OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Podklady ze vzdělávání k projektu Profesní rozvoj zaměstnanců ARR Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podklady ze vzdělávání k projektu „Profesní rozvoj zaměstnanců ARR – Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o.

PRIORITNÍ OSA 1 – ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ Oblast podpory 1.3. – Omezování rizika povodní

Mgr. Ing. Michal Pravec ekologické poradenství

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 [email protected]

Cíl přednášky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Rozložení žádostí v ose 1.3 Principy studií PBPO v rámci 1.3.1 Požadavky MŽP na studie PBPO Nejčastější problémy Vzorový příklad Principy projektů DPP a varovných systémů Požadavky MŽP na DPP a VS Nejčastější problémy Doporučení pro projekty DPP a VS 2

1

1.3.1. Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany budování, rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, včetně budování a modernizace měřících stanic, budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi na státní, regionální a místní úrovni, včetně systémů obrazového sledování rizikových a jiných hydrologicky významných míst na vodních tocích a na vodních dílech, podpora zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2. a 6.4) s vazbou na povodňovou ochranu a plány oblasti povodí, dále zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni v souladu se Směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. zpřístupnění výstupů v informačních systémech a webových portálech, které byly zřízeny za účelem informování veřejnosti (např.v Digitálním povodňovém plánu ČR, Povodňovém informačním systému) a podpora jejich tvorby, vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření.

INDIKÁTORY NA ÚROVNI PRIORITNÍ OSY 1 (z programového dokumentu OP ŽP)

Počet projektů zaměřených na ochranu proti povodním nebo lesním požárům, případně na další ochranná opatření PROJEKTOVÉ INDIKÁTORY OSY 1 Mapové dílo – počet mapových listů 1:10 000 k mapám rizik eutrofizace a eroze Počet analyzovaných prioritních povodí z hlediska zadržení vody v krajině a eroze Celkový objem akumulačního prostoru vodní nádrže nebo poldru při HMAX (m3) Celková délka upravovaného úseku koryta (m)

2

Způsobilé výdaje v 1.3 výdaje na propagaci, projektovou přípravu, odborný dozor, nákup pozemků a staveb apod. – viz obecná pravidla způsobilosti, výdaje na dodávky a služby v přímé vazbě na daný projekt, které jsou nezbytné pro úspěšnou realizaci projektu v rozsahu podporovaných opatření, vedlejší rozpočtové náklady do 3 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů (včetně nezbytných geodetických prací), studie proveditelnosti, osobní náklady u projektů, které není možné nebo účelné provádět dodavatelsky v rozsahu: hrubé mzdy (včetně odvodů soc. a zdrav. pojištění), dohody o pracovní činnosti, v případě prací prováděných vlastními kapacitami na základě řádných účetních dokladů – zejména mzdové doklady (výkaz odpracovaných hodin, výplatní listiny, příp. výpisy z účetní evidence), náklady na cestovné související s projektem (služební automobil, veřejné dopravní prostředky) pouze pro osoby podílející se na realizaci akce, jízdné musí být prokázáno jízdenkami, cestovními příkazy a výpisem z knihy jízd, náklady na zhotovení propagačních a informačních materiálů, tvorbu www stránek za účelem zajištění informovanosti veřejnosti o prevenci a zvládání povodňových rizik (např. informace k povodňovému plánu, mapám povodňového nebezpečí a mapám povodňových rizik, k plánům pro zvládání povodňových rizik, k varovným a hlásným systémům), vícepráce do výše rozpočtové rezervy, která představuje max. 5 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů,

1. Rozložení žádostí v 1.3 Souhrn žádostí v 1.3.1 v roce 2011 130 projektů DPP a VS o hodnotě 794 094 784Kč 15 projektů realizace PBPO o hodnotě 333 640 042 Kč 21 projektů studií PBPO o hodnotě 33 470 458 Celkem PBPO studií 93 (6 výzev)

6

3

Projekty DPP a VS - ukázka č.

název žadatele

název projektu

celkové uznateln é náklady projektu

1

Povodí Vltavy, státní podnik

Zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblastech povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy - 2. etapa

2

Město Žlutice

Protipovodňová opatření města Žlutice

2 195 953

3

Český hydrometeorologický ústav

Modernizace povodňové služby ČHMÚ

70 738 900

4

Obec Holasovice

Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany v obci Holasovice

2 678 460

5

Město Třeboň

Zpracování digitálního povodňového plánu pro město Třeboň a ORP Třeboň a vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi pro město Třeboň

4 204 200

6

Obec Čimelice

Protipovodňová opatření obce Čimelice

2 850 000

7

MĚSTO VIMPERK

Zpracování digitálního povodňového plánu pro město Vimperk a území ORP Vimperk a vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi pro město Vimperk

2 607 840

8

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Digitální povodňový plán vybraných ORP a dostavba a modernizace Jednotného systému varování a vyrozumění na území okresů Bruntál, Opava a Ostrava město ohroženém povodněmi

9

OBEC KŘTĚNOV

Protipovodňová opatření pro obec Křtěnov

10

OBEC CETKOVICE

Protipovodňová opatření pro obec Cetkovice

1 669 638

11

Město OLEŠNICE

Protipovodňová opatření města Olešnice na Moravě

2 908 117

12

MĚSTO ADAMOV

Vybudování varovného protipovodňového systému a tvorba digitálního povodňového plánu pro město Adamov

3 068 465

13

OBEC SKRCHOV

Protipovodňová opatření obce Skrchov

14

MĚSTO POHOŘELICE

Zpracování digitálního povodňového plánu a vybudování sítě varovného a vyrozumívacího systému pro město Pohořelice

4 105 768 3 329 364 7

18 956 389

18 517 000 1 538 812

827 870

15

Obec Bílovice nad Svitavou

Protipovodňová opatření obce Bílovice nad Svitavou

16

Město Rajhrad

Protipovodňová opatření pro město Rajhrad

3 151 510

17

Obec Vojkovice

Protipovodňová opatření obce Vojkovice

1 545 957

Realizace PBPO – 1.3.2

Č.

název žadatele

název projektu

celkové uznatelné náklady projektu

1

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA - NEDVĚZÍ

Revitalizační úprava Rokytky v Nedvězí

2

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Stavba č. 4679 Maniny PPO, snížení nivelety Karlín, et. 0002 rozšíření poldru

113 993 410

3

Město Tábor

Protipovodňová opatření a revitalizace nábřežní zóny pravého břehu řeky Lužnice v Táboře

114 672 513

4

Město Šternberk

Úprava koryta toku Grygava

1 967 995

5

Obec Rokytnice

Revitalizační opatření v obci Rokytnice

1 958 021

6

Obec Citov

Revitalizační opatření v obci Citov

2 199 960

7

Město Hrochův Týnec

Realizace protipovodňových opatření města Hrochů Týnec

1 479 791

8

Město Rožďalovice

Realizace protipovodňových opatření města Rožďalovice

2 863 702

9

Městys Davle

Realizace protipovodňových opatření pro obec Davle

10

Povodí Ohře, státní podnik

Revitalizace Bouřlivec - Lahošť - ř.km 5,788-6,328

47 326 536

11

Městys Kamenice

Přírodě blízké protipovodňové opatření v městysi Kamenice

19 981 643

12

Městys Stonařov

Protipovodňová a revitalizační opatření toku Jihlávka v lokalitě bývalého Horního Jarošovského rybníka.

1 522 618

13

MĚSTO NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

Přírodě blízká protipovodňová opatření, obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho nivy

2 329 680

14

OBEC ZDOUNKY

Protipovodňová ochrana obce Zdounky

1 531 389

15

OBEC BABICE

Revitalizační opatření v obci Babice

CELKEM

17 907 965

2 021 137

1 883 682 333 640 042

8

4

Č.

název žadatele

celkové uznatelné náklady projektu

název projektu

1

Obec Nemotice

Přírodě blízká a technická protipovodňová opatření na vodním toku Kyjovka v zastavěném území obce Nemotice (okr. Vyškov) - studie proveditelnosti

438 480

2

Obec Chomutice

Přírodě blízká a technická protipovodňová opatření na vodních tocích Lužanka a Javorka v zastavěném a nezastavěném území obce Chomutice (okr. Jičín) - studie proveditelnosti

1 018 800

3

Město Jičín

Jičín - návrh retenční nádrže a revitalizace údolí Cidliny, ř. km 77,750 ? 79,150, přírodě blízká protipovodňová opatření

1 457 280

4

Mikroregion Hustířánka

Mikroregion Hustířanka, protipovodňová opatření - studie

2 438 400

5

Povodí Odry, státní podnik

Mohelnice, protipovodňová a revitalizační opatření, odstranění migračních překážek-studie

6

Obec Bohuslavice

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření na území obce Bohuslavice

1 194 000

7

Obec Vřesina

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v obcích Vřesina, Hať a Darkovice

1 839 600

8

Obec Větřkovice

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v obci Větřkovice

1 338 000

9

Obec Staré Těchanovice

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v obci Staré Těchanovice

1 000 380

10

Obec Kobeřice

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření - v lokalitě Kobeřice

1 890 702 1 721 000

799 500

11


Studie technické proveditelnosti stavby Suchá nádrž Vřesina

12

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA ČAKOVICE

Studie proveditelnosti Mratínský potok - Eliminace povodňových průtoků přírodě blízkým způsobem

13


Lubina, Košatka nad Odrou-studie realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na povodňovou ochranu obce

1 800 000

1 173 000

14

Obec Týn nad Bečvou

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v obci Týn nad Bečvou

1 208 400

15

Obec Jindřichov

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v obcích Jindřichov a Hanušovice

2 163 900

16

Městys Včelákov

Městys Včelákov, protipovodňová opatření - studie

1 743 600

17

OBEC JENIŠOVICE

Obec Jenišovice, protipovodňová opatření - studie

1 770 000

18

Obec Dolní Ředice

Ředický potok - studie proveditelnosti protipovodňových opatření v Dolních Ředicích

1 190 000

19

Mikroregion Holešovsko

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření na území Mikroregionu Holešovsko

4 050 600

20

Mikroregion Žídelná

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Žídelná

2 447 400

21

Obec Kladeruby

Kladeruby ? studie proveditelnosti vybraných prvků systému PBPO a PPO v povodí toku Hrčál

9

787 416

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přírodě blízká protipovodňová opatření (PBPO)

Podoblast podpory 1.3.1 – povodňová služba a výstražný systém, mapové podklady, zpřístupnění výstupů v inf. inf. systémech 1.3.1 – přírodě blízká protipovodňová opatření

1.3.2

Pořadové číslo výzvy OPŽP k dané podoblasti podpory

Počet podaných žádostí

6. Výzva 14. Výzva

12 45

20. Výzva

55

6. Výzva 10. Výzva 14. Výzva 20. Výzva 6. Výzva 14. Výzva 20. Výzva

5 8 25 15 9 7 8

Počty žádostí podaných v rámci oblasti podpory 1.3 Omezování rizika povodní

PBPO jsou také součástí osy 6 (cca 600 mil. EUR)

Zlepšování stavu přírody a krajiny oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny (cca 6 mld. Kč) Kč k 1.2.2011 zbývá 1,5 mld. Kč, tj. cca 25 % (1,4 mld. Kč pro opatření POP, 100 mil. Kč pro opatření mimo POP) 10

5

Č.

ŽADATEL

AKCE

1

Povodí Vltavy

Nežárka - opatření na toku i v ploše

2

Povodí Labe

Dědina - opatření na toku a nivě

3

Povodí Moravy

Svratka - 26,370 (Rajhrad) až ř.km 30,617 (Modřice) včetně výustní trati Bobravy (ř. km 0,000 až 2,000)“

4

Povodí Moravy

Litava - ř. km 5,000 (Měnín) až ř. km 16,000 (Újezd u Brna)

5

Povodí Moravy

Juhyně - ř. km 0,000 (soutok s Bečvou) až ř.km 8,400 (Kelč)

6

Povodí Moravy

Bečva - ř.km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř.km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)

7

Povodí Moravy

Dyje - ř.km 69,500 (ústí Jevišovky) až ř.km 83,600 (Hevlín)

8

Povodí Moravy

Povodí horní a střední Moravy - 490 km

9

Povodí Moravy

Litava - ř.km 16,000 (Újezd u Brna) až ř.km 24,000 (Slavkov u Brna)

10

Povodí Moravy

Moravská Dyje - ř.km 43,880 (Dolní Dvorce) až ř.km 50,750 (Nevcehle)

11

Povodí Moravy

Svratka - ř.km 2,000 (delta ve VN Nové Mlýny) - ř.km 26,370 (Rajhrad Holasice)

12

Povodí Moravy

Dyje (ř.km 0,000 – 45,943) a Kyjovka (ř.km 0,000 – 29,000)

13

Povodí Ohře

Ploučnice - ř.km 25,00 – 86,00

14

Vysoké Mýto

Blahovský potok - opatření na toku i v ploše povodí

15

Bohušov

Opatření na toku i v ploše

16

Hvozdnice - mikroregion


17

Lanškroun sever - mikroregion


18

Lanškroun východ - mikroregion


19

Lanškroun západ - mikroregion


20

Litomyšl střed - mikroregion


21

Litomyšl západ - mikroregion


22

Litomyšl východ - mikroregion


23

Litomyšl jih - mikroregion


11

Projekty – studie PBPO 24

Opavsko severozápad - mikroregion

25

Poodří střed - mikroregion


26

Poodří východ - mikroregion



27

Poodří západ - mikroregion


28

Poodří sever - mikroregion


29

Machov

Tok Židovka v intravilánu

30

VÚV T.G.M., v.v.i.

PBPO v ČR - část A

31

Povodí Moravy

Bobrůvka - ř. km 4,500 – 9,350

32

Povodí Moravy

Jevíčka - ř.km 0,000 – 11,400

33

Povodí Moravy

Morava - ř. km 226,400 - 231,800

34

Povodí Moravy

Morava - ř. km 235,400 - 247,400

35

Povodí Moravy

Morava, ř. km 269,500 - 271,550

36

Povodí Moravy

Okluky - ř.km 0,000 – 6,680

37

Povodí Moravy

Třebůvka - ř.km 13,000 – 36,200

38

Pardubice

Spojilský odpad - intravilán

39

Bělotín

Opatření v rozsahu několika obcí

40

Bernartice


41

Holicko - svazek obcí

Ředický potok

6

Projekty – studie PBPO

81

Město Tábor

Protipovodňová opatření a revitalizace nábřežní zóny pravého břehu řeky Lužnice v Táboře Úprava koryta toku Grygava

82

Město Šternberk

83

Obec Rokytnice

Revitalizační opatření v obci Rokytnice

84

Obec Citov

Revitalizační opatření v obci Citov

85

Město Hrochův Týnec

Realizace protipovodňových opatření města Hrochů Týnec

86

Město Rožďalovice

Realizace protipovodňových opatření města Rožďalovice

87

Městys Davle

Realizace protipovodňových opatření pro obec Davle

88

Povodí Ohře, státní podnik

Revitalizace Bouřlivec - Lahošť - ř.km 5,788-6,328

89

Městys Kamenice

Přírodě blízké protipovodňové opatření v městysi Kamenice

Městys Stonařov

Protipovodňová a revitalizační opatření toku Jihlávka v lokalitě bývalého Horního Jarošovského rybníka.

MĚSTO NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

Přírodě blízká protipovodňová opatření, obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho nivy

92

OBEC ZDOUNKY

Protipovodňová ochrana obce Zdounky

93

OBEC BABICE

Revitalizační opatření v obci Babice

90 91

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K BODU č. 1 Největší četnost žádostí v 1.3. je na kombinované projekty 2/3 DPP- VS, budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi na státní, regionální a místní úrovni, včetně systémů obrazového sledování rizikových a jiných hydrologicky významných míst na vodních tocích a na vodních dílech + zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni

pak studie PBPO a vlastní realizace PBPO 1.3.2 je třeba znát způsobilé výdaje mít představu o intervalu ve kterém se pohybují náklady v této oblasti podpory

7

2. Principy studií PBPO v rámci 1.3.1 8. Principy projektů DPP a varovných systémů 4. Nejčastější problémy

2. Principy studií PBPO v rámci 1.3.1

Co jsou přírodě blízká protipovodňová opatření (PBPO)? Opatření na vodním toku

Opatření v ploše povodí

Rozliv povodní v nivě

Zalesnění, zatravnění erozně ohrožených ploch

Obnova průtočnosti údolních niv Výstavba záchytných nádrží (poldrů)

Tvorba mokřadů v krajině Budování mezí, průlehů, příkopů

Vytváření přírodě blízkých koryt (podpora meandrů)

16

8

PBPO na vodních tocích - krajina Poldr Žichlínek (povodí Moravy)

Revitalizace soutoku Svépravického potoka, Rokytky a Hostavického potoka (povodí Vltavy)

17

PBPO na vodních tocích – zastavěné území

1996

2008 Revitalizace náhonu v intravilánu města (Chrudim) 18

9

PBPO na vodních tocích – zastavěné území 2005

2006

2010

Poldr pod rybníkem Šibeňák (Jičín)

2007

19

PBPO v ploše povodí

Funkční průleh po srážkách

Stabilizace drah soustředěného odtoku 20

10

Proč PBPO? Komplexní řešení ucelených povodí

lesní hospodaření zemědělské hospodaření vodní hospodářství

zlepšení hydromorfologického stavu vodních útvarů snížení vnosu živin, resp. znečišťujících látek zmírnění účinků povodní a dopadů období sucha

cílem plánů pro zvládání povodňových rizik byl mělo být zajištění většího prostoru řekám zachováním nebo obnovením záplavových území

Plnění cílů Rámcové směrnice 2000/60/ES

Součást Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik Plnění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu „Bílá kniha“

zvýšení odolnosti zemědělství a lesů zvýšení odolnosti biologické rozmanitosti, ekosystémů a vody 21

Zdroje financování PBPO: Operační program Životní prostředí (OPŽP) Ustanoven pro období 2007 – 2013 v rámci resortu MŽP Celkový objem prostředků činí přes 5 miliard EUR Celkem 7, resp. 8 os (8 osa je pro technickou podporu a propagaci) PBPO jsou součástí osy 1 (cca 2 mld. EUR) zbývá cca 4mld. Kč Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodí (cca 250 mil. EUR) podoblast podpory 1.3.1 Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany“ podoblast podpory 1.3.2 Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření a součástí osy 6 (cca 600 mil. EUR) zbývá cca 1mld. Kč (alokace pro POP) Zlepšování stavu přírody a krajiny oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny (cca 225 mil. EUR)

22

11

Zdroje financování PBPO:

Operační program Životní prostředí (OPŽP) V současnosti jde o hlavní finanční zdroj pro přípravu a realizaci mnoha opatření obsažených v plánech oblastí povodí (POP) Proto byla z oblasti podpory 6.4 vyčleněna speciální část peněz 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny cca 225 mil. EUR = cca 6 mld. Kč Pro POP vyčleněno 77 mil. EUR = cca 2 mld. Kč Současný stav financování 1.3 Omezování rizika povodí cca 250 mil. EUR = cca 6,6 mld. Kč k 11.1.2010 vyčerpáno je 0,257 mld. Kč = 4 % (25 projektů) 6. Výzva (2008) – 17 projektů (5x PBPO) 10. Výzva (2009) – 8 projektů (pouze PBPO) 14. Výzva (2009/2010) – 70 projektů (25x PBPO) – není započítáno 23

PBPO: Oblast podpory 1.3.1 „Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany“ Investiční podpora

zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2. a 6.4) s vazbou na protipovodňovou ochranu a plány oblasti povodí zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni a jejich zpřístupnění např. v Digitálním povodňovém plánu ČR

Vypracování podkladů pro následnou realizaci protipovodňových opatření Jedním z požadovaných podkladů žádosti je odborný posudek MŽP Minimální způsobilé výdaje 400 tis. Kč 24

12

PBPO: Oblast podpory 1.3.2 „Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření“ Úprava koryt a niv (např. odstranění migračních překážek, povodňové parky, otevření niv pro rozliv, zvýšení členitosti dna koryta, atd.) Realizace opatření pro tlumivý rozliv povodní v nivách formou tzv. biotechnických opatření, v současně zastavěných územích obcí, je možný přesah i do nezastavěného území (např. nádrže, průlehy, příkopy, atd.) Výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu nad 50 000 m3 s revitalizací toků a niv v zátopě Jedním z požadovaných podkladů žádosti je odborný posudek AOPK ČR Minimální způsobilé výdaje 1 mil. Kč Maximální způsobilé výdaje 150 mil. Kč 25

Kdo si může o PBPO zažádat?

Právn Pr vní vn forma příjemců př jemců podpory / oblasti podpory

1.3.1 Mapové podklady Mapov

1.3.2 Eliminace povodňových průtoků

Obce a města

X

X

Zákon kon č. 128/2000 Sb., o obcích obc ch (obecní (obecn zřízen zř zení) zen ) a zákon kon č. 131/2000 Sb., o hlavním hlavn m městě Praze

Příspěvkov Př spěvkové spěvkov organizace a organizační organizačn složky obcí obc a měst

---

X

Zákon kon č. 128/2000 Sb., o obcích obc ch (obecní (obecn zřízen zř zení) zen ) a zákon kon č. 131/2000 Sb., o hlavním hlavn m městě Praze

Svazky obcí obc

X

X

Dle § 49 a § 151 zákona z kona č. 128/2000 Sb., o obcích obc ch (obecní (obecn zřízen zř zení) zen )

Příspěvkov Př spěvkové organizačn složky krajů spěvkov organizace a organizační

---

X

Zákon kon č. 129/2000 Sb., o krajích kraj ch (krajské (krajsk zřízen zř zení) zen )

Právn Pr vní vn předpis upravujíc upravuj cí danou kategorii příjemce př jemce podpory, v případě pravy předpisu vždy v jeho př padě úpravy platném platn m znění zněn

Kraje

X

X

Zákon kon č. 129/2000 Sb., o krajích kraj ch (krajské (krajsk zřízen zř zení) zen ) (krajské (krajsk zřízen zř zení) zen )

Státn St tní tn podniky * Vojenské zemí Vojensk lesy a statky ČR pro výkon správy spr vy na územ zem vojenských újezdů jezdů

X

X

Zákon kon č. 77/1997 Sb., o státn st tním tn m podniku a zákon z kon 305/2000 Sb. o povodích povod ch

Státn St tní tn organizace

X

X

Zvláštn kony (např. dle zákona Zvl tní tn zákony z kona č. 77/2002 Sb. o akciové akciov společnosti České Česk dráhy, dr hy, státn st tní tn organizaci Správa Spr va železniční železničn dopravní dopravn cesty)

Česká Česk republika – prostřednictvím prostřednictv m organizačních organizačn ch složek státu st tu

X

X

Zákon kon č. 219/2000 Sb., o majetku České Česk republiky a jejím jej m vystupován vystupov ní v právn pr vních vn ch vztazích vztaz ch

Příspěvkov stát Př spěvkové spěvkov organizace –st st t

X

---

Dle § 54 zákona z kona č. 219/2000 Sb., o majetku České Česk republiky a jejím jej m vystupován vystupov ní v právn pr vních vn ch vztazích vztaz ch

Ostatní Ostatn nepodnikatelské nepodnikatelsk subjekty vlastněné vlastněn z více v ce než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávn veřejnopr vními vn mi subjekty včetně VVI

X

X

Zvláštn Zvl tní tn předpisy (např. zákon z kon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém Pozemkov m fondu České Česk republiky; zákon z kon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích instituc ch atd.)

26

13

PBPO: Oblast podpory 6.4 „Optimalizace vodního režimu krajiny“ Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní

(podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Směrnice 2000/60/ES, budování a obnova retenčních prostor, výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu do 50 000 m3 atd.)

Opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody

(založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.)

Zpracování studií podélných revitalizací toků a niv

27

PBPO: Oblast podpory 6.4 „Optimalizace vodního režimu krajiny“ Finanční podpora pro revitalizace vodních toků a říčních ramen a tvorbu nebo obnovu mokřadů a tůní: OPŽP 90 % státní prostředky 10 % z celkových způsobilých výdajů

28

14

Nové metodické postupy Základní metodika - MŽP Věstník č. 11/2008 - Určená pro ucelená povodí

Podpůrné dokumenty pro oblast podpory 1.3 a 6.4 -

Zjednodušená metodika určená pro jednotlivé realizace Metodika pro návrhy PBPO na podhorské a horské toky Dřevní hmota Intravilán a poldry Portál www.vodavkrajině.cz – vzorové projekty, potřebné doklady k žádosti

Webový portál voda v krajině www.vodavkrajine.cz

30

15

Webový portál voda v krajině

Příprava projektu v 8 krocích

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Návrh projektového záměru Možnosti financování OPŽP Zajištění vlastnických vztahů Zajištění projektanta DUR Zjištění podmínek OPŽP a AOPK Zpracování DUR Zpracování žádosti OPŽP (zahrnuje vlastní zpracování žádosti dle Příručky pro žadatele o dotace) Podání žádosti

Vzorový projekt Dokumenty ke stažení Propojení s www.sfzp.cz Návrhy opatření

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K BODU č. 2 Jaký je cíl projektu? Revitalizace nebo PBPO? Bude projekt z 1.3 nebo z 6.4? Umím to doložit a víc co zlepšit? Práce s žadatelem - má o výsledku jasno nebo je nutné ho s tím seznámit? – vysvětlit mu význam studií Práce s žadatelem – investice do budoucnosti Snažit se o komplexní pojetí – plocha – tok – ÚP Samotné intravilánové revitalizace mají smysl je nutné je však umět zdůvodnit v žádosti Znalost a využití metodik k řešení projektu PBPO

16

8. projektů DPP varovných systémů 3. Požadavky MŽP na astudie PBPO 4. Principy Nejčastější problémy

3. Požadavky MŽP na studie PBPO HODNOTÍCÍ KRITÉRIA: Investiční podpora zpracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření

1)Ekologická kritéria projektu

1. Územní rozsah koncepce návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření

Počet bodů

Výsledkem projektu budou návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na OPŽP osu 1 a 6 (1.3.2. a 6.4) na významných tocích včetně hlavních přítoků a v ploše povodí na území ČR

30

Výsledkem projektu budou návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na OPŽP osu 1 a 6 (1.3.2. a 6.4) na významných tocích včetně přítoků a v ploše povodí pro území okresu nebo v ucelených povodích IV. a vyššího řádu se zaměřením na významné vodní toky s určením revitalizačních potřeb dle POP

15

Výsledkem projektu budou návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na OPŽP osu 1 a 6 (1.3.2. a 6.4) na tocích včetně přítoků a v ploše povodí pro území mikroregionu, obce nebo dílčího povodí (V. – VI. řádu dle Strahlera) v ucelených povodích (III. a nižšího řádu), případně na dílčích vodních tocích

10

17

3. Požadavky MŽP na studie PBPO HODNOTÍCÍ KRITÉRIA: Investiční podpora zpracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření 2. Vliv realizace projektu na krajinu

Počet bodů

Projekt navrhuje nejen přírodě blízká protipovodňová opatření, ale přináší další příznivé účinky pro zlepšení ekologického stavu krajiny, realizace projektu přímo nebo nepřímo pozitivně ovlivní vodní režim v krajině (retenční schopnost krajiny, odnos splavenin z území), přispěje k adaptaci území na důsledky klimatické změny, aj.

20

Projekt se nezabývá zlepšením ekologického stavu krajiny a nenabízí další prokazatelné efekty na krajinu – specifikuje pouze předpokládané účinky na povodňovou ochranu, ale nenabízí předpokládané účinky na retenci vody v krajině, snížení odnosu půdy, vznik nových biotopů atd.

10

Projekt navrhuje zejména taková opatření, která mohou zhoršit ekologický stav krajiny (zkapaciňování koryt, ohrázování toku)

0 (zamítnutí)

3. Požadavky MŽP na studie PBPO •2) Technická kritéria projektu

1. Kvalita zpracování záměru projektu z hlediska technického a technologického (vhodnost navrženého řešení a technologií ve srovnání s nejlepším možným postupem)

Počet bodů

Projekt vychází z celostátní koncepce návrhů opatření MŽP, která rozvíjí a upřesňuje v projektových parametrech, v možnostech proveditelnosti, optimalizuje generalizované návrhy na základě zkušeností a potřeb žadatelů

20

Projekt nevychází z koncepce MŽP, ale je vypracován s použitím ověřených a publikovaných technických postupů schválených MŽP – metodika MŽP, ale obsahuje podrobnější informace o nejvýznamnějších opatřeních – projektové parametry, možnosti proveditelnosti, účinnosti atd.

15

Projekt není vypracován s použitím ověřených a publikovaných technických postupů MŽP, ale obsahuje podrobnější informace o nejvýznamnějších opatřeních – projektové parametry, možnosti proveditelnosti, účinnosti atd.

5

Projekt není vypracován s použitím ověřených a publikovaných technických postupů MŽP a neobsahuje podrobnější informace o nejvýznamnějších opatřeních – projektové parametry, možnosti proveditelnosti, účinnosti atd.

0

18

3. Požadavky MŽP na studie PBPO HODNOTÍCÍ KRITÉRIA: Investiční podpora zpracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření

2. Komplexnost řešení

Počet bodů

Projekt zajišťuje komplexní řešení pro rozhodovací procesy při přidělování dotací k realizaci opatření v prioritní ose 1 a 6 (1.3.2 a 6.4) a provazuje dílčí cíle, navrhuje opatření jak na ploše povodí tak na toku a v nivě

5

Projekt zajišťuje dílčí řešení pro rozhodovací procesy při přidělování dotací k realizaci opatření v prioritní ose 1 a 6 (1.3.2 a 6.4), navrhuje opatření buď jen na ploše povodí, nebo jen na toku a v nivě

3

3. Hledisko přiměřenosti nákladů ve vztahu k efektům akce

Počet bodů

Náklady jsou úměrné rozsahu výstupů

25

Nadprůměrně vysoké náklady jsou dostatečně zdůvodněny

0

Nadprůměrně vysoké náklady nejsou dostatečně zdůvodněny

0 (zamítnutí)

Požadavky OPŽP na 1.3 Doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele Aktuální výpis z katastru nemovitostí (ne starší 3 měsíce) Pro projekty s celkovými výdaji do 2 mil. Kč bez DPH není nutné doložení výpisu ani katastrální mapy, postačí písemné prohlášení vlastníka o vlastnictví předmětných pozemků, ve kterém vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření na jeho pozemku a umožní konečnému uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně 5 let od ukončení realizace akce.

Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí případně dokumentace pro stavební povolení nebo prováděcí dokumentace včetně položkového rozpočtu není pro studie Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí (NATURA, CHU) Rozhodnutí, závazná stanoviska či vyjádření orgánů státní správy (vodoprávní úřad, OOP) Odborný posudek MŽP u 1.3.2 (AOPK) Stanovisko Správy národního parku Smlouva o smlouvě budoucí nebo kupní smlouva Ocenění pozemku odborně způsobilou osobou u 1.3.2 Stanovisko Ředitelství hasičského záchranného sboru příslušného kraje u dPP

19

3. Požadavky MŽP na studie PBPO Minimální požadavky na obsah žádosti o stanovisko MŽP ke studii proveditelnosti a minimální požadavky na studii proveditelnosti v rámci podoblasti podpory 1.3.1 – přírodě blízká protipovodňová opatření OPŽP 1.

Identifikace předkladatele (investora) 2. Adresát a účel posudku 3. Současný stav území 4. Informace k povodňovým událostem 5. Výstupy studie proveditelnosti 6. Informace k použitým postupům 7. Harmonogram 8. Kalkulace nákladů

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 1. 2.

Identifikace předkladatele (investora) Adresát a účel posudku

V žádosti musí být uvedeno IČ, DIČ, kontaktní osoba, plná adresa včetně telefonu a emailu

20

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 3.

Současný stav území

Žádost musí obsahovat: Základní informace o řešeném území: problematická místa (doložit fotografie), např. špatné hospodaření na zemědělských nebo lesních pozemcích, ohrožení obce splachy z těchto pozemků, napřímená a kapacitní koryta vodních toků, riziková místa na vodních tocích, atd. počet obyvatel dotčených obcí a měst výčet dotčených chráněných území rozsah řešeného území včetně zákresu



Žádost musí obsahovat: Informace ke komplexním pozemkovým úpravám (dále jen „KPÚ“) současný stav KPÚ v řešeném území, jsou připraveny, zahájeny, dokončují se, jsou dokončeny V případě, že jsou KPÚ připraveny k realizaci, avšak ještě nebyly zahájeny, je možné v řešeném území provést veškeré analýzy území dle Metodiky OOV, Věstník 11/2008. Průběh realizace studie proveditelnosti OPŽP musí být následně v plné součinnosti s projektem KPÚ. Výstupy studie proveditelnosti OPŽP budou dostupné pro zpracovatele KPÚ.

21



Žádost musí obsahovat: Informace ke komplexním pozemkovým úpravám (dále jen „KPÚ“) V případě, že jsou KPÚ již zahájeny, dokončují se nebo již byly ukončeny, je nutné v žádosti přesně definovat, jaké analýzy byly v rámci těchto úprav provedeny a jaký byl cíl těchto úprav. Žádost bude obsahovat seznam všech analýz provedených v rámci KPÚ. Pokud byly v posledních 5 letech v rámci KPÚ provedeny analýzy např. odtokových poměrů nebo analýza majetkoprávních vztahů, není možné v rámci studie proveditelnosti podané do podoblasti podpory 1.3.1 – přírodě blízká protipovodňová opatření OPŽP tyto analýzy opětovně provádět. Veškeré relevantní analýzy provedené v rámci KPÚ budou do studie proveditelnosti OPŽP plně převzaty včetně Plánu společných zařízení a budou zapracovány. Výstupy studie proveditelnosti OPŽP budou dostupné pro zpracovatele KPÚ.



Žádost musí obsahovat: Informace ke komplexním pozemkovým úpravám (dále jen „KPÚ“) lokalizace KPÚ V případě, že řešené území pokrývá více katastrálních území, musí být v žádosti uveden jejich výčet a informace, na kterých katastrálních územích jsou již KPÚ připraveny, zahájeny, dokončují se, jsou dokončeny. Pro tato katastrální území platí bod výše. návaznost žádosti na KPÚ V žádosti bude obsažena informace: -

název projektu KPÚ termín zahájení, dokončení kontakt na zpracovatele

22



Žádost musí obsahovat: Informace k úpravám vodních toků

současný stav úprav vodních toků v řešeném území; jsou připraveny, zahájeny, dokončují se, jsou dokončeny

lokalizace a návaznost žádosti na úpravy vodních toků




současný stav úprav vodních toků v řešeném území; jsou připraveny, zahájeny, dokončují se, jsou dokončeny

V případě, že jsou úpravy vodních toků zahájeny, dokončují se nebo již byly ukončeny, je nutné v žádosti přesně definovat, jaké analýzy byly v rámci těchto úprav provedeny a jaký byl cíl těchto úprav. Pokud byly v posledních 5 letech v rámci úprav vodních toků provedeny analýzy např. odtokových poměrů nebo majetkoprávních vztahů, není možné v rámci studie proveditelnosti tyto analýzy opětovně provádět. Veškeré relevantní analýzy provedené v rámci úprav vodních toků budou do studie proveditelnosti plně převzaty a budou zapracovány. Výstupy studie proveditelnosti budou dostupné pro zpracovatele pozdějších úprav vodních toků.

23




lokalizace a návaznost žádosti na úpravy vodních toků -

Žádost musí obsahovat informace o celkové délce řešených úseků vodních toků. Definovány musí být také úseky, u kterých je úprava připravena, zahájena, dokončuje se nebo byla dokončena. U vodních toků s říční kilometráží budou v žádosti uvedeny říční kilometry začátku a konce úpravy (DIBAVOD) včetně přehledného zákresu řešených úseků.

V žádosti bude obsažena informace: -

název projektu úprav vodních toků termín zahájení, dokončení kontakt na zpracovatele

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 4. Informace k povodňovým událostem

Žádost musí obsahovat informace k povodňovým událostem (doložit fotografie), které se v řešeném území odehrály a na které má žádost vazbu, tj. eliminace těchto povodňových událostí: termín povodňové události, splachů ze zemědělských nebo lesních pozemků alespoň přibližný rozsah škod alespoň přibližný počet zaplavených domů, pozemků

24

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 5. Výstupy studie proveditelnosti

V žádosti i ve studii proveditelnosti musí být uvedeny minimálně následující výstupy plnění:

shromáždění a analýza podkladů, -

hydromorfologická analýza analýza splaveninového režimu vodního toku/analýza erozního smyvu a erozní ohroženosti stanovení odtokových poměrů - CN křivky analýza míry povodňového ohrožení území rozlivy (záplavová území při Q100, Q20 a Q5, aj.)

návrh základních parametrů opatření včetně posouzení jejich účinnosti -

výkres podélného a příčných profilů znázornění návrhu na podkladu katastrální mapy posouzení účinnosti opatření pomocí matematického modelu

projednání návrhu opatření s dotčenými subjekty -

záznamy z jednání s dotčenými subjekty

návrh výsledných parametrů pro zadání zpracování DUR

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 6. Informace k použitým postupům Žádost i studie proveditelnosti musí obsahovat závazek žadatele/zpracovatele k dodržení pracovního postupu uvedeného ve Věstníku MŽP 11/2008.

7. Harmonogram Součástí žádosti i studie proveditelnosti musí být harmonogram minimálně v následujícím rozsahu:

předpokládané datum zahájení realizace studie proveditelnosti analytická část návrhová část návrh výsledných parametrů předpokládané datum ukončení realizace studie proveditelnosti

25

3. Požadavky MŽP na studie PBPO 8. Kalkulace nákladů Součástí žádosti i studie proveditelnosti musí být kalkulace nákladů, která bude minimálně v následujícím rozsahu: shromáždění a analýza podkladů -

analýza stávajících podkladů geodetické podklady shromáždění katastrálních podkladů a identifikace vlastníků terénní a ostatní průzkumy hydromorfologická analýza analýza splaveninového režimu vodního toku/analýza erozního smyvu a erozní ohroženosti stanovení odtokových poměrů - CN křivky analýza míry povodňového ohrožení území rozlivy (záplavová území při Q100, Q20 a Q5, aj.)

-

návrh základních parametrů opatření včetně posouzení jejich účinnosti, -

návrh opatření výroba mapových podkladů, výkresů posouzení účinnosti opatření pomocí matematického modelu

projednání návrhu opatření s dotčenými subjekty, návrh výsledných parametrů pro zadání zpracování DUR -

výsledný návrh návrh časového plánu realizace propočet realizačních nákladů

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K BODU č. 3

Znalost hodnotících kritérií –

Požadavky na studii – dodržení struktury a požadavků na žádosti

čím větší řešené území, čím komplexnější projekt (plocha+toky) a čím správněji provedený (dle metodických instrukcí) tím má šanci uspět

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Identifikace předkladatele (investora) Adresát a účel posudku Současný stav území Informace k povodňovým událostem Výstupy studie proveditelnosti Informace k použitým postupům Harmonogram

8.

Kalkulace nákladů

Požadavky na studii – pokud již existují KPÚ, studie nebo úpravy toků je nutné je uvádět, Požadavky na studii – nepodcenit odůvodnění a výsledný efekt PBPO

26

8. projektů DPP a varovných systémů 4. Principy Nejčastější problémy

4. Nejčastější problémy 1. vysoké náklady 2. příliš obecné informace – pokud se mají navrhovat protierozní opatření, musí být prokázano ohrožení obce, města splachy půdy nebo ucpáváním propustků atd. Vše nejlépe doložit fotkou. To samé platí o úpravách vodních toků 3. nevyužívání již hotových podkladů, tj. duplicita činností – musí se identifikovat všechna realizovaná nebo připravovaná opatření, která souvisí s dotčeným územím, např.: akce povoďáků, pozemkového úřadu (KPÚ), lesáků atd. 4. celá žádost musí být postavena na cíli zvýšit povodňovou ochranu a nikoli provést revitalizace vodních toků nebo snížení eroze půdy. Toto jsou cíle PO 6 a nikoli PO 1. 5. nekonkrétní popis problémů a území – je nutné definovat plochu řešeného území (km2, ha) + výčet řešených katastrálních území a délku vodních toků, resp. délku řešených úseků (ř.km dle DIBAVODu)

27

5. Vzorový příklad 1. vysoké náklady 2. příliš obecné informace – pokud se mají navrhovat protierozní opatření, musí být prokázano ohrožení obce, města splachy půdy nebo ucpáváním propustků atd. Vše nejlépe doložit fotkou. To samé platí o úpravách vodních toků 3. nevyužívání již hotových podkladů, tj. duplicita činností – musí se identifikovat všechna realizovaná nebo připravovaná opatření, která souvisí s dotčeným územím, např.: akce povoďáků, pozemkového úřadu (KPÚ), lesáků atd. 4. celá žádost musí být postavena na cíli zvýšit povodňovou ochranu a nikoli provést revitalizace vodních toků nebo snížení eroze půdy. Toto jsou cíle PO 6 a nikoli PO 1. 5. nekonkrétní popis problémů a území – je nutné definovat plochu řešeného území (km2, ha) + výčet řešených katastrálních území a délku vodních toků, resp. délku řešených úseků (ř.km dle DIBAVODu)

Studie proveditelnosti přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí Farského a Boreckého potoka

28



29



30



31



32



33



34



35



36



37



38



39



40


8. Principy projektů DPP a varovných systémů

41


Povodňový plán je dokument, jehož obsah je stanoven v §71 vodního zákona. Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují ZAJIŠTĚNÍ INFORMACÍ O VÝVOJI POVODNĚ, PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ - možnosti ovlivnění odtokového režimu, ORGANIZACE ZABEZPEČOVACÍCH PRACÍ PŘI POVODNI; ZPŮSOB VČASNÉ AKTIVACE POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ ZABEZPEČENÍ HLÁSNÉ A POVODŇOVÉ SLUŽBY OCHRANA OBJEKTŮ, ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH PRACÍ ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ OBJEKTŮ A ÚZEMÍ NARUŠENÝCH ZA POVODNĚ LIMITY POVODŇOVÉ AKTIVITY.


(2) Obsah povodňových plánů se dělí na a) VĚCNÁ ČÁST údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity, b) ORGANIZAČNÍ ČÁST obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby, c) GRAFICKÁ ČÁST, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

42

Digitální povodňový plán

DPP – databáze do POVIS

43

Digitální povodňový plán


MŽP by mělo v této oblasti vykonávat tyto činnosti

- vytvářet koncepční řešení v rámci plnění evropské směrnice (2007/60/ES) o zvládání povodňových rizik, - vytvářet normy a metodické pokyny k této oblasti, - hodnotící kritéria k dotacím v oblasti 1.3.1. a další instrukce související s vydáváním stanovisek k žádostem 1.3.1.

Je tedy předpoklad, že vše potřebné najdeme na oficiálních stránkách MŽP. !!! SKUTEČNOST Ve skutečnosti na stránkách www.mzp.cz nenajdeme k oblasti 1.3.1. téměř nic, a pokud ano, jde o informace zastaralé a matoucí. Důkazem je zde uvedený starý metodický pokyn (z roku 2006) k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, který je pro tento dotační titul důležitý. Tento starý pokyn uvádí zcela jiné informace než nový, který byl uveřejněn pod číslem 9 ve Věstníku MŽP částka 12/2011 a je uveden pouze na stránkách www.povis.cz. !!

44


POVIS Základní myšlenkou bylo to, aby se na jednom místě sbíhaly informace od všech úrovní povodňových orgánů. Má sloužit jako podpora pro komunikační, koordinační a rozhodovací činnosti na všech organizačních úrovních POVIS se skládá z několika modulů. Základním modulem je Digitální povodňová kniha, která bude umožňovat povodňovým orgánům na úrovni KRAJ – ORP – OBEC vést evidenci o povodňové události, jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadřízeným orgánům. Základní funkce dPK jsou zápis událostí, evidence vyhlášených stavů SPA, nebo záznamník přijatých a odeslaných hovorů. Dalšími moduly jsou Digitální povodňový plán a Editor dat povodňových plánů a například modul ČHMÚ, který bude umožňovat načítat zprávy SIVS a bude zároveň poskytovat data HPPS pro potřeby systému POVIS. Garantem POVIS je Ministerstvo životního prostředí (MŽP), administrátorem systému je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

8. Principy projektů DPP a varovných systémů POVIS 1. Požadavky na projektovou dokumentaci pro podání žádosti o poskytnutí podpory z prostředků Operačního programu Životní prostředí na zpracování projektů spadajících do podoblasti podpory 1.3.1 2. Požadavky na projektovou dokumentaci projektů podpořených z podoblasti podpory 1.3.1 OPŽP pro vydání stanoviska MŽP - odborného garanta OP 1.3.1 k závěrečnému vyhodnocení akce (ZVA ) 3. Povinné přílohy žádosti o dotace 4. Výklad k povinným přílohám žádosti o dotace 5. Způsobilé a nezpůsobilé výdaje 6. Metodika pro tvorbu digitálních povodňových plánů 7. Metodika pro určení nákladové efektivnosti projektů digitálních povodňových plánů 8. Vzorová projektová dokumentace pro tvorbu map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik 9. Vzorový projekt pro tvorbu digitálního povodňového plánu ORP 10. Doporučení pro přípravu výběrových řízení pro budování lokálních výstražných systémů (LVS) 11. Zásady budování a provozu lokálních výstražných systémů 12. Zásady budování bezdrátových místních informačních systémů (BMIS) 13. Lokální a varovné systémy v ochraně před povodněmi

45

Lokální výstražné systémy obce mohou v případě potřeby budovat automatické lokální výstražné systémy, poskytující včasné informace zejména pro případ náhlých povodní z přívalových srážek na malých povodích. Tyto systémy zahrnují obvykle jednu nebo více automatických stanic pro sledování srážek v povodí a vodních stavů ve vodních tocích s přenosem hodnot do lokálního centra. Nutné je plně automatizované vyhodnocení měřených hodnot a vyslání alarmového signálu při dosažení zadaných kriterií. Vodoměrné stanice těchto systémů jsou formálně považovány za hlásné profily kategorie C). Součástí LVS mohou být i prostředky pro varování a vyrozumění. Budování lokálních výstražných systémů může být podporováno z dotačního programu Ministerstva životního prostředí (pokud je program vyhlášen). Podmínkou je návaznost na celostátní systém hlásné povodňové služby (zamezení duplicit) a dodržení určitých technologických zásad..

Příručka k LVS

46

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI pro podání žádosti o poskytnutí podpory z prostředků Operačního programu Životní prostředí na zpracování projektů spadajících do podoblasti podpory 1.3.1

1.

Obsah projektové dokumentace

2.

Základní identifikační údaje projektu a projektové dokumentace

3.

Úvod

4.

Popis řešeného území

5.

Návrh řešení, předmět projektu 5.1. Vlastní řešení dílčí části projektu 5.2. Časový harmonogram prací 5.3. Kalkulace nákladů 5.4. Zajištění udržitelnosti projektu

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI 3. Úvod Vysvětlit účel této projektové dokumentace podané jako reakce na výzvu z Operačního programu Životní prostředí. Popsat důvody zpracování.

Uvést vazby navrhovaného projektu na další projekty a akce, koncepce, rozhodnutí vedení samosprávy, apod.

Přehledná mapa zájmového území se zvýrazněním řešených obcí, se zobrazením vodních toků a nádrží, zákl. rozdělením využití ploch (sídla, pole, lesy, komunikace, průmysl. areály, atd.)

47

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI 4. Popis řešeného území 4.1.1. Popis území z hlediska povodňového nebezpečí Stručně popsat zájmové území z pohledu ohrožení povodní. -

-

Např. při zaplavení z vodních toků – vyjmenovat vodní toky, při riziku vzniku zvláštní povodně – vyjmenovat vodní díla, při riziku zaplavení nesoustředěným odtokem popsat kritická místa, apod. popsat charakter povodní / zaplavení (rozvodnění toku při deštích, tání, ledové jevy,spodní voda, atd.), možné škody, vyvolané havárie a další problémy.

Uvést a stručně popsat povodňové situace, které v minulých letech zasáhly zájmové území,jaké způsobily škody. Možné doplnit o fotografie, výňatky ze zápisů z povodňové knihy, z novin, apod.

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI Popis území z hlediska prevence, připravenosti a ochrany před povodněmi Stávající rozsah vymezení záplavových území v zájmové oblasti a vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem (podle směrnice ES a Rady 2007/60/ES o vyhodnocení a zvládání povodňových rizik) (dPP ČR, www.povis.cz). Existence povodňových komisí, povodňových plánů a jejich aktuálnost Současné zdroje informací o povodni (relevantní hlásné profily kat. A, B, C, srážkoměrné stanice, lokální výstražné systémy, hlásná a předpovědní povodňová služba, či jiné zdroje a služby) Současný způsob informování, varování a vyrozumění obyvatel při povodni nebo hrozícím nebezpečí (siréna, rozhlas, hromadné rozesílání SMS, automatické vytáčení hlasové zprávy, místní TV, informační panel, osobní obchůzkou,A) Souhrnné zhodnocení stávající situace, vyjmenování potřeb, možností zlepšení, modernizace, doplnění systémů - vše ve vztahu k navrhovanému projektu případně souvisejícím projektům a návaznosti na ně.

48

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI 5. Návrh řešení, předmět projektu 5.1. Vlastní řešení dílčí části projektu

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI

49


Jaké vrstvy MŽP zajímají? Kontrolují tyto vrstvy:

hlásné profily ohrožené objekty ohrožující objekty místa omezující odtoky evakuační místa záplavová území úseky toků s významným povodňovým rizikem – pokud bude Vámi řešené území obsahovat úseky těchto toků, je vhodné na toto při návštěvě upozornit a sdělit, že se tímto na ně budou vztahovat navrhovaná opatření v plánech pro zvládání povodňových rizik.

50


7. Požadavky MŽP na DPP a VS Digitální povodňové plány, budování, rekonstrukce a modernizace systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi (příjemci podpory – obce a města, svazky obcí, kraje) 1) Ekologická kritéria projektu

1. Územní rozsah

Počet bodů

Projekt řeší systém povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany včetně digitálního povodňového plánu na celém území působnosti kraje, jedné nebo více obcí s rozšířenou působností

20

Projekt řeší systém povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany včetně digitálního povodňového plánu na celém území působnosti více obcí

10

Projekt řeší systém povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany včetně digitálního povodňového plánu na celém území působnosti jedné obce

0

2. Způsob zpracování digitálního povodňového plánu

Počet bodů

dPP obsahově odpovídá Metodice MŽP 2009 pro tvorbu dPP *1

7

dPP obsahově odpovídá Odvětvové technické normě vodního hospodářství – TNV 75 2931

4

Projekt nezpracovává / neaktualizuje / nerozšiřuje dPP nebo navrhovaný dPP obsahově neodpovídá minimálně Odvětvové technické normě vodního hospodářství – TNV 75 2931

0 (zamítnutí)

51

7. Požadavky MŽP na DPP a VS NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE Pořízení dat, která jsou poskytovány zdarma v systému POVIS nebo je lze získat bezplatně: Správní členění Hydrologická data v hlásných a bilančních profilech ČHMÚ Hlásné profily a srážkoměrné stanice (kategorie A a B) Silniční databanka Vodní útvary, hranice povodí, síť vodních toků, atd. Mapové podklady

7. Požadavky MŽP na DPP a VS ZPŮSOBILÉ VÝDAJE Zpracování digitálního povodňového plánu (dPP) pro kraje, obce s rozšířenou působností, či skupinu obcí (svazek obcí, region) včetně testování produktu před jeho dokončením a následné úpravy dPP vyplývající z vyhodnocení a proškolení uživatelů. Úprava a aktualizace stávajícího dPP pro účely naplnění databází Editoru dat dPP ČR: Povodňové komise, Ohrožené objekty, Evakuační místa, Hlásné profily C, Místa omezující odtokové poměry, včetně dalších podkladů Vybudování nových pomocných hlásných profilů kategorie C (při vybavení na on-line přenos jejich zpřístupnění na internetu) a dovybavení hlásných profilů B s jejich on-line napojením Vybavení povodňové komise:

- Pořízení záložního zdroje pro zabezpečení činnosti povodňové komise a UPS (max 1 x pro komisi, v jinak nezdůvodněných případech max 100 000 Kč) - Pořízení GPS (max 2 x pro povodňovou komisi) - Pořízení srážkoměru (max 1 x pro povodňovou komisi)

52

7. Požadavky MŽP na DPP a VS ZPŮSOBILÉ VÝDAJE Pořízení vyrozumívacího systému včetně testování produktu před jeho dokončením a následné úpravy dPP vyplývající z vyhodnocení a proškolení uživatelů. Pořízení varovných a vyrozumívacích systémů typu VISO, sirén, rozhlasů (podmíněno souhlasem krajského HZS) Dokumentace a vyznačení míst omezujících odtokové poměry do mapových podkladů a v terénu Dokumentace a označení hlásných profilů kategorie C v terénu Pořízení fotodokumentace rizikových míst a objektů Software potřebný pro vývoj a aktualizaci dPP

8. Problémy s DPP

53

8. Problémy s DPP Struktura plánu je dána zákonem, ale co se týká podrobností jednotlivých úrovní o těch zákon nic neříká, není zde odkaz na prováděcí předpis. Pouze se zde cituje v odstavci 7, že věcnou a grafickou část PP schvaluje nadřízený povodňový orgán. Jinými slovy to znamená, že pravidla určuje nejvyšší vodoprávní úřad, který tyto kompetence má, tj. MŽP. Metodická pomoc je ale nepřehledná

8. Problémy s dPP Pro tvorbu dPP existují 2 metodické postupy !!! Norma TNV 75 2931 "Povodňové plány" a metodický postup MŽP z roku 2009 o zpracování dPP Ani po několikátém přečtení jsem nemohl najít jednoduchý způsob k pochopení systému zpracování. To co se zdá v zákoně přehledně napsané VĚCNÁ ČÁST, ORGANIZAČNÍ ČÁST a GRAFICKÁ ČÁST, v normě i v metodickém postupu je popsáno velmi komplikovaně. Zásadní body ke zpracování dPP chybí. Nejslabší částí je především dPP týkající se obcí a ORP. Požadovaných údajů je velmi mnoho a jejich využitelnost na této úrovni je velmi diskutabilní.

Pokud měl vzniknout metodický pokyn měl vycházet z normy a ctít ji. Pracovníci MŽP toto neudělali, neboť si zřejmě sami s tím nevěděli rady. Jako důkaz tu poslouží kritérium hodnocení žádosti v ekologické části. Viz dole kritéria hodnocení žádostí

Doporučuji postupovat dle vzorového projektu a výměna zkušeností s jiným projektovým partnerem.

54

9. Doporučení k dPP a LVS Doporučuji tento postup: Stanovit si cíl projektu – s tím souvisí velikost území + investice do LVS + náklady na údržbu Držet se požadavků na žádost Následně vzorového projektu Prostudovat na POVIS nebo netu některé funkční dPP např. Písecko Prověřit záludnosti technických požadavků na vkládání dat do POVIS nebo je správně definovat U LVS postupovat dle příručky LVS

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KONEC

DĚKUJI ZA POZORNOST

Mgr. Ing. Michal Pravec ekologické poradenství, Jablonec nad Nisou, tel: 602750257

55

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Podklady ze vzdělávání k projektu Profesní rozvoj zaměstnanců ARR Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o

Recommend Documents