PODNIKÁNÍ ČESKÝCH FIREM S OHLEDEM NA MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ ASPEKTY. Mgr. Magdaléna Vyškovská

PODNIKÁNÍ ČESKÝCH FIREM S OHLEDEM NA MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ ASPEKTY

Mgr. Magdaléna Vyškovská Daňový poradce č. 2371

www.peterkapartners.com

Obsah 1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o dani z příjmů 2. Dělení na daňové rezidenty a nerezidenty 3. Určení rezidentství 4. Základní pojmy smluv o zamezení dvojímu zdanění 5. Rozbor jednotlivých článků smlouvy o zamezení dvojímu zdanění 6. Povinnosti plátců příjmů 7. Metody zamezení dvojímu zdanění


1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o daních z příjmů  Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu České republiky (Čl. 10 zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky).  Ustanovení zákona o daních z příjmů se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak (§ 37 zákona č. 586/1992 – dále jen ZDP)  Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) jsou nadřazeny zákonu


1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o daních z příjmů SZDZ :  Obsahují základní pravidla pro možnost nebo způsob zdanění ve smluvním státě  Rozdělují nárok na zdanění příjmů mezi státy  Neukládají smluvním státům povinnost konkrétní příjem zdanit („příjmy mohou být zdaněny …“)  Usnadňují spolupráci států při boji proti daňovým únikům  Neměly by zhoršit postavení poplatníka


1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o daních z příjmů  Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku vyšla ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 100/2003 (dále jen SZDZ ČRSR  Byla podepsána v Bratislavě dne 26. března 2002  Vstoupila v platnost dne 14. července 2003  Je prováděna od 1. ledna 2004 (článek 27 SZDZ ČR-SR)  Sdělení k SZDZ ČR- SR – Pokyn č. D-248 (Finanční zpravodaj 7-8/2003) www.peterkapartners.com

2. Dělení na daňové rezidenty a nerezidenty  Daňový rezident zdaňuje v ČR příjmy ze zdrojů jak v ČR, tak i ze zdrojů v zahraničí (neomezená daňová povinnost)  Daňový nerezident zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, a to článku příslušné SZDZ (omezená daňová povinnost) a § 22 ZDP


3. Určení rezidentství  Rezident – článek 4 SZDZ ČR-SR  Výraz "rezident smluvního státu" označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, trvalého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria  Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného


3. Určení rezidentství

Na základě článku 4 SZDZ nutno posoudit, zda je fyzická osoba rezidentem :  podle zákona o daních z příjmů platného v České republice  podle legislativy druhého smluvního státu


3. Určení rezidentství  Fyzické osoby – daňoví rezidenti v ČR jsou osoby, které mají v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (§ 2 odst. 2 ZDP)  Právnické osoby – daňoví rezidenti v ČR– jsou poplatníci, kteří mají v ČR své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (§ 17 odst. 3 ZDP)


3. Určení rezidentství  Bydliště je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat (§ 2 odst. 4 ZDP).  Stálý byt je byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání bez prodlevy (Pokyn D-190).


3. Určení rezidentství  Úmysl trvale se zdržovat ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem osobního a rodinného stavu poplatníka, tj. má-li zde rovněž manželku, děti, rodiče, či zda je byt využíván v návaznosti na ekonomické aktivity poplatníka (zaměstnání, podnikání)


3. Určení rezidentství  Místo vedení je místo, kde jsou ve skutečnosti prováděna klíčová rozhodnutí nezbytná k provádění průmyslové a obchodní činnosti podniku jako celku a která nemohou být na nižších úrovních měněna. V tomto místě se také běžně nachází přiměřené věcné a personální vybavení pro takovou činnost (sdělení MF č.j. 251/122 867/2000)


3. Určení rezidentství  Pokud je fyzická osoba daňovým rezidentem v obou sml. státech, pak nastupují další postupně aplikovaná kritéria :  Stálý byt  Centrum životních zájmů  Obvyklé zdržování  Státní příslušnost  Dohoda smluvních států  Pokud je právnická osoba rezidentem obou smluvních států, je rezidentem toho ze států, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení


4. Základní pojmy SZSZ  Osoby, na které se smlouva vztahuje (článek 1) jsou osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států  Daně, na které se smlouva vztahuje (článek 2) jsou daně definované ve smlouvě + stejné a obdobné daně ukládané po podpisu SZDZ vedle nebo místo současných daní.  Všeobecné definice (článek 3) - SZDZ definuje pro své účely některé výrazy. Výrazy neuvedené mají ten význam, jaký jim dávají právní předpisy státu, který SZDZ provádí (pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad)


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ

 Stálá provozovna (čl. 5 SZDZ ČR – SR)  Stálá provozovna je trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost (obzvláště místo vedení, odštěpný závod, kancelář, továrna nebo dílna či důl).  Staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený trvající déle než 12 měsíců  Závislý zástupce jednající na účet podniku a mající a obvykle používající plnou moc uzavírat smlouvy jménem podniku



 Stálá provozovna (čl. 5 SZDZ ČR – SR)  Poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu 6 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ 

Příklady vzniku stálé provozovny : 

„Službová“ stálá provozovna vzniká podle SZDZ bez ohledu na počet projektů  v případě SR, Rakouska, pokud služby poskytovány po dobu delší

než 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období  v případě Francie, pokud služby poskytovány po dobu delší než 9 měsíců v jakémkoliv 15 měsíčním období  v případě Ukrajiny 3 měsíce v jakémkoliv 12 měsíčním období 

„Službová“ stálá provozovna vzniká podle SZDZ, pokud délka jednotlivého projektu přesáhne  v případě Maďarska 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období

 v případě Rumunska 9 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ 

Příklady vzniku stálé provozovny : 

„Staveništní“ stálá provozovna vzniká podle SZDZ , pokud stavba, projet nebo dozor trvá na území druhého smluvního státu (vyslání) déle než  12 měsíců v případě Francie, Slovenska, Rakouska a Ukrajiny  9 měsíců v případě Rumunska  6 měsíců v případě Norska, Lucemburska



 Stálá provozovna (článek 5 SZDZ ČR-SR)  Za příjem dosahovaný ve stálé provozovně se považuje Příjem společníků veřejné obchodní společnosti Příjem komplementářů komanditní společnosti,

pokud jsou společníci považováni za nerezidenty ve státě sídla společnosti (§ 22 odst. 3 ZDP)



 Stálá provozovna (článek 5 SZDZ ČR-SR)  Zrušen článek SZDZ „Svobodná povolání“ – postup podle článku 5 „Stálá provozovna“ a 7 „Zisky podniků“(§ 22 odst. 1 písm. f) bod 1 ZDP)  Zdanění nerezidenta v druhém státě pouze, když vznikne stálá provozovna



 Stálá provozovna (článek 5 SZDZ ČR-SR)  Pokud vznikne stálá provozovna, je společnost zejména :  Povinen tuto stálou provozovnu zaregistrovat u finančního úřadu

 Povinen podávat přiznání k dani z příjmů právnických osob  Plnit povinnosti zahraničního plátce daně 

Zaregistrovat organizační složku, pokud překročen limit volného poskytování služeb


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Stálá provozovna – základ daně (čl. 7 SZDZ ČRSR)  Stálé provozovně se přisuzují zisky, které by mohla docílit jako nezávislý samostatný podnik  Povoluje se odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, ať vznikly zřizovateli kdekoliv  Možnost stanovení zisků na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem



 Stálá provozovna – základ daně (čl. 7 SZDZ ČR-SR)  Do daňových výdajů se zahrnou i náklady vynaložené zřizovatelem stálé provozovny (pokud prokázány)  Stálé provozovně se nepřičtou zisky z důvodu, že pouze nakupovala zboží pro podnik  Stejný způsob stanovení metody pro určení zisku stálé provozovny každý rok, nejsou-li dostatečné důvody pro jiný postup.


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Příjmy ze závislé činnosti (čl. 14 SZDZ ČR –SR )  Zdanění příjmu ze závislé činnosti nerezidenta v ČR, pokud práce vykonávána v ČR  Výjimka, kdy zdanění příjmu nerezidenta jen ve státě rezidence, pokud zároveň:  Není zaměstnán v ČR po jedno nebo více období nepřesahující

183 dní v jakémkoliv 12 měsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a  Odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není daňovým rezidentem ČR a  Odměny nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele v ČR


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Příjmy ze závislé činnosti - čl. 14 SZDZ ČR –SR )  Zdanění v ČR, pokud cizinec:  Je daňový rezident v ČR (bez ohledu na místo výkonu s

použitím metody k zamezení dvojímu zdanění) nebo  Je daňový nerezident a  jeho odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který je rezidentem v ČR za práci v ČR nebo  jeho odměny za práci v ČR jdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel v ČR nebo  pobývá v ČR v souvislosti se zaměstnáním déle než 183 dní v jakémkoliv období 12 měsíců začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Příjmy nerezidentů ze závislé činnosti ze zdrojů v České republice (§ 6 ZDP, § 22 odst. 1 písm. b ZDP, § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP)  Zdanění v ČR podléhají příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území ČR bez ohledu na to, kdo tyto příjmy vyplácí nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány daňovými rezidenty ČR  z titulu odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, jsou-li vypláceny společností se sídlem v ČR 


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Od zdanění jsou osvobozeny kromě dalších příjmů uvedených v § 6 odst. 9 odst. f ZDP  příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí daňovému nerezidentovi od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (od daňových nerezidentů), pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích a pokud tyto příjmy nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele  Výjimka - u osobně vykonávané činnost umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob na veřejnosti



 Tantiémy (článek 15 SZDZ ČR –SR)  ČR má právo zdanit tyto příjmy nerezidentů plynoucí od společností - rezidentů ČR  



Příjmy členů statutárních orgánů (§ 6 ZDP, § 22 odst. 1 písm. g bod 6 ZDP) – zdaňovány v ČR bez ohledu na to, kde činnost vykonávána U daňových nerezidentů daň srážena u zdroje ve výši 15 % (§ 36 odst. a) bod 1 ZDP) Podle § 36 odst. 7 ZDP srážková daň může být považována za zálohu na daň a příjemce tantiém může podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob



 Dividendy – článek 10 SZDZ ČR-SR  Pokud vypláceny společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny ve státě zdroje.  Daň nepřesáhne 5 % hrubé částky dividend, pokud skutečným vlastníkem je společnost, která přímo vlastní nejméně 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy  V ostatních případech daň nepřesáhne 15 %.



 Dividendy – článek 10 SZDZ ČR-SR  Česká republika – Zdanění dividend vyplácených daňovým nerezidentům  Fyzickým osobám – srážková daň ve výši 15 % (§ 22 odst. 1 písm. g)

bod 3 ZDP, § 36 odst. 1 bod b) 1. ZDP)



 Dividendy – článek 10 SZDZ ČR-SR  Česká republika – Zdanění dividend vyplácených daňovým nerezidentům  Právnickým osobám, které splňují definici mateřské společnosti

uvedené v § 19 odst. 3 a 4 ZDP, daň nesrážena – uplatněno osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) odst. 1 ZDP  Obdobný postup v případě rezidentů Norska, Švýcarska a Islandu  Ostatním právnickým osobám srážena daň ve výši 5 %, resp. 15 %


5. Rozbor jednotlivých článků SZDZ  Dividendy – článek 10 SZDZ ČR-SR  Osvobození dividend vyplácených českým daňovým rezidentům od dceřiných společností se sídlem ve státech mimo EU, pokud podle § 19 odst. 9 ZDP dceřiná společnost :  Je daňovým rezidentem třetího státu, s nímž má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění  Má obdobnou formu jako a.s., s.r.o. nebo družstvo  Má obdobný vztah jako dceřiná a mateřská společnost v případě EU  Podléhá zdanění ne nižšímu než 12 % v roce , kdy o pohledávce mateřská společnost účtuje, a v roce předcházejícím



 Úroky – Článek 11 SZDZ ČR-SR  Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen ve státě daňové rezidence příjemce těchto úroků.  Toto ustanovení se uplatní jen na úroky nepřevyšující tržní výši definovanou v zákoně. Částka, která tuto výši přesahuje, bude zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu (s přihlédnutím k ustanovení SZDZ).



 Úroky – Článek 11 SZDZ ČR-SR  Česká republika – Zdanění úroků vyplácených daňovým nerezidentům  I když ZDP stanoví v § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 a § 36 odst. 1 písm.

b) bod 1, že úroky se v ČR zdaňují srážkovou daní ve výši 15 %, SZDZ je však nadřazena zákonu a srážka daně se neprovádí.  Pouze v případě, že by výše úroku přesahovala tržní výši podle § 23 odst. 7 ZDP nebo pravidlo nízké kapitalizace podle § 25 odst. 1 w) ZDP, lze použít § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 a tyto úroky považovat za podíl na zisku a rozdíl zdanit  Toto se neuplatní, pokud příjemce úroků je rezidentem EU, EHP nebo státu, kde smlouva tuto rekvalifikaci nepřipouští



 Úroky – Článek 11 SZDZ ČR-SR  U výplaty úrokových příjmů rezidentů členských států EU, kde stanoví SZDZ, že mohou být v ČR zdaněny, lze uplatnit osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a odst. 5 ZDP za následujících podmínek :  

příjemce úroků je daňovým rezidentem jiného členského státu EU příjemce úroků je jejich skutečným vlastníkem



 Úroky - Článek 11 SZDZ ČR-SR plátce úroků a příjemce úroků jsou osobami přímo kapitálově spojenými (mateřská nebo sesterská společnost s podílem alespoň 25%) po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích  úroky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území ČR nebo třetího státu  příjemci úroků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb ZDP  Osvobození je za výše uvedených podmínek možné použít i pro příjmy společnosti, která je daňovým rezidentem Švýcarska, Norska a Islandu  Podle § 36 odst. 7 ZDP možnost podat přiznání a uplatnit daň sraženou plátcem v ČR jako zálohu pro příjemce úroků, rezidenty EU a EHP 



 Úroky - Článek 11 SZDZ Příklady, kdy SZDZ připouští zdanění v ČR:  Do výše 10 %: Belgie, Bulharsko, Estonsko, Litva, Polsko Portugalsko, Řecko  Do výše 8 % : Gruzie  Do výše 7 % : Rumunsko  Do výše 5 % : Slovinsko



 Úroky - Článek 11 SZDZ Příklady, kdy podle SZDZ úroky zdaněny jen ve státě rezidence : Dánsko, Francie, Finsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie



 Licenční poplatky – Článek 12 SZDZ ČR-SR  Příjmy z autorských práv se zdaňují pouze ve státě, kde je autor daňovým rezidentem  Příjmy za poskytnutí práva na užití průmyslových práv, příjmy za poskytnutí užití software, příjmy z know-how se zdaňují maximální sazbou 10 % z hrubé částky licenčních poplatků  Příjmy z pronájmu movitých věcí se zdaňují maximální sazbou daně 10 % z hrubé částky licenčních poplatků



 Licenční poplatky – Článek 12 SZDZ ČR - SR  Česká republika – zdanění licenčních poplatků slovenským daňovým rezidentům  Příjmy z autorských práv

- (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 2, § 36 odst. 1 bod a) ZDP – srážková daň 15 %, SZDZ nadřazena, ČR nesráží daň.  Příjmy za poskytnutí práva na užití průmyslových práv (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 1, § 36 odst. 1 bod a) ZDP – srážková daň 15 %, SZDZ nadřazena, uplatněna srážková daň 10 %.



 Licenční poplatky – Článek 12 SZDZ ČR - SR  Česká republika – zdanění licenčních poplatků slovenským daňovým rezidentům  Příjmy z pronájmu movitých věcí - (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5, § 36

odst. 1 bod a) ZDP – srážková daň 15 %, SZDZ je nadřazena ZDP, uplatní se srážková daň ve výši 10 %.  V případě leasingu se uplatňuje pouze srážková daň ve výši 5 % (§ 36 bod 1 písmeno c) ZDP)



 Licenční poplatky – Článek 12 SZDZ ČR - SR  Osvobození licenčních poplatků podle § 19 odst. 1 písm. zj) a odst. 5 ZDP za obdobných podmínek jako u úrokových příjmů  rezidentů EU  rezidentů Švýcarska, Norska a Islandu

 Pokud není uplatněno osvobození, mohou rezidenti EU a EHP podat přiznání k dani z příjmů v ČR a uplatnit sraženou daň jako zálohu na daň



 Zisky ze zcizení majetku – článek 13 SZDZ ČR-SR  Příjmy z prodeje nemovitosti – mohou být zdaněny ve státě, kde se nemovitý majetek nachází.  Definice nemovitého majetku – viz článek 6 SZDZ  Příjmy z převodu obchodního podílu nebo akcie – zdaňují se jen ve státě, kde je převodce rezidentem.



 Zisky ze zcizení majetku – článek 13 SZDZ ČR-SR  Zdanění zisků ze zcizení majetku daňovým nerezidentům  Příjmy z převodu nemovitostí - § 22 odst. 1 písm. d) ZDP (i když

prodej mezi 2 nerezidenty). Zdanění v přiznání k dani z příjmů podaném v ČR.  Příjem z převodu obchodního podílu nebo akcie (§ 22 odst. 1 písm. h) ZDP), SZDZ nadřazena, v ČR se nezdaňuje.



 Zisky ze zcizení majetku – článek 13 SZDZ ČR-SR  Pokud příslušná SZDZ připouští, aby byly podíl na obchodní společnosti nebo akcie zdaněny v ČR, lze uplatnit osvobození podle § 19 ze) písm. 2 ZDP na příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí rezidentovi jiného členského státu EU za obdobných podmínek jako osvobození dividend



 Zásada rovného nakládání – článek 23 SZDZ ČR-SR  Státní příslušníci druhého smluvního státu nesmí být podrobeni tíživějšímu zdanění nebo jiným povinnostem než jakým mohou být podrobeni rezidenti daného státu ve stejné situaci  Vztahuje se i na státní příslušníky smluvního státu, kteří nejsou rezidenty ani jednoho sml.státu


6. Povinnosti plátců příjmů

 Povinnost provést srážku daně  Určení, zda příjem daňového nerezidenta podléhá srážkové dani podle § 36 a § 38d ZDP

 Povinnost provést zajištění daně  Z příjmu daňového nerezidenta , který nepodléhá srážkové dani, je daňový rezident povinen provést zajištění daně podle § 38e ZDP  Nezajišťuje se daň z příjmů plynoucích daňovým rezidentům ze zemí EU a EHP (§ 38e odst. 3 ZDP)


6. Povinnosti plátců příjmů

 Oznamovací povinnost v České republice  Povinnost oznámit neprodleně uzavření smlouvy s daňovým nerezidentem, pokud může tato smlouva vést ke vzniku stálé provozovny (§ 34 odst. 17 zák. o správě daní a poplatků – ZSDP, § 38t ZDP)  Nesplnění oznamovací povinnosti  Mohou být uloženy sankce (§ 37 ZSDP, § 247 DŘ)  Může se jednat o trestný čin


7. Zamezení dvojího zdanění  Vztahuje se na rezidenty ČR  Uplatní se metoda, která je uvedena v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění  V § 38 f ZDP je definice postupu při použití metod zamezení dvojímu zdanění – zápočet prostý, vynětí s výhradou progrese)  Novější SZDZ upřednostňují pouze zápočet prostý, ve starších SZDZ vynětí s výhradou progrese


7. Zamezení dvojího zdanění

 Vyloučení dvojího zdanění – článek 22 SZDZ ČR-SR  V případě SZDZ se Slovenskem se použije metoda zápočtu prostého  To znamená, že se u českých daňových rezidentů daň zaplacená na Slovensku započte na daňovou povinnost v ČR, avšak nesmí přesáhnout daň poměrně připadající na tento majetek  Lhůta pro podání přiznání k dani může být prodloužena správcem daně na základě žádosti poplatníka, pokud má má příjmy ze zahraničí, a to maximálně o 10 měsíců od konce zdaňovacího období. www.peterkapartners.com

7. Zamezení dvojího zdanění

 Vyloučení dvojího zdanění – článek 22 SZDZ ČR-SR  Postup v České republice u daňových rezidentů, kteří měli příjmy ze Slovenské republiky (§ 38f ZDP)  Příjmy ze zdrojů v zahraničí jsou příjmy podléhající v zahraničí

podle SZDZ, snížené o výdaje podle ZDP bez odpočtu zahraničních nezdanitelných položek.  Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně, nejdříve po 30 dnech ode dne doručení tohoto potvrzení daňovému subjektu  V odůvodněných případech lze daň prokazovat i potvrzením plátce příjmů.


7. Zamezení dvojího zdanění  Zákonem č. 216/2009 byl novelizován § 38f s retroaktivní účinností i pro zdaňovací období 2008 !  Dle sdělení MF možnost podat i DDP  V případě, kdy konkrétní SZDZ předpokládá jako metodu zamezení dvojímu zdanění zápočet daně, může zaměstnanec použít metodu vynětí  To se týká pouze níže uvedených kategorií příjmů ze závislé činnosti, pokud byly prokazatelně zdaněny ve státě, s nímž ČR uzavřela SZDZ :  Příjmy od daňového rezidenta smluvního státu, kde činnost vykonávána nebo

 Příjmy od českého daňového rezidenta, který je poplatníkem daně uvedeným v § 2 nebo § 17 ZDP, a příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži jeho stálé provozovny umístěné ve smluvním státě www.peterkapartners.com

Děkuji Vám za pozornost!

Magdaléna Vyškovská [email protected]

PRAHA . BRATISLAVA . KYJEV . SOFIE . MOSKVA . KATOVICE . BUKUREŠŤ www.peterkapartners.com

PODNIKÁNÍ ČESKÝCH FIREM S OHLEDEM NA MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ ASPEKTY. Mgr. Magdaléna Vyškovská

Recommend Documents