Počátky starověké literatury
Písmo • V pravěku pouze nástěnné malby či ozdobné předměty • Ve starověku potom rozvoj písma a s ním související počátky literatury • Obrázková písma: vztahují se k vizuální podobě toho, co znázorňují • Piktografická písma: zjednodušené obrázky • Znaková písma: zjednodušené až tak, že již původní obrázek často nelze snadno rozpoznat (zde např. klínové písmo) • Fonetická písma: vztahují se k mluvené podobě řeči • Slabičná písma: jedno písmeno odpovídá jedné slabičná (starší) • Hlásková písma: jedno písmeno odpovídá jedné hlásce (mladší)
Starověká literatura • Nejstarší literatura • Dělení: • Orientální: v oblasti Mezopotámie (řeky Eufrat a Tigris), ale také kupř. egyptská • Klasická: řecká a římská • Trochu stranou může stát např. rozvoj čínské literatury
Orientální literatura • Literatura v oblasti Mezopotámie (literatura sumerská, akkadská a babylonská) • Začíná již v polovině 4. tisíciletí př. n. l. • Dříve spíše věcná literatura, až poté také umělecká • Důležité literární památky byly nalezeny v Aššurbanipalově knihovně ve městě Ninive (25 tisíc hliněných destiček s různými nápisy)
Chammurapiho zákoník • Právní spis z 18. století př. n. l. • Chammurapi byl babylonský panovník • Přísné zákony: oko za oko
Epos o Gilgamešovi • Hrdinský epos (veršované vyprávění) • Jedno z nejstarších literárních děl: z 3. tisíciletí př. n. l. • Původně vytvořen v sumerštině, na 12 hliněných destičkách se dochoval novoasyrský překlad (nalezen v knihovně v Ninive) • Gilgameš byl mytický vládce města Uruk • Přátelil se s divokým mužem jménem Enkidu, s nímž zažíval dobrodružství (dílo oslavuje přátelství a hrdinství) • Zejména však toužil po nesmrtelnosti • Nakonec zjistil, že nesmrtelnost spočívá v díle, postavil velké hradby okolo města Uruku
Enúma eliš • Akkadský náboženský spis • „Enúma eliš“ znamená „když nahoře“ • Jedná se o mýtus o stvoření světa a lidska • Postava akkadského boha Marduka (ten se ve 12. století př. n. l. stal nejvýznamnějším babylónským bohem)
Egyptské literární památky • Achnatonův Hymnus na slunce • Oslavná báseň boha Atona z 2. tisíciletí př. n. l. • Chvalozpěv na Nil • Óda k řece, která dává život lidem, kteří u ní žij • Z 2. tisíciletí př. n. l.
• Knihy mrtvých • Svitky přikládané do rakví, rady pro zemřelé v cestě do záhrobí • Původní Sinuhetův životopis: později zpracován Mikou Waltarim: Egypťan Sinuhet
Indická literatura • Ve staré Indii byla literatura spojena zejména s indickým náboženstvím: hinduismem • V hinduismu hlavní bohové: Brahma, Višnu a Šiva • Později také Kršna • Společnost rozdělena na několik kast
Védy a upanišady • Základní náboženské spisy hinduismu • Z půlky 2. tisíciletí př. n. l. • Psány sanskrtem (staroindický jazyk) • Jsou psané ve verších, jsou asi šestkrát rozsáhlejší, než Bible • Rgvéd: hymny, modlitby (mantry), úvahy • Atharvavéd: o magii • Jadžurvéd: o obětních formulích • Na védy navazují kratší a prozaické Upanišady, které vykládají základy hinduistického náboženství a filozofie (např. karmu, vznik vesmíru, lidské vnímání apod.)
Mahábhárata • Dlouhý hrdinský epos (jeden z nejrozsáhlejších vůbec: ~200 000 veršů) • Vznikal ve 4. století př. n. l. až 4. století n. l. • Obsahuje mnoho různých příběhů: mýty, pověsti, legendy • Především vypovídá o bojích několika indických šlechtických rodů • Obsahuje také úvahy zakládající se na hinduismu
Rámájana • „Putování Rámovo“ • Epos z 2. století př. n. l. až 2. století n. l. • Vypráví o událostech v životě indického prince Rámy, který je donucen se svou milovanou, princeznou Sítou, odejít do vyhnanství
Kámasútra • Nejspíše z 1. století n. l. • Napsal mnich Vátsajájana • Žánrově jde o příručky, tématem je sex, ale také obecně láska či vztahy
Čínská literatura • Znakové písmo (vzniklo z piktografického) • Konfucianismus: filozofie pocházející od Konfucia (Kchung-fu-c‘) • V základu je Pět knih: Kniha písní, Kniha proměn, Kniha historie, Kniha obřadů, Kniha jara a podzimu
• Taoismus: zakladatelem je Lao-c‘ • Hlavní kniha: Tao-te-ťing; velmi filozofické dílo, psáno ve verších
Hebrejská a řecká literatura: Bible • Bible se někdy označuje Písmo svaté či jen Písmo • Z řec. „biblio“ – „kniha“ (viz „bibliografie“, „bibliotéka“ atd.) • Jedná se o nejpřekládanější knihu na světě
Hebrejská a řecká literatura: Bible • Sestává za Starého a Nového zákona • Je základní náboženskou knihou pro judaismus a křesťanství, ale ne vždy ve stejném rozsahu • Abrahámovská náboženství: • Judaismus: nejstarší (před n. l.), posvátné knihy Starý zákon (Tóra) a Talmud, nepřijímají Ježíše Krista • Křesťanství: novější (z počátky letopočtu), posvátný Starý i Nový zákon, ve středu náboženství je Ježíš Kristus, který je zároveň Bůh a člověk • Islám: nejnovější (7. stol. n. l.), Ježíše považují pouze za jednoho z proroků, největším prorokem je Mohammed, kterému archanděl Gabriel nadiktoval Korán
Starý zákon • Základ židovského náboženství • Vznikal až po dobu tisíce let (od 11. stol. př. n. l. do 1. stol. př. n. l.) • Vznikl v hebrejštině, malá část aramejsky či řecky • Křesťané uznávají také Starý zákon, ale ne ty stejné, jako Židé • Každé vyznání má svůj kánon: seznam přijímaných knih (co není v kánonu, ale čte se to, se někdy nazývá jako apokryfní) • Judaismus má jiný kánon, než křesťanství, ale také kupř. protestanté mají jiný kánon, než katolíci
Starý zákon: Pentateuch • Pentateuch je první částí Starého zákona, název pochází z řec. výrazu pro „pět knih“; také se říká Pět knih Mojžíšových • Židé jej nazývají Tóra a je (vedle Talmudu) jejich základní náboženskou knihou • Jednotlivé knihy: 1) Genesis: o stvoření světa, vyhnání z Ráje a prvních generacích lidí 2) Exodus: o vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví 3) Leviticus: různé židovské zákony a návody k obětem 4) Numeri: popisuje pouť Izraelitů pouští a sčítání 5) Deuteronomium: opakování zákonů, které Mojžíš přinesl z hory, závěrečná řeč
Starý zákon: Dějepisné knihy • Knihy jako např. Jozue, Rút • Hovoří o starých králích, ale také o prostých lidech • Časté příběhy s mravním ponaučením
Starý zákon: Prorocké knihy • Kniha soudců, Ezechiel, Izajáš či Jeremiáš • Jejich autoři či hrdinové jsou proroci
Nový zákon: Evangelia • Jeho hlavní částí jsou evangelia, která pojednávají o životě Ježíše • Evangelia jsou čtyři: Markovo, Matoušovo, Lukášovo a Janovo • Evangelia vznikala na přelomu 1. a 2. století n. l., napsána řecky • Evangelisté od sebe do určité míry opisovali • Každé evangelium zpracovává tentýž příběh, ale trochu jinak • Obvykle vypráví o těchto událostech: 1) Ježíšovo narození 2) Uzdravování a konání zázraků 3) Umučení 4) Zmrtvýchvstání
Nový zákon: po evangeliích • Skutky apoštolů • Epištoly: dopisy (např. Korintským, Římanům atd.) • Zjevení Janovo, také známo jako Apokalypsa, o konci světa: antikrist, leviatan, čtyři jezdci zkázy (mor, válka, hladomor a smrt)
Známá vydání Bible • Vulgáta: latinský překlad Bible z 5. století n. l. • Bible kralická: první česká tištěná bible (16. stol.) • Bible krále Jakuba: klasická verze anglické Bible • Bible také existuje v různých podobách elektronicky na internetu
