Veřejná podpora. studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu

Vzdělávací modul č.: 4

Veřejná podpora

studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu

„Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659, spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Jihovýchod

1

Předložený studijní podklad ke vzdělávacímu programu v rámci projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 vytvořila společnost AQE advisors, a. s. Autor skript: Ing. David Hebron, BA David Hebron se od roku 2010 věnuje externí administraci řídících orgánů, kde v pozici poradce pomáhá s implementací operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU. Věnuje se připomínkování metodik potřebných pro implementaci programů, auditu čerpání jednotlivých projektů, kontrole monitorovacích zpráv a realizaci veřejnosprávních kontrol na místě. Dále vede semináře pro žadatele a příjemce projektů financovaných z EU. Zaměřuje se zejména na Integrovaný operační program, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a programy přeshraniční spolupráce.

2

Obsah: Úvod.........................................................................................................................................................................................4 1.

Veřejná podpora .......................................................................................................................................................5 1.1

Definice veřejné podpory ............................................................................................................................5

2.

Podpora De minimis ................................................................................................................................................8

3.

Služby obecného hospodářského zájmu ...................................................................................................... 10 3.1

Historické souvislosti SOHZ .................................................................................................................... 10

3.2

Schéma použití pravidel SOHZ ............................................................................................................... 11

3.2.1

Znaky hospodářské činnosti .......................................................................................................... 11

3.2.2

Kritéria Altmark.................................................................................................................................. 12

3.2.3

Ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU .......................................................................... 13

3.2.4

Odlišení opatření od běžných ekonomických činností ....................................................... 14

3.2.5

Jaký režim pravidel SOHZ je nutné uplatnit? .......................................................................... 14

3.3 4.

Blokové výjimky..................................................................................................................................................... 16 4.1

5.

6.

Případová studie .......................................................................................................................................... 14 Přehled blokových výjimek ..................................................................................................................... 18

Veřejná podpora v rámci jednotlivých OP .................................................................................................. 30 5.1

Integrovaný regionální operační program ........................................................................................ 30

5.2

Operační program Zaměstnanost ......................................................................................................... 32

5.3

Operační program Životní prostředí ................................................................................................... 32

Přílohy........................................................................................................................................................................ 33

3

Úvod Tento dokument byl vytvořen jako studijní podklad pro budoucí příjemce dotačních prostředků z ESI fondů v programovém období 2014+. Dokument je zaměřen na problematiku veřejné podpory. V rámci jednotlivých kapitol je uvedena definice veřejné podpory, která vychází ze Smlouvy o fungování EU. Dále je popsána podpora de minimis, služby obecného hospodářského zájmu a blokové výjimky. Na závěr je uveden způsob řešení veřejné podpory v rámci vybraných operačních programů.

4

1. Veřejná podpora Podstata regulace poskytování veřejné podpory Evropskou unií spočívá v myšlence existence volné hospodářské soutěže bez finančního ovlivňování jednotlivých soutěžitelů ze strany států a jimi kontrolovaných subjektů. Státní zásahy způsobují nerovné postavení soutěžitelů neodůvodněné jejich vlastním počínáním. Na druhou stranu si je Evropská unie vědoma pozitivního přínosu poskytování podpory z veřejných prostředků v oblastech, v nichž je uznáván vyšší obecný zájem na jejich dosažení, před zájmem na zajištění volné nezkreslené soutěže. Jde o oblasti, ve kterých dochází k tzv. selhání trhu, a ve kterých by bez zapojení veřejných prostředků nebylo možné zajistit naplnění požadovaných statků nebo by je sice zajistit možné bylo, ale v pouze nedostatečné míře. Veřejná podpora a pravidla jejího poskytování působí žadatelům v i poskytovatelům dotací značné problémy. V případě pochybení na jedné či druhé straně většinou následuje penalizace v podobě odebrání celé dotace, včetně úroků. Problematiku veřejné podpory upravuje především primární i sekundární evropské právo, které je doplňováno národním právem členských států Evropské unie. Jediným orgánem, který může posuzovat vznik veřejné podpory je Evropská komise. V rámci ČR má na starosti koordinaci dodržování pravidel veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo zemědělství. Tato povinnost vyplývá ze zákona 215/2004 Sb. o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

1.1 Definice veřejné podpory Tato oblast je upravena v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jedná se o podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které naruší nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a tím ovlivňují obchod mezi členskými státy. 1) Podpora poskytnutá státem nebo z veřejných prostředků - pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli přímo či nepřímo poskytnutou výhodu financovanou ze státních prostředků, poskytnutou státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí. Základním předpokladem pro naplnění tohoto definičního znaku je ovlivnění veřejných rozpočtů, přitom není rozhodující, zda jsou veřejné rozpočty ovlivněny přímo (vydáním finančních prostředků) či nepřímo (nerozšířením jejich příjmové stránky, ke kterému by za normálních okolností došlo). Za veřejné prostředky se považují i fondy, které jsou kontrolovány orgány veřejné správy. 2) Podpora zvýhodňuje určití podniky nebo určité odvětví podnikání a je selektivní pojmem podnik se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. V českém právním prostředí je tedy podnikem jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatná je provozovaná činnost podniku, zda jí lze považovat za ekonomickou či nikoliv. Ekonomickou činností se v souladu s rozhodovací praxí rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ani neziskovost v konkrétním případě nehraje zásadní roli. Zvýhodnění představuje stav, který by za 5

běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu. Selektivní opatření je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření. 3) Je narušena nebo hrozí narušení soutěže - narušení soutěže stejně jako další definiční znak veřejné podpory (ovlivnění obchodu mezi členskými státy) Evropská komise spíše předpokládá. Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům. 4) Je ovlivněn obchod mezi členskými státy - není stanovena žádná hranice, kdy již konkrétní opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Z judikatury však vyplývá, že i malá částky či malá velikost příjemce veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy. K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud předmětné opatření působí pouze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu. (Podpora de minimis neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje soutěž). Pokud není, byť jediný z výše uvedených bodů naplněn, k veřejné podpoře nedochází. Jediným orgánem, který má pravomoc takové rozhodnutí udělat je Evropská komise. Při posuzování vzniku VP je tedy důležité nejen znát všechny patřičná nařízení, ale je nezbytné se seznámit s rozhodovací praxí EK. Přístup k veřejné podpoře se v jednotlivých oblastech vyvíjí spolu s ekonomikou a v každém státě může být trochu jiný. Tam, kde dnes dochází k tržnímu selhání, může zítra existovat regulérní životaschopný trh. Na tyto změny musí EK průběžně reagovat a své postoje aktualizovat. Případy, kdy bylo, resp. nebylo shledáno naplnění některého z definičních znaků veřejné podpory: (české případy jsou zvýrazněny kurzívou) 

Veřejné prostředky

Případy, kdy nejsou veřejné prostředky zapojeny: 







veřejné prostředky nejsou zapojeny, pokud nedochází k přímému nebo nepřímému ovlivnění veřejných rozpočtů (pokud jsou tedy například zatíženi pouze koneční uživatelé podporovaných služeb) zákonná opatření, která nemají dopad na příjmy veřejných rozpočtů (např. stanovení minimálních prodejních cen, či regulace stanovící právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem) soukromé fondy, nad nimiž stát nevykonává kontrolu

Ekonomická činnost

Příklady činností, které nejsou evropskými institucemi považovány za ekonomické   -

činnosti, které představují výkon státních výsad činnosti armády, policie, orgánů veřejné správy, apod. činnosti, které mají čistě sociální povahu režimy povinného pojištění, které plní výlučně sociální funkci 6

-



činnost veřejného školství financovaného obecně z veřejných prostředků

Podnik

Z judikatury evropských institucí vyplývá, že podnikem může být:   



podnikající fyzická osoba právnická osoba (není rozhodující forma vlastnictví – takže jak „veřejné“, tak „soukromé“) veřejné orgány vykonávající ekonomickou činnost

Zvýhodnění

Evropská komise konstatovala neexistenci zvýhodnění v těchto případech podpory: 

 



městská bezdrátová síť (internet veřejným budovám a institucím, poskytování volného připojení k internetu pro služby veřejné služby – e-governmentu – a pro informace z veřejného sektoru pro obyvatele) – v Praze při jednání v souladu s principem soukromého investora kompenzace v rámci závazku veřejné služby při splnění všech podmínek rozsudku Altmark

Narušení nebo hrozba narušení soutěže

Soutěž je narušena v případě, že finanční pomoc poskytnutá státem posiluje pozici podniku na trhu ve srovnání s ostatními soutěžiteli (například snížením investičních nebo provozních nákladů oproti svým konkurentům).



Ovlivnění obchodu mezi členskými státy

Ovlivnění obchodu nemůže být jednoznačně vyloučeno v případě, že příjemce podpory působí pouze lokálně, ani v případě kdy nevykonává žádnou exportní činnost anebo veškerý export podniku směřuje mimo Evropskou unii. Podpory, u nichž není patrné ovlivnění obchodu mezi členskými státy, jsou například podpory:        

malých lokálních muzeí plaveckého bazénu užívaného místními obyvateli místního kulturního života (mobilní knihovny, venkovské kluby mladých, organizace kulturních akcí zachovávajících místní hodnoty) malých přístavů s malým počtem cizinců malé vysoké školy (výuka převážně v národním jazyce, regionální působení – Přerov) divadelní a literární produkce (Praha) městského domu v malém městě (Přerov) pořádajícího představení v národním jazyce, které lákají místní obyvatele prodej bytů nebo bytových domů předem určenému subjektu (tvořenému výlučně stávajícími nájemníky)

7

2. Podpora De minimis Podpora poskytovaná podle pravidla de minimis (též podpora malého rozsahu) je podporou, která není de iure veřejnou podporou, neboť vzhledem ke své relativní nízké hodnotě není s to narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Právní úprava podpory de minimis je obsažena v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis1. Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná 3 po sobě jdoucí účetní období překročit částku 200 000 Eur. Celková částka podpory de minimis udělená jednomu podniku provozujícímu silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, nesmí překročit částku 100 000 Eur za libovolná 3 po sobě jdoucí účetní období, přičemž ji nelze použít na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Jedním podnikem jsou podle nařízení č. 1407/2003 chápány veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu; c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu; d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu. Podniky, které mají jakýkoli vztah uvedený v písmenech a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více podniků, jsou také považovány za jeden podnik. Skupina všech takto propojených podniků je tak při poskytování podpory de minimis považována za jeden podnik. Výjimkou z pravidla uvedeného v předchozím odstavci je situace, kdy mají dva podniky (např. obchodní společnosti založené obcí) přímou vazbu na stejný subjekt (orgán) veřejné moci (např. obec) a mimoto nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná o podniky vzájemně propojené, resp. jeden podnik. Přičítá se jim pouze podpora de minimis poskytnutá s nimi propojenému subjektu veřejné moci. Naopak v případě, kdy má být poskytnuta podpora de minimis subjektu veřejné moci, sčítá se podpora poskytnutá jemu a podpora poskytnutá jím ovládaným podnikům. Za účelem zajištění správného používání pojmu jeden podnik vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství „Metodickou příručku k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu pravidel podpory de minimis. Tato příručka je přílohou číslo 1 tohoto dokumentu.

1

Do 30. 6. 2014 byla podpora de minimis poskytována podle nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.

8

Podporu de minimis nelze poskytnout v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1407/2013, kterými jsou:   

 

odvětví rybolovu a akvakultury prvovýroba zemědělských produktů uvedených v příloze č. 1 Smlouvy zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, a to v těchto případech: a) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvedených na trh danými podniky či b) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům podpora při vývozu podpora vázaná na přednostní používání domácího zboží na úkor zboží dováženého.

Kumulace podpory de minims 





podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 je možné kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v souladu s nařízením Komise (EU) č. 360/2012 až do výše 500 000 EUR; podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 je možné kumulovat s ostatními podporami de minimis (viz nařízení č. 1408/2013 či 875/2007) až do výše 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR; podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.

Před poskytnutím podpory de minimis musí poskytovatel podpory zjistit a zkontrolovat:    



jaké podpory de minimis byly žadateli o podporu de minimis poskytnuty za poslední tři účetní období; zda požadovaná podpora nepřesahuje limit podpory de minimis; začátek a konec účetního období žadatele o podporu de minimis; seznam podniků, které žadatel ovládá nebo které jej ovládají (tj. zkontrolovat všechny subjekty, které s žadatelem tvoří jeden podnik), včetně podpor de minimis poskytnutých těmto podnikům a jejich výše; jaké další podpory na stejný předmět podpory jako v projektu, případně stejné způsobilé výdaje, obdržel žadatel podporu.

9

3. Služby obecného hospodářského zájmu Jedná se o specifickou oblast, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Pojmem SOHZ je třeba rozumět hospodářské činnosti, které orgány veřejné správy definují jako služby zvláštního významu pro své občany a které by bez veřejného zásahu nebyly poskytovány nebo by byly poskytovány za méně příznivých podmínek. SOHZ musí vykazovat odlišné vlastnosti v porovnání s běžnými ekonomickými činnostmi. To znamená, že jejich poskytování je odrazem existence tržního selhání, jinak by neexistoval důvod pro jejich poskytování, neboť by tyto činnosti mohl zabezpečovat sám trh. Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a sociálních služeb.

3.1

Historické souvislosti SOHZ

Velká množina opatření na podporu služeb veřejného zájmu nebyla dlouho veřejným sektorem považována za hospodářskou činnost. Tuto praxi pomohl asi před 10 lety výrazně změnit Evropský soudní dvůr, který v rozsudku C-280/00, Altmark Trans GmbH stanovil 4 kritéria, při jejichž splnění financování hospodářských činností ve veřejném zájmu nepředstavuje veřejnou podporu. Splnění těchto 4 kritérií se v praxi ukázalo jako velmi obtížné, neboť jedním z nich je podmínka, aby finanční podpora veřejného sektoru podniku poskytujícího SOHZ byla odvozena od nákladů efektivně řízeného podniku. Protože stanovení nákladů efektivně řízeného podniku bylo pro veřejný sektor často nerealizovatelné, přijala v roce 2005 Evropská komise balíček předpisů SOHZ s méně náročnými podmínkami, který poté aktualizovala v roce 2012.

10

3.2

Schéma použití pravidel SOHZ

Na níže uvedením schématu, můžeme dobře vidět postup při uplatňování pravidel služeb obecného hospodářského zájmu. Jednotlivé oblastí jsou dále vysvětleny.

3.2.1 Znaky hospodářské činnosti Za hospodářskou činnost se označují činností spočívající v nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. V rámci posuzování služeb obecného hospodářského zájmu jsou vymezeny následující kritéria pro naplnění hospodářské činnosti.   

existence trhu, placená služba, ekonomické plnění. 11

Pomůckou pro určení ekonomické činnosti může být rozhodovací praxe orgánů EU, která ukazuje, v jakých případech už byla konstatována:

   

Zprostředkování zaměstnání úřady práce. Zdravotnické služby poskytované v nemocnicích nebo mimo nemocnice. Služby rychlé přepravy a převozu nemocných.

Dále můžeme uvést některé příklady neekonomických činností dle rozhodovací praxe EK: Za neekonomické činnosti se považují činnosti spojené s výkonem pravomocí státní správy, což například platilo pro:  Financování a dozor nad budováním železničních infrastruktur.  Přidělování prostředků na úpravné práce a odstranění důsledků důlní činnosti. Dále se může například jednat o:

           

Provoz bazénů a koupališť. Správa kulturních domů. Organizace kulturních aktivit a činnost divadel. Provoz sportovních zařízení. Činnost muzeí nebo zoo. Nájemní bydlení. Zajišťování komunálních služeb (například odvoz odpadu, úklid veřejného prostranství). Sociální a zdravotnické služby. Širokopásmové připojení (datové připojení k internetu). Vodohospodářské služby. Dopravní služby.

Uvedené příklady není možné chápat absolutně, neboť hospodářská povaha služeb se může v členských státech EU lišit. Evropská komise sama přiznává, že se dokonce může měnit vlivem politických rozhodnutí nebo hospodářského vývoje.

3.2.2 Kritéria Altmark Veřejné financování určitých služeb hospodářské povahy, které je odůvodněné zvláštním veřejným zájmem, může narušovat hospodářskou soutěž. Z důvodu zajištění ochrany hospodářské soutěže byly postupem času na evropské úrovni formulovány věcné podmínky pro jejich financování z veřejných zdrojů. Tyto podmínky stanoví, kdy se o veřejnou podporu jedná či nejedná, a dále kdy se jedná o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem podle příslušných ustanovení Smlouvy ES, resp. Smlouvy o fungování EU. Výchozím právním aktem se stal rozsudek Evropského soudního dvora C-280/00, Altmark Trans GmbH. Ten stanovil čtyři zásadní kritéria, za nichž by se přímá či nepřímá finanční podpora od orgánu veřejné správy poskytovateli služeb ve veřejném zájmu neměla považovat za veřejnou podporu. Podpora má zde povahu vyrovnávací platby (kompenzace) za závazek služby obecného hospodářského zájmu. Těmito kritérii se zjednodušeně rozumí: 1) Činnost odpovídá definici služby obecného hospodářského zájmu a její úkoly a povinnosti jsou jednoznačně vymezeny. 2) Parametry pro náhradu nákladů veřejné služby jsou objektivní, průhledné a jsou stanoveny předem. 12

3) Vyrovnávací platba nepřekračuje čisté náklady na poskytování služby plus přiměřený zisk (tj. nedochází k nadměrné náhradě). 4) Vyrovnávací platba je stanovena v procesu zadávání veřejných zakázek, nebo pokud se neuskutečnilo veřejné nabídkové řízení, je společnosti pověřené službou obecného hospodářského zájmu vyrovnávací platba vyplácena na základě nákladů typického dobře vedeného podniku. Pouze při splnění všech výše uvedených podmínek zároveň se nejedná o veřejnou podporu. Konstrukce těchto podmínek staví na principu, že pokud vyrovnávací platba nepřevyšuje minimální náklady (včetně přiměřeného zisku), které jsou nezbytné pro zabezpečení dané služby veřejného zájmu, potom příjemce nedisponuje žádnou finanční výhodou, která by ho postavila do výhodnější pozice, než v jaké mohou být jemu konkurující podniky.

3.2.3 Ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU O veřejnou podporu se může jednat jen za předpokladu, že předmětná služba narušuje obchod mezi členskými státy EU nebo pokud hrozí, že tento obchod naruší. Podmínkou je existence trhu otevřeného hospodářské soutěži, přičemž:  

Není rozhodující, že podnik sám se nepodílí na přeshraničních činnostech. Není dán žádný limit nebo procento, pod nímž by se mělo za to, že obchod mezi členskými státy EU není narušen. To znamená, že pro splnění této podmínky stačí i malá částka podpory nebo poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem podpory.

V praxi se často vychází z toho, že pokud služba představuje běžnou (obvyklou) komerční činnost v jiných členských státech, je tato podmínka splněna. Pomůckou pro určení, zda určité činnosti neovlivňují obchod mezi členskými státy EU, respektive mají výhradně místní povahu, může být rozhodovací praxe orgánů EU. Ze strany Evropské komise jde například o tyto indikativní charakteristiky:

    

Ekonomická činnost příjemce veřejné podpory je lokálního charakteru a produkované zboží nebo služby jsou relevantní jen pro ohraničenou geografickou oblast. Opatření nepřitahuje do dotčeného regionu zájem investorů z jiných členských zemí. Spotřebitelé v okolních členských státech nejsou realizací opatření významně ovlivněni. Příjemce veřejné podpory má minimální tržní podíl.

Absence nesplnění dané podmínky byla konstatována v těchto konkrétních případech:

    

Koupaliště, která mají být využívána převážně místními obyvateli. Místní nemocnice zaměřené výhradně na místní obyvatele. Místní muzea, která pravděpodobně nepřilákají zahraniční návštěvníky. Místní kulturní události, jejichž potenciální návštěvníci pocházejí z omezené oblasti.

Naopak splnění dané podmínky bylo konstatováno v tomto případě SOHZ: Provoz pravidelné autobusové dopravy ze strany podniku, který provozoval pouze místní nebo regionální dopravu a neprovozoval dopravu na celostátní úrovni (tuto službu mohl zajišťovat i jakýkoliv jiný dopravce z ostatních členských států EU).

13

3.2.4 Odlišení opatření od běžných ekonomických činností Jedná se o posouzení, že opatření má nezbytnou charakteristiku SOHZ. Obce či kraje mají v této oblasti poměrně velkou volnost při vymezení povahy a rozsahu SOHS. Tato volnost je omezena kontrolou zjevně nesprávného posouzení, kterou provádí Evropská komise a soudní orgány Evropské unie. Činnosti spojené se SOHZ se musí odlišovat od běžných hospodářských činností, což znamená, že podmínkou pro poskytování SOHZ by měla být existence tržního selhání, aniž by přitom byly z trhu vytlačovány soukromé podniky. Podstatou tržního selhání je situace, kdy trh není schopen sám působit k tomu, aby určité služby byly nabízeny v požadované podobě a za ceny, které jsou kupující ochotni zaplatit. To znamená, že služby nejsou nabízeny nebo jsou nabízeny za podmínek, které jsou sice výhodné pro jejich poskytovatele, ale nikoliv pro jejich příjemce. Hospodářské aktivity by měly být spojeny s některou z následujících trhem běžně nenabízených charakteristik (vlastností), aby mohly být považované za SOHZ:

     

univerzální služba, trvalost, dostupnost, kvalita služby, Ochrana spotřebitele.

Příklady činností, které nelze označit za SOHZ:

  

Vytváření nebo zachování pracovních míst. Důvodem je skutečnost, že se jedná o státní podporu ve prospěch určitého podniku, nikoliv občanů. Činnosti jako je reklama, elektronický obchod, používání zvláštních telefonních čísel v rámci her o ceny, sponzorství nebo podpora prodeje.

3.2.5 Jaký režim pravidel SOHZ je nutné uplatnit? Výběr vhodné varianty režimu SOHZ není otázkou preference poskytovatele podpory (obce, kraje), ale odvíjí se od charakteru opatření. Obecně platí, že s rostoucí výší náhrady rostou i nároky na administraci daného opatření.

3.3

Případová studie

Příklad č. 1 Rozvoz jídla pro seniory: a) Výchozí stav V obci „O“ žije velká skupina starších občanů. Cílem je zajistit těmto starším občanům v obci určitý typ sociální péče. V daném případě je uvažován denní rozvoj jídla, nicméně v praxi se může jednat o integrované služby uspokojující další různé potřeby seniorů (domácí zdravotní péče, úklid domu atd.). b) Zakládá opatření VP? Ano, neboť rozvoz jídla je určitou formou cateringu, což je v podmínkách ČR i v rámci jiných členských států EU běžná komerční aktivita. Zájem nabízet tuto službu v jakémkoliv městě ČR mohou mít i podniky z jiných členských států EU. 14

c) Jaký je závazek veřejné služby Parametrem SOHZ zde bude zajištění obslužnosti jasně definované skupiny občanů (na základě stanovených kritérií a prostřednictvím vytvoření seznamu oprávněných příjemců služby). Obslužnost této skupiny (v rozsahu 3-7dní v týdnu) představuje stanovení povinnosti, kterou běžné firmy poskytující službu donášku stravy nemají.

d) Volba režimu Předpokládá se, že výše úhrad nepřesáhne 500.000 EUR za kterékoli období tří účetních let, a proto je možné použít režim de minimis SOHZ. e) Ekonomický model S ohledem na charakter opatření a zvolený režim podpory není nutný detailní popis účelu vynaložených nákladů. Parametry pro výpočet kompenzace popisuje níže uvedené schéma:

f) Výběr poskytovatele služby Obec vypíše na poskytovatele SOHZ výběrové řízení formou veřejné zakázky. Bude vybrána společnost „S“. g) Právo Aktem pověření může být smlouva uzavřená mezi obcí O a společností S (na základě usnesení orgánu města).

15

4. Blokové výjimky Evropská komise má možnost stanovit určité oblasti, u kterých případná podpora přináší větší užitek, než negativní dopady na efektivní soutěžní prostředí, které je touto podporu narušeno. Dne 1. 7. 2014 vstoupilo v účinnost Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, jež nahrazuje Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008. Mezi hlavní změny, ke kterým dochází, je snížení Regionální investiční podpory na 25% způsobilých výdajů projektu. Děje se tak na základě schválení nové Mapy regionální podpory pro Českou republiku na období 2014 -2020. Pozitivní změnou je, že do nařízení o blokových výjimkách jsou nově zařazeny následující oblasti, které tam dříve nebyly. 











podpora inovačním klastrům, podpora na inovace postupů nebo organizační inovace: podpora inovačním klastrům se poskytuje výhradně právnické osobě, která inovační klastr provozuje (klastrová organizace). Investiční podporu lze poskytnout na výstavbu či modernizaci inovačního klastru. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, přičemž podporu lze poskytnout pouze na část nákladů (intenzita podpory na investice nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů). Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 5 milionů EUR na inovační klastr. podpora kultury a zachování kulturního dědictví: podpora se poskytuje na kulturní projekty a činnosti (např. muzea, umělecké galerie, divadla, kina, festivaly) a kulturní dědictví (např. historické památky a budovy, přírodní dědictví obcí a venkovské krajiny, folklorní tradice a řemesla). Obecně lze uvést, že tisku a časopisům (v tištěné i elektronické podobě) by neměla být poskytována podpora na kulturu z důvodu jejich úzkých vazeb na trh a vyššího potenciálu k narušení hospodářské soutěže. Pro podporu potom výslovně nejsou způsobilé infrastruktura filmových studií a tisk. Podpora může mít podobu investiční podpory nebo provozní podpory. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost u investiční podpory ve výši 70 milionů EUR ročně, resp. 25 milionů EUR u provozní podpory. podpora určená k náhradě škod způsobených některými přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi: za tyto má být pro účely tohoto nařízení považováno zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy a laviny. Udělená podpora se poskytne do čtyř let od doby, kdy k pohromě došlo. Způsobilými náklady jsou náhrada za materiální škody, které vznikly v přímém důsledku přírodní pohromy, podle hodnocení nezávislého odborníka. sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů: v letecké a námořní přepravě cestujících má podpora sociální charakter tehdy, pokud řeší problém pravidelného dopravního spojení pro obyvatele odlehlých regionů snížením některých jejich nákladů na jízdné. Způsobilými náklady jsou cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli. Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. podpora na širokopásmovou infrastrukturu: cílem investiční podpory pro širokopásmovou infrastrukturu je zavádění této infrastruktury a provádění souvisejících stavebních a inženýrských prací v oblastech, kde žádná srovnatelná infrastruktura neexistuje a ani není pravděpodobné, že ji zde v blízké budoucnosti tržní subjekty zavedou. Podpora se poskytne na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení za dodržení zásady technologické neutrality. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 70 milionů EUR z celkových nákladů na projekt. podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury: tato podpora je cílena na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury. Podporovanou sportovní infrastrukturu tvoří zařízení určené alespoň z 80 % kapacity pro sport. Toto zařízení nesmí být využíváno výhradně jediným profesionálním uživatelem a jiní profesionální či amatérští uživatelé je musejí ročně využívat alespoň z 20 % jeho kapacity. Pokud se týká multifunkční 16

rekreační infrastruktury, má jít o rekreační zařízení multifunkční povahy, které nabízí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení. Přístup do takové infrastruktury musí být otevřený několika uživatelům. Přístup ke sportovní a multifunkční rekreační infrastruktuře se poskytuje za transparentních a nediskriminačních podmínek. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 15 milionů EUR nebo celkové náklady na projekt ve výši 30 milionů EUR.

17

4.1

Přehled blokových výjimek

Kategorie

Podoblast podpory

Prahová hodnota podpory

Intenzita/ Výše podpory

Způsobilé náklady

Regionální investiční podpora

18,75 mil. EUR/ 33,75 mil EUR v případě malých podniků/ 26,25 mil. EUR v případě středních podniků (v závislosti na Mapě regionální podpory)

max. 25 %/ lze navýšit o 20 pb u malých podniků/ lze navýšit o10 pb u stř. podniků (v závislosti na Mapě regionální podpory)

investice do hmotného a nehmotného majetku/ mzdové náklady odhadované na období 2 let, jež jsou spojeny s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí/ kombinace zmíněných nákladů, přičemž nesmí být překročena vyšší ze zmíněných částek

Regionální provozní podpora Regionální podpora městského rozvoje

není stanovena

max. 100 %

dodatečné náklady na dopravu zboží/ dodatečné provozní náklady

20 mil. EUR

není stanovena

Investiční podpora určená MSP

7,5 mil. EUR

Podpora na poradenské služby ve prospěch MSP

2 mil. EUR

max. 50 %

náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci

Podpora na účat MSP na veletrzích Podpora na náklady spolupráce MSP, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce

2 mil. EUR ročně

max. 50 %

2 mil. EUR

max. 50 %

nájem, zřízení a provoz stánku při účasti na konkrétním veletrhu nebo výstavě náklady na organizační spolupráci, včetně nákladů na zaměstnance a kancelářské prostory, a to v rozsahu, který připadá na projekt spolupráce/ náklady na poradenské a podpůrné služby spojené se spoluprací a poskytované externími poradci a poskytovateli služeb/ cestovní výdaje, výdaje na vybavení a investiční výdaje přímo spojené s projektem a odpisy nástrojů a vybavení přímo používaného pro projekt

Regionální investiční podpora

Podpora malých a středních podniků (MSP)

celkové náklady na projekt městského rozvoje, které splňují požadavky článků 67 a 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013 max. 20 % v případě malých podniků/ investice do hmotného i nehmotného majetku/ odhadované mzdové 10 % v případě středních podniků náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období 2 let

18

Kategorie

Podpora přístupu MSP k financování

Podoblast podpory Podpora rizikového financování

15 mil. EUR

Podpora na zahájení činnosti

není stanovena



min. 10 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud dosud nepůsobí na žádném trhu/ min. 40 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud se jedná o způsob. podnik podle podmínky b)/ min. 60 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud se jedná o podnik podle podmínky c) nebo v případě následných investici po uplynutí 7 letého období na trhu podle podmínky b) výše podpory stanovená pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5 ONBV

způsobilé náklady nejsou stanoveny proto uvádíme způsobilé podniky: podniky, jenž jsou v době počáteční investice rizikového financování nekotovánými MSP a splňují alespoň jednu zníže uvedených podmínek: a) nepůsobí na žádném trhu; b) působí na libovolném trhu po dobu kratší než 7 let od svého prvního komerčního prodeje; c) potřebují počáteční investici do rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích 5 let

způsobilé náklady nejsou stanoveny proto uvádíme způsobilé podniky: nekotované malé podniky v době do 5 let od své první registrace, které dosud nerozdělovaly zisky a nevznikly spojením podniků

Podpora určená není stanovena alternativním obchodním platformám zaměřeným na MSP

výše podpory stanovená pro jednotlivé nejsou stanoveny podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5 ONBV, je-li provozovatelem platformy malý podnik

Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu

není stanovena

max. 50 %

1) Základní výzkum

40 mil. EUR (alespoň 50% způsob. nákladů spadá do zákl. výzkumu) 20 mil. EUR(alespoň 50% způsob. Nákladů spadá do průmyslového i zákl. výzkumu)

max. 100 %

2) Průmyslový výzkum Podpora výzkumu, vývoje a inovací


počáteční přezkum a formální hloubková kontrola, kterou provádejí správci finančních zprostředkovatelů nebo investoři s cílem nalézt podniky způsobilé podle čl. 21 a 22 ONBV

max. 50 % / lze navýšit o 10 procentních bodů (pb) u stř. podniků / lze navýšit o 20 pb u malých podniků / lze navýšit o 15 pb pokud za a) projekt zahrnuje účinnou spolupráci nebo za b) výsledky jsou veřejně šířeny; ale max. 80 %

19

osobní náklady/ náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu / náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu / náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnější zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu / dodatečné režijní a ostatní provozní náklady

Kategorie

Podoblast podpory




3) Experimentální vývoj

15 mil. EUR(alespoň 50% max. 25 % / lze navýšit o 10 způsob. nákladů spadá do procentních bodů (pb) u stř. podniků / experiment. vývoje) lze navýšit o 20 pb u malých podniků / lze navýšit o 15 pb pokud za a) projekt zahrnuje účinnou spolupráci nebo za b) výsledky jsou veřejně šířeny; ale max. 80 % 4) Součást projektu částky v bodech 1 až 3 se Eureka nebo podniky zdvojnásobují zřízené na základě čl. 185 nebo 187 Smlouvy 5) Podpora formou vratných záloh

částky v bodech 1 až 4 se navyšují o 50%

6) Podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností

7,5 mil. EUR

max. 50 % / lze navýšit o 10 pb u stř. podniků / lze navýši o 20 pb u malých podniku

Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu Podpora určená inovačním klastrům

20 mil. EUR

max. 50 % investice do hmotného a nehmotného majetku

7,5 mil EUR

max. 50 % v případě investiční podpory; lze navýšit o 15 pb u inovačních klastrů nacházejících se v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy; lze navýšit o 5 pb u inovačních klastrů nacházejících se v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy / max. 50 % v případě provozní podpory

20

osobní a správní náklady související s těmito činnostmi: a) řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání; b)marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění; c) správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce

Kategorie

Podoblast podpory



Způsobilé náklady náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv / náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky / náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací

Podpora na inovace určená MSP

5 mil. EUR

max. 50 %/ až 100 % v případě podpory na poradenské a podpůrné služby, za předpokladu, že celková výše podpory na tyto služby nepřesáhla v kterémkoli období 3 let 200 000 EUR na podnik

Podpora na inovace postupů a organizační inovace

7,5 mil. EUR

max. 15 % u velkých podniků / max. 50 osobní náklady/ náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v % u MSP rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt / náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek / dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu

Podpora výzkumu a není stanovena vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury

max. 100 %

osobní náklady/ náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu/ náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu/ náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnější zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu/ dodatečné režijní a provozní náklady

21

Kategorie Podpora vzdělávání

Podoblast podpory




Podpora na vzdělávání

2 mil. EUR

max. 50 % lze navýšit za a) o 10 pb, je-li vzdělávání poskytnuto pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům nebo za b) o 10 pb u stř. podniků, o 20 pb u malých podniků; ale max. 70 % / max. 100% pokud je podpora poskytnutá v odvětví námořní dopravy za podmínek za a) školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetní;za b) školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registru Unie

osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání/ provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání/ náklady za poradenské služby týkající se projektu vzdělávání/ osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvebcování mzdových nákladů

5 mil. EUR ročně

max. 50 %

mzdové náklady za dobu nejvýše 12 měsíců od náboru znevýhodněného pracovníka (u pracovníka vážně znevýhodněného až 24 měsíců)

max. 75 %

mzdové náklady za období, během něhož je pracovník se zdravotním postižením zaměstnán

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením Podpora na zaměstnávání 10 mil. EUR ročně pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů

22

Kategorie

Podpora na ochranu životního prostředí

Podoblast podpory




Podpora na úhradu 10 mil. EUR ročně dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením

max. 100 %

náklady na přizpůsobení provozovny/ náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat/ náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení/ náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících/ mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci/ jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají

Podpora na úhradu 5 mil. EUR ročně nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům Investiční podpora, která 15 mil. EUR podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje

max. 50 %

náklady na zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby , kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům za období nepřesahující 12 měsíců po přijetí (u pracovníka vážně znevýhodněného až 24 měsíců)

max. 40 % / lze navýšit o 10 pb u stř. podniků a o 20 pb u malých podniků/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy

dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo zvýšit ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje

23

Kategorie

Podoblast podpory




Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie

15 mil. EUR

max. 20 % u malých podniků; max. 15 % dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit u stř. podniků; max. 10 % u velkých se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie podniků; pokud je investice realizována a ukončena více než 3 roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti/ max. 15 % u malých podniků; max. 10 % u stř. podniků; max. 5 % u velkých podniků; pokud je investice realizována a ukončena v rozmezí jednoho až 3 roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy

Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie

15 mil. EUR

max. 20 % u malých podniků; max. 15 % dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit u stř. podniků; max. 10 % u velkých se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie podniků; pokud je investice realizována a ukončena více než 3 roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti/ max. 15 % u malých podniků; max. 10 % u stř. podniků; max. 5 % u velkých podniků; pokud je investice realizována a ukončena v rozmezí jednoho až 3 roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy

24

Kategorie

Podoblast podpory




Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti

10 mil. EUR

max. 30 %/ lze navýšit o 20 pb u malých dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně podniků; o 10 pb u stř. podniků/ lze energetické účinnosti navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy

Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov

10 mil. EUR

soukromé zdroje alespoň 30 %

Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie

15 mil. EUR

max. 45 % / lze navýšit o 10 pb u stř. dodatečné náklady na investice do vybavení potřebného k tomu, aby podniků a o 20 pb u malých podniků/ mohlo být zařízení provozováno jako zařízení pro vysoce účinnou lze navýšit o 15 pb v podporovaných kombinovanou výrobu tepla a elektřiny oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy

25

celkové náklady na projekt ke zvýšení energetické účinnosti

Kategorie

Podoblast podpory




Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů

15 mil. EUR

max. 45 %, jsou-li způsobilé náklady dodatečné investiční náklady nezbytné k podpoře výroby energie z vypočítávány na základě odst. 6 písm. a) obnovitelných zdrojů ONBV nebo odst. 6 písm. b)ONBV / max. 30 %, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. c) ONBV/ lze navýšit o 20 pb u malých podniků; o 10 pb u stř. podniků/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy/ max. 100% v pokud je podpora poskytována na základě jednoznačných transparentních a nediskriminičních kritérií v soutěžním nabídkovém řízení

Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů

15 mil. EUR/150 mil. EUR odvozená od nabídkového řízení/ max. výrobní náklady ročně pokud je poskytována na rozdíl mezi výrobními náklady a tržní základě nabídkového řízení cenou + přiměřená rentabilita

Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních

15 mil. EUR/150 mil. EUR max. rozdíl mezi výrobními náklady a výrobní náklady ročně pokud je poskytována na tržní cenou + přiměřená rentabilita základě nabídkového řízení

Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES

není stanovena

max. do nejnižší úrovně zdanění podle základ daně podle směrnice 2003/96/ES smernice 2003/96/ES

Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit

20 mil. EUR

max. 100 %

náklady na sanační práce, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku

26

Kategorie

Podoblast podpory




Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení

20 mil. EUR

max. 45 % / lze navýšit o 10 pb u stř. dodatečné náklady/ investiční náklady v případě distribuční sítě podniků a o 20 pb u malých podniků/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy

Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu

15 mil. EUR

max. 35 % / lze navýšit o 10 pb u stř. dodatečné investiční náklady nezbytné k realizaci invesitice podniků a o 20 pb u malých podniků/ lze navýšit o 15 pb v podporovaných oblastech splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 pb v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 ostd. 3 písm. c) Smlouvy

Investiční podpora na energetickou infrastrukturu

50 mil. EUR

výše podpory nesmí přesáhnout výši investiční náklady rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice

Podpora na ekologické studie

15 mil. EUR

max. 40 % / lze navýšit o 10 pb u stř. náklady na vypracování ekologické studie podniků a o 20 pb u malých podniků

Podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

Podpory na náhradu škod není stanovena způsobených některými přírodními pohromami

max. 100 %

náklady související se škodou vzniklou v přímém důsledku přírodní pohromy

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

max. 100 %

investiční náklady na vybudování pasivní šikoropásmové infrastruktury/ investiční náklady na stavební a inženýrské práce s širokopásmovou infrastrukturou/ investiční náklady n avybudování základních širokopásmových sítí/ investiční náklady na vybudování přístupových sítí nové generace

70 mil. EUR

27

Kategorie Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých region Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Podoblast podpory Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých region Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Režimy podpory audiovizuálních děl




není stanovena

max. 100 %

cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli

100 mil. EUR u investiční podpory na projekt/ 50 mil. EUR ročně u provozní podpory na podnik a rok

A)podpora s výjimkou podporyhudby a literatury: pokud jde o investiční podporu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice/ pokud jde o provozní podporu, výše podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období/ nebo max. 80 % pokud jde o podporu, která nepřesahuje 1 milion EUR (pro provozní i investiční podporu) B)podpora na vydávání hudby aliteratury definované ve způsobilých nákladech pod čl. 53 odst. 5 písm. f) ONBV: do výše rozdílu mezi způsobilými náklady a diskontovanými výnosy z projektu nebo max. 70 % způsobilých nákladů (výčet uveden v předpisu) max. 50 % / lze navýšit na max. 60 % u přeshraničních produkcí/ lze navýšit max. 100 % u náročných audiovizuálních děl a koprodukcí

v případě investiční podpory jsou způsobilé náklady investice do hmotného a nehmotného majetku/ v případě provozní podpory se jedná o provozní náklady

50 mil. EUR ročně

28

pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením/ pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl/ pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl

Kategorie

Podoblast podpory




pokud jde o investiční podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice/ pokud jde o provozní podporu na sportovní infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout provozní ztrátu za příslušné období/ max. 80 % pokud jde o podporu, která nepřesahuje 1 mil. EUR, vedle metod uvedených výše

v případě investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: investice do hmotného a nehmotného majetku/ v případě provozní podpory na sportovní infrastrukturu: náklady provozní náklady na služby, které infrastruktura poskytuje

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

15 mil. EUR nebo část celkových nákladů přesahující 50 mil. EUR u investiční podpory/ 2 mil. EUR na sportovní infrastrukturu ročně u provozní podpory

Investiční podpora na místní infrastrukturu

Investiční podpora na místní infrastrukturu

10 mil. EUR nebo část výše podpory nesmí přesáhnout výši investice do hmotného a nehmotného majetku celkových nákladů přesahující rozdílu mezi způsobilými náklady a 20 mil. EUR provozním ziskem z investice

29

5. Veřejná podpora v rámci jednotlivých OP V následující části je veden postup, jakým bude řešena veřejná podpora ve vybraných operačních programech.

5.1

Integrovaný regionální operační program Specifický cíl IROP

SC 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje síti regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb, vedoucí k sociální inkluzi

Předpis, na jehož základě bude udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory Nezakládá veřejnou podporu.

Ve specifickém cíli 1.2 budou podpořeny zpravidla projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. U opatření na podporu nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel veřejné hromadné dopravy včetně plnících stanic, terminálů veřejné hromadné dopravy a tarifních systémů veřejné hromadné dopravy řídící orgán zváží využití existujících schémat povolené veřejné podpory (například nařízení č. 1370/2007, GBER nebo SGEI), v případě, že je nebude možné využít, bude toto opatření podléhat oznámení záměru na Evropské komisi (tzv. notifikaci podpory). Nezakládá veřejnou podporu. Ve specifickém cíli 2.1 bude poskytována služba obecného hospodářského zájmu na základě Rozhodnutí Komise č. EK 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011.

SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských Ve specifickém cíli 2.2 bude poskytována podpora malého rozsahu „de minimis“ na základě nařízení aktivit v oblasti sociálního podnikání Komise č. 407/2013. SC 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních Ve specifickém cíli 2.3 bude poskytována služba obecného hospodářského zájmu na základě Rozhodnutí služeb a péče o zdraví Komise č. EK 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011.

30

Specifický cíl IROP

Předpis, na jehož základě bude udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory

SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

Ve specifickém cíli 2.4 budou podpořeny projekty nezakládající nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Část SC 2.4 podléhá oznámení záměru opatření Evropské komisi (tzv. notifikaci).

SC 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

Ve specifickém cíli 2.5 bude poskytována bloková výjimka na základě nařízení Komise č. 651/2014 oddíl 7, článek 38 a 39.

SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví

Ve specifickém cíli 3.1 bude poskytována bloková výjimka na základě nařízení Komise č. 651/2014, oddíl 11, článek 53.

SC 3.2 zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systému IKT

Nezakládá veřejnou podporu.

SC 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje

V rámci pořízení územních plánů a pořízení územních studií budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu. Při pořízení regulačních plánů budou podpořeny projekty v souladu s nařízením Komise č. 1407/2013. SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za Ve specifickém cíli 4.1 bude veřejná podpora řešena dle jednotlivých specifických cílů. účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního Nezakládá veřejnou podporu. rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS SC 5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu

Nezakládá veřejnou podporu.

31

5.2

Operační program Zaměstnanost

V rámci programového dokumentu zatím není přesně stanoveno, jakým způsobem bude v daných oblastech veřejná podpora řešena. V návaznosti na minulé programové období lze očekávat následující: Prioritní osa Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

Předpokládaný postup řešení VP budou podpořeny projekty, které nezakládají veřejnou podporu. U někteých subjektů zapojených do projektu (firmy, kde budou vytvořena nová pracovní místa) bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.

Prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou

budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu

Prioritní osa 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Prioritní osa 4 Efektivní veřejná správa

u každého projektu bude muset být samostatně posouzeno, jestli zakládá veřejnou podporu, u těchto projektů bude poskytnuta podpora v režimu de minimis. budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu

5.3

Operační program Životní prostředí

V celém operačním programu je pouze uvedeno, že veřejná podpora poskytnutá v rámci OP ŽP 2014-2020 musí být v souladu s procedurálními a materiálními pravidly pro poskytování veřejné podpory platnými v okamžiku, kdy je veřejná podpora poskytnuta. Na základě zkušeností z minulého programového období, je možné odvozovat, že podpora bude poskytnuta na základě regionální podpory, blokových výjimek a podpory de minimis. Pro konkrétní informace o VP bude nutné sledovat jednotlivé výzvy.

32

6. Přílohy Příloha č.1 - Metodická příručka k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu pravidel podpory de minimis.

33

Veřejná podpora. studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu

Recommend Documents