Podklady ke vzdělávání k projektu „Profesní rozvoj zaměstnanců ARR – Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o. Cenová soustava ÚRS Cenová soustava ÚRS je uceleným systémem pro oceňování stavební produkce. Představuje nejpoužívanější a nejvíce aktualizované podklady pro oceňování stavební produkce v České republice. Zahrnuje katalogy popisů a směrných cen stavebních prací, Sborník pořizovacích cen materiálů a další podklady pro rozpočtáře a kalkulanty, které obsahují nejen směrné ceny a popisy stavebních prací, ale také sazby přímých nákladů a další unikátní informace. Databáze Cenové soustavy ÚRS obsahuje více než 170 tisíc položek stavebních prací a materiálů a dalších důležitých informací o užití položek, metodice rozpočtování, indexy změn cen, tarify, sazebníky atd. Veřejné zakázky v souladu s novelou zákona č. 137/2006 a s prov. vyhláškou č. 230/2012 Sb. Cenová soustava ÚRS splňuje nové legislativní požadavky podle novely zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách platné od 1. 4. 2012 a prováděcí vyhlášky č. 230/2012 Sb. o veřejných zakázkách platné od 1. 9. 2012. Zadavatelům veřejných zakázek a zpracovatelům zadávací dokumentace poskytuje všechny nezbytné podklady pro sestavení soupisu prací při tvorbě zadání veřejných zakázek a vyhodnocení nabídek. Cenové a technické podmínky katalogů, jejichž dálkové zpřístupnění nové právní předpisy požadují, třídník TSKP, číselníky a klasifikace stavebních objektů i přehled dalších částí Cenové soustavy ÚRS naleznete na stránkách www.cs-urs.cz. Nejčastější využití CS ÚRS • • • • • •
tvorba rozpočtů staveb oceňování pojistných škod osvojení procesu rozpočtování rychlé ocenění stavebních prací kontrola cenových nabídek přehled o vývoji stavebnictví, cen, ...
Z čeho se CS ÚRS skládá? • • • • • • • • • • •
Katalogy popisů a směrných cen stavebních prací (HSV, PSV) Katalogy montáží technologických zařízení (M) Sborník pořizovacích cen materiálů (SPCM) Všeobecné podmínky použití cen Rozpočtové ukazatele (RUSO) Agregované položky komunikací (APK dle TP170) Soustava agregovaných položek pro rychlé ocenění stavebních prací (RYRO) Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP) Tarify a sazebníky Indexy změn cen Normativní základny
Komu CS ÚRS slouží? Pomáhá investorům, projektantům i dodavatelům ve všech fázích výstavby - při přípravě stavby i její realizaci. Slouží jim jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků, stavebních prací. Je nepostradatelným nástrojem každého, kdo se věnuje problematice cen stavební produkce. Podklady CS ÚRS využívají zejména rozpočtáři, kalkulanti, stavební firmy, developeři a investoři pro transparentní a vzájemně akceptovatelné stanovení ceny stavebního díla. Katalogy popisů a směrných cen Katalogy řady HSV a PSV Katalogy popisů a směrných cen stavebních prací patří mezi nepostradatelné podklady pro sjednávání cen stavebních prací, stavebního procesu a cen stavebních děl. Jsou určeny především projektantům, investorů a dodavatelům. Směrné ceny jsou počítány na základě kalkulace množství potřeb stanovených k jednotlivým položkám v členění podle kalkulačního vzorce. Jednotlivé potřeby jsou oceňovány cenami, případně sazbami, které jsou získávány výběrovými šetřeními. Katalogy popisů a směrných cen montáží technologických zařízení Katalogy lze použít pro ocenění montáže strojů a technologických zařízení pevně spojených se stavebními objekty (elektroinstalační práce, konstrukce a práce na stavbě dálkových trubních, komunikačních a energetických vedení, ventilačních a klimatizačních zařízení, výtahů, kovových konstrukcí budov), sestavování strojů a zařízení, instalace, úpravy a demontáž strojů aj. Sborník pořizovacích cen materiálů (úvodní část + svazky 1-6) Sborník pořizovacích cen materiálů obsahuje nejčastěji používané materiály v odvětví stavební výroby prodávané v ČR. Materiály jsou uspořádány podle Jednotné klasifikace (JK) a rozděleny do šesti svazků. Pro snazší vyhledávání jsou materiály seřazeny podle podskupin JK, technických, rozměrových, jakostních a dalších charakteristik. U každého materiálu je uveden jeho popis, kód výrobce, cena pořízení a plánovaná pořizovací cena, která oproti ceně pořízení zahrnuje také náklady spojené s pořízením a skladováním materiálu až na staveniště. VEDLEJŠÍ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY Oceňování stavebních prací má z minulosti mnoho prvků, které dříve tvořily pevnou a nikoliv nevýznamnou složku ceny a které v současné době naráží na problém dohody obou smluvních stran při sjednávání ceny stavebního díla. Mezi tyto prvky patří i vedlejší rozpočtové náklady (VRN). Tyto náklady představují tu oblast činností zhotovitele díla, kterou je nezbytné při realizaci stavby učinit a kterou není možné vztáhnout k jednotlivým konkrétním pracím. V minulosti existovalo několik druhů vedlejších rozpočtových nákladů, které v mnoha případech sloužily k jakémusi vyrovnání ceny (např. stimulační nebo oborová přirážka). Za současných podmínek je však použití všech bývalých typů neopodstatněné a pro správné stanovení celkové ceny stavby je vhodné použít pouze některé z nich. Které a v jaké výši je na zvážení toho, kdo cenu stavby sestavuje, protože vše co se týká vedlejších rozpočtových nákladů je v oblasti smluvních cen a informace z různých odborných periodik nebo literatury je nutné považovat výhradně za informativní nebo doporučené. Přitom je však nutné si uvědomit, že některé doporučené oceňovací soustavy jsou konstruovány tak, že předpokládají použití VRN při sestavení celkové ceny díla a v jejich jednotkových cenách není žádný podíl VRN započten. Pro orientaci v této oblasti uvádíme nejběžněji se vyskytující druhy vedlejších rozpočtových nákladů a jejich doporučené sazby ve vazbě na Jednotnou klasifikaci stavebních objektů. 1. ZÁKLADNÍ TYPY VEDLEJŠÍCH ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ 1.1 Náklady na zařízení staveniště (globál zařízení staveniště) – GZS Tyto vedlejší náklady představují ty náklady zhotovitele, které souvisí se zajištěním pomocných provozů nutných pro provádění díla
-
kanceláře řídících pracovníků stavby, případně vrátnice sociální objekty pro pracovníky stavby údržbářské objekty, sklady, dílny, garáže, apod. zpevněné plochy pro skladování materiálů oplocení nebo jiné zabezpečení díla vnitrostaveništní rozvody energií
Doporučené sazby tohoto titulu VRN pak kryjí náklady na a) zřízení, údržbu a následnou demontáž těchto objektů, jsou-li v rámci zařízení staveniště vybudovány jako objekty dočasné b) nezbytné úpravy trvalých objektů, sloužících jako dočasné zařízení staveniště a jejich následné uvedení do původního stavu c) úhradu nájemného či jiných plateb za použití objektů jiného vlastníka, pokud jsou tyto objekty využívány jako zařízení staveniště a jejich uvedení do původního stavu Náklady na zařízení staveniště patří do skupiny nákladů, které vznikají na většině staveb a cena díla by tyto náklady měla obsahovat. Pouze v případě, že objednatel (investor) poskytuje tyto objekty či služby zhotoviteli bezplatně ve svých objektech a nevznikají žádné požadavky na jejich úpravu či náklady na jejich provoz po dobu používání, by zhotovitel tuto část ceny uplatňovat neměl. 1.2 Provozní vlivy (PV) Tyto náklady souvisí se ztížením provádění stavebních prací oproti běžnému způsobu realizace. Ve většině případů se jedná o rušení plynulosti prováděných prací, případně o práce ve ztíženém prostředí (extrémní teplo nebo zima, zdraví škodlivé prostředí apod.). Zhotoviteli zde vznikají zvýšené náklady zejména nutností přerušit na určitou dobu práce (po dobu překážky však musí vyplácet pracovníků mzdu) nebo při rušení dopravy se prodlužuje doba použití dopravních prostředků a tím i náklady na ně, ve zdraví škodlivém či extrémním prostředí se rovněž zkracuje doba provádění prací (povinné přestávky) případně je nutno vyplácet pracovníkům rizikové příplatky apod. Provozní vlivy podle výše uvedeného popisu lze rozdělit na čtyři základní druhy 1.2.1 Silniční provoz – pro práce prováděné na vozovkách, případně městských kolejových drahách , kde není vyloučen dopravní provoz 1.2.2 Železniční provoz – pro práce v bezprostřední blízkosti kolejiště, kde není výluka dopravy. Používá se i pro metro 1.2.3 Provoz investora – pro práce prováděné za nepřerušeného nebo omezeného provozu v dotčených objektech nebo samostatném areálu. 1.2.4 Ztížené práce – pro práce ve zdraví škodlivém prostředí nebo v prostředí s extrémními vnitřními podmínkami, které není možné pro provádění prací odstranit Tyto náklady je sice možné stanovit individuální kalkulací podle předem vypracovaného modelu nebo dohodnout mezi oběma stranami způsob prokazování těchto nákladů, ale podle našeho názoru se jedná o poměrně složitý a na počátku víceméně nepřesný propočet a z tohoto důvodu doporučujeme využít jednorázový procentický dopočet. 1.3 Území se ztíženými výrobními podmínkami Tato část VRN představuje dopočet nákladů, které zhotoviteli vznikají zejména ze dvou důvodů 1.3.1 Ztížené dopravní podmínky – pro práce prováděné ve městech, kdy mimostaveništní a technologická doprava je realizována za zvýšeného městského provozu 1.3.2 Extrémní klimatické podmínky - pro práce realizované v místech s nadměrným výskytem srážek, extrémních vnějších teplot Výše uvedené typy vedlejších rozpočtových nákladů jsou individuelně poměrně obtížně stanovitelné a doporučujeme je v těch případech, kdy zhotovitel evidentně tyto náklady na realizaci vynaloží, uplatnit formou procentické přirážky k základním rozpočtovým nákladům (doporučené sazby jsou uvedeny v tabulce). Mimo
tyto druhy vedlejších nákladů mohou při realizaci stavby vzniknou i náklady jiné, ne zcela běžně se vyskytující, které rovněž nejsou obsahem doporučených jednotkových cen stavebních prací. 2. OSTATNÍ DRUHY VEDLEJŠÍCH ROZPOČTOVÝCH NÁKLADU 2.1 Práce na kulturních památkách Stavební práce prováděné na památkově chráněných objektech jsou ve většině případů prováděny za jiných než obvyklých podmínek. Mimo nutnost nezbytné ochrany památek (fyzické zabezpečení památek před poškozením stavební činností) je i vlastní realizace poplatná stavu a charakteru objektu. Ve většině případů je omezen (v některých případech i zakázán) provoz mechanizace a strojů, práce musí být prováděny s ohledem na stávající památky (zvýšená spotřeba času práce). Pokud tedy je stavební dílo realizováno na objektu označeném jako kulturní památka, má zhotovitel právo požadovat i úhradu těchto vícenákladů. Jejich výše však závisí na mnoha okolnostech a je velmi těžké ji stanovit jako globální procentickou sazbu pro celý objekt nebo stavbu. Ve většině případů se tyto podmínky objeví jen u určitého okruhu nebo druhu prací a jiné práce jsou i na těchto objektech prováděny obvyklým způsobem. Z tohoto důvodu by tedy tyto vedlejší náklady měly být stanoveny individuální kalkulací Např. zvýšená opatrnost při realizaci prací, které by mohly ohrozit památky zahrnout do mzdových nákladů konkrétních položek zvýšenou časovou složku mzdy apod. 2.2 Individuální mimostaveništní doprava a mimořádně ztížené dopravní podmínky Náklady na dopravu materiálu z místa nákupu nebo výroby jsou zahrnuty přímo do cen materiálů jako tzv. pořizovací náklady. Při stanovení cen stavebních prací jsou ale tyto pořizovací náklady simulovány na určité, pro zpracovatele jednotkových cen nejběžnější podmínky a vzdálenosti. Ve skutečnosti však mohou být podmínky dopravy materiálu velice odlišné, a to buď vyšší vzdáleností, než je uvažována v pořizovacích nákladech (zcela hrubým odhadem lze pořizovací náklady považovat za dopravu do 40 km), nebo použitím jiných, než v pořizovacích nákladech zvolených, dopravních prostředků. I zde jsou varianty možného skutečného zajištění dopravy natolik různé, že je nutné podle konkrétních podmínek (vzdálenosti a zvoleného způsobu přepravy) stanovit tyto náklady individuální kalkulací. Upozornění: Obecně v současných trendech a způsobech oceňování stavebních prací je výrazným způsobem potlačena nejen individualizace dopravních nákladů, ale i individualizace vnitrostaveništního přesunu materiálu. Přitom tyto náklady se v celkových nákladech na realizaci díla podílí v rozmezí několika procent (hrubým propočtem lze hovořit o 5-12% z celkových nákladů, v případě extrémních podmínek i okolo 17%). Přitom této části věnuje zhotovitel pozornost pouze výjimečně s poukazem na značnou pracnost výpočtu. Jde ale o tak významnou složku nákladů, že v budoucnosti bude nezbytné vypracovat postupy pro individualizaci veškeré přepravy materiálů. Tabulka doporučených sazeb vedlejších rozpočtových nákladů
JKSO stavebního objektu
801 Budovy občanské výstavby 802 Haly občanské výstavby 803 Budovy pro bydlení 811 Haly pro výrobu a služby 812 Budovy pro výrobu a služby 814 Nádrže a jímky 815 Objekty pozemní zvláštní 822 Komunikace pozemní 827 Trubní vedení 831 Hydromeliorace
Doporučená sazba v % pro Náklady na Provozní vlivy zařízení staveniště 2,75 2,50 2,40 2,85 2,95 3,15 3,00 2,25 2,25 1,15
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,95 0,95 1,65 1,35 -
Území se ztíženými výrobními podmínkami
Stanoví individuálně
se
832 Hráze a objekty na tocích 833 Nádrže na tocích, úpravy toků
2,45 1,95
-
podle území realizace
Tabulka doporučených sazeb vedlejších rozpočtových nákladů pro území se ztíženými výrobními podmínkami Pro všechny typy Stavební dílo realizováno na území města JKSO 10 –20 tis. obyvatel 20-50 tis. obyvatel
0,85
1,35
50-150 tis. obyvatel
nad 150 tis. obyvatel
2,25
3,5
3. ZPUSOB VÝPOČTU VEDLEJŠÍCH ROZPOČTOVÝCH NÁKLADU Vedlejší rozpočtové náklady stanovené individuální kalkulací se zakalkulují buď přímo do jednotkových cen stavebních prací (v tom případě se prakticky stávají základními rozpočtovými náklady) nebo se uplatní přímo absolutní sazbou vyjádřenou v Kč. Pro účely vykazování lze dohodnout, že budou vykazovány měsíčně přiměřeným podílem vztaženým např. k ZRN. U vedlejších nákladů stanovených procenticky je nutné dohodnout i základnu, ze které bude dané procento vycházet. V minulosti byly pro jednotlivé typy vedlejších nákladů stanoveny rozdílné základny pro výpočet. Tyto základny je samozřejmě možné respektovat, ale domníváme se, že v současné době to není zcela aktuální. Doporučujeme provést výpočet (platí samozřejmě pouze pro ty typy, pro něž jsou uvedeny doporučené sazby) vždy z celkových základních rozpočtových nákladů bez ohledu na jejich třídění (HSV, PSV. Montáže). KOMPLETAČNÍ ČINNOST ZHOTOVITELE DÍLA Jedním z prvků ceny tvořících celkovou cenu stavebního díla je i kompletační činnost zhotovitele. Tyto náklady v minulém systému oceňování byly běžnou součástí ceny stavby nebo stavebního objektu a náležely „vyššímu dodavateli“ za zajištění kompletní dodávky. Za současných podmínek se mnohdy tyto náklady ze strany zhotovitele díla uplatňují na všech stavbách, bez ohledu na jejich složitost, podíl subdodavatelů apod. V jiných případech je zhotoviteli upírána tato část ceny jako neopodstatněná, a to i případech, kdy mu náklady související s kompletací stavebního díla evidentně vznikají. Obecné řešení kdy a jak tyto náklady uplatnit či neuplatnit neexistuje, protože cena je tvořena dohodou obou stran a i na této části ceny se musí obě strany shodnout. Veškeré sazby uváděné v minulosti mají v současných podmínkách doporučující charakter a změnou jejich struktury a vývojem vstupních nákladů se podle našeho názoru posunuly do jiných hodnot než v minulosti. Je však zřejmé, že ten zhotovitel, který dodává stavbu jako celek má s její kompletací určité náklady, které by měl zahrnout do celkové ceny. Jedná se zejména o zajištění provozu a údržby zařízení staveniště včetně společných sociálních a provozních prostor a jejich poskytování poddodavatelům díla koordinace postupu prací prováděných subdodavateli díla, zajišťování návazností jednotlivých prací, jejich přejímka, kontrola apod. poskytování zednických a jiných výpomocí za úplatu zajištění vypracování dokumentace skutečného stavu provedení díla účast na předání stavby do užívání a na kolaudaci díla Jak tedy tyto náklady do ceny zahrnout je věcí každého zhotovitele, ale v mnoha případech, kdy zhotovitel kalkuluje svoji nabídkovou cenu, tyto náklady vědomě opomíjí, ve snaze snížit svoji cenu tak, aby vůči ostatním uchazečům nebyla jeho cena příliš vysoká, ale v konečném účtování mu tato část ceny musí chybět, protože náklady na její realizaci s určitostí vynaloží. Buď se smíří s tím, že je uhradí ze svého zisku nebo je musí do ceny již v počátku zakomponovat. Doporučené ceny stavebních prací vydané firmou RTS spol. s r.o., Brno, předpokládají určitou část těchto nákladů jako standardní (na většině staveb se vyskytují subdodavatelé, vypracovává se dokumentace skutečného stavu apod.) a mají ji zahrnuty již v jednotkových cenách prací. Přesto je nutné každou stavbu posuzovat zcela individuálně s jejími specifickými podmínkami a zvážit jak kompletační činnost do ceny zahrnout. V následující tabulce je uvedena orientační sazba kompletační činnosti zhotovitele díla podle druhu stavby a podle podílu technologických dodávek. Tato sazba vychází z propočtů firmy RTS spol. s r.o., a stejně jako všechny cenové údaje může být pro
někoho příliš nízká a pro jiného nepřijatelně vysoká. Stanovení doporučených sazeb respektuje rozdíly v náročnosti a nákladovosti úkonů tvořících kompletační činnost prováděných pro kompletaci stavební části stavby a technologické části stavby. Ve sloupci onačeném jako „generální dodávka“ je uvedena doporučená složená sazba pro stavbu jako celek, která vychází z určitého předpokládaného objemu technologie a zahrnuje i nezbytné náklady na koordinaci mezi stavební a technologickou částí stavby. Tabulka doporučených sazeb kompletační činnosti zhotovitele pro stavby s RN (hlava II,III a VI) do 50 mil.Kč JKSO stavebního objektu
801 Budovy občanské výstavby 802 Haly občanské výstavby 803 Budovy pro bydlení 811 Haly pro výrobu a služby 812 Budovy pro výrobu a služby 814 Nádrže a jímky 815 Objekty pozemní zvláštní 822 Komunikace pozemní 827 Trubní vedení 831 Hydromeliorace 832 Hráze a objekty na tocích 833 Nádrže na tocích, úpravy toků
Doporučená sazba v % stavební část technologická část 1,70-2,10 4,30-4,80 1,45-1,95 4,45-4,95 1,00-1,45 3,95-4,20 1,85-2,25 4,60-4,90 1,95-2,30 4,30-4,75 1,05-1,20 4,50-4,85 0,75-0,95 3,85-4,15 0,40-0,50 2,85-3,15 0,45-0,55 2,95-3,25 0,20-0,25 2,60-2,90 1,15-1,45 3,85-4,00 0,20-0,25 2,45-2,65
generální dodávka 2,10-2,55 1,90-2,35 1,50-1,85 2,35-2,70 2,30-2,65 1,60-1,90 1,20-1,45 0,65-0,85 0,70-0,95 0,40-0,45 1,55-1,80 0,40-0,45
Tabulka doporučených sazeb kompletační činnosti zhotovitele pro stavby s RN (hlava II,III a VI) nad 50 mil.Kč JKSO stavebního objektu
801 Budovy občanské výstavby 802 Haly občanské výstavby 803 Budovy pro bydlení 811 Haly pro výrobu a služby 812 Budovy pro výrobu a služby 814 Nádrže a jímky 815 Objekty pozemní zvláštní 822 Komunikace pozemní 827 Trubní vedení 831 Hydromeliorace 832 Hráze a objekty na tocích 833 Nádrže na tocích, úpravy toků
Doporučená sazba v % pro stavební část technologická část 1,50-1,80 3,50-4,10 1,20-1,55 3,75-4,15 0,90-1,25 3,35-4,00 1,55-1,85 4,00-4,40 1,65-2,00 3,50-4,05 0,65-0,95 3,95-4,25 0,55-0,75 3,15-3,95 0,30-0,40 2,45-2,85 0,35-0,45 2,55-3,05 0,15-0,20 2,10-2,60 0,90-1,15 3,05-3,80 0,15-0,20 2,00-2,45
Generální dodávka 1,90-2,25 1,70-2,10 1,40-1,75 2,05-2,30 1,95-2,30 1,45-1,70 1,15-1,35 0,50-0,70 0,55-0,80 0,25-0,45 1,35-1,70 0,25-0,45
V praxi se setkáváme zcela běžně se dvěma extrémy. Na jedné straně objednatel kontroluje ceny subdodávek a požaduje na zhotoviteli díla aby tyto ceny používal i ve své faktuře či jiném zúčtovacím dokladu ve vztahu k objednateli. Tento postup je sice možný, ale nesprávný, protože už z pouhé podstaty obchodu nemohu prodat za stejnou cenu za jakou jsem nakoupil, ale zde navíc evidentně náklady zhotoviteli vznikají a měly by být uhrazeny. Objednatel může sice namítnout, že pokud zhotovitel určité práce zajišťuje subdodavatelsky je to jeho problém, ale tento argument je spíše účelový než oprávněný. Na druhé straně se setkáváme běžně se situací, kdy zhotovitel díla účtuje ke každé subdodavatelské faktuře 7-10% jako svoji obchodní marži. Ani tento postup není správný a měl by být dokladován skutečnými náklady s přiměřenou mírou zisku. Na závěr je nutné ještě jednou konstatovat, že kompletační činnost je činností zhotovitele jako každá jiná a měla by být určitou, předem sjednanou formou uhrazena nebo zahrnuta do sjednané ceny. CENA STAVEBNÍHO DÍLA
Obchodní zákoník k ceně díla stanoví § 546 Stanovení ceny (1) Objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§536 odst.3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. (2) Sjednaná a poskytnutá záloha na cenu za dílo se nedotýká účinků podle § 548 a 549
Zákon tedy povinnost sjednat cenu nestanoví, ale je zřejmé, že u staveb by využití této možnosti bylo pro obě strany komplikované a že je v zájmu obou stran cenu za dílo sjednat přímo ve smlouvě. Způsob jakým bude cena stanovena je na dohodě obou stran. V každém případě však platí, že ustanovení týkající se výše ceny a zejména jejího obsahu patří k nejpodstatnějším ustanovením celé smlouvy. Pokud si strany ve smlouvě výši ceny nesjednají ani nestanoví způsob, kterým lze danou cenu určit, je smlouva i bez tohoto ujednání platná a objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu obvyklou v době uzavření smlouvy za obdobné dílo a obdobných obchodních podmínek. Pokud by nedošlo k dohodě o její výši, musel by ji stanovit příslušný soud, což může být proces velmi komplikovaný a zdlouhavý a pro jednu ze stran nevýhodný. Z tohoto důvodu je velmi vhodné cenu nebo alespoň způsob jejího určení ve smlouvě sjednat. Pro ujednání týkající se ceny díla je podstatné · určit jednoznačně obsah sjednané ceny · stanovit její výši · stanovit její časovou platnost · dohodnout podmínky případné změny ceny · dohodnout způsob uplatnění případných změn ceny · sjednat způsob ocenění případných víceprací CENA SJEDNANÁ PODLE ROZPOČTU K této formě sjednání ceny přináší Obchodní zákoník celou řadu ustanovení i když není zřejmé co má pod pojmem rozpočet na mysli. Lze ale vyjít z obecných zvyklostí ve stavebnictví, kde rozpočtem je chápán soupis prací a dodávek s uvedením množství měrných jednotek, s uvedením jednotkových cen a následně s cenou za položku celkem. Je-li cena za dílo takto stanovena pak Obchodní zákoník stanoví § 547 Cena podle rozpočtu (1) Na výši ceny nemá vliv, že cena byla určena na základě rozpočtu, jenž je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. (2) Byla-li však cena určena na základě rozpočtu, ohledně něhož ze smlouvy vyplývá, že se nezaručuje jeho úplnost, může se zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto činnosti nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. (3) Byla-li cena určena na základě rozpočtu, který podle smlouvy se považuje za nezávazný, může se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, náklady zahrnuté do rozpočtu. (4) Nesouhlasí-li se zvýšením ceny objednatel, určí její zvýšení soud na návrh zhotovitele. (5) Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny podle odstavců 2 a 3 o částku, jež přesahuje o více než 10% cenu stanovenou na základě rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. (6) Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavců 2 a 3, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je nevyhnutelné překročení ceny, jež byla určena na základě rozpočtu.
Je-li tedy cena sjednána na základě rozpočtu, pak by to mělo být ve smlouvě výslovně uvedeno a současně by smlouva měla vymezit o jaký rozpočet ve vztahu k ceně se jedná, protože z toho vyplývají nároky na případnou změnu ceny. Rozpočet může být definován ve smlouvě jako a) závazný, zaručující jeho úplnost b) závazný, ale nezaručující jeho úplnost c) nezávazný V prvním případě se dá odvodit, že předkladatel rozpočtu (zhotovitel) ručí za jeho úplnost a případné nedostatky nese ve svých nákladech. Protože to však zákon jednoznačně neříká, je vhodné to do smlouvy výslovně uvést. Přitom je podle našeho názoru podstatné zda byl rozpočet zpracován na základě výkazu výměr předloženého objednatelem nebo byl vypracován zhotovitelem podle projektové dokumentace. V dalších dvou případech má rozpočet pouze určitou vypovídací schopnost a zhotoviteli přísluší zvýšení ceny pokud se objeví práce nepředvídatelné v době uzavření smlouvy a které nejsou obsaženy v rozpočtu nebo na zvýšení ceny pokud jeho účelně vynaložené náklady převýší cenu sjednanou podle nezávazného rozpočtu. To je výhodou pro zhotovitele a objednateli to nezaručuje, že sjednaná cena je cena konečná. Nevyplývá-li ze smlouvy nic jiného platí, že cena (stanovená jakýmkoliv způsobem) zahrnuje vše, tedy např. i DPH. Je-li úmyslem zhotovitele ke sjednané ceně účtovat DPH (což je asi vždy), musí to být ve smlouvě výslovně uvedeno. CENA SJEDNANÁ JINÝM ZPŮSOBEM Cena však nemusí být sjednána pouze na základě rozpočtu. Cenu lze sjednat jako jednu částku za celé dílo, bez ohledu na to, které jednotlivé práce a dodávky je nutné pro výsledek realizovat. Rozpočet v této konstrukci ceny pak nemá na její výši žádný vliv a je-li přesto prohlášen za součást smlouvy, pak je používám pouze pro prokazování finančního objemu provedených prací pro dílčí fakturaci, případně jeho jednotkové ceny jsou využívány pro ocenění víceprací. U ceny sjednané jednou částkou za celou stavbu nebo stavební objekt je však nezbytné jednoznačně a velmi přesně vymezit její obsah. OBSAH CENY Ve většině případů je obsah ceny definován projektovou dokumentací. Tedy to co je obsaženo v projektu je předmětem díla a většinou i obsahem sjednané ceny. Mnohdy však cena bývá vázána současně i na položkové rozpočty, které bývají součástí sjednané smlouvy. A zde může nastat problém, kdy oba tyto podklady se vzájemně liší. Je pak rozhodující projekt nebo rozpočet? Z praxe víme, že vypracovat přesný a úplný položkový rozpočet je věcí nesmírně obtížnou a ve většině případů v něm vždy něco chybí, případně jsou udávány jiná množství měrných jednotek nebo je v něm něco navíc. Přesto se domnívám, že cena vymezená rozpočtem jako prioritním podkladem rozhodujícím o skutečné výši a obsahu ceny je cenou nejserioznější, protože kolik množství práce a dodávek zhotovitel na díle provede, tolik mu ve sjednaných jednotkových cenách podle rozpočtu objednatel zaplatí. Tento způsob je samozřejmě náročný na přípravu a zpracování rozpočtu a klade nároky na odbornou zdatnost nejen zhotovitele ale i objednatele, protože obě strany si v době uzavření smlouvy musí být jisté, že rozpočet odpovídá svým obsahem požadovanému dílu. Pokud však objednatel z jakéhokoliv důvodu nechce diskutovat o obsahu položkového rozpočtu, pak musí ve smlouvě jednoznačně vymezit, že obsahem ceny jsou práce a dodávky obsažené v projektové dokumentaci, bez ohledu na to zda jsou či nejsou součástí rozpočtu a pak je již věcí zhotovitele při zpracování rozpočtu (protože jinak se k celkové ceně nedostane) aby do něj zahrnul všechny práce a dodávky v potřebném množství. V souvislosti s obsahem ceny je nutné zmínit i vícepráce, které na většině realizovaných staveb vznikají a bývají předmětem sporu. Smlouva by měla jednoznačně vymezit co se za vícepráce považuje a co nikoliv a měla by stanovit povinnosti obou stran před jejich realizací a následně i po ní. Jako nejvhodnější způsob prokazování případných víceprací se jeví evidence v samostatném deníku (deník víceprací) s podrobným popisem důvodu vzniku a rozsahu víceprací a jejich následným oceněním. Objednatel by si měl ve smlouvě vymínit nutnost svého souhlasu s údaji uváděnými v deníku víceprací. PODMÍNKY ZMĚNY CENY Sjednaná cena podle jakéhokoli způsobu je stanovena na základě určitých podmínek a předpokladů. Vývoj v celém národním hospodářství však neumožňuje v současné době ve všech případech a zejména u staveb trvajících několik let odhadnout vývoj vstupních nákladů zhotovitele a z tohoto důvodu je nutné vzájemně ve smlouvě definovat i podmínky za kterých je možné sjednanou cenu změnit. Mezi základní podmínky patří
a. b. c. d. e. f.
změna sazeb daně z přidané hodnoty změna kurzu Kč k vybrané zahraniční měně nebo měnám změna jiných daňových podmínek nebo zákonných odvodů mající vliv na cenu stavebních prací změna celních podmínek, je-li součástí stavby zahraniční dodávka změna úvěrových nebo úrokových podmínek celkový vývoj cen (dále jen inflace) v rámci národního hospodářství
Všechny tyto podmínky, nastanou-li v průběhu realizace díla, mohou výrazným způsobem změnit náklady zhotovitele (ve většině případů negativně), aniž ten má možnost tyto podmínky ovlivnit. Pokud si je však ve smlouvě nevymezí jako podmínky zakládající jeho právo na změnu ceny, může nastat situace, kdy objednatel jakoukoliv změnu ceny odmítne. Obě strany by tedy měly definovat ve smlouvě za jakých podmínek a jakým způsobem lze sjednanou cenu změnit. Přitom musí být jasné co je v navržené ceně zahrnuto, aby bylo možno jednoznačně stanovit zda podmínka je či není splněna. ČASOVÁ PLATNOST CENY Tato podmínka vychází výhradně ze současného stavu při realizaci staveb hrazených z veřejných prostředků.. U naprosté většiny staveb s předpokládanými náklady nad 50 mil.Kč, ale mnohdy i u menších dochází k redukci veřejných prostředků plánovaných na jednotlivé roky výstavby a tím i k posunu termínu dokončení celého díla. Tento aspekt má samozřejmě za následek i změnu podmínek za kterých byla cena sjednána a smlouva by tedy měla pamatovat i na případ, kdy tato situace nastane. Jednoznačně by mělo být vymezeno do kdy sjednaná cena platí (může to být i déle než je sjednaný termín dokončení) a zejména jakým způsobem budou obě strany postupovat, pokud dojde ke změně termínu dokončení z důvodů na straně objednatele. Jedná se zejména o zvýšení ceny, kdy stavební práce realizované v pozdějším termínu, než bylo původně sjednáno jsou obecným vývojem cen ve stavebnictví nákladnější a zhotovitel by měl mít právo na úhradu těchto zvýšených náklad. Smlouva by tedy měla řešit způsob jak bude toto zvýšení vypočteno, kdo jej provede a jak bude vzájemně odsouhlaseno. CENA VÍCEPRACÍ U většiny staveb nastane chvíle, kdy se vyskytnout práce a dodávky o nichž zhotovitel tvrdí, že nejsou předmětem díla a tedy ani obsahem sjednané ceny. Ať se již jedná o požadavek oprávněný nebo nikoliv je vhodné ve smlouvě sjednat způsob jak budou takovéto práce v případě jejich výskytu oceněny. Bez podrobné dohody ve smlouvě se většinou strany dostanou do sporu o výši ceny víceprací. Způsobů jak tyto práce ocenit je mnoho a je na zvážení obou stran, ke kterému se přikloní. Vzor sjednání ocenění víceprací 1.
Práce, které se vyskytnou nad rámec sjednaného předmětu díla a budou oboustranně odsouhlaseny se nazývají vícepracemi (obdobně platí veškerá ujednání i pro práce, které ač sjednány touto smlouvou nebudou po oboustranné dohodě realizovány a které se nazývají méněpráce)
2.
Veškeré vícepráce či méněpráce budou pak oceněny následovně : ·
na základě písemného soupisu víceprací, odsouhlaseného oběma stranami, doplní zhotovitel jednotkové ceny ve výši jednotkových cen dle Sborníků cen stavebních prací vydaných firmou RTS spol. s r.o., Brno v tom roce, ve kterém byly vícepráce realizovány · vynásobením jednotkových cen a množství provedených měrných jednotek budou stanoveny základní náklady víceprací, ke kterým se dopočte přirážka 2,3% jako podíl vedlejších nákladů. Součet vedlejších a základních nákladů pak tvoří základnu pro kompletační přirážku, která bude dopočtena ve výši 1,1%. K celkovému součtu pak bude dopočtena DPH dle předpisů platných v době zúčtování. · v případě pochybností nebo sporu bude o závazné stanovisko k jednotkovým cenám požádána firma RTS spol. s r.o., Brno, Lazaretní 13, jejíž vyjádření je pro obě strany závazné
Zdroj: http://www.infosta.cz/, http://www.urspraha.cz/cs/cinnost/ceny-ve-stavebnictvi/
