Podpora integrace cizinců v ČR – pokračování projektu v roce 2002
II. fáze projektu:
Potřeba a spotřeba zdravotní péče Ukrajinci žijícími dlouhodobě nebo trvale v ČR závěrečná zpráva
Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala.
Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Červen 2003
Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala.
Autoři projektu: Mgr. Naděžda Křečková Tůmová, PhD. Mgr. Karolína Dobiášová MUDr. Libuše Nesvadbová, CSc. MUDr. Petr Háva, CSc. Mgr. Petr Šebek
Technická redakce: Luděk Šišák Kamila Tomášková
2
Obsah: Seznam grafů a obrázků........................................................................................................................ 4 Seznam tabulek: ..................................................................................................................................... 5 1. Úvod.............................................................................................................................................................................. 6 1.1 Výzkumné otázky ....................................................................................................................................................... 6 2. Zpráva realizátora sběru dat o průběhu výzkumu................................................................................................... 7 2.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................................................................... 7 2.2 Metody a techniky realizace výzkumu ....................................................................................................................... 7 2.3 Konstrukce výběrového souboru ............................................................................................................................... 7 2.4 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce .................................................................................................. 11 2.5 Časový harmonogram realizace výzkumu............................................................................................................... 11 2.6 Respondence ........................................................................................................................................................... 11 3. Výsledky výzkumu a jejich interpretace ................................................................................................................. 12 3.1 Podmínky života Ukrajinců v ČR ............................................................................................................................ 12 3.1.1 Délka a důvod příjezdu do ČR a pobytu v ČR.............................................................................................. 12 3.1.2 Zajištění pobytu v ČR ................................................................................................................................... 15 3.1.3 Pracovní aktivity v ČR.................................................................................................................................. 15 3.1.4 Pracovní aktivity na Ukrajině ....................................................................................................................... 19 3.1.5 Podmínky bydlení v ČR................................................................................................................................ 21 3.2 Zajištění zdravotní péče v ČR ................................................................................................................................. 22 3.2.1 Vstupní zdravotní prohlídka.......................................................................................................................... 22 3.2.2 Zdravotní pojištění ........................................................................................................................................ 23 3.2.3 Informace z oblasti zdravotní péče ............................................................................................................... 26 3.2.4 Falešné zdravotní pojištění............................................................................................................................ 27 3.3 Zkušenosti s čerpáním zdravotní péče na území ČR ............................................................................................... 29 3.3.1 Zdravotní obtíže v průběhu pobytu ............................................................................................................... 29 3.3.2 Návštěvy u lékařů a hospitalizace ................................................................................................................. 30 3.3.3 Dlouhodobé zdravotní problémy................................................................................................................... 33 3.3.4 Obavy při čerpání zdravotní péče v ČR ........................................................................................................ 34 3.3.5 Hrazení zdravotní péče v ČR ........................................................................................................................ 35 3.3.6 Zkušenosti se zdravotní péčí v ČR a hodnocení zdravotnického systému .................................................... 36 3.4 Zdravotní stav Ukrajinců v ČR ............................................................................................................................... 38 3.4.1 Intenzita zdravotních problémů .................................................................................................................... 40 3.4.2 Nové zdravotní problémy.............................................................................................................................. 41 3.4.3 Kouření a alkoholismus ................................................................................................................................ 42 3.4.4 Pracovní podmínky v ČR a jejich vazba na potřebu zdravotní péče............................................................. 44 3.4.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci .......................................................................................................... 49 4. Závěry......................................................................................................................................................................... 50 5. Literatura ................................................................................................................................................................... 52 6. Přílohy ........................................................................................................................................................................ 53 6.1 Příloha I. Tazatelský arch v českém jazyce............................................................................................................. 53 6.2 Příloha II. Tazatelský arch v ukrajinském jazyce.................................................................................................... 64 6.3 Příloha III. Tazatelský arch v ruském jazyce .......................................................................................................... 75
3
Seznam grafů a obrázků
Graf č. 1: Délka pobytu v ČR (pouze dokončené roky) N = 645, údaje v %.............................................................12 Graf č. 2: Plánovaná délka pobytu v ČR, N = 645, údaje v %...................................................................................13 Graf č. 3: Plánovaná délka pobytu v ČR v letech (pouze dokončené roky), N = 126, údaje v %..............................13 Graf č. 4: Důvody pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí 715............................14 Graf č. 5: Důvody příjezdu do ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 803.....................14 Graf č. 6: Zajištění pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 733 .......................15 Graf č. 7: Zajištění práce v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 673 ........16 Graf č. 8: Pracovní aktivity v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 668 ......................16 Graf č. 9: Profese v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 601 ...................17 Graf č. 10: Odvětví práce v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 599, počet odpovědí = 629 ...........................18 Graf č. 11: Profese na Ukrajině, N = 645 (údaje v %) .................................................................................................19 Graf č. 12: Odvětví práce na Ukrajině, N = 645 (údaje v %).......................................................................................19 Graf č. 13: Charakter bydlení v ČR, N = 645, údaje v % ............................................................................................21 Graf č. 14: Počet společně žijících osob, N = 645, údaje v % .....................................................................................21 Graf č. 15: Vstupní zdravotní prohlídka, N = 645, údaje v % .....................................................................................22 Graf č. 16: Uhrazení vstupní zdravotní prohlídky, N = 291, údaje v %....................................................................... 23 Graf č. 17: Zdravotní pojištění, N = 645, údaje v %....................................................................................................23 Graf č. 18: Způsob případné úhrady zdravotní péče, N = 224, údaje v % ...................................................................24 Graf č. 19: Výše částky za zdravotní pojištění ve vztahu k příjmu v ČR, N = 421, údaje v %....................................25 Graf č. 20: Zdroje informací o zdravotní péči v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 698 ...........................................................................................................................................................26 Graf č. 21: Hodnocení informací z oblasti zdravotnictví ČR, N = 645, údaje v %......................................................26 Graf č. 22: Oblasti, kde informace nejvíce chybí (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 110027 Graf č. 23: Povědomí o falešném zdravotním pojištění (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 672 ...........................................................................................................................................................27 Graf č. 24: Osobní zkušenost s falešným zdravotním pojištěním, (možnost označit více odpovědí), N = 199, počet odpovědí = 201...................................................................................................................................................................28 Graf č. 25: Výše ceny falešného zdravotního pojištění................................................................................................29 Graf č. 26: Zdravotní obtíže v průběhu pobytu v ČR, N = 645, údaje v %..................................................................29 Graf č. 27: Zdravotní obtíže v jednotlivých obdobích pobytu v ČR............................................................................30 Graf č. 28: Frekvence návštěv u lékařů, N = 645 (údaje v %), ....................................................................................31 Graf č. 29: Průměrný počet návštěv u lékařů dle pohlaví, N=645, N muži 359, N ženy =286....................................31 Graf č. 30: Hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %)..................................................................................................32 Graf č. 31: Dlouhodobé zdravotní problémy v ČR, N = 645 (údaje v %) ...................................................................33 Graf č. 32: Obavy z návštěvy lékaře nebo z hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %) ...............................................34 Graf č. 33: Obavy z návštěvy lékaře nebo hospitalizace (kladné odpovědi) dle délky pobytu v ČR, N = 645............34 Graf č. 34: Důvody obav z čerpání péče v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 181, počet odpovědí = 292 ...35 Graf č. 35: Hrazení zdravotní péče čerpané v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 238, počet odpovědí = 289 ........................................................................................................................................................35 Graf č. 36: Zkušenosti z čerpání zdravotní péče v ČR, N = 238 (údaje v %) ..............................................................36 Graf č. 37: Orientace v systému zdravotnictví ČR, N = 645 (údaje v %) ....................................................................36 Graf č. 38: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle délky pobytu, N = 645 .........................................................37 Graf č. 39: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle vzdělání, N = 645 (průměr)..................................................37 Graf č. 40: Zkušenosti se zdravotnictvím ČR, N = 645 (údaje v %)............................................................................38 Graf č. 41a: Aktuální zdravotní stav .........................................................................................................................39 Graf č. 41b: Aktuální zdravotní stav a vzdělání........................................................................................................39 Graf č. 42: Frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645................................................................40 Graf č. 43: Průměrná měsíční frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645...................................41 Graf č. 44: Nové zdravotní problémy, N = 645 (údaje v %)........................................................................................41 Graf č. 45: Kouření, N = 645 (údaje v %)....................................................................................................................42 Graf č. 46: Konzumace alkoholu dle pohlaví, N = 645 (údaje v %) ............................................................................43 Graf č. 47: Průměrný počet odpracovaných hodin za den, N = 599 (údaje v %).........................................................44 Graf č. 48: Počet pracovních dní, N = 599 (údaje v %) ...............................................................................................45 Graf č. 49: Průměrná čistá hodinová mzda ..................................................................................................................46 Graf č. 50: Strach o peníze vydělané v ČR, N = 599 (údaje v %) ...............................................................................47 Graf č. 51: Ohodnocení náročnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %) ......................48 Graf č. 52: Ohodnocení nebezpečnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %) ................48 Graf č. 53: Školení o bezpečnosti práce, N = 599 (údaje v %) ....................................................................................49 Graf č. 54: Zajištění ochranných pomůcek a prostředků, N = 599 (údaje v %) ...........................................................50
4
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12: Tabulka č. 13: Tabulka č. 14: Tabulka č. 15: Tabulka č. 16: Tabulka č. 17: Tabulka č. 18: Tabulka č. 19: Tabulka č. 20: Tabulka č. 21: Tabulka č. 22: Tabulka č. 23: Tabulka č. 24: Tabulka č. 25: Tabulka č. 26: Tabulka č. 27:
Složení výběrového souboru dle pohlaví................................................................................................ 8 Složení výběrového souboru dle věku.................................................................................................... 8 Složení výběrového souboru dle vzdělání .............................................................................................. 9 Složení výběrového souboru dle rodinného stavu .................................................................................. 9 Složení výběrového souboru dle kraje.................................................................................................... 9 Složení výběrového souboru dle místa původu .................................................................................... 10 Pracovní aktivity podle roku příjezdu do ČR ....................................................................................... 17 Profese v ČR dle vzdělání .................................................................................................................... 18 Profese v ČR a na Ukrajině .................................................................................................................. 20 Typ bydlení a počet společně bydlících osob ....................................................................................... 22 Vstupní zdravotní prohlídka dle roku příjezdu..................................................................................... 22 Zdravotní pojištění dle roku příjezdu ................................................................................................... 23 Zdravotní pojištění a pracovní aktivita v ČR........................................................................................ 24 Částky falešného zdravotního pojištění ................................................................................................ 28 Minimum, maximum a průměrná cena falešného zdravotního pojištění.............................................. 28 Důvody návštěv lékaře ......................................................................................................................... 32 Důvody hospitalizace ........................................................................................................................... 33 Dlouhodobé zdravotní problémy .......................................................................................................... 34 Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodnota aktuálního zdravotního stavu.................................... 38 Nově vzniklé zdravotní problémy v ČR ............................................................................................... 42 Kouření dle pohlaví .............................................................................................................................. 43 Počet pracovních hodin dle pohlaví ..................................................................................................... 44 Počet pracovních dnů a hodin............................................................................................................... 45 Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodinová mzda ....................................................................... 46 Průměrná hodinová mzda dle pohlaví .................................................................................................. 47 Fyzická náročnost práce dle pohlaví .................................................................................................... 48 Nebezpečnost práce dle pohlaví ........................................................................................................... 49
5
1. Úvod IZPE v roce 2001 realizovalo projekt na téma "Poskytování zdravotní péče cizincům na území ČR - analytický materiál a informační brožura". Projekt byl řešen ve dvou fázích. V první, analytické, fázi byl vytvořen komplexní materiál popisující současný stav v poskytování zdravotní péče cizincům v ČR. Ve druhé fázi bylo provedeno empirické šetření mezi cizinci a odborníky, kteří při své práci přicházejí s cizinci do styku. Na základě získaných poznatků tým odborníků IZPE vytvořil informační brožuru pro cizince, která jim má napomoci lépe se orientovat v současném systému poskytování zdravotní péče v ČR. V průběhu řešení projektu v roce 2001 se ukázalo, že jednou ze skupin, na kterou je třeba se v rámci integrační politiky cíleně zaměřit, jsou Ukrajinci. Ukázalo se totiž, že tyto osoby, které do ČR z velké míry přijíždějí za prací, často žijí a pracují v nevyhovujících podmínkách. Navíc se v nemalé míře stávají oběťmi nelegálních praktik, jako je například falešné zdravotní pojištění. Z tohoto důvodu bylo do projektu pro rok 2002 zařazeno empirické šetření zaměřené na potřebu a spotřebu zdravotní péče Ukrajinci dlouhodobě nebo trvale žijícími v České republice. Toto šetření se zaměřilo nejen na důvody příjezdu a pobytu v ČR a na podmínky života a práce zde, ale také na zdravotní stav Ukrajinců a na možné faktory v ČR, které na zdravotní stav těchto osob mohou mít vliv. Dále se výzkumné aktivity zaměřily na jejich znalost systému českého zdravotnictví a na zkušenosti při čerpání zdravotní péče v ČR. Pozornost byla věnována také falešnému zdravotnímu pojištění. Snaha výzkumníků byla zaměřena na možný odhad počtu osob, které se s tímto pojištěním setkaly a počtu osob, které se staly přímo jeho obětí. Toto empirické šetření přineslo řadu zajímavých zjištění, která vyvolávají otázky pro další výzkumné aktivity a jsou dobrým východiskem pro projekty pro rok 2003 zaměřené na integraci cizinců v ČR.
1.1 Výzkumné otázky Závěry analytické části projektu Integrace cizinců v ČR z roku 2001 ukázaly, že Ukrajinci jsou jednou z nejvíce problematických skupin z hlediska čerpání zdravotní péče v ČR. Na základě výsledků již dříve realizovaných kvalitativních šetření jsme pro kvantitativní výzkum stanovili následující okruhy pro tvorbu výzkumných otázek. • • • • • • •
6
nejčastější důvod pobytu Ukrajinců v ČR je práce často trvající i několik let, nezanedbatelná část Ukrajinců v ČR není v zaměstnaneckém poměru, ale pracuje na vlastní živnostenský list, to jim přináší povinnost samostatně se pojistit (často na dlouhý časový úseku dopředu), což při výši jejich příjmů představuje velké finanční zatížení, často pracují v odvětvích s vyšším výskytem pracovních úrazů (stavebnictví, zemědělství) a bývají neúměrně pracovně zatěžováni (pracují více dní v týdnu a více hodin denně, než je obvyklé), přestože často pracují v rizikových odvětvích nebývají dodržovány předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ukrajinští migranti žijí často v nedůstojných podmínkách (bydlení) a ve strachu, že přijdou o prostředky, které si v ČR vydělali, což představuje zvýšené zdravotní riziko, vyskytují se i případy, kdy se Ukrajinci stávají obětí falešných zdravotních pojišťoven, čímž při čerpání zdravotní péče způsobují velké ztráty zdravotnickým zařízením v ČR, vzhledem k tomu, že veškeré náležitosti spojené s pracovním pobytem na území ČR za Ukrajince vyřizují často zprostředkovatelské firmy, jsou tito jednou z nejméně informovaných skupin cizinců v ČR.
2. Zpráva realizátora sběru dat o průběhu výzkumu 2.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je spotřeba a potřeba zdravotní péče čerpané občany ukrajinské národnosti pobývajícími trvale nebo dlouhodobě na území České republiky, včetně nalezení rizikových faktorů ovlivňujících zdravotní stav. Cílem výzkumu je rovněž na základě zjištěných skutečností definovat nejvíce problémové oblasti při kontaktu ukrajinských migrantů se zdravotnickým systémem ČR.
2.2 Metody a techniky realizace výzkumu Předkládaná kapitola této zprávy podává informaci o metodách a technikách realizovaného výzkumu, způsobu provedení terénního šetření a jeho průběhu a konstrukci a charakteristikách výběrového souboru. Pro potřeby sběru dat byla aplikována technika standardizovaného rozhovoru tazatele s respondentem. Rozhovor byl veden v ukrajinštině nad tazatelským archem v tomto jazyce (viz příloha). K dispozici tazatelům i respondentům byly rovněž jazykové mutace tazatelského archu v ruštině a češtině (viz příloha). Před realizaci vlastního terénního šetření byla metodika ověřena v předvýzkumu. Tím byla eliminována rizika event. metodologických a metodických nedostatků. Tazatelský arch byl zpracován tak, aby z něj bylo patrné, že jde o výzkum přísně anonymní. Tazatelé respondentům zdůraznili, že výsledky výzkumu budou zpracovány souhrnně. To znamená, že se nikdo nedoví, jak na položené otázky odpovídal ten který respondent. V úvodu rozhovoru bylo rovněž uvedeno, že vyplněné tazatelské archy se nedostanou do rukou cizím osobám a budou k dispozici pouze pracovníkům, realizujícím výzkum. Zároveň byl výzkum prezentován jako součást aktivit, zaměřených na zjišťování různých aspektů poskytování zdravotní péče, určené občanům ukrajinské národnosti dlouhodobě pobývajícím v České republice s cílem dosáhnout jejího zlepšení. Respondentům tedy byla garantována anonymita a jejich účast ve výzkumu byla dobrovolná. Pro zpracování matematicko – statistické analýzy pro potřeby zprávy o průběhu výzkumu bylo využito baterie programů typu SASD – statistické analýzy sociálních dat. Spolu s absolutními a relativními četnostmi byly provedeny výpočty středních hodnot – modus, medián a vážený aritmetický průměr.
2.3 Konstrukce výběrového souboru Výběrový soubor byl konstruován na základě určených parametrů tak, aby byl tvořen občany ukrajinské národnosti, kteří: 1).
pobývají v České republice déle než jeden rok nebo
2).
bylo jim uděleno povolení k pobytu na území ČR (trvalý pobyt nebo vízum k pobytu nad 90 dní) nebo
3).
byl jim udělen azyl nebo
4).
pobývají na území ČR za účelem sloučení rodiny (pokud cizinec, se kterým se slučují, pobývá na území ČR dlouhodobě legálně).
Celková velikost výběrového souboru byla projektována na cca 500 osob. Vzhledem k tomu, že nebyly známy parametry základního souboru, to je četnost a struktura všech občanů ukrajinské národnosti, pobývajících dlouhodobě na území České republiky, nebylo možné konstruovat výběrový soubor tak, aby splňoval požadavky reprezentativnosti vůči základnímu souboru.
7
Aby se struktura výběrového souboru co nejvíce přiblížila struktuře základního souboru, byl zvolen následující postup. 1) Ve všech krajích České republiky byly vybrány instituce s žádostí o poskytnutí informací o pobytu občanů ukrajinské národnosti v příslušném regionu. Na základě poskytnutých informací byly sestaveny seznamy, obsahující spolu se jménem a příjmením i hlášené místo pobytu. 2) Ze seznamů bylo prostým náhodným výběrem vybráno 623 občanů ukrajinské národnosti v počtu, stanoveném kvótou. Ta byla odvozena od počtu občanů ukrajinské národnosti, které se v jednotlivých krajích podařilo zařadit do seznamů. Takto vybraní respondenti tvořili prvotní výběrový soubor. 3) Ukázalo se, že seznamy sestavené na základě informací vybraných institucí jsou velmi neúplné a nepřesné. Více než polovina vybraných respondentů (347) v udaném místě nepobývala a nebylo známo ani jejich nové místo pobytu. Proto byl v těchto případech vydán tazatelům pokyn, aby oslovili ty občany ukrajinské národnosti, kteří se v navštíveném místě nacházeli a v případě potřeby od nich získali kontakty na další. Tazatelé zároveň dostali pokyn, aby se pokusili dodržet alespoň základní strukturu z hlediska pohlaví. Tímto způsobem se podařilo vytvořit výběrový soubor, převyšující četností zadaný požadavek, v němž byli zastoupeni občané ukrajinské národnosti pobývajících ve všech krajích ČR. Struktura výběrového souboru a způsob jeho konstrukce je patrný z následujících tabulek. Tabulka č. 1: Složení výběrového souboru dle pohlaví MUŽI ŽENY NEODPOVĚDĚL CELKEM
N 358 286 1 645
% 55,5 44,3 0,2 100,0
V rámci výběru respondentů pro výzkum se podařilo dosáhnout relativně vyváženého zastoupení mužů a žen ve výběrovém souboru. Tabulka č. 2: Složení výběrového souboru dle věku DO 20 LET 21 - 30 LET 31 - 40 LET 41 - 50 LET 51 - 60 LET 60 A VÍCE LET NEODPOVĚDĚL CELKEM
N 28 250 220 102 29 9 7 645
% 4,3 38,8 34,1 15,8 4,5 1,4 1,1 100,0
Nejpočetněji je ve výběrovém souboru zastoupená věková skupina 21 - 30 let, s přibývajícím věkem počet respondentů klesá.
8
Tabulka č. 3: Složení výběrového souboru dle vzdělání ZÁKLADNÍ VYUČEN MATURITA VYSOKOŠKOLSKÉ NEODPOVĚDĚL CELKEM
N 97 238 208 95 7 645
% 15,0 36,9 32,2 14,7 1,1 100,0
Z hlediska vzdělání jsou ve výběrovém souboru nejvíce zastoupeni respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Poměrně vysoký je rovněž podíl těch, kteří absolvovali střední školu a ukončili studium maturitou. Skupina s vysokoškolským vzděláním tvoří cca 15 % dotázaných. Tabulka č. 4: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu SVOBODNÝ/Á ŽENATÝ/VDANÁ ROZVEDENÝ/Á VDOVEC/VDOVA NEODPOVĚDĚL CELKEM
N 235 293 99 10 8 645
% 36,4 45,4 15,3 1,6 1,2 100,0
Z hlediska složení dle rodinného stavu je ve výběrovém souboru nejvyšší podíl ženatých/vdaných a svobodných. Tato skutečnost nepřímo odpovídá již uvedené věkové struktuře. Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle kraje PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVÉHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ NEODPOVĚDĚL CELKEM
N 117 18 42 14 20 36 58 87 23 18 38 62 21 91 0 645
% 18,1 2,8 6,5 2,2 3,1 5,6 9,0 13,5 3,6 2,8 5,9 9,6 3,3 14,1 0,0 100,0
Pozitivně lze hodnotit rovněž skutečnost, že se v rámci výzkumu podařilo dosáhnout toho, aby ve výběrovém souboru byli zastoupeni občané ukrajinské národnosti, působící ve všech krajích České republiky. Nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci pobývající v Praze, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji.
9
Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle místa původu ZAKARPATTYA LVIV KYIV IVANO-FRANKIVSK ODESA VOLYN TERNOPIL KHARKIV DNIPROPETROVSK ZHITOMIR ZAPORIZHZHYA DONETSK RIVNE SUMY POLTAVA KIROVOGRAD CHERNIGIV NEODPOVĚDĚL KHERSON MYKOLAIV CHERNIVTSY VINNITSA LUGANSK KHMELNITSKY CHERKASY CELKEM
N 187 87 66 47 31 30 23 23 18 16 14 13 13 12 10 9 8 7 6 5 5 4 4 4 3 645
% 29,0 13,5 10,2 7,3 4,8 4,7 3,6 3,6 2,8 2,5 2,2 2,0 2,0 1,9 1,6 1,4 1,2 1,1 0,9 0,8 0,8 0,6 0,6 0,6 0,5 100,0
Ve výběrovém souboru jsou zastoupeni respondenti ze všech regionů Ukrajiny. Pochopitelně je největší podíl těch regionů, které jsou geograficky nejblíže České republice (Zakarpatská oblast).
10
2.4 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce Do výzkumu byli vybráni tazatelé, ovládající ukrajinský jazyk a nejzkušenější tazatelé Lékařského informačního centra. Vzhledem ke specifičnosti zkoumané problematiky bylo v případech, kdy kmenový tazatel neovládal dostatečně dobře ukrajinštinu přistoupeno k vytváření tazatelských dvojic a ke kmenovému tazateli byl přidružen tazatel ukrajinské národnosti. Školení tazatelů pro potřeby výzkumu proběhlo ve dvou etapách. V první etapě byly zpracovány písemné pokyny ke konstruování výběrového souboru a ke způsobu provedení terénního šetření. Ty byly zaslány spolu s první variantou tazatelského archu tazatelům v průběhu srpna 2002. Druhá etapa proběhla v podobě instruktáží v týdnu od 2. září do 7. září 2002. Supervize práce tazatelů proběhla dle metodiky SIMAR a ESOMAR. Tazatele oznámili bezprostředně po sjednání do centra termíny a místa provádění řízených rozhovorů a pracovníci Lékařského informačního centra prováděli jejich namátkovou kontrolu. Ta byla provedena ve 112 případech (cca 17 % provedených rozhovorů) rovnoměrně ve všech regionech.
2.5 Časový harmonogram realizace výzkumu Projekt výzkumu včetně první varianty instrumentů byl zpracován v období květen – červen 2002. Předvýzkum a dopracování instrumentů bylo provedeno v srpnu 2002. V průběhu srpna byl rovněž proveden výběr tazatelů a zabezpečena jejich písemná instruktáž. Druhé kolo, tentokrát ústních instruktáží tazatelů proběhlo ve dnech 2. – 7. září 2002, vlastní terénní šetření (sběr dat) od 8. do 23. září 2002. Optická, logická kontrola a vkládání dat bylo provedeno ve dnech 24. – 30. září 2002, základní matematicko – statistická analýza a zpracování zprávy o průběhu výzkumu bylo realizováno ve dnech 1. října – 16. října 2002.
2.6 Respondence V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 875 náhodně vybraných občanů ukrajinské národnosti dlouhodobě pobývajících v České republice s žádostí o rozhovor ke zkoumané problematice. Rozhovor odmítlo poskytnout 230 respondentů, t.j. 26,3% všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 645 respondentů, t.j. 73,7% oslovených. Vyšší byl podíl odmítnutí mezi muži (147 respondentů, t.j. 63,9%), ženy ukrajinské národnosti naopak odmítaly účast ve výzkumu méně (83 respondentů, t.j. 36,1%). Podíl odmítnutých rozhovorů je ve srovnání s výzkumy podobného typu nízký a neohrožuje vypovídací hodnotu získaných dat. Ze zpráv tazatelů vyplynulo, že z hlediska důvodů bylo nejčastější příčinou odmítnutí účasti ve výzkumu strach a obavy z poskytování informací tohoto charakteru (31,0%) a nedůvěra oslovených příp. jejich nezájem o výzkum (22,6%). Část oslovených respondentů nesplňovala podmínky pro zařazení do výzkumu (pobyt kratší než 1 rok - 8,3%, příp. neoprávněný pobyt na území ČR - 13,1%), dalších 11,9% účast ve výzkumu odmítlo z důvodu nedostatku času. Zbývající účast odmítli proto, že jim to zakázal jejich zaměstnavatel (6,0%), nebo důvod neuvedli (7,1%). Samotné téma výzkumu jako příčina odmítnutí nebylo respondenty uvedeno. 11
3. Výsledky výzkumu a jejich interpretace Pro potřeby analýzy dat bylo pracováno s programem SPSS. Základem statistického zpracování je třídění prvního a druhého stupně.
3.1 Podmínky života Ukrajinců v ČR 3.1.1
Délka a důvod příjezdu do ČR a pobytu v ČR Na úvod dotazníkového šetření mezi Ukrajinci pobývajícími minimálně po dobu jednoho roku legálně v ČR byla
položena otázka na dosavadní a také na plánovanou délku pobytu v ČR. Ukázalo se, že průměrná délka pobytu je 3,9 roku. Nejvíce Ukrajinců pobývá v ČR do šesti let. Graf č. 1: Délka pobytu v ČR (pouze dokončené roky) N = 645, údaje v %
Součástí výzkumu byla také otázka, jak dlouho hodlají Ukrajinci v České republice ještě zůstat. Z výsledků vyplynulo, že pro necelé tři pětiny Ukrajinců není tato otázka zcela dořešena a oni nejsou schopni odpovědět. Více než pětina z nich je naopak rozhodnuta, že se v ČR usadí trvale. Osoby, které v ČR nechtějí zůstat trvale, ale přesto mají představu o délce pobytu zde, chtějí v ČR zůstat v průměru ještě 3,2 roku.
12
Graf č. 2: Plánovaná délka pobytu v ČR, N = 645, údaje v %
Graf č. 3: Plánovaná délka pobytu v ČR v letech (pouze dokončené roky), N = 126, údaje v %
Nejčastějším důvodem příjezdu Ukrajinců do České republiky a pobytu zde je zlepšení finanční situace a tudíž práce. Nezanedbatelná pětina Ukrajinců však do ČR přijíždí proto, že se zde chce usadit natrvalo a desetina v touze najít si zde partnera. Mezi zajímavosti mezi odpověďmi na tuto otázku patří i některé výroky, které byly zařazeny do kategorie „jiné“. Patří sem například dvě osoby, které odpověděly, že v ČR pobývají proto, že chtějí později vycestovat do Anglie nebo čtyři osoby, které v ČR hledají novou vlast a chtějí zde žádat o azyl. Jeden člověk zde pobývá dle vlastních slov z politických důvodů.
13
Mezi zajímavá zjištění patří fakt, že ženy chtějí v ČR zůstat trvale jednou tak častěji než muži a jako důvody příjezdu do ČR také častěji uvádějí touhu usadit se zde natrvalo a najít v ČR partnera. U mužů je nejčastějším důvodem příjezdu do ČR zlepšení finanční situace a jejich pobyt v ČR je ve větší míře než u žen plánován jako dočasný. Rozdíly v důvodech příjezdu se ukázaly být také mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami. Zatímco osoby se základním vzděláním a vyučené uvádějí častěji než ostatní jako důvod příjezdu zlepšení finanční situace, osoby s maturitou a vysokoškolským vzděláním naopak touhu usadit se v ČR natrvalo. Podrobněji vypovídají o odpovědích na otázky týkající se důvodů příjezdu a pobytu v ČR následující grafy. Graf č. 4: Důvody pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí 715
Graf č. 5: Důvody příjezdu do ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 803
14
Zajištění pobytu v ČR
3.1.2
Co se týče zajištění pobytu v ČR (vízum, doprava, ubytování), spoléhají se Ukrajinci nejvíce na pomoc někoho z rodiny, přátel či známých. Této pomoci využila necelá polovina z oslovených. Třetina se při zajišťování pobytu v ČR spolehla na vlastní síly a po 11 % využilo služeb zprostředkovatelské firmy na Ukrajině nebo v ČR. Mezi těmi, kteří zvolili variantu „jiné“, se objevila i odpověď, že se zajištěním pobytu v ČR pomohla ukrajinská mafie. Mezi pohlavími, věkovými nebo vzdělanostními kategoriemi nebyly zjištěny ve způsobu zajištění pobytu v ČR významné statistické rozdíly. Graf č. 6: Zajištění pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 733
Pracovní aktivity v ČR
3.1.3
Také při zajištění práce se Ukrajinci pobývající v ČR spoléhají nejčastěji na pomoc někoho z rodiny, přátel či známých. Zhruba třetina při zajištění práce spoléhá na vlastní síly. Osob, které pro zprostředkování práce využívají služeb zprostředkovatelských firem, ať již v ČR nebo na Ukrajině, je zhruba stejně, tedy po desetině. Stejně je také těch, kterým práci v ČR zprostředkoval zaměstnavatel nebo škola. V případě této otázky se vyskytly 2 osoby, které využily možnosti zvolit také jinou odpověď. V prvním případě se zprostředkováním práce pomohl úřad práce v ČR. Ve druhém případě se dotyčný obrátil na služby ukrajinské mafie. Ani v případě zajištění práce nebyly zjištěny velké rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami. Výjimkou je pouze poznatek, že pomoci rodiny, přátel či známých využívají při hledání práce častěji ženy a osoby mladší 25 let. Závěry zjištěné v této otázce zhruba odpovídají zjištěním Mgr. Zdeňka Uherka a kol., která učinil v rámci terénního šetření provedeného na Zakarpatské Ukrajině v srpnu roku 20011. Výzkumný tým zde došel k závěrům, že mezi nejdůležitější zdroje informací o práci a mezi nejčastější způsoby jejího získávání patří známí nebo příbuzní, příp. zprostředkovatelé na Ukrajině nebo v ČR. 1 Více k tomu viz Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, Kostelec nad Černými lesy 2001, str. 93-103.
15
Graf č. 7: Zajištění práce v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 673
Pracovně právní vztahy Mezi Ukrajinci pracujícími v ČR převládají zaměstnanci s řádnou pracovní smlouvou. Alarmující je však zjištění, že téměř pětina Ukrajinců zde pracuje bez pracovní smlouvy. Dá se předpokládat, že se ve většině těchto případů jedná o práci tzv. „načerno“. Mezi námi oslovenými Ukrajinci byly také osoby samostatně výdělečně činné a v malé míře také podnikatelé zaměstnávající další osoby a studenti. Zajímavé je, že mezi osobami, které odpověděly, že se zde zabývají jinou činností, se objevili pouze důchodci (5 osob) a jedna žena na mateřské dovolené, což jsou skupiny, u kterých jsme předpokládali sebezařazení do kategorie „ekonomicky neaktivní“. Pravděpodobným důvodem pro tento postoj je buď porozumění označení „ekonomicky neaktivní“ ve smyslu osoby nezaměstnané nebo chápání sebe sama jako osoby aktivní, a to i přesto, že nevykonává práci nebo zaměstnání v běžném slova smyslu. Mezi muži a ženami nebyly v otázce pracovně-právních vztahů zjištěny významné statistické rozdíly. Ty se však ukázaly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Mezi osobami do 25 let je nejvíce osob pracujících bez pracovní smlouvy a naopak nejméně osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanců bez pracovní smlouvy je také nejvíce mezi osobami se základním vzděláním (čtvrtina). Graf č. 8: Pracovní aktivity v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 668
16
Ukrajinců, kteří v ČR pracují bez řádné pracovní smlouvy, je nejvíce mezi osobami, které přicestovaly v roce 2001 a s délkou pobytu jejich počet klesá. Opačný trend jsme zaznamenali v případě osob samostatně výdělečně činných. Tabulka č. 7: Pracovní aktivity podle roku příjezdu do ČR v% Do roku 1995 1996-97 1998 67 57 65 Zaměstnanec se smlouvou Zaměstnanec bez smlouvy 4 13 16 OSVČ 19 13 15 7 7 4 Podnikatel 0 1 2 Student 7 7 2 V ČR nepracuje 0 3 0 Jiná činnost celkem 100 100 100
1999 59 19 9 5 3 8 0 100
2000 61 22 7 0 3 8 2 100
2001 a později 56 30 5 1 1 9 0 100
Profese a odvětví pracovní činnosti U osob, které uvedly, že se v ČR zabývají některou z pracovních činností, jsme se zajímali o vykonávanou profesi a o odvětví, ve kterém pracují. Téměř tři čtvrtiny Ukrajinců vykonávají v ČR dělnické profese, a to častěji na pozici pomocných a nekvalifikovaných dělníků. 15 % pracuje ve službách a obchodě. Pouze malá část zastává kvalifikovanou nebo odbornou práci. Mezi muži je významně více kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, mezi ženami naopak více provozních pracovníků ve službách a obchodě. Počty pomocných a nekvalifikovaných dělníků klesají s věkem a nejvíce jich je mezi osobami se základním vzděláním. Ve výzkumu se podařilo ověřit, že práci pomocných a nekvalifikovaných dělníků v ČR zastávají v řadách Ukrajinců i osoby vysokoškolsky vzdělané. Týká se to pětiny vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinců žijících v ČR, které pracují jako pomocné a nekvalifikované dělnické síly. Středoškoláci a vysokoškoláci významně častěji než ostatní vzdělanostní kategorie vykonávají profese provozních pracovníků ve službách a obchodě. Graf č. 9: Profese v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 601
17
Tabulka č. 8: Profese v ČR dle vzdělání Profese vykonávaná v ČR (dle vzdělání) údaje v % Pomocný a nekvalifikovaný dělník Dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník Dělník pro obsluhu strojů a zařízení Kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník Provozní pracovník ve službách a obchodě Odborný pracovník s VŠ vzděláním Vedoucí a řídící pracovník Technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel Nižší administrativní pracovník Neví Ekonomicky neaktivní Celkem
základní
vyučen
střední nebo středoškolské s maturitou 24 20 19 2 24 0 6
vysokoškolské
67 20 7 5 4 0 0
42 27 21 1 9 0 0
19 11 13 0 24 26 6
0
0
5
5
0 0 0 100
1 1 0 100
1 3 0 100
1 0 1 100
Také zde se nám potvrdila zjištění Mgr. Uherka a kol. o tom, že pro Ukrajince jsou typické dělnické profese, a to častěji pozice pomocných a nekvalifikovaných dělníků a že není výjimkou, že na těchto pozicích v ČR pracují i osoby s vysokoškolským vzděláním (srovnej viz Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, p. 93-103). Co se týče odvětví práce v ČR, převládá stavebnictví, průmysl a služby. Zanedbatelně zastoupeni jsou zde pracovníci ve vědě a výzkumu nebo zaměstnanci ve státní správě. Ve stavebnictví pracuje statisticky významně více mužů než žen. Ty jsou naopak více zastoupeny ve službách. Stavebnictví je odvětvím, kde častěji nalézají uplatnění lidé se základním vzděláním a vyučení. Středoškoláci a vysokoškoláci pracují naopak častěji v průmyslu a ve službách. Podrobněji hovoří o výsledcích následující graf. Graf č. 10: Odvětví práce v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 599, počet odpovědí = 629
18
3.1.4
Pracovní aktivity na Ukrajině Analýza dat o pracovních aktivitách na Ukrajině ukazuje, že necelá polovina Ukrajinců pobývajících dlouhodobě
nebo trvale v České republice pracuje v domovské zemi v dělnických profesích. Mezi Ukrajinci žijícími v ČR se však objevují také pracovníci ve službách a obchodě, technici, zdravotníci a vychovatelé a v nezanedbatelné míře také odborní pracovníci s VŠ vzděláním a osoby ve vedoucích nebo řídících funkcích. Mezi odvětvími vykonávanými na Ukrajině převládá stavebnictví, průmysl a služby. Graf č. 11: Profese na Ukrajině, N = 645 (údaje v %)
Graf č. 12: Odvětví práce na Ukrajině, N = 645 (údaje v %)
19
Pro zjišťování potřeby a spotřeby zdravotní péče Ukrajinci v České republice je nutné pracovat také s údaji o pracovních aktivitách těchto Ukrajinců v domovské zemi a o případných rozdílech mezi profesemi vykonávanými zde a na Ukrajině. Rozdíly mezi prací vykonávanou zde a na Ukrajině mohou být, především v případě profesní degradace, zdrojem sociální deprivace a s tím souvisejících nově vznikajících zdravotních problémů. Ve výzkumu se podařilo prokázat, že u Ukrajinců pracujících v ČR funguje v nejčastěji vykonávaných profesích minimálně třetinová profesní stabilita. To znamená vykonávání stejné profese v ČR i na Ukrajině. Přesto se nezřídka objevují případy, kdy osoba vykonávající na Ukrajině vysoce kvalifikovanou práci v ČR zastává pozici pomocného dělníka. Zajímavá zjištění přináší i podrobnější pohled na osoby na Ukrajině ekonomicky neaktivní. Ukazuje se, že polovina takových osob pracuje v ČR na pozicích pomocných a nekvalifikovaných dělníků a pětina ve službách a obchodě. Podrobněji informuje následující tabulka. Tabulka č. 9: Profese v ČR a na Ukrajině v% ČR → Ukrajina ↓ pomocný a nekvalifikovaný dělník dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník dělník pro obsluhu strojů a zařízení provozní pracovník ve službách a obchodě odborní pracovník s VŠ vzděláním vedoucí a řídící pracovník technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník ekonomicky neaktivní nižší administrativní pracovník
pomocný a nekvalifikovaný dělník
dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník
dělník pro obsluhu strojů a zařízení
provozní pracovník ve službách a obchodě
odborní pracovník s VŠ vzděláním
vedoucí a řídící pracovník
technik, střední kvalifikovaný zdravotnický lesní a zemědělský pracovník, vychovatel dělník
ekonomicky neaktivní
nižší administrativní pracovník
88,9
1,6
7,9
3,2
0
0
0
3,2
0
0
31,0
51
13,5
4,5
0,6
1,3
0
0,6
0
0
34,0
16,0
44,0
6,0
0
0
0
0
0
0
38,9
12,5
6,9
33,3
2,8
2,8
2,8
0
0
1,4
17
10,6
4,3
29,8
36,2
4,3
2,1
0
2,1
0
9,1
18,2
18,2
9,1
9,1
36,4
0
0
0
0
22,2
7,4
40,7
13,0
0
0
13,0
0
0
1,9
29,4
29,4
17,6
0
0
5,9
5,9
17,6
0
0
50,8
9,2
7,7
18,5
1,5
3,1
3,1
1,5
0
3,1
17,9
5,1
25,6
35,9
2,6
5,1
0
5,1
0
2,6
3.1.5
Podmínky bydlení v ČR Významným ukazatelem kvality života Ukrajinců v České republice je také úroveň a podmínky jejich bydlení.
Z našich výsledků se ukazuje, že většina Ukrajinců pobývá v ČR na ubytovně nebo v pronajatém bytě. Desetina bydlí u přátel či známých. Těch, kteří bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je jen malá část. Osoby, které zvolily odpověď „jinde“, bydlí v jednom případě na studentské koleji a v jednom případě v městském bytě. Co se týče společně bydlících osob, bydlí společně v průměru 3 osoby. Z výsledků se ukázalo, že muži přebývají častěji než ženy na ubytovně a ženy naopak častěji v pronajatých bytech. Ženy také častěji žijí společně se dvěma osobami, pro muže je typičtější soužití více spolubydlících (nejčastěji tří). Členění podle vzdělání respondentů ukázalo, že osoby vyučené žijí častěji než ostatní vzdělanostní kategorie na ubytovnách, osoby s maturitou nebo vysokoškoláci častěji než ostatní v pronajatých bytech. Mezi vysokoškoláky je pětina osob, které žijí ve vlastním domě nebo bytě. Graf č. 13: Charakter bydlení v ČR, N = 645, údaje v %
Graf č. 14: Počet společně žijících osob, N = 645, údaje v %
21
Třídění podle typu bydlení a společně bydlících osob napovídá o životních podmínkách Ukrajinců v ČR. Podařilo se prokázat případy, kdy spolu jeden byt či pokoj sdílí větší množství osob. Nejvíce alarmující je situace v případě ubytoven a pronajatých bytů. Není totiž výjimkou, že jeden pokoj na ubytovně nebo jeden byt společně sdílí 6 a více osob. Podrobnější informace jsou v následující tabulce. Tabulka č. 10:Typ bydlení a počet společně bydlících osob % (počet osob) Pronajatý byt Pokoj na ubytovně
1 osoba
2 osoby
3 osoby
4 osoby
5 osob
6 osob
7 a více osob
9,1 (22)
31,8 (77)
31,8 (77)
16,5 40)
2,9 (7)
3,7 (9)
4,1 (10)
4,5 (11)
41,3 (102)
23,5 (58)
19,8 (49)
3,6 (9)
6,1 (15)
1,2 (3)
3.2 Zajištění zdravotní péče v ČR 3.2.1
Vstupní zdravotní prohlídka Pouze necelá polovina Ukrajinců žijících v ČR absolvovala po svém příjezdu vstupní zdravotní prohlídku. Vzhledem
k tomu, že vstupní zdravotní prohlídku by měly absolvovat všechny osoby při nástupu do zaměstnání (60 %) a při sjednávání smluvního zdravotního pojištění také všechny osoby samostatně výdělečně činné, příp. podnikající (což je v našem vzorku celkem 15 %), se lze domnívat, že tato povinnost není vždy dodržována. Graf č. 15: Vstupní zdravotní prohlídka, N = 645, údaje v %
Počet osob, které po svém příjezdu absolvoval vstupní zdravotní prohlídku, klesá s datem příjezdu, a to tak, že čím pozdější je příjezd, tím je počet osob se vstupní zdravotní prohlídkou nižší a naopak narůstá počet osob, které tuto povinnost zanedbaly. Tabulka č. 11:Vstupní zdravotní prohlídka dle roku příjezdu v% Ano Ne Neví celkem
Do roku 1995 56 35 8 100
1996-97 53 35 12 100
1998 50 35 15 100
1999 42 46 12 100
2000 40 54 6 100
2001 a později 37 59 4 100
Tuto prohlídku si většina osob, které ji absolvovaly, uhradila sama. Necelé třetině ji uhradil zaměstnavatel v ČR nebo zaměstnavatel na Ukrajině. Ve vzorku se objevily také dvě osoby, které tuto zdravotní prohlídku neuhradily vůbec.
22
Graf č. 16: Uhrazení vstupní zdravotní prohlídky, N = 291, údaje v %
3.2.2
Zdravotní pojištění Celá čtvrtina Ukrajinců žijících minimálně rok v ČR není pro pobyt v naší republice zdravotně pojištěna. Mezi
jednotlivými sociodemografickými skupinami nejsou v existenci zdravotního pojištění významné rozdíly. Graf č. 17: Zdravotní pojištění, N = 645, údaje v %
Osob, které nejsou pro pobyt v ČR zdravotně pojištěny, přibývá s rokem příjezdu do ČR. To znamená, že nejvíce jich je mezi těmi osobami, které přicestovaly v roce 2000 a 2001. Tabulka č. 12:Zdravotní pojištění dle roku příjezdu v% Ano Ne Neví/neodpověděl celkem
Do roku 1995 82 17 1 100
1996-97 77 20 4 100
1998 63 25 12 100
1999 63 29 8 100
2000 60 32 9 100
2001 a později 54 32 14 100
Osoby, které nejsou pojištěny nebo o tom, zda jsou pojištěny podle vlastního vyjádření nevědí, hodlají v případě potřeby zdravotní péče v 28 % případů platit v hotovosti, 7 % přiznává, že nehodlá tuto péči zaplatit vůbec a 9 % by v tomto případě odjelo za léčením zpět na Ukrajinu. Překvapující a zároveň zarážející je podíl osob, které zde nepojištěné pobývají v přesvědčení, že se jim nic nestane a nebudou zdravotní péči potřebovat a podíl osob, které o možné potřebě zdravotní péče v průběhu pobytu v ČR zatím vůbec nepřemýšlely.
23
Graf č. 18: Způsob případné úhrady zdravotní péče, N = 224, údaje v %
Analýza zdravotně nepojištěných osob přinesla zajímavé zjištění, protože se v této kategorii objevili i zaměstnanci s řádnou pracovní smlouvou, kteří musí být svým zaměstnavatelem přihlášeni ke zdravotnímu pojištění. Těchto osob bylo 17 %. Zčásti může jít o neznalost zaměstnanců o povinnosti zaměstnavatele odvádět za něj pojistné a zčásti o případy, kdy zaměstnanec nemá uzavřenu řádnou pracovní smlouvu, ale dohodu o provedení práce, kterou za řádnou pracovní smlouvu pokládá. Nelze vyloučit ani případy, kdy je zaměstnavatelem povinnost odvádět za zaměstnance pojistné i přes vědomí zaměstnanců obcházena. Tabulka č. 13:Zdravotní pojištění a pracovní aktivita v ČR v% Zaměstnanec s řádnou pracovní smlouvou Zaměstnanec bez pracovní smlouvy OSVČ Podnikatel zaměstnávající jiné osoby Student Jiná činnost V ČR nepracuje
Je v ČR zdravotně pojištěn 78 20 78 72 50 67 52
Není v ČR zdravotně pojištěn 17 64 19 12 50 17 31
Neví 5 16 3 16 0 17 17
Tato otázka ukázala také na další skupiny osob, které mají ze zákona povinnost zdravotně se pojistit, ale dle svého vyjádření zde pojištěny nejsou. Jedná se o 19 % zdravotně nepojištěných osob samostatně výdělečně činných a 12 % podnikatelů zaměstnávajících jiné osoby. Zanedbávání této povinnosti těmto skupinám umožňuje absence kontroly a nepropojenost orgánů státní správy, neboť v praxi v současnosti neexistuje vazba mezi zdravotní pojišťovnou a živnostenským úřadem. Při vystavení živnostenského listu, živnostenský úřad v praxi oznamuje tuto skutečnost finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení, ne však zdravotní pojišťovně, a to i přesto, že ze zákona č. 455/ 1991 Sb., o živnostenském podnikání (§48) vyvstává živnostenskému úřadu ve vztahu k orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, oznamovací povinnost. Finanční úřad také nekontroluje, zda je podnikatel zdravotně pojištěn. Při ohlášení začátku živnosti v ČR neexistuje pro cizince zákonem stanovená povinnost doložit existenci zdravotního pojištění2, a to i přes zákonem stanovenou povinnost ohlásit zdravotní pojišťovně začátek provozování samostatné výdělečné činnosti3.
2
Viz zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (§6, §45-46).
Viz zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (§10). 24
3
Zcela bez povšimnutí nelze nechat ani existenci velmi silné skupiny osob, které v ČR pracují bez řádné pracovní smlouvy (tedy ve většině případů tzv. „načerno“) a z nichž jsou dvě třetiny zdravotně nepojištěných. Důvodem pro jejich počínání je u osob bez trvalého pobytu, které nejsou účastny veřejného zdravotního pojištění, cena smluvního zdravotního pojištění, která je pro ně nepřiměřeně vysoká a často nad jejich finanční možnosti4 (dle zjištění z rozhovorů realizovaných v rámci projektu Integrace cizinců v roce 2001). Navíc toto pojištění mohou uzavřít pouze osoby do 70 let věku, a to pouze u VZP. Dá se předpokládat, že zdravotně nepojištěných osob je mezi Ukrajinci žijícími v ČR ještě o něco více, než se nám podařilo výzkumem prokázat. V obavě z možné sankce se tito lidé s velkou pravděpodobností částečně skryli také do odpovědi „nevím“. Jedním z důvodů, proč v ČR pobývá takové množství zdravotní nepojištěných Ukrajinců, je částka, kterou je třeba na zdravotní pojištění vynaložit. Tato představuje zvláště pro osoby pojištěné v rámci smluvního zdravotního pojištění velké finanční zatížení. Proto jsme se u osob zdravotně pojištěných zajímali, jak ony samy tuto částku vzhledem k výši příjmu hodnotí. Ukázalo se, že pro dvě pětiny zdravotně pojištěných Ukrajinců je částka potřebná na zdravotní pojištění vysoká. Necelá třetina ji hodnotí jako odpovídající a pouze zanedbatelné procento jako nízkou. Poměrně významný je podíl osob, které výši částky na zdravotní pojištění vzhledem k výši výdělku nejsou schopné ohodnotit. Tyto osoby tvoří více než čtvrtinu všech Ukrajinců tohoto vzorku. Graf č. 19: Výše částky za zdravotní pojištění ve vztahu k příjmu v ČR, N = 421, údaje v %
4
Sazebník dlouhodobého smluvního zdravotního pojištění cizinců na území ČR. Věk 0 – 17 18 – 29 30 – 32 33 – 35 36 – 38 39 – 41 42 – 44 45 – 47 48 – 50 51 – 53 54 – 56 57 – 59 60 – 62 63 – 64 65 – 67 68 – 70
Muži - sazba v Kč/měsíc 1200/750 při pojištění všech dětí v rodině 1 150 1 200 1 260 1 330 1 500 1 680 1 910 2 160 2 480 2 820 3 120 3 470 3 560 4 000 4 300
Ženy – sazba v Kč/měsíc 1200/750 při pojištění všech dětí v rodině 1 350 1 500 1 670 1 850 2 030 2 200 2 360 2 510 2 680 2 800 2 930 3 160 3 230 3 600 3 900
Zdroj: Centrum informací VZP ČR
25
3.2.3
Informace z oblasti zdravotní péče Mezi nejčastější zdroje informací o zdravotní péči v ČR patří zaměstnavatel, rodina, přátelé či známí. Pouze malé
procento Ukrajinců čerpalo tyto informace v knize nebo příručce a zanedbatelná část využila pro vlastní informovanost o zdravotní péči v ČR jiných zdrojů, jako jsou zdravotní pojišťovny nebo azylová centra. Více než pětina osob dokonce uvedla, že o zdravotní péči v ČR nemá vůbec žádné informace. Graf č. 20: Zdroje informací o zdravotní péči v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 698
O tom, že informovanost Ukrajinců o zdravotní péči v ČR nelze v žádném případě pokládat za uspokojivou, svědčí i výsledky následující otázky. O dostatečnosti tohoto druhu informací je přesvědčena pouhá třetina Ukrajinců žijících v ČR. Téměř polovina je opačného názoru a informace o zdravotní péči v ČR rozhodně za dostačující nepokládá. Zajímavé je zjištění, že mezi Ukrajinci se objevuje pětina osob, které nedovedou dostatečnost tohoto typu informací posoudit. Graf č. 21: Hodnocení informací z oblasti zdravotnictví ČR, N = 645, údaje v %
Mezi oblasti, ve kterých Ukrajincům informace o zdravotní péči v ČR nejvíce chybí, patří možnost čerpat bezplatně péči na základě mezinárodních smluv, které uzavřela ČR s vybranými zeměmi. Ukrajina mezi tyto země nepatří a podle výsledků lze usoudit, že i tato informace Ukrajincům zatím uniká. Další z oblastí, kde je informovanost nejnižší, je hrazení zdravotní péče čerpané v ČR a práva a povinnosti osob při čerpání této péče. Ve vzorku se však ukázala i skupina, které žádné informace podle vlastního vyjádření nechybí. Tyto osoby tvoří z celkového počtu Ukrajinců v ČR necelou pětinu. 26
Graf č. 22: Oblasti, kde informace nejvíce chybí (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 1100
3.2.4
Falešné zdravotní pojištění Jedním ze zajímavých a závažných faktů, na který jsme se ve výzkumu zaměřili, je falešné zdravotní pojištění.
Podařilo se dokázat, že zkušenost s falešným zdravotním pojištěním není ojedinělá, ale že se týká poměrně silně skupiny Ukrajinců žijících v ČR, konkrétně třetiny z nich. V tom, zda se Ukrajinci s falešným zdravotním pojištěním setkávají zde v ČR nebo ještě na Ukrajině, není větší rozdíl. Poměrně silná je zde také skupina osob, které si nevzpomínají, zda o falešném zdravotním pojištění slyšely. Předpokládáme, že falešné zdravotní pojištění je zkušeností, na kterou se nezapomíná a proto máme důvod se domnívat, že tuto odpověď volily v hojné míře také osoby, které se ke své zkušenosti s tímto typem zdravotního pojištění bály přiznat. O falešném zdravotním pojištění slyšeli častěji muži než ženy, a to v ČR i na Ukrajině. Zajímavé také je, že o tomto typu pojištění slyšely v ČR i na Ukrajině ve srovnání s ostatními častěji osoby starší 46 let. Graf č. 23: Povědomí o falešném zdravotním pojištění (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 672
Další z otázek se pokusila odhalit kolik osob, které o falešném zdravotní pojištění slyšely, se s falešným zdravotním pojištěním přímo osobně setkalo. Ukázalo se, že je to zhruba polovina z osob, které o něm slyšely. Mírně častější je tato zkušenost z České republiky, než z Ukrajiny. Ve výzkumu se podařilo učinit také hrubý odhad počtu obětí tohoto podvodu. Jedná se přibližně o každého sedmadvacátého Ukrajince dlouhodobě nebo trvale žijícího v ČR nebo o každého čtvrtého Ukrajince, který se s tímto pojištěním osobně setkal. 27
Graf č. 24: Osobní zkušenost s falešným zdravotním pojištěním, (možnost označit více odpovědí), N = 199, počet odpovědí = 201
Co se týče přibližné ceny za toto pojištění, pohybuje se průměr na úrovni částky 1859 Kč za měsíc. Nejvíce osob uvádělo částku 1500,-; 1800,- a 2000 Kč. Nejčastější uváděnou hodnotou je částka 2 000 Kč a střední hodnotou je částka 1 500 Kč. Po vypuštění extrémních hodnot, tedy 5000, 10000 a 20000 Kč činí průměrná cena falešného zdravotního pojištění za měsíc 1475 Kč. Tabulka č. 14:Částky falešného zdravotního pojištění Částka 250 Kč 320 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč 1 280 Kč 1 500 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 2 000 Kč 5 000 Kč 10 000 Kč 20 000 Kč
% (N = 69) 1 1 1 4 1 1 7 10 6 1 20 1 14 22 1 1 1
Tabulka č. 15:Minimum, maximum a průměrná cena falešného zdravotního pojištění Částka falešného zdravotního pojištění Valid 72 Missing 573 Mean 1838.6806 Median 1500.0000 Mode 2000.00 Std. Deviation 2483.0348 Minimum 250.00 Maximum 20000.00 N
28
Z následujícího grafu byly vypuštěny extrémně vysoké hodnoty, tedy 5 000 Kč a vyšší. Graf č. 25: Výše ceny falešného zdravotního pojištění 2500 2400 2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 N=
72
èástka falešného zdr
3.3 Zkušenosti s čerpáním zdravotní péče na území ČR 3.3.1
Zdravotní obtíže v průběhu pobytu Jak ukazuje následující graf, ze všech respondentů mělo 34% v průběhu pobytu v České republice nějaké zdravotní
obtíže. 54 % dotázaných uvedlo, že žádné obtíže nemělo a 12 % Ukrajinských občanů zařadilo svou odpověď do kategorie „nevzpomínám si“. Častěji měly zdravotní obtíže ženy (39 % ze všech žen) než muži (30% ze všech mužů). Muži naopak častěji než ženy uváděli, že si nevzpomínají, zda měli nějaké zdravotní problémy v průběhu svého pobytu v ČR (14 %, resp. 10%). Počet kladných odpovědí stoupal se vzrůstajícím věkem i se stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco jen 24 % respondentů se základním vzděláním uvedlo, že měli nějaké zdravotní obtíže, u vysokoškoláků se do této kategorie zařadilo 49 %. Podobně tomu bylo i u věkových kategorií, kdy z dotázaných ve věku 25 let a mladších se vyjádřilo kladně 26 % zatímco ve věkové kategorii 46 let to bylo již 51%. Graf č. 26: Zdravotní obtíže v průběhu pobytu v ČR, N = 645, údaje v %
29
Následující graf znázorňuje intenzitu obtíží v jednotlivých letech pobytu v ČR pro skupiny ukrajinských migrantů rozdělené dle délky jejich pobytu v ČR (2 roky pobytu – 6 let pobytu). Otázka byla koncipována tak, že každý respondent vyznačil na škále (viz. otázka č. 26 v dotazníku v příloze) intenzitu svých zdravotních obtíží v jednotlivých obdobích svého pobytu v ČR. Graf č. 27: Zdravotní obtíže v jednotlivých obdobích pobytu v ČR
Jak můžeme pozorovat na grafu č.27, zdravotní obtíže se u většiny respondentů plynule zvyšují do konce druhého roku pobytu v ČR, kdy nastává zlom a v následujících letech se zdravotní obtíže plynule snižují. Z toho vyplývá, že maximum subjektivně vnímaných zdravotních potíží vykazují ukrajinští migranti ve druhém roce svého pobytu v ČR a v průběhu dalších let jich pozvolna ubývá. Vzhledem k tomu, že jde o obtíže ve velké většině neurotické nebo somatoformní s psychickou pohodou související, jak vyplývá z odpovědí na otázku č. 40 (viz dotazník v příloze) dalo by se předpokládat, že tyto jsou zapříčiněny životními podmínkami, v nichž se ukrajinští migranti nacházejí.Jedná se o v literatuře často zmiňovaný tzv. kulturní šok, který provází složitý proces sociální adaptace a socializace v cizí zemi, kdy migranti jsou prakticky každodenně vystaveni problémům lingvistickým, sociálním a kulturním.5 3.3.2
Návštěvy u lékařů a hospitalizace Z grafu č.28 je patrné, že dotázaní Ukrajinci nejčastěji navštívili za dobu svého pobytu stomatologa a praktického
lékaře.Pokud sledujeme průměrný počet návštěv připadajících na jednoho respondenta, z těch, kteří lékaře dané odbornosti navštívili, je nejčastěji navštěvován gynekolog (průměr 2,8 návštěv na jednu ženu), dále praktický lékař a stomatolog (shodně 2,7 návštěv na jednu osobu) a nakonec ambulantní specialisté (2,4 návštěv). (viz. graf č.28) Statisticky významný je rozdílný počet návštěv ve vztahu k pohlaví (viz. graf č.29), kdy ženy navštěvují lékaře častěji než muži. 5
Taran, A.P.: Migration, health and human rights, Migration and health newsletter No 2 2002
30
Graf č. 28: Frekvence návštěv u lékařů, N = 645 (údaje v %),
Graf č. 29: Průměrný počet návštěv u lékařů dle pohlaví, N=645, N muži 359, N ženy =286
31
Následující tabulka ukazuje nejčastěji zmiňované zdravotní problémy, se kterými ukrajinští občané v ČR navštívili lékaře. Tabulka č. 16:Důvody návštěv lékaře Typ problému problémy se zuby, návštěva stomatologa angína, kašel, nachlazení, chřipka bolesti páteře, zad, kříže gynekologické problémy, prohlídka gynekologa vstupní prohlídka úrazy preventivní kontroly problémy s trávicí soustavou problémy s očima bolesti hlavy těhotenství, porod kožní problémy RTG vyšetření, odběr krve, histologie, ECHO teploty kardiovaskulární problémy zlomenina, výron, vykloubení záněty bolesti nohou, kolen, problémy s kotníkem pocit slabosti, cítí se špatně astma, alergie hnisavý vřed, infekční zhnisání návštěva internisty klimakterické problémy operace ruky vřed, žaludeční vřed
% 38 21 9 7 6 7 6 4 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1
Jak ukazuje graf č. 30, ze všech dotázaných ukrajinských občanů bylo hospitalizováno 40 osob (6,4 %). Z hlediska věkových skupin, bylo nejvíce hospitalizovaných ve věku 31 – 35 let (10 osob), dále ve věku 46 a více let (9 osob), ve věku 26 – 30 let (8 osob), 36-44 let ( 7 osob) a u mladších než 26 let (6 osob). Graf č. 30: Hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %)
Nejčastěji zmiňované příčiny hospitalizace jsou uvedeny v následující tabulce.
32
Tabulka č. 17:Důvody hospitalizace Typ zdravotního problému těhotenství, porod operace končetin, zlomeniny bolesti zubů, zubní kaz, čelist bolesti břicha, žaludku problémy s očima gynekologické problémy psychické problémy, deprese chřipka, problémy s dýchacími cestami revmatismus bolesti šlach plastická operace pokousání psem problémy se zády nepamatuji si alergie kardiovaskulární problémy chybějící ledvina 3.3.3
v% 13 10 10 10 8 5 5 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
Dlouhodobé zdravotní problémy Dlouhodobým zdravotním problémem trpí 5% dotázaných.Tak jako u předchozích otázek, je i u této otázky
nezanedbatelných 12 % dotázaných, kteří zařadili svou odpověď do kategorie nevím. Statisticky významná je vyšší četnost kladných odpovědí ve věkové skupině nad 46 let, kde 16 % dotázaných odpovědělo, že mají dlouhodobý zdravotní problém na rozdíl od ostatních věkových skupin, kde se počet kladných odpovědí pohyboval kolem 3%. Graf č. 31: Dlouhodobé zdravotní problémy v ČR, N = 645 (údaje v %)
Nejčastěji zmiňované dlouhodobé problémy uvádí následující tabulka.
33
Tabulka č. 18:Dlouhodobé zdravotní problémy Typ problému problémy se žaludkem, gastritida kardiovaskulární problémy bolesti zad, osteoporóza gynekologické problémy revmatismus, bolesti kloubů problémy s ledvinami problémy se štítnou žlázou bolesti hlavy nachlazení, zánět dutin játra cukrovka problémy s chodidlem kožní problémy 3.3.4
% 28 25 16 9 6 6 6 3 3 3 3 3 3
Obavy při čerpání zdravotní péče v ČR Obavy z toho, že budou muset do nemocnice nebo k lékaři projevilo 28 % dotázaných. 46 % respondentů tyto obavy
nemá a 25 % nedokáže posoudit zda se obává nutnosti navštívit nemocnici či lékaře. Zatímco kladné odpovědi jsou poměrně rovnoměrně rozloženy mezi muže a ženy, tak z ostatních respondentů to byly ženy, které častěji uváděly, že obavy nemají a muži naopak častěji zařadili svoji odpověď pod možnost nedovedu posoudit. Statisticky významná je souvislost mezi délkou pobytu a strachem z návštěvy lékaře či nemocnice. Jak ukazuje následující graf č.33, se zvyšující se délkou pobytu ubývá těch ukrajinských občanů, kteří mají obavy z návštěvy lékaře či nemocnice v ČR. Graf č. 32: Obavy z návštěvy lékaře nebo z hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %)
Graf č. 33: Obavy z návštěvy lékaře nebo hospitalizace (kladné odpovědi) dle délky pobytu v ČR, N = 645
34
Nejčastěji uváděné důvody obav z nutnosti čerpat v ČR zdravotní péči souvisely právě s pobytem a postavením ukrajinských občanů v ČR. Více než polovina ( 54 %) respondentů uvedla jako zdroj svých obav strach, že přijdou o práci. Dále se dotazovaní obávali, že by se museli vrátit na Ukrajinu 33 % a z čeho by zdravotní péči zaplatili 33 %. Zbylé odpovědi se týkaly běžných lidských obav , jako je strach z lékařů, lékařského prostředí 18 %, strach z toho, že by mohl/a být vážně nemocen/a 13 %, nevíra, že zdravotníci pomohou 6%. Graf č. 34: Důvody obav z čerpání péče v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 181, počet odpovědí = 292
Hrazení zdravotní péče v ČR
3.3.5
Dalším z okruhů, na který jsme se v tomto výzkumu zaměřili, byly způsoby hrazení zdravotní péče čerpané v ČR. Jak vyplývá z následujícího grafu č.35, 65 % odpovědí ukrajinských občanů spadalo do kategorie "péči jsem uhradil ze zdravotního pojištění", téměř polovina ( 45 %) odpovědí spadala do kategorie "hradil jsem zdravotní péči v hotovosti" a 6 % odpovědí vypovídalo o tom, že tito ukrajinští občané čerpanou péči neuhradili.Respondenti mohli v této otázce zaškrtnout i více odpovědí, proto v některých případech docházelo u jedné konkrétní osoby i ke kombinaci více druhů hrazení péče. V kategorii „jiné“ se objevil i případ, kdy respondent hradí čerpanou nemocniční péči formou splátek. Graf č. 35: Hrazení zdravotní péče čerpané v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 238, počet odpovědí = 289
35
3.3.6
Zkušenosti se zdravotní péčí v ČR a hodnocení zdravotnického systému Jak je patrné z následujícího grafu č.36, ukrajinskými migranty nejčastěji vnímané problémy při čerpání zdravotní
péče v ČR jsou: problém dorozumět se se zdravotníky, málo informací o tom, co mi je a o tom jak budu léčen. Tyto problémy je možno zařadit do kategorie vztahu pacienta a lékaře a často mohou být způsobeny jazykovou bariérou mezi českým lékařem a ukrajinským pacientem. Další pociťované problémy souvisejí s negativním vnímáním ukrajinských migrantů jako problematické skupiny při hrazení a čerpání zdravotní péče (odstup zdravotnického personálu, problémy s uhrazením zdravotní péče, problém s tím, abych byl vůbec přijat k ošetření). Graf č. 36: Zkušenosti z čerpání zdravotní péče v ČR, N = 238 (údaje v %)
Orientace v systému Z celkového počtu respondentů se v systému zdravotnictví ČR rozhodně orientují jen 3% dotázaných a spíše se orientuje 16 %. Do kategorie ani tak, ani tak se zařadila téměř třetina ukrajinských občanů. 39 % dotázaných se v českém zdravotnickém systému neorientuje (z tohoto počtu 25 % spíše neorientuje a 14 % rozhodně neorientuje). Graf č. 37: Orientace v systému zdravotnictví ČR, N = 645 (údaje v %)
36
Míra průměrné orientace v systému zdravotnictví ČR se mírně zvyšuje s délkou doby pobytu v ČR, jak ukazuje následující graf č.38. Zatímco ti ukrajinští občané, kteří do ČR přijeli v roce 1995 vykazovali u této otázky průměrnou míru orientace 3,3 (což je na škále odpovědí mezi ani tak, ani tak - 3 a spíše ano - 4), Ukrajinci, kteří do ČR přijeli až po roce 2001 odpovídali, že se spíše neorientují - průměr 2 ). Graf č. 38: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle délky pobytu, N = 645
V našem souboru se rovněž ukázalo, že míra orientace roste zároveň se stupněm dosaženého vzdělání, kdy vysokoškolsky vzdělaní ukrajinští občané vykazovali vyšší míru orientace než respondenti se vzděláním základním viz. následující graf č.39 Graf č. 39: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle vzdělání, N = 645 (průměr)
Zkušenosti se zdravotnictvím Zkušenosti cizinců s českým zdravotnictvím jsou jedním z ukazatelů kvality zdravotní péče poskytované této skupině. V našem souboru se 54 % respondentů zařadilo do kategorie "nedovedu posoudit". To jsou zejména ti respondenti, kteří v ČR zdravotní péči zatím nečerpali. Ostatní měli zkušenosti většinou dobré 17 % nebo vždy dobré 8 %. 18 % dotázaných 37
odpovědělo na tuto otázku "ani tak, ani tak" a jen nepatrná 2 % ukrajinských občanů mělo zkušenosti většinou či vždy špatné. Z těch, kteří měli zkušenosti s českým zdravotnictvím, muži zařazovali svou odpověď nejčastěji do kategorie "ani tak, ani tak" a ženy nejčastěji do kategorie "většinou dobré". Graf č. 40: Zkušenosti se zdravotnictvím ČR, N = 645 (údaje v %)
3.4 Zdravotní stav Ukrajinců v ČR V této otázce jsme se snažili zjistit aktuální zdravotní stav respondentů. Dotazovaní měli na stupnici od 0 (nejhorší představitelný stav) do 100 (nejlepší představitelný zdravotní stav) graficky vyznačit svůj subjektivně vnímaný zdravotní stav v den, kdy dotazník vyplňovali. Tabulka č. 19:Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodnota aktuálního zdravotního stavu Statistics
N
Valid Missing
0
Mean
85.1953
Median
90.0000
Mode Std. Deviation
38
645
90.00 13.4275
Minimum
30.00
Maximum
100.00
Graf č. 41a: Aktuální zdravotní stav 1 20
1 00
80
60 384 522 183 56 68 245 105 158 521 373 433 553 514 489 492 335 21 6 515
40
4 107 14 91 116 3 55
20 N =
645
Graf a tabulka ukazují, že průměrný aktuální zdravotní stav respondentů odpovídal 85, 2. Střední hodnota (medián) odpovídala ohodnocení zdravotního stavu stupněm 90. Nejnižší hodnocení zdravotního stavu bylo 30 a nejvyšší 100. V průměru nepatrně ( o 1,5 bodu) hůře hodnotily svůj aktuální zdravotní stav ženy (84,4) než muži (85,9). Zajímavé je, že průměrný subjektivně vnímaný aktuální zdravotní stav mírně klesal s výškou dosaženého vzdělání, jak ukazuje následující graf. č 41b. Graf č. 41b: Aktuální zdravotní stav a vzdělání
39
Zatímco v našem vzorku migrantů je patrný klesající trend stupně spokojenosti se zvyšujícím se stupněm dosaženého vzdělání, u podobně zaměřených výzkumů zacílených na celkovou populaci je prokázána opačná tendence, tj. vyšší spokojenost s aktuálním subjektivně vnímaným zdravím se projevuje u osob s vyšším vzděláním.6Tento jev může souviset s pracovní aktivitou ukrajinských migrantů v ČR, kdy nezávisle na stupni dosaženého vzdělání, většina z nich pracuje v profesích dělnického charakteru (viz tabulka č. 8 této publikace). Celkové subjektivní hodnocení zdravotního stavu je oproti původnímu očekávání poměrně vysoké a míra obtíží, zejména chronického charakteru nízká. Nutno však přihlédnout k faktu, že osoby přicházející z Ukrajiny do ČR jsou většinou v mladém produktivním věku. Jak vyplývá z našeho výzkumu, nezanedbatelná část těchto migrantů hodlá v ČR zůstat trvale. Proto je potřeba počítat při tvorbě zdravotní politiky zaměřené na jednotlivé skupiny migrantů, podle dlouholetých zkušeností zemí EU s touto problematikou s tím7, že tyto osoby budou v ČR i stárnout a jejich zdravotní obtíže se začnou projevovat později. Intenzita zdravotních problémů
3.4.1
V této otázce měli respondenti vyznačit frekvenci subjektivně vnímaných obtíží souvisejícími s jejich zdravotním stavem. Jednotlivé obtíže jsme rozdělili podle následujícího klíče: • •
neurotické stesky, které souvisejí s pocity nepohody, pravděpodobně bez somatického onemocnění: únava, vyčerpání organizmu, deprese, úzkost a stres somatické stesky, které mohou být doprovodem tělesného onemocnění: bolesti hlavy, zad, břicha.
Jak vyplývá z grafu č.42, nejčastěji pociťují ukrajinští občané únavu ( v průměru 7,4 krát do měsíce). Z celkového počtu dotázaných pociťuje únavu 10% denně, 6% obden, 10 % dvakrát týdně, a 15 % jednou týdně. Jen zhruba pětina dotázaných uvedla, že nepociťují únavu vůbec.Dále pociťují ukrajinští občané často vyčerpání organizmu, v průměru 3,6 krát do měsíce, bolesti zad (3,4 krát do měsíce) a bolesti hlavy (3,1 krát do měsíce). Graf č. 42: Frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645
6
Dlouhý, M. a kol., Kvalita života české populace: Zdravotní politika a ekonomika, Sborník č. 5/2002, str. 65-69 Kostelec nad Č. lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2002 (dostupné na http://www.izpe.cz/) 7 Srovnávací analýza poskytování zdravotní péče cizincům ve vybraných zemích; IZPE 2002
40
Graf č. 43: Průměrná měsíční frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645
3.4.2
Nové zdravotní problémy Zdravotní problémy, které se u ukrajinských migrantů projevily až po příjezdu do ČR, mohou napovídat o míře jejich
adaptace na životní nebo pracovní podmínky. 5 % respondentů ze zkoumaného vzorku uvedlo, že pociťují problémy, které dříve na Ukrajině neměli. Poměrně významný je počet těch, kteří odpověděli, že nedokáží posoudit (15 %). Graf č. 44: Nové zdravotní problémy, N = 645 (údaje v %)
Následující tabulka ukazuje nejčastěji zmiňovaná onemocnění, která ukrajinští občané pocítili až po příjezdu do ČR.
41
Tabulka č. 20:Nově vzniklé zdravotní problémy v ČR Typ zdravotního problému Bolesti (hlavy, rukou, zad, v kříži, žil) Problémy s trávením, žaludkem, bolesti břicha Kardiovaskulární problémy Gynekologické problémy Kožní problémy, ekzémy, alergie Problémy se sluchem Ledviny Bronchitida, zánět dutin Problémy s očima (kvůli pracovním podmínkám) Těhotenství Úraz Únava Stres Problémy se zuby 3.4.3
31 % 17 % 14 % 6% 6% 6% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3%
Kouření a alkoholismus V tomto bloku otázek zaměřeným na potřebu zdravotní péče byly věnovány dvě otázky také kouření a pití alkoholu,
jakožto rizikovým faktorům, které mohou negativně ovlivnit zdravotní stav člověka. V této otázce jsme vycházeli z předpokladu, že změna prostředí, změna životních podmínek, kterou s sebou migrace přináší, se může projevit rovněž změnou ve spotřebě cigaret a alkoholu. Kouření U spotřeby cigaret i alkoholu jsme se zaměřili také na míru konzumace ve srovnání s pobytem na Ukrajině. Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku, jich 9% kouří více než na Ukrajině, 27 % stejně jako na Ukrajině, 16 % méně než na Ukrajině a 48 % respondentů odpovědělo, že jsou nekuřáci. Graf č. 45: Kouření, N = 645 (údaje v %)
42
Statisticky významný je u odpovědí na tuto otázku rozdíl z hlediska pohlaví viz tabulka č.21. Zatímco více než na Ukrajině kouří jen 3 % žen, tak u mužů je to 13 %. Stejně jako na Ukrajině kouří 12 % žen a 40 % mužů. 17 % mužů a 15 % žen uvedlo, že kouří méně než na Ukrajině. Nejvýraznější rozdíl z hlediska pohlaví je mezi nekuřáky, kdy se mezi ně zařadilo 69 % žen oproti 30 % mužů. Pro srovnání, dle Ústavu zdravotnických informací bylo v roce 1999 mezi českými občany 76,2 % žen nekuřaček a 61,2 % mužů nekuřáků.8 Tabulka č. 21:Kouření dle pohlaví Ano, více než na Ukrajině Ano, stejně jako na Ukrajině Ano, méně než na Ukrajině Ne, jsem nekuřák
Muži v % 13 40 17 30
Ženy v % 3 12 15 69
Alkoholismus Z celkového počtu respondentů 5 % pije alkohol více než na Ukrajině, 30 % stejně jako na Ukrajině, 29 % méně než na Ukrajině a 36 % se zařadilo mezi abstinenty. Graf č. 46: Konzumace alkoholu dle pohlaví, N = 645 (údaje v %)
I u této otázky, podobně jako u předchozí, se ukázal statisticky významný rozdíl mezi tím jak odpovídali ženy a muži. Více než na Ukrajině pije alkohol 8 % mužů a pouhé 1 % žen. Zatímco stejně jako na Ukrajině pije alkohol 18 % žen, u mužů je to 40 %. Méně než na Ukrajině pije alkohol 33 % mužů a 23 % žen. Více než polovina (57 %) žen se zařadila mezi abstinentky, zatímco z mužů se mezi abstinenty zařadilo jen 18 %. Pro srovnání, v empirickém šetření, které prováděla v roce 1996 MUDr. Libuše Nesvadbová, Csc. formou řízených rozhovorů na souboru 96 ukrajinských dělníků stavebních závodů, kteří v ČR pracovali nejméně 1 rok, uvedlo 73,1 % respondentů, že se považují za konzumenty alkoholických nápojů a mezi abstinenty se nezařadil nikdo.9
8 9
Šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR (HIS ČR 1999), ÚZIS 2000 Nesvadbová, L: Migrace - adaptace - integrace. , IGA MZ ČR 2721/3 a 3621/3, 1996
43
3.4.4
Pracovní podmínky v ČR a jejich vazba na potřebu zdravotní péče Následující dvě otázky byly zaměřeny na pracovní nasazení ukrajinských občanů v ČR. Vycházeli jsme z výsledků již
dříve realizovaných kvalitativních výzkumů zaměřených na ukrajinské občany,10 z nichž vyplývalo, že Ukrajinci pracující v ČR mají z vlastní vůle často nepřiměřené pracovní nasazení a dlouhou pracovní dobu, které při dlouhodobějším trvání mohou působit jako rizikové faktory negativně ovlivňující zdravotní stav. Necelá jedna pětina (19 %) ukrajinských občanů, kteří v ČR vykonávají pracovní činnost, má délku pracovní doby do 8 hodin. Zatímco do 8 hodin pracuje ze všech pracujících ukrajinských žen 25 %, z mužů je to jen 12 %. (viz. tabulka č. 22) Nejvíce v ČR pracujících ukrajinských občanů (40 %) se zařadilo do kategorie 8 - 10 hodin denně. Nezanedbatelný počet respondentů ( 33 %) pracuje 11 - 12 hodin denně. I zde je výrazný rozdíl mezi pohlavími, kdy se do této kategorie zařadilo 39 % z mužů a 22 % z žen . 5 % respondentů pracuje 13 - 14 hodin denně a 2 %dotázaných uvedla dokonce 15 16 hodin denně. Tato skutečnost je způsobena i tím, že někteří ukrajinští občané vykonávají mnohdy i více pracovních činností - nejčastější kombinací je zaměstnání, kde pracují s řádnou pracovní smlouvou a k tomu vykonávají navíc další zaměstnání bez smlouvy nebo na živnostenský list. Graf č. 47: Průměrný počet odpracovaných hodin za den, N = 599 (údaje v %)
Tabulka č. 22:Počet pracovních hodin dle pohlaví do 8 hodin 8 - 10 hodin 11 - 12 hodin 13 - 14 hodin 15 – 16 hodin průměr
Muži v % 12 38 39 5 2 10, 3 hodin
Ženy v % 28 40 22 4 2 9, 7 hodin
10 Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, Kostelec nad Černými lesy 2001
44
Existenci pracovních sobot a nedělí, zmiňovanou ve výše citované případové studii Mgr. Zdeňka Uherka11 potvrdily i odpovědi ukrajinských občanů týkající se počtu jejich pracovních dnů v týdnu. Jak ukazuje graf č. 48, největší podíl ukrajinských migrantů ( 40 %) pracuje šest dnů v týdnu, ale nezanedbatelný je fakt, že pětina z těch, kteří odpověděli na tuto otázku, pracuje 7 dnů v týdnu. Graf č. 48: Počet pracovních dní, N = 599 (údaje v %)
Délka pracovní doby a počet pracovních dnů O vysokém pracovním nasazení ukrajinských migrantů hovoří následující tabulka, která ukazuje kombinace počtu pracovních dní s délkou pracovní doby. Z tabulky je patrné, že nejvíce ukrajinských občanů z našeho vzorku 113 (18,9 %) pracuje v ČR 5 dnů v týdnu při pracovní době 8 - 10 hodin. Druhou nejčastější kombinací je 11 - 12 hodin denně po dobu 6 pracovních dní, kam spadá 103 (17,2%) z těch, co odpověděli. O nepřiměřeném a rizikovém pracovním nasazení svědčí nezanedbatelný počet 52 (8,7 %) respondentů, kteří odpověděli, že pracují 11 - 12 hodin denně 7 dnů v týdnu a 31 (5, 2 %) respondentů, kteří pracují 8 - 10 hodin 7 dnů v týdnu. Tabulka č. 23:Počet pracovních dnů a hodin
Do 8 hodin 8 - 10 hodin 11 - 12 hodin 13 - 14 hodin 15 - 16 hodin Více než 16 hodin
3 dny v týdnu 6 osob 1 osoba 3 osoby
4 dny v týdnu 2 osoby 2 osoby 8 osob 1 osoba
5 dnů v týdnu 68 osob 113 osob 23 osob 3 osoby 3 osoby
6 dnů v týdnu 22 osob 86 osob 103 osob 15 osob 4 osoby 1 osoba
7 dnů v týdnu 14 osob 31 osob 52 osob 11 osob 6 osob
11 Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, Kostelec nad Černými lesy 2001
45
Průměrná čistá hodinová mzda Průměrná čistá hodinová mzda ukrajinských občanů byla 49,3 Kč. Nejčastěji udávanou hodnotou bylo 50 Kč, střední hodnota hodinové mzdy ( medián ) byla 45 Kč. Po odstranění extrémních hodnot hodinové mzdy 1 200, 8 000, 10 000, 12 000 Kč byla nejnižší uvedená částka 10 Kč a nejvyšší 400 Kč. Tabulka č. 24:Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodinová mzda Statistics
N
Valid
561
Missing
84
Mean
49.2852
Median
45.0000
Mode
50.00
Std. Deviation
26.3765
Minimum
10.00
Maximum
400.00
Graf č. 49: Průměrná čistá hodinová mzda 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10
233
538 625 350 58 553
534 468 99 535 554 211 551 93 42 64 46 84 52 59 66 231 537 111 67 626 196 89 98 584 498 613 82 10 624 103 110 228 381 623 75 53 475 165 113 88 427 195 406 384 605 12 335 638
446 338 451 454 450 452 1 19
N=
561
Prumerna cista hodinova mzda Statisticky významný rozdíl je mezi průměrnou hodinovou mzdou žen a mužů, kdy ženy mají průměrnou hodinovou mzdu 43,3 Kč/hod zatímco ukrajinští muži zhruba o 10 Kč více, tj. 53,7 Kč/hod (viz. následující tabulka č.25). Z následující tabulky č.25 rovněž vyplývá, že 3% z těch, kteří odpověděli na tuto otázku, má čistou hodinovou mzdu nižší než 27,90 Kč, což je dle platných zákonů12 méně než stanovená minimální hodinová mzda, která do 1. ledna 2003 činila hrubého 33,90 Kč (čistého 27,90 Kč).
12
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů podle § 111 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
46
Tabulka č. 25:Průměrná hodinová mzda dle pohlaví do 28 Kč/hod 28 - 35 Kč/hod 36 – 40 Kč/hod 41 - 45 Kč/hod 46 - 50 Kč/hod 51 - 60 Kč/hod 61 a více Kč/hod Neví /neodpověděl Průměr
Celkem v % 3 16 20 16 19 9 11 7 49,3 Kč/hod
muži v % 1 10 15 18 23 12 14 7 53,6 Kč/hod
ženy v % 5 23 27 13 13 6 6 6 43,4 Kč/hod
Obavy o peníze Na otázku, zda se Ukrajinci žijící v ČR obávají o své peníze vydělané v ČR, odpověděla nadpoloviční část respondentů kladně ( 57 %), záporně odpovědělo 43 % dotázaných. Odpovědi na tuto otázku potvrdily závěry již dříve realizovaných šetření mezi ukrajinskými občany,13 z nichž vyplýval fakt, že ukrajinští migranti k převodu peněz vydělaných v ČR jen zřídkakdy používají bankovního spojení a často díky hromadnému ubytování nosí vydělané částky peněz neustále u sebe. Z těchto důvodů jsou ve zvýšené míře ohroženi stát se oběťmi trestné činnosti, což s sebou přináší nejen nemalé riziko fyzické újmy, ale i psychické problémy. Graf č. 50: Strach o peníze vydělané v ČR, N = 599 (údaje v %)
Hodnocení práce v ČR a na Ukrajině Jako méně fyzicky náročnou než na Ukrajině hodnotí svou práci v ČR 24 % respondentů. 27 % dotázaných svou práci v ČR hodnotí jako stejně fyzicky náročnou a 22 % jako více náročnou než na Ukrajině. Poměrně významná část respondentů (16 %) odpověděla, že nedovedou posoudit, nemohou porovnat.
13 Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, Kostelec nad Černými lesy 2001
47
Graf č. 51: Ohodnocení náročnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %)
I v této otázce byl statisticky významný rozdíl mezi pohlavími (tabulka č.26). Zatímco za méně fyzicky náročnou považuje svou práci 27 % žen, u mužů je to 25 %. Stejně fyzicky náročnou práci v ČR jako na Ukrajině shledává 32 % žen a 28 % mužů. Naopak muži častěji hodnotí svou práci jako více fyzicky náročnou ( 27 % mužů ) než ženy ( 20 % žen). Tabulka č. 26:Fyzická náročnost práce dle pohlaví Méně fyzicky náročnou Stejně fyzicky náročnou Více fyzicky náročnou Nedovede posoudit, nedokáže porovnat Neví/neodpověděl
Muži 25 28 27 16
Ženy 27 32 20 18
4
2
Jako méně nebezpečnou než na Ukrajině hodnotí svou práci v ČR 26 % respondentů, stejně nebezpečnou 32 % a jako více nebezpečnou 11 % dotázaných. I u této otázky je poměrně vysoký podíl těch, kteří uvedli, že nemohou posoudit. Graf č. 52: Ohodnocení nebezpečnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %)
48
I u této otázky je mírný rozdíl mezi tím, jak odpovídali ženy a muži (viz. tab. č.27), kdy ženy hodnotily častěji než muži svou práci v ČR jako méně nebo stejně nebezpečnou a naopak muži častěji než ženy považovali svou práci za více nebezpečnou. Tabulka č. 27:Nebezpečnost práce dle pohlaví Muži v % Méně nebezpečnou Stejně nebezpečnou Více nebezpečnou Nedovede posoudit, nedokáže porovnat Neví/neodpověděl
Ženy v % 26 33 12 24
31 35 9 22
4
3
Statisticky významné byly rozdíly v hodnocení nebezpečnosti práce také z hlediska vzdělání, kdy vysokoškolsky vzdělaní respondenti v 16 % a středoškolsky vzdělaní ve 13 % považují svou práci v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině za více nebezpečnou, zatímco u vyučených a respondentů se základním vzděláním to bylo 8 %. Naopak vyšší podíl vyučených (40 %) a respondentů se základním vzděláním (39 %) považoval svou práci v ČR za stejně nebezpečnou jako práce na Ukrajině (oproti 26 % vysokoškoláků a 28 % středoškoláků). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
3.4.5
Školení o bezpečnosti práce je nedílnou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 62 % respondentů uvedlo, že absolvovali školení o bezpečnosti práce. 21 % školení neabsolvovalo a 13 % se zařadilo do kategorie "nevzpomínám si". Z hlediska pohlaví, častěji absolvovaly školení o bezpečnosti práce ženy 66 % než muži 60 %. Z hlediska délky pobytu se ukazuje, že podíl těch, kteří odpověděli na tuto otázku kladně, roste s délkou pobytu. Naopak ti kteří pobývají v ČR kratší dobu, mají tendenci se zařazovat do kategorie "nevzpomínám si". To zjevně souvisí i s tím, že čím kratší délka pobytu, tím je mezi ukrajinskými pracovními migranty vyšší podíl zaměstnanců bez řádné pracovní smlouvy (viz. tabulka č. 7 ). Graf č. 53: Školení o bezpečnosti práce, N = 599 (údaje v %)
Na otázku, kdo zajišťuje ochranné pomůcky a prostředky odpovědělo 68 % respondentů, že tak činí zaměstnavatel. 10% respondentů si je obstarává samo, 6 % respondentů pracuje bez nich a u 13 % osob nejsou tyto ochranné pomůcky potřeba.
49
Graf č. 54: Zajištění ochranných pomůcek a prostředků, N = 599 (údaje v %)
Ženy (20 %) častěji než muži (8%) odpovídaly, že k jejich práci není ochranných pomůcek potřeba a muži ( 71 %) naopak častěji než ženy (63 %) vypovídali, že ochranné pomůcky jim zajišťuje zaměstnavatel.
4. Závěry Vzhledem k tomu, že za stávající situace nelze zkonstruovat reprezentativní vzorek ukrajinské populace v ČR a pro sběr dat použít techniku kvótního výběru, zvolili jsme pro sběr dat techniku výběru úsudkem. S ohledem na existující statistiky by bylo možné pro potřeby našeho výzkumu jako s kvótami pro kvótní výběr pracovat pouze s daty o pohlaví, což pro sestavení kvótního vzorku nestačí. Přestože ze statistického hlediska nelze závěry zobecnit na celou ukrajinskou populaci v ČR, lze je považovat za dostatečně vypovídající a potvrzující řadu zjištění z již dříve realizovaných výzkumů. Důvody příjezdu a délka pobytu v ČR Z kvantitativního šetření ukrajinských občanů v ČR vyplývá, že nejčastějším důvodem příjezdu do ČR je neuspokojivá ekonomická situace na Ukrajině. Proto mezi nejčastější důvody pobytu patří práce, často trvající i několik let. Z hlediska tvorby integrační politiky České republiky je důležitý fakt, že pětina dotázaných ukrajinských občanů zamýšlí v ČR zůstat trvale a téměř tři pětiny nejsou o délce svého pobytu v ČR dosud rozhodnuty. O snaze této skupiny migrantů integrovat se do české společnosti svědčí i fakt, že nezanedbatelná část z nich uvádí jako důvod příjezdu do ČR najít si zde partnera. Tato skutečnost se týká především žen, které zároveň častěji než muži plánují zůstat v ČR trvale. Pracovní aktivity v ČR Velká část v ČR ekonomicky aktivních ukrajinských migrantů z našeho vzorku pracuje v ČR bez řádné pracovní smlouvy. Rovněž se ukazuje, že podíl osob bez řádné pracovní smlouvy mezi ekonomicky aktivními ukrajinskými občany v ČR je nejvyšší ve skupině, která v ČR pobývá od roku 2001. O snaze co nejvíce se integrovat do české společnosti hovoří i fakt, že čím déle v ČR ukrajinští občané pobývají, tím více se snaží své pracovní aktivity legalizovat. Snižuje se podíl těch, kteří pracují bez řádné pracovní smlouvy a zvyšuje se podíl osob s vlastním živnostenským oprávněním, podíl zaměstnanců přitom zůstává v rámci jednotlivých skupin dle roku příjezdu do ČR zhruba stejný. Převážná většina ukrajinských pracovních migrantů vykonává dělnické profese, přičemž polovina z nich pomocné a nekvalifikované práce. Další poměrně silná skupina pracuje ve službách a obchodě. Pomocné a nekvalifikované práce vykonávají ve velké míře osoby se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. 50
Pracovní migranti z našeho vzorku nejčastěji nacházejí uplatnění ve stavebnictví, průmyslu a službách. Přestože stavebnictví a průmysl patří mezi odvětví s největším výskytem pracovních úrazů, ukázalo se na našem vzorku ukrajinských občanů, že v jejich případě nejsou dostatečně dodržovány předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jedná se zejména o absenci vstupních zdravotních prohlídek v téměř polovině případů. Mezi rizikové faktory související s prací ukrajinských migrantů v ČR patří jejich neúměrné pracovní nasazení. 40 % ekonomicky aktivních dotázaných z našeho vzorku pracuje 11 a více hodin denně, přičemž dvě pětiny pracují šest dní v týdnu a jedna pětina dokonce sedm dní v týdnu. Jednou z možných příčin neúměrného pracovního nasazení mohou být nízké hodinové mzdy za jejich práci, kdy téměř pětina dotázaných pracuje za méně než 35 Kč čistého na hodinu. Jako důsledek vysokého pracovního nasazení lze považovat skutečnost, že mezi nejčastěji pociťované subjektivní zdravotní potíže patří únava, vyčerpání organizmu, bolesti zad a bolesti hlavy.14 Výsledky tohoto šetření potvrdily závěry z dříve realizovaných kvalitativních výzkumů týkajících se psychické zátěže a možných rizik, kterým bývají ukrajinští migranti pracující v ČR vystavováni z obavy o v ČR vydělané peníze. Takto stresována je více než polovina ekonomicky aktivních osob z našeho vzorku. Zdravotní pojištění a čerpání zdravotní péče Více než čtvrtina osob z našeho vzorku není pro pobyt v ČR zdravotně pojištěna. Největší podíl zdravotně nepojištěných osob je mezi Ukrajinci, kteří přicestovali do ČR v roce 2000 a 2001 (téměř třetina v každém roce). U osob, které v ČR pobývají déle, se podíl zdravotně nepojištěných snižuje. Nejvíce nepojištěných je mezi zaměstnanci, kteří v ČR pracují bez řádné pracovní smlouvy. Zajímavé je, že zdravotně nepojištěna pro pobyt v ČR je téměř pětina osob samostatně výdělečně činných. Prokázalo se, že i přes existenci zákonné povinnosti přihlásit se při získání živnostenského oprávnění do osmi dnů ke zdravotnímu pojištění, neexistuje v případě cizinců kontrolní mechanismus mezi živnostenským úřadem, finančním úřadem a zdravotní pojišťovnou15 (na rozdíl od vazby mezi živnostenským úřadem a správou sociálního zabezpečení, která zaručuje kontrolu). Skutečnost, že velká část ukrajinských občanů v ČR není zdravotně pojištěna, potvrzuje i zjištění, že pouze dvě třetiny osob, které v ČR čerpaly zdravotní péči, ji hradily ze zdravotního pojištění. Zbylá část osob čerpajících zdravotní péči hradila tuto v hotovosti nebo ji neuhradila vůbec. Z výsledků tohoto šetření vyplynulo, že ukrajinští občané jsou v oblasti poskytování zdravotní péče v ČR nedostatečně informováni. Mezi oblasti s největším informačním deficitem patří způsoby hrazení zdravotní péče a práva a povinnosti při čerpání péče v ČR. Nízká informovanost ukrajinských migrantů v systému zdravotní péče ČR umožňuje existenci falešného zdravotního pojištění, kterou ukázaly výsledky již dříve realizovaného kvalitativního šetření a kterou se nám tímto kvantitativním výzkumem podařilo potvrdit. Z hlediska čerpání zdravotní péče je četnost návštěv u jednotlivých skupin lékařů poměrně nízká. Jednou z příčin může být i velký podíl zdravotně nepojištěných osob mezi ukrajinskými migranty a dále obavy související s důvodem jejich pobytu v ČR (obavy o ztrátu práce, obavy z vynuceného a předčasného návratu na Ukrajinu, obavy jak uhradit zdravotní péči).
14 15
Srovnávací analýza poskytování zdravotní péče cizincům ve vybraných zemích; IZPE 2002 I přesto, že v případě cizinců v rámci smluvního zdravotního pojištění jde pouze o jednu zdravotní pojišťovnu, a to o VZP.
51
Doporučení Závěry z tohoto empirického šetření mezi ukrajinskými migranty v ČR přináší několik doporučení pro další výzkumné aktivity v této oblasti a pro tvůrce politiky. • • •
Z hlediska dlouhodobé integrační politiky nadále sledovat skupinu migrantů z Ukrajiny, a to s důrazem na zdravotní stav, determinanty zdraví a spotřebu zdravotní péče této skupiny osob v porovnání s ostatními migranty a s českou populací, vytvářet nástroje pro zvyšování informovanosti Ukrajinců v ČR v oblasti zdravotní péče a zdravotního pojištění, a to i pro osoby, které dlouhodobý pobyt v ČR plánují, vzhledem k rostoucímu počtu osob ukrajinské národnosti samostatně výdělečně činných je žádoucí v praxi uplatňovat zákonem stanovený kontrolní mechanizmus mezi orgány státní správy a zdravotní pojišťovnou (zdravotními pojišťovnami), popřípadě vypracovat návrh na změnu právních předpisů týkajících se oblasti zdravotního pojištění cizinců (např. smluvní pojištění cizinců – OSVČ, smluvní pojištění dětí rodičů cizinců s povolením k pobytu nad 90 dnů ).
5. Literatura Dlouhý, M. a kol., Kvalita života české populace: Zdravotní politika a ekonomika, Sborník č. 5/2002, str. 65-69 Kostelec nad Č. lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2002 (dostupné na http://www.izpe.cz/) Gilmore, A.B.C., McKee, M., Rose, R., Determinants of and inequalities in self-perceived health in Ukraine, Social Science& Medicine 55 (2002), pp.2177-2188 Bailis, D.S., Segall, A., Chipperfield, G. J., Two views of self-rated general health status, Social Science& Medicine 56 (2003), pp.203-217McKinley, B., World Migration Report 2000, International Organization for Migration and United Nations, 2000 Taran, A.P.: Migration, health and human rights, Migration and health newsletter No 2 2002 Iglesias, E., Robertson, E., Johansson, S.E., Engfeldt, P., Sundquist, J., Women, international migration and self-reported helath. A population-based study of women of reproductive age, Social Science& Medicine 56 (2003), pp. 111-124 Šišková, T., Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, Vyd. ISBN Praha 80-7178-648-9 Nesvadbová, L., CSc., Migrace – adaptace – integrace. Longitudiální studie zdravotního stavu osob přesídlených z Černobylské oblasti Ukrajiny a Studie zdravotního stavu a sociální problematiky ekonomických migrantů v České republice. Copyright 1996 Český statistický úřad: Cizinci v České republice, SCIENTIA, s. r. o., 2001 Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Analýza zdravotní péče o cizince v České republice, Zdravotní politika a ekonomika, Sborník č. 3/2001, Kostelec nad Černými lesy 2001 Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR, MV ČR, 1999 Usnesení vlády č. 689 ze dne 7.července 1999 Usnesení vlády č. 1266 ze dne 11.prosince 2000 Koncepce integrace cizinců na území ČR, MV ČR, 2000 Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin, Rada Evropy, 2000 Rámec integrační politiky, Rada Evropy, 2000 Vztahy mezi komunitami a etnické vztahy v Evropě, Rada Evropy, 1991 Horáková, M.: Vývoj pracovních migrací v České republice, VÚPSV, červen 2000 Horáková, M., Macounová, I.: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin MPSV č.6, duben 2001 Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění pozdějších novelizací Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění pozdějších novelizací Zákon č. 325/ 1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky Zákon č. 326/ 1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších novelizací Usnesení vlády č. 643 ze dne 17.listopadu 1993 Instrukce MV ČR ze dne 27. května 1994 č.j. U- 1027/94, v platném znění 52
Jouza, L.: Zákoník práce s komentářem, Polygon Praha, únor 2001 Kuklová, D., Šubrt, B. : Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní péče o zaměstnance, Anag Olomouc, 1998 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
6. Přílohy 6.1 Příloha I. Tazatelský arch v českém jazyce INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY LÉKAŘSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM
VÝZKUM NÁZORŮ A POSTOJŮ UKRAJINSKÝCH OBČANŮ POBÝVAJÍCÍCH TRVALE NEBO DLOUHODOBĚ
NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Vážená paní, vážený pane, Institut zdravotní politiky a ekonomiky se na Vás obrací s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který se snaží mapovat situaci ukrajinských občanů žijících trvale nebo dlouhodobě na území České republiky. Výzkum, který je součástí rozsáhlého programu s názvem Podpora integrace cizinců v ČR, má ukázat na problémy v oblasti zdravotní péče, se kterými se ukrajinští občané setkávají během svého pobytu v ČR. Váš názor napomůže ke zlepšení situace v péči o zdravotní stav cizinců. Výzkum je zcela anonymní, proto nikde neuvádějte svoje jméno ! Dotazník, není-li přímo u otázky uvedeno jinak, vyplníte tím způsobem, že u odpovědi, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru či poznání, zakroužkujete její číslo. Příklad: 15. Jste spokojen(a) se svým zdravotním stavem? 1. Ano 2. Ne Výsledky výzkumu slouží výhradně k pochopení životních podmínek a problémových situací v oblasti čerpání zdravotní péče ukrajinskými občany v České republice. Údaje, které nám sdělíte, budou zpracovány souhrnně a nebudou nikde uváděny samostatně nebo ve spojení s konkrétní osobou, která je poskytla. Zároveň můžeme zaručit, že Vámi poskytnuté informace jsou důvěrné a nedostane se k nim žádná osoba, která není členem výzkumného týmu. Všichni členové výzkumného týmu jsou o těchto údajích vázáni mlčenlivostí.
Praha 2002
Institut zdravotní politiky a ekonomiky Lékařské informační centrum 53
REGION: ………………. MĚSTO/OBEC……………… TAZATEL: ……………. A. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DETERMINANTY Na začátku rozhovoru dovolte několik otázek na okolnosti pobytu v ČR 1. Jak dlouho již pobýváte v České republice? Prosím, vypište (pokud méně než rok, ukončete rozhovor) V České republice pobývám ………….. let a ……………měsíců 2. Jak dlouho plánujete v ČR ještě zůstat? 1. V České republice chci zůstat ještě ………….. let a ……………měsíců 2. V České republice chci zůstat natrvalo 3. Nevím, nejsem dosud rozhodnut(a) 3. Jaké jsou důvody Vašeho pobytu v ČR? (můžete označit více odpovědí) 1. Turistika, návštěva 2. Doprovod blízkého rodinného příslušníka (sloučení rodiny) 3. Studium 4. Vyslal mě zaměstnavatel, který má sídlo na Ukrajině 5. Práce 6. Jiné důvody – jaké?..……………………………………………………………………………… 4. Co Vás přimělo k tomu, že jste přijel do ČR? (můžete označit více odpovědí) 1. Touha poznat ČR 2. Touha zlepšit si svou finanční situaci 3. Touha najít v ČR partnera 4. Touha usadit se v ČR natrvalo 5. Něco jiného - co? ……………………………………………………………………………… 5. Kdo Vám zajistil pobyt v ČR (kdo např. vyřídil vízum, dopravu, ubytování apod.)? (můžete označit více odpovědí) 1. Vyřídil jsem si to sám(a) 2. Pomohl mi někdo z rodiny, přátel či známých 3. Zařídila mi to zprostředkovatelská firma v Čechách 4. Zařídila mi to zprostředkovatelská firma na Ukrajině 5. Zařídil mi to zaměstnavatel na Ukrajině nebo škola 6. Zajistil(a) jsem si to jinak – jak?……………………………………………………….. 6. Z hlediska pracovních aktivit jste v ČR: (můžete označit více odpovědí) 1. Zaměstnancem s řádnou pracovní smlouvou 2. Zaměstnancem bez pracovní smlouvy 3. Osobou samostatně výdělečně činnou - OSVČ (vlastní živnostenský list) – bez zaměstnanců 4. Podnikatel zaměstnávající jiné osoby 5. Osoba studující 6. Zabývám se jinou činností - jakou?…………………………………………………... 7. Nemám v ČR pracovní aktivity !!!FILTR!!! Na následující otázky č.7.- 9. odpovídají jen ti, kteří v České republice pracují. 7. Jakou profesi/jaké profese v ČR vykonáváte? (pokud máte více zaměstnání, označte i více odvětví) 1. Pomocný a nekvalifikovaný dělník 2. Dělník pro obsluhu strojů a zařízení 3. Dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník 4. Kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník 5. Provozní pracovník ve službách a obchodě 6. Nižší administrativní pracovník 7. Technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel (střední odborník) 8. Odborný pracovník (VŠ) 9. Vedoucí a řídící pracovník 10. Ekonomicky neaktivní 11. Nevím
54
8. V jakém odvětví v ČR pracujete? (pokud máte více zaměstnání, označte i více odvětví) 1. Zemědělství 2. Stavebnictví 3. Školství 4. Zdravotnictví 5. Průmysl 6. Státní správa 7. Věda a výzkum 8. Služby 9. Jiné odvětví – jaké? ………………………………………………………………………………… 10. Nevím 9. Kdo Vám zajistil práci v ČR? (můžete označit více odpovědí) 1. Vyřídil(a) jsem si všechno sám 2. Pomohl mi někdo z rodiny, přátel či známých 3. Zařídila mi to zprostředkovatelská firma v Čechách 4. Zařídila mi to zprostředkovatelská firma na Ukrajině 5. Zařídil mi to můj zaměstnavatel, škola 6. Zařídil mi to někdo jiný - kdo?……………………………………………………………………… 10. Jakou profesi jste naposledy vykonával(a) na Ukrajině? 1. Pomocný a nekvalifikovaný dělník 2. Dělník pro obsluhu strojů a zařízení 3. Dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník 4. Kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník 5. Provozní pracovník ve službách a obchodě 6. Nižší administrativní pracovník 7. Technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel (střední odborník) 8. Odborný pracovník (VŠ) 9. Vedoucí a řídící pracovník 10. Nepracoval(a) jsem 11. Nevím 11. V jakém odvětví jste naposledy pracoval(a) na Ukrajině? 1. Zemědělství 2. Stavebnictví 3. Školství 4. Zdravotnictví 5. Průmysl 6. Státní správa 7. Věda a výzkum 8. Služby 9. Jiné - jaké?…………..…………………………………………………………………………… 10. Nepracoval(a) jsem 11. Nevím 12. Kde v ČR bydlíte? 1. V pronajatém domě 2. V pronajatém bytě 3. Ve vlastním domě nebo bytě 4. Na ubytovně 5. V hotelu nebo penzionu 6. U přátel či známých 7. Jinde - kde? …………………………………………………………………………
55
13. Kolik osob včetně Vás žije v ČR v jednom domě nebo bytě, v případě ubytovny, hotelu, penzionu na jednom pokoji? 1. 1 osoba 2. 2 osoby 3. 3 osoby 4. 4 osoby 5. 5 osob 6. 6 osob 7. 7 a více osob 14. Absolvoval(a) jste po příjezdu do ČR vstupní zdravotní prohlídku? 1. Ano 2. Ne 3. Nepamatuji se !!!FILTR!!! Na následující otázku č.15. odpovídají jen ti, kteří v České republice absolvovali vstupní zdravotní prohlídku (odpověď v ot. 14. je 1.) 15. Kdo uhradil tuto vstupní zdravotní prohlídku? 1. Já sám (sama) 2. Zaměstnavatel v ČR 3. Zaměstnavatel na Ukrajině 4. Zdravotní pojišťovna 5. Škola 6. Někdo jiný - kdo?………………………………………………………………………. 7. Nevím B. ZKUŠENOSTI SE SYSTÉMEM ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Nyní dovolte několik otázek k zdravotnímu pojištění 16. Jste pro pobyt v ČR zdravotně pojištěn(a)? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím !!!FILTR!!! Na následující otázku č.17. odpovídají jen ti, kteří v otázce č.16. volili odpověď 2. nebo 3. 17. Jak hodláte v případě, že onemocníte nebo se Vám něco stane, hradit zdravotní péči? 1. Budu platit v hotovosti 2. Nebudu platit vůbec 3. Pojedu se léčit na Ukrajinu 4. Spoléhám na to, že se mi nic nestane 5. Nepřemýšlel(a) jsem o tom !!!FILTR!!! Na následující otázku č.18. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 16 volili odpověď 1. 18. Částka, kterou platíte na zdravotní pojištění v ČR, je podle Vás vzhledem k výši Vašeho příjmu v ČR: 1. Vysoká 2. Odpovídající 3. Nízká 4. Nedovedu posoudit 19. Kde jste získal(a) informace o zdravotní péči v ČR (systém zdravotního pojištění, organizace zdravotnických služeb, práva a povinnosti apod.)? (můžete označit více odpovědí) 1. Od někoho z rodiny, přátel či známých 2. Od zaměstnavatele 3. Přečetl(a) jsem si je v knize nebo příručce 4. Dověděl(a) jsem se to jinde - kde? ………………………………………………………………….. 5. Nemám o zdravotní péči v ČR téměř žádné informace
56
20. Pokládáte informace, které z oblasti zdravotnictví ČR máte, za dostačující? 1. Rozhodně ne 2. Spíše ne 3. Spíše ano 4. Rozhodně ano 5. Nedovedu posoudit 21. V jaké oblasti Vám tyto informace nejvíce chybí? (můžete označit více odpovědí) 1. V oblasti zdravotního pojištění v ČR 2. V oblasti hrazení zdravotní péče v ČR 3. V oblasti organizace systému poskytování zdravotní péče v ČR 4. V oblasti práv a povinností při čerpání zdravotní péče v ČR 5. V oblasti bezplatného čerpání zdravotní péče v ČR na základě mezinárodních smluv 6. V oblasti zdravotní péče o zaměstnance 7. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 8. V oblasti zdravotní péče o děti cizinců žijící na území ČR 9. V jiné oblasti - jaké?…………………………………………………………………………… 10. Žádné informace mi nechybí, vím vše, co potřebuji 22. Slyšel(a) jste někdy o falešném zdravotním pojištění? (můžete označit více odpovědí) 1. Ano, slyšel(a) jsem o tom na Ukrajině 2. Ano, slyšel(a) jsem o tom v ČR 3. Neslyšel(a) jsem o tom 4. Nevzpomínám si !!!FILTR!!! Na následující otázky č. 23. a 24. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 22 volili odpověď 1. nebo 2. 23. Setkal(a) jste se s tímto falešným zdravotním pojištěním Vy osobně? (můžete označit více odpovědí) 1. Ano, někdo mi to nabízel na Ukrajině, ale odmítl(a) jsem 2. Ano, někdo mi to nabízel na Ukrajině a já jsem se stal(a) obětí 3. Ano, někdo mi to nabízel v ČR, ale odmítl(a) jsem 4. Ano, někdo mi to nabízel v ČR a já jsem se stal(a) obětí 5. Slyšel(a) jsem tuto zkušenost od někoho z rodiny, přátel či známých, ale osobně jsem se s tím nesetkal(a) 24. Zkuste si vzpomenout, kolik takové falešné zdravotní pojištění stojí? (uveďte prosím částku a měnu) 1. 2.
Takové pojištění stojí přibližně …………………………………………… Nemám tušení
C. SPOTŘEBA ZDRAVOTNÍ PÉČE Nyní se pokuste vzpomenout, jak jste zatím využil(a) zdravotní péče v České republice 25. Pokuste se vzpomenout, zda jste měl(a) v průběhu Vašeho pobytu v ČR jakékoli zdravotní obtíže. 1. Ano 2. Ne 3. Nevzpomínám si !!!FILTR!!! Na následující otázku č.26. odpovídají jen ti, kteří v otázce č.25 zvolili odpověď 1. 26. Pokuste se vzpomenout, jak byly tyto zdravotní obtíže závislé na jednotlivých časových obdobích v průběhu Vašeho pobytu v ČR. (označte na ose u každého časového období, tedy v každém sloupci pouze jednu odpověď) 1. Žádné zdravotní obtíže 2. Mírné zdravotní obtíže 3. Velké zdravotní obtíže 4. Nevzpomínám si
57
I. 0-6 měsíců pobytu 1. 2. 3. 4.
II. 7-12 měsíců pobytu 1. 2. 3. 4.
III. 2. rok pobytu
IV. 3. rok pobytu
V. 4. rok pobytu
VI. 5. rok pobytu
VII. 6. rok pobytu
VIII. 7. rok pobytu
IX. 8. rok pobytu
X. 9. rok pobytu
XI. 10. rok pobytu
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
27. Už jste byl(a) za dobu svého pobytu v ČR na návštěvě u: (označte v každém řádku jednu odpověď) ano, 1x ano, 2x ano, 3x ano, 4x a více ne nevzpomínám si 1. Praktického lékaře 1 2 3 4 5 6 2. Odborného specialisty 1 2 3 4 5 6 3. Stomatologa 1 2 3 4 5 6 4. Gynekologa (pouze ženy) 1 2 3 4 5 6 !!!FILTR!!! Na následující otázku č.28. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 27 zvolili alespoň jedenkrát odpověď 1.,2.,3., nebo 4. 28. S jakým problémem jste byl(a) v ČR u lékaře / lékařů? (prosíme, vypište všechny případy) ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 29. Ležel(a) jste za dobu svého pobytu v ČR v nemocnici? 1. Ano, jednou 2. Ano, dvakrát 3. Ano, třikrát a více 4. Ne !!!FILTR!!! Na následující otázku č.30. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 29 volili odpověď 1.,2.,nebo 3. 30. S jakým problémem jste tam ležel(a)? (prosíme, vypište všechny případy) ……………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………….. 31. Máte nějaký dlouhodobý zdravotní problém? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím !!!FILTR!!! Na následující otázku č.32. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 31 volili odpověď 1. 32. O jaký dlouhodobý zdravotní problém se jedná? (prosíme, vypište) ……………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………. 33. Obáváte se toho, že v ČR budete muset jít k lékaři nebo do nemocnice? 1. Ano 2. Ne 3. Nedovedu posoudit !!!FILTR!!! Na následující otázku č.34. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 33 volili odpověď 1. 34. Jaké jsou důvody těchto obav? (můžete označit více odpovědí) 1. Mám obecně strach z lékařů nebo lékařského prostředí 2. Nevím, z čeho bych zdravotní péči zaplatil(a) 3. Bojím se, že bych přišel (přišla) o práci 4. Bojím se, že bych se musel(a) vrátit na Ukrajinu 5. Bojím se, že bych mohl(a) být vážně nemocen 6. Nevěřím, že mi zdravotníci pomohou 7. Jiný důvod - jaký?……………………………………………………………………………………
58
!!!FILTR!!! Na následující otázky č.35. a 36. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 27 zvolili alespoň jedenkrát odpověď 1.,2.,3., nebo 4 nebo v otázce č. 29 volili odpověď 1., 2. nebo 3. 35. Jak jste hradil(a) zdravotní péči čerpanou v ČR? (můžete označit i více odpovědí) 1. Ze zdravotního pojištění 2. V hotovosti 3. Péči jsem nezaplatil 4. Jinak - jak?……………………………………………………………………………………………… 36. Měl(a) jste při čerpání zdravotní péče v ČR nějakou označte jednu odpověď) ano 1. Problém dorozumět se se zdravotníky 1 2. Problém dorozumět se s ostatními pacienty 1 3. Odstup zdravotnického personálu 1 4. Odstup ostatních pacientů 1 5. Málo informací o tom, co mi je 1 6. Málo informací o tom, jak budu léčen(a) 1 7. Problém s tím, abych byl(a) vůbec přijat(a) k ošetření 1 8. Problém s uhrazením péče 1
z následujících zkušeností nebo pocitů? (v každém řádku ne nevzpomínám si 2 3 2 3 2 3 2 3 2 3 2 3 2 3 2 3
37. Orientujete se v systému českého zdravotnictví? 1. Rozhodně ne 2. Spíše ne 3. Ani tak, ani tak 4. Spíše ano 5. Rozhodně ano 6. Nedovedu posoudit 38. Vaše zkušenosti s českým zdravotnictvím jsou: 1. Vždy dobré 2. Většinou dobré 3. Ani tak, ani tak 4. Většinou špatné 5. Vždy špatné 6. Nedovedu posoudit, nemám zkušenosti
59
D. POTŘEBA ZDRAVOTNÍ PÉČE 39. Abychom pomohli lidem vyjádřit jak dobrý nebo špatný je jejich zdravotní stav, namalovali jsme stupnici (na způsob teploměru), kde 100 odpovídá nejlepšímu zdravotnímu stavu, jaký si lze představit a 0 nejhoršímu zdravotnímu stavu, jaký si lze představit. Chtěli bychom Vás požádat, abyste na této stupnici vyznačil(a), jak dobrý nebo špatný je podle Vašeho názoru Váš dnešní zdravotní stav. Prosím, namalujte čáru od níže uvedeného obdélníku k libovolnému bodu na stupnici, který určuje jak dobrý nebo špatný je Váš současný zdravotní stav.
Nejlepší představitelný zdravotní stav 100
90
80
70
60 Váš zdravotní stav dnes
50
40
30
20
10
0 Nejhorší představitelný zdravotní stav
60
40. Jak často pociťujete při pobytu v ČR: (v každém řádku označte jednu odpověď) dvakrát jednou jednou za 2 denně obden týdně týdně týdnx Únavu 1 2 3 4 5 Vyčerpání organismu 1 2 3 4 5 Úzkost 1 2 3 4 5 Stres 1 2 3 4 5 Bolesti hlavy 1 2 3 4 5 Bolesti břicha nebo problémy se 1 2 3 4 5 zažíváním Bolesti zad 1 2 3 4 5 Depresi 1 2 3 4 5 Jiné bolesti - jaké? 1 2 3 4 5 …………………..
jednou za měsíc 6 6 6 6 6
méně často 7 7 7 7 7
6
7
8
6 6
7 7
8 8
6
7
8
vůbec 8 8 8 8 8
41. Pociťujete v ČR zdravotní problémy, které jste předtím na Ukrajině neměl(a)? 1. Ano 2. Ne 3. Nedovedu posoudit !!!FILTR!!! Na následující otázku č.42. odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 41 volili odpověď 1. 42. Jaké to jsou zdravotní problémy? Uveďte: ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 43. Kouříte? 1. Ano, více než na Ukrajině 2. Ano, stejně jako na Ukrajině 3. Ano, méně než na Ukrajině 4. Ne, jsem nekuřák 44. Pijete alkohol? 1. Ano, více než na Ukrajině 2. Ano, stejně jako na Ukrajině 3. Ano, méně než na Ukrajině 4. Ne, jsem abstinent !!!FILTR!!! Na otázky 45-52 odpovídají jen ti, kteří v ČR pracují 45. Kolik hodin denně v průměru v ČR pracujete? 1. do 8 hodin 2. 8 -10 hodin 3. 11 – 12 hodin 4. 13 – 14 hodin 5. 15 – 16 hodin 6. více než 16 hodin 46. Kolik dní v týdnu v ČR obvykle pracujete? 1. 1 den 2. 2 dny 3. 3 dny 4. 4 dny 5. 5 dní 66 dní 7. 7 dní
61
47. Jaká je v ČR Vaše průměrná hodinová mzda? Moje průměrná hodinová mzda (čistá) činí ………………………….Kč 48. Máte strach, že byste mohl(a) přijít o peníze, které si v ČR vyděláte? 1. Ano 2. Ne 49. Označil(a) byste svou práci v ČR ve srovnáním s prací, kterou vykonáváte na Ukrajině, za: 1. Méně fyzicky náročnou 2. Stejně fyzicky náročnou 3. Více fyzicky náročnou 4. Nedovedu posoudit, nemohu porovnat 50. Označil(a) byste svou práci v ČR ve srovnání s prací, kterou vykonáváte na Ukrajině, za: 1. Méně nebezpečnou 2. Stejně nebezpečnou 3. Více nebezpečnou 4. Nedovedu posoudit, nemohu porovnat 51. Absolvoval(a) jste pro svou práci v ČR školení bezpečnosti práce? 1. Ano 2. Ne 3. Nevzpomínám si 52. Kdo Vám v ČR zajišťuje ochranné pomůcky a prostředky (např. rukavice, ochranné brýle, sluchátka, respirátory apod.)? 1. Zaměstnavatel 2. Já sám (sama) 3. Nikdo mi tyto ochranné pomůcky nezajišťuje, nepoužívám je a pracuji bez nich 4. K mé práci nejsou ochranné pomůcky potřeba Nyní Vás požádáme o několik údajů o Vás 53. Jste: 1. Muž 2. Žena 54. Ve kterém roce jste se narodil/a? Narodil(a) jsem se v roce ……………….. 55. Jste: 1. 2. 3. 4.
Svobodný/á Ženatý/vdaná Rozvedený/á Vdovec/vdova
56. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? 1. Základní 2. Vyučen(a) nebo střední bez maturity 3. Střední nebo středoškolské s maturitou 4. Vysokoškolské 57. Uveďte celkový počet let Vašeho vzdělávání (základní, střední, příp. vysoká škola). Celkem jsem studoval(a) …..…….let
62
58. Ze které části Ukrajiny pocházíte? 1. Vinnitsa 2. Volyn 3. Dnipropertovsk 4. Donetsk 5. Zhitomir 6. Zakarpattya 7. Zaporizhzhya 8. Ivano-Frankivsk 9. Kyiv 10. Kirovograd 11. Lugansk 12. Lviv 13. Mykolaiv 14. Odesa 15. Poltava 16. Rivne 17. Sumy 18. Ternopil 19. Kharkiv 20. Kherson 21. Khmelnitsky 22. Cherkasy 23. Chernigiv 24. Chernivtsy 59. Od kterého roku jste v ČR? V ČR pobývám od roku ..……….
Děkujeme Vám za Vaše odpovědi.
63
6.2 Příloha II. Tazatelský arch v ukrajinském jazyce IНСТИТУТ МЕДИЧНОЇ ПОЛІТИКИ ТА ЕКОНОМІКИ ЛІКАРСЬКИЙ ІНФОРМАЦІЙНИЙ ЦEНTР
ДОСЛІДЖЕННЯ ДУМОК УКРАЇНСЬКИХ ГРОМАДЯН, ЯКІ ПОСТІЙНО АБО ДОВГОТЕРМІНОВО ПЕРЕБУВАЮТЬ
на території Чеської республіки
Шановна пані, шановний пан, Інститут медичної політики та економіки звертається до Вас з проханням заповнити цю анкету для з'ясування ситуації з громадянами України, які постійно або довготерміново перебувають на території Чеської республіки. Дослідження є складовою частиною програми „Підтримка інтеграції іноземців у ЧР“ і має за мету допомогти вирішити проблеми українських громадян у ЧР у галузі медичних послуг. Ваша думка допоможе покращити ситуацію в наданні медичних послуг іноземцям. Дослідження є повністю анонімним, тому ніде не треба зазначати своє ім’я! Анкету заповнюємо в такий спосіб: підкресліть номер відповіді, яка найбільш відбиває Вашу думку. Або дайте свій варіант відповіді. Наприклад: 15. Чи Ви задоволені станом свого здоров’я? 1. так 2. ні Результати дослідження дадуть змогу з'ясувати реальні проблеми українських громадян у Чеській республіці у галузі користування медичними послугами. Дані, які Ви нам повідомите, будуть узагальнені і ніде не наводитимуться в зв'язку з конкретною особою, яка їх повідомила. Ми також гарантуємо, що дані, які ми одержали від Вас, конфіденційні, і не стануть відомими жодній особі, яка не є членом нашої дослідницької групи. Усі члени дослідницької групи зобов'язані не розголошувати одержані дані.
ПPАГА 2002 Iнститут медичної політики та економіки Лікарський інформаційний цeнtр
64
Район: ……………………. MІСТО/село………….………… Запитувач…………….……. A. СOЦIАЛЬНН ТA EKOНOMІЧНІ ДETEРMIНAНTИ Дозвольте кілька питань щодо умов Вашого перебування в ЧР 1. Скільки часу Ви перебуваєте в Чеській республіці? (якщо менше 1-го року, закінчіть розмову) У Чеській республіці перебуваю ……….. років тa ……………місяців 2. Скільки часу Ви ще плануєте в ЧР залишитися? 1. У Чеській республіці хочу залишитися ще на ......... років тa ……………місяців 2. У Чеській республіці хочу залишитися постійно 3. Не знаю, ще не вирішив 3. Що спричинило Ваше перебування в ЧР? (можете позначити кілька відповідей) 1. Tуризм, візіт 2. Супроводження близького члена сім'ї /об'єднання сім'ї/ 3. Навчання 4. Мене послав роботодавець, якій працює в Україні 5. Праця 6. Інші приводи, які?..……………………………………………………………………………… 4. Щo Вас змусило приїхати до ЧР? (можете позначити кілька відповідей) 1. Прагнення пізнати ЧР 2. Прагнення поліпшити фінансовий стан 3. Прагнення знайти в ЧР партнера 4 Прагнення жити в ЧР постійно 5. Інші причини - які? ……………………………………………………………………………… 5. Хтo забезпечив Вам перебування в ЧР (візу, транспорт, місце проживання тощо)? (можете позначити кілька відповідей) 1. Я сам собі все забезпечив 2. Мені допомогли родичі, друзі або знайомі 3. Мені це забезпечила посередницька фірма в ЧР 4. Мені це забезпечила посередницька фірма в Україні 5. Мені це забезпечив мій роботодавець, школа 6. Мені це забезпечив хтось інший - хто? …………………………………………………………… 6. Щодо Вашої трудової діяльності в ЧР, Ви є: (можете позначити кілька відповідей) 1. Працівником з чинною трудовою угодою 2. Працівником без чинної трудової угоди 3. Особою, яка займається самостійно підприємницькою діяльністю 4. Підприємцем, що надає роботу іншим особам 5. Учнем, студентом 6. Займаюсь іншою діяльністю - якою? 7. У ЧР не працюю………………………………………………….…………………………………………. !!!ФIЛЬТР!!! На подальші питання № 7- 9 відповідають лише тi особи, які в Чеській республіці працюють. 7. Якою є Ваша професія в ЧР? (якщо Ви маєте кілька - вкажіть їх) 1. Чорнороб та некваліфікований робітник 2. Робітник з обслуговування машин та устаткування 3. Робітник та ремісник, кваліфікований працівник 4. Кваліфікований лісовий та сільськогосподарський працівник 5. У сфері послуг та торгівлі 6. Адміністративний працівник нижчої ланки 7. Технік, працівник у сфері охорони здоров'я з середньою освітою, вихователь 8. Спеціаліст з вищою освітою 9. Керівник 10. Я не працював 11. Не знаю
65
8. У який галузі Ви працюєте в ЧР? (якщо Ви мали кілька робіт, визначте і більше галузі) 1. Сільске господарство 2. Будівництво 3. Освіта 4. Охорона здоров’я 5. Промисловість 6. Державне управління 7. Наука та дослідження 8. Сфера послуг 9. Їнша галузь - яка? ………………………………………………………………………………… 10. Не знаю 9. Хтo зaбезпечив Вам pоботу в ЧР? (можете позначити кілька відповідей) 1. Я сам собі все забезпечив 2. Мені допомогли родичі, друзі або знайомі 3. Мені це забезпечила посередницька фірма в ЧР 4. Мені це забезпечила посередницька фірма в Україні 5. Мені це забезпечив мій роботодавець, школа 6. Мені це забезпечив хтось інший - хто? ………………………………………………………………… 10. Де Ви працювали перед тим, як виїхали з України? 1. Чорнороб та некваліфікований робітник 2. Робітник з обслуговування машин та устаткування 3 Робітник та ремісник, кваліфікований працівник 4. Кваліфікований лісовий та сільськогосподарський працівник 5. У сфері послуг та торгівлі 6. Адміністративний працівник нижчої ланки 7. Технік, працівник у сфері охорони здоров'я з середньою освітою, вихователь 8. Спеціаліст з вищою освітою 9. Керівник 10. Я не працював 11. Не знаю 11. У який галузі Ви працювали в Україні останнім часом? 1. Сільське господарство 2. Будівництво 3. Освіта 4. Охорона здоров'я 5. Промисловість 6. Державне управління 7. Наука та дослідництво 8. Сфера послуг 9. Інша галузь - яка? ………………………………………………………………………………… 10. Я не працював 11. Не знаю 12. Де Ви проживаєте у ЧР? 1. Наймаю будинок 2. У найманій квартирі 3. У власному будинку чи квартирі 4. У гуртожитку 5. У гoтeлі чи пансіоні 6. У друзів чи знайомих 7. В іншому місці - дe? …………………………………………………………………………
66
13. Скільки oсiб, включно з Вами, проживають у ЧР в одному будинку чи квартирі, в гуртожитку, в одному номері готелю чи пансіону? 1. 1 oсoбa 2. 2 oсoби 3. 3 oсoби 4. 4 особи 5. 5 oсіб 6. 6 oсіб 7. тa більше oсіб 14. Чи проходили Ви в ЧР початковий медичний огляд? 1. Так 2. Ні 3. Не пригадую !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 15 відповідають лише ті особи, які пройшли в Чеській республіці початковий медичний огляд (№ 14. відповідь 1.) 15. Хто Вам заплатив за початковий медогляд? 1. Я сам /сама/ 2. Роботодавець 3. Роботодавець в Україні 4. Медичне страхування 5. Школа 6. Хтось інший -хто?………………………………………………………………………. 7. Не знаю B. СИСТЕМА МЕДИЧНОГО СТРАХУВАННЯ В ЧР Зараз дозвольте кілька запитань щодо медичного страхування 16. Чи маєте медичне страхування на термін Вашого перебування в ЧР? 1. Так 2. Ні 3. Не знаю !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 17 відповідають лише ті особи, які в питанні №16 oбрали відповідь 2 або 3 17. У випадку захворювання, як Ви плануєте оплачувати медичні послуги? 1. Платитиму готівкою 2. Не платитиму зовсім 3. Поїду лікуватися в Україну 4. Сподіваюсь, що не захворію 5. Я про це не думав !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 18 відповідають лише ті особи, які в питанні №16 oбрали відповідь 1 18. Сума, яку Ви платите за медичне страхування у ЧР, у співставленні з розміром Вашої зарплати у ЧР є, на Вашу думку: 1. Велика 2. Відповідна до праці 3. Низька 4. Не можу оцінити 19. Де Ви одержали інформацію про охорону здоров'я в ЧР (систему медичного страхування, організацію медичних послуг, права і обов'язки тощо)? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. Від когось з родичів, друзів чи знайомих 2. Від роботодавця 3. Я прочитав про це у книжці чи у підручнику 4. Я дізнався /дізналася/ про це в інший спосіб - як? 5. Не маю жодної інформації про систему медичних послуг у ЧР ………………………………………..
67
20. Ви вважаєте, що інформація, яку Ви маєте щодо охорони здоров'я в ЧР, є достатньою? 1. Ні 2. Здебільшого ні 3. Здебільшого так 4. Цілком достатня 5. Не можу оцінити 21. В якій галузі Вам цієї інформації найбільш бракує? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. Щодо медичного страхування в ЧР 2. Щодо оплати медичних послуг 3. Щодо oрганізації надання медичних послуг 4. Щодо прав та обов'язків особи, яка користується медичними послугами в ЧР 5. Щодо безоплатного користування медичними послугами на підставі міжнародних договорів 6. Щодо охорони здоров'я працівника 7. Щодо безпеки та охорони здоров'я на виробництві 8. Щодо медичних послуг дітям-іноземцям, які перебувають на території ЧР 9. В іншій галузі - в якій? ……………………………………………………………………… 10. Мені нічого не бракує, я знає все, що мені потрібно 22. Чи Ви коли-небудь чули, що існує фальшиве медичне страхування? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. Так, я про це чув в Україні 2. Так, я про це чув у Чехії 3. Я про це не чув 4. Не пригадую !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 23 та 24 відповідають лише ті особи, які в питанні №22 oбрали відповідь 1 або 2 23. Чи Ви стикалися з фальшивим медичним страхуванням oсoбисто? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. Так, мені це пропонували в Україні, але я відмовився /відмовилась/ 2. Так, мені це пропонували в Україні, і я став жертвою 3. Так, мені це пропонували в ЧР, але я відмовився /відмовилась/ 4. Так, мені це пропонували в ЧР, і я став жертвою 5. Я чув про цей досвід від когось з родичів, друзів чи знайомих, але особисто з цим не стикався /стикалася/ 24. Спробуйте пригадати, скільки коштує таке фальшиве медичне страхування? (наведіть, якщо можна, суму і валюту) 1. Таке страхування коштує приблизно …………………………………………… 2. Навіть не знаю C. КОРИСТУВАННЯ МЕДИЧНИМИ ПОСЛУГАМИ Спробуйте пригадати, як Ви користувалися медичними послугами в ЧР 25. Чи мали Ви впродовж перебування у ЧР будь-які проблеми із здоров'ям? 1. Так 2. Ні 3. Не пригадую !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 26 відповідають лише ті особи, які в питанні №25 oбрали відповідь 1 26. Спробуйте пригадати, у які певні часові періоди мали проблеми із здоров'ям під час Вашого перебування в ЧР(визначте на осі кожного часового періоду, у кожному стовбчику тільки одну відповідь) 1. Жодних проблем із здоров'ям 2. Непевні проблеми 3. Великі проблеми із здоров'ям 4. Не пригадую
68
I. 0-6 місяців перебув ання 1. 2. 3. 4.
II. 7-12 місяців перебу вання 1. 2. 3. 4.
III. 2. рік перебу вання
IV. 3. рік перебу вання
V. 4. рік перебу вання
VI. 5. рік перебу вання
VII. 6. рік перебу вання
VIII. 7. рік перебу вання
IX. 8. рік перебу вання
X. 9. рік перебу вання
XI. 10. рік перебув ання
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
1. 2. 3. 4.
27. Чи Ви вже були протягом Вашого перебування у ЧР у лікаря: /визначте у кожному рядку одну відповідь так,1раз так, 2 рази так, 3 рази так, 4рази і більше ні не пригадую 1.Терапевта 1 2 3 4 5 6 2.Спеціалиста 1 2 3 4 5 6 3.Стоматолога 1 2 3 4 5 6 4. Гінеколога (тільки жінки) 1 2 3 4 5 6 !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 28 відповідають лише ті особи, які в питанні №27 oбрали хоча б один раз відповідь 1,2,3 або 4 28. З якою проблемою Ви зверталися у ЧР до лікаря? (просимо повідомити про всі випадки) ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 29. Чи лікувалися Ви в лікарні протягом перебування у ЧР? 1. Так, один раз 2. Так, двічі 3. Так, тричі і більше 4. Ні !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 30 відповідають лише ті особи, які в питанні №29 oбрали відповідь 1,2 або 3 30. Від чого Ви там лікувалися? (просимо повідомити про всі випадки) ……………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………….. 31. Чи маєте постійні проблеми із здоров'ям? 1. Так 2. Ні 3. Не знаю !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 32 відповідають лише ті особи, які в питанні №31 oбрали відповідь 1 32. Чи маєте постійну проблему із здоров'ям? Яку? (просимо повідомити) ……………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………. 33. Чи боїтеся, що Вам доведеться звернутися в ЧР до лікаря чи до лікарні? 1. Так 2. Ні 3. Не можу оцінити
69
!!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 34 відповідають лише ті особи, які в питанні №33 oбрали відповідь 1 34. Які причини цих побоювань? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. Я взагалі боюся лікарів і лікарського середовища 2. Не знаю, як зможу оплатити медичні послуги 3. Боюся, що втрачу роботу 4. Боюся, що змушений (змушена) буду повернутися в Україну 5. Боюся дізнатися про серйозне захворювання 6. Не вірю, що лікарі мені допоможуть 7. Інша причина - яка?…………………………………………………………………………………… !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 35 та 36 відповідають лише ті особи, які в питанні №27 хоча б один раз oбрали відповідь 1,2,3, або 4 або питанні №29 обрали відповідь1,2 чи 3. 35. Як Ви оплачували медичні послуги в ЧР? (Ви можете позначити кілька відповідей) 1. З медичного страхування 2. Готівкою 3. За послуги я не заплатив 4. В інший спосіб - як? ……………………………………………………………………………………… 36. Якиe враження Ви дістали з досвіду користування медичними послугами у ЧР? (у кожному рядку позначте лише одну відповідь) так ні не пригадую 1. Проблема порозуміння з медичним персонало 1 2 3 2. Проблема порозуміння з іншими пацієнтами 1 2 3 3. Відторгненість з боку медичного персоналу 1 2 3 4. Відторгненість з боку інших пацієнтів 1 2 3 5. Відсутність інформації щодо стану мого здоров'я 1 2 3 6. Відсутність інформації щодо того, як мене мають лікувати 1 2 3 7. Проблеми, щоб мене прийняли лікуватися 1 2 3 8. Проблеми з оплатою медичних послуг 1 2 3 37. Чи орiєнтуєтеся у чеській системі охорони здоров'я? 1. Зовсім ні 2. Здебільшого ні 3. Більш менш 4. Здебільшого так 5. Цілком 6. Не можу оцінити 38. Який маєте Ваш досвід спілкування з чеською системою охорони здоров'я? 1. Позитивний 2. Здебільшого позитивний 3. Більш менш позитивний 4. Здебільшого негативний 5. Негативний 6. Не можу оцінити, не маю досвіду
70
D. ПОТРЕБА В МЕДИЧНИХ ПОСЛУГАХ 39. Щоб допомогти людям визначити стан їхнього здоров'я, ми створили шкалу /на кшталт градусника/, де 100 відповідає найкращому стану здоров' я, який тільки можемо уявити, а 0 - найгіршому станові, який тільки можемо уявити. Просимо, позначити на цій шкалі стан Вашого здоров'я. Накресліть лінію від нижченаведеного прямокутника до довільної крапки на шкалі, яка визначає добрий чи поганий стан Вашого здоров'я. Найкращий стан здоровя, який можно уявити 100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
Найбільш поганий стан здоровя, який можно уявити
71
40. Скільки разів протягом Вашого перебування у ЧР Ви почували: (у кожному рядку визначте одну вілповідь) Кожного Через двічі за один раз за один раз один раз Менше зовсім за місяць часто дня день тиждень тиждень за 2 тижні 1. Втому 1 2 3 4 5 6 7 8 2 Виснаження організму 1 2 3 4 5 6 7 8 3. Страх 1 2 3 4 5 6 7 8 4. Стрес 1 2 3 4 5 6 7 8 5. Головний біль 1 2 3 4 5 6 7 8 6. Біль у животі та проблеми 1 2 3 4 5 6 7 8 з травленням 7. Біль у спині 1 2 3 4 5 6 7 8 8. Депресію 1 2 3 4 5 6 7 8 9. Інші проблеми - які? ……………………………
1
2
3
4
5
6
41. Чи маєте у ЧР проблеми із здоров'ям, яких не мали в Україні? 1. Так 2. Ні 3. Не можу оцінити !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 42 відповідають лише ті особи, які в питанні №41 oбрали відповідь 1, 42. Про які проблеми із здоров'ям йдеться? Наведіть: ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 43. Чи курите? 1. Так, більше, ніж в Україні 2. Так само. 3. Так, менше, ніж в Україні 4. Ні, я не курець 44. Чи вживаєте алкоголь? 1. Так, більше, ніж в Україні 2. Так само. 3. Так, менше, ніж в Україні 4. Ні, я не питущий !!!ФІЛЬТР!!! На наступне питання № 45-52 відповідають лише ті особи, які в ЧР працюють 45. Скільки (у середньому) годин на день працюєте у ЧР? 1. до 8 годин 2. 8 -10 годин 3. 11 - 12 годин 4. 13 - 14 годин 5. 15 - 16 годин 6. Більше, ніж 16 годин 46. Скільки днів на тижні (у середньому) працюєте у ЧР? 1. 1 день 2. 2 дні 3. 3 дні 4. 4 дні 5. 5 днів 6. 6 днів 7. 7 днів 47. Якою є Ваша середня зарплатня у ЧР за годину? Moя середня зарплатня за годину (чиста) становить ………………………….Kрон
72
7
8
48. Чи боїтеся позбутися грошей, що Ви заробили у ЧР? 1. Так 2. Ні 49. У порівнянні з Вашою роботою у ЧР, Ваша праця в Україні була: 1. Менш фізично виснажливою 2. Так само фізично виснажливою. 3. Більш фізично виснажливою. 4. Не можу оцінити, не можу порівняти 50. У порівнянні з Вашою роботою у ЧР, Ваша праця в Україні була: 1. Mенш небезпечною 2. Так само небезпечною. 3 Більш небезпечною. 4. Не можу оцінити, не можу порівняти 51. Чи пройшли Ви під час Вашої роботи у ЧР навчання з техніки безпеки праці? 1. Так 2. Ні 3. Не пригадую 52. Хто Вам забезпечив у ЧР захисні засоби /напр. рукавиці, захисні окуляри, навушники, респіратори тощо/? Роботодавець Я сам /сама/ Ніхто мені не забезпечив захисних засобів, я ними не користуюся і працюю без них Я не потребую захиснi прилади пiдчас роботи Просимо відповісти на кілька запитань, що стосуються тільки Вас 53. Ви: 1. Чоловік 2. Жінка 54. Ваш рік народження? Я народився /народилась/ року……………… 55. Ви: 1. 2. 3. 4.
Неодружений /а/ Одружений/заміжня Розлучений /а/ Удівець/удова
56. Яку маєте найвищу докінчену освіту? 1. Загальну 2. Училище 3. Середню з атестатом зрілості 4. Вищу освіту 57. Скільки років Ви взагалі навчалися? Загалом я навчався /навчалась/ …..…….років
73
58. З якої області України Ви походите? 1. Вінниця 2. Волинь 3. Дніпропетровськ 4. Донецьк 5. Житомир 6. Закарпаття 7. Запоріжжя 8. Iвано-Франківськ 9. Kиїв 10. Кіровоград 11. Луганськ 12. Львів 13. Миколаїв 14. Одеса 15. Полтава 16. Рівне 17. Суми 18. Тернопіль 19. Харків 20. Херсон 21. Хмільницький 22. Черкаси 23. Чернігів 24. Чернівці 59. Від якого року Ви перебуваєте у ЧР? У ЧР перебуваю від ..………року.
Дякуємо Вам за Ваші відповіді.
74
6.3 Příloha III. Tazatelský arch v ruském jazyce ИНСТИТУТ ПОЛИТИКИ И ЭКОНОМИКИ ЗДРАВООХРАНЕНИЯ ЦЕНТР МЕДИЦИНСКОЙ ИНФОРМАЦИИ
АНКЕТНОЕ ОБСЛЕДОВАНИЕ УКРАИНСКИХ ГРАЖДАН ПОСТОЯННО ИЛИ ДОЛГОВРЕМЕННО ПРОЖИВАЮЩИХ
НА ТЕРРИТОРИИ ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКИ
Уважаемые господа! Институт политики и экономики здравоохранения обращается к Вам с просьбой выполнить приложенную анкету, которая стремится изучить ситуацию украинских граждан, постоянно или долговременно проживающих на территории Чешской республики. Обследование, которое является частью обширной прогрммы под названием "Поддержка интеграции иностранцев в Чешской республике" должно выявить проблемы, существующие в области здравоохранения, и с которыми украинские граждане сталкиваются во время своего пребывания в Чешской республике. Ваши ответы помогут улучшению ситуации в области охраны здоровья иностранцев. Обследование является абсолютно анонимным, поэтому нигде не указывайте свою фамилию! Анкету выполняйте следующим образом (если только у вопроса не указан другой способ выполнения): у ответа, который в наибольшей степени соответствует Вашему мнению, обведите кружочком его номер. Например: 15. Удовлетворены-ли Вы состоянием своего здоровья? 1. Да 2. Нет Результаты обследования будут использованы исключительно для уяснения условий жизни и проблемных ситуаций в области использования услуг здравоохранения украинскими гражданами в Чешской республике. Данные, которые Вы нам сообщите, будут обрабатываться только в массовом порядке и не будут использоваться индивидуально или в связи с лицом, которое их нам предоставило. Одновременно мы гарантируем, что предоставленная Вами информация является конфиденциальной и не будет доступна никому, кто не является членом исследовательского коллектива. Все члены исследовательского коллектива сложили присягу молчания. Прага 2002
Институт политики и экономики здравоохранения Центр медицинской информации
75
РЕГИОН: ………… ГОРОД/НАСЕЛЕННЫЙ ПУНКТ:………ИНТЕРВЬЮЕР: ……………. A. СОЦИАЛЬНЫЕ И ЭКОНОМИЧЕСКИЕ ДЕТЕРМИНАНТЫ Сначала позвольте задать Вам несколько вопросов о Вашем пребывании в ЧР 1. Как долго Вы живете в Чешской республике? Пожалуйста напишите (если в ЧР Вы живете менее года, выполнение анкеты на этом закончите) В Чешской республике я живу ………….. лет а …………… месяцев 2. Как долго Вы планируете оставаться в ЧР? 1. Планирую в Чешской республике жить еще ………….. лет а ……………месяцев 2. Не знаю, пока я еще не решил/а/ 3. Думаю здесь жить постоянно 3. Каковы причины Вашего пребывания в ЧР (Можете отметить несколько пунктов) 1. Туризм, поездка в гости 2. Сопровождение члена семьи (соединение семьи) 3. Учеба 4. Служебная командировка от украинской фирмы 5. Работа 6. Другие причины – какие?..……………………………………………………………………………… 4. Что Вас побудило приехать в ЧР? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Желание познать ЧР 2. Желание улучшить свою финансовую ситуацию 3. Желание найти в ЧР партнера 4. Желание жить в ЧР постоянно 5. Другое - что именно? ………………………………………………………………………………........ 5. Кто Вам обеспечил пребывание в ЧР (кто, например, Вам помог в получении визы, организации транспорта, жилья и т.д.)? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Самостоятельно 2. Родственники, друзья или знакомые 3. Посредническая фирма в Чешской республике 4. Посредническая фирма на Украине 5. Работодатель или учебное заведние на Украине 6. Иначе - как?………………………………………………………........................................................... 6. С точки зрения трудовой деятельности Вы в ЧР являетесь: (Можете отметить несколько пунктов) 1. Работником с надлежащим трудовым соглашением 2. Работником без трудового соглашения 3. Лицом, занимающимся индивидуальным предпринимательством - OSVČ (имеет лицензию - živnostenský list - на предпринимательство) - без наемных работников 4. Предприниматель с наемными работниками 5. Учащийся, студент 6. Занимаюсь иной деятельностью - какой именно?………………………………………………… 7. Не занимаюсь в ЧР трудовой деятельностью !!!ФИЛЬТР!!! На вопросы №№ 7 - 9 отвечают только те, кто в Чешской республике работает. 7. По какой профессии /каким профессиям/ Вы в ЧР работаете? (Если занимаетесь несколькими видами деятельности, можете отметить несколько пунктов) 1. Вспомогательный, неквалифицированный рабочий 2. Рабочий по обслуживанию станков и оборудования 3. Квалифицированный рабочий 4. Квалифицированный рабочий в лесном и сельском хозяйстве 5. Работник в торговле и услугах 6. Малоквалифицированный административный работник 7. Техник, средний медицинский персонал (специалист средней квалификации) 8. Специалист с высшим образованием 9. Ведующий работник, работник управления 10. Не работаю 11. Не знаю
76
8. В какой отрасли в ЧР Вы работаете? (Если занимаетесь несколькими видами деятельности, можете отметить несколько пунктов) 1. Сельское хозяйство 2. Строительство 3. Образование 4. Здравоохранение 5. Промышленность 6. Государственное управление 7. Наука и исследовательская деятельность 8. Услуги 9. Иная отрасль - какая? …………………………………………………………………………………... 10. Не знаю 9. Кто Вам помог с устройством на работу в ЧР? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Устроился самостоятельно 2. Родственники, друзья, знакомые 3. Посредническая фирма в Чешской республике 4. Посредническая фирма на Украине 5. Мой работодатель, учебное заведение 6. Кто-то другой - назовите:……………………………………………………………………….............. 10. Какая последняя профессия у Вас была на Украине? 1. Вспомогательный, неквалифицированный рабочий 2. Рабочий по обслуживанию станков и оборудования 3. Квалифицированный рабочий 4. Квалифицированный рабочий в лесном и сельском хозяйстве 5. Работник в торговле и услугах 6. Малоквалифицированный административный работник 7. Техник, средний медицинский персонал (специалист средней квалификации) 8. Специалист с высшим образованием 9. Ведующий работник, работник управления 10. Я не работал(а) 11. Не знаю 11. В какой отрасли Вы работали в последний раз на Украине? 1. Сельское хозяйство 2. Строительство 3. Образование 4. Здравоохранение 5. Промышленность 6. Государственное управление 7. Наука и исследовательская деятельность 8. Услуги 9. Иная отрасль - какая? …………………………………………………………………………………... 10. Я не работал/а/ 11. Не знаю 12. Где в ЧР Вы проживаете? 1. Снимаю дом 2. Снимаю квартиру 3. В собственном доме или квартире 4. В общежитии 5. В гостинице или пенсионе 6. У друзей или знакомых 7. Другое - где именно? …………………………………………………………………………...............
77
13. Сколько человек, включая Вас, проживают с Вами в ЧР в одном доме или квартире, а в случае общежития, гостиницы, пенсиона - в одной комнате? 1. 1 человек 2. 2 человека 3. 3 человека 4. 4 человека 5. 5 человек 6. 6 человек 7. 7 и более человек 14. Прошли-ли Вы по приезде в ЧР вступительный медицинский осмотр? 1. Да 2. Нет 3. Не помню !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 15 отвечают только те, кто в Чешской республике прошел вступительный медицинский осмотр (в вопросе № 14 отметили пункт 1) 15. Кто заплатил за этот вступитальный медицинский осмотр? 1. Я сам (сама) 2. Работодатель в ЧР 3. Работодатель на Украине 4. Агенство по медицинскому страхованию 5. Учебное заведение 6. Кто-то другой - кто?………………………………………………………………………..................... 7. Не знаю B. ОПЫТ ПОЛЬЗОВАНИЯ УСЛУГАМИ ЗДРАВООХРАНЕНИЯ В ЧР Теперь разрешите задать Вам несколько вопросов о медицинском страховании 16. Есть-ли у Вас медицинская страховка для проживания в ЧР? 1. Да 2. Нет 3. Не знаю !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 17 отвечают только те, кто на вопрос № 16 отметил пункты 2 или 3. 17. Как Вы собираетесь платить за медицинскин услуги в случае болезни или если с Вами что-то произойдет? 1. Заплачу наличными 2. Вообще не буду платить 3. Поеду лечиться на Украину 4. Надеюсь, что со мной ничего не случится 5. Я об этом не думал/а/ !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 18 отвечают только те, кто в вопросе № 16 отметил 1-й пункт. 18. Сумма, которую Вы платите за медицинское страхование в ЧР, является, по-вашему мнению и по отношению к Вашим доходам в ЧР: 1. Высокой 2. Соответствующей 3. Низкой 4. Затрудняюсь ответить
78
19. Где Вы нашли информацию о здравоохранении в ЧР (системе медицинского страхования, организации медицинских услуг, правах и обязанностях и т. п.)? (Можете отметить несколько пунктов) 1. У родственников, друзей или знакомых 2. У работодателя 3. Прочитал/а/ в книге или брошюре 4. Из иного источника - какого? …………………………………………………………………............. 5. О здравоохранении в ЧР у меня нет почти никакой информации 20. Считаете-ли Вы, что информация, которая у Вас имеется о здравоохранении в ЧР, является достаточной? 1. Определенно нет 2. Скорее нет 3. Скорее да 4. Определенно да 5. Затрудняюсь ответить 21. В какой области Вам более всего не хватает информации? (Можете отметить несколько пунктов) 1. В области медицинского страхования в ЧР 2. В области оплаты услуг здравоохранения в ЧР 3. В области организации системы предоставления услуг здравоохранения в ЧР 4. В области прав и обязанностей при использовании услуг здравоохранения в ЧР 5. В области бесплатных медицинских услуг на основе международных договоров 6. В области охраны здоровья работающих 7. В области безопасности труда и охраны здоровья на работе 8. В области медицинского обслуживания детей иностранцев, проживающих на территории ЧР 9. В другой области - в какой имеенно?……………………………………………………………......... 10. Я знаю все, что мне нужно, никакая другая информации мне не нужна 22. Слышали-ли Вы что-либо о фальшивом медицинском страховании? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Да, я о том слышал/а/ на Украине 2. Да, я слышал/а/ о том в ЧР 3. Я о том не слышал/а/ 4. Не помню !!!ФИЛЬТР!!! На следующие вопросы №№ 23 и 24 отвечают только те, кто в вопросе № 22 отметил пункты 1 или 2. 23. Столкнулись-ли Вы лично с фальшивым медицинскоми страхованием? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Да, на Украине мне кто-то это предлагал, но я отказалась /отказался/ 2. Да, на Украине мне кто-то это предложил и я стал/а/ жертвой 3. Да, в ЧР мне кто-то это предлагал, но я отказалась/отказался/ 4. Да, в ЧР мне кто-то это предложил и я стал/а/ жертвой 5. Я слышал/а/ об этом от родственников, друзей или знакомых, но лично с этим не столкнулся /не столкнулась/ 24. Попробуйте вспомнить, сколько такая фальшивая медицинская страховка стоит? (Напишите пожалуйста сумму и название валюты) 1. Такая страховка стоит приблизительно ……………………………………………............................ 2. Не имею понятия
79
C. ИСПОЛЬЗОВАНИЕ УСЛУГ ЗДРАВООХРАНЕНИЯ Теперь попробуйте, пожалуйста, вспомнить, как Вы до сих пор пользовались услугами здравоохранения в Чешской республике 25. Попробуйте вспомнить, если во время пребывания в ЧР у Вас были какие-нибудь проблемы со здоровьем 1. Да 2. Нет 3. Не помню !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 26 отвечают только те, кто в вопросе № 25 отметил пункт 1. 26. Попробуйте вспомнить, когда во время Вашего пребывания в ЧР у Вас были проблемы со здоровьем? (Отметьте в каждом столбце, соответствующем длительности пребывания в ЧР, только один пункт): 1. Никаких проблем со здоровьем 2. Умеренные проблемы со здоровьем 3. Большие проблемы со здоровьем 4. Не помню I. 0-6 мес. пребыва ния 1. 2. 3. 4.
II. 7-12 мес. пребыва ния 1. 2. 3. 4.
III. 2-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
IV. 3-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
V. 4-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
VI. 5-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
VII. 6-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
VIII. 7-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
IX. 8-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
X. 9-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
XI. 10-й год пребы вания 1. 2. 3. 4.
27. Были-ли Вы за время Вашего пребывания в ЧР на приеме у: (Отметьте по каждой строке один из шести пунктов) да, 1 раз да, 2 раза да, 3 раза да, 4 раза и более нет не помню 1. Районного врача 1 2 3 4 5 6 2. Врача-специалиста 1 2 3 4 5 6 3. Зубного врача 1 2 3 4 5 6 4. Гинеколога (только для женщин) 1 2 3 4 5 6 !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 28 отвечают только те, кто в вопросе № 27 отметил хотя бы один раз пункты 1, 2, 3 или 4. 28. С какой проблемой Вы были у врача/врачей? (Пожалуйста напишите все случаи) ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 29. Пришлось-ли Вам во время Вашего пребывания в ЧР лежать в больнице? 1. Да, один раз 2. Да, дважды 3. Да, три и более раз 4. Нет !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 30 отвечают только те, кто в вопросе № 29 отметил пункты 1, 2 или.3. 30. С какой проблемой Вы в больнице лежали? (Пожалуйста напишите все случаи) ……………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………….. 31. Есть-ли у Вас какая-то длительная проблема со здоровьем? 1. Да 2. Нет 3. Не знаю !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 32 отвечают только те, кто в вопросе № 31 отметил пункт 1. 32. О какой длительной проблеме со здоровьем идет речь? (Пожалуйста напишите) ………………………………………………………………………………………………………………........................... 80
………………………………………………………………………………………………………………........................... 33. Опасаетесь-ли, что в ЧР Вам придется идти к врачу или лечь в больницу? 1. Да 2. Нет 3. Затрудняюсь ответить !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 34 отвечают только те, кто в вопросе № 33 отметил пункт 1. 34. Каковы причины этих опасений? (Можете отметить несколько пунктов) 1. Я вообще боюсь врачей или больничной обстановки 2. Не знаю, из чего бы услуги здравоохранения заплатил/а/ 3. Боюсь, что могла /мог/ бы потерять работу 4. Боюсь, что нужно было бы возвращаться на Украину 5. Боюсь, что могла /мог/ бы серьезно заболеть 6. Не верю, что медицина бы мне помогла 7. Другая причина - какая именно?………………………………………………………………….......... !!!ФИЛЬТР!!! На следующие вопросы №№ 35 и 36 отвечают только те, кто в вопросе № 27 отметил хотя бы один раз пункты 1, 2, 3 или 4 или в вопросе № 29 отметил пункты 1, 2 или 3. 35. Как Вы платили за медицинские услуги, предоставленные Вам в ЧР (Можете отметить несколько пунктов) 1. Из медицинской страховки 2. Наличными 3. За услуги я не платил/а/ 4. Иначе - как именно?…………………………………………………………………………….............. 36. Встретились-ли Вы при предоставлении Вам услуг здравоохранения в ЧР с какой-либо из нижеперечисленных проблем? (Отметьте по каждой строке только один пункт) да нет не помню 1. Проблема договориться с медиками 1 2 3 2. Проблема договориться с пациентами 1 2 3 3. Сдержанное отношение медицинского персонала 1 2 3 4. Сдержанное отношение пациентов 1 2 3 5. Мало информации о том, что со мной 1 2 3 6. Мало информации о том, как будут лечить 1 2 3 7. Проблема вообще попасть на прием и получить медицинскую помощь 1 2 3 8. Проблема с оплатой услуг 1 2 3 37. Ориентируетесь-ли Вы в системе чешского здравоохранения? 1. Определенно нет 2. Скорее нет 3. Ни да, ни нет 4. Скорее да 5. Определенно да 6. Затрудняюсь ответить 38. Каков Ваш опыт с чешским здравоохранением? 1. Всегда хороший 2. В большинстве хороший 3. И то, и другое 4. В большинстве плохой 5. Всегда плохой 6. Затрудняюсь ответить, у меня такого опыта нет
81
D. ПОТРЕБНОСТЬ В УСЛУГАХ ЗДРАВООХРАНЕНИЯ 39. Чтобы помочь респондентам оценить, насколько у них хорошее или плохое состояние здоровья, мы приводим ниже шкалу (подобную градуснику), где 100 соответствует самому хорошему, какое только можно себе представить, состоянию здоровья, а 0 - самому плохому, какое только можно себе представить, состоянию здоровья. Мы просим Вас отметить на этой шкале, насколько, по-вашему мнению у Вас сейчас хорошее или плохое состояние здоровья. Пожалуйста, проведите линию от нарисованного ниже прямоугольника к любой точке на шкале, которая, по-Вашему мнению определяет нынешнее состояние Вашего здоровья. Самое хорошее (какое только можно представить) состояние здоровья 100
90
80
70 Нынешнее состояние Вашего здоровья
60
50
40
30
20
10
Самое плохое (какое только можно представить) состояние здоровья
82
40. Как часто во время пребывания в ЧР Вы чувствуете: (Отметьте по каждой строке только один пункт) аждый через дважды в один раз в один раз в один раз Менее никогда день день неделю неделю 2 недели в месяц часто 1. Усталость 1 2 3 4 5 6 7 8 2. Изнурение организма 1 2 3 4 5 6 7 8 3. Подавленость 1 2 3 4 5 6 7 8 4. Стресс 1 2 3 4 5 6 7 8 5. Головные боли 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 6. Боли в животе или проблемы с пищеварением 7. Боли в позвоночнике 1 2 3 4 5 6 7 8 8. Депрессия 1 2 3 4 5 6 7 8 9. Иные боли - какие? 1 2 3 4 5 6 7 8 41. Заметили-ли Вы, что в ЧР у Вас появились проблемы со здоровьем, которых до этого на Украине у Вас не было? 1. Да 2. Нет 3. Затрудняюсь ответить !!!ФИЛЬТР!!! На следующий вопрос № 42 отвечают только те, кто в вопросе № 41 отметил пункт 1. 42. Перечислите, пожалуйста, какие это проблемы? Напишите: …………………………………………………………………………………………………………………...... …………………………………………………………………………………………………………………....... 43. Вы курите? 1. Да, больше, чем на Украине 2. Да, так же как на Украине 3. Да, но меньше, чем на Украине 4. Нет, я некурящая /ий/ 44. Употребляете алкоголь? 1. Да, больше, чем на Украине 2. Да, так же как на Украине 3. Да, но меньше, чем на Украине 4. Нет, я не пью !!!ФИЛЬТР!!! На вопросы №№ 45-52 отвечают только те, кто в ЧР работает 45. Сколько часов в день в среднем Вы в ЧР работаете? 1. до 8 часов 2. 8 - 10 часов 3. 11 – 12 часов 4. 13 – 14 часов 5. 15 – 16 часов 6. более 16 часов 46. Сколько дней в неделю в ЧР Вы обычно работаете? 1. 1 день 2. 2 дня 3. 3 дня 4. 4 дня 5. 5 дней 6. 6 дней 7. 7 дней
83
47. Какова в ЧР Ваша средняя зарплата за один час? Моя средняя зарплата за 1 час (чистая) составляет………………………….крон 48. Опасаетесь-ли, что можете остаться без денег, которые Вы здесь заработали? 1. Да 2. Нет 49. Можете-ли оценить свою работу в ЧР по сравнению с той, которую Вы выполняли на Украине, как: 1. Менее тяжелую физически 3. Одинаково тяжелую физически 5. Более тяжелую физически 7. Затрудняюсь ответить, не могу сравнить 50. Можете-ли оценить свою работу в ЧР по сравнению с той, которую Вы выполняли на Украине, как: 1. Менее опасную 2. Одинаковую в смысле опасности 3. Более опасную 4. Затрудняюсь ответить, не могу сравнить 51. Прошли-ли Вы для своей работы в ЧР инструктаж по безопасности труда? 1. Да 2. Нет 3. Не помню 52. Кто в ЧР Вас обеспечивает средствами охраны и безопасности труда (например: рукавицами, защитными очками, респираторами, наушниками и т.п.)? 1. Работодатель 2. Сам/а/ 3. Никто охранными средствами не обеспечивает, я их не использую и работаю без них 4. Для моей работы охранные средства не нужны Теперь мы Вас просим сообщить некоторые данные о себе 53. Вы: 1. Мужчина 2. Женщина 54. В каком году Вы родились? Я родилась/родился/ в………………..году 55. Вы: 1. Не замужем / не женат 2. Замужем / женатый 3. Розведен/а/ 4. Вдова / вдовес 56. Какое Ваше самое высокое законченное образование? 1. Неполное среднее 2. Училище без среднего образования 3. Среднее или среднее специальное 4. Высшее 57. Укажите полное число лет Вашего обучения (неполное среднее, среднее или высшее). Всего я обучалась /обучался/ …..…….лет
84
58. Из какой части Украине Вы приехали? 1. Винница 2. Волынь 3. Днепропетровск 4. Донецк 5. Житомир 6. Закарпатия 7. Запорожье 8. Ивано-Франковск 9. Киев 10. Кировоград 11. Луганск 12. Львов 13. Николаев 14. Одесса 15. Полтава 16. Ровно 17. Сумы 18. Тернополь 19. Харьков 20. Херсон 21. Хмельницкий 22. Черкассы 23. Чернигов 24. Черновцы 59. С какого года Вы в ЧР? В ЧР живу с ..……….года
Благодарим Вас за ответы
85
