo) Hyundai Motors (Kor.) Toyota/PSA ( Jap/Fr.) Robert Bosch (Něm.) Nemak (Mex.)

Škoda auto

Mladá Boleslav

Automobily

120

Hyundai Motors Czech TPCA

Nošovice

Automobily

28,5

Kolín

Automobily

23,5

Bosch Diesel

Jihlava

Autodílny

18,3

Nemak Europe

Most

11

Denso (Jap.)

Denso Manufactoring Czech Nokia Tyres

Liberec

hliníkové hlavy motorů Klimatizace

Val. Meziříčí

Pneumatiky

8,4

VDO ČR

Brandýs n.L.

6,2

Koito Czech Sungwoo Hitech

Žatec Ostrava

elektronika pro automobily Světlomety díly karoserií

Nokian Tyres (Fin.)* Siemens (Něm.) Koito (Jap.) Sungwoo Hitech

*Zatím jen záměr, proti němuž protestuje část občanů. Tabulka č. 51: Největší investoři, kteří investovali do autoprůmyslu v ČR Zdroj: [111]

Příliv PZI do jednotlivých krajů je uváděn v následujícím grafu.

110

9,5

2,6 2,5


500 450

467 433

400

Největší přímé zahraniční investice přichází do Prahy

350 300 250 200 150 95 97

100

74 43

50

62 59

61

88

74 52

49 57

49 32

47 50

54

36 38

36

34

46

31 37

30

39

0 PHA

STC

LIB

JHC

PLZ

UNL

PAR 2005

MVS

VYS

KVA

JHM

ZLI

KVH

OLO

2001

PHA – Praha, STC – Středočeský kraj, LIB – Liberecký kraj, JHC – Jihočeský kraj, PLZ – Plzeňský kraj, UNL – Ústecký kraj, PAR – Pardubický kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, VYS – kraj Vysočina, KVA – Karlovarský kraj, JHM – Jihomoravský kraj, ZLI – Zlínský kraj, KVH – Královéhradecký kraj, OLO – Olomoucký kraj Graf č. 104: Stav přímých zahraničních investic na obyvatele (ČR=100)v roce 2001 a 2005 Zdroj: [96]

Stav PZI v % HDP

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Stav PZI na obyvatele v % (ČR=100) 2001 2002 2003 2004 2005 100 100 100 100 100 433 463 406 409 467

2001 41,8 87,5

2002 47,3 104,5

2003 45,1 87,2

2004 46,0 90,1

2005 50,2 112,2

43,7 27,1 32,8 20,0 46,3 20,6 16,9

44,3 28,3 41,1 24,8 48,5 24,7 19,0

50,0 23,4 38,4 22,5 39,8 33,1 19,5

44,6 27,3 32,8 23,9 41,5 47,1 19,4

51,5 35,1 31,7 23,4 32,0 46,4 17,3

97 59 74 38 88 43 37

89 54 80 43 81 46 36

105 46 80 40 73 59 39

90 53 69 41 74 81 38

95 62 61 36 52 74 31

28,2 23,4 24,2

26,1 17,3 23,5

36,5 28,8 26,6

30,1 28,7 32,1

29,8 28,3 19,5

257 50 54

46 32 46

69 55 55

55 52 64

49 47 36

21,1 23,3 17,2

22,3 26,0 21,8

25,0 23,0 28,8

24,6 22,6 29,4

19,4 21,5 29,9

39 46 32

36 45 36

42 42 49

42 39 52

30 34 49

Tabulka č. 52: Stav přímých zahraničních investic v jednotlivých krajích ČR Zdroj: [96]

111

Podnikatelské prostředí v ČR Forbes hodnotí podmínky pro podnikání v ČR jako příznivé

Časopis Forbes sestavil žebříček zemí podle toho, jaké podmínky pro podnikání vytváří. Zkoumal 121 zemí. ČR si udržela stejnou příčku jako v roce 2007 a skončila na 29 místě. Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 29. 31. 33. 36.

stát Dánsko Irsko Finsko Spojené státy Velká Británie Švédsko Kanada Singapur Hongkong Estonsko Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko

Růst HDP (%)

HDP na hlavu (USD)

1,7 5,3 4,4 2,2 2,9

37 400 45 600 35 500 46 000 35 300

Počet obyvatel (v mil.) 5,5 4,2 5,2 303,8 60,9

Bez práce (%)

3,4 2,7 7,5 5,8 7,3 5,7

36 900 38 200 48 900 42 000 21 800 24 400

9 33,2 4,6 7 1,3 10,2

4,5 5,9 1,7 4,2 5,2 6,6

2,1 6,5 8,8

19 500 16 200 19 800

9,9 38,5 5,5

7,1 12,8 8,6

3,5 5 6,9 4,6 5,4

Tabulka č. 53: Žebříček podnikatelských rájů (2008) Zdroj: [154]

Česká republika společně se Slovenskem je ve střední a východní Evropě nejčastějším cílem východoevropských investorů. Naopak investoři ze západní Evropy v případě fúzí a akvizic preferují Polsko. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu poradenské společnosti Deloitte. Aktivita investorů v oblasti fúzí a akvizic se nebude podle tohoto výzkumu v následujícím období nijak zásadně snižovat. Celoevropský průzkum provedla společnost Deloitte na jaře v roce 2008 mezi 120 podniky. Tři čtvrtiny z nich přitom v minulých pěti letech provedly více než pět transakcí.28 země

Západoevropští investoři 48 % 56 % 26 % 30 % 19 % 2% 23 % 0%

Česko/Slovensko Polsko Bulharsko/Rumunsko Maďarsko Slovinsko/Chorvatsko Srbsko/Bosna/Albánie Pobaltské země Makedonie/Moldavsko/Černá hora

Východoevropští investoři 90 % 80 % 78 % 56 % 44 % 44 % 10 % 10 %

Tabulka č. 54: Kam míří investoři – hlavní cíle fúzí a akvizic ve východní Evropě (v %) (2008) Zdroj: [123]

28

ČTK. Česko přitahuje investory z východu. Hospodářské noviny, 6. 8. 2008. 112


Také velkoměsta světa usilují o příliv PZI. I ona se pro PZI snaží vytvořit příznivé podmínky. Praha je v tomto žebříčku na 49. místě.

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 49.

Město Londýn New York Tokio Singapur Chicago Hongkong Paříž Frankfurt Soul Amsterodam Praha

Hodnota indexu 79,17 72,77 66,60 66,16 65,24 63,94 63,87 62,34 61,83 60,06 45,50

Právní a politický systém 85,17 88,28 83,60 90,32 88,28 82,16 78,19 85,75 79,35 84,96 74,16

Ekonomická stabilita 89,66 87,44 86,40 89,74 87,44 81,85 91,58 89,88 84,63 90,47 86,51

Podpora podnikání 79,42 75,91 71,28 82,82 73,81 80,37 66,17 66,68 61,50 68,78 62,76

Finanční toky 84,70 67,85 48,95 42,15 52,51 39,61 41,85 52,88 52,76 34,44 17,21

Business centrum 67,44 54,60 58,15 62,58 40,52 72,25 57,73 46,73 47,33 48,00 12,87

Centrum znalostí 62,35 59,02 52,06 39,45 46,31 36,62 51,65 30,41 51,31 39,11 20,76

Kvalita života 91,00 90,88 92,69 84,94 90,81 82,25 92,63 93,38 76,38 91,63 82,25

49. mésto Prahy v žebříčku měst z pohledu podnikání je příznivé

ČR a EU

Tabulka č. 55: Hodnocení měst v projektu MasterCard Worldwide Center of Commerce 2008 Zdroj: [233]

ČR a EU

ČR a EU

Objektivně je třeba říci, že vstup ČR do EU české ekonomice pomohl. Česká ekonomika je i díky členství v EU v nejlepší kondici za posledních šestnáct let. Z průzkumu, který přinesly Lidové noviny29 vyplývá, že přes padesát procent obyvatel Česka považuje vstup do Evropské unie v roce 2006 za přínos30. V období let 2004 až 2006 odvedlo Česko do rozpočtu EU 94 miliard Kč, získalo z něj 112,3 miliard Kč. Čistým plátcem do rozpočtu EU stane ČR kolem roku 2013. Platby ČR do rozpočtu EU v mld. Kč Příjmy ČR z rozpočtu EU v mld. Kč Rozdíl

2004 17,9

2005 30,7

2006 30,4

2007 32,1

25,2

32,6

37,3

49,1

7,3

1,9

6,9

17

Vstup do EU byl pro ekonomiku ČR příznivým faktorem

Čistými plátci do EU se staneme po roce 2013

Tabulka č. 56: Platby ČR do rozpočtu EU a příjmy ČR z rozpočtu EU Zdroj: [282] Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců (v EU v příštích pěti letech, v tisících). Odvětví Nárůst Sociální péče a vzdělávání 3488 Zdravotnictví 2867 Doprava 1593 Turistický ruch 1290 Informační technologie 796 Finanční služby 665 Telekomunikace 159 Farmacie 94 29

Lidové Noviny, 10. 06. 2006 Největšími euroskeptiky jsou Rakušané, z nich vyjádřilo kladný vztah k EU jen 34 % a naopak největšími eurooptimisty jsou Irové a Nizozemci. V Irsku považuje vstup země za přínos 77 % a v Nizozemí 74 % lidí. 30

113

V kterých odvětvích bude v příštích pěti letech poptávka po pracovních silách?


Vstup ČR do EU umožní ČR podílet se na nárůstu počtu zaměstnanců v Europrostoru tak, jak to předpokládá tabulka č. 56. Tato data nám také ukazují, ve kterém směru je perspektivní investovat v ČR * bezpečnostní software, biometrika apod. kapitál. Vidíme, že Tabulka č. 57: Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu v souvislosti se stárnutím zaměstnanců (2007) Zdroj: [46] populace zemí EU bude nejvyšší nárůst pracovních míst zasahovat do oblasti sociální péče, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, turistického ruchu a informačních technologií. Je však otázkou, nakolik ovlivní tuto prognózu nastupující hospodářská krize. Audiovizuální průmysl Letecký průmysl Bezpečnost* Letecká doprava Obrana Vesmírný výzkum Ekologický průmysl

80 65 64,8 59 48 6,4 -

Následující data ukazují, jak jsou na tom naši partneři - ekonomiky střední a východní Evropy. Maďarsko

Posílení/oslabení vůči euru* Míra inflace** Růst HDP v roce 2009*** Úrokové sazby Deficit účtu k HDP****

Polsko

-4,05 5,6 2,3 11,5 -5,5

Slovensko

Posílení/oslabení vůči euru* Míra inflace** Růst HDP v roce 2009*** Úrokové sazby Defici účtu k HDP****

Posílení/oslabení vůči euru* Míra inflace** Růst HDP v roce 2009*** Úrokové sazby Deficit účtu k HDP****

0,75 4,1 3,0 6 -4,7

Ukrajina

8,74 4,5 5,5 3,75 -5,1


114

-5,89 24,6 2,5 12 -7,2


Česká Republika


* za posledních 12 měsíců ** září 2008 *** poslední odhad **** odhad za říjen 2008

9,27 6,4 3,7 3,5 -2,2

Obr. č. 29: Jak jsou na tom ekonomiky střední a východní Evropy (údaje v procentech) Zdroj: [166]

K pozitivnímu očekávání vývoje české ekonomiky i přesto, že Evropa čelí hospodářské krizi přispívá skutečnost, že v následujících létech lze očekávat nárůst finančních prostředků, které budou přicházet ze strukturálních fondů EU do ČR (v letech 2007 – 2013). Následující tabulka ukazuje oblasti, které EU významně podporuje v ČR: Operační program Doprava Životní prostředí Podnikání a inovace Výzkum a vývoj Zaměstnanost Vzdělávání Integrovaný operační program Regionální operační program Technická pomoc CELKEM

procento 22,0 20,0 12,0 6,0 10,5 7,0 7,5 13,25 1,75 100,0

částka v mld. eur (odhad) 5,694 5,177 3,106 1,553 2,718 1,812 1,941 3,429 0,452 25,882

Tabulka č. 58: Rozdělení peněz ze strukturálních fondů v ČR pro léta 2007 – 2013 Zdroj: [285]

Jedním z významných faktorů ovlivňující růst HDP je růst zahraničního obchodu.

115

Strukturální fondy je třeba v následujícím období (po roce 2008) efektivně využít především s ohledem na střednědobé a dlouhodobé cíle ČR. Dosavadní zacílení těchto prostředků není optimální

Bylo by chybou, kdybychom tyto prostředky „projedli“

Podnikatelské prostředí v ČR Zahraniční obchod ČR

Vývoj zahraničního obchodu ČR

Vize exportní strategie Martina Tlapy

Po vstupu ČR do EU došlo k významné změně v orientaci vývozu ČR z teritoria zemí bývalého SSSR do teritoria zemí západního světa, především EU. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa prosazoval v roce 2005 následující vizi exportní strategie prostřednictvím následujících projektů exportní strategie: Projekt Prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic

Martin Tlapa

Míra plnění

Usnadňování obchodu Působení na klíčových trzích Cílená propagace země a oborů

Budování značky ČR ve světě Účinná asistence pro exportéry

Působení na klíčových trzích Vyšší počet hodin věnovaný českým firmám v zahraničí Efektivní asistence pro exportéry

Zvýšení vývozu služeb Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí Rozvoj vývozních aliancí Nový systém řízení služeb státu pro export

Aktivní a dravá obchodní politika

Zákaznické centrum pro export Síť pro export Rozšíření financování českého exportu

Obr. č. 30: Vize exportní strategie Zdroj: [112]

Exportní akademie

Zahraniční obchod ČR od roku 1999 trvale roste. 3 000 000

2 500 000

Vývoj zahraničního obchodu ČR Získali jsme nové trhy, ale ČR opustila své tradiční trhy v zemích bývalé SSSR

2 000 000 Vývoz

1 500 000

Dovoz

1 000 000

500 000

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Graf č. 105: Vývoj vývozu a dovozu České republiky v mld. Kč (1999-2006) Zdroj: [113]

116

Podnikatelské prostředí v ČR Bilance 98,2 91,4 59,8 -170,7 -66,9 -55,3

Německo Slovensko Velká Británie Čína Japonsko Rusko

změna oproti roku 2006 +12,6 +23,8 +12,4 -51,5 -12,4 +28,3

Tabulka č. 59: Vývoz v roce 2007 vítězil nad dovozem. (v miliardách korun) Zdroj: [239] 2466,1

2500

1722,7 1500

601,7

754,7 709,3

973,2 859,7 834,2 914,4 908,8

1749,1

1868,6 1830

2380

2144,6 2104,8

1370,9 1440,7 1385,6 1241,9 1268,2 1254,91325,7 1121,1

500

-153

-150,4

-80,2

-64,4

-120,8

-117,4

-70,8

-69,8

-26,4

-38,6

-39,8

-86,1

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-500 vývoz

dovoz

bilance

Graf č. 106: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu Česka (v miliardách korun) v letech 1996 až 2007 Zdroj: [239]

Přes pozitivní vývoj zahraničního obchodu v uplynulých letech je třeba konstatovat, že rozsáhlé vyklizení trhů bývalého SSSR a částečně i Afriky (především z politických důvodů) se jeví jako chybné opatření. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě v ČR pozitivní: 140 117,5

120 100 80

65,1

60 59,4

40 20 0 -20 -40 -60

-4,5 1993

-13,4 1994

1995

1996

-120

-180

1999

2000

-65,8

2001

2002

2003

2004

2005

-71,3 -69,8

-84,0 -107,7

-116,7

-140 -160

1998

-39,5

-80 -100

1997

-155,2

-120,8

-154,9

Graf č. 107: Bilance zahraničního obchodu ČR v miliardách Kč (1993 – 2007) Zdroj: [51]

117

2006

2007

Bilance zahraničního obchodu České republiky


Z pohledu vývozu i dovozu je pro ČR nejvýznamnější Německo. 622

Německo

Země, kam ČR nejvíce vyváží a Slovensko

naopak odkud nejvíce zboží dováží

Rakousko

102

Polsko

102

Francie

100

162

Graf č. 108: Země, kam Česko nejvíce vyváží (2005), (v mkl. Kč) Zdroj: [290] 548

Německo 103

Rusko

Slovensko

98

Čína

94

Polsko

90

Graf č. 109: Země, odkud Česko nejvíce dováží (2005), (v mld. Kč) Zdroj: [290] Dominantním partnerem ČR ve vývozu je Německo

Vývoz do Německa má trvale rostoucí tendence. Vývoz do Německa

Dovoz z Německa

900 762

800 681

700

623

600 500

485 464

671 597

548

554

507 457 430

622

463

400 300 200 100 0 2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 110: Český obchod s Německem (v mld. Kč) Zdroj: [100]

118

2006

2007


Vývoj německého HDP 5

Vývoj HDP Německa významně ovlivňuje ekonomiku ČR

3,9 4

3,7 3

3 2,1 2 0,8

1 -0,1

0,1

0,4

0 -1

2,6

1,4

1

1,8

1,6 0,1

0,2

0,7 -0,4

-0,5 -0,4 2003

2,6

2,5

3,2

2004

2005

2006

2007

-0,5

2008

Na konci roku 2008 čelí německá ekonomika recesi

údaje v procentech

Graf č. 111: Vývoj německého HDP (v %) Zdroj: [211]

Vidíme tedy, že růst české ekonomiky od roku 2005 byl významně ovlivněn sousedstvím s Německem, které nás propojuje s globální ekonomikou. Nová silná poptávka v Asii (Čína, Indie) stimuluje vývozce v západní Evropě a následně i v Německu, roztáčí ekonomiku zemí západní Evropy a proto i ČR má kam vyvážet. S poklesem hospodářského růstu v Eurozóně v důsledku hospodářské krize se bude postupně snižovat podíl Německa na vývozu ČR. Lze však očekávat růst obchodu ČR s Čínou, Ruskem, Polskem, Slovenskem, Francií a Velkou Británií. V první polovině roku 2008 dopadá na Evropu útlum ekonomiky USA. Německo, jehož ekonomika tvoří 30 % HDP eurozóny podle Mnichovského hospodářského ústavu IFO ve druhé polovině roku 2008 významně přibrzdí ve svém rozvoji a to se promítne i do objemu zakázek, některých firem v ČR. Vláda premiéra Mirka Topolánka je připravena pomoci českým vývozcům. Plán na eliminaci krizových rizik se jmenuje SPAR (strategie připravenosti akcelerace růstu). Nástrojem mohou být podle něj Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), Česká exportní banka a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). S prvním krokem přišla EGAP. Dočasně (do konce roku 2009) zvýšila pojistné krytí rizik spojených s vývozními úvěry, akreditivy a bankovními zárukami vystavovanými v souvislosti s exportními kontrakty až na 99 procent, v případech pojištění teritoriálních rizik u investic dokonce na sto procent. EGAP také snížila pojistné sazby u pojišťování výrobního rizika o třicet procent a v případě souběžného uzavření pojištění vývozního odběratelského úvěru až o padesát procent. ČMZTB posílila ručení malým a středním firmám ve vybraných oborech za bankovní úvěry. 31 Pro zajímavost uveďme vývoj zahraničního obchodu Slovenska a vývoz Slovenska do dalších zemí:

31

EGAP zvýhodní vývozce. Ekonom č. 49, 4. – 10. 12. 2008 119

ČR potřebuje rozvinout obchodní vztahy s Čínou, Indií a dalšími asijskými zeměmi


160000

97151

88551

87349

79552

60000

80282

80000

81307

100000

109798

120000

139734

133979

140000

110534

Druhým největším obchodním partnerem ČR je Slovensko

vývoz dovoz

40000 20000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Graf č. 112: Zahraniční obchod Slovenska (v 1. čtvrtletí, mil. Sk) Zdroj: [170]

90000

81938

80000 70000 60000 47950

50000 40000

25878

30000

24009

23860

21532

21042

20000

12410

10000

Graf č. 113: Vývoz SR podle zemí (v 1. čtvrtletí 2008, mil. Sk) Zdroj: [170]

120

Holandsko

Rakousko

Maďarsko

Itálie

Polsko

Francie

Česko

0 Německo

Také pro Slovensko je Německo největším obchodním partnerem


Chování občanů

Chování občanů

Po roce 1989 se v ČR také významně mění chování občanů jako spotřebitelů. Pro rozvoj podnikatelského prostředí ČR je pozitivní, že evropská studie „Barometr Cetelem“ francouzské společnosti BNP Paris zjistila, že Češi svojí chutí nakupovat patří dokonce ke špičce v Evropě:

Po roce 1989 mění chování občanů jako spotřebitelů

Za co chtějí lidé utrácet (v procentech)* Česká republika

Slovensko

28

Elektrospotřebiče Rekonstrukce bydlení

22

Nábytek

20 14

Spotřební elektronika

38 25

33

25

22

27

21 13

21

16 17

Mobilní telefony

11 9

10 11

Automobily Nemovitosti

Německo

46 44

Volný čas, cestování

62

29

30

30

23

20

13

14 13

11

Elektrospotřebiče

29

17 14

8

Automobily 6

65 68

31

45 34

7

38

23

18 21

19

12

17

7

51

2005 2006

35

20 16

Mobilní telefony

16

6 5

35

32

Rekonstrukce bydlení

Spotřební elektronika

29

Velká Británie 28

41

21

12

Maďarsko Volný čas, cestování

Nábytek

24 22

67

38 38

4 4

5 6

Nemovitosti

41

15

41

27

26 23

21

Graf č. 114: Za co lidé utrácí Zdroj: [47]

Pořadí 1. 2.-3. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10 1.-10.

Tržby deseti největších obchodníků v ČR Skupina/firma Roční tržba (v mld. Kč) 2006 2007 změna Schwarz (Kaufland, Lidl) 45,5* 51,1* 5,6 Ahold CR (Hypernova, Albert) 38,5* 42,0* 3,5 Tesco Strores ČR 36,0* 42,0* 6,0 Makro Cash&Carry ČR 38,3 39,3 1,0 Rewe ČR (Billa, Helvita, Penny Market) 25,8* 31,6* 5,3 Globus ČR 20,5 23,0 2,5 Tengelmann ČR (Plus-Discount, OBI) 19,5* 20,5* 1,0 Geco Tabak 14,9 17,7 2,8 Spar ČR (Interspar, Spar ČOS, Spar Šumava) 12,0* 14,0* 2,0 PEAL 6,8 8,0 1,2 celkem 257,8* 289,1* 31,4

Obchodní řetězce v roce 2007 zneužívaly své postavení na trhu vůči dodavatelům (nedodržují 30-ti denní fakturační dobu atd.). Řetězce nedodržují etický kodex (většinou jej ani nemají). Obchodní zákoník ČR potřebuje zpřísnění

Tabulka č. 60: Tržby deseti největších obchodníků v ČR v roce 2006 Zdroj: [304]

To, že údaje v grafu č. 116 jsou reálné potvrzují údaje o tržbách obchodních organizací v ČR. V roce 2007 byla jedním z nejvýznamnějších faktorů růstu HDP vysoká kupní aktivita obyvatelstva. Český maloobchod ovládly silné zahraniční obchodní řetězce. Těm se podařilo držet ceny potravin a spotřebitelského zboží na nízké úrovni. Přesto zaznamenáváme v ČR v roce 2007 nárůst spotřebitelských cen. Tabulka č. 58 ukazuje, že ČR je v růstu výdajů za potraviny nad průměrem

121

Ing. Jan Veleba prezident Agrární komory


Rozvoj supermarketů významně změnil profil obchodního prostředí ČR a tvrdě dopadá na české výrobce, kteří musí v síti supermarketů v ČR soupeřit s dodavateli celé EU

zemí EU. Podle předsedy agrární komory ČR (www.agrocr.cz) p. J. Veleby to je způsobeno vysokými maržemi obchodníků a obchodních řetězců. Na konci roku 2007 působilo v ČR 231 hypermarketů, které dováží 40 % potravin z ciziny. V roce 2006 činila průměrná marže obchodníků 22,7 %, v roce 2007 to bylo 22,4 %. Avšak například mlékárny v ČR neměly žádnou nebo dokonce zápornou marži. V této oblasti lze očekávat problémy. Společnost Schwarz ČR (Kaufland, Lidl) Hold Czech Republic (Hypernova, Albert) Tesco Stres ČR Makro Cash&Carry ČR REWE ČR (Billa, Helvita, Penny Market) Globus ČR Tengelmann ČR (Plus-Discount, OBI) GECO TABAK SPAR ČR Peal

Tržby 2006 45,5* 38,5* 34,7 38,3 25,8* 20,5 19,5* 14,9 12,5 6,8

Tržby 2007 51,1* 42,0* 40,9 39,3 31,6* 23,0 20,5* 17,7 13,9 8,0

* tržby jsou včetně DPH v mld. Kč, * odhad Incoma Research Tabulka č. 62: Tržby největších obchodníků v ČR Zdroj: [198] Meziroční vývoj tržeb v maloobchodu ČR v % mezi lety 2007-2008 měsíc

%

Duben 2007

8,6

Květen 2007

7,6

Červen 2007

7,2

Červenec 2007

8,8

Srpen 2007

7,1

Září 2007

3,7

Říjen 2007

8,9

Listopad 2007 Prosinec 2007 Leden 2008

5,7 5,2 4,1

Únor 2008 Březen 2008

6,6 -3,0

Duben 2008

4,6

Růst výdajů občanů ČR za potraviny byl v roce 2007 mírně nad průměrem EU

Roční tržby obchodníků řetězců v ČR trvale rostou: Francie Průměr EU Německo Británie Polsko Rakousko Česko Slovensko Maďarsko Bulharsko

102,3 104,7 104,5 104,7 105,9 106,9 106,2 106,6 112,6 122,6

Tabulka č. 63: Růst výdajů za potraviny v EU v roce 2007 (meziročně v %, říjen 2006 = 100) Zdroj: [304] Mléko polotučné Másko Chléb Pečivo Brambory Kuře Hovězí zadní Vepřová pečeně

2007* 17,50 149 22 54 9,50 62 169 103

2006* 14,50 102 17,50 42 14 45 168 107

Tabulka č. 64: Vývoj spotřebitelských cen v Česku (v korunách za kg, litr) Zdroj: [309] Mléko Potravinářská pšenice Brambory Kuře

2007* 9,50 5,80 4 23

122

2006** 7,80 3,20 4,30 19

Podnikatelské prostředí v ČR Jateční býci Prasata

38 28

42 32

Tabulka č. 65: Vývoj cen farmářů v Česku (v korunách za kg, litr) * údaje za listopad příslušného roku ** údaje za rok 2006

Následující tabulka ukazuje, že se rychle sjednocují úrovně spotřebitelských cen v EU (úroveň průměrných mezd se všech tak rychle nesbližuje): Česko 20 17 130 60

Chléb Mléko Máslo kuře

Slovensko 30 18 120 62

Německo 26 20 130 60

V důsledku využívání obilovin jako paliva v elektrárnách, s ohledem na preferenci biopotravin spotřebiteli a s ohledem na růst cen potravin lze v této oblasti očekávat problémy nedostatku potravin zvláště u rozvojových zemí a významný nárůst cen potravin

Tabulka č. 66: Porovnání některých spotřebitelských cen (v korunách za kg, litr, odhady za rok 2007) Zdroj: [312]

1000

880,2

900 800 726,2

700 600

540,6

500

417,8

400 300 200

121,5

139,6

2000

2001

237,5

315,2

2003

2004

Život na dluh českých domácností utlumí nastupující globální krize

181,5

100 0 2002

2005

2006

2007

2008

Graf č. 115: Zadlužení domácností v ČR (v miliardách korun, údaje na konci roku) Zdroj: [234]

Sílící česká ekonomika vede občany ČR k pozitivnímu postoji k půjčkám od bank a leasingových společností. Celkové dluhy českých rodin se neustále zvyšují. Lidé ekonomice věří, a proto se nebojí často i neuváženě zadlužit.

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Půjčky domácnostem celkem 93 108 102 103 104 104 109 120 137 177 234

Úvěry na Spotřebitels bydlení celkem ké úvěry

14 20 25 35 50 130 180

6 18 28 31 28 35 44

123

Banky našly v půjčkách proomácnosti bohatý segment klientů


Česká národní banka http://www.cnb.cz

311 412 530 707

2004 2005 2006 2007

239 322 432 589

55 74 92 116

Tabulka č. 67: Jak se vyvíjeli půjčky (v miliardách) Zdroj: [313]

Průměrná česká domácnost dluží v roce 2008 200 000 Kč, což činí 70 000 Kč na hlavu. Zatímco v roce 1997 činily úvěry domácností jen asi 8,3 % z celkového množství jejich vkladů v bankách, na konci roku 2007 to bylo již více než 60 %. (Jan Fischer, předseda Českého statistického úřadu). Hospodářské noviny dne 27. 7. 2007 uvedly, že banky v ČR za první pololetí půjčily 75 miliard na hypotékách. Sazby ČNB rostou, a proto lze očekávat zdražení úvěrů. Ing. Zdeněk Tůma guvernér ČNB

450 400 350 300 250 200 150 100 50

Česká obchodní banka http://www.csob.cz

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1.pol 2006

Graf č. 116: Zadlužení domácností u bankovního sektoru Zdroj: [48]

V ČR zaznamenáváme veliký boom půjček na bydlení: 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Ing. Pavel Kavánek Generální ředitel ČSOB

2004 2005

5,9 17,7 26,3 31 37 46,3 63,6 84,2 108,1 135,5

2006

161,9 *

2007

* k 30. 9. 2007 dosáhl objem nových úvěrů za rok 2007 podle stavebních spořitelen asi 74 mld. Kč Graf č. 117: Objem úvěrů (v miliardách korun) Zdroj: [314]

124


Na co si lidé půjčují? 28 % - pořízení či rekonstrukce bytu, 16 % - koupě zařízení bytu, včetně elektrospotřebičů, 12 % - koupě, či oprava auta. 1 967 849

1997

2 371 816

1998

2 801 389

1999

V roce 2007 bylo téměř 10 % úvěru domácnostem rizikových!

3 424 580

2000

4 196 408

2001

4 870 620

2002

6 300 831

2003

5 899 300

2004

5 573 874

2005

5 297 522

2006

5 125 175 *

2007

* k 30. 9. 2007 Graf č. 118: Počet nových smluv Zdroj: [314]

V roce 2008 se začíná hypoteční trh propadat: 142,3 122,4** 106,8 100,8

90,4*

72,1 72,2

10,6

14,7 15,8

2001

22,5 25,8

2002

36,2

2003

39,1

52

2004

Objem hypoték za tři čtvrtletí

50

2005

2006

2007

2008

Objem hypoték za celý rok

*1-3 čtvrtletí 2008 ** odhad za rok 2008 Graf č. 119: Objem hypotéky poskytnutých občanům (v miliardách korun) Zdroj: [242]

Zadlužení rodin u bank a dalších finančních institucí překročilo půl bilionu korun. Problémy s dluhy má sto tisíc Čechů. Podle registru Czech Credit Bureau nesplácí své dluhy víc jak 36 tisíc lidí a dalších téměř 60 tisíc lidí zpožďuje své splátky více než o tři měsíce.

125


Přehled nesplacených úvěrů českých domácností v letech 2000-2005

10

9,52

8

7,92

7,61

2003

2004

7,25

6

4

1,65

2 0,97 0 2000

2001

2002

2005

Graf č. 120: Nesplacené úvěry v ČR (v miliardách Kč) Zdroj: [49] Zadlužení domácností ve světě je často vyšší, než v ČR

Zadlužení domácností ve světě je ovšem evidentně vyšší než v ČR: Dánsko Nizozemsko Británie USA J. Korea Německo Španělsko EU-15

116,1 102,1 82,5 77,0 73,0 72,7 64,1 63,2

Francie Belgie Rakousko Finsko Itálie Maďarsko

50,3 42,1 40,9 36,7 31,7 11,8

70

63

60 50 40 30

27

20

10

10 0

Tabulka č. 68: Zadlužení domácností ve světě k poměru HDP v % Zdroj: [315]

0-15000 Kč

15000-25000 Kč

25000 Kč a více

Graf č. 121: Podíl klientů České poradny při finanční tísni podle výše měsíčních příjmů Zdroj: [316]

Češi, firmy i občané, si však často nepřipouští, že dluhy je třeba vracet. Jestliže se nenajde řešení v české rodině při finanční tísni, je situace potom řešena konkurzem nebo exekucí. Ani v tomto případě však situace v ČR doposud nevybočuje z udržitelného stavu. V polovině roku 2008 asi 3 % českých domácností dostává do potíží se splácením výpůjček. Pro zadlužené domácnosti pracuje web Deltaid.cz

126

4100

3882

1290

1250

JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D. prezident Exekutorské komory ČR

1236

3643

3643

3918 2173

1728

1441

1500

1251

2000

2000

2022

2500

1728

2491

3000

2473

3500

3311

4000

4002

4500

4036

4306

4339

5000

4100

4650


1000

Nových návrhů

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0

1997

500

Prohlášeno

Graf č. 122: Vývoj počtu konkurzů v ČR Zdroj: [134]

V roce 2005 provedli exekutoři v ČR exekuci v 270 tisících případů v ČR (zabavení majetku a peněz). Meziroční nárůst exekucí nařízených soudem činí mezi roky 2006 a 2007 až 38,2 %. Patří sem ovšem i drobné dluhy, jako například neplacení pokut policii, účtů za elektřinu, atd. Počet nových případů a hodnota nových exekucí však rychle roste: 450 000

Dlužníky z řad fyzických i podnikatelských subjektů eviduje registr SOLUS

427 800

400 000 350 000

309 457

300 000

270 480

250 000 200 000 155 156

132 469

150 000

125 271 111 170

100 000

57 954

50 000 4 302

924

66 170

56 686

45 234 18 556

0 2001

2002

2003

2004

Počet nařízených exekucí

2005

2006

2007

Počet skončených exekucí

Graf č. 123: Počty exekucí nařízených soudy a počty skončených exekucí Zdroj: [137]

Nejčatějším „klientem“ exekutorů nejsou lidé, kteří si vzali úvěr – ať již normální či spotřebitelský na nákup zboží. Nejvíce exekucí je kvůli drobným pohledávkám: dluhy na zdravotním pojištění, za energie, telefonní účty, pojistné či pokuty uložené černým pasažérům.

127

Exekutorská komora ČR http://www.exekutors kakomora.cz


Dluží i municipality

V roce 2007 se výraznou příčinou nárůstu exekucí staly nesplacené úvěry v bankách i v nebakovních institucích. Procento vymahatelnosti z dluhu není uspokojivé: KOLIK SE DAŘÍ Z DLUHŮ VYMÁHAT Výše dluhu Do 100 000 korun Do miliónu korun Nad milión korun

Procento „výtěžnosti“ 50 – 60 procent 30 procent 5 – 10 procent

Tabulka č. 66: Vymáhání dluhů Zdroj: [51]

Zadluženy jsou i municipiality. Všechny regiony ČR, včetně Prahy, dlužily v roce 2006 celkem 116 miliard Kč (v roce 2005 to bylo 113,5 miliardy Kč). Úvěrová kapacita obcí a krajů však ještě není zdaleka vyčerpána. Celkový počet dražeb v letech 2000 až 2007 ukazuje následující graf: 5000

4600

4500

4468 3840

4000 3500

Vývoj dražeb v letech 2000až 2007

3708

3386 3135

Dražby

3000

2704

2500 2000 1500 1000

620

*

500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky

Graf č. 124: Dražby v letech 2000-2007 Zdroj: [52], [93]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006

Počet dražeb 4600 4468 3840 3708 3135

Hodnota (v mld. Kč) 6,48 6,75 6,08 5,24 3,56

V roce 2007 se v ČR objevily podvodné příkazy k exekuci!

Celkový počet dražeb s nemovitostmi v letech 2000 až 2007. 4500 3849

4000

3710

3500 D ra žby u ne m o v ito st

Jak se draží v Česku

3191 2906

3000

3042 2601

2500

2183

2000 1500 1000 500

351

0 2000

2001

2002

2003

2004 Roky

Graf č. 125: Dražby nemovitostí v letech 2000-2007 Zdroj: [53], [93] 128

2005

2006

2007


Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci nemovité) v letech 2000 - 2007. 4 856 189 251

5 000 000 000 4 500 000 000

3 597 569 554

3 500 000 000 Finanční objem

3 759 920 983

3 829 534 376

4 000 000 000

3 100 855 211

3 000 000 000 2 500 000 000

2 128 779 236

2 000 000 000 1 500 000 000

*

1 402 594 000

1 000 000 000 500 000 000

*

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky

0,3054

0,3251

0,0537

0,0102

0,2

0,2448

0,1824

0,3

0,2429

0,4

0,3844

0,3709

0,5

0,4853

0,6

0,1

0,6468

0,5588

0,7

Vývoj míry bankrotu v ČR od roku 2000 klesá

0,7913

0,8

0,8545

0,7742

0,9

0,6784

Graf č. 126: Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci nemovité) Zdroj: [54], [93]

07

06

05

04

03

02

01

00

99

98

97

96

95

94

93

92

0

Pozn.: míra bankrotu = podíl bankrotujících firem na registrovaných aktivních společnostech, s vyloučením fyzických osob) Graf č. 127: Vývoj míry bankrotu v ČR (v %) Zdroj: [317]

129

Podnikatelské prostředí v ČR Zemědělství

Světový agrární obchod

2.2.2

země Svět celkem Evropa celkem EU 15 celkem Z toho Nizozemsko Francie Německo Belgie Itálie Španělsko V. Británie EU 10 celkem Z toho Polsko Maďarsko ČR SR EU 25 celkem Ostatní země celkem Z toho USA Brazílie Kanada Austrálie Čína Podíl ČR na Evropě celkem (%) Podíl ČR na EU 25 (%) Podíl ČR na EU 10 (%)

Ekonomická složka podnikatelského prostředí – zemědělství Teritoriální skladba světového agrárního zahraničního obchodu Vývoz Dovoz 2003 2004 meziroční podíl1) země 2003 2004 index (%) mld. USD mld. USD 523,9 604,3 115,3 100,0 Svět celkem 550,1 634,5 257,8 301,8 117,1 49,6 Evropa 279,0 322,7 celkem 233,2 271,0 116,2 44,7 EU 15 236,2 272,2 celkem 41,9 47,8 114,1 8,0 Z toho 45,6 50,8 Německo 42,1 46,6 110,7 7,9 V. Británie 35,1 41,4 32,8 39,2 119,5 6,4 Francie 30,7 34,6 22,6 26,3 116,4 4,3 Itálie 26,8 31,7 20,6 24,4 118,4 4,0 Nizozemsko 25,1 28,7 21,4 24,3 113,6 4,1 Belgie 20,2 23,0 17,2 21,2 123,3 3,4 Španělsko 16,3 19,8 12,3 16,2 131,7 2,5 EU 10 14,0 18,0 celkem 4,2 6,7 160,6 1,0 Z toho 3,9 5,5 Polsko 3,2 3,6 110,8 0,6 ČR 2,8 3,9 1,7 2,6 146,6 0,4 Maďarsko 1,7 2,3 0,7 1,0 146,4 0,2 SR 1,2 1,6 245,5 287,2 117,0 47,2 EU 25 250,2 290,5 celkem 266,1 302,5 113,7 50,4 Ostatní 271,1 311,8 země celkem 62,3 63,9 102,6 11,2 Z toho USA 53,5 59,9 20,9 27,2 130,1 4,3 Japonsko 37,0 41,5 17,6 20,6 117,0 3,4 Čína 23,5 32,9 15,2 20,9 137,5 3,2 Kanada 14,2 15,2 16,9 17,3 102,4 3,0 Rusko 110,0 12,4 0,7 0,8 125,4 0,8 Podíl ČR na 1,0 1,2 Evropě celkem (%) 0,7 0,9 125,4 0,8 Podíl ČR na 1,1 1,4 Eu 25 (%) 14,1 15,7 111,3 15,1 Podíl ČR na 19,7 21,8 EU 10 (%)

meziroční index 115,3 115,7

podíl1) (%) 100,0 50,8

115,4

42,9

111,4

8,1

117,9 112,7 118,3 114,3 113,9 121,5 128,6

6,5 5,5 4,9 4,5 3,6 3,0 2,7

140,1

0,8

142,0 135,7 1 138,8 116,1

0,6 0,3 0,2 45,6

115,0

49,2

112,0 112,2 140,0 107,0 112,7 122,2

9,6 6,6 4,8 2,5 2,0 1,1

122,7

1,2

110,7

20,9

Tabulka č. 69: Teritoriální skladba světového agrárníhi zahraničního obchodu Pozn.: 1) Průměrný podíl v letech 2003 – 2004 Zdroj: ČSÚ

Schodek a přebytek agrárního zahraničného obchodu

Obr. č. 31: Schodek/přebytek agrárního zahraničního obchodu (v milionech EUR) Zdroj: [325] 130


Zemědělství je významnou složkou hospodářství ČR. Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR Ukazatel Podíl na hodnotě ukazatele za ČR celkem (%) 2004 2005 meziroční index Obrat agrárního 4,47 4,90 109,62 zahraničního obchodu Agrární vývoz 3,57 4,15 116,25 Agrární dovoz 5,35 5,65 105,61 Tabulka č. 70: Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR Zdroj: [327]

Země Slovensko Německo Polsko Maďarsko Rakousko Belgie V. Británie Nizozemsko Rusko Itálie Francie Chorvatsko USA Vybrané země celkem Podíl na celkovém agrárním vývozu

Mj mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR %

Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoz Země 2004 2005 neziroční 2004 index 14 946,3 20 895,9 139,8 Německo 23 687,5 468,5 701,6 149,8 742,5 12 038,8 18 308,3 152,1 Slovensko 9 644,7 377,3 614,7 162,9 302,3 5 808,9 7 142,6 123,0 Polsko 9 307,9 182,1 239,8 131,7 291,7 3 838,1 3 905,6 101,8 Nizozemsko 9 048,4 120,3 131,1 109,0 283,6 3 119,4 3 857,4 123,7 Španělsko 4 983,0 97,8 129,5 132,4 156,2 2 248,6 1 275,2 56,7 Itálie 4 987,9 70,5 42,8 60,7 156,3 2 337,7 1 776,2 76,0 Rakousko 4 065,0 73,3 59,6 81,3 127,4 1 885,4 1 763,5 93,5 Maďarsko 3 852,4 59,1 59,2 100,2 120,7 1 848,4 1 968,3 106,5 Francie 3 576,5 57,9 66,1 114,2 112,1 1 785,0 2 090,1 117,1 Brazílie 2 410,0 55,9 70,2 125,6 75,5 1 071,3 1 710,5 159,7 Belgie 4 406,5 33,6 57,4 170,8 138,1 745,9 933,3 125,1 USA 1 828,2 23,4 31,3 133,8 57,3 711,0 555,5 78,1 Dánsko 1 873,7 22,3 18,7 83,9 58,7 52 384,8 66 182,4 126,3 Vybrané 83 671,7 země 1 642,0 2 164,6 131,8 2 622,6 celkem 85,1 85,0 x Podíl na 76,6 celkovém agrárním dovozu

Tabulka č. 71: Teritoriální skladba agrárního zahraničného obchodu ČR Zdroj: [327]

131

Dovoz 2005 26 912,0 903,6 10 446,6 350,7 12 593,5 422,8 9 586,4 321,9 5313,2 178,4 5 527,5 185,6 5 207,8 174,9 4 064,3 136,5 3 821,1 128,3 2 096,2 70,4 3 358,7 112,8 1 919,3 64,4 1 752,2 58,8 92 598,8 3 109,1

neziroční index 113,6 121,7 108,3 116,0 135,3 144,9 105,9 113,5 106,6 114,2 110,8 118,7 128,1 137,3 105,5 113,1 106,8 114,5 87,0 93,2 76,2 81,7 105,0 112,4 93,5 100,2 110,7 118,6

89,2

x

Agrární obchod ČR


V následující části uvádíme data z výroční zprávy Ministerstva zemědělství. 4,5

4,02

3,5

3,87

3,76

4,0 3,03

3,64

3,46 3,16

2,94

3,05

2,87

3,0 2,34

2,5

2,35

2,33

2,25

2

2,11

2006

2007

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Podíl odvětví zemědělství na HDP podle statistiky národních účtů Podíl zaměstnanosti v odvětví zemědělství na celkovém počtu pracovníků v NH ČR

Graf č. 128: Pozice zemědělství v rámci národního hospodářství ČR Zdroj: [329]

14 9

3,4

-1,3

-0,4

-2,2

8-10 7,6

7

2,7

-3,5

-2,5

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* Graf č. 129: Jak se daří českým zemědělcům (zisk/ztráta odvětví v miliardách korun) Zdroj: [330]

132


200

40

180

35

160

30

140

25

120

20

100

15

80

Od roku 2002 do roku 2006 dotace do zemědělství ČR rostou. V roce 2008 se poslanci EU shodli na postupném snižování dotací do zemědělství EU

10

60 40

5

20

0

0

-5 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Vývoj produkce zemědělských výrobků v běžných cenách (%) Vývoj ČPH v běž. cenách na 1 průměr. pracovníka v zemědělství (%) Míra zadluženosti (%) Podnikatelský důchod zemědělství v běžných cenách (mld. Kč) Dotace do zemědělství (mld. Kč)

Graf č. 130: Zemědělství ČR - podnikatelský důchod, produkce, dotace a zadluženost (v %/mld. Kč) Zdroj: [329]

8000

Hospodářské výsledky zemědělství ČR b ybyly bez finančních dotací ztrátové

6000

4000

2000

0

-2000

-4000

-6000 Hospodářský výsledek 1)

Provozní dotace 2)

Hospodářský výsledek po odpočtu provozních dotací

Graf č. 131: Definitivní hospodářské výsledky za roky 2004 a 2005 (Kč/ha z.p.) Zdroj: [329]

133


120

115

Vývoj cen zemědělských výrobků má od roku 2000 opačnou tendenci, jako má vývoj cen zemědělských výrobků a inflace

110

105

100

95

90 2000

2001

2002

Vývoj cen zemědělských výrobků

2003

2004

2005

Vývoj cen vstupů do zemědělství

2006 Vývoj inflace

Graf č. 132: Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace v letech 2000 až 2006 (rok 2000 = 100%) (v %) Zdroj: [329]

250

V roce 2000 došlo k významnému snížení aplikace průmyslových hnojiv v zemědělství ČR, což je příznivé pro ekologii v ČR

200

150

100

50

0 1989

2000

2001

2002 Draslík

2003 Fosfor

2004 Dusík

2005

2006

Celkem

Graf č. 133: Aplikace průmyslových hnojiv v letech 1989 až 2006 (kg č. ž./ha z. p.) Zdroj: [329]

134

2007


Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31. 12. 2007 Počet ekofarem Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra orné půdy (ha) Výměra trvalých travních porostů (ha) Výměra trvalých kultur (sady) (ha) Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) Ostatní plochy (ha) Počet výrobců biopotravin

31. 12. 2006 963 281 535

31. 12. 2007 1 318 312 890

6,61

7,35

23 478,57 232 189,53

295 052 257 899

1 195,61 (sady + vinice)

1 625

Ekologické zemědělství sílí

245 24 670,97 152

23 616 253

Tabulka č. 72: Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2008 (HUF/t) Zdroj: [331]

50000 45000

43296

Na zemědělské půdě v ČR hospodaří především podniky fyzických osob

47463

40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000

2275

2624

596

0 Podniky fyzických osob

Obchodní společnosti

2006

601

Zemědělská družstva

112

Podniky ostatní (státní, rozp., přísp., a jiné

2007

Graf č. 134: Podnikatelská struktura na zemědělské půdě v letech 2006 a 2007 Zdroj: [81]

135

199

Podnikatelské prostředí v ČR 78

140

76

120

74

V oblasti zemědělství agrární dovoz převyšuje agrární vývoz. Přitom do roku 1989 byla ČR v oblasti zemědělství soběstačná

100 72 80

70

60

68 66

40 64 20

62 60

0 2000

2001

2002

Agrární vývoz

2003

2004

Agrární dovoz

2005

2006

2007

Stupeň krytí dovozu vývozem

Graf č. 135: Agrární zahraniční obchod - vývoj stupně krytí dovozu vývozem v letech 2000 až 2007 (mld. Kč / %) Zdroj: [86] Vývozní teritoria v roce 2006

Dovoz z Německa a Polska významně konkurují českým producentům. Zemědělské produkty z Polska likvidují některé oblasti zemědělství ČR

Německo 21

Maďarsko Rakousko 4 5 V. Británie a S. Irsko 3

Polsko 10

Itálie 3

Slovensko 30

Ovoce a zelenina v supermarketech je jen minimálně původem z ČR

Ostatní 22

Ruská federace 2

Dovozní teritoria v roce 2006 Polsko 16

Německo 24

Slovensko 10

Rakousko 6

Ostatní 25

Itálie 6 Francie 4

Maďarsko 4

Nizozemsko 5

Graf č.136: Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 15 v % Zdroj: [84] 136


450

Počet pracovníků v zemědělství se po roce 2000 stabilizoval. Od roku 2000 roste průměrná mzda v zemědělství

400 350 300 250 200 150 100 50 0 1989

2002

2003

2004

2005

2006

Vývoj reálných mezd v zemědělství (v % 1989 = 100%) Relace nominálních mezd - zemědělství/národní hospodářství (%) Vývoj počtu pracovníků v zemědělství (v % 1989 = 100%) Vývoj nominálních mezd v zemědělství (v % 1989 = 100%)

Graf č.137: Vývoj počtu pracovníků a nominálních a reálných mezd v zemědělství v letech 1989 až 2006 (v %) Zdroj: [86]

Výroba ostatních potravinářských výrobků 24

Výroba nápojů 22 Výroba a zpracování masa a masných výrobků 19

Výroba krmiv 7

Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 4

Konzervováví ryb a rybích výrobků 1 Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 15

Výroba rostliných a živočišných olejů a tuků 6

Konzervování ovoce, zeleniny, brambor 2

Graf č. 138: Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 Zdroj: [329]

137


35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

50 - 249

Tržby za prodej vlastních VV a S

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000

Počet zaměsnaných osob

Graf č. 139: Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) Zdroj: [84]

T ržby za VV a S

Největší zemědělské podniky v ČR vykazuje Středošeský kraj

hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj 0

5

10

15

Graf č. 140: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) Zdroj: [84]

138


Účetní přidaná hodnota


5

10

15

Graf č. 141: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – účetní přidaná hodnota (v %) Zdroj: [84] Zaměstnanci


5

10

15

Graf č. 142: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – zaměstnanci (v %) Zdroj: [84] 139


190

Přímé zahraniční investice do agrárního sektoru ČR rostou

170 150 130 110 90 2000

2001

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 15

2004

2005

Přímé zahraniční investice ZP

Graf č. 143: Přímé zahraniční investice OKEČ a přímé zahraniční investice ZP (v %) Zdroj: [84] Pozn.:OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Půdu v ČR vykupují cizinci (Holanďané, Rakušané atd.)

420

320

220

120

Tuzemské investice do agrárního sektoru ČR

20 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 15 Tuzemské zahraniční investice ZP

Graf č. 144: Tuzemské a zahraniční investice (v %) Zdroj: [84]

Rok 2000 2002 2003 2004 2005 2006

Podíl zemědělství1, lesnictví2 a rybolov3 na hrubé přidané hodnotě (%) Zemědělství Lesnictví Rybolov Celkem Běžné ceny 2,99 0,87 0,030 3,50 2,51 0,78 0,027 3,75 2,42 0,68 0,026 3,39 2,64 0,63 0,026 3,30 2,25 0,63 0,016 3,29 2,00 0,69 0,015 2,97

Tabulka č. 73: Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na HPH v % Poznámky: 1) Včetně myslivosti a souvisejících činností 2) Včetně souvisejících činností 3) Včetně chovu ryb a souvisejících činností Zdroj: [83] 140

Podnikatelské prostředí v ČR Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů Lesy 2000 2001 2002 2003 2004 Státní 63,1 61,5 60,7 60,5 60,0 Obecní 13,6 14,4 15,0 15,1 15,4 Krajů 0,2 0,2 0,2 0,2 Církevní Lesních 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 družstev Veřejných 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 vysokých škol Soukromé 22,1 22,7 22,8 22,9 23,1 Celkem 2 634 2 634 2 639 2 644 2 646 výměra v tis. ha Tabulka č. 74: Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů Zdroj: [83]

Státní organizace s právem hospodařit/ příslušností k hospodaření Lesy české republiky, s.p. Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správy národních parků Kancelář prezidenta republiky Celkem

2005 59,8 15,5 0,2

2006 59,6 15,6 0,2

1,0

1,0

0,3

0,3

23,2 2 647

23,3 2 649

Lesy ve vlastnictví České republiky Výměra lesa v tis. ha

%

1 356,2 126,¨6

85,9 8,0

89,9 6,0 1 578,7

5,7 0,4 100,0

Tabulka č. 75: Lesy ve vlastnictví ČR Zdroj: [83] Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez přéspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha Zisk před zdaněním 2004 2005 2006 Státní lesy 243 669 1 626 Obecní lesy -40 67 165 Soukromé lesy 144 295 838 Průměr 177 491 1 213 Tabulka č. 76: Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha Zdroj: [83] Počet zaměstnanců v lesních činnostech 2003 2004 24 893 23 996 Lesní hospodaření celkem 6 412 6 053 Z toho Státní 16 010 15 503 Soukromé 2 471 2 440 obecní

2005 21 835 5 830 13 614 2 391

2006 20 342 5 698 12 280 2 364

Lesní hospodářství je ekonomicky výnosné

Lesní hospodářství je ekonomicky výnosné

Tabulka č. 77: Počet zaměstnanců v lesních činnostech Zdroj: [83] Měsíční průměrné mzdy v Kč 2003 2004 2005 Lesnictví Z toho

Lesy státní Lesy soukromé Lesy obecní

12 939 14 650 12 287

13 796 15 524 13 073

14 908 17 254 13 892

16 196 19 314 15 250

2006/2005 % 108,6 111,9 109,8

13 734

14 595

14 682

15 983

108,9

141

2006

Průměrná mzda v lesnictví roste

Podnikatelské prostředí v ČR 15 588 15 838

Průmysl Národní hospodářství celkem

16 686 16 931

17 483 17 864

18 638 19 003

106,6 106,4

Tabulka č. 78: Měsiční průměrné mzdy v Kč Zdroj: [83]

Obchodní bilance Celkem Z toho EU

Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč 2004 2005 vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz

2006 dovoz

saldo

4 643 4 607

1 757 1 544

4 170 4 365

1 295 1 077

3 348 3 530

4 095 4 074

1 784 1 507

2 311 2 567

5 923 5 909

Tabulka č. 79: Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč Zdroj: [83]

Vývoz Celkem Z toho EU Německo Rakousko Slovensko

Vývoz a dovoz surového dříví v ČR Dovoz Saldo Vývoz Dovoz Saldo mil. Kč 1000 m3

5 923

1 757

4 170

3 773

1 366

2 407

Vývoz Dovoz Průměrná cena Kč/ m3 1 570 1 286

5 909 1 183 3 819 187

1 544 667 66 583

4 365 516 3 753 -396

3 770 763 2 561 153

1 342 454 64 675

2 428 307 2 497 -522

1 567 1 550 1 491 1 222

1 151 1 463 1 031 864

Tabulka č. 80: Vývoz a dovoz surového dříví v ČR Zdroj: [83]

Zvěř Jelení Daňčí Mufloní Srnčí černá

Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech 2002 2003 2004 2005 23 096 25 012 27 378 28 550 17 727 19 055 20 667 21 676 15 572 15 891 17 026 18 274 272 864 295 092 302 988 302 694 44 705 44 666 49 909 46 699

2006 27 812 22 494 18 689 296 509 48 084

Tabulka č. 81: Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech Zdroj: [83] Vodní zdroje

Položka Srážky

Kvalita vodních zdrojů se v ČR po roce 1989 významně zlepšila

Evapotranspirace Roční přítok1) Roční odtok2) Zdroje povrchových vod3) Využitelné zdroje podzemních vod

Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997 – 2006 v mil. m3 Roční hodnoty 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 27 56 49 54 63 71 40 53 809 153 291 733 960 298 695 629 39 42 35 40 48 48 29 41 859 750 381 353 537 533 319 473 653 541 550 573 761 1 524 640 341 18 13 14 14 16 24 11 12 603 944 460 953 184 106 900 796 6 4 4 4 6 6 3 4 200 825 875 789 600 506 758 270 1 430

1 330

1 390

1 204

1 440

1 625

1 195

1 224

2005 57 730 42 872 781 15 639 5 489 1 330

Tabulka č. 82: Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997-2006 v mil. m³ Zdroj: [83] Pozn: 1) Roční přítok na území ČR z okolních států, 2) Roční odtok z území ČR, 3) Určuje se jako průtok v hlavních povodních s 95 % zabezpečeností

142

2006 55 837 37 617 1 070 19 290 5 317 1 338


Ukazatel Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců potravinových výrobků a nápojů Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů Ceny vstupů do zemědělství

Meziroční souhrnné cenové indexy 2004/03 108,1 105,4

2005/04 90,8 98,9

103,4

99,7

106,8

104,0

Tabulka č. 83: Meziroční souhrnné cenové indexy Zdroj: [331] Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR Ukazatel 2004/03 Rostlinné výrobky celkem 111,6 Z toho – obiloviny 110,1 - luštěniny 102,8 - olejniny 97,2 - brambory celkem 148,5 - cukrovka technická 160,3 - ovoce 102,7 - zelenina 99,8

2005/04 75,0 74,9 80,7 81,9 40,3 88,6 94,5 85,0

Tabulka č. 84: Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR Zdroj: [331] Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR Ukazatel 2004/03 Živočišní výrobky celkem 106,2 Z toho – mléko 103,1 - jateční skot 109,0 - jatečná prasata 110,1 - drůbež 104,5 - vejce 102,9

2005/04 100,4 102,8 112,2 98,4 96,2 82,5

Tabulka č. 85: Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR Zdroj: [331] Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) Ukazatel 2004 2005 2006

Pšenice1) - Německo - Francie - Itálie Ječmen1) - Německo - Francie - Itálie Řepka olejná2) - Hamburk - MATIF Brambory konzumní3) - EU5

132,8 126,6 160,6

105,2 103,7 130,

79,2 81,9 80,9

116,9 112,5 135,9

102,4 104,6 131,0

97,6 93,0 96,4

214,0 230,9

209,8 211,5

98,0 91,6

64,5

120,0

186,0

Tabulka č. 86: Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) Zdroj: [331] Pozn: 1) Aritmetický průměr z měsíčních obchodních cen 2) Průměrné ceny na mezinárodních burzách v Hamburku a MATIF (Francie), CIF EUROPE „00“ Oil 3) EU: Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie

143

Cenové indexy

Podnikatelské prostředí v ČR Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) Ukazatel 2004 2005 2006 Jateční skot v EU1) 246,42 266,90 108,31 - Německo 223,95 255,30 114,00 - Polsko 164,91 198,50 120,37 - Francie 271,13 292,40 107,84 Jateční prasata tř. E v EU1) 138,90 139,10 100,14 - Německo 146,10 146,90 100,55 - Dánsko 121,20 122,10 100,74 - Polsko 141,70 133,20 94,00 Jateční kuřata - Německo 73,00 72,00 98,63 - Dánsko 57,00 56,00 998,25 - Itálie 94,00 84,00 89,36 Mléko - Německo2) 27,95 27,60 98,75 Tabulka č. 87: Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) Zdroj: [331] 1) Ceny výrobců na reprezentativních trzích EU 25 2) Ceny za mléko s 3,7 % obsahem tuku a 3,4 % obsahem bílkovin

Umělá obnova lesů není v ČR dostatečná

30 25

tis. ha

20 15 10 5 0 1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Jehličnaté

Listnaté

Graf č. 145: Umělá obnova podle druhů dřevin Zdroj: [82]

Roste rozsah přirozené obnovy lesů

5

Těžba dřeva je relativně vysoká

v tis. ha

4 3 2 1 0 1990

1995 1998

1999

2000

2001 2002

2003

Graf č. 146: Celková rozloha přirozené obnovy (v tis. ha) [82]

144

2004

2005 2006

2007


Těžba dřeva je relativně vysoká

20

15

10

5

0 1985

1990

1995

1998

1999

2000

2001

Jehličnaté

2002

2003

2004

2005

2006

Listnaté

3

Graf č.147: Těžba dřeva (v mil. m ) Zdroj: [83] 700 600

Zásoby dřeva v mil m³ rostou

500 400 300 200 100 0 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Graf č. 148: Celkové zásoby dřeva v mil. m³ Zdroj: [83]

S.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohře, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. S.p. Povodí celkem

Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč Provozní dotace Investiční dotace 171 286 428 11 279* 43 270 0 20 645 0 137 797 81 108* 347 514* 92 558 835 654

Dotace celkem 286 599 54 549 20 645 137 797 428 622 928 212

Tabulka č. 88: Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč Pozn: * Rozdíl částky oproti tabulce Struktury výnosů a tržeb je způsoben termínem fakturace dotací Zdroj: [85]

145

Vodní hospodářství


Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1.3. do 31.3.2008 Název

Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin

Pšenice celkem Z toho pšenice durum Žito Ječmen celkem Oves Kukuřice Semena řepky olejky

Množství vt

Dovoz Jednotková cena v Kč/t

Množství vt

Vývoz Jednotková cena v Kč/t

6 738,4

Množství v t 1.3.31.3.2008 1 037,8

224 845,7

6 499,6

Množství v t 1.3.31.3.2008 66 224,5

4 260,7 154,3

7 576,6

31,5

12 811,4

6 480,8

5 310,0

467,1 21 064,7

5 939,3 8 925,9

271,5 9 423,7

6 021,2 44 726,8

6 013,6 6 887,8

2 342,6 10 749,8

55,9 9 326,1 8 749,8

9 459,8 33 618,0 8 234,4

53,3 5 093,5 2 796,6

3 390,4 48 697,1 72 600,9

8 143,8 7 018,7 8 611,9

907,6 14 657,0 21 700,0

Tabulka č. 89: Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1. 3. do 31. 3. 2008 Zdroj: [333]

1000

8400 8200

800

8000 600

7800 7600

400

7400 200

7200

0

7000 1989

1997

1998

1999

2000

2001

Čištěné odpadní vody včetně vod srážkových

2002

2003

2004

2005

2006

vypouštěné odpadní vody do kanalizace

Počet obyvatel napojených na kanalizaci

Graf č. 149: Vývoj počtu obyvatel ČR bydlících v domech napojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čistěných odpadních vod v letech 1989 a 1997 – 2006 Zdroj: [332]

146


1400 1200 1000 800 600 400 200

Energetika

Průmysl

Vodovody

Zemědělství

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

0

Ostatní užívání

Graf č. 150: Odběry povrchových vod v ČR v letech 1985 – 2006 Zdroj: [334]

Vodní hospodářství ČR

Obr. č. 32: Roční množství dešťových srážek Zdroj: [336]

2.2.3

Ekonomická složka podnikatelského prostředí – cestovní ruch

Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdojů navštíveného místa). Na celém světě patří cestovní ruch mezi významná odvětví národních ekonomik. UNWTO (Word Tourism Organisation – Světová organizace cestovního ruchu) 147

Cestovní ruch


odhaduje pro rok 2020: 1,1 mld. příjezdů v rámci jednoho kontinentu, 378 mil. Mezikontinentálních příjezdů. Celkem příjezdů 1,6 mld.32 Rok 1995 Svět Afrika Amerika Východní Ásie a Pacifik Evropa Střední Východ Jižní Ásie

Předpoklad 2010 2020 V milionech 565 1006 1561 20 47 77 110 190 282 81 195 397

1995 100 3,6 19,3 14,4

2020 100 5,0 18,1 25,4

Průměrné roční tempo růstu (%) 1995-2020 4,1 5,5 3,8 6,5

336 14 4

59,8 2,2 0,7

45,9 4,4 1,2

3,1 6,7 6,2

527 36 11

Podíl (%)

717 69 19

Tabulka č. 90: Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 Zdroj: [337]

Ve více než 80 % zemí světa se odvětví cestovního ruchu řadí mezi 5 odvětví s největším podílem vývozu zboží a téměř po 40 % zemí světa představuje toto odvětví nejlepší zdroj devizových příjmů. Objem tržeb cestovního ruchu je třetí největší, po obchodu s ropou a obchodu s automobily (UNWTO).

32

Vize cestovního ruchu 2020, UNWTO, 1995. 148


Norsko 19 567 000 7 921 000

Island

Finsko

723 000 1 688 000

13 165 000 5 004 000

Švédsko

Dánsko

Estonsko

36 754 000 10 943 000

36 754 000 10 943 000

1 523 000 3 020 000

Velká Británie Německo

Irsko

1 422 000 1 514 000

Polsko

298 277 000 52 947 000

12 003 000 21 652 000

40 680 000 10 555 000

Slovensko 5 953 000 5 058 000

ČR Lichtenštejnsko 15 000 155 000

Portugalsko

Francie

18 680 000 26 842 000

191 616 000 105 865 000

21 358 000 20 090 000

Rakousko 21 358 000 20 090 000

Itálie 209 904 000 159 026 000

Španělsko 154 757 000 224 518 000

1 242 000 1 872 000

Litva

175 272 000 88 214 000

Maďarsko

315 000 7 092 000

Rumunsko 15 750 000 3 242 000

9 606 000 10 779 000

Bulharsko

Slovinsko

5 410 000 11 945 000

3 116 000 4 332 000

Řecko Chorvatsko

Malta

Lotyšsko

4 487 000 32 858 000

14 471 000 43 055 000

Kypr 14 471 000 43 055 000

Červené – rezidenti Modré - cizinci Počet nocí, kterí rezidenti (občané daného státu) a nerezidenti (zahraniční návštevníci) strávili v zařízeních hromadného ubytování v daném státě. Obr. č. 33: Evropské srovnání cestovního ruchu Zdroj: [339]

V ČR vytvářel v roce 2006 cestovní ruch podle WTTC (Word Travel&Tourism Counsil) hodnoty v objemu 68,5 mld. Kč, což činilo cca 2,14 HDP, zaměstnával 109,3 tisíce lidí, což znamenalo 2,3 % celkové zaměstnanosti. Devizové příjmy cestovního ruchu v roce 2006 počtvrté překročily 100 mld. Kč (nedosáhly však roku 2000 a 2001) a z tohoto pohledu významně ovlivňují platební bilanci státu. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu dosáhlo v roce 2006 53 mld. Kč. Negativním jevem je skutečnost, že klesl význam těchto devizových příjmů na základních makroekonomických veličinách:

149


Rok

Devizové příjmy z ČR v mld. Kč

HDP v mld. Kč

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

45,4 64,2 76,3 110,6 115,7 124,9 109,1 115,1 118,1 96,3 100,3 107,2 111,8 113,1

1020,3 1182,8 1466,5 1683,3 1811,1 1996,5 2080,8 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2970,3 3204,1

Podíl devizových příjmů z ČR na HDP v % 4,4 5,4 5,2 6,6 6,4 6,3 5,2 5,3 5,0 3,9 3,9 3,8 3,7 3,5

Podíl devizových příjmů z ČR na devizových příjmech ze služeb celkem v % 33,0 43,2 42,8 49,8 50,9 50,6 44,8 43,5 43,8 41,7 45,8 43,4 39,7 37,7

Podíl devizových příjmů z ČR na exportu v % 11,0 14,0 13,4 18,6 16,3 15,0 12,0 10,3 9,3 7,7 7,3 6,2 6,0 5,3

Tabulka č. 91: Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993-2006 Zdroj: [79]

UNWTO odhaduje růst počtu cest do zahraničí na 4,1 % ročně. Lázně ČR

Obr. č. 34: Češi v lázních Zdroj: [129]

150

2004

2005

2006

plně za peníze pojišťovny

91 896

66 688

92 605

94 429 55 853

45 282

30 924 2003

105 324

112 670

114 979


2007

za své peníze

Graf č. 151: Češi v lázních (dospělí) Zdroj: [129]

134803

133962

2006

2007

120474

117922

117196

2003

2004

109212

2002

2005

Graf č. 152: Cizinci v českých lázních Zdroj: [129]

V létech 2007 až 2013 se rozvoj cestovního ruchu v ČR odvíjí od Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách: Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4: Vytvářet organizační struktury cestovního ruchu 151

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR


Česká republika je významnou evropskou destinací cestovního ruchu, protože disponuje množstvím historických, kulturních a technických podmínek, přírodních krás a fauny. Nabídku českého cestovního ruchu lze rozčlenit do následujících oblastí: a) městský a kulturní cestovní ruch b) dovolená v přírodě c) sportovní a aktivní dovolená d) lázeňský cestovní ruch e) kongresový a incentivní cestovní ruch Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce Priorita PRIORITA 1 Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu

Opatření Garant plnění 1.1. Tvorba nosných MMR ve spolupráci s MK, národních a nadnárodních MŽP, MZd a kraji produktů cestovního ruchu 1.2. Tvorba specifických Kraje a MMR ve spolupráci regionálních produktů s MZe, MD, MŽP, MK a MZd cestovního ruchu 2.1. Rekonstrukce a budování Kraje ve spolupráci s MMR a PRIORITA 2 Rozšiřování a zkvalitňování kvalitní základní a MD infrastruktury a služeb doprovodné infrastruktury cestovního ruchu cestovního ruchu 2.2. Rekonstrukce kulturněKraje a MMR ve spolupráci historických památek a s MK, MŽP zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch 2.3. Zkvalitňování služeb MMR a MPO ve spolupráci cestovního ruchu s kraji 2.4. Vytváření podmínek pro MMR, MŽP ve spolupráci realizaci šetrných forem CR s MZe, MD a kraji 3.1. Marketing (propagace) MMR a kraje ve spolupráci PRIORITA 3 Marketing cestovního ruchu a cestovního ruchu na s MZV rozvoj lidských zdrojů mezinárodní, národní a regionální úrovni 3.2. Zkvalitnění statistiky a MMR a ČSÚ ve spolupráci informací o cestovním ruchu s MV a kraji 3.3. Zkvalitňování vzdělávání MMR, MŠMT, MPEG, MV a přípravy lidských zdrojů ve spolupráci s kraji v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací 4.1. Zakládání a činnost MMR a kraje PRIORITA 4 Vytváření organizační organizací cestovního ruchu struktury cestovního ruchu na regionální a oblastní úrovni 4.2. Činnost turistických MMR a kraje informačních center 4.3. Spolupráce mezi MMR a kraje veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu 4.4. Krizový management a MMR ve spolupráci s MV, zkvalitnění fungování MZd, MZV, MPO a kraji správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR Tabulka č. 92: Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce Zdroj: [340] 152


„Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR uvádí, že tak jako ve většině evropských zemí je i v ČR podnikání v pohostinství a ubytování převážně záležitostí malých a středních firem (z počtu přibližně 42 tis. stravovacích zařízení a 8 tis. ubytovacích zařízení v ČR v roce 2004 bylo jen 79 podniků s více než 100 zaměstnanci a pracovalo v nich 12,8 % všech pracovníků)33. Počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 2001 dosáhl počtu 7 703, v roce 2006 činil 7 616 zařízení s celkovou kapacitou 441 968stálých lůžek. Druhová skladba uvedených hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 byla následující: na hotely a jim podobná zařízení připadalo 57 % (z toho na hotely***** a **** jen 7 %), na ostatní hromadná ubytovací zařízení 43 % (v tom 16 % na kempy, 29 % na chatové osady a turistické ubytovny, 56 % na ostatní nespecifikovaná hromadná zařízení). Podíl lůžkových kapacit v uvedených druzích hromadných ubytovacích zařízeních byl následující: 53 % v hotelech a jim podobných zařízeních (z toho na hotely***** a **** připadalo 21 %), v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních 47 % (z toho v chatových osadách a turistických ubytovnách 28 %). Z hlediska struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45 % lůžkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně – poznávacího cestovního ruchu, kolem 15 % na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody, 19 - 20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8 - 9 % lůžkových kapacit a na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí cca 10 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR.34 Významné postavení v cestovním ruchu ČR zajímá tradiční lázeňství. Efektivnost vložených prostředků je společně s kongresovým cestovním ruchem nejvyšší ze všech odvětví cestovního ruchu, a to jak v evropském tak národním srovnání. Lůžková kapacita lázeňských ubytovacích zařízení v 36 lázeňských místech představuje na konci roku 2006mírně přes 30 tis. lůžek. Lázně představují významný ekonomický přínos nejen pro veřejné rozpočty obcí, ale i pro dlouhodobou zaměstnanost v často problémových regionech, kde jsou lázně lokalizovány. V návštěvnosti lázní jsou důležitým prvkem zahraniční hosté s celkově mírným růstem jejich počtu (např. v roce 1997 - 98 tis. zahraničních hostů, v roce 2000 - 127 tis., v roce 2001 - 123 tis., v roce 2002 - 134 tis., v roce 2003 - 115 tis., 2004 – 131 tis., 2005 - 228 tis., 2006 – 306 tis.). Domácí i zahraniční lázeňští hosté mají jednoznačně nejdelší dobu pobytu ze všech druhů cestovního ruchu. Délka pobytu zahraničních hostů dlouhodobě překračuje 10 dnů, (v roce 2000 - 10,8 dne, v roce 2003 - 13,8 dne, v roce 2004 - 12,2 dne, 2005 - 10,9 dne, 2006 -10,3 dne).“ [288] ČR celkem V tom: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj 33 34

Počet zařízení 7 616

Počet pokojů 167 582

Počet lůžek 441 968

619 548 1 011 417 429 384 917 985 277

32 122 10 779 17 846 7 566 14 034 7 067 13 483 16 259 5 513

69 650 29 179 53 504 21 313 28 874 18 652 40 668 47 919 15 970

Pramen ČSÚ Pramen: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Grantový projekt MMR, ESF MU 2005. 153

Podnikatelské prostředí v ČR Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

364 489 343 368 465

6 624 11 863 7 005 8 015 9 406

19 636 30 319 19 122 21 758 25 404

Tabulka č. 93: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR (k 31. 12. 2006) Zdroj: [366] Hromadná ubytovací zařízení celkem V tom: Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem V tom: Hotely***** Hotely**** Ostatní hotely a pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem V tom: Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromad. Ubyt. zařízení

Počet zařízení 7 616

Počet pokojů 167 582

Počet lůžek 441 968

4 314

101 563

236 104

35 274 4 005

5 169 19 680 76 714

10 247 38 816 187 041

3 302

66 019

205 864

512 946

8 331 15 122

31 095 57 067

1 844

42 566

117 702

Tabulka č. 94: Druhová skladba hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 Zdroj: [341]

V mezinárodním srovnání patří ČR do první třicítky nejvíce navštěvovaných zemí světa. 20090248 18980462 1693265716857147

19595035

17254881 16510618

15669609

14194177

15569156

15597087

10326744 8610792

6608914 3036473

4975658

zahraniční hosté

4742773

5405239

6435474

5075756

2006

2005

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1994

1993

1992

4772794

5609700

3381186

2671736

1995

2609208

4558322

6336128

6061225

5482080

2004

7376753

počet přenocování

Graf č. 153: Vývoj počtu ubytovaných zahraničních turistů v HUZ a počtu jejich přenocování Zdroj: [341] 154

Podnikatelské prostředí v ČR Země Počet příjezdů Pořadí Francie 76,0 1. Španělsko 55,6 2. USA 49,4 3. Čína 46,8 4. Itálie 36,5 5. Velká Británie 30,0 6. Mexiko 21,9 7. Německo 21,5 8. Turecko 20,3 9. Rakousko 20,0 10. Rusko 19,9 11. Kanada 18,6 12. Malajsie 16,4 13. Polsko* 15,2 14. Hong Kong 14,8 15. Česká republika 6,3 30. Tabulka č. 95: Přehled států s nejvyšším počtem mezinárodních příjezdů v oce 2005 (v mil.) Zdroj: [79] Země 1990 1995 2005 ČR 0,16 0,71 0,68 Francie 7,66 6,78 6,22 Chorvatsko 0,65 0,33 1,10 Irsko 0,71 0,66 0,70 Itálie 6,25 7,07 5,21 Maďarsko 0,31 0,65 0,63 Německo 5,43 4,46 4,29 Nizozemsko 1,58 1,62 1,54 Polsko 0,14 1,63 0,92 Rakousko 5,09 3,59 2,27 Rusko 1,06 0,80 Řecko 0,98 1,02 2,02 Španělsko 7,06 6,25 7,04 Švýcarsko 2,81 2,31 1,62 Velká Británie 5,23 4,57 4,51 Evropa 54,39 52,39 51,21 Tabulka č. 96: Podíl vybraných zemí na světovém trhu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (%) Zdroj: [341] 3000

2794

2500

2702 2261 2245

2000

2125 2053

2034 2015 1851

1784 1778 1741

1500

1639

1422 1417 1311 1114

1000

715

500

N

Irs ko or s A ko us trá lie V U el ká SA Br itá n K ie an ad a Be lg ie Itá li Fr e an Šp cie Již aně ní lsk o A m er ik Šv a éd Šv sko ýc ar s N ko iz oz N em ěm í e Ra cko ko us ko Po l Sl sko ov en sk o

0

Graf č. 154: Výdaje zahraničních turistů v ČR, 2006 (v Kč na osobu a den) Zdroj: [341] 155


Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Počet hostů 1999 2 083 203 359 345 402 163 209 384 361 066 243 819 389 326 421 431 109 673 139 974 354 427 154 641 160 155 221 093 5 609 700

% podíl

Počet hostů 2006 3 702 116 224 215 333 402 154 828 479 742 167 380 243 166 332 740 58 586 59 399 397 239 97 873 72 020 112 668 6 435 474

37,1 6,4 7,2 3,7 6,4 4,3 6,9 7,5 2,0 2,5 6,3 2,8 2,9 3,9 100,0

% podíl 57,5 3,5 5,2 2,4 7,5 2,6 3,8 5,2 0,9 0,9 6,2 1,5 1,1 1,8 100,0

Index 2006/1999 177,7 62,4 82,9 73,9 132,9 68,6 62,5 79,0 53,4 42,4 112,1 63,3 45,0 51,0 114,7

Tabulka č. 97: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Hosté) Zdroj: [341] Kraj

Počet % podíl Počet % podíl Index přenocování přenocování 2006/1999 1999 2006 Hl. město Praha 5 999 181 35,5 10 319 827 51,4 172,0 Středočeský 987 627 5,8 578 061 2,9 58,5 Jihočeský 1 085 949 6,4 845 074 4,2 77,8 Plzeňský 553 378 3,3 444 970 2,2 80,4 Karlovarský 1 756 725 10,4 3 154 658 15,7 179,6 Ústecký 676 704 4,0 509 236 2,5 75,36 Liberecký 1 189 350 7,0 922 543 4,6 77,6 Královéhradecký 1 310 764 7,8 1 290 662 6,4 98,5 Pardubický 339 423 2,0 209 987 1,0 61,9 Vysočina 417 356 2,5 202 333 1,0 48,5 Jihomoravský 877 872 5,2 759 570 3,8 86,5 Olomoucký 510 723 3,0 275 359 1,4 53,9 Zlínský 525 876 3,1 249 125 1,2 47,4 Moravskoslezský 652 968 3,9 328 943 1,6 50,4 Celkem 16 883 896 100,0 20 090 348 100,0 119,0 Tabulka č. 98: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Přenocování) Zdroj: [341] Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Průměrný počet přenocování 1999 2006 2,9 2,8 2,7 2,6 2,7 2,5 2,6 2,9 4,9 6,6 2,8 3,0 3,1 3,8 3,1 3,9 3,1 3,6 3,0 3,4 2,5 1,9 3,3 2,8 3,3 3,5

156

Rozdíl -0,1 -0,1 -0,2 0,3 1,7 0,2 0,7 0,8 0,5 0,4 -0,6 -0,5 -0,2

Podnikatelské prostředí v ČR Moravskoslezský 3,0 2,9 -0,1 Celkem 3,0 3,1 0,1 Tabulka č. 99: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Délka pobytu) Zdroj: [341] Příjezdy

Zahraniční hosté celkem V tom (v %) Německo Spojené království Itálie USA Nizozemsko Polsko Slovensko Francie Španělsko Rusko Rakousko Japonsko Dánsko Maďarsko Norsko Švédsko Belgie Švýcarsko Řecko Izrael Z toho státy Evropské unie

Přenocování

Průměrná doba pobytu (ve dnech)

2002 4,74 mil.

2006 6,34 mil.

2002 15,57 mil.

2006 19,60 mil.

2002 4,3

2006 4,1

30,6 6,4

25,1 8,8

38,3 5,4

30,1 7,6

5,1 3,8

4,7 3,7

5,3 4,0 4,0 7,4 4,8 4,1 3,0 2,4 3,7 2,1 2,0 1,3 0,8 1,6 1,2 1,1 0,9 2,3 64,1*

6,2 5,0 4,4 4,3 4,4 3,7 3,4 3,7 2,7 2,2 1,8 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 0,9 0,9 73,1

4,7 3,8 4,2 5,5 4,0 3,4 2,9 4,2 2,4 1,3 2,0 1,0 0,7 1,3 1,1 0,9 0,7 2,3 67,5*

5,7 4,8 5,2 3,0 4,0 3,0 3,5 6,8 1,8 1,5 1,8 1,0 1,3 1,1 1,0 0,9 0,8 1,1 72,6

3,9 4,1 4,4 3,4 3,8 3,7 4,1 6,8 3,1 3,1 4,2 3,6 3,8 3,8 3,8 3,7 3,7 4,3 4,5*

3,9 4,0 4,7 3,2 3,9 3,6 4,2 6,7 3,1 3,1 4,2 3,2 4,0 3,7 3,7 3,5 4,0 4,8 4,1**

*EU15, **EU25 Tabulka č. 100: Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2002 a 2006 (relativní podíly v %) Zdroj: [341] 900000 793268

800000

743534

700000 600000 500000 400000

670187

631620 565708 610914

572350

454444

395248 428970

343591 341372

300000 200000 100000

Graf č. 155: Sezónnost zahraniční návštěvnosti ČR (rok 2006) Zdroj: [341] 157

in ec

Pr os

pa d

Li sto

Ří je n

í Zá ř

n Sr pe

Če rv en ec

Če rv en

n

vě te n K

D ub e

ze n Bř e

no r Ú

Le de n

0

Podnikatelské prostředí v ČR 7000000

6289452

6435474 6025665

6336128

6158464

5075756

4742773

5000000

5405239

5500000

5672482

5877946

6000000

6061225

6270726

6500000

4500000 2001

2002

2003

2004

zahraniční turisté

2005

2006

čeští turisté

Graf č. 156: Vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubyt. zařízeních v ČR Zdroj: [341]

ČR má v cestovním ruchu významné postavemí. K tomu je třeba ale dobudovat příslušnou infrastrukturu a marketing

2,5

2

1,5

1

0,5

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 157: Vývoj podílu sektoru Ubytování a stravování na HDP v jednotlivých letech (v %) Zdroj: [341]

158


4

Sektor cestovního ruchu je významný zaměstnavatel

3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2 3,1 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 158: Vývoj podílu zaměstnanců v sektoru Ubytování a stravování na celkové zaměstnanosti (v %) Zdroj: [341]

Služby poskytované českými podniky v oblasti cestovního ruchu nejsou dostatečné pro to, aby se k nám klienti vraceli několikrát

112000 110000 108000 106000 104000 102000 100000 98000 96000 2002

2003

2004

2005

Graf č. 159: Vývoj tržeb v sektoru Ubytování a stravování (v mil. Kč) Zdroj: [341]

159

2006


25000 20211

19030

20000

18035

16917 15707

14642

15000 11475

12332

11873

13393

13006

14103

10000

5000

0 2001

2002

2003

2004

průměrná mzda v sektoru

2005

2006

průměrná mzda v ČR

Graf č. 160: Srovnání průměrných mezd v sektoru s ČR (fyzické osoby) Zdroj: [341]

Předsedové vlády ČR

2.3

Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí

Významný vliv na orientaci politické a legislativní složky podnikatelského prostředí ČR mají prezidenti ČR. Po roce 1998 působil ve funkci prezidenta pan Václav Havel (od 1996 do 2003), jeho nástupcem je současný prezident Václav Klaus (od 2003 doposud). Ing. Miloš Zeman

PhDr. Vladimír Špidla

JUDr. Stanislav Gross

Čím je tvořena politická a legislativní složka podnikatelského prostředí?

BONMOT: „Kapříci si nevypustí vlastní rybník“ komentář k přímé volbě prezidenta

Střídání vlád v ČR: Léto 1998 – léto 2002 – menšinová vláda Miloše Zemana. Byla podepsána takzvaná opoziční smlouva, ke které byl později (v lednu 2000) připojen dodatek v podobě tzv. tolerančního patentu. Podle něho se měl deficit rozpočtu postupně snižovat a v roce 2003 měla mít ČR vyrovnané státní finance. Léto 2002 – léto 2006 – koaliční vláda ČSSD-KDU-ČSL a Unie Svobody. 2002-2004 – Premiérem se stal Vladimír Špidla. Ministr financí Jiří Rusnok, který nebyl ochoten připustit navýšení deficitu státního rozpočtu, byl v létě 2002 vystřídán ministrem Bohuslavem Sobotkou. Vláda přijala reformu veřejných financí, jejíž součástí bylo snížení daní z příjmu právnických osob, ale zároveň zvýšení DPH a spotřebních daní. Léto 2004 – premiérem se stal Stanislav Gross, jeho vláda trvala 9 měsíců. Léto 2005 – Stanislava Grosse vystřídal Jiří Paroubek. Celkově za čtyři roky vzrostla složená daňová kvóta. Léto 2006 – první menšinová vláda Mirka Topolánka – ministrem financí byl Vladimír Tlustý. Leden 2007 – druhá vláda Mirka Topolánka – koaliční - ministrem financí se stal Miroslav Kalousek. Byl přijat „reformní batoh“, který vstoupí v platnost prvního ledna 2008. Snižuje se daň z příjmu právnických a tentokrát i fyzických osob. Zvyšuje se daň z přidané hodnoty z 5 na 9 procent.

160


Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí je tvořena zákony, předpisy, precedenčními rozhodnutími soudů, postoji jednotlivých politických stran, koncepcí vlády, atd. Podnikání významně ovlivňují vlády jak v ČR, tak i v zahraničí. Proto je velice důležité, aby se podnikatelé podíleli na činnosti politických stran. Bohužel současná mladá generace v ČR o politiku nemá zájem a účast ve volbách trvale klesá: 1990 Poslanecká sněmovna Senát 1. kolo Senát 2. kolo Kraje Místní volby Evropský parlament

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006 Červen

96,78 85,07

-

76,41

74,03

-

58,00

-

64

-

-

60,68

35,03 30,63 -

42,37 20,36 -

33,72 21,56 33,64 -

24,10 32,55 43,39

28,97 18,41 29,62 -

-

-

-

-

-

-

-

-

28,32

-

Volební účast v České republice

Poznámka: V letech 1990 a 1992 se jednalo o volby do České národní rady. Pramen: Nová kniha o volbách. Praha : Profesional Publishing, 2006, str. 433.

Tabulka č. 101: Volební účast v ČR (údaje v procentech oprávněných voličů) Zdroj: [342]

Stejná situace je také v sousedním Slovensku. V červnových volbách v roce 2006 se ve Slovenské republice zúčastnilo voleb do Národní rady Slovenské republiky 54,67 % voličů.

Od 1. 7. 2008 předsedá EU Francie, od 1. 1. 2009 převezme předsednictví EU ČR Prezidenti ČR po roce 1998:

Několik výsledků červnových parlamentních voleb v roce 2006 v ČR:

Václav Havel, prezident ČR od 1998 do 2003

Tabulka č. 42: Volební účast v ČR (údaje v procentech oprávněných voličů)

Graf č. 161: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – počet mandátů Zdroj: [343]

Graf č. 162: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – v % Zdroj: [343]

161

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc. Prezident ČR od 2003 doposud (2008)


Konečné výsledky parlamentních voleb v ČR v červnu 2006

Ing. Miroslav Vlček předseda parlamentu ČR

¨

Ing. Mirek Topolánek předseda ODS, předseda vlády ČR

Obr. č. 35: Rozložení sněmovny po volbách Zdroj: [344]

Důsledkem je patová situace, kdy levice i pravice má po 100 hlasech. Vláda může existovat jen s podporou několika opozičních poslanců. (MUDr. Miloš Melčák, Michal Pohanka) Volební účast: • volící občané 64 % • nezúčastnění občané 36 % Ing. Jiří Paroubek předseda ČSSD

Přetrvává absence žen v politice. V roce 2005 byl podíl žen v nadnárodních parlamentech přibližně 20,4 % (světový průměr), v mnoha regionech to však je mnohem horší. V roce 2007 vystoupili dva poslanci poslaneckého klubu ČSSD, takže v únoru 2008 byl následující počet sil v parlamentu a senátu: 81

ODS

72

ČSSD

26

KSČM JUDr. Vojtěch Filip předseda KSČM

13

Strana zelených

6

KDU-ČSL

Nezařazení

2

Koalici v Poslanecké sněmovně vytvořila ODS (81), Strana zelených (13), KDUČSL (6) a nezařazení (2)

Graf č. 163: Poměr sil v parlamentu - Poslanecká sněmovna (2007) Zdroj: [109] 162


V roce 2008 vystoupil z klubu ČSSD • Marie Součková • Miloš Melčák • Michal Pohanka • Petr Volf Druhou komorou Parlamentu ČR je Senát. Převahu v Senátu má ODS.

Mgr. Přemysl Sobotka předseda Senátu ČR

41

ODS

ČSSD

13

11

KDU-ČSL

Jiří Čunek Předseda KDU-ČSL

KOD*

7

6

SNK

KSČM

3

* Klub otevřené demokracie Graf č. 164: Poměr sil v parlamentu – Senát (2007) Zdroj: [109]

Přes křehkou pozici koalice vzhledem k rozmístění politických sil v Poslanecké sněmovně se jí podařilo prosadit státní rozpočet na rok 2008 a připravit reformy zdravotnictví, školství a sociální oblasti splnil se také významným úkol ODS prosadit Václava Klause na post prezidenta na následující období. Další politickou výzvou, která v budoucnu může příznivě ovlivnit vývoj podnikatelského prostředí ČR je předsednictví ČR v EU od 1. 1. 2009. Vláda by měla vytvořit příznivé podmínky pro spolupráci koalice a opozice s cílem využití této příležitostí. Významnou politickou silou, která ovlivňuje podnikatelské prostředí ČR jsou politické orgány krajů – viz. kapitola č. 7.

163

RNDr. Martin Bursík předseda Strany zelených


Jaký podíl žen tvoří národní parlamenty? (rok 2005 v procentech) 20,4

Světový prům ěr

Průměr ve světových v regionech: Ing. Michaela Šojdrová, poslankyně parlamentu ČR místopředsedkyně klubu KDU-ČSL

39,9

Skandinávie 18,6

Americký kontinent

16,9

Evropa (mimo skandinávie) Asie

14,9

Subsaharská Afrika

14,8 13,2

Tichomoří Arabské země

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., První žena hejtmanka Plzeňského kraje od 2008 do 2011

6,5

Průměr v Africe: 49

Rwanda 34

Mozambik

33

J.A.R. 30

Svazijsko Tanzanie

21

Uganda Jana Vaňhová, První žena hejtmanka Ústeckého kraje od 2008 do 2011

Procentuální zastoupení žen v parlamentu ČR je nedostatečné

Česká republika

24

17

35

Graf č. 165: Podíly žen tvořící národní parlamenty ve vybraných zemích Zdroj: [55] Ženy v parlamentech Švédsko 42 % Finsko 42 % Holandsko 39 % Slovensko 19 % Tabulka č. 102: Ženy v parlamentech Zdroj: [214]

35

Seznam žen v Parlamentu ČR – RNDr. Marta Bayerová, JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, Mgr. Vlasta Bohdalová, Mgr. Anna Burdová, JUDr. Eva Dundáčková, Jiřina Fialová, Dana Filipi, PaedDr. Milada Halíková, Mgr. Zdeňka Horníková, Kateřina Jacques, Věra Jakubková, Ing. Gabriela Kalábková, Bc. Kateřina Konečná, Ing. Vladimíra Lesenská, Ivana Levá, Mgr. Helena Mallotová, Mgr. Soňa Marková, PhDr. Lenka Mazuchová, Mgr. Marcela Merinová, MUDr. Dagmar Molendová, Miroslava Němcová, Ing. Hana Orgoníková, Ing. Alena Páralová, JUDr. Vlasta Parkanová, PaedDr. Jana Rybínová, JUDr. Hana Šedivá, Ing. Michaela Šojdrová, Ing. Lucie Talmanová, Miloslava Ostrá, Mgr. Ladislava Zelenková, PhDr. Olga Zubová. 164


Nedostatečné zastoupení žen ve vrcholové i místní politice následuje i nedostatečné zastoupení žen ve vedení firem i politických stran. LIBERECKÝ KRAJ Pavel Pavlík (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice + ČSSD Rozloha 3163 km2 (13.) Populace 427 722 (13.) Nezaměstnanost 6,5 % (9.) HDP 187 694 Kč (12.) Hejtman

ÚSTECKÝ KRAJ Hejtman Jiří Šulc (ODS) Koalice ODS + ČSSD Rozloha 5335 km2 (7.) Populace 820 868 (5.) Nezaměstnanost 13,4 % (2.) HDP 180 602 Kč (12.)

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ Hejtman Pavek Bradlík (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice Rozloha 4758 km2 (9.) Populace 547 563 (10.) Nezaměstnanost 6,7 % (8.) HDP 194 635 Kč (12.)

KARLOVARSKÝ KRAJ Hejtman Josef Pavel (ODS) Koalice ODS + ČSSD Rozloha 3314 km2 (12.) Populace 304 249 (14.) Nezaměstnanost 8,6 % (4.-5.) HDP 176 623 Kč (13.)

PARDUBICKÝ KRAJ Hejtman Roman Línek (KDU-ČSL) Koalice čtyřkoalice + ODS Rozloha 4519 km2 (10.) Populace 505 486 (12.) Nezaměstnanost 6,8 % (7.) HDP 188 253 Kč (7.)

PLZEŇSKÝ KRAJ Hejtman Petr Zimmermann (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice + nezávislí Rozloha 7561 km2 (3.) Populace 550 113 (9.) Nezaměstnanost 5,6 % (12.) HDP 218 181 Kč (2.)

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Hejtman Evžen Tošenovský (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice + SNK Rozloha 5535 km2 (6.) Populace 1 260 277 (2.) Nezaměstnanost 14,5 % (1.) HDP 189 737 Kč (6.)

OLOMOUCKÝ KRAJ Hejtman Jan Březina (KDU-ČSL) Koalice ODS + čtyřkoalice + nezávislí Rozloha 5159 km2 (8.) Populace 636 313 (6.) Nezaměstnanost 11,7 % (3.) HDP 174 385 Kč (14.)

STŘEDOČESKÝ KRAJ Hejtman Petr Bendl (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice Rozloha 11 016 km2 (1.) Populace 1 135 795 (1.) Nezaměstnanost 5,3 % (13.) HDP 187 366 Kč (9.)

VYSOČINA František Dohnal (KDUČSL) Koalice čtyřkoalice + ODS + ČSSD + SNK Rozloha 6925 km2 (5.) Populace 517 511 (11.) Nezaměstnanost 6,1 % (10.) HDP 185 975 Kč (6.) Hejtman

JIHOČESKÝ KRAJ Jan Zahradník (ODS) Koalice ODS + čtyřkoalice + ČSSD + SNK Rozloha 10 057 km2 (2.) Populace 625 541 (7.) Nezaměstnanost 5,9 % (11.) HDP 196 696 Kč (4.) Hejtman

ZLÍNSKÝ KRAJ František Slavík (KDU-ČSL) Koalice čtyřkoalice + ODS + ČSSD + Zlínské hnutí nezávislých Rozloha 3964 km2 (11.) Populace 591 866 (8.) Nezaměstnanost 7,9 % (6.) HDP 186 721 Kč (6.) Hejtman

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Hejtman Stanislav Juranek (KDUČSL) Koalice čtyřkoalice + ODS Rozloha 7065 km2 (4.) Populace 1 122 570 (4.) Nezaměstnanost 8,6 % (4.-5.) HDP 206 759 Kč (6.)

Obr. č. 36: O co se bojuje v krajských volbách, krajské volby 2004 Zdroj: [128]

Složení krajských zastupitelstev po volbách 2004 Středočeský kraj ODS KSČM

65 32 14

ČSSD Koalice pro Středočeský kraj SNK-ED

12 4

Jihočeský kraj ODS KSČM ČSSD

55 27 12 7

Pardubický kraj ODS Koalice pro Pardubický kraj KSČM ČSSD

45 18 12

Vysočina ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD

45 15 11 10 6

9 6

3

165

Volby do krajských zastupitelstev v roce 2004

Podnikatelské prostředí v ČR KDU-ČSL SNK

6 3

Plzeňský kraj ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL SNK

45 22 10 8 3 2

Karlovarský kraj ODS KSČM ČSSD ED Koalice pro Karlovarský kraj

45 21 12 7 3 2

Ústecký kraj ODS KSČM ČSSD

55 28 17 10

Liberecký kraj

45

ODS KSČM SOS ČSSD

22 10 7 6

SNK

3

Jihomoravský kraj KDU-ČSL ODS KSČM ČSSD Zelená pro Moravu

65 20 19 14 9 3

Olomoucký kraj ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL

55 21 15 10 9

Zlínský kraj

45

ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD EDŃez. Starostové pro kraj

16 11 8 7 3

Moravskoslezský kraj ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL

65 29 17 11 8

Tabulka č. 103: Složení krajských zastupitelstev (2004 – 2008) Volby do krajských zastupitelstev v roce 2008

Složení krajských zastupitelstev po volbách 2008 (17. – 18. 10. 2008) Středočeský kraj (65 mandátů) ČSSD ODS KSČM Nezávislí starostové Jihočeský kraj (55 mandátů) ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL Karlovarský kraj (45 mandátů) ČSSD ODS KSČM Alternativa pro kraj Doktoři za uzdravení společnosti Koalice pro Karlovarský kraj

% hlasů 40,0 38,5

Počet mandátů 26 25

15,4

10

6,2

4

Pardubický kraj (45 mandátů) ČSSD ODS Koalice pro Pardubický kraj KSČM

22 19 10 4

Vysočina (45 mandátů) ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL

40,0 34,6 18,2 7,3

35,6 20,0 17,8 11,1

16 9 8 5

8,9

4

6,7

3

Zlínský kraj (45 mandátů) ČSSD ODS KDU-ČSL KSČM Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj

166

% hlasů 42,2 24,4

Počet mandátů 19 11

20,0

9

13,3

6

46,7 24,4 17,8 11,1

21 11 8 5

40,0 24,4 13,3 11,1

18 11 6 5

11,1

5

Podnikatelské prostředí v ČR Plzeňský kraj (45 mandátů) ČSSD ODS KSČM Koalice pro Plzeňský kraj Ústecký kraj (55 mandátů) ČSSD ODS KSČM Severočeši.cz

% hlasů 42,2 31,1 20,0

Počet mandátů 19 14 9

6,7

3

40 23,6 21,8 14,6

Liberecký kraj (45 mandátů) ČSSD ODS KSČM Starostové pro Liberecký kraj Strana pro otevřenou společnost Královéhradecký kraj (45 mandátů) ČSSD ODS KSČM SNK ED

Jihomoravský kraj (65 mandátů) ČSSD KDU-ČSL ODS KSČM

22 13 12 8

33,3 26,7 17,8

15 12 8

15,6

7

6,7

3

40,0 28,9 15,6 6,67

18 13 7 3

% hlasů

Olomoucký kraj (55 mandátů) ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL

Moravskoslezský kraj (65 mandátů) ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL

49,1 23,6 18,2

Počet mandátů 27 13 10

9,1

5

40,0 27,7 17,0 15,4

26 18 11 10

47,7 27,7 17,0

31 18 11

7,7

5

Tabulka č. 104: Složení krajských zastupitelstev (2008-2012) Ústecká kraj

Karlovarský kraj

40 35,6

20

23,6 11,1

ČSSD

ODS

KSČM

Alternativa*

8,9

Doktoři

14,6 6,7

Koalice**

ČSSD

ODS

KSČM

Severočeši.cz

Královéhradecký kraj

Středočeský kraj

40

21,8

17,8

40

38,5

28,9 15,6

15,4 6,2

ČSSD

ODS

KSČM

NSK

ČSSD

167

ODS

KSČM

7,7

6,67

koalice*

SNK ED

Podnikatelské prostředí v ČR Pardubický kraj

Liberecký kraj 42,2

33,3 26,7

24,4 20

17,8

15,6

13,3

6,7

ČSSD

ODS

KSČM

Starostové

SOS

ČSSD

ODS

Olomoucký kraj

Koalice*

KSČM

Plzeňský kraj 42,2

49,1

31,1 23,6

20 18,2

6,7

9,1

ČSSD

ODS

KSČM

KDU-ČSL

ČSSD

ODS

KSČM

Koalice*

Kraj Vysočina

Jihočeský kraj

40

46,7

34,6

24,4

18,2

17,8 11,1

7,3

ČSSD

ODS

KSČM

KDU-ČSL

ČSSD

ODS

KSČM

KDU-ČSL

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

40

47,7 27,7

27,7 17

17

15,4

7,7

ČSSD

KDU-ČSL

ODS

KSČM

ČSSD

Zlínský kraj

40

24,4 13,3

ČSSD

ODS

KDU-ČSL

11,1

11,1

KSČM

koalice*

Graf č. 166: Složení krajských zastupitelstev v % (2008-2012) Zdroj: [204] 168

ODS

KSČM

KDU-ČSL


Dosavadní politika vlád se odráží v názorech občanů. Politika EU posiluje regiony oproti vládám zemí EU. Mění se i vzah lidí ke své vlasti. Agentura CVVM provedla mezi 1038 respondenty staršími 15 let průzkum jejich vztahu ke své vlasti, jehož výsledky ukazují následující grafy: ano

nevím

Miroslava Kopicová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR (ve funkci od 4. 9. 2006 do 8. 1. 2007)

ne

Přihlásil byste se dobrovolně k obraně vlasti? 34%

20%

46%

Vybral byste si Česko za zemi, kde byste chtěl žít? 73%

9%

18%

Jste hrdý na to, že jste občanem České republiky? 49%

45%

6%

Graf č. 167: Vztah Čechů k vlasti

Češi jsou s vývojem své země po vstupu do EU sice spokojení, ale jsou k němu velice kritičtí. Plošné názory populace ovlivnily výsledky příštích voleb. S ohledem na nízkou etickou kulturu politického jeviště v ČR a v důsledku znechucení občanů rozsahem korupce v politice, klesá důvěra obyvatel ve vládu i poslance. Tento stav je alarmující a snižuje zájem obyvatelstva o účast ve volbách.

Také v roce 2007 byla zahraniční politika významně ovlivňována nejednotností členů koalice a často i nesouhlasným stanoviskem prezidenta republiky se záměry vlády, v zahraničních tématech, viz problematika životního prostředí a rozdílné názory na stav životního prostředí předsedy vlády strany zelených p. RNDr. Martina Bursíka a prezident ČR prof. Ing. Václava Klause, CSc.

29%

Situace v ČR se vyvíjí správným směrem

56%

Ekonomika země není v dobrém stavu

45%

Členství ČR v EU je dobrá věc

42%

Nejvýznamnějším problémem je růst cen

13%

Nejvýznamnějším problémen je nezaměstnanost

20%

Důvěřuji vládě

16%

Důvěřuji poslancům

Graf č. 168: Názory Čechů podle Eurobarometru Zdroj: [114] 169

RNDr. Alexandr Vondra místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Zahraniční politika koalice posiluje spolupráci s USA a snaží se více zapojit USA do dění regionu


Výstavba radaru v Brdech neměla ani v roce 2008 podporu obyvatelstva. Češi jen velice neradi vidí, že se na území ČR vrací vojska cizí mocnosti (USA). Podepsaná dohoda kompenzuje náklady ČR na projekt přístupem vědců ČR k moderním technologiím v USA. ČR uznalo Kosovo (17. 2. 2008), které vystoupilo z Jugoslávie. Tento vývoj může mít dalekosáhlé důsledky na další země (Gruzie, Ukrajina, Belgie, atd.). Vliv odborů v jednotlivých zemích

Politické prostředí ČR významně ovlivňují odbory. Přestože počet členů odborů od roku 1998 významně klesl, jsou odbory v ČR i nadále velice mocným partnerem vlády i podnikatelských struktur. 87,5

79

79

69,2

Milan Štěch Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

50 44,5 41,3

40

39,8 35,4 32,5 30

30

30,9

29,7

29

27 20 15

15

14,8

Francie

Estonsko

Polsko

Lotyšsko

Maďarsko

Nizozemsko

Velká Británie

Německo

Portugalsko

Litva

Česko

řecko

Itálie

Rakousko

Slovensko

Slovinsko

Irsko

Lucembursko

Belgie

Švédsko

Finsko

Ing. Jaroslav Míl, MBA předseda Svazu průmyslu a obhodu

Dánsko

9,1

Graf č. 169: Kolik % zaměstnanců v ČR je v odborech Zdroj: [345]

Významným úkolem odborů je ochrana práv zaměstnanců. Postavení zaměstnance v ČR je podle následující tabulky v EU standardní, ale významně lepší než v USA, Velké Británii atd.

170


Nezaměstnanost v %

Nezaměstnanost a ochrana zaměstnanců

Přísnost ochrany zaměstnance na 6 bodové škále 18

11 9,7

9,5

8,8

8,3

8 5,5 4,7

5,9

5,4 4,5

1,5

1,6

V. Británie Dánsko

Irsko

1,1

1,8

2,2

1,9

2,5

2,6

2,7

3,3

3,5

0,2 USA

Itálie

Maďarsko

Finsko

Francie Španělsko Německo

Česko

Slovensko

Graf č. 170: Nezaměstnanost a ochrana zaměstnanců Zdroj: [56]

Údaje OECD o přísnosti ochrany zaměstnance hodnotí, jak složité je podle legislativy propustit zaměstnance, jak dlouhá je výpovědní lhůta a jak vysoké jsou náhrady. Legislativní složka podnikatelského prostředí je ovlivňována také právními formami, které ve svém podnikání podnikatel může použít. Při zakládání a provozování podniku je třeba, aby podnikatel prostudoval následující nejdůležitější právní normy: • obchodní zákoník • zákon o živnostenském podnikání • zákoník práce • daňové zákony – zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob, zákon o DPH, zákon o spotřební dani atd. • zákony v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a zaměstnanosti • ekologické normy • zákon o účetnictví Mnohé oblasti podnikání jsou regulovány speciálními normami, a pokud v této oblasti chce podnikatel působit, měl by tyto normy znát. Významným faktorem politiky ČR je skutečnost, že dne 21. 12. 2007 vstoupila ČR do shengenského prostoru. Několikrát jsme již konstatovali, že se postupně, ale významně mění podstata současného kapitalismu. Novým zdrojem bohatství je v něm inteligence. Intelektuální kapitál však nevlastní akcionáři. Vlastní jej klíčoví pracovníci podniku. Vlastnit někoho jiného nelze a navíc tito lidé mohou kdykoliv z podniku svobodně odejít. Jakmile si to lidé uvědomí, lze očekávat, že model podniku, který vycházel z toho, že podnik je vlastnictvím lidí, kteří jej financují, a zaměstnanci jsou pouhým nástroji vlastníků, nebude realitě vyhovovat se všemi důsledky. 171

Které legislativní normy musí podnikatel prostudovat především

21. 12. 2007 vstoupila ČR do shengenského prostoru Mění se podstata kapitalismu

Jak se mění definice práce


Jak se mění podstata kapitalismu? Kdo tvoří intelektuální kapitál podniku?

Učte se prodávat své služby

Mění se však i sama definice práce. V minulých stoletích práce vždy znamenala zaměstnání u nějaké firmy. Po roce 1989 v ČR přibývá OSVČ - mnoho lidí pracuje samo na sebe a samostatně. Lze očekávat, že organizace budou více než polovinu lidí zaměstnávat jen na částečný úvazek a ostatní pracovníci budou zaměstnanci dočasní, smluvní nebo na částečný. To vnese do života lidí v době, kdy budou mimo organizaci, nejistotu. Lidé se budou muset naučit prodávat své služby často i přes agenty. Je jisté, že tato nezávislost s sebou přinese větší osobní odpovědnost sama za sebe. Do politiky by se měli snažit vstoupit mladí lidé a pokusit se změnit naše politické prostředí. Potřebujeme nové podnikatelské subjekty. Změme klima ve společnosti a odstraňme korupci. Je jisté, že lidé půjdou za tím, kdo jim nabídne a následně splní lepší životní podmínky, budoucnost a životní prostředí.

2.4 Čím je dnes tvořena technologická složka podnikatelského prostředí Historie technologií

Technologická složka podnikatelského prostředí

Technologická složka podnikatelského prostředí je tvořena především zařízeními a znalostmi potřebnými k výrobě. V historii lze vysledovat šest významných technologických systémů: Technologický systém 1. Vodní energie (okolo 1785 v Anglii) 2. Styl parního pohonu (pozdní 1820) 3. Spalovací motory a elektrický pohon (pozdní 1870) 4. Energie jádra (okolo 1915 v USA) 5. Mikroelektronický a biotechnické systémy (pozdní 1970) 6. Nanotechnologie (po roce 2000)

Charakteristika Ranná mechanizace založená na vodní síle a parních motorech, vývoj bavlněných textilií, hrnčířství a práce se železem a vývoj říčních systémů, kanálů a mýtných cest pro shromáždění surových materiálů a distribuci dokončených výrobků. Vývoj uhelných parních motorů, ocelové výrobky, železnice, světová námořní doprava a zpracované nástroje. Vývoj domácího spalovacího motoru, ropa a plasty, elektrický a těžký inženýring, automobily, letadla, rádio a telekomunikace. Využívání nukleární síly, vývoj limitovaných přístupů dálnic, trvanlivé zboží spotřebitelského průmyslu, průmysl pro vzdušný prostor, elektronika a výrobky z ropy. Technologický systém na bázi mikroelektronické, digitální telekomunikace, biotechnologie, robotika, chemické a informační systémy. V současné době je ve výzkumu a vývoji.

Tabulka č. 105: Historie objevených technologií Velké inovace v historii obvykle vyvolával nedostatek přírodních zdrojů

V historii lidstva přicházely velké inovace ve chvíli nedostatku přírodních zdrojů. Stejně je tomu i dnes. Nedostatek energie, především ropy a plynu a růst jejich cen vede ke změně pojetí společnosti. Přecházíme ze společnosti industriální na společnost znalostní. Příkladem může být přechod od bronzu k železu při výrobě nástrojů a zbraní, k němuž došlo někdy kolem 12. století před Kristem. Staletí předtím bylo železo vzácné a vysoce ceněné. Když středomořským národům docházel cín, nezbytná přísada bronzu, přišla technologická revoluce. Díky tomu ceny železa klesly osmdesát tisíckrát během dvanácti století. Nastala doba železná. 172


V současnosti čelíme nedostatku fosilních paliv. Lze očekávat vývoj čistých, ekologických, a pokud to je možné, trvale udržitelných zdrojů energie. Přijde ke změně systému pohonu automobilů, což může mít nepříznivé dopady pro ekonomiku ČR. Časopis Fortune odhaluje deset nejvýznamnějších technologických trendů blízké budoucnosti: • Chytrý prach – síť levných, velice malých a energeticky nenáročných senzorů tepla, světla atd. (vyvinuto v Berkeley na konci 90. let minulého století). • Konvergence – PC splyne s televizí. • Čína stanoví standardy – v oboru HIT se Čína stane největším rivalem USA. • Na síle nabývají otevřené zdroje – př. poskytování software zadarmo, atd.). • Rozvoj internetových obchodů. • Rozvoj širokopásmového připojení k internetu. • Televize s vysokým rozlišením (high definition TV – HDTV). • Vítězství služeb, které nabízí co nejvíce v jednom balíku. • Telefon přes počítač. • Nárůst inzerce přes internet. Počty uživatelů internetu v Česku 2003 14,8 % 2004 19,4 % 2005 19,1 % 2006 26,7 % 2007 32,0 %

Tomuto trendu se přizpůsobuje také ČR a její podnikatelské prostředí. Veškerý život propojuje internet. Počet uživatelů internetu v ČR významně roste.

Deset nejvýznamnějších technologických trendů blízké budoucnosti

Mají e-shopy (internetové obchody) v ČR budoucnost? Přinášejí zákazníkovi výhody, či nevýhody?

Tabulka č. 106: Počty uživatelů internetu v ČR Zdroj: [65]

I nakupování přes internetové obchody se v ČR těší čím dál větší oblibě. Za první čtyři měsíce roku 2006 uzavřely firmy prostřednictvím elektronického tržiště přes 3700 obchodů za více než 277 miliónů korun. Využívání elektronických tržišť nebo elektronických aukcí vede ke zprůhlednění zakázek a k úsporám až o deset procent z celkových nákladů. Postupně se propojuje televizní technologie Rok Počet diváků (v tis.) s technologií PC. V roce 2006 se na televizi 2004 705 pomocí internetu v západní Evropě dívalo 2005 1654 přes 3 miliony lidí. Následující vývoj 2006 3283 předvídá tabulka č. 45. 2007 2008* 2009* 2010*

6311 10 070 13 636 16 695

* prognóza Tabulka č. 107: Vývoj počtu diváků televize přes internet Zdroj: [58]

173

Vývoj počtu diváků televize přes internet

Podnikatelské prostředí v ČR Obrat největšího nákupního serveru Amazon.com (v miliardách dolarů)

Největší nákupní dům na internetu je americký Amazon.com. Amazon má v současnosti víc jak 50 miliónů klientů, které oslovuje prostřednictvím sedmi 8 6,9

7 6

5,3

5 3,9

4 3

V roce 2007 dosáhl čistý zisk Amazon.com hodnoty 207 milionů dolarů (112 % nárůst). Tržby se zvýšily o 42 % (na 5,67 miliardy dolarů)

2,8

3,1

2000

2001

2 1

www.amazon.com

0 2002

2003

2004

Graf č. 171: Obrat největšího nákupního serveru Amazon.com (v miliardách dolarů) Zdroj: [59]

poboček na největších trzích – ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Kanadě, Francii, Číně a Japonsku. Jeho trhy neustále rostou. Evropané utrácejí v internetových obchodech přes 100 miliard eur ročně. V roce 2011 by se měla suma více než zdvojnásobit. Elektronický obchod roste především díky tomu, že stoupá počet nových uživatelů a internetové obchody začínají být důvěryhodnějšími. Pokrok v oblasti vědy a technologií bude mít dopad na reklamu a marketing

Kreativní destrukce

J. Alois Schumpeter

Cíl Evropské unie v oblasti inovací

Analogová televize začíná být a bude zhruba za pět let úplně nahrazena pozemním digitálním vysíláním, které nabídne nevídané možnosti: kvalitnější příjem, nové kanály, různé kombinace při nahrávání, zvětšování detailů na obrazovce, možnost sledovat více programů najednou, spojení s mobilem, e-maily, či on-line komunikaci přímo z obrazovky. Tato změna se dotkne nejen domácností, ale i firem a reklamního průmyslu. Otvírá nové možnosti pro prodejce TV a počítačové techniky, specialisty na IT technologie a stane se také novým nástrojem pro reklamu a marketing. Trendem v současném podnikatelském prostředí je zvyšování konkurenceschopnosti firem v oblasti jejich kompetencí inovace. Evropská komise definuje inovaci jako obnovu a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Ekonom moravského původu, Josef Alois Schumpeter, v roce 1942 poprvé použil pojem „kreativní destrukce“, který popisoval proces zániku starých neproduktivních průmyslových odvětví či postupů a jejich nahrazování novými. Kreativní destrukce vyžaduje od firem, aby byly, pokud možno, co nejaktivnější, jinak může firma skončit krachem. Česká republika se svým vstupem do Evropské unie dne 1. 5. 2004 zapojila do realizace Lisabonské strategie (posílení regionální konkurenceschopnosti). Cílem Evropské unie je prostřednictvím inovací zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie, vyvážený hospodářský rozvoj a omezování nebo úplné odstranění rozdílů mezi jednotlivými regiony – a to především v ekonomické a sociální oblasti. K dosažení těchto cílů realizuje podpory prostřednictvím tzv. Operačních programů.

174


Mezi takové významné operační programy, jejichž synergie v ČR povede k dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti české ekonomiky podpořené cílenou a efektivní podporou soudržnosti patří: • Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen „OP VaVpI“) • Operační program Podnikání a Inovace (dále jen „OP PI“) • Operační program Vzdělávání OP „Věda a výzkum“ Právě pro OP VaVpI vidíme globální cíl v posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR s cílem vytvořit nová pracovní místa v regionech a zvýšit konkurenceschopnost regionů v ČR využitím inovačního potenciálu: • vysokých škol • výzkumných institucí • a dalších relevantních subjektů Před první světovou válkou J. A. Schumpeter do pojmu inovace zahrnoval: • výrobu nového výrobku či již existujícího, ale v nové kvalitě • zavedení nového výrobního procesu do výroby • použití nového, dosud neznámého zdroje surovin či polotovarů • získání nového trhu • změny v řízení a organizaci výroby

Mgr. Ondřej Liška, Ministr školství, mládeže a tělovýchovy (ve funkci od 4. 12. 2007)

Mgr. Dana Kuchtová, Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (ve funkci od 9. 1. 2007 do 3. 12. 2007)

Také v následujícím období bude v ČR významně podporováno inovační podnikání MSP. Inovační podnikání je chápáno jako soubor podnikatelských aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. T. Prnka [9] pro cíle OP VaVpI36 doporučuje instalovat v podniku co nejdříve inovační strategii. Inovační procesy pokládá za klíč k hospodářskému rozvoji. Evropská unie podporuje a sleduje rozvoj inovací téměř třicet let. Do poloviny 90. let byly inovační projekty zaměřeny především na demonstraci a šíření výsledků výzkumu a vývoje. V roce 1997 byl vyhlášen První akční plán pro inovace v Evropě. Zvláštní zasedání Evropské rady (European Counsil) v Lisabonu v březnu 2000 požaduje mimo jiné zlepšit pracovní příležitosti a zvýšit sociální soudržnost. Toto zasedání definuje poprvé evropskou výzkumnou politiku v dokumentu „Evropský výzkumný prostor“ a další dokumenty evropské inovační politiky37. K realizaci inovační strategie má OP VaVpI k dispozici tři priority: • Priorita 1 – Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje (posílení kapacity vědy a výzkumu v regionech a zajištění jejich rychlého a efektivního využití na regionální, národní i evropské úrovni). • Priorita 2 – Rozvoj spolupráce veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu 36

OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace HABANIK, J. Makroekonomia. Kunovice : EPI, 2006. Dokumenty podporující investice Evropské unie do výzkumu: • Sdělení Evropské komise „Více výzkumu pro Evropu: Vzhůru ke 3 % HDP“. • Sdělení Evropské komise „Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ (dále jen „Akční plán pro Evropu“). V ČR popisují cíle investic do vědy a výzkumu následující základní dokumenty: • Strategie hospodářského růstu (dále jen „SHR“) usnesení vlády č.1500 ze dne 16. 10. 2005. • Národní inovační politika (dále jen „NIP“) usnesení vlády č. 851 ze dne 7. 7. 2005. • Národní politika výzkumu a vývoje (dále jen „NPVaV“) Usnesení vlády č. 5 ze dne 7. 1. 2004. Národní program reforem ČR (dále jen „NPR“) usnesení vlády č. 1200 ze dne 14. 9. 2005. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. 37

175

Doc. Ing. Jiří Havel, CSc., stínový ministr školství

Ing. Jozef Habánik, Ph.D., h. doc., státní tajemín Ministerstva školství Slovenské republiky

Tři priority OP VaVpI


a vývoji pro inovace (rychlý a efektivní transfer výsledků výzkumu a vývoje a technologií). • Priorita 3 – Technická pomoc (opatření ke zlepšení kvality prováděných opatření včetně propagace OP VaVpI). Efektivitu využití výsledků výzkumu a vývoje má posílit celkový transfer technologií. Definice pojmu „Transfer technologií“

Transfer technologií (Technology Transfer) je proces, při kterém je technologie, znalost a informace vytvořená v jedné organizaci, v jedné oblasti nebo pro jeden účel aplikována nebo využita v jiné organizaci, v jiné oblasti nebo pro jiný účel. Celkově je na OP VaVpI připraveno v ČR 52 982,7 mld. Kč v následujícím členění: • 85 % prostředků přichází z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „ERDF“) • 15 % národní zdroje výhradně ze státního rozpočtu Ze státního rozpočtu pro období 2007–2013 jde v ČR na OP VaVpI celkem 7 947,4 mil. Kč z výdajů na výzkum a vývoj.

Je ČR konkurenceschopná v oblasti vědy a výzkumu?

Dosavadní nedostatečnou konkurenceschopnost ČR v oblasti vědy a výzkumu v rámci Evropské unie vhodně charakterizuje systém hodnocení Evropský inovační zpravodaj (European Innovation Scoreboard EIS - nástroj vypracovaný Evropskou komisí, jehož cílem je hodnotit a srovnávat inovační systém jednotlivých zemí v kontextu Lisabonské strategie – dále jen EIS), který se zaměřuje na hodnocení inovační strategie a výkonnosti zemí. Postavení ČR podle vydání EIS38 vystihuje tzv. souhrnný inovační index (SII). Podle něj se ČR umístila s hodnotou 0,26 (viz graf č. 41) na 25. místě z 33 hodnocených států za vedoucím Švédskem (0,72) a Švýcarskem (0,71).

EU - 27 EU - 15 ČR

1992-1994 55,7 71,39 0,9

EU - 27 EU - 15 ČR

55,23 70,77 0,58

Přihlašovatelé 1995-1997 1998-2000 2001-2003 63,14 87,2 105,28 80,62 111,07 133,34 1,58 3,14 4,69 Původci 62,17 87,59 102,4 79,36 111,47 129,51 2,29 4,44 6,36

2004-2006 118,54 148,97 7,79 112,32 140,81 10,36

Tabulka č. 108: Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu (na mil. obyvatel) v rozlišení na přihlašovatele a původce Zdroj: [96]

38

European Innovation Scoreboard 2005, European Trend Chart on Innovation, http://trendchart.cordis.lu 176


Portál www.veda.cz

Mezi nejvýkonnější výzkumné instituce v ČR patří: • Univerzita Karlova • Ústav YAV • Ústav chemie J. AV

Graf č. 172: Počet patentových přihlášek u EPO na mil. obyvatel (průměr 2004-2006) Zdroj: [96] 2000 2001 2002 2003 2004 Podniky 80,6 84,3 84,0 81,0 79,6 Vláda 14,7 12,2 12,1 12,0 15,2 Zahraničí 3,6 1,9 2,3 5,5 3,8 Tabulka č. 109: Struktura financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR (v %) Zdroj: [96]

FI

1,03

0,93

FR

V roce 2008 zjistili vědci z NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) že půda na Marsu je velmi podobná půdě na Zemi.

0,89

SE

0,85

ES

0,77

DE

0,73

IT

0,73

PT

0,72

UK

0,71

DK

0,71

NL

0,65

AT

0,6

SI

0,57

BE

0,55

CZ

0,42

IE

0,41

EE

0,41

HU

0,36

LT

0,31

PL

0,31

GR

0,29

CY

0,28

LU

0,28

SK

0,22

RO

0,2 0,19

LV MT

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

Graf č. 173 Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj (rok 2005, v % HDP) Zdroj: [96] 177

2005 80,8 14,7 4,5

Pět největších objevů podle Science: 1. odhalení genetické různorodosti 2. vytváření kmenových buněk z kůže 3. kosmické záření přichází z černých děr 4. poznán receptor adrenalinu v buňce 5. nalezeny náhrady za křemík v čipech


V roce 2007 vydala ČR na vědu jen 1,42 %. Výdaje na výzkum (% HDP)

Prof. Ing. Jan Hron, Dr.Sc., Dr.h.c. předseda České konference rektorů

Prof. Ing. Vladimír Haasz, CSc. předseda Rady vysokých škol ČR

PhDr. Walter Bartoš, Předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

Prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D. Předseda společenské vědy

Finsko Japonsko USA Česká republika Rumunsko

3,48 3,33 2,62 1,42 0,41

Tabulka č. 110: Výdaje na výzkum v roce 2007 (V % HDP) Zdroj: [346]

Česká věda je však málo výkonná. Čeští vědci mají slabší výsledky než jinde v Evropě. Za uplynulých pět let měli 18 tisíc citací ve světově uznávaných vědeckých časopisech. Menší Dánsko mělo 50 tisíc citací. Podobně je to s patenty. Dánsko investuje do vědy sice dvakrát více než Česko, ale je čtyřicetkrát úspěšnější při získávání patentů. Ani firmy do vědy příliš nedávají. Ve Finsku či v USA pochází 70 % peněz ze soukromých zdrojů, v Česku jen 50 %. Proto vláda plánuje reformu. Slibuje víc peněz přednostně těm vědcům, kteří mají výsledky. Firmám, které do vědy investují, by měly klesnout daně. Reforma však má být hotova až za tři roky. ČR je hluboko pod průměrem EU v podílu vědců a inženýrů na celkové zaměstnanosti. V posledním období však ČR podstatně zvyšuje počet studentů na vysokých školách, takže lze očekávat pozitivní vývoj. Na vysokých školách je třeba také zvýšit kvalitu všech procesů. K tomu je však třeba na vysokých školách provést mnoho změn. Současná struktura naší terciární sféry potřebuje sama inovace. Účinnost aplikovaného výzkumu pro rozvoj praxe je doposud malá, profesní struktura učitelů vysokých škol zvláště u bakalářských studijních oborů je nevyhovující, systém se zahleděl sám do sebe. Systém habilitací se přežil a brzdí kvalitu celého systému. Potřebu změny cítí učitelé i studenti vysokých škol a upozorňuje na ni též OECD. Protože většina mladé populace projde v následujících letech terciární sférou, stanou se vysoké školy přirozeným motorem inovační strategie ČR.

Graf č. 174: Podíl vědců a inženýrů na celkové zaměstnanosti (v %) Zdroj: [96]

178


Inovační index ČR v roce 2005 ukázal vážné ohrožení konkurenceschopnosti ČR. 0,8 0,72

0,71

0,68

0,7

0,65 0,6 0,6

0,6

0,58 0,51

hodnota SII

0,5 0,5

0,46

0,48

0,46

0,42 0,4

0,48 0,45

0,44

0,42

0,4 0,36

0,32 0,3

0,32

0,31

0,3

0,28

0,26

0,28

0,27

0,24

0,23

0,21

0,2

0,21

0,2

0,2

0,16

0,1

0,06

Švýcarsko

USA

Japonsko

Island

Norsko

Turecko

Bulharsko

Rumunsko

Velká Británie

Finsko

Švédsko

Slovinsko

Slovensko

Polsko

Portugalsko

Rakousko

Malta

Nizozemsko

Maďarsko

Litva

Lucembursko

Lotyšsko

Itálie

Kypr

Irsko

Francie

Řecko

Španělsko

Estonsko

Německo

ČR

Dánsko

Belgie

EU-15

EU-25

0

státy

0,8

Graf č. 175: Inovační index 2005 Zdroj: [347]

0,7

0,72 0,68 0,6

0,58 0,55

0,4

0,48 0,45 0,46

0,47

0,46 0,35

0,34

0,48 0,46 0,37

0,37

0,35

0,32

0,55

0,53

0,47

0,31

0,28

0,3

hodnota SII

0,5

0,6

0,62

0,65

0,27

0,31 0,25

0,23 0,24

0,23

0,21

0,2

0,22

0,19

státy


179

Švýcarsko

USA

Japonsko

Island

Norsko

Turecko

Bulharsko

Rumunsko

Švédsko

Velká Británie

Finsko

Slovensko

Slovinsko

Polsko

Portugalsko

Rakousko

Nizozemsko

Malta

Maďarsko

Lucembursko

Litva

Lotyšsko

Itálie

Kypr

Irsko

Francie

Španělsko

Řecko

Estonsko

Dánsko

Německo

ČR

Belgie

EU-15

EU-25

0

0,1

0,09

Evropský parlament schválil v průběhu roku 2008 evropský navigační systém Galileo. Cílem je aby ve vesmíru pracovalo od roku 2013 třicet satelitů, nimiž budou komunikovat přijímací stanice. Projekt má sloužit především řidičům. Praha má zájem, aby se stala sídle GSA, které bude navigační systém řídit.

0,8


0,6

0,7

0,73

0,4

0,45

0,19 0,2 0,18

0,23 0,24 0,25

0,27 0,29 0,25 0,26 0,26

0,31

0,55 0,56

0,6 0,61

0,64 0,67

0,47 0,47 0,47 0,48 0,48 0,48 0,49

0,37 0,33 0,33 0,35 0,36

Švédsko

Finsko

Švýcarsko

Dánsko

Německo

Japonsko

Velká Británie

USA

Norsko

Irsko

Lucembursko

Rakousko

EU-15

Nizozemsko

Island

Francie

EU-25

Belgie

Česko

Estonsko

Itálie

Slovinsko

Kypr

Španělsko

Litva

Malta

Řecko

Maďarsko

Potrugalsko

Polsko

Slovensko

Turecko

Bulharsko

Lotyšsko

Rumunsko

0

0,1

0,2

0,3

hodnota SII

0,5

0,53

0,57 0,59

státy

0,18

SE CH FI IL DK JP DE UK US LU IS IE AT NL FR BE CA EE AU N CZ SI IT CY ES M LT HU EL PT SK PL HR BG LV R TR

0,08

0,19

0,23

0,23

0,25

0,24

0,26

0,25

0,26

0,27

0,31

0,29

0,33

0,35

0,33

0,36

0,36

0,36

0,44 0,37

0,47

0,47

0,48

0,48

0,49

0,53

0,5

0,57

0,55

0,6

0,59

0,61

0,64

0,62

0,67

0,73


Graf č. 178: Evropský inovační žebříček 2007 Zdroj: [155]

33

Přesto, že české firmy dávají na vědu a výzkum miliardy, je to stále žalostně málo pro realizaci cílů inovační strategie ČR

27 22,5 15

18

9

1995

1998

2002

2004

2005

Graf č. 179: České firmy dávají na vědu a výzkum miliardy Zdroj: [107]

180

2006


Které hlavní problémy musí ČR řešit: • rozvoj a využívání lidských zdrojů • nízké výdaje na výzkum a vývoj • nízká patentová výkonnost • nedostatečný transfer poznatků do praxe • nedostatek kapitálu pro zakládání spin-off firem (spin-off firma je firma, která využívá hmotného či nehmotného majetku jiného právního subjektu k zahájení svého podnikání. Tento termín je používán často ve vztahu k univerzitám, kdy jsou spin-off firmy zakládány studenty a mladými vědeckými pracovníky) • nízká míra využití rizikového kapitálu • na vědu a výzkum v ČR jsou v porovnání s vyspělými státy dlouhodobě vynakládány nízké finanční prostředky • nízký podíl celkových výdajů na Vědu a výzkum na vysokých školách oproti EU-1539 • nízký počet kvalifikovaných pracovníků ve vědě a výzkumu oproti EU 15 • nevyhovující věková struktura vědeckých pracovníků • neuspokojivá struktura absolventů vysokých škol, zejména nedostatek absolventů přírodovědných a technických oborů • nízký počet žen pracujících ve vědě a výzkumu, navíc s klesající tendencí • nedostatečný počet kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů ve vybraných vědních oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci

Ing. Martin Říman ministr průmyslu a obchodu

Dne 7. července 2005 byla usnesením vlády č. 851 schválena Národní inovační politika ČR na léta 2005 až 2010, na jejíž přípravě se jako jeden z předkladatelů podíleli i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Novým evropským centrem vědy by se v příštích letech měl stát Evropský technologický institut (EIT). Institut má být protějškem elitních světových univerzit. Brusel tak chce zastavit odliv nejlepších evropských mozků za oceán. EIT nemá být skutečnou elitní univerzitou osídlenou na jednom místě, ale spíše sítí odborníků a pracovišť vybíraných na základě konkrétních projektů. Řídit jej má rada složená z vědců a zástupců soukromé sféry. Rozpočet má zpočátku dosahovat stovek milionů euro a postupně vzrůst na několik miliard. Jeho větší část má pocházet ze soukromé sféry, menší z Evropské unie a členských zemí. O zapojení do činnosti EIT mají údajně zájem společnosti jako Microsoft, Nokia Pirelli a energetické firmy. Provoz by měl být zahájen zhruba za tři roky40. V rámci inovačních strategií bude muset ČR řešit i ekologické problémy. Česko dnes získává z obnovitelných zdrojů asi pět procent spotřebované energie, téměř dvakrát více než Británie. Loni se vláda shodla, že je únosné zvýšit tento podíl na 8,6 %. Brusel však bude žádat, aby Česko krylo v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 14 % své spotřeby. Češi jsou na tom ještě dobře. Po Finsku se chce 38 % obnovitelných energií a po Švédsku až 50 %. Podnikatelé hrozí, že přemístí továrny mimo území EU. Všemi uvedenými opatřeními plní cíl, aby se do roku 39

EU-15 – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojení království, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko. 40 Hospodářské noviny, 23. 02. 2006 181

ČR dnes získává 5 % energie v obnovitelných zdrojích. Cílem je 8,6 %


2020 v EU snížily emise CO2 o třetinu a zvýšil podíl obnovitelné energie z nynějších 8,5 % na 20 %. 300

250

200

150

100

50

0 2005

2010

2015

2020

2025

CO2 [mil. t]

2030 SO2 [tis. t]

2035

2040

2045

2050

Nox [tis. t]

Graf č. 180: Vývoj emisí v ČR Zdroj: [349] 60 50

Podnikat v oblasti obnovitelných zdrojů energie v ČR je perspektivní

PJ [%]

40 30 20 10 0 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

Podíl OZE na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů Podíl elektřiny vyrobené OZE na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny Podíl OZE na výrobě tepla Podíl OZE v konečné spotřebě energie

Graf č. 181: Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR Zdroj: [349]

182

2045

2050


Země Rakousko Belgie Česká republika Francie Německo Řecko Irsko Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Celkem

Schválený příděl pro 2005 -2007 33 62,1 97,6 156,5 499 74,4 22,3 4,6 12,3 3,4 2,9 95,3 239,1 30,5 8,7 174,4 22,9 245,3 1784,4

Skutečné emise 2005

Požadavek pro 2008 - 12

33,4 55,6 82,5 131,3 474 71,3 22,4 2,9 6,6 2,6 2 80,4 203,1 25,2 8,8 182,9 19,3 242,4 1646,5

32,8 63,3 101,9 132,8 482 75,5 22,6 7,7 16,6 4 3 90,4 284,6 41,3 8,3 152,7 25,2 246,2 1790,8

Schválený příděl pro 2008 - 12 30,7 58,5 86,8 132,8 453,1 69,1 21,2 3,3 8,8 2,7 2,1 85,8 208,5 30,9 8,3 152,3 22,7 246,2 1623,9

Tabulka č. 111: Kolik povolenek mají jednotlivé země EU (v milionech tun ročně) Zdroj: [350]

Dalším problémem EU jsou geneticky modifikované plodiny. Evropská veřejnost biotechnologie příliš nevítá a ani příliš nevěří snaze EU o rozvoj biopaliv. Stát Španělsko Francie Česko Portugalsko Německo Slovensko Rumunsko Polsko EU celkem

2005 53 225 492 150 750 400 110000 55017

2006 53667 5000 1290 150 950 30 90000 100 62187

2007 75148 21174 5000 4500 2685 900 350 320 110077

Tabulka č. 112: Pěstování geneticky modifikovaných (GMO) plodin v EU Zdroj: [367]

Španělsko

40 323

Francie

288

Česko tugalsko

260 183

Německo

2900

Slovensko Rumunsko 0 Polsko EU celkem

220 77

Graf č. 182: Nárůst plochy na níž se pěstují GMO za poslední rok (v %) Zdroj: [351] 183

Geneticky modifikované plodiny nejsou v ČR oblíbené

Podnikatelské prostředí v ČR Etická složka podnikatelského prostředí

2.5

Etická složka podnikatelského prostředí

Slovo morálka je odvozeno z latinského „mós“ – zvyk, obyčej, mrav, osobní způsob života, myšlení a charakter osobnosti. Morálka je soustava pravidel, Vysvětlení pojmu hodnot a mravních citů lidského jednání. Lidské pudy a sklony (zachování života, morálka rodu, touha po životě ve společenství, sklon k dobru) určují tzv. „přirozený zákon morálky“, který je podstatou lidství a tvoří základ humanity člověka. Protestantská Na utváření morálky má velký vliv lidská důstojnost a pokora k okolnímu světu. revoluce přinesla Pojem „mravnost“ je odvozen od slova „mrav“, které znamená zvyk, obyčej. Jde o novou pracovní etiku. Martin Luther svým něco co se líbí a co je pro společnost přijatelné. výrokem „měli Morální jednání je potom takové jednání, které je v souladu s normami platné bychom se modlit a morálky a s vlastním svědomím. pracovat“ [ora et labora] motivoval následující generace dělníků. Práce byla podle něj cestou k polepšení. Práce se stala tedy cílem západního světa Východní svět vychází naopak ve své filozofii z Konfucia, který uznával moudrost

Etika v řízení BE – (Business Ethics) je disciplína, která se zabývá tím, co je dobré a co špatné a jaký je vztah k morálním povinnostem a ke svědomí. Pojem „podnikatelská etika“ můžeme chápat jako: ▪ plnění každodenních závazků a povinností v podnikatelské činnosti ▪ teoretickou disciplínu, která se zabývá průnikem etiky a ekonomiky Podnikatelská etika je profesní, aplikovaná a normativní etika. Je to souhrn norem a pravidel vyjadřujících názory společnosti na chování a jednání lidí z hlediska dobra a zla, správnosti a nesprávnosti. Je to nauka o mravnosti, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání. M. Bohatá [15] definuje podnikatelskou etiku následovně: etice jde o reflexi etických principů do veškerých podnikatelských činností zahrnující individuální a korporativní hodnoty.

Co je a čím se zabývá V podnikatelské podnikatelská etika

Které aspekty ovlivňovaly etiku po druhé světové válce

Profesní etika se začíná rozvíjet na počátku dvacátého století. Očekávalo se zvýšení produkce a tím i zvýšení životní úrovně. Po druhé světové válce ekonomové očekávali zvýšení kvality života. Současně ale upozorňovali na další aspekty, které si zvýšení kvality života žádá: • vzdělání • míra kriminality • kvalita životního prostředí • diskriminace • úloha a práva zákazníků, spotřebitelů atd. V roce 1953 H. R. Bowen ve své knize Social Responsibility of Businessman poprvé naléhavě upozornil na sociální hlediska řízení. Za zrod vědecké disciplíny podnikatelská etika (BE, Business Ethics) lze považovat rok 1974, kdy byl na Univerzitě v Kansasu vydán sborník referátů Ethics, Dree Enterprise and Public Policy: Essay on Moral Issues in Business. V roce 1979 vydává Tom L. Beauchampa a Norman E. Bowie učebnici Ethical Theory and Business a v USA vzniká společnost Society for Business Ethics.

Rozvoj etiky v 80. letech minulého století

V osmdesátých létech minulého století dochází k velikému rozvoji teorie vztahu etiky a ekonomie a objevují se snahy o integraci etiky a ekonomie. Evan a 184


Freemann přináší tzv. stake-holder teorii. Podnikatelská etika si hledá místo ve strategii velkých firem. V roce 1986 byl v Caux ustaven Kulatý stůl (CTR), který se dopady etiky do práce podniků zabýval. Ustanovujícími členy CTR se stalo 28 významných manažerů z Japonska a Severní Ameriky. Členem byl například i Frederik Philips, majitel nizozemské firmy Philips. Devadesátá léta jsou obdobím institucionalizace podnikatelské etiky. Francis Kukuyama položil otázku o dalším směřování lidstva. Upozorňuje na význam důvěry v podnikání a možnosti sociálního kapitálu na zvyšování výkonnosti ekonomiky.

Etika v 90. letech minulého století

V roce 1999 podepsaly státy OECD dokument „Corporate Governance“. V něm jsou uložena opatření pro správu a řízení obchodních společností, rozsáhlá doporučení pro podniky. V počátku 21. století však vyplynulo na povrch několik velkých případů účetních podvodů amerických i evropských firem. Je jasné, že začlenění etiky do podnikání je složitější problém, než jsme si představovali. Nejnovější teorie mluví o potřebě zavedení tzv. spirituálního (ctnostného) řízení podniku - „spiritual leadership“. Od vůdce vyžaduje nejen vůdcovství ve své manažerské roli. Vyžaduje po něm, aby byl také mravní autoritou. Někteří autoři v USA od poloviny 90. let (ale i u nás Luděk Richtařík) právě v této oblasti vidí změnu ekonomického paradigmatu, která vnese do podnikového řízení prvek spirituality.

„Spiritual leadership“

Důvody, které nás vedou k aplikaci podnikatelské etiky do práce podniku: • snížení soudních výdajů v obchodě, snížení kontrolních nákladů, ochranou majetku atd. • posílení loajality zaměstnanců • posilování image podniku • zlepšení spokojenosti zákazníků • zvýšení loajality investorů • zvýšení zisku, kultivace podnikatelského a podnikového prostředí, atd.

Jaké důvody nás vedou k aplikaci podnikatelské etiky do práce podniku

E. Klvačová [21] konstatuje že: „Základním paradoxem globalizované ekonomiky je schopnost udržet egoismus neviditelných a nevidomých vlastníků na uzdě. To je možné za předpokladu vytvoření pevnějších a závažnějších mravních přikázání a pravidel regulace již existujících“. Ve světě se hledá model, jak by se měly multinacionální korporace vyrovnat s kulturní a národní odlišností. DeGeorge je přesvědčen, že univerzální model nenalezneme. Donaldson, T. [16] mluví o hypernormách a sestavil deset fundamentálních práv člověka: • právo na svobodu a svobodu pohybu • právo na vlastnictví majetku • nedotknutelnost osoby • právo na spravedlivé soudní řízení 185

Donaldsonovo desatero fundamentálních práv

Podnikatelské prostředí v ČR • • •

V roce 2008 Španělsko jako první země světa přiřklo zákonná práva opicím, když španělský parlament konstatoval, že opice mají být spolu s lidmi součástí „společenství sobě rovných“

• • •

právo nebýt diskriminován (z důvodů rasových, pohlaví atd.) právo na bezpečnost právo na svobodu slova a sdružování právo na minimální vzdělání právo na politickou participaci právo na živobytí

V tomto směru jde nejdále švýcarský teolog H. Kong. Apeluje na taková jednání, která by usmířila náboženství na této zemi: „Mělo by být jasné: přežití lidstva na této Zemi ohrožené katastrofálním ekonomickým, sociálním, politickým a ekologickým vývojem jak v první, tak v druhé polovině 20. století, vyžaduje přinejmenším ex negativo světový étos“ [17]. Aplikací etiky do podnikatelského a podnikového prostředí se toto prostředí kultivuje a vznikají následující efekty: • zlepšení vnitropodnikové kultury firmy • vznik podmínek pro zavedení etického řízení ve firmě • rostoucí sociální a ekologická odpovědnost firmy ve vztahu ke konkurenceschopnosti

Principy, prostřednictvím nichž dochází k zavádění etiky do činnosti podniku

Etická odpovědnost podniku je jak směrem dovnitř podniku, tak i směrem do okolního prostředí. Cílené zavádění etiky do činnosti podniku se děje prostřednictvím aplikace: • etických principů • etických nástrojů • etických metod Cílem je vybudovat etickou infrastrukturu podniku.

Co jsou to etické kodexy

Etické kodexy41 mají téměř všechny velké podniky v USA a ve Velké Británii. V ČR má etický kodex asi 20 % podniků. Kodexy etiky se vyskytují ve třech formách: • kodexy zaměřené na činnost hospodářských sdružení • kodexy profesionálních asociací a jejich členů • kodexy jednotlivých podnikatelských subjektů. V praxi nacházíme následující druhy kodexů: deklarace hodnot • firemní krédo • etické kodexy – komplexní pohled na činnost podniku a jeho okolí, obvykle členěné na následující části: • preambule • vztahy se zákazníky • vztahy k akcionářům a ostatním investorům •

V jakých formách se etické kodexy vyskytují

41

Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité komunity (Rolný, I., 1998). Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu, podnikové kultury. 186

Podnikatelské prostředí v ČR • • • •

vztahy k zaměstnancům vztahy k dodavatelům vztahy ke konkurenci vztahy k vládě a regionálním a místním orgánům

Podle toho, co má etický kodex stimulovat, členíme etické kodexy na: • aspirační kodex (deklaruje základní ideje, zásady, principy a hodnoty) • výchovný kodex (metodika, jak řešit etické problémy, definice norem pro takové situace) • regulační kodex (soubor podrobně zpracovaných pravidel a principů etického řízení)

Jak členíme etické kodexy podle předmětu stimulace

Proces operacionalizace kodexu etiky do podnikové praxe lze vysvětlit následnou posloupností kroků: • podpora schválení kodexu statutárními orgány • začlenění etického kodexu do strategických, taktických i operačních dokumentů firmy • uvedení etického kodexu ve srozumitelné formě do rutinního provozu • dát možnost vyjádření stanoviska od všech pracovníků podniku • všichni pracovníci musí být ujištěni, že kodex bude platit pro všechny pracovníky bez výjimky • všechny smlouvy opatřit doložkou o kodexu • zajistit vynutitelnost etického kodexu • zajistit systém pravidelné kontroly dodržování a novelizace etického kodexu • školení a nácvik • překlad pro zahraniční filiálky • distribuce (www, vystavení na nástěnky atd.) • každoročně začlenit do výroční zprávy informaci o dodržování kodexu jako součást výroční zprávy

Kroky procesu operacionalizace kodexu etiky do podnikové praxe

V podnikové praxi ČR nacházíme následující principy etického řízení: • odpovědnost v podnikání (vůči akcionářům a stakeholderům) • ekonomický a sociální vliv na podnikání (vliv podnikání na inovace a společnost) • podnikatelské chování (význam důvěry) • respektování pravidel • podpora mezinárodního podnikání • ochrana životního prostředí • vyloučení nezákonných operací

Principy etického řízení

Mezi moderní nástroje etického řízení patří: etický a sociální audit • úřad ombudsmana pro etiku ve firmě • etické výbory •

Audit členíme na: • finanční • nefinanční Podle T. Lee je audit prostředek, jímž jedna osoba ujišťuje druhou osobu o kvalitě, podmínkách, či stavu určité skutečnosti, kterou první osoba prozkoumala. 187

Ing. Petr Šobotník prezident Komory auditorů

Podnikatelské prostředí v ČR Co je cílem finančního auditu

Co to je nefinanční audit

Finanční audit Komora auditorů ČR ve své Auditorské směrnici číslo jedna v roce 1998 definuje cíle účetního auditu: „Cílem auditu účetní uzávěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda je účetní uzávěrka vyhotovena ve všech významných aspektech v souladu s používanými účetními zásadami. Nefinanční audity: a) Nejčastějším příkladem nefinančního auditu je sociální audit, který má čtyři dimense: • zaměstnaneckou politiku • ekonomický rozvoj společnosti • environmentální politiku • dobročinnost b) Etický audit bývá součástí sociálního auditu. Má dvě dimense: • systematické hodnocení etického programu v organizaci • prověřování etických standardů K etické infrastuktuře podniku patří síť nástrojů a metod etického řízení, tradice, rituály a organizační kultura.

Principy etického rozhodování

Principy etického rozhodování V praxi má podnikatel k dispozici tři základní přístupy k rozhodování: • teorie užitku • sociálně psychologické teorie • kvantitativní teorie

Na kterých dvanáct otázek, by si měl manažer odpovědět, než zahájí řešení problému, který má i etické dopady

Laura Nash [19] doporučuje manažerům následujících 12 otázek, na které by si měl manažer odpovědět, než zahájí řešení problému, který má i etické dopady: • Obeznámili jste se přesně s daným problémem? • Jaký byste zaujali postoj, pokud byste stáli na druhé straně? • Proč vznikl tento problém? • Komu a jaký druh důvěry byste v dané situaci dali jako člověk a jako člen organizace? • Jaký je váš úmysl při daném rozhodnutí? • Porovnal jste tento záměr s možnými následky vašeho rozhodnutí? • Koho může vaše rozhodnutí poškodit? • Můžete daný problém před rozhodnutím probrat se zainteresovanými subjekty? • Jste si jistý, že vaše stanovisko bude dlouhodobě platné? • Můžete bez pochybností obeznámit se svým rozhodnutím či počínáním svého bezprostředně nadřízeného, ředitele, správní radu, rodinu a obecně společnost? • Co je obecným potenciálem vašeho konání, pokud bude pochopeno, a pokud pochopeno nebude? • Za jakých podmínek jste ochoten přistoupit na výjimku z vašeho stanoviska?

Obecný model morálního rozhodnutí podle Rolného

Rolný [20] uvádí následující obecný model morálního rozhodnutí. a) Identifikace problému: • sběr základních údajů • mapování významných lidských činitelů 188

Podnikatelské prostředí v ČR • •

identifikace a roztřídění hodnotových prvků určení, které hodnoty ovlivňují nebo způsobují problém

b) Vypracování alternativ jednání: • výběr racionálních možností jednání • vymezení etických principů každé alternativy • nalezení dalších etických problémů vyplývajících z každé alternativy c) Vyřešení problému volbou jedné z alternativ. d) Formulace a zdůvodnění volby.

PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Obr. č. 37: Obecný model morálního rozhodnutí podle Rolného Zdroj: [61]

O. C. Ferrella nabízí svůj model etického rozhodování:

Obr. č. 38: Model etického rozhodnutí, O. C. Ferrella, L. G. Greshama a W. C. Fraedericha Zdroj: [62]

189

Obecný model etického rozhodnutí

Podnikatelské prostředí v ČR Metody etického řízení

Metody etického řízení Základními metodami etického řízení jsou: • dialog • konsensus Učte se organizovat dialog v etickém řízení na následujících základech: Obě strany dialogu musí být schopné přijímat racionálně argumenty. • Obě strany dialogu musí mít svobodu volby. • Každá strana dialogu musí usilovat o souhlas druhých a být připravena činit ústupky. • Každá strana dialogu musí být přijímána jako suverénní činitel dialogu. • Každá strana dialogu musí být schopna splnit sliby, které během jednání dá. U nově vznikajících podniků lze vysledovat typické fáze postoje k etice. Existuje tzv. Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku: •

Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku

Obr. č. 39: Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku Zdroj: [63]

První stupeň: Amorální organizace. „Urvat co se dá a utéct“. Vše je podrobeno maximalizaci zisku a odhalení neetického jednání je cenou za zisk.

•

1

Druhý stupeň: Formálně – právní organizace. „Co nám zákon nezakazuje, je dovoleno“. Co není pro veřejnost přijatelné, ale je v souladu se zákonem, řeší mluvčí podniku. •

2

Třetí stupeň: Společensky odpovědná organizace. „Etické chování je pro nás z pohledu tržních aktivit výhodné“. Etika je managementem používána jako nástroj konkurenčního boje.

•

3

Čtvrtý stupeň: Eticky se rodící organizace. „Chceme konat jen správné věci, naše činnost má vyšší poslání“ Etické hodnoty prosazuje top management jako součást podnikové kultury.

•

4

Pátý stupeň – Etická organizace. „Etika je nedílnou součástí kultury podniku“. Management má stejnou starost o ekonomický i etický stav podniku. Etika se stává integrujícím prvkem podniku.

•

5

K modernímu řízení firmy patří trvalá pozornost její společenské odpovědnosti.

190


Společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibilty – CSR) je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakce s firemními stakeholders.

Česko a korupce za posledních osm let

Etická složka prostředí prostřednictvím hodnotových soustav, které společnost uznává, rozhoduje o výši korupce ve společnosti a následně významně ovlivňuje zájem zahraničního kapitálu o investice a působení v ČR. Česká republika dostala od Evropské banky nelichotivé hodnocení. Podle zprávy zveřejněné 27. 7. 2006 v zemích transformující se na tržní ekonomiku tu roste korupce při zadávání veřejných zakázek nejvíce z celé střední a východní Evropy. Rok

Umístnění na žebříčku 37. 39. 42. 47. 52. 54. 51. 47. 46 41

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet zemí v žebříčku 85 99 90 91 102 133 154 159 163 178

MUDr. Mgr. Ivan Langer, ministr vnitra

Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra

Tabulka č. 113: Česko a korupce za posledních osm let Zdroj: [89]

Fakta o korupci v ČR:42 • 80 % firem přišlo o zakázku, protože nedalo úplatek • 38 % firem se podílí na hospodářské kriminalitě • 30 % firem dosahovalo nabídku na výdělek • 50 % hospodářské kriminality realizují střední a top manažeři • 70 % firem za poslední dva roky 425 930

426 626 391 469 358 577

185 093

357 740

351 629

344 060

1999

2000

166 827

2001

151 492

135 581

2002

2003

zjištěno

134 444

2004

135 281

2005

objasněno

Graf č. 183: Kriminalita v Česku vzrostla, vražd však ubývá Zdroj: [103] 42

357 391 336 446

193 354 172 245

1998

372 341

Celosvětový průskum hospodářské kriminality Pricewaterhousecoopers. 191

133 695

2006

138 852

2007

V ČR významně klesla vymahatelnost práva vůči společnostem, které podplácejí a korumpují


1998

36031

94,1 %

2002

40213

77,8 %

2006

39473

68,8 %

2007

37981 počet případů

59,0 %

objasněnost

Graf č. 184: Policejní boj s podvodníky – úspěšnost v ČR Zdroj: [368]

V roce 2007 utratili Češi za hazardní hry 108,3 miliardy Kč (v roce 2006 to bylo o 10,2 miliardy méně), Každý dospělý čech prošustroval v průměru měsíčně 1075 Kč Kde nejčastěji končí peníze sázkařů (v miliardách korun) v ČR 1. Výherní automaty 2. Technické hry 3. Kurzové sázky 4. Kasina 5. Loterie 6. Bingo

57,2 22,2 12 9,5. 7,2 0,15

Nejčastější způsoby uplácení v ČR dle Světové banky

Paul Dundes Wolfowitz prezident světové banky

Somálsko Barma Irák Haiti Uzbekistán Tonga Súdán Čad Afghánistán Laos Dánsko Finsko Nový Zéland Singapur Švédsko Island Nizozemsko Švýcarsko Kanada Norsko Tabulka č. 115: Nejvíce a zkorumpované státy v roce 2007 Zdroj: [352]

1,4 1,4 1,5 1,6 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,9 9,4 9,4 9,4 9,3 9,3 9,2 9 9 8,7 8,7

země Nárůst Turecko 18,6 % Lotyšsko 4,8 % Slovinsko 4,2 % Itálie 3,1 % Kypr 3,1 % Španělsko 1,4 % Řecko 1,2 % Lichtenštejnsko 1,1 % Maďarsko 0,8 % Skotsko 0,8 % Tabulka č. 114: Policejní případy Zdroj: [368]

Pro rok 2008 prosazuje ČSSD vlastní plán boje proti korupci. Ponese za něj odpovědnost stínová ministryně spravedlnosti, Mgr. Marie Benešová. Řešení má být: 1. zákon o lobingu 2. nový protikorupční úřad podléhající premiérovi 3. zákon o kontrole majetkových poměrů úředníků a policistů 4. „černá listina potrestaných“ 5. trestní odpovědnost firem 6. testy integrity 7. uzdravení justice – kodex soudce 8. přijetí mezinárodních smluv 9. pravidla pro financování partají 10. zveřejňování informací o kauzách

nejméně

Tabulka č. 115 uvádí hodnutu indexu zkorumpovanosti států. Hodnota indexu se pohybuje od 0 (pro nejzkorumpovanější státy) do 10 (bezkorupční prostředí) na základě odhadů odborníků a průzkumů veřejného mínění v asi 180 zemích světa. V Česku se CPI43 roku 2007 vyšplhal na 5,2.

Nezavedli jsme však žádná protikorupční opatření. Světová banka ve svých závěrech v roce 2006 u ČR uvádí nejčastější způsoby uplácení: • Nejčastěji uplácejí průmyslové podniky. • Vyšší a častější úplatky dávají firmy sídlící ve větších městech. • V poměru ke svým příjmům vydávají více na korupci menší společnosti. • Zahraniční firmy uplácejí méně než domácí společnosti. 43

CPI – index vnímáni korupce 192

Podnikatelské prostředí v ČR • •

Čím déle firmy podnikají, tím méně uplácejí. Soukromé firmy uplácejí častěji a korupci vnímají mnohem závažněji než státem vlastněné společnosti44.

O tom, že je situace celosvětově vážná, svědčí i to, že iniciativu k potírání korupce ve vysokých mocenských sférách ve světě oznámil i americký prezident George W. Bush. Cílem bude znemožnit zkorumpovaným i korumpujícím politikům přístup do mezinárodního finančního systému. Světová banka odhaduje, že Definice korupce celková suma úplatků přijímaná zkorumpovanými politiky dosahuje až jednoho podle Noacka biliónu dolarů ročně. Na zasedání Rady Evropy (1994) P. Noack definoval korupci jako „chování osob s veřejnými a soukromými úkoly, které porušují své povinnosti, aby získaly neoprávněné výhody jakéhokoliv druhu. Jiní autoři chápou korupci jako perverzi, privilegium s morálním a společenským úpadkem“ [23].

Ban Ki-monn, generální tajemník OSN

Také OSN se zabývá problematikou korupce, např. konference v Haagu (1989), osmý kongres OSN k problematice kriminality a zacházení s lidmi uskutečněném na Kubě v roce 1990 či devátý kongres v Káhiře (1995), který se speciálně zabýval potlačením korupce. Hlavní dokumenty v OSN v oblasti korupce: Deklarace OSN proti korupci a podplácení v mezinárodních obchodních transakcích (1985). • Dakarská deklarace o prevenci a kontrole organizovaného nadnárodního zločinu a korupce (1990). • Návrh mezinárodního kodexu chování veřejných úředníků z 21. 9. 1996. • Celosvětový program boje proti korupci (1999). •

Další důležité dokumenty Evropské unie zabývající se potlačováním korupce: • Dohoda o boji proti korupci týkající se úředníků evropského společenstva anebo úředníků členských států Evropské unie. • Společné stanovisko, jak ho definovala, Rada EU (1997) na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii při rokovaní v Radě Evropy a OECD týkající se korupce. • Společný postup v boji proti korupci v soukromém sektoru přijatý Radou EU na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii dne 22. 2. 1998. • Dohoda Rady EU o boji proti korupci mezi úředníky Evropských společenstev anebo úředníky členských států Evropské unie ze dne 26. 5. 1997. Jak ukazuje následující tabulka, je v oblasti kriminality a zvláště korupce naše společnost nemocná: Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj

44

1996 38 82 39 27

1997 39 87 43 29

1998 41 95 47 31

1999 41 101 47 31

2000 38 90 41 30

HN, 28-30.7.2006 193

2001 35 86 37 27

2002 36 89 37 26

2003 35 85 34 25

2004 34 83 33 26

2005 34 81 32 27

2006 33 76 32 26

Jaké jsou prioritní dokumenty OSN v oblasti korupce

Nejdůležitější dokumenty Evropské unie zabývající se potlačováním korupce

Nejčastější delikty voblasti kriminality a korupce

Podnikatelské prostředí v ČR Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

26 37 41 38 26 25 18 31 31 22 36

28 37 42 40 25 24 18 33 27 21 36

31 41 44 41 27 24 20 33 31 22 38

33 38 42 39 26 25 19 33 30 22 36

31 35 39 37 24 23 18 32 29 22 33

28 34 36 34 24 21 16 28 25 21 30

29 37 38 38 24 22 17 32 26 21 30

29 35 38 37 23 21 17 31 25 19 30

31 34 39 36 23 21 16 29 24 18 28

28 33 40 35 21 20 16 27 23 17 28

25 31 40 34 21 19 16 28 22 17 29

Tabulka č. 116: Kriminalita celkem – počet zjištěných trestných činů (na tis. obyvatel) Zdroj: [96] Celkem deliktů v letech 2002 až 2005 Počet Objasněnost deliktů (v %) 2002 372 341 40,7 2003 357 740 37,9 2004 351 629 38,2 2005 344 060 39,3

Hospodářské delikty v letech 2002 až 2005 Počet Způsobená škoda (v deliktů mld. Kč) 2002 40 213 29,0 2003 31 451 35,3 2004 33 464 36,1 2005 43 882 32,3

Tabulka č. 117: Delikty v letech 2002 až 2005 Zdroj: [65]

Následující graf uvádí hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání veřejných zakázek. Uvedená data vycházejí z hodnocení Světového ekonomického fóra a nabývají hodnot od 1 do 7, přičemž 1 znamená korupci ve veřejném sektoru a 7 nekorupční prostředí. 6

4,7

4,8

NL

FI

SI

4,6

LU

ES

4,1

4,6

IE

CZ

4,1

4,5

SE

LT

4

4,5

DE

LV

3,4

3,8

FR

3,2

3,6

PT

3,1

GR

2,6

3,1

MT

2,5

3

IT

3

3

3,2

2,9

3,1

2,8

HU

4

AT

5

UK

5,4 4,9

2

1

SK PL HU IT MT LV

- Slovensko - Polsko - Maďarsko - Itálie - Malta - Lotyšsko

GR LT CZ ES SI CY

- Řecko - Litva - Česko - Španělsko - Slovinsko - Kypr

- Estonsko - Belgie - Rakousko - Portugalsko - Francie - Velká Británie

DE SE IE LU NL FI DK

DK

EE

EE BE AT PT FR UK

BE

CY

PL

SK

0

- Německo - Švédsko - Irsko - Lucembursko - Nizozemsko - Finsko - Dánsko

Graf č. 185: Hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání veřejných zakázek (2006) Zdroj: [66]

194


Začínáme si uvědomovat, že nám bytostně chybí také slušné, korektní a čestné jednání manažerů podnikatelského sektoru i veřejné správy. Podnikatelské prostředí v oblasti zadávání veřejných zakázek je vysoce korupční. V ČR se o dodržování práva stará nedostatečný počet policistů. Policisté jsou také vystavení tlaku politických stran i vlády.

Zvýhodňování firem

662

443

408

380 282 210

174

Kypr

Česko

Rakousko

Polsko

Velká Británie

Nizozemsko

Finsko

Graf č. 186: Počet obyvatel na jednoho policistu Zdroj: [182]

2.6

Sociální složka

Sociální složka podnikatelského prostředí

Sociální prostředí úzce souvisí s prostředím legislativním, ekonomickým a etickým, ale má svá specifika. Do tohoto prostředí patří sociální postoje, víra a hodnoty, které jsou uplatňovány v podniku. Sociální chování podniku je vyhodnocováno sociálním auditem. Nejvýznamnějším faktorem rozvoje podnikatelského prostředí jsou lidské zdroje. Jejich reprodukce v ČR i v EU klesá, přestože světová populace roste: Světová populace v letech 1950 až 2050 (v mld., včetně předpovídacího vývoje)

PhDr. Vladimír Špidla, Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

10 8

9,1

6 6,5 (2005)

4 2 0 1950

2,5

1960

1970

1980

1990

2000

2010

Graf č. 187: Světová populace v letech 1950-2050 v mld. Zdroj: [353]

195

2020

2030

2040

2050


Ženy

Muži

Česko

79,4 71,2 Polsko

73,1

79,9

81,3 76,2 Velká Británie

Rakousko

76,3

77,4 Francie

Československo

Rakousko

Polsko

Francie

Velká Británie

Muži

82,3

84

66,6 73,4

73,5

66,7

75,6

2007

37,4

67,8 75,2

74,7

68,6

1968

Ženy

Graf č. 188: Naděje dožití (v letech) Zdroj: [158] Demografický vývoj v Česku

Populace ČR stárne

Střední délka života - ženy 2001 2002 2003 2004 2005 78,5 78,5 78,5 79 78,7 Česká republika Hlavní město Praha 79 78,9 79,2 79,6 79,5 Středočeský kraj 78 78,3 78,2 78,4 78,3 Jihočeský kraj 78,5 78,6 78,8 79,1 78,9 Plzeňský kraj 78,1 78,3 78,6 78,6 78,6 Karlovarský kraj 77 77,5 77,5 77,5 77,6 Ústecký kraj 76,6 76,5 76,9 77,2 76,9 Liberecký kraj 77,9 78,3 78,1 78,3 78,5 Královéhradecký kraj 79 78,8 78,8 79,2 79,2 Pardubický kraj 78,6 78,7 78,8 78,8 79 Vysočina 78,7 79 79,2 79,4 79,2 Jihomoravský kraj 79 79,2 79,3 79,6 79,5 Olomoucký kraj 78,6 78,6 78,8 79,1 79 Zlínský kraj 78,8 79 79 79,5 79,3 Moravskoslezký kraj 77,9 77,9 78 78,2 78,2

Střední délka života - muži 2001 2002 2003 2004 2005 72,1 72,1 72 72,6 72,3 73,6 73,7 73,7 74,1 74,1 71,7 72,1 72 72 72,1 72,4 72,3 72,5 72,8 72,7 72,2 72,5 72,3 72,3 72,6 70,7 71,2 71,5 71,3 72,2 70,2 69,9 69,7 70,2 70,3 71,3 71,3 71,7 72,4 72 72,6 73,1 73,1 73,1 73,3 72,7 72,7 72,6 72,9 72,9 72,7 72,9 72,8 73,3 73,1 72,3 72,6 72,5 72,9 72,8 71,5 71,6 72,1 72,6 72,4 71,4 72 72 71,8 72 70,4 70,4 70,7 70,9 70,9

Tabulka č. 118: Střední délka života obyvatelstva (roky) Zdroj: [96] 160000

140000

120000

Počet narozených dětí v České republice.

100000

80000

60000

40000

20000

0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Graf č. 189: Počet narozených dětí v ČR Zdroj: [67] 196

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


140000 114600

120000 100000

108243

110001

111288

107938 102211

97664

96685 90715

107177

105831 104400

104600

92786

80000

Přehled narozených dětí a zemřelých lidí v letech 2001-2006

60000 40000 20000 0 2001

2002

2003

2004

počet narozených dětí

2005

2006

2007

počet zemřelých lidí

Graf č. 190: Přehled narozených dětí a zemřelých lidí v letech 2001-2007 Zdroj: [68] 15 000 10000

10 000 5 000 1431 0 2001

2002

2003

2004

-5 000

2006

2007

-5727 -9513

-10 000 -15 000

2005

-17040

-15457

Přirozený přírůstek obyvatel

-17603

-20 000 přírůstek

Graf č. 191: Přirozený přírůstek obyvatel Zdroj: [354]

V České republice se v roce 2006 narodilo nejvíce dětí od roku 1995 - přesně 105 831. Z toho asi 33,3 procenta z nich se narodilo mimo manželství. Můžeme to přisoudit novému trendu, kdy místo uzavření sňatku partneři spolu dlouhodobě žijí. V Česku se ročně uzavírá kolem 50 tisíc manželství.

Tradiční manželský svazek je dnes méně častý, než tomu bylo v minulosti

Během roku 2006 zemřelo 104,4 tisíce osob, tj. o 3,5 tisíce méně než v roce 2005. Mezi hlavní příčiny smrti patřily nemoci oběhové soustavy a novotvary, které loni způsobily celkem 74 % úmrtí.

Roste počet rozvodů

Jak roste populace: • Německo. Počet nově narozených dětí se zvýšil poprvé po třech letech. Poprvé se také ženy z východních spolkových zemí vyrovnaly v počtu dětí matkám ze západu Německa. V roce 2007 se narodilo v Německu 685 tisíc dětí, o 12 tisíc víc, než v předchozím roce. • Francie. Francie zůstává spolu s Irskem evropským šampionem v porodnosti,

Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu podle ročníku narození a vzdělání

197


na jednu ženu připadá 1,98 narozených dětí. V roce 2006 se narodilo o 22 500 dětí víc, než v předchozím roce. • Velká Británie. Počet Britů se zvýšil na 60 975 tisíc, oproti předchozímu roku přibylo v zemi 388 tisíc obyvatel. Prudce se zvýšil počet narozených dětí, kterých bylo 198 tisíc, o 11 tisíc víc, než v roce 2001.45 V roce 2008 bylo v České republice zaregistrováno přes 31 tisíc rozvodů (úroveň rozvodovosti dosáhla v 49,6 %, jednalo se o doposud nejvyšší zaznamenanou úroveň rozvodovosti v České republice). Rozvádí se každé druhé manželství. V neúplných rodinách tak žije na 400 tisíc dětí. Největší procento na rozvodech u nás mají manželství mezi třetím až pátým rokem trvání. Zhruba pětina mužů a žen se rozvádí nejméně dva krát a dvě třetiny žádostí podávají ženy46.

Fluktuace pracovních sil na trhu práce

Graf č. 192: Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu podle ročníku narození a vzdělání Zdroj: [69]

Statistiky ukazují, že produkční schopnost vysokoškoláků významně klesá a u generace narozené po roce 1969 se idex pohybuje již kolem 1,0. Z pohledu personalistiky je významným faktorem počet osob vstupujících na trh práce a opouštějících trh práce.

45 46

SLÁDEK, J. Západ Evropy stárne, ale dětí už přibývá. Hospodářské noviny, 26. 8. 2008, str. 7. PMA, 1. 8. 2005. 198


Pohyb osob (v tisících) 1000

Počty osob vstupujících na trh práce jsou reprezentovány osobami ve věku 20-24 dokončených let, tedy osobami ve věku, kdy bývá z větší části ukončena příprava na povolání a kdy se hledá první zaměstnání.

900 800

Osoby vstupující na trh

V ČR roste počet absolventů vysokých škol. Skutečnost, že vysokoškoláci mají méně dětí než ostatní kategorie je však z hlediska demografie alarmující

700 600

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

Počty osob odcházejících z trhu práce jsou reprezentovány osobami ve věku 60-64let. Jedná se o věk nejčastějšího odchodu do důchodu.

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1993

1992

1991

1990

400

1994

Osoby odcházející z trhu

500

Graf č. 193: Fluktuace pracovních sil na trhu práce 1990-2010 Zdroj: [70]

Po roce 2008 se očekává na trhu práce absolutní úbytek nabídky pracovních sil. Tento stav povede k postupnému doplňování pracovní síly z jiných regionů světa a u podnikatelských subjektů ke vzniku interkulturálního prostředí. V 50. létech pomohli nízko kvalifikovaní gastarbeiteři EHS k rozvoji. V EU v létech 1990 – 1995 vzrostla porodnost jen o 0,4 %, takže se objevila reálná potřeba importu pracovní síly. Prostá aproximace současného stavu ukazuje, že v roce 2025 již ani migrace nevyváží úbytek obyvatelstva v EU. Migrace však často vede k velkým problémům v EU. Je jisté, že problematika migrace obyvatelstva se v blízké budoucnosti stane determinantou mezinárodního politického dění. Problémy migrace lze vysledovat také v USA, EU, Kanadě i v Austrálii. Přírůstky/úbytky (v tisících) 500 400

V ČR je 32,1% věřících obyvatel v následujícím členění: • Římskokatolická církev…….......26,8 % • Českobratrská církev evangelická ….. 1,1 % • Církev československá husitská…………1 % • Náboženský spolek Svědkové Jehovovi …..…0,2 % • Pravoslavná církev v českých zemích …….…0,2 % • Ostatní ………1,9 %

300 200 100 0

Graf č. 194: Počet osob vstupujících na trh práce a opouštějících trh práce Zdroj: [70]

199

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

-100

Přírůstky/úbytky představují rozdíly mezi počty osob ve věku 20-24 let a počty osob ve věku 60-64 let.

Zastoupení veřících v krajích: • Praha…………24,5 % • Ústecká kraj.. .15,8 % • Liberecký kraj .18,4% • Moravskoslezský kraj …….…....40,2 % • Jihomoravský kraj ……….....43,7 % • Vysočina …….46,4 % • Zlínský kraj ….55,2 %


Vliv etnické nesnášenlivosti na velká evropská města

Alija Izetbegovič

Po opakovaných teroristických útocích v Madridu a Londýně a po etnických nepokojích ve Francii, které začínali pronikat do Beneluxu a Německa, Evropa začíná vnímat negativné dopady multikulturalismu. Ještě před bombovými útoky v Londýně Evropské centrum pro strategické zpravodajství a bezpečnost upozornilo na radikalizaci evropské muslimské mládeže. Přitom jde již o třetí generaci evropských muslimů. V minulosti přicházela první generace jako gastarbetri v 50. letech a v jejich postojích byla určitá vděčnost a loajalita k nové vlasti za nabytí nepoměrně vyššího životního standardu. Druhá generace přicházela s nimi jako maloletí nebo se narodila po jejich příchodu. Až s nimi začaly vznikat první problémy. Přicházelo ke srážkám s pravicovými extrémisty a oni se stávali převážně jejich obětmi. Kvalitativně novým způsobem se začíná projevovat třetí generace. Její militantně nepřátelský postoj k evropské civilizaci se rychle vyvíjel od počátečního příkrého pohrdání evropskými hodnotami (např. rovnosti mezi pohlavími, odmítáním školních osnov, civilního práva, útočný antisemitizmus) až k verbování se do teroristických skupin. Známý někdejší bosnianskomuslimský vůdce a médii do značné míry glorifikovaný Alija Izetbegovič ve své knize vydané Muslimskou unií v Čechách uvedl, že spolužití muslimů s inověrci v jednom státu je nemožné. Na Internetu čeští muslimové uvádějí, že jejich ideálem je islámský stát, a pokud získají nad některým státem kontrolu, mají plný nárok na jeho zavedení, protože každý muslim musí prosazovat, aby celý svět byla jedna umma (obec). Základy současné politiky EU v oblasti migrace se opírají o Haagský program zaměřený na posilnění svo body, bezpečnosti a práva v EU. Tato politika vychází především z tzv. III. pilíře, který někteří považují za dominantně zaměřený na policejní a soudní spolupráci v trestních záležitostech. Protože se ukázalo, že není reálně možné dosáhnout urychleně potřebnou jednotnost v rámci EU v oblasti hmotného trestního práva, vznikl koncept nazvaný jako Prostor svobody, bezpečnosti a práva47. Cíl tohoto akčního programu je poskytnout všem občanům členských států EU rovný přístup k bezpečnosti a spravedlnosti. Zasedání Rady EU v Tampere48 schválilo pětiletý program na roky 2000 až 2005, pod vlivem rozvíjející se celosvětové kampaně proti terorismu. Haagský program byl schválen na zasedání Rady 4. a 5. listopadu 2004 a zahrnul období následujících pěti let. Obsahuje i politický program v oblasti regulace migračních proudů a kontrolu bezpečnosti vnějších hranic EU a v této souvislosti bojovat proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a terorizmu. Důležitá kapitola Haagského programu pro oblast migrace je Azylová, migrační a hraniční politika. Následně přijatý Akční plán49 konkretizoval poměrně všeobecné cíle a priority Haagského programu tím, že je zaměřil do konkrétních opatření s časovým 47

Area of Freedom, Security and Justice. Zasedání Rady EU v Tampere, ve dnech 15. až 16. září 1999. 49 Akční plán, přijatý Komisí EU 10. května 2005. 48

200


harmonogramem. Vytýčil v jeho rámci deset prioritních oblastí, jejichž plnění bude hodnoceno v roce 2010. V roce 2005 Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace popisuje migrační proudy do EU. Hlavní migrační proudy v Evropě

7,5%

30%

4% Afgánci, Pakistanci, Indové, Čečenci, Gruzinci, Číňané, Vietnamci

2008

2020

2065

Počet cizinců v Česku bude narůstat

Lodní imigrace z Latinské Ameriky

Lodní imigrace z Afriky a Ásie

Severní a subsaharská Afrika Blízký východ, Írán, asijští moslimové

Obr. č. 40: Hlavní migrační proudy Zdroj: [355]

Nedůvěra mezi muslimy a západním světem se stále prohlubuje. Oba světy mají odlišný názor na situaci ve světě. Muslimové cítí mnohem větší roztrpčení k západu než je tomu naopak. Vysoké procento muslimské populace ztotožňuje západ s násilím, úpadkem morálky a ziskuchtivosti. Naopak muslimové v západoevropských zemích obecně oceňují velkorysost Evropanů. Více než polovina z nich však považuje západní svět za sobecký50. Jak upozornit britský týdenník The Economist, mezitím dramaticky roste věková skupina nespokojených a bojechtivých mužů ve věku 15-24 let. Podle expertní studie španělského ministerstva obrany počet lidí v zaměstnaneckém věku stoupá o 4,2 miliónu ročně. Většina z nich je flustrována neuspokojivou společenskou a ekonomickou situací ve svých zemích, kde vládnou převažně autokratické režimy. Emigrace od Evropy je pro ně existenčním východiskem. Na blízkém obzoru jsou tedy masové migrační vlny – mnohem větší než ty, se kterými jsou dnes konfrontováni naši jižní kolegové v EU, jejichž následkem může v jejích 50

HN 27. 06. 2006 201

Vztahy světa muslimů a západního světa


členských zemích docházet k ohrožení veřejné bezpečnosti a sociální soudržnosti.51 V České republice se setkáváme s nedůvěrou mezi obyvateli české majority a romské minority. Vztah občanů Česka k Romům je ze dvou třetin odmítavý. Země

Populace Rromů je rozptýlená po celé EU

Stav 2 mil. 800 tisíc 800 tisíc 600 tisíc 400 tisíc 350 tisíc 350 tisíc 340 tisíc 130 tisíc 120 tisíc 110 tisíc 60 tisíc 50 tisíc 40 tisíc 25 tisíc 20 tisíc 15 tisíc 10 tisíc 3500 4000 2000 1000

Rumunsko Bulharsko Španělsko Maďarsko Slovensko Česko Řecko Francie Německo Velká Británie Itálie Polsko Portugalsko Nizozemsko Rakousko Švédsko Belgie Finsko Lotyšsko Litva Dánsko Kypr

Tabulka č. 119: Romové ve vybraných státech EU v roce 2006 (čísla představují odhady Evropské unie, přesné statistiky neexistují) Zdroj: [116] Země Česká republika Itálie Slovensko Irsko Průměr EU Francie Švédsko Polsko

Vztah Evropanů k Romům Rómský soused by Romský soused by nevadil (%) vadil (%) 9 47 14 47 17 38 24 40 36 24 48 15 52 14 58 12

Přátelství s Romy (%) 18 5 37 6 14 14 9 7

Tabulka č. 120: Vztah Evropanů k Romům Zdroj: [230]

Pořadí národnosti cizinců, které by občané ČR byli schopni tolerovat za své sousedy

Romové však jsou součástí naší populace a je třeba najít cestu, jak zvýšit jejich vzdělanostní strukturu a následně i schopnost lépe se začlenit do trhu práce. Také v roce 2008 rómský problém graduje. Vláda nemá dostatečné nástroje na řešení, nemá dokonce ani strategii. Náznak řešení, které by mohlo vyhovovat části rómské populace, které realizoval vicepremiér Čuněk, nebylo podpořeno vládou 51

BALABÁN, M. Obří migrační vlny na obzoru. Právo, 16. 7. 2008, str. 6. 202


jako celkem, masmedia vytvořila zcela negativní obraz a negativní stanoviska Ppřišla i ze zahraničí. V roce 2008 se ovšem problém radikalizuje. Rómové se cítí diskriminování a pozitivní diskriminaci cítí již i majoritní populace. Do problému vstupují radikální strany, které otevřeně vytupují jako ochránci dětí a majoritních občanů proti kriminálním živlům obecně, ale v podtextu je rómská komunita. Tyto extrémistické skupiny a ale začínají mít podporu obyvatelstva, což se může projevit jejich podporou v postižených regiónech (severní Čechy, severní Morava) v příštích volbách. Rómský problém v ČR lze řešit jen rozvojem vdělanosti této populace. MŠMT ČR dává sice podporu vzniku ZŠ a SŠ pro rómy, zdá se však, že segregace této populace do vlastních škol nepřispěje k řešení problému. Oblast vzdělávání romů je třeba řešit mnohem komplexněji, stejně jako celou tuto problematiku. Máme-li udržet kapacitu pracovní síly, budeme muset vztahy k jiným národnostem změnit. Tabulka č. 125 ukazuje výsledky šetření v ČR v roce 2006. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12 13. 14.

Slováci Angličané Francouzi Američané Židé Němci Volynští či Kazaští Češi Rusové Ukrajinci Vietnamci Číňané Arabové Afghánci Romové

Tabulka č. 121: Pořadí cizinců, které by občané ČR chtěli za sousedy (2006) Zdroj: [71]

CY

13,1

9,8

AT

Potřebujeme změnit své vztahy k jiným národnostem.

9,1

ES

8,8

DE

8,6

BE

8,1

GR

7,4

IE

5,3

DR

5,2

UK

5

DK

4,5

IT

4,2

NL

3

MT

2,5

CZ

2,4

SI

2,2

FI

1,7

LV

1,5

HU

1

LT

0,5 0,1

SK RO

0

2

4

6

8

Graf č. 195: Podíl cizinců, populaci, rok 2006 (v %) Zdroj: [96]

10

12

14

na

Podíl cizinců na populaci ČR v roce 2006 a následně i kapacitu pracovní síly ČR ukazuje graf č. 198. Je třeba předpokládat, že procento cizinců v populaci ČR v následujících letech významně vzroste a že s tím vyvstanou v podnikateském prostředí ČR významné změny.

203

Zapojení cizinců do podnikatelského prostředí ČR přináší nové výzvy pro podniky a v blízké budoucnosti i pro veřejnou správu


Slováci Ukrajinci Poláci

V ČR působí vysoký počet cizinců s ilegálním pobytem. Ti se stávají často moderními otroky různých mafií.

Mongolové Bulhaři Moldavci Rumuni Vietnamci

17 149 22 366 24 293

46 155 57 117 58 492

91 255 99 687 102 605

2 814 5 412 5 768 1 953 3 870 5 786 3 369 4 961 5 155 1 240 2 757 3 808 692 2 332 3 455

V ČR však působí vysoký počet cizinců s ilegálním pobytem. Ti se stávají často moderními otroky různých mafií 185 075

Celkem* XII/06

IX/07

222 804 234 213

X/07

Graf č. 196: Počet cizinců zaměstnaných legálně v Česku Zdroj: [356] Cizinci však do ČR také přináší velký kapitál ve formě přímých zahraničních investic ČR je oblíbená pro kapitál pocházející z Nizozemska, Německa a dalších zemí. Také Rusové významně investují a následně ovládají firmy na teritoriu ČR

V roce 2008 je nárůst oficiálně pracujících cizinců v ČR proti roku 2007 téměř 60 000 Nejvíce Vietnamců žije v Karlovarském kraji, následuje Ústecký kraj a Praha

Jak v ČR přibývá zahraničních investorů, přechází některé české firmy postupně do rukou zahraničního kapitálu. Tento jev je pozitivní. Země 1. Česká republika 2. Nizozemsko 3. Německo 4. Rakousko 5. Velká Británie 6. Francie 7. Španělsko 8. Švýcarsko 9. USA 10. Japonsko

Kapitál (v mld. Kč) 1037 182 113 74 47 47 32 29 28 27

Tabulka č. 122: Kdo ovládá firmy v Česku podle kapitálu Zdroj: [357]

Země 1. Česká republika 2. Německo 3. Rusko 4. Ukrajina 5. Slovensko 6. Rakousko 7. Nizozemsko 8. Itálie 9. Čína 10. Velká Británie

Tabulka č. 123: Kdo ovládá firmy v Česku podle počtu Zdroj: [357]

České firmy by bez cizinců často nebyly schopné plnit své cíle.

Celkem Slováci Ukrajinci Poláci Mongolové Vietnamci Moldavci Bulhaři Rumuni

Počet firem 203864 10943 9629 6796 4404 3903 2912 2508 2092 2008

Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců? Leden 2007 Leden 2008 182 044 241 174 88 080 98 157 45 662 62 582 17 711 23 227 2 997 7 822 797 7 033 3 321 5 579 1 871 5 532 1 305 4 555

Tabulka č. 124: Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců Zdroj: [199]

204


Nejvíce cizinců žije v okrese Mladá Boleslav. Jde většinou o Poláky, kteří pracují ve velkoobchodech, následuje Praha a Plzeň – město. Kraje Celkem ČR 4,56 Mladá Boleslav Praha 11,16 Plzeň-město Středočeský 5,85 Praha-východ Plzeňský 5,69 Cheb Karlovarský 5,04 Brno-město Liberecký 4,56 Tachov Jihomoravský 4,11 Liberec Pardubický 3,70 Pardubice Královéhradecký 3,46 Kolín Jihočeský 2,91 Karlovy Vary Vysočina 2,47 Praha-západ Ústecký 2,47 Český Krumlov Moravskoslezský 2,41 Beroun Zlínský 1,98 Plzeň-sever Olomoucký 1,54 Jabl. Nad Nisou

Okresy 15,28 Kladno 10,24 Hradec Králové 9,71 Strakon. 7,56 Rokycany 7,27 Nymburk 7,08 Ostrava-město 6,73 Pelhřimov 6,42 Jihlava 5,64 Náchod 5,36 Rakovník 5,20 Ústí nad Orlicí 5,04 Semily 4,84 Karviná 4,47 České Budějov. 4.45 Trutnov

Rok

4,27 4,10 4,07 3,90 3,82 3,79 3,76 3,63 3,50 3,49 3,32 3,32 3,31 3,26 3,26

Počet žádostí o dlouhodobé vízum nad 90 dní 2003 520 2004 2 752 2005 4 040 2006 7 251 2007 13 601 Tabulka č. 126: žádosti Vietnamců o víza Zdroj: [369]

Tabulka č. 125: Podíl cizinců na pracovní síle krajů a okresů ČR, rok 2006 (v%) Zdroj: [96]

94 039 101 778

Slovensko 49 668

Ukrajina

68 514 19 761 23 195

Polsko

Vietnam

1 125 13 424 duben 2008

rok 2007

Graf č. 197: Meziroční nárůst cizinců v ČR Zdroj: [205]

205

Posílení počtu cizinců v rezortu školství by posílilo rozvoj interkulturálních kompetencí našich škol, jejich učitelů a absolventů


Nejvíce cizinců pracuje ve stavebnictví (především ukrajinci)

45 74 28 34 51 52 29 85 31 15 25 10 1 70 72 55 17 27 80 30 93 32 63 60 20 36

Stavebnictví Služby převážně pro podniky Kovodělné výrobky Výroba motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Výroba strojů a zařízení Zdravotnictví, veter. A soc. čin. Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba potravin a nápojů Výroba pryž. a plastových výr. Dobývání uhlí a rašeliny Zemědělství Činnosti v oblasti nemovitostí Zpracování dat a souvis. Čin. Pohostinství a ubytování Textilní průmysl Výroba kovů Školství Výroba kancelářských strojů a počítačů Ostatní služby Výroba radio, telev., spoj. př. Pomocní činnosti v dopravě Pozemní doprava Průmysl dřevařský Výroba nábytku, ost. zpracovatelský prům.

% 23,3 8,5 6,7 5,2 4,7 3,3 3,0 2,8 2,7 2,7 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,8 1,6 1,5 1,3 1,3 1,2 1,2 1,0 2,3

Tabulka č. 127: Podíl zaměstnaných cizinců v ČR podle odvětví, rok 2005 (v%) Zdroj: [96]

Kapacitu pracovní síly lze získat také pozdějším odchodem občanů do důchodu nebo prodloužením pracovní doby. Ale pracovní doba v ČR je již tak relativně dlouhá. Zvláště podnikatelé a manažeři stráví v práci více času než jejich kolegové ve vyspělých zemích. ČR patří mezi země s vysokým počtem hodin, které lidé stráví v práci

Hodiny v práci (výběr) Česká republika Řecko Polsko Slovensko Maďarsko Portugalsko, Rakousko Itálie Irsko Belgie,m Francie Německo Velká Británie, Dánsko Nizozemsko

42,8 42,4 41,7 41,1 40,5 39,0-39,1 38,5 37,3 37,1 36,9 35,6-35,7 31,4

Muži půjdou do penze v 65 letech, Ženy půjdou do penze v 62 letech (pokud vychovaly alespoň 4 děti), v 63 letech (pokud vychovali 3 děti), v 64 letech (pokud vychovaly 2 děti), v 65 letech (ostatní). Změna se týká jen lidí narozených po roce 1968. Až na 35 let se má postupně prodlužovat doba povinných odvodů státu, která je potřebná pro nárok na starobní důchod. Do povinné doby důchodového pojištění se nemá započítávat doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole.

Tabulka č. 128: Počet hodin v práci ve vybraných evropských zemí (v roce 2006) Vláda musí ve svých reformách najít lék na zneužívání pracovní neschopnosti

Pokud tedy chtějí být podnikatelé v podnikání úspěšní, musí v počátku respektovat skutečnost nutnosti dlouhé pracovní doby. Neuváží-li dobře tento faktor, může to mít vážný dopad na jejich rodinu. Kapacitu pracovní síly ČR snižuje nemocnost, která se pohybuje od roku 1990 do roku 2005 v rozmezí od 3,2 % do 10,3 %. Míra pracovní neschopnosti české 206


populace je i v roce 2007 hrozivá. Je jisté, že zdravotní systém je zneužíván lidmi, kteří nemají pozitivní vztah k práci, a zčásti tak nahrazuje záchytný sociální systém. Potřebu změny ukazuje následující graf: Kolik zaměstnanců denně stoná (v procentech). Slovinsko

3,3

Rakousko

3,5

Maďarsko

3,5

Německo Velká Británie

ODS zahajuje od 1. 1. 2008 reformu zdravotnictví, ale její pojetí v mnoha oblastech naráží na názory opozice. Jak snaha o změnu systému dopadne rozhodne rok 2008 a roky následující

3,6 3,7 4,5

Slovensko

4,9

Švýcrsko

5,6

Chorvatsko

6,4

Švédsko

6,8

Česká republika

Graf č. 198: Pracovní neschopnost v zemích EU (2006) Zdroj: [72]

Nezaměstnanost

Graf č. 199: Míra pracovní neschopnosti v procentech Zdroj: [365]

Evropa stárne a pro udržení dostatečné pracovní síly musí být občané stále déle ekonomicky činní. Pokud mají přispívat k ekonomickému růstu EU, musí být zdraví. Proto je ekonomická strategie Evropské komise do roku 2013 zaměřena na zásadní prioritu: „Udržitelnost zdraví pracovní síly“. Také v souvislosti s novým zákoníkem práce začínají mít české firmy zájem o zdraví svých pracovníků. Na velikost pracovní síly ČR má významný vliv míra nezaměstnanosti. Štědrá podpora nezaměstnaným ze strany státu často znamená, že se pracovníkům s nízkou mzdou nevyplatí pracovat. Zůstanou i tak mimo pracovní poměr,

207


postupně ztrácí pracovní návyky a ztrácí šanci plnohodnotně se v budoucnu uplatnit. EU-27 EU-15 Belgie Bulharsko Česká Rep. Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizo-zemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

Graf míry nezaměstnanosti v zemích EU v roce 2006 – ČR má větší nezaměstnanost, než EU 15 i EU 25

1995 .. 10,0 9,7 .. .. 6,7 .. 15,4 11,1 12,3 11,2 .. .. ..

1996 .. 10,1 9,5 .. .. 6,3 .. 14,6 11,6 11,7 11,2 .. .. ..

1997 .. 9,8 9,2 .. .. 5,2 9,6 12,7 11,5 9,9 11,3 .. .. ..

1998 .. 9,2 9,3 .. 6,4 4,9 9,2 11,4 11,1 7,5 11,3 .. 13,2 14,3

1999 .. 8,5 8,5 .. 8,6 5,2 11,3 10,2 10,5 5,7 10,9 .. 13,7 14,0

2000 8,6 7,6 6,9 16,4 8,7 4,3 12,8 9,8 9,1 4,2 10,1 4,9 16,4 13,7

2001 8,4 7,2 6,6 19,5 8,0 4,5 12,4 9,1 8,4 4,0 9,1 3,8 16,5 12,9

2002 8,8 7,5 7,5 18,1 7,3 4,6 10,3 9,1 8,7 4,5 8,6 3,6 13,5 12,2

2003 9,0 7,9 8,2 13,7 7,8 5,4 10,0 9,0 9,4 4,7 8,4 4,1 12,4 10,5

2004 9,0 8,0 8,4 12,0 8,3 5,5 9,7 8,8 9,6 4,5 8,0 4,6 11,4 10,4

2005 8,7 7,9 8,4 10,1 7,9 4,8 7,9 8,4 9,7 4,3 7,7 5,2 8,3 8,9

2006 7,9 7,4 8,2 9,0 7,1 3,9 5,9 7,7 9,4 4,4 6,8 4,7 5,6 6,8

2,9

2,9

2,7

2,7

2,4

2,3

2,0

2,7

3,7

5,1

4,5

4,7

.. .. 8,0p 6,6 .. 7,3 3,9 .. 9,2 .. .. 18,4 8,8

9,6 .. 8,5 p 6,0 .. 7,3 4,3 .. 9,6 .. 6,9 17,8 9,6

9,0 .. 9,1 p 4,9 10,9 6,8 4,4 5,3 9,8 .. 6,9 16,7 9,9

8,4 .. 8,8 p 3,8 10,2 5,1 4,5 5,4 10,8 12,6 7,4 15,0 8,2

6,9 .. 7,9 p 3,2 13,4 4,5 3,9 6,6 12,0 16,4 7,3 12,5 6,7

6,4 6,7 7,2 p 2,8 16,1 4,0 3,6 7,2 11,2 18,8 6,7 11,1 5,6

5,7 7,6 7,4 p 2,2 18,2 4,0 3,6 6,6 10,7 19,3 6,2 10,3 4,9

5,8 7,5 8,2 p 2,8 19,9 5,0 4,2 8,4 10,3 18,7 6,3 11,1 4,9

5,9 7,6 9,0 p 3,7 19,6 6,3 4,3 7,0 9,7 17,6 6,7 11,1 5,6

6,1 7,4 9,5 p 4,6 19,0 6,7 4,8 8,1 10,5 18,2 6,3 10,6 6,3

7,2 7,3 9,5 p 4,7 17,7 7,6 5,2 7,2 9,8 16,3 6,5 9,2 7,4 b

7,5 7,3 8,4 p 3,9 13,8 7,7 4,8 7,3 8,9 13,4 6,0 8,5 7,0

8,5

7,9

6,8

6,1

5,9

5,3

5,0

5,1

4,9

4,7

4,8

5,3

P – předběžná hodnota, b – nesrovnatelnost údajů z důvodu změny způsobu zjišťování Tabulka č. 129: Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) Zdroj: [96]

Časová řada míry nezaměstnanosti v zemích EU Nejpočetnější skupinu nezaměstnaných tvoří lidé nad 50 let. 31. 12. 2007 tvořili nezaměstnaní nad 50 let 30,6 % uchazečů o zaměstnaní

Měsiční (%) Nezaměstnanost ČR (Eurostat) Nezaměstnanost EU-13 Nezaměstnanost Německo Nezaměstnanost V. Británie Nezaměstnanost USA

20051) 7,92

20061) 7,14

20071) 5,3

08/08 4,3

09/08 4,4

10/08 4,4

8,61

7,84

7,4

7,5

7,6

7,7

11,73

10,77

8,4

7,1

7,1

7,1

5,30

5,30

5,3

5,7

-

-

5,08

4,63

4,6

6,1

6,1

6,5

1)

roční průměr Tabulka č. 130: Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) Zdroj: [358]

Nezaměstnaností jsou postižení především absolventi škol a lidé nad 50 let svého věku. Vzhledem na posunutí věku odchodu do důchodu u mužů i žen je to závažný problém, který bude muset vláda řešit.

208


Česká republika doposud vykazuje relativně nízkou míru nezaměstnanosti. V tomto indikátoru byla v roce 2006 dokonce pod průměrem EU 15. 16 14

13,8

13,4

12 10

9,4 9,0 8,9

8,5 8,4 8,2

8

7,9

7,7 7,7 7,5 7,4 7,3 7,3 7,1

7

6,8 6,8

6

6

5,9 5,6 5,3

4,8 4,7 4,7 4,4

4

V polovině roku 2008 se míra nezaměstnanosti mírně zvýšila nad průměr EU-27. V závěru roku 2008 lze s ohledem na nastupující krizi počítal s nárůstem nezaměstnanosti i v ČR

3,9 3,9

Dánsko

Nizozemsko

Irsko

Kypr

Lucembursko

Rakousko

Velká Británie

Litva

Estonsko

Slovinsko

Itálie

Lotyšsko

Švédsko

Česká republika

Malta

Rumunsko

EU-15

Maďarsko

Portugalsko

EU-27

Finsko

Belgie

Německo

Řecko

Španělsko

Francie

Bulharsko

Slovensko

0

Polsko

2

Nezaměstnanost v EU v roce 2007

Graf č. 200: Míra nezaměstnanosti (rok 2006, v %) v zemích EU Zdroj: [96]

80

(lednový ukazatel)

77,1

75 71,4 70 66,1

Eurozóna – 65,7, EÚ 27 – 65,4

65 60,7 60

57

57,3 55,7

55

50 Dánsko

Rakousko

Česko

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Malta

Graf č. 201: Míra nezaměstnanosti v EÚ (rok 2007 v %, věk 15 – 64 let) Zdroj: [162]

V roce 2007 se ekonomice v CŘ daří a proto také nezaměstnanost mírně klesá. V některých profesních začíná nedostatek specialistů (IT technologie, lékaři, technici – konstruktéři, atd.) Podniky do těchto profesí část získávají cizince.

209

Hospodářský vývoj EU v roce 2007 (vybrané země, údaje v procentech)

Slovensko

10,4

Španělsko

8,8

Polsko

8,6

Francie

7,8

Německo

7,6

Maďarsko

7,2

Belgie

7

Finsko

6,4

Británie

5,1

Česko

4,7

Irsko

4,7

Rakousko

4,2

Nizozemsko Průměr eurozóny

2,9 7,1


1993

4,3

0,7

1994

4,3

0,9

1995

1996

GR

8,4

DE 5,2

BE RO

3,9

1,1

13,8 9 8,9

BG

4,0

1,1

13,4

SK PL

7,3 9,5

FR 1997

4,8

1,3

7,1 7,7

CZ PT

1998

6,5

1,9

1999

8,8

4,1

2001

2002

2003

SI

6

EE LV

5,9 6,8 5,6

LT

7,7

FI

8,5

ES 3,9

NL

2004

4,2

2005

4,2

8,3

4,7

LU IR

7,9

4,4 4,7

AT

5,3

UK 7,1

3,9

2007

7,3

7,8

3,8

2006

7,4

MT

7,3

3,7

6,8

EU-15

8,1

4,2

7,5

HU IT

8,7

3,1

2000

7,9

EU-27

7,1

SE

5,3

2,8

DK

4,2

JHC

4,5

5,7 5,3

VYS 4,5

KVH

5,4 5,5 5,5

PAR

6,1

ZLI

7

6

LIB

7,7 6,8

JHM

8 6,9

OLO

8,2

7,4

KVA

10,2 9,3

MVS

12 10,9

UNL

13,7 0

5

10 2006

15

2008

Graf č. 204: Regionální míry nezaměstnanosti v ČR (v %) Zdroj: [96]

52

6

8

10

12

14

16

V roce 2007 se nezaměstnanost v ČR opět snížila, až na hodnotu 6,5 %. Problém je, že ČR vykazuje vysokou hodnotu celkové míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Vývoj míry dlouhodobé a obecné nezaměstnanosti v ČR ukazuje graf č. 202. Nepříznivost situace v ČR ukazuje graf. č. 203 za rok 2006.

4,4 4,6 4,6 5,1

PLZ

4

Graf č. 203: Celková míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU, rok 2006 (v %) Zdroj: [96]

2,1 2,8

ST C

ČR vykazuje, vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti

2

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Graf č. 202: Vývoj dlouhodobé a obecné nezaměstnanosti v ČR (v %) Zdroj: [359] PHA

celková

3,9 0

Obecná míra nezaměstnanosti

dlouhodobá

4,6

CY

Graf č. 204 ukazuje, že regiony UNL, MVS a KVA52 významně negativně ovlivňují celkovou míru nezaměstnanosti ČR. K nezaměstnanosti v těchto krajích přispívá

UNL – Ústecký kraj, MVS – Moravskoslezský kraj, KVA – Karlovarský kraj 210


nejen nepříznivá skladba průmyslu, ale též nízká úroveň lidských zdrojů a často i malý zájem o práci a podnikání.

Srovnávame-li absolutní hodnoty nezaměstnanosti v ČR a SR, je na tom ČR lépe. SR však v této oblasti udělala veliký pokrok. Je jisté, že návrat téměř 8 % nezaměstnaných do pracovního procesu posílil rozvoj HDP Slovenska

ročně

16,44

2002 13,75

2003

12,72

2004

Lidské zdroje ČR

10,93

2005 9,27

2006 7,92

2007

7,51

2008

Graf č. 205: Míra evidovaní nezaměstnanosti ročně v SR (2008, v %) Zdroj: [215]

měsičně 8,06

leden 7,84

únor 7,59

březen duben

7,38 7,44

květen červen

7,42 7,47

červenec srpen září říjen

Na klesající míře nezaměstnanosti ve SR se podílí rozvoj slovenských podniků i přímé zahraniční investice. Také aktivní politika vlády SR projevila zájem o práci u sociálně slabších občanů, kteří dříve pobýrali různé typy podpory

7,36 7,54 7,51

Graf č. 206: Míra evidovaní nezaměstnanosti měsíčně v SR (2008, v %) Zdroj: [215]

Ve všech evropských zemích stály v roce 2007 před úřady práce dlouhé fronty. Přitom paradoxně všechny tyto země včetně Česka sužuje nedostatek vysoce kvalifikovaných expertů a pracovníků. Ze zemí EU odchází stále více 211

V roce 2008 pokračoval odchod některých českých specialistů (lékaři, technici, IT) do bohatších zemí. Do ČR pak přicházeli lidé ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska a dalších zemí

Podnikatelské prostředí v ČR ČR potřebuje rychleji přejít na inovační strategii HIT

kvalifikovaných lidí na americký kontinent nejen za lepšími výdělky, ale hlavně za lepšími pracovními příležitostmi. Na americký trh práce v rozmezí 1990-2000 odešlo z Evropy 900 tisíc kvalifikovaných odborníků53. Roční příjmy v eurech před celkovým zdaněním 100 000 90 000 80 000

ČR potřebuje zvýšit průměrnou kvalifikaci zaměstnanců. Vyžaduje to změny ve vzdělávacím systému (viz Bílá kniha)

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Rakousko

Německo

Vedoucí a řídící pracovníci

Británie

Vědečtí a duševní pracovníci

Irsko

Česko

Techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci

Graf č. 207: Roční příjmy ve vysoce kvalifikovaných oborech (2007) Zdroj: [75]

Je alarmující, že zaměstnanost ve vysoce kvalifikovaných oborech je v Česku v rámci zemí Evropské unie podprůměrná. Vyplývá to z dokumentů Rady Evropské unie, které zveřejnil server Měšec.cz. Nicméně pořád je v této oblasti na tom Česko lépe něž Rakousko nebo Španělsko. Vyšší úroveň vzdělanosti a kvalifikovanosti pracovní síly vede podle analytiků k rozvoji ekonomiky, ale není jeho zárukou. Stát 1. Nizozemsko 2. Švédsko 3. Finsko 5. Německo 6. Estonsko 7. Velká Británie 13. Polsko 15. Česká republika 18. Slovensko 19. Maďarsko 21. Rakousko 24. Španělsko 25. Portugalsko

Podíl vysoce kvalifikovaných 45 42 41 38 38 38 35 34 32 31 31 26 19

Málo placené zaměstnání 25 37 28 22 26 30 23 21 25 23 26 28 33

Podíl zaměstnanců s nízkou kvalifikací 30 21 31 40 36 32 42 45 53 40 43 46 48

Tabulka č. 131: Poměr odborníků a neodborných profesí v zemích EU v roce 2006

53

Právo, 27. 7. 2006. 212


Snahou vlády je udržet občany co nejdéle v pracovním procesu. Následující graf a tabulka ukazuje, jaká je situace v zemích EU: Belgie

28,5 44,2

Česko

63,1

Dánsko 54,1

Finsko 41,7

Francie Irsko

50,5

Itálie Lucembursko Maďarsko

31,5 27,9 28,9 43,1

Německo Nizozesko

45,9

Polsko

32,2 53,4

Portugalsko Rakousko

30,8 43,2

Řecko Slovensko Španělsko Švédsko

28,5

Kdy se chodí do penze Země muži Belgie 56 Česko 61,5 Dánsko 65 Finsko 65 Francie 60 Irsko 66 Itálie 65 Lucembursko 65 Maďarsko 62 Německo 65 Nizozesko 65 Polsko 65 Portugalsko 65 Rakousko 65 Řecko 65 Slovensko 60 Španělsko 65 Švédsko 65 Velká Británie 65 USA 65

ženy 63 59,5 65 65 60 66 65 65 62 65 65 60 65 60 65 57 65 65 60 60

43,8 42,5 57,5

Velká Británie

61,9

USA

V porovnání s vyspělejšími ekonomikami odcházíme do penze příliš „mladí“

Graf č. 208: Kolik lidí ve věku 55 až 65 let pracuje (2006) Zdroj: [76]

Jedním z hlavních úkolů celého politického spektra v ČR je dosáhnout významného posunu odchodu občanů do důchodu a tím si zvýšit kapacitu disponibilních pracovních sil. Snaha udržet zaměstnace pracovně aktivní co nejdéle je však jen málo podpořena pomocí takovým lidem.

Prioritou Čechů je mít stálé zaměstnání

Je dáno mentalitou Čechů, že jejich prioritou je mít stálé zaměstnání. Více než polovina ekonomicky aktivních Čechů bere práci jen jako způsob, jak si vydělat peníze a nic víc. Především tak soudí ti, kteří pracují v dělnických profesích. Pro středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lidi znamená práce něco více. Pro českého zaměstnance je především důležité: • Mít jisté zaměstnání. • Mít práci, která mě baví. • Mít vysoký příjem. • Mít pocit, že práce je důležitá pro společnost. • Mít práci, které si ostatní váží. • Možnost pracovat samostatně. • Mít možnost pomáhat jiným lidem. Vedoucí podniku by měl usilovat o to, aby práce jeho spolupracovníků v podniku tyto požadavky splňovala co nejlépe. K významným sociálním faktorům patří skutečnost, že od roku 1989 trvale a téměř lineárně roste průměrná mzda v ČR a tím i kupní síla obyvatelstva. Zdá se,

213

Co je důležité pro českého zaměstnance

Mzdová Problematika

Průměrná mzda v ČR Tlaky na růst mezd mohou zhoršit podmínky pro existenci malých a středních podniků


že tento trend bude zachován i v blízké budoucnosti. 25000 21692

Zvláště v roce 2009 bude třeba vývoj průměrné mzdy v ČR přetřídit, protože již v závěru roku 2008 krachují mnohé firmy

18985

20000

20211

18041 14793

15000

9825

10000 5904 7004

10802

11801

15866

16917

12797 13614

8307

5000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Graf č. 209: Vývoj průměrné mzdy v ČR Zdroj: [77], [95] Vývoj průměrné mzdy na Slovensku

Slováci již pochopily, žre nastupující krize neumožní dodržet všechny cíle ve mzdové politice (viz Hospodářské noviny, 20. 11. 2008.

11430

12365

13511

14365

15825

17274

18761

20146

20950

Zlepšení situace lze očekávat po roce 2010 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 210: Vývoj průměrné mzdy na Slovensku Zdroj: [259] Nejvyšší mzdy byly v bankovnictví a následuje energetika a těžba. Všechna ostatní odvětví klesla pod průměrnou mzdu ČR.

Vývoj mezd podle odvětví (1. čtvrtletí 2008) Průměrná mzda (v Změna reálné mzdy (v obor korunách) %) Energetika 30 240 +10,0 Těžba 27 373 +8,5 Stavebnictví 22 883 +6,4 Bankovnictví 52 154 +4,2 Zpracovatelský průmysl 21 341 +3,9 Zemědělství 15 968 +3,9

214

2007

2008

Podnikatelské prostředí v ČR Doprava a komunikace Zdravotnictví Školství Ubytování a stravování

24 048 19 872 18 131

+2,0 -1,4 -4,1

15 624

-0,8

Tabulka č. 132: Vývoj mezd v ČR podle odvětví (k 3. 6. 2008) Zdroj: [238] 20%

15%

Reálné mzdy v ČR od roku 2007 klesájí v důsledku inflace

10%

5%

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-5% Růst nominální mzdy

Růst reálné mzdy

Inflace

Graf č. 211: Růst mezd v ČR Zdroj: [180]

Průměrné mzdy v krajích (ve druhém čtvrtletí 2008)

Reálný růst (v procentech) Hrubá mzda 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*

Praha 28 610 Středočeský 23 550 Plzeňský 21 579 Moravskoslezský 21 425 Jihomoravský 21 085 Liberecký 20 923 Ústecký 20 557 Vysočina 20 521 Zlínský 20 362 Jihočeský 20 075 Pardubický 19 965 Královéhradecký 19 949 Olomoucký 19 526 Karlovarský 19 036 Tabulka č. 133: Průměrné mzdy v krajích (ve druhém čtvrtletí 2008) Zdroj: [180]

-5,6

11928

5,8

12918 13636

1,9

14870

3,9 5,4

16024 17073

6,6 1,6

17795 18753

3,7

19982

3,6

21464 23182

4,9 1,1

Graf č. 212: Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí* 2008 Zdroj: [180] 215

Velké disparity v průměrné mzdě regionů v ČR vedou k odchodu specialistů z těchto krajů (lékaři, vědci, atd.) a následně ke snížení inovačních kompletních celých regionů.

Problémem realizace cílů EU při sbližování životní úrovně jednotlivých regionů byl v roce 2008 význmaný rozdíl v průměrných mzdách regionů ČR

Podnikatelské prostředí v ČR 30 000 26 552 26 399 24 595 22 006 22 060 22 641 20 146 18 802

25 000 20 000

15 305 16 296 15 000

12 597 11 102 11 504

10 000 5 000

8 154

9 226 10 003

10 728

11 43012 365

14 365 13 511

17 274 15 825

18 761

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ČR

SR

Graf č. 213: Srovnání vývoje průměrné mzdy zaměstnance v ČR a SR (v Kč)

Od roku 1999 je růst reálných mezd ČR mezi 2,4 % a 6,5 %

10 8,7 7,8

8,7

8 6,5

6,2 6

5,4

4

3,7

3,8

3,8

4,4

3,3

2,4 2

1,3

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-1,4

-2

Graf č. 214: Procentuální růst reálných platů v ČR Zdroj: [360] 30

25

Drtivá většina platů zaměstnanců v podnicích s více než deseti zaměstnanci je v rozmezí 6 – 24 000 Kč

20

15

10

5

0 3 až 6

6 až 9

9 až 10 12 až 15 15 až 18 18 až 21 21 až 24 24 až 27 27 až 30 30 až 33 33 až 36 36 až 39 39 až 42 42 až 45 45 až 48 48 až 51 nad 51 let Intervaly mezd v tisících Kč muži

ženy

Graf č. 215: Statistické rozložení výše platů zaměstnanců v podnicích s více než deseti zaměstnanci podle pohlaví v roce 2006 Zdroj: [79] 216


Průměrná mzda v ČR má sice rostoucí tendenci, nicméně ve srovnání se zeměmi OECD Česká republika zaujímá poslední příčky následující tabulky. Mzdy v Česku se k úrovni vyspělé Evropy blíží jen pomalu. Země

Hodinová mzda

Odpracovaných hodin za měsíc Dánsko 28,00 122,9 Norsko 27,19 111,4 Švýcarsko 26,20 129,6 Nizozemsko 23,48 112,8 Německo 23,39 120,5 Francie 17,84 119,3 Švédsko 17,51 130,3 Japonsko 17,27 150,1 Velká Británie 16,97 139,4 Irsko 16,70 134,4 Austrálie 16,23 151,2 Rakousko 15,74 129,2 Kanada 14,38 143,2 Itálie 13,90 132,6 Nový Zéland 11,80 151,1 Španělsko 9,43 150,0 Jižní Korea 7,59 199,2 Řecko 6,14 161,5 Portugalsko 5,18 139,7 Česká republika 3,41 164,3 Polsko 3,22 163,0 Slovensko 2,08 151,2 Mexiko 1,97 154,8 Tabulka č. 134: Hodinové výdělky v eurech v roce 2007 Zdroj: [80]

Většina platů se pohybuje v rozmezí 6 000 – 39 000,Kč. Trvalý nárůst mezd povede jistě ke snížení zájmu o PZI zahraničních firem ČR, tyto firmy se brzy začnou zajímat o výhodnější světová teritoria.

ČR má dnes relativně průměrný koeficient nerovnosti. Koeficient nerovnosti se počítá jako Giniho index (Corrado Gini, 1884 – 1965, italský statistik a sociolog). Čím více se blíží nule, tím více se skutečný stav blíží ideální rovnosti. Čím více je roven jedné, blíží se hypotetickému stavu, kdy 100 % všech příjmů končí v rukou jediného čověka.

0,474

0,5 0,4 0,3

Graf č. 216: Koeficient nerovnosti (výběr; v polovině prvního desetiletí 21. století) Zdroj: [361] 217

Mexiko

Turecko

Portugalsko

USA

Polsko

Itálie

Velká Británie

Irsko

Řecko

Španělsko

Německo

Maďarsko

Francie

Slovensko

ČR

Rakousko

Lucembursko

Švédsko

Dánsko

0

Belgie

0,1

0,232

0,2

Nízká průměrná mzda v ČR není trvale udržitelná. Tuto konkurenční výhodu postupně ztratíme

Rozdíl v hodinových výdělcích v ČR, Rakousku a Německu v roce 2008 vedl k tomu, že v příhraničí na straně ČR vznikají obchodní komplexy, kde levně nakupují cizinci a k tlaku na prodej české půdy a nemovitostí právě nyní, když to je pro cizince výhodné


V současné době se v ČR významně liší mzdy kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků. Srovnání průměrné hrubé mzdy (v Kč měsíčně) obor Celkem muži Vedoucí a řídící 43 583 49 853 pracovníci Vědečtí pracovníci 28 979 33 920 Sestry a učitelé 23 641 27 300 Administrativa 17 498 20 332 Služby a obchod 13 718 16 154 Dělníci v zemědělství 13 547 14 426 Řemeslníci 17 824 18 836 Obsluha strojů 17 624 18 930 Nekvalifikovaní 12 261 14 018 pracovníci

ženy 30 365 24 758 20 353 16 648 12 229 12 666 13 216 14 329 10 814

Textilní průmysl 15 577

Celé hospodářství

Energetika

Výpočetní technika

Finanční zprostředkování

Banky a stavební spořitelny

22 531

36 423

52 291

58 391

62 071

Tabulka č. 135: Srovnání průměrné hrubé mzdy v roce 2006 Zdroj: [83]

Graf č. 217: Průměrná měsiční hrubá mzda v ČR (první čtvrtletí 2008, v Kč) Zdroj: [362]

Letecká doprava

70278

Ubytování a stravování

16671

16645

IT

51000

Zemědělství, myslivost

Finanční služby

50987

Textilní výroba

Energetika

Výroba oděvů, kožešnictví

35165

Graf č. 218: Nejlépe placené obory (za 1. pololetí 2008) Zdroj: [237]

15680

12672

Graf č. 219: Nejhůře placené obory (za 1. pololetí 2008) Zdroj: [237]

218


Nepříliš štastné stanovení minimální mzdy54 vede u nekvalifikovaných kategorií populace k nezájmu o práci. 9 000

8 000

8 000

8 000

2007

2008

7 570 7 185

7 000

6 700 6 200

6 000

5 700 5 000

5 000

4 500

4 000

3 600

3 000 2 200

2 200

2 200

1993

1994

1995

2 500

2 500

1996

1997

2 650

2 000

1 000

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 220: Minimální mzda v Kč Zdroj: [96]

O výši minimální mzdy se v ČR v roce 2008 vedla diskuse napříč politických stran. Pro levici je nízká a nejasná základní potřeba lidí, pro pravici příliš vysoká a jde ke krachu firem, zvláště namalých a středních. Za minimální mzdu pracují nekvalifikovaní zaměstnanci a často zneužívaní cizinci. Podle názoru autorů je minimální mzda opravdu z pohledu životních potřeb nízká a je politici udržitelná jen za cenu existence šedé ekonomiky (nelegální dovoz, likvidace našich odvětví, nekvalitní výroby a potravin, pro tyto lidi a následuje vyšší výdaje na jejich zdravotnictví atd.). V ČR musí pro následující období počítat s tím, že přes nastupující krizi minimální mzda vzroste.

54

Minimální mzda - je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 219

Stát určuje podnikatelskému sektoru výši minimální mzdy (Nařízení vlády o minimální mzdě 249/2007 Sb.) Lidé s minimální mzdou se dostávají ve statistice do kategorie chudých občanů


ČR bude ještě po krátkou dobu disponovat výhodou levné pracovní síly. ČR disponuje kvalifikovanou a přitom levnou pracovní silou, především pro technické oblasti. Proto do ČR mířé automobilový průmysl

Norsko Dánsko Německo Finsko Belgie Švýcarsko Nizozemsko Švédsko Lucembursko Rakousko Francie Velká Británie Irsko

Kvalifikované lidské zdroje „odsával“ z EU také americký kontinent. S poklesem dolaru v roce 2008 se tito tendence snižují

USA Kanada Japonsko Itálie Španělsko Řecko Portugalsko ČR Maďarsko Slovensko Polsko 0

10

20

30

Hodinová mzda

40

50

60

Dodatečné náklady na osobu

Graf č. 221: Náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu v roce 2005 Zdroj: [81]

160 140 120 100 80 60 40 20 Lotyšsko

Litva

Slovensko

Estonsko

Polsko

Maďarsko

Česko

Portugalsko

Slovinsko

Řecko

Španělsko

Itálie

Francie

Finsko

Německo

Nizozemsko

UK

Belgie

Dánsko

0 Švédsko

Srovnej náklady na pracovní sílu v roce 2005 (graf č. 226) a v roce 2006 (graf č. 212)

Graf č. 222: Mzdové náklady na pracovníka měsíčně (platy, povinné odvody pojistného, náklady na školení) - 2006 Zdroj: [74]

Česká republika má v rámci EU vysoké tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance a je tedy jen otázkou času, kdy výhodu lacné pracovní síly ztratí.

220


Průměrné tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance vysoce překračuje průměr EU-15 i EU27

9 8,1 8

7,7

7,5

7,2

7 5,7

6 5

4,5

4

3,5

3,1 2,7

3

2,5 2,4 2,3

2,1

2

1,8 1,7

1,3 1,3 1,3 1,1

1

0,9 0,9 0,8 0,8

0,5 0,4 0,4 0,2 0,2

0

Německo

Španělsko

Rakousko

Italie

Portugalsko

Belgie

Malta

Lucembursko

EU-15

EU-27

Nizozemsko

Kypr

Polsko

Francie

Švédsko

Finsko

Dánsko

Slovensko

Velká Británie

Irsko

Slovinsko

Řecko

Bulharsko

Maďarsko

Česká republika

Rumunsko

Litva

Estonsko

Lotyšsko

-0,1 -1

Graf č. 223: Průměrné tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance (2001-2006, v %) Zdroj: [96] 34102

Finančnictví

Praha

23044

Energetika

21466

Veř. správa a obrana

21146


Hornictví

20966

Liberecký kraj

20687

Realitní trh

19314 18825

Obchod Zpracovatelský prům. Zdravotnictví

Zemědělství

17646 17400 17130

Ústecký kraj

16908

Jihomoravský kraj

16866

Jihočeský kraj

16530

17729

Pardubický kraj

16370

17709

Zlínský kraj

16335

16943

Vzdělávání

18462

Plzeňský kraj

Doprava a spoje

Stavebnictví

23519

Střední Čechy

14406

Vysočina

16308

Hradecký kraj

16277

Rybolov

13768

Olomoucký kraj

Ubytování a stravování

13460

Karlovarský kraj

Graf č. 224: Výdělky v odvětvích v ČR (2006)

16176 15967

Graf č. 225: Výdělky v jednotlivých krajích v ČR (2006)

Na následujících tabulkách vidíme, jaký měl průběh reálný plat v ČR.

Konstatovali jsme již, že průměrné výdělky v různých odvětvích vykazují významné rozdíly. Nízké výdělky v odvětví ubytování, stravování, rybolovu, zemědělství a dokonce i vzdělávání mají již dnes dopad na kvalitu lidských zdrojů v těchto odvětvích

Jak rostly mzdy (v % meziročně) rok

1994

1995

1996 1997

1998 1999 2000

2001 2002 2003

2004

Hrubá nominální mzda

8,6

18,6

18,3

9,9

9,2

8,4

6,4

8,7

7,3

6,6

Reálná mzda (bez inflace)

7,8

8,7

8,7

1,3

-1,4

6,2

2,4

3,8

5,4

6,5

Tabulka č. 136: Růst mezd (v % meziročně) Zdroj: ČSÚ

221

2005

2006

2007

6,6

5,3

6,4

7,3

3,7

3,3

3,8

4,4


Je zajímavé porovnat vývoj průměrné mzdy v ČR (viz graf č. 215) a vývoj produktivity ČR k EU (graf č. 231)

70 68

68

66

66

64

64

62 60

60 58 58

57

62 60

59

59

58 56

60

58

57

58

54 52 50 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Graf č. 226: Relativní úroveň souhrnné produktivity v ČR k EU-15 (EU=100) Zdroj: [96]

V roce 2008 se předpokládá nárůst penze o 3,95 %. Průměrný důchod tak v prvním pololetí 2008 naroste přibližně na 9 616,- Kč, tj na 40 % průměrné hrubé mzdy

Důchod vůči průměrnému platu v ČR ve srovnání se zeměmi EU je nižší

Nepříliš důstojný je v ČR poměr důchodu a průměrné mzdy. To významně snižuje koupěschopnost starší populace. Jaký je důchod vůči průměrnému platu Země průměrná mzda (=100 %) Lucembursko 109,8 Polsko Řecko 99,9 Francie Rakousko 93,2 Belgie Maďarsko 90,5 Slovensko Itálie 88,8 Česko Španělsko 88,3 Dánsko Nizozemsko 84,1 USA Německo 71,8 Velká Británie Finsko 71,5 Irsko

69,7 68,8 63,1 30,2 58,2 54,1 51,0 47,6 36,6

Tabulka č. 137: Důchod vůči průměrnému platu ve vybraných zemích EU Zdroj: [101] Důchodová politika ČR

Rok 1995 2000 2005 2006 2007

Průměrný důchod Kč 3798 6292 7686 8187 8690

Průměrný plat Kč 8 307 13 614 18 985 20 211 21 470

Tabulka č. 138: Důchod vůči průměrnému platu v ČR Zdroj: [102]

222

Poměr plat / důchod 45,7 % 46,2 % 40,5 % 40,6 % 40,5 %


Z tabulky č. 139 vidíme, že životní úroveň důchodců v České republice proti zaměstnaným lidem klesá. Důchody v Česku Počet lidií 2006 15 242 2 317 1 971 4 356 14 359 51 351 96 800 229 334 333 856 375 142 219 514 61 178 19 194 8 721 7 431 2 172 590

Výše důchodu 30 000 – 74 999 20 000 – 29 999 15 000 – 19 999 14 000 – 14 999 13 000 – 13 999 12 000 – 12 999 11 000 – 11 999 10 000 – 10 999 9 000 – 9 999 8 000 – 8 999 7 000 – 7 999 6 000 – 6 999 5 000 – 5 999 4 000 – 4 999 3 000 – 3 999 2 000 – 2 999 1 000 – 1 999 1 - 999

Počet lidí 2007 27 454 4 696 4 185 8 706 47 467 75 190 169 956 284 544 345 756 314 611 129 462 37 120 15 170 8 725 7 781 895 650

Klesající poměr důchodů k platům je nepřijatelný a může vést k sociálním problémům ve společnosti. Data ukazují na krizi českého důchodového systému

Tabulka č. 139: Důchody v ČR Zdroj: [97] Česká republika 0

20

40

Maďarsko

60

80 78,8

Plat

11500

Plat

0

100

49,1

22000

28,9

44000

Graf č. 227: Výška důchodu v ČR (v % platu na konci kariéry) Zdroj: [262]

40

22000

76,6

44000

76,6

0

11500

56,7

56,7

44000

56,7

Graf č. 229: Výška důchodu na Slovensku (v % platu na konci kariéry) Zdroj: [262]

80

76,6

60

22000

60

100

Graf č. 228: Výška důchodu v Maďarsku (v % platu na konci kariéry) Zdroj: [262]

Plat

Plat

11500

20

40

11500

Slovenská republika 0

20

Polsko 20 40

60

80

61,2

22000

61,2

44000

61,2

Graf č. 230: Výška důchodu v Polsku (v % platu na konci kariéry) Zdroj: [262] 223

2008: Invalidní důchodkyně (59 let) Příjmy (měsíční průměr): Invalidní důchod: 9048 Kč Výdaje (měsíční průměr) Voda: 200 Kč, Rozhlas: 45 Kč, Televize: 140 Kč, Telefon + mobil: 650 Kč, Elektřina: 600 Kč, Regulované nájemné: 3195 Kč, Léky, lékař, poplatky: 700 Kč, Jídlo: 1700 Kč, Drogerie: 300 Kč, Celkem: 7530 Kč, Zbývá: 1518 Kč Druh důchodu Starobní důchod Invalidní do 70 % postihnutí Invalidní nad 70 % postižení Invalidní průměrný Vdovský důchod sólo Vdovecký důchod sólo sirotčí

Teď 8940 4644 8116 6644 5566 4030 3260

Průměrné důchody po přepočtu (k 30. červnu 2008 v SR)


OECD objevila v Česku sociální zázrak

21 20

20

19 17 15

13

Podle OECD*

15

11

Irsko

10

14

Portugalsko

11

Itálie

Maďarsko

6

8

7

Francie

6

Finsko

Dánsko

5

Nizozemsko

4

Švédsko

4

Česko

8

10

9

Německo

9

Rakousko

10

Polsko

11

Velká Británie

12 11 10

14

Řecko

15

Podle EU**

* Podle OECD má chudý občan příjem pod 50% příjmu průměrné domácnosti v dané zemi ** Podle EU nedosahuje 60% této částky

Graf č. 231: Podíl chudého obyvatelstva (v procentech) (2008) Zdroj: [86]

Počty občanů ohrožených chudobou pravděpodobně porostou

Procento občanů ohrožených chudobou je v důsledku historického vývoje v ČR prozatím relativně nízké – viz graf. č. 236. V následujícím období musíme očekávat zhoršení tohoto indikátoru. Míra chudoby 1. Dánsko 5 procent 2. Švédsko 5 procent 3. Česko 6 procent 12. Slovensko 8 procent 17. Německo 12 procent 25. Polsko 14 procent 28. USA 17 procent 30. Mexiko 18 procent Pozn.: Průzkum obyvatel s příjmy menšimi než 60 % průměrného platu v zemi Tabulka č. 140: Míra chudoby Zdroj: [363]

Kupní síla obyvatelstva ČR je oproti bohatším zemím EU stále ještě nízká. Za hmotnou nouzi občanů často stojí alkohol, drogy, hraní automatů, nešťastné události jako nemoc, rozvod či úmrtí v rodině či neochota pracovat. Důvody hmotné nouze Závislost (na alkoholu, automatech, drogách) Nešťastná událost (nemoc, rozvod, úmrtí) Nechuť pracovat Nezaměstnanost bez vlastního zavinění Neúspěch v podnikání

85 % 76 % 72 % 71 % 67 %

Tabulka č. 141: Důvody hmotné nouze (pořadí důležitosti podle názorů respondentů) Zdroj: [256]

224

Podnikatelské prostředí v ČR Na hranici bídy Populace v %

Stát

10

Česko Nizozemsko Dánsko Slovensko Slovinsko Švédsko Finsko Francie Německo Rakousko Bulharsko Lucembursko Malta Belgie Průměr EU Kypr Maďarsko Estonsko Irsko Portugalsko Polsko Rumunsko Velká Británie Itálie Litva Španělsko Řecko Lotyšsko

12

13

14 15 16 18 19 20 21 23

Tabulka č. 142: Populace na hranici bídy v roce 2008 Zdroj: [143]

222 192

184

178

174

170

176

170

160

Kupní síla obyvatelstva v Německu je dvakrát vyšší než v Česku

136

102

100 77

77

M aď ar sk o

Po lsk o

Če sk o Po rtu ga ls k o

Ře ck o

ko Irs

Šv éd sk o

an ci e Fr

án ie

ns ko Fi

Br it

I tá li e

V el ká

ko Ra ko us ko

D án s

N ěm

ec ko N iz oz em sk o

61

Kupní síla se týká domácností zaměstnanců, kteří pracují ve výrobních podnicích, tedy v průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Nevychází z bankovních přepočtů jejich příjmů, ale z toho, co si za ně v dané zemi mohou koupit.

Graf č. 232: Kupní síla vybraných zemí EU Zdroj: [87]

225


Graf č. 233: Jak jsme si žili v roce 1968 a dnes (HDP na hlavu v paritě kupní síly, v dolarech) Občané ČR si za své platy mohou koupit v roce 2008 véce, než v roce 1993

Zboží Škoda Favorit (1993) Škoda Fabia (2008) Renault Clio VW Passat Počítač 386, barevný 14´´ monitor (1993) Počítač Core Duo, 22´´ LCD monitor (2008) Televizor 55 cm (1993) LCD televizor 82 cm (2008)

Zboží Nafta (1 litr) Cigarety Petra Rum 0,5 l (1993) Tuzemský tmavý 0,5 l (2008) Zadní hovězí (1 kg) Chléb (1 kg)

průměrný průměrný plat plat 1993 5 904 1Q/2008 22 531 Cena v Počet Cena Počet roce platů v roce platů 1993 1993 2008 2008 151 950

25,7

239 900

10,6

357 00 503 000

60,5 85,2

219 900 579 300

9,8 25,7

51 660

8,8

13 500

0,6

13 800

2,3

16 000

0,7

Cena v roce 1993 15,8 22

Počet platů 1993 374 268

Cena v roce 2008 35 65

Počet platů 2008 644 347

66

89

99

228

81 9,2

73 642

173 23,3

130 967

Tabulka č. 143: Nákup po 15 letech Zdroj: [236]

226

16 311 Po lsk o

19 027 M aďarsk o

21 701 Po rtu g alsk o

24 236 Č esk o

30 120 Šp an ělsk o

33 188

34 181 Německ o

Fran cie

35 134 38 339 Velk á B ritán ie

USA

R ak o u sk o

45 845

4 317

4 839 Maďarsko

Polsko

4 873

Španělsko

Portugalsko

5 588

6 223 Československo

9 864 Německo

2007

8 621

10 410 Velká Británie

Rakousko

10 493 Francie

USA

14 863

1968


Sociální prostředí občanů ČR významně ovlivňují stoupající náklady na nájemné. Jak stoupnou nájmy od 1. ledna 2007 Původní Nová cena cena Praha 1 37,07 48,32 Brno 27,42 35,90 Karlovy Vary 18,31 24,54 Ústí nad Labem 18,31 19,02 Olomouc 25,65 31,27 Zlín 19,66 25,51 (nájem je v korunách/m2)

Rozdíl v % +30,3 +30,9 +34 +3,9 +21,9 +29,7

Meziroční nárůst (%) 25 18

Hradec Králové České Budějovice

13 7

Ústí nad Labem Jihlava

6

Ostrava

6

Zlín

6

Karlovy Vary

5

Pardubice

5

Brno

4

Liberec

0

Olomouc

0

Praha

0

Stoupající nájmy ve městech ČR Nárůst nájemného je v jednotlivých regionech rozdílný

Tabulka č. 144: Stoupající nájmy ve městech ČR Zdroj: [88]

Plzeň

ČR postupně odbourává regulované nájemné (zákon č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb.)

Pozn.: Ceny jsou k září 2008. Graf č. 234: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlový byt 3+1 Zdroj: [161]

227


Meziroční nárůst (%) Hradec Králové

22

Plzeň

22 20

České Budějovice Jihlava

11

Ústí nad Labem

11 10

Pardubice 8

Brno 6

Ostrava Karlovy Vary

0

Liberec

0

Olomouc

0

Zlín

0

Praha

0

Pozn.: Ceny jsou k září 2008. Graf č. 235: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlová garsonka Zdroj: [161]

Průměrnou cenu za nájem 1 m2 v zemích V4 (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko) v roce 2008 ukazuje následující tabulka: Hlavní město Varšava Praha Bratislava Budapešť

Regiony Polsko ČR Slovensko Maďarsko

Srovnání cen v hlavních městech V4 Cena za m2 v EUR Průměrný nárůst cen v roce 2007 2 641 2,50 % 2 486 16,40 % 2 165 23,90 % 1 290 2,10 % Srovnání cen regionech V4 Cena za m2 v EUR 2 363 1 407 1 404 891

Tabulka č. 145: Srovnání cen nájemného ve V4 Zdroj: [181]

228

Průměrný nárůst cen v roce 2007 1,90 % 27,90 % 29,30 % 1,30 %


Mobilita populace ČR je stále nízká. Z regionu však utíkají absolventi vysokých škol do Prahy, Brna a Ostravy

Stěhování obyvate v české republice

39% 34%

25%

26% 21% 19%

11%

12%

6%

Nikde se nepřestěhoval

stěhoval se jednou

stěhoval se dvakrát lidé nad 15 let

stěhoval se třikrát

7%

stěhoval se více než třikrát

lidé nad 19 let

Graf č. 236: Stěhování obyvatel v ČR (2007)

K sociálnímu chování patří také malá připravenost obyvatelstva stěhovat se za prací, což neblaze ovlivňuje nezaměstnanost některých regionů a následně i jejich prosperitu. V posledním desetiletí jsme svědky významného rozvoje počtu studentů na vysokých školách. I v této oblasti se objevují faktory, které mají významný dopad na sociální jevy ve společnosti.

160000

V akademickém roce 2007/08 je v ČR - 26 veřejných VŠ - 2 státní VŠ - 46 soukromých VŠ

140000

Počet přijatých

120000 100000 80000 60000 40000 20000

19 92 /1 99 3 19 93 /1 99 4 19 94 /1 99 5 19 95 /1 99 6 19 96 /1 99 7 19 97 /1 99 8 19 99 /2 00 0 20 01 /2 00 2 20 02 /2 00 3 20 03 /2 00 4 20 04 /2 00 5 20 05 /2 00 6 20 06 /2 00 7 20 07 /2 00 8

0

Poznámka: Chybějící akademický rok 2000/2001 není srovnatelný, vypadl ročník studentů kvůli zavedení povinné deváté třídy.

Graf č. 237: Počet přijatých vysokoškoláků v letech 1993 až 2008 Zdroj: [59]

229

Na VŠ v ČR studuje 357000 studentů, z toho 41000 (11,7%) na soukromých VŠ. Na veřejných VŠ působí 17150 kademických pracovníků, stát dává veřejným VŠ 31mld. Kč, 9,5mld. si veřejné VŠ vydělají.


V ČR přetrvává i v roce 2008 diskriminace sociálně slabší části populace v přestupu na vysokou školu

13%

Turecko

15%

Česko

17%

Slovensko

20%

Rakousko

22%

Německo

29%

Polsko

32%

Estonsko

38%

Velká Británie

40%

Finsko

41%

Francie

55%

Kanada

57%

Rusko

Pozn.: Jde o údaje z roku 2006 o lidech s dosaženým vysokoškolským vzděláním ve věku 25 až 34 let Graf č. 238: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Zdroj: [106] „Moudrý člověk se poučí i od hlupáka, hlupák se nepoučí nikdy.“ neznámý autor

Počty pracovních sil s vysokoškolským vzděláním ve všech krajích ČR od roku 2000 trvale rostou.

V České republice mají osoby se středním a se základním vzděláním podstatně horší přístup k celoživotnímu sebevzdělávání. Lze to považovat za negativní rys, neboť se tím posilují nerovnosti založené počátečním vzděláváním, které je v Česku poměrně selektivní. Má to také nepříznivé ekonomické dopady, protože středoškoláci dominují ve struktuře zaměstnaných, a pokud tato rozhodující část populace nemá dostatek příležitostí a stimulů k dalšímu vzdělávání, omezuje to profesní flexibilitu, vstřebávání technologického pokroku a rozvoj inovací.

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2000 11,2

2001 11,3

2002 12,5

2003 12,7

2004 13,2

2005 13,7

2006 14,2

24,6

25,2

27,5

27,1

28,1

28,5

28,2

7,4 8,8 9,2 7,5 6,9 7,5

8,8 9,6 9,8 7,7 6,6 8,3

8,9 11,5 11,1 7,5 7,7 9,0

9,6 11,6 10,1 8,5 6,4 9,3

10,8 11,9 11,3 8,1 6,7 8,1

11,1 11,4 10,8 8,5 7,6 10,3

11,0 13,3 11,7 8,2 8,6 9,8

9,8

10,2

10,4

11,6

11,5

11,2

13,8

9,3 8,0

9,0 7,6

9,0 9,3

10,3 9,9

10,4 9,9

11,9 11,3

12,0 11,4

13,8

13,2

15,9

15,8

16,6

16,6

17,0

9,8 10,0

11,3 9,8

9,6 10,6

10,0 11,3

11,6 11,6

13,0 12,4

13,4 12,5

9,8

10,5

10,5

10,8

10,7

11,5

11,8

Tabulka č. 146: Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (v % pracovních sil) Zdroj: [96]

230


Pokud si chceme udržet prosperitu, nezbývá nám jiná cesta než se vůči ostatním bohatým zemím vymezit ve značkovou ekonomiku znalostí. Nabídnout originalitu, nápady, objevy, znalosti. To, co jiný nemá. Za to můžeme žádat vysokou cenu. Jenže předtím do toho musíme hodně investovat. K nápadům a tvořivosti je potřeba nejen nových objevů, ale také kvalitní vzdělání. A právě tady je největší česká slabina a hrozba do budoucnosti. Vysokoškolský diplom má pouze 11,8 procent lidí. Téměř nejméně z celé Evropy. V České republice jde do vzdělání jen 9,6 procent všech veřejných výdajů. Ostatní země dávají mnohem více. Například Lotyšsko nebo Litva dává do vzdělání 17,5 procenta svých veřejných výdajů55.

* prognóza

ČR chybí i v roce 2008 strategie investice do těch oborů, v nichž může ČR získat efektivitu a následně pri investici hrát roli, globálního inovatéra

Účast na dalším vzdělávání populace 25-64 90 80 70 60 [%]

Výdaje státu na veřejné vysoké školy HDP v % 2002 0,739 % 2003 0,769 % 2004 0,771 % 2005 0,867 % 2006 0,895 % 2007 0,893 % 2008* 0,854 %

50 40 30 20

Maďarsko

Řecko

Litva

Španělsko

Polsko

Česká republika

Kypr

Estonsko

Velká Británie

Nizozemsko

EU-25

Německo

Lotyšsko

Portugalsko

Itálie

Irsko

Malta

Francie

Slovensko

Finsko

Švédsko

Dánsko

Slovinsko

Lucembursko

Rakousko

0

Belgie

10

Graf č. 239: Účast na dalším vzdělávání Zdroj: [90]

Česká republika patří mezi země s velmi nízkou účastí na dalším vzdělávání a v Evropě zaujímá 21. místo z 25 zemí. Přitom drtivá část pracujících potřebuje nutně rekvalifikaci v oblasti ICT, cizích jazyků, technologii. Moderní technologie potřebuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Vzdělaná pracovní síla může být významnou konkurenční výhodou země i jednotlivých podniků.

55

Zdroj: HN, 14. 3. 2006 231

Vysokoškolský diplom má v ČR pouze 11,8 procent obyvatel


232


3


Mezi faktory komplikující podnikání v ČR patří skutečnost, že podnikání v ČR je regulováno téměř 200 zákony, na něž navazuje téměř 300 podzákonných norem. Sama vláda ČR konstatovala, že v roce 2006 museli podnikatelé vynaložit na splnění svých povinností vyplývajících z platné legislativy až 86 miliard Kč. Počty úředníků na ministerstvech Úřad vlády Zahraničí Obrany Finance Práce Vnitro Životní prostředí Místní rozvoj Průmysl a obchod Doprava Zemědělství Školství Kultura Zdravotnictví Spravedlnosti Celkem

rok 2002 504 726 2303 1400 541 2219 543 403 718 404 1033 422 228 301 488 12233

rok 2006 557 696 1599 1286 721 2388 504 504 768 447 2154 470 256 347 305 13002

Složitá legislativa

Počty úředníků v ČR přes sliby vlád každoročně rostou a s tím i agenda, kterou od podnikatelů pro své využití vyžadují

Tabulka č. 147: Porovnání počtu úředníků na ministerstvech v roce 2002 a 2006.

Následující tabulka klasifikuje důležité problémy podnikatelského ČR prostředí podle jejich priority tak, jak je uvádí výzkum CES VŠEM v roce 2006. Časté změny daňových předpisů, metodických stanovisek, formulářů Délka soudního řízení Rozsah a složitost daňových předpisů Složitá a nestabilní právní úprava podnikání Neefektivní potírání korupce a netransparentního lobbingu v politice Příliš štědrý a málo kontrolovaný nemotivující sociální systém Vysoké bankovní poplatky Nepředvídatelnost soudních rozhodnutí Nekvalitní výkon a osobní neodpovědnost úředníků státní a veřejné správy Bující korupce a s ní související hospodářská kriminalita

1, 25 1, 25 1, 36 1, 37 1, 38 1, 39 1, 42 1, 43 1, 45 1, 50

Tabulka č. 148: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR v roce 2006 Zdroj: [96]

Popis hodnotící škály 1 …..Problémy zásadní, nutno bezodkladně řešit 2 …. Důležité problémy, jejichž řešení nelze odkládat 3 …. Důležité problémy, jejichž řešení lze odložit

World Bank 2006 uvádí umístění ČR v hodnocení kvality dílčích složek podnikání v mezinárodním srovnání. Následující tabulka ukazuje, že se umístění ČR v roce 2006 oproti roku 2005 v tomto hodnocení zhoršilo:

233

Výzkum CES VŠEM z roku 2006 odpovídá i roku 2008


Získávání úvěru Zahraniční obchod Regulace zaměstnávání Vynutitelnost smluv Registrace vlastnictví Zahájení podnikání Ochrana investorů Získávání povolení Placení daní Ukončení podnikání Celkové hodnocení

pořadí ČR 2005 19 39 44 55 55 85 81 110 104 110 50

pořadí ČR 2006 21 41 45 57 58 74 83 110 110 113 52

Změna 2005/2006 -2 -2 -1 -2 -3 11 -2 1 -6 -3 -2

Tabulka č. 149: Změna podmínek podnikání v ČR Zdroj: [96]

I proto často směřují české firmy do zahraničí, kam často přenosí i své centrály. Jistě zde hraje roli také devizové ráje a počet firem Stát (březen 2008) spolehlivost a diskrétnost finančních institucí. Nizozemsko 3315 USA Kypr Lucembursko Britské panenské ostrovy Lichtenštejnsko Seychely Panama Gibraltar Belize Jersey Monako Bahamy Nizozemské Antily Kajmanské ostrovy Bermudy Celkem

2032 1011 903 419 260 184 86 62 48 42 38 34 25 24 6 8489

Velké množství firem převedla svá ředitelství v roce 2008 také na Slovensko. Pro daňový systém ČR nejsou taková opatření výhodná.

Tabulka č. 150: Do kterých zemí směřují české firmy? Zdroj: [130] Krajina 1. Finsko 2. Švédsko 3. Norsko 18. Slovensko 21. Polsko 22. Maďarsko 23. Česká republika 24. Kypr 25. Řecko 26. Portugalsko

Index

Zmeškání

123 126 130 157 159 161 171 172 174 183

5 7 6 8 19 18 15 32 33 44

Tabulka č. 151: Žebříček krajin dle platební disciplíny Zdroj: [157]

234

Podnikání v ČR také nepřeje v průměru 15 denní zpoždění plateb. Přesto se dá říct, že na tom oproti sousednímu Slovensku je ČR dobře. V ČR se zhoršila paltební disciplána firem v závěru roka 2008. Pro malé a střední firmy může tento stav být ohrožující. Přitom většina firem v ČR dává dobu splatnosti mezi 15 až 30 dny.


Česko

Slovensko

15%

20% 42%

43%

42%

38% 0 - 14 dní

15 - 30 dní

31 dní a více

0 - 14 dní

15 - 30 dní

31 dní a více

Rakousko

Polsko

10%

12%

32%

48% 40%

58% 0 - 14 dní

15 - 30 dní

31 dní a více

0 - 14 dní

16%

19%

24%

54% 0 - 14 dní

15 - 30 dní

31 dní a více

Rumunsko

Maďarsko

22%

15 - 30 dní

65% 31 dní a více

0 - 14 dní

15 - 30 dní

31 dní a více

Graf č. 240: Kolik času dávají firmy odběratelům na splacení faktur (počet podniků v % a doba jimi požadované splatnosti) Zdroj: [156] 50 45 40 35 30

47,3 2007 36

2008 27,2 28

25 20

20,1

15 10

8

5 0 Sp latnost platby

Zmeškání

Trvání p latby

Graf č. 241: Platební disciplína na Slovensku (ve dnech) Zdroj: [157] 235

Zdá se, že platební disciplína na Slovensku se v roce 2008 zlepšila


(10)

vynutitelnost smluv

ukončení podnikání

(5)

(6)

Celkem

získávání úvěrů

(9)

Zahraniční obchod

(4) registrace vlastnictví

(8)

platba daní

(3) regulace zaměstnanosti

(7)

ochrana investorů

(2) udělování povolení

Velká Británie Dánsko Irsko Švédsko Finsko Litva Estonsko Belgie Německo Nizozemsko Lotyšsko Rakousko Francie Slovensko Španělsko Portugalsko Rumunsko Česká republika Bulharsko Slovinsko Maďarsko Polsko Itálie Řecko

(1) zahájení podnikání

Světová banka hodnotí pořadí zemí podle ukazatelů podnikání v roce 2006 u 175 zemí a u 24 zemí EU mimo Lucembursko, Maltu a Kypr, protože jde o malé země. Následující tabulka ukazuje, že nejlepší podmínky pro podnikání jsou geograficky na severu Evropy.

6 7 10 13 14 16 17 20 21 22 24 30 35 36 39 40 49 52 54 61 66 75 82 109

9 14 6 20 18 48 51 37 66 38 25 74 12 63 102 33 7 74 85 98 87 114 52 140

46 6 20 17 35 23 13 48 21 80 65 50 26 47 53 115 116 110 140 63 143 146 104 55

17 15 83 94 111 119 151 23 129 86 123 103 134 72 161 155 101 45 100 146 90 49 101 166

19 36 80 7 15 3 23 158 42 20 82 28 160 5 33 98 114 58 65 97 103 86 53 94

1 13 7 33 21 33 48 48 3 13 13 21 48 13 21 65 48 21 33 48 21 65 65 83

9 19 5 46 46 60 33 12 83 99 46 142 60 118 83 33 33 83 33 46 118 33 83 156

12 15 2 39 75 40 29 60 73 82 52 102 91 114 112 61 131 110 107 84 118 71 117 108

14 3 30 9 2 32 6 36 7 16 28 15 26 88 25 27 35 41 104 108 76 102 110 123

22 1 24 2 13 4 20 21 29 31 11 14 19 59 42 35 45 57 52 84 12 112 141 48

10 20 7 17 6 30 47 8 28 9 62 19 32 31 15 18 108 113 64 35 48 85 49 34

Tabulka č. 152: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) Zdroj: [96]

WEF56 (2004, 2006) vidí jako nejproblematičtější faktory v ČR (% respondentů). Podnikatelé si stěžují nejvíce na daňový systém a regulaci trhu práce

20

18

17

18

15

16

15

14

14 12

17

12

11

12

12

11

10 8 5

6 4 2 0 Daňový systém

Daňové sazby

Neefektivní veřejná správa 2004

Dostupnost financování

Regulace trhu

2006

Graf č. 242: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů) Zdroj: [73] 56

Světové ekonomické fórum 236

Korupce


I přesto, že se podmínky pro podnikání v ČR podle Světové banky v roce 2006 oproti roku 2005 zhoršily, obchodních společností v ČR v roce 2006 přibylo. 25000

22 507

20000

17 720 15 239

15000

14 926

11 604

10000 5000 0 2003

2004

2005 a. s.

2006

2007

s.r.o.

Graf č. 243: Počet nově založených firem v letech 2003 – 2007 (a.s. a s.r.o.)

V roce 2007 bylo v ČR založeno 22 507 nových firem, což činí o 27 % více než v předešlém roce. Téměř polovina společností byla založena v Praze. Praha spolu s Jihomoravským, Středočeským a Moravskoslezským krajem vykazuje ¾ nově vzniklých firem ve všech krajích v ČR v roce 2007. Z nově vzniklých institucí působí téměř polovina v oblasti nemovitostí a stavebnictví. Česku stále dominují společnosti s ručením omezeným, podíl akciových společností však roste. Zatímco v roce 2004 byla akciovka každá osmnáctá nově založená společnost, v minulém roce to byla již každá devátá. Na konci minulého roku v Česku fungovalo 290 301 společností, z toho 92,2 procenta jich bylo s ručením omezeným. Založených evropských společností bylo pouhých 27.

237

Vzhledem k masivní dotacu ze strany EU se v roce 2008 významně rozvíjí stavebnictví


238

Konkurenceschopnost České republiky

4


V roce 1994 vydala Evropská unie tzv. „Bílou knihu“ nazvanou „Výzvy a cesty vpřed do 21. století“. V ní konstatovala, že se konkurenceschopnost EU vůči globálním konkurentům (USA, Japonsko) zhoršila. Již tehdy chyběla tomuto materiálu širší vize. Materiál neviděl blízký nástup Číny, Indie a celé ASEAN. Materiál však správně viděl zaostávání EU v době nástupu globalizace v mnoha oblastech (v oblasti ekonomické výkonnosti, v míře nezaměstnanosti, v objemu výdajů na výzkum, v oblasti rozsahu inovace atd.). Proto se EU v té době snažila nalézt cestu, jak tomuto nepříznivému trendu čelit. Po mnoha jednáních proto na jaře v roce 2000 přijala Evropská rada pro roky 2000 – 2010 tzv. Lisabonskou strategii, kterou schválilo všech 10 tehdejších členů EU57. Cílem Lisabonské strategie bylo vytvořit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. Scénář komplexní hospodářské, sociální a ekologické obnovy má být pro země EU řešen v tomto období prostřednictvím následujících tří pilířů: a) Ekonomický pilíř – má připravit EU na přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech a udržovat zdravou ekonomickou prosperitu. b) Sociální pilíř – má modernizovat evropský sociální model. c) Ekologický pilíř - udržitelný rozvoj a kvalitu života.58

2000 – Lisabonská strategie

Tři pilíře obnovy země

Předpokládaná řešení v rámci jednotlivých pilířů: a) V rámci ekonomického pilíře Lisabonské strategie: • informační společnost pro všechny • vytvoření evropského výzkumného prostoru • odstranění překážek pro podnikání, zvláště u malých a středních podniků • ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu • vytvoření integrovaných výkonných, transparentních a spolehlivých finančních trhů • lepší koordinace makroekonomických politik b) V rámci sociálního pilíře Lisabonské strategie: • aktivní politiku nezaměstnanosti • modernizaci evropského sociálního modelu c) V rámci ekologického (enviromentálního) pilíře Lisabonské strategie chce EU dosáhnout udržitelný rozvoj a kvalitu života. Vstupem ČR do EU je konkurenceschopnost České republiky výše stanovenými cíli Lisabonské strategie významně ovlivňována. Pokusme se posoudit prostřednictvím souboru vybraných ukazatelů, jak se plní cíle Lisabonské strategie v ČR: • V oblasti výzkumu a vývoje vykazuje ČR stále nedostatečné výdaje na tuto oblast, včetně zaostávání výdajů na vzdělávání v poměru k HDP. ČR

57

Lisabonskou strategii schválilo 10 členů EU – Belgie, Dánsko, Francie, Irská republika, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Spojené království. 58 Kvalita života 239

Jak se plní cíle Lisabonské strategie ČR?


vykazuje slabou patentovou aktivitu a nedostatečné využívání ICT59 technologií. EU-27 1,86s 1,88s 1,88s 1,87s 1,84s 1,84s

2000 2001 2002 2003 2004 2005

EU-15 1,92s 1,94s 1,95s 1,93s 1,91s 1,91s

ČR 1,21 1,20 1,20 1,25 1,26 1,42

Poznámka: s – odhad EUROSTATu. Pramen: EUROSTAT – New Kronos, Science and Technology (k 12. 8. 2007)

Tabulka č. 153: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Zdroj: [96]

Výdaje ČR na výzkum a vývoj nejsou dostatečné, což prakticky znemožňuje realizovat inovační strategii hospodářského systému

3,86 3,48

2,51 2,44

2,36 2,13 1,82 1,78 1,73

1,56

1,42

1,25 1,22

SE FI DE DK AT FR BE NL UK LU CZ IE

1,12 1,10

0,94 0,94

0,81 0,76

0,61 0,61 0,57 0,57 0,50 0,50

0,40 0,39

SI ES IT EE HU PT LT MT GR LV PL SK BG CY RO

Graf č. 244: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce 2006 Zdroj: [96]

• • • • •

59

V oblasti ekonomiky významně poklesly státní podpory a zvýšil se tlak na průhlednost státních zakázek. Přetrvává vysoká administrativní náročnost na podnikatele, roste cena elektřiny a postupně se integrují trhy. V ČR je relativně nízká nezaměstnanost. Problémem je odkládání penzijní reformy. V oblasti environmentální udržitelnosti je problémem vysoká energetická náročnost české ekonomiky.

ICT – informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies) 240


Podle indexu globální konkurenceschopnosti v rámci EU se ČR umístila pod průměrem EU 15 i EU 27 – viz následující graf.

Graf č. 245: Index globální konkurenceschopnosti v EU Zdroj: [96]

Poznámka: Vyšší hodnota (max. 10) = lepší výsledek.

Graf č. 246: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky Zdroj: [73]

Světová banka však přiřazuje České republice podprůměrnou pozici v hodnocení indexu znalostní ekonomiky. Viděli jsme, že jedním z důvodů zaostávání ČR v hodnocení indexu znalostní ekonomiky jsou nízké výdaje na vědu a výzkum. Je však skutečností, že ani výdaje na vědu a výzkum v % HDP celé EU v tomto období nezabezpečují cíle Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum v % HDP v USA. Země

1. Švýcarsko

Počet patentů na milion obyvatel podle metodiky OECD* 106,7

2. Německo

Roční výdaje na výzkum a vývoj v % HDP

TOP společnosti podle přihlášených patentů**

Další inovující společnosti

Novartis (440)

Roche

76,0

Údaj není k dispozici 2,5 %

Siemens (2319)

3. Nizozemsko

72,6

1,7 %

Philips (4425)

4. Švédsko

72,3

3,8 %

Ericsson (485)

5. Lucembursko 6. Finsko 7. Dánsko

51,7 50,3 40,5

1,6 % 3,5 % 2,4 %

ArcelorMittal Nokia (882) Novo Nordisk

BASF, Bosch, Bayer Royal Dutch Shell ABB, Volvo, TeliaSonera RTL Group Stora Enso Vestas Wind

241


Evropskou jedničkou v inovacích je Švýcarsko

8. Francie

39,3

2,1 %

(252) Thomson (569)

9. Rakousko 10. Belgie 11. Velká Británie 12. Norsko

36,5 31,8 26,4

2,5 % 1,9 % 1,8 %

Telekom Austria InBev Unilever (399)

24,1

1,5 %

StatoilHydro

Systéme Alcatel-Lucent, L´Oreal Nejsou uvedeny Belgacom, UCB AstraZeneca, BT Group Telenor, Yara International

Tabulka č. 154: Žebříček evropských zemí podle počtu přihlášených patentů Zdroj: [105] Výdaje na VaV v %HDP - podíl podnikových výdajů na VaV Patentové přihlášky u EPO na mil obyvatel* Rizik. kapit.: poč. fáze, (Expanze), v %˛ HDP Podíl high-tech vývozů na vývozech** Abs. Přír. A tech. Oborů (v % pop. 20-29)

ČR 1,42 54,1

FIN 2,43 69,3**

EU-27 1,84 54,5

EU-15 1,91 54,8

USA 2,67** 61,4*

15,9

305,6

128,0

160,7

167,6

0,00 (0,06) 14,0

0,44 (0,52) 18,0

... ... 18.0***

0,22 (1,15) 17,7

0,35 (1,47) 27,0

8,2

17,7

13,2

…

10,6

* rok 2003, ** rok 2004, ***EU-25 Tabulka č. 155: Výdaje ČR, FIN, EU27, EU15 a USA na výzkum a vývoj (rok 2005) Zdroj: [96] Přesto, že výdaje společností na ICT rostou, jsou v porovnání s průměrem EU 15 a EU 27, nebo vyspělého Finska nízké!

EU vykazuje v současné době nízký gradient ekonomické výkonnosti

Výdaje v ČR na informační technologie jsou přijatelné – viz následující tabulka. ČR FIN Výdaje na informační technologie v 2,9 3,7 % HDP Výdaje na telekomunikační 3,7 3,3 technologie v %HDP % domácnosti s internetovým 29 65 přístupem % obratu podniků z e-commerce 3,1 ... Míra penetrace širokopásmového 8,4 24,9 připojení připojení % jednotlivců – užívání e17 47 government % podniků – užívání e-government 76 93 Tabulka č. 156: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) Pozn.: 1) rok 2005, 2)EU 25 Zdroj: [117]

EU-27 3,02)

EU-15 3,1

3,42)

3,3

49

54

4,0 14,8

4,1 16,5

24

261)

63

64

Cílům Lisabonské strategie zcela jiště nesvědčí skutečnost, že EU vykazuje v současné době nízkou ekonomickou výkonnost. To má dopad na uplatnění problémových skupin (mladí lidé a lidé s nízkou kvalifikací), na trhu práce a na skutečnost, že se riziko chudoby v EU v posledních letech mírně zvyšuje. ČR má doposud procento populace, která je pod prahem rizika chudoby nižší, než je průměr EU-27. Jak jsme již v předešlém textu ukázali, má však ČR v rámci EU27 jednu z nejnižších hodnot podílu důchodu a průměrné mzdy. Také míra nezaměstnanosti žen je v ČR významně vyšší než v EU-27, což také snižuje výkon ekonomiky ČR. 242


% populace v riziku chudoby před soc. transfery* % populace v riziku chudoby po soc. transferech* Nerovnost rozdělení důchodů* Rozpětí regionálních měr zaměstnanosti (VAR) Dlouhodobá nezaměstnanost v % aktivní populace -ženy -muži % populace 18-59 let v domác. bez zaměstnání % dětí 0-17 let v domácnost. bez zaměstnání

ČR 21

FIN 28

EU-27 26**

EU-15 26

10

12

16**

16

3,7 5,5 3,9

3,6 5,5 1,9

4,9** 11,9 3,6

4,8 10,9 3,1

4,9 3,1 7,3 8,2

1,8 2,1 9,5 4,9

4,0 3,3 9,9 9,7

3,5 2,8 9,5 9,3

Míra nezaměstnanosti žen je v ČR významně nad prlměrem EU-27. Proto musí ČR usilovat o zvýšení zaměstnanosti žen

* rok 2005, ** EU-25 Tabulka č. 157: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) Zdroj: [96]

ČR pokračuje v rozvoji využívání obnovitelných zdrojů přesto, že sama vyprodukuje relativně málo skleníkových plynů.60 Hlavní problémy ČR v této oblasti spočívají v tom, že se nedaří snížit rozsah nákladní přepravy, a že má vysokou spotřebu energie v průmyslové výrobě: Emise skleníkových plynů* Spotřeba energie/HDP, kgoe na 1000EUR Intenzita nákladní dopravy, t-km/HDP Vytvořený městský odpad v kg/obyv. za rok Elektřina z obnov. Zdrojů v % vyrob. elektřiny

ČR 79,9 823,4

FIN 114,5 241,5

EU-27 92,7** 208,1

EU-15 99,1 184,9

83,4 289

86,1 468

104,6** 518

104,8 567

4,5

26,9

14,0

14,5

Významným globálním problémem jsou emise

* rok 2004, ** EU-25 Tabulka č. 158: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) Zdroj: [96] Rok 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999

Smeti v kg 48,7 4,6 36,2 33,9 28,1 24,4 18,7 12,4 9,3

ČR se svými opatřeními připojuje k zemím skupiny G861, které zvažují investovat více než 10 miliard dolarů na podporu nových technologií ke snižování emisí oxidu uhličitého (G8 na svém zasedání 7. – 9. července 2008 v Japonsku). ČR a podniková sféra si uvědomuje, že je třeba začít důsledně třídit odpad s cílem ochrany životního prostředí. Následující tabulka ukazuje současnou vytěžitelnost na obyvatele.

Tabulka č. 159: Výtěžnost odpadu na obyvatele Zdroj: [142]

60 61

Skleníkové plyny G8 – sedum nejvyspělejších zemí světa a Rusko 243

ČR se připojila k zemím 68 při cílemém seřizování G8


6,2 *

Čína 5,8 *

USA 1,7

Rusko

Čína i USA mají významné rezervy při realizaci politiky snižování emisí

Japonsko

1,2

Indie

1,2 0,8

Německo Kanada

0,6

Británie

0,6

J. Korea

0,5

Itálie

0,5

* pro USA a Čínu údaje z roku 2006, pro ostatní z roku 2005 Graf č. 247: Desítka největších znečišťovatelů (rok 2005 v miliardách tun CO2). Zdroj: [104] 30 28

Globální emise trvale rostou. Svět hledá recept „Jak tento trend zvrátit“ a ČR se připojuje

28,2 26,6

26 24,3

24 22

22,8

23,5

1998

2000

22,6

20,8

21,3

21,1

20 1990

1992

1994

1996

2002

2004

2006

Graf č. 248: Globální emise vznikají spotřebou a spalováním fosilních paliv (v miliardách tun) Zdroj: [174] 20

18,3

17,7

16,9 16,4 15,5

14,4

12,8

12,3 10,3

10

11,3 7,8

8

0

Dlouhodobý normál (stupně Celsia)

10/07

9/07

8/07

7/07

6/07

5/07

4/07

3/07

-5

-1

-1,1 2/07

-2,8

2,3

-0,9

3 2,5 -1,1

-2,8 3/08

1,4

1,3

2/08

2,7

2,5

1/08

2,8

12/07

3,2

7,2

11/07

5

7,3

5,1

4/08

15

1/07

Zdá se, že znečištěné prostředí má vliv na průběh průměrné teploty vzduchu. Oteplení země má v současnosti kladný gradient

18,1

Průměrná teplota vzduchu (stupně Celsia)

Graf č. 249: Podnební změny v ČR Zdroj: [295] 244

7,3


Světové ekonomické fórum vydává od roku 2002 ve dvouleté periodicitě dokument „Lisbon Review“. Tento dokument z roku 2006 ukazuje, že ČR i nadále zaostává v plnění Lisabonské strategie za průměrem EU-15 i EU-27. Zvlášť nepříznivá je situace začínajících firem, kde se ČR umístila až na 21. pozici. Nepříznivě jsou hodnoceny také finanční služby a především složitý přístup firem k rizikovému kapitálu. Informační společnost Inovace, výzkum a vývoj Liberalizace Síťová odvětví Efektiv. a int. fin. služby Podnikové prostředí Sociální začlenění Udržitelný rozvoj Celkem

CZ 4,10 3,85 4,96 5,16 4,84 3,99 4,44 4,90 4,53

FI62 5,41 5,90 5,58 5,93 6,29 5,24 5,35 6,23 5,74

EU-1263 4,02 3,56 4,37 4,59 4,84 4,14 3,95 4,22 4,21

EU-15 4,83 4,62 5,19 5,76 5,99 4,82 4,60 5,47 5,16

ČR zaostává v plnění Lisabonské strategie za průměrem EU 15 i EU 27

EU-27 4,47 4,15 4,83 5,24 5,48 4,51 4,31 4,91 4,74

Tabulka č. 160: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) Zdroj: [73]

Následující graf ukazuje, že v současnosti Česká republika přechází z fáze konkurenceschopnosti tažené efektivností do fáze konkurenceschopnosti tažené inovacemi. Oproti roku 2004 šetření WEF ukazuje, že došlo k mírnému zlepšení situace. Mimo WEF lze získat informace o Instituce konkurence schopnosti ČR Inovačnost Infrastruktura v ročence světové konkurenceschopnosti (World Podniková Makroekonomika Competitivenes Yearbook). Tuto sofistikovanost ročenku publikuje Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Zdraví a základní Lausanne (IMD), který řadí země vzdělání Technologická podle jejich schopností vytvářet a připravenost Vyšší a další rozvíjet prostředí, která podporuje Efektivnost vzdělávání konkurenceschopnost podniku. FIN 2006 ČR 2004 ČR 2006 Sledovány jsou čtyři základní faktory: ekonomická výkonnost, Graf č. 250: Skóre pilířů konkurenceschopnosti efektivnost vlády, efektivnost WEF podniků a infrastruktura. Dále se Zdroj: [73] každý faktor člení na pět subfaktorů. Analýza v roce 2007 hodnotí 55 zemí a u každé země 323 kritérií rozdělených podle čtyř hledisek: • ekonomická • efektivnost vlády • efektivnost firem • infrastruktura

62

FI - Finsko EU-12 – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojené království, Řecko, Portugalsko, Španělsko

63

245

ČR přechází do fáze konkurenceschopnosti tažené inovacemi


Následující graf ukazuje stále ještě neutěšenou pozici ČR v této oblasti v roce 2007. Ani v roce 2007 není stále konkurenceschopn ost uspokojivé

DK

92

NL

86 84

SE

83

AT IE

82 78

DE

77

FI UK

75 74

EE

72

BE FR

63 61

ES

61

LT

60

CZ SK

58 58

HU

57

GR PT

56 55

SI

49

BG

48

IT

47

RO

43

PL

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Graf č. 251: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) Zdroj: [96] Index globální konkurenceschopnost zavedl profese Kolumbijské univerzity Xaver Sala - Martin

Od roku 2005 index světové konkurenceschopnosti ČR klesá

Světové ekonomické fórum dne 31. 10. 2007 uveřejnilo zprávu Global Competitiveness report 2007-2008 v Ženevě, v níž konstatuje, že ČR je v roce 2007 dokonce méně konkurenceschopná než v roce 2006. ČR se umístila na 33. místě. Výzkum probíhal ve 13 zemích u 11 000 manažerů. Index globální konkurenceschopnosti vyvinulo Světové ekonomické fórum ve spolupráci s profesorem Kolumbijské univerzity Xaverem Salou-i-Martinem a poprvé jej představilo v roce 2004. Celkem se žebříček zakládá na porovnání dvanácti faktorů: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví a základní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, efektivita trhu zboží, efektivita trhu práce, stupeň vývoje finančních trhů, stupeň vývoje technologií, velikost trhu, stupeň vývoje firem a inovace. V druhé části zprávy se pak hodnotí i specifické faktory u firem. Výstupem výzkumu je následující tabulka. Pořadí 2007 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Pořadí 2006 1. 4. 3. 9. 7. 6. 8. 5. 2.

Pořadí 2005 1. 4. 3. 7. 6. 2. 5. 10. 9.

246

Země USA Švýcarsko Dánsko Švédsko Německo Finsko Singapur Japonsko Velká Británie

Konkurenceschopnost České republiky 10. … 33. 34. 39. 41. 45. 47. 51. 73. 79. 131.

11.

11.

Nizozemí

31. 35. 40. 37. 44. 38. 45. 69. 74. 121.

29. 48 30 36. 39 35. 43 68 61 117

Česká republika Čína Slovinsko Slovensko Lotyšsko Maďarsko Polsko Ukrajina Bulharsko Čad

Tabulka č. 161: Index světové konkurenceschopnosti

Budoucnost patří zemím, které mají strategii rozvoje založenu na inovacích

3,26

3,19

3,14

Malta

Lotyšsko

Rumunsko

3

2,93

3,35

3,3 Kypr

Řecko

Litva

3,47

3,43

Polsko

3,5 Itálie

3,68

3,51

Španělsko

3,81

3,71 Slovinsko

3,82 Maďarsko

Portugalsko

4

3,83

4,08

3,98

EU-27

Česká republika

4,54 Irsko

4,36

4,59 EU-15

4,68

4,65

Belgie

Rakousko

4,89

4,8

Velká Británie

Francie

4,9

5

Nizozemsko

5,44 5,0

5,56

5,51

Finsko

6

Německo

Slabá konkurenceschopnost ČR vyplývá také z nedostatečně rozvinutého inovačního potencionálu. Následující graf výstižně ukazuje, že v oblasti inovačního potenciálu vykazuje ČR vůči rozvinutým zemím zpoždění.

2

Graf č. 252: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) Zdroj: [96]

247

Bulharsko

Slovensko

Estonsko

Lucembursko

Dánsko

0

Švédsko

1


Následující graf porovnává ukazatele podnikatelského prostředí ČR a SR. Inovační potenciál významně ovlivňuje dakší rozvoj makroekonomický ch indikátorů

10,3

207,7

52,5 36,8

5,4

91,8

Počet obyvatel (v milionech) Slovensko

Česko

Ekonomika podle HDP (v mld. eur) Slovensko

20120

Česko

781

Vzestup HDP do roku 2000 (v %) Slovensko

Česko

10

597

5

17000

Graf č. 253 komparuje hospodářský obrat ČR a SR

HDP na obyvatele (eur) Slovensko

Česko

Průměrná mzda (eur) Slovensko

Česko

42,4

6

Letošní míra nezaměstnanosti (roč. průměr v %) Slovensko

Česko

76,7

3,8 69,7

36,9

Letošní míra inflace (roč. průměr v %) Slovensko

Česko

Veřejné výdaje k HDP (v %) Slovensko

Česko

Vývoz k HDP (v %) Slovensko

Česko

Graf č. 253: Hospodářský obraz Slovenska ve srovnání s Českem Zdroj: [189] V ČR se konkurenceschopnost regionů NUTS 3 významně liší

Dosud jsme hodnotili konkurenceschopnost celé ČR. V další části textu uvádíme hodnocení konkurenceschopnosti regionů NUTS364. K hodnocení konkurenceschopnosti regionů používáme tří složek: 64

NUTS 3 - Jednotka odpovídá úrovni nejnižšího územně správního regionu státní správy(okresy).U menších států Evropské unie se velikost pohybuje mezi 200-400 000 obyvatel. Rozloha jednotek se pohybuje mezi 1 000-3 000 km2. I tyto jednotky mají přímou návaznost na Strukturální fondy Evropské unie. NUTS byl zaveden Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat) pro potřeby statistického sledování a zpracovávání analýz sociální a ekonomické situace v jednotlivých regionech a pro samotné potřeby regionální politiky. 248


• ekonomické výkonnosti • inovační výkonnosti • kvality života V násleudjící tabulce uvádí zdroj [73] celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR. Úroveň (2005) Hodnota Pořadí 84 1 69 2 63 4 60 5 13 14 22 13 42 10 54 7 54 8 60 6 69 3 38 11 44 9 28 12

PHA STC JHC PLZ KVA UNL LIB KVH PAR VYS JHM OLO ZLI MVS

Úroveň (2001-2005) Hodnota Pořadí 51 7 65 1 48 11 60 3 24 14 40 13 48 9 52 6 48 10 61 2 51 8 55 4 53 5 45 12

Tabulka č. 162: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR Zdroj: [73]

Ekonomickou výkonnost krajů ČR v následujícím grafu hodnotíme podle indexu ekonomické výkonnosti, který vychází z HDP/na obyvatele, produktivity práce, míry nezaměstnanosti a tvorby hrubého fixního kapitálu. 100

PHA

50

Inovační výkonnost

PAR JHM

LIB

STC VYS ZLI JHC

OLO KVA

UNL

MVS

PLZ

KVH

Ekonomická výkonnost

0 0

50

100

Graf č. 254: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005) Zdroj: [73]

Vztah úrovně a dynamiky ekonomické výkonnosti krajů ČR ukazuje následující graf.

249

Nejvyšší ekonomickou výkonnost má v ČR Praha


100 90

STC PLZ

80 70 60

dynamika

Ekonomická výkonnost krajů ČR je jedním z faktorů, na jehož základě vyhodnocují lidé v %CR kraje podle příznivosti pro jejich život.

MVS

UNL

50

JHC

KVH

OLO

PHA

PAR

40

JHM

ZLI

VYS

30

LIB

20

KVA

10 0 0

10

20

30

40

50

úroveň

60

70

80

90

100

Graf č. 255: Úroveň a dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR (percentily, 2001-2005) Zdroj: [73]

Hospodářské noviny zveřejnily výsledky průzkumu, kde se žije v ČR nejlépe.

Agentura Median Provedla průzkum 650 dotázaných s otázkou „kde chcete bydlet?“. 0,1 0,0

0,1 0,2

0,3

0,4

V bytě v centru města

Celkové pořadí

1

Město

Liberec

Ovzduší* Nezaměstnanost Kriminalita Platy Školy** Výdaje na kulturu Porodnost*** Zeleň**** Délka života***** Atraktivita bydlení

7 10 10 8 2

2 Hradec králové 3 5 3 17 4

3

4

Praha

Jihlava

4 1 20 1 13

9 6 1 14 19

5 České Budějovice 11 2 15 15 6

5

6

7

8

9

10

Zlín

Brno

Opava

Plzeň

Kladno

13 7 4 16 8

1 10 19 13 9

2 14 2 4 1

12 3 16 3 14

8 9 12 2 12

20

1

11

10

2

12

18

6

14

5 2

8 9

11 17

1 7

5 12

16 5

7 14

10 20

20 11

13 7

10

1

2

6

7

7

3

11

6

12

8

7

1

8

3

9

2

11

6

10

V bytě, ale mimo centrum V domku na okraji/v blízkosti většího města V domku mimo město, např. na vesnici V domku n samotě Jiné

Češi milují setelity

Celkové pořadí

11

12

Město

Pardubice

Frýdek Místek

Olomouc

16 4 5 18 11

19 13 7 4 3

10 8 14 20 7

14 Ústí nad Labem 17 17 11 9 10

4

19

9

18 16

2 6

4 4

Ovzduší* Nezaměstnanost Kriminalita Platy Školy** Výdaje na kulturu Porodnost*** Zeleň**** Délka života***** Atraktivita bydlení

13

15

16

17

18

19

20

Děčín

Karlovy Vary

Teplice

Karviná

Ostrava

Most

5 16 8 9 16

6 12 6 19 20

15 18 13 9 5

14 19 17 4 17

20 15 18 4 15

18 20 9 9 18

3

17

7

15

8

16

13

4 18

3 4

15 1

19 3

8 15

17 10

14 13

11 19

12

9

16

17

14

19

17

15

20

17

5

15

14

12

16

13

12

18

Tabulka č. 163: Kde se v Česku žije nejlépe 2007 (pořadí podle umístění v jednotlivých kritériích kvality života) Zdroj: [148]

250


Město 1. Curych 2. Vídeň 3. Ženeva 4. Vancouver 5. Auckland 6. Düsseldorf 7. Mnichov 7. Frankfurt 9. Bern 10. Sydney

Země Švýcarsko Rakousko Švýcarsko Kanada Nový Zéland Německo Německo Německo Švýcarsko Austrálie

Index 2008 108,0 107,9 107,9 107,6 107,3 107,2 107,0 107,0 106,5 106,3

Pořadí v roce 2007 1. 3. 2. 3. 5. 5. 8. 7. 9. 9.

Index 2007 108,1 107,7 108,0 107,7 107,3 107,3 106,9 107,0 106,5 106,5

Tabulka č. 164: Města kde se podle manažerů a statistických údajů žije nejlépe Zdroj: [153]

Závěrem kapitoly popisujeme konkurenceschopnost jednotlivých krajů ČR prostřednictvím vybraných výkonových indikátorů.

Obr. č. 41: Okresy a kraje ČR Zdroj: [118]

251


9,8

Ústecký

8,3

Moravskoslezský Karlovarský

-0,1 -0,3

6,6

-0,4

Olomoucký

6,0

-0,5

Jihomoravský

6,0

-0,3

5,8

Liberecký Zlínský

-0,5

5,3

Průměr ČR

-0,5

5,2

-0,4

4,8

Vysočina

-0,4

4,6

Pardubický Královehradecký

-0,1

4,0

-0,4

3,9

Plzeňský

-0,4

3,8

Jihočeský

-0,4

3,7

Středočeský Praha

-0,6

2,0 0,0

2,0

-0,6

4,0

6,0

8,0

Graf č. 256: Nezaměstnanost v krajích ČR (první polovina 2008) Zdroj: [194]

Obr. č. 42: Počty lékařů v ČR a krajích na 100 000 (14. 7. 2008) Zdroj: [294]

252

10,0

12,0

Konkurenceschopnost České republiky •

Praha

V roce 2005 žilo v Praze 11,5 % obyvatel ČR. Pracovalo zde 15,2 % pracovních sil a vytvořilo se zde dokonce 24 % HDP celého státu. Praha má druhou nejvyšší dynamiku růstu v ČR s nárůstem o 47,5 % (po Středočeském kraji). Podle Eurostatu 2004 je Praha 12 nejbohatším regionem NUTS II65 v EU a dosáhla 157 % průměru EU HDP na obyvatele ve standardu kupní síly. Praha má nejmenší míru nezaměstnanosti (2,7 % v roce 2006). Také v ukazatelích inovační výkonnosti v přepočtu na obyvatele Praha v rámci regionů ČR vede. Ve věku 50 – 59 let byla k 31. 12. 2007 v Praze 5520 nezaměstanných z celkového počtu 17363 nezaměstnaných osob.

146

Produkt. Práce Nezaměstnanost

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

209

HDP na obyv.

35 115

THKF v % HDP

156

Výdaje na V a V

223

PZI v % HDP 199

VŠ vzdělání 91

HPH v high-tech

231

Trestné činy

223

Enise znečištění

Poznámka: Údaje roku 2006 – nezaměstnanost (registrovaná míra), VŠ vzdělaní (v % pracovních sil), trestné činy (na obyvatele). Emise znečištění (v úhrnu oxid siřičitý, dusíku a uhelnatý v t na km2) za rok 2004, ostatní 2005. Výdaje na výzkum a vývoj a HPH v high-tech v % HDP. Pramen: ČSÚ, MPSV, ČNB, Policejní prezídium ČR, ČHMÚ

Graf č. 257: Pozice hl. m. Prahy v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Praha se podle hodnocení konzultační agentury Mercer zařadila mezi nejdražší města světa. Umístilo se ve srovníní 200 základních položek (bydlení, doprava, jídlo, oblečení, zábava, atd.) v roce 2008 na 29. místě (v roce 2007 to bylo 49. místo). Pořadí 08/07 1./1. 2./4. 3./2.

Město Moskva Tokio Londýn

Index živ. Nákl. 142,0 127,0 125,0

65

NUTS I Odpovídá úrovni středního článku územně správního členění státu.Velikost se pohybuje v počtu obyvatel mezi 1-2miliony obyvatel. Rozloha se pohybuje u menších států mezi 3 000 –10 000km2. Mají přímou vazbu na Strukturální fondy Evropské unie. V ČR se nachází celkem 8 územních jednotek NUTSII (včetně hl. m. Prahy): Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravsko-Slezsko a Praha. Královéhradecký kraj tvoří společně s Pardubickým a Libereckým krajem region soudržnosti NUTS II Severovýchod 253

Konkurenceschopnost České republiky 4./10. 5./3. 6./5. 7./6. 8./¨7. 9./9. 10./11. 22./15. 29./49. 35./67. 45./31.

Oslo Soul Hongkong Kodaň Ženeva Curych Milán New York Praha Varšava Bratislava

118,3 117,7 117,6 117,2 115,8 112,7 111,3 100,0 96,0 95,0 90,6

Tabulka č. 165: Nejdražší města světa Zdroj: Praha stoupá v pořadí drahoty. Hospodářské noviny, 25. – 27. 7. 2007, str. 17.

Praha Počet obyvatel (30. 6. 2008) Průměrná měsíční nominální mzda Za 1. pololetí 2008 Míra nezaměstnanosti v % k 30. 9. 2008 Volná pracovní místa k 31. 10. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

1 223 368 28 616 2,1 28 503 210,6

* průměr HDP na obyvatele v ČR = 100%

•

Ing. Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje od 2005 do 2008

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Středočeský kraj

Svoji rozlohou je Středočeský kraj největším v ČR. Působí jako zdroj pracovních sil pro Prahu (90 000 obyvatel Středočeského kraje, tj. 16,3 % zaměstnaných Středočechů dojíždí do Prahy). Kraj má vysokou dynamiku vývoje ekonomické výkonnosti. HDP vzrostla v létech 1995 – 2005 o 51 %, což je nejvíce ze všech krajů ČR. V kupní síle (PPS) dosáhl kraj v roce 2004 na 70 % průměru EU na jednoho obyvatele. Kraj má nízkou míru nezaměstnanosti (v roce 2006 to bylo 5,3 %). Hospodářství kraje je charakteristické průmyslovou výrobou (největším odvětvím je automobilový průmysl), je zajímavé, že výdaje na výzkum a vývoj jsou 86,9 % hrazeny podnikatelským sektorem. Dobré výsledky má přesto, že se s 11 procenty pracovní síly s vysokoškolským vzděláním v roce 2006 řadí mezi podprůměrné (4. nejhorší místo). Kvalita života v jednotlivých částech tohoto kraje vykazuje významné rozdíly.

MUDr. David Rath, hejtman Středočeského kraje od 2008 do 2011

254


93

HDP na obyv.

107

Produkt. Práce 69

Nezaměstnanost

110

THKF v % HDP

194

Výdaje na V a V 103

PZI v % HDP 78

VŠ vzdělání

154

HPH v high-tech 97

Trestné činy 77


Graf č. 258: Pozice Středočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Středočeský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

1 175 254 21 628 4,2 21 287 90,4

* průměr HDP na obyvatele v ČR = 100% •

Zdroj: MPSV, ČSÚ


Moravskoslezský kraj je nejlidnatější (1,3 mil. obyvatel) a protože je rozlohou až na 6. místě, má druhou nejvyšší hustotu zalidnění po Praze (241 obyvatel na km2). HDP kraje se v letech 1999 – 2005 zvýšil o 17,5 %, což představuje pátý nejhorší výsledek v rámci krajů ČR. Kraj dosahuje jen 61,1 % kupní síly průměru EU v HDP na obyvatele.Také míra investic byla ještě v roce 2006 nízká. Míra nezaměstnanosti v roce 2006 byla druhá nejvyšší v ČR (po Ústecku) svoji hodnotou 12,6 %. Kraj vykazuje nejvyšší úbytek obyvatelstva stěhováním, když se v létech 1996 – 2006 jeho populace snížila o 1,02 %. Celkové pořadí

Podnikatelské prostředí

Kvalita lokality

Pracovní trh

1. Opava 2. Odry 3. Frýdlant nad

1. 15. 3.

7. 5. 4.

3. 9. 6.

255

Kvalita veřejné správy 2. 3. 9.

Cenové podmínky 12. 13. 4.

Průzkum mezi podnikateli 19. 7. 20.

Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezskéh o kraje od 2005 do 2008


Ing. Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje od 2008 do 2011

Ostravicí 4. Ostrava 5. Havířov 6. Nový Jičín 7. Krnov 8. Hlučín 9. Bohumín 10. Kravaře 11. Bílovec 12. Bruntál 13. FrýdekMístek 14. Frenštát pod Radhoštěm 15. Bosňany 16. Blatná 17. Týn nad Vltavou 18. Třinec 19. Rýmařov 20. Český Těšín 21. Orlová 22. Karviná

2. 15. 6. 6. 12. 14.

18. 15. 8. 12. 10. 20.

15. 15. 17. 7. 4. 14.

8. 1. 7. 13. 6. 5

8. 5. 9. 7. 18. 1.

5. 12. 7. 1. 14. 11.

18. 11. 6.

17. 11. 1.

1. 20. 5.

22. 10. 20.

10. 11. 17.

2. 3. 21.

5.

13.

10.

11.

22.

9.

4.

2.

13.

21.

20.

10.

10. 21.

8. 16.

18. 2.

12. 18.

14. 14.

13. 18.

20.

3.

10.

15.

16.

16.

9. 19.

13. 6.

8. 12.

18. 17.

21. 3.

6. 22.

13. 22. 17.

21. 22. 19.

22. 21. 18.

16. 4. 14.

6. 2. 19.

4. 14. 17.

Tabulka č.166 : Město pro byznys – nejlepší město Moravskoslezského kraje Zdroj: [72]

Moravskoslezský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

1 249 290 20 069 9,3 12 026 85,9


82

HDP na obyv.

91

Produkt. Práce

164

Nezaměstnanost 88

THKF v % HDP Výdaje na V a V PZI v % HDP

51 60

VŠ vzdělání

83

HPH v high-tech

80

Trestné činy

Zdroj: MPSV, ČSÚ

90


Graf č. 260: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) (2006) 256 Zdroj: [96]

413

Konkurenceschopnost České republiky •

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj je druhým největším krajem v ČR s nízkou hustotou zalidnění. Od roku 1995 do roku 2005 k lesl podíl Jihočeského kraje na HDP ČR z 5,7 % na 5,5 %. Podle Eurostatu dosahuje v roce 2004 Jihočeský kraj 69,9 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS 2004. V rámci ČR je to 89 % průměru. Na území kraje se nachází jaderná elektrárna Temelín. Celkové pořadí 1. České Budějovice 2. Písek 3. Tábor 4. Strakonice 5. Vimperk 6. Třeboň 7. Jindřichův Hradec 8. Milevsko 9. Trhové Sviny 10. Dačice 11. Soběslav 12. Kaplice 13. Prachatice 14. Česká Krumlov 15. Bosňany 16. Blatná 17. Týn nad Vltavou


Kvalita lokality

Pracovní trh

Cenové podmínky

2.

Kvalita veřejné správy 2.

16.

Průzkum mezi podnikateli 7.

1.

3.

6. 3. 2. 4. 9. 7.

8. 14. 15. 1. 3. 7.

11. 4. 7. 16. 5. 3.

1. 5. 3. 6. 4. 7.

3. 5. 9. 2. 13. 14.

5. 4. 8. 16. 11. 6.

15. 17. 14. 13. 9. 16. 4.

12. 6. 11. 13. 10. 5. 2.

1. 8. 9. 13. 17. 15. 14.

9. 15. 14. 13. 8. 10. 12.

1. 4. 7. 6. 10. 11. 17.

17. 2. 1. 9. 13. 12. 14.

11. 7. 12.

16. 9. 17.

5. 12. 10.

11. 16. 17.

14. 12. 8.

10. 14. 3.

Tabulka č. 167: Město pro byznys – nejlepší město Jihočeského kraje Zdroj: [224]

89

HDP na obyv.

90

Produkt. Práce 74

Nezaměstnanost

117

THKF v % HDP Výdaje na V a V

70

PZI v % HDP

70 94

VŠ vzdělání 90

HPH v high-tech 78

Trestné činy Enise znečištění

35

Graf č. 261: Pozice Jihočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96] 257

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje od 2005 do 2008

Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje od 2008 do 2011


Kraj má čtvrtou nejnižší míru nezaměstnanosti v ČR (5,7 % v roce 2006). Největšími odvětvími v kraji jsou stavebnictví (7,9 %), výroba elektřiny (6,5 %) a zemědělství (5,5 %). V investicích zaostává za průměrem krajů ČR. Jihočeský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

630 006 19 113 4,6 7 011 90,1


MUDr. Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje od 2005 do 2008

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj v roce 1999 – 2005 zaznamenal čtvrtý nejvyšší nárůst HDP v ČR (ve stálých cenách o 31 %). Podle EUROSTAT dosahuje v roce 2004 Plzeňský kraj 69,6 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS. V rámci ČR je to 96 % průměru krajů v roce 2005. Kraj vykázal průměrný příliv přímých zahraničních investic, které byly navíc dobře nasměrovány do výstavby nových průmyslových závodů. Má malou míru registrované zaměstnanosti (5,6 %, třetí nejlepší v ČR v roce 2006). Největšími odvětvími v kraji jsou stavebnictví se 7,3 % a výroba potravin se 6,5 % podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v kraji v roce 2005. Mezi průmyslovými odvětvími následují výroba kovodělných výrobků s 4,3 %, výroba elektřiny a elektrotechnický průmysl (shodně se 3,3 %). Výdaji na výzkum a vývoj ve výši 0,74 % HDP je kraj až na 11. místě. 96

HDP na obyv.

93

Produkt. Práce 73

Nezaměstnanost Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., hejtman Plzeňského kraje od 2008 do 2011

100

THKF v % HDP 52

Výdaje na V a V

63

PZI v % HDP

82

VŠ vzdělání

93

HPH v high-tech 77


46

Graf č. 262: Pozice Plzeňského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

258


Plzeňský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

554 537 20 046 4,4 15 094 93,6


•

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj je nejméně lidnatým krajem ČR a třetím nejmenším co do rozlohy. Významným potencionálem regionu je cestovní ruch a lázeňství. HDP kraje se ve stálých cenách v roce 2005 pohyboval jen 3 % nad úrovní roku 1995. Podíl na tvorbě HDP České republiky se snížil z 2,8 % na 2,3 %. Podle EUROSTAT dosahuje v roce 2004 Karlovarský kraj a Ústecký kraj (které tvoří region NUST 2 Severozápad) 60,7 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS, v rámci ČR je to 78 % průměru v roce 2005. Nezaměstnanost je třetí nejvyšší v ČR (9,2 % v roce 2006). Na Karlovarsku se v letech 2000 –2006 zvýšila zhruba o 15 %. Největšími odvětvími v průmyslu jsou těžba uhlí se 7,9 %, výroba skla a keramiky se 4,6 % a výroba kovodělných výrobků se 3,8 % podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2005. Významné je zastoupení odvětví pohostinství a ubytování – 4 %, tj. největší podíl ze všech krajů. Kraj ve výdajích na výzkum a vývoj zaujímá v rámci ČR posle dní místo (0,11 % podílu na HDP) a zaujímá také poslední místo v podílu počtu vysokoškoláků na pracovní síle (8,2 %). V těchto ukazatelích se odráží málo vyspělá průmyslová základna a absence univerzit. 78

HDP na obyv.

76

Produkt. Práce

120

Nezaměstnanost 111

THKF v % HDP Výdaje na V a V PZI v % HDP VŠ vzdělání HPH v high-tech

JUDr. Josef Pavel, hejtman Karlovarského kraje od 2005 do 2008

8 47 58 56 95

Trestné činy

114


Graf č. 263: Pozice Karlovarského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96] 259

PaeDr. Jozef Novotný, hejtman Karlovarského kraje od 2008 do 2011


Karlovarský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

304 602 18 139 7,4 3 809 76,3


Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje od 2005 do 2008

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Ústecký kraj

Průmyslová výroba Ústeckého kraje je zaměřena na těžbu uhlí (4,6 %), chemický průmysl (5,5 %) a výrobu elektřiny (9,5 %). Populace obsahuje významné procento Romů. HDP Ústeckého kraje vzrostl v letech 1995–2005 o pouhých 7,9 %, což je po Karlovarském kraji druhý nejhorší výsledek v zemi. Podle Eurostatu dosahuje v roce 2004 Karlovarský kraj a Ústecký kraj (které tvoří region NUST 2 Severozápad) 60,7 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS. V kraji je vysoká míra nezaměstnanosti. V roce 2006 to bylo 13,8 %. Největší podniky v kraji jsou Mostecká uhelná (4 600 zaměstna nců), Severočeské doly 3900 zaměstnanců), Chemopetrol (2700 pracovníků), ČEZ (2100 zaměstnanců). Kraj vykazuje podprůměrnou úroveň kvality lidského kapitálu a přesto zaujímá předposlední místo ve výdajích na výzkum a vývoj v relaci na HDP (0,3 %) v ČR. Počet obyvatel se v roce 2001 – 2005 zvýšil. 81

HDP na obyv.

88

Produkt. Práce

180

Nezaměstnanost 95

THKF v % HDP Výdaje na V a V Jana Vaňhová, hejtman Ústeckého kraje od 2008 do 2011

PZI v % HDP VŠ vzdělání HPH v high-tech Trestné činy

21 64 61 87 122 346


Graf č. 264: Pozice Ústeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

260


Ústecký kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

823 265 19 569 10,9 6 555 80,7


Zdroj: MPSV, ČSÚ

Liberecký kraj

Po Praze je Liberecký kraj co do rozlohy nejmenším regionem v ČR a počtem obyvatel druhý nejmenší po Karlovarsku. 78 % obyvatelstva žije ve městech. Za období 1995 – 2005 vykázal kraj podprůměrné tempo růstu, když se HDP zvýšil ve stálých cenách jen o 16,5 %. Mezi léty 1995 – 2005 také došlo k poklesu podílu regionu na tvorbě HDP ČR z 3,8 % na 3,3 %. Na úrovni celku NUTS 2 tvoří Liberecko spolu s Královéhradeckým a Pardubickým krajem tvoří NUTS 2 region Severovýchod HDP na obyvatele v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % průměru EU, což představuje mírně podprůměrnou úroveň mezi mimopražskými NUTS 2. Ta se pohybuje od 59,8 % do 69,9 % průměru EU. Kraj zaznamenal v roce 2005 relativně vysoký příliv zahraničních investic – v poměru k HDP to bylo 46,4 % (třetí nejvyšší hodnota po Praze a Středočeském kraji). Registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2006 činila 7 % a odpovídala průměru ČR. Největším odvětím průmyslu byla výroba aut a automobilových dílů 7,8 %, výroba skla (5,5 %), výroba nábytku, šperků hudebních nástrojů a hraček (4, 6 %) a výroba (4,5 %) na tvorbě HPH. Je zajímavé, že přesto že má kraj největší podíl lesů 44,4 % rozlohy, zaujímá zemědělství a lesnictví ve svém podílu jen 1,6 % na tvorbě HPH. V kraji zaznamenal útlum textilní a sklářský průmysl. Největšími zaměstnavateli jsou Preciosa (4 000 zaměstnanců) a Delphi Packard Electric (2 600 zaměstnanců). Kraj zaujímá nadprůměrné postavení v inovační výkonnosti a slušné 6. místo ve výdajích na výzkum a vývoj (1,12 % HDP).

261

Petr Skokan, hejtman Libereckého kraje od 2005 do 2008

Bc. Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje od 2008 do 2011


80

HDP na obyv.

84

Produkt. Práce

92

Nezaměstnanost

89

THKF v % HDP 79

Výdaje na V a V

92

PZI v % HDP 69

VŠ vzdělání

123

HPH v high-tech 105

Trestné činy 64


Graf č. 265: Pozice Libereckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Liberecký kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

430 774 21 692 6,0 4 578 84,7


•

Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje od 2005 do 2008

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Královehradecký kraj

Kraj má významné postavení v zemědělské produkci a v cestovním ruchu. 68 % populace kraje žije ve městech. Kraj zaznamenal po středních Čechách a Praze 3. největší přírůstek HDP v letech 1995-1999 (o 24,9 %). V roce 2005 vzrostl HDP o 6,7 %. V letech 1995 – 2005 došlo k poklesu podílu kraje na tvorbě HDP ČR z 5 % na 4,8 %. Na úrovni celku NUTS 2 tvoří Královéhradecký kraj spolu s Libereckým a Pardubickým krajem region Severovýchod. HDP na obyvatele v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % průměru EU, což představuje mírně podprůměrnou úroveň mezi mimopražskými celky NUTS II (příčinou je především horší ekonomická úroveň dvou zbývajících krajů). Samotný Královéhradecký kraj jako NUTS 3 dosahuje 89 % prům ěru ČR v HDP na obyvatele. Kraj zaujímá poslední místo jak v podílu tvorbu hrubého fixního kapitálu na HDP (18,1 %), tak v přílivu přímých zahraničních investic v roce 2005 17,3 %. Naopak má pátou nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2006 (6,3 %).

262


Nejvýznamnějšími výrobci je automobilová výroba (5 %), kovodělný průmysl (3,8 %). Podíl zemědělství a lesnictví činil v roce 2005 2,1 % HDP. Škoda Auto zaměstnávala 2 300 zaměstnanců a Rubena 2 200 zaměstnanců. Průměrného postavení dosáhl kraj v oblasti inovační politiky i oblasti lidských zdrojů. Má vysoký podíl vysokoškoláků na pracovní síle – 13,8 % což je třetí místo mezi kraji v ČR v roce 2006. 89

HDP na obyv.

90

Produkt. Práce 82

Nezaměstnanost 73

THKF v % HDP 58

Výdaje na V a V 34

PZI v % HDP

98

VŠ vzdělání

112

HPH v high-tech 64

Trestné činy 58


Graf č. 266: Pozice Královéhradeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Královehradecký kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

549 643 18 601 4,5 5 721 86,9


•

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Pardubický kraj

Pardubický kraj má zemědělský charakter. Rozhodujícími odvětvími v průmyslu je výroba strojů a přístrojů, (4,8 %) a kovodělný (3,9 %). HDP se v letech 1995 – 2005 zvýšil 21,4 %. V tomto období však došlo k poklesu podílu kraje na HDP ČR ze 4,4 % na 4,1 %. Na úrovni regionu NUTS 2 vytváří Pardubický kraj spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem oblast Severovýchod. HDP na obyvatele v paritě kupní síly zde dosahuje 63,7 % průměru EU, což představuje mírný podprůměr. Jako region NUTS 3 Pardubický kraj dosahoval v roce 2005 úrovně 263

Bc. Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje od 2008 do 2011


Ing. Ivo Toman, hejtman Pardubického kraje od 2005 do 2008

82 % průměru ČR v HDP na obyvatele. Míra investiční aktivity je nízká, poměr přímých zahraničních investic v roce 2005 byl 29,8 % což je osmá nejvyšší hodnota v ČR. Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2006 6,9 %, což je šestá nejnižší hodnota v ČR. Podíl zemědělství a lesnictví činil v roce 2005 5,3 %. K největším zaměstnavatelům v regionu patří Aliachem (2 900 zaměstnanců, AVX (2 500 zaměstnanců) a Foxconn (2 100 zaměstnanců). Na výzkum kraj vynakládá 1,35 % HDP v roce 2005, což je 4. místo v ČR. Vysokoškoláci tvoří 12 % pracovní síly, tomu odpovídá 7. místo v ČR. 82

HDP na obyv.

85

Produkt. Práce

90

Nezaměstnanost 79

THKF v % HDP

95

Výdaje na V a V 59

PZI v % HDP

Mgr. Radko Matínek, hejtman Pardubického kraje od 2008 do 2011

85

VŠ vzdělání

124

HPH v high-tech 58

Trestné činy

99


Graf č. 267: Pozice Pardubického kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Pardubický kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

507 751 18 594 5,5 10 928 81,7


Zdroj: MPSV, ČSÚ

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina má vysoký podíl venkovského obyvatelstva. Jen dvě města přesahují 25 000 obyvatel. V letech1995 – 2005 zaznamenal vzestup HDP 33,3 %. Pozitivní vývoj ovlivňuje výroba automobilových dílů koncernu BOSH v Jihlavě. Podíl kraje na tvorbě HDP ČR se v období 1995 – 2005 snížil z 4,4 % na 4,2 %. Region NUST 2 Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj) dosáhl v roce 2004 67,4 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS (4. nejlepší pozice v ČR). Kraj RNDr. Miloš Vystrčil, hejtman kraje Vysočina od 2005 do 2008

264


Vysočina jako NUTS 3 dosahoval v průměru ČR 84% v HDP na obyvatele. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP dosáhl v roce 2005 23,2% (8. nejvyšší hodnota) Přímé zahraniční investice činili v roce 2005 28,3 % HDP, což je 9. místo v ČR. Kraj vykázal také sedmou nejvyšší hodnotu v míře registrované nezaměstnaností – v roce 2006 7,1 %. Výroba aut a dílů pro automobilový průmysl činila v roce 2005 7,2 %, zemědělství 6,9 %. Největším zaměstnavatelem byl BOSH Diesel (4 500 zaměstnanců, a Žďas (3 000 zaměstnanců). Celkové pořadí


Kvalita lokality

Pracovní trh

Cenové podmínky

10.

Kvalita veřejné správy 5.

3.

Průzkum mezi podnikateli 3.

1. Humpolec 2. Žďár nad Sázavou 3. Jihlava 4. Velké Meziříčí 5. Pacov 6. Pelhřimov 7. Třebíč 8. Havlíčkův Brod 9. Moravské Budějovice 10. Bystřice nad Pernštejnem 11. Chotěboř 12. Světlá nad Sázavou 13. Náměšť nad Oslavou 14. Nové Město na Moravě 15. Telč

3.

1.

4.

2.

8.

1.

10.

9.

1. 8. 11. 7. 2.

5. 15. 12. 14. 8.

7. 4. 12. 9. 3.

7. 2. 4. 5. 14.

14. 9. 1. 8. 12.

2. 1. 7. 6. 4.

6.

10.

6.

8.

13.

5.

12.

9.

1.

10.

5.

14.

14.

11.

15.

3.

2.

13.

9.

6.

13.

9.

5.

8.

13.

6.

11.

11.

4.

12.

15.

4.

2.

13.

7.

11.

5.

3.

5.

15.

15.

9.

9.

13.

14.

12.

11.

15.

Tabulka č. 168: Město pro byznys – nejlepší město kraje Vysočina Zdroj: [73] 84

HDP na obyv.

92

Produkt. Práce Nezaměstnanost

93

THKF v % HDP

93 40

Výdaje na V a V

56

PZI v % HDP

81

VŠ vzdělání

111

HPH v high-tech 49


30

Graf č. 268: Pozice kraje Vysočina v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96] 265

MUDr. Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina od 2008 do 2011


Kraj Vysočina Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

511 645 18 964 5,7 5 535 84,3


Ing. Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravského kraje od 2005 do 2008

Jihomoravský kraj

Podíl regionu na tvorbě celostátního HDP se snížil v letech 1995 – 2005 z 10,7 % na 10,2 %. Region NUST 2 Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj) dosáhl v roce 2004 67 % průměru EU v HDP na obyvatele v PPS (4. nejlepší pozice v ČR). Kraj jako NUTS 3,92 % průměru ČR v HDP na obyvatele (4. nejvyšší hodnota). Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HPD ČR je 29,9 % a je to 5. nevyšší hodnota v ČR v roce 2005. Naopak třetí nejhorší místo v roce 2005 zaujal kraj v oblasti přímých zahraničních investic - 19,5 %. V roce 2006 vykázal kraj pátou nejvyšší hodnotu nezaměstnanosti v ČR ve výši 8,8 %.Výroba strojů a přístrojů činí (3,9 %), výroba potravin (3,1 %), zemědělství a lesnictví 3,5 % na HPH. Největším zaměstnavatelem je Tyco Electronics Kuřim (1 900 zaměstnanců). Kraj vykazuje 3. nejvyšší hodnotu podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP (1,54 %), což je třetí místo v ČR. Celkové pořadí

Mgr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje od 2008 do 2011

Zdroj: MPSV, ČSÚ


Kvalita lokality

Pracovní trh

Kvalita veřejné správy 2. 4. 3. 1. 14. 9. 8. 7.

Cenové podmínky

1. Znojmo 8. 4. 1. 2. Břeclav 12. 2. 9. 3. Kyjov 18. 19. 6. 4. Brno 1. 10. 20. 5. Bučovice 10. 7. 8. 6. Hustopeče 14. 15. 2. 7. Hodonín 6. 17. 10. 8. Veselí nad 19. 14. 18. Moravou 9. Boskovice 19. 3. 12. 5. 10. Blansko 16. 1. 7. 6. 11. Kuřim 5. 7. 15. 17. 12. Slavkov u 14. 11. 4. 21. Brna 13. Vyškov 7. 9. 3. 16. 14. Šlapanice 2. 5. 10. 18. 15. Mikulov 16. 16. 16. 11. 16. Rosice 3. 12. 5. 20. 17. Tišnov 9. 5. 19. 13. 18. Ivančice 10. 20. 17. 10. 19. Moravská 21. 18. 13. 12. Krumlov 20. Židlochovice 4. 21. 14. 19. 21. Pohořelice 13. 13. 21. 15. Tabulka č. 169: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje Zdroj: [223] 266

18. 13. 1. 15. 5. 10. 4. 2.

Průzkum mezi podnikateli 5. 4. 17. 14. 3. 1. 16. 2.

13. 21. 8. 5.

10. 15. 6. 9.

11. 19. 7. 11. 16. 16. 3.

12. 18. 8. 21. 13. 11. 19.

9. 20.

20. 7.


HDP na obyv.

92

Produkt. Práce

93 115

Nezaměstnanost 104

THKF v % HDP

108

Výdaje na V a V 39

PZI v % HDP

120

VŠ vzdělání HPH v high-tech

86

Trestné činy

86


24

Graf č. 269: Pozice Jihomoravského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Jihomoravský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

1 132 563 19 879 6,8 16 683 90,9


•

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Olomoucký kraj

V Olomouckém kraji žije ve městech jen 58 % populace regionu. Kraj patří mezi hospodářsky nejslabší regiony v ČR, avšak svým vývojem HDP v letech 1995 – 2005 (růst o 24,4 %) se zařadil na 7. nejlepší místo. V letech 1995 – 2003 měl Olomoucký kraj, mimo roku 1997, nejnižší hodnotu HDP na obyvatele v ČR. Podíl kraje na tvorbě HDP ČR se v letech 1995 – 2005 snížil z 5,3 % na 4,9 %. V rámci NUTS 2 se Olomoucký kraj spojuje se Zlínským krajem jako část celku střední Morava. Bohužel byl tento celek v roce 2004 s 59,8 % na posledním místě v HDP na obyvatele k průměru EU v paritě kupní síly. Jako celek NUTS 3 dosáhl region v roce 2005 jen 78 % průměru ČR v HDP na obyvatele. V roce 2005 byla investiční aktivita slabá a podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP činil jen 9,6 %. V tomto roce také dosáhl kraj druhou nejnižší hodnotu mezi kraji v přímých zahraničních investicích (19,4 % HDP) v ČR. Míra registrované

267

RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje od 2005 do 2008


nezaměstnanost činila v roce 2006 9 %, což byla 4. nejvyšší hodnota v ČR. Výroba potravin činila 5,2 %, výroba strojů a přístrojů 4,3 % a podíl zemědělství a lesnictví 5,5 % podílu na hrubé přidané hodnotě v roce 2005. Největším zaměstnavatel byl Oděvní podnik Prostějov s 3 700 zaměstnanci. Kraj vykazuje dobrou inovační výkonnost. Celkové pořadí Ing. Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje od 2008 do 2011

1. Olomouc 2. Litovel 3. Lipník nad Bečvou 4. Jeseník 5. Šternberk 6. Přerov 7. Uničov 8. Prostějov 9. Šumperk 10. Konice 11. Mohelnice 12. Hranice 13. Zábřeh


Kvalita lokality

Pracovní trh

Cenové podmínky

3. 7.

Kvalita veřejné správy 1. 4.

13. 4.

Průzkum mezi podnikateli 8. 3.

1. 7.

3. 9.

8.

10.

1.

8.

2.

1.

4. 9. 4. 11. 3. 2. 12. 13. 4. 10.

1. 7. 13. 11. 2. 6. 4. 8. 12. 5.

6. 2. 5. 10. 3. 8. 12. 8. 11. 13.

5. 3. 7. 2. 11. 6. 9. 13. 12. 10.

7. 1. 5. 7. 10. 9. 3. 6. 10. 12.

11. 9. 5. 10. 4. 13. 12. 2. 6. 6.

Tabulka č. 170: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje Zdroj: [74]

Olomoucký kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

639 894 18 508 6,9 5 358 74,2


Zdroj: MPSV, ČSÚ

268


78

HDP na obyv.

86

Produkt. Práce

117

Nezaměstnanost 79

THKF v % HDP 67

Výdaje na V a V 39

PZI v % HDP

94

VŠ vzdělání

100

HPH v high-tech 67

Trestné činy 44


Graf č. 270: Pozice Olomouckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

•

Zlínský kraj

Podíl obyvatelstva žijícího ve městech je 61 % (třetí nejnižší hodnota v ČR po kraji Olomouckém a Vysočině. HDP se v letech 1995 – 2005 zvýšil o pouhých 16,7 %. Podíl Zlínského kraje se na tvorbě HDP ČR za období 1995 – 2005 snížil výrazně – z 5,2 % na 4,6 %. V rámci NUTS 2 se Zlínský kraj společně s Olomouckým krajem spojuje do celku střední Morava. Bohužel byl tento celek v roce 2004 s 59,8 % na posledním místě v HDP na obyvatele k průměru EU v paritě kupní síly. Jako celek NUTS 3 dosáhl kraj v roce 2005 čtvrté nejnižší úrovně průměru ČR v HDP na obyvatele (80 %). Přímé zahraniční investice činily v kraji v roce 2005 jen 29,5 %, což představovalo 4. nejnižší hodnotu mezi kraji. Stejnou pozici dosáhl region v roce 2005 v podílu tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP (20,2 %). Míra nezaměstnanosti byla v roce 2006 šestá nejvyšší v ČR (7,8 %). Největšího podílu na tvorbě hrubý přidané hodnoty dosáhla výroba pryže a plastu (9,9 %), výroba strojů a přístrojů 4,2 %. Výroba kůže a obuvi klesla v roce 2005 jen na 0,7 %. Největším zaměstnavatelem je Barum Continental s 3 900 zaměstnanci. Region vynakládá pátý nejvyšší podíl v ČR na výzkum a vývoj na obyvatele (14,1 %) a dosahuje šestý nejvyšší podíl v počtu vysokoškoláků na pracovní síle (v roce 2006 to bylo 12,5 %). V kraji byly zřízeny dvě vysoké školy: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a první soukromá vysoká škola na Moravě, Evropský polytechnický institut, s.r.o. Celkové pořadí 1. Bystřice pod Hostýnem 2. Zlín


Kvalita lokality

Pracovní trh

Kvalita veřejné správy

Cenové podmínky

Průzkum mezi podnikateli

9.

8.

1.

4.

1.

9.

1.

9.

8.

1.

3.

10.

269

Libor Lukáš, hejtman Zlínského kraje od 2005 do 2008

MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje od 2008 do 2011

Konkurenceschopnost České republiky 3. Valašské Meziříčí 4. Otrokovice 5. Vsetín 6. Uherské Hradiště 7. Valašské Klobouky 8. Holešov 9. Luhačovice 10. Kroměříž 11. Vizovice 12. Uherský Brod 13. Rožnov pod Radhoštěm

5.

6.

4.

3.

8.

5.

3. 13.

7. 2.

8. 11.

5. 6.

6. 2.

8. 1.

7.

3.

10.

2.

12.

4.

10.

9.

3.

8.

7.

6.

4. 8. 2. 6. 11.

13. 4. 12. 4. 9.

6. 2. 7. 4. 13.

12. 10. 11. 9. 7.

4. 11. 10. 9. 13.

2. 13. 7. 12. 3.

12.

1.

12.

13.

5.

11.

Tabulka č. 171 : Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje Zdroj: [74]

80

HDP na obyv.

88

Produkt. Práce

101

Nezaměstnanost 81

THKF v % HDP

80

Výdaje na V a V 43

PZI v % HDP

88

VŠ vzdělání

102

HPH v high-tech 52

Trestné činy 47


Graf č. 271: Pozice Zlínského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Zdroj: [96]

Zlínský kraj Počet obyvatel (1. 7. 2007) Průměrná měsíční nominální mzda v r. 2007 Míra nezaměstnanosti v % k 29. 2. 2008 Volná pracovní místa k 29. 2. 2008 HDP na obyvatele v % průměru ČR (2006)

589 839 18 760 6,1 6 674 80,8


Zdroj: MPSV, ČSÚ

270

Závěr

Závěr Závěrem lze konstatovat, že vývoj podnikatelského prostředí v ČR od roku 1998, kdy v ČR přišlo ke změně společenského a hospodářského systému, je úspěšný. Hlavní makroekonomické indikátory jsou uspokojivé. I když se růst HDP ČR zpomaluje, stále ještě vysoce překračuje růst HDP průměru EU a dalších bohatých zemí světa. Rok 2008 byl charakteristický tím, že se v hospodářství zemí světa začíná významně projevovat globální hospodářská krize i tím, že si globální komunita začíná uvědomovat, že světová ekonomika směřuje do recese. Jak uvádí Robert Solov na konferenci Pioneer European Colloguia v Benátkách “realitní investiční horečka způsobená explozí levných hypoték vedla k vytvoření nadbytku realit v USA v hodnotě 3-5 % HND“. Tato situace se potom negativně projevila ve finančním systému. V důsledku jeho globálního propojení se v roce 2008 přelila z USA do EU a ovlivnila i Rusko a Čínu. USA a další země řešily tuto situaci dotováním nejdříve bank, později i podnikové sféry. Padají paradigmata liberální ekonomické teorie, pochybujeme o oprávněnost „homo oeconomicus“ neoklasické ekonomické teorie a posiluje keysiánský přístup nezbytnosti regulace státu. Je zcela jisté, že ke vzniku krize nepřispěla jenom hypotéční krize v USA, ale že jde také o problémy s řízením globálního hospodářství s vysokou mírou vzájemné propojenosti a závislosti, s existující superkonkurencí monopolů a nadbytkem výroby, s vysokým plýtváním zdroji, včetně lidskými, s nově se formujícími principy politického rozdělení světa atd. Globální krize samozřejmě dolehne i na ČR. Nejen dlouhodobý pokles hodnoty dolaru, ale především přechod ekonomiky Německa do recese, byť i krátkodobé se na prosperitě ČR projeví poklesem HDP. Protože však ČR má bankovní systém zdravý a z EU tekou do ekonomiky dotace, lze předpokládat, že ekonomika ČR nebude krizí zasažena tak silně, jako jiné země EU. Nelze však zabránit tomu, aby se nezvýšila nezaměstnanost v důsledku propouštění zaměstnanců ze strany českých i zahraničních firem (Crystalex, Evraz Vítkovice Steel, Ruukki, ArcelorMittal Ostrava, Slezan Frýdek Místek, TON, Magneton atd.). Objevuje se snaha podniků preferovat české pracovníky na úkor imigrantů, zvláště z Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny a Bulharska. I v této situaci mzdy v ČR rostly. Ve třetím čtvrtletí 2008 činili průměrná mzda v ČR 23 144 Kč. Protože snižování mezd je i přes současnou ekonomickou krizi politicky neschůdné, lze očekávat cílené snižování pracovních míst v roce 2009. Ale již rok 2010 by měl ČR vrátit do normálu. Hospodářské noviny dne 2. 12. 2008 uvádí následující názory českých podnikatelů na jejich prosperitu v nejbližším následujícím období:

271

Závěr

Obr. č. 43: Jak se vyvíjejí platy v Česku a s čím je třeba počítat v příštím roce Zdroj: [293]

V oblasti vnitřní i zahraniční politiky byla země ve složité situaci. U zásadních problémů vnitřní i zahraniční politiky se vládnoucí koalice musela opírat o sympatizanty z opozice, protože ani samotné strany koalice nebyly v mnoha zásadních problémech jednotné (výstavba amerického radaru v Brdech, zdravotní reforma, schválení Ústavy EU atd.). V oblasti politické byly nejvýznamnějším překvapením výsledky voleb do krajských zastupitelstev. ODS utrpěla totální debakl, což vedlo nejen k vážným problémům uvnitř této strany, ale též k určitým problémům při realizaci politiky vlády v krajích, kdy hejtmani krajů vidí budoucnost jinak, než vláda. V závěru roku 2008 rozhodl Ústavní soud o tom, že schvalovaná ústava EU neodporuje Ústavě ČR, což byl hlavní protiargument presidenta ČR pana Václava Klause k tomuto dokumentu.

272

Závěr

V roce 2008 odmítlo Irsko ústavu EUa tím ji zablokovalo. V ČR běžel tvrdý boj příznivců ústavy EU (ČSSD) a odpůrci prezidenta ČR V. Klause. V tomto roce rozhodl ústavní soud, že ústava EU je v souladu s ústavou ČR

Obr. č. 44: Společná měna v Evropě v roce 2008 Zdroj: [264]

Obecně lze konstatovat, že se v roce 2008 často rozcházely názory na zahraniční postoje vlády presentované panem ministrem zahraničních věcí Vondrou a panem presidentem Václavem Klause. Zatím co USA hledají v roce 2008 možnosti co nejužší spolupráce s Asií, především Čínou a Indií, vykázala zahraniční politika ČR v této oblasti v tomto roce opět veliké rezervy. Nastupující president USA Barack Obama konstatoval „Naše vztahy s Čínou budou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě v tomto století“. Lze očekávat, že Amerika v dalších desetiletích tohoto století již nebude jedinou supervelmocí, která dnes prakticky rozhoduje o všem, co se na světě děje. Za dvacet let budou USA jednou ze čtyř, nebo pěti supervelmocí. S tímto vývojem by měla zahraniční politika ČR pragmaticky počítat. V roce 2008 se opozice pokusila 4 krát o vyslovení nedůvěry vládě v parlamentu. Ani jednou se jí to nepodařilo. V této situaci od 1. 1. 2008 zahájila vláda prosazování zdravotnické reformy, kterou opozice odmítá a koalice není zcela jednotná. O tom, co reforma přinese rozhodne rok 2009. Etická složka podnikatelského prostředí v roce 2008 nebyla na potřebné úrovni. Opožděné platby, nedostatečná vymahatelnost práva, závažná pochybení 273

Závěr

exekutorů a všeobecná korupce významně ovlivňují veřejné mínění. Úcta a důvěra k parlamentu, Senátu, vládě a dalším institucím v roce 2008 klesá. Dalším významným sociálním, ale nyní již i etickým problémem jsou v ČR vztahy majoritní populace a Romů. Neřešení situace vede k tomu, že majoritní populace začíná podporovat různá extremistická hnutí, protože si jinak nemůže poradit v některých lokalitách s nepřizpůsobivými občany. Důsledky tohoto vývoje, pokud se nenajde řešení, by mohly být v blízké budoucnosti velice závažné. Postoj politických stran k této problematice není koncepční a nenabízí žádná východiska. V roce 2008 se ČR pokusila zahájit proces o přiblížení terciárního vzdělávacího systému k západním standardům. Byla zveřejněna Bílá kniha a zahájena diskuse nad jejím obsahem. Cílem této práce je dosáhnout toho, aby jak vysoké školy, tak i jejich absolventi byli zdrojem inovací a rozvoje společnosti a hospodářství. Bude zajímavé vidět, zda se v roce 2009 tyto cíle projeví v nově připravované vysokoškolské legislativě. Na mnohých vysokých školách však k Bílé knize převažuje nedůvěra. I v roce 2008 přetrvává energetická závislost ČR na dovozech. Zdroje ropy a plynu nejsou stratifikované, což je další hrozba pro ČR. ČR v tomto roce pochopila, možná i díky zveřejnění Pačesovy zprávy, že budoucnost české energetiky v oblasti elektrické energie je v atomovém jádru přesto, že trvá dosavadní trend co nejvíce posílit obnovitelné zdroje. Růst cen energií spolu s růstem mezd se postupně stává pro malé a střední podniky limitujícím faktorem jejich existence. Souhlasím se Zdenkěm Škromachem, který v Ekonomu č. 49, 4. – 10. 12. 2008 konstatuje: Světová ekonomická krize již klepe na vrata českých firem. Desítky českých podniků propouštějí zaměstnance. Tyto první příznaky nelze přehlížet a podceňovat. První na řadě budou lidé s nízkou kvalifikací a rizikové skupiny. K těm se tradičně řadí absolventi, lidé nad 50 let, ženy s malými dětmi a zdravotně postižení. Proto je nutné značně omezit projekt zelených karet pro nekvalifikované cizince a naopak posílit programovanou podporu rekvalifikací a veřejně prospěšných prcí. Významným zaměstnavatelem je a bude veřejný sektor. Zde je šance výrazněji posílit sociální služby a neziskový sektor. Vláda musí obnovit koncepšní přístup řešení zaměstnanosti. Zatím jen těžila ze setrvačnosti opatření zavedení předchozími vládami. Je nutné podpořit projekty na podporu investorů v perspektivních oborech. To je velká příležitost pro kraje a městá za přímé podpory evropských fondů a vládních institucí. V nebezpečí jsou živnostníci a malé firmy, které přímo ohrožuje pokles spotřeby zboží a služeb stejně tak jako úzská vazba na obory v krizových oborech. To zname á především automobilového, textilního nebo sklářského průmyslu. Barometrem bude stavebnictví. A proto by vláda neměla pokračovat ve výdajových restrikcích, které jen urychlí spirálu poklesu spotřeby a propad ekonomiky. Naopak je třeba koncentrovat finanční zdroje, ze kterých bude možno podporovat investice, zaměstnavatele, ale i spotřebu občanů.

274

Závěr

Stát musí garantovat úvěry exportním a ohroženým firmám v česku. Je čas jednat o přesměrování peněz z fondů EU na prevenci zaměstnanosti. To znamená na podporu zaměřenou na vytváření pracovních míst, podporu konkurenceschopnosti a zlepšní životního prostředí. V neposlední řadě musí vláda udělat aktivní kroky k zamezení signalizovaného prudkého nárůstu cen el. energie, které je ekonomicky nepodložené a může být pro mnoho firem likvidační. Konkrétní kroky by měli podpořit: • malé a střední podniky k udržení zaměstnanosti, rozvoje výzkumu a vývoje • v širším měřítku rekvalifikace a vzdělávání • zaměstnávání zněvýhodnění a zdravotně postižených pracovníků částečnou úhradou mzdových a provozních nákladů • krajské investiční pobýdky a podporu zaměstnanosti • nové malé podniky v perspektivních oborech • investice do ochrany životního prostředí, do úspor energií • rozšíření a skvalitnění veřejných služeb včetně veřejně prospěšných prací.66 Rok 2008 lze chápat jako rok, vněmž se politici, ekonomové i manažeři připravovali za zvládnutí globální finanční a hospodářské krize.

66

ŠKROMACH, Z. Ať se vláda probudí ze svého snění. Ekonom, č. 49. 4. – 10. 12. 2008. 275

Literatura

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25]

BĚLOHLÁVEK, F. Management. Praha : Rubico, 1991. BĚLOHLÁVEK, F.; KOŠŤAN, P.; ŠULEŘ, O. Management. Brno : Computer Press, a.s., 2006. BOHATÁ, M. Diskusní materiály. Etika a ekonomika – sborník ze semináře, CERGE-NHÚ, diskusní materiál č. 29, Praha 1994, s. 8. Buletin CES VŠEM, ročník 2007, vydání č. 18, 17. 10. 2007, ISSN 18011578. ĎAĎO, J. Marketingová analýza, Banská Bystrica : Ekonomická fakulta UMB, 1977. ISBN 80-8055-066-2. DONALDSON, T. The Ethics of International Business. Oxford : Univerzity Press Oxford, 1989. DUBOVEC, J. Mikroekonómia. Žilina : Žilinská univerzita, 2004. ETIZIONI, A. Morální dimense ekonomiky. Praha : Victoria Publishing, 1995. FRIEDMAN, M. The Social Responsibility of Business Is to Increase its profits. New York : Times Magazine, 1979. GIBSON, R. Nový obzor budoucnosti. Praha : Management Press, 2000. GUINN, A.; KRATOCHVÍL, O.; MATUŠÍKOVÁ, I. Strategický management. Kunovice : EPI, s.r.o., 2007. ISBN 80-7314-125-7. HABÁNIK, J. Makroekonómia. Kunovice : Evropský polytechnický institut, 2006. ISBN 80-7314-093-4. HAMMER, M.; CHAMPY, J. A. Reengineering the Corporation: A Manifesto for Business Revolution, Harper Business Books, New York, 1993. ISBN 0-06-662112-7. HANDY, CH. Hlad ducha. Praha : Management Preess, 1999. HUNTINGTON, S. P. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha : Rybka Publisher, 2001. KADEŘÁBKOVÁ, A. a KOL. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2006-2007. Praha : Linde nakladatelství s.r.o. 2007. ISBN 8086131-64-5. str. 430. KLVAČOVÁ, E. Morální problém globalizované ekonomiky: Neviditelný nevidomý vlastník. In: Acta Oeconomica Pragensia, Vědecký časopis VŠE, Praha 8/2002, s. 33. KRÁLÍČEK, V. Auditing. Praha : VŠE:, 1997, s. 97. KRÁLIK, J.; BABČÁK, V.; BALKO, L.; BAKEŠ, M.; MARKOVÁ, H.; TOMÁŠEK, M. Finančné právo. 1. vyd. Bratislava : Poradca podnikateľa, 2006. ISBN 80-88931-53-3. KRATOCHVÍL, O. Projektové řízení základ práce EPI, s.r.o. In : Edu 2004 PM "Výuka projektového řízení na vysokých školách". Brno : VUT Brno, 2004. KRATOCHVÍL, O.; SMIRNOV, G. N. Regiony a vnější ekonomická činnost (Zkušenosti ruských regionů). Kunovice : EPI, 2005. KÜNG, H. 1994. Světový étos projekt. Zlín : Archa, 1994. KURIL, J. Štátná služba. 1. vyd. Bratislava : Akadémia Policejného zboru v Bratislave, 2006. ISBN 80-8054-374-7. NASH, L. Ethics without the Sermon. Harvard Business Review, r. 59, 1981, s. 79-90. NOACK, P. Die politische Dimension der Koruption. Kriminalistik č.

276

Literatura

[26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46]

[47] [48] [49] [50] [51]

7/1995, s. 481. NORDSTRÖM, K. A.; RIDDERSTRÅLE, J. Funky Business. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-1067-6. PITRA, Z. Management inovačních aktivit. Praha : Professional Publishing, 2006. POUČEK, J. Očekávaný vývoj světové energetiky podle IEA PRNKA, T.; HRONEK, F.; ŠPERLINK, K. Evropská unie a inovace. květen 2003. ISBN: 80-7329-042-1. PUTNOVA, A.; SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. ROBINS, S.; COULTER, M. Management. Praha : Grada, 2004. ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998, s. 33 ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998, s. 40. ROLNÝ, I. Etika a podniková strategie. Boskovice : Albert, 1998. ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii. Boskovice : Albert, 1988, s. 119. ROSENBERG, M.; MEČÁR, M. Podpora konkurencieschopnosti malého a stredného podnikania ako súčasť politiky konkurencieschopnosti EÚ. 2007. RUDY, J.; CIBÁKOVÁ, V. Úvod do manažmentu a marketingu. Bratislava : 1996. 164 s. ISBN: 80-85756-25-0. SENGE, P. M. Fifth Discipline: the Art and Practice of the Learning Organization. London : Random House, 1990. SMEJKAL,V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Praha : Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-1667-4. STRIŠ, J.; HITMÁR, Š. Manažment a marketing v železničnej doprave. Žilina : ŽSR a ŽU, 1997. ISBN 80-7100-403-0. TRUNEČEK, J. Systémy řízení podniku ve společnosti znalostí. Praha : VŠE, 2001. VODÁČEK, L. Management. Praha : Management Press, 1996. VOJTOVIČ, S. Personálný manažment. Historické souvislosti vzniku a rozvoja. Iris, 2006. WOKOUN, R. Strukturální fondy č.1 – Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů. Praha: 1998, s. 12. WOODRAFFE, KUBEŠ, M. Manažerské kompetence. Praha : Grada Publishing, 2004, s. 27. ХАСБУЛАТОВ, Р. И. Мировая экономика и международные экономические отношения. Гардарики, 2006. ISBN 5-8297-0280-0. (Chasbulatov, R. I. Světová ekonomika a mezinárodní ekonomické vztahy: Gardariki 2006. ISBN 5-8297-0280-0.). Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006], Dostupné z www: http://www.czso.cz/. Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 4-6. 8. 2006]. PATRIA FINANCE, HN, Dostupné z www: http://www.czso.cz/ Eurostat, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006] Dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ Eurostat, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2007] Dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2006]. Dostupné z www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_2_ekonomika _a_infrastruktura_zu/$File/2zu_eki.xls

277

Literatura

[52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62]

[63] [64] [65] [66]

[67] [68] [69]

Český statistický úřad, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm, Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : c2002. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Coal;07/01/2007 Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : c2002. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Us_coal_regions_1996.png Západočeská univerzita, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: http://home.zcu.cz/~mnozar/6_cviceni.htm i.ck, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: http://i.ck.cz/f/131/26.jpg i.ck, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: http://i.ck.cz/f/809/76.jpg ihned online zprávy hospodářských novin, [online]. Česká republika : [cit. 10.9.2008]. Dostupné z www: http://ihned.cz/3-22196840elektr%E1rensk%E1-O00000_detail-a7 ústav pro informace ve vzdělávání, [online]. Česká republika : c20062009. [cit. 10.10.2008]. Dostupné z www: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp bp, [online]. Česká republika : c2006-2009. [cit. 10.10.2008]. Dostupné z www: http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do?categoryId=9010964 &contentId=7021586; 2006 Northeastenrn University, [online]. Boston : c2008. [cit. 20.10.2008]. Dostupné z www: http://www.ccs.neu.edu/home/gene/peakoil/map_nat_ gas_lng_move_565x360.gif Informační systém o dražbách a ostatních nabídkách, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 10.1.2009]. Dostupné z www: http://www.centralniadresa.cz/cadr/cadr07002.do?dispatch=vyhledej&rok =2000&datumOd=01.01&datumDo=31.12. Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_ bilance_stat/pzi/pzi_2007_toky/index.html Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www. cnb.cz/cs/statistika/dalsi_statistiky/INDIKATORY_CS.PDF. Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2.9.2007]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07 Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2.9.2007]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/ 2100442377/$File/40070704.pdf, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan. nsf/p/4002-07 Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.e15.cz/udalosti/rok-2007schodek-664-miliardy-6512/ Ekologie, [online]. Česká republika : [cit. 2.12.2006]. Dostupné z www: http://www.ekologie.ic.cz/text/vetezime_sver_cechy.html Finance, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/svetove-makroukazatele /inflace/

278

Literatura

[70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88]

Finance, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/144903-minimalni-mzdana-hranici-chudoby/ International Energy Agency, [online]. Paris : c2009. [cit. 10.8.2006]. Dostupné z www: http://www.iea.org/Textbase/stats/prodresult. asp?PRODUCT=Coal; 08/2006 Město pro byznys, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.mestoprobyznys.cz/113-vysledky/ Město pro byznys, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 10.5.2008]. Dostupné z www:http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/13 Město pro byznys, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 10.5.2008]. Dostupné z www:http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/14 Město pro byznys, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 10.5.2008]. Dostupné z www: http://www.mestoprobyznys.cz/114-krajska_kola/kraj/7/ Ministerstvo financí české republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg /mfcr/hs.xsl/konvergen_programy.html Ministerstvo financí české republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg /mfcr/hs.xsl/makro_pre_34481.html Ministerstvo financí české republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/ xchg/mfcr/xsl/stat_rozp.html Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2005]. Dostupné z www: http://www.mpo.cz/dokument10720.html / Tuhá paliva 2005.pdf; Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments /Zemedelstvi_2007.pdf http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=2&deploy=2604&typ=2&ch=77&ids= 2607&val=2607 Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/Lesni%20 hospodarstvi.pdf Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/ Potravinarstvi.pdf Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinovaVodni% 20hospodarstvi.pdf Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/UserFiles/File/budinova/ Zemedesltvi.pdf Natural Gas Bank, [online]. [cit. 20.8.2007]. Dostupné z www: http://www.naturalgasbank.com/images/natural _gas_production.gif Novinky.cz, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 27.11.2007]. Dostupné z www: http://www.novinky.cz/clanek/127689-cesi-uz-berouprumerne-21-470-korun-o-1-517-vic-nez-loni.html

279

Literatura

[89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103]

[104] [105] [106] [107] [108] [109] [110]

Transparency International, [online]. Berlin : [cit. 27.11.2007]. Dostupné z www: http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi /2006, 2007 Tzbinfo, [online]. Česká republika : c2001-2009. [cit. 27.11.2006]. Dostupné z www: http://www.tzb-info.cz; Vokac.cz, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 27.11.2007]. Dostupné z www: http://www.vokac.cz/statistiky_msp.html#pocet _aktivnich _msp World Coal Institute, [online]. England : c2009. [cit. 26.9.2006]. Dostupné z www: http://www.worldcoal.org/pages/content/index.asp?PageID=188 Zverina.cz, [online]. Česká republika : c2004-2009. [cit. 27.11.2007]. Dostupné z www: http://www.zverina.cz/imgview/856/cz/372/inovacniindex-jednotlivych-zemi-i-eu-za-rok-2006/ Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 10.2. 2008]. Dostupné z www: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_ makroekonomicke_udaje/31.12. 2007. Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : c1996-2008 [cit. 2007-12-20]. Dostupné z www: http://old.mmr.cz/index.php?show= 00102603701400 0008001 Ministerswo Rolnictwa i Rozwoju Wsi, [online]. Polsko : c2003-2009 [cit. 20.10.2007]. Dostupné z www:http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault. aspx?TabOrgId=892 Ministerstvo zdravotnictví České republiky, [online]. Česká republika : c2008 [cit. 12.3.2008]. Dostupné z www: http://www.mzcr.cz/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [online]. Česká republika : c2006 [cit. 3.10.2005]. Dostupné z www: www.msmt.cz Organisation for Economic co-operation and Development, [online]. [cit. 12.12.2005]. Dostupné z www: www.oecd.org, PMA, Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 13.5.2008 Czech RE Agency, [online]. Česká republika : c2003-2009 [cit. 3.10.2008]. Dostupné z www: www.czrea.org/cs/ druhy-oze/fotovoltaika. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. Česká republika : [cit. 3.10.2008]. Dostupné z www: www.mpsv.cz/cs/4718 ČÁSTEK, M. Země z horní příčky. Ihned.cz, [online]. Česká republika : [cit. 22.2.2007]. Dostupný www : http://www.vyhledavani.ihned.cz/index. php?s1=M&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=d&article[id]=20500400 &article[what]=nejv%ECt%9A%ED+zahrani%E8n%ED+investice&articl e[sklonuj]=on ANÝŽ, D. USA hledají recept proti emisím. Hospodářské noviny, 3. 6. 2008, str. 8. BAUMRUKOVÁ, J. Evropskou jedničkou v inovacích je Švýcarsko. Hospodářské noviny, 23. 6. 2008, str. 20 BENEŠOVÁ, P.; KOTASOVÁ, I. Česko má stále málo vysokoškoláků. Hospodářské noviny, 10. 9. 2008, str. 4. BENEŠOVÁ, P.; ZLÁMALOVÁ, L. Utrácet za vědu se vyplácí, říkají firmy.Hospodářské noviny, 22. 5. 2008, str. 4. BLOOMBERS. Hospodářské noviny, 15.7.2006. BLUMA, A. Štěstí je věda. Ekonom, 30. 4. – 6. 5. 2008, č. 18, str, 66-67. BÖHM, J. Elektřina: otázky a odpovědi. Lidové noviny, 25. 11. 2008, str. 3.

280

Literatura

[111] BOLDOCKÁ, S. Bill Gates zosadil Warrena Buffetta. Hospodářské noviny, 19. – 21. 9. 2008, str. 11, č. 181 [112] BOLDOCKÁ, S. Ropné giganty už nezaujíma prieskum. Hospodářské noviny SR, 31. 7. 2008, str. 15. [113] CECHL, P. Příjem v době nemoci zvyšuje pojištění. Hospodářské noviny, 3. 11. 2008, str. 27. [114] ČEPICKÝ, M. Televizi po síti už sledují milióny lidí. Hospodářské noviny. 11. 4. 2006, s. 21. Gartner. [115] ČERNÝ, A. Evropa se snaží dosáhnout na turkmenský plyn. Hospodářské noviny, 16. 4. 2008, str. 7. [116] Česko má jedny z nejnižších penzí ve srovnání se mzdami. Právo. 19. 9. 2005. [117] CIZNER, J. Cizinci mají v českých firmách stamiliardy. Hospodářské noviny, 9. 1. 2007, str. 14. [118] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 10.8.2006]. Dostupné z www: www.cnb.cz [119] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 7. 11. 2008]. Dostupné z www: www.cnb.cz [120] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 1. 8. 2006]. Dostupné z www: www.cnb.cz [121] Česká tisková kancelář, [online]. Česká republika : [cit. 10.5.2005]. Dostupné z www: www.ctk.cz [122] Česká tisková kancelář, [online]. Česká republika : [cit. 10.5.2006]. Dostupné z www: www.ctk.cz [123] CTK, Česko přitahuje investory z východu. Ihned.cz, [online]. Česká republika : [cit. 6.8.2008]. Dostupné z www: ttp://hn.ihned.cz/c126199270-cesko-pritahuje-investory-z-vychodu [124] Czechinvest, [online]. Česká republika : c1994-2009. [cit. 10.5.2005]. Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/ [125] CZESANÁ, V. Vzdělávají se dospělí v České republice dostatečně?. Hospodářské noviny. Příloha. 25. 5. 2006. [126] Denik, 14. 7. 2008, str. 9., 23., 26. [127] Důchody rekordně zaostávají za platy. Lidové Noviny. 19. 4. 2005. [128] Ekonom, 1. 11. 2004, str. 26-27 [129] Ekonom, 10. – 16. 7. 2008, č- 28, str. 21., 38 [130] Ekonom, 12. – 18. 6. 2008, číslo 24, str. 65. [131] Ekonom, 17. – 23. 2008, č. 29, str. 44. [132] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 32-33., 50. [133] Ekonom, 20. – 26. 3. 2008, č. 12, str. 56 [134] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 29., 48-49., 51. [135] Ekonom, 3. – 9. 7. 2008, č. 27, str. 31. [136] Elektřina zdraží nejvíce za šest let. Hospodáské noviny, 25. 11. 2008, str. 14. [137] Exekutorská komora ČR [138] Graphic News, EIA, týden, str. 51 [139] HEŘMANSKÝ, P. USA aeurozóna: nejvyšší inflace od roku 1991. Hospodářské noviny, 17. 7. 2008, str. 15. [140] HILKOVIČOVÁ, M. Na svete ich je 10 miliónov. Milionárov. Hospodárské noviny SR, 25. 6. 2008, str. 15. [141] HILKOVIČOVÁ, M. Najvýznamnejšou metropolii je Londýn. Hospodárské noviny SR, 10. 6. 2008, str. 19. 281

Literatura

[142] HLOUŠKOVÁ, L. Průměrný Čech loni vytřídil 49 kg odpadu. Právo, 28. 6. 2008,str. 5. [143] HLOUŠKOVÁ, L. V česku žije nejméně chudých v Unii. Právo, 15. 11. 2008, str. 10. [144] Hospodářské noviny, 6. 3. 2006. [145] Hospodářské noviny, SR, 9. 1. 2007. [146] Hospodářské noviny, 10. 8. 2006. [147] Hospodářské noviny, 14. 3. 2006. [148] Hospodářské noviny, 17. 1. 2008 [149] Hospodářské noviny, 24-26.2.2006. [150] Hospodářské noviny, 28 - 30. 7. 2006. [151] HOLUB, P. Hospodářské noviny, 15. 6. 2006 [152] HOLUB, P.; ZLÁMALOVÁ, L. ČSSD promarnila hospodářský růst. Hospodářské noviny. 23. 3. 2005. s. 4. [153] HORKÁ, J. Nejkvalitnější život lze žít v Curychu. Hospodářské noviny, 11. 6. 2008, str. 20. [154] HORKÁ, J. Nejlepší pro byznys je Dánsko. Hospodářské noviny, 2. 7. 2008, str. 20. [155] Hospodářské noviny SK, 30. 6. 2008, str. 21. [156] Hospodářské noviny , 20. – 22. 6. 2008, str. 18 [157] Hospodářské noviny SR, 11. 6. 2008, str. 19. [158] Hospodářské noviny, 17. 7. 2008. [159] Hospodářské noviny, 2. 9. 2008, str. 3. [160] Hospodářské noviny, 20. – 22. 6. 2008, str. 14 [161] Hospodářské noviny, 20. 11. 2008, str. 26. [162] Hospodárské noviny, 23. 6. 2008, str. 4. [163] Hospodářské noviny, 27. – 29. 6. 2008. [164] Hospodářské noviny, 30. ledna 2008. [165] Charita v pracovní době "letí". Jak pomáhají firemní dobrovolníci v Česku. Hospodářské noviny, 30. ledna 2008. [166] Hospodářské noviny, 31. 10. – 2. 11. 2008, str. 19. [167] Reforma důchodů tiše začala. Hospodářské noviny, 13. 2. 2008. [168] Informační systém o průměrném výdělku MPSV ČR, 20. 2. 2006. [169] International Parliamentary Union, HN, 9. 3. 2005. [170] JAMRICHOVÁ, P.; BUFFA, R. Euro znejistí export k susedom. Hospodárské noviny SR, 9. 7. 2008, str. 11. [171] JUNEK, A. V Evropě může vzniknout čtrnáct milionů míst Hospodářské noviny. 23. 11. 2005, s. 22. ACCENTURE. [172] KALÁB, V. Exekutoři navštívili čtvrt miliónu Čechů. Hospodářské noviny. 23. 3. 2006, s. 13. [173] KEDROŇ R. Kriminalita: stejné problémy, stejné sliby. Hospodářské noviny. 10. 5. 2006. s. 4. [174] KEMÉNYOVÁ, Z. Zemědělci zrušili protest, uklidnil je slib. Hospodářské noviny, 13. 10. 2008, str. 18 [175] KERLES, M. cesta k chudobě: děti a rozvod. Lidové noviny, 5. 11. 2008. [176] KOUBEK, J. Vysokou nezaměstnanost zavinila ODS : Tajemství trhu práce: koncem 90. let zažíval příliv, ale už napřesrok začne odliv. Hospodářské noviny. 25. 4. 2006, č. 81, s. 11. [177] KOUBOVÁ, K. Unie se potácí na hraně recese. MF Dnes, 4. 11. 2008. [178] KOUBOVÁ, K. Ekonomika běží, ale už pomaleji. MF Dnes, 15. 8. 2008, str. A9. 282

Literatura

[179] KOVANDA, L. Proč je Luxembursko bohaté. Ekonom. [180] KOZÁKOVÁ, P. Inflace konečně ztrácí dech. Lidové noviny, 11. 11. 2008. [181] KRÁLOVÁ, S. Nejdražší bydlení je v Polsku. Lidové noviny, 6. 8. 2008, str. IV bydlení [182] Langer: Policista musí být v ulicích znát. Deník, 26. 3. 2008, str. 10. [183] LAVIČKA, V. British Energy dala Francii košem. Hospodářské noviny, 4. 8. 2008, str. 17. [184] LAVIČKA, V. Čína vytáhla miliardy na boj proti krizi. Hospodářské noviny, 11. 11. 2008, str. 21. [185] LAVIČKA, V. Fimrě BP klesl zisk,bude propouštět. Hospodářské noviny, 6. 2. 2008.¨ [186] LAVIČKA, V. Investory nejvíc láká Čína, nahoru jde i Rusko. Hospodářské noviny, 6. – 8. 6. 2008, str. 22. [187] LAVICKA, V. Maďarská vláda získá od EU půjčku 6,5 miliardy eur. Hospodářské noviny, 5. 11. 2008, str. 20. [188] LAVIČKA, V. Rusko láká investory, nové země EU ztácejí. Hospodářské noviny, 1. 7. 2008, str. 19. [189] LAVIČKA, V. Slováci vědí, na kolik přijde euro. Hospodářské noviny, 9. 7. 2008, str. 21. [190] LAVIČKA, V. Summit G20 hledá recept na recesi. Hospodářské noviny, 14. – 17. 11. 2008, str. 8. [191] LAVIČKA, Volary se staví i studuje. Hospodářské noviny, 10. 7. 2008, str. 12. [192] LAVIČKA, V. Zkapalněný plyn konkuruje plynovodům. Hospodářské noviny, 14. 8. 2008, str. 13. [193] LAVIČKA, V.; ŠMÍD, P.; MĚMEC, P. Závislost na cizí energii roste. Hospodářské noviny. 12. 5. 2005. [194] Lidí bez práce je nejméně za devět let. Hospodářské noviny, 13. 5. 2008, str. 17. [195] Lidové noviny, 15. 7. 2008, str. 11. [196] Největší problém? Růst cen. Lidové noviny, 29. 1. 2008. [197] Loni se narodilo nejvíce dětí za deset let. Hospodářské noviny. 24. – 26. 3. 2006. [198] LUŇÁKOVÁ, Z. Ztráty řezězce odnesl další šéf. Hospodářské noviny, 21. 10. 2008, str. 18. [199] LUŃÁKOVÁ, Z.; BERÁNEK, J. České podniky zachraňují cizinci. [200] LUPPOVÁ, S. Eurozóna sa takměř zastaví. Hospodárské noviny, 4. 11. 2008. [201] Manažeři o rostoucích cenách plynu a elektřiny. Hospodářské noviny. s. 16, 6. 9. 2005. [202] MAŘÍK, M. a kol. Firmy razí vlastní „zdravotní politiku“. Hospodářské noviny. 22. 3. 2006, s. 16. [203] MÁŠOVÁ, H. Tři miliony Čechů na webu. Lidové noviny. 13. 4. 2006, s. 14. Market. [204] Mladá fornta dnes, 20. 10. 2008. [205] MIROSLAV, P. Gastarbeiterům pomůže fond. Hospodářské noviny, 25. 5. 2008, str. 15 [206] Moderní řízení, č. 9/2003, str. 27. [207] MOŽNÝ, I. Komu prospěje nový rodičovský příspěvek. Hospodářské noviny. 21. 3. 2006, s. 9. 283

Literatura

[208] MUCHOVÁ, E. Slovenská ekonomika rastie pomalšie. Hospodářské noviny, 18. 11. 2008, str. 3. [209] Největší firmou světa je opět řetězec Wal-Mart. Hospodářské noviny, 1. – 3. 8. 2008. [210] Nejvyšší mzdy mají manažeři, nejméně berou pomocné síly. Právo. 18. 5. 2006, s. 17. [211] Němci šetří. A Čechy to bolí. MF dnes, 14. 11. 2008. [212] NĚMEČEK, J. Soukromníci přidávají opatrněji než stát. Hospodářské noviny. [online]. Česká republika : [cit. 1. 12. 2005]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/prace/mzda/ [213] NOVOTNÝ, P. Elitné stretnutie. Bush vystúpi naposledy. Hospodářské noviny SR, 7. 7. 2008, str. 7. [214] NOVOTNÝ, P. Ženy sa bijú o via moci v Európe. Hospodářské noviny SR, 19. 21. 9. 2008, str. 6. [215] OBRADOVIČ, F. Firmy prepúšťajú, nezaměstnanost klesá. Hospodárské noviny, 19. 11. 2008, str. 3. [216] Ochrana zaměstnanců dělí sněmovnu. Hospodářské noviny. 21. 9. 2005. [217] PATOČKOVÁ, M. V krizi slibuje stát malé dluhy. MF dnes, 12. 11. 2008. [218] PETR, M. Ropa ze západu pomůže, ale ne hned. Hospodářské noviny, 18. – 20. 7. 2008, str. 17. [219] PETŘÍČEK, M. Přebytky elektřiny se tenčí. Hospodářské noviny, 27. 8. 2008, str. 18. [220] PETŘÍČEK, M. Proud zdražil, Češi si ale polepšili. Hospodářské noviny, 4. 8. 2008, str. 16. [221] PETŘÍČEK, M.; SOCHOR, J. ČEZ opět zlomil vlastnírekord v zisku. Je vyšší o 40 procent. Hospodářské noviny, 14. – 17. 11. 2008, str. 17. [222] PLAČEK, Š. Dopady reformy: Další dítě? Teď na to nemáme. Deník, 18.7.2008, str. 9. [223] PLHOŃ, T. Ekonom, 12. 6. – 18. 6. 2008, č. 24, str. 24. [224] PLHOŃ, T. Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26. [225] Po plyne nasleduje ropa. Hospodářské noviny SR. 5. – 7. 1. 2007., str. 11. [226] POKORNÝ, J. Kolik lidí umře na drogy. MF dnes, 7. 11. 2008, str. A7. [227] Praha stoupá v pořadí drahoty. Hospodářské noviny, 25. – 27. 7. 2007, str. 17. [228] Právo, 2. 2. 2008. [229] Právo, 20. 06. 2006. [230] Právo, 22. 7. 2008. [231] Právo, 27. 7. 2006 [232] Prosperita, srpen 2006. [233] ROUPCOVÁ, M. Praha je lepší než Moskva nebo Atény. Lidové noviny, 10. 6. 2008, str. 15. [234] ŠALANDA, R. Češi dluží 875,3 miliardy Kč. Lidové noviny, 31. 7. 2008, str. 10. [235] SEHNOUTKA, J.; BENEŠOVÁ, P. Nájemné podraží víc, než o třetinu. Hospodářské noviny. 28. 6. 2006. [236] ŠITNER, R. Dnešní platy nad lácí roku 1993 vítězí. Hospodářské noviny, 9. 7. 2008, str. 16. [237] ŠITNER, R. Některé podniky již na růst mezd nemají. Hospodářské noviny, 28. 8. 2008, str. 14. [238] ŠITNER, R. Růst platů tlačí inflaci vzhůru. Hospodářské noviny, 3. 6. 2008, str. 18. 284

Literatura

[239] ŠITNER, R.; SKALKOVÁ, O. Rekordní přebytek bude těžké zopakovat. Hospodářské noviny, 6. 2. 2008, str. 17. [240] SKALKOVÁ, O. Bohatí sázejí víc na hotovost a vklady. Hospodářské noviny, 25. 6. 2008, str. 16. [241] SKALKOVÁ, O. Češi patří k favoritům v utrácení. Hospodářské noviny. 28. 6. 2006, s. 18. [242] SKALKOVÁ, O. Hypoteční trh pokračuje v propadu. Hospodářské noviny, 27. 10. 2008, str. 18. [243] SKALKOVÁ, O.; JONÁK, P. Česko je pro investory přitažlivé. Hospodářské noviny. 29. 6. 2006, s. 16. [244] Škodovka loni prodala 550 tisíc automobilů. Hospodářské noviny, 8. 1. 2007, str. 15. [245] SOUKUP, O. Ruská ropná (ne)spolehlivost. Hospodářské noviny, 14. 7. 2008, str. 5. [246] STEM, 2006. [247] SŮRA, J. Přišli o práci, domů nemohou. MF dnes, 21. 11. 2008. [248] Světový trh s ropou. Hospodářské noviny, 22. 5. 2008, str. 21. [249] SVOBODA, J. Češi utrácejí, přestože růst mezd zpomalil. Právo. 20. 4. 2006, s. 15. [250] SZABÓ, I. Silní idú proti kríze společne. Hospodárské noviny, 18. 11. 2008. [251] Týden, 5/2008. [252] Týden, str. 12., 19. [253] VAŠEK, P.; KOTASOVÁ, I. Lékaři: Boj proti simulantům je marný. Hospodářské noviny, 3. 9. 2008, str. 4. [254] VAVROŇ, J. Česko má podle registru dva milióny podnikatelů. Právo. 5. 4. 2005. s. 15. [255] VAVROŇ, J. Vstup do Evropy pomohl české ekonomice. Právo. 28. 4. 2006, s. 18. [256] VAVROŇ, J. Za hmotnou nouzi často alkohol či nemoc. Právo, 29. 7. 2008, str. 19. [257] Veřejná soutěž bez korupce. Ekonom, č. 31, str. 35. 3. - 9. 8. 2006. Pramen: WEF, Global Competiveness Report 2004-2005, Palgrave McMillan 2005. [258] Vláda schválila rozpočet, jemuž nevěří. Hospodářské noviny, 23. 9. 2008, str. 2. [259] VRABEC, N. Odbory kvuli kríze zmiernili tón. Hospodárské noviny, 20. 11. 2008. [260] ZÁLUSKÝ, J. Evropa přestává investovat do nemovitostí. Hospodářské noviny, 16. 7. 2008, str. 17. [261] ZELENÝ, M. Svět se změnil. Kdo uspěje? Moderní řízení. 2006, č. 4. [262] ZLÁMALOVÁ, L. Nejhorší penze Evropy přežijí i Topolánka. Hospodářské noviny, 9. 7. 2008, str. 11. [263] ZLÁMALOVÁ, L. Politici chtějí oddálit odchod do penze. Hospodářské noviny. 2. 5. 2005, s. 3. [264] ZORAK, K. Otazník jménem euro. Euro 30, 21. 7. 2008. [265] KHASBULATOV, R. I.; KHASBULATOV, O. Globální finanční krize. Kunovice : EPI, s.r.o., 2009. [266] Peníze. cz. [on-line] Česká republika : c1998-2009 [cit.26. 3. 2009] Dostupné z www: http://www.penize.cz/Image.aspx?itemid=42672& width=630&height=&q=100 [267] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 35.. 285

Literatura

[268] BOLDOCKÁ, S. Bill Gates zosadil Warrena Buffetta. Hospodářské noviny, 19. – 21. 9. 2008, str. 11, č. 181. [269] RWE Transgas Net. [on-line] Česká republika : [cit.26. 3. 2009] Dostupné z www: http://www.rwe-transgasnet.cz/cs/prepravni_soustava/ [270] VŠEM. [on-line] Česká republika : c2009 [cit.26. 3. 2008] Dostupné z www: http://www.vsem.cz/data/docs/gf_ekonom207_RV.pdf [271] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2. 9. 2008]. Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm, [272] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 10.5.2007]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyzkum_a_vyvoj_ v_cr_aktualni_udaje_za_rok_2006 [273] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2. 9. 2008]. Dostupné z www: http://dw.czso.cz/ode/tab/tsdec100.htm [274] Energy Bulletin. [on-line] Česká republika : [cit.17. 1. 2008] Dostupné z www:http://www.energybulletin.cz/?qćlanek/nektere. odpovedi-na-otazkyzemniho-plynu-js [275] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www: www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/8000393C0C/$File/114307 t02.pdf [276] VŠEM. [on-line] Česká republika : c2009 [cit.26. 3. 2008] Dostupné z www: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/gf_brat_spev_9_ 2_07. pdf [277] KOUBOVÁ, K. Unie se potácí na hraně recese. MF Dnes, 4. 11. 2008. [278] ZORAK, K. Otazník jménem euro. Euro 30, 21. 7. 2008. [279] LAVICKA, V. Maďarská vláda získá od EU půjčku 6,5 miliardy eur. Hospodářské noviny, 5. 11. 2008, str. 20. [280] Hospodářské noviny, 27. – 29. 6. 2008. [281] LAVICKA, V. Investory nejvíc láká Čína, nahoru jde i Rusko. Hospodářské noviny, 6. – 8. 6. 2008, str. 22. [282] Ministerstvo financí české republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg /mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2008 [283] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 4. – 10. 12. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_ srovnavaci_program [284] Ekonom, č. 49., 4. – 10. 12. 2008 [285] Fondy Evropské unie, [online]. Česká republika : [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1138711540. materi-l-nrp---iii.-nrp.pdf [286] HORÁČEK, F. Pačesova komise doporučila vládě více energie z jádra. Idnes.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 4.7.2008]. Dostupné z www: http://ekonomika.idnes.cz/pacesova-komise-doporucila-vladevice-energie-z-jadra-p0w/ekonomika.asp?c=A080704_131638_ekonomika _fih [287] Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]. Česká republika : c2005. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://download.mpo.cz/get/28172/29964/3 22193/priloha001.pdf [288] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 10.6.2008]. Dostupné z www: http://old.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovnihoruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013

286

Literatura

[289] České noviny, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?Id=3 23036&id_seznam=10878 [290] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2006]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/6001-05-v_lednu _az _rijnu_2005 [291] Ernst a Young, [online]. Česká republika : [cit. 18.1.2008]. Dostupné z www: http://www.ey.com/global/content.nsf/Czech_Republic/2008_ nejdražší_ společnosti [292] Ihned.cz, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 21.1.2008]. Dostupné z www: http://finweb.ihned.cz/2-22800100-006000_d-d4 [293] LUŇÁKOVÁ, Z.; BERÁNEK, J. Absolventům mohou skončit zlaté časy. Hospodářské noviny, 2. 12. 2008, str. 15. [294] Deník, 14. 7. 2008, str. 9. [295] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 51. [296] Iniciativa společností EQUAL, [online]. Česká republika : c2006. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.equalcr.cz/files/clanky/532/ Postaveni_zamestnancu_nad_50_let.pdf [297] PriceWaterhouseCoopers, [online]. England : c2009. [cit. 20.8.2008]. Dostupné z www: http://www.pwc.com/extweb/onlineforms.nsf/docid_ response /5A8953F4CA3B5694852573D200648C5C?OpenDocument& [298] Ihned.cz, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 23.1.2008]. Dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c4-10112070-22813880001000_d-manazeri-se-nejvice-obavaji-recese [299] Finance.cz, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 4.10.2008]. Dostupné z www: http://www.finance.cz /ekonomika/hdp/vyvoj/ [300] Finance.cz, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 4.10.2008]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/ceny/cpi/ [301] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : [cit. 18.4.2008]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki /Parita_kupní_síly [302] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1607-07-_2007-8 [303] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/ $File/HLMAKRO.xls [304] Finanční noviny.cz, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 150.4.2008]. Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/index_view.php ?id=292691 [305] Finance.cz, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/svetovemakroukazatele/inflace/ [306] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www:http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1607-07-_20078 [307] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace [308] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr /xsl/str_vyvoj_sd.html

287

Literatura

[309] Finanční noviny.cz, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 150.4.2008]. Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/index_view.php?Id =292691 [310] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/8106-08 [311] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta05310707.doc [312] Finance.cz, [online]. Česká republika : c2000-2009. [cit. 28.4.2006]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/66198-vydaje-zapotraviny-u-nas-nad-prumerem-eu/ [313] Česká národní banka, [online]. Česká republika : c2003-2009. [cit. 2.9.2008]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cnb/stat.STAT_DATA_ ARAD.link_to_arad?p_kod=BS&p_lang=CS [314] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 2.2.2006]. Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-17742660-loudave-sporitelny [315] Měšec.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 5.10.2006]. Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/domacnosti-se-rychlezadluzuji-i-ve-svete/ [316] Ekonom, 19. 6. – 25. 6. 2008, č. 25, str. 50. [317] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 28. [318] Ekonom, 10. – 16. 7. 2008, str. 38, č. 28. [319] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 16.10.2008]. Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-29049440-i-zeleni-vsadi-naatom [320] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 17.7.2008]. Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-25999550-kam-se-ztraci-ropa [321] Ekonom, [online]. Česká republika : c1996-2009. [cit. 17.7.2008]. Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c4-10005590-25998620406000_d-atomovy-osmivalec [322] Ekonom, 26. 6. – 2. 7. 2008, č. 26, str. 48-49. [323] Hospodářské noviny, 2. 9. 2008, str. 3. [324] Po plynu následuje ropa. Hospodářské noviny SR. 5. – 7. 1. 2007., str. 11. [325] Ekonom, 20. – 26. 3. 2008, č. 12, str. 56. [326] Exxonmobil, [online]. England : c2003-2009. [cit. 2.2.2007]. Dostupné z www: http://www.exxonmobil.com/corporate/ [327] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=2545 &typ=2&ch=72&ids=2583&val=2583 [328] Wikipedie otevřená encyklopedie, [online]. Česká republika : [cit. 23.9.2008]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Us_coal _regions_1996.png [329] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/souhrn_zemedelstvi.pdf [330] KEMÉNYOVÁ, Z. Zemědělci zrušili protest, uklidnil je slib. Hospodářské noviny, 13. 10. 2008, str. 18. [331] Státní zemědělský intervenční fond, [online]. Česká republika : c20002009. [cit. 1.6.2008]. Dostupné z www: http://www.szif.cz/irj/go/km/docs/ apa_anon/cs/zpravy/tis/zpravy_o_trhu/05/1225877984484.pdf [332] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: www.mze.cz/UserFiles/File/1600/16310/ENVI2008/10_ PRVKU%20CR%20PRVKUK.pdf 288

Literatura

[333] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/A9002A1427/$File/ 212608014.pdf [334] Vítej na zemi, [online]. Česká republika : c2008. [cit. 2008]. Dostupné z www: http://vitejtenazemi.cenia.cz/voda/popup_img.php?img=40 [335] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 10.6.2007]. Dostupné z www: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg /mfcr/xsl/tiskove_zpravy_23358.html [336] Denik, 14. 7. 2008, str. 23. [337] Czechtourism, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www:http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/Highlights2003_cz.pdf [338] Měšec.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 5.10.2006]. Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/cena-a-spotreba-elektriny/ [339] Deník, 14. 7. 2008, str. 26. [340] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 10.6.2008]. Dostupné z www: http://www.mmr.cz/provadeci-dokument-ke-koncepcistatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 [341] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 10.6.2008]. Dostupné z www: http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 [342] Výpočetní centrum, [online]. Česká republika : [cit.15.9.2008]. Dostupné z www: http://st.vse.cz/~XCVRM02/soubory/xcvrm02.doc [343] Glosy.info, [online]. Česká republika : [cit. 6.10.2008]. Dostupné z www: http://volby.glosy.info/vysledky-voleb/ [344] Novinky.cz, [online]. Česká republika : c2003-2006. [cit. 15.2.2007]. Dostupné z www: http://volby.novinky.cz/ps.2006. [345] Průvodce zaměstnance Evropskou unií, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://statorg.cmkos.cz/eu/ brozura.html [346] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyzkum_a_vyvoj_v_cr_v_roce_ 2007 [347] Výzkum a vývoj v České republice, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 15.10. 2008]. Dostupné z www: http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx? idpriloha=25773 [348] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 19.4.2008]. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde /xbcr/mfcr/Narodni_program_reforem _CR_2008 -2010_pdf.pdf [349] Ekonom, [online]. Česká republika : c2005-2009. [cit. 2007]. http://ekonom.ihned.cz/c1-24570680-pacesova-zprava-v-cervnu [350] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi _archiv _gdjac/Firmy_maji_problem_s_emisemi.html [351] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf [352] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.transparency.cz/ doc/CPI2007_poradi_zemi.xls [353] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/ oddeleni/centrum/papers/wp2005-08.pdf 289

Literatura

[354] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu [355] Ministerstvo financí České republiky, [online]. Česká republika : c20052009. [cit. 2007]. Dostupné z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/ dokument/migrace/trendy.pdf [356] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2007]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/1414-07-20070900 [357] CIZNER, J. Cizinci mají v českých firmách stamiliardy. Hospodářské noviny, 9. 1. 2007, str. 14. [358] Ekonom, č. 49, 4. – 10. 12. 2008 [359] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr [360] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 2008]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120108analyza08. doc [361] Měšec.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 5.10.2006]. Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-zije-ve-svetespokojeni-africane-a-skandinavci/ [362] Ekonom, 17. – 23. 7. 2008. [363] KERLES, M. cesta k chudobě: děti a rozvod. Lidové noviny, 5. 11. 2008. [364] Měšec.cz, [online]. Česká republika : c1999-2009. [cit. 5.10.2006]. Dostupné z www: http://www.ey.com/global/content.nsf/Czech_Republic/ 2008_Attractiveness_CZ [365] Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online]. Česká republika : c2009. [cit. 5.10.2007]. Dostupné z www: http://www.spcr.cz/statistika/neschopnost 2.htm [366] Ministerstvo pro místní rozvoj, [online]. Česká republika : [cit. 10.6.2008]. Dostupné z www: http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013 [367] Ministerstvo zemědělství, [online]. Česká republika : [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf [368] Týden, str. 19., 12 [369] Ekonom, 3. – 9. 7. 2008, č. 27, str. 31. [370] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009 [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1 &language= en&pcode=tsieb020&plugin=0 [371] Eurostat, [online]. Česká republika : c2009 [cit. 14.2.2008]. Dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&l anguage= en&pcode=tsieb060&plugin=0 [372] Český statistický úřad, [online]. Česká republika : [cit. 15.4.2008]. Dostupné z www: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke _udaje/$File/ HLMAKRO.xls [373] Česká národní banka [online]. Česká republika : c2003-2009 [cit. 15.4.2008]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cnb/STAT. ARADY_PKG.STROM _DRILL?p_strid=0 &p_lang=CS [374] LUPPOVÁ, S. Eurozóna sa takměř zastaví. Hospodárské noviny, 4. 11. 2008.

290

Seznam

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Největší pivovary na světě (2008) Tabulka č. 2: Největší společnosti světa podle obratu Tabulka č. 3: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) Tabulka č. 4: Štiky českého byznysu 2007 Tabulka č. 5: Nejziskovější firmy z TOP 100 ČR (2007) Tabulka č. 6: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) Tabulka č. 7: Čeho se šéfové firem nejvíce obávají Tabulka č. 8: Podíl jednotlivých zemí na světové ekonomice (v %), 2007 Tabulka č. 9: Hospodářský růst vybraných zemí OECD (meziroční změny HDP v %) 2008 Tabulka č. 10: Hrubý domácí produkt zemí EU ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) Tabulka č. 11: Vývoj HDP ČR za posledních 12 let (v milionech Kč) Tabulka č. 12: Prognóza nezaměstnanosti v EU Tabulka č. 13: Makroekonomické indikátory ČR Tabulka č. 14: Pro a proti jednotné měně v Česku Tabulka č. 15: Maastrichtská kritéria Tabulka č. 16: Očekávaný vstup do eurozóny Tabulka č. 17: Nové členské země EU a euro Tabulka č. 18: Úroveň HDP na obyvatele v eurech Tabulka č. 19: HDP přepočítané na občana v dané zemi v roce 2006 (v %, EU = 100 %) Tabulka č. 20: Ekonomické ukazatele HDP (2008) Tabulka č. 21: Předpovědě ekonomického růstu (meziroční změna HDP v % v roku 2009) Tabulka č. 22: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí Tabulka č. 23: Produktivita práce (HDP na zaměstnanou osobu, roční reálná tempa růstu v %) Tabulka č. 24: HDP a produktivita práce v ČR (v %) Tabulka č. 25: Ekonomické ukazatele Inflace (2008) Tabulka č. 26: Srovnání růstu HDP, růstu produktivity práce a růstu inflace v zemích EU v roce 2006 (v %) Tabulka č. 27: Plánovaný a skutečný schodek (v mld. Kč.) Tabulka č. 28: Dluhy cizích států vůči ČR (2007) Tabulka č. 29: Rozpočet ČR pro rok 2008 Tabulka č. 30: Předpokládaný rozpočet ČR pro rok 2009 Tabulka č. 31: Výdaje státního rozpočtu u vybraných kapitol pro rok 2006 - 2008 Tabulka č. 32: Jak budou vypadat výdaje státu podle rozpočtu Tabulka č. 33: Úmrtí na drogy (za rok 2008) Tabulka č. 34: Největší ropné koncerny na světě (2007) Tabulka č. 35: Největší exportéři uhlí (2005, v mil. tun) Tabulka č. 36: Největší exportéři uhlí (2005, mil. Tun) Tabulka č. 37: Největší importéři uhlí (2005, mil. Tun) Tabulka č. 38: Vývoj cen uhlí v ČR Tabulka č. 39: Vývoj vybraných cen uhlí ve světě Tabulka č. 40: Ceny elektřiny v EU (2007) Tabulka č. 41: Deset zemí s největším výkonem jaderných elektráren Tabulka č. 42: Průměrný roční růst investic (v %, 1997-2006) Tabulka č. 43: Míra investic (tvorba hrubého fixního kapitálu v % HDP) Tabulka č. 44: Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR (mld. Kč, běžné ceny) Tabulka č. 45: Nejpřitažlivější země pro investory 2006 Tabulka č. 46: Nejpřitažlivější země pro investory 2008 Tabulka č. 47: Příliv kapitálu do vybraných zemí (mld. eur) Tabulka č. 48: Největší investice v roce 2005 Tabulka č. 49: Stav PZI v ČR podle odvětví, rok 2006 Tabulka č. 50: Kumulovaný stav PZI v ČR podle investujících zemí, rok 2006 Tabulka č. 51: Největší investoři, kteří investovali do autoprůmyslu v ČR Tabulka č. 52: Stav přímých zahraničních investic v jednotlivých krajích ČR Tabulka č. 53: Žebříček podnikatelských rájů (2008) Tabulka č. 54: Kam míří investoři – hlavní cíle fúzí a akvizic ve východní Evropě (v %) (2008) Tabulka č. 55: Hodnocení měst v projektu MasterCard Worldwide Center of Commerce 2008 Tabulka č. 56: Platby ČR do rozpočtu EU a příjmy ČR z rozpočtu EU Tabulka č. 57: Odvětví s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců (2007) Tabulka č. 58: Rozdělení peněz ze strukturálních fondů v ČR pro léta 2007 – 2013 291

Seznam Tabulka č. 59: Vývoz v roce 2007 vítězil nad dovozem. (v miliardách korun) Tabulka č. 60: Tržby deseti největších obchodníků v ČR v roce 2006 Tabulka č. 61: Tržby největších obchodníků v ČR Tabulka č. 62: Tržby největších obchodníků v ČR Tabulka č. 63: Růst výdajů za potraviny v EU v roce 2007 (meziročně v %, říjen 2006 = 100) Tabulka č. 64: Vývoj spotřebitelských cen v Česku (v korunách za kg, litr) Tabulka č. 65: Vývoj cen farmářů v Česku (v korunách za kg, litr) Tabulka č. 66: Porovnání některých spotřebitelských cen (v korunách za kg, litr, odhady za rok 2007) Tabulka č. 67: Jak se vyvíjeli půjčky (v miliardách) Tabulka č. 68: Zadlužení domácností ve světě k poměru HDP v % Tabulka č. 69: Teritoriální skladba světového agrárníhi zahraničního obchodu Tabulka č. 70: Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR Tabulka č. 71: Teritoriální skladba agrárního zahraničného obchodu ČR Tabulka č. 72: Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2008 (HUF/t) Tabulka č. 73: Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na HPH v % Tabulka č. 74: Vývoj držby lesů v % z celkové plochy lesů Tabulka č. 75: Lesy ve vlastnictví ČR Tabulka č. 76: Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha Tabulka č. 77: Počet zaměstnanců v lesních činnostech Tabulka č. 78: Měsiční průměrné mzdy v Kč Tabulka č. 79: Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč Tabulka č. 80: Vývoz a dovoz surového dříví v ČR Tabulka č. 81: Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech Tabulka č. 82: Obnovitelné vodní zdroje v letech 1997-2006 v mil. m³ Tabulka č. 83: Meziroční souhrnné cenové indexy Tabulka č. 84: Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR Tabulka č. 85: Meziroční indexy cen živočišních výrobků v ČR Tabulka č. 86: Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) Tabulka č. 87: Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100kg) Tabulka č. 88: Dotace přidělené s.p. Povodí v roce 2006 v tis. Kč Tabulka č. 89: Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1. 3. do 31. 3. 2008 Tabulka č. 90: Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 Tabulka č. 91: Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 19932006 Tabulka č. 92: Rozdělení odpovědnosti subjektů za plnění opatření Koncepce Tabulka č. 93: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR (k 31. 12. 2006) Tabulka č. 94: Druhová skladba hromadných ubytovacích zařízení v roce 2006 Tabulka č. 95: Přehled států s nejvyšším počtem mezinárodních příjezdů v oce 2005 (v mil.) Tabulka č. 96: Podíl vybraných zemí na světovém trhu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (%) Tabulka č. 97: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Hosté) Tabulka č. 98: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Přenocování) Tabulka č. 99: Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zažízeních v ČR (Délka pobytu) Tabulka č. 100: Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2002 a 2006 (relativní podíly v %) Tabulka č. 101: Volební účast v ČR (údaje v procentech oprávněných voličů) Tabulka č. 102: Ženy v parlamentech Tabulka č. 103: Složení krajských zastupitelstev (2004 – 2008) Tabulka č. 104: Složení krajských zastupitelstev (2008-2012) Tabulka č. 105: Historie objevených technologií Tabulka č. 106: Počty uživatelů internetu v ČR Tabulka č. 107: Vývoj počtu diváků televize přes internet Tabulka č. 108: Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu (na mil. obyvatel) v rozlišení na přihlašovatele a původce Tabulka č. 109: Struktura financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR (v %) Tabulka č. 110: Výdaje na výzkum v roce 2007 (V % HDP) Tabulka č. 111: Kolik povolenek mají jednotlivé země EU (v milionech tun ročně) 292

Seznam Tabulka č. 112: Pěstování geneticky modifikovaných (GMO) plodin v EU Tabulka č. 113: Česko a korupce za posledních osm let Tabulka č. 114: Policejní případy Tabulka č. 115: Nejvíce a nejméně zkorumpované státy v roce 2007 Tabulka č. 116: Kriminalita celkem – počet zjištěných trestných činů (na tis. obyvatel) Tabulka č. 117: Delikty v letech 2002 až 2005 Tabulka č. 118: Střední délka života obyvatelstva (roky) Tabulka č. 119: Romové ve vybraných státech EU v roce 2006 (čísla představují odhady Evropské unie, přesné statistiky neexistují) Tabulka č. 120: Vztah Evropanů k Romům Tabulka č. 121: Pořadí cizinců, které by občané ČR chtěli za sousedy (2006) Tabulka č. 122: Kdo ovládá firmy v Česku podle kapitálu Tabulka č. 123: Kdo ovládá firmy v Česku podle počtu Tabulka č. 124: Kolik u nás pracuje oficiálně cizinců Tabulka č. 125: Podíl cizinců na pracovní síle krajů a okresů ČR, rok 2006 (v%) Tabulka č. 126: žádosti Vietnamců o víza Tabulka č. 127: Podíl zaměstnaných cizinců v ČR podle odvětví, rok 2005 (v%) Tabulka č. 128: Počet hodin v práci ve vybraných evropských zemí (v roce 2006) Tabulka č. 129: Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) Tabulka č. 130: Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) Tabulka č. 131: Poměr odborníků a neodborných profesí v zemích EU v roce 2006 Tabulka č. 132: Vývoj mezd v ČR podle odvětví (k 3. 6. 2008) Tabulka č. 133: Průměrné mzdy v krajích (ve druhém čtvrtletí 2008) Tabulka č. 134: Hodinové výdělky v eurech v roce 2007 Tabulka č. 135: Srovnání průměrné hrubé mzdy v roce 2006 Tabulka č. 136: Růst mezd (v % meziročně) Tabulka č. 137: Důchod vůči průměrnému platu ve vybraných zemích EU Tabulka č. 138: Důchod vůči průměrnému platu v ČR Tabulka č. 139: Důchody v ČR Tabulka č. 140: Míra chudoby Tabulka č. 141: Důvody hmotné nouze (pořadí důležitosti podle názorů respondentů) Tabulka č. 142: Populace na hranici bídy v roce 2008 Tabulka č. 143: Nákup po 15 letech Tabulka č. 144: Stoupající nájmy ve městech ČR Tabulka č. 145: Srovnání cen nájemného ve V4 Tabulka č. 146: Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (v % pracovních sil) Tabulka č. 147: Porovnání počtu úředníků na ministerstvech v roce 2002 a 2006. Tabulka č. 148: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR v roce 2006 Tabulka č. 149: Změna podmínek podnikání v ČR Tabulka č. 150: Do kterých zemí směřují české firmy? Tabulka č. 151: Žebříček krajin dle platební disciplíny Tabulka č. 152: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) Tabulka č. 153: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Tabulka č. 154: Žebříček evropských zemí podle počtu přihlášených patentů Tabulka č. 155: Výdaje ČR, FIN, EU27, EU15 a USA na výzkum a vývoj (rok 2005) Tabulka č. 156: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) Tabulka č. 157: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) Tabulka č. 158: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) Tabulka č. 159: Výtěžnost odpadu na obyvatele Tabulka č. 160: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) Tabulka č. 161: Index světové konkurenceschopnosti Tabulka č. 162: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR Tabulka č. 163: Kde se v Česku žije nejlépe 2007 (pořadí podle umístění v jednotlivých kritériích kvality života) Tabulka č. 164: Města kde se podle manažerů a statistických údajů žije nejlépe Tabulka č. 165: Nejdražší města světa Tabulka č. 166: Město pro byznys – nejlepší město Moravskoslezského kraje Tabulka č. 167: Město pro byznys – nejlepší město Jihočeského kraje Tabulka č. 168: Město pro byznys – nejlepší město kraje Vysočina Tabulka č. 169: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje Tabulka č. 170: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje Tabulka č. 171: Město pro byznys – nejlepší město Jihomoravského kraje 293

Seznam

Seznam obrázků Obr. č. 1: Struktura podniku v počátcích jeho vzniku Obr. č. 2: Pojetí struktury podniku ve 20. století Obr. č. 3: Model řízení podniku z pohledu toku informací Obr. č. 4: Nejdůležitější vlivy externího prostředí, které působí na MSP Obr. č. 5: Členění podnikatelského prostředí Obr. č. 6: Největší američtí miliardáři (2008) Obr. č. 7: Globální projekce pocitu štěstí dle zemí Obr. č. 8: Deset zemí s největšími potvrzenými zásobami ropy (za rok 2008) Obr. č. 9: Denní spotřeba ropy v roku 2007 (v tisících barelech denně) Obr. č. 10: Deset největších producentů ropy na světě (za rok 2008) Obr. č. 11: Deset největších spotřebitelů ropy na světě (za rok 2008) Obr. č. 12: Nejvýznamnější distribuční trasy ropy Obr. č. 13: Závislost členů EU na ruském plynu a ropě v roce 2008 Obr. č. 14: Kudy proudí do česka ropa Obr. č. 15: Trasa ropovodu Družba Obr. č. 16: Ropovody v Česku Obr. č. 17: Vývoj ceny ropy v amerických dolarech za barel (1861 – 2008) Obr. č. 18: Události, které významně ovlivnily cenu ropy Obr. č. 19: Globální rozložení úhelných regionů Obr. č. 20: Jadersné elektrárny v provozu Obr. č. 21: Česká jaderná energetika Obr. č. 22: Přehled velkých fotovoltaických systémů v ČR Obr. č. 23: Těžba plynu ve světě (2008) Obr. č. 24: Zásoby zemního plynu (2008) Obr. č. 25: Transportní trasy zemního plynu (2008) Obr. č. 26: Plynovody v jižní části Evropy Obr. č. 27: Dovoz zemního plynu do Evropy v roce 2020 Obr. č. 28: Přepravní soustava zemního plynu v ČR Obr. č. 29: Jak jsou na tom ekonomiky střední a východní Evropy (údaje v procentech) Obr. č. 30: Vize exportní strategie Obr. č. 31: Schodek/přebytek agrárního zahraničního obchodu (v milionech EUR) Obr. č. 32: Roční množství dešťových srážek Obr. č. 33: Evropské srovnání cestovního ruchu Obr. č. 34: Češi v lázních Obr. č. 35: Rozložení sněmovny po volbách Obr. č. 36: O co se bojuje v krajských volbách, krajské volby 2004 Obr. č. 37: Obecný model morálního rozhodnutí podle Rolného Obr. č. 38: Model etického rozhodnutí, O. C. Ferrella, L. G. Greshama a W. C. Fraedericha Obr. č. 39: Reidenbachův a Rabinův model pěti vývojových fází podniku Obr. č. 40: Hlavní migrační proudy Obr. č. 41: Okresy a kraje ČR Obr. č. 42: Počty lékařů v ČR a krajích na 100 000 (14. 7. 2008) Obr. č. 43: Jak se vyvíjejí platy v Česku a s čím je třeba počítat v příštím roce Obr. č. 44: Společná měna v Evropě v roce 2008

Seznam grafů Graf č. 1: Nejdražší firmy světa (hodnota v miliardách dolarů) (2007) Graf č. 2: Nejdražší společnosti, s jejichž akciemi se v tuzemsku obchoduje (k 17. 1 . 2008) Graf č. 3: Které akcie v Česku v roce 2007 vynesly nejvíce (v %, k 17. 1.2008) Graf č. 4: Top firmy (podle tržeb, v mil. Kč) Graf č. 5: Nejčastější uváděné přednosti manažery (výzkum za duben 2006 až červen 2006) Graf č. 6: Nejčastější manažery uváděné nedostatky (výzkum za duben 2006 až červen 2006) Graf č. 7: Poroste obrat Vaší firmy? Graf č. 8: Cykličnost světové ekonomiky Graf č. 9: Časová řada HDP a inflace zemí eurozóny (2004-2007) Graf č. 10: HDP podle parity kupní síly (v bilionech dolarů), 2007 294

Seznam Graf č. 11: Tempo růstu reálného HDP 2006-2007 ve vybraných zemích Graf č. 12: Finanční bohatství světa (v bilionech dolarů) Graf č. 13: Počet multimilionářů ve světe (v milionech) Graf č. 14: Počet dolarových milionářů (tisíce osob) v ČR Graf č. 15: Růst HDP ČR v roce 2006 a 2007 a jeho další prognóza, (* prognóza) Graf č. 16: Vývoj českého hospodářství (v procentech) Graf č. 17: Graf vývoje HDP ČR (v milionech Kč) Graf č. 18: Srovnání HDP EU-27 a EU-15 ve stálých cenách (roční tempa růstu v %) Graf č. 19: Průměrná roční tempa růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001-2006 v zemích EU Graf č. 20: Srovnání růstu HDP v EÚ (v % meziročně), Česka, Polska a Slovenska v letech 1999 až 2007 Graf č. 21: Růst HDP ČR v letech 1996-2007 v % Graf č. 22: Srovnání reálného meziročního růstu HDP ČR a SR v % Graf č. 23: Růst HDP Slovenska (v % meziročně) Graf č. 24: Odhadovaný HDP 2008 Graf č. 25: Odhadovaný HDP 2009 Graf č. 26: Odhadovaný HDP 2010 Graf č. 27: Míra zranitelnosti vybraných zemí (údaje v %) ukazatel zranitelnosti 2009 Graf č. 28: Růst a pád české koruny Graf č. 29: Pořadí zemí EU-27 podle HDP p.c. v PPS, rok 2006 (EU-25=100)* Graf č. 30: HPH na zaměstnanou osobu v technologicky náročných odvětvích (ČR=100) v krajích ČR Graf č. 31: Rozklad růstu HDP (příspěvky k růstu v p. b.) Graf č. 32: HDP na obyvatele (v přepočtu pomocí parity kupní síly, EU-27 = 100) Graf č. 33: Tempo růstu produktivity práce v zemích EU-27 (průměrné reálné tempo růstu produktivity práce v letech 2001-2006, v %) Graf č. 34: Meziroční inflace ve Spojených státech Graf č. 35: Meziroční inflace v Eurozóně Graf č. 36: Výška inflace v zemích EU v roce 2007 Graf č. 37: Míra inflace v ČR v % v období let 2001 až 2007 Graf č. 38: Vývoj státního dluhu ČR v miliardách Kč Graf č. 39: Vládní výdaje podle kapitol (2007) Graf č. 40: Návštěvy u lékaře za rok 2006 Graf č. 41: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v miliardách korun) Graf č. 42: Výdaje občanů (v miliardách korun) Graf č. 43: Veřejné výdaje na zdravotnictví (v procentech HDP) Graf č. 44: Výdaje občanů (v procentech z celkových zdravotnických výdajů) Graf č. 45: Kolik stojí pojištění pro případ nemoci (Kč/rok) Graf č. 46: Vývoj výdajů na nemocenské v tisících Kč v roce 2008 Graf č. 47: Kdy jsou lidé nejvíce nemocní (2008) Graf č. 48: Světová poptávka po primární energii (v. mil. tun ropného ekvivalentu, referenční scénář IEA v roce 2008) Graf č. 49: Vývoj energetické závislosti ČR (v %) Graf č. 50: Kolik energie česko dováží (v %) Závislost ekonomiky na energii Graf č. 51: Vývoj tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR Graf č. 52: Vývoj konečné spotřeby energie v ČR Graf č. 53: Země s největšími zásobami ropy (v mld. barelů) (2008) Graf č. 54: Vývoj ceny ropy Graf č. 55: Příjmy kartelu OPEC z vývozu ropy (v miliardách dolarů) za rok 2008 Graf č. 56: Dovoz ropy (za rok 2004, v tis. tun) Graf č. 57: Dovozy ropy do Spojených států (listopad 2007) Graf č. 58: Těžba ropy v roce 2007 v % Graf č. 59: Růst poptávky po ropě - předpověď pro rok 2008, v % Graf č. 60: Spotřeba ropy v zemích G8 (v tisících barelech denně, barel = 159 litrů) Graf č. 61: Objem skladované ropy v ČR (tis. tun) Graf č. 62: Dodávky do České rafinérské, a.s. (1996-2005) Graf č. 63: Přeprava ropovody MERO ČR, a.s. (1994-2005) Graf č. 64: Výdavky na výzkum a rozvoj (v mld. USD) Graf č. 65: Největší producenti uhlí ve světě (dlouhodobě) Graf č. 66: Vývoj produkce a spotřeby uhlí ve světě Graf č. 67: Objem těžby Graf č. 68: Vývoj těžby uhlí v ČR 295

Seznam Graf č. 69: Čistá roční výroba a čistá spotřeba elektřiny v ČR Graf č. 70: Zdroje elektrické energie v ČR (za rok) (2008) Graf č. 71: Vývoj výroby elektřiny podle paliv (TWh) Graf č. 72: Vývoj cen elektřiny (cena MWh, bez DPH a daně z elektřiny) Graf č. 73: Ceny elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině roku 2007 (přepočteno na kupní sílu, za kWh, včetně daní) Graf č. 74: Roční zdražování proudu a čistý zisk ČEZ (miliardy Kč) Graf č. 75: Ceny elektřiny pro domácnosti ve vybraných zemích EU (v eurech za 100 kilowatthodin, k 1. 1. 2007) Graf č. 76: Podíl daní v cenách elektřiny (v %) Graf č. 77: Cena elektřiny pro domácnosti v EU (v přepočtu na standard kupní síly (cena v PPS/kWh) Graf č. 78: Meziroční růst ceny elektrické energie v % v ČR. Graf č. 79: Čistý vývoz elektřiny (v terawatthodinách) Graf č. 80: Počty zásobovaných domácností el. energii v ČR podle dodavatele v milionech (v roce 2007) Graf č. 81: Jak se vyvíjel čistý zisk ČEZ (v mld. Kč, včetně mimořádných vlivů) Graf č. 82: Výroba elektrické energie v JE Temelín (v Twh) Graf č. 83: Jaderná energetika v Evropě (stav ke konci května 2008) Graf č. 84: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), očekávaný objem produkce Graf č. 85: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší dodavatelé (rok 2007) Graf č. 86: Světový obchod se zkapalněným plynem (údaje v miliardách metrů), Největší odběratelé (rok 2007) Graf č. 87: Největší dodavatelé plynu v Evropě (2008) Graf č. 88: Vývoj výroby tepla podle paliv ČR Graf č. 89: Obnovitelné zdroje a dovoz energie Graf č. 90: Jakému energetickému zdroji dávají do budoucna lidé přednost Graf č. 91: Podíl samostatně výdělečných osob na zaměstnanosti ve státech EU (2007) Graf č. 92: Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 až 2007 v ČR Graf č. 93: Vývoj počtu MSP v létech 1997 až 2005 Graf č. 94: Vývoj počtu nově založených firem Graf č. 95: Počet podnikatelů (v % zaměstnaných pracovních sil) v krajích ČR Graf č. 96: Investice do komerčních nemovitostí v Evropě (v miliardách eur) Graf č. 97: Toky přímých zahraničních investic (PZI), 1980-2005 (v mil. USD) Graf č. 98: Přímé zahraniční investice v Česku Graf č. 99: Nejatraktivnější země pro investory v roce 2005 Graf č. 100: Počet zahraničních investic v Česku Graf č. 101: Evropské země nejvhodnější pro nové investice, případně pro další expanzi (podíl na celkových odpovědích v % v roce 2008) Graf č. 102: Celková hodnota dosud získaného kapitálu v přepočtu na obyvatele (za období 1990 – 2007, eur) Graf č. 103: Prodej vozů Škoda auto (počet v tisících) Graf č. 104: Stav přímých zahraničních investic na obyvatele (ČR=100)v roce 2001 a 2005 Graf č. 105: Vývoj vývozu a dovozu České republiky v mld. Kč (1999-2006) Graf č. 106: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu Česka (v miliardách korun) v letech 1996 až 2007 Graf č. 107: Bilance zahraničního obchodu ČR v miliardách Kč (1993 – 2007) Graf č. 108: Země, kam Česko nejvíce vyváží (2005), (v mkl. Kč) Graf č. 109: Země, odkud Česko nejvíce dováží (2005), (v mld. Kč) Graf č. 110: Český obchod s Německem (v mld. Kč) Graf č. 111: Vývoj německého HDP (v %) Graf č. 112: Zahraniční obchod Slovenska (v 1. čtvrtletí, mil. Sk) Graf č. 113: Vývoz SR podle zemí (v 1. čtvrtletí 2008, mil. Sk) Graf č. 114: Za co lidé utrácí Graf č. 115: Zadlužení domácností v ČR (v miliardách korun, údaje na konci roku) Graf č. 116: Zadlužení domácností u bankovního sektoru Graf č. 117: Objem úvěrů (v miliardách korun) Graf č. 118: Počet nových smluv Graf č. 119: Objem hypotéky poskytnutých občanům (v miliardách korun) Graf č. 120: Nesplacené úvěry v ČR (v miliardách Kč) 296

Seznam Graf č. 121: Podíl klientů České poradny při finanční tísni podle výše měsíčních příjmů Graf č. 122: Vývoj počtu konkurzů v ČR Graf č. 123: Počty exekucí nařízených soudy a počty skončených exekucí Graf č. 124: Dražby v letech 2000-2007 Graf č. 125: Dražby nemovitostí v letech 2000-2007 Graf č. 126: Celkový finanční objem dosažený vydražením majetku (věci movité a věci nemovité) Graf č. 127: Vývoj míry bankrotu v ČR (v %) Graf č. 128: Pozice zemědělství v rámci národního hospodářství ČR Graf č. 129: Jak se daří českým zemědělcům (zisk/ztráta odvětví v miliardách korun) Graf č. 130: Zemědělství ČR - podnikatelský důchod, produkce, dotace a zadluženost (v %/mld. Kč) Graf č. 131: Definitivní hospodářské výsledky za roky 2004 a 2005 (Kč/ha z.p.) Graf č. 132: Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace v letech 2000 až 2006 (rok 2000 = 100%) (v %) Graf č. 133: Aplikace průmyslových hnojiv v letech 1989 až 2006 (kg č. ž./ha z. p.) Graf č. 134: Podnikatelská struktura na zemědělské půdě v letech 2006 a 2007 Graf č. 135: Agrární zahraniční obchod - vývoj stupně krytí dovozu vývozem v letech 2000 až 2007 (mld. Kč / %) Graf č. 136: Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 15 v % Graf č. 137: Vývoj počtu pracovníků a nominálních a reálných mezd v zemědělství v letech 1989 až 2006 (v %) Graf č. 138: Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 Graf č. 139: Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) Graf č. 140: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 (v %) Graf č. 141: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – účetní přidaná hodnota (v %) Graf č. 142: Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 – zaměstnanci (v %) Graf č. 143: Přímé zahraniční investice OKEČ a přímé zahraniční investice ZP (v %) Graf č. 144: Tuzemské a zahraniční investice (v %) Graf č. 145: Umělá obnova podle druhů dřevin Graf č. 146: Celková rozloha přirozené obnovy (v tis. ha) Graf č. 147: Těžba dřeva (v mil. m3) Graf č. 148: Celkové zásoby dřeva v mil. m³ Graf č. 149: Vývoj počtu obyvatel ČR bydlících v domech napojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čistěných odpadních vod v letech 1989 a 1997 – 2006 Graf č. 150: Odběry povrchových vod v ČR v letech 1985 – 2006 Graf č. 151: Češi v lázních (dospělí) Graf č. 152: Cizinci v českých lázních Graf č. 153: Vývoj počtu ubytovaných zahraničních turistů v HUZ a počtu jejich přenocování Graf č. 154: Výdaje zahraničních turistů v ČR, 2006 (v Kč na osobu a den) Graf č. 155: Sezónnost zahraniční návštěvnosti ČR (rok 2006) Graf č. 156: Vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubyt. zařízeních v ČR Graf č. 157: Vývoj podílu sektoru Ubytování a stravování na HDP v jednotlivých letech (v %) Graf č. 158: Vývoj podílu zaměstnanců v sektoru Ubytování a stravování na celkové zaměstnanosti (v %) Graf č. 159: Vývoj tržeb v sektoru Ubytování a stravování (v mil. Kč) Graf č. 160: Srovnání průměrných mezd v sektoru s ČR (fyzické osoby) Graf č. 161: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – počet mandátů Graf č. 162: Konečný výsledek parlamentních voleb v ČR 2006 – v % Graf č. 163: Poměr sil v parlamentu - Poslanecká sněmovna (2007) Graf č. 164: Poměr sil v parlamentu – Senát (2007) Graf č. 165: Podíly žen tvořící národní parlamenty ve vybraných zemích Graf č. 166: Složení krajských zastupitelstev v % (2008-2012) Graf č. 167: Vztah Čechů k vlasti Graf č. 168: Názory Čechů podle Eurobarometru Graf č. 169: Kolik % zaměstnanců v ČR je v odborech Graf č. 170: Nezaměstnanost a ochrana zaměstnanců Graf č. 171: Obrat největšího nákupního serveru Amazon.com (v miliardách dolarů) Graf č. 172: Počet patentových přihlášek u EPO na mil. obyvatel (průměr 2004-2006) Graf č. 173 Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj (rok 2005, v % HDP) 297

Seznam Graf č. 174: Podíl vědců a inženýrů na celkové zaměstnanosti (v %) Graf č. 175: Inovační index 2005 Graf č. 176: Inovační index 2006 Graf č. 177: Inovační index 2007 Graf č. 178: Evropský inovační žebříček 2007 Graf č. 179: České firmy dávají na vědu a výzkum miliardy Graf č. 180: Vývoj emisí v ČR Graf č. 181: Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR Graf č. 182: Nárůst plochy na níž se pěstují GMO za poslední rok (v %) Graf č. 183: Kriminalita v Česku vzrostla, vražd však ubývá Graf č. 184: Policejní boj s podvodníky – úspěšnost v ČR Graf č. 185: Hodnocení států EU podle zvýhodňování firem při zadávání veřejných zakázek (2006) Graf č. 186: Počet obyvatel na jednoho policistu Graf č. 187: Světová populace v letech 1950-2050 v mld. Graf č. 188: Naděje dožití (v letech) Graf č. 189: Počet narozených dětí v ČR Graf č. 190: Přehled narozených dětí a zemřelých lidí v letech 2001-2007 Graf č. 191: Přirozený přírůstek obyvatel Graf č. 192: Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu podle ročníku narození a vzdělání Graf č. 193: Fluktuace pracovních sil na trhu práce 1990-2010 Graf č. 194: Počet osob vstupujících na trh práce a opouštějících trh práce Graf č. 195: Podíl cizinců, na populaci, rok 2006 (v %) Graf č. 196: Počet cizinců zaměstnaných legálně v Česku Graf č. 197: Meziroční nárůst cizinců v ČR Graf č. 198: Pracovní neschopnost v zemích EU (2006) Graf č. 199: Míra pracovní neschopnosti v procentech Graf č. 200: Míra nezaměstnanosti (rok 2006, v %) v zemích EU Graf č. 201: Míra nezaměstnanosti v EÚ (rok 2007 v %, věk 15 – 64 let) Graf č. 202: Vývoj dlouhodobé a obecné nezaměstnanosti v ČR (v %) Graf č. 203: Celková míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU, rok 2006 (v %) Graf č. 204: Regionální míry nezaměstnanosti v ČR (v %) Graf č. 205: Míra evidovaní nezaměstnanosti ročně v SR (2008, v %) Graf č. 206: Míra evidovaní nezaměstnanosti měsíčně v SR (2008, v %) Graf č. 207: Roční příjmy ve vysoce kvalifikovaných oborech (2007) Graf č. 208: Kolik lidí ve věku 55 až 65 let pracuje (2006) Graf č. 209: Vývoj průměrné mzdy v ČR Graf č. 210: Vývoj průměrné mzdy na Slovensku Graf č. 211: Růst mezd v ČR Graf č. 212: Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí* 2008 Graf č. 213: Srovnání vývoje průměrné mzdy zaměstnance v ČR a SR (v Kč) Graf č. 214: Procentuální růst reálných platů v ČR Graf č. 215: Statistické rozložení výše platů zaměstnanců v podnicích s více než deseti zaměstnanci podle pohlaví v roce 2006 Graf č. 216: Koeficient nerovnosti (výběr; v polovině prvního desetiletí 21. století) Graf č. 217: Průměrná měsiční hrubá mzda v ČR (první čtvrtletí 2008, v Kč) Graf č. 218: Nejlépe placené obory (za 1. pololetí 2008) Graf č. 219: Nejhůře placené obory (za 1. pololetí 2008) Graf č. 220: Minimální mzda v Kč Graf č. 221: Náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu v roce 2005 Graf č. 222: Mzdové náklady na pracovníka měsíčně (platy, povinné odvody pojistného, náklady na školení) - 2006 Graf č. 223: Průměrné tempo růstu reálných mzdových nákladů na zaměstnance (2001-2006, v %) Graf č. 224: Výdělky v odvětvích v ČR (2006) Graf č. 225: Výdělky v jednotlivých krajích v ČR (2006) Graf č. 226: Relativní úroveň souhrnné produktivity v ČR k EU-15 (EU=100) Graf č. 227: Výška důchodu v ČR (v % platu na konci kariéry) Graf č. 228: Výška důchodu v Maďarsku (v % platu na konci kariéry) Graf č. 229: Výška důchodu na Slovensku (v % platu na konci kariéry) Graf č. 230: Výška důchodu v Polsku (v % platu na konci kariéry) Graf č. 231: Podíl chudého obyvatelstva (v procentech) (2008) Graf č. 232: Kupní síla vybraných zemí EU 298

Seznam Graf č. 233: Jak jsme si žili v roce 1968 a dnes (HDP na hlavu v paritě kupní síly, v dolarech) Graf č. 234: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlový byt 3+1 Graf č. 235: Jak se vyvíjejí nájmy v krajských městech, cihlová garsonka Graf č. 236: Stěhování obyvatel v ČR (2007) Graf č. 237: Počet přijatých vysokoškoláků v letech 1993 až 2008 Graf č. 238: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Graf č. 239: Účast na dalším vzdělávání Graf č. 240: Kolik času dávají firmy odběratelům na splacení faktur (počet podniků v % a doba jimi požadované splatnosti) Graf č. 241: Platební disciplína na Slovensku (ve dnech) Graf č. 242: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů) Graf č. 243: Počet nově založených firem v letech 2003 – 2007 (a.s. a s.r.o.) Graf č. 244: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce 2006 Graf č. 245: Index globální konkurenceschopnosti v EU Graf č. 246: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky Graf č. 247: Desítka největších znečišťovatelů (rok 2005 v miliardách tun CO2). Graf č. 248: Globální emise vznikají spotřebou a spalováním fosilních paliv (v miliardách tun) Graf č. 249: Podnební změny v ČR Graf č. 250: Skóre pilířů konkurenceschopnosti WEF Graf č. 251: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) Graf č. 252: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) Graf č. 253: Hospodářský obraz Slovenska ve srovnání s Českem Graf č. 254: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005) Graf č. 255: Úroveň a dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR (percentily, 2001-2005) Graf č. 256: Nezaměstnanost v krajích ČR (první polovina 2008) Graf č. 257: Pozice hl. m. Prahy v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 258: Pozice Středočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 259: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 260: Pozice Moravskoslezského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 261: Pozice Jihočeského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 262: Pozice Plzeňského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 263: Pozice Karlovarského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 264: Pozice Ústeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 265: Pozice Libereckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 266: Pozice Královéhradeckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 267: Pozice Pardubického kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 268: Pozice kraje Vysočina v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 269: Pozice Jihomoravského kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 270: Pozice Olomouckého kraje v ČR (ČR=100) (2006) Graf č. 271: Pozice Zlínského kraje v ČR (ČR=100) (2006)

Seznam základních použitých zkratek MSP - Malý a střední podnik RVHP - Rada vzájemné hospodářské pomoci EU - Evropská unie ČR - Česká republika MWWA - Manage-While-Walking-Around TQM - Total Quality Management HDP – Hrubý domácí produkt OECD - Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj VZP – Veřejná zdravotní pojišťovna PZI – Přímé Zahraniční investice EIT - Evropský technologický institut OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP PI - Operační program Podnikání a Inovace CTR - Kulatý stůl CSR - Corporate Social Responsibilty 299

Seznam

OSN – Organizace spojených národů BLF -Buseness Leaders Forum TCI - The Competitivness Institute MOSAP - Moskevska akadémia podnikatelská REA - Ruská ekonomická akademia G. V. Plechanova EPI - Evropský polytechnický institut

300

Název:

Podnikatelské prostředí v ČR Autor: Prof. Alan Guinn, Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA, Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. Vydavatel, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: 200 ks Počet stran: 300 Rok vydání: 2009

ISBN 978-80-7314-176-0

Podnikatelské prostředí v ČR

Recommend Documents